Horní Vernéřovice - horská obec, jejím údolím protéká potok Dřevíč. Ves založena v polovině 13. století. Za svůj původ děkuje německé kolonizaci (až do vysídlení Němců po roce 1945 bylo obyvatelstvo převážně německé národnosti.) První zmínka o Horních Vernéřovicích pochází z roku 1356. Původ jména je odvozován od osobního jména Verner. Samosprávnou obcí se Horní Vernéřovice staly v roce 1849. V roce 1961 došlo ke sloučení osad Dolní a Horní Vernéřovice, Hodkovice, Janovice, Jívka, Nové Domy a Studnice pod názvem Jívka.
Po jedné straně jsou Adršpašsko-teplické skály s nejvyšší horou Čáp (786 m n.m.). Na straně opačné pak Jestřebí hory (nejvyšší vrchol Žaltman 739 m n.m.) a Závora mezi tato dvě pohoří vklíněná - zde je vidět jeden z jejích vrcholů: Hradiště (683m n.m.)
-1-
Areál barokního kostela sv. Máří Magdalény v Horních Vernéřovicích s
dochovanými články z původní pozdně gotické stavby obíhá na západní, severní a východní straně ohradní zeď s bránou. Na jihovýchodě je připojen nový ohrazený hřbitov. K bráně vede schodiště s podestou a s kamenným zábradlím. Na klenáku je letopočet: "1815".
-2-
Zezadu v ohradní bráně jsou vsazeny dva empírové figurální náhrobníky s truchlícími ženskými postavami z 1. poloviny 19. století.
Bývalý farní kostel sv. Má ř í Magdalény s bývalým hřbitovem okolo postaven na místě starší stavby ze 14. století, o čemž svědčí gotický portálek v ose jižní stěny kostela a zazděná gotická okna nad ním vyznačená umělými rýhami v omítce.
Kostel je připomínán již roku 1356. Od roku 1486 zde stála kaple, k ní roku 1580 přistavěna dřevěná zvonice, v roce 1607 postavena kostnice a zeď kolem hřbitova. Za biskupa Sobka z Bilenbergu roku 1666 kaple zvětšena a roku 1667 postavena kamenná zvonice. Roku 1686 dovnitř vestavěna trojramenná kruchta čili empory. Od roku 1702 byl kostel farním, do té doby byl filiálním ke Stárkovu. Roku 1710 upraven do nynější podoby. Na konci roku 2005 farnost zrušena a její území přiřazeno k farnosti Trutnov – Poříčí. -3-
Na západní straně přízemí věže jsou dveře s nápisem: "ANNO DNI 1667". Na kamenných rámech portálů jižního i severního je datum: "1710".
V presbytáři hlavní oltář svaté Má ř í Magdalény má novou menzu, do níž v roce 1927 vsazen trojí reliéf: uprostřed Kristus s kalichem, po stranách 2 učedníci. Jinak je pozdně barokní z poloviny 18. století s empírovými úpravami, renovace roku 1930, další práce v poslední době prováděla firma Břetislav Kafka z Červeného Kostelce. Obraz v nástavci je kopie Rafaelovy Madony de la sedia, nový.
-4-
Oltářní obraz svaté Má ř í Magdalény na hlavním oltáři uprostřed je akademická malba z 19. století.
-5-
Pozdně barokní sochy z konce 18. století: 1. Ve vrcholu štítu hlavního oltáře svatý Michael, archanděl s váhami.
2. Po straně štítu na evangelijní straně král David s harfou a 3. po straně štítu na epištolní straně sv. Jan Kř titel. Světec v levé ruce drží kříž se stuhou a nápisem "Ecce agnus Dei", u nohou mu spočívá ležící ovečka.
4. Na evangelijní straně vedle obrazu hlavního oltáře na konzole predely socha svatého Lazara, biskupa. 5. Na epištolní straně hlavního oltáře na konzole predely Lazarova sestra svatá Marta, učednice Páně. -6-
Na průchodových brankách kolem hlavního oltáře: 6. svatý apoštol Petr s klíčemi na evangelijní straně, 7. svatý apoštol Pavel s mečem na epištolní straně.
Na epištolní straně před brankou hlavního oltáře novodobá socha svaté Kláry, řeholnice. Na podstavci na evangelijní straně v presbytáři sádrová socha svatého Josefa s Dítětem Ježíšem.
-7-
Zde je umístěn znak kapituly sv. Ducha:
Na klenáku vchodu z presbytáře do kaple Božího hrobu je erb královéhradecké kapituly svatého Ducha, která měla za své letní sídlo zámeček Skály.
-8-
V lodi severní strany vpředu je empírový boční oltář Ukř ižování z počátku 19. století. Ten má uprostřed obrazový reliéf Kalvárie. Uprostřed obrazu je kříž s Kristovým tělem, pod ním pohledově vlevo Panna Maria Bolestná, pohledově vpravo miláček Páně svatý Jan Evangelista.
Na epištolní straně Kristus bičovaný u sloupu.
Na evangelijní straně socha "Ecce homo" - zajatý Kristus s trnovou korunou a v purpurovém plášti, jak stál před Pilátem. Ve vrcholu retabula oltáře Ukřižování je Bůh Otec Stvořitel se zeměkoulí a žezlem, trojúhelníkem kolem hlavy, sochařská výzdoba pozdně barokní z konce 18. století, polychromie z roku 1930. -9-
Na stěně vlevo od oltáře Ukřižování je obraz Čtrnácti svatých Pomocníků. Uprostřed je Panna Maria Královna s Ježíškem na klíně. Vlevo od Panny Marie klečí svatý Josef s lilií v pravé ruce. Za ním stojí svatý Kryštof, na ramenou má Ježíška, v rukou poutnickou hůl. Pod ním svatá Barbora s kalichem a hostií. Před ní na pravém koleni klečí svatá Kateř ina Alexandrijská se zlámaným kolem a mečem u levé nohy. Pod ní svatý Vít v hermelínovém plášti, s kohoutem na knize. Dále vlevo dole svatý Eustach, generál, u levého boku má jelena s křížkem mezi parohy, na pravém mu visí roh. Za Eustachem biskup Diviš s hlavou na rukou. Pak doprava biskup Erasmus s kopím ovinutým střevem. Vedle něho pravo klečí svatý Jiř í , pravou nohou šlape na draka, v levé ruce má meč. Dole vpravo svatý Jiljí s laní, která má v boku šíp. Nad ním svatý Achác jako biskup. Nad ním svatá Markéta Antiošská se spoutaným ďáblem. Pak svatý Blažej, biskup se zkříženými svícemi. Nad ním svatý Pantaleon s rukama nad hlavou přibitýma k olivě. A poslední nahoře vpravo před Pannou Marií klečí jáhen Cyriak v dalmatice a s mečem v rukách.
- 10 -
Pod obrazem Čtrnácti svatých Pomocníků vlevo visí obraz svatého Josefa s Dítětem Ježíšem, vpravo obraz Pieta - Bolestná Matka Páně s mrtvým Ježíšem v náručí, jak je vidět na následujícím obrázku vlevo.
Na konzole triumfálního oblouku pozdně barokní sochy z konce 18. století: na evangelijní straně svatého Jana Nepomuckého, mučedníka; na epištolní straně svaté Anny, matky Panny Marie:
- 11 -
Za zády svaté Anny stojí pozdně barokní kazatelna z 2. poloviny 18. století.
Kazatelna má po obvodu ambony plastiky sedících evangelistů. Evangelisté jsou od leva v biblickém pořadí: soška svatého Matouše s atributem človíčka, svatého Marka s atributem lva, svatého Lukáše s býkem, soška evangelisty svatého Jana odcizena, zůstal pouze jeho atribut: černý orel. Na stříšce kazatelny je sousoší Krista Pána s Máří Magdalenou. Polychromie z roku 1930 a novější.
- 12 -
Na epištolní straně lodi před mřížkou presbytáře umístěna polychromovaná pískovcová kř titelnice, kterou dělal kameník z přelomu 18./19. století.
Boční oltář Panny Marie Lurdské je empírový z počátku 19. století. Uprostřed má "obraz" v profilovaném rámu, který naznačuje lurdskou jeskyňku, a v ní je nová socha Panny Marie Lurdské. V predele uprostřed se nachází vitrínka se soškou Pražského Jezulátka.
- 13 -
Po stranách Panny Marie jsou však starší sochy: na evangelijní straně svatá Kateř ina, která v levé ruce drží meč a u nohou má zlámané kolo, na epištolní straně svatá Barbora, která před tělem drží kalich s velkou hostií. Obě pozdně barokní z konce 18. století. Pendantem obrazu 14 sv. Pomocníků je obraz Panny Marie Růžencové: okolo Madony je 15 obrázků růžencových tajemství, od leva nahoře postupujících proti směru hodinových ručiček: Zvěstování, Navštívení, Narození, Obětování, Nalezení, Getsemany, Bičování, Trním korunování, Nesení kříže, Ukřižování, Zmrtvýchvstání, Nanebevstoupení, Seslání Ducha svatého, Nanebevzetí a Korunování. - 14 –
Empory stojí na válcových sloupcích, mají pěkné prkenné stropy a šedě natřené kuželky v zábradlí. Balustráda kruchty, původně barokní s motivem kuželek, doplněna při empírových úpravách motivem lyry.
Na zábradlí empor je rozmístěn cyklus 14 obrazů zastavení kř íž ové cesty. Porovnáním s křížovou cestou v Janovicích zjistíme, že se jedná naprosto o stejné pojetí: liší se jen v nepatrných detailech a ve velikosti obrazů. Pod emporami stojí dvě empírové zpovědnice s novější povrchovou úpravou.
- 15 -
Na konzolách vzadu při vchodu sochy: svatého Františka z Assisi na epištolní straně, a naproti svatého Antonína Paduánského.
V jedné zasklené skříni vzadu při vchodu je černá Matka Boží s Dítětem v náručí obklopená bohatou barokní řezbou:
- 16 –
Nad černou Pannou Marií je socha svatého anděla strážného se dvěma dětmi.
V době vánoční se stavíval tento betlém:
- 17 -
Varhany na kůru jsou dvoumanuálovým mechanickým nástrojem, který postavil Johann Barth z Pilníkova v roce 1857, ale nejsou už schopné provozu, zato varhanní skříň vypadá ještě stále impozantně:
Zvon ve věži kostela je renesanční od zvonaře Donata Schröttera z Hostinného z roku 1609.
- 18 -
Škola
S duchovním a církevním životem v obci bylo úzce spjato školství. Záznamy o škole jsou od roku 1668. Tehdy se vyučovalo na farní škole, jejíž založení není přesně známo. Víme jen, že od roku 1668 do farní školy chodily děti ze Skal, Studnice, Jívky, Horních a Dolních Vernéřovic. Pod státní správu přešla škola až v roce 1868. Obecná škola zde postavena roku 1886. Tehdejší německou trojtřídní školu navštěvovalo více než 170 dětí. Třída s českým vyučovacím jazykem byla však zřízena až ve školním roce 1931/2. Toto bývala fara:
- 19 –
Pohled na školu, kostel, faru a nový hřbitov:
Kostel z čela:
Památková chalupa pod kostelem:
- 20 -
Hejšovina:
Čáp:
Monogram z mariánské vitrínky:
- 21 -
Bor:
