Hospodářská rozvojová agentura třinecka, Podnikatelské centrum, s. r. o

Profil města Odry

Hospodářská rozvojová agentura třinecka, Podnikatelské centrum, s. r. o. Družstevní 294, 739 61 Třinec tel.: 558 321 280, fax: 558 321 300 [email protected] www.hrat.org

O B S AH

1.

Ú VO D ....................................................... 4

2.

PO L O H A .................................................... 6

3.

H I ST O RI E .................................................. 7

4.

O B YV AT EL S T VO

.......................................... 8

4.1 STRUKTURA OBYVATELSTVA ............................................................................................ 9 4.1.1 Věková struktura obyvatelstva ............................................................................ 9 4.1.2 Vzdělanostní struktura ........................................................................................ 13 4.1.3 Ekonomická struktura ......................................................................................... 13 4.2 POHYB OBYVATELSTVA .................................................................................................. 16 4.3 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ ........................................................................................................ 19 5.

PŘ ÍRO DN Í

P O DM ÍN K Y

a

ži v ot ní

pr os tř ed í ........... 22

5.1 RELIÉF ............................................................................................................................ 22 5.2 FAUNA A VEGETACE ....................................................................................................... 25 5.3 KLIMATICKÉ POMĚRY ..................................................................................................... 26 5.4 HYDROLOGICKÉ POMĚRY ............................................................................................... 26 5.5 OVZDUŠÍ ......................................................................................................................... 29 5.6 ODPADY ......................................................................................................................... 30 6.

O BČ A N S KÁ

V YB A V E NO ST

A

Ž I VO T

v e

m ě s tě ........ 32

6.1 ŠKOLSTVÍ ....................................................................................................................... 32 6.2 KULTURA, SPORT A DALŠÍ ZÁJMOVÁ ČINNOST ............................................................... 33 6.3 ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE ................................................................................. 36 6.4 STRAVOVACÍ ZAŘÍZENÍ ................................................................................................... 37 7.

E KO NO M I KA

A

PO DN IK Á NÍ ............................. 38

7.1 EKONOMICKÉ SUBJEKTY ................................................................................................ 38 7.2 LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ A ZEMĚDĚLSTVÍ .......................................................................... 39 7.3 PRŮMYSL A STAVEBNICTVÍ ............................................................................................. 41 7.4 POZEMKY K PODNIKATELSKÉMU VYUŽITÍ ....................................................................... 42 8.

DO P R A V A ................................................. 45

8.1 SILNIČNÍ DOPRAVA ......................................................................................................... 45 8.2 ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA .................................................................................................... 46 8.3 DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST ................................................................................................ 47 9.

T EC HN IC K Á

I NF R A ST RU KT UR A ........................ 48

9.1 VODOVODY..................................................................................................................... 48 9.2 KANALIZACE ................................................................................................................... 50 9.3 ENERGIE......................................................................................................................... 53 10 .

T R H

P RÁ C E ............................................. 54

10.1 VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI .......................................................................................... 54 10.2 STRUKTURA NEZAMĚSTNANOSTI ................................................................................. 55 11 .

C E ST O V NÍ

RU CH ....................................... 58

11.1 FORMY CESTOVNÍHO RUCHU V ODRÁCH A OKOLÍ ....................................................... 58 11.1.1 Turistika............................................................................................................... 58 2

11.1.2 Cykloturistika...................................................................................................... 58 11.1.3 Běžecké a sjezdové lyžování .......................................................................... 59 11.1.4 Kulturní cestovní ruch ....................................................................................... 60 11.2 UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ ................................................................................................... 64 Z Á V Ě R ........................................................ 65 Z K R AT K Y ..................................................... 67 S EZ N AM

PO U Ž IT É

LIT E R AT U R Y .......................... 67

PŘ Í LO H Y ..................................................... 68

3

1. ÚVOD Profil města je podkladem a hlavním faktografickým materiálem pro další kroky procesu strategického plánování města. Slouží k vypracování SWOT analýzy města a je rovněž podkladem pro odhad dopadů očekávaných výsledků navrhovaných rozvojových aktivit a pro jejich zpětné hodnocení. Tento profil byl zpracován pro Strategický plán města Odry na období 2007 – 2013 + 2, které odpovídá rozpočtovému období Evropské unie. Jako nejvyšší samosprávný orgán města působí zastupitelstvo města. Výkonná pravomoc a činnosti na úseku samosprávy jsou zabezpečeny zastupitelstvem města a na úseku státní správy jsou zabezpečeny prostřednictvím městského úřadu. Pro město Odry je příslušný pověřený úřad, stavební úřad a matriční úřad v Odrách. Finanční úřad se nachází ve Fulneku, katastrální, pozemkový, celní úřad i okresní soud v Novém Jičíně a vojenská správa ve Frýdku-Místku. Ve správní oblasti obce s rozšířenou působností Odry je evidováno 10 obcí, 27 částí obcí, 58 ulic, 4 722 adres.

Tabulka č. 1 – Rozšířená působnost města Odry jakož i pověřeného obecního úřadu Odry Rozšířená působnost

Pověřený obecní úřad

Město Fulnek

Obec Heřmanice u Oder

Obec Heřmanice u Oder

Obec Heřmánky

Obec Heřmánky

Obec Jakubčovice nad Odrou

Obec Jakubčovice nad Odrou

Obec Luboměř

Obec Luboměř

Obec Mankovice

Obec Mankovice

Městys Spálov

Městys Spálov

Obec Vražné

Obec Vrchy

Město Odry

Obec Vražné Město Odry Zdroj: www.kr-moravskoslezsky.cz, www.odry.cz

Město tvoří tyto místní části: Dobešov, Kamenka, Klokočůvek, Loučky, Odry, Pohoř, Tošovice, Veselí a Vítovka.

Dobešov V části obce je evidováno 79 adres. V části obce není evidována žádná ulice. Všechny adresy v části obce mají PSČ 742 35.

4

Kamenka V části obce je evidováno 94 adres. V této části obce není evidována žádná ulice. Adresy mají PSČ v rozsahu 742 35 až 742 38.

Klokočůvek V této části obce je evidováno 176 adres. Není zde evidována žádná ulice. Všechny adresy mají PSČ 742 35.

Loučky V Loučkách je evidováno 179 adres a není evidována žádná ulice. Všechny adresy mají PSČ 742 35.

Odry V místní části Odry je evidováno 58 ulic: 1. máje, Dělnická, Družstevní, Dvořisko, Engelsova, Fučíkova, Hranická, Hvězdová, Jiráskova, Jižní, Kapelní, Ke koupališti, Komenského, Kopečná, Kostelní, Krátká, Křížová, Květná, Lidická, Luční, Marxova, Masarykovo náměstí, Mendlova, Mlýnské údolí, Na stráni, Nábřežní, Nad Benzinkou, Nad Rybníky, nadační, Nádražní, Nová, Nové město, Okružní, Pásová, Pohořská, Polní, Potoční, Pramenní, Příční, Radniční, Růžová, Sadová, sídliště Míru, sídliště Pod Lesem, Skřívánčí, Slunečná, Smetanova, Sokolovská, Stará, Tošovická, tř. Osvobození, U nemocnice, Veselská, Větrná, Vítkovská, Vítovská, Zahradní, Zámecká; 1 056 adres. Všechny adresy v části obce mají PSČ 742 35.

Pohoř Zde je evidováno 93 adres a není evidována žádná ulice. Všechny adresy mají PSČ 742 35.

Tošovice V místní části Tošovice je evidováno 64 adres. Není zde evidována žádná ulice. Všechny adresy mají PSČ 742 35.

Veselí Je evidováno 64 adres a není evidována žádná ulice. Všechny adresy mají PSČ 742 35.

Vítovka V této části obce je evidováno 90 adres. Rovněž zde není evidována žádná ulice. Všechny adresy v části obce mají PSČ 742 35.

5

2. POLOHA Město Odry se nachází asi 20 km severozápadně od Nového Jičína v údolí Oderské kotliny obklopené lesnatými svahy Nízkého Jeseníku. Rozkládá se při řece Odře na úpatí Oderských vrchů mezi Veselským kopcem (557 m n. m.) na západě a Pohořskými vrchy (484 m n. m.) na východě. Geograficky náleží do okresu Nový Jičín v Moravskoslezském kraji, který je zároveň i územní jednotkou NUTS II Moravskoslezsko. 2

Rozloha města činí 74,08 km , což představuje 8 % plochy okresu Nový Jičín, 1,36 % Moravskoslezského kraje a 0,09 % plochy České republiky. Leží v nadmořské výšce 355 m n.m., zeměpisné šířce 49°39´502´´ a 17°49´51´´ zem ěpisné délce.

Tab. č. 1 – Vývoj celkové výměry města Rok / jednotka

2001

2002

2003

2004

2005

ha

7 407,48

7 408,33

7 408,27

7 408,28

7 408,25

Zdroj: http://vdb.czso.cz/

Obrázek č. 1 – Odry a okolí

Zdroj: www.odry.cz

Katastr města dosahuje nejvyššího bodu na západě (594 m) a nejnižší místo se nachází na hranicích katastru města na jihovýchodě (278 m).

6

3. HISTORIE Odry leží na místě původní slovanské osady Vyhnanov, o níž je první písemná zmínka z roku 1234. Nové opevněné město bylo postaveno pravděpodobně ve 2. polovině 13. století. K vlastním Odrám byla připojena do roku 1989 celá řada samostatných obcí – Dobešov, Emauzy, Heřmanice, Heřmánky, Hynčice, Jakubčovice nad Odrou, Kamenka, Klokočůvek, Loučky, Mankovice, Pohoř, Tošovice, Veselí, Véska, Vítovka a Vražné. Po roce 1990 se postupně osamostatnily obce Heřmanice u Oder s místní částí Véskou, Heřmánky, Jakubčovice nad Odrou, Mankovice a Vražné s místními částmi Emauzy a Hynčice. Od roku 1996 zůstaly u Oder místní části: Dobešov, Kamenka, Klokočůvek, Loučky, Pohoř, Tošovice, Veselí a Vítovka. Od 24.11.1990 jsou Odry samosprávnou obcí. Koncem 18. stolení zakládá v Odrách podnikatel J. Gerlich jednu z nejstarších textilních manufaktur. V letech 1839-1843 se stala využitím parních strojů a zavedením strojové výroby jednou z prvních textilních továren. Nejvýznamnější průmyslový závod vznikl v roce 1866, kdy vídeňští podnikatelé zahájili výrobu gumotextilního zboží. Na počátku 20. století dostává na dlouhá léta konečnou podobu průmyslová tvář města. Do provozu je uvedena továrna na hliněné a šamotové zboží, výrobna sodové vody a ovocných šťáv, cihelna, pekárna, mlýn, pila, elektrárna apod. Na obecních pečetích byla od 15. století zobrazena trámová strážní věž, která se také stala městským znakem. Teprve v moderní době se ustálily jeho barvy, takže štít je modrý a znamení zlaté. Stejnou podobu má od roku 1997 také městský prapor.

Obrázek č. 2 – Znak města

7

4. OBYVATELSTVO Dle informací z Ministerstva vnitra ČR je k 11.6.2007 v obci k trvalému pobytu (nebo jakémukoliv platnému pobytu cizince, azylanta) přihlášeno 7 476 obyvatel. 2

2

Z hlediska České republiky je zde nižší hustota zalidnění 101 obyvatel/km (ČR 130 ob./km ), stejně 2 tak i v porovnání s průměrem okresu, který má hustotu 174 obyvatel/km . Následující tabulka zachycuje vývoj počtu obyvatel města ve srovnání s vývojem v okrese od roku 2001.

Tabulka č. 2 - Vývoj počtu obyvatel města a okresu 2001-2006, stav k 1.1. daného roku 2001

2002

2003

2004

2005

2006

Odry

7 477

7 469

7 458

7 395

7 336

7 349

Okres

160 662

159 683

159 473

159 323

159 212

159 267

Zdroj: www.czso.cz

Graf č. 1 – Vývoj počtu obyvatel města v jednotlivých letech k 1.1. daného roku

Počet obyvatel

7 500

7 450

7 400

7 350

7 300

7 250 2001

2002

2003

2004

2005

2006

11.6.2007

rok

Zdroj: www.czso.cz

8

Celkový počet obyvatelstva města od roku 2005 začíná stoupat, zatímco v předchozích letech byla zaznamenána opačná tendence.

Tabulka č. 3 – Podíl města na počtu obyvatel v okrese 2001-2006

Podíl obyvatel města na počtu obyvatel v okrese v %

2001

2002

2003

2004

2005

2006

4,65 %

4,68 %

4,68 %

4,64 %

4,61 %

4,61 %

Zdroj: www.czso.cz, vlastní výpočty

Obyvatelstvo Oder představuje průměrně 4,65 % obyvatel okresu Nový Jičín.

4.1 Struktura obyvatelstva

4.1.1 Věková struktura obyvatelstva K 11. červnu 2007 je k trvalému pobytu (nebo jakémukoliv platnému pobytu cizince, azylanta) přihlášeno 7 476 obyvatel, z toho je 3 067 mužů nad 15 let, 607 chlapců do 15 let, 3 210 žen nad 15 let, 592 dívek do 15 let.

Graf č. 2 – Složení obyvatel dle pohlaví a věku k 11.6.2007

7,92% muži nad 15 let

chlapci do 15 let 41,02% ženy nad 15 let 42,94% dívky do 15 let

8,12%

Zdroj: www.mvcr.cz

9

V Odrách je zastoupení chlapců a dívek do 15 let šestnáctiprocentní, zbylých 84 % představují muži a ženy starší 15 let.

Největší zastoupení mezi obyvateli Oder má věková skupina 15-59 let, která se ale neustále zmenšuje, zatímco roste nejmenší skupina obyvatel ve věku 60-64 let, což naznačuje trend stárnutí obyvatelstva. Kategorie dětí v počtu neustále klesá – zatímco v roce 2001 bylo jejich zastoupení 18,5%ní, o čtyři roky později již jen 17%ní.

Tabulka č. 4 – Věková struktura obyvatel Oder k 31.12. daného roku 2001

2002

2003

2004

2005

Počet obyvatel

7 469

7 458

7 395

7 336

7 349

z toho ženy

3 781

3 784

3 750

3 716

3 732

muži

3 688

3 674

3 645

3 620

3 617

celkem

1 382

1 346

1 305

1 231

1 219

z toho ženy

662

648

629

593

586

muži

720

698

676

638

633

celkem

4 857

4 872

4 824

4 817

4 801

z toho ženy

2 387

2 398

2 365

2 357

2 347

muži

2 470

2 474

2 459

2 460

2 454

celkem

336

343

358

375

388

z toho ženy

176

171

186

191

213

muži

160

172

172

184

175

celkem

894

897

908

913

941

z toho ženy

556

567

570

575

586

muži

338

330

338

338

355

ve věku 0-14

ve věku 15-59

ve věku 60-64

ve věku 65 a více let

Zdroj: http://vdbo.czso.cz

10

Graf č. 3 - Podíl věkových kategorií na celkovém počtu obyvatel města (k 31.12.2005)

13%

0-14

17%

5%

15-59

60-64

65 a více 65% Zdroj: http://vdbo.czso.cz

Základním ukazatelem, který charakterizuje věkovou strukturu a stárnutí obyvatelstva, je index stáří, tj. počet 65letých a starších k počtu dětí do 14-ti let. Nižší hodnota znamená vždy příznivější stav, tedy vyšší podíl předproduktivního obyvatelstva. Jeho hodnota je v Odrách nižší v porovnání s Moravskoslezským krajem i při porovnání s okresem Nový Jičín. Jak v Moravskoslezském kraji tak v okrese i městě Odry dochází k postupnému poklesu podílu osob ve věku do 14 let a rovněž se snižuje podíl produktivní složky ve věku 15 - 64 let, tedy práceschopného obyvatelstva. Naopak se zvyšuje podíl osob v poproduktivním věku (nad 65 let).

Tabulka č. 5 – Indexy stáří v jednotlivých letech 2001

2002

2003

2004

2005

Kraj

76,80 %

79,99 %

83,51 %

88,60 %

Okres

69,71 %

72,66 %

75,80 %

80,26 %

66,64 %

69,58 %

74,17 %

77,19 %

Odry

64,69 %

Zdroj: http://vdbo.czso.cz, vlastní výpočty

Stárnutí obyvatelstva dokazuje i stále zvyšující se průměrný věk obyvatel, který je ovšem v porovnání s okolními městy i okresem nejnižší. Město Odry má obyvatele v porovnání s Moravskoslezským krajem mladší o 1 rok, ve srovnání s Českou republikou je obyvatelstvo průměrně mladší o 1,6 roku.

11

Tabulka č. 6 – Průměrný věk obyvatel 1.1.2006

1.1.2005

1.1.2004

Celkem

Muži

Ženy

Celkem

Muži

Ženy

Celkem

Muži

Ženy

40,0

38,4

41,5

39,8

38,2

41,3

39,5

37,9

41,0

39,4

37,8

40,9

39,1

37,5

40,6

38,8

37,2

40,3

38,8

37,3

40,2

38,5

37,0

39,9

38,1

36,6

39,5

Bílovec

38,5

37,0

40,0

38,3

36,8

39,8

37,8

36,4

39,2

Fulnek

38,7

37,2

40,1

38,3

36,8

39,8

37,9

36,5

39,3

Nový Jičín

38,9

37,2

40,4

38,6

37,0

40,1

38,2

36,6

39,6

Odry

38,4

36,6

40,2

38,1

36,3

39,8

37,7

36,0

39,4

Studénka

39,4

38,0

40,6

38,9

37,6

40,2

38,6

37,4

39,8

Česká republika Moravskoslezský kraj Okres Nový Jičín

Zdroj: www.czso.cz

Věková skladba a četnost úmrtí obyvatel je ovlivněno z jisté míry existencí Domova důchodců Odry.

12

4.1.2 Vzdělanostní struktura

Strukturu obyvatel podle dosaženého stupně vzdělání je možno s dostatečnou přesností zjistit pouze při sčítání. Vzhledem k době uplynulé od posledního sčítání a značnému rozšíření vzdělávacích možností lze předpokládat, že v současné době jsou podíly osob s vyšším vzděláním vyšší. Uváděné údaje jsou z tohoto důvodu jen informativní. V Odrách jsou nejpočetnější skupinou obyvatelé se středním vzděláním bez maturity se zastoupením 36,69 % z obyvatel starších 15 let, za nimi následují občané se základním nebo bez vzdělání (31,57 %), dále úplné střední s maturitou se zastoupením téměř 20 %. Nejmenší skupinu tvoří obyvatelé s vysokoškolským diplomem. V porovnání s okresem, krajem i ČR je v Odrách větší zastoupení občanů se základním vzděláním, ostatní stupně vzdělání jsou ve městě naopak zastoupeny menší měrou.

Tabulka č. 7 – Podíly obyvatelstva strukturované podle vzdělání na obyvatelstvu nad 15 let Stupeň vzdělání

základní a bez vzdělání

střední bez maturity

úplné střední s maturitou

vyšší odborné vysokoškolské a nádstavbové

nezjištěné

Odry Počet obyvatel

1 915

2 407

1 184

175

335

49

Podíl

31,57 %

39,69 %

19,52 %

2,89 %

5,52 %

0,81 %

Okres Počet obyvatel

32 189

53 559

30 697

4 245

9 026

1 546

Podíl

24,52 %

40,80 %

23,39 %

3,23 %

6,88 %

1,18 %

Kraj Počet obyvatel

271 020

407 247

245 665

32 102

81 506

14 147

Podíl

25,77 %

38,72 %

23,36 %

3,05 %

7,75 %

1,35 %

ČR Počet obyvatel

2 013 041

3 255 400

2 134 917

296 254

762 459

113 127

Podíl

23,48 %

37,96 %

24,90%

3,45%

8,89 %

1,32 %

Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001, vlastní výpočty

4.1.3 Ekonomická struktura

Ekonomická aktivita občanů města Odry je na 49,01 %, což je vzhledem Moravskoslezskému kraji i k okresu nepatrně nižší hodnota. Zaměstnání v průmyslu a stavebnictví je vyšší než je průměr v ČR i Moravskoslezském kraji. Podíl obyvatel pracujících v primárním sektoru je nejvyšší v porovnání s okresem, krajem i ČR.

13

Tab. č. 8 – Struktura ekonomicky aktivních obyvatel v roce 2001 dle jednotlivých sektorů Míra ekonomické aktivity

Zemědělství, lesnictví, rybolov

Průmysl a stavebnictví

Služby

Odry

49,01 %

6,50 %

45,45 %

34,07 %

Okres

50,14 %

4,75 %

46,20 %

29,82 %

MSK

49,68 %

2,80 %

40,16 %

48,71 %

ČR

51,35 %

4,39 %

39,61 %

34,25 %

Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001

Ekonomicky aktivních je ve městě Odry 49,2 % občanů, z toho většinu tvoří zaměstnaní muži. Nezaměstnaní tvoří 7,8 % ekonomicky aktivních obyvatel.

Tab. č. 9 - Obyvatelstvo města Oder podle ekonomické aktivity Celkem Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivní celkem

Muži

Ženy abs.

%

2023

1625

3648

49,2

1713

1352

30,65

41,2

1675

1252

2927

39,3

31

38

69

0,9

-

55

55

0,7

310

273

583

7,8

Ekonomicky neaktivní celkem

1633

2140

3773

50,8

v tom nepracující důchodci

604

999

1603

21,5

ostatní s vlastním zdrojem obživy

15

153

169

2,3

žáci, studenti, učni

742

718

1460

19,6

osoby v domácnosti

-

58

58

0,8

ostatní závislé osoby

272

212

484

6,5

14

9

23

0,3

v tom zaměstnaní z toho zaměstnané osoby, zaměstnavatelé, samostatné činnosti pracující důchodci ženy na mateřské dovolené nezaměstnaní

Osoby s nezjištěnou ekonom. aktivitou Zdroj: www.czso.cz

14

Tabulka č. 10 - Obyvatelstvo ekonomicky aktivní podle odvětví Ekonomická aktivita, odvětví

Muži

Ženy

Celkem

zemědělství, lesnictví, rybolov

153

84

237

průmysl

862

543

1405

stavebnictví

239

14

253

obchod, opravy motor. vozidel a spotř. zboží

106

169

275

pohostinství a ubytování

41

76

117

doprava, pošty a telekomunikace

115

42

157

peněžnictví a pojišťovnictví

10

22

32

činnosti v oblasti nemovitostí, služby pro podniky, výzkum

73

53

126

veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení

96

64

160

školství, zdravotnictví, veterinární, sociální činnosti

77

321

398

ostatní veřejné a osob. služby

71

59

140

nezjištěné odvětví

180

168

348

Ekonomicky aktivní podle odvětví:

Zdroj: www.czso.cz

Nejvíce ekonomicky aktivních osob je činných v průmyslu (1 405 osob), kde převládají muži a školství, zdravotnictví, veterinární, sociální činnosti (398), kde je více pracujících žen.

15

4.1.4 Národnostní složení

Téměř z 92 % převažuje v Odrách česká národnost, ostatní jsou zastoupeny v zanedbatelné míře - jen moravská a slovenská překračuje 1 %. K romské národnosti se hlásí pouze 0,09 % Romů, ale jejich počet je zde mnohonásobně větší.

Graf č. 4 - Struktura národností v Odrách

vietnamská

0,01%

ukrajinská

0,01%

romská

0,09%

polská

0,19%

slezská

0,15% 0,42%

německá slovenská

1,99%

moravská

3,49%

91,52%

česká 0,00%

20,00%

40,00%

60,00%

80,00% 100,00%


4.2 Pohyb obyvatelstva

Počet osob trvale bydlících v Odrách v období 2002-2006 klesl o 26. Počet narozených je v časové řadě kolísavý, není zaznamenán plynule rostoucí nebo klesající stav. Počet zemřelých po klesající tendenci v letech 2004-2005 se v roce 2006 opět zvýšil. Vystěhovaní stále převyšují počty přistěhovaných, i když saldo migrace pomalu klesá. V roce 2003 byl zaznamenán největší úbytek obyvatelstva v počtu 63 osob, o 2 roky později byl celkový přírůstek na nule, kdy se vyvážily počty narozených a zemřelých spolu s přistěhovanými a vystěhovanými obyvateli, avšak v roce 2006 je opět celkový přírůstek v záporných hodnotách. Nejvíce dětí se narodilo v roce 2003, kdy se také nejvíce obyvatel vystěhovalo.

16

Tabulka č. 11 – Pohyb obyvatelstva města Odry Rok

Narození

Zemřelí

Přirozený přírůstek

Saldo migrace

Celkový přírůstek

2002

72

83

-11

126

126

0

-11

2003

95

76

19

47

129

-82

-63

2004

73

71

2

92

118

-26

-24

2005

86

70

16

111

127

-16

0

2006

70

75

-5

111

121

-10

-15

Přistěhovaní Vystěhovaní

2006 Okres

1 598

1 453

145

1 530

1 461

69

214

ČR

105 831

104 441

1 390

68 183

33 463

34 720

36 110

Zdroj: MÚ Odry, http://vdb.czso.cz

V jednotlivých místních částech došlo k největšímu odlivu obyvatel v roce 2006 v Loučkách, nárůst byl zaznamenán ve Vítovce. Za poslední tři roky měla největší kladný celkový přírůstek místní část Dobešov, naopak záporný místní část Odry.

17

Tabulka č. 12 – Pohyb obyvatelstva za poslední tři roky dle místních částí Odry

Dobešov

Kamenka Klokočůvek

Loučky

Pohoř

Tošovice

Veselí

Vítovka

2004 Narození

60

1

2

0

4

3

2

0

1

Úmrtí

54

1

2

2

6

0

2

3

1

Přiroz. přírůstek

6

0

0

-2

-2

3

0

-3

0

Přihlášky

67

3

6

4

6

3

0

1

2

Odhlášky

99

1

3

0

10

1

0

4

0

Saldo migrace

-32

2

3

4

-4

2

0

-3

2

Celkem

-26

2

3

2

-6

5

0

-6

2

2005 Narození

72

4

3

1

2

3

1

0

0

Úmrtí

55

1

6

1

2

1

1

1

2


17

3

-3

0

0

2

0

-1

-2

Přihlášky

66

15

1

3

9

5

8

1

3

Odhlášky

92

8

3

1

8

4

4

6

1

Saldo migrace

-26

7

-2

2

1

1

4

-5

2

Celkem

-9

10

-5

2

1

3

4

-6

0

2006 Narození

55

5

0

0

4

1

2

2

1

Úmrtí

54

0

1

1

10

3

2

3

1


1

5

-1

-1

-6

-2

0

-1

0

Přihlášky

79

1

4

9

3

2

3

3

7

Odhlášky

89

2

9

3

7

1

5

5

0

Saldo migrace

-10

-1

-5

6

-4

1

-2

-2

7

Celkem

-9

4

-6

5

-10

-1

-2

-3

7

Přírůstek 04-06

-44

16

-8

9

-15

7

2

-15

9

Zdroj: MÚ Odry, http://vdb.czso.cz

18

Tabulka č. 13 – Cizinci s trvalým pobytem v jednotlivých místních částech Místní část / rok

Odry

Dobešov

Kamenka

Klokočůvek

Loučky

Pohoř

Tošovice Veselí Vítovka

2005

24

0

0

1

2

1

3

0

1

2006

28

0

0

1

2

0

3

0

0

Zdroj: MÚ Odry

Z hlediska cizinců došlo k nárůstu počtu v místní části Odry, oproti tomu k poklesu v Pohoři a Vítovce. V ostatních místních částech nedošlo k rozdílům v letech 2005 a 2006.

4.3 Dojížďka za prací

Do Oder dojíždí z okolí celkem 428 pracovníků. Z hlediska vnitroobecní dojížďky za prací tráví občané průměrně na cestě 14 minut. Největší skupinu (téměř 63 %) tvoří skupina cestujících dojíždějící do 14 minut, 15 - 29 minut cestuje 32 % občanů.

Tabulka č. 14 - Vnitroobecní dojížďka za prací podle času stráveného na cestě Podíl podle času stráveného na cestě (v %) Dojížďka v obci Odry

1791

do 14 minut

15 - 29 minut

30 - 44 minut

45-59 minut

60 - 89 minut

90 a více minut

62,3

31,7

3,4

1,1

0,2

0,2

Průměrný čas strávený na cestě (v min.)

14

Zdroj: Sčítání domů, lidu a bytů 2001

Obyvatelé Oder nejčastěji dojíždí do měst jako Nový Jičín, Hranice, Fulnek a Ostrava, přičemž nejvýraznější je dojížďka do Ostravy a Fulneku.

19

Tabulka č. 15 - Vyjíždějící a hlavní směr vyjížďky podle obcí Vyjížďka z obce za prací

Vyjížďka z obce do škol hlavní směr denní vyjížďky obec

počet

vyjíždějící žáci, studenti a učni

671

Nový Jičín

92

553

37,5

81,7

83

Odry

41

29

61,7

234

69,0

203

Odry

128

80

59,7

Luboměř

142

84,0

125

Odry

46

74

100,0

Spálov

259

71,3

223

Odry

107

63

37,3

Vražné

293

80,7

263

Odry

106

120

77,4

Obec / město

vyjíždějící zaměstnaní celkem

v % ze zaměstnaných celkem

vyjíždějící denně

Odry

881

28,9

Heřmanice u Oder

107

Jakubčovice nad Odrou

v% ze žáků, studentů a učňů


Zaměstnaní tvoří 66 % vyjíždějících osob mimo město Odry (65,71 % muži, 34,29 % ženy). Nejvíce pracujících obyvatel Oder (221) tráví na cestách od 15 - 29 minut, z nichž převažují muži 67 %.

Tabulka č. 16 - Vyjíždějící do zaměstnání a škol mimo město Odry Zaměstnaní Žáci a studenti Vyjíždějící, doba cesty

muži

ženy

celkem

Vyjíždějící celkem

442

229

671

338

do 14 minut

71

43

114

46

15-29 minut

148

73

221

55

30-44 minut

118

72

190

84

45-59 minut

55

24

79

67

60 a více minut

47

17

64

84

z toho doba cesty:


20

Nejvíce osob vyjíždí z města Odry za prací do průmyslového odvětví a stavebnictví, zatímco nejmenší vyjížďka je za účelem práce v obchodu, zdravotnictví a soc. činnostech.

Tabulka č. 17 - Vyjíždějící za prací podle odvětví

zemědělství, lesnictví

průmysl

stavebnictví

obchod

doprava a telekomun.

školství

zdravotnictví, soc. činnosti

Vyjíždějící z obce celkem

z toho odvětví

Kraj

200 280

2,88%

41,83%

8,05%

8,58%

7,31%

4,31%

5,51%

Odry

881

7,72%

34,62%

10,78%

4,20%

8,63%

5,33%

4,99%

Zdroj: www.czso.cz

21

5. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 5.1 Reliéf

Geomorfologicky patří Odry do celku Nízký Jeseník, tvořeného podcelkem Vítkovská vrchovina a okrsky Potštátská vrchovina, Heřmanická vrchovina, Tošovická vrchovina a Oderská kotlina (SV část Oderska), a do celku Moravská brána, tvořeného podcelkem Oderská brána a okrsky Bělotínská pahorkatina, Klimkovická pahorkatina, Bartošovická pahorkatina a Oderská niva. Geologická stavba Oderska je dána příslušností ke dvěma geomorfologicky odlišným celkům. Zatímco Nízký Jeseník je tvořen především drobami, slepenci a jílovitými břidlicemi s ojedinělým výskytem neželezných rud - galenitu, Moravská brána tvoří sedimenty - spraše, a štěrkopísky. Nízký Jeseník je jedním z nejstarších geologických celků střední Evropy. Rozprostírá se východně od Hrubého Jeseníku, mezi jižním Hornomoravským úvalem a severní Slezskou nížinou. Oblast na východě ohraničuje Moravská brána a Ostravská pánev. Je plochou vrchovinou o průměrné výšce 400 - 600 metrů. Nejvyšší, západní část Nízkého Jeseníku dosahuje až 800 metrů. Směrem k východu se šikmo svažuje a klesá na výšku kolem 350 m. Moravská brána je geomorfologický celek provincie "Západní Karpaty", soustavy "Vněkarpatské sníženiny" a oblasti "Západní vněkarpatské sníženiny". Moravská brána se dále dělí na podcelky Oderskou a Bečevskou bránu, které dále tvoří několik okrsků (např. Oderská niva). Moravská brána tvoří předěl mezi východní Karpatskou a západní Sudetskou soustavou a je zajímavá prolínáním rostlinných a živočišných druhů obou soustav. Moravská brána je však také významným přírodním fenoménem, což dokládá vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Poodří v roce 1991. Hlavním prvkem ochrany je meandrující přírodní tok řeky Odry s rybníky, lužními lesy a nivními loukami. Jeho význam byl oceněn i v mezinárodním měřítku, a to zařazením do Ramsarské úmluvy o mokřadech.

Na území Oderska se nachází Přírodní park Oderské vrchy. Přírodní park Oderské vrchy byl zřízen vyhláškou Okresního úřadu Nový Jičín č.8/1994. Tento park je rozdělen do čtyř zón, z nichž I. má nejpřísnější ochranu a IV. nejméně přísnou. Ve IV. zóně jsou zastavěná území obcí a člověkem nejvíce pozměněná území. III. zónu charakterizují intenzívně obdělávané zemědělské pozemky - zejména orná půda. II. zónu představují louky, pastviny a hospodářské lesy. V I. zóně jsou chráněná území, přírodně blízké lesy, květnaté louky, mokřady a louky v údolních nivách. Navazují na severu na pohoří Nízký Jeseník, východ ohraničuje Moravská brána a západní a jižní část Hornomoravský úval. Oderské vrchy dosahují průměrné nadmořské výšky cca 650 m. K nejvyšším vrcholům patří Fidlův kopec (680 m), Strážisko (675 m), Strážná (641 m). Hlavní hřeben Oderských vrchů se nachází ve vojenském prostoru Libavá a proto je zde pouze omezený přístup. Oderské vrchy jsou charakteristické lužními lesy a nivami v přírodním prostředí neregulovaného toku řeky Odry. Podnebně jsou Oderské vrchy chladnou oblastí s průměrem teplot v zimních měsících -3 - 6°C, v letním období 14 - 17°C, po čet dnů se sněhovou pokrývkou 100 - 140, počet letních dnů 10 - 30.

22

Obrázek č. 3 – Oderské vrchy

Zdroj: MěÚ Odry

Na území Oder se nachází řada přírodních zajímavostí: • Památný strom Novovésský dub v Loučkách nad Odrou • Památné stromy Lípy u kaple v Klokočůvku • Památný strom Fojtíkova lípa v Tošovicích • Památný strom Kamenský klen a Bürgermeisterův tis v Kamence • Vstavačové louky v Dobešově • Pramen řeky Odry - řeka Odra pramení v Kozlovské vrchovině v oblasti Nízkého Jeseníku na úpatí Fidlova kopce. Pramen se nachází v "Oderském lese" v oblasti vojenského prostoru Libavá mezi obcí Kozlov a zaniklou obcí Varhošť v mělkém sedle s rozsáhlým rašeliništěm. Prameniště je tvořeno několika stužkami, které jsou zřetelné v době dešťů či tání jarního sněhu. Pramen byl od 1. června 1991 zpřístupněn pro veřejnost vyhláškou Újezdního úřadu Vojenského újezdu. V trase stojí strážní budka, po dobu ostrých střeleb je další prostor nepřístupný. • Přírodní památka na Čermence v Kamence - chráněná plocha je situována na úbočních svazích dvou levostranných přítoků říčky Čermné cca 500 m jižně od železniční zastávky Klokočov. Výměra 9,27 ha, vyhlášena roku 1990. Přestárlé bukové porosty s přilehlými různověkými smrčinami tvoří přirozené hnízdiště mnoha druhům ptactva různých řádů. Význam z ornitologického hlediska je o to větší, že se jedná o zbytky původních porostů, charakteristických pro tuto část Oderských vrchů, kde v důsledku převodu ostatních okolních porostů ve smrkové monokultury s vtroušenými ostatními jehličnany a některými listnáči dochází ke koncentraci vzácných a ubývajících druhů dutinohnizdičů a druhů typických pro prosvětlené listnaté lesy podhorských oblastí.

23

Obrázek č. 4 - Přírodní památka na Čermence

Zdroj: MěÚ Odry

• Přírodní památka Stříbrné jezírko - tato přírodní památka o rozloze 0,22 ha se nachází za hranicí katastru Oder na jižním okraji Oderských vrchů nedaleko obce Jestřabí v nadmořské výšce cca 430 m. Jezírko vzniklo zatopením šachty, asi od poloviny 17. století opuštěného 2 galenitového dolu, a je bez přítoku a odtoku. Zatopená plocha obnáší přibližně 500 m . Ve Stříbrném jezírku se vyskytuje dnes již vzácný živočich rak říční, který má zde optimální podmínky k životu i rozmnožování. Přestože se jedná o člověkem vytvořenou nádrž, izolovanou od přímého spojení s okolními vodními biotopy, dochází zde k sukcesi vodních a bahenních rostlin, a tak se vytvořilo pro raka ideální prostředí. Lokalita má současně velký význam jako refugium pro četné druhy obojživelníků a je vyhledávána v době rozmnožování z poměrně širokého území. Pro zabezpečení před nežádoucími splachy či jinou intoxikací vody je vytvořeno ochranné pásmo o rozloze 3,22 ha. • Přírodní památka Vrásový soubor u Klokočůvku - rozloha vlastní přírodní památky: 1,25 ha, rozloha ochranného pásma: 0,63 ha. Charakteristika: Významný geologický útvar výrazné skalní defilé na levém břehu řeky Odry. Jde o součást hradecko-kyjovického souvrství moravskoslezského kulmu, které je tvořeno převážně drobami, podřízeně siltovci a jílovitými břidlicemi. Souvrství je postiženo vrásovými deformacemi několika řádů. Základním prvkem jsou rozsáhlé, kilometrové překocené vrásy s výraznou východní vergencí, mnohde přetržené vrásovými přesmyky.

24

Obrázek č. 5 - Přírodní památka Vrásový soubor

Zdroj: MěÚ Odry

5.2 Fauna a vegetace

Lesy jsou na Odersku nejhodnotnějším krajinotvorným prvkem. Bohužel, tak jako jinde na území ČR, i zde se začalo s vysazováním monokultur (hlavně smrkových) bez ohledu na vhodnost lokality. Výsledkem jsou kůrovcové kalamity, které vedou k narušení stability porostů a odolnosti vůči větru, mrazu a sněhu. Dále dochází ke špatné přirozené obnově lesa a k narušení jeho vodohospodářské funkce (následkem jsou záplavy). Porosty jsou převážně 100 až 150 let staré, jsou již za vrcholem fyzické a fyziologické zralosti (výskyt hniloby kmene, prosychání korun až odumírání celých stromů). Protože se pod těmito porosty vyskytuje velice životaschopné přirozené zmlazení buku a dubu, bylo započato s obnovou těchto lokalit. Moravská brána je důležitou tahovou cestou pro stěhovavé ptáky a svými mokřadními společenstvy vytváří podmínky pro výskyt některých kriticky ohrožených rostlin (kotvice plovoucí, nepukalka plovoucí). Odersko je bohaté na houby. V zimě zejména na ořešácích vlašských rostou hlívy ústřičné, u listnatých okrajů lesů nebo v břehových porostech roste pod javory kleny čirůvka májovka. Z hřibovitých hub je nejhojnější hřib hnědý (suchohřib) ve smrkových lesech a hřib žlutomasý (babka), který dává přednost lesům smíšeným. Dále zde rostou hřib smrkový (vyskytující se v posledních letech v hojném množství), dubový, nachovýtrusný, dutonohý a další. Na území Oder se nachází soustava rybníků. Zdejšími živočichy jsou: škeble rybniční, čolek obecný, kuňka žlutobřichá, ropucha obecná a zelená, rosnička zelená, skokan skřehotavý, štíhlý a zelený, ještěrka obecná a živorodá, slepýš křehký, užovka obojková. Z ptáků bekasína otavní, břehouši, bukač velký, čáp bílý a černý, čírka modrá a obecná, chřástal vodní, jeřáb popelavý, jestřáb lesní, kormorán velký, krahujec obecný, krutihlav obecný, ledňáček říční, lejsci, luňák hnědý, lžičák pestrý, moták pilich a pochop, moudivláček lužní, orlovec říční, pisík obecný, potápka černokrká, malá a roháč, rákosník velký, rybák černý a obecný, slavík obecný, sýček obecný, sýkořice vousatá, ťuhýk obecný a šedý, vlaštovka obecná, vodouši, volavka bílá a stříbřitá. Ze savců bělozubka bělobřichá, netopýři, veverka obecná.

25

V částech lesů, které jsou součástí myslivecké honitby, se v nich ze srstnaté zvěře vyskytuje daněk skvrnitý, jezevec lesní, kuna lesní a skalní, lasice hranostaj a kolčava, liška obecná, srnec obecný a zajíc polní. Z pernaté zvěře to jsou holub doupňák i hřivnáč, jestřáb lesní, kalous ušatý, káně lesní, krkavec velký, poštolka obecná, puštík obecný, včelojed lesní a výr velký. Z chráněných plazů můžete ještě poměrně často pozorovat slepýše křehkého, ještěrku obecnou a živorodou. V okolí řeky Odry a jejich přítoků a zejména na Oderských rybnících je hojná užovka obojková. V posledních letech je opět možno v přírodě Oderska spatřit zmiji jedovatou.

5.3 Klimatické poměry

Tabulka č. 18 - Charakteristika klimatických oblastí Klimatická charakteristika

Hodnota

Počet dnů s průměrnou teplotou 10°C a více

140-160

Průměrná roční teplota

6-8

Průměrný úhrn srážek v mm

670 – 780

Vegetační doba ve dnech

140 - 160

Počet dnů se sněhovou pokrývkou

60-80

Počet mrazivých dnů

110 - 130

Zdroj: oblast.cz

Nejsilnější a nejčastější větry vanou od jihu, jihozápadu a severu.

5.4 Hydrologické poměry

Městem protéká řeka Odra. Odra je evropským veletokem a svou vodností zaujímá 27. místo v 2 2 Evropě. Plocha povodí řeky Odry činí 118 600 km , z toho v ČR 10 288 km . Délka toku je 861 km, ale na území ČR jen 131 km. Odra pramení v Nízkém Jeseníku v nadmořské výšce 632 m pod Fidlovým kopcem (680 m.n.m.). Nejnižším bodem řeky Odry na našem území je její soutok s řekou Olší (195 m.n.m.). Odra protéká v Nízkém Jeseníku poměrně hlubokým údolím, které se však pod obcí Jakubčovice nad Odrou výrazně rozšiřuje v rozlehlou kotlinu v jejíž jižní části se nachází i město Odry. Upravený pramen řeky Odry se nachází na území Vojenského újezdu Libavá a je přístupný po červené turistické značce z vesnice Kozlov. Tok řeky je od pramene po obec Heřmánky přirozený bez významnějších úprav koryta, od Heřmánek níže je tok v místě zástavby, komunikací a železnice stabilizován opevňováním břehů. V minulosti byla řeka překonávána především brody, které jsou v současnosti k nalezení jen na horním toku. Při vyšší vodě však tato cesta nebyla použitelná a začaly vznikat první mosty a lávky (dříve dřevěné, později ocelové nebo železobetonové).

26

Voda z Odry byla dříve využívána pro pohon vodních mlýnů, pil, valch a stoup. Proto byla na řece Odře zřízena řada jezů a náhonů. Většina těchto vodních děl se však do dnešního dne nedochovala. Řeka Odra má velký význam především z přírodního a krajinotvorného hlediska. Je páteří CHKO Poodří, spolu s břehovými porosty a údolní nivou je významným krajinným prvkem podle zákona na ochranu přírody a krajiny, většina jejího toku je součástí územního systému ekologické stability jako regionální či nadregionální biokoridor, který umožňuje migraci rostlinám a volně žijícím živočichům. Od pramene po tzv. první splav v Odrách je řeka zařazena mezi pstruhové vody, od tohoto jezu níže je vodou bílou, mimopstruhovou. V povodí řeky Odry bylo v padesátých letech uváděno 30 druhů ryb včetně mihulovců. Do současnosti vyhynul jelec jesen, koljuška mořská a mihule říční. Introdukcí přibyly tolstolebec pestrý, amur bílý, hlavatka podunajská, ouklej obecná a bolen dravý. Nověji byl v povodí řeky Odry prokázán výskyt původní vranky pruhoploutvé, mřenky mramorované, mníka jednovousého a zavlečené střevličky východní. Posledním zástupcem mihulovců je chráněná (kriticky ohrožená) mihule potoční, která se velmi vzácně vyskytuje ve vodním náhonu v Jakubčovicích nad Odrou. •

Oderské rybníky (Oderská rybniční soustava)

Oderská rybniční soustava dnes zaujímá plochu 95 ha a tvoří ji pět produkčních rybníků : Cíp (4,23 ha), Vraženský (8,85 ha), Trněný (16,82 ha), Travný (18,46 ha) a Emauzský (28,61 ha). Myslivci vysadili řadu remízků a háječků, čímž se honitba stala zajímavou pro chov bažantů. V poslední době jsou na rybnících vypouštěny a chovány divoké kachny. Dnes jsou rybníky zajímavé především z ornitologického hlediska, protože se v době hnízdění stávají domovem mnoha chráněných druhů. Velký význam mají také v období tahu, kdy především rybník Emauzský a Travný hostí nemálo skvostů ornitofauny. Menší rybníky naopak vynikají výskytem obojživelníků a to díky břehovým porostům, které společně s rákosinami vytvářejí stabilní klimatické podmínky. Zejména rybníky Cíp a Vraženský jsou na jejich druhovou pestrost nejbohatší. V celkovém kontextu oderské rybníky slouží jako regionální biocentrum, které napomáhá svou ekologickou stabilitou šíření živočišných druhů do okolní narušené krajiny. Cílem je ochrana zachovalého ekosystému rybniční soustavy nedaleko města Oder, která představuje významné refugium obojživelníků, plazů a ptáků. Rybníky Emauzský, Travný, Trněný, Vraženský a Cíp představují významné shromaždiště vodního ptactva a živočichů. Všechny rybníky obhospodařuje fy DENAS s.r.o. Studénka a využívá je především pro chov kaprů.

27

Obrázek č. 6 – Oderské rybníky

Zdroj: MěÚ Odry

•

Vodní nádrž Vítovka ve Vítovce

Jedná se o přehradní nádrž na okraji obce Vítovka, 2km od Oder. Nádrž má travnatý břeh, bahnité dno. Má rozlohu 3 ha a disponuje možností sportovního rybolovu.

Od pramene po město Odry jde u řeky Odry o silně znečištěnou vodu (IV. třída) a níže až po hranici s Polskem jde o velmi silně znečištěnou vodu (V. třída). Nejvýrazněji se na tom podílí ukazatel fekálních koliformních baktérií. Špatná je jakost vod rovněž v menších přítocích Odry, kde je většinou tok silně degradován a klasifikován jako znečištěný a velmi silně znečištěný. Tam, kde degradaci toku způsobují pouze nedostatečně čištěné splaškové vody, lze očekávat poměrně rychlou nápravu po řádném odkanalizování. Při znečišťování přetrvává především problém nedostatečného čištění splaškových odpadních vod převážně na přítocích, znečištění těžkými kovy, nebezpečných a zvlášť nebezpečných látek z průmyslových odpadních vod a nadměrnou erozí. Hlavními zdroji znečištění jsou u organického znečištění - komunální sféra, zemědělství; u chemického znečištění – průmysl a u mechanického znečištění - erozní splachy a lom. Kvalita povrchových vod se postupně mírně zlepšuje, problémy nastávají v jejím nadměrném nedostatku (roste koncentrace znečišťujících látek a ohrožení vodních biotopů).

28

5.5 Ovzduší

Území města bylo vyhlášeno v Nařízení vlády č. 60/2004 Sb. (únor 2004) jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví pro suspendované částice frakce PM10 a benzo(a)pyren. Zdroje emitující do ovzduší znečišťující látky, jsou celostátně sledovány v rámci tzv. Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO), což je informační systém emisních, technických, provozních a organizačních údajů o zdrojích znečišťování ovzduší. Stacionární zdroje jsou zahrnuty v dílčích souborech REZZO 1 – 3, mobilní zdroje jsou začleněny v dílčím souboru REZZO 4. Přehled kategorií zdrojů, jejich základních charakteristik a odpovídajících souborů REZZO je uveden v následující tabulce.

Tabulka č. 19 - Kategorie REZZO Druh zdroje

Velké zdroje znečišťování

Střední zdroje znečišťování

Malé zdroje znečišťování

Mobilní zdroje znečišťování

Typ souboru

REZZO 1

REZZO 2

REZZO 3

REZZO 4

obsahuje

stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW a zařízení zvlášť závažných technologických procesů

stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW, zařízení závažných technologických procesů, uhelné lomy a plochy s možností hoření, zapaření nebo úletu znečišťujících látek

charakter zdroje

bodové zdroje

způsob evidence

zdroje jednotlivě sledované

stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu nižším než 0,2 MW, zařízení technologických pohyblivá zařízení se procesů, nespadajících spalovacími nebo do kategorie velkých a středních zdrojů, plochy jinými motory, zejména na kterých jsou silniční motorová vozidla, železniční prováděny práce, které kolejová vozidla, mohou způsobovat plavidla a letadla znečištění ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a zachycených exhalátů a jiné stavby, zařízení a činnosti, výrazně znečišťující ovzduší plošné zdroje

liniové zdroje

zdroje hromadně sledované

Zdroj: Centrum pro životní prostředí a hodnocení krajiny, Ekotoxa Opava s.r.o.

29

V následujících tabulkách jsou uvedeny emise a zdroje znečišťování ovzduší.

Tabulka č. 20 - Emise hlavních znečišťujících látek –střední zdroje znečišťování ovzduší ORP – Odry v roce 2006 (t/rok) Název kraje

Kód ORP

TZL

SO2

NOx

CO

VOC

NH3

Moravskoslezský

8116

157,763

20,214

9,377

15,283

5,506

28,091

Zdroj: MěÚ Odry

Tabulka č. 21 – Přehled velkých zdrojů znečištění a množství emisí v Odrách v tunách za rok 2004

1,0521

8,42

0,164

0,1864

4,3609

ethylacetát

0,009 0,39461

aceton

organické látky

oxid uhelnatý

oxidy dusíku 0,051

olovo a jeho sloučeniny, vyjádřené jako Pb

Semperflex Optimit, a.s.

0,06431 0,00032

těkavé organické látky

GDX Automotive, s.r.o.

oxid siřičitý

Zdroj

tuhé emise

Emise v t/rok

-

-

-

-

16,4851

0,01654

1,735

3,31

Zdroj: www.chmu.cz

5.6 Odpady

Likvidaci odpadů, kterých je město původcem, odpady od obyvatel města, organizací, firem zapojených do odpadového hospodářství města, svoz, nakládání, třídění, využití a odstranění odpadů zajišťuje firma Remondis, spol. s r.o. Zabezpečuje rovněž likvidace nebezpečného odpadu. Separují se papír, sklo a plast do separatních nádob a nápojové kartóny se separují do oranžových plastových pytlů. Kov je občany odevzdáván do sběrných surovin. Likvidace všech složek odpadu je zabezpečena i v odlehlých lokalitách. Likvidace nebezpečného a velkoobjemového odpadu je zajišťována formou mobilního svozu přímo v odlehlých lokalitách 2x ročně.

30

Následující tabulka ukazuje na objem svozu vybraných druhů odpadů.

Tabulka č. 22 - Vývoj objemu separovaného odpadu Komodita

plast

sklo

papír

nápojový karton

Období

t

t

t

t

2004

44,3

67,5

15,9

0,2

2005

52,1

67,8

23,4

0,45

2006

57,5

66,4

25,2

0,77

Zdroj: MěÚ Odry

Tabulka č. 23 - Vývoj objemu komunálního a nebezpečného odpadu Komodita

KO

NO

Období

t

t

2004

774,9

24,8

2005

1868,7

33,24

2006

2151,6

21,9

Zdroj: MÚ Odry

Z tabulek je zřejmý nárůst množství odpadů vyprodukovaných a odevzdaných občany. Tabulka kopíruje celorepublikový i celoevropský trend, ve kterém se zvyšuje kupní síla občanů, tím roste i spotřeba a produkuje se více odpadů. Pozitivní je nárůst podílu využitelných složek komunálního odpadu (papír, plasty) v celkovém množství vyprodukovaného odpadu.

31

6. OBČANSKÁ VYBAVENOST A ŽIVOT VE MĚSTĚ 6.1 Školství

V Odrách se nachází mateřská škola Čtyřlístek se třemi dalšími odloučenými pracovišti, dvě základní školy a dvě odborné střední školy. Gymnázium se ve městě nenachází. Nejbližší gymnázium je ve Vítkově, Hranicích, Novém Jičíně a Bílovci.

Tabulka č. 24 – Počet žáků v mateřských a základních školách 2004/05

2005/06

2006/07

Základní škola

Družina

Jídelna

5

x

ano

45

2

x

výdejna

1

24

1

x

výdejna

14

1

25

1

x

výdejna

19

433

18

438

18

ano

ano

19

392

18

357

17

ano

ano

žáci

třídy

žáci

třídy

žáci

třídy

MŠ Čtyřlístek Odry

125

5

120

5

113

MŠ Čtyřlístek Odry, Sokolovská ul.

45

2

45

2

MŠ Čtyřlístek Odry, Loučky

19

1

19

MŠ Čtyřlístek Odry, Kamenka

25

1

445 443

ZŠ Odry, Komenského 6, příspěvková organizace ZŠ Odry, Pohořská 8, příspěvková organizace Zdroj: MěÚ Odry

Střední pedagogická škola a Střední zdravotnická škola svaté Anežky České je školou církevní. Její výchovný program vychází z učení katolické církve, ale je školou otevřenou pro všechny studenty bez rozdílu vyznání. Studijní obory: - sociální činnost – sociální vychovatelství - sociální činnost – sociální poradenství - ošetřovatelství/ošetřovatel - pedagogické lyceum - předškolní a mimoškolní pedagogika Všechny obory jsou ukončovány maturitní zkouškou, vyjma obor ošetřovatelství/ošetřovatel. Ten je ukončen závěrečnou zkouškou s výučním listem. Střední škola Odry (SŠO) má dva tříleté studijní programy (krejčí a kadeřník) a jeden čtyřletý studijní program (kosmetička). SŠO nabízí i možnost nástavbového studia - absolventům středního vzdělání s výučním listem je umožněno doplnit si střední vzdělání o maturitní zkoušku (podnikání v denní i dálkové formě). Kromě výše uvedených škol funguje v Odrách Základní umělecká škola.

32

Celoživotní vzdělávání

Při Střední škole Odry funguje Komunitní vzdělávací centrum, které nabízí další vzdělávání občanů v oblastech: - kurzy jazykové, počítačové, odborné, zájmové - firemní kurzy na klíč - přednášky, besedy, setkání - volnočasové programy, výstavy, soutěže, přehlídky Komunitní centrum má bezbariérový přístup.

6.2 Kultura, sport a další zájmová činnost

Kulturu ve městě z velké části zastřešuje Městské kulturní středisko Dělnický dům. Provozuje kinokavárnu, zajišťuje kulturní pořady ve městě a zastřešuje loutkové divadlo, taneční klub, divadelní ochotnický soubor Lojza z Oder a pěvecký sbor Píseň.

Dalšími kulturními zařízeními jsou: • Městská knihovna Odry, která má oddělení pro dospělé, oddělení pro děti a stanici s veřejným internetem, • Městská galerie Odry.

Kromě těchto zařízení vykonávají kulturní činnost ve městě soubory a spolky. Jedná se o: • Chorus Odry - chrámové sdružení • Oderští trubači • Village Sound Odry V místních částech města jsou zřízeny Osvětové besedy jako organizační složky města. Zajišťují kulturní, sportovní a společenský život v místních částech.

Ve městě je dobrá nabídka sportovního vyžití.

33

Tabulka č. 25 - Sportovní zařízení Název

Služby

Aerobic studio LeaFIT

aerobní cvičení, spinning

Antukové volejbalové hřiště

volejbal

FIT Centrum

fit služby

HEIpark Tošovice

lyžařský areál - 2 uměle vytvořené sjezdovky s vlastními kotvovými vleky, 2 dětské sjezdovky s vlastním lanovým vlekem, snowboardpark (umělé skoky, překážky) s vlastním kotvovým vlekem, snow tubing, bobová dráha. Ve výstavbě je lanové centrum.

Herna stolního tenisu

stolní tenis

Kluziště

bruslení

Kuželna

kuželky

Městské koupaliště

bazén, tobogán, volejbal, badminton, pétanque, kuželky, slunečníky

Sauna SOU

sauna

Snow kiting, Veselí

kurzy, v létě kurzy kiteboardingu

Sportovní hala

házená, florbal, sálová kopaná, tenis

Sportovní střelnice

sportovní střelba

Stadion TJ Odry

2x hřiště pro míčové hry, fotbalové hřiště, 2x antukové hřiště na tenis

Zdroj: www.odry.cz, MěÚ Odry

Obrázek č. 7 – Městské koupaliště

Zdroj: MěÚ Odry

34

V místních částech Vítovka je k dispozici antukové hřiště, v Loučkách antukové a travnaté hřiště a v Dobešově fotbalové travnaté hřiště. Dále má veřejnost možnost využívat hřiště základních škol Komenského a Pohořská.

Dále v Odrách funguje několik sportovních klubů: Karate Klub Odry, SK OB Odry (orientační běh), 2K bike club (cyklistický), Střelecký klub, Snowkiting a TJ Odry. Pod TJ Odry spadá několik oddílů – fotbalový, tenisový, volejbalový, stolního tenisu a kuželek. V oblasti zájmové činnosti nabízí služby zejména Krajské středisko volného času Juventus Karviná, centrum Odry. Vykonává: - Pravidelnou činnost - kroužky pro děti školního, předškolního věku, pro mládež i dospělé – přírodovědné, počítačové, estetické, sportovní, společenské a jazykové - Soutěže, hry, zábavné a vzdělávací akce v odpoledních hodinách - Klubíčko pro děti od 3 let, které nechodí do mateřské školy - Tábory o prázdninách letních a jarních, víkendové pobyty a zájezdy pro děti a rodiče s dětmi.

Kromě toho funguje v Odrách řada nestátních neziskových organizací, které rozvíjejí zájmovou činnost obyvatel. Jedná se o: -

Asociace rodičů a přátel zdravotně postižených dětí v ČR - Klub Zvoneček Český rybářský svaz MO Vítkov - místní skupina Odry Český svaz chovatelů poštovních holubů Český svaz ochránců přírody Odry, základní organizace 70/13 Český včelařský svaz Odry Historicko-vlastivědný spolek v Odrách Charita Odry Junák – svaz skautů a skautek Klub českých turistů Odry Klub filatelistů 07 - 40 Odry Křesťanské sdružení Benjamín Kynologický klub Odry Myslivecké sdružení Skalní sklepy Myslivecké sdružení Odry 1 Občanské sdružení Divous Občanské sdružení zdravotně postižených Odry Sdružení dobrovolných hasičů Odry Sdružení nepochopených umělců WI-FI CBS ODRY- sdružení pro šíření internetu

Na základě činnosti spolků a dalších organizací se konají ve městě různé akce, festivaly a slavnostní dny.

Pravidelné sportovní akce: -

Oderská Mlýnice - velký cyklistický závod s celorepublikovou účastí - přes 1000 účastníků O putovní štít města Oder – hasičské soutěže v požárním útoku Silesia Cup - mezinárodní soutěž karate Oderský volejbalový turnaj Fotbalový turnaj - Dobešov Nohejbalový turnaj - Loučky Oderská volejbalová liga Oderská liga družstev kuželek

35

Kulturní akce ve městě: -

Oderský den - městská slavnost v areálu zámeckého parku Historický den - v areálu zámeckého parku Slavnostní rozsvícení vánočního stromu - náměstí Vánoční trhy - náměstí Festival chrámových sborů - organizuje chrámový sbor a orchestr Chorus Odry Taneční revue - taneční klub Slavnostní koncert učitelů Základní umělecké školy

6.3 Zdravotnictví a sociální péče

Ve městě funguje Městská nemocnice Odry, p.o. Má 2 lůžková oddělení – interna a JIP a 7 ambulantních oddělení – interna, diabetologie, dermatovenerologie, klinická biochemie, radiologie, rehabilitace a fyzická medicína a doprava. Dále zde funguje Léčebna pro dlouhodobě nemocné, p.o., Územní středisko záchranné služby, výjezdní skupina a další zdravotnická zařízení, která jsou uvedená v tabulce.

Tabulka č. 26 - Počty zdravotnických zařízení v Odrách

Typ

ordinace praktické ho lékaře pro dospělé

ordinace praktického lékaře pro děti

Počet

5

2

ordinace ordinace praktického praktického lékaře lékaře – stomatologa gynekologa 4

1

ordinace domácí praktického lékárna zdravotní lékaře – péče specialisty 7

2

3

zdroj: Registr zdravotnických zařízení (www.uzis.cz), vlastní šetření

Lékaři – specialisty jsou: oční, psychiatrie, chirurgie, neurologie, ortopedie, TRN – M.I.O., s.r.o. a ušní, nosní, krční. Kromě výše zmíněných zařízení funguje ze zdravotnických zařízení logopedie (2×). Ze sociálních služeb je v provozu Domov Odry. Kapacita domova je 78 lůžek (z toho 23 ošetřovatelských) s celoročním pobytem. Domov Odry je bezbariérový. Klub Zvoneček v Odrách je poskytovatelem dvou sociálních služeb: sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi a centrum denních služeb. Dalším poskytovatelem sociálních služeb je Charita Odry. Ta poskytuje domácí zdravotní péči.

36

6.4 Stravovací zařízení

Ve městě se nachází několik stravovacích zařízení.

Tabulka č. 27 – stravovací zařízení v Odrách Název

Služby

Bezbariérovost Ano/ne

Dělnický dům

restaurace, vinárna, kavárna, pivnice, možnost pořádaní společenských akcí, oslavy, svatby

ne

Pizzerie Toscana

rozvoz pizzy

ne

Restaurace Flora - Pizzerie

restaurace

ano

Restaurace na koupališti

sezónní; stolní fotbal, šipky, velkoplošná televize

ano

Restaurace U Zdeňků

restaurace

ne

Hospoda U Chloupků, Loučky

zvěřinové speciality, oslavy, svatby, taneční country večery s živou hudbou

ano

Restaurace HEIkalka, Tošovice

v lyžařském areálu

ano

Zdroj: www.odry.cz, šetření informačního centra, vlastní šetření

37

7. EKONOMIKA A PODNIKÁNÍ 7.1 Ekonomické subjekty

V Odrách převažují podnikající fyzické osoby nad právnickými, u obou kategorií se jejich počet neustále zvyšuje.

Tab. č. 28 - Počty aktivních ekonomických subjektů s místem podnikání / sídlem na území Oder Subjekt

31.12.2004

31.12.2005

24.5.2007

Právnické osoby

94

97

104

Fyzické osoby

797

822

870

Zdroj: MěÚ Odry

Z druhů živností převažují živnosti volné, následují řemeslné, vázané a koncese. U volných živností převažují obory související s obchodní činností, zprostředkovatelská činnost, výroba plastikářských výrobků a lesnictví. Řemeslná činnost je zastoupena převážně gumárenstvím, elektro a hostinskou činností. Vázané živnosti reprezentují především činnosti ve stavebnictví a vedení účetnictví, silniční motorová doprava nákladní převládá v udělených koncesích.

Tab. č. 29 - Aktivní živnosti vydané pro právnické osoby se sídlem na území Oder (stav k 24.5.2007) Druh živnosti

Počet

Volné

308

Řemeslné

64

Vázané

38

Koncese

11

Zdroj: MěÚ Odry

38

Tab. č. 30 - Významné podnikatelské subjekty v Odrách Subjekt

Činnost

Agro Odersko, a.s.

zemědělství

ALOB, a.s.

výroba plastových vaků pro infúzní roztoky

DOPAS - KOVO, s.r.o.

kovovýroba

GDX Automotive, s.r.o.

gumárenská výroba

Gerlich Odry, s.r.o.

dřevovýroba

Hein & spol. - keramické závody, spol.s r.o.

výrobce kachloví na stavbu kachlových kamen, krbů a sporáků

Keramické závody, s.r.o.

Výroba kachel pro krbová kamna

MATEICIUC, a.s.

výroba plastikářských a gumárenských výrobků

Medi - Globe, s.r.o.

výroba zdravotnických plastových pomůcek

Městská nemocnice v Odrách, příspěvková organizace

zdravotnická péče, léčebna dlouhodobě nemocných

Moraplast, s.r.o.

výroba technických dílů a obalů z expandovaného polystyrenu (EPS) a polypropylenu (EPP).

Semperflex Optimit, s.r.o.

výroba a prodej průmyslových, vysokotlakých hadic, pryžových desek, fóliích

SUM ODRY, s.r.o.

kovoobrábění, zámečnictví

František Šubrt, GLOBAL Technik, s.r.o.

kovovýroba, zámečnictví

Ing. Radek Janoš

autodoprava, kamionová doprava

Zdroj: MěÚ Odry

V areálu Semperflex Optimit, s.r.o. podniká řada menších firem zabývajících se zajišťováním služeb, jako jsou doprava, údržba apod. Gerlich, s.r.o zaměstnává zdravotně postižené spoluobčany.

7.2 Lesní hospodářství a zemědělství

Město leží v krajině s rovnoměrným zastoupením zemědělských ploch, lesů a krajinné zeleně a osídlení. Rovněž v samotném zastavěném území města je díky rozsáhlému městskému parku v blízkosti městského centra zeleně poměrně dost. Lesy jsou na Odersku nejhodnotnějším krajinotvorným prvkem. Zalesněná údolí řeky Odry a jejich přítoků, úbočí Veselského a Pohořského kopce a Hrabětický les poskytují nejen dřevo, ale jsou nejpříjemnějšími místy pro odpočinek a rekreaci místních obyvatel i návštěvníků. Odersko bylo v minulosti porostlé bukojedlovými lesy. V přírodní památce Na Čermence u železniční zastávky Klokočov vedle fragmentu bukového lesa roste různověký hospodářský les s převahou smrku, což vyhovuje pestrému složení ptactva.

39

Významným podnikatelským subjektem v zemědělství je Agro Odersko, a.s. Předmětem činnosti této firmy je kombinovaná rostlinná i živočišná výroba. Společnost obhospodařuje celkem 1 645 ha půdy. Zemědělská doprava využívá stávající síť účelových (polních) cest a státních silnic II. a III. třídy. Plošná výměra průmyslových a zemědělských areálů je cca 42 ha. Podle údajů provozovatele vodovodu SmVaK Ostrava, a.s. se z vody fakturované odběr pro 3 zemědělství ve městě Odry pohybuje v objemu cca 16 tis. m /rok.

Tab. č. 31 – Výměra lesní a zemědělské půdy v jednotlivých letech v Odrách (v ha) 2001

2002

2003

2004

2005

2006

Zemědělská půda

3 969,51

3 961,46

3 960,11

39 440,18

3 933,04

3 919,00

Lesní půda

2 858,97

2 878,01

2 867,24

2 882,62

2 893,74

2 898,00

http//vdb.czso.cz

Graf č. 5 – Struktura využití půdy k 31.12.2006 v ha

362

Ostatní plochy 972

Zastavěné plochy 1322

Vodní plochy

2898

Lesní půda 3919

Zemědělská půda Trvalé travní porosty

7862 282

Ovocné sady

1702

Zahrady 2935

Orná půda 0

2000

4000

6000

8000

Zdroj: http://vdb.czso.cz

Dle Českého statistického úřadu vyvíjí hospodářskou činnost v zemědělství, lesnictví a rybolovu 178 ekonomických subjektů, což je 13 % ze všech podnikatelských subjektů.

40

Graf č. 6 - Podíl zemědělství, lesnictví a rybolovu na hospodářské činnosti v Odrách

Zemědělství, lesnictví, rybolov 87%

13%

Ostatní činnosti

Zdroj: MěÚ Odry

7.3 Průmysl a stavebnictví

Dle sdělení MŽP ČR v katastrálním území obce nejsou vyhodnocena žádná ložiska nerostů. Podle údajů provozovatele vodovodu SmVaK Ostrava, a.s. se ve městě Odry z vody 3 fakturované odběr pro průmysl nyní pohybuje v objemu cca 51 tis. m /rok.

V Odrách se stavitelstvím, bytovými úpravami, rekonstrukcemi zabývají tyto firmy: -

Autorizovaný architekt Ing.arch. Vávrová D. DVM stavby, s. r. o. Gespo, v.o.s. Horák-stavitel, s.r.o. Lubomír Maceček - kompletní rekonstrukce bytů Maňák Josef Petr Orava - stavební práce Prinex Group, s.r.o. Pa Interiér Zlámal Patrik SEKO ZP, s.r.o. Soukromá stavební firma Skalka Josef Soukromá stavební firma Skalka Petr Stavební projektant Ing. Zdražil Pavel Stavebniny - Doleželová Marie Stavební bazar Stavební činnost Spáčil Staving s. r. o. Stavitel Milan Sedlák

41

- Výkopové práce a terénní úpravy strojem Mikloš Milan - Zasedoma, s. r. o. - Zavadil Milan

Graf č. 7 - Podíl činnosti v průmyslu a stavebnictví na hospodářské činnosti v Odrách

Průmysl 13%

Stavebnictví 73% 14% Ostatní činnosti

Zdroj: MěÚ Odry

Dle Českého statistického úřadu vyvíjí hospodářskou činnost v průmyslu a stavebnictví 374 ekonomických subjektů, což je 27 % ze všech podnikatelských subjektů v Odrách.

7.4 Pozemky k podnikatelskému využití

Smíšené území živnostensko-obytné 2

1.Odry město – areál bývalého statku na ulici Potoční. Přestavbové území. Velikost 18 530 m . 2 2.Odry-město – areál skladů na ulici Hranické. Přestavbové území. Velikost 3 400 m . 2 3.Odry-město – areál bývalé továrny na ulici Hranické. Přestavbové území. Velikost 2 500 m .

42

Smíšené komerční plochy 2

Odry-město – u dálničního přivaděče při vjezdu do města. Velikost 22 000 m . - výhodné dopravní napojení na navržený dopravní skelet města - inženýrské sítě v dosahu - výstavba na „zelené louce“ - blízkost sportovního areálu Zápory: - část záboru leží ve II. třídě ochrany ZPF - nezainventované území - území leží v záplavovém území (ale mimo aktivní zónu) Plocha pro zemědělskou, průmyslovou a drobnou výrobu a) výroba průmyslová 2

1. Odry-město – v severní části města za výrobním areálem. Velikost 31 200 m . – lokalita je komunikačně dobře dostupná z komunikace I. třídy a z navrženého východního průtahu - možnost napojení na všechny inženýrské sítě, které jsou zpravidla v blízkosti lokality - lokalita byla obsažena již ve schváleném územním plánu Zápory: - nezainventované území - leží v ochranném pásmu II. stupně vodního zdroje 2. Odry-město – v severní části města za průmyslovým areálem Semperflexu. Velikost 93 000, 2 105 000 a 29 000 m . - lokalita je komunikačně dobře dostupná z komunikace II. třídy - možnost napojení na všechny inženýrské sítě, které jsou v blízkosti lokality Zápory: - nezainventované území - leží v ochranném pásmu II. stupně vodního zdroje

b) výroba drobná 2

1. Odry-město – vedle areálu společnosti Mateiciuc. Velikost 12 800 a 15 500 m . - dobrá možnost napojení na inženýrské sítě i komunikaci, po vybudování nábřežní komunikace Zápory: - přes lokalitu vede plynové napojení VTL a elektrické VN - lokalita leží v záplavovém území řeky Odry 2. Odry – Za cihelnou, mezi železnicí a navrženým východním průtahem města. Velikost 2 62 700 m . - dobrá možnost napojení na inženýrské sítě Zápory: - mimo současně zastavěné území města - II. třída ochrany ZPF - nezainventované území - leží v ochranném pásmu vodního zdroje II. stupně 3. Odry-město – u křižovatky stávající silnice I/47 se 2 46 500 a 7 750 m . - dobrá možnost napojení na inženýrské sítě Zápory: - část lokality leží v ochranném pásmu vodního zdroje II. stupně - přes lokalitu vede vzdušné vedení VVN

silnicí

II/441.

Velikost

43

2

4. Loučky – v severní části Louček u komunikace II. třídy. Velikost 43 700 m . - lokalita je komunikačně dobře dostupná z navržené paralelní komunikace, která je souběžná s komunikací II/441 - možnost napojení na všechny inženýrské sítě Zápory: - nezainventované území - II. třída ochrany ZPF 5. Dobešov – naproti stávajícího zemědělského družstva, při komunikaci III/4417. Velikost 2 18 800 m . - lokalita je komunikačně dobře dostupná z komunikace III/4417 - možnost napojení na vodovod, který prochází po hranici pozemku - rozvojová plocha navazuje na současně zastavěné území Zápory: - nezainventované území - nutno vybudovat kanalizaci v obci 2

6. Kamenka – při komunikaci III/4623. Velikost 33 600 m . - přestavbové území. - bývalý areál zemědělského družstva. - zainvestované území.

44

8. DOPRAVA 8.1 Silniční doprava

Dopravní osu Oderska tvoří stávající silnice I., II. a III. třídy. Hlavní dopravní tepnou je silnice I. třídy č. 47 Vyškov - Přerov - Ostrava, která prochází historickou částí města. Průtah městem je v současné době zcela nevyhovující s ohledem na silnou dopravní zátěž (intenzita dopravy přes 6 000 vozidel/24 hod) a nevyhovující šířkové i podélné profily komunikací v historickém jádru, což dokonce vedlo k tomu, že silnice I/47 je v některých úsecích jednosměrná. I tak je však velmi problematické její křížení s pěší a cyklistickou dopravou a nevyhovující parametry řady křižovatek s místními komunikacemi (dopravní závady). Dálnice D47, která je již připravena, povede mezi Odrami a Mankovicemi. Realizací dálnice dojde k výrazným změnám v dopravní zátěži na jednotlivých komunikacích, především na silnicích I. a II. třídy.

Obr. č. 8 - Stávající a plánované dálnice a silnic

Zdroj: www.rsd.cz

45

Největší problémy s parkováním jsou ve středu města, na sídlišti Míru, v sídlišti Pod lesem a před areálem firmy Semperflex Optimit, s.r.o., kde chybí 324 parkovacích míst. Některá parkoviště mají pouze provizorní povrchovou úpravu (u pošty, na Kopečné ulici), většině z nich pak chybí ozelenění, které by opticky rozčlenilo rozsáhlé zpevněné plochy (estetické důvody) a současně by poskytlo vítané přistínění zaparkovaných automobilů v letním období.

8.2 Železniční doprava

Odry jsou z hlediska železniční dopravy obsluhovány regionální tratí č. 276 Suchdol nad Odrou Budišov nad Budišovkou. Spoje Odry - Suchdol nad Odrou a Odry - Budišov nad Budišovkou jezdí jedenáctkrát denně. Jedná se o jednokolejnou neelektrifikovanou železniční trať regionálního významu III. řádu. Trať je územně stabilizována, České dráhy, a.s. neplánují žádné výhledové investiční nebo územní rozvojové záměry. Ochranné pásmo železnice je 60 m od osy krajní koleje. Dopravní zátěž na této železniční trati značně kolísá.

Obr. č. 9 - Traťové koleje

Obr. č. 10 - Nadmořské výšky železničních stanic a zastávek

Zdroj: České dráhy, a.s.

stejnosměrná trakční soustava 3 kV jednokolejná trať nadmořská výška číslo tratě podle knižního jízdního řádu číslo tratě

46

8.3 Dopravní obslužnost

Provozovatelem autobusové dopravy v Odrách je společnost Connex Morava, a.s. a TQM holding, s.r.o. Tyto společnosti jsou nositeli certifikátu dle EN ISO 9001:2000. Společnost Connex Morava, a.s. provozuje dálkovou linku č. 930455 Ostrava - Fulnek - Odry - Vítkov Šternberk - Uničov - Mohelnice.

Obr. č. 11 - Schéma sítě linek TQM-holding, s.r.o. v okolí Oder

Zdroj: www.tqm.cz

Obr. č. 12 - Železniční stanice Odry

Zdroj: www.odersko.cz

Ve městě se nachází také železniční stanice na trati č. 276.

47

9. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 9.1 Vodovody

Na území města je zdrojem pitné vody rozsáhlá vodovodní síť, kterou město využívá pro zásobování pitnou vodou. Vodovodní síť plně vyhovuje rozsahu potřebného pro zásobování pitnou vodou. Převážná část území je zásobována vodou z veřejného vodovodu, jehož první část byla uvedena do provozu v roce 1898. Současný vodovod je provozován SmVaK Ostrava, a.s. RS Nový Jičín. Vodovod v plném rozsahu využívá vlastní místní zdroje vody. Místní část Kamenka je zásobována z Ostravského oblastního vodovodu (SV Kamenka - Heřmanice - Véska), ostatní místní části využívají k zásobování vodou místní zdroje. Město (resp. městská část Odry) je zásobováno ze 4 tlakových pásem (pod tlakem vodojemu a dále ATS Slunečná, ATS Sokolovská, ATS Větrná). V případě přerušení dodávky pitné vody z veřejného vodovodu bude nutno zásobovat obyvatelstvo obce Odry z cisteren. Při spotřebě 10 l 3 vody na obyvatele a den bude třeba dodat 60,0 m /den pitné vody.

Odry Současný vodovod je provozován SmVaK Ostrava a.s., RS Nový Jičín. V plném rozsahu využívá vlastní místní zdroje vody. Místními zdroji jsou čtyři vrty. Jsou to vrty OVhS l, OVhS 2, NP 757 v k. ú. Loučky a vrt NP 769 v jihovýchodní části města u koupaliště. Celková vydatnost -1 -1 vrtů OVhS 1, OVhS 2, P 757 je cca l6 l.s , vrtu NP 769 je 8 l.s . Voda z vrtů OVhS 1, OVhS 2, 3 NP 757 je čerpána do akumulace ČS 30 m s max. hladinou vody 290,10 m n. m. a dnem 288,0 m n.m. V akumulaci ČS je prováděno hygienické zabezpečení vody chlornanem sodným. Z akumulace ČS je voda čerpána do akumulací Odry. Jsou to dvě propojené akumulace. Stará o 3 kubatuře 247 m s max. hladinou vody 346,l3 m n.m. a dnem 343,57 m n. m. a nová akumulace 3 650 m s max. hladinou 345,69 m n. m. a dnem 340,29 m n. m. Propojením akumulací a 3 srovnáním hladin na úroveň nové akumulace je zmenšena původní akumulace o cca 42 m . Z akumulací je propojení na celkovou rozvodnou síť města. Surová voda ve vrtu u koupaliště obsahuje železo, mangan a amonné ionty. Z vrtu NP 769 je čerpáno na ÚV s odželezovací a odmanganovací technologií s filtry Culligan a hygienickým zabezpečením. V ÚV je akumulace 3 laminátová 30 m s max. hladinou vody 286,80 a dnem 282,45 m n. m. Z akumulace je voda čerpána přímo do rozvodné sítě města. Většina rozvodné sítě je pod tlakem akumulací Odry. Nejvyšší část zástavby ve třech lokalitách města bylo nutno řešit napojením přes AT stanice. V západní části města u vodojemů je ATS Sokolovská zásobující přilehlou zástavbu, druhá ATS je na ulici Mětlínové v jižní části města. Třetí je ATS Větrná o obdobném výkonu ve východní části města.

Dobešov Dobešov je malá místní část západně nedaleko města Odry. Poloha Dobešova na náhorní plošině mezi údolím Odry a Moravskou Branou způsobuje problémy se zásobováním pitnou vodou. Obec s kótou terénu 550 - 575 m n. m. je zásobována společně s objekty zemědělského družstva vodovodem provozovaným Agro Odersko, a.s. Zdrojem vody je vrt jižně od obce -1 -1 hloubky 66 m s projektovanou vydatností l - l.l l.s . Současně je vydatnost okolo 0,35 l.s . Z vrtu s kótou terénu 415,0 m n.m. je voda čerpána ponorným čerpadlem výtlačným řadem z oceli DN 3 100 dl. 260 m a PVC DN 100 dl. 540 m do přečerpací stanice s akumulací 2 x 15 m . V čerpací stanici je hygienické zabezpečení vody řešené dávkováním chlornanu sodného. Z přečerpací stanice je voda čerpána dále výtlačným řadem z PVC DN 100 v dl. 1 456 m a PVC DN 150 dl. 1 3 164 m přes rozvodnou síť do vodojemu 250 m . Vodojem je monolitický za spotřebištěm s max. hladinou 587,50 a dnem 583,50 m n.m. Na výtlačný řad navazují rozvodné řady v obci z PVC DN 100 dl. 3 997 m a PVC DN 150 dl. 860 m. Vodovod je pořízený v roce 1989. Podzemní voda z vrtu je využívána bez úpravy.

48

Kamenka Tato místní část je zásobována vodovodem vlastněným i provozovaným SmVaK Ostrava, a.s. Vodovod je napojen na SV Kamenka-Heřmanice-Véska, zdrojem je Ostravský oblastní vodovod. 3 Voda je dopravována do vodojemu Kamenka (jednokomorový, 150 m , 563,80/559,30 m n.m.). Vodovod je provozován SmVaK Ostrava a.s. RS Nový Jičín. V prostoru uzavíracího objektu štoly OOV v Dolejších Kunčicích je provedeno odbočení z přivaděče DN 1 600. V objektu je -1 provedena instalace čerpadel, kterými je voda čerpána v množství okolo 4 l.1 do vodojemu 3 Kamenka 150 m . Výtlačný řad je položen v celkové délce 3 432 m s úseky z tvárné litiny DN 100 PN 25 – 1 400 m, PVC DN 100 PN 16 – 600 m, PVC DN 100 PN 10 – 1 432 m. Výtlačný 3 řad je ukončen ve VDJ Kamenka 150 m s úpravou ve vystrojení armaturní komory. Z vodojemu Kamenka je vedena rozvodná síť pod jedním tlakovým pásmem. V této místní části je provedeno celkem 5 357 výtlačných a rozvodných řadů. Z litiny DN 80 je položeno 4 100 m, z litiny DN l00 548 m. Z PVC DN 80 je položeno 789 m. Starým poruchovým potrubím je rozvodná síť Kamenky propojena s akumulací u ČS Heřmanice. Z tohoto potrubí jsou zásobovány bytové jednotky a dva rodinné domy na k.ú. Heřmanice. Stávající zásobování vodou je vyhovující. Vodovod je zdrojově napojen na OOV. V případě přerušení dodávky pitné vody z veřejného vodovodu bude nutno zásobovat obyvatelstvo místní části obce Odry Kamenka z cisteren. Při spotřebě 10 l vody na obyvatele a 3 den bude třeba dodat 2,0 m /den pitné vody. Klokočůvek Byla dokončena výstavba vodovodu ze stávající úpravny vody Klokočůvek. Je zde ponechána rezerva pro připojení osady Heltinov. Provozovatelem je SmVaK Ostrava, a.s. Voda je čerpána novou automatickou tlakovou stanicí do Klokočůvku. ATS udržuje tlak na kótě 417,05 m n.m. ATS je navržena na Qh = 3 l/s. Dle informací správce však kapacita zdroje umožňuje zásobovat pouze trvale bydlící obyvatele a vodovod nemůže sloužit pro požární účely.

Loučky Tato místní část Oder je zapojena pouze z 1/3 do SV Jakubčovice-Heřmánky-Loučky, -1 provozovatelem je SmVaK Ostrava, a.s. Zdrojem vody je vrtaná studna OVhS s úpravnou vody (odkyselení) v k.ú. Jakubčovice poblíž Odry. Studna má povolen odběr vody v množství 3 3,36 l/s, 105.961 m /rok. Voda je čerpána do 2 směrů: 3 3 - VDJ Jakubčovice: jedná se o 2 vodojemy, starý o kapacitě 2x36 m a nový o kapacitě 50 m , (oba mají max./min. hladinu 359,98/356,90 m n.m.), 3 - VDJ Heřmánky 100 m , jednokomorový (391/389 m n.m.).

Pohoř Pohoř je umístěna na náhorní planině nad údolím Odry. Vzhledem ke své poloze nebyl v blízkosti obce nalezen zdroj vody. Pohoř je pitnou vodou zásobována vodovodem provozovaným Agro Odersko, a.s. Zdroj vody je vrt v k.ú. Odry na severním okraji města směr Fulnek. Vrt byl vybudován v roce 1969, v roce -1 1984 bylo nutno provést nové odvrtání v blízkosti stávajícího vrtu. Vydatnost vrtu je 3,3 l.s . Voda je slabě kyselá, jinak v normě pitná voda. Nutné hygienické zabezpečení je prováděno v 3 čerpací stanici. V prameništi je čerpací stanice s akumulací 30 m s max.hl. cca 292,0 m n.m. Výtlačným řadem z trub ocel hrdlových DN 80 v délce 1 138 m je voda čerpána prvním stupněm čerpání do přečerpací stanice na kótě 386,70 m n.m. Odtud druhým stupněm čerpání je voda 3 čerpána výtlačným řadem dl. 1 051 m z trub DN 80 ocel hrdlových do vodojemu 150 m . Vodojem je zemní, s příp. el. energie s max. hladinou vody 482,00 a dnem 478,00 m n.m. Z vodojemu je proveden základní rozvod v obci. Dle údajů provozovatele je rozvod tvořen ocelovým potrubím DN 150 v délce 720 m a PVC 118 m, průměr 80. Z oceli 223 m.. Na vodovod v obci je napojeno cca 25 % obyvatel.

49

Tošovice Poloha Tošovic na kopci způsobuje problémy se zásobováním pitnou vodou. Místní zdroj v prostoru obce nebyl nalezen. Zdrojem vody jsou dva vrty V l a V 2 severně od obce na katastrální hranici s Jerlochovicemi. -1 Hloubka vrtů je 60 m a celková vydatnost 1,1 l.s . Vrty byly zřízeny v roce l966. Vrty jsou na kótě cca 311,00 m n.m. Ponornými čerpadly ve vrtech je voda čerpána prvním stupněm čerpání 3 do přečerpací stanice s akumulací 30 m s max. hl.vody cca 370,0 m n.m. Výtlačné řady prvního stupně čerpání jsou z oceli 2“ v dl. 341 m a 2 l/2“ dl. 361 m. Z přečerpací stanice je voda 3 čerpána výtlačným řadem přes síť obce do akumulace za spotřebištěm o objemu l50 m . Vodojem monolitický má max.hladinu 448,50 m n.m. a dno 444,50 m n.m. Výtlačný řád 2. stupně čerpání je z oceli DN 80 dl. 80 m a lit. DN l00 dl. 250 m. Rozvodná síť je z litiny DN 150 dl. 811 m a DN 100 dl. 1 680 m. Voda ve vrtech je slabě kyselá, mírně je zvýšený obsah železa a manganu. V případě přerušení dodávky pitné vody z veřejného vodovodu bude nutno zásobovat obyvatelstvo místní části obce Odry Tošovice z cisteren. Při spotřebě 10 l vody na obyvatele a 3 den bude třeba dodat 2,2 m /den pitné vody.

Veselí Veselí se rozkládá na náhorní planině mezi údolím Odry a Moravskou branou. Tato poloha způsobuje problémy se zásobováním pitnou vodou. Obec s kótou terénu 480 - 540 m n.m. je zásobována společně vodovodem provozovaným společností Agro Odersko, a.s. Zdrojem vody -1 jsou dva vrty V2 a V3 jihozápadně pod obcí. Vrt V2 s hl. 22,1 m má vydatnost 0,5 l.s , vrt V3 o -1 hloubce 22,7 m má vydatnost 0,3 l.s . Kvalita vody nesplňuje požadavky ČSN. Z obou vrtů je 3 voda čerpána do přečerpací stanice s akumulací 88 m . Do akumulace v přečerpací stanici je prováděno provizorní dávkování chlornanu sodného. Akumulace přečerpací stanice má max. hladinu vody 455,35 a dno 454,15 m n.m. Výtlačné řady z vrtu V2, V3 do přečerpací stanice jsou z oceli o celkové délce 260 m. Z akumulace přečerpací stanice je voda čerpána výtlačným řadem z lPE 50 dl. 680 m, oceli DN 80 dl. 640 m a lPE 90 dl. 640 m do akumulace za 3 spotřebištěm 50 m . Akumulace je monolitická s max. hladinou 550,90 m n.m. a dnem 548,10 m n.m. Na výtlačný řad jsou přípojkami napojeni obyvatelé. Na systém vodovodu je napojeno cca 80 % obyvatel. Vodovod byl postaven v roce cca 1960 - 1970, v roce 1989 byla provedena regenerace vrtu, další v roce 2007. Vodovod je dle sdělení provozovatele velmi problémový. Je zde špatná kvalita vody z hlediska biologie. Je připravována rekonstrukce vodovodu (2008), nutná oprava vodojemu a automatické chlorování. Z hlediska zlepšení množství vody se připravuje připojení nového vrtu, který je severně od obce. Vodu z vrtu bude nutno upravit a přečerpávat přímo do akumulace. Připojení vrtu vyžaduje výtlačný řad PVC DN 80 délky 900 m.

Vítovka Místní část Vítovka je napojena na rozvod města Odry přes AT stanici pro Q = 2,5 l/s. Pro zásobování Vítovky bylo provedeno z PVC DN 80 dl. 1709 m přívodního řádu a PVC DN 80 a PE DN 50 dl. 1256 m rozvodných řadů. Vodovod nekryje požární zabezpečení, byl realizován v roce 2003.

9.2 Kanalizace

Na území města se nachází areál společnosti Semperflex - Optimit a.s. a firma Mateiciuc a. s. Splaškové odpadní vody z jednotlivých areálů jsou napojené na stávající stokovou síť v povodí ČOV. Město Odry má vybudovanou jednotnou stokovou síť, která odvádí odpadní vody na stávající ČOV. Celková délka stávající kanalizace je cca 13 670 m. Páteř stokové sítě tvoří dva

50

sběrače. Pravobřežní sběrač odvádí odpadní vody z centrální části města a je ukončen čerpací stanicí, která přečerpává odpadní vody na ČOV Odry, která je situována na levém břehu Odry. Levobřežní sběrač (původně sběrač Optimitu) odvádí odpadní vody z areálu společnosti Optimit a přilehlé bytové zástavby gravitačně na městskou ČOV. Kanalizační síť města je značně opotřebovaná a nekvalitní. Převážná část kanalizace (cca 55 %) byla budována od roku 1930 do roku 1950. V letech 1996 - 1997 byl vybudován pravobřežní kanalizační sběrač, který podchytil stávající kanalizační vyústi a zajistil transport odpadních vod na ČOV. Stávající mechanicko-biologická ČOV byla uvedena do provozu 1994. Jedná se o typovou ČOV Hydrovit 1500 S. Do roku 1997 byla ČOV a levobřežní sběrač v majetku společnosti Optimit. V současné době patří ČOV SmVaK Ostrava a.s., který zajišťuje provoz kanalizace a ČOV. V současnosti jsou prováděny práce na odkanalizování Potoční ulice.

Obr. č. 13 - Kanalizace na Potoční ulici

www.odry.cz

Dobešov Místní část Dobešov nemá v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace ukončený čistírnou odpadních vod. Odpadní vody jsou po individuálním předčištění v septicích odváděny do místní kanalizace (dvě větve zaústěné do vodních toků), trativody nebo přímo do potoka. U části rodinných domků jsou odpadní vody zachycovány v bezodtokových jímkách a následně vyváženy. Dešťové vody jsou z části odváděny kanalizací DN 300 v délce 700 m a z části odváděny pomocí příkopů a propustků do potoka.

Kamenka Na území Kamenky se nenachází žádný větší producent odpadních vod. Místní část Kamenka nemá v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace ukončený čistírnou odpadních vod. Odpadní vody jsou po individuálním předčištění v septicích odváděny do Kamenného potoka. U části rodinných domků jsou odpadní vody zachycovány v bezodtokových jímkách a následně vyváženy. Dešťové vody jsou odváděny zatrubněnými příkopy, propustky a příkopy do potoka.

51

Klokočůvek Na území Klokočůvku se nenachází žádný větší producent odpadních vod. Místní část Klokočůvek nemá v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace ukončený čistírnou odpadních vod. Odpadní vody jsou po individuálním předčištění v septicích odváděny do blízkého potoka. U části rodinných domků jsou odpadní vody zachycovány v bezodtokových jímkách a následně vyváženy. Dešťové vody jsou odváděny kanalizací DN 300 v délce 500 m a také příkopy a propustky do potoka.

Loučky Na území obce se nenachází žádný větší producent odpadních vod. Místní část Loučky nemá v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace ukončený čistírnou odpadních vod. Odpadní vody jsou po individuálním předčištění v septicích odváděny do řeky. U části rodinných domků jsou odpadní vody zachycovány v bezodtokových jímkách a následně vyváženy. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů a propustků do řeky.

Pohoř Na území obce se nenachází žádný větší producent odpadních vod. Místní část Loučky nemá v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace ukončený čistírnou odpadních vod. Odpadní vody jsou po individuálním předčištění v septicích odváděny do potoka. U části rodinných domků jsou odpadní vody zachycovány v bezodtokových jímkách a následně vyváženy. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů a propustků do potoka, který je v obci zatrubněn.

Tošovice Místní část Tošovice nemá v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace ukončený čistírnou odpadních vod. Odpadní vody jsou po individuálním předčištění v septicích odváděny do Tošovického potoka. U části rodinných domků jsou odpadní vody zachycovány v bezodtokových jímkách a následně vyváženy. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů a propustků do potoka. Na území obce se nenachází žádný větší producent odpadních vod.

Veselí Místní část Veselí nemá v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace ukončený čistírnou odpadních vod. Odpadní vody jsou po individuálním předčištění v septicích odváděny do Vraženského potoka. U části rodinných domků jsou odpadní vody zachycovány v bezodtokových jímkách a následně vyváženy. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů a propustků do potoka.

Vítovka Místní část Vítovka nemá v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace ukončený čistírnou odpadních vod. Odpadní vody jsou po individuálním předčištění v septicích či žumpách odváděny trativody do recipientu. U části rodinných domků jsou odpadní vody zachycovány v bezodtokových jímkách a následně vyváženy. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů a propustků do potoka.

52

9.3 Energie

Mezi Veselím a Dobešovem se nacházejí dvě větrné elektrárny značky Vestas, které postavila brněnská společnost ELDACO. Každá má výkon 2 MW a výška stožáru je 80 metrů, průměr rotoru 90 metrů.

53

10. TRH PRÁCE

10.1 Vývoj nezaměstnanosti

Nezaměstnanost ve městě Odry v posledních letech výrazně klesla z maxima v roce 1999, kdy dosahovala 18,5%, na minimum v roce 2006, kdy klesla až na 11,4 %. Z dlouhodobého hlediska je nadprůměrná, na regionální i celostátní úrovni. Míra nezaměstnanosti ve městě se v posledních letech pohybovala nad průměrem Oderska o 0,2 až 1,5 procentního bodu a o 2,2 až 6,3 procentních bodů nad průměrem okresu Nový Jičín. Velmi pozitivním rysem je, že nezaměstnanost ve městě klesá výrazně rychleji než v regionu i ČR. V současné době je míra nezaměstnanosti dokonce nižší než v Moravskoslezském kraji, a to o 1,2 procentního bodu. Průměrná míra nezaměstnanosti v České republice je stále ještě nižší než v Odrách, rozdíl se však každým rokem změnšuje, z 9,1 procentního bodu na 3,7 procentního bodu v minulém roce.

Graf č. 8 - Srovnání nezaměstnanosti v Odrách a ČR Město Odry Odersko Okres Nový Jičín

průměrná míra nezaměstnanosti v %

0

Moravskoslezský kraj Česká republika

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Zdroj: ÚP Nový Jičín, Míra nezaměstnanosti na konci roku 1997-2006

54

Tabulka č. 32 - Srovnání nezaměstnanosti v Odrách a ČR Rok

Město Odry

Odersko

Okres Nový Jičín

Moravskoslezský kraj

Česká republika

1999

18,5 %

17,0 %

12,2 %

14,0 %

9,4 %

2000

15,7 %

15,2 %

12,4 %

15,1 %

8,8 %

2001

16,3 %

15,6 %

12,8 %

15,1 %

8,9 %

2002

17,8 %

17,2 %

13,4 %

15,9 %

9,8 %

2003

17,2 %

16,6 %

15,0 %

16,8 %

10,3 %

2004

15,8 %

15,0 %

12,6 %

15,7 %

9,5 %

2005

13,6 %

13,4 %

10,9 %

14,2 %

8,9 %

2006

11,4 %

10,9 %

8,8 %

12,6 %

7,7 %


10.2 Struktura nezaměstnanosti

Pozitivní vývoj nezaměstnanosti na Odersku je patrný u skupin uchazečů mladšího věku. Počet těchto uchazečů klesl o 19 % (do 24 let) a o 12 % (25 - 34 let) za poslední dva roky a jejich podíl na celkovém počtu nezaměstnaných tak klesl na současných 18,5 % (do 24 let) a 20,4 % (25 34 let). Negativní trend je naopak u uchazečů středního věku a především pak u uchazečů nad 55 let. Jejich počet v posledních letech výrazně vzrostl, a to o 48 %. Podíl těchto uchazečů na celku se tak zvýšil z 8,9 % na současných 13,1 %.

Graf č. 9 - Struktura nezaměstnanosti na Odersku podle věku

55 a více let 13%

do 24 let 18%

45 - 54 let 30%

25 - 34 let 20% 35 - 44 let 19%


55

Tabulka č. 33 - Struktura nezaměstnanosti na Odersku podle věku Počet uchazečů podle věku Rok do 24 let

25 - 34 let

35 - 44 let

45 - 54 let

55 a více let

celkem

2004

237

240

196

273

92

1 038

2005

226

280

268

372

145

1 291

2006

191

211

199

298

136

1 035


Z hlediska nejvyššího dosaženého vzdělání klesá na Odersku především počet uchazečů s nižším vzděláním, vyučeni o 5 % a se základním vzděláním o 3 %. Podíl těchto uchazečů však stále výrazně dominuje. Uchazeči se základním vzděláním tvoří 40,7 % a vyučení 41,2 %. U ostatních skupin počet uchazečů naopak vzrostl, především pak u vysokoškoláků. Jejich počet se v evidenci téměř zdvojnásobil a podíl na celku vzrostl z 1,4 % na současných 2,7 %.

Graf č. 10 - Struktura nezaměstnanosti na Odersku podle dosaženého vzdělání

s maturitou 15%

vysokoškolské 3% základní 41%

vyučen 41%


Tabulka č. 34 - Struktura nezaměstnanosti na Odersku podle dosaženého vzdělání Počet uchazečů podle dosaženého vzdělání Rok základní

vyučen

s maturitou

vysokoškolské

celkem

2004

432

449

142

15

1 038

2005

518

560

187

26

1 291

2006

421

426

160

28

1 035


56

Pozitivní vývoj nezaměstnanosti na Odersku je patrný především u krátkodobě nezaměstnaných. Počet těchto uchazečů klesl o 10 % za poslední dva roky. Jejich podíl na celkovém počtu nezaměstnaných tak činí 25,9 %. Naopak v posledních letech došlo ke zvýšení počtu dlouhodobě nezaměstnaných v evidenci více než 2 roky o 9 %, jejich podíl na celku se tak zvýšil na současných 30,0 %.

Graf č. 11 - Struktura nezaměstnanosti na Odersku podle délky evidence

do 12 měsíců 26%

nad 24 měsíců 30%

12 - 24 měsíců 44%


Tabulka č. 35 - Struktura nezaměstnanosti na Odersku podle délky evidence Počet uchazečů podle délky evidence na ÚP Rok do 12 měsíců

12 - 24 měsíců

nad 24 měsíců

celkem

2004

297

458

283

1 038

2005

287

612

392

1 291

2006

268

457

310

1 035


57

11. CESTOVNÍ RUCH Z hlediska marketingové rajonizace cestovního ruchu Czech Tourismu jsou Odry součástí turistického regionu Severní Morava a Slezsko a turistické oblasti Poodří.

11.1 Formy cestovního ruchu v Odrách a okolí

Zdejší krajina je velmi malebná, bohatá na lesy, přírodní zajímavosti a kulturní památky, takže cestovní ruch zde má silný potenciál. Není ale ještě plně rozvinut. Celou oblastí však již nyní prochází několik turisticky značených tras a cyklotras. Velmi poutavé je Odersko také pro ornitology.

Sportovní objekty, které vyhledávají i turisté a obyvatelé z okolních či vzdálenějších oblastí, jako např. dynamicky se rozvíjející HEIpark Tošovice, jsou popsány v kapitole Občanská vybavenost a život ve městě.

11.1.1 Turistika

Výchozím bodem pro turistiku je vlakové nádraží ČD Odry. Turisté se mohou vydat po: - Červené turistické značce – trasa: Stříbrné jezírko, Jestřabí, Fulnek - Modré turistické značce – trasa: Naučná stezka Stříbrný chodník, Pohoř, Kletné, Fulnek - Zelené turistické značce – trasa: Skalní sklepy, Tři smrky, Dvořisko, Dobešov, Luboměř, Spálov. Naučná stezka Stříbrný chodník - začátek trasy je u areálu letních zábav „U Spurného" a končí u městského koupaliště. Délka trasy je 7,5 km. Má 13 zastávek, které jsou zaměřeny na geologii, botaniku, archeologii, historii a ekologii a které jsou opatřeny informačními tabulemi. Náročnost trasy je střední. U místní části Klokočůvek se nachází poutní místo Skála Panny Marie. K prameni vody, která tryská přímo ze skály, se pojí pověst o Panně Marii, která zde za třicetileté války zachránila švédského vojáka před smrtí žízní. Další výletní trasou je např. Okolo Veselské věže.

11.1.2 Cykloturistika

Vzhledem k reliéfu území jsou zde výborné podmínky na cykloturistiku. Odrami prochází cyklistický okruh Kravařsko. Ten se napojuje na cyklotrasu GREENWAYS Vídeň – Morava – Krakov. Dalšími trasami jsou: - Cyklotrasa č. 6038 - Odry - Potštát - Kozlov - Velký Újezd - Výkleky – Tršice. Celková délka trasy: 35 km. - Cyklotrasa Oderskem: Odry - Bělotín - Jindřichov – Odry. Přes: Odry - Vražné - Hynčice Bělotín - Nejdek - Jindřichov - Dobešov - Dvořisko – Odry. Délka 26 km. - Cyklotrasa Oderskem: Odry - Františkův Dvůr - Vítkov – Odry. Přes: Odry - Jakubčovice nad Odrou - Heřmánky - Klokočov - Františkův Dvůr - Vítkov - Kamenka - Heřmanice - Vítovka – Odry. Délka 34 km. - Cyklotrasa Oderskem: Odry - Heřmanice - Vlkovice – Odry. Přes: Odry - Jakubčovice nad Odrou - Heřmánky - Heřmanice - Véska - Vlkovice - Tošovice – Odry. Délka 22 km.

58

- Cyklotrasa Oderskem: Odry - Hrabětice - Jeseník n.O. – Odry. Přes: Odry - Veslí - Hynčice Hrabětice - Jeseník nad Odrou - Vražné – Odry. Délka 26 km. - Cyklotrasa Oderskem: Odry - Jeseník nad Odrou - Polom – Odry. Přes: Odry - Mankovice Dolní Mlýn - Jeseník nad Odrou - Blahutovice - Polom - Lučice - Hynčice - Emauzy – Odry. Délka 30 km. - Cyklotrasa Oderskem: Odry - Jindřichov - Střítež n.L. – Odry. Přes: Odry - Loučky Jakubčovice nad Odrou - Dobešov - Jindřichov - Střítež nad Ludinou - Olšovec - Kyžlířov Jakubčovice nad Odrou – Odry. Délka 48 km. - Cyklotrasa Oderskem: Odry - Loučky - N. Ves - Vítovka – Odry. Přes: Odry, Loučky, Nová Ves, Vítovka, Odry. Délka 9 km. - Cyklotrasa Oderskem: Odry - Luboměř - Spálov – Odry. Přes: Odry, Dvořisko, Dobešov, Lipná, Nový Dvůr, Luboměř, Spálov, Jakubčovice nad Odrou, Loučky, Odry. Délka 30 km. - Cyklotrasa Oderskem: Odry - Olšovec - Střítež – Odry. Přes: Odry - Jakubčovice nad Odrou - Partutovice - Olšovec - Střítež nad Ludinou - Bělotín - Emauzy – Odry. Délka 35 km. - Cyklotrasa Oderskem: Odry - Spálov - Luboměř – Odry. Přes: Odry - Jakubčovice nad Odrou - Heřmánky - Klokočůvek - Spálov - Luboměř - Hilbrovice - Dobešov - Veselí – Odry. Délka 27 km. - Cyklotrasa Oderskem: Odry - Suchdol n.O. - Fulnek – Odry. Přes: Odry - Mankovice Suchdol nad Odrou - Kletné - Jestřábí - Fulnek - Jerlochovice - Vlkovice - Vítovka – Odry. Délka 28 km.

11.1.3 Běžecké a sjezdové lyžování

Krajina je spíše vhodná pro běžecké lyžování. V areálu HEI parku v Tošovicích jsou na uměle vybudovaném kopci 2 uměle vytvořené sjezdovky s vlastními kotvovými vleky, 2 dětské sjezdovky s vlastním lanovým vlekem, snowboard park.

Obrázek č. 14 – HEI Park Tošovice

Zdroj: MěÚ Odry

59

11.1.4 Kulturní cestovní ruch

V centru Oder byla vyhlášena městská památková zóna Odry rozhodnutím id č: 1992476, Vyhláškou MK ČR č. 476/1992 Sb. ze dne 10.9.1992 o prohlášení území historických jader vybraných měst za památkové zóny, rok: 1992. Zónu tvoří náměstí s renesančními měšťanskými domy, se sochou Nanebevzetí Panny Marie a neoklasicistní kašnou. Součástí památkové zóny jsou i zbytky středověkého opevnění s polokruhovitou baštou z 15. stol. na Pásové ulici a areál kostela sv. Bartoloměje.

Obrázek č. 15 – Masarykovo náměstí

Zdroj: MěÚ Odry

Obrázek č. 16 – Husitská bašta

Zdroj: MěÚ Odry

60

V Odrách mohou milovníci kulturního cestovního ruchu - městských zajímavostí - obdivovat tyto prvky: - Kamenný vodojem - Kašna - kruhová kašna s litinovým sousoším. Vana kašny je z umělého kamene, v jejím středu stojí vysoký odstupněný hranolový sokl s okosenými hranami, završený římsou. Na bočních stranách soklu jsou secesně modelovaná vpadlá pole, na nárožích pod římsou jsou litinové maskaronové chrliče. Je z roku 1897 a je dílem místního rodáka a významného vídeňského sochaře Emila Zimmermana.

Obrázek č. 17 – Kašna

Zdroj: MěÚ Odry

- Mariánský sloup - barokní plastika Panny Marie - Immaculaty z 3. čtvrtiny 18. století umístěná na náměstí T. G. Masaryka. Podživotní, dynamicky pojatá figura Marie stojí na zemském globu ovinutém hadím tělem, je esovitě prohnutá, oděná v bohatě řaseném rozevlátém šatě. Mariiny ruce jsou sepjaty k modlitbě, její pohled směřuje k nebi. Po stranách sloupu klečí na nižších pilířcích s okosenými hranami adorující andílci. - Socha sv. Floriána - barokní kamenná plastika z roku 1751, osazená na vysokém hranolovém podstavci s volutovými křídly, dole konvexně vypnutém. Na čelní straně podstavce je reliéfní alianční knížecí znak Werdenberků a Lichnovských. - Socha sv. Františka z Assissi - barokní kamenná plastika, dílo olomouckého sochaře Davida Zurna z počátku 18. století. Figura světce mírně podživotní velikosti je oděná v tradičním minoritském řádovém rouchu. - Socha sv. Jana Nepomuckého - Barokní kamenná plastika, dílo olomouckého sochaře Davida Zurna z roku 1714 (signováno na podnoži). Obrysově uzavřená, vertikálně pojatá figura světce v mírně nadživotní velikosti v tradičním oděvu s biretem na hlavě. - Sousoší Nejsvětější Trojice - kamenné sousoší Nejsvětější Trojice v životní velikosti u kostela sv. Bartoloměje, práce oderského sochaře A. Heinze z roku 1890. Sousoší stojí na vysokém, několikrát odstupněném hranolovém podstavci završeném římsou. Plastika je silně poškozená zvětráváním kamene, německé nápisy na čelní a zadní straně soklu byly odstraněny.

61

Mezi sakrální památky patří: -

Behnheirova hrobka Boží muka ve Vítovce Kamenné kříže Kaple sv. Anny ve Veselí Kaple Panny Marie Růžencové v Loučkách Kaple sv. Antonína Kaple u Skalních sklepů Kostel ve Veselí Kostel Nejsvětější Trojice v Kamence - kostel z roku 1828 stojí na místě dřevěného kostela z roku 1668, vnitřní výzdoba s lidovými prvky (chráněná památka). - Kostel sv. Bartoloměje (kulturní památka) - farní kostel sv. Bartoloměje je poprvé písemně zmiňován roku 1373, původní objekt však byl barokně přestavěný v letech 1691-1692. Dnes na jeho místě stojí v jádru gotická trojlodní bazilika s presbyteriem s polygonálním závěrem, vybudovaná kolem poloviny 15. století. Loď byla přestavěna v roce 1691 a upravena po požáru v roce 1792. K evangelijní straně presbyteria přiléhá sakristie s oratoří v patře, za ní je kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1730. K epištolní straně je přistavěna kaple sv. Valentina z roku 1777. Věž je završena cibulovou bání s lucernou.Z věže vyzvání nejstarší moravský zvon z roku 1374. Součástí interiéru jsou obrazy opavských malířů Günthera a Luxe, ozdobou jsou nově rekonstruované krásné varhany. Rovněž budova fary, přestavěná do dnešní podoby v roce 1700, patří k chráněným památkám.

Obrázek č. 18 – Kaple u Skalních sklepů

Zdroj: MěÚ Odry

62

Obrázek č. 19 – Kostel sv. Bartoloměje

Zdroj: MěÚ Odry

- Kostel sv. Martina v Tošovicích - novogotický kostel sv. Martina z let 1912-1916, nahrazuje dřevěný kostel z 15.stol. Byla to nejpozoruhodnější stavební památka v širokém okolí. - Kostel sv. Mikuláše v Dobešově - Kříže - Novogotická kaple Panny Marie Růžencové v Loučkách - Kostel sv. Prokopa v Pohoři se šindelem pokrytou věží Technickými památkami jsou: - Vodní mlýn v Loučkách - soubor zachovalých budov vodního mlýna. - Železný obloukový most v Loučkách - převezen v roce 1954 z obce Kerhartice, zatopené Kružberskou přehradou. Zhotoven r. 1905 v Brance u Opavy.

63

11.2 Ubytovací zařízení

Pro rozvoj cestovního ruchu ve městě je důležitá možnost ubytování. Ve městě se nacházejí tato ubytovací zařízení.

Tabulka č. 36 – Přehled ubytovacích zařízení Název objektu

Kapacita (počet lůžek)

Bezbariérovost Ano/ne

Apartmány Charlie

7 - 10

ne

Penzion U Zdeňků

15

ne

Penzion Staré Odry

8

ne

Chorvatská kuchyně

Penzion Švamlův mlýn, Klokočůvek

20

1 bezbariérový pokoj

Městská ubytovna

9

ne

Možnost připojení k internetu, venkovní bazén Soc. zařízení a kuchyňka společná pro oba pokoje

Centrum volného času Juventus

25 - 30

ne

Pouze přes víkendy a prázdniny

Hotel Dělnický dům

40

-

Ve výstavbě

Hotel Max

25

ne

V centru města

Hotel Maria Skála, Klokočůvek

40

ne, chaty ano

Střední škola Odry

68

ne

Spálovský mlýn, u Klokočůvku

250

nezjištěno

Ubytovna na městském koupališti

40

1 bezbariérový pokoj

Poznámka Velká zahrada s možností stanování a grilování Možnost zapůjčení sportovního vybavení - horská kola, běžky.

Venkovní terasa, hřiště, stolní tenis, šipky, v letní sezóně chatky – 50lůžek Pouze o víkendech a prázdninách, kuchyň, společenská místnost s TV Chatky, bazén, hřiště, tábořiště. Přes prázdniny pouze dětské tábory. Blízkost sportovního vyžití na koupališti

Zdroj: www.odry.cz, šetření informačního centra, vlastní šetření

Tábořiště je v místní části Klokočůvek. Nejbližší autokemp se nachází ve Fulneku– Jerlochovicích či v Klokočově. Další kapacity pro ubytování se budují v areálu HEIparku v Tošovicích a ve Vítovce.

64

ZÁVĚR Provedená sociálně ekonomická analýza, jenž vyústila v profil města, měla za cíl posoudit stav obce z hlediska polohy, historie, demografie, přírodních podmínek a životního prostředí, občanské vybavenosti a života v obci, ekonomiky a podmínek pro podnikání, dopravy, technické infrastruktury, trhu práce a cestovního ruchu. Jako nejvyšší samosprávný orgán města působí zastupitelstvo města. Výkonná pravomoc a činnosti na úseku samosprávy jsou zabezpečeny zastupitelstvem města a na úseku státní správy jsou zabezpečeny prostřednictvím městského úřadu. Ve správní oblasti obce s rozšířenou působností Odry je evidováno 10 obcí. Geograficky náleží do okresu Nový Jičín v Moravskoslezském kraji, který je 2 zároveň i územní jednotkou NUTS II Moravskoslezsko. Rozloha města činí 74,08 km Odry leží na místě původní slovanské osady Vyhnanov, o níž je první písemná zmínka z roku 1234. Nové opevněné město bylo postaveno pravděpodobně ve 2. polovině 13. století. Celkový počet obyvatelstva města od roku 2005 začíná stoupat, zatímco v předchozích letech byla zaznamenána opačná tendence. Největší zastoupení mezi obyvateli Oder má věková skupina 15-59 let, přičemž se ale neustále zmenšuje, zatímco roste nejmenší skupina obyvatel ve věku 60-64 let, což naznačuje trend stárnutí obyvatelstva. V Odrách jsou nejpočetnější skupinou obyvatelé se středním vzděláním bez maturity, za nimi následují občané se základním vzděláním nebo bez vzdělání. Ekonomická aktivita občanů města Odry je na 49,01 %, což je vzhledem Moravskoslezskému kraji i k okresu nepatrně nižší hodnota. Zaměstnání v průmyslu a stavebnictví je vyšší než je průměr v ČR i Moravskoslezském kraji. Podíl obyvatel pracujících v primárním sektoru je nejvyšší v porovnání s okresem, krajem i ČR. Za poslední tři roky měla největší kladný celkový přírůstek obyvatel místní část Dobešov, naopak záporný místní část Odry. Geomorfologicky patří Odry do celku Nízký Jeseník a do celku Moravská brána. Na území Oderska se nachází Přírodní park Oderské vrchy a řada přírodních zajímavostí. Lesy jsou na Odersku nejhodnotnějším krajinotvorným prvkem. Bohužel, tak jako jinde na území ČR, i zde se začalo s vysazováním monokultur (hlavně smrkových) bez ohledu na vhodnost lokality. Dále se zde nachází soustava rybníků. Městem protéká řeka Odra, která má velký význam především z přírodního a krajinotvorného hlediska. Je páteří CHKO Poodří, spolu s břehovými porosty a údolní nivou je významným krajinným prvkem podle zákona na ochranu přírody a krajiny, většina jejího toku je součástí územního systému ekologické stability. Odra patří mezi silně znečištěné vody. Území města bylo vyhlášeno v Nařízení vlády č. 60/2004 Sb. (únor 2004) jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví pro suspendované částice frakce PM10 a benzo(a)pyren. Pozitivní je nárůst podílu využitelných složek komunálního odpadu (papír, plasty) v celkovém množství vyprodukovaného odpadu. V Odrách funguje 1 mateřská škola se 3 odloučenými pracovišti, 2 základní školy, 2 střední školy a základní umělecká škola. Další vzdělávání nabízí Komunitní vzdělávací centrum při Střední škole Odry. Sportovní a kulturní zařízení jsou ve městě na dobré úrovni. Kulturu ve městě z velké části zastřešuje Městské kulturní středisko Dělnický dům, ale i další organizace. Zdravotnickými zařízeními ve městě jsou Nemocnice Odry, p.o., léčebna pro dlouhodobě nemocné, domov důchodců a dále pak řada specializovaných zdravotnických a sociálních služeb. Z druhů živností převažují živnosti volné, následují řemeslné, vázané a koncese. U volných živností převažují obory související s obchodní činností, zprostředkovatelská činnost, výroba plastikářských výrobků a lesnictví. Řemeslná činnost je zastoupena převážně gumárenstvím, elektro a hostinskou činností. Vázané živnosti reprezentují především činnosti ve stavebnictví a vedení účetnictví, silniční motorová doprava nákladní převládá v udělených koncesích. Významným podnikatelským subjektem v zemědělství je Agro Odersko, a.s. Předmětem činnosti této firmy je kombinovaná rostlinná i živočišná výroba. Společnost obhospodařuje celkem 1 645 ha půdy. Dle Českého statistického úřadu vyvíjí hospodářskou činnost v průmyslu a stavebnictví 374 ekonomických subjektů, což je 27 % ze všech podnikatelských subjektů v Odrách. Dopravní osu místních komunikací tvoří stávající silnice I., II. a III. třídy. Hlavní dopravní tepnou je silnice I. třídy č. 47 Vyškov - Přerov - Ostrava, která prochází historickou částí města. Průtah městem

65

je v současné době zcela nevyhovující s ohledem na silnou dopravní zátěž. Dálnice D47, která je již v současné době projekčně a investičně připravována, povede mezi Odrami a Makovicemi. Odry jsou z hlediska železniční dopravy obsluhovány regionální tratí č. 276 Suchdol nad Odrou - Budišov nad Budišovkou. Na území města je zdrojem pitné vody rozsáhlá vodovodní síť, kterou město využívá pro zásobování pitnou vodou. Vodovodní síť vyhovuje rozsahu potřebného pro zásobování pitnou vodou v místí části Odry. V ostatních místních částech není všude stav vyhovující. V případě přerušení dodávky pitné vody z veřejného vodovodu bude nutno zásobovat obyvatelstvo obce Odry z cisteren. Při spotřebě 10 3 l vody na obyvatele a den bude třeba dodat 60,0 m /den pitné vody. Odry má vybudovanou jednotnou stokovou síť, která odvádí odpadní vody na stávající ČOV. Kanalizační síť města je značně opotřebovaná a nekvalitní. Na území města fungují dvě větrné elektrárny. Nezaměstnanost ve městě Odry v posledních letech výrazně klesla z maxima v roce 1999, kdy dosahovala 18,5%, na minimum v roce 2006, kdy klesla až na 11,4%. Z dlouhodobého hlediska je nadprůměrná. Pozitivní vývoj nezaměstnanosti na Odersku je patrný u skupin uchazečů mladšího věku. Negativní trend je naopak u uchazečů středního věku a především pak u uchazečů nad 55 let. Jejich počet v posledních letech výrazně vzrostl, a to o 48%. Podíl těchto uchazečů na celku se tak zvýšil z 8,9% na současných 13,1%. Pozitivní vývoj nezaměstnanosti na Odersku je patrný především u krátkodobě nezaměstnaných. Počet těchto uchazečů klesl o 10% za poslední dva roky. Naopak v posledních letech došlo ke zvýšení počtu dlouhodobě nezaměstnaných v evidenci více než 2 roky o 9%, jejich podíl na celku se tak zvýšil na současných 30,0%. Z hlediska marketingové rajonizace cestovního ruchu Czech Tourismu jsou Odry součástí turistického regionu Severní Morava a Slezsko a turistické oblasti Poodří. Zdejší krajina je velmi malebná, bohatá na lesy, přírodní zajímavosti a kulturní památky, takže cestovní ruch zde má silný potenciál. Není ale ještě plně rozvinut. Celou oblastí však již nyní prochází několik turisticky značených tras a cyklotras. Pro zájemce o kulturní památky je vytvořen okruh po městské památkové zóně. Velmi poutavé je Odersko také pro ornitology. Krajina je spíše vhodná pro běžecké lyžování. V areálu HEIparku v Tošovicích je na uměle vybudovaném kopci 350 m dlouhá sjezdovka, uměle zasněžována, se dvěma vleky. Ve městě a okolí se nachází řada ubytovacích zařízení.

66

ZKRATKY ATS ČOV ČS ČR DTP HTP CHKO JIP KČT MČOV MK MŽP OOV OS PHO ŘSD SmVaK Ostrava, a.s. SV TJ VDJ VN ZPF

automatická tlaková stanice čistička odpadních vod čerpací stanice Česká republika dolní tlakové pásmo horní tlakové pásmo chráněná krajinná oblast jednotka intenzivní péče klub českých turistů městská čistička odpadních vod Ministerstvo kultury Ministerstvo životního prostředí Ostravský oblastní vodovod občanské sdružení pásmo hygienické ochrany Ředitelství silnic a dálnic Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava, a.s. současný vodovod tělovýchovná jednota vodojem vysoké napětí zemědělský půdní fond

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.

http://www.odry.cz/ www.povodiodry.cz www.oblast.cz http://www.uzis.cz/uzis/rzz/rzz.htm www.urr.cz http://cs.wikipedia.org/ www.odersko.cz http//mesta.obce.cz www.mvcr.cz www.rsd.cz www.ssmsk.cz www.cd.cz www.dynamicregion.cz Město Odry Brožury a letáky Městského informačního Centra Odry PhDr. Jiří Jurzok, CSc. a kol., Okres Nový Jičín, Místopis obcí – 2. svazek, Okresní úřad Nový Jičín – referát regionálního rozvoje, Státní okresní archiv Nový Jičín, 1998 17. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje, A.3.1 Popisy vodovodů v obcích, 82116 – Odry, Ostrava, květen 2004 18. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje, A.3.2 Popisy kanalizací v obcích, 81116 – Odry, Ostrava, květen 2004 19. Územní plán města Odry, textová část, Projekt, s.r.o, Hviezdoslavova 29, Brno.

67

PŘÍLOHY

68

Hospodářská rozvojová agentura třinecka, Podnikatelské centrum, s. r. o

Recommend Documents