HOSPODAŘENÍ ZEMĚDĚLSKÉHO DRUŽSTVA V DOLNÍ CEREKVI

Vysoká škola polytechnická Jihlava katedra Finance a řízení

HOSPODAŘENÍ ZEMĚDĚLSKÉHO DRUŽSTVA V DOLNÍ CEREKVI

The management of the agricultural cooperative in Dolní Cerekev

Bakalářská práce

Eva Macková Dolní Cerekev 2008

Vedoucí práce: Ing. Nečadová Věra

Anotace Bakalářská práce se zabývá družstevnictvím. Část práce je věnována vlastnímu pojmu „družstvo“ jako jedné z právních forem podnikání. Další část mapuje hospodaření konkrétního družstva. Cílem práce je nastínit různé formy financování hospodářské činnosti, ke kterým patří hlavně získávání finančních prostředků, a to prostřednictvím poskytování dotací, ať už za státního rozpočtu, nebo z Evropské unie a dále pak provést analýzu hospodaření družstva. Bakalářská práce seznamuje s problematikou dotací a dotačních programů v zemědělství. Dále pak s tím, jak správně zažádat o dotaci při splnění všech podmínek a jak velkou a důležitou roli hrají právě peněžní prostředky ve formě dotací v zemědělství a v hospodaření konkrétního družstva. Klíčová slova: družstevnictví, hospodaření družstva, dotace, dotační program.

Annotation Die Bachelor- Arbeit beschäftigt sich mit dem Genossenschaftswesen. Ein Teil der Arbeit ist dem eigenem Begriff „Gennossenschaft“ als einer von der juristische Unternehmensformen gewidmet. Der nächste Teil befasst sich mit dem Haushalt der konkreten Gennossenschaft. Das Ziel der Arbeit ist, die verschiedene Formen der Finanzierung der Wirtschaftstätigkeit zu entwerfen,, zu denen gehört hauptsächlich die Gewinnung der Finanzmittel. Und mit Hilfe der Gewährung der Dotationen aus dem Staatshaushalt oder aus der Europäischen Union. Die Bachelor – Arbeit lernt mit der Problematik der Dotation und der Dotationsprogramme in der Landwirtschaft kennen. Weiter das, wie man richtig um Dotation bei der Einhaltung der Bedienungen ansuchen kann und wie große und wichtige Rolle spielen gerade die Mittel in der Form von Dotationen in der Landwirtschaft und im Haushalt der konkreten Gennossenschaft.

Na tomto místě je mi ctí poděkovat všem, kteří mě podpořili při vytváření této bakalářské práce a přispěli tím ke zdárnému dokončení této práce. Velké dík patří mému vedoucímu bakalářské práce, jímž je Ing. Věra Nečadová. Chtěla bych poděkovat za odborné vedení práce, ale také samozřejmě za velikou trpělivost a ochotu. Děkuji také panu Ing. Janu Mikyskovi za konzultace a poskytnutí informací potřebných pro moji práci. Dále děkuji paní Ing. Jitce Čermákové za poskytnutí podkladů o hospodaření družstva, možnost osobních setkání a konzultací. Chtěla bych také zmínit pomoc pana Josefa Veselého, který mi poskytl informace k tomuto tématu se vztahujících. Mou povinností je poděkovat mé mamince Evě Mackové, která mi po celou dobu vytváření práce poskytovala odborné informace, které jsem měla možnost prověřit a využít i v praxi. V neposlední řadě jsem zavázána své rodině a přátelům za trpělivost a podporu, bez jejichž pomoci by nebylo možné práci dokončit.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci zpracovala samostatně a bez cizí pomoci jen s použitím literatury, jejíž seznam uvádím.

V Dolní Cerekvi dne

…………………………………………

Obsah: 1

Úvod ............................................................................................................................4

2

Teoretická část - základní informace o družstvu - obecně ........................................6 2.1 2.1.1

Dotace ................................................................................................. 13

2.1.2

Dotační politika EU a postavení ČR ................................................... 14

2.1.3

Podmínky pro poskytování dotací, postup podávání žádosti .............. 18

2.1.4

Státní zemědělský intervenční fond .................................................... 20

2.2

3

Dotační politika družstva ........................................................................ 22

2.2.1

Dotační programy MZe ...................................................................... 23

2.2.2

Dotační programy SZIF ...................................................................... 26

Praktická část - popis zemědělského družstva v Dolní Cerekvi .............................30 3.1

Zemědělské družstvo Dolní Cerekev - historie, založení ....................... 30

3.2

Současná podoba družstva ...................................................................... 32

3.3

Charakteristika činností družstva ............................................................ 33

3.3.1

Chov brojlerových hus kombinace 2821 ............................................ 34

3.3.2

Chov skotu .......................................................................................... 35

3.3.3

Chov drůbeže ...................................................................................... 37

3.4

4

Financování činností družstva ................................................................ 11

Hospodaření zemědělského družstva ...................................................... 39

3.4.1

Zhodnocení hospodaření roku 2006 ................................................... 39

3.4.2

Zhodnocení hospodaření roku 2007 ................................................... 44

3.5

Hospodářská situace do budoucna .......................................................... 47

3.6

Swot analýza ........................................................................................... 48

Závěr ..........................................................................................................................50

Seznam literatury ..............................................................................................................52 Seznam zkratek .................................................................................................................54

1 Úvod Téma pro moji bakalářskou práci jsem si vybrala z oblasti, ve které je velmi těžké podnikat a bez níž se v běžném životě jen těžko obejdeme, a to zemědělství. Zároveň je mi tato oblast velmi blízká, jelikož pocházím z venkova a život na venkově je velice spjat právě se zemědělstvím a chovem zvířat. Dalším důvodem pro vybrání této oblasti a tohoto tématu bylo, že se o tomto tématu často diskutuje, například v souvislosti se vstupem do Evropské unie a v souvislosti s poskytováním dotací českým zemědělcům. Hlavním cílem mé bakalářské práce je zmapovat hospodaření družstva a také provést analýzu hospodaření družstva a nastínit vývoj družstva do budoucna. Zvláštní pozornost bude věnována zobrazení dotačních programů, ze kterých zemědělské družstvo čerpá finanční prostředky velmi potřebné a důležité pro fungování družstva. V úvodu bych chtěla přiblížit, jak proces chování zvířat začal. Člověk se v nejranějším dávnověku živil jen tím, co našel v přírodě. Později začal lovit zvířata a sytil se jejich masem. Ještě dlouho však trvalo, než ho napadlo chytit zvířecí mládě, ochočit ho a pak uvědoměle chovat určitý druh pro svůj užitek. V různých oblastech světa probíhal tento vývoj v nestejných obdobích a na nestejné úrovni. Na našem kontinentě nastal větší rozvoj chovu domácích zvířat poměrně v nedávných dobách. Slepice patří na našem venkově i na okrajích měst k nejčastěji chovaným zvířatům. Malé hejno dobrých nosnic představovalo v minulých dobách často jediný opravdu hodnotný zdroj obživy. O to, abychom měli dostatek vajec, se dnes starají moderní velkochovy a kuřecí maso si můžeme koupit dle libosti. Skutečnost je však taková, že i přes veškeré vymoženosti moderní vědy a techniky spotřeba vajec neustále stoupá. Proto stále hledáme nové cesty ke zvyšování produkce vajec a vedle moderních velkochovů podporuje naše společnost i rozšiřování a zkvalitňování drobných chovů drůbeže

-4-

Hlavní význam této činnosti je třeba spatřovat v zabezpečení soběstačnosti většiny drobných chovatelů. Soběstačnost drobných chovatelů spočívá v tom, mít dostatek finančních prostředků, které jsou důležité na udržení chovu. Podporou pro zkvalitnění a udržení této činnosti je poskytování dotací ze státního rozpočtu či z fondů Evropské unie (dále jen EU), které dnešní chovatelé velmi potřebují. Proto jsem se rozhodla nastínit problematiku hospodaření družstva a dotačních programů v zemědělství.

-5-

2 Teoretická část - základní informace o družstvu obecně Družstvo,

dříve

společenstvo,

anglicky

cooperative

nebo

union,

německy

Genossenschaft, francouzsky coopérative, je druh právnické osoby. V českém právním systému se jedná o „dobrovolné sdružení osob za účelem podnikání nebo zabezpečování hospodářských, sociálních nebo jiných potřeb svých členů“ 1 Existují družstva: výrobní, stavební, zemědělská, bytová, spotřební (obchodní). Družstvo jako forma podnikání je upraveno zákonem 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Právní úprava pak vychází z obchodního zákoníku, konkrétně z § 221 a následujících. Každé družstvo za porušení svých závazků odpovídá celým svým majetkem. Členové družstva za závazky neručí. Výjimku lze upravit ve stanovách družstva, kdy členská schůze může rozhodnout o určité výši uhrazovacích poplatků pro členy na krytí případných ztrát družstva. Zákon stanovuje, že obchodní jméno musí obsahovat označení družstvo. Jak bylo již dříve zmíněno, družstvo je „společenství neuzavřeného počtu osob“2, znamená to tedy, že do něj mohou přistupovat další členové a jiní vystupovat, aniž by bylo třeba měnit zakládací smlouvu nebo stanovy družstva.

Družstvo musí mít alespoň 5 členů, to ale neplatí, pokud jsou členy alespoň 2 právnické osoby. Podmínka vzniku členství je splacení členského vkladu, jehož 1

Synek, Miloslav, 1935-. Manažerská ekonomika. Miloslav Synek a kolektiv. 3., přeprac. Ok nevadia aktualiz. vyd. Praha : Grada Publishing, 2003. 466 s. (Expert). ISBN 80-247-0515-X.

2

Obchodní zákoník [on-line]. Zákony ČR; 10: 15 [cit. 11. prosince 2008]. Dostupné na Internetu: < http://zakony-online.cz>.

-6-

základní výše je určená stanovami (tzv. základní členský vklad) nebo alespoň splacení části tohoto vkladu určené stanovami (tzv. vstupní vklad). Člen má povinnost splatit zbytek základního členského vkladu do tří let, neurčí-li stanovy kratší lhůtu. Pro založení družstva je vyžadováno konání ustavující schůze družstva. Ta určí zapisovaný základní kapitál, schvaluje stanovy, volí představenstvo a kontrolní komisi. Na této schůzi jsou oprávněny hlasovat osoby, které podaly přihlášku do družstva. Před rozhodováním je zvolen předsedající. Do jeho zvolení vede schůzi svolavatel. Zavázání uchazečů o členství k členským vkladům dosahujícím stanovené částky zapisovaného základního kapitálu vede k založení družstva. Tento vstupní vklad musí být splacen do 15 dnů od konání ustavující schůze určenému členu představenstva způsobem, který je stanoven členskou schůzí. Norma, která řídí činnost družstva, jsou stanovy. Stanovy schvaluje ustavující členská schůze, která volí představenstvo a kontrolní komisi. Stanovy mohou upravovat ty skutečnosti, které nejsou přímo vymezeny v obchodním zákoníku. Průběh schůze je osvědčován notářským zápisem. Přílohou je seznam členů a výše členských vkladů, k nimž se zavázali. Stanovy musí obsahovat: •

obchodní jméno a sídlo družstva

•

předmět podnikání vznik, zánik členství, práva a povinnosti členů k družstvu a družstva k členům

•

výši základního členského vkladu

•

způsob použití zisku a úhrady případné ztráty

-7-

•

tvorbu a použití nedělitelného fondu

•

další ustanovení ze zákona vyplývající.

Družstvo vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku. Před podáním návrhu na zápis musí být splacena alespoň polovina zapisovaného základního kapitálu. Návrh je povinno podat představenstvo a podepisují ho všichni členové představenstva. K návrhu se předkládá: stejnopis notářského zápisu o ustavující schůzi a stejnopis notářského zápisu o rozhodnutí ustavující schůze o schválení stanov, stanovy družstva, doklad o splacení stanovené části zapisovaného základního kapitálu. Členy družstva mohou být fyzické osoby (dále jen FO) i právnické osoby (dále jen PO) a to FO, která skončila povinnou školní docházku a její věk dosáhl 15 let. Členství vzniká: dnem vzniku družstva – zápisem do Obchodního rejstříku, přijetím za člena na základě písemné členské přihlášky, převodem členství, či jiným způsobem stanoveným zákonem. Základní jmění tvoří členské vklady, které jsou zdrojem kapitálu. Výše základního jmění je určena stanovami - nejméně 50 000 Kč, – při založení družstva. Družstvo je povinno zřídit nedělitelný fond a to nejméně ve výši 10 % zapisovaného základního jmění. Každý rok se do něj vkládá nejméně 10 % ročního čistého zisku až do okamžiku, kdy fond dosáhne poloviny zapisovaného základního jmění. Dalším kapitálem jsou členské vklady a majetkové účasti. Družstvo může získávat úvěry a další cizí kapitál. Orgány družstva jsou: členská schůze, představenstvo, kontrolní komise, další orgány podle stanov. Do orgánu mohou být voleni jen členové starší 18 let a zástupci právnických osob, které jsou také členy. Nejvyšším orgánem je členská schůze. Ta se schází ve lhůtách určených stanovami, nejméně jednou za rok.

-8-

Do její působnosti patří: •

měnit stanovy

•

volit a odvolávat členy představenstva a kontrolní komise

•

schvalovat řádnou účetní závěrku

•

rozhodovat o rozdělení a užití zisku, popřípadě způsob úhrady ztráty

•

rozhodovat o zvýšení nebo snížení zapisovaného základního kapitálu

•

rozhodovat o základních otázkách koncepce rozvoje družstva

•

rozhodnutí o splynutí, sloučení, rozdělení a o jiném zrušení družstva nebo o změně právní formy

•

rozhodovat o prodeji nebo nájmu podniku a o jiných významných majetkových dispozicích

•

rozhodovat o prodeji nebo jiných majetkových dispozicích s nemovitostmi, ve kterých jsou byty nebo s byty; takové rozhodnutí může členská schůze přijmout jen po předchozím písemném souhlasu většiny členů bytového družstva, kteří jsou nájemci v nemovitosti, které se rozhodování týká. To neplatí, jestliže družstvu vznikla povinnost převést byt nebo nebytový prostor do vlastnictví člena, který je nájemcem.

O každé schůzi je pořizován zápis s následujícími informacemi, které jsou datum a místo konání, přijatá usnesení, výsledky hlasování, nepřijaté námitky členů, kteří požádali o jejich zaprotokolování. Výkonným orgánem je představenstvo, které je statutárním orgánem. Ze svých členů volí předsedu. Ten řídí jednání představenstva a určují-li to stanovy, řídí běžnou činnost družstva. Pokud stanovy určují jinak, může běžnou činnost řídit ředitel jmenovaný a odvolávaný představenstvem. V malých družstvech s méně než padesáti členy není nutné vytvářet představenstvo ani kontrolní komisi.

-9-

Kontrolním orgánem je kontrolní komise. Ta kontroluje veškerou činnost družstva a projednává stížnosti členů. Má nejméně tři členy, vyjadřuje se k řádné účetní závěrce a návrhu na rozdělení zisku nebo úhrady ztráty družstva. Schází se podle potřeby, nejméně jednou za tři měsíce. Volí ze svých členů předsedu, popřípadě místopředsedu. Družstvo ručí za závazky celým svým majetkem, členové neručí. Družstvo zaniká výmazem z Obchodního rejstříku, může být zrušeno usnesením členské schůze, rozhodnutím soudu, uplynutím doby, na kterou bylo zřízeno, dosažením účelu, k němuž bylo zřízeno a zrušením konkursu po splnění usnesení nebo zrušením konkursu z důvodu, že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku. O rozhodnutí o zrušení musí být pořízen notářský zápis. Při sloučení, splynutí nebo rozdělení družstva se neprovádí likvidace. Jen je určen způsob vypořádání jmění družstva. Při sloučení vzniká nové družstvo a tedy nový právní subjekt. Proto se sejde nová ustavující členská schůze a je pořízen zápis v Obchodním rejstříku. Družstvo může změnit právní formu na obchodní společnost. Jestliže je rozhodnuto o likvidaci družstva, jsou jmenováni likvidátoři. Následně se provede vypořádání likvidačního zůstatku mezi členy družstva. Členství může zaniknout písemnou dohodou, vystoupením, vyloučením, prohlášením konkursu na majetek člena, zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku člena, pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postiženým členských práv a povinností, vydáním exekučního příkazu k postižení členských práv a povinností po právní moci usnesení o nařízení exekuce nebo zánikem družstva, smrtí FO nebo zánikem PO, dědic může požádat o členství. Při určování výše vypořádacího podílu je důležitý stav vlastního kapitálu podle účetní závěrky za rok (v němž členství zaniklo) a není přihlíženo ke kapitálu v nedělitelném fondu, k vkladům členů s kratším než ročním členstvím přede dnem, k němuž se řádná účetní závěrka sestavuje.

- 10 -

Nárok na vypořádací podíl je splatný uplynutím tří měsíců od schválení účetní závěrky. Na zisku, který se má rozdělit mezi členy, se usnáší členská schůze při projednávání řádné účetní závěrky. Výhody družstva tkví hlavně v otevřenosti pro další členy, dále v možnosti založení družstva i pro nepodnikatelské účely, v originálním nabývání členství beze změny zakladatelského dokumentu, kdy členové neručí za závazky družstva. Musím zmínit také rovnost hlasů společníků a variabilní zakladatelský kapitál (kmenové jmění). Na druhé straně však stojí podmínka minimálního počtu pěti zakladatelů (nebo dvou právnických osob) a poměrně tvrdý zákaz konkurence.

2.1 Financování činností družstva Financováním rozumíme: „získání finančních zdrojů a jejich použití k obstarání potřebných statků a k úhradě výdajů na činnost podniku“ 3. Smyslem činností družstva je efektivní prodej výrobků a služeb. Vstupy jsou zhodnocovány ve výrobě a výstupy pak na trhu. Získané peníze slouží pro další rozvoj a provoz. Tyto záměry však nelze vždy uskutečňovat bez vlastních nebo cizích prostředků – někdy je nutné obstarat cizí kapitál. V družstvu se o finanční řízení stará hlavní ekonomka. Financování družstva nazýváme běžným financováním.4 Jedná se o zajišťování a vynakládání peněz na běžný provoz, tj. nákup materiálu, paliva, energie, výplata mezd a platů, placení nájemného, daní, splácení krátkodobých závazků, …Týká se především oběžných aktiv, zdrojem jsou tržby. Družstvo využívá jak vlastních tak i cizích zdrojů financování.

3

Synek, Miloslav, 1935-. Manažerská ekonomika. Miloslav Synek a kolektiv. 3., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha : Grada Publishing, 2003. 466 s. (Expert). ISBN 80-247-0515-X.

4

Synek, Miloslav, 1935-. Manažerská ekonomika. Miloslav Synek a kolektiv. 3., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha : Grada Publishing, 2003. 466 s. (Expert). ISBN 80-247-0515-X.

- 11 -

Mezi vlastní zdroje patří samofinancování: tj. využití zisku po zdanění a odpisů, finanční pomoc kapitálových vkladů: vlastník ukládá do podniku finanční prostředky formou podílů (s.r.o.) nebo akcií (a.s). Do cizích zdrojů řadíme obchodní a bankovní úvěry (úvěry dlouhodobé, krátkodobé), dotace, dary a půjčky. Pro družstvo jsou vlastními zdroji: •

základní jmění – největší část vlastního kapitálu, pro některé právní formy je stanoveno zákonem, pro družstvo to znamená 50 000 Kč.

•

rezervní fond – vytváří ho podle zákona povinně pouze některé podnikatelské subjekty. Slouží ke krytí ztrát a k úhradě nepředvídaných rizik z podnikání. Velikost se stanovuje procentem ze základního jmění.

•

nerozdělený zisk po odvodu daní může podnikatel rozhodnout o použití čistého zisku. Rozšíří podnikání, odměny zaměstnancům, uložení na běžný účet.

•

nedělitelný fond zřízen při vzniku, nejméně ve výši 10% zapisovaného základního kapitálu, tento fond doplňuje nejméně o 10% z čistého zisku a to až do doby, než výše nedělitelného fondu dosáhne částky rovnající se polovině zapisovaného základního kapitálu družstva. Podle znění stanov se může vytvořit i vyšší nedělitelný fond.

•

hospodářský výsledek zaznamenává rozdíl mezi výnosy a náklady. Pokud je rozdíl kladný, označujeme ho jako zisk, v opačném případě se jedná o ztrátu.

Cizími zdroji rozumíme: •

dlouhodobé bankovní úvěry jsou účelové a většinou banky vyžadují ručení (pokud je zástava nemovitost).

•

leasing finanční- dlouhodobý nájem, nájemce hradí částky a po splacení zůstává předmět nájemci. Operativní - pronajímatel je stále vlastníkem- nese rizika a po uplynutí lhůty se mu předmět vrací

- 12 -

•

dotace (nad 1rok) může mít podobu přímého daru od státu, obce nebo jiných subjektů, nejčastěji ve finanční podobě může to být i nepřímý dar - snížení daní, poplatku, bezúročná půjčka, poskytnutí záruky na úvěr

•

krátkodobé bankovní úvěry poskytují banky na krytí běžného majetku. Jedná se o účelové úvěry.

•

krátkodobé závazky vůči zaměstnancům z mezd, ke státnímu rozpočtu (daně), z plateb sociálního a zdravotního pojištění, přijaté zálohy.

•

dlouhodobé závazky jde o cizí zdroje, jejichž lhůta splatnosti je delší než 1 rok; jsou to rezervy, bankovní úvěry s dobou splatnosti delší než 1 rok, ostatní dlouhodobé závazky, které nemají povahu úvěrů

2.1.1 Dotace Dotace je: „forma poskytnutí určitého množství finančních prostředků, nejčastěji ze státního rozpočtu“ (nebo také z územního rozpočtu)5. Může a nemusí být stanovena na konkrétní účel. V ekonomii se pojmem dotace rozumí peněžitý dar vlády nějakému subjektu v zájmu snížení ceny určitého statku, jehož poskytování je ve „veřejném zájmu“. Pojem dotace můžeme také chápat jako pomoc od nevládního subjektu, pak je vhodnější užívat pojem charita. Dotace je chápána jako opak daně, ačkoliv může být udělena ve formě snížených daní. Tyto formy dotací se obecně nazývají daňové úlevy nebo daňové prázdniny. Dotace chrání spotřebitele před placením plné ceny za statek, který je spotřebováván. Následkem tedy je, že je statek využíván více než za normálních podmínek. Což vede k nadměrné spotřebě statku a odrazuje od spoření.

5

Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. 2. [sv.], c. f. Vyd. 1. Praha : Diderot, 1999. 518 s. ISBN 80-902555-4-X.

- 13 -

V podmínkách bez dodací by subjekt optimalizoval hodnotu svých transakcí, to znamená, že tam, kde by bylo levnější spořit, by spořili. V dotované ekonomice se spotřebitelům nedává možnost spořit.

2.1.2 Dotační politika EU a postavení ČR Dotace z Evropské unie jsou stále populárnějším tématem. Zdá se, jako by byly pro většinu obyvatel ČR jakousi kouzelnou formulí, která by jim měla pomoci vyřešit jejich problémy. V praxi se setkáváme s mnoha záměry, na které bychom rádi získali dotace. Chtěla bych proto tuto kapitolu věnovat informacím o dotacích z Evropské unie. Pokusím se stručně nastínit, jaké typy dotací EU poskytuje a následně se zaměřit na dotace do zemědělství. Takřka polovina rozpočtu jde na zemědělské dotace, což zvýhodňuje Francii a další státy se silným zemědělským sektorem. Podle posledních dostupných údajů z Evropské komise byli čistými příjemci v loňském roce Španělsko, Řecko, Portugalsko a Irsko, přičemž Irsko patří mezi nejbohatší země EU. Tyto země získávají nad rámec toho, co do EU platí, na hlavu přes 200 euro. Podle dojednaných pravidel si Česká republika může přijít v těchto letech maximálně na 26 euro na osobu čistého příjmu, tedy podstatně méně než mají bohatší Španělsko, Řecko, Portugalsko a Irsko. Chudé země chtějí udržet co nejvíce peněz ve strukturálních fondech, bohatší země chtějí co nejvíce peněz vyčlenit jinam. Boj o unijní peníze je hra s nulovým součtem. Získáme-li nějaké peníze z EU nad rámec toho, co do EU zaplatíme, bude to na úkor jiného. Největší kapitolu rozpočtu EU, která představuje dotace do zemědělství, Komise přejmenovala na „Ochranu a správu přírodních zdrojů“. Druhá kapitola, která obsahuje regionální dotace, byla přejmenována na „Udržitelný růst“.

- 14 -

Je třeba vědět, že pod pojmem „Ochrana přírodních zdrojů“ se skrývají neefektivní zemědělské dotace a pod „Udržitelným růstem“ neefektivní regionální dotace. Rozpočet se letos zaměřuje především na udržitelný růst, životní prostředí a rozvoj venkova. Částka 54,9 miliard eur byla vyhrazena na udržitelný růst. Konkurenceschopnost, jako celek, bude podpořena částkou 9,4 miliard eur určenou, mimo jiné, pro výzkum, vzdělání, energetiku, dopravu, a sociální politiku. Největší část rozpočtu (56,3 miliard eur) je určena na výdaje v oblasti přírodních zdrojů, životního prostředí, rozvoje venkova a zemědělství. Částka 6,8 miliard eur bude vynaloženo na spolupráci EU s nečlenskými zeměmi – na rozvojovou spolupráci, evropskou politiku sousedství a pomoc potenciálním budoucím členským zemím. Na správu EU bude vynaloženo 6,9 miliard eur. Česká republika patří mezi čisté příjemce z rozpočtu EU. V roce 2006 Česko odvedlo do rozpočtů Evropské unie 30, 4 miliardy korun. Na příjmech z rozpočtu EU získala ČR přibližně 37, 3 miliardy korun. ČR tak v roce 2006 získala z rozpočtu EU 6,9 miliard korun. ČR ze zdrojů Společné zemědělské politiky získala cca 7,2 mld. Kč a platby na podporu rozvoje venkova téměř 5 mld. Kč. V roce 2006 se začaly také více čerpat prostředky ze strukturálních fondů (cca 7,2 mld. Kč). Úspěšné bylo i čerpání Fondu soudržnosti (cca 7,4 mld. Kč). Celková výše finančního rámce na příštích sedm let činí 864,3 mld. EUR. Značnou část rozpočtu i nadále zaujímají výdaje na Společnou zemědělskou politiku, následované výdaji na strukturální fondy a Fond soudržnosti. Do České republiky by mohl proudit čistý příjem až 93 miliard Kč ročně. V rámci EU jsou praktikovány tři druhy politik: strukturální politika, komunitární politika a politika zahraniční pomoci, společná zemědělská politika.

- 15 -

Strukturální politika je jedním z nedůležitějších nástrojů pro realizaci regionální politiky v členských zemích jsou tzv. Strukturální fondy. Politika je považována za jednu z nejvýznamnějších politik v rámci EU, a proto na ni připadá více než jedna třetina prostředků z celkového rozpočtu Unie. Prostřednictvím této politiky chce Unie přispět k rozvoji zaostávajících regionů, k restrukturalizaci průmyslových oblastí, které se ocitly v obtížné situaci, k ekonomické diverzifikaci venkovských oblastí, kde je zemědělství na ústupu, či k revitalizaci zanedbaných městských čtvrtí. Komunitární programy jsou nástrojem Evropských společenství, který má sloužit k prohlubování spolupráce a řešení společných problémů členských zemí EU v oblasti konkrétních politik Společenství (nebo EU). Představují

jednu

z

možností,

jak

získat

finanční

prostředky

na

aktivity v následujících oblastech: vzdělání, výzkum a technologický vývoj, podnikání, životního prostředí, rozvoj dopravní a energetické infrastruktury, kultura, informační společnost, ochrana spotřebitele, svoboda, bezpečí. Evropská komise spravuje programy zahraniční rozvojové spolupráce. Programy jsou upřesňovány do podoby projektů, v rámci kterých je nakupován materiál a vybavení, poradenské služby různého druhu prováděny práce a stavby nebo podporována spolupráce mezi firmami a jinými institucemi ze členských a třetích států. Společná zemědělská politika, anglická zkratka CAP (Common Agriculture Policy) je jednou ze tří společných politik v hospodářské oblasti Evropské unie. Tyto tři společné politiky jsou: dopravní, obchodní a zemědělská. Cílem Společné zemědělské politiky je: •

zvýšení produktivity práce v zemědělství,

•

zajištění životní úrovně zemědělských výrobců zejména zvyšováním individuálních příjmů osob pracujících v zemědělství (tzv. příjmová parita, jejímž cílem je, aby zemědělský výrobce měl srovnatelný příjem s pracovníkem v ostatních sektorech národního hospodářství),

- 16 -

•

stabilizace zemědělských trhů,

•

zajištění plynulého zásobování,

•

zajištění dodávek potravin pro spotřebitele za rozumné ceny a zemědělských surovin pro zpracovatele.

Hlavní zásady rozvoje a podpory zemědělství v evropských zemích jsou formulovány ve Společné zemědělské politice (SZP). Původním cílem podpory zemědělství bylo vytvořit prostřednictvím systému dotací pro zemědělce takové podmínky, které by jim na venkově umožnily kvalitní život srovnatelný s životem lidí ve velkých městech a zabránily by dalšímu vylidňování venkova. V programovacím období let 2007—2013 budou působit v oblasti zemědělství a venkova dva fondy EU: Evropský zemědělský garanční fond (EAGF) Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD) Oblast rybářství bude řešena samostatným fondem – Evropským rybářským fondem (EFF). Na výdajích rozpočtu EU se i v příštím programovacím období 2007–2013 bude podílet v průměru 43 %. Většina (34 %) zemědělských výdajů směřuje na tzv. přímé platby zemědělcům a na opatření na zemědělských trzích. 9 % je určeno na podporu rozvoje venkova.

- 17 -

2.1.3 Podmínky pro poskytování dotací, postup podávání žádosti Ministerstvo zemědělství je podle zákona č. 2/1969 Sb. O zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky a zákona 272/1996 Sb., kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky a kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky: „ústředním orgánem státní správy pro zemědělství, s výjimkou ochrany zemědělského půdního fondu, pro vodní hospodářství, kromě ochrany přirozené akumulace vod, ochrany vodních zdrojů a ochrany jakosti vod, a pro potravinářský průmysl“6. Je rovněž ústředním orgánem státní správy lesů, myslivosti a rybářství, mimo území národních parků. Ministerstvo zemědělství ve spolupráci se Státním zemědělským intervenčním fondem provádí na základě nařízení vlády opatření a zavádí tržní pořádky pro stabilizaci trhů se zemědělskými výrobky a potravinami s cílem minimalizace výkyvů cen na domácím trhu. Úkolem ministerstva není řídit či plánovat zemědělskou, lesnickou nebo potravinářskou výrobu, ale vymezit příslušnou legislativou mantinely, v nichž se mohou naši podnikatelé pohybovat. Ministerstvo zemědělství přitom vychází z vládní zemědělské politiky a z programového prohlášení vlády. Jeho cílem je podpora "Evropského modelu zemědělství" s důrazem na rozvoj multifunkčního zemědělství, zaměřeného jednak na zemědělskou produkci, ale i na zajišťování služeb údržby a tvorby krajiny, na další environmentální služby a na nezemědělské činnosti. Stále většího významu nabývá hlubší propojení zemědělství s obnovou a rozvojem venkova.

6

Ministerstvo zemědělství [on-line]. Ministerstvo zemědělství České republiky; 13: 31 [cit. 7. prosince 2008]. Dostupné na Internetu: .

- 18 -

Ministerstvo zemědělství (dále jen Mze) na základě § 2 a § 2d zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, v souladu s usnesením Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 162 ze 7. schůze konané dne 13. prosince 2006, vydává Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací pro rok 2007. Dotaci lze poskytnout osobě (dále jen žadatel), která splňuje podmínky uvedené u jednotlivých programů. Žadatelem nemůže být subjekt, který nemá trvalý pobyt či sídlo obchodní firmy na území České republiky (dále jen ČR), nebo neprokáže, že oprávněně podniká na území ČR. Žadatelem nemůže být subjekt, jehož pozemek, na který je požadována dotace, se nenachází na území ČR. Žadatelem nemůže být sdružení vzniklé podle § 829 občanského zákoníku, organizační složka státu, příspěvková organizace, subjekty v působnosti Ministerstva obrany, školství, mládeže a tělovýchovy, průmyslu a obchodu, životního prostředí, pro místní rozvoj. Dále žadatelem nemůže být subjekt, který obdržel v příslušném roce na účel nebo na předmět, pro který je požadována dotace, úvěr s podporou Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu nebo dotaci či příspěvek z rozpočtu kapitoly Mze. Žadatel v žádosti o dotaci předkládá své identifikační údaje. Žádost o dotaci se podává samostatně za každý dotační program a za každý předmět dotace. Příjemce dotace odpovídá za to, že účel, na který mu byla poskytnuta dotace, splnil nebo splní v rozsahu a do termínu stanoveného rozhodnutí. Pokud z vážných důvodů nemůže splnit účel dotace, je povinen informovat Mze a navrhnout způsob řešení. Dotace je poskytnuta, jestliže žádost i žadatel splňují podmínky a lhůty stanovené Zásadami. Finanční vyjádření bude uvedeno v částkách zaokrouhlených na celé Kč směrem dolů. Poskytnuté dotace se účtují v souladu se směrnou účtovou osnovou, účetními metodami a daňovou evidencí.

- 19 -

Dotace je poskytnuta ve výši určitého procenta z nákladů, proto žadatel prokazuje v účetnictví výši nákladů (výdajů) vynaložených na podporovanou činnost. Finanční prostředky se poskytují převodem na bankovní účet příjemce. Při seznámení s postupem při vyřízení dotace budeme uvažovat termín „projekt“. Projektem nemyslíme např. technický projekt, ale tím nazýváme celý záměr zahrnující rozpočet, financování, přílohy, žádost o dotaci, studii proveditelnosti, podnikatelský záměr apod. Celý proces žádosti o dotaci rozdělíme do následujících etap: Etapa 1: Příprava na zpracování projektu – na co brát zřetel před přípravou projektu Etapa 2: Vlastní zpracování projektu – čeho se vyvarovat při přípravě projektu Etapa 3: Registrace a hodnocení projektu – na co se připravit při registraci a hodnocení projektu

2.1.4 Státní zemědělský intervenční fond Státní zemědělský intervenční fond je právnickou osobou se sídlem v Praze a jeho činnost se řídí zákonem č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění zákona č. 128/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů, a zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů a ve znění zákona č. 85/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a prováděcími právními předpisy ve formě nařízení vlády.7 Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) je akreditovanou platební agenturou — zprostředkovatelem finanční podpory z Evropské unie a národních zdrojů.

7

O nás [on-line]. Státní zemědělský intervenční fond; 13:39 [cit. 7. prosince 2008]. Dostupné na Internetu: .

- 20 -

Dotace z EU jsou v rámci společné zemědělské politiky poskytovány z Evropského zemědělského záručního fondu (EAGF) a v nynějším programovacím období (2007– 2013) také z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) a z Evropského rybářského fondu (EFF). SZIF patří do působnosti Mze. Rozhoduje o poskytnutí dotace a kontroluje plnění podmínek poskytnutí dotace. Pilířem

poskytovaných

finančních

podpor

jsou

přímé

platby

vyplácené

zjednodušeným systémem, tj. na hektar obhospodařované plochy. Velké možnosti pro zemědělství představuje Program rozvoje venkova (PRV), který bude spuštěn v roce 2007. SZIF kontroluje následující platby: a) z Evropského zemědělského záručního fondu (EAGF) v rámci společných organizací trhu v rámci intervenčních opatření poskytování vývozních subvencí ve vazbě na vývozní licence přímé platby (režim jednotné platby na plochu) b) z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) I – Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví Opatření zaměřená na restrukturalizaci a rozvoj fyzického kapitálu a podporu inovací Opatření přechodná pro Českou republiku a ostatní nové členské státy EU Opatření zaměřená na podporu vědomostí a zdokonalování lidského potenciálu II – Zlepšování životního prostředí a krajiny Opatření zaměřená na udržitelné využívání zemědělské půdy Opatření zaměřená na udržitelné využívání lesní půdy

- 21 -

III – Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova Opatření k diverzifikaci hospodářství venkova Opatření ke zlepšení kvality života ve venkovských oblastech Opatření, která se týkají vzdělávání a informování hospodářských subjektů, působících v oblastech, na něž se vztahuje osa III IV – Leader Implementace místní rozvojové strategie Realizace projektů spolupráce V - Technická pomoc Příprava, sledování, hodnocení, informování a kontrola v rámci programu Zřízení a provoz celostátní sítě pro venkov c) z Evropského rybářského fondu (EFF) podpora rybářství

2.2 Dotační politika družstva Myšlenka dotační politiky spočívá v možnosti využití různých dotačních titulů, které podporují vznik malých provozů, jsou jimi například masny, mlékárny, jatka. V jejich provozu jsou zpracovávány suroviny až do finálního produktu. Dotace může být poskytnuta například na dobytčí jednotky, na údržbu luk, na půdu, na kvóty mléka, na šlechtění drůbeže, na osiva, na odstraňování kadáverů. Výskyt nemoci šílených krav velmi zpřísnil způsob zpracování masokostní moučky. Ta se zkrmovala, ale v současné době je nutné řídit se určitými předpisy. Ty nařizují, že se masokostní moučka musí pálit v cementárně, i když nehrozí bezprostředně nebezpečí nákazy. Tato skutečnost znamená zvyšování cen zpracování kadáverů a s tímto také možnost využití dotací na odstraňování kadáverů.

- 70 22 -

Některé z těchto dotací jsou národními dotacemi, to znamená, že je vyhlašuje Ministerstvo zemědělství. Se vstupem do EU dochází k přizpůsobování naší země této unii, která určuje výši dotace. Tu proplácí SZIF. Zemědělci mají možnost čerpat prostředky i z fondů ČR, je však nutné splnit podmínky pro poskytnutí dotace a je třeba počítat s více kandidáty.

2.2.1 Dotační programy MZe Podpora ozdravování polních a speciálních plodin Zemědělské družstvo Dolní Cerekev čerpá finanční prostředky z tohoto dotačního programu za účelem zvýšení kvality rostlinné produkce. A to většinou cestou náhrady chemického ošetření a prevence šíření hospodářsky závažných virových a bakteriálních chorob a chorob přenosných osivem. Předmětem této dotace je mimo jiné hlavně •

biologická a fyzikální ochrana jako náhrada chemické ochrany rostlin,

•

podpora šlechtění zaměřeného na vyšší odolnost proti škodlivým biotickým i abiotickým činitelům a odpovídající kvalitu výsledné produkce,

•

podpora prostorových a technických izolátů množitelského materiálu.

Dotace je poskytována do hospodářského výsledku. Výše dotace: •

do výše 70 % u zeleninových druhů, do výše 50 % u ovocných druhů, do výše 40 % u vinné révy, okrasných rostlin a polních plodin

•

do výše 80 % prokázaných nákladů jako je například rostlinný materiál vstupující do šlechtění (osivo, sadba, podnože), anorganická hnojiva, ochranné prostředky (pesticidy, insekticidy, fungicidy), náhradní součástky, pomocný materiál

- 70 23 -

v prostorovém izolátu: •

do 150 Kč za každou uznanou matečnou rostlinu velkého ovoce, chmele a révy

•

do 20 Kč za každou uznanou matečnou rostlinu drobného ovoce

v technickém izolátu: •

do výše 60 % z prokázaných úplných vlastních nákladů příslušného roku, vynaložených na provoz izolátu.

Nákazový fond Účelem je podpora vybraných činností zaměřených proti rozšiřování nebezpečných nákaz hospodářských zvířat. Jedná se o podporu chovatelům na nezbytnou laboratorní diagnostiku v průběhu ozdravování jejich chovu od paratuberkulózy skotu. Výše dotace: Do 35 Kč za jedno serologické vyšetření provedené v akreditované laboratoři u kusu zařazeného do individuálního ozdravovacího programu chovu. Bakteriologickým vyšetřením se v případě paratuberkulózy rozumí kultivační vyšetření trusu nebo ze změněných tkání – ze střev či mízních uzlin. Také tato dotace je poskytována do hospodářského výsledku. Z tohoto dotačního programu je poskytována družstvu i dotace na částečnou úhradu nákladů spojených s neškodným odstraňováním kadáverů a masokostních mouček a kafilerních tuků z kadáverů. Výše dotace: Do 5 Kč za kg hmotnosti kadáveru předaného k neškodnému odstranění osobě, které byl povolen výkon veterinární asanační činnosti.

- 24 -

Dotace do hospodářského výsledku. Národní ozdravovací program od infekční rinotracheitidy skotu (IBR) Účelem a předmětem dotace je podpora vybraných činností souvisejících s plněním „Národního ozdravovacího programu“ a také podpora chovatelům na částečnou úhradu nákladů spojených s odběrem krve a jejich následným laboratorním vyšetřením uskutečněných v prvním roce ozdravování v laboratořích státních veterinárních ústavů. Platí pro jeden kus zařazený do ozdravování takto: 1x odběr krve na vyšetření v prvním roce a 2x v závěrečném roce ozdravování. Jedná se o podporu na částečnou úhradu nákladů spojených s pořízením markerové vakcíny proti IBR skotu. Výše dotace: Do 13 Kč za provedený odběr krve od 1 kusu skotu zařazeného do individuálního ozdravovacího programu stáda od 1. 10. 2006 do 30. 9. 2007, maximálně jedno vyšetření u téhož kusu v prvním roce ozdravovaní. Do 40 Kč na 1 dávku markerové vakcíny proti IBR skotu a její aplikaci od 1. 10.2006 do 30. 9. 2007 (maximálně 3 vakcinace téhož skotu). Dotace do hospodářského výsledku. Udržování a zlepšování genetického potenciálu vyjmenovaných hospodářských zvířat. Individuální kontrola užitkovosti (dále jen IKU) Podpora je určena chovateli, jehož vyjmenovaná hospodářská zvířata jsou zařazena do IKU, oprávněným osobám zajišťujícím IKU. Podpora je poskytnuta prostřednictvím oprávněných osob, které obdrží, pokud se jedná o skot 8 %, nebo se jedná o ostatní zvířata 4 % z přiznané dotace.

- 25 -

U drůbeže a běžců se jedná o výši: Do 70 Kč na každé rodokmenové vylíhnuté, označené a zastavené mládě do odchovu ve šlechtitelském chovu drůbeže – dle přílohy Osvědčení o původu hejna. Do 250 Kč na každé rodokmenové vylíhnuté a označené kuře ve šlechtitelském chovu běžců.

2.2.2 Dotační programy SZIF Titul pěstování meziplodin Podmínky poskytnutí podpory: •

v průběhu pětiletého závazku v rámci osevního postupu musí žadatel zajistit, že bude v každém roce vyseta stanovená meziplodina na stanovené výměře,

•

zemědělec vyseje meziplodinu ve stanoveném termínu.

•

do stanoveného termínu neprovede v porostu meziplodiny žádné chemické ani mechanické zásahy směřující k likvidaci porostu meziplodiny nebo k jeho redukci, po tomto termínu založí porost hlavní plodiny. Jednotná platba na plochu SAPS

Podmínky poskytnutí podpory: Žadatelem je fyzická nebo právnická osoba, obhospodařující zemědělskou půdu, která je na žadatele vedena v Evidenci využiti zemědělské půdy podle uživatelských vztahů (tzv. LPIS) podle§3a a 3b zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství. Žádost o poskytnutí podpory v rámci jednotné platby na plochu (SAPS) je možné podat na následující zemědělské kultury (dle §3i zákona o zemědělství), přičemž na druhu zemědělské kultury nezávisí výše podpory: •

orná půda

•

travní porost

•

vinice

- 26 -

•

chmelnice

•

ovocný sad

•

školka

•

zelinářská zahrada

Jednou z podmínek pro poskytnutí podpory je dodrženi minimální výměry, na kterou může být poskytnuta podpora, která činí v součtu všech půdních bloků/dílů půdních bloků v žádosti nejméně 1 ha zemědělské půdy. Národní doplňková platba TOP – UP Žadatel je shodný s žadatelem o platbu SAPS. Všeobecné podmínky pro poskytnutí platby Top-Up jsou shodné s podmínkami pro platbu SAPS. Pokud nebude žadateli přiznána platba SAPS, nemá nárok ani na platbu Top – Up. Národní doplňkové platby (Top – Up) jsou platby poskytované k jednotné platbě na plochu (SAPS) a jsou upraveny nařízením vlády, které stanovuje některé podmínky poskytnutí národních doplňkových plateb k přímým podporám. Platba Top – Up bude poskytována na: pěstování lnu na vlákno, na pěstování chmele, na chov přežvýkavců (VDJ), na pěstování plodin na orné půdě. Platby za přírodní znevýhodnění poskytované v horských oblastech a platby poskytované v jiných znevýhodněných oblastech LFA. Žadatel nemusí být podnikatelem podle §2 odst. 2 Obchodního zákoníku O vyrovnávací příspěvek v LFA mohou žádat i nepodnikatelé mající právní subjektivitu (např. obce, fyzické osoby nepodnikající, školy), jestliže mají tyto subjekty evidovány v LPIS (nový systém evidence půdy založený na uživatelských vztazích) alespoň minimální výměru zemědělské půdy v LFA.

- 27 -

Základní podmínkou pro žadatele, žádající o tyto podpory, je provedení ohlášení zemědělské půdy do Evidence, obhospodařuje alespoň 5 ha zemědělské půdy v LFA, nebo 1 ha zemědělské půdy v LFA jde-li o hospodaření v systému ekologického zemědělství, nebo 2 ha zemědělské půdy v LFA, jde-li o hospodaření na území národních parků nebo chráněných krajinných oblastí. Žadatel nesmí být v konkursu nebo likvidaci, žadatel musí hospodařit v méně příznivých oblastech, případně v oblasti s ekologickými omezeními nejméně po dobu 5 kalendářních let následujících po roce, ve kterém mu byl poprvé poskytnut vyrovnávací příspěvek, žadatel se musí zavázat, že bude hospodařit v souladu se zásadami správné zemědělské praxe, žadatel musí dodržovat intenzitu chovu skotu, ovcí, koz a koní ve výši 0,15 až 1,5 VDJ. Podpora LFA se poskytuje pouze na kulturu travní porost obhospodařovanou v následujících méně příznivých oblastech a oblastech s ekologickými omezeními: horské oblasti, ostatní méně příznivé oblasti, oblasti se specifickými omezeními, oblasti s ekologickými omezeními. Platba na chov přežvýkavců VDJ (velké dobytčí jednotky) Žadatelem o platbu na chov přežvýkavců je fyzická nebo právnická osoba, která chová na hospodářství registrovaném v ústřední evidenci podle plemenářského zákona skot, ovce, popřípadě kozy a zároveň pěstuje na obhospodařované zemědělské půdě, která je na žadatele o platbu na chov přežvýkavců vedena v Evidenci jako druh zemědělské kultury orná půda nebo travní porost, krmné plodiny na minimální výměře 1 ha. Platba na chov přežvýkavců se poskytuje na celkový počet velkých dobytčích jednotek stanovených podle počtu chovaných přežvýkavců ke dni 31. 7. 2006. Nejnižším počtem pro poskytnutí platby jsou 2 velké dobytčí jednotky (VDJ). Další podmínkou je splnění intenzity chovu přežvýkavců žadatelem o platbu na chov přežvýkavců přepočtené na výměru krmných plodin.

- 28 -

Intenzita musí být nižší nebo rovna 1,80 velké dobytčí jednotky na 1 hektar krmných plodin. Intenzita se vypočítá na dvě desetinná místa, zaokrouhluje se podle matematických zásad (pokud je na třetím místě „4“- zaokrouhluje se směrem dolů, pokud „5“ - zaokrouhluje se směrem nahoru). Pro nápočet budou využity následující přepočtové koeficienty pro stanovení VDJ pro platbu na chov přežvýkavců:

Kategorie tele od 0 do 1 měsíce včetně tele od 1 do 6 měsíců včetně skot nad 6 měsíců do 24 měsíců včetně skot nad 24 měsíců ovce a kozy do 12 měsíců včetně ovce a kozy nad 12 měsíců

Zvířata narozená

Přepočítávací koeficienty velké dobytčí jednotky

30.6.2006 a mladší

0

31.1.2006 - 29.6.2006

0,2

31.7.2004 - 30.1.2006

0,6

30.7.2004 a starší

1,0

31.7.2005 a mladší

0

30.7.2005 a starší

0,15

- 29 -

3 Praktická část - popis zemědělského družstva v Dolní Cerekvi 3.1 Zemědělské družstvo Dolní Cerekev - historie, založení Činnost družstva je datována od roku 1949 z obce Rohozná. V tomto období se půdní držba mění v pronájem. Družstvo je dnes v katastru obcí Dolní Cerekev, Rohozná, Cejle, Kostelec u Jihlavy a Dvorce. V roce 1974 dochází ke sloučení družstev a vzniká Družba Dolní Cerekev, takto družstvo funguje v letech 1990 – 1991 až do transformace, která proběhla v roce 1992. Zákon takto řešil problematiku vlastnických vztahů. Následkem transformace je založeno Zemědělské družstvo Dolní Cerekev (toto vše se dělo už podle nových zákonů). Rok 1992 byl proto prvním rokem hospodaření podle nových zákonů. Dne 28. 1. 1994 je podle podnikatelského rejstříku založeno Zemědělské družstvo Dolní Cerekev (dnešní právní forma), dále vzniká Zemědělské obchodní družstvo Dolní Cerekev, které jde záhy do likvidace. Majetek byl členům vyplacen v ročních splátkách, do 17 let došlo k převedení drobného majetku. Problémem bylo, že účetní hodnota neodpovídala tržní, což znamenalo, že družstvo zákonitě nestačilo a nemohlo vykrýt asi 400 restituentů, kteří nebyli členy družstva. Zemědělské družstvo následně zakoupilo některé budovy a některé byly věnovány Zemědělským družstvem Bumako – jedná se o budovu kravína, asi 1/3 majetku (přibližně 30 mil. Kč) bylo vypořádáno. Ale dochází také ke krachu družstva Bumako. Rok 2002 byl zlomový, byl to rok velmi špatného hospodaření. Zboží (kuřata) v hodnotě zhruba 3,5 mil. Kč, které bylo vyváženo na Ukrajinu a na Slovensko, nebylo zpět zaplaceno, došlo k finanční ztrátě, která měla vliv na existenci družstva. Družstvo nebylo schopno hradit zdravotní pojištění, zdravotní pojišťovna penalizovala družstvo velmi vysokým úrokem z prodlení, družstvo však mělo možnost podat žádost o prominutí. Pro družstvo to znamenalo, že nemohlo dále investovat, jelikož majetek Zemědělského obchodního družstva bylo potřeba zpět vykoupit

- 30 -

Rok 2002 neznamenal však pouze finanční ztráty, ale byl to rok ve znamení přírodních katastrof. Škoda zaviněná kroupami dosáhla výše 3 mil. Kč. Nekvalitní kukuřice měla neblahý vliv na užitkovost dojnic. Hubené krmení se dohánělo jádrem. Vliv na tuto situaci měly také výkyvy krmných směsí, jelikož vlastní zásoby krmiva byly téměř nulové, muselo se přistoupit ke koupi krmných směsí. To vedlo ke zvyšování nákladů na směsi a tomu následně neodpovídaly ceny masa a mléka. V tomto roce byl zakázán odbyt kuřat realizovaný poštou na Slovensko, v České republice se nepodařilo zajistit dostatečný odbyt, a proto docházelo k rozprodávání za velmi malé ceny. Vstup naší země do Evropské unie vyvolal přísun levných vajec z Litvy a Německa a tudíž malé ceny na trhu, dále pak hus z Maďarska – 25 000 hus ročně. Pro družstvo to znamenalo ztrátu odbytových míst. EU diktovala tržní cenu mléka, v důsledku nepříznivého počasí a špatné sklizně mělo družstvo nekvalitní krmivo, které mělo negativní vliv na zabřezovost. Málo telat vedlo k neobměňování stáda, častému výskytu nemocí, snižování užitkovosti – znamenalo to zhruba 500 krav. 2 litry mléka. 365 dní. 7,80 Kč za litr mléka = 2 847 000, – roční pokles tržeb. Poruchové stroje také přispěly k tomu, že družstvo neprosperovalo. Dnes má družstvo k dispozici nové stroje, které napomáhají ke zkvalitňování krmných směsí. V následujících letech však stále dochází k finančním ztrátám. Nezaplacení zhruba 5 mil. Kč a prodání budov (bramborárna) družstvu v Batelově z účetní hodnoty 1,2 mil. Kč dostalo družstvo Dolní Cerekev 300 000 Kč, vedlo ke ztrátě na majetku ve výši 900 000 Kč.

- 31 -

3.2 Současná podoba družstva Za představenstvo jedná předseda. Základní členský vklad činí 30 000 Kč a zapisovaný základní kapitál 5 000 000 Kč. Současné představenstvo zemědělského družstva tvoří 3 členové: 2 zástupci většinového vlastníka ZZN v Jihlavě (člen představenstva ZZN a člen dozorčí rady ZZN, předseda družstva). K 31. 12. 2007 je výše základního jmění 5 034 tis. Kč výše nedělitelného fondu pak 1 015 tis. Kč. Představenstvo družstva v současné době připravuje přeměnu právní formy společnosti z družstva na akciovou společnost, což podstatně změní současné postavení členů družstva. Zemědělské zásobování a nákup v Jihlavě, a.s. již vykoupil podstatnou část členských vkladů členů družstva, neboť v případě převodu družstva na akciovou společnost budou podíly převedeny na akcie. V případě neodkoupení podílů mají členové právo na vypořádání členského podílu, které se bude řídit stanovami družstva. Vypořádací podíl bude proto splatný až po pěti letech, v sedmi ročních splátkách. V krajním případě dojde k vypořádání členského vkladu až v roce 2020. Aktuální výše vypořádacího podílu činí 9,9 % z nominální hodnoty majetkového podílu před rozpuštěním ztráty z hospodaření družstva, které bylo provedeno na členské schůzi dne 11. 5. 2007. Podle mého názoru je nabídka vykoupení majetkového podílu za 10 % jeho nominální hodnoty před rozpuštěním ztráty seriózní, vyjadřuje skutečný stav věcí a předchází převodu majetku na akcie, které budou obtížně obchodovatelné. Těchto 10 % bude vyplaceno hotově, při podpisu smlouvy. Avšak z pohledu vlastníků podílů, které jsou děděny a předávány z generace na generaci a úctě k rodné oblasti, se tato nabídka zdá neseriózní a pro mnoho z členů nepřijatelná. Tyto skutečnosti znamenají existenci většinového vlastníka. Družstvo jako takové bude stále zachováno.

- 32 -

3.3 Charakteristika činností družstva Název subjektu:Zemědělské družstvo Dolní Cerekev, družstvo IČO:49971743 Sídlo:Dolní Cerekev č. p. 276, PSČ 58845 Podle výpisu z Obchodního rejstříku je předmětem podnikání zemědělského družstva Dolní Cerekev, družstvo, které bylo zapsáno dne 28. ledna 1994, především8: •

provozování čerpacích stanic s palivy a mazivy

•

montáž, oprava a údržba vyhrazených elektrických zařízení zemědělství, včetně

prodeje

nezpracovaných

zemědělských

výrobků

za

účelem

zpracování nebo dalšího prodeje •

hospodaření na půdě pronajaté od svých členů i jiných osob, eventuálně na půdě družstva, a výroba, skladování, zpracování a prodej zemědělských a potravinářských výrobků

8

•

silniční motorová doprava

•

zámečnictví

•

truhlářství

•

hostinská činnost

•

výroba pilařská

•

koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej

•

opravy motorových vozidel

•

výroba a opravy zemědělských strojů

Obchodní rejstřík a Sbírka listin [on-line]. Ministerstvo spravedlnosti České republiky; 8:58 [citováno 7. prosince 2008]. Dostupné na Internetu < http://www.justice.cz >.

- 33 -

3.3.1 Chov brojlerových hus kombinace 2821 Družstvo v Dolní Cerekvi chová brojlerový typ hus. Jatečná zralost dosahuje v 8–9 týdnech věku při průměrné živé hmotnosti 4 500 g a při spotřebě 2,3 kg krmiva na kg přírůstku. V ČR se pro tento typ výkrmů může použít „Hybridní kombinace 2821“ a „kombinace 2898“. Hybridní kombinace 2821 (obr. 1) Dvouliniový hybrid šlechtěný v ČR vhodný pro drobné chovy i intenzivní výkrm husího brojlera je vhodný jak pro brojlerový, tak masný typ výkrmu. Brojlerová husa kombinace 2821 je vynikající kříženec s upřednostněním masné užitkovosti při zachování produkce peří. Živá hmotnost ve 112 dnech dosahuje hmotnost 6 kg, při konverzi krmiva 4 kg. Snáška u rodičovského kompletu je 45–50 ks vajec za jeden snáškový cyklus. Výkrm hus je v posledních letech pouze okrajová část drůbežnické výroby. Je to dáno jednak nižší biologickou výkonností tohoto druhu, ale rovněž vyšší ekonomickou náročností chovu. Brojlerový typ výkrmu se provádí často v zemích EU, kdy se brojlerová housata prodávají v porcovaném stavu. obrázek 1: Brojlerová husa

Pramen: http://www.drubez.chovzvirat.com

- 34 -

3.3.2 Chov skotu V Zemědělském družstvu v Dolní Cerekvi je chován holštýnský skot a český strakatý skot. Holštýnské plemeno tvoří asi 85 % z celkového chovu a české strakaté plemeno zaujímá zbylých 15 %. Z celkového stavu dobytka je chováno 400 kusů krav, 150 kusů jalovic, 250 kusů telat a 180 kusů býků. Holštýnský skot (obr. 2) „Holstein pochází z černostrakatého skotu“9. Ten vznikl křížením bílého a černého plemene v severovýchodní Evropě, zejména v nížinných oblastech Fríska a Šlesvicko-Holštýnska. Po roce 1861 bylo do Severní Ameriky importováno větší množství černostrakatého skotu, zde vznikl název holštýnský skot. Od poloviny 20. století se holštýnské plemeno rychle rozšířilo po Evropě a Asii. Toto plemeno je velkého tělesného rámce. Výška krav v kříži by měla být mezi 145–153 cm a jejich hmotnost kolem 650–700 kg. Málo osvalené tělo má obdélníkovitý tvar, hluboký a prostorný hrudník. Důležitým znakem je pevně upnuté, prostorné vemeno. Základní zbarvení je černostrakaté s černou hlavou, ve 3–10 % se vyskytuje červenostrakatá linie (tzv. „red holštýn“). Průměrná užitkovost na laktaci je v ČR asi 8 000 kg mléka při tučnosti kolem 3,8 %. Toto plemeno je rané, první otelení by mělo být do 26 měsíců. Průměrné mezidobí se pohybuje kolem 400–420 dnů. V průběhu uplynulých desetiletí se holštýnské plemeno stalo nejvýznamnějším dojeným plemenem skotu s jednostranným zaměřením na mléčnou produkci.10 Dnes nejlepší chovy můžeme najít v USA, Kanadě, Izraeli, Francii a Nizozemsku, kde průměrná užitkovost přesahuje i 10 000 kg mléka za laktaci.

9

Skot [on-line]. Chovatelství; 9:27 [citováno 7. prosince 2008]. Dostupné na Internetu < http://www.chovatelstvi.net >.

10

O plemeni [on-line]. Svaz chovatelů holštýnského skotu ČR,o.s.; 9:19 [citováno 7. prosince 2008]. Dostupné na Internetu < http://www.holstein.cz >.

- 35 -

obrázek 2: Holštýnský skot

Pramen: http://www.holstein.cz

Český strakatý skot (obr. 3) je původní plemeno skotu na území České republiky11. Na celkových stavech skotu v ČR se podílí v současné době přibližně jednou polovinou. Chovný cíl plemene je zaměřen na vysokou a hospodárnou produkci kvalitního mléka a masa. V dlouhodobější perspektivě charakterizuje mléčnou užitkovost cílový požadavek 6 000 až 7 500 kg mléka s obsahem bílkovin nad 3,5 %. Požadován je skot kombinovaného produkčního zaměření se zvýrazněnými znaky mléčnosti, středního až většího tělesného rámce, dobrého osvalení a harmonického zevnějšku. Hospodárnost chovu strakatého skotu je dána ukazateli chovné užitkovosti, především dobrým zdravotním stavem, zejména mléčné žlázy, pravidelnou plodností, snadnými porody, vitalitou telat, bezproblémovým odchovem i schopností k pastvě a vysokému příjmu a využití objemných krmiv. Zpracovatelský průmysl oceňuje dobrou a standardní kvalitu suroviny dodávané z chovů strakatého skotu: mléko v nejvyšších třídách jakosti s žádoucím obsahem mléčných složek a vysokou výtěžnost kvalitního, chuťově výrazného masa, vhodného ke všem formám technologického využití.

11

Plemeno [on-line]. Svaz chovatelů českého strakatého skotu.; 9:23 [citováno 7. prosince 2008]. Dostupné na Internetu < http://www.cestr.cz >.

- 36 -

Umožňuje jak efektivní využití ke spolehlivé kombinované produkci, tak specializované využití k výrazné mléčné nebo masné produkci. Strakatý skot se osvědčuje pro užitkové křížení s dojnými plemeny i pro chov bez tržní produkce mléka. V podmínkách regulovaného odbytu mléka pomocí mléčných kvót a vyššího ocenění kvality jatečného skotu klasifikačním systémem SEUROP, splní chov strakatého skotu reálná očekávání a potřeby všech chovatelů plemene. obrázek 3: Český strakatý skot

Pramen: http://www.cestr.cz

3.3.3 Chov drůbeže Vedle chovu skotu a brojlerového typu hus získává Zemědělské družstvo v Dolní Cerekvi finanční prostředky z prodeje slepiček Tetra a Horal (obr. 4). Dnes se nelíhnou kuřata pod kvočnami, ale nakupují se jako jednodenní nebo odchované kuřičky z uznaného rozmnožovacího chovu. Jedním z nejlepších kříženců (hybridů) pro produkci vajec v drobných chovech je hybrid RED WHITE, červenobílé nosnice typu TETRA – SL. Jsou šlechtěny v Dolní Cerekvi a dodávány do chovů v celé České republice. Název hybrida (křížence) RED WHITE byl zvolen proto, že otcovská linie – kohout – při křížení v rozmnožovacím chovu je zbarven červeně a mateřská linie – slepice – bíle. Rovněž kuřata – hybridi – při vylíhnutí jsou červená (slepičky) a bílá (kohoutci) a snadno se proto mohou rozdělit podle pohlaví.

- 37 -

Slepice RED WHITE vznikají křížením speciálních linií Rhode Island červených (RED) a Rhode Island bílých (WHITE). Jsou velmi odolné a dosahují vysoké snášky při dobré živé hmotnosti. Slepičky Horal jsou černé barvy se zeleným leskem, odolností, velikostí i ostatními vlastnostmi podobné Tetrám. Barva skořápky je hnědá. obrázek 4:Graf znázorňující typy nosnic

BO AVNS GO LDLINE 17,69%

ISA BRO WN 31,50%

HISEX HNĚDÝ 27,43%

DO MINANT BAREVNÝ 11,34% MO RAVIA BSL HO RAL TETRA 4,89% 4,60% 2,54%

Pramen: Konstrukce autora ze získaných dat

- 38 -

3.4 Hospodaření zemědělského družstva 3.4.1 Zhodnocení hospodaření roku 2006 Největším problémem roku 2006 byl podstatný výpadek produkce rostlinné výroby (dále jen RV) a nízká produkce mléka. Dále se projevilo nebezpečí ptačí chřipky, které snížilo odbyt drůbeže, zvláště housat. Hospodářským výsledkem byla pak ztráta ve výši 5 819 tis. Kč. V rostlinné výrobě nastal problém hned z jara, kdy bylo třeba část ozimů pro špatné přezimování zaorat – všechen ozimý ječmen, pšenici z části, ale ponechané plochy byly značně poškozeny, dále byla zaorána část řepky, poškozeny byly i trávy na semeno. Jarní zaorávky a znovuosetí si vyžádaly zvýšené náklady. Jaro mělo opožděný nástup, což se také projevilo na výnosech. Dalším problémem v RV bylo deštivé počasí ve žních. Obilí, ale i řepka začal na polích porůstat. Výsledkem byla špatná kvalita sklizených produktů, takže je nebylo možno prodat jako osivo, potravinu a na sklad jen v omezené míře. To vše mělo vliv na finanční efekt při zpeněžení. Co se týče výroby objemných krmiv, je situace o mnoho lepší než v předchozích obdobích hlavně díky nové technice. Tržby RV poklesly o 6,9 mil Kč proti roku 2005 a o 4,2 mil. Kč proti plánu. V živočišné výrobě (dále jen v ŽV) byl největší problém v chovu skotu. Tržby za mléko poklesly o 2,1 mil. Kč (vlivem nižší ceny pokles činí 1,1 mil. Kč, pokles vlivem nižší produkce je ve výši 1 mil. Kč). Užitkovost opět klesla a to o 0,69 litrů mléka na krmný den. Poklesl i stav krav vlivem špatné reprodukce. V roce 2006 se ještě částečně krmilo méně kvalitní senáží z roku 2005 a opět se nevystačilo s kukuřičnou siláží. V chovu hus se nejvíce projevil pokles odbytu z důvodu nebezpečí ptačí chřipky. Ze sníženého stavu základního hejna bylo zamýšleno prodat 30 tisíc housat. Skutečnost byla jen 17 tisíc housat, výpadek tržeb byl pak 617 tis. Kč.

- 39 -

V chovu slepic se situace v odbytu vyvíjela lépe, nižší tržby 365 tisíc Kč, proti plánu byly způsobeny posunem líhnutí a prodejem z prosince 2006 na 3. 1.2007 podle přání zákazníka. Celkem jsou tržby v ŽV nižší proti roku 2005 o 4,1 mil. Kč, a proti plánu pak o 2,6 mil. Kč. Aktivace hmotného majetku (otelené vysokobřezí jalovice) je nižší o 1 mil. Kč naopak byly vyšší dotace a hospodářský výsledek vylepšil o 1 mil. Kč prodej kovového odpadu. Celkově jsou tržby a provozní výnosy nižší o 4 666 tis. Kč proti roku 2005, o 6 286 tis. Kč proti plánu. Provozní externí náklady přitom poklesly proti roku 2005 jen o 912 tis. Kč, a proti plánu jsou vyšší o 2504 tis. Kč. K výraznějšímu vzrůstu nákladů došlo u nakoupených hnojiv, chemických prostředků, spotřeby energie, penále (ze sociálního a zdravotního pojištění). Ke snížení došlo u osobních nákladů ve vazbě na nižší počet pracovníků. Rozvaha – pokusím se nastínit majetkovou situaci družstva. obrázek 5: Struktura stálých aktiv 2006

AKTIVA

1. 1. 06

Dlouh. hm. majetek

31. 12. 06

39 753

41 621

3

0

Dlouh. fin. majetek

130

130

Celkem stálá aktiva

39 886

41 751

Dlouh. nehm. majetek

Pramen: Konstrukce autora z rozboru hospodaření za rok 2006

Pozn.: Aktiva se oproti roku 2005 zvýšila vlivem zakoupení hmotného majetku a to traktoru, sběracího vozu, žací lišty, obraceče, mulčovače). Na tento majetek ale musel být čerpán úvěr.

- 40 -

obrázek 6: Struktura oběžných aktiv 2006

AKTIVA

1. 1. 06

Zásoby celkem

31. 12. 06

26 143

27 010

- z toho materiál

2 026

1 769

- ned. výroba

6 068

6 186

- výrobky

6 855

8 226

11 194

10 829

Pohledávky

8 938

8 767

Z toho po lhůtě splatnosti

1 190

1 363

267

150

35 348

35 927

- zvířata

Finanční majetek Celkem oběžná aktiva

Pramen: Konstrukce autora z rozboru hospodaření za rok 2006

Pozn.: Pohledávky jsou ve výši 8 767 tis. Kč. Došlo tedy k jejich snížení vlivem zaplacením za výrobky a služby od odběratelů. obrázek 7: Struktura vlastního kapitálu rok 2006

PASIVA

1. 1. 06

31. 12. 06

Základní kapitál

54 550

53 470

Nedělitelný fond

1 015

1 015

6

13

-41 054

-42 647

0

-5 819

12 117

6 032

Ostatní fondy Ostatní vlastní kapitál HV běž. rok Celkem vlastní kapitál

Pramen: Konstrukce autora z rozboru hospodaření za rok 2006

- 41 -

Pozn.: Vlastní kapitál se snížil na 6 032 tis. Kč. K jeho snižování dochází nejen v důsledku ztrát, ale o vypořádací podíly, které se stávají dlouhodobými závazky. obrázek 8:Struktura cizích zdrojů

PASIVA

1. 1. 06

31. 12. 06

Dlouh. závazky

32 031

31 966

Kd. závazky

30 186

35 307

Z nich půjčky, směnky

13 936

21 913

Záv. po lhůtě splatnosti

8 700

2 256

900

4 373

63 117

71 646

Úvěry Celkem cizí zdroje

Pramen: Konstrukce autora z rozboru hospodaření za rok 2006

Pozn.: Půjčky – Zemědělské zásobování a nákup a.s. Jihlava (dále jen ZNN) a směnky (Agropodnik) byly pak navýšeny o 8 mil. Kč na celkovou hodnotu 22 mil. Kč. Tím je vykazováno méně závazků po lhůtě splatnosti. Úvěry jsou vyšší o 3,4 mil. Kč, úvěr u České spořitelny byl splacen a byl čerpán nový investiční úvěr na stroje (traktor, sběrací vůz, žací lišty, obraceč, mulčovač). Vlivem nižších tržeb se zvýšily krátkodobé závazky o 5,1 mil. Kč. Z toho lze soudit, že se družstvo nachází ve špatné situaci. Což samozřejmě vedlo k tomu, že výsledkem hospodaření byla v roce 2006 ztráta. Z toho plyne zadluženost družstva a začínající úvahy o přistoupení většinového vlastníka ZZN. Pokud nedojde jako v roce 2006 k nepředvídaným událostem (vlivy počasí, nákazová situace, změny v odbytu a cen) je reálné dosáhnout zisku 1 928 tis. Kč.

- 42 -

A to i s tím, že výrobní potenciál v chovu skotu nebude ještě možno očekávat na úrovni roku 2003 (od roku 2004 užitkovost dojnic neustále klesá). V RV bude družstvo hospodařit na 1 736 hektarech (dále jen ha) zemědělské půdy. Struktura ploch se mírně změní. Nově bude pěstován hrách na 22 ha, oves nahý na 18 ha, bude více řepky, zatravní se 18 ha, výměra obilovin se sníží o 84 ha. Počítá se s výrobou sladovnického ječmene, osiv i potravinářského obilí. V ŽV se očekává postupné zlepšování užitkovosti dojnic. Kvalitního objemného krmiva je již opravdu dostatek. Bohužel došlo ke snížení stavu dojnic, který nepůjde rychle navrátit na původní stav. V jednání je vstup ZZN v Jihlavě a.s. do družstva. Došlo by tak k navýšení základního kapitálu kapitalizací pohledávek. Dotace jsou účtovány do provozních výnosů. Ke dni 30. 11. 2006 bylo družstvo příjemcem finančních prostředků, které plynou z následujících dotačních programů. obrázek 9: Dotace 2006

Program

Sazba Kč

Nárok ZD

Dotace Kč

TOP — UP

2 240,40

851,22 ha

1 907 073

Množitelské porosty

2 240,40

138,32

309 892

LFA

OA 3 490

276,34 ha

964 426,60

HA 4 680

133,63 ha

625 388,40 1 589 815

SAPS

2 517,80

1 735,86 ha

4 370 548,31

VDJ

2 581,60

847

2 186 107

1 920

385,65 ha

740 448

Údržba luk

- 43 -

Meziplodiny

4 580

48,98 ha

224 328,40

Zatravnění orné půdy

7 265

15,77 ha

114 569

75

13 640

1 023 000

150

4 753

712 950

Drůbež – rodokmenově vylíhnuté odchov Drůbež – šlechtitelský chov CELKEM

13 178 730

Pramen: Konstrukce autora

Pozn.: Dotace jsou účtovány do provozních výnosů. Ke dni 30. 11. 2006 bylo družstvo příjemcem finančních prostředků, které plynou z výše uvedených dotačních programů.

3.4.2 Zhodnocení hospodaření roku 2007 Významným prvkem roku 2007 bylo „znovuobnovení“ produkce rostlinné výroby. Nadále dochází ke snižování odbytu drůbeže, nízké produkci mléka. Hospodářským výsledkem v roce 2007 byl i přesto zisk ve výši 7 383 tis. Kč. Povětrnostní podmínky se vyznačovaly pro zemědělskou výrobu nepříznivými výkyvy. Zimní období bylo bohaté na sněhové srážky a následné pozdní jarní tání sněhu oddálilo začátek jarních prací. Vlivem posunu vegetační doby se zpozdily i sklizňové práce. Daná skutečnost se projevila na průběhu žňových prací i na kvalitě sklizených obilovin a řepky. V rostlinné výrobě nastala změna především v množství pěstovaných plodin, kdy se jednalo o pšenici, ječmen, nově pěstovaný oves nahý, dále pak o řepku, mák a brambory a trávy na semeno (srha, felopa, jílek vytrvalý, jílek mnohokvětý, kostřava luční) Tržby za vypěstované obiloviny činily celkem 6 263 tis. Kč, trav pak 642 tis. Kč. Další významnou položkou byly brambory (3 628 tis. Kč) a řepka (3978 tis. Kč). Neméně zanedbatelné jsou pak i mák (2 859 tis. Kč) a ředkev (141 tis. Kč).

- 44 -

Tržby RV činí 17 511 tis. Kč, oproti ročnímu plánu se zvýšily o 2 529 tis. Kč. V ŽV se družstvo opět potýkalo se snižováním produkce mléka a s chovem skotu. Tržby za mléko klesly o 1,8 mil. Kč, z toho vlivem nižší produkce, a poklesu stavu krav vlivem špatné reprodukce. V chovu hus se projevil vzrůst odbytu. Bylo prodáno 22 tisíc housat a což znamenalo tržbu pak 1 439 tis. Kč. Tržby z chovu slepic činí 8 876 tis. Kč, což je oproti plánu pokles o 34 tis. Kč. Celkem jsou tržby v ŽV vyšší proti roku 2006 o 4,1 mil. Kč, proti plánu o 1,5 mil. Kč. Z výše uvedeného vyplývá, že nejvyšší tržby jsou tržby z chovu slepic. Proto se nyní pokusím z výsledku hospodaření 2007 rozebrat chov slepic z hlediska ukazatelů, mezi něž řadíme náklady a výnosy činnosti. Chov slepic zaznamenal tržby ve výši 8 876 tis. Kč, což je mnohem více než u skotu nebo hus. Výsledek hospodaření z chovu slepic se zjistí jako rozdíl mezi účtovanými výnosy v účtové třídě 6 – Výnosy a účtovanými náklady v účtované třídě 5 – Náklady. Nákladové druhy představují náklady externí a interní. Mluvíme o nákladech prvotních, které vznikají při styku družstva s okolím, v tomto případě hovoříme např. o spotřebě materiálu nebo se zaměstnanci, zde bych uvedla jako příklad mzdové náklady. Mezi externí náklady řadíme: Nákup krmiv: Zemědělské družstvo krmivo nakupuje od ZZN v Jihlavě. Cenu krmné směsi nemůže družstvo ovlivnit. Náklady vynaložené na nákup krmných směsí jsou nejvyššími náklady, které družstvo vynakládá ve své činnosti. Ostatní spotřebovaný materiál: Zde bych jmenovala náklady vynaložené na zakoupení pracovních pomůcek.

- 45 -

Energie (elektřina, plyn, voda): Cenu energií si určuje RWE Group – Jihomoravská plynárenská a EON, kteří mají monopolní postavení na českém trhu. Služby: Zde je zahrnuta práce veterináře, případné léky a vakcinace, služba dílen, telefon, výpočetní technika, deratizace prováděná firmou Defpur. Mzdy: Jedná se mzdy 10 pracovníků. Sociální a zdravotní pojištění: Zaměstnavatel je povinen platit za zaměstnance Veřejné zdravotní pojištění ve výši 9 % a sociální pojištění ve výši 26 %. Odpisy: Jedná se o opotřebení majetku družstva, to jest budov a strojů. Odpisy jsou počítány podle odpisových tabulek. Ostatní externí náklady: Služby ostatních podniků, které si družstvo objednává (odvoz komunálního odpadu – ASA Dačice), atd. Interními náklady jsou: Spotřeba vlastních výrobků: Pro vylíhnutí kuřete je zapotřebí vyprodukovat násadové vejce, které se vkládá do líhní. Vnitropodniková práce: Jedná se o práce, které si družstvo zajišťuje vlastními prostředky (vyhrnutí a odvoz podestýlky, řezání slámy, svářečské práce). Režie: Zde je zahrnuta mzda vedoucího pracovníka a ostatních administrativních pracovníků. Tržby jsou tvořeny: Prodejem konzumních vajec: Cena se odvíjí podle ceny na trhu – supermarkety. Prodejem jednodenních slepiček: Cena slepičky se pohybuje v rozmezí 19–25 Kč a je ovlivněna množstvím odebraných slepiček. Prodejem odchovaných kuřiček: Většina kuřiček se prodá v místě odchovu, tím se nenavyšují náklady na rozvoz, které by byly jinak zahrnuty v ceně kuřičky. Dotacemi: viz kap. 2.2.1. Dotační programy Mze.

- 46 -

Rozvaha – pokusím se nastínit majetkovou situaci družstva. Prodej zemědělských budov má vliv na snížení krátkodobých závazků o 25 409 tis. Kč. Půjčky – Zemědělské zásobování a nákup a.s. Jihlava (dále jen ZNN) a směnky (Agropodnik) byly pak sníženy zhruba o 18 400 tis. Kč na celkovou hodnotu 3 524 tis. Kč. Tím je vykazováno méně závazků po lhůtě splatnosti. Pohledávky se snížily na výši 7 390 tis. Kč, stejně tak došlo k poklesu nedokončené výroby, zvířat. Na druhé straně zaznamenáváme růst výrobků. Úvěry jsou nižší o 1 040 tis. Kč. Základní kapitál má hodnotu na 13 445 tis. Kč, což znamená zvýšení o zisk běžného roku.

3.5 Hospodářská situace do budoucna Podle mého názoru je význam zemědělství poměrné nízký a tento negativní trend budeme moci pozorovat i v blízké budoucnosti. Zemědělský trh je i nadále liberalizován a je stále těžší udržet si pozici na trhu, což vyžaduje být neustále krok před konkurencí. Důvodem nepříznivé situace zemědělských družstev je zadluženost a nízká finanční likvidita. Významnou příčinou je také stagnace příjmů ze zemědělské výroby, vysoké pracovní náklady a také nízká podpora ze strany státu. Blízká budoucnost českého zemědělství bude ve znamení prosazování systému kontrol dodržování pravidel správného hospodářství. Zemědělce tak od 1. 1. 2009 čeká výrazné množství kontrol na dodržování takzvané křížové shody (cross compliance). Bodový systém bude vypovídat o dodržování podmínek nutných pro přiznání dotace. Dotace tak bude poskytnuta jen tehdy, pokud budou splněny požadavky na ochranu životního prostředí. Do budoucna se většina dotací bude vyplácet nezávisle na objemu výroby, kvalita bude upřednostněna nad kvantitou. Poskytnutí přímé platby bude vázáno na plnění standardů na ochranu životního prostředí, bezpečnost potravin a pohody zvířat. Tato reforma Společné zemědělské politiky je zaměřena na podporu zemědělství, které je šetrné k životnímu prostředí a na produkci kvalitních potravin.

- 47 -

Systém kontrol pro české zemědělce může znamenat výrazné komplikace. V případě zjištěných přestupků, nesmí čerpat až do odvolání žádné dotace.V současné době jsou kontroly křížové shody povinné v 17 zemích EU, od příštího roku budou povinné i v České republice. Nyní je prioritou stabilizace a rozvoj družstva (důraz na produktivitu a konkurence schopnost), což by měla umožnit změna formy vlastnictví z družstva na akciovou společnost.

3.6 Swot analýza Jedná se o analýzu silných a slabých míst firmy a příležitostí a hrozeb, kterým je organizace vystavena. SWOT analýze musíme podrobit celou firmu (výrobky, výrobu, finance, marketing, konkurenci). Tato analýza má velkou vypovídací schopnost – vyhodnocuje fungování firmy. Výsledkem jsou pak nové plány, které zabezpečí splnění cílů společnosti. Pro družstvo jsem zpracovala tuto Swot analýzu, přičemž jsem dospěla k závěru, že pro družstvo je typická strategie MINI – MAXI. Družstvo podniká kroky k odstranění nebo zmenšení slabin, snaží se využít příležitostí z okolí, pomalu posiluje pozice z okolí, snaží se nalézt spolehlivého spojence nebo změnit formu vlastnictví obrázek 10: Swot analýza zemědělského družstva v Dolní Cerekvi – silné a slabé stránky

Silné stránky S

Slabé stránky W

•

dlouholetá působnost na trhu

•

strategická Vysočina

•

potenciální konkurenceschopnost, dobrá • znalost konkurentů

•

možnost dotačních programů

obchodní

poloha

• v kraji •

•

úvěrové zatížení, nedostatečné finanční zdroje slabý top management nestabilní politická scéna, vliv EU nedostatek kapacit kvalifikovaných pracovníků

•

možnost ovlivnění úrody klimatickými jevy

•

silná konkurence

•

vysoké mzdové náklady, špatná platební pověst

• zastaralé stroje a technika

- 48 -

Pramen: Konstrukce autora obrázek 11: Swot analýza zemědělského družstva v Dolní Cerekvi – příležitosti a hrozby

Příležitosti na trhu O

Nebezpečí na trhu T

expanze na trhu tuzemském i

•

silná tuzemská a zahraniční konkurence

zahraničním

•

cenový diktát odběratelů

•

neustálý růst trhu

•

malá kupní síla obyvatelstva

•

možnost změny formy vlastnictví

•

onemocnění zvířat

•

nové technologie, modernizace strojů

•

•

nestabilita trhu, rostoucí ceny surovin

změny v konkurenci

•

Pramen: Konstrukce autora

- 49 -

4 Závěr Význam zemědělství v národním hospodářství ČR je poměrně nízký. Podíl hrubé přidané hodnoty zemědělské produkce na hrubém národním produktu činí v posledních letech kolem 2 %, podíl pracovníků v zemědělství kolem 4 %. Zemědělský trh je liberalizován, stát reguluje kontinuálně jen mléko a obilí, u ostatních plodin podle potřeby a v omezené míře. Pokles zemědělské produkce se nejvíce projevil v živočišné výrobě. Došlo k poklesu domácí spotřeby, což se projevilo v existenci výrobních přebytků některých komodit (mléko, cukr, vepřové maso). Toto vše znamená, že většina farem je ve vážné ekonomické situaci. Téměř 50 % farem není ziskových, je patrná zadluženost a nízká finanční likvidita. Cílem bakalářské práce bylo rozebrat hospodaření zemědělského družstva a nastínit situaci do budoucna. Podařilo se mi cíl bakalářské práce naplnit, neboť po důkladném prozkoumání finančních výkazů, které jsem měla k dispozici, jsem dospěla k závěru, že družstvo se nachází ve finanční krizi. Ta byla způsobena, ztrátou v roce 2006, dále pak špatným hospodařením, poklesem tržeb z RV i ŽV, který vedl ke zvyšování závazků. Významným prvkem roku 2007 bylo „znovuobnovení“ produkce rostlinné výroby. Družstvo se potýkalo se snižováním produkce mléka a s chovem skotu. Hospodářským výsledkem v roce 2007 byl i přesto zisk ve výši 7 383 tis. Kč. Z provedené Swot analýzy vyplývá, že by mělo družstvo plně využít svých silných stránek (strategická poloha v kraji, možnost čerpání dotací,…). Naopak by se mělo snažit eliminovat slabé stránky (úvěrové zatížení, nedostatečné finanční zdroje, vysoké mzdové náklady, špatná platební pověst, zastaralé stroje a technika). Klíčovým faktorem úspěchu je využití příležitostí, které trh nabízí (expanze na zahraničním trhu, změna právní formy, nové stroje a technika).

- 50 -

Dalším faktorem externího prostředí jsou hrozby, které ovlivňují strategické postavení družstva. Družstvo by se mělo snažit tyto hrozby předpovídat. Hlavním cílem družstva je zlepšit svoji finanční situaci. Tomu by měla přispět změna právní formy na akciovou společnost, snížení počtu zaměstnanců, zefektivnění výroby družstva. Družstvo se bude muset také potýkat se systémem křížové shody. Prováděné kontroly a zpřísnění podmínek pro poskytnutí dotace bude komplikace, kterou bude muset družstvo v budoucnosti řešit. Jen těžko lze konstatovat, jak mnoho se na českém zemědělství podepíše světová hospodářská krize.

- 51 -

Seznam literatury [1]. Synek, Miloslav, 1935-. Manažerská ekonomika. Miloslav Synek a kolektiv. 3., přeprac. Ok nevadia aktualiz. vyd. Praha : Grada Publishing, 2003. 466 s. (Expert). ISBN 80-247-0515-X. [2]. Obchodní zákoník [on-line]. Zákony ČR; 10: 15 [cit. 11. prosince 2008]. Dostupné na Internetu: < http://zakony-online.cz>. [3]. Synek, Miloslav, 1935-. Manažerská ekonomika. Miloslav Synek a kolektiv. 3., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha : Grada Publishing, 2003. 466 s. (Expert). ISBN 80-247-0515-X. [4]. Synek, Miloslav, 1935-. Manažerská ekonomika. Miloslav Synek a kolektiv. 3., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha : Grada Publishing, 2003. 466 s. (Expert). ISBN 80-247-0515-X. [5]. Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. 2. [sv.], c. f. Vyd. 1. Praha : Diderot, 1999. 518 s. ISBN 80-902555-4-X. [6]. Ministerstvo zemědělství [on-line]. Ministerstvo zemědělství České republiky; 13: 31 [cit. 7. prosince 2008]. Dostupné na Internetu: . [7]. O nás [on-line]. Státní zemědělský intervenční fond; 13:39 [cit. 7. prosince 2008]. Dostupné na Internetu: . [8]. Obchodní rejstřík a Sbírka listin [on-line]. Ministerstvo spravedlnosti České republiky; 8:58 [citováno 7. prosince 2008]. Dostupné na Internetu < http://www.justice.cz >. [9]. Skot [on-line]. Chovatelství; 9:27 [citováno 7. prosince 2008]. Dostupné na Internetu < http://www.chovatelstvi.net >.

- 52 -

[10]. O plemeni [on-line]. Svaz chovatelů holštýnského skotu ČR,o.s.; 9:19 [citováno 7. prosince 2008]. Dostupné na Internetu < http://www.holstein.cz >. [11]. Plemeno [on-line]. Svaz chovatelů českého strakatého skotu.; 9:23 [citováno 7. prosince 2008]. Dostupné na Internetu < http://www.cestr.cz >.

- 53 -

Seznam zkratek FO

— fyzická osoba

PO

— právnická osoba

Tj

— to jest

BÚ

— běžný účet

EU

— Evropská unie

RV

— rostlinná výroba

ŽV

— živočišná výroba

ZZN

— Zemědělské zásobování a nákup

Ha

— hektar

Mze

— Ministerstvo zemědělství

Osoba

— žadatel

ČR

— Česká republika

KU

— Kontrola užitkovosti

SZIF

— Státní zemědělský intervenční fond

- 54 -

Seznam obrázků obrázek 1: Brojlerová husa ............................................................................................. 34 obrázek 2: Holštýnský skot ............................................................................................. 36 obrázek 3: Český strakatý skot ....................................................................................... 37 obrázek 4:Graf znázorňující typy nosnic ........................................................................ 38 obrázek 5: Struktura stálých aktiv 2006 ......................................................................... 40 obrázek 6: Struktura oběžných aktiv 2006 ..................................................................... 41 obrázek 7: Struktura vlastního kapitálu rok 2006 ........................................................... 41 obrázek 8:Struktura cizích zdrojů ................................................................................... 42 obrázek 9: Dotace 2006 .................................................................................................. 43 obrázek 10: Swot analýza zemědělského družstva v Dolní Cerekvi – silné a slabé stránky ..................................................................................................................... 48 obrázek 11: Swot analýza zemědělského družstva v Dolní Cerekvi – příležitosti a hrozby ..................................................................................................................... 49 obrázek 12: Výkaz Rozvaha pro rok 2006...................................................................... 62 obrázek 13: Výsledek hospodaření za rok 2006 ............................................................. 63 obrázek 14: Podniková výsledovka pro rok 2006 ........................................................... 64 obrázek 15: Výkaz Rozvaha za rok 2007 ....................................................................... 65 obrázek 16: Výsledek hospodaření pro rok 2007 ........................................................... 66 obrázek 17: Podniková výsledovka pro rok 2007 ........................................................... 67

- 55 -

Příloha A

Vzory formulářů

Vzor žádosti o poskytnutí dotace MZe, dle Zásad v roce 2008 Identifikační údaje 1. Podací místo

2. Reg. č. žádosti

3. Otisk prezentačního razítka podacího místa

4. Číslo listu

5.

Celkový

počet

6. Datum a hodina

listů

přijetí

7. Rozhodující útvar

2.

8. Reg. č. žádosti

9. Datum (a hodina) přijetí

Žadatel 10. Resort

11. žadatele

15.

Titul

před

12.

Kód

Datum

13. Rodné číslo (FO)

14. IČ

narození (FO)

16. Příjmení žadatele (FO)

17. Jméno žadatele (FO)

18.

(FO)

Titul

za

(FO)

19. Obchodní jméno právnické osoby, dle výpisu z obchodního rejstříku (PO)

20. Titul před (PO)

21. Příjmení zástupce právnické osoby (PO)

22.

Jméno

zástupce

právnické

osoby (PO)

23. Titul za (PO)

24. Obec (město)

25. Část obce

26. Číslo domovní

27. Městská část

28. Ulice

29. Číslo orientační

30. PSČ

31.

Telefon

–

32. Telefon – mobilní

33. Fax

Příloha A

Vzory formulářů

pevný

34. Okres

35. Emailová adresa

36. Název správce daně (Finanční úřad)

37. Plátce DPH A

*)

N

Adresa pro doručování 38. Obchodní jméno právnické osoby

39. Titul před

40. Příjmení (zástupce právnické os.)

42. Titul za

44. Ulice

45. Číslo domu

os.)

43. Obec (město)

46. PSČ

41. Jméno (zástupce právnické

47.

Telefon

-

48. Telefon – mobilní

49. Fax

pevný

Bankovní spojení 50. Název banky

51. Číslo účtu žadatele

52.

Kód

banky

53.

Specifický

symbol

Místo podnikání (podle převažující činnosti ve vztahu k účelu dotace) 54. Ulice

55. Číslo

56. Obec

57. Okres

domu

58. V

59. Dne

60. zástupců

62. V

64. Ověřil a převzal

63. Dne

Podpis(y)

statutárních

61. Otisk razítka žadatele

Příloha A

činnost

Vzory formulářů

rok

zahá

jení 1........................................................................................................................ 2........................................................................................................................ 3........................................................................................................................ 4........................................................................................................................ 5........................................................................................................................ 6........................................................................................................................ Čestné prohlášení Prohlašuji, že všechny informace uvedené v žádosti včetně tabulek jsou úplné a pravdivé, že jsem neobdržel v příslušném roce na činnost nebo na předmět, pro který je požadována dotace úvěr s podporou PGRLF nebo dotaci či finanční příspěvek z jiných rozpočtových kapitol státního rozpočtu, státních fondů. Jsem si vědom právních následků, které v důsledku nepravdivých a neúplných informací mohou nastat. Dále svým podpisem potvrzuji, že jsem se podrobně seznámil se Zásadami, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací Ministerstvem zemědělství pro rok 2008

Příloha A

Číslo listu

V

Vzory formulářů

Počet listů

Dne

Podpis(y) statutárního(ch) zástupce(ů)

V

Ověřil a převzal

Dne

Otisk razítka žadatele

Příloha B

Finanční výkazy

Dotační program 8. Podpora chovatelům na částečnou úhradu nákladů spojených s neškodným odstraňováním kadáverů. druh

kategorie **)

ks

tele *) skot

skot od 3 měsíců do 1 roku včetně ostatní skot a jiní turovití

ovce,

kozy,

jelenovití

jehně, kůzle *) bahnice, beran, koza, kozel, laň, jelen kůň do 3 let

koně

kůň nad 3 roky sele *)

prasata

prasnice, kanec ostatní prasata běžci

pštrosi

drůbež

krůty, husy, kachny kur domácí

kožešinová zvířata

norci, pesci, lišky, nutrie,činčily králíci

ryby***)

kapr ostatní ryby

Celkem

x

Vysvětlivky: *) včetně mrtvě narozených a nedonošených. **) pouze celá uhynulá zvířata, včetně vnitřností, kůže, srsti, popřípadě šupin.

kg

Příloha B

Finanční výkazy

***)chované v umělých, vypustitelných vodních nádržích, sloužících k chovu ryb. Množství:

…...……………………………. kg

Sazba dotace:

………………………….……….Kč

Požadavek na dotaci:

…….………………………….. Kč

V případě, že požadovaná částka podpory u každé samostatně uplatněné žádosti přesahuje 25 000 Kč, vyjádření příslušné KVS, že chovatel neporušil zákon č. 166/1999 Sb., a zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, s následným úhynem zvířete:

Číslo listu

V

Počet listů

Dne

Podpis(y) statutárního(ch) zástupce(ů)

V

Ověřil a převzal

Dne

Otisk razítka žadatele

Příloha B

obrázek 12: Výkaz Rozvaha pro rok 2006

Pramen: Rozbor hospodaření k 31. 12. 2006

Finanční výkazy

Příloha B

obrázek 13: Výsledek hospodaření za rok 2006

Pramen: Rozbor hospodaření k 31. 12. 2006

Finanční výkazy

Příloha B

obrázek 14: Podniková výsledovka pro rok 2006

Pramen: Rozbor hospodaření k 31. 12. 2006

Finanční výkazy

Příloha B

obrázek 15: Výkaz Rozvaha za rok 2007

Pramen: Rozbor hospodaření k 31. 12. 2007

Finanční výkazy

Příloha B

obrázek 16: Výsledek hospodaření pro rok 2007

Pramen: Rozbor hospodaření k 31. 12. 2007

Finanční výkazy

Příloha B

obrázek 17: Podniková výsledovka pro rok 2007

Pramen: Rozbor hospodaření k 31. 12. 2007

Finanční výkazy