INZERCE
Karel Schwarzenberg Český ministr zahraničí vyjadřuje své názory na důležité evropské otázky
Evropan: str. 5
číslo 5 / 2007
Nezávislý měsíčník založený 30. dubna 2004
SLOVO
ročník 4
Smlouva Unie - Rusko odložena
cena 15 Kč Publicistika: str. 8
Vlasta Parkanová ministryně obrany ČR
Sarkozy: Ensemble Česká republika se pravidelně v osobě ministra obrany či jeho náměstka účastní zasedání Rady pro všeobecné záležitosti EU, která Evropskou bezpečnostní a obrannou politiku (ESDP) zastřešuje.Účastní se práce Evropské obranné agentury (EDA), která se snaží integrovat evropský trh s vojenským materiálem, a připojila se k dohodě, dle které o zakázky Armády České republiky mohou soutěžit firmy z celé EU. Naši vojáci jsou nasazeni v operaci ALTHEA v Bosně, které EU velí. A konečně plánujeme, že na rok 2009 připravíme spolu se Slovenskem tzv. EU Battlegroup, což je silná soběstačná jednotka několika set vojáků připravená k řešení krizí v zásadě kdekoliv na světě. Při všech těchto aktivitách ale trváme na tom, že EU nesmí dublovat Severoatlantickou alianci, nýbrž ji doplňovat. Evropa potřebuje silné obranné partnerství s druhým břehem Atlantiku. Hrát na vlastním písečku by se nám nevyplatilo.
Kultura: str. 13
Z knihy nového francouzského prezidenta vybral publicista Zdeněk Velíšek podstatné myšlenky, které mohou napovědět o budoucím směřování této významné země EU.
Evropský gurmán: str.14 Bez úspěchu skončil summit států EU a Ruska v Samaře. Podpis strategické smlouvy byl zatím odročen, mezi Unií a Ruskem stále visí nevyřešené vztahy s Polskem, Litvou a Estonskem. Rozdílné názory má Rusko také na plánovanou omezenou suverenitu Kosova. Evropská unie se za své členy jednoznačně postavila a v jednáních bude pokračovat. foto: archiv EK
Hrozby EU: Imigranti a teroristé PRAHA – Evropská unie posiluje ochranu svých hranic. Brání se nelegálnímu přistěhovalectví, snaží se vyvarovat také hrozbě terorismu. V postupu proti rizikům však zůstává nejednotná. Dosvědčuje to mimo jiné i případ amerického protiraketového deštníku, který rozpoutal diskuse o spolupráci členských zemí s USA. Podle aktuálních informací budou hranice Unie střežit jednotky rychlého nasazení, EU mají chránit především před nelegálním přistěhovalectvím. Počet nezákonných imigrantů v Evropě prudce stoupá, desetitisíce uprchlíků se snaží každý rok proniknout do některé ze členských zemí sedmad-
vacítky, nejohroženější je v současné době jihozápad Unie. S obrovským přílivem zejména Afričanů se potýká Malta, Španělsko, Itálie i Francie. Maltské úřady už několikrát oznámily, že nedokážou velké množství ilegálních imigrantů zvládnout samy. Problém i přes snahu Evropského parlamentu a Komise,
umocněnou v summitech a četných prohlášeních, zůstává nadále nevyřešen. „Unie musí mít jednotnou koncepci imigrační politiky, včetně stanovení kvót migrantů ze zemí mimo EU pro jednotlivé členy. Problém dnes nejvíce pociťují Itálie a Španělsko, kam směřují uprchlíci z Afriky, nebo
Německo, které horko těžko zvládá imigranty z asijských zemí a ze zemí Blízkého východu. Obávám se i dalšího přílivu imigrantů ze zemí bývalého sovětského bloku,“ řekl EN předseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu Parlamentu ČR Richard Sequens. (pokračování na straně 3)
Evropské horizonty Zdeňka Velíška
Sarkozy a Evropa
Culture Ireland Agentura irského ministrstva umění, sportu a turismu uděluje granty aktkivním umělcům, kteří u nás propagují irskou kulturu. V červnu nabídne zjména divadelní představení v Praze i na dalších místech republiky.
Všichni si tu otázku kladou: Jak se zapíše jméno nového francouzského prezidenta do příštích kapitol evropské integrace? Pokouším se dát na ni svou odpověď dva dny před jeho setkáním s Angelou Merkel, tedy ve chvíli, kdy se mohu opřít jen o jeho předvolební a povolební projevy. Už to, že Sarkozy určil chvíli svého setkání se
současnou předsedkyní Evropské unie na první hodiny svého prezidentství, svědčí o tom, že považuje osud Evropy za svou prioritu.. Svědčí to i o tom, že si uvědomuje potřebu rychlého vyřešení akutního problému, s kterým se vlastně dva roky čekalo hlavně na nového francouzského prezidenta. Je jen v jeho kompetenci obnovit dialog mezi Francií a Evropskou unií zastavený před dvěma roky překvapivým odmítnutím textu evropské ústavy ve francouzském referendu. Vůle k tomu Sarkozymu nechybí. V jeho projevech na volebních shromážděních zazněly ale také názory, které nejsou v souladu se současnými trendy vývoje Evropské unie a podle kterých by její budoucnost měla mít v mnoha aspektech jinou orientaci, než jakou jí zamýšlejí dát Merkel, Prodi, Zapatero, Juncker a jiní. Mno-
hé Sarkozyho ideje o Evropě se ovšem neshodují ani s představou, kterou o směru a tempu vývoje Evropské unie mají předáci některých nových členských zemí. Sarkozy na ně útočil už jako člen vlády i pak jako prezidentský kandidát svým výhružným návrhem „dvouokruhové“ evropské integrace. Sarkozy není pro omezování politické integrace Evropy. Není ani pro důslednou vládu tržních mechanismů. V souvislosti se svou volební kampaní vydal knihu, „Společně“. Napověděl v ní hodně o tom, jakou politiku by chtěl uskutečňovat v čele Francie. Hodně bude teď záležet na tom, zda svému krédu zůstane rigorózně věren i jako politik spoluzodpovědný za osud Evropy. (Podstatné myšlenky ze Sarkozyho Ensemble knihy najdete v EN na straně 8 .)
Spory o cider Zda má oblíbený zkvašený jablečný mošt blíže k vínu nebo k pivu se léta přou Britové s Francouzi. Tento historií prověřený nápoj obdržel 5 evropských značek kvality na obou březích kanálu La Manche. INZERCE
2
ČESKÁ REPUBLIKA A EVROPSKÁ UNIE
EN č. 5 / 2007
Místo cukru bioplyn Eurocentra informují Aktuální vyhlášené výzvy v novém rozpočtovém období 2007 – 2013 Operační program Podnikání a inovace (OPPI)
%((, ! "! # " ! $! %&&' ! "! # " ! %! %&&' ! +! # "&! 1! %&&' ! +! # "&! 1! %&&' ! +! # "&! ! %&&' ! +! # " ! '! %&&'
% # ()* + # ,- ./
)* 0 % # ()*
. / 0&) '
2 # 3*
2 # 3*
" # 0 *
,12 )* * , &* ( *) 34% " ')
Více informací včetně všech potřebných dokumentů k aktuálním výzvám a celému operačnímu programu Podnikání a inovace naleznete na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu (www.mpo.cz) v sekci Podpora podnikání, popř. na stránkách Agentury pro podporu podnikání Czech Invest (www.czechinvest.org), kde se mohou také přihlásit potencionální žadatelé o podporu prostřednictvím elektronického účtu eAccount. Informace o ostatních operačních programech pro období 2007 – 2013 naleznete na www.strukturalni-fondy.cz.
Nové iniciativy kohezní politiky EU: JASPERS, JEREMIE A JESSICA Nové programovací období 2007–2013 přineslo v oblasti regionální politiky několik novinek. Jednou z nejvýznamnějších je zavedení zcela nových komunitárních iniciativ, jejichž cílem je podpora členských států a jejich řídících orgánů ve využívání strukturálních a Kohezního fondu. Jedná se o iniciativy, které vznikly ve spolupráci Evropské komise s Evropskou investiční bankou (EIB), Evropským investičním fondem (EIF), Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj a Rozvojovou bankou Rady Evropy. Těmito novými iniciativami jsou: JASPERS (Joint Assistance in Supporting Projects in European Regions; Společná pomoc při podpoře projektů v evropských regionech) JEREMIE (Joint European Resources for Micro-to-Medium Enterprises; Společné evropské zdroje pro mikro až středně velké podnikatele) JESSICA (Joint European Support for Sustainable Investment in City Areas; Společná evropská podpora pro udržitelné investice v městských oblastech).
JASPERS: Nové partnerství v oblasti technické asistence Iniciativa JASPERS je určena regionům s úrovní ekonomické vyspělosti nižší než 75% průměru Evropské unie měřeno ukazatelem HDP na obyvatele, tj. území celé ČR vyjma Prahy. Tato iniciativa je určena především orgánům a institucím podílejícím se na přípravě projektů a projektových dokumentů, které jsou předkládány Evropské komisi. Na tomto základě by měla tato služba napomoci na přímé zlepšení absorpční kapacity členských států a v rámci nich ležících regionů. JASPERS bude zaměřen na velké projekty podporované fondy EU (v objemu větším než 25 mil. EUR v případě projektů zaměřených na životní prostředí a více než 50 mil. EUR na dopravu a jiné oblasti) soustředěné na rozvoj infrastruktury především v nových členských zemích.
JEREMIE: Zlepšený přístup k financím pro mikro-firmy a malé a střední podniky v regionech EU Smyslem iniciativy JEREMIE je podpořit možnosti přístupu k financím pro rozvoj mikro-, malých a středních firem v regionech EU. Členským zemím a jejich regionům se nabízí možnost využití části prostředků alokovaných v rámci Strukturálních fondů prostřednictvím EIF k využití finančních nástrojů, které jsou zaměřeny na rozvoj těchto podniků. JEREMIE podporuje růst pracovních míst, transfer technologií a know-how, start-ups, technologické a inovativní fondy a mikro-úvěry.
JESSICA: Udržitelný rozvoj pro městské oblasti JESSICA představuje iniciativu, jejímž smyslem je podpora udržitelné míry investic, růstu a pracovních míst v městských oblastech EU. JESSICA nabízí Řídícím orgánům Operačních programů možnost využití výhody externí expertízy a umožní větší přístup k úvěrovému kapitálu pro účely podpory rozvoje městských aglomerací, včetně úvěrů pro sociální bydlení. Iniciativa JESSICA poskytuje variantní řešení při financování projektů zaměřených na obnovu a rozvoj měst s využitím kombinace grantů a úvěrů. Primárně JESSICA však nebude zaměřena na využívání nástroje grantů, ale bude umožňovat využití grantů v kombinaci s jejími nástroji. Iniciativa JESSICA by měla usnadnit způsoby financování pro široký rejstřík projektů založených na partnerství privátního a veřejného sektoru (PPP).
PRAHA – Hra o cukr Eastern Sugar má dohru jménem Onivon. Ve třech tuzemských cukrovarech, o které už nemá Eastern Sugar zájem, by měla energetická společnost Onivon produkovat bioplyn. Skupina Eastern Sugar, která v Evropě vyráběla cukr v pěti cukrovarech, na podzim loňského roku oznámila, že uzavře všechny své závody, tedy včetně tří v České republice. Svým postupem však omezila výrobu českého cukru, kvótu se rozhodla prodat Bruselu za stanovenou kompenzaci 730 eur za tunu a v České republice tak snížila produkci cukru o dvacet procent. V rámci svého odchodu měla zbořit cukrovary, o práci by přišla řada zaměstnanců. (EN 1/2007) Teď se však situace změnila, cukrovary nezmizí – stanou se místem, kde se bude vyrábět bioplyn. Onivon ovládne cukrovary v Hrochově Týnci, Němčicích nad Hanou a v Kojetíně. „Výroba bioplynu ve starých závodech Eastern Sugar zachová zaměstnanost i zemědělskou produkci v příslušných regionech,“ prohlásil generální ředitel Onivonu Zdeněk Harapát. Zemědělci, kteří dříve dodávali Eastern Sugar cukrovou řepu, mohou přejít na pěstování obilí nebo srovnatelných energetických plodin. Část z nich se však cítí podvedena, nechce kvůli odchodu firmy přecházet na jiné suroviny. POLITICI: JEN EKONOMICKÝ KALKUL Ostrá slova padají především na Eastern Sugar, hlasy odsuzující postup firmy se ozývají z obou komor Parlamentu. „Nevidím v tom nic jiné-
ilustrační foto ho než ekonomický kalkul,“ sdělil EN Josef Vaculík, místopředseda Výboru pro hospodaření, zemědělství a dopravu Senátu Parlamentu ČR, podle kterého budou na obchodu biti především čeští zemědělci. „Záměr Eastern Sugar považuji jednoznačně za snahu zbavit se závazků. Společnost přislíbila zboření svých provozů a odstranění všeho až do hloubky jednoho metru pod úroveň terénu. Dalším závazkem je vyplacení náhrad pěstitelům cukrovky ve výši 28,2%, tento záměr navíc musí schválit Státní zemědělský intervenční fond. Naši předkové, kteří prodali grunt podá-
ním ruky, by řekli, že je to snaha vydrbat s tím,“ řekl EN místopředseda Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Jiří Hanuš. Kritikou nešetří ani předseda výboru Jiří Papež. „Společnost se rozhodla využít možností, které jí špatná reforma trhu s cukrem dala, tedy zrušit výrobu, zinkasovat finance a ještě dalším způsobem zhodnotit svůj majetek. I tento fakt je jen důkazem toho, jak deformovaný je veškerý kvótový systém ve společné zemědělské politice,“ uzavřel Papež. Jan Štifter
Nizozemci otevřeli Za padělání značek pracovní trh kriminál PRAHA / BRUSEL – Nizozemsko na konci dubna oznámilo, že otevře svůj pracovní trh členským státům Unie, které tehdejší patnáctku rozšířily v roce 2004. Do země tulipánů tak mohou mířit i čeští pracovníci. „Volný pohyb osob i pracovních sil je jednou ze základních svobod v rámci Evropské unie. Statistiky však ukazují, že občané České republiky nejsou ochotni stěhovat se za prací v rámci republiky, natož do zahraničí,“ připomněl ve svém vyjádření pro EN Zdeněk Škromach, bývalý ministr práce a sociálních věcí. Ze „starých členských států“ tak mohou Češi vedle Nizozemska pracovat bez problémů v Británii, Irsku, Švédsku, Řecku, Finsku, Španělsku, Portugalsku a Itálii. Omezení volného pohybu pracovníků tak už platí jen v šesti ze sedmadvaceti států EU. Nizozemci se otevřou osmi státům. Kypr při svém vstupu do Unie omezení neměl, v Nizozemsku mohli pracovat i občané Malty. „Otevření trhu občanům osmi členských států střední a východní Evropy přinese nizozemské ekonomice i zemi jako celku prospěch,“ uvedl ve svém prohlášení v souvislosti s rozhodnutím Nizozemska eurokomisař Vladimír Špidla. Jan Štifter
PRAHA / ŠTRASBURK – Evropský parlament chce přísně trestat ty, kteří nerespektují autorská práva. Návrh zákona namířený proti kopírování hudby a padělání značek schválili 374 europoslanci. „Je nutné, aby bylo chráněno jak vlastnictví technických vynálezů, tak autorství v oblasti umělecké. Pokud někdo tahle práva porušuje a koná tak s úmyslem na jedinečných výtvorech se nezákonně obohatit, je nutné přistoupit k postihu,“ řekl EN místopředseda Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Pavel Hojda. Pokud návrh vstoupí v platnost, umožní ukládání vysokých finančních trestů, pokuta by se mohla vyšplhat až do výše 8,5 milionu korun. Pachatelům by také mohla být odňata svoboda až na čtyři roky. Návrh zákona doprovází vlna kritiky, jeho podobu odsuzuje i šéf evropské organizace na ochranu spotřebitelů BEUC Jim Murray. „Podle současného návrhu by se i děti poslanců spolu s miliony mladých Evropanů mohly stát obětmi naprosto špatně definovaných kriminálních sankcí,“ uvedl Murray v dopise poslancům Evropského parlamentu. Vstoupí-li zákon v platnost, v některých evropských státech bude možné vůbec poprvé zabavovat padělané zboží, schválený text by umožňoval i jeho zničení. Jan Štifter
Předsednictví: Úspěšné bylo Irsko Česká republika se připravuje na předsednictví v Radě Evropské unie. Po Slovinsku je druhým ze států tzv. východního bloku, který šest měsíců povede Unii. Jaká byla uplynulá předsednictví a jakých úspěchů státy v čele EU dosáhly? Obecně platí, že větší státy mají vyšší šanci dosáhnout toho, co se rozhodly prosadit. Ale ani to nemusí vždy platit, důležitou roli hrají manažerské a vyjednávací schopnosti vládních představitelů předsednické země. Německo si jako jednu ze svých hlavních priorit určilo euroústavu, popř. dokument, který se bude odsunuté smlouvě podobat. „Od představy oživení euroústavy v původním znění muselo ustoupit, ale celá debata o novém dokumentu Německo posunula o kus kupředu,“ řekl EN politolog a ředitel New York University v Praze Jiří Pehe.
Německé předsednictví dosud neskončilo, hodnocení umožní až druhé pololetí letošního roku. Historie však už ukázala, které ze zemí patřily mezi úspěšné a kterým se v čele Rady EU příliš nedařilo. Jako příklad méně úspěšného předsednictví odborníci chápou druhou polovinu roku 2003, kdy Unii vedla Itálie. ITÁLIE VERSUS IRSKO „Italové si jako hlavní prioritu vytyčili vedení a završení mezivládní konference, která měla schválit text Evropské ústavní smlouvy. Italské vládě se však nepodařilo jednání
včas dokončit, neboť nedokázala zprostředkovat potřebný konsensus mezi členskými státy ohledně znění konečného textu,“ uvedl EN Michal Mravinač z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Vysoké školy veřejné správy a mezinárodních vztahů. Italský neúspěch přenesl břímě debaty o Evropské ústavní smlouvě na irské předsednictví. „Irové byli nuceni částečně rezignovat na svou prioritu, realizaci lisabonské strategie, a na místo toho vedli jednání o reformě smluvního základu EU. Zároveň mělo v době irského předsednictví v první polovině roku 2004 dojít k doposud největšímu rozšíření EU v dějinách. Irské předsednictví se nicméně dokázalo se svými úkoly vyrovnat velmi úspěšně. Díky obratnému vyjednávání irského ministerského předse-
dy Bertieho Aherna a flexibilnímu přístupu irské administrativy bylo dosaženo konečné dohody ohledně znění Evropské ústavní smlouvy,“ pokračoval Mravinač. Srovnání Itálie a Irska podle něho demonstruje, že velikost předsedajícího státu není rozhodující. Menší, přesto lépe spolupracující irská vláda byla důslednějším a schopnějším manažerem evropských záležitostí než její italský protějšek. Důležitá je podle politologů také volba tématu – zkušenosti z minulých let ukazují, že velké množství priorit vede k rozmělnění aktivit. Česká republika, která bude předsedat v roce 2009, by se měla vyvarovat také takzvaných velkých témat, politická situace Unie podle nich nepřeje převratným politickým projektům. Jan Štifter
3
TÉMA MĚSÍCE
EN č. 5 / 2007
Hrozby EU: Imigranti a teroristé (pokračování ze strany 1) Nový systém pohraničníků ponese jméno RABIT. Speciálně školené pohraniční jednotky bude koordinovat evropská agentura Frontex, která vybere odborníky z členských zemí. Ty by podle odhadů Evropské komise měly nabídnout i lodě a vrtulníky. Jednotky mají být akceschopné už v lednu příštího roku (podrobnosti se dočtete v EN na str.12). TERORISTÉ V EVROPĚ Nelegální imigranti nejsou jedinou hrozbou Unie. Jako daleko větší riziko pro život v Evropě se už mnohokrát ukázal terorismus. „Pro EU je největší hrozbou,“ uvedl EN člen Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu Parlamentu ČR Jaromír Štětina. „Pro některé státy pak, zejména ty, které byly kdysi částí sovětského bloku, může být hrozbou nevypočitatelné Rusko.“ Evropa už zažila několik velkých teroristických akcí. V současné době v médiích často zmiňovaná Frakce Rudé armády byla hrozbou Německa 60. a 70. let, v dubnu 1968 kupříkladu spáchala dva bombové útoky na obchodní domy ve Frankfurtu nad Mohanem. Pro Španělsko je strašákem teroristická organizace ETA, usilující o sa-
mostatnost Baskicka, od 70. let má na svědomí přes 800 mrtvých. Klid v Evropě boří i Hizballáh nebo Al-Káida, která se mimo jiné přihlásila k teroristickému útoku ze 7. července 2005 – měla na svědomí sérii koordinovaných sebevražedných útoků, kdy tři bomby explodovaly v soupravách londýnského metra, čtvrtá byla odpálena v autobuse. Zavražděni tehdy byli 52 cestující, více než 700 lidí bylo při londýnském masakru zraněno. „Z hlediska globálních rizik je nerozumné, aby hrozby řešily jednotlivé státy samy. Proti nebezpečím můžeme bojovat pouze vzájemnou spoluprací,“ sdělil EN Antonín Seďa, poslanec Parlamentu ČR a místopředseda poslaneckého Výboru pro obranu. V boji proti terorismu by měl být podle něho účinný schengenský systém, který může zabránit průniku teroristických skupin do zemí Evropské unie. ČR A AMERICKÝ RADAR EU v současné době nehrozí žádný vojenský konflikt. Zárukou míru je už samotná sjednocující se Evropa, fungující na základě spolupráce mezi jednotlivými členskými zeměmi. Tradiční příčiny bojů byly překonány, k vojenským roz-
brojům by nemělo v dohledné době dojít ani ze strany států, které vnímají demokratickou Unii jako svého nepřítele. Některé státy Evropy si přesto chtějí zajistit, aby v případě ohrožení byly schopny rychle reagovat. I proto se Polsko a Česká republika rozhodly vyjít vstříc plánu Spojených států amerických na stavbu protiraketového deštníku. „Jsme spojencem USA a Kanady, měli bychom se proto chovat jako spojenci,“ tvrdí ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg. Snaha USA už rozdělila Evropu, proti jsou například Němci a silný odpor je slyšet také z Ruska, které vyjádřilo obavu o svou vlastní bezpečnost. Rozpolcená je navíc i česká politická scéna. Levice, která začala o radaru vyjednávat a ústy Jaroslava Tvrdíka oznámila, že Spojeným státům nabídla možnost rozmístit systém protiraketové obrany na českém území, po nastartování diplomatických rozhovorů couvla. „Umístění radarové části raketové základny na našem území bude sloužit nikoliv k zajištění bezpečnosti občanů, ale výhradně zájmům USA. Případné sestřelení raket nad naším územím může mít nedozírné následky. Proto je třeba dě-
Hostem besedy o bezpečnostní politice EU byla na Karlově univerzitě Nicole Gnesotto, ředitelka Institutu bezpečnostních studií EU. foto: Pavel Farkaš lat vše, aby výstavbě americké vojenské základny bylo zabráněno,“ potvrdil EN názor levice místopředseda Výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Zdeněk Maršíček. Pravicoví politici však zastávají zcela odlišný názor. „Amerika tím, že pracuje na své obraně, posiluje i obranu
Evropy,“ řekl EN Sequens. „Ruku na srdce, celá EU vydá na svou obranu pouze zlomek prostředků, které vynaloží Spojené státy. Ani jednotky NATO by bez USA nebyly schopny jakékoli vojenské akce.“ Jan Štifter
ZAOSTŘENO NA TÉMA MĚSÍCE
Nespoléhat jen na USA a NATO Evropská unie stojí před zásadní debatou – má se při zajištění své obrany a bezpečnosti dále fundamentálně spoléhat na pomoc Spojených států amerických? Pokud ano, pak bude muset přijmout i bezpečnostní doktríny vlád USA, ať už budou otevřené mnohostranné spolupráci nebo jednostranné a kontraproduktivní, jako ta současná. Evropská unie dnes hovoří o evropském konceptu bezpečnosti, který se opírá o předcházení konfliktům prostřednictvím efektivní diplomacie, prosazuje konzistentní dodržování lidských práv, rozvojovou spolupráci a postupné odzbrojování. Teprve pak mohou ke slovu přijít vojenské prostředky. Zelení jsou přesvědčeni, že Unie by měla tento svůj vlastní, širší koncept obrany a bezpečnosti dále rozvíjet. K tomu, aby taková politika mohla obstát, je zároveň zapotřebí, aby Unie disponovala i vojenskými
prostředky pro případ, že selže prevence konfliktů i krizová řešení. EU už by při ochraně míru na evropském kontinentu společně s Balkánem neměla být závislá na NATO. To však neznamená vydávat víc prostředků na armádu, nýbrž rozvinout a integrovat kapacity jednotlivých členských uzemí do společného projektu. Součástí evropských ozbrojených sil by nikdy neměly být jaderné, chemické a biologické zbraně. Současné jaderné, chemické a biologické zbraně musí být zakázány. EU by měla převzít iniciativu při celosvětovém odzbrojování. Vojenské intervence by vždy měly být uskutečňovány ve shodě s Chartou Spojených národů a jejich cílem by měl být udržitelný mír, ne bránění ropných zásob atp. Provádění vojenských operací by mělo vyžadovat souhlas Evropského parlamentu a národních parlamentů zúčastněných členských zemí a mandát
Spojených národů. Za žádných okolností by neměly být evropské bezpečností síly využity k vytlačení uprchlíků nebo jako vnitřní policejní složky. EU přísně reguluje vývoz zbraní a podporuje mír a odzbrojování. Proto by měl být právně závazný evropský kodex o vývozu zbraní a měla by být přijata smlouva o obchodu se zbraněmi. EU se hlásí k Evropě bez jaderných zbraní a podporuje úplný zákaz jaderných zbraní. V budoucnu se bez rozvinuté obranné a bezpečnostní politiky Unie nebude moci obejít.
Ondřej Liška předseda VEZ PS PČR
EU potřebuje klasickou obranu Jedním z aspektů procitnutí po vstoupení do EU je zjištění, že to, co jsme jako čeští diplomaté pojímali jako EU čárka NATO, NATO čárka EU neexistuje. Mezi oběma institucemi neexistuje žádná informační, akční, plánovací, koordinační vazba. Ministři obrany na radě ministrů obrany neříkají totéž, co v Severoatlantické radě. V jediném drobném výseku by si Unie přála sdílet informace s NATO. Ty ale musí být sdíleny 27 členskými státy EU, tedy i Maltou i Kyprem. Turecko nepřipustí, aby se informace NATO v rámci 27 dostávaly na Kypr. Tak raději neproudí informace žádné. S výjimkou jednotlivých operací jako je ISAF v Afghánis-
tánu nebo operace v Kosovu, neexistuje žádná EU NATO koordinace. EU je společný hospodářský prostor 500 milionů lidí, je to prostor k životu našich dětí. Otázky klimatu, energie, demografické, kulturní bezpečnosti nevyřešíme bez společné, odpovědné zahraniční politiky. Zahraniční politika, která nemá na mysli to nejvážnější: vojenskou oběť svých mužů, je politika, která si na sebe jen hraje. I proto, aby evropská zahraniční politika byla politikou odpovědnou, ale také proto, aby budoucí společná Evropa opravdu dokázala své výdobytky a své hodnoty uchránit, je potřebná společná evropská obrana. NATO tuto funkci nezastane. NATO je systém
obrany demokratického společenství. Evropa potřebuje klasický systém obrany společného soustátí.
Jana Hybášková poslankyně EP
POHLED ZA HRANICE
Itálie
Americké základny jsou věcí vlády USA a NATO mají v Itálii desítku velkých základen, včetně skladů jaderných zbraní, ale započítáme-li různá odposlouchávací centra, výzkumná centra, telekomunikační stanice, radary či muniční sklady, je jich kolem jednoho sta. Přesný počet amerických vojáků dislokovaných v Itálii znám není, ale podle odhadů se pohybuje mezi 15 a 25 tisíci. První multilaterální dohoda o základnách NATO v Evropě je z roku 1951. Bilaterální dohoda mezi USA a Itálií je z roku 1954. Její obsah je však tajný. Víme více o dohodě z roku 1995, ale nevíme, zda byl zveřejněn úplný text. Obě bilaterální dohody totiž nabyly platnosti podpisem a nebyly předloženy parlamentu
k ratifikaci. Nevíme tedy, jestli dohody, vypracované v době studené války, odpovídají ještě dnes zájmům Itálie. Itálie ale přispívá na provoz základen. Předchozí vláda Silvia Berlusconiho zvýšila příspěvek ze 37% na 41%, což odpovídá částce kolem 350 milionů dolarů. Itálie bere americké základny na svém území částečně jako povinnost vůči Západu a částečně jako vlastní zájem, jako obranu italského území. Levicoví i pravicoví extrémisté je vždy považovali za známku vazalství vůči USA, jako symbol porážky ve 2. světové válce nebo jako symbol nepřátelství vůči komunismu (což se samozřejmě levicovým extrémistům nelíbí).
Většina Italů s americkými vojáky do styku nepřichází a zná pouze několik velkých základen a zná je zejména kvůli negativním událostem, které s nimi souvisí. V první řadě to byl případ z roku 1998. Americký pilot, který startoval z letecké základny v Avianu, letěl při cvičném letu tak nízko, že křídlem přeťal obě lana lanovky vedoucí na horu Cermis. O život přišlo 20 lidí, Italů a zahraničních turistů. Mladý Top Gun byl bezprostředně převezen do USA a tam byl také souzen. Vyvázl s minimálním trestem. Základna v Avianu se znovu dostala do centra pozornosti v roce 1999, když právě z Aviana startovala letadla, která
bombardovala sídlo Bělehradské televize a Jugoslávie protestovala u italské vlády. Jugoslávie tehdy obvinila Itálii, že nese odpovědnost za nálety. Poslední protesty se týkaly rozšíření americké základny ve Vicenze, městě, zapsaném do seznamu kulturního bohatství organizace Unesco. Rozhodnutí na základě bilaterálních dohod záviselo na vládě. Ta dala svůj souhlas. Premiérem byl Silvio Berlusconi, ale na rozhodnutí nezměnila nic ani vláda Romana Prodiho. Místní lidé základnu nechtějí. Ne proto, že rozšíření základny je v rozporu s mírovou politikou Itálie, jak prohlašuje extrémní levice, která se vložila do protestů proti základně. Místní lidé
základnu nechtějí zejména proto, že je příliš blízko u města a zvýšený letecký provoz znamená větší znečištění ovzduší, více hluku a také jisté riziko. Američané chtějí převést do Vicenzy celou 173. brigádu i s personálem – jedná se o 1800 vojáků dnes rozdělených různě po základnách v Německu a v Itálii. Připravili plány na rozšíření, nabídli i realizaci infrastruktur kolem základny, včetně zdi, která oddělí vojenské letiště od civilního a celkem plánují do rozšíření struktur investovat 500 milionů dolarů. Případ základny ve Vicenze ještě není u konce. Vědunka Lunardi
4
PREZENTACE
EN č. 5 / 2007
Povinné ručení Každé vozidlo musí mít ze zákona uzavřeno povinné ručení. Z povinného ručení uzavřeného v rámci produktu MOBILITY uhradíme škody způsobené vaším vozidlem. Pojištěný je tak chráněn v případě škody způsobené provozem vozidla.
Bonus až 35 % jezdíteli bez nehod Exkluzivní limity pojistných plnění až do 100 mil. Kč u škod na zdraví i majetku Velký výběr možných připojištění: odcizení vozidla, čelní sklo, zavazadla, náhradní vozidlo Zdarma široká nabídka asistenčních služeb
Varianty povinného ručení
AKČNÍ nabídka - sleva 15 % Sleva 15 % se vztahuje na 1. rok pojištění Akční nabídka platí od 9.5. do 31.7.2007 Sjednejte si povinné ručení On-line Sjednání po telefonu: 800 100 555 Poraďte se se svým osobním poradcem Navštivte naši pobočku
Povinné ručení již od 1 857 Kč ročně! Úhrada škody i na vašem vozidle* Zdarma úrazové pojištění Úspora 10 % u 40 vybraných okresů Úspora 20 % u vozidel starších 10 let
Standard - 24 mil. Kč pro škody na věci a 44 mil. Kč pro škody na zdraví Dominant - 60 mil. Kč pro škody na věci a 60 mil. Kč pro škody na zdraví Premiant - 100 mil. Kč pro škody na věci a 100 mil. Kč pro škody na zdraví Součásti povinného ručení - benefity zdarma - úrazové pojištění řidiče - pojištění osobních věcí řidiče a osob jemu blízkých - asistenční služba ČSOB Pojišťovna assistance - hradíme škodu i na vašem vozidle* * Do limitu 5.000 Kč ve variantě Premiant, pro pojištění od 1.1.2007.
Výpočet pojistného Příklad Pan Karel z Pardubic Škoda Favorit 136 L (kategorie do 1 350 cm³) Pan Karel bydlí ve zvýhodněném okrese a svůj vůz má starší 10 let. Díky tomu, že své povinné ručení platí ročně, získal slevu 3 %. Další slevu 5 % získal za to, že má ještě jiné pojištění u ČSOB Pojišťovny. Pojistné pana Karla pro rok 2007 činí: bez bonusu 2 821 Kč s max. bonusem (35 %) 1 857 Kč
Pan Petr ze Znojma Opel Vectra 1.8 (kategorie do 1 850 cm³) Pan Petr bydlí ve zvýhodněném okrese a svůj vůz má zcela nový. Díky tomu, že své povinné ručení platí ročně, získal slevu 3 %. Pan Petr nemá jiné pojištění u ČSOB Pojišťovny a tak se na něho nevztahuje sleva 5 %. Pojistné pana Petr pro rok 2007 činí: bez bonusu 5 351 Kč s max. bonusem (35 %) 3 550 Kč Možnosti připojištění - odcizení vozidla - úrazové pojištění cestujících - náhradní vozidlo - zavazadla
- čelní sklo - nadstandardní asistenční služby
Slevy Zvýhodňujeme vozidla starší 10-ti let (20 % ze základní sazby) a zvýhodněné regiony (slevou až 10 %). Povinné ručení pracuje každoročně s bonusy a malusy, tudíž zohledňuje řidiče z hlediska zavinění škod. Za každý rok pojištění bez zaviněné nehody získáváte 5% bonus až do výše 50-ti %. Slevu 5 % lze též čerpat za věrnost ČSOB Pojišťovně v ostatních druzích pojištění či za kombinaci s havarijním pojištěním a 3 % za případnou jednoroční splatnost pojistného. (PR)
www.regionservis.cz REGIONSERVIS spol. s r.o. Elišky Přemyslovny 429, Praha 5, 156 00 email:
[email protected] Tel: 257 199 616 Fax: 257 199 615 GSM: 723 139 905
II. ročník charitativně reprezentativní akce pod záštitou předsedy vlády České republiky Mirka Topolánka v Praze dne 7. června 2007, Hotel OLYMPIK ARTEMIS****, ul. U Sluncové, Praha 8 Druhý ročník navazuje na historicky I. Národní setkání starostů, primátorů a hejtmanů České republiky, které se konalo v červnu 2006. Velmi úspěšné zahájení této novodobé tradice podtrhla skutečnost, že se jednalo o charitativně reprezentativní setkání na podporu nadačního fondu Kapka naděje a Sdružení obětí dopravních nehod. V této tradici Regionservis pokračuje i letos a nebývalý zájem řady velvyslanců dále zvyšuje prestiž celého setkání.
Na prvním ročníku se více než 450 starostů obcí a měst společně setkalo se zástupci krajů, představiteli Parlamentu ČR, Evropského parlamentu a řady dalších vládních a státních institucí, ale také s velvyslanci a delegáty mnoha zemí i světových velmocí jako jsou Spojené státy Americké. Ústředním tématem prvního ročníku setkání bylo BUDOVÁNÍ STÁTU a jeho účelem možnost otevřeně diskutovat se zástupci České republiky a samospráv o otázkách týkajících se ekonomiky, rozvo-
je, strategického plánování, ale také vědy a výzkumu, dále se hovořilo zejména o kompetencích státu a možnostech jeho zasahování do rozhodování místních a krajských samospráv, o finančních prostředcích, které plynou ze státní pokladny do pokladen krajů, měst a obcí, a kterých je stále nedostatek, ale také o zcela konkrétních problémech jako je například městská a obecní kanalizace nebo věčná otázka správy a údržby silnic. Charitativní ráz akce vyvrcholil předáním šeku v hodnotě 100.000,- Kč předsedkyni správní rady nadačního fondu Kapka naděje paní Vendule Svobodové a šeku na 30.000,- Kč předsedkyni Českého sdružení obětí dopravních nehod paní Miluši Vondruškové. Peníze oběma nadacím věnoval Regionservis spolu s účastníky a partnery setkání.
Hostem prvního ročníku setkání byl též William Cabaniss, tehdejší velvyslanec USA v ČR.
Hlavní tématikou II. Národního setkání starostů, primátorů a hejtmanů je NÁRODNÍ SOUDRŽNOST SAMOSPRÁV A FINANCE. „Cíl setkání zůstává stejný, jak tomu bylo v loňském roce, tedy především bychom rádi veřejně prezentovali ty osobnosti, které mají skutečný zájem se podílet na rozvoji naší země, a také bychom VÝZNAMNÍ PARTNEŘI:
Předání šeku pro Kapku naděje. chtěli využít svých dlouholetých zkušeností z pravidelných akcí, které pořádáme pro starosty ve všech krajích České republiky. Osobně si velice vážím starostů, kteří projevují velký zájem o otázky veřejné a samozřejmě potřebují podporu, kterou je třeba jednotně prezentovat. Jsem proto potěšen zprávou, že pan ministr Petr Gandalovič a pan ministr Jiří Čunek, kteří vzešli právě z komunální politiky, spolu s dalšími ministry mají zájem zasadit se o konkrétní pomoc obcím a setkání se osob-
ně zúčastní,“ řekl majitel pořádající agentury Regionservis Lukáš Tesař. Část z výtěžku letošní akce bude tentokrát poukázána nadačnímu fondu Kopretina, který pomáhá postiženým dětem v pečovatelském domě ve Vřesovicích. Bližší informace o programu, resp. vystupujících a hostech, spolu s přihláškami pro veřejnou správu a možnosti prezentace soukromých firem na setkání jsou k dispozici na www.regionservis.cz.
5
EVROPAN
EN č. 5 / 2007
„Evropě hrozí nové sudy prachu,“ říká „exportní ředitel firmy ČR“ Karel Schwarzenberg V nové Topolánkově vládě obsadil křeslo ministra zahraničí. Kontroverzní postava tuzemské politiky o sobě dává hlasitě vědět – vyjadřuje nespokojenost nad blokádami česko-rakouských hranic, prosazuje integraci zemí západního Balkánu do Evropské unie, netají své sympatie s americkou protiraketovou základnou na území České republiky. Kdo je vlastně Karel Schwarzenberg a jaká je jeho vize české zahraniční politiky? Sedmdesátiletý rodák z Prahy, plným jménem Karl Johannes Nepomuk Josef Norbert Friedrich Antonius Wratislaw Mena von Schwarzenberg, je v současné době nejsledovanějším českým šlechticem. Jestliže se média zaměřují na dědictví rodu Colloredo Mansfeld nebo nevyjasněné majetkové vztahy rodu Kinských, zůstává potomek orlické větve Schwarzenbergů tváří tuzemské aristokracie, která se nejčastěji objevuje na stránkách novin nebo na televizních obrazovkách. Není to přitom otázka jen jeho začínající ministerské éry, českou politiku ovlivňuje už od „sametové“ revoluce. 10. července 1990 byl jmenován kancléřem prezidenta republiky, o dva roky později vedl první delegaci OSCE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě) do Náhorního Karabachu po vypuknutí války mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Z funkce kancléře odešel v roce 1992 v souvislosti s abdikací prezidenta Václava Havla. V roce 2004 byl za volební obvod Praha 6 zvolen senátorem Parlamentu České republiky, poslední parlamentní volby a Topolánkův druhý pokus o sestavení vlády mu umožnily pracovat v čele ministerstva zahraničních věcí, kam byl nominován Stranou zelených. Schwarzenberg otevřeně deklaruje, že neplánuje žádné velké změny v české zahraniční politice. „Stát je ohromná loď, která při své plavbě nesmí otáčet kormidlem moc rychle. Pokud by každou chvíli měnila kurs, mohla by se potopit,“ domnívá se člověk, který svou funkci nazývá postem „exportního ředitele firmy ČR“.
TEMELÍN A SOUSEDSKÉ VZTAHY V pozici ministra má jasné plány. Tlačí na vstup České republiky do Schengenského prostoru, důraz klade na přípravu českého předsednictví v Radě Evropské unie, na které se země připravuje už od roku 2005. Chce, aby Unie byla stabilním společenstvím lidí, které neohrožují výboje války, považuje za důležité kvalitní vztahy se sousedními zeměmi. „Stát má být státu partnerem. Musí spolu vytvářet mírovou a prosperující Evropu, stabilní a bezpečnou,“ říká Schwarzenberg. Těžkou hlavu mu dělají vztahy mezi Českou republikou a Rakouskem. Před pár dny jednal v Bruselu se svým rakouským protějškem, ministryní zahraničí Ursulou Plassnik. Vyjádřil nespokojenost s blokádami česko-rakouských hraničních přechodů rakouskými odpůrci jaderné elektrárny Temelín a varoval, že pokud blokády neskončí, Česká republika vyvodí důsledky. „Mrzí mě, že je porušována jedna ze základních svobod Evropské unie,“ míní ministr Schwarzenberg. „Nabourává to dobré sousedské vztahy. Je ale otázkou, jestli máme na co navazovat, československá první republika neměla dobré vztahy s žádným ze svých sousedů.“
Evropu vnímá jako prostor, ve kterém dochází ke střetu generací, k obrovskému generačnímu rozdílu. Usedlí lidé středního a v yššího věku se v něm setkávají s generací mladých Evropanů, pro které je Unie samozřejmostí. „ Jen se podívejme na množství našich studentů na zahraničních univerzitách. Sjednocená Evropa je pro ně Evropou přirozenou.“ Trvá na tom, aby se Unie při svém rozšiřování zatím nezastavila a nezavřela dveře státům, které do ní patří. Apeluje dokonce na to, aby se absorpce dalších zemí uskutečnila v co nejkratší době. Na mysli má státy Balkánu. „V některých částech současné Unie převládá názor, že by se Unie už rozšiřovat neměla. To jsou ovšem chybné teze, možnost rozšíření Unie by měla být daná. Pokud se nám nepodaří ve velmi krátké době začlenit státy západního Balkánu, sami si vytvoříme další sudy prachu, pod kterými naše křesla explodují,“ říká odhodlaně Schwarzenberg. Rozšíření Unie o země západního Balkánu patří mezi základní priority Schwarzenbergova ministerstva. Věří, že nalezne porozumění i v dalších státech Unie.
RADAROVÁ ZÁKLADNA VŠEMI DESETI Česká republika by podle Schwarzenberga měla být partnerem nejen státům Evropy, ale také USA. „Naštěstí se tu nevytvořily antiamerické komplexy, řadíme se tak mezi země, které podporují spolupráci s Amerikou.“ I proto souhlasí s umístěním americké protiraketové základny na území České republiky. „Země je spojencem USA a Kanady a měla by se proto chovat jako spojenec. Roste nebezpečí z určitých států, musíme umět předvídat. A snažit se, aby byl projekt základny uskutečněn,“ říká Schwarzenberg s tím, že ohrožení bezpečnosti ze zemí podobných Íránu nelze během deseti let vyloučit. Vystoupil tak například proti Německu, z jehož politických kruhů zaznívají výhrady proti systému americké protiraketové obrany v České republice, ohled nechce brát ani na Rusko, které v radaru vidí nejen ohrožení, ale také další důkaz ztráty svého vlivu nad zeměmi střední a východní Evropy, nenechá si z ruské strany cokoliv zakazovat. Je odhodlán kývnout americké straně i v případě, kdy by narazil na odpor některých členských států Severoatlantické aliance. „Konečné rozhodnutí bude jen na nás,“ zdůrazňuje Karel Schwarzenberg. Doufá, že se mu podaří přesvědčit poslance o správnosti a důležitosti radaru na českém území. Není zásadním odpůrcem referenda, přesto sdílí názor, že by k podobné záležitosti všelidové hlasování vypsáno být nemělo. „Od toho tu máme zvolené politiky. Ti by měli rozhodnout a nést odpovědnost.“
foto: archiv MZV val značnou část svého života. Jako předseda Mezinárodního helsinského výboru pro lidská práva se zejména v 80. letech zasazoval o dodržování lidských práv v Evropě. O jejich otázce jednal v bývalém Sovětském svazu, v Bulharsku nebo Kosovu. Ovlivňoval i politiku v nedemokratickém Československu, po potlačení Pražského jara podporoval disent. V roce 1989 byl společně s Lechem Wałęsou vyznamenán Cenou lidských práv Rady Evropy.
TRVALÝ BOJ ZA LIDSKÁ PRÁVA POTŘEBA PŘIČLENIT BALKÁN K EU Velký důraz při svém současném působení klade na otázky Evropské unie. Tvrdí, že EU zatím musí zůstat společenstvím států, model podobný Spojeným státům americkým podle něho zatím není uskutečnitelný. „ A ještě drahnou dobu nebude.“ Budoucnost Unie vidí v prolínání evropských kultur, ve větším srůstání evropských národů. „Nesmí dojít k odcizení, lidé musí cítit příslušnost k Unii. Musíme získávat občany na stranu EU, pomalu a nepřekotně. Pokud se nám to nepodaří, čekají Evropu problémy. Euroskepse u nás ještě není tak silná jako například v sousedním Rakousku.“
ANTISCHWARZENBERGSKÝ KLAUS V Parlamentu mu vyčítali, že není vlastenec. Tvrdil totiž, že je Česká republika malou zemí, což podle jeho kolegů nepatří do úst patriota. Odpověděl, že je na světě spousta měst, které svou rozlohou strčí Českou republiku do kapsy. Od velikosti a vlivu českého státu odvíjí také pole působnosti země ve středu Evropy. „Nejsme velmocí, abychom se starali o všechno, potřebujeme jednu niku. Tou jsou pro nás lidská práva, záležitost, která je neoddělitelná a nesmí se podrobovat obchodním zájmům. Závod zosobněný v Komenském, Masarykovi a Havlovi pokračuje.“ Narozeniny slaví na Den lidských práv a je to podle něho symbolické, této oblasti věno-
Je kosmopolitním člověkem. V dětství se pohyboval mezi Orlíkem, Čimelicemi a Prahou, pak se s rodinou na pět let usadil ve Strobelu v Rakousku, kde měl jeho strýc dům. Po smrti babičky v roce 1953 se rodina přestěhovala do Vídně, kde bydlel s rodiči, než ho adoptoval strýc Jindřich. Studoval ve Vídní, Štýrském Hradci a Mnichově, po smrti strýce začal spravovat sám celý majetek, od té doby se pohyboval nepřetržitě mezi Vídní, Murau a Schwarzenbergem. V současné době žije mezi Dřevíčem u Berouna a Prahou a správu nad schwarzenbergským dominiem předává svému nejstaršímu synovi.
Zvolení Karla Schwarzenberga ministrem zahraničních věcí v y volalo rozepře, někteří vítali člověka se zkušenostmi, kontakty, který je známý v celosvětovém měřítku, jiní v něm viděli a stále vidí hrozbu zahraniční politiky. Odmítavou reakci si neodpustil ani prezident Václav K laus, jeho jmenování dával do souvislosti s „velmi křehkými vztahy s Rakouskem“. „Pan prezident má někdy naprosto jiné názory než já. Je to v pořádku,“ říká ministr. Chtěl by se jednou stát K lausov ým nástupcem? „Vždycky jsem se snažil být na špičce. A tak jsem zatím spokojený, zjistil jsem, že Černínský palác je výš než Hradčany.“
Připravil Jan Štifter
6 Měsíc v Evropské unii Evropská komise zveřejnila zprávu o zboží nebezpečném pro spotřebitele. Loni byly ohlášeny 924 dovážené výrobky. O rok dříve to bylo o více než 200 případů méně. Pravidelná zpráva systému RAPEX o nebezpečném zboží pro rok 2006 ukazuje, že nejvíce nebezpečného zboží míří do Evropské unie z Číny. Jde téměř o polovinu všech nahlášených případů (440). Nejčastěji na seznamu figurují hračky, elektrická zařízení a motorová vozidla. Pouze tyto tři kategorie představují více než polovinu loňských oznámení. Nebezpečné jsou i některé zapalovače, kosmetika, minimotorky nebo lyžařská vázání. Rapex je systém rychlého šíření informací o nebezpečných výrobcích na evropském trhu provozovaný Evropskou komisí, je v něm 30 zemí. Evropská centrální banka nepodpořila plán, který měl umožnit státní pomoc ohroženým bankám v EU. Obávala se totiž narušení tržního prostředí a morálního hazardu. V současné době působí v Unii kolem 46 bankovních společností, které podnikají nejméně ve dvou státech sedmadvacítky. Dohromady jsou zodpovědné za dvě třetiny obchodovaných peněz.
EVROPSKÁ UNIE
EN č. 5 / 2007
Sankce za padělky Evropský parlament odhlasoval nová pravidla pro boj s padělateli a softwarovými piráty. Vzhledem k nárůstu výroby a prodeje se Evropská unie rozhodla sjednotit postup při trestním postihu organizovaného zločinu – poprvé tak budou zavedeny jednotné sankce ve všech členských zemích. Navrhované nařízení chce hlavně posílit boj s organizovaným zločinem, tresty jednotlivců jsou ponechány v kompetenci jednotlivých členských zemí. Prodej padělků negativně dopadá na podniky i na zákazníky. Firmy přicházejí o zisk, spotřebitelé jsou ošizeni o kvalitu. Pirátské kopie filmů a hudby, napodobeniny kabelek, ale i padělané léky – to všechno je porušování práv duševního vlastnictví, které za poslední léta vzrostlo o 1600 procent a podle některých odhadů vedlo v Evropě ke ztrátě až 125000 pracovních míst. Pro hospodářství EU to znamená ztrátu kolem 8 miliard eur, a to mluvíme jen o da-
ňových únicích; ztráty jednotlivých podniků se odhadují na 45 až 65 miliard eur. Přibližně dvě pětiny softwaru jsou z pirátských dílen, padělaných hraček a sportovních výrobků je na trhu asi 11,5 procenta. Nová směrnice navrhuje jednotný postih padělatelů a softwarových pirátů. Novinkou je jednotný postup při uplatňování trestního práva. Doposud je situace v každé zemi jiná: nejvyšší pokuta pro padělatele se například v Řecku pohybuje kolem 859
Rusko nezrušilo zákaz dovozu některých potravinářských výrobků včetně masa z Polska. Strategická dohoda EU s Ruskem je nadále ohrožena. Embargo na dovoz polského zboží uvalili Rusové jednostranně v listopadu 2005 s odůvodněním, že Polsko má k bezpečnostním zásadám výroby potravin „laxní přístup“. Polská strana se ale domnívá, že jde o čistě politický krok. Tento krok odsoudili i europoslanci ve své rezoluci, kde Rusku vytýkají především politický, hospodářský a diplomatický nátlak na Estonsko. Rusko ho nastartovalo poté, co Estonci přemístili pomník neznámého sovětského vojína z centra Tallinu na vojenský hřbitov na okraji města. Estonsko je od roku 2004 členem EU. Evropský parlament schválil směrnici, která má zjednodušit a zlevnit bankovní převody, inkasní platby a platby kreditními kartami v EU. Členské země ji musí přenést do své legislativy do 1. listopadu 2009. Směrnice o platebních službách je součástí plánu na „Jednotnou platební zónu“, která má umožnit platby v jiné členské zemi stejně jednoduše, rychle a levně jako v domovské zemi. Platební systém se totiž v jednotlivých státech řídí různými pravidly, což znamená vyšší náklady a pomalejší realizaci platebních operací. Mezi dosud završené kroky Jednotné platební zóny patří například nařízení, podle něhož musí být v zemích eurozóny poplatky za výběry v bankomatech a poplatky za karetní operace stejné jak pro mezinárodní, tak pro domácí transakce. Stejně tak nesmí být výše poplatků za mezinárodní převody v eurech závislá na tom, zda jde o domácí nebo mezinárodní převod. Spojené státy a Evropská unie nepostoupily v jednáních o globální obchodní dohodě ani o boji s klimatickými změnami. Na summitu ve Washingtonu se ale obě strany shodly na posílení transatlantického obchodu, tedy na omezení obchodních překážek a harmonizaci standardů – dohoda by mohla posílit hospodářský růst USA a EU až o 3,5%. Vyjednavači naopak nepokročili v řešení neshod ohledně zemědělských dotací a cel. Čelní představitelé obou zemí také podepsali dohodu o „otevřeném nebi“ – počet leteckých společností, které smějí mít zaoceánské linky, už nebude omezen a letadla budou moci od 30. března 2008 létat do jakéhokoliv města v EU i Spojených státech. V obou zemích by to mohlo znamenat ekonomický přínos ve výši až 12 miliard eur a kolem 80 tisíc nových pracovních míst.
ilustrační foto: archiv EK
eur (asi 23 500 korun), zatímco v Nizozemsku může padělatel dostat pokutu až 98 tisíc eur (tedy asi 2,7 milionu korun). Podle nového, jednotného rámce může pokuta dosáhnout až 300 tisíc eur (asi 8,25 milionu korun), v nejzávažnějších případech mohou být výrobci a obchodníci s padělky potrestáni vězením až na 4 roky. Europoslanci podpořili návrh Evropské komise, přidali ale několik pozměňovacích návrhů. Vyloučili z působnosti směrnice patentové právo a rozhodli, aby se tresty vztahovaly výhradně na činy spáchané kvůli zisku. Na pirátství páchané soukromými uživateli pro osobní, neziskové účely se tudíž směrnice rovněž nevztahuje (tedy například na mladé, kteří si pro sebe stahují hudbu z internetu). Parlamentní zpravodaj Nicola Zingaretti uvedl, že směrnice je nutná pro pomoc v boji s rozsáhlým organizovaným zločinem. „Jde o potrestání činů prováděných v mafiánském stylu, ne o trestání dětí, které si stahují hudbu přes internet,“ dodal Zingaretti. Země jako Velká Británie či Nizozemsko se ale obávají, že EU jde v harmonizaci trestního práva moc daleko a vměšuje se do pravomocí vyhrazených jednotlivým členským zemím. Britský konzervativní europoslanec Malcolm Harbour řekl: „Než dojde k dalším opatřením, větší smysl by mělo posílit účinnost existující legislativy.“ Česká poslankyně za ELS-ED a místopředsedkyně výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele Zuzana Roithová se obává, že směrnice může být zneužita v konkurenčním boji, místo aby ochránila inovativní podnikatele. „Souhlasím se sankcemi za padělky a pirátství, proti padělanému zboží z Asie ale nová směrnice příliš nepomůže,“ soudí Roithová a dodává: „Je nepřípustné, že EU zasahuje do trestního práva členských států formou směrnice.“ Další český europoslanec, Daniel Strož (GUE/ NGL) zprávě vytýká neurčenost právního základu a to, že se nevztahuje na patenty a užitné vzory, které „jsou neoddělitelnou složkou práv k duševnímu vlastnictví“. Rakouská poslankyně za Zelené a členka právního výboru Eva Lichtenberg uvedla, že směrnice víc problémů způsobí než vyřeší. Vítá ale vyjmutí soukromých osob z působnosti směrnice: „Jinak by i tak banální věci, jako je stahování hudby, mohly být považovány za trestný čin.“ Návrh směrnice poslal Evropský parlament do Rady, kde o něm budou diskutovat členské státy. Pokud ho schválí, začne platit hned po zveřejnění ve věstníku.
Strana evropských socialistů pozastaví členství slovenské vládní strany Smer minimálně do konce října. Poprvé tak učinili loni v říjnu kvůli koalici strany premiéra Roberta Fica s nacionalistickou Slovenskou národní stranou Jána Sloty, která je známá výpady proti menšinám – hlavně Maďarům a Romům. Druhé nejsilnější uskupení v Evropském parlamentu je znepokojeno hlavně rostoucím počtem útoků proti menšinám, k nimž došlo od vstupu Slovenské národní strany do vlády. Smer je podle slovenského deníku Pravda přesvědčen, že pokud si evropští socialisté vzali čas na rozmyšlenou, zřejmě neuvažují o dalším vyloučení strany ze svého klubu.
Sarkozy a Unie – naděje i obavy
Evropská komise zveřejnila seznam kroků, které je potřeba přijmout k zavedení jednotného firemního daňového základu. S ním počítá od roku 2010. S plánem ale nesouhlasí přinejmenším sedm zemí, které se obávají ztráty suverenity. EK chce harmonizovat firemní daně už od roku 2001. Podle Komise vytvoření jednotného daňového základu přispěje ke splnění lisabonských cílů: posílit hospodářský růst, zvýšit zaměstnanost v Evropě a zvýšit konkurenceschopnost evropských firem. V Evropě nyní existuje 27 odlišných systémů pro výpočet zdanitelných příjmů firem, což pro firmy, které podnikají ve více zemích EU, znamená vysoké náklady.
Předseda Evropské komise José Mannuel Barroso řekl: „Francie vždy byla v centru evropských politik a silná Evropa potřebuje „evropskou“ Francii.“ Německá kancléřka Angela Merkel, jejíž země nyní Unii předsedá, připomněla důležitost úzké francouzsko-německé spolupráce pro Evropu. Předseda Evropského parlamentu Hans-Gert Pöttering prohlásil: „Věřím, že Nicolas Sarkozy je předurčen ke znovunastartování dynamiky ve Francii, kterou potřebuje Unie k procesu schvalování euroústavy.“ Joseph Daul, francouzský europoslanec a předseda frakce ELS-ED v Evropském parlamentu, vítá rozhodnutí francouzských voličů jako „odvážnou a zřetelnou volbu změny“, kterou ostatní evropské země netrpělivě očekávaly. „S Nicolasem Sarkozym Francie učiní nutné reformy, znovu bude hrát hlavní roli v Evropě a v globalizačním procesu,“ dodal Daul. Socialisté se obávají, že Sarkozy nasměruje Evropu víc doprava hlavně v oblasti ekonomických reforem a imi-
Růst eurozóny je v současné době nejvyšší od roku 2000 – v roce 2006 dosáhl tempa 2,7%. Ve stejném období klesla nezaměstnanost na 7,5%, což je nejméně za posledních 15 let, a vznikly 2 miliony pracovních míst. Ve výroční zprávě o ekonomice to uvádí Evropská komise. Podle ní by toho evropské vlády měly využít ke snížení veřejných deficitů a zadlužení a implementovat strukturální reformy na trhu práce, v důchodovém systému a zdravotnictví, aby se vyhnuly důsledkům stárnutí populace. Za 50 let budou na každého důchodce podle výpočtů připadat pouze dva pracující. To znamená, že při současném trendu bude v období 2031-2050 růst v průměru jen asi 1 procento.
Představitelé EU takticky čekají na další kroky zvoleného prezidentského kandidáta Nicolase Sarkozyho. Například osud Smlouvy o Ústavě pro Evropu by do jisté míry mohl záviset na jeho postoji k reformě euroinstitucí. Nový francouzský prezident už před volbami řekl, že dává přednost mini-smlouvě před současnou verzí evropské ústavy (tu Francouzi odmítli v referendu předloni). Nová smlouva by podle něho měla zefektivnit práci evropských institucí a omezit byrokracii v EU. grační politiky. Francis Wurtz, předseda nejlevější frakce v Evropském parlamentu GUE/ NGL, varoval, že jeho zvolení nezměnilo pocity většiny Francouzů ohledně liberální Evropy. „Populistické vystupování hlavního pravicového kandidáta a nedostatečná alternativa zleva jednoduše svedly celou debatu z cesty. Duch 29. května 2005 (datum odmítnutí evropské ústavy) je ale ve Francii, stejně jako v mnoha jiných evropských zemích, stále velmi aktuální,“ dodal. „Vidíme mapu Evropy, která je velmi konzervativní a chce se zbavit sociálních jistot,“ podotkla předsedkyně belgického senátu, socialistka Anne-Marie Lizin. Španělský premiér Jose Luis Rodriguez Zapatero Sarkozyho označil za solidního politika. „Ztělesňuje otevřené a moderní právo, které Francii pomůže obnovit sebevědomí a být dál součástí evropské lokomotivy 21. století,“ řekl Zapatero. Sarkozyho vítězství je špatnou zprávou pro Turecko – kandidáta na členství v EU. Nový prezi-
dent má totiž námitky proti dalšímu rozšiřování Unie, podle něho oslabí evropskou identitu a EU se změní v nepoužitelnou instituci. „I když je Turecko sekulární zemí, leží v Malé Asii a já odmítám vysvětlovat francouzským školákům, že Evropská unie hraničí s Irákem a Sýrií,“ podotkl k členství Turecka v EU Sarkozy. Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan prohlásil: „Naše srdečné přání je, že neuslyšíme prohlášení toho druhu, která pan Sarkozy říkal během volební kampaně.“ Evropští politici Sarkozyho vnímají jako muže schopného prosadit nezbytné reformy k oživení francouzské ekonomiky, včetně skoncování s 35hodinovým pracovním týdnem. Nedávno nicméně slíbil chránit francouzské společnosti proti zahraničním podnikatelům a prohlásil, že za ekonomický propad Francie může silné euro – tato ochranářská prohlášení vyděsila Evropskou komisi i Evropskou centrální banku.
Stránku připravila: Eva Kunertová, Brusel
EN č. 5 / 2007
INZERCE
7
8
PUBLICISTIKA
EN č. 5 / 2007
Jakým směrem se bude ubírat Francie pod vedením nového prezidenta
Nicolas Sarkozy: Ensemble Co můžeme očekávat od nově zvoleného francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho? Mnohé nám mohou napovědět úvahy z jeho knihy „Ensemble“ (Společně) vydané v březnu 2007 v souvislosti s jeho kandidaturou na úřad prezidenta, které pro Evropské noviny vybral náš spolupracovník, komentátor České televize, Zdeněk Velíšek.
Z kapitoly „Moje pravda“ Za posledních deset let se svět velice změnil. Přišlo 11. září 2001, užasli jsme 21. dubna 2002 ( Le Pen vyřadil Jospina v 1. kole prezidentských voleb – pozn.Z.V.), pak přišlo „Ne“ v referendu o evropské ústavě, zvolna nám začíná být zřejmá síla Číny a Indie... Končí éra hojnosti. Začíná éra nedostatku. (...) Francie se změnila. Trpí bezprecedentní krizí identity, její integrační model selhává, její sociální model bankrotuje, její soudržnost se vyčerpává. Zmocňují se jí hrozné pochyby. Pochyby o hodnotách, o budoucnosti, o identitě, o poslání. (...) Demokracie chřadne, když není rozdílu mezi většinou a opozicí, když levice a pravice přestanou být věrné svým hodnotám, když nikdo nemá odvahu dělat politiku, jakou sliboval voličům.
Z kapitoly „Morálka kapitalismu“ Jsem přesvědčen, že kapitalismus nemůže přežít bez etiky, bez respektu k určitým duchovním hodnotám a bez humanismu. (...) Věřím v tržní hospodářství, v němž je klient králem a kde miliony každodenních individuálních rozhodnutí řídí ekonomiku lépe, než ji kdy řídilo sebelepší plánování. Ale jsem přesvědčen, že konkurence a trh nemohou účinně řešit problémy, které se týkají člověka jako takového. Nemohou řešit problémy školství, zdravotnictví, kultury, sociálního zabezpečení, životního prostředí, (...) bydlení, ani problémy hladu ve světě. (...) Tržní hospodářství nemůže fungovat bez pravidel a institucí, které by zabránily tomu, aby se bohatí stále obohacovali a chudí stále chudli; nemůže existovat bez pravidel a institucí, které by chránily slabého proti silnému, které by zajistily, aby pojem konkurence neznamenal i nekalou konkurenci a aby vlastnictví bylo respektováno. Nemůže fungovat, aniž by - mimo rámec trhu - byla financována produkce statků a služeb, jež jsou nezbytné pro všechny, ale protože jejich výroba nepřináší zisk, nikdo k ní necítí dostatečnou motivaci. (...) Nikdy jsem nechápal, proč se stát a trh stavějí do protikladu. Je pravda, že když vše záleží na státu, byrokracie, korupce a despotismus všechno dusí. Ovšem absolutní laissez faire ( zde ve významu: absolutní svoboda podnikání – pozn Z.V.) vytváří džungli a vede k dlouhodobému utrpení. (...) Vztah Francouzů ke státu bude vždycky jiný, než jaký mají Američané.(...) Francie má odjakživa potřebu silného státu, který by byl zárukou křehké jednoty, jejímž úhelným kamenem je rovnost. Francie má odjakživa potřebu silného státu, který by krotil touhu magnátů po moci. (...) Jelikož jsme ale pustili otěže státu z rukou, vypěstovali jsme si stát neschopný hájit na mezinárodní scéně naše národní zájmy a být doma zárukou soudržnosti, a sociální spravedlnosti. (...)
Právě tak jako se může radnice zásadním způsobem zasloužit o dynamiku a prosperitu obce, může se stát zásadním způsobem zasloužit o to, aby společnost měla tvůrčí elán, aby lidé měli možnost realizovat svou touhu po štěstí. (...) Zestátnit tvorbu, kulturu, znamená zabít je. Totalitarismus vždy nejdříve porobí umění a kulturu, aby mohl lépe zadusit svobodu . Ale tvorba na druhé straně potřebuje podporu. (...) Chci, aby celý svět vnímal Francii jako zemi, kterou charakterizuje tvůrčí síla. Musíme ovšem do toho vložit prostředky. To, co už děláme například pro kinematografii, můžeme dělat také pro architekturu, urbanistiku, design.
Z kapitoly „O globalizaci“ Globalizace, tak jak bych si přál, aby vypadala, zahrnuje posílení role OSN a rozšíření jejích pravomocí zejména v mírových operacích . Moje představa globalizace zahrnuje rozšíření skupiny G-8 o Čínu, Indii a Brazílii.. Zahrnuje (... ) vytvoření (...) zvláštní světové organizace pro životní prostředí, která by měla stejné pravomoci jako WTO (Světová obchodní organizace). Právě takové mezinárodněprávní pravomoci jako WTO by měly mít Mezinárodní organizace práce, Mezinárodní zdravotnické organizace, UNICEF, UNESCO, Světový fond zemědělství a výživy, aby se tak mezinárodní právo ve sféře obchodu a tržní mechanismy neprosazovaly v neprospěch ostatních lidských aktivit.
Z kapitoly „Evropa a Středomoří“ Evropa je mírov ý a civ ilizační projekt(...) Kdyby se měla Evropa rozpadnout, zmizel by zároveň pojem Evropan a evropská představa svobody ducha a důstojnosti člověka, neboť žádný evropský národ by nebyl dost silný, aby jeho hlas bylo v globálním dialogu kultur slyšet a aby sám o sobě úspěšně vzdoroval planetární uniformizaci. (...) Není možné, aby Evropa byla jen naším dědictv ím. Musí také ztělesňovat naši v ůli. (...) A le národy nechtěly společnou Evropu jako společný chomout, nýbrž jako nástroj společné akce. Chtěly, aby Evropa zv yšovala jejich moc, a ne aby prohlubovala jejich bezmoc. Chtěli Evropu jako ochranu, ne jako trojského koně všech dumping ů. Chtěli, aby byla silná, aby hájila jejich zájmy a hodnoty v prostředí globální ekonomiky, ne aby z nich udělala oběť globalizace, aby je v ystav ila na pospas všem predátor ům. (...) Nechtěli, aby je by rokratická Evropa drtila veškerou vahou sv ých direktiv a aby ve jménu dogmatického pojetí konkurence bránila rozvoji politiky národního pr ůmyslu (...); nechtěli Evropu neschopnou prosadit, aby zboží a investice ze členských zemí Unie měly přednost před zbožím a investicemi odjinud, nechtěli Evropu neschopnou ubránit své členy před nekalou konkurencí (zboží a investic) ze zemí mimo EU, ale i před nekalou konkurencí z členských zemí EU. Chtěli měnu která by sloužila ekonomice a ne ekonomiku, která by sloužila měně. (...)
foto: archiv EK Rozšíření EU oslabilo společnou vůli a snaze o politickou integraci postavilo do cesty nepřekonatelnou překážku. Vstup Turecka by znamenal smrt samotné myšlenky evropské integrace. Redukoval by EU na zónu volného obchodu (..); pohřbil by definitivně cíl, kterým je vybudování Evropy jako mocnosti, pohřbil by ideu společné politiky a evropské demokracie. Byla by to smrtelná rána pojmu evropské identity. Takováto Evropa se stala synonymem impotence. Evropa silného eura, Evropa v níž se volný obchod a konkurence ctí jako náboženské dogma, Evropa fiskálního a sociálního dumpingu, Evropa bezhraničního rozšiřování, v níž mají národy dojem, že se Unie dělá bez nich a někdy dokonce proti nim, tato Evropa má svůj díl odpovědnosti za krizi identity, kterou my Francouzi prožíváme. (...) Ale impotence dnešní Evropy není nic fatálního. Všichni Evropané, nejen Francouzi, nezbytně potřebují Evropu, která by se zhostila své zodpovědnosti a která by chránila své občany (...) Nevyzbrojí-li se Evropa prostředky, které by jí umožnily zachovat sociální soudržnost, nevyzbrojí-
-li se prostředky k masovému investování, ke zvládnutí imigrace, bude-li i nadále svádět na globalizaci všechny své nedostatky, místo aby jí globalizace sloužila jako podnět k činům (...), bude smetena vichřicemi historických dějů a hněvem národů. (...) Unie, která usiluje o silný průmysl nemá sveřepě bránit vzniku silných domácích podniků, nemá svými pravidly napomáhat tomu, aby se po rozparcelování dostaly do amerických, indických či jiných rukou. Unie má evropským podnikům naopak pomáhat při zvyšování jejich konkurenceschopnosti a při uvádění jejich nových výrobků na trh. (...) Unie, která nebude váhat zhostit se své zodpovědnosti, nebude z volného obchodu dělat náboženství. Bude naopak trvat na preferování evropských výrobků na evropském trhu. (...) Má-li se Unie zhostit své zodpovědnosti, nesmí v ní být žádný členský stát nucen k účasti na politice, kterou sám nechce praktikovat. Ale také v ní žádný členský stát nesmí bránit jiným ve společné politice, pro kterou se rozhodly.
9
REGIONY
EN č. 5 / 2007
Administrátor EK připomněl 50. výročí založení EU na kladenském gymnáziu KLADNO - „Good morning, ladies and gentlemen,“ začíná svou přednášku David Chmelík, rozpočtový administrátor Generální direkce pro rozpočet Evropské komise. Po několika minutách přechází do francouzštiny a následně do němčiny. „Svým trojjazyčným úvodem jsem vám chtěl naznačit, jak je pro evropského úředníka důležité ovládat cizí jazyky,“ vysvětluje sedmdesátce studentů kladenského vícejazyčného gymnázia. Přestože dnes má David Chmelík české i německé občanství a pracuje v Bruselu, do Kladna cestuje poměrně často. Ačkoliv zde dětství nestrávil, narodil se tu, a k tomuto středočeském městu ho také pojí rodinné vazby. Jeho dědeček, Doc. MUDr. Václav Chmelík, Dr.Sc., zde byl 30 let primářem gynekologicko-porodnického oddělení a jeho otec, MUDr. Václav Chmelík, taktéž gynekolog a porodník, zde vyrůstal a chodil do gymnázia, před tím, než se rodina Chmelíkova usadila nedaleko německého Mnichova. Tam dnešní evropský úředník, který připravuje návrhy na přidělování pracovních míst v Evropské komisi, studoval klasickou filologii - poté vystudoval národohospodářství v Berlíně a v Bonnu. V Lucemburku ukončil svá studia diplomovou prací u Evropské komise. Před sedmi lety poprvé zavítal do Bruselu na stáž v Evropském parlamentu. Dnes tomu jsou dva roky, co je ve službách Evropské komise a pobízí mladé lidi k tomu, aby se také zajímali o možnosti stáží v evropských orgánech. Na myšlenku přiblížit běžným lidem mechanismy, jakým administrativa EU funguje ho přivedl podobný program, který pro německé úředníky EK zavedla kancléřka Angela Merkel. Kladenská mládež má očividně o takový přímý kontakt zájem. „Je to lehce proveditelné a pro evropské orgány žádoucí, protože mnohdy nemají dostatečný kontakt
s běžnými občany. Zpětná vazba je velice důležitá,“ říká David Chmelík s tím, že bude rád motivovat své kolegy v podobné aktivitě, pokud o ni bude na jiných školách také zájem. Ředitelka gymnázia Milena Minaříková je jeho návštěvou potěšena, protože „rozšířil řady osobností, které k nám čas od času zavítají. V minulosti to byl např. Cyril Svoboda. Pro studenty je to milé zpestření.“ Po hodinové přednášce o fungování EU následovala v zaplněném přednáškovém sále diskuse. Studenti pokládali množství dotazů, díky kterým se setkání nečekaně protáhlo. Jak hodně se Česká republika snaží o čerpání evropských peněz? Jak vypadá vývoj evropské ekonomiky po přistoupení nových zemí? Jak dále s rozšiřováním Unie? Proč Francie a Nizozemí odmítly euroústavu? Proč EU zasahuje do vnitřních zvyků? Proč nám zakazují rum nebo zabijačky? „Prejt se musí zachovat, včera jsme ho měli a moc jsme si pochutnali,“ žertuje David Chmelík v odpovědi. Na každou otázku se však snaží odpovědět v kontextu a vysvětlit žákům pravidla a důvody všech rozhodnutí. Nevyhýbá se ani otázce zvědavého žáka ohledně svého platu. „Spadám do kategorie v rozmezí 4000-7000 eur,“ dozvídá se student v přímé odpovědi, a je spokojen, že ji dostal. „Dalo mi to určitě víc než běžné hodiny ZSV,“ hodnotí uplynulou dvouhodinovku. „Mně se ta přednáška taky moc líbila, ten pán všechno vě-
Úředník z ústředí Evropské komise odpověděl studentům na všechny otázky. děl a všechno nám vysvětlil,“ říká jeho spolužačka Michaela Hejná. „Základy samozřejmě známe, ale v té přednášce jsme se seznámili s mnoha detaily,“ přitakává Lucie Voňavková. Ze setkání si dobrý pocit odnáší i samotný přednášející: „Měl jsem do-
foto: Pavel Farkaš
jem, že to tyto mladé lidi opravdu zajímalo. Pokládali velmi cílené a konkrétní otázky, což je přesně to, k čemu jsem je chtěl motivovat,“ hodnotí David Chmelík. Pavel Farkaš
Kritizovali nerovnoprávnost a zemědělskou politiku PARDUBICE – Pouze ve čtyřech českých městech dostali obyvatelé možnost podebatovat o Evropské unii a poslat prostřednictvím televizní kamery vzkaz poslancům Evropského parlamentu. Ačkoliv se počet účastníků debaty dal spočítat na prstech obou rukou, ti kteří přišli, určitě nelitovali. Hodně se hovořilo například o Evropské ústavní smlouvě – euroústavě: „Podle mého názoru neměla ústava nárok na úspěch, protože zašla příliš daleko,“ řekl radní Macela. Podobný názor má i europoslanec Jaromír Kohlíček: „Do ústavy rozhodně nepatří například zakládající listina Evropské investiční banky nebo jaké mohou být počty severských sobů. I tyto věci návrh euroústavy obsahoval. Navíc listina základních lidských práv a svobod obsažená v ústavě byla daleko užší než listina práv a svobod platná v české ústavě. Schválením euroústavy by tak došlo k redukci práv občanů. I proto je tento dokument dnes mrtvý,“ míní Kohlíček.
Hovořilo se také o Strukturálních fondech: „Myslím si, že je zbytečně hodně financí určeno na tzv. měkké projekty, tedy projekty zaměřené na sociální oblast a na podporu vzdělání. Řada těchto projektů je vázána na nezaměstnané a v našem kraji není velké množství těch, kteří jsou nezaměstnaní a současně chtějí tento svůj stav změnit. Finance na měkké projekty nejsme tudíž schopni vyčerpat. Prostředky pak naopak chybí například na výstavbu silnic či železničních koridorů,“ míní radní Pardubického kraje Jana Smetanová. Radní Miloslav Macela se pak svěřil, že velkou chybou asi je, že Česká republika má vypsaný největší počet operačních programů ze Strukturálních fondů ze všech zemí EU: „Dochází pak k rozmělňování balíku evropských peněz do nejrůznějších oblastí. Podobnou cestou se vydalo například Řecko. Ale třeba takové Irsko se rozhodlo čerpat téměř všechny prostředky z fondů na vzdělání, Portugalsko zase ze Strukturálních
fondů razantně zlepšilo svou dopravní infrastrukturu.“ Diskutující z řad veřejnosti pak kritizovali zejména zemědělskou politiku Evropské unie, která zapříčinila napří-
klad snížení obdělávané zemědělské plochy, chmelnic či přivodila uzavření mnohých cukrovarů. „Zemědělská politika se bude muset v budoucnu změnit. Není přece možné, aby v jiné části
světa milióny obyvatel hladověly a Evropská unie financovala snížení obdělávaných zemědělských ploch a rušení chmelnic,“ přiznal Macela. Europoslanec Kohlíček pak následně podotknul, že naši úředníci při EU měli být při prosazování českých národních zájmů mnohdy razantnější, aby ochránili tradiční názvy a produkty. V závěru pak diskutující dostali možnost nahrát vzkaz europoslancům. Mezi názory se nejvíce ozývaly kritické připomínky na nerovnoprávnost nových členských zemí EU se „starými“ členy či kritika velké byrokracie EU. Jeden z diskutujících pak také poukázal na to, že Evropská unie má 26 oficiálních jazyků, do kterých jsou projevy tlumočeny, což stojí evropskou administrativu nemalé finanční prostředky: „Myslím si, že by se jediným oficiálním jazykem v evropských institucích mělo stát Esperanto,“ vzkázal do Štrasburku jeden z diskutujících. (Jan Řeháček)
Michael Palin natáčel v Čechách cestopis o nové Evropě KARLOVY VARY- Za přísného utajení se u nás začátkem května objevil populární britský komik a cestovatel Michael Palin. S týmem BBC a Miss World Taťánou Kuchařovou natáčel další sérii svých populárních cestopisných reportáží, v nichž tentokrát putuje po Evropě. Jeho předchozí reportáže, např. Od pólu k pólu, Kolem světa za 80 dnů a Sahara viděly stovky milionů diváků na celém světě. Nám se podařilo zmapovat Palinovu návštěvu v Karlových Varech. Zvídavý cestovatel chtěl od začátku na vlastní oči prozkoumat a zmapovat fenomén místa, které více než šest set let navštěvují, obdivují a opěvují hlavy států, umělci a další významné osobnosti. Proto se mimo jiné zajímal o setkání evropských šlechticů, které se zde konalo koncem dubna. Palin s Kuchařovou pa-
třili mezi několik málo vyvolených, co se mohli objevit na jejich velkolepém Jarním plese v Grandhotelu Pupp. Nebyl by to ovšem Palin, kdyby ve městě neobjevil, tak jako všude při svých spanilých jízdách, něco mimořádného a sám to nevyzkoušel. To se mu podařilo na exkluzivní klinice Harfa, kde ho zaujaly neobvyklé diagnostické a léčebné metody. Ty zde ve spolupráci s MUDr.
Miladou Sárovou realizuje docent Petr Kolísko, odborný asistent fakulty tělesné kultury UP v Olomouci, odborník na tzv. kinantropologii. Docent Kolísko například dokáže prostřednictvím metody SAHRV (spektrální analýza variability srdeční frekvence) zjistit, zda mají pacienti unavený vegetativní systém a zda trpí stresem. Pokud člověk neumí odpočívat, zápasí s únavovým syndromem, s pocity tzv. vyhoření, apod., hrozí mu řada psychosomatických onemocnění, od bolestí zad, alergie až po infarkt. Michael Palin proto na klinice vyzkoušel den jako každý jiný pacient. Poté, co chutnal minerální vodu u slavné-
ho Vřídla, dopřál si bahenní koupel a masáž. Také společně s Taťánou Kuchařovou absolvoval oblíbenou proceduru s využitím čistého kysličníku uhličitého. Má mimořádné detoxikační a omlazovací účinky a klienti při ní často blahem doslova usnou. Blahodárné účinky lázeňské kůry si na klinice Harfa vyzkoušeli také Václav Havel, Michail Gorbačov nebo Gérard Depardieu. Docent Kolísko nám prozradil, že je komik a cestovatel zcela zdráv. „Je to úžasně pohodový a klidný, velice přátelský člověk. Vše zvládá s přehledem. Hned, když vstoupil do ordinace, padli jsme si do oka.“
Oba lékaři navíc ocenili krásu a noblesní chování Taťány Kuchařové. Ta ovšem nesměla prakticky nikomu poskytovat rozhovory. Do Karlových Varů totiž přijela se štábem britské televize a musela respektovat předem daná pravidla. Uvidíme, co vše z České republiky a Karlových Varů nakonec Michael Palin do svého nového cestopisu zařadí. Z Karlových Varů odjel rovnou natáčet do Německa. Nezbývá než si přát, abychom nové díly viděli v televizi co nejdříve. BBC je odvysílá již letos pod názvem New Evropa. Hana Čechová
10
PUBLICISTIKA/INZERCE
EN č. 5 / 2007
Češi odmítají jednotného evropského regulátora médií Společný úřad pro celou EU je nesmysl, varuje Česká asociace kompetitivních komunikací
PRAHA – Členské země Evropské unie by se mohly ještě ke konci letošního roku dočkat společného úřadu pro regulaci médií a elektronických komunikací. Plán vytvořit jednoho evropského superregulátora oznámil portugalský ministr informatiky Maria Lin v rámci plánů Portugalska na jeho předsednictví EU v druhé polovině letošního roku. Proti plánu se ostře postavili zástupci českých operátorů sdružených v České asociaci kompetitivních komunikací (ČAKK).
TAKOVÉ SNAHY UŽ TADY BYLY
ní a Českého telekomunikačního úřadu. Podle Vaníčka, jehož asociace zastupuje takové společnosti jako UPC, Karneval Media, T-Mobile nebo SES Astra, by ale současná úroveň regulace elektronických komunikací v rámci jednotného trhu potřebovala přesné a citlivé hodnocení rovnováhy mezi regulací a ochranou hospodářské soutěže. „To vyžaduje odborně zdatné, personálně dobře vybavené a především na jakýchkoli politických a jiných neadekvátních vnějších zásazích nezávislé regulační úřady v jednotlivých členských státech EU,“ konstatuje prezident ČAKK.
NÁRODNÍ ÚŘADY UŽ SPOLUPRACUJÍ
„Oznámení portugalského ministra o tom, že „prioritou portugalského předsednictví EU (v druhém pololetí 2007) bude „zřízení jednotného regulátora elektronických komunikací pro EU“, není ani novým, ani původním nápadem. Myšlenka o potřebě existence „evropského super-regulátora“ se objevila již v polovině devadesátých let a poté opakovaně v rámci přípravy současného předpisového rámce elektronických komunikací EU z roku 2002. Nejde tedy o originální koncepci a už vůbec nejde o realistický a účelný návrh,“ varuje prezident ČAKK Zdeněk Vaníček. Evropský superregulátor by v podstatě převzal roli dvou českých úřadů: Rady pro rozhlasové a televizní vysílá-
Jedině národní regulační úřady mohou podle Vaníčka hodnotit úroveň jednotlivých trhů a ve spolupráci s úřady, které chrání hospodářskou soutěž, a určovat, zda je na těchto trzích dostatečná konkurence. „A opět to jsou „národní“ regulační úřady, které jsou nejlépe povolány a vybaveny k tomu, aby určily okruh potřebných nápravných opatření, pokud na konkrétním trhu dosud nebylo plné konkurence dosaženo nebo pokud je tu hospodářská soutěž jakkoli vychýlena,“ říká Zdeněk Vaníček a upozorňuje, že tyto národní regulační úřady členských zemí EU jsou už dnes sdruženy ve Výboru evropských regulátorů (ERG) a tam, v úzké spolupráci s Evropskou
komisí, by se mohly snažit o jednotnou, efektivní a harmonizovanou regulaci „dosud nadměrně regulovaných evropských elektronických komunikací“. „Obecně lze konstatovat, že regulace ex ante by měla postupně přecházet do polohy ochrany hospodářské soutěže ex post, a že vrcholné orgány EU by neměly do tohoto procesu vnášet politická hlediska, která nejednou bývají odtržena od reality tržního a technologického rozvoje,“ vysvětluje Vaníček. Komise by proto neměla uvažovat o jednotném evropském superregulátorovi, ale dokončit svůj vlastní úkol: na základě loňské celoevropské revize elektronických komunikací předložit účelné návrhy změn regulačního rámce a nového, revidovaného doporučení o relevantních trzích.
ceschopnost EU, a proto navrhuje podobný systém jako ve finanční oblasti, kde existují národní centrální banky a vedle nich určuje celkovou evropskou politiku Evropská centrální banka ve Frankfurtu nad Mohanem. Reding tak postupuje v naprostém souladu se svými snahami o zavedení celoevropských komunikačních služeb, například jednotného naváděcího systému Galileo nebo schválení jednotného systému pro mobilní digitální televizi pro celou Evropu. Jak jsme již informovali v březnových Evropských novinách, Reding prosazuje, aby všichni mobilní operátoři v zemích EU povinně poskytovali mobilní televizi ve formátu DVB-H. Proti tomu se ovšem ozývají operátoři, kteří vedle vysílání v systému DVB-H už nyní poskytují podobné služby v konkurenčním formátu T-DMB, vyvinutém v Jižní Koreji.
KOMISAŘKA REDING JE PRO Proti tomuto názoru ovšem stojí evropská komisařka pro elektronické komunikace a média Viviane Reding, která podporuje vznik jednotného regulačního úřadu pro celou EU. Portugalskou aktivitu Reding veřejně podpořila loni v listopadu na konferenci v Bruselu. Na ní prohlásila, že současný systém s 25 národními regulátory považuje za neefektivní a vede podle ní jen ke „zdlouhavému ping-pongu“ mezi těmito úřady a Evropskou komisí. Tím se podle Reding pouze oslabuje konkuren-
Jan Potůček Autor je redaktorem týdeníku Reflex
Trh s elektřinou stále není volný Nejčastější překážkou obchodování s elektrickou energií ve střední Evropě jsou byrokratická a jazyková omezení. Uvedli to zástupci obchodních firem z celého regionu od Slovinska po Německo z celkem sedmi zemí. Průzkum mezi subjekty obchodujícími s elektřinou provedla rakouská pobočka poradenské a auditorské společnosti PriceWaterHouseCoopers.
Celkové hodnocení nahrává Německu jako nejatraktivnějšímu trhu. Česko je označováno za nejlepší trh z nových členských zemí Evropské unie. Zároveň ale není považováno za ideální trh z pohledu překážek. Oblast obchodování s elektřinou často podléhá více autoritám, jako třeba ministerstvům průmyslu a pravidlům pro volnou soutěž. Ty podle respondentů často tvoří překáž-
ky přístupu k přenosové síti. V Německu a Rakousku je běžná komunikace v němčině i angličtině, v ostatních středoevropských státech tomu tak není. Například Českomoravská komoditní burza Kladno, která obchoduje i s elektřinou, nemá anglickou verzi internetových stránek. Dále jde o instituce jako ministerstva, regulační úřady a operátory přenosových soustav.
Obchodování s elektřinou vyžaduje dobrý informační systém pro efektivní a rychlou výměnu dat mezi obchodníky, operátory a dalšími. Co se problémů s informačními systémy týče, je Česko hodnoceno stejně jako Slovensko a Polsko, to znamená velmi špatně. Podle názoru dotazovaných je Česká republika někde uprostřed žebříčku. Česko představuje relativně otevřený trh elek-
trické energie, kde ale existují byrokratické, jazykové a technické překážky. Správně fungující trh s elektřinou je důležitý především pro spotřebitele. Pokud existují překážky vstupu na trh v podobě byrokratických a technických omezení, je konečný zákazník nucen platit vyšší cenu. Pokud budou existovat výše zmíněná omezení, nelze mluvit o volném trhu. Tomáš Fridrich
ANKETA
CHCETE, ABY VAŠE DÌTI SPORTOVALY A BAVILY SE?
NENECHÁVEJTE SVÉ DÌTI V LÉTÌ DOMA A ZAPIŠTE JE NA NÁŠ
Je zákaz kouření v restauracích zločin? (jak tvrdí tajemník prezidenta Ladislav Jakl)
PØÍMÌSTSKÝ KEMP plný sportu, závodù a soutìží. Je pøipraven pro chlapce a dívky ve vìku 8-13 let. Program:
horolezectví tenis badminton floorbal volejbal a další sporty
Termíny:
2290,- Kè/dítì
Ochrana lidského zdraví vede v mnoha případech k omezování osobní svobody lidí. Kouření mezi ně patří, a proto si myslím, že jeho striktní omezování ve vybraných lokalitách a situacích je v pořádku.
1. bìh: 09.07. - 13.07.2007 2. bìh: 16.07. - 20.07.2007 3. bìh: 20.08. - 24.07.2007 4. bìh: 27.08. - 31.08.2007
Celodenní sportovní program (max. 16 dìtí) pod dozorem trenérù s pedagogickým vzdìláním. Ráno dìti pøivezete v 8:00 a v 17:00 si je vyzvednete! Jídlo 3x dennì a pitný režim zajištìn.
Cena:
Ivan Štampach religionista
Není, jako není zločinem, když stát také zakazuje občanům krást, zabíjet, znásilňovat, loupit a podvádět. To, že si my občané stanovujeme nějaká pravidla, je projevem civilizovanosti. Stát se svou autoritou není nepřítel, stát to jsme my. Ladislav Jakl vyjadřuje ideologií divošské tlupy nebo smečky. Libertariáni jako on by totiž přirozený řád nahradili anarchií, jakousi paradoxní anarchií zprava. Kouření zjevně škodí těm, kdo kouří, ale i těm, kdo v zakouřeném prostředí pobývají nebo dokonce pracují. Ohrožuje je to na životě. Mám blízké přátele kuřáky, kteří nemají sílu zlozvyk opustit, i když vědí, jak si škodí, ale jsou ohleduplní a dodržují zákony dobrovolně. Omezení v tomto směru také nepovažují za nic špatného.
Petr Fejk ředitel Zoo Praha
Já osobně jsem odnaučený kuřák, který léta trápil své okolí oblaky kouře. Nyní již mi cigarety smrdí a divím se, proč jsem si tak dlouho ničil zdraví. Tak militantní jako pan Jakl však nejsem. Jsem toho názoru, že by měly existovat restaurace a bary čistě nekuřácké, tak i kuřácké, prostě podle hesla žít a nechat žít ...
Platba souèasnì s podáním závazné pøihlášky. Bližší informace na recepci H-centra.
Michal Lukeš ředitel Nár.muzea
Informace Sportovní centrum PardubiceRezervace - Staré Hradištì
tel. 724 350 440
www.hcentrum.net
Jiří Grygar astrofyzik
Zločin, který se kupodivu u nás dlouhodobě toleruje, je kouření v barech a restauracích, a to především kvůli personálu, který je tak chtě nechtě vystaven zbytečnému a vážnému zdravotnímu riziku. Zákazníci se sice mohou barům většinou bez problému vyhnout, když nechtějí být obtěžováni kouřem, ale kuřáckým restauracím se u nás prakticky nevyhne nikdo. Je to trvale nejslabší bod celého problému ochrany obyvatel před pasivním kouřením. Nechápu, že to česká společnost trpně snáší, když je na druhé straně hysterická vůči geneticky modifikovaným potravinám nebo americkému radaru.
11
PUBLICISTIKA
EN č. 5 / 2007
Jak dál s ústavou? Touto otázkou se zabývali účastníci diskuse pořádané Asociací pro mezinárodní otázky v první polovině dubna v Praze. Cílem diskuze nebylo tuto velmi složitou otázku vyřešit, ale pouze se zamyslet nad výhodami a nevýhodami současného návrhu textu, populárně označovaného jako ústava Evropské unie. Ta byla před dvěma lety odmítnuta v referendech ve Francii a Nizozemsku, čímž EU dostala ránu, ze které se stále vzpamatovává. Podle Jana Karlase z Ústavu mezinárodních vztahů se odmítnutím ukázalo, že je třeba se zaměřovat nejen na otázky spojené s dalším rozšiřováním EU; neméně důležitá je po zkušenosti s referendem komunikace s veřejností. Ta totiž přes veškeré výhody plynoucí z formátu ústavy mnohdy není ochotná dokument přijmout. „A další nepřijetí v referendu by mohlo již zásadně otřást základy Unie,“ dodává. Německo bylo před necelým rokem Evropskou radou pověřeno do konce svého předsednictví předložit zprávu o současném stavu a možnostech, založenou na rozsáhlých konzultacích s členskými státy EU. Výsledek by měl být podkladem pro rozhodnutí Evropské rady o reformním procesu. VYJEDNÁVACÍ POZICE ČESKÉ VLÁDY Jiří Šedivý, náměstek vicepremiéra pro evropské záležitosti, shrnul, že Evropa má dvě základní možnosti – buď zachovat status quo, založený na smlouvě z Nice, nebo udělat revizi staré smlouvy a vytvořit její novou podobu. „Pozitiva stávajícího návrhu Smlouvy o ústavě pro Evropu vidím v omezení počtu komisařů na 2/3 členských států,“ uvádí Šedivý. „Již nyní vidíme, že se vytvářejí umělá portfolia, což je proti obecným prioritám ČR v EU, ke kterým patří snižování byrokratické zátěže.“ Podle Šedivého je požadavek transparentnosti a kontrolovatelnosti rozhodování jednou z dlouhodobých priorit České republiky a byl zmíněn při jednání s německými protějšky. „Dáváme přednost vyřešení klíčových otázek ještě za německého předsednictví a vyřešení celé záležitosti po krátké mezivládní konferenci a ukončení celého procesu před rokem 2009. Nicméně jsme souhlasili, že za poměrně krátkou dobu 6 měsíců nelze v 27 státech dospět ke konsensu jednoduše. Chápeme tedy německou snahu nejprve posbírat představy a návrhy z členských států, najít kompromisní pole a teprve pak v něm vyjednávat.“ Nutno dodat, že důrazný požadavek na důvěrnost v konzultacích s německým předsednictvím doprovází veškerou korespondenci ze stolu kancléřky Angely Merkel. Rozhodnutí není možno hledat v příliš blízké budoucnosti. Dokládají to slova Jiřího Šedivého nastiňujícího současnou situaci: „Teď jsme v procesu konzultací. Výsledný obraz, jakési shrnutí všech názorů a vymezení pole, ve kterém budeme hledat konsensus, budeme znát v druhé polovině května (po uzávěrce čísla – pozn. red.), na schůzce zástupců z členských zemí EU. Teprve tam bude možno formulovat naši pozici pro skutečná
vyjednávání a teprve tam se začnou rozehrávat různé scénáře.“ Podle Karlasovy analýzy se přitom jeví jako pravděpodobné vytvoření nové smlouvy. Náměstek ministra Šedivý uzavírá: „Budeme pracovat se stávajícím návrhem smlouvy o ústavě, nicméně dáváme přednost novelizaci toho stávajícího rámce Nice 2, případně si dovedeme představit – řekněme nějaké kreativní řešení, které navrhuje právě zvolený francouzský prezident Sarkozy.“ MRHÁNÍ ČASEM A ENERGIÍ Europoslankyně Jana Hubášková neskrývala na debatě své rozčarování nad názory některých účastníků i nad samotným procesem vyjednávání: „Poslancům Evropského parlamentu se zatím obsahy vyjednávání dostávají cestami pokoutnými, je těžké se dostat k oficiálním či aspoň pracovním verzím dokumentů. Říká se, že by situace měla být transparentní, ale je velice zajímavé, že tady již několik měsíců probíhá nějaký proces a poslanci EP do něho nejen nemohou vstupovat, ale nemají o něm ani „ahnung“. Mám tady hovořit o věcech, o kterých v tento okamžik oficiálně nemám ani tušení.“ Hybášková souhlasí, že je rozhodně potřeba, aby Evropa měla nová pravidla. Potřebuje řešit některé záležitost na nadnárodní úrovni, potřebuje například evropský registr kradených automobilů, evropský registr DNA nebo evropský bankovní registr. Při současných jednáních však jde podle europslankyně hlavně o politiku, o zoufalý souboj o udržení politické moci mezi představiteli členských zemí a Evropany. „ Příčinou krize je velmi složitá debata, spor mezi reprezentativní a participativní demokracií.“ Období od zamítavých referend hodnotí poslankyně Evropského parlamentu takto:„Z našeho pohledu znamená proces probíhající poslední dva roky jednoznačně oslabení Evropy a totální návrat směrem k národním státům. Je to mrhání energie, peněz a ztráta času - takové jsou mé současné pocity. Situace, ve které se nacházíme, je špatná. Vezmeme-li témata budoucnosti jako klimatická změna, energetická bezpečnost, terorismus, migrace nebo vážný demografický pokles, uvědomíme si, že tyto nelze řešit na národních úrovních. Proto je nutné udělat krok dopředu, ale není zřejmé, že by se Evropa přibližovala k řešení těchto problémů.“ Jana Hybášková je přesvědčená, že Evropa potřebuje právě v zahraničněpolitických otázkách pevnější rámec a formální dohady o ústavě ji jen zdržují. „To, co
víme, je, že se neuvěřitelně mnoho papírů a času prolamuje mezi tím, jestli je ústava stará nebo nová. Třeba se nový dokument nebude jmenovat ústava, nebude nadřazený předchozím smlouvám, ale bude ‚navazující‘, zmizí nám hymna i vlajka, nebude tam ministr zahraničních věcí, i když je jasné, že se Evropa bez takové funkce neobejde, ať se bude jeho funkce jmenovat koordinátor či podobně...“ Podle Jany Hybáškové je nyní klíčová debata o budoucím rozsahu hlasování dvojí většinou, na kterém se bude muset ještě hodně pracovat, aby zůstala pozice ČR nepoškozena, ale aby rada zůstala funkční. ČÍM VĚTŠÍ, TÍM ÚSPĚŠNĚJŠÍ? Pavel Kohout, bývalý analytik PPF, se na celou věc dívá z pohledu ekonoma: „Základním předpokladem, se kterým byl návrh ústavy přednesen, je to, že politická integrace EU je v podstatě pozitivní pro hospodářský růst, zaměstnanost atd. Je ale tento předpoklad správný? Podle některých výzkumů kupodivu s rostoucí integrací klesá míra hospodářského růstu a překvapivě neroste zaměstnanost.“ Vzápětí ale dodává, že starý kontinent na tom není špatně - evropská ekonomika v současnosti zaznamenává růst, konkurenceschopnost evropského zboží na zahraničních trzích je velmi vysoká a společná měna euro začíná v posledních letech dobře plnit svou funkci. Kohout ovšem zůstává skeptický
ohledně měnové integrace: „Útvar, který nyní tvoří měnovou eurozónu, má zhruba 2/3 zadlužení vzhledem k HDP. Je otázkou, jestli bychom se chtěli politicky spojit s útvarem, který má takové zadlužení, když Česká republika má pouze třetinové zadlužení.“ A jak se ekonom dívá na snahy o pevnější vazby mezi státy v EU? „Často se říká, že EU se dříve nebo později bude muset přeměnit na státní útvar, aby mohla konkurovat USA a Číně. Kdyby to byla pravda, bylo by Švýcarsko velmi chudé a Nový Zéland a Island by umíraly hlady.“ Podle něho to dokazuje, že úměra mezi velikostí a prosperitou nefunguje, proto je potřeba silnější argument a tím je potřeba větší flexibility. Zde ovšem platí faktor, že větší centralizace moci vede k větší byrokracii a tím omezení akceschopnosti. „I v historii posledních několika let je na případu ústavy vidět, že se zavádějí nové orgány a pro občana je těžké se v celém systému vyznat.“
Připravil Pavel Farkaš INZERCE
12
TÉMA MĚSÍCE
EN č. 5 / 2007
RABIT proti nelegálním přistěhovalcům Hranice Evropské unie budou chránit jednotky rychlého nasazení. Rozhodl o tom Evropský parlament na svém dubnovém plenárním zasedání. Speciálně školené pohraniční jednotky bude koordinovat evropská agentura Frontex, která už teď posiluje vnější hranice sedmadvacítky. Nový systém rychlých jednotek pohraničníků se bude jmenovat RABIT, vojáci mají být k dispozici na vyžádání členských zemí a pomáhat při konkrétních problémech s nelegálními přistěhovalci. „Řešení současných problémů na hranicích je jednoduché a naléhavé, dramatické televizní záběry nám to každý den připomínají,“ říká belgický liberální europoslanec Gérard Deprez, autor zprávy na toto téma. Počet nezákonných imigrantů v EU stoupá - každý rok se snaží desetitisíce uprchlíků překonat Středozemní moře a dostat se do Evropy, mnozí
přitom zahynou. Obrovskému návalu uprchlíků čelí především jižní členské země. „Jednotky rychlého nasazení přispějí k solidaritě mezi členskými státy,“ řekl sociálně demokratický europoslanec Javier Moreno Sánchez, který se zabývá nelegálním přistěhovalectvím. ,,Budeme schopni lépe hlídat vnější hranice EU a zachránit více životů.“ Agentura Frontex bude vybírat ze seznamu národních expertů, z nichž dá během pěti dnů dohromady týmy. Podle odhadů Evropské komise dají členské země kolem 250 až 450 odborníků, včetně lodí a vrtulníků. Kromě pohraničníků budou v RABIT pracovat i lékaři a tlumočníci v národních uniformách s výsostným znakem EU. Jednotky mají být akceschopné už v lednu příštího roku. Na roky 2008-2013 je na školení a vysílání týmů vyčleněno 10 milionů eur.
Vzhledem k nízké porodnosti a tím ohrožené stabilitě sociálních systémů bude otevření hranic pro vybrané přistěhovalce nevyhnutelné. Umožní to navíc efektivně bojovat proti organizované kriminalitě, nelegálním formám zaměstnání a obchodu s lidmi. Představitelé členských zemí se na prosincovém summitu v Bruselu shodli na přijetí potřebných opatření: kromě posílení vnějších hranic je především třeba vést dialog se zástupci zemí, odkud přistěhovalci přicházejí a z tranzitních zemí. Evropská komise také navrhla postupné zavádění nových právních předpisů pro různé cílové skupiny. Na podzim 2007 to budou návrhy pro vysoce kvalifikované odborníky, o rok později pro sezónní pracovníky ze zemí mimo EU. V roce 2009 přijdou na řadu zaměstnanci mezinárodních koncernů a placení stážisté. Eva Kunertová
Rusko a EU podle europoslanců
Důležitou roli hraje energetika
foto: archiv EK Vztahy Evropské unie a Ruska se musí zakládat na respektování demokracie a lidských práv, vzkázali poslanci účastníkům summitu EU-Rusko do ruské Samary. Rusko je klíčovým partnerem EU v oblasti energetiky, Unie proto velice citlivě reaguje na zásahy ruské zahraniční politiky. Vzájemné vztahy komplikuje také postoj Moskvy k otázce polského masa, tvrdé vystupování proti Estonsku a násilné zákroky proti pokojným manifestacím v ruských městech.
Německo-americké vztahy a současné nálady Po podepsaní Pařížské smlouvy bylo Německo 6. května 1955 přijato do NATO. Přes Kubánskou krizi až po pád komunistického režimu představuje NATO pro Německo a jeho politiku směr, kterým se ubírá. Jako člen aliance se Německo i po ukončení studené války snaží o plnění svých úkolů a zachování bezpečnosti v euro-atlantické oblasti. Okolo 200 000 vojáků se účastnilo od roku 1995 zahraničních misí v Jugoslávii, Kosovu, Albánii a v dalších krizových oblastech. Také finanční podíl Německa v alianci činí cca 18 % a představuje hned po USA, které se podílí cca 23 %, druhé místo. S osmi trvalými základnami NATO je Německo důležitým členem Severoatlantické aliance. Ač se Berlín v současné době snaží o dobré vztahy s Amerikou, běžní Němci by se od USA nejraději zcela odvrátili. Spolková republika je podle průzkumu BBC v současnosti jednou z nejkritičtějších zemí vůči USA, a to přesto, že je jednou ze zemí, která z dobrých vztahů s Amerikou ve své nedávné historii nejvíc profitovala. 74 % Němců vnímá vliv Bushovy administrativy na světovou politiku jako negativní (např. v Polsku to je pouhých 24 %). Z průzkumu magazínu Stern z konce března letošního roku vyplývá, že pro 48 % Němců představuje USA v čele s prezidentem Bushem a jeho politikou větší ohrožení světového míru než hrozba Blízkého východu. Antiamerické nálady v Německu nejsou ničím novým a lze jen spekulovat, zda se nyní jedná o navýšení latentního antiamerikanismu nebo o protest proti Bushovým plánům za východní hranicí Německa. Ty považují za ohrožení bezpečnosti a stability v Evropě a USA jedním dechem viní prakticky ze všech mezinárodních krizí - v Iráku, Íránu, v Severní Koreji, z války Hizbaláhu s Izraelem, ze situace v Guantanamo a z globálního oteplování. Pouze 16 % Němců vnímá vliv USA na světovou politiku jako pozitivní.
Také v Německu propukly spory o umístění americké protiraketové základny a radaru v Evropě. Podle informací listu Süddeutsche Zeitung (SZ) se ministrům nelíbí, že Washington prosazuje program protiraketové obrany v Polsku a Česku bez konzultací s členskými zeměmi Severoatlantické aliance. „Německo je americkými plány stejně překvapené jako Rusko,“ píše s odvoláním na vládní zdroje SZ. Zatímco americký postup při prosazování systému už kritizoval ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier (SPD), v křesťanském bloku CDU/CSU se vedou o stanovisku spory. Místopředseda parlamentního bloku CDU/CSU a mluvčí této frakce pro zahraniční politické otázky Eckart von Kläden nechápe, jak se může Moskva cítit ohrožena. ,,Rusku musí být jasné, že postoj USA a NATO závisí na situaci na Blízkém východě,“ uvedl místopředseda. Steinmeier podle něho neměl kritizovat Washington, ale Moskvu, že se málo staví proti údajné agresivitě Teheránu. Další místopředseda CDU/CSU Andreas Schockenhoff (CDU) naopak chápe Steinmeierův požadavek nejdříve mluvit s Ruskem, než se nová základna umístí tak blízko k jeho hranici.
V německém tisku hájil stavbu radaru a protiraketové základny český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. V rozhovoru pro časopis Der Spiegel uvedl, že v žádném případě nepodceňuje íránské vědce: podle něho budou schopni brzy zhotovit účinné mezikontinentální rakety. Radar a základna jsou důležité pro ochranu Evropy, soudí Schwarzenberg v německém tisku. Ředitel německého Informačního centra transatlantické bezpečnosti Ottfred Nassauer naopak považuje americké plány na protiraketový štít ve východní Evropě za předčasné. „Miliardy se budou investovat do něčeho, co má ochránit proti hrozbě, o které zatím není jasné, zda bude existovat,“ řekl v rozhlasové stanici Deutschlandfunk. Systém v Česku má podle něho sloužit pouze k ochraně amerického území proti raketám dlouhého doletu z Blízkého východu a nebude určen proti raketám krátkého a středního doletu. V tom se už angažuje NATO například německo-americkým systémem MEADS, ale také projekty proti raketám s doletem do tří tisíc kilometrů. Účast NATO na projektu v Čechách by tak podle Nassauera neměla smysl. Počáteční tiché „Ne“ k válce v Iráku se vyvinulo v radikální postoj bývalé Schröderovy vlády proti americké politice. Německo-americké vztahy relativizuje od svého nástupu kancléřka Merkel a staví transatlantickou spolupráci jako hlavní pilíř zahraniční politiky společně s evropskou integrací. Společná zahraniční a bezpečnostní politika EU, jakožto výstavba evropské armády je sice prioritou Německa, ale zároveň je jasné, že bez USA se Německo neobejde. Navíc Berlín brzy může být jediným partnerem USA v Evropě a Merkel si je toho vědoma. Jana Lochmanová
Současné situaci vztahů Evropské unie a Ruska se poslanci věnovali na krátkém plenárním zasedání v Bruselu. Ve čtvrtek 10. května přijali usnesení, ve kterém potvrdili, že Rusko nadále zůstává pro Evropu důležitým partnerem. Hlasování nebylo zdaleka jednotné. Podle informací na stránkách českého europoslance Oldřicha Vlasáka Liberálové a Zelení usnesení nepodpořili a žádali členské země EU, aby ve vztahu s Ruskem přitvrdily. Poslance znepokojuje úpadek demokracie v Rusku. V textu zdůrazňují, že hlavním principem vztahů s Ruskem musí být dodržování demokratických hodnot a úcta k lidským právům. Rusko je pro Evropu důležitým dodavatelem ropy a plynu, není proto divu, že v jednáních o spolupráci dominuje energetika. Řada členských zemí EU je závislá na dodávkách energie z Ruska a přeje si zajištění přísunu surovin bez toho, aby s energii byl spojen politický nátlak. Rusko zase touží po členství ve Světové obchodní organizaci (WTO) a očekává ze strany EU podporu. Jedná se také o zavedení omezeného bezvízového režimu mezi EU a Ruskem. Větší otevřenost v hospodářské oblasti by byla pro obě strany bezpochybně přínosná. Současný stav ekonomické spolupráce je problematický, mnoho pozorovatelů hledí na ruskou ekonomiku s jistou nedůvěrou. Poslanci ve svém usnesení zdůraznili, že základem spolupráce by se vedle rovného přístupu k trhům, infrastruktuře a investicím měly stát zásady vzájemné provázanosti a transparentnosti. Prioritní oblastí by měla být energetika, především velké infrastrukturní projekty, jako je např. Baltský plynovod. V letošním roce po deseti letech vyprší Dohoda o partnerství a spolupráci mezi EU a Ruskem. V mnoha otázkách panují zatím velké názorové rozdíly, EU například požaduje zrušení ruského zákazu vztahujícího se na polské zemědělské výrobky. Rusko navíc uvalilo embargo na výrobky z Gruzie a Moldávie, obě země jednají s EU o navázání užších vztahů. Parlament znepokojuje také prohlášení prezidenta Putina v reakci na plány Spojených států umístit v Polsku a v České republice složky svého systému protiraketové obrany. Poslanci vyzvali k podrobné diskusi o amerických návrzích, včetně jejich potřebnosti, hodnocení hrozeb a možnosti mít různé oblasti bezpečnosti v rámci EU i v rámci NATO. (red)
KOMENTÁŘ
Potřebuje EU společnou obrannou a bezpečnostní politiku (SBOP)? Odpověď na výše položenou otázku se různí podle toho, zeptáte-li se občana velkého nebo malého státu EU či podle míry dosaženého vzdělání a povědomí respondenta o dosavadních aktivitách na poli vnějších vztahů Unie. Podle výsledku Eurostatu z druhé poloviny loňského roku jsou 3 ze 4 Evropanů příznivci silnější role EU v oblasti SBOP. Češi se v průzkumu dostali s 86 procenty podpory SBOP na třetí příčku z celé pětadvacítky. Zdá se, že si Evropané jasně uvědomují, že jejich domácí bezpečnost je v globalizovaném světě jednadvacátého století těsně provázána se stabilitou ostatních regionů. To znamená, že chceme-li se cítit bezpečně „u nás v Evropě“, musí-
me se aktivně zajímat o dění v zahraničí a přispívat k projekci stability a míru za hranice Evropské unie. Problémy jako imigrace z nestabilních a ekonomicky slabých zemí, hrozba globálního terorismu nebo energetická bezpečnost jsou ze své podstaty výzvou pro tradiční národní politiky. Mnohem častěji se ukazuje, že řešení těchto komplexních témat leží spíše v efektivní nadnárodní spolupráci. Ačkoli je bezpečnostní a obranná dimenze jednou z nejmladších společných politik a zároveň oba její iniciátoři, Jacques Chirack a Tony Blair, odcházejí z vrcholné politiky, existuje řada příkladů, kdy bezpečnostní složky pod hlavičkou Evropské unie
odvedly kus dobré práce. EU je dnes svými vojenskými a policejními misemi přítomná v řadě konfliktních a nestabilních zemích od Balkánu přes Irák až po Kongo. V roce 2004 vznikla např. Evropská obranná agentura, která má v dlouhodobém horizontu koordinovat proces vyzbrojování jednotlivých evropských armád tak, aby se zbytečně nedublovaly, ale spíše doplňovaly s ohledem na omezené prostředky plynoucí do resortů obrany. Od počátku letošního roku je plně operabilní koncept bojových skupin tzv. battle groups. Evropská unie je tak připravena vést dvě vojenské operace v rozsahu jedné bojové skupiny (1500 vojáků) té-
měř simultánně na dvou místech, i ve vzdálených regionech světa, po dobu 120 dní. Vedle množství dílčích úspěchů však Evropa zažila rovněž krizi legitimity a ostrý spor rozdělující členské země. S útokem na Irák Saddama Husseina se Unie rozpadá na koaliční spojence Spojených států a naopak odpůrce intervence. Kontinent nově rozděluje nikoliv „železná opona“, ale hodnotová preference uni- nebo multilateralismu. Koncept společné vize a jednoho hlasu ve světové politice byl znovu oslaben. Odmítnutí Evropské ústavní smlouvy ve Francii a Nizozemí v roce 2005 znamená další odmítnutí větší svrchovanosti Evropské unie.
Je na nově nastupující politické elitě, zda-li odpoví na výše položenou otázku stejně pozitivně jako její voliči. Nechejme se překvapit, jestli přijdou političtí lídři jako Gordon Brown, Nicolas Sarkozy či Angela Merkel s jasnými a přesvědčivými kroky na cestě k Evropě se silnějšími „svaly“.
Martin Shabu analytik výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky
13
KULTURA
EN č. 5 / 2007
Červen je ve znamení irského divadla Irsko je kulturní země. Tuto myšlenku má za úkol do světa hlásat agentura Culture Ireland, založená irským ministerstvem umění, sportu a turismu před dvěma lety. Děje se tak prostřednictvím grantů udělovaných aktivním umělcům - kultura země zeleného trojlístku je tak přítomna v zemích celého světa, aniž by Irsko budovalo stabilní a drahé kulturní instituty v jednotlivých zemích. „Irové se obecně snaží zachovat ve všem jednoduchost,“ říká Ian Devine, tajemník Irské ambasády v Praze. „Proto má žádost o grant nějakých patnáct otázek a jednoduchý a pravidelný harmonogram schvalování: agentura rozhoduje o přidělování prostředků čtyřikrát ročně.“ Program přitom není exkluzivně určen jen pro irské občany, což dokládá např. podpora Američanky Marie Tecce na blížícím se festivalu Fringe (www.fringe.cz). NA STAROMĚSTKÉM NÁMĚSTÍ SE ROZVALÍ ŽLUTÉ BŘICHO V jeho rámci na Malé straně vystoupí od 27. 5. do 3. 6. za podpory Culture Ireland také Mangiare Theatre Company. Podporu od nové irské agentury získaly i následující akce: 28. května začíná týdenní festival loutek (www.puppetart.com), jehož patronem je Irská ambasáda. Asi nikdo nemine ohromné loutky souboru Buí Bolg (v překladu žluté břicho), který navštíví Prahu vůbec poprvé. A v polovině června začne na holešovickém Výstavišti Pražské Quadriennale (www.pq.cz), výstava divadelního designu a scénografie. Účastní se jí celkem 60 zemí; irská expozice ukáže, jak nové scénografické přístupy ovlivnily klasický re-
pertoár. „Zahájení irského národního dne bude velkolepé, nikdo by 15. června neměl promeškat 13. hodinu,“ směje se Ian Devine. IRSKÁ KULTURA NA VŠECH ÚROVNÍCH Irsko je ale v Praze zastoupeno nejen v oblasti divadla. Již 12 let funguje CIBA, Česko-Irská obchodní asociace. Původně byla založena na podporu obchodních styků, ale časem se stále více zaměřovala na otázky sociální i neobchodní vztahy mezi oběma zeměmi. Věřící irská komunita má svou základnu v kostele sv. Tomáše. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze je od roku 2002 možné studovat program Irská kulturální studia, finančně podporovaný irskou vládou. Publikace vzešlé z činnosti programu pod vedením dr. Pilného, účast na konferencích či několikrát do roka pořádané přednášky irská ambasáda hodnotí jako nesmírně hodnotné. „Minulý rok jsme na ambasádě měli čtení irské literatury a já nemohl uvěřit, jak výborně se studenti mohou naučit tento sotva přežívající jazyk. Bylo to vůbec poprvé, co jsem slyšel irštinu od cizince. Já sám irsky moc nemluvím,“ přiznává se tajemník ambasády, „ale slyšet svou mateřštinu v Praze z úst cizinců byl hrozně zvláštní pocit“. Pominout nemůžeme ani – řekněme neformální kulturu irských pubů, ale ani irský tanec: koncem srpna probíhají dvě Letní taneční školy souborů irského tance Rinceoirí a Cosceim. „Irská kultura v Praze prostě funguje na mnoha různých úrovních,“ shrnuje Ian Devine. „Ve
Klub Rinceoirí má 25 členů, v jejich škole se učí více jak stovka dalších zájemců o irský tanec. 27. června vystoupí v Městské knihovně v Praze. foto: archiv Rinceoirí funkci jsem od září 2006 a měl jsem jisté plány ohledně toho, co zde podniknu... ale byl jsem překvapen, nakolik je tu irská kultura už přítomna, a to spontánně. To nás samozřejmě velmi těší.“ VZNIKAJÍ PARTNERSTVÍ MEZI LIDMI I MEZI MĚSTY S irskou kulturou se můžete setkat i o víkendu počínaje 25. květnem v obci Otročiněves u Berouna. Bude se tam podepisovat
oficiální partnerství mezi tímto městečkem a vyhlášenou archeologickou lokalitou v Irsku, městečkem Glendalough jižně od Dublinu. A pokud chcete navázat družbu s Iry, jejichž přátelská nátura je vyhlášená, připravte se na 15. září, kdy do Prahy přijedou fotbaloví fanoušci na utkání v rámci kvalifikace pro postup na Mistrovství Evropy 2008. Ambasáda jich očekává kolem 10 tisíc. Do té doby již snad bude fungovat připravovaná internetová adresa, na
které budete moci sledovat akce související s irskou kulturou. Ale jednu adresu přece jen nabídneme. Pokud máte zajímavý nápad v oblasti irské kultury, můžete se zkusit ucházet o grant na www.cultureireland.gov.ie nebo se spojit přímo s Irskou ambasádou v Praze.
Pavel Farkaš
INZERCE
TIPY EVROPSKÝCH NOVIN Slovenský institut ve spolupráci se Štefánikovou společností v Praze připravil přednášku významného slovenského historika Dušana Kováče o jeho nové knize Bratislava 1939 – 1945. 29. května v 17 hodin v Modrém sále Slovenského institutu, Jilská 16, Praha 1 Nakladatelství Prostor představí v Rakouském kulturním fóru „své“ rakouské autory. V posledním půlroce vyšly dvě prózy Thomase Bernharda (Konzumenti levných jídel, Mráz) a pozoruhodný román-esej Jeana Améryho (Charles Bovary, Deník venkovského lékaře). Diskusí, literárním čtením a konzumací oblíbených pokrmů Thomase Bernharda bude provázet překladatel a literární kritik Tomáš Dimter. 29. května v 18 hodin, 1. patro RKF, Jungmannovo nám. 18, Praha 1 Polský institut zve na přednášku Leszka Kolankiewicze. Profesor Varšavské univerzity ve svých výzkumech analyzuje fenomény současného divadla na pozadí různých aspektů evropské kultury. Na pražském festivalu Farma 2007 (27.-31.5.) bude tato uznávaná osobnost evropské kulturologie rovněž uvádět komentované projekce dokumentárních filmů. Podrobný program najdete na www.infarma.info. 30. května v 17 hodin, kavárna Švandova divadla, Štefánikova 57, Praha 5 Institut Cervantes Praha představí novou knihu Pavla Marka Svědectví o ztrátě Starého světa. Kniha je věnována osobnostem Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic a jeho ženy Polyxeny Lobkovické z Pernštejna a vychází z jejich španělsky psané korespondence a dalších písemností, např. zprávy papežského nuncia Carla Caraffy uložené ve Vatikánském tajném archivu a tamní Apoštolské knihovně. 30. května v 18 hodin, Institut Cervantes, Na Rybníčku 536/6, Praha 2 Italský kulturní institut zve na pravidelný středeční filmový klub. Měsíc květen zakončí thriller režiséra Alessandra Pambianca z roku 2006 La Notte del mio primo amore. 30. května v 19 hodin v promítacím sále Italského kulturního institutu, 1. patro – Šporkova 14, Praha 1 Maďarské kulturní středisko zve do svého filmového klubu na drama/komedii Ukradené obrázky režiséra Józsefa Pacsovszkyho (2006). Kamera putuje od jednoho člověka ke druhému a nahrává věci, které bychom raději uchovali v tajnosti. 7. června od 18 hodin, Rytířská 25-27, Praha 1 Goethe-Institut Praha zve studenty, začínající umělce a zájemce o scénografii a divadelní architekturu na projekt Scenofest v rámci 11. ročníku Pražského Quadriennale. Součástí Scenofestu je série deseti přednášek významných scénografů, architektů či režisérů z Německa i dalších zemí. 14. - 24. června na Výstavišti v Holešovicích v Praze. Podrobné informace na www.scenofest.cz Klicperovo divadlo Hradec Králové - Divadlo evropských regionů letos nabídne více než 200 představení ze 14 zemí. K jedinečné atmosféře třináctého ročníku Evropského divadelního festivalu v Hradci Králové přispěje i inscenace legendy světového divadla režiséra Petera Brooka, která 21. června festival zahájí. Ve Velkém inkvizitorovi se představí významný britský herec Bruce Myers. Tradiční festivalový prostor, Studio Beseda, se stále rekonstruuje, proto se festivalové dění rozšířilo do uvolněného prostředí parku, v němž budou letos stát hned dvě rozměrná šapitó. V těchto prostorech budou moci diváci shlédnout např. mimořádně úspěšnou inscenaci ostravského Divadla loutek „Z deníku Ostravaka“, svéráznou adaptaci populárních deníkových záznamů anonymního ostravského autora. Program festivalu najdete na stránkách hradeckého Klicperova divadla. Pavel Farkaš
DOSTIHOVÝ DEN na závodišti v Pardubicích Sobota 26. května 2007 od 13:00 hodin
„BRITSKÝ DEN“ I. kvalifikace na Velkou pardubickou České pojišťovny – Velká cena města Pardubic – XV. ročník * Podívaná pro milovníky dostihů – zábava pro celou rodinu * Sázky * * Děti do 10 let vstup ZDARMA * *Areál závodiště je otevřen 4 hodiny před startem prvního dostihu *
Doprovodný program: skupina „The Bugles - Beatles revival“ Generální partner:
Mediální partneři:
www.pardubice-racecourse.cz
www.vpcp.cz
euro_nov_26_5.indd 1
5/16/07 2:39:23 PM VtaÏková ãerná
14 Evropský gurmán
Cider není ani pivo, ani víno Správná anglická hospoda musí mít na čepu alespoň tucet značek piv, k tomu samozřejmě další širokou nabídku lahvových piv v chladícím boxu. A že jsme na správné adrese, poznáme podle toho, že z druhů piva nesmí chybět svrchně kvašené ale, tmavý stout z praženého sladu, ležák lager a také cider. Což není jablečné pivo, jak se domníval jeden náš čtenář po návštěvě pubu v hrdém Albionu. Ale není to ani víno, jak by zase mohl soudit podle obliby cideru na druhé straně kanálu v Normandii nebo Bretani. Jak nás učí pravidla moštárny, tak cider je zkvašený jablečný mošt. Vzniká jednoduchou fermentací jablečné šťávy, která se nechává zrát ve starých dubových sudech ve vhodné teplotě a pak se stáčí, čistí, pasterizuje a ředí na požadovaný obsah alkoholu. O nejdelší historii výroby se přou tradiční rivalové, Angličané a Francouzi. Jisté jsou dvě věci. Že v Británii a Irsku se cider točí jako pivo a v zemi galského kohouta se podává jako víno. A že mezi výrobky, které si chrání Evropská unie značkou kvality, má Francie dvě značky cideru a Velká Británie hned tři, a to Gloucestershire cider/perry, Herefordshire cider/perry a Worcestershire cider/perry. Přičemž perry je méně známá obdoba cideru, ale z hruškové šťávy. Ve Velké Británii se prý ročně vypije kolem 500 milionů litrů cideru. Snad už staří Keltové si pochutnávali na zkvašeném moštu, ovšem první hodnověrný záznam o výrobě cideru je z Norfolku z roku 1205. Cider pili také námořníci na dlouhých plavbách, protože je stejně jako citronová štáva chránil před kurdějemi. Sudy s ciderem měl také James Cook na své lodi Endeavour. Miliony litrů cideru se také vyvážejí z britských ostrovů do celého světa. Do Skandinávie ale jako polotovar, protože tam z něho připravují sladší cidery s příchutí limetek, třešní, černého rybízu nebo opuncií. Módním trendem jsou alkoholické limonády na bázi piva, které jsou ochuceny chemikáliemi právě třeba s jablečnou příchutí. Oproti tomu je pravý cider skutečně přírodním produktem. Prodává se dokonce také organic cider, připravovaný z jablek, která se pěstují bez jakékoliv chemie. Na první pohled je to nevinné pití, ovšem je třeba mít na paměti, že obsah alkoholu se může pohybovat kolem čtyř až pěti procent, takže je stejně silné jako ležák. Cider stejně jako víno může být perlivý i bez bublinek, sladký, suchý, polosuchý… Ale vždy by měl být dobře vychlazený. Existuje také několik stovek receptů na využití cideru v kuchyni nebo při přípravě míchaných nápojů. Vynikající je třeba pravá britská slavnostní pečená šunka v jablečném moštu cideru. To se celá šunka na povrchu nařízne do kosočtverečků, podlije se ciderem a peče se za občasného potírání směsí z hnědého cukru, medu, mletého zázvoru, hořčičného prášku a cideru. Na nahřáté míse se zdobí petrželkou, plátky ananasu a čtvrtkami dušených kořeněných jablek. Vlastimil Novák
Euroskop zve na besedy 28. května pořádá Euro Info Centrum Praha seminář pro malé a střední podniky, které se chtějí dozvědět, z jakých fondů mohou čerpat prostředky na své projekty. Zájemci jsou zváni do Centra pro regionální rozvoj ČR, seminář začíná v 10 hodin. Od 29. května se ve Studijní a vědecké knihovně Plzeňského kraje koná výstava České evropanství. Výstava se mj. snaží zmapovat kulturní proudy, které se vystřídaly během dějinných etap na území zemí Koruny české.
EVROPA
EN č. 5 / 2007
Deset let premiérství Tonyho Blaira končí Premiér zvolil 10. květen pro oznámení podrobností své rezignace uvážlivě. Bylo to právě dva dny po obnovení samosprávy v Severním Irsku. O tento výsledek se Tony Blair významně zasloužil a právě ten bude bezpochyby součástí jeho pozitivního odkazu. 27.června Blair podá demisi do rukou královny, která brzy poté požádá jeho nástupce o sestavení nové vlády. Desetiletí Blairova premiérství se chýlí ke konci. Jaké desetiletí to bylo? Co říci o blairismu? Podle profesora Timothyho Gartona Ashe z Oxfordské univerzity je blairismus pozitivní, pragmatický způsob provádění politiky, která si eklekticky vypůjčuje zleva i zprava a zajímají ji výsledky spíš než ideologická důslednost. Jejím pravým mottem je „cokoli funguje“. A skutečně lze říci, že pro Tonyho Blaira zpočátku fungovalo prakticky všechno, do čeho se pustil: ustavení nezávislosti Anglické banky, radikální reforma sněmovny lordů, zřízení parlamentů ve Skotsku a Velšsku, zavedení minimální mzdy, snížení nezaměstnanosti na minimum. Po teroristických útocích na Spojené státy 11.září 2001 se štěstěna začala pozvolna obracet. Invazí do Iráku po boku Američanů bez mandátu OSN a proti vůli většiny Britů začalo období problémů. V Iráku zahynulo 148 britských vojáků, kritika premiérova zdůvodnění útoku na Irák poukazem na údajné irácké zbraně hromadného ničení nikdy ne-
foto: archiv EK ustala, naopak. Média dodnes hovoří o válce založené na lži. Jedním z negativních důsledků tohoto vývoje byla pro Blaira ztráta důvěry v řadách britské veřejnosti. Premiérova popularita v anketách soustavně klesala a tento trend se ještě víc prohloubil po zahájení policejního vyšetřování aféry, v rámci které premiér údajně nominoval na šlechtické tituly dárce značných finančních obnosů do pokladny Labour Party. Tony Blair se stal prvním premiérem všech dob, který byl vyslýchán policií. V projevu na rozloučenou ve svém volebním obvodu v severoanglickém Sedgefieldu Blair pro-
Kauza: Staré šatstvo z Anglie Použité oblečení, které podnikatelé z britského Newcastlu sesbírají v místních školách, končí podle jejich tvrzení v nejlepších pražských buticích. Zprávu o tom nedávno přinesl místní večerník Evening Chronicle. V textu se neuvádí, jestli je zboží deklarováno jako použité, není tedy vyloučeno, že si Češi kupují drahé oblečení, které však někdo předtím už odložil jako nepotřebné. Firma Eventex, která se touto činností zabývá, vyvíjí podobné aktivity ještě v Polsku, na Slovensku, Ukrajině, v Maďarsku i v jiných zemích. „Oni nemají přístup k obchodům jako je Marks & Spencer, Next nebo Gap, proto je tam takové oblečení velmi populární,“ řekl večerníku jeden ze dvou majitelů firmy Stephen Gardiner. Článek tak navozuje dojem, ze Česká republika je primitivní země, kde se místní lidé těší, až jim Angličané dodají své obnošené věci, aby si pak měli alespoň co koupit. „Pro
každého, kdo alespoň jednou navštívil Prahu, musí být tvrzení, že Pražané nemají přístup např. do obchodů Marks & Spencer, prostě směšná. Takové tvrzení zní jako „z jiného světa“ a většinu Pražanů by buď pobouřilo nebo rozesmálo,“ přidává svou poznámku Josef Novák, prezident Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu (ATOK).
Poradce EURES Anna Frázová připravila seminář na téma Práce v zemích EU, zdravotní a sociální pojištění. Zájemci jsou zváni 31. května do Eurocentra Praha na 16.30 hod. Unie malých a středních podniků ČR a Hospodářská komora České republiky pořádají vzdělávací cyklus seminářů s názvem Nové programovací období 2007 – 2013 z pohledu podnikatele. 7. června se seminář koná také v Pardubickém kraji. Václav Janalík z Centra mezistátních úhrad pohovoří 7. června o cestování v EU a zdravotním pojištění. Akce se koná od 16.30 hod. v Eurocentru Praha. Eurocentrum Plzeň pořádá pod patronací Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR seminář k přípravě na využívání prostředků z Evropského sociálního fondu v oblasti vzdělávání. Přednáška Prezentace Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost je naplánována na 11. červen, začátek v 10 hod. (sti)
hlásil: „Děkuji vám, britským občanům, za doby mých úspěchů a nabízím omluvy za doby, kdy jsem zklamal“. A dodal: „V politice jsou vždycky dva druhy lidí - jedni, kdo stojí stranou a komentují, a ti, kdo si ušpiní ruce a dělají věci“. Tony Blair toho v úřadě premiéra vykonal nemálo. Podle názoru zasvěcených pozorovatelů však přes veškeré úspěchy jedna skvrna na jeho odkazu pravděpodobně nikdy nezmizí: válka v Iráku, která může mít dalekosáhlé důsledky ještě dlouho po jeho odchodu do ústraní. Milan Kocourek, spolupracovník ČRo 1 Radiožurnál ve Spojeném království
reprofoto: autor
Jedna česká pracovnice, jež si nepřála uvést jméno a která se v Eventexu zabývá tříděním sesbíraného textilu, si však o kvalitě vytříděného zboží nedělá iluze. „Jsou to hrozné hadry,“ nebere si servítky. „Je to čím dál tím horší, není prakticky co vybírat. Už tam házíme i věci, které jsme předtím dávali do odpadu. To, co oni vyvážejí, nemá s módou nic společného,“ tvrdí rezolutně dívka z jihu Čech. Podle zmíněného britského listu funguje systém Eventexu tak, že žáci a jejich rodiče přinášejí do škol použité oděvy, za které jim firma vyplácí 250 liber (přibližně 10 000 Kč) za tunu. Z tohoto zboží se pak 76 % vrací na trhy ve střední a východní Evropě. Že by se ale v Česku prodával starý anglický textil jako nové luxusní zboží, považuje prezident ATOK za prakticky nemožné. „Eventuální deklarování použitých oděvů jako nových při dovozu do ČR by bylo nejenom nekalou soutěží, která by poškozovala české výrobce i ostatní dovozce oděvů do ČR, ale současně by bylo chováním protizákonným. Pravidla celní deklarace zboží takovou praxi nepřipouštějí,“ podotýká Josef Novák. Zároveň však připouští, že v některých obchodech se tento typ dovozu může uplatnit. „V Praze i jiných městech ČR existují obchody, které se specializují na nabídku použitých oděvů. Některé z nich mají butikový charakter, zaměřují se na nekonformní klientelu a snaží se udržet vysokou úroveň nabídky. Tyto second hand obchody jsou však s luxusními butiky nezaměnitelné z hlediska prezentace, umístění i cenové úrovně,“ upozorňuje. Petr Pohorský
Adresa redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Průmyslový park, Kancelářská budova P - 8, čp. 80, 533 53 Pardubice - Semtín. Centrální telefon a fax: +420 466 611 139, centrální GSM: +420 777 100 388 e-mail:
[email protected], IČ: 69168741 Vydavatel:JanDoležal.Ředitelkavydavatelství:JarmilaKudláčková.Ředitelzpravodajstvíakomunikace:MilošSpáčil.Šéfredaktorka:PhDr.ZuzanaNováková. Redaktoři: Jan Štifter, Pavel Farkaš, Jan Řeháček, regionální a zahraniční dopisovatelé. Fotograf: Miloš Kolesár. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafik: Karel Nohava. Jazykové korektury: Iva Málková. Překlady: Jakub Hřib. Produkce: Leona Šolcová. Inzerce: EUROPEAN MEDIA HOUSE s.r.o., Karmelitská 18, 118 00 Praha 1. Telefon a fax: +420 257 534 024, e-mail:
[email protected], IČ: 27482855 Tisk: VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické centrum, Moravské náměstí 12D, 659 51 Brno. Příjem objednávek: telefon: +420 541 233 232, fax: +420 541 616 160 e-mail:
[email protected], příjem reklamací: 800 800 890 Cena výtisku: 15,- Kč vč. DPH Evidenční číslo: MK ČR E 14589, ISSN: 1214-696X. Ročník 4, číslo 4, vychází 25. 5. 2007
15
SUMMARY
EN č. 5 / 2007
EU threats: Immigrants and terrorists
TERRORISTS IN EUROPE Illegal immigrants are not the only threat of the Union. A far greater danger for life in Europe is represented by terrorism, which could be seen many times. „It is the biggest threat for EU,“ said Jaromír Štětina, a member of the Committee on Foreign Affairs, Defence and Security of the Senate of the Parliament of the Czech Republic. „Next, for some countries, mainly those from the former Soviet block, another threat is represented by incalculable Russia.“ „Bearing in mind global dangers, it is unreasonable that threats would be dealt by individual states. We can fight the dangers only when cooperating together,“ stated Antonín Seďa, Czech MP and Vice-Chairman of the parliamentary Defence Committee. In his opinion, the Schengen System, which can prevent terrorist groups from penetrating European Union countries, should be effective for fighting terrorism.
Vlasta Parkanová Minister of Defence of the Czech Republic
PRAGUE – European Union strengthens defence of its borders. It resists illegal immigration and also tries to avoid the threat of terrorism. However, when dealing with dangers it remains disunited. Among others, it is illustrated by the case of American anti-missile umbrella, which started discussions about cooperation of member countries with the USA. According to current information, borders of the Union will be guarded by fast deployment units. They should protect EU mainly against illegal immigration. „The Union must have a unified concept of immigration policy, including set quotas of migrants from non-EU countries for individual members. This problem can be seen in Italy and Spain, where refugees from Africa travel, or Germany, which can hardly handle immigrants from Asian countries and countries of the Near East. I am also afraid of another flow of immigrants from countries of the former Soviet block,“ said Richard Sequens, the Chairman of the Committee on Foreign Affairs, Defence and Security of the Senate of the Parliament of the Czech Republic. The new system of frontier guards will be called RABIT. Specially trained frontier units will be coordinated by the European Frontex agency, which will choose experts from member countries. The units should be operational in January next year.
Word
Nicole Gnmesotto, Director of the Institute for Securiti Studies of the EU, discusset in Prague. CZECH REPUBLIC AND AMERICAN RADAR Today, EU is not threatened by a military conflict. Still, some European states want to be prepared, so that in case of danger they will be able to react quickly. That is why Poland and the Czech Republic have decided to oblige plans of the United States of America to build an anti-missile umbrella. „We are allies of the USA and Canada, so we should behave like allies,“ claims Karel Schwarzenberg, Mi-
nister of Foreign Affairs of the Czech Republic. US efforts have already divided Europe, for example Germany disapproves and strong dissent can also be heard from Russia, which expressed concerns about its own security. Moreover, Czech political scene is also broken apart. The left wing has recoiled after first diplomatic talks, the right wing has an absolutely different opinion. „By working on its own defence, the USA also strengthen the defence of Europe,“ says Sequens. Jan Štifter
The Czech Republic, represented by the Minister of Defence or his/her deputy, regularly takes part in meetings of the Council for General Affairs of EU, which covers in the European Security and Defence Policy (ESDP). It participates in the work of the European Defence Agency (EDA), which tries to integrate the European market with military material, and it joined an agreement, according to which companies from the whole EU can compete for orders of the Armed Forces of the Czech Republic. Our soldiers are embattled in the ALTHEA operation in Bosnia, commanded by EU. And finally, together with Slovakia, we plan to prepare the so-called EU Battlegroup in 2009, which is a strong self-sufficient unit of several hundreds of soldiers, ready to handle crises anywhere in the world. With all these activities, however, we insist that EU cannot double NATO, but supplement it. Europe needs a strong defence partnership with the other Atlantic coast. Playing on our own sandpit would not pay to us.
Does EU need common defence and security policy?
Ondřej Liška Chairman of the Committee on European Affairs of the Parliament of the Czech Republic
The European Union is faced with an essential debate - to ensure its defence and security, should it still fundamentally rely on help of the United States of America? If yes, it will have to accept also security doctrines of US governments, whether they will be open to multilateral cooperation or unilateral and disserviceable as the current one. Today, the European Union talks about European concept of security, which leans on preventing conflicts by effective diplomacy, it promotes a consistent observance of human rights, developing cooperation and gradual disarmament.
Only after that we can talk about military means. The Green Party is convinced that the Union should develop this own, broader concept of defence and security. For such a policy to stand up, at the same time it is necessary that the Union has also military means available in case the prevention of conflicts and critical solutions fail. When defending peace on European continent together with the Balkans, EU should not be dependent on NATO. However, it does not mean spending more money on army, but develo-
ping and integrating capacities of individual member areas into a common project. Nuclear, chemical and biological weapons should never be a part of European armed forces. Current nuclear, chemical and biological weapons must be banned. EU should take over an initiative for global disarmament. Military interventions should always be realized in conformity with the Charter of the United Nations, and they should aim for sustainable peace, not for defending oil supplies, etc. Military operations should require an agreement of the European Parliament and national par-
liaments of involved member countries and a mandate of the United Nations. On no account should European security forces be used for pushing out refugees or as inner police bodies. EU strictly controls export of weapons and supports peace and disarmament. Therefore, there should be a legally binding code about weapons export and an agreement on trade with weapons should be accepted. EU endorses Europe without nuclear weapons and it supports a full ban of nuclear weapons. In the future, the Union will not be able to manage without a developed security and defence policy.
„Europe is threatened by new barrels of powder,“ says Karel Schwarzenberg In the new government of Prime Minister Topolánek, he filled the post of Minister of Foreign Affairs. A controversial figure of home political scene wants to be heard - he expresses dissatisfaction at blockades of Czech-Austrian borders, promotes an integration of countries from the western Balkans into the European Union, does not hide his approval of American anti-missile base in the Czech Republic. Who really is Karel Schwarzenberg and what is his vision of Czech foreign policy? Schwarzenberg openly declares that he does not plan any big changes in Czech foreign policy. „A state is a huge ship, which cannot turn its helm too fast on its voyage. If it should change its course every now and then, it might sink,“ thinks a man, who calls his post „an export director of the Czech Republic company“. He has clear plans in his ministerial position. He pushes entry of the Czech Republic into the Schengen Area, emphasises Czech chairmanship in the Council of the European Union, for which our country has been preparing since 2005. He wants the Union to be a stable fellowship of people not threatened by war aggressions and sees high-quality relations with neighbouring countries as highly important. „States should be partners. Together, they must create peaceful and flourishing Europe, stable and secure,“ says Schwarzenberg.
During his current work, he puts a lot of stress on questions of the European Union. He claims that so far EU has to remain a fellowship of the states, a model similar to the United States of America is not feasible yet. „ And it will not be for a very long time.“ He sees the future of the Union in interdigitation of cultures, in larger concretion of European nations. „We cannot become estranged, people must feel affiliation with the Union. We must attract citizens to EU side, slowly and not hastily.“ He insists that the Union does not stop its enlargement and does not close its doors to states, which are parts of it. „If we do not manage to incorporate states from the western Balkans very quickly, we will build another barrels of powder, under which our chairs will explode,“ says Schwarzenberg resolutely.
According to Schwarzenberg, the Czech Republic should not only be a partner of European states, but also of the USA. „Fortunately, there are no anti-American complexes. Thus, we rank among countries, which support the cooperation with America.“ That is also why he agrees with placement of American anti-missile base in the Czech Republic. „Our country is an ally of the USA and Canada, and it should behave like an ally. There is a growing danger from some countries, and we should be able to anticipate. And try to make this base project happen,“ Schwarzenberg, adding that a security danger from countries like Iran cannot be excluded in the next ten years. According to him, the size and influence of the Czech Republic also determines the area of activity in the centre of Europe. „We are not a power to take care of everything, we need one niche. It is represented by human rights, a untouchable matter, which cannot be subject to business interests. A race embodied in Komenský, Masaryk and Havel goes on.“ He celebrates his birthday on Human Rights Day, and sees it as symbolic, because he devoted a considerable part of his life to this area. Prepared by Jan Štifter
16
070324_INZ_15%_USPORA_KRAJSKE_N.1 1
INZERCE
EN č. 5 / 2007
17.5.2007 9:22:15
