HRADEC KRÁLOVÉ SALON REPUBLIKY

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a cestovní ruch

HRADEC KRÁLOVÉ – SALON REPUBLIKY Hradec Králové – salon of the republic Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Autor:

doc. RNDr. Josef KUNC, Ph.D.

Michaela FERENCZYOVÁ Brno, 2016

2

3

4

Jméno a příjmení autora:

Michaela Ferenczyová

Ná z e v di pl omové pr áce:

Hradec Králové – salon republiky

Ná z e v pr áce v angličt i ně:

Hradec Králové – salon of the republic

Ka t e dr a:

regionální ekonomie a správa

Ve doucí di pl omové pr áce:

doc. RNDr. Josef Kunc, Ph.D.

Rok obhajoby:

2016

Anotace Bakalářská práce na téma Hradec Králové – salon republiky se zabývá rozvojem města a formováním jeho image jako salonu republiky. Je zde chronologicky představen postupný vývoj města v historických souvislostech, přičemţ největší pozornost je věnována jeho rozkvětu v období nové výstavby po zboření hradeb. V práci jsou vyzdvihnuty také hlavní postavy, které dali rozvoji města ten správný směr. V závěru je uvedeno shrnutí těch nejdůleţitějších skutečností a okolností vývoje, které napomohly městu stát se metropolí východních Čech s kvalitní urbanistickou kompozicí. Součástí práce je dotazníkové šetření zaměřené na zjištění spokojenosti občanů Hradce Králové se ţivotem ve městě.

Annotation Final thesis Hradec Králové – salon of the republic deals with growth of the city and its image building like the salon of the republic. Gradual development of the city is presented chronologically and in historical context, the main attention is paid to its prosperity in the new construction after demolition of the fortifications. This thesis focus on leading figures, which put the city´s development in the right direction. In the end of the paper is a summary of he most important facts and circumstances of growth, which helped the city to become a metropolis of eastern Bohemia with a quality urgan composition. The work includes a survey aimed at identifying citizens´satisfaction with life in Hradec Králové.

Klíčová slova Hradec Králové, salon republiky, urbanismus, František Ulrich, Jan Kotěra, Josef Gočár, funkcionalismus, moderní architektura

Keywords Hradec Králové, salon of the republic, urbanism, František Ulrich, Jan Kotěra, Josef Gočár, funkcionalism, modern architecture

5

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Hradec Králové – salon republiky vypracovala samostatně pod vedením doc. RNDr. Josefa Kunce, Ph.D. a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 22. dubna 2016 vlastnoruční podpis autora

6

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu své práce doc. RNDr. Josefovi Kuncovi, Ph.D. za trpělivé a profesionální vedení a své rodině za vytrvalou podporu při studiích i mimo ně. V neposlední řadě patří také velké díky mému příteli, Martinovi.

7

OBSAH ÚVOD .......................................................................................................................................10 1

2

Historie města do roku 1850 .............................................................................................11 1.1

Věnné město ...............................................................................................................11

1.2

Husitské období ..........................................................................................................11

1.3

Třicetiletá válka ..........................................................................................................12

1.4

Výstavba komplexní pevnosti ....................................................................................12

1850 – zrušení pevnosti, zbourání hradeb, rozvoj ............................................................15 2.1

Selhání významu pevnosti..........................................................................................15

2.2

Vyjednávání a boření hradeb .....................................................................................16

2.3

Rozvoj města ..............................................................................................................17

2.3.1

První regulační plán města ..................................................................................18

2.3.2

Nová výstavba.....................................................................................................19

2.3.3

Druhý regulační plán města ................................................................................24

2.4 3

První Světová válka a období První republiky .................................................................27 3.1

Gočárovo působení v Hradci Králové ................................................................28

3.1.2

Regulační plány ..................................................................................................29

Stavební rozvoj...........................................................................................................31

Změny po roce 1989 .........................................................................................................34 5.1

6

Průmysl a obchod .......................................................................................................30

Druhá Světová válka a poválečné období .........................................................................31 4.1

5

Stavební rozvoj...........................................................................................................27

3.1.1 3.2 4

Průmysl ......................................................................................................................25

Dotazníkové šetření ....................................................................................................35

5.1.1

Vyhodnocení otázek ...........................................................................................35

5.1.2

Shrnutí .................................................................................................................38

Předpoklady ke vzniku Salonu republiky .........................................................................40 6.1

Specifika nové výstavby ............................................................................................40

6.2

Vliv osobností a obyvatel města ................................................................................41

6.3

Současnost a další rozvoj ...........................................................................................43

6.3.1

Aktuální stav města .............................................................................................43

6.3.2

Výhled do budoucna ...........................................................................................44

Závěr .........................................................................................................................................45 8

Seznam pouţité literatury .........................................................................................................46 Seznam obrázků ........................................................................................................................50 Seznam příloh ...........................................................................................................................51

9

ÚVOD Město Hradec Králové v historii částečně doplácelo na svou strategickou polohu, kdy v kaţdém z významných období českých dějin sehrálo více či méně významnou roli a bylo postupně obsazováno různými jednotkami, panovníky či náboţenskými skupinami. Díky tomu bylo stále dokola přestavováno, bořeno a znovu rekonstruováno. Pokaţdé se tak dělo v jiném období a pod jiným vedením či velením a slohem. „Ve všech obdobích se přitom ve městě objevily stavby nejvyšší kvality a Hradec tak tvoří ojedinělý soubor objektů nejrůznějšího stáří“ (PANOCH 2015, s. 7). Aţ do konce 19. století bylo město Hradec Králové vojenským opevněním obehnaným hradbami, coţ mu bránilo v dostatečném rozvoji. Přelom nastal teprve formálním zrušením statutu pevnosti. Větší část práce se tedy zabývá obdobím přelomu 19. a 20. století, kdy započalo boření hradeb. Právě po této významné události se začalo město postupně formovat ve zmiňovaný „salon republiky“. Cílem této práce je představit historii a současnost města Hradec Králové z pohledu architektonického, kulturního, společenského i ekonomického, pozornost bude zaměřena především představení a obhajobu jiţ dlouhodobě zavedeného označení města za „salon republiky“. Toto téma je zajímavé díky neobvyklému vývoji města, které započalo svůj rozvoj jako barokní pevnost. V této práci jsou uvedeny základní okolnosti, které zformovali Hradec Králové tak, jak je známý dnes. V první řadě je ve stručnosti popsána historie města předcházející počátku jeho novodobého vývoje. Dále následuje uţ samotný popis přeměny a rozkvětu města za významného přispění vedení města a předních architektů té doby. Zmíněna je také stagnace rozvoje v období socialismu zakončená opětovnou snahou o získání slávy města po roce 1989. V závěru práce jsou potom na základě syntézy získaných poznatků představeny nevýznamnější body, které stojí za vznikem přízviska Hradce Králové – salón republiky. Rozsáhlost tématu však daleko přesahuje moţnosti bakalářské práce. Základní metodikou při zpracovávání velké části práce byla v první řadě rešerše odborných zdrojů a dostupné literatury. Pouţita je především domácí literatura, která vzhledem k jejímu mnoţství dostatečně pokrývá popisovanou problematiku. Pro seznámení se se základními urbanistickými teoriemi a názory, za jakých byl Hradec Králové budován, je pouţita vybraná zahraniční literatura. Sesbíraná data byla následně utříděna a podrobena historické a komparativní analýze. Získané informace jsou prezentovány v práci chronologicky od počátku vývoje Hradce Králové aţ po současný stav se stručným výhledem do budoucnosti města. K získání doplňujících informací pak bylo navíc provedeno dotazníkové šetření na téma Hradec Králové a změny po roce 1989. Dotazováni byli lidé s ohledem na jejich věk, tak aby byli schopní posoudit proměnu města. Vyhodnocení společně s přehledným grafickým znázorněním je pak uvedeno v jedné z následujících kapitol práce.

10

1 HISTORIE MĚSTA DO ROKU 1850 Území na soutoku řek Labe a Orlice bylo osídleno jiţ v starší době kamenné, jak dokládají archeologické nálezy a vykopávky a statut města získalo hradištní osídlení jiţ dávno ve středověku. První písemná zmínka o Hradci Králové jako městu, která se dochovala do dneška, je z roku 1225. Na základě tohoto důkazu se Hradec Králové řadí mezi nejstarší města v Čechách (ZIMMERMAN 2002). Jiţ tehdy se jednalo o přirozené vojenské i politické centrum kraje, které se pyšnilo také vysokou úrovní vzdělanosti a kulturního dění. „Hlavní rysy urbanistického uspořádání aglomerace se na přelomu 12. a 13. století zřejmě výrazněji nelišily od situace známé z plánů 18. Století. Zástavba se rozkládala zejména podél dálkových cest i některých místních spojnic.“ (KUČA 1997, s. 268) Období prosperity a rozvoje Hradce Králové bohuţel nikdy netrvalo moc dlouho. Často se přes území východních Čech přehnaly boje a války. Výjimkou nebylo ani poničení města ţivelnými pohromami, jako například rozsáhlými poţáry či povodněmi. (BENEŠOVÁ a kol. 2000) Tyto události měly v minulosti daleko rozsáhlejší následky, neţ je tomu dnes, a obyvatelé se z nich dlouho vzpamatovávali a napravovali škody.

1.1 Věnné město Ve 14. století se Hradec Králové stal věnným městem českých královen. Největší zalíbení zde našla především Eliška Rejčka s Eliškou Pomořanskou. (MARTÍNEK 2012) Obě panovnice pozitivně ovlivnily rozvoj města a také díky nim objevil samotný název Králové. Tento přívlastek „je staročeským zpodstatnělým adjektivem králová (královna)“. (DIVIŠOVÁ 2011, s. 377) Pobyt první zmíněné královny si dnes ve městě lidé připomínají kaţdoročně pořádanou akcí Slavnosti královny Elišky. Nejvýznamnější stavbou tohoto období byl katedrální chrám sv. Ducha. Jedná se o stavbu v gotickém slohu, která se stala dominantou velkého náměstí a také součásti typického královéhradeckého panoramatu. K výstavbě impozantního katedrálního chrámu přispěla i sama královna Eliška Rejčka. Díky častým poţárům, které měly kvůli dřevěným domům velice rozsáhlé a ničivé dopady, ve městě začali převládat zděné domy s podloubím, díky čemuţ ve 14. století město pomalu měnilo svou tvář. „Kromě centra se stavělo i na předměstích, kde vyrostly kostely, kláštery a špitály. Svou rozlohou, majetkem, počtem domů a obyvatel, i svými právy a významem patřilo tehdy město Hradec k největším a nejvýznamnějším v českém království.“ (BENEŠOVÁ a kol 2000, s. 8)

1.2 Husitské období „Vzhled jádra města kolem roku 1400 se v hrubých rysech příliš nelišil od současného stavu. Přirozeným středem byl již tehdy rynek zhruba trojúhelníkovitého půdorysu, dnešní Velké náměstí, obklopený zástavbou, jež byla na jihu vymezena hranou návrší s hradební linií.“(SIGL 2014, s. 39) Kolem centra se v tzv. podměstích rozkládali další části města. Tehdy k hradeckému panství náleţela i celá řada okolních vesnic, pozemky různých vyuţití, včetně lesů. Díky rozloze se město řadilo mezi nejbohatší v Čechách. Hradec Králové byl do 11

velké míry samostatný a v rozmezí 13. aţ 15. století patřil mezi města s nejvíce obyvateli, coţ mohlo být jedním z důvodů, proč si ho za svůj cíl vybrali husité. Ti tak získali po jeho dobytí v roce 1420 velmi silnou základnu a Hradec Králové se stal „střediskem husitského revolučního hnutí ve východních Čechách.“ (MICHL 1955, s. 33) Město se od té doby aktivně podílelo na husitských výpravách a nájezdech, hostilo Jana Ţiţku z Trocnova, jehoţ ostatky tu později byly uloţeny. Na první pohled slavná kapitola v historii města však také znamenala přerušení jeho rozvoje. V období husitských válek bylo zničeno mnoho kulturních památek včetně samotného královského hradu. (WIRTH 1939, s. 28) Následující období se neslo v duchu odstraňování škod, opravných prací a rekonstrukcí. Kromě následků husitských bojů bylo nutné napravit stopy ničivých poţárů. Krátký (1990) ve své publikaci uvádí, ţe právě oheň napáchal v Hradci Králové ještě daleko více škody neţ celé husitské války. Bylo také nutné vyřešit zásobení města vodou. Opětovný rozkvět zaznamenal Hradec Králové znovu aţ v 16. století, kdy byla postavena nejvyšší dominanta města Bílá věţ a spolu s tím proběhla renesanční přestavba měšťanských domů. (KUČA 1997)

1.3 Třicetiletá válka Období třicetileté války zasáhlo město těţce a způsobilo nemalé škody. V roce 1639, tedy na konci války, bylo město obsazeno švédským vojskem. To městu přineslo na jednu stranu nové a lepší opevnění, na stranu druhou byla srovnána se zemí celá předměstí. V Hradci Králové zůstalo stát roku 1654 zhruba 200 domů, zbytek byl zbořen. Město zpustlo. (KRÁTKÝ

1990) Následné obsazení města jezuitským řádem, který hlásal katolickou víru a podporoval rekatolizaci země, je řadou autorů, zabývajících se tématikou historického rozvoje Hradce Králové, vnímáno rozdílně. Část odborné veřejnosti toto období hodnotí jako nový rozmach a vzpamatování se z následků třicetileté války. „Stavební aktivity jezuitů a královéhradeckého biskupství vtiskly městské siluetě novou monumentalitu, měly však za následek porušení středověkého půdorysného rozvrhu města.“ (JAKL 2005, s. 9) Druhá skupina tuto éru vidí spíš negativně. S působením jezuitů ve městě souvisí totiţ například zabavování nekatolické literatury. (DIVIŠOVÁ 2011) Od 2. poloviny 17. století dochází v Hradci Králové k barokní výstavbě, která městu přinese mnoho významných budov a památek.

1.4 Výstavba komplexní pevnosti Dalším významným milníkem v historii města Hradce Králové jsou události následující po zvolení Marie Terezie na rakouský trůn a Fridricha II. na trůn pruský v roce 1740 a dále válka sedmiletá (1756-1763). Hradec Králové zde ukázal svou strategickou polohu při obraně země. (BENEŠOVÁ a kol. 2000) To v té době zcela pochopitelně vedlo k myšlence vybudovat z Hradce Králové silný obranný bod. Ve hře o vybudování moderní a komplexní pevnosti tehdy byla ještě obec Ples1, avšak císař Josef II. však dal nakonec přednost Hradci Králové. (KUČA 1997) „Dne 25. února obdržela radnice úřední rozhodnutí gubernia o 1

Dnes známe jako pevnost Josefov.

12

prohlášení města pevností, s tím, že již následujícího měsíce budou započaty přípravné práce.“ (POTŮČEK 2009, s. 9) Toto rozhodnutí se později ukázalo jako osudné pro další fungování a rozvoj města. Prvky opevnění tu byly uţ odedávna2, a to v různém rozsahu, ovšem aţ rozhodnutí císaře Josefa II. přineslo pevný řád a stanovilo jasná pravidla výstavby a architektury města i širokého okolí. Budování vojenské pevnosti trvalo téměř 25 let a jednalo se na svou dobu o technicky kvalitní dílo. Byla při něm srovnána se zemí dokonce celá předměstí. (BENEŠOVÁ a kol 2000) Tehdejší projektanti nebrali příliš ohled na historický význam tehdejších staveb a bylo tak zničeno spoustu objektů z období středověku a baroka, včetně některých kostelů. Město tak přišlo o velké mnoţství historicky i umělecky hodnotných památek. Bourání a zkáze uniklo pouze staré vnitřní město, které svou vyvýšenou polohou a základním rázem pevnostní architektury nijak nepřekáţelo výstavbě nového opevnění. (WIRTH 1939) Kromě změn v infrastruktuře a stavbách města pevnost ovlivnila i okolní krajinu. Například nedaleký kopec Roţberk byl rozkopán a zemina rozvezena na vyrovnání nebo naopak zvýšeni terénu při výstavbě hradeb a valů. (SLAVÍK 2015) Dále musely být upraveny koryta obou řek a jejich tok regulován a přesměrován tak, aby i ony napomáhaly obraně města. Výsledkem byla moţnost zatopení okolí města v případě hrozícího nebezpečí. (PANOCH 2015) Všechna tato opatření měla dopad nejen na celkový vzhled města, ale také na ţivot jeho občanů. Uvnitř hradeb a v jejich okruhu nebylo moţné stavět ţádné civilní objekty a zároveň zde přibyla spousta vojenských budov a zařízení. O veškerém dění města rozhodovala armáda v čele s tzv. velitelem pevnosti. (DIVIŠOVÁ 2011) Obyvatelstvo ze zničených částí města a především předměstí bylo přestěhováno do nových obcí Kukleny a Nový Hradec Králové. (POTŮČEK 2009) Obrázek 1: Půdorys pevnosti

2

Asi nejstarší opevnění, které je doloţeno archeologickými nálezy, se tu rozkládalo jiţ kolem 4000 př. n. l. (pozdní doba kamenná). Jednalo se o palisádové ohrazení osady. (SIGL 2014, s. 21)

13

Zdroj: Slavík 2015

Jak je vidět na obrázku „nové opevnění vzniklo na půdorysu ne zcela pravidelného osmiúhelníku s bastiony3, raveliny4a krytou cestou se shromaždišti. Do pevnosti vedly tři brány – Pražská, Slezská a Moravská“. (SLAVÍK 2015, s. 19) V první polovině 19. století nevznikaly prakticky ţádné nové stavby. Ve prospěch veřejnosti bylo podle návrhu vojenského inţenýra J. Lauera postaveno empírové schodiště Bono publico, kterédodnes spojuje Komenského třídu s Velkým náměstím. Je kryté po celé své délce a tvoří historický tunel a zkratku při cestě do historického jádra města. Dalším novým objektem, jehoţ autorem je praţský stavitel J. Bělský, byl městský pivovar. (JAKL 2005) Rozhodnutí o zákazu nové výstavby na území pevnosti i jejím okolí zastavilo rozkvět města na více neţ sto let. S odstupem času se však ukázaly příznivé důsledky tohoto rozhodnutí a vývoje. Díky němu musely být vznikající průmyslové oblasti a ţelezniční trať situovány za ochranným pásmem pevnosti, tedy daleko od dnešního centra města. (BENEŠOVÁ a kol 2000)

3

Bastion - Bašta pětiúhlého půdorysu, vystupující špicí z obranné linie do příkopu. (SLAVÍK 2015, s. 40) Ravelin – obvykle trojúhelný samostatný pevnostní objekt v příkopu, opatřený někdy i boky. (tamtéţ)

4

14

2 1850 – ZRUŠENÍ PEVNOSTI, ZBOURÁNÍ HRADEB, ROZVOJ Významné změny a budoucí rozvoj ve městě odstartoval právě rok 1850. Dalo se pomalu do pohybu především vyjednávání o zrušení pevnosti a odkupu pozemků od armádního drţení.

2.1 Selhání významu pevnosti V roce 1850 bylo město Hradec Králové prohlášeno za samostatné město a zároveň s tím bylo zbaveno vrchnostenské kontroly. Velkou změnou, která se ukázala později jako osudná pro rozvoj města, bylo osamostatnění okolních obcí. I přes toto prohlášení bylo nutné nadále dodrţovat určitá pravidla, například respektování ochranného pásma pevnosti. (KUČA 1997) Město bylo z vojenských důvodů rozděleno na více samostatných a samosprávných obcí. Pokud se od této chvíle hovořilo o městu Hradec Králové, myslelo se tím pouze o historické jádro obehnané hradbami. Toto nové uspořádání oslabilo postavení vzhledem ke konkurenčním městům, jako jsou Pardubice a Chrudim. Nově vzniklé obce na změnu reagovaly také negativně, a dalších sto let se rozvíjely a hospodařily samostatně. (POKORNÝ 2002) I přesto, ţe byly postupem času stále více propojené s bývalým centrem a nynějším samostatným městem, nebraly moc ohled na ucelený stavební rozvoj. (BENEŠOVÁ a kol 2000) To se změnilo aţ po první světové válce, kdy docházelo téměř ke „srůstání“ příměstských obcí s vlastním Hradcem Králové. Technická kancelář tedy dala O. Liskovi za úkol zpracování regulačního plánu pro „Velký Hradec Králové“, přestoţe formálně i právně byly jednotlivé obce stále oddělené. (ŠKALOUD 1998) K oficiálnímu vytvoření Velkého Hradce Králové došlo teprve později za německé okupace. V roce 1858 byl konečně zrušen pevnostní status města a zároveň odvolán zákaz výstavby. Obyvatelé spolu s vedením města se však moc dlouho neradovali. Díky vyostřující se mezinárodní politické situaci byla pevnost opět aktivována jiţ v následujícím roce. (KUČA 1997) Alespoň však zůstal zrušený zákaz výstavby. Obyvatelé města se ale museli spokojit pouze s omezeným prostorem na vystavění nezbytného vybavení. Na bývalých glacis5 byly vybudovány budovy jako plynárna, vodárna, reálka a následně také nemocnice. (MAIER 2005, s. 153) Královéhradecká pevnost byla bezpochyby unikátním dílem, jak z pohledu architektonického, technického, tak i historického. Svůj hlavní vojensky strategický účel však nikdy nesplnila, všechny boje té doby se precizně opevněnému městu jednoduše vyhnuly. (BENEŠOVÁ a kol. 2000) Za prusko-rakouské války v roce 1866 se mnoho obyvatel vystěhovalo. I přes plnou připravenost pevnosti k obraně české země se pevnost v bojích nakonec vůbec neuplatnila. I samotná pruská vojska se jí ve válce nakonec vyhnula a pevnost jednoduše obešla. Jak uvádí ve svém díle Benešová a kolektiv (2000), byla hradecká pevnost svými zatopenými kotlinami navíc ještě překáţkou ustupujícím rakouským vojskům. Slavík (2010) naopak ve svém článku

5

Neboli koliště – val před krytou cestou, svaţující se do předpolí. Chrání obránce před pozorováním a ostřelováním ze strany útočníka (SLAVÍK, S 40)

15

píše, ţe s aktivním vyuţitím pevnosti v boji se vlastně vůbec nepočítalo, měla pouze zajistit „uzavření komunikací a vytvoření zásobovacího bodu pro polní armádu“. Kaţdopádně se po bitvě u Chlumu jevila pevnost jako zbytečná a strategicky jiţ neuţitečná. Její formální i reálné zrušení na sebe bohuţel ještě nechalo čekat. (KUČA 1997)

2.2 Vyjednávání a boření hradeb Jiţ v roce 1858 bylo městu vojenskými orgány nabídnuto převzetí hradeb a pevnostních pozemků. Město se ale obávalo nejen příliš velkých nákladů na odstranění pevnostní infrastruktury, ale také hospodářské ztráty po odchodu vojenské posádky. Nabídku tedy odmítlo. Celá situace se opakovala ještě jednou později roku 1864. (KUČA 1997) Teprve po prusko-rakouské bitvě roku 1866 se věci daly do pohybu, kdyţ roku 1875 město samotné iniciovalo nabídku odkupu pevnosti za 200 000 zlatých. Tato částka se však zdála eráru nepostačující. (SLAVÍK 2010) Následně obec zaţádala o zrušení statusu pevnosti ministerstvo války v roce 1880. Svůj poţadavek odůvodnila především nutností rozvoje města směrem, který si ţádala doba. (JAKL 2005) Ve stísněném prostoru hradeb se začala zhušťovat nutná zástavba. V roce 1878 započala výstavba domů a do roku 1885 jich v rámci pevnosti vzniklo více neţ 20. Další objekty byly stavěny dokonce ve dvorech jiţ stojících budov, čímţ se definitivně vyčerpaly poslední parcely vhodné k zástavbě. (FALTA 2015) Celý proces zástavby nutně vedl mimo jiné k zhoršení hygienických podmínek v celém městě a nutnost zrušení pevnosti byla stále aktuálnějším tématem. Pro účely vyjednávání s ministerstvem a armádou ohledně všech záleţitostí ve spojitosti s pevností byla stanovena tzv. pevnostní komise města. Členy byli starosta Karel Collino, L. J. Pospíšil, V. Waldek, Dr. Chmelenský. (BENEŠOVÁ a kol. 2000) V jednáních o odkupu pozemků bývalé pevnosti se nejvíce angaţoval Ladislav Jan Pospíšil. Nutno dodat, ţe vyjednávání o zrušení pevnosti neprobíhalo pouze mezi městem a státem. Obecní zastupitelstvo Hradce Králové se skládalo především z obchodníků a ţivnostníků, kteří měli díky vojenské posádce zajištěný odbyt zboţí. Neviděli tedy ve zrušení pevnosti pouze výhodu, zastupitele bylo nutné přesvědčit o pozitivním vlivu pro město i pro ně samotné. (KRÁTKÝ 1990) Na základě císařského nařízení byla dne 18. července 1884 pevnost zrušena a jiţ téhoţ roku mělo být na zkoušku zahájeno boření hradeb. (ŠKALOUD 1998) Likvidace hradeb byla zahájena 4. října jako oslava zbavení se tohoto dlouholetého omezení. Město chtělo na základě tohoto zkušebního zboření a rozebrání části opevnění spočítat nutné náklady a na základě zjištěných informací určit kupní cenu všech pozemků a prací.(SLAVÍK 2015) Právě výše náhrady představovala důleţitou otázku v dalším vyjednávání o koupi. Status pevnosti byl sice zrušen, ovšem pozemky a budovy stále náleţeli státu a armádě. (BENEŠOVÁ a kol 2000) Armáda také chtěla vynahradit ztracené prostory výstavbou nových kasáren. Výsledkem zdlouhavého vyjednávání byla transakční smlouva, kterou město podepsalo dne 6. dubna 1893. Jednalo se o velice podrobnou dohodu o převzetí zrušené pevnosti a zakoupení

16

pozemků6. (POTŮČEK 2009) Falta (2015) ve svém článku na základě bádání ve státním archivu7 uvádí některé body smlouvy. Ustanovení obsahovala například vyjmenování všech druhů staveb, které budou nově spadat pod správu města8, ale také upravovala získaná práva související s pozemky (lovení ryb, honební apod.). Asi nejvýznamnější je pak část, kde jsou upraveny povinnosti města Hradce Králové. To se zavazuje ke kompletnímu zboření dosavadních opevnění na vlastní náklady ve lhůtě 20 let. Dále je tu uvedena povinnost nahradit armádě ztracené vojenské budovy a cvičiště.9„Transakční smlouva obsahovala i tzv. odpevňovací operáty, které určovaly časový průběh předávání pevnostních objektů městu a přesný postup bouracích prací. Pevnost byla městu předána postupně v pěti etapách v rozmezí let 1894-1898.“(POTŮČEK 2009, s. 10) Materiál ze zbořených hradeb a valů byl postupně vyuţit při výstavbě nových budov, cest nebo alespoň poslouţil k zasypání nerovností v terénu bývalé pevnosti. Poslední zbytky opevnění byly odstraňovány ještě v letech 1929-30. (KUČA 1997)

2.3 Rozvoj města Pevnost byla po letech konečně zrušena a díky L. J Pospíšilovi, který vedl zdlouhavé vyjednávání se státem, bylo město majitelem všech pozemků bývalého opevnění. Nic nebránilo započetí nutných likvidačních prací. Nejdůleţitější část rozvoje Hradce Králové však byla tímto teprve zahájena. Bylo třeba na nově vzniklých prostranstvích zahájit výstavbu a pomalu tak navracet městu historickou pozici metropole východních Čech. Vedení města předběhlo vývoj událostí, kdyţ ve chvíli, kdy ještě stále probíhalo vyjednávání o podrobnostech zakoupení pozemků pevnosti, vyhlásilo mezinárodní soutěţ o nejlepší směrný regulační plán města Hradce Králové. Byli si totiţ moc dobře vědomi, ţe právě regulační plán je nejdůleţitější bod plánované výstavby. Bez tohoto plánu hrozil „živelný a chaotický rozvoj“(POTŮČEK 2009, s. 11). Na svou dobu se jednalo o ne zcela běţné řešení, nebylo zvykem vyhlašování soutěţí, tak jako tomu je dnes. (TOMAN 1985) Kdyţ tedy byla v roce 1893 konečně podepsána transakční smlouva, bylo město připraveno započít stavbu nových budov. V 1. etapě výstavby město vyuţívalo k nové zástavbě převáţně území na zdemolovaných hradbách, výjimku tvořila pouze Pospíšilova třída. Aţ později před 1. světovou válkou začal rozvoj i vně bývalé pevnosti, který se naplno projevil aţ ve 20. letech. (KRÁTKÝ 1990)

6

Po dlouhých vyjednáváních se hodnota veškerého majetku, který byl předmětem transakční smlouvy, stanovila na 1 001 352 zlatých. Po odečtení nákladů spojených s bouráním město nakonec zaplatilo hotově pouze 627 000 zlatých (JAKL 2005) I tak se jednalo o nezanedbatelnou částku. Město si s ní přesto poradilo dobře, peníze se mu mnohonásobně vrátily postupným prodejem pozemků, tyto peníze byly investovány do dalšího rozvoje města. (BENEŠOVÁ a kol 2000) 7 SOkA HK, f. Archiv města Hradec Králové, Pevnostní odbor, Smlouva o převzetí pevnostních pozemků atd. v Hradci Králové, odstavec I. 8 Veškeré budovy, díla pevnostní, stavidla, díla vodní, mosty, kanály a zdě pobřeţní, jezy (Archiv HK, cit. Dle Falta 2015) 9 Tuto povinnost naopak uvádí Benešová a kol. (2000) jako zrušenou, náhrada vojenských objektů měla přejít do kompetence státu

17

2.3.1 První regulační plán města K vypsání soutěţe došlo v roce 1884, tedy ve stejném roce, kdy byla formálně zrušena pevnost. S tím totiţ souviselo uvolnění plánů, „které mohly být dány k nahlédnutí i cizím státním příslušníkům“. (JAKL 2005, s. 18) Dne 22. července byla oficiálně vyhlášena mezinárodní urbanistická soutěţ na směrný regulační plán města Hradec Králové. V tomto plánu mělo být upraveno území bývalé pevnosti o celkové rozloze 169 hektarů. (POTŮČEK 2009) Hlavní podmínky soutěţe byly následující:(BENEŠOVÁ a kol. 2000) zachování původního centra; vytvoření funkčních zón (obytná, obchodní, tovární, veřejné prostory); ohled na místní poměry a okolí; respektování stávajícího města. Nejlépe byl v soutěţi ohodnocen plán architektů J. Reitera a A. Štěpána. Na základě tohoto podkladu a ještě dvou dalších odměněných plánů vypracoval architekt Ing. Zámečník z technické kanceláře města 1. regulační plán Hradce Králové. (POTŮČEK 2009) Historické jádro města zůstalo zachováno jako centrum i pro moderní Hradec Králové. Zámečník ve svém návrhu také respektoval současné silnice, cesty, mosty a městskou zeleň. „Návrhem vnitřního okruhu a navazujících radiál vytvořil základ pozdějšího radiálně okružního systému.“(JAKL 2005, s. 19) Obrázek 2: Regulační plán 1890 Zámečník

Zdroj: Benešová a kol. (2000)

18

L. J. Pospíšila stálo spoustu námahy, aby prosadil vybraný regulační plán a obhájil před členy zastupitelstva například šířky ulic a rozměry veřejných prostranství jako jsou náměstí. Zastupitelům se zdály některé body návrhu aţ příliš velkorysé. (BENEŠOVÁ a kol. 2000) Ale právě tato velkorysost prostor a propracovanost celého plánu vůbec, vytvořila za hradbami sevřeného města postupně opět centrum východních Čech a zaslouţila se o přízvisko „salon republiky“. Jak uvádí dále ve své knize Benešová a kolektiv (2000, s. 19), „své střetnutí s lidskou omezeností a maloměstskými názory tehdy ještě Pospíšil vyhrál a schválením regulačního plánu otevřel cestu k novodobému rozvoji Hradce“ 2.3.2 Nová výstavba „Urbanistické řešení nově založené části města zachovalo ve své struktuře otisk půdorysu barokní pevnosti nejenom, aby připomnělo zaniklou barokní pevnost, ale zejména z důvodů technických podmínek a možností založit v místech zaniklé pevnostní stavby funkční městskou strukturu.“ (FALTA 2015, s. 151) Překáţkou ve stavebním rozvoji byla skutečnost, ţe území kolem pevnosti bylo často zaplavováno, coţ netvořilo vhodnou půdu pro nově plánovanou výstavbu. Bylo proto nutné provést rozsáhlou regulaci obou řek. To se po několikaletém snaţení povedlo. S tímto úzce souvisela také výstavba vodních elektráren a nových mostů. (BENEŠOVÁ a kol. 2000) Práce na regulaci Labe byly započaty roku 1907. Na místě jezu Hučák byla vystavěna nová vodárna s elektrickým pohonem a také elektrárna. Projekt měl po technické stránce na starosti prof. Ing. Karel Novák, architektonický vzhled pak navrhl prof. Ing. František Sander. Secesní stavba se stala krásnou dominantou na břehu řeky v blízkosti Jiráskových sadů a na první pohled vůbec nevypadá jako technická a uţitková budova. (MLEJNEK 2011) Obrázek 3: Vodárna a elektrárna

Zdroj:http://www.hradeckralove.eu/photo_full/75ae4df4

19

Roli zesnulého L. J. Pospíšila převzal nově zvolený starosta, mladý právník František Ulrich. Svou činností navázal na jeho odkaz a pokračoval v postupném odstraňování pevnosti. (ŠKALOUD 1998) Pro tuto úlohu nemohla být vybrána lepší osoba. Pod jeho „vedením se město přeměnilo z provinčního sídla bývalé pevnosti v polích a lukách v moderní centrum severovýchodních Čech“. (POSPÍŠILOVÁ 2009, s. 1) František Ulrich Narodil se 6. února 1859 v Hradci Králové v domě U Špuláků na Velkém náměstí. Vystudoval práva na Karlově univerzitě a ve svém ţivotě se mimo jiné věnoval také psaní básní a byl redaktorem almanachu Máj. V roce 1889 se stal členem městského zastupitelstva. (POSPÍŠILOVÁ 2009) „Jméno Františka Ulricha nemůžeme pominout, kdykoli se zmíníme o královéhradecké městské správě, urbanistickém rozvoji, kulturním životě, sociální péči, zdravotnictví, školství, dopravě, hospodářství, peněžnictví a dalších oblastech.“ (JAKL 2005, s. 27) Jedná se o jednu z nejvýraznějších osobností ve vývoji města Hradec Králové, díky které proběhla výstavba města po zbourání hradeb podle přesného plánu a vize. Do své funkce starosty byl zvolen opakovaně a vykonával ji tak přes 30 let. Zasadil se o stavbu mnoha veřejně prospěšných budov (muzeum, obchodní akademie, Rašínovo gymnázium) a ústavů (sklářský ústav). Pozval do města významné architekty Jana Kotěru, Františka Sandera, Josefa Gočára a další, kteří pomohli vytvořit Salon republiky. (PANOCHA 2015) Všichni pak společně vytvářeli Salon republiky.

Výstavba byla zahájena postupným otevíráním jednotlivých parcelních bloků. Jako první byla pro novou výstavbu otevřena území v západní a východní části bývalé pevnosti, to znamená přibliţně v pásu od Gayerových kasáren k elektrárně na Labi a na Pospíšilově třídě. (KRÁTKÝ 1990) Mezi první nové stavby patří například (KUČA 1997): Umělecká škola zámečnictví10(1892-93); Rudolfinum11 (1901-02); Synagoga (1904–05); Adalbertinum (1895-97); Grandhotel (1997); Klášter Notre Dame12 (1899-1901); Borromeum13 (1902); Gayerovy kasárny(1897-98); Obecná škola14 (1996-99).

10

Dnes Hotelová škola. Později Ústav pro hluchoněmé, dnes zde nově sídlí Obchodní akademie. 12 Dnes Léčebna dlouhodobě nemocných. 13 Biskupské gymnázium. 14 Gymnázium Boţeny Němcové. 11

20

Obrázek 4: Rudolfinum, synagoga, Obecná škola, Rudolfinum

Zdroj: vlastní archiv

Kromě veřejných budov započala také výstavba obytných domů. Parcely pro výstavbu byly prodávány s podrobnými pravidly pro soukromé stavebníky. Musela být dodrţena výška budov, počet pater a hloubka zástavby v jednotlivých blocích. Nejdříve začala obytná zástavba vznikat podél Labe na Eliščině a Tylově nábřeţí. (JAKL 2005) Starosta se aktivně podílel na výběru architektů pro hradecké projekty. Do nového vzhledu města se proto logicky promítl také Ulrichův osobní vkus. V první vlně nové výstavby převládali historizující slohy15. To se změnilo s výstavbou budovy pro obchodní akademii, které přinesla značný obrat ve stávajícím architektonickém smýšlení vedení města. František Ulrich se roku 1896 vzhlédl v moderní architektuře Wagnerovy vídeňské školy. „Každý nový sloh povstal pozvolně z dřívějšího tak, že nové konstrukce, nové materiály, nové lidské úkoly a náhledy změnily nebo přetvořily tvary dosavadní“ (WAGNER 1910) Od té doby se stavby, které byly realizovány pod dohledem města, nesly převáţně v duchu moderní architektury. U soukromých staveb zůstával však stále populárním historismus. (POTŮČEK 2009) Ve městě tak postupně vznikala rozmanitá směs staveb. Důleţitým bodem v nové výstavbě města byl asanační zákon z roku 1897. Ten upravoval osvobození nově vzniklých budov od daní a dalších poplatků, coţ mělo pozitivní vliv na stavební ruch. (ŠKALOUD 1998) Toto osvobození bylo stanoveno na dobu 18 let pro

15

Převaţoval sloh novorenesanční a novobarokní. (DIVIŠOVÁ 2011,s. 18)

21

novostavby a 10 let po přestavby původních budov.16 V porovnání s Prahou byla asanace provedena méně agresivně. Město nemělo právo na vyvlastňování pozemků a budov, bylo tedy pouze na majitelích, zda se rozhodnout vyuţít daňového zvýhodnění a budou investovat do stavebních prací. (KREJČÍ 2010) Probíhající změny byly obyvateli města všeobecně dobře přijímány a kladně hodnoceny. Našli se ovšem i tací, kteří z tohoto procesu nebyli nadšeni. Jedním z důvodů byl pokles cen nemovitostí v centru města, způsobený likvidačními pracemi. Majitelé také postupně přišli o spoustu nájemníků, kteří se stěhovali do nově postavených domů vně zbouraných hradeb. „Někteří nesouhlasili s postupem asanačních prací, ozvaly se i hlasy obhajující nutnost zachování určitého pevnostního celku.“ (BENEŠOVÁ a kol. 2000) S tím souvisely i další protesty ohledně bourání historických staveb a památek. Mezi nejčastěji zmiňované stavby v této souvislosti bývá vodárenská věţ Kropáčka. Ta byla i přes nesouhlas více či méně odborné veřejnosti zbořena v roce 1906. Demolice byla zdůvodněna špatným statickým stavem a trhlinami ve zdivu. 17Jako další bývá často kritizováno zboření barokních městských bran. (SLAVÍK 2010) Velký vliv na architekturu v Hradci Králové měl Jan Kotěra. Nejen ţe sám navrhl několik významných budov, ale ovlivnil a inspiroval celou další generaci architektů. Hovoří se o něm Jan Kotěra Jan Kotěra se narodil 18. 12. 1871 v Brně. Stavitelství vystudoval v Plzni, architekturu pak ve Vídni u O. Wagnera. Byl hlavní osobností moderní architektury u nás, s ohlasy i v zahraničí. Zpočátku své kariéry tvořil budovy ve stylu secese s ornamentálními či folklórními prvky dekorace. „Pozdější Kotěrovy stavby již sledují ryzí účelnost, mají však vždy vysokou výtvarnou kvalitu s rysy vznosnosti až monumentality.“ (DVOŘÁK) Do Hradce Králové Kotěru přivedl starosta Ulrich, se kterým se pravděpodobně seznámil při jednom ze svých pobytů ve Vídni kolem roku 1900. Tato skutečnost byla významná jak pro město, tak pro Kotěru. (Jeho nejvýznamnějším dílem v Hradci Králové je monumentální budova muzea, dominanta Eliščina nábřeţí. Často je odborníky označováno jako nejkvalitnější dílo moderního Hradce Králové vůbec.(ŠKALOUD 1998) „Kotěra se ovšem nikdy nezabýval jen svou stavbou, ale stejně zodpovědně současně řešil i urbanistické detaily jejího okolí. Jeho citlivost k jedinečnosti a neopakovatelnosti prostředí se nejmarkantněji projevila v období dostavby muzea, kdy Kotěra architektonicky upravil oba vstupy na Pražský most a kiosky.“ (KRÁTKÝ 1990, s. 75)

jako o zakladateli české moderny. (JAKL 2005)

První Kotěrovo dílo pro Hradec Králové byl Okresní dům (1904). S touto stavbou se ve městě objevil nový architektonický sloh: secese. Dalšími ukázkami tohoto slohu jsou pak například Úvěrní záloţní ústav (dnes Galerie moderního umění), jiţ zmiňovaná elektrárna „Hučák“, budova Obchodní akademie (dnes fakulta UHK) nebo dále kostel českobratrské církve evangelické od architekta O. Lisky. „Kotěrova tvorba vyvrcholila projektem dnešního Muzea

16

Tehdy to prakticky znamenalo srovnání původní budovy se zemí a kompletní výstavbu nové na jejím místě (KREJČÍ 2010) 17 Později bylo při archeologickém průzkumu základů zjištěno, ţe věţ byla ve velmi dobrém stavu (SLAVÍK 2010)

22

východních Čech v Hradci Králové, ve kterém se secese prolíná s prvky české moderny.“(DIVIŠOVÁ 2011, s. 18) Tato významná stavba se stala dominantou města na Eliščině nábřeţí, a také příkladem pro další tvorbu a směr hradecké architektury. Obrázek 5: Muzeum a Okresní dům

Zdroj: muzeum vlastní archiv, Okresní dům Potůček (2009)

V roce 1905 se v Hradci Králové poprvé objevil Kotěrův ţák, architekt Josef Gočár díky projektu fasády domu stavitele Černého. Trvalejší spolupráce na rozvoji města však začala aţ o něco později, kdyţ byl Gočár v roce 1908 poţádán o zpracování přístupové cesty do historického centra na místě zbořené věţe Kropáčky. (POTŮČEK 2010) Josef Gočár Josef Gočár se narodil 13. 03. 1880 v Semíně u Přelouče. Architekturu vystudoval v Praze u J. Kotěry, s nímţ později často spolupracoval. Jeho profesní činnost je velmi bohatá, skládá se od vyučování na akademii v Praze, přes publikování v odborných časopisech aţ po účast v architektonických soutěţích (které se svým návrhem často vyhrával). „Josef Gočár patří k nejvýznamnějším českým architektům první poloviny 20. století. Jeho dílo je veskrze původní, nepodléhá vlivu historismu 19. století ani suchému funkcionalistickému racionalismu. Je výtvarně citlivé a funkčně dokonalé.“(DVOŘÁK) Gočár za svojí aktivní kariéru vyhotovil 369 unikátních projektů, realizováno bylo 216. Velké úspěchy sklízel na poli urbanismu, část jeho nejlepších prací byla realizována právě v Hradci Králové. Kromě jeho úspěchů s vlastními projekty stál u zrodu mnoha dalších architektů jako učitel. (TOMAN 1985, s. 66) Za realizaci Československého pavilonu na výstavě v Paříţi získal významné ocenění Velká cena. (BENEŠOVÁ 1958) Ve své tvorbě se inspiroval holandskou architekturou a jeho často pouţívaným prvkem bylo neomítnuté zdivo, které můţeme vidět například na školských budovách v Hradci Králové.

Jiţ v první polovině 19. století, tedy ještě v době pevnosti, se ve městě začalo s péčí o zeleň. Tehdejší velitel J. Lauer zaloţil aleje v Lipkách a na hradbách. Jako další byl zaloţen v roce 1868 důstojnický park na soutoku řek Labe a Orlice (dnešní krásné a rozsáhlé Jiráskovy sady). Intenzivnější zřizování parků a alejí a kultivace pustých míst nastala po roce 1885, kdy byl zaloţen Okrašlovací spolek pro město HK. (KRÁTKÝ 1990) Bývalé vojenské cvičiště, nyní nevyuţité, bylo předěláno na Ţiţkovy sady, navrţené F. Thomayerem. Nově vznikly také Novákovy sady u staré nemocnice nebo Švermovy sady. Péče se dostávala také lesům v okolí města, které je vlastnilo jiţ od středověku. (JAKL 2005) I v dalším rozvoji města bylo 23

vţdy pamatováno i na odpočinkové zelené zóny, které byly přesně vymezeny aktuálními regulačními plány. 2.3.3 Druhý regulační plán města Stavebnímu rozmachu posledních let přestával aktuální plán rozvoje stačit. (JAKL 2005) Po několika revizích a úpravách 1. regulačního plánu vedení města shledalo za nutné vytvořit plán úplně nový a takový, který by odpovídal aktuálním urbanistickým trendům a rozrůstajícímu se městu. Roku 1909 byla tedy vypsána další soutěţ. (KUČA 1997) V té době se uţ rýsovala vize „Velkého Hradce Králové“, plán měl tedy řešit kromě území bývalé pevnosti také části okolních obcí, které na něj navazovaly. (BENEŠOVÁ a kol. 2000) Soutěţ vyhrál návrh V. Zákrejse, Šejna a V. Rejchla ml., druhé místo obsadila dvojice O. Liska a O. Klumpara. Na základě toho byli pak V. Rejchl a Liska pověřeni sestavením nového regulačního plánu města, který měl spojovat to nejlepší z obou návrhů. V roce 1911 byl vydán v platnost 2. regulační plán města Hradec Králové. V plánu byla patrná snaha „racionalističtějšího přístupu k urbanistickým problémům, zaměřeným na světlo a zeleň, tj. elementární předpoklady příznivého fyzického života“. (KRÁTKÝ 1990) Dalším charakteristickým rysem byl radiálně okruţní systém půdorysu, který ve větším měřítku kopíroval obvod historického jádra. (KUČA 1997) Přibliţnou podobu můţete vidět na obrázku č. 6., nejedná se ale o konečnou formu, ta se bohuţel nedochovala. Obrázek 6: Regulační plán Liska, Rejchl

24

Zdroj: Benešová a kol. (2000)

S novým zastavovacím plánem přišlo také zpřísnění podmínek pro stavitele nových budov. Město chtělo zpřísněním dosáhnout vysoké architektonické a umělecké kvality, ale také uceleného dojmu jednotlivých bloků domů. „Stavby musely být dokončeny do dvou let, projektantům byly předepsány nadmořské výšky pater, říms a hřebenů střech, podmínky rovněž omezovaly stavby uvnitř obytných bloků“. (JAKL 2005, s. 26)

2.4 Průmysl Obdobím průmyslové revoluce, kdy většina českých měst proţívala proces industrializace, nebyl Hradec Králové skoro vůbec poznamenán. Bylo to celkem logicky zapříčiněno nedostatkem místa v obvodu pevnosti a především zákazem výstavby. Vznikat zde mohla pouze výrobní odvětví nenáročná na prostor. Jednalo se například o závod na výrobu dechových hudebních nástrojů V.F. Červený a synové, výroba pian Petrof18 a pivovar. (DIVIŠOVÁ 2011) To zapříčinilo, ţe „Hradec Králové na počátku svého novodobého rozvoje téměř postrádal velké průmyslové podniky, tedy infrastrukturu, jejíž movití majitelé by mohli spolufinancovat novou výstavbu.“(POTŮČEK 2009, s. 19) Vedení města se proto snaţilo zařídit, aby zde měly sídlo významné státní úřady a instituce. Důraz kladlo také na nové školy. (tamtéţ)

18

Výroba později z prostorových důvodů přesunuta na předměstí.

25

S postupným rozkvětem města přišel na řadu i průmysl. Průmyslová výroba se aţ do počátku 20. století soustředila spíše v obcích okolo města, coţ se ukázalo jako velká výhoda pro aktuální výstavbu města, kdy zde nepřekáţely ţádné průmyslové oblasti. Tento trend se snaţilo vedení Hradce Králové udrţovat i nadále. Cílem bylo vytvořit Velký Hradec Králové, kde především centrum bude neprůmyslového charakteru. Tento plán byl zohledněn i v aktuálních plánech výstavby. (ŠKALOUD 1998) Největší zastoupení ve městě měly menší a střední firmy, tyto firmy se postupně vyvíjely z menších řemeslnických výrob a některé časem dosahovali dokonce aţ mezinárodního významu. Mezi ty nejúspěšnější a asi také nejznámější firmy patří výroba pian, klavírů a pianin Petrof. (MAIER 2005) Mezi nově zaloţenými podniky byla například První česká akciová strojírna HK (dnešní ZVÚ) (MLEJNEK 2011), strojírna A. Ippen, závod Škody, koţeluţna Nejedlý, Nábytek Skuherský a Nevyhoštěný, Pilnáčkova továrna a tiskárna bratří Peřinů. (JAKL 2005) V roce 1875 byla uvedena do provozu ţeleznice vedoucí z Pardubic kolem hradecké pevnosti směrem do Josefova. Další rozšíření přišla v následujících letech. (MLEJNEK 2011) Rozvoji průmyslu a obchodu také pomohla Hospodářská průmyslová a národopisná výstava, která se konala roku 1894 na území města. Místní firmy tu mohly prezentovat svou činnost a tím oslovit nové potenciální zákazníky, navázat kontakty ke spolupráci a zároveň se inspirovat od jiných neţ lokálních společností. Počet návštěvníků se odhaduje na 200 000. (KORITENSKÁ 1994) Velkého posunu se průmysl v Hradci Králové a okolí dočkal před 1. světovou válkou. Rozvoj byl zapříčiněn zvyšující se poptávkou obyvatel po spotřebním zboţí. Díky regulaci řek a výstavbě vodních elektráren se začal formovat také obor energetický a došlo k rozsáhlé elektrifikaci města. (MAIER 2005)

26

3 PRVNÍ SVĚTOVÁ VÁLKA A OBDOBÍ PRVNÍ REPUBLIKY Rozkvět města přerušila aţ 1. světová válka a její dopady, díky kterým byla téměř úplně zastavena stavební činnost. (ŠKALOUD 1998) Městskou radou byl přijat manifest Mým národům a celá země, Hradce Králové nevyjímaje, byla v částečné mobilizaci. Ve městě stoupalo všeobecné napětí a nervozita obyvatel, kterou podpořilo kromě válečného stavu také prudké zvýšení cen potravin. Poznamenán byl i průmysl, který přišel o zaměstnance. Obecně se zvýšila nezaměstnanost, kterou se vedení města snaţilo částečně řešit pomocnými pracemi pro obec. Situaci dále komplikoval zákaz volného prodeje obilnin. (DIVIŠOVÁ 2011) Po skončení 1. světové války a vzniku samostatné Československé republiky Hradec navázal na započatý rozvoj města. Za starostu byl opět zvolen F. Ulrich, coţ napomohlo k udrţení vývojového trendu a tempa stavebního rozvoje. (JAKL 2005) Uţ v době před válkou vyjednávalo vedení města o umístění některých důleţitých úřadů a škol do nově vznikajících budov. Úspěch přišel s rozhodnutím zřídit v Hradci Králové ředitelství Československých drah. (POTŮČEK 2009) Činnost instituce byla po delším vyjednávání, které dovedl ke zdárnému konci starosta Ulrich, zahájena 2. 8. 1920. Tato skutečnost pozitivně ovlivnila postavení města v rámci nové republiky. (BENEŠOVÁ a kol. 2000) Postupem času byly okolní, v roce 1850 osamostatněné, obce odděleny spíše uţ jen formálně. Stále více se díky stavebnímu rozvoji přibliţovaly a napojovaly na samotný Hradec Králové. Ulrich se proto snaţil vytvořit Velký Hradec Králové, město, které by se tak mohlo dále rozrůstat pod společným vedením. Mohl by tak vzniknout urbanisticky ještě lepší a větší celek a prospěch by z takového spojení měly obě strany. Tento názor však nesdílely okolní obce, které byly zvyklé mít kontrolu nad svým hospodařením. Starostovi se tak jeho vize nepodařila uskutečnit. Za dílčí úspěch lze povaţovat alespoň sloučení s Věkošemi. (BENEŠOVÁ a kol. 2000) Dne 30. 9. 1929 starosta František Ulrich odstoupil ze své funkce, kterou vykonával po 35 let. Město tak přišlo o velmi schopné vedení, ne však na dlouho. Na post starosty města byl jako nástupce vybrán továrník Josef Pilnáček, kromě toho samotný F. Ulrich také úplně nezmizel ze scény, dál se podílel na vývoji města. Pilnáček v mnohém sdílel názory a nadšení svého předchůdce a pro město tak změna vedení v konečném důsledku znamenala plynulé navázání na dosavadní rozvoj. (ŠKALOUD 1998)

3.1 Stavební rozvoj Po 1. světové válce se ve městě objevil problém nedostatku bytů spolu s nedostatkem volných objektů pro školy, úřady a další občanskou vybavenost. Tento nedostatek vedl k značnému zvýšení stavebního ruchu. Mezi roky 1924 aţ 1934 bylo postaveno celkem 265 nových budov, přičemţ z tohoto počtu bylo 29 určeno k veřejným a kulturním účelům. (MLYNÁŘ 1934) Uţ na předválečné výstavbě s městem spolupracovalo několik významných architektů, jako například Kotěra, Gočár, Liska a mnoho dalších, a na tuto skutečnost bylo navázáno i nyní. Kotěrova budova muzea byla prvním náznakem nastupujícího funkcionalismu, který postupně 27

ovládl celé město. Za vrcholná díla tohoto období a stylu se povaţují například: (DIVIŠOVÁ 2011, s. 18) Ulrichovo náměstí; Sbor Církve československé husitské; školský areál na Tylově nábřeţí; Městské lázně a sokolovna; Novákovy garáţe. Mezi charakteristické rysy funkcionalismu patří formování zásad architektury od ekonomie, konstrukce, hygieny k hodnocení vztahu sociální a estetické úlohy architektury. (BENEŠOVÁ 1958) 3.1.1 Gočárovo působení v Hradci Králové S funkcionalismem úzce souvisí také konstruktivismus, který kromě důrazu na funkci stavby zohledňoval také působení na své okolí. Jako příklad tohoto slohu v Hradci Králové můţeme uvést budovu Magistrátu města. Kromě funkcionalismu můţeme v Hradci Králové potkat také rondokubismus, jehoţ základy poloţil Gočár, příkladem tohoto stylu je budova Anglobanky. (DIVIŠOVÁ 2011) Typickým znakem je konkávně prohnuté nároţí a atika. Jednalo se o první Gočárovu stavbu v Hradci Králové po 1. světové válce, jeţ dnes tvoří dominantu Masarykova náměstí a zároveň impozantní kulisu pro pomník prezidenta. (POTŮČEK 2010) Obrázek 7 Anglobanka na Masarykově náměstí

Zdroj: vlastní archiv

Od té doby byl J. Gočár v Hradci Králové soustavně zaměstnán přes 10 let, dostával zde zakázky od města i státu. Ve svém díle často pouţívá tmavě červené cihly, jejichţ uţití je velice výrazným prvkem a je inspirována holandskou tvorbou. Po realizaci Anglobanky přišly další architektonické soutěţe, z nichţ úspěšně vzešly budovy jako například: (WIRTH, KUBÍČEK 1939) 28

Koţeluţská škola (1923); Rašínovo gymnázium (1925); Ambroţův sbor československé církve (1926); či budova Ředitelství státních drah na Ulrichově náměstí (1928). Gočár roku 1925 zvítězil v soutěţi o výstavbu komplexu škol. Jeho návrh představoval uzavřený, symetricky řešený školní areál. Na jeho plánu se projevuje změna architektova myšlení, který se v tomto návrhu oprostil od dekorativních prvků budovy a navrhl kvalitní funkcionalistické dílo. (POTŮČEK 2011) J. Gočár svoje stavby „nekoncipoval jen jako pouhé solitéry, rozprostřené na území města, nýbrž je zcela koncepčně zasazoval do širších souvislostí, detailně promyšlených během urbanizace jednotlivých městských zón, které byly neodmyslitelnou součástí jeho regulačního plánu, který ve druhé polovině 20. let pro Hradec Králové vypracoval.“(POTŮČEK 2011) 3.1.2 Regulační plány Sbliţování města Hradce Králové s okolními obcemi přimělo městskou technickou kancelář zadat O. Liskovi zpracování regulačního plánu nejen pro samotný Hradec Králové, ale i pro území okolních samostatných obcí. Návrh sestavený roku 1919 plynule navazuje na ten předchozí z roku 1911. (TOMAN 1985) Jak uvádí ve své knize Krátký (1990), tento plán byl za současné situace prakticky nerealizovatelný, a to především kvůli různým politickým názorům a hodnotám v jednotlivých obcích. Na základě zjištěných skutečností, jako jsou technické problémy s vybudováním kanalizace, zásobování města vodou, záplavami a podobně, nakonec přeci jenom „pověřily okolní obce Hradec Králové, aby vypracoval společný regulační plán“. (BENEŠOVÁ a kol. 2000, s. 69) V následném komplexním plánu, který zahrnoval i inţenýrské sítě a dopravu, jiţ bylo město viděno jako velká metropole s přibliţně 100 000 obyvateli. (TOMAN 1985) Vnitřní část města zhruba do II. městského okruhu byla svěřena J. Gočárovi, který se tak stal hlavní osobností místního urbanismu. (KUČA 1997) „Jeho novátorskou uměleckou koncepci, pojímající město jako živý kulturní organismus, skládající se ze vzájemně sladěných funkcí obytné a veřejné zástavby a dopravní infrastruktury, prostupovaných vegetací přírodních ploch a parků.“ (GOČÁR a kol. 2010, s. 248) V letech 1926-1928 tak vznikl velice kvalitní plán, dle kterého se město řídilo město ještě spoustu let. Jak je vidět na obrázku č. 8, hlavní myšlenkou Gočára bylo obehnat centrum města pásem zeleně a následně rozdělit zbývající částí města na jednotlivé sektory. (JAKL 2005)

29

Obrázek 8: Regulační plán Gočár

Zdroj: Benešová a kol. (2000)

Úspěšný architektonický rozvoj v meziválečném období Hradce Králové je v první řadě spojován s F. Ulrichem a J. Gočářem, kteří navázali ve městě velmi úspěšnou spolupráci. Velmi důleţitou součástí rozvoje byla však také jiţ od 80. let 19. století městská technická kancelář, kterou dlouhodobě vedl K. Friedrich. Tento výkonný orgán v podstatě řídil veškerou výstavbu ve městě, kaţdá stavba procházela jeho kontrolou. (BENEŠOVÁ a kol. 2000) „Do konce 30. let 20. století byl vlastní Hradec Králové prakticky dobudován. Nová západní městská čtvrť se stala jedinečným koncepčním dílem a převzala roli nového obchodního těžiště města. Staré historické město na návrší bylo uchráněno novodobých zásahů.“ (KUČA 1997, s. 278)

3.2 Průmysl a obchod Po 1. světové válce průmysl pokračoval ve svém rozvoji. Nově zakládané firmy se často orientovaly na potravinářství, coţ se ukázalo jako dobrá volba na základě vysoké poptávky právě po potravinách, kterých bylo za války nedostatek. (DIVIŠOVÁ 2011) Ve 20. letech bylo v Hradci Králové a okolí jiţ přes 40 průmyslových podniků s celkovým počtem zaměstnanců přibliţně 5 000 a tento počet postupně ještě rostl. Mezi nově vzniklé firmy patřily například automobilka Start, čokoládovna Jitřenka, továrna J. Hakauf a synové, mlékárna, plynárna a další. (ŠKALOUD 1998) Komplikace se objevily aţ s Velkou hospodářskou krizí, která propukla ve 30. letech. Vedení města vynaloţilo nemalé úsilí na zmírnění dopadů krize na obyvatele Hradce Králové. I v tomto období však nadále probíhala nová výstavba. (BENEŠOVÁ a kol. 2000)

30

4 DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA A POVÁLEČNÉ OBDOBÍ Konec samostatné Československé republiky znamenal konec velice úspěšného období rozvoje Hradce Králové. Výrazně začala upadat kvalitní výstavba a v roce 1941 byla úplně zastavena. (POTŮČEK 2009) Po válce se Hradec Králové opět pomalu dostává zpátky do pozice hospodářského a kulturního centra. Jeho další rozvoj je typický rozmachem průmyslu, nárůstem počtu obyvatel, coţ je kromě jiného způsobeno sloučením s okolními obcemi, a s tím samozřejmě související novou bytovou výstavbou. (MLEJNEK 2011) Výstavba realizovaná po druhé světové válce však jiţ rozhodně nedosahovala tak vysoké architektonické a umělecké úrovně, jako tomu bylo v období, kdy ve městě působil Kotěra, Gočár, Liska, bratři Rejchlové a další odborníci. Německá okupace utlumila celkový rozvoj města a omezila pravomoci jeho vedení. Po dlouhodobém nátlaku roku 1942 odstoupil starosta Pilnáček ze své funkce. (MLEJNEK 2011, s. 27) Na jeho místo byl prakticky ihned dosazen vládní zmocněnec Franz Heger. V den jeho nástupu, tedy 1. dubna 1942, nabylo účinnosti rozhodnutí ministerstva vnitra o spojení města Hradce Králové s okolními obcemi. (ŠKALOUD 2000) Stalo se tak i přes protesty všech obcí, které byly bezmála 100 let zvyklé fungovat samostatně. Konečně tak vznikl Hradec Králové, který se územním vymezením blíţil současné podobě, i kdyţ ne zrovna ideální cestou. (POKORNÝ 2002) „Obecně však lze říci, že během 30. let došlo k vytvoření víceméně souvislé velkoměstské aglomerace, takže reálný stav předběhl administrativní reflexi této situace.“ (KUČA 1997, s. 278) Přesto bylo nutné vyrovnat určité rozdíly mezi městem a nově připojenými obcemi. Změny, které nastaly po únoru 1948, byly velice radikální. Města najednou nebyla samostatnými jednotkami, ale stala se součástí centrálně plánovaného hospodářství. Podniky byly buď rušeny, nebo slučovány pod jednotné vedení, přičemţ tento proces se nevyhnul ani stavebním firmám.

4.1 Stavební rozvoj Avangardní architektura mizí pod vlivem komunismu, jediným oficiálně schváleným slohem je nyní tzv. sorela, jinak řečeno socialistický realismus, který vyuţívá prvky historismu a sovětského urbanismu. Ruší se soukromé praxe architektů, kteří se mohou nadále sdruţovat jen pod velkým projektovým ateliérem. (BARTOŠ 2008) Nová výstavba navázala tam, kde před 2. světovou válkou skončila, i kdyţ vzhledem k aktuální politické situaci nebyla zdaleka takové kvality a nepodařilo se tedy na dosavadní tradici města. (DIVIŠOVÁ 2011) I nadále se však při stavebním rozvoji vycházelo z Gočárova plánu a pokračovalo se tak v utváření radiálně okruţního principu města. S tím souvisí především pozdější výstavba druhého městského okruhu, která byla realizována mezi lety 1966-1980. (ZIMMERMANN 1995) Navázání na Gočárův plán bylo zapříčiněno zadáním úkolu vypracovat základní upravovací plán města jiţ v roce 1945. Vedením města byli tímto pověřeni ţáci J. Gočára, architekti Josef Havlíček a František Bartoš. „Oba tvůrci se v něm přihlásili k tradici královéhradeckého urbanismu a proklamovali, že pokračují 31

v řešení úkolu, na němž pracoval Jan Kotěra a zejména Josef Gočár.“ (POTŮČEK 2009, s. 109) Obrázek 9: Upravovací plán Havlíček, Bartoš, Klimeš

Zdroj: Benešová a kol. (2000) Od 50. let dostal územní plánování města na starost Stavoprojekt, jehoţ architekti v letech 1951-1954 zpracovali nové rozbory města, které ale přinesly pouze informaci o pokračování rozvoje města kolem historického jádra, tak jak to předpověděl Gočár. V téţe době zároveň vzniká myšlenka vybudování III. městského okruhu19. (POTŮČEK 2009) Ve městě opět vyvstal problém nedostačujícího počtu bytů a bylo tak nutné zahájit novou výstavbu sídlišť a zároveň rekonstruovat stávající zanedbaný bytový fond. (KRÁTKÝ 1990) Rozsáhlé výstavby jednotvárných sídlišť se týkaly především oblastí nově připojených obcí, od roku 1942 uţ předměstí a částí Hradce Králové. Centrum a větší část města uţ naštěstí byly dobudovány a nedošlo k znehodnocení celkového dojmu a vzhledu města, kvalitní urbanistická kompozice v těchto místech tak zůstala zachována. V některých oblastech se hradeckým architektům podařilo vyhnout tehdejšímu trendu a vznikly tak zajímavé stavby, jako například dům Don, obchodní dům Prior, hotel Černigov a větší celek sídliště Labská kotlina I. Zpočátku byl ještě místy uplatňován funkcionalistický sloh, časem byla ale všeobecně prosazována pouze sorela20. (DIVIŠOVÁ 2011) „Stále je však brán velký zřetel na

19

Tuto myšlenku připomněl roku 2000 architekt Roman Koucký (POTŮČEK 2009, s. 115) Naopak Potůček (2009) ve své knize uvádí, ţe se socialistický realismus v Hradci Králové vlastně vůbec neujal. 20

32

zachování architektonického a urbanistického rázu a nezaměnitelný genius loci.“ (MLEJNEK 2011, s. 14) Jako první bylo po 2. světové válce realizováno roku 1947 sídliště Labská kotlina I., kde ještě dozníval zmiňovaný funkcionalismus. Podle Benešové a kol. (2000, s. 107) tak tento projekt „důstojně navazuje na stavební tradice města a je trvalým přínosem urbanismu poválečného období“. Postupně pak následovala výstavba dalších sídlišť a obytných bloků: (KRÁTKÝ 1990) Orlická kotlina (1951-1958); Slezské Předměstí21 (1959-1969); Labská kotlina II. (1970-1975); sídliště Pouchov – Věkoše (1968-1976); Malšovice (1965-1974); Moravské Předměstí (1972-1990). Významnou událostí v novodobé historii města bylo roku 1962 vyhlášení památkové rezervace na území historického jádra města. (POTŮČEK 2009) „Předností Hradce Králové byla vždy promyšlená urbanistická koncepce, která posunula i jinak průměrnou poválečnou výstavbu na kvalitativně vyšší úroveň. Architektonická tradice města přitom působila jako určitý korektiv nových tendencí i konkrétních záměrů a přispěla k tomu, že v očích odborné i laické veřejnosti si Hradec Králové udržoval pověst předválečného salonu republiky.“(BENEŠOVÁ a kol. 2000, s. 111) Hanšová (2008) uvádí, ţe období monotónní panelové zástavby nepoznamenalo Hradec Králové tak negativně jako ostatní města, protoţe zde byly pevně zakotveny hodnoty předválečné architektury a urbanismu. S tímto tvrzením úplně nesouhlasí ve své knize Kuča (1997), kdy označuje konkrétně Moravské předměstí a jeho nepřehlednou zástavbu za jeden z nejhorších příkladů sídliště v Čechách. Přesto ale dodává, ţe Hradec Králové stále zůstává kvalitním urbanistickým celkem.

21

Zde byl postaven historicky první panelový dům v Hradci Králové (KRÁTKÝ 1990, s. 95)

33

5 ZMĚNY PO ROCE 1989 Hradec Králové během období komunistického reţimu stagnoval ve svém rozkvětu, nová výstavba sice byla realizována, ale týkala se v první řadě především obytných bloků a sídlišť. Bylo tedy nutné obnovit historickou image města. Na toto téma se vyjádřil tehdejší primátor města, jenţ tvrdil, ţe: „Při oživování krásné a atraktivní tváře našeho města jsme považovali za důležité položit důraz na hodnoty ověřené jeho historickým vývojem. Na historickou tradici věnného sídla českých královen, na dobré podmínky pro rozvoj vzdělanosti, vědy a umění, jež k městu vždy patřily. Bylo zároveň nezbytné respektovat jinde nevídanou kvalitu urbanistickou a architektonickou, jejíž základ byl položen na přelomu století po zboření městských hradeb a dotvořen v nejvýznamnější etapě novodobých dějin města.“ (DVOŘÁK 1995, s. 3) Změna politické situace v zemi vzbudila v obyvatelích města velká očekávání, která podle Potůčka (2009) nebyla naplněna. Uvádí, ţe nové vedení města nebylo dostatečně osvícené, aby navázalo na dědictví města z dob F. Ulricha a na hojně skloňované přízvisko salon republiky. Přesto město začalo postupně měnit svou tvář díky velkému počtu realizovaných rekonstrukcí významných budov a veřejných prostorů. Přišlo také na řadu obnovení objektů, jejichţ vzhled změnila rozdílná ideologie uplynulých let. Jako kvalitní díla prvního desetiletí od sametové revoluce jsou označovány budova České pojišťovny, chirurgické sanatorium Sanus či pobočka České národní banky. (BENEŠOVÁ a kol. 2000) Změny nastaly také v urbanismu měst, kdy tato situace byla zapříčiněna především zrušením ústředního plánování, rozvojem podnikání a vznikem občanských iniciativ. Díky moţnosti volně cestovat mohli stavitelé a architekti nasbírat inspiraci v zahraničí a přinesli tak nové názory a pohledy na aktuální architekturu a její potřeby. Nově se zakládaly průmyslové a obchodní zóny především stranou od samotných měst u jejich příjezdových tras. Dalším trendem, který se objevil, bylo zakládání satelitů rodinných domků na předměstích, čímţ se města rozšiřovala dále do okolní krajiny.(REIDL 2012) Průmysl v Hradci Králové je zastoupen různými obory a je charakteristický rozmístěním spíše na okrajích města díky jeho zpoţděnému vývoji v období industrializace. Přesto se jedná o moderní a inovativní základnu. Po roce 1989 se město začalo pomalu odklánět od průmyslu a hlavním zaměřením se stal obchod a sluţby. Kromě této skutečnosti nastaly i další změny v ekonomice města, Hanšová (2008) mezi ně řadí: masivní privatizace a rozdělení státních podniků; pokles zaměstnanosti ve velkých organizacích a nárůst v drobných a středních podnicích; stagnace růstu celkové zaměstnanosti ve městě (při nízké nezaměstnanosti); výrazný nárůst produktivity práce díky zavedení nových technologií a pracovních postupů; příliv zahraničních investorů.

34

5.1 Dotazníkové šetření Za účelem zjištění názoru občanů na rozvoj a změny města Hradce Králové a jejich spokojenost, především v návaznosti na přelomový rok 1989, bylo provedeno dotazníkové šetření. Respondenti odpovídali celkem na devět otázek (z toho šest uzavřených), jejichţ vyhodnocení je uvedeno v následující části práce. Dotazováni byli výhradně občané Hradce Králové, kteří jsou v takovém věku, aby byli na základě osobní zkušenosti schopni posoudit rozdíl v jednotlivých etapách města, a zároveň v Hradci Králové před rokem 1989 ţili. V příloze č. 1 je zobrazen vzorový dotazník, podle kterého byly sbírány odpovědi. 5.1.1 Vyhodnocení otázek V následujících grafech jsou uvedeny výsledky souhrnně za celý výběrový soubor respondentů, tedy ze 105 vyplněných dotazníků. Z důvodu menšího počtu respondentů, jsou čísla uvedená v grafech uváděna v absolutních hodnotách. Zmiňovány pak jsou zajímavé odchylky určitých populačních skupin dotazovaných od většinového názoru. Nutno říci na úvod, ţe u všech otázek je vidět velmi výrazná převaha jedné nebo nejvíce dvou odpovědí, přičemţ se respondenti shodují v kladném hodnocení a pozitivním názoru na řešenou problematiku. Obrázek 10: Setkal/a jste se jiţ někdy s pojmem „Salon republiky“ v souvislosti s Hradcem Králové? 100

100

90 80 70 60

ANO

50

NE

40 30 20 5

10 0

Zdroj: vlastní šetření

Jak je vidět v obrázku, pojem salon republiky je rozšířen i mezi neodbornou veřejností. Zanedbatelné mnoţství osob, které odpovědělo odlišně, se řadí mezi skupinu ve věku do 64 let, na pozici zaměstnance/zaměstnavatele/OSVČ a zároveň má středoškolské vzdělání. Bez odchylky se pak shodli na znalosti pojmu občané důchodového věku.

35

Obrázek 11: Ohodnoťte prosím, jak jste spokojeni s přístupem Magistrátu města Hradec Králové k modernizaci města po roce 1989?

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

známka 1 70

známka 2 známka 3 známka 4 známka 5

24 8

2

1

Zdroj: vlastní šetření

Výrazná většina občanů se shodla na známce 2, tedy na „chvalitebném“ hodnocení přístupu Magistrátu města. Na této známce se shodla téměř jednohlasně skupina se statutem důchodce a na mateřské dovolené, jinak byla škála hodnocení rozptýlenější. S větším odstupem se zařadila známka 3, tedy spíše průměrná spokojenost. Zbývající známky jsou zastoupeny minimálně. Jediné vyloţeně špatné hodnocení pak udělil muţ ve věku do 44 let s vysokoškolským vzděláním. Z výsledku lze vyvodit převáţně kladný ohlas na činnost Magistrátu města, který se snaţí navázat na slavnou historii Hradce Králové. Obrázek 12: Jak se podle Vás změnilo město Hradec Králové po roce 1989? 100 90

79

80

rozhodně k horšímu

70

spíše k horšímu

60

nezměnilo se

50

spíše k lepšímu

40 30

určitě k lepšímu

21

nemohu posoudit

20 10

0

1

3

1

0 Zdroj: vlastní šetření

Kladný výsledek hodnocení přístupu Magistrátu města podporuje i tato následná otázka o změně Hradce Králové po roce 1989. Jak je znázorněno v grafu, drtivá většina respondentů vidí změnu města v kladném směru. Je třeba brát v potaz, ţe na odpovědi občanů můţe mít vliv také celková euforie spojená s pádem totalitního reţimu. K jednotlivým skupinám není nezbytné se blíţe vyjadřovat, odpovědi kopírují poměrně celkový výsledek

36

Otázka č. 6: Vnímáte jako pozitivní skutečnost odklon od průmyslu po roce 1989? 100 90 80

rozhodně ne

70

60

60

spíše ne

50

spíše ano

40

rozhodně ano

30 20

nezajímám se

17

13

12

10

3

0

V otázce ohledně odklonu od průmyslu je poprvé vidět trochu větší odchýlení od pozitivního hodnocení, přestoţe i tak kladné hodnocení opět převaţuje. Respondenti, kteří tuto změnu vidí částečně nebo úplně negativně, jsou výhradně občané města s pracovním zařazením zaměstnanec/zaměstnavatel/OSVČ. Lze předpokládat, ţe s odklonem od průmyslu mají spojené rušení podniků atudíţ nezaměstnanost a s tou další související problémy, které se této skupiny respondentů mohly přímo dotýkat. Zbývající skupiny (student, na mateřské dovolené a důchodce) se bez výjimky shodují na spíše pozitivním vlivu. Obrázek 13: Líbí se Vám projekty realizované ve městě v posledních letech? 100 90

82

80

rozhodně ne

70

spíše ne

60

spíše ano

50

rozhodně ano

40

nezajímám se

30

19

20 10

0

bez odpovědi

3

0

1

0

V této otázce je moţné pozorovat, s jak velkým úspěchem se setkávají projekty realizované ve městě. Ve výsledcích se lišily pouze tři názory a jeden respondent se zdrţel odpovědi. Ţádná ze sociálně demografických skupin výrazně neodbočuje od souhrnného výsledku.

37

Obrázek 14: Doporučil/a byste město Hradec Králové pro ţivot svým přátelům/rodině/známým z jiných částí republiky? 100 90

79

80

rozhodně ne

70 60

spíše ne

50

spíše ano

40

rozhodně ano 24

30

nezajímám se

20 10

0

2

0

0

Tato otázka byla zařazena za účelem zjištění, zda by na základě svých zkušeností spojených s ţivotem v Hradci Králové doporučili toto město i svým blízkým. Znovu spatřujeme převahu pozitivních reakcí, odlišný názor mají pouze 2 respondenti. Z otevřených otázek vzešla celá řada různých odpovědí. Níţe je uveden výčet těch nejčastějších: Otázka č. 1: Co Vás napadne jako první věc kdyţ se řekne Hradec Králové po roce 1989? Historické město; Pěkné bydlení; Město plné zeleně; Město pro rodiny s dětmi; Královské město; Salon republiky. Otázka č. 5: Pokud se podle Vás něco změnilo, co byste konkrétně označil/a? Rekonstrukce památek a budov; nová výstavba. Otázka č. 8: Pokud ano, který projekt konkrétně byste označil/a za nejúspěšnější či nejprospěšnější pro image města? Městské lesy (cyklotrasy); Terminál hromadné dopravy; Rekonstrukce hradeb; Oprava Bílé věţe. 5.1.2 Shrnutí Celkově lze dotazníkové šetření shrnout pro salon republiky jako velice pozitivní, občanům se zde jednoduše líbí. Nejvíce se v tomto názoru shoduje skupina se statutem důchodce, kde v této kategorii není zaznamenána jediná negativní odpověď. Podobně na tom jsou také respondenti se zařazením na mateřské dovolené. Ostatní sociálně demografické skupiny kopírují celkový výsledek jednotlivých otázek. Jediná otázka, kde je zastoupen ve větším počtu také záporný názor, je otázka č. 6 na téma odklonu od průmyslu. Výsledek dotazníkového šetření a všeobecná spokojenost mě samotnou tolik nepřekvapil, z vlastní zkušenosti mohu říct, ţe je ve městě opravdu vidět snaha o jeho rozvoj, ať uţ prostřednictvím nové výstavby nebo rekonstrukcí stávajících budov a památek. Vedení města v tomto ohledu šikovně vyuţívá různé dotace. Hradec Králové se často prezentuje jako 38

„město pro rodiny s dětmi“, s čímţ souvisí pravděpodobně tak velká spokojenost respondentů ze skupiny na mateřské dovolené.

39

6 PŘEDPOKLADY KE VZNIKU SALONU REPUBLIKY Označení Hradce Králové jako salonu republiky není jen přezdívka, kterou by městu dali místní hrdí občané, nýbrţ toto přízvisko město získalo díky kvalitní výstavbě a rozvoji po zboření jeho hradeb. Tato kapitola se bude věnovat shrnutí těch nejdůleţitějších předpokladů a skutečností, vycházejících z předešlých částí práce o historii města. Jsou to právě tyto události, osobnosti a podmínky, které zformovali město do zmiňovaného salonu republiky. Město si svoji pověst architektonického salonu upevňovalo také díky častým návštěvám zástupců českých i slovenských měst. Ti do Hradce Králové putovali především za inspirací, jeţ poskytovala především kvalitní výstavba a rozkvět města. Státní představitelé vyuţívali Hradec Králové jako reprezentativního místa a uváděli sem důleţité zahraniční hosty. (ŠKALOUD 1998)

6.1 Specifika nové výstavby V této části práce budou zmíněny některé charakteristiky výstavby Hradce Králové po zrušení pevnosti a za postupného boření hradeb, které se projevily jako pozitivní pro další rozvoj města a zajistily tak úspěšnou urbanistickou koncepci. V porovnání s jinými městy, která byla také obehnána hradbami, došlo v Hradci Králové k likvidaci opevnění relativně pozdě. (KUČA 1997) Moţná i z toho důvodu měla následná výstavba tak pozitivní ohlasy. Byla totiţ prováděna s rozmyslem a na základě nových urbanistických poznatků, trendů a zkušeností ze zahraničí. Inspirace byla hledána i v Čechách, konkrétně v Praze, která řešila stejný problém asi o 20 let dříve neţ Hradec Králové. I Praha zakoupila od vojenské správy pozemky, ale rozhodla se je rozčlenit na stavební parcely a prodat do soukromého vlastnictví občanů (KRÁTKÝ 1990) „Městu se tak sice vrátila část vložených peněz, Praha ale (...) přišla o do budoucna neocenitelný volný prostor kolem bývalého městského jádra.“ (MUSIL 2003, web) Oproti tomu se Hradec Králové stal vlastníkem všech pozemků bývalé pevnosti a předešel tak nesourodé výstavbě. Dle Krátkého (1990, s. 68) toto rozhodnutí město učinilo na základě „varování Spolku inženýrů a architektů.“ Město svého souvislého vlastnictví naplno vyuţilo a zahájilo systematickou výstavbu podle předem připraveného plánu. Některé pozemky věnovalo pro státní instituce, školy, nemocnice a podobně. Samozřejmě došlo i na prodej stavebních parcel. (KUČA 1997) Zastáncem vlastnictví rozvojových pozemků městem a následného postupného uváţeného prodeje byl také Otto Wagner22 (1911), kdy i on odůvodnil svůj postoj mimo jiné právě zabráněním v neřízeném rozvoji. Zároveň je tato činnost ideální v kombinaci s následnou investicí vydělaných peněz zpět do rozvoje města. Na souvislé vlastnictví pozemků navazuje také nutnost dobře naplánovat, k jaké výstavbě je vyuţít. Město neponechalo nic náhodě a zadalo vypracování regulačního plánu jiţ pro úplně

22

Otto Wagner byl významný rakouský urbanista, architekt a učitel, který je povaţován za zakladatele moderní evropské architektury. Jeho ţákem ve Vídni byl například Jan Kotěra.

40

první výstavbu po zboření hradeb. Díky přísným podmínkám pro nové majitele stavebních parcel byla zajištěna plynulá výstavba, která zároveň dosahovala i uměleckých kvalit. Pravidla byla dodrţována díky přísnému dohledu městské technické kanceláře. (KRÁTKÝ 1990) Tohoto započatého zvyku plánování se pak vedení města drţelo i nadále. V průběhu rozvoje města byly plány pravidelně aktualizovány nebo bylo zadáno vypracování plánů nových, vţdy na základě nejnovějších urbanistických poznatků. Urbanistický rozvoj Hradce Králové bral ohled na historické památky v centru města, ale zároveň se také drţel modernistických poţadavků. (ZIKMUND – LENDER 2015) Rozvoj, jakým se město ubíralo, byl podloţen i názory a poţadavky teorií urbanisty a malíře Camilla Sitteho. Sitte (2012) ve své knize kritizuje mechanické a šablonovité kreslení ulic a doporučuje spíše nejprve velmi podrobnou studii místa rozvoje, analýzu jeho potřeb, funkcí a terénu. Jako pozitivní hodnotí prvek vypisování soutěţí na regulační plány. Nejznámější a také zároveň nejvýznamnější je regulační plán města Hradce Králové vytvořený J. Gočárem, který se pro tvorbu inspiroval trendy tehdejšího amerického a anglického urbanismu. Výrazným prvkem jím vytvořených koncepčních materiálů jsou především pásy zeleně, vyznačující satelitní předměstí. (POTŮČEK 2011) Vysoká kvalita ţivotního prostředí patřila vţdy k pozitivním vlastnostem Hradce Králové. Jiţ v prvních krocích za rozvojem vedení města myslelo na zajištění dostatečného mnoţství zeleně a prvky městské zeleně tak pomáhají ve městě utvářet společně s kvalitní zástavbou a urbanistickou kompozicí typickou atmosféru Hradce Králové. „Plošnou výměrou na obyvatele se řadí na jedno z předních míst mezi velkými českými městy. Vedle rozsáhlých parkových ploch a uličních stromořadí je ve městě několik dalších veřejných zelených ploch s vysokým ekologickým a rekreačním potenciálem. Veřejná městská zeleň v Hradci Králové vytváří systém, který plynule navazuje na zeleň příměstské krajiny“. (HANŠOVÁ 2008)

6.2 Vliv osobností a obyvatel města Maier (2010, s. 200) ve svém článku uvádí jako jeden z předpokladů správného rozvoje města tzv. „měkké faktory: institucionální robustnost, stabilita a kontinuita managementu města, lidský kapitál a schopnost veřejných i privátních subjektů rozvoje komunikovat navzájem a propojit se s institucionálním, ekonomickým a personálním prostředím ve městě, ale především v širším kontextu vyšších územních celků a státu“. Hradec Králové naplňuje tento předpoklad hned v několika bodech. Asi nejvýznamněji se zde projevila stabilita a kontinuita ve vedení města, kterou zajistil F. Ulrich svým dlouhým setrváním v pozici starosty. Do stavebního rozvoje se sám aktivně zapojoval výběrem architektů nebo vyhlašováním soutěţí na plány města. Právě výběr architektů, který se v Hradci Králové sešel, má klíčový význam a vliv na historický vývoj a tím i dnešní vzhled. Architekti v úzké spolupráci s vedením města svou činností dali celkový tvar městu, jednotlivým ulicím, náměstím a dalším částem, vytvořili společně genius loci Hradce Králové. Velmi významně se na vzhledu Hradce Králové podepsali dva přední architekti z počátku 20. století, jsou jimi samozřejmě Jan Kotěra a Josef Gočár. Oba dali městu krásné a umělecky 41

hodnotné budovy. Kotěra ve své pozdní tvorbě vyzdvihoval především konstrukci a účelnost nad dekorativností, od které se pod vlivem moderní architektury oprostil. (BENEŠOVÁ 1958) Gočár pak navazoval názorově na svého učitele. Velice dobrou práci odvedl v regulačním plánu Hradce Králové, kdy správně analyzoval potřeby města, které v rychlém rozvoji vyţadovalo tvarově jasný a zároveň funkčně plnohodnotný prostor.(BENEŠOVÁ 1958) Tyto prvky splňují důleţité kvality obrazu města, kterými jsou čitelnost, dobrá orientace a strukturovanost. (LYNCH 2004) Další, kdo ovlivňoval rozvoj a vzhled Hradce Králové, byl klan Rejchlových, nejvíce pak bratři Václav Rejchl ml. a Jan Rejchl. V Hradci Králové měli moţnost vytvořit pestrou škálu projektů a různé druhy staveb. Jan Rejchl se po 2. světové válce snaţil svým působením ve městě zmírňovat projevy socialistického realismu a stále prosazoval prvky moderny. „Rejchlové jsou tak dokonalou ukázkou regionálních modernistů, bez nichž by se myšlenka architektonické moderny těžko rozšířila.“ (ZIKMUND LENDER 2015, s. 164) Bratři Rejchlové se při své práci shodovali s názory urbanisty Kevina Lynche (2004), který jako hlavní prvky tvořící celkový obraz města označuje: cesty; okraje; oblasti; uzly; významné prvky. Musil (2010) ve svém článku vyzdvihuje především sociologický pohled na specifické podmínky rozvoje Hradce Králové. Vychází ze směru urbánní sociologie a zmiňuje sociální a kulturní rysy obyvatel města. Kromě širších podmínek, které jsou rozváděny i v této kapitole, hodnotí jako velmi důleţité působení fenoménu sociálního kapitálu. Tento pojem lze vysvětlit jako kvalitu vztahů mezi občany, vzájemnou důvěru a zároveň důvěryhodnost. A právě tato skutečnost ve spojení s takovou vůdčí osobností, jakou byl starosta Ulrich, umoţňovala kvalitní spolupráci při zajišťování rozvoje města. Díky tomu mohla vzniknout společná vize budoucnosti města, k jejíţ postupné realizaci docházelo díky stabilitě jednotlivých zainteresovaných institucí. Souhrnně lze říci, ţe v Hradci Králové fungovala po zboření hradeb velmi dobře týmová spolupráce. Při posuzování vývoje města není moţné opominout potenciál plynoucí z jeho historie. Hradec Králové byl vţdy regionálním centrem oblasti východních Čech. Tato skutečnost zde zakotvila silné kulturní tradice a hrdost obyvatel a zároveň zde tradičně nacházelo zázemí mnoho významných institucí, které posilovaly v průběhu dějin postavení města. Město také v převáţné většině své historie disponovalo nemalým jměním, například díky vlastnictví rozsáhlých panství a pozemků.

42

6.3 Současnost a další rozvoj 6.3.1 Aktuální stav města V roce 2000 vedení města schválilo novou územně plánovací dokumentaci, která je od té doby základem pro novou výstavbu a rozvoj v Hradci Králové. Město se dál harmonicky rozrůstá kolem historického centra a dodrţuje svůj radiálně okruţní systém. Městský okruh navrţený J. Gočárem vyhovuje i současnému náporu automobilové dopravy. Probíhají četné úpravy a revitalizace veřejných prostranství a budov, namátkou se jedná například o Sukovy sady, Malé náměstí, městské terasy, Pivovarské náměstí, terminál hromadné dopravy, Benešova třída, Šimkovy sady a mnoho dalších. (HANŠOVÁ 2008) Zároveň bylo postaveno několik nových budov a objektů. Mezi ty nejdiskutovanější patří Studijní a vědecká knihovna, realizovaná podle návrhu skupiny architektů Projektil architekti, který vzešel jako vítězný ve vyhlášené soutěţi. Názor na kvalitu budovy se liší, odborná veřejnost ji převáţně obhajuje, laická naopak kritizuje betonový vzhled23. (POTŮČEK 2009) Město v tomto ohledu dokáţe dobře pracovat s dotacemi od Evropské unie, úspěšně čerpá finanční prostředky k investicím do nové výstavby veřejně prospěšných budov, dopravních komunikací, ale také k opravám a rekonstrukcím. (DUCHAČ 2016) Současní architekti sledují světové trendy, kterými jsou styl high technology, vyuţívání nových „kosmických“ materiálů, dynamický dekonstruktivismus (podoba s kubismem). Dále se prosazuje styl nové věcnosti, propagující minimalismus. (BARTOŠ 2008) Jiţ v minulosti si architekti Bartoš s Havlíčkem při vytváření regulačního plánu všimli vzájemné blízkosti dvou největších měst ve východních Čechách, kterými jsou samozřejmě Hradec Králové a Pardubice. Jejich centra jsou od sebe vzdálená necelých 20 kilometrů, pomýšleli tedy na budoucí vybudování velké aglomerace. (POTŮČEK 2009) Tato vize se v podstatě naplnila, obě metropole postupně stále více přibliţují svou zástavbu a kromě toho mají mezi sebou navázanou úzkou spolupráci. Příkladem je třeba společná příprava na dotační období Evropské unie 2014-2020. (DUCHAČ 2016) Zástupci vedení obou měst se tak oprostili od vzájemné rivality, která mezi městy jiţ odedávna panuje. Hradecko-pardubická aglomerace24 zahrnuje dvě významná a lze říci i rovnocenná centra s veškerou občanskou vybaveností, v České republice se díky tomu jedná o ojedinělý případ spolupráce.(SVÁTEK 2014)

23 24

V dotazníkovém šetření se však budova knihovny objevovala velmi často jako povedený projekt. Někdy se také pouţívá pojem Hradubicko.

43

Obrázek 15 Plán aglomerace Hradubicko

Zdroj: Babková (2016)

Aktuální stav města shrnuje kolektiv autorů v čele s primátorem města Finkem (2013 s. 12) takto: „Pro Hradec Králové je typický systém městských radiál v podobě městských bulvárů. Město si také zakládá na dostatečném množství zeleně a volných ploch v urbanistické struktuře města. Kvalitní komplex městských lesů má potenciál pro rozvoj jejich rekreační funkce. (...)Na druhou stranu město pečuje o svůj rozvoj, investuje do infrastruktury, snaží se zlepšovat dopravní dostupnost, podporuje nabídku služeb.“ 6.3.2 Výhled do budoucna Na základě aktuálního Strategického plánu rozvoje města Hradce Králové do roku 2030 plánuje město mimo jiné dál zlepšovat svou vyváţenou prostorovou a funkční urbanistickou strukturu. Mezi dílčí cíle je zahrnuto například řešení zanedbávaných částí města, revitalizace dalších rozlehlých sídlišť z období socialismu, oţivení historického jádra města, zdravé ţivotní prostředí s minimální ekologickou zátěţí.(FINK a kol. 2013) V roce 2030 vedení města vidí Hradec Králové jako „město intenzivně se rozvíjející v souladu s principy udržitelného rozvoje a respektující principy vyváženosti environmentálních, sociálních a ekonomických hledisek, město udržované, zdravé a čisté, s funkčním a harmonickým urbanistickým řešením navazujícím na tradici města – Salónu republiky“ (FINK a kol 2013, s. 13)

44

ZÁVĚR Město Hradec Králové svůj stavební, architektonický, kulturní a ekonomický rozvoj zvládlo velice dobře a to i přesto, ţe jeho počáteční pozice nebyla vůbec jednoduchá. Od 18. století bránila rozvoji města komplexní barokní pevnost. Tato skutečnost se stala neúnosnou v druhé polovině 19. století, v té chvíli začalo vedení města za největšího přispění Pospíšila vyjednávat se státem o odkoupení pozemků pevnosti. Od podepsání transakční smlouvy v roce 1893 bylo započato boření svazujících hradeb a zároveň nová výstavba. Díky souhře mnoha okolností se Hradec Králové znovu stal metropolí a centrem východních Čech. Hlavními aktéry tohoto rozkvětu města byla trojice Ulrich, Kotěra a Gočár. Dalšími důleţitými skutečnostmi byly souvislé vlastnictví pozemků městem, pečlivé plánování rozvoje pomocí regulačních plánů, důraz na městskou zeleň a v neposlední řadě sociální kapitál města společně s potenciálem z jeho historie. Při zpětném pohledu se nakonec jeví existence barokní pevnosti a s tím spojený pozdější start rozvoje města jako pozitivum. Město mělo na přelomu 19. a 20. století jedinečnou moţnost naplánovat si novou výstavbu na zelené louce kolem historického centra, nebyly tu ţádné překáţky aţ na nutnost vyřešení regulace toků obou řek. Zároveň uţ v té době byly rozvinuté moderní urbanistické teorie, ze kterých mohlo vedení města a technická kancelář čerpat inspiraci a důleţité poznatky. A město tuto příleţitost rozhodně nepromarnilo. Spojení osvíceného a dlouholetého starosty Ulricha s pokrokovými architekty jako byl Kotěra, Gočár, Liska, bratři Rejchlové a samozřejmě i další, pak přineslo vytvoření originální urbanistické kompozice, která dodnes budí obdiv a přinesla městu přízvisko salon republiky. Kontinuální, ale především kvalitní rozvoj města byl na dlouho dobu přerušen díky událostem 2. světové války. Nebýt nástupu socialismu, mohl dojít Hradec Králové ve svém rozvoji pravděpodobně ještě dál. Na slavnou historii město navázalo aţ po roce 1989, a Hradec Králové se opět svým rozvojem dostává mezi významně oceňovaná města. Z výsledku dotazníkového šetření uvedeného v kap. 5. 1. je moţné dovozovat, ţe posttotalitní období v Hradci Králové úspěšně navazuje na úroveň, kterou město mělo v dobách své největší prosperity. O tom svědčí obecná spokojenost občanů napříč věkovými vrstvami i sociálním zařazením.

45

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY BARTOŠ, Štěpán, Zdeněk LUKEŠ a Pavel PANOCH. Ve víru modernosti: architektura 20. století v Královéhradeckém kraji. Pardubice: Helios, c2008. ISBN 978-80-85211-23-8. BENEŠOVÁ, Marie, Jan JAKL a František TOMAN. Salón republiky: moderní architektura Hradce Králové. 1. vyd. Hradec Králové: Úřad města Hradec Králové, 2000. ISBN 80902593-7-5. BENEŠOVÁ, Marie. Josef Gočár. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1958. Nové prameny. BLÁHA, Radek a Jiří SIGL. Svědectví archeologických nálezů o počátcích města Hradce Králové. 1. vyd. V Hradci Králové: Muzeum východních Čech, c2014. ISBN 978-80-8768602-7. DIVIŠOVÁ, Jaroslava (ed.). Encyklopedie města Hradce Králové. 1. vyd. Hradec Králové: Garamon, 2011. ISBN 978-80-86472-52-2. FALTA, Jan. Souvislosti proměny barokní pevnosti v moderní město: Hradec Králové. in Východočeské listy historické. Hradec Králové: Ústav historických věd PdF VŠP, 2015, (33), 139-156. ISSN 1211-8184. Dostupné také z: https://www.uhk.cz/cs-CZ/UHK/Veda-vyzkumprojekty/Veda-a-vyzkum/Recenzovana-periodika/Vychodoceske-listy-historicke FINK, Zdeněk a kolektiv. Strategický plán rozvoje města Hradce Králové do roku 2030. In: Hradec Králové [online]. Hradec Králové, 2013 [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://www.hradeckralove.org/file/353_1_1/ GOČÁR, Josef, Pavel PANOCH, Daniela KARASOVÁ a Jiří T KOTALÍK, LUKEŠ, Zdeněk (ed.). Josef Gočár. 1. vydání. Praha: Titanic, 2010. ISBN 978-80-86652-44-3. HANŠOVÁ, Lenka. Profil města Hradec Králové 2008. In: Hradec Králové [online]. Hradec Králové: Odbor strategie a rozvojových projektů města Magistrát města Hradec Králové, 2008 [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://www.hradeckralove.org/file/2032_1_1/ JAKL, Jan. Hradec Králové. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2005. Zmizelé Čechy. ISBN 80-7185723-8. KORITENSKÁ, Pavla: Hospodářská, průmyslová a národopisná výstava v Hradci Králové v roce 1894. Muzeum východních Čech v Hradci Králové: Hradec Králové, 1994. ISBN 8085031-08-6. KRÁTKÝ, Jiří. Urbanistická koncepce Hradce Králové: určeno posl. pedag. fakult. 1. vyd. Hradec Králové: Pedagogická fakulta, 1990. ISBN 80-7041-204-6. KREJČÍ, Marek. Kulturní dědictví a asanace města. Od negativa k Pozitivům, in Královéhradecko: historický sborník pro poučenou veřejnost. Hradec Králové: Státní okresní archiv, 2010. ISSN 1214-5211. 46

KUBÍČEK, Alois a Zdeněk WIRTH. Hradec Králové - město českých královen, město Ulrichovo. V Hradci Králové: Spořitelna královéhradecká, 1939. KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 1997, 938 s. ISBN 80-85983-14-1. LYNCH, Kevin. Obraz města. 1. do češtiny přeloţené vyd. Praha: Polygon, 2004. ISBN 807273-094-0. MAIER, Karel. Hospodaření a rozvoj českých měst 1850-1938. Vyd. 1. Praha: Academia, 2005, 374 s. Česká matice technická (Academia). ISBN 80-200-1245-1. MARTÍNEK, Lukáš. Základní informace o městě. In: Hradec Králové [online]. Hradec Králové, 2012 [cit. 2016-01-24]. Dostupné z: http://www.hradeckralove.org/hradeckralove/o-meste MICHL, Karel. Husitství na Hradecku. Hradec Králové: Odbor kulturní rady KNV, 1955. MLEJNEK, Čestmír. Historie a současnost podnikání na Královéhradecku. 2. vyd. Ţehušice: Městské knihy, 2011. Historie a současnost podnikání v regionech ČR. ISBN 978-80-8669965-3. MLYNÁŘ, Karel a Josef KAŇKA. Hradec Králové: Přehled desetileté práce 1924-1934. Hradec Králové: [nákladem města], 1934. MUSIL, Jiří. Sociální a kulturní podmínky vývoje českých měst na přelomu 19. s 20. století a specifika Hradce Králové. in Královéhradecko: historický sborník pro poučenou veřejnost. Hradec Králové: Státní okresní archiv, 2010. ISSN 1214-5211 PANOCH, Pavel. Hradec Králové: průvodce po architektonických památkách od středověku do současnosti. Vydání první. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2015, 355 stran. ISBN 978-80-7422-326-6. POKORNÝ, Radek. Vznik Velkého Hradce Králové dovršily aţ okupační orgány. Hradecké noviny. Hradec Králové, 2002, roč. 11. ISSN 1210-602x. Příl. Město Hradec Králové : 777 let, S. 16, 18. POTŮČEK, Jakub. Gočárův Hradec Králové. In: Uni - kulturní magazín [online]. 2011, 2011(7) [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://magazinuni.cz/architektura/gocaruv-hradeckralove/ POTŮČEK, Jakub, František Ulrich, duchovní tvůrce moderního Hradce Králové 1910. in: Královéhradecko: historický sborník pro poučenou veřejnost. Hradec Králové: Státní okresní archiv, 2010. ISSN 1214-5211 POTŮČEK, Jakub. Hradec Králové: architektura a urbanismus 1895-2009. Hradec Králové: Muzeum východních Čech ve spolupráci s vydavatelstvím Garamon, 2009. ISBN 978-8086472-42-3. 47

REIDL, Dušan. Urbanismus měst v ČR ve 2. polovině 20. století ve vztahu k historickému a přírodnímu prostředí. In: PEŘINKOVÁ, Martina. Architektura a urbanismus 2. poloviny 20. století. Vyd. 1. Ostrava: Stavební fakulta, Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava v nakl. Gasset, 2012. ISBN 978-80-87079-26-3. SITTE, Camillo. Stavba měst podle uměleckých zásad. 2. české vyd. Brno: ÚÚR, 2012. ISBN 978-80-87318-21-8. SLAVÍK, Jiří, Hradec Králové – město a pevnost v letech 1850-1884. Památkové ztráty v letech 1850-1910 in Královéhradecko: historický sborník pro poučenou veřejnost. Hradec Králové: Státní okresní archiv, 2010. ISSN 1214-5211 SLAVÍK, Jiří. Královéhradecká pevnost. První vydání. V Hradci Králové: Muzeum východních Čech, 2015. ISBN 978-80-87686-09-6. SVÁTEK, Jiří. Integrovaná územní investice Hradecko-pardubické aglomerace. Příprava na dotační období EU 2014-2020. ŠILHÁNKOVÁ, Vladimíra a Martin MAŠTÁLKA (eds.). Regionální rozvoj mezi teorií a praxí: regionální politika na prahu nového programovacího období [CD-ROM]. Vyd. 1. Hradec Králové: Civitas per Populi, 2014. ISBN 978-80-87756-05-8. ŠKALOUD, Vladimír. Správa Hradce Králové v prvních letech okupace. Hradecké noviny. Hradec Králové, 2000, roč. 9, č. 152. ISSN 1210-602x. Město Hradec Králové : 775 let, S. 41. ŠKALOUD, Vladimír. Starosta Hradce Králové František Ulrich. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 1998. ISBN 80-7041-494-4. TOMAN, František. Sto let výstavby a územního plánování města Hradce Králové. 1. vyd. Hradec Králové: Krajské muzeum východních Čech, 1985. WAGNER, Otto. Moderní architektura. Praha, 1910. Umění a řemesla. WAGNER Otto, 1911, in Styl: měsíčník pro architekturu, umělecké řemeslo a úpravu měst. V Praze: Spolek výtvarných umělců Mánes, 1913. Dostupné také z:http://www.archiweb.cz/news.php?type=arch&action=show&id=13940 ZIKMUND LENDER, Ladislav. Měřítko města: HK v architektonické teorii a praxi Václava ml. A Jana Rejchlových. In: Východočeské listy historické. Hradec Králové: Ústav historických věd PdF VŠP, 2015, (33), 139-156. ISSN 1211-8184. Dostupné také z: https://www.uhk.cz/cs-CZ/UHK/Veda-vyzkum-projekty/Veda-a-vyzkum/Recenzovanaperiodika/Vychodoceske-listy-historicke ZIMMERMANN, Petr. Salon republiky in: TURKOVÁ, Vladimíra (ed.). Hradec Králové: harmonie věků. Praha: Orbis, 1995. ISSN 121-9665 s. 27 ZIMMERMANN, Petr. Královský notář a počátky města Hradce Králové. In: Hradecké noviny. 2002, roč. 11. ISSN 1210-602x. Příl. Město Hradec Králové : 777 let, S. 8.

48

Ostatní prameny BABKOVÁ, Eliška. Hradec Králové a evropské dotace: Integrované územní investice (ITI). In: Hradec Králové [online]. 2016 [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.hradeckralove.org/urad/integrovane-uzemni-investice-iti DUCHAČ, Adam. Hradec Králové a evropské dotace. In: Hradec Králové [online]. 2016 [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.hradeckralove.org/modules/marwel/?rewrite=hradeckralove/evropske-penize-dotace&lang=1obrázek HK-Par aglomerace vzatý z http://www.hradeckralove.org/urad/integrovane-uzemni-investice-iti DVOŘÁK, Kamil. Josef Gočár - biografie. In: Archiweb [online]. [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.archiweb.cz/architects.php?type=arch&place=&action=show&id=445 MUSIL, Michal M. Bourání praţských hradeb. In: České noviny [online]. 2003 [cit. 2016-0422]. Dostupné z: http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/bourani-prazskych-hradeb/10927

49

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Půdorys pevnosti ....................................................................................................13 Obrázek 2: Regulační plán 1890 Zámečník ..............................................................................18 Obrázek 3: Vodárna a elektrárna ..............................................................................................19 Obrázek 4: Rudolfinum, synagoga, Obecná škola, Rudolfinum ..............................................21 Obrázek 5: Muzeum a Okresní dům .........................................................................................23 Obrázek 6: Regulační plán Liska, Rejchl .................................................................................24 Obrázek 7 Anglobanka na Masarykově náměstí ......................................................................28 Obrázek 8: Regulační plán Gočár .............................................................................................30 Obrázek 9: Upravovací plán Havlíček, Bartoš, Klimeš ............................................................32 Obrázek 10: Setkal/a jste se jiţ někdy s pojmem „Salon republiky“ v souvislosti s Hradcem Králové? ....................................................................................................................................35 Obrázek 11: Ohodnoťte prosím, jak jste spokojeni s přístupem Magistrátu města Hradec Králové k modernizaci města po roce 1989? ...........................................................................36 Obrázek 12: Jak se podle Vás změnilo město Hradec Králové po roce 1989? ........................36 Obrázek 13: Líbí se Vám projekty realizované ve městě v posledních letech? .......................37 Obrázek 14: Doporučil/a byste město Hradec Králové pro ţivot svým přátelům/rodině/známým z jiných částí republiky? ..................................................................38 Obrázek 15 Plán aglomerace Hradubicko ................................................................................44

50

SEZNAM PŘÍLOH Příloha A – vzor dotazníku

51

Příloha A – vzor dotazníku

52