HOLÝŠOV ZATÍM KRIZE MÍJÍ

6 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 5. ÚNORA 2009, DATUM VYDÁNÍ: 13. ÚNORA 2009, CENA: 6 KČ

Čtěte v čísle i na http//www.oskovo.cz z Redakční anketa – str. 2 z Co činit v době krize? – str. 2

PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: z Nerovnoměrně rozvržená pracovní doba a konto pracovní doby z Nová úprava nemocenského pojištění od 1. 1. 2009 (II.)

Předseda OS KOVO J. Středula v diskusi s představitelkou DGB A. Buntenbachovou (vlevo: vedoucí metodického pracoviště Plzeň K. Kastl, člen Předsednictva OS KOVO J. Brabec)

HOLÝŠOV ZATÍM KRIZE MÍJÍ Nejvíc mě štve, doktore, že jsem se narodil za první krize v devětadvacátým a mám umřít za tý druhý v roce 2009…

SITUACE V ČR JE VELMI VÁŽNÁ, SHODLI SE ÚČASTNÍCI MIMOŘÁDNÉ TRIPARTITY Mimořádné jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR 29. 1. 2009 bylo uskutečněno z popudu odborů a bylo věnováno dopadům finanční a hospodářské krize na firmy a zaměstnance. Vládní účast byla tentokrát nadstandardní. Na začátku vedl jednání premiér Topolánek, po svém vystoupení, ve kterém se věnoval vážné situaci v ČR způsobené globální finanční a hospodářskou krizí, předal řízení vicepremiérovi Nečasovi. Dále se zúčastnili ministři Kalousek, Vondra a Bendl. Premiér Topolánek se choval velmi korektně, bylo vidět, že hodně zhubl, před začátkem jednání zašel k místu, kde seděl vedoucí odborové delegace senátor Štěch, a snažil se vést lehkou společenskou konverzaci. Josef Souček

Vláda: Opatření tak jako v SRN

Ve svém vstupu zhodnotil dopady krize především na banky a průmysl s tím, že vláda předpokládala příchod cyklické ekonomické krize již v průběhu roku 2008 a dokonce již v roce 2007 činila opatře-

(Pokračování na str. 3)

Čeští a němečtí odboráři ve firmě EvoBus „Spolupráce Odborového svazu KOVO s německými odbory je velmi dobrá a není formální. Berte na vědomí, že za hranicemi máte přátele,“ sdělil předseda OS KOVO Josef Středula vrcholovým představitelům německé odborové centrály DGB. K setkání došlo ve firmě EvoBus Bohemia v západočeském Holýšově 30. ledna. Podnik EvoBus postavila „na zelené louce“ německá automobilka Daimler, která vyrábí 16 až 18 procent světové produkce autobusů. Mezi nimi se vyjímají i takové značky jako Mercedes-Benz či Setra, které zabezpečovaly například zimní olympijské hry v italském Turíně roku 2006. V české pobočce Daimleru se dělá kostra autobusu. „V Holýšově máme strategickou pozici, myslíme dlouhodobě, minimálně na deset let dopředu,“ ujistil české a německé odboráře ředitel společnosti EvoBus Reiner Springmeier. „Postavili jsme v Holýšově novou továrnu, přesunuli jsme sem výrobu z Anglie a Turecka, z původních 100 zaměstnanců jsme zvýšili jejich počet na současných více než 500 a doufáme, že je udržíme i navzdory hospodářské krizi. 25 až 30 procent z nich jsou agenturní. Ročně vyrobíme 8000 dílů do autobusů. A loňského prosince jsme do Holýšova přesunuli z Německa i výrobu střechy. Máme dobré ekonomické výsledky,“ ujistil R. Springmeier.

Vývoj bude napínavý „Jak předvídáte důsledky krize? Také cestovní ruch, a tedy i využitelnost autobusů, velmi poklesá…,“ zeptal se J. Středula. „V Holýšově jsou vyhlídky velmi dobré. Máme velkou strategickou rezervu ploch pro rozšíření výroby. Je samozřejmě otázka, jaký dopad bude krize mít na výrobu autobusů obecně. My jsme naštěstí více zaměřeni na městské autobusy. Na evropském trhu máme v tomto segmentu podíl 50 až 60 procent. Existuje ovšem vnitřní konkurence mezi našimi závody v Německu, České republice a Turecku. V Istanbulu máme závod, který vyrobí 4000 autobusů ročně, a to při stejné výši mezd jako zde. V Evropě vyrobíme ročně 10 tisíc autobusů a ve světě celkem 60 000. Budoucnost však neleží

v Evropě, ale v Indii, Číně, Rusku… Vývoj bude v příštích 10 letech velice napínavý. Pokud by Daimler nedokázal držet konkurenci z Dálného východu dál od Evropy a neprosadil by se na východních trzích, mělo by to dopad na celkový stav průmyslu v Německu,“ připustil ředitel EvoBusu.

Firma – jen trošku pokles „V Německu krize dopadá zvláště na automobilový průmysl, plánuje se tam zkracování pracovní doby a pracovních úvazků. A jak je tomu v tomto podniku?“ zeptala se členka výkonného předsednictva DGB Annelie Buntenbachová. „25 až 30 procent agenturních zaměstnanců ve firmě, to je velice těžko odůvodnitelné procento. I vzhledem ke strategii firmy jsou výhodnější kmenoví zaměstnanci, jejichž vztah k podniku je úplně jiný než těch agenturních,“ připojil se s otázkou J. Středula. „Naše firma neprožívá krizi, ale jen trošku pokles. Loni jsme měli nárůst produkce jako ještě nikdy. Letos to bude o 12 až 13 procent méně, takže se dostaneme na úroveň roku 2007. A s využitím agenturních zaměstnanců počítáme logicky. Dochází totiž k výkyvům na trhu. Obce totiž objednávají autobusy zpravidla koncem roku podle toho, kolik peněz jim zbude v rozpočtu. Takže v podzimních měsících vyrábíme polovinu své celoroční produkce. S odbory máme dohodu o flexibilní pracovní době a nejsou u nás dumpingové mzdy. O lidi je rozumně postaráno. Agenturní zaměstnanci mají sociální výhody jako ostatní,“ vysvětloval R. Springmeier. „Polštář 30 procent je ale přesto příliš vysoký. Je to (Pokračování na str. 2)

1

KOVÁK číslo 6 — 13. února 2009

REDAKČNÍ ANKETA:

HOLÝŠOV ZATÍM… (Dokončení ze str. 1)

Propouští se u vás kvůli krizi? Český průmysl je zasažen hospodářskou krizí. Klesají zakázky, zaměstnavatelé to řeší odstávkami v práci či dokonce propouštěním. V této souvislosti se redakce Kovák několika předsedů ZO OS KOVO zeptala: Propouští se u vás kvůli krizi? Anketa ukázala, že situace je vážná, ale naštěstí ne úplně všude. JIŘÍ HANÁK, 1. ZO OS KOVO Mohelnice: Ano, bohužel. Momentálně v Siemensu odchází v první vlně 370 lidí, v brzké době – pokud se nestane zázrak v podobě zakázek – to bude asi 210 zaměstnanců, a to THP i dělníků. Podle dohody odborů se zaměstnavatelem byli poslední dva dny v lednu lidé doma za 60 procent mzdy. V únoru to budou také dvě směny plus jeden týden celozávodní dovolené, v březnu a dubnu čtyři směny. Kromě toho zaměstnavatel uvažuje o týdenní celozávodní dovolené v březnu. Čeká se na vývoj krize, tj. na vývoj v příjmu zakázek. Zatím je vše „v mlze“. JIŘÍ HRADIL, předseda ZO OS KOVO ČKD Blansko: Propouštění pro nadbytečnost se týká aktuálně osmi lidí z 530 ve firmách ČKD Blansko Strojírny a ČKD Blansko Holding (dělnické profese). Při dohodě o ukončení pracovního poměru ihned obdrží pět platů navíc. Ve slévárně DSB Euro se naopak jednotlivci přibírají. Odbory mají s majitelem v kolektivní smlouvě dohodu o zmrazení mezd v tomto roce - s tím, že se

nebude propouštět. Určité individuální přidání do mezd dělníkům i TH zaměstnancům bude. JOSEF ČEPELKA, předseda ZO OS KOVO Atas elektromotory Náchod: Atas má nyní 745 zaměstnanců v Náchodě a ve Velkém Poříčí (8 km od Náchoda směrem k polským hranicím). V lednu byly předány výpovědi 13 lidem, kterým běží výpovědní lhůta, a 13 zaměstnanců skončilo z důvodu organizačních změn k 31. 1. Jedná se o kmenové zaměstnance, protože agenturní nemáme. Ve Velkém Poříčí sice pracuje 90 Poláků, ale mají smlouvy na dobu určitou nebo neurčitou. Počítá se s tím, že 10 – 15 polským zaměstnancům na dobu určitou nebudou smlouvy obnoveny. Je obava, že tím vším to neskončí. VLADIMÍR BEJVANČICKÝ, předseda ZO OS KOVO Škoda Jaderné strojírenství: Kdepak, u nás ne. Naopak zaměstnavatel nabírá lidi. Zakázková náplň je pokrytá, dokonce se oproti loňsku zvyšuje. Ptala se JANA BENEŠOVÁ

CO ČINIT V DOBĚ KRIZE? Právníci OS KOVO se radili v Praze „Nebýt odborů, tak se v České republice o situaci zaměstnanců vůbec nemluví,“ prohlásil předseda Odborového svazu KOVO Josef Středula na poradě svazových právníků 4. února v Praze. „Extrémně se zvyšuje neradostnou situaci přednezaměstnanost. Pokud seda OS KOVO. loňského prosince činila „Druhé čtvrtletí bude 6 procent, tak nyní může kritické a to třetí ještě velmi rychle přerůst hrahorší. Jestli nezapůsobí nici 8 procent, a pokud záchranná opatření amekrize nepomine, vyšplhá se rické vlády a Evropské nejspíš až někam k 10 prounie, tak dojde k reálné centům,“ zdůraznil J. hospodářské katastrofě. Středula právníkům, kteří Hrozí totiž možná až zapřijeli do Prahy sladit své stavení ekonomiky. Česká právní postupy při pomoci Setkání právníků OS KOVO v Praze 4. 2. republika je hodně závislá odborovým organizacím na průmyslové výrobě, což v těžkých dobách hospodářské krize. je nyní nevýhodou, ale po skončení krize se to může „Navíc francouzská a německá vláda činí vyplatit, protože to pro nás bude znamenat šanci kroky, aby se výroba tamních firem působících pro rychlé zlepšení. Ovšem chystaná protikrizová i v České republice převedla zpět do mateřských opatření české vlády, jako další snižování daní zemí, což ještě zhoršuje situaci. Platební schopnost a sociálního a zdravotního pojištění, může znamevýrobních podniků upadá až o desítky procent. nat vyčerpání a následný konec sociálních systémů Hledají se úspory, a to na prvním místě u zaměst- v České republice. A v této situaci vláda dál volá po nanců. Přitom 40 procent lidí u nás žije z výplaty takzvaném zpružnění pracovněprávních vztahů, k výplatě. Za loňské čtvrté čtvrtletí bude zřejmě které jsou přitom již dnes jedny z nejpružnějších HDP vykazovat nulový růst a dál hrozí propad už v Evropě. Po ukončení krize se dá očekávat v řádu procent. Radikálně se blížíme k situaci řetě- enormní nárůst takzvaných prekérních pracovzových bankrotů, nebo aspoň k jejich aktuální ních poměrů, což může znamenat další tlak na snihrozbě. Dochází k propadu produktivity práce, žování mezd,“ upozornil J. Středula na setkání svanyní již o více než 20 procent,“ nastínil právníkům zových právníků. Text a snímek MARTIN BENEŠ

2

za hranicí flexibility. Kmenový zaměstnanec je pro firmu větší jistotou. Siemens ruší v Praze svůj závod, a to zde vyráběl kompletní produkt, vy ne. Krize je už všude a má strašné rozměry. Lidé ze dne na den změnili své návyky a neutrácejí za výrobky dlouhodobé spotřeby. Přeji vám, abyste toto období přežili beze ztrát,“ reagoval předseda OS KOVO.

Počet odborářů stoupá „Základní organizace OS KOVO vznikla v EvoBusu roku 2004, a to s 32 členy z 250 zaměstnanců (pozn. autora.: u jejího vzniku stál tehdejší vedoucí plzeňského metodického pracoviště a současný vedoucí organizačně-provozního úseku OS KOVO Ladislav Pašek). Dnes je v odborech 133 lidí,“ uvedl předseda tamní základní organizace Dušan Kubáň. „Za ty čtyři roky tu udělali odboráři obrovský kus práce, což se projevilo ve velkém nárůstu členů. Rovněž spolupráce s vedením firmy je dobrá. Předseda není uvolněn a tu dobu, co tu s námi sedí, si bude muset napracovat. S celým závodním výborem se snaží udělat pro lidi co nejvíce,“ vysvětlil J. Středula. „Nyní je centrálním tématem pro základní organizaci dojednání kolektivní smlouvy. Záležitost číslo jedna jsou peníze. Za čtyři roky, co zde odbory fungují, došlo k zvýšení mezd o 40 až 50 procent,“ doplnil D. Kubáň, který je rovněž členem evropské podnikové rady Daimleru za EvoBus Bohemia. „Toto navýšení posloužilo oběma stranám,“ glosoval ředitel EvoBusu.

Jedinečné setkání „Pro nás není dobrá zpráva, že se sem odněkud přesunula výroba, protože to znamená, že někde jinde lidé ztratili práci, odbory to ale nepřipravily. Češi nechtějí nikomu brát práci, ale když už ji dostanou, chtějí za ni dostat dost dobře zaplaceno,“ upozornil J. Středula. „Spolupráce na podnikové úrovni je velice důležitá, pokud chceme mít jednotnou Evropu. Takováto setkání hrají velkou roli. Společným postupem musíme bojovat proti dumpingu. Lidé mají obavy, kdo ponese náklady krize, protože banky a manažeři to nebudou,“ zdůraznila A. Buntenbachová. „Toto holýšovské setkání je jedinečné v tom, že se jedna z pravidelných novoročních akcí německých odborářů historicky poprvé uskutečnila na českém území,“ uvedl pro Kovák vedoucí organizačně-provozního úseku OS KOVO L. Pašek. Text a snímek MARTIN BENEŠ

ROZLOUČENÍ S LEO STAŘINSKÝM MSA, a. s., se rozloučila se svým dlouholetým zaměstnancem, členem odborové organizace a členem dozorčí rady panem Leo Stařinským (na snímku), který zemřel po krátké a těžké nemoci. Pan Leo Stařinský se narodil v roce 1953, vyučil se a v MSA pracoval od roku 1973 jako strojní zámečník. Po absolvování SPŠ strojnické nastoupil jako výrobní dispečer v útvaru plánování výroby SP1 a postupně pracoval jako plánovač a vedoucí VDK na provoze SP3 a SP5. V posledních letech pracoval ve funkci referenta plánování v útvaru plánování výroby VÚ. Pan Leo Stařinský byl dlouholetým členem odborové organizace. Od roku 1990 byl aktivní v dílenském výboru, v roce 1996 byl zvolen členem závodního výboru a od roku 2006 pracoval jako místopředseda ZO OS KOVO MSA a člen dozorčí rady společnosti. Čest jeho památce! ZDENĚK DROZDEK, předseda ZO OS KOVO MSA Dolní Benešov


SITUACE V ČR JE VELMI VÁŽNÁ (Dokončení ze str. 1) ní, která měla tyto dopady zmírnit. Převzala garanci nad vklady v bankách, téměř zdvojnásobila investice do infrastruktury, pod tlakem odborů přidala prostředky na platy státních zaměstnanců a snížila sociální pojištění (je však třeba upozornit, že se tím sníží příjmy státního důchodového systému, který je již tak napjatý – o tom se však premiér pochopitelně nezmínil). Proto v současnosti už vláda nemá tak velký polštář na eliminaci dopadů. Dále hovořil o tom, že první etapa krize ještě ČR naplno nepostihla, ale přesto omezila obchodování vládních fondů, zmrazila mezibankovní styky a poskytování úvěrů. Druhá vlna už zasáhla naší ekonomiku, protože se neposkytují úvěry na profinancování zakázek. Obává se třetí možné vlny, která v dominovém efektu postupně zlikviduje řadu podnikatelských subjektů a ve svém důsledku ohrozí finanční instituce. Zmínil fakt, že USA svým masivním investováním do hospodářství nedala zbytku světa jinou možnost než se chovat stejně. Opatření české vlády se podle premiéra nebudou lišit od opatření německé vlády, což vyplývá z navázanosti naší ekonomiky na německou. Vláda uvažuje o tom, že zajistí provozní úvěrování firmám, které mají zakázky a zajištěný odbyt. To následně vyvolalo značnou polemiku v plénu, protože jen v kovoprůmyslu ztratily firmy 17 až 80 procent zakázek. Kdo bude za této situace posuzovat, zda firma má nebo nemá zajištěn odbyt, a kdo rozhodne o poskytnutí státního úvěru? Jak moc se ještě ČR může zadlužit – již dnes činí roční dluhová služba 50 miliard Kč. ČNB snižuje úrokovou sazbu, ale komerční banky zvyšují úroky u úvěrů, které poskytují. Navíc jsou tyto banky v rukou nadnárodních bank a musí respektovat jejich rozhodnutí. V závěru svého vystoupení navrhl premiér, aby jedním z výstupů této tripartity bylo i to, že všechny strany zastoupené v tripartitě považují situaci v ČR za velmi vážnou, což bylo akceptováno. Dále vyjádřil přání, aby se zvýšila frekvence zasedání orgánů tripartity s tím, že je vítán jakýkoli podnět, který by mohl snížit dopad krize v ČR. Vláda se také vyjádří k analýzám a doporučením odborů a zaměstnavatelů na možnosti řešení krize. Poté se premiér omluvil s tím, že se musí věnovat dalšímu programu vyplývajícímu z českého předsednictví EU. Zasedání řídil vicepremiér Nečas. Ministr Kalousek sdělil, že ČR v roce 2008 odvedla do rozpočtu EU 35,5 miliardy Kč a vyčerpala 58,3 miliardy Kč, což je zatím nejlepší výsledek v této zemi. Dále uvedl, že vláda provedla dvě zásadní operace. Z rezervních fondů kapitol rozpočtu bylo odebráno vše, co tam zbylo za roky 2004 – 2007, a bylo to převedeno do příjmů. Částka 31,7 miliardy Kč byla použita na snížení schodku státního rozpočtu, takže celkový schodek 73,3 miliardy Kč znamená, že jsme na hranici kritéria vstupu do eurozóny.

Odbory: Lidé budou hledat viníky Odbory i zaměstnavatelé se zabývali současným prohlubováním krize a problémům, které z toho vyplývají firmám a zaměstnancům. Milan Štěch připomněl, že experti ČMKOS upozornili na možnou ekonomickou krizi již v dubnu 2008 – nebylo jim dopřáno sluchu. Dále byla zpracována analýza dopadů krize a předána sociálním partnerům. Pro zjednodušení byl z této analýzy zpracován 11bo-

dový program návrhů řešení, který byl rovněž předán (poznámka redakce: materiál Požadavky ČMKOS na řešení důsledků hospodářské krize je umístěn na intranetu a internetu OS KOVO) s tím, že na něj odbory očekávají odpovědnou reakci. Odmítl slevu 1,5 procenta na sociálním pojistném jako neefektivní, k dluhové službě poznamenal, že chybí prorůstová opatření, a pokud nebudou, bude to znamenat další schodky. Snižování daní nepovažuje za smysluplné, protože stát nemá čím tyto výpadky ve státním rozpočtu nahradit. Prohlásil, že se situace bude dále zhoršovat a lidé budou hledat viníky. Proto je třeba odložit ideologie a hledat shodu při řešení důsledků krize. Je třeba se také zapojit do hledání celoevropského a celosvětového postupu. Vyjádřil přesvědčení, že NERV nic nevyřeší, protože členové tohoto orgánu nejsou nezávislí experti. Na závěr ocenil určitý posun v jednání vlády, konstatoval, že sociální síť bude nedostatečná, protože není připravená na budoucí krizové období. Už na předporadě k tripartitě v rámci ČMKOS jsem byl požádán, abych v zastoupení předsedy OS KOVO Středuly informoval tripartitu o aktuálním stavu v kovoprůmyslu ČR. Pro vystoupení jsem čerpal z informací od členů Předsednictva OS KOVO ze zasedání dne 21. 1. 2009 a také z periodických informací, které s velkým nasazením získávají metodická pracoviště OS KOVO v regionech, za což jim patří velké poděkování. Informoval jsem tedy tripartitu o tom, že situace v kovoprůmyslu je špatná. Největší dopad krize je zatím v hutním a automobilovém průmyslu. Došlo k ukončení činnosti agenturních zaměstnanců, začíná propouštění kmenových zaměstnanců, pokles zakázek až o 80 procent nutí firmy omezovat výrobu, různým způsobem zkracovat pracovní dobu, hledat všechny možné způsoby úspor včetně využívání stávající legislativy až na samotnou hranici legálnosti. Heslem dne se stává – přežít krizi. Firmy svou skutečnou situaci tají, protože by jinak okamžitě přišly o provozní úvěry bank a krach by nastal téměř okamžitě. Prezentoval jsem skutečnost, že zaměstnanci, kteří krizi nezpůsobili, ji mají „zaplatit“! Místo, aby se konsensuálně hledaly způsoby jak zvýšit jistoty občanů–zaměstnanců, mají být dále decimování pokračováním tzv. vládních reforem, naprosto nestydatým zvyšováním cen energií, výzvami ke mzdové zdrženlivosti a ke zvýšení flexibility pracovního trhu, což není nic jiného než snížení ochrany zaměstnanců a kompetencí jejich zástupců. Upozornil jsem, že v ČR nejsou pouze podniky, ale že tu hlavně žijí lidé–občané. A ty nelze donekonečna nutit, aby vše chápali, zaplatili a nic nepožadovali! Na příkladu zaměstnanců ze sklářského průmyslu jsem kritizoval současné znění zákona o úpadku, který umožňuje bankám opakovaně odčerpávat finance z účtů firem, které jsou v úpadku, a poté samozřejmě nezbývá na výplatu mezd zaměstnancům příslušné firmy za již odvedenou práci! Přitom 40 – 45 procent ekonomicky aktivních obyvatel ČR má zdroje pouze z měsíce na měsíc. Žádal jsem o nápravu tohoto stavu, protože v nejbližší době se do této situace dostane velká část firem v průmyslu i jejich zaměstnanců. Dále jsem požádal o zákonné opatření proti lichvě. Současná právní úprava, vyšperkovaná judikáty soudů, je naprosto nedostatečná a mohla by být využita různými gangsterskými finančními skupinami ke zneužití nastá-

vající hmotné nouze propouštěných zaměstnanců nabízením finančních produktů se zastřenou výší lichvářských úroků! Na závěr jsem informoval o skutečnosti, že podle našich informací jsou v některých zemích EU motivovány velké firmy, aby stahovaly výrobu ze svých poboček v zahraničí do mateřských zemí. Dále o tom, že kolega Středula již upozornil komisaře Verheugena na hrozící nárůst sympatií k extremistickým hnutím v případě, že se nepodaří řešit v EU krizi, především růst nezaměstnanosti a z toho vyplývající sociální nejistota. Vyzval jsem k hledání celonárodního konsensu za účasti sociálních partnerů, protože OS KOVO prognózuje katastrofální vývoj v kovoprůmyslu s možným řetězovým krachem firem.

Zaměstnavatelé: kritizovali chování bank Za zaměstnavatele vystupovali nejvíce viceprezidenti Svazu průmyslu ing. Jaroslav Hanák a ing. Martin Jahn (s ing. Hanákem jsem měl v podvečer společný vstup na téma mimořádné RHSD ve zpravodajské televizi Z1). Kritika zaměstnavatelů se soustředila především na jednání bank, které zdražují peníze pro firmy, odmítají dokonce kofinancování projektů z evropských fondů. Žádali vládu, aby pomohla těm, kteří mají zakázky, zajistit veřejné zakázky, splatnost snížit pod 30 dnů, jinak hrozí, že si firmy přestanou platit mezi sebou a nastane bludný kruh. Za důležité je také považováno stanovení termínu přistoupení ČR k eurozóně, aby investice a zisky firem nebyly vydány na pospas spekulantům. Z témat důležitých pro kovoprůmysl je třeba ještě zmínit vystoupení místopředsedy ČMKOS Zavadila, který znovu upozornil na problematiku agenturního zaměstnávání v ČR s tím, že problém stále narůstá a hrozí nárůst kriminality, jestliže agenturní zaměstnanci přišli o legální zdroje příjmů. Na to reagoval ministr Kalousek s tím, že se již nyní situace řeší.

Jaké jsou závěry? Jaké lze z této mimořádné tripartity udělat závěry? Okolnosti přinutily vládu změnit svůj postoj k RHSD, i když před tím vymazala jakoukoli zmínku o ní ze svých webových stránek. Vláda deklarovala, že má zájem spolupracovat při řešení dopadů krize se sociálními partnery. Přislíbila, že odpovědně zváží návrhy sociálních partnerů na řešení dopadů krize, které jí byly předány. Má zájem na zvýšené frekvenci zasedání orgánů RHSD včetně expertních skupin. Vláda také zveřejní kroky, které již provedla k omezení důsledků hospodářské krize. Premiér požádal, abychom se společně neohlíželi do minulosti, ale pokusili se řešit budoucnost. Jsme pro, ale budeme opatrní. V jednom momentě nás při jednání oslovil Martin Jahn jako „zástupce zaměstnanců“. Na to reagoval ministr Nečas, že zde sedí „zástupci odborů“. Když jsem se ho po jednání zeptal, jak to myslel, odvětil, že odbory jsou přece zástupcem jen „některých“ zaměstnanců, stejně jako přítomní zaměstnavatelé zastupují jen část podnikatelské sféry! A v zahraničí se dokonce zástupci zaměstnanců musí volit všemi zaměstnanci. Reagoval jsem dotazem, jaký má v tom případě současná vláda mandát z voleb, na to pan ministr chvatně odkráčel. Důsledky krize lze řešit pouze konsensuálně. Určitě je nevyřeší devastace zákoníku práce! JAROSLAV SOUČEK, místopředseda OS KOVO (titulky a mezititulky redakce)

KOVÁK • Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email: [email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016255, O. Beneda, J. Cvrček, J. Sůva, JUDr. V. Štich, Mgr. P. Taraba, J. Voráč • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605

3


VYHLÍŽÍ VLÁDA SOUDNÝ DEN? (II.) Předseda OS KOVO na vlnách éteru o ekonomické krizi V interview Studia Stop vysílaném 22. ledna na Českém rozhlase 6 mluvil o nejnovějších dopadech ekonomické krize a výhledech do budoucna předseda Odborového svazu KOVO Josef Středula. Pro jeho vysokou závažnost jej přinášíme na pokračování, jedná se o podstatný výtah z obsáhlého rozhovoru (text prošel pouze redakční úpravou, redakce Kovák též připojila mezititulky). První díl byl otištěn v Kováku č. 5. P. Holub, moderátor: Vláda třeba naopak ví velice dobře, co dělá. Já jsem mluvil s jedním z vládních ekonomů a on mě upozornil, že krize, která dospěla i do České republiky, je krizí poptávky, ovšem poptávky v cizině, kam míří náš export. S tím my těžko Josef Středula můžeme něco dělat a musíme čekat, až se poptávka v těch okolních zemích zase zlepší, aby naše továrny měly kam vyvážet, a tedy i co vyrábět. V tuto chvíli utrácet peníze například za fiskální pobídky firmám nebo nějakými příliš vysokými útratami za infrastrukturu, to by jenom zhoršilo situaci rozpočtů, což si nikdo nepřejeme. Navíc Česká republika je na tom lépe než třeba Lotyšsko, to je ve velkých problémech, Maďarsko, stejný případ, kde jsou jak lidé, tak nakonec i podniky a stát zadluženi velice vysoko v cizích měnách. My jsme zadluženi v koruně, takže nás se ty problémy s oslabováním národní měny netýkají. Takže lepší je počkat, až se zase ta cizí poptávka zvýší, ale s tím nic nenaděláme.

jedná o to pojmenovat to v tomto kontextu, tady se jedná o to, aby se průmysl - a dneska už nejen on -, z té situace dostal a aby přežil to období, kdy se největší trhy dostanou z propadu. J. Šmídová, moderátorka: Vy jste nazval vládu spící pannou. Ostatně odbory nešetří kritikou na koaliční kabinet Mirka Topolánka. Velmi kritický je dnes již citovaný předseda ČSSD Jiří Paroubek, který ovšem vidí vinu kabinetu i v další oblasti.

Podívejme se ještě kus za krizi J. Paroubek (ukázka ze záznamu): Vláda zakrývá rozsah toho problému. Představitelé vlády hovoří o tom, že existují schválené projekty za miliardy korun, ale to skutečné čerpání z evropských fondů, ta skutečná, řekl bych, refundace, je opravdu velmi nízká. Pokud budete vidět ta čísla, tak budete překvapeni, že ta čísla jsou přímo titěrná. To je odpovědnost této vlády, protože z těch zhruba osmi set šedesáti miliard korun na sedm let během těch dvou let zatím je čer-

Kolečka se zadrhla ještě víc J. Středula, předseda OS KOVO: Já si ale myslím, že my opravdu nemůžeme čekat a v tomto případě je to čekání na soudný den. A ten soudný den může vypadat tak, že Česká republika bude bez firem, ty firmy budou muset z titulu povinností vyplývajících z obchodního zákoníku na sebe podat návrh na konkurz, takže ztratíme zaměstnání úplně, zvýšíme nezaměstnanost, nechci říct do jaké výše, protože bych rád, kdyby k tomu vůbec nedošlo. A můžu závidět komukoliv, kdo žije třeba na území Francie, která nedávno zveřejnila informaci, že pomůže svému průmyslu v řádech - teď to je nesrovnatelné -, kdy ta částka se v české měně pohybuje kolem sto šedesáti miliard korun, na pomoc průmyslu, aby přežil. Je pro ně totiž důležité, aby lidé měli práci. Vy jste na počátku řekl, že to je krize poptávky. Já myslím, že ještě víc je to krize důvěry. A je to otázka důvěry spotřebitele v tom smyslu, že nemá důvěru. Protože jakmile klesla spotřeba obyvatelstva, tak v tu chvíli se samozřejmě ta kolečka zadrhla ještě více, protože jestliže tady vyrábíme například osobní automobily, tak je zcela logické, že je taky koupíme, ale když český spotřebitel nebude mít důvěru v budoucnost, tak z pochopitelných důvodů dojde k tomu, že bude váhat s nákupem, takže nejenom zastaví to, co se vyrábí tady, ale i to, co by se sem teoreticky mohlo dovážet třeba z těch zemí, o kterých mluvíme, které šahají na tu podporu. Já si myslím, že tady skutečně je potřeba odstoupit od ideologických předpojatostí, a to naprosto, protože pokud se to nepovede, tak se taky nebude chtít najít nějaké rozumné řešení. A jestliže dnes někdo vzhlíží ke Spojeným státům, tak Spojené státy přišly s nástroji, které možná by mohly z pohledu našich některých neoliberálů znít, jako že jsou to socialistické postupy. Ale tady se ne-

4

páno velmi málo, no, a samozřejmě, že ta tři čtyři procenta hrubého domácího produktu, která by takto mohla nabíhat, jsou vlastně penězi zadarmo, které dostává republika od Evropské unie. Ve vládě se zatím neprojevila jediná tendence k tomu, aby tyto prostředky byly restrukturalizovány ve prospěch projektů s vysokým multiplikačním efektem. J. Šmídová: Souhlasíte, pane Středulo, s tím, že akceschopné čerpání evropských fondů by mohlo napomoci zmírnění následků krize? J. Středula: Já osobně jsem sám členem monitorovacího výboru operačního programu průmyslové inovace, kde je nakumulováno přibližně sto miliard korun, a jeden z mých návrhů pro to, jak by se mohla řešit krize, je potřeba se podívat ještě kus za krizi. Česká republika má k dispozici, respektive i bude mít ještě k dispozici, přibližně něco přes osm set miliard českých korun určených v souladu s evropskými pravidly těm regionům, které jsou na tom hůře. Již jsem i na samotném jednání monitorovacího výboru řekl, že bych považoval za správné, aby se přesměrovaly prostředky i z tohoto operačního programu a bylo to za účasti zástupců Evropské komise. A abychom se soustředili na několik oblastí, a to na vědu, výzkum, ale taky na vzdělávání a na otázku infrastrukturních projektů. Tím nemám na mysli pouze a ryze dálnice, ale i jiné typy projektů, které zabezpečí využití peněz na rozumné a chytré projekty, které vytvoří multiplikační efekt, totiž že vydělají ještě další a další peníze. Já se totiž obávám, že v České republice místo toho, aby se to podpořilo, případně aby se ty peníze

přesměrovaly, tak to vypadá, jako by se kolem toho úplně mlčelo. Navíc je tady ještě jeden velký problém, a to že Česká republika, i když by mohla, tak ale nechce realizovat takzvané zálohové financování těchto projektů. Takže ono je to tak, že ten zadavatel si požádá o projekt, vypracuje ho, má ho schválen, potom si musí půjčit na ten projekt u nějaké banky, ty náklady, ty úroky mu nejsou hrazeny z projektu a on to dostane zaplaceno za šest, za dvanáct měsíců. Což ale je šílené. Takže je šance, aby to bylo opačně, ale to by musela jít Česká republika a speciálně ministerstvo financí do určitého rizika, ale pokud ten systém bude fungovat dobře, tak to možné je. Jenomže v tomto případě pochopitelně ti žadatelé potom narazí na to, zdali vůbec jsou schopni takovou akci financovat, a já se obávám, že tím pádem dojde k tomu, že jenom ty malé projekty je možné dělat relativně rychle a s určitou rezervou, ale nepomůže to tomu budoucímu efektu, a toho já se bojím nejvíc. Proto bych byl rád, pokud by se činnost vlády soustředila i k tomuto účelu, to znamená, zrychlit čerpání a případně přesměrovat část prostředků na takové projekty, které nás zabezpečí pro případ i dalších krizí, jak jste řekl, těch klasických, cyklických. A lidé bez vzdělání, země bez vědy a dobrého výzkumu a bez aplikovaného výzkumu a bez infrastruktury budou mít obrovské problémy, a byl bych rád, pokud bychom tomu mohli už v této době zamezit.

Řekli jsme to už před rokem a půl J. Šmídová: Domníváte se tedy, že ona naléhavá situace přiměje odpovědné úředníky, představitele, že všechny ty překážky, které jste tady vyjmenoval, přece jenom zmírní a že ty peníze, a je to velká porce peněz a nikdy se to nebude již opakovat, kdy z evropských fondů proudí do České republiky stamiliardy korun, bude opravdu využita na těch místech, o nichž hovoříte? Jsou nějaké signály, když zasedáte v těch zmíněných orgánech, vidíte tam ochotu? J. Středula: Je to tak, že pokud to neupadne na toho příslušného úředníka z těch vyšších míst, tak se v podstatě nic dít nebude. A to je dost nebezpečná věc i přesto, že se ti lidi snaží v těch operačních programech udělat vše možné, ale bohužel některá rozhodnutí vůbec nejsou závislá na rozhodovacích mechanismech toho příslušného operačního programu, ale na postoji v tomto případě třeba ministerstva financí vůči tomu profinancování. My jsme to řekli i na tripartitě a není to v posledních týdnech, to už je spíš tak rok a půl zpátky, kdy jsme kritizovali tu skutečnost, ale bohužel významná změna se v tom nestala, a byl bych rád, kdyby to někdo rychle uchopil a začal s těmito prostředky nakládat daleko rozumnějším způsobem, než tomu je dosud. P. Holub: Vy jste se tedy obrátili na opozici s žádostí o pomoc či konzultaci. Může pro vás ČSSD něco udělat? Zdá se, že nad vládou jste spíše zlomili hůl. J. Středula: Ono je to jinak. My jsme se v žádném případě neobrátili o konzultaci, my máme s politickými stranami možnost komunikovat stále, s každou jsme připraveni jednat, a to bez ohledu na to, zda se ta politická strana jmenuje tak či onak. Měli jsme konzultace s KDUČSL, ne teď, ale třeba v jiných oblastech, měli jsme konzultace, avizovali jsme k tomu Stranu zelených, takže i se Stranou zelených, ale třeba Občanská demokratická strana neprojevila zájem a chování na tripartitě nám někdy připadá, že ani nechce. A jestliže Česká strana sociálně demokratická má zájem o názor odborů, my ho rádi řekneme a v tomto případě to není nic politického. Jestli se politikové rozhodnou s krizí a jejími důsledky v České republice něco dělat, tak bych byl moc rád, kdyby to byla společná práce. (Pokračování příště)

KOVÁK číslo 6 — 13. února 2009/příloha

PORADNY NA PŘÁNÍ Na přání mnoha členů OS KOVO zavedl Kovák v roce 2002 rubriku Poradny na přání, která je podle ohlasů čtenářů velmi oblíbená. Jde o odpovědi na dotazy z různých oborů a oblastí, které zajímají širokou čtenářskou obec: právo, zákoník práce, zdravotní a sociální pojištění, nemocenské a důchody, psychologie, bydlení, medicína. Odpovídají přední odborníci OS KOVO i ČMKOS. Piště, mailujte nebo faxujte nám své dotazy (nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3, fax: 222 717 666, e-mail: Benes.Martin@ cmkos.cz). Rubrika pokračuje i v roce 2009. Těšíme se proto, že i nadále nám budete svěřovat svá přání, podněty a připomínky a klást otázky, které budou zajímat i ostatní čtenáře.

Sociální rubrika

Lze mít souběh odstupného a podpory? Ing. MARCELA HŘÍBALOVÁ, právní odbor OS KOVO

V naší firmě se má propouštět. Je možné pobírat podporu hned po skončení zaměstnání, když zaměstnanec obdrží odstupné? Jak je doba na úřadu práce hodnocena pro důchod, započítává se podpora v nezaměstnanosti místo výdělku? M. J., Cheb Odstupné nárok na podporu v nezaměstnanosti neovlivňuje. Je pravda, že v minulosti tomu tak bylo. Podle nyní již zrušeného zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, uchazeči o zaměstnání, kterému bylo v posledním zaměstnání poskytnuto podle zvláštních předpisů odstupné nebo odchodné, se hmotné zabezpečení (dřívější název podpory v nezaměstnanosti) poskytovalo až po uplynutí doby, která odpovídala výši poskytnutého odstupného nebo odchodného. S účinností od 1. 10. 1999 bylo toto ustanovení zákona zrušeno a ani nyní platný zákon č. 435/2004 Sb. je neobsahuje. Pokud se týká druhé části vašeho dotazu, došlo k datu 1. 1. 2009 k výraznému zhoršení právní úpravy pro občany, kteří byli evidováni jako uchazeči o zaměstnání po delší dobu. Doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je pro výpočet důchodu, a to jak starobního, tak invalidního či pozůstalostního, hodnocena jako náhradní doba pojištění. Jako taková se hodnotí pouze v rozsahu 80 procent. To znamená, že 100 dnů vedení v evidenci se započte pro výpočet důchodu jako 80 dnů. Podstatné však je, že doba v evidenci se jako doba náhradní hodnotí pouze v omezeném rozsahu. Od nabytí účinnosti zákona č. 155/1995 Sb. činila tato doba dobu pobírání podpory v nezaměstnanosti a vedle toho ještě dobu maximálně tří let v evidenci.

Novela zákona o zaměstnanosti, která má č. 382/2008 Sb., provedla podle nás neoprávněnou retroaktivní změnu zákona o důchodovém pojištění. V § 5 odst. 1 písm. n) jsou podle novelizovaného znění pojištění účastny (náhradní dobou) osoby vedené v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání po dobu, po kterou jim náleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci, a v rozsahu nejvýše tří let též po dobu, po kterou jim tato podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáleží. Doba, po kterou uchazeči o zaměstnání podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáležela před dosažením věku 55 let, se do ní nově započítává v rozsahu nejvýše 1 roku. Přechodné ustanovení novely přitom uvádí, že účast osob vedených v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání na důchodovém pojištění před dosažením věku 55 let se hodnotí podle právních předpisů účinných ke dni, který předchází dni nabytí účinnosti novely, pokud těmto osobám vznikl nárok na důchod přede dnem nabytí účinnosti novely (1. 1. 2009). To znamená, že zhoršení zápočtu doby nezaměstnanosti jako náhradní doby pro důchod se dotkne těch pojištěnců, kteří byli před svými 55. narozeninami delší dobu než jeden rok vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání bez nároku na podporu v nezaměstnanosti a kterým nárok na důchod vznikl až po 31. 12. 2008.

Nepřijdu o rodičovský příspěvek? Ing. MARCELA HŘÍBALOVÁ, právní odbor OS KOVO

Jsem na rodičovské dovolené. Zaměstnavatel hromadně propouští zaměstnance a chce mi dát též výpověď. Já ale stejně nepočítám, že bych ve firmě pracovala. Rodičovský příspěvek mi končí za tři měsíce, dcerce budou tři roky. Ráda bych dostala slíbené zvýšené odstupné (5 měsíců). Nepřijdu o zbytek rodičovského příspěvku? J. Č., Praha Nejprve ke způsobu skončení vašeho pracovního poměru. Podle § 53 odst. 1 písm. d) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, zaměstnavatel nesmí dát zaměstnanci výpověď z nadbytečnosti v ochranné době, to je v době, kdy je zaměstnankyně těhotná nebo kdy zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou nebo kdy zaměstnankyně nebo zaměstnanec čerpají rodičovskou dovolenou. Pokud však u zaměstnavatele nemáte žádnou perspektivu a předpokládáte, že by vás po skončení tříleté rodičovské dovolené stejně propustil, můžete s ním již nyní uzavřít dohodu o rozvázání pracovního poměru podle § 49 zákoníku práce. Tato dohoda musí být uzavřena písemně. Aby vám vznikl nárok na odstupné, je nezbytně nutné, aby v dohodě byl výslovně uveden důvod skončení vašeho pracovního poměru, a to nadbytečnost (§ 52 písm. c) zákoníku práce).

Rodičovský příspěvek, jako dávka státní sociální podpory, vám bude nadále náležet bez ohledu na poskytnuté odstupné. Podmínkou nároku však zůstává osobní celodenní a řádná péče o dítě, které je nejmladší v rodině. Nároku na rodičovský příspěvek nebrání ani výdělečná činnost pečujícího rodiče. Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v § 30b odst. 2 písm. a) uvádí, že rodičovský příspěvek náleží, jestliže dítě, které nedosáhlo 3 let věku, navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti nejvýše 5 kalendářních dnů v kalendářním měsíci, není-li dále stanoveno jinak. Návštěvou dítěte v jeslích, mateřské škole nebo v obdobném zařízení pro děti v kalendářním dnu se rozumí každý den, kdy dítě v jeslích nebo jiném uvedeném zařízení pro děti pobývá, bez ohledu na délku tohoto pobytu.

I


NEROVNOMĚRNĚ ROZVRŽENÁ PRACOVNÍ DOBA A KONTO PRACOVNÍ DOBY Ing. ALENA PAUKRTOVÁ, úsek odborové politiky OS KOVO

V souvislosti se světovou krizí dochází u mnoha firem k výraznému snížení zakázkové náplně. Firmy řeší své výpadky ve výrobě různými způsoby: končí s najímáním agenturních zaměstnanců, neprodlužují vlastním zaměstnancům smlouvy na dobu určitou, sjednávají s odbory dohody o překážkách v práci podle § 209 zákoníku práce (dále jen ZP), v horším případě i propouštějí své kmenové zaměstnance. Jedním z používaných řešení je i zavádění režimů s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou, včetně konta pracovní doby. Tato poslední forma je řešením dočasným, které předpokládá, že v dohledné době bude naopak práce nadbytek, což je situace, která však ve většině firem nastat nemusí. Právě vzhledem k rozšíření zavádění těchto pracovních režimů je dále uvedeno několik základních pravidel, která musejí být dodržena, což si zaměstnavatelé ne vždy uvědomují. Pracovní doba je rovnoměrně rozvržena, pokud má zaměstnanec v každém týdnu odpracovat stejný počet hodin, který je dán jeho stanovenou týdenní pracovní dobou. Maximální délka směny navíc nesmí přesáhnout 9 hodin. Nerovnoměrným rozvržením je, jak vyplývá ze zákoníku práce, každé takové rozvržení pracovní doby, kdy v jednotlivých týdnech má zaměstnanec odpracovat rozdílné počty hodin rozvržených do směn. Obecně se dá říci, že rozvržení pracovní doby nazvané v § 86 ZP „kontem pracovní doby“ je podmnožinou nerovnoměrně rozvržené pracovní doby, neboli jde o jeden z možných způsobů nerovnoměrného rozvržení pracovní doby. Zákoník práce upravuje některé záležitosti pro konto pracovní doby odlišně od jiného nerovnoměrného rozvržení.

aktuálního nedostatku zakázek, kdy není jisté, zda v časovém rozsahu vyrovnávacího období dojde k vyšší potřebě práce. Nutnost existence rozvrhu je od 1. ledna 2009 ještě umocněna novou povinností zaměstnavatelů poskytovat dočasně práce neschopným zaměstnancům v době prvních 14 kalendářních dnů jejich pracovní neschopnosti náhradu mzdy. Tato náhrada se totiž poskytuje za pracovní dny zaměstnance, a je tedy nutné vědět, které dny v tomto období jsou pro jednotlivé zaměstnance dny pracovními, neboli dny, na které má konkrétní zaměstnanec rozvrženou směnu a v jakém rozsahu.

Co mají tato dvě rozvržení pracovní doby společného či podobného?

Nepřetržitý odpočinek mezi směnami, nepřetržitý odpočinek v týdnu

Zavedení režimu Podle § 81 ZP pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel. Pokud tedy neexistuje jiné ujednání mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací, je rozhodnutí o tom, zda bude využito nerovnoměrného rozvržení pracovní doby, plně v kompetenci zaměstnavatele. Zavedení konta pracovní doby doznalo i za relativně krátkou dobu účinnosti „nového“ zákoníku práce řadu zásadních změn. Původně, od 1. ledna 2007, bylo nutné u zaměstnavatelů, u kterých působila odborová organizace, zavádět tento pracovní režim de facto pouze se souhlasem odborů, a to prostřednictvím kolektivní smlouvy, nebo vnitřního předpisu vydaného zaměstnavatelem na základě jeho zmocnění k tomuto odborovou organizací. Zároveň byl podmínkou zavedení konta pracovní doby i souhlas jednotlivých dotčených zaměstnanců. Tzv. technickou novelou zákoníku práce, s účinností od 1. ledna 2008, byla vypuštěna podmínka souhlasu jednotlivých zaměstnanců. Nález ústavního soudu, účinný od 14. dubna 2008, umožnil vydávat vnitřní předpisy i zaměstnavatelům, u kterých působí odborová organizace. Od dubna 2008 může tedy zaměstnavatel zavést režim konta pracovní doby po pouhém projednání s odborovou organizací rozvržení pracovní doby do konta je tedy také v pravomoci zaměstnavatele.

Vyrovnávací období Délku vyrovnávacího (referenčního) období obecně upravuje směrnice č. 2003/88/ES, o některých aspektech úpravy pracovní doby, která je implementována do zákoníku práce. Podle § 83 ZP nesmí průměrná týdenní pracovní doba bez práce přesčas při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby na jednotlivé týdny v rozvrhu směn přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu za období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích. Obdobně zní i ustanovení § 86 odst. 3 ZP - jestliže je uplatněno konto pracovní doby, nemůže vyrovnávací období přesáhnout 26 týdnů po sobě jdoucích; jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích. Prodloužení vyrovnávacího období nad 26 týdnů, do maximální hranice 52 týdnů, je tak zcela výhradně v kompetenci kolektivní smlouvy, neboli odbory mají v této záležitosti spolurozhodovací pravomoc.

Rozvrh pracovní doby § 84 ZP ukládá zaměstnavatelům povinnost vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním zaměstnance před začátkem období, na něž je pracovní doba nerovnoměrné rozvržena. Právě povinnost vypracování rozvrhu působí obtíže zaměstnavatelům, kteří chtějí nerovnoměrným rozvržením pracovní doby řešit problém

II

Maximální délka směny Při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby nesmí délka směny přesáhnout 12 hodin (§ 83 odst. 2 ZP) – to platí pro všechny způsoby nerovnoměrného rozvržení pracovní doby, tedy i pro konto pracovní doby.

U každého nerovnoměrného rozvržení pracovní doby je nutné při rozvržení stanovené týdenní pracovní doby do směn dodržet ustanovení § 90 a 92 ZP.

Překážky v práci na straně zaměstnance Zákoník práce v § 97 odst. 5 ZP výslovně stanoví, že při uplatnění konta pracovní doby se pracovní volno pro překážky v práci na straně zaměstnance poskytuje v rozsahu nezbytně nutné doby, popřípadě v rozsahu délky směny rozvržené zaměstnavatelem na příslušný den. Je logické, že obdobně se postupuje i u nerovnoměrně rozvržené pracovní doby – volno pro překážku v práci nemůže být delší než je směna, kterou má zaměstnanec v příslušný den odpracovat. Důvodem výslovné úpravy u konta pracovní doby je pravděpodobně skutečnost, že u jiného nerovnoměrného rozvržení se nepředpokládá extrémně krátká směna, zatímco u konta pracovní doby se tato vyskytnout může.

Čím se konto pracovní doby liší od jiného nerovnoměrného rozvržení pracovní doby? Rozsah přidělované práce Zaměstnanec v pracovním poměru má podle § 13 odst. 3 ZP právo na přidělování práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Z tohoto práva jsou vyňati zaměstnanci pracující v kontu pracovní doby. Zaměstnavatel jim tedy může přidělit méně práce, přesto je zaměstnanci garantována určitá výše mzdy (viz dále).

Seznamování s rozvrhem pracovní doby Zaměstnance s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou musí zaměstnavatel seznámit s rozvrhem týdenní pracovní doby nejpozději 2 týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena. Pro zaměstnance v kontu pracovní doby je tato lhůta zkrácena ze zákona na 1 týden. V obou případech se může zaměstnavatel se zaměstnancem individuálně dohodnout na jiné době seznámení, lhůta tedy může být se souhlasem zaměstnance i zkrácena.

Změny rozvrhu pracovní doby Zákoník práce v § 84 odst. 2 výslovně umožňuje, aby byl rozvrh týdenní pracovní doby v kontu měněn, ale pouze předepsaným způsobem - změna nesmí být provedena tak, aby zahrnovala období kratší než 4 týdny po sobě jdoucí. Podmínka seznámení s rozvrhem 1 týden předem je zachována i pro případ změny rozvrhu. Zaměstnanec by tak měl, nedohodne-li si jinou dobu na seznámení, s týdenním předstihem znát neměnný rozvrh svých směn na čtyřtýdenní období.


Překážky v práci na straně zaměstnavatele

Minimální mzda

I pro zaměstnance pracující v kontu pracovní doby platí ustanovení zákoníku práce o prostoji a přerušení práce způsobeném nepříznivými povětrnostními vlivy. U těchto zaměstnanců však nemůže nastat překážka v práci z důvodu tzv. částečné nezaměstnanosti (§ 209 ZP, „odstávka“). Pokud totiž zaměstnavatel práci nemá, tak ji nerozvrhuje.

Zákoník práce chrání zaměstnance před případným poskytováním příliš nízké mzdy prostřednictvím minimální mzdy. Zákoník práce však výslovně neuvádí, že ani stálá mzda nesmí minimální mzdu podkročit. Proto může nastat i situace, kdy by zaměstnanec vykonávající práci velmi nízké složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, jehož mzda se pohybuje v úrovni minimální mzdy, pobíral po dobu například 26 týdnů mzdu pod hranicí mzdy minimální.

Práce přesčas Práce přesčas v kontu pracovní doby má speciální úpravu, která je uvedena v § 98 odst. 2 ZP. Podle tohoto ustanovení je prací přesčas při uplatnění konta pracovní doby práce konaná nad stanovenou týdenní pracovní dobu, která je násobkem stanovené týdenní pracovní doby a počtu týdnů vyrovnávacího období. Práci přesčas lze tedy v případě konta zjistit obvykle až po uplynutí vyrovnávacího období. Při stanovené týdenní pracovní době v délce 40 hodin u konta, které bylo rozvrženo na 26 týdnů, je prací přesčas tedy až 1041. hodina a hodiny další, které by ve vyrovnávacím období zaměstnanec odpracoval.

Odměňování Pro účely odměňování v režimu konta pracovní doby slouží zákoníkem práce definovaný speciální institut – stálá mzda. Stálá mzda je definována v § 120 ZP. Po dobu, po kterou tedy zaměstnanec pracuje v kontu pracovní doby, mu místo obvyklých složek mzdy, jako jsou například tarify, prémie, odměny či příplatky, náleží mzda ve stálé měsíční výši. Tato výše nesmí podkročit 80 % průměrného výdělku zaměstnance. Stálou mzdu je možné sjednat v kolektivní smlouvě nebo stanovit vnitřním předpisem. Stálá mzda samozřejmě nenáleží zaměstnanci po dobu, po kterou nepracoval z důvodů překážek v práci na své straně (například nemoc, ošetřování člena rodiny, návštěva lékaře). Po ukončení vyrovnávacího období (případně po ukončení pracovního poměru) porovná zaměstnavatel součet vyplacených stálých mezd se mzdou, na kterou vzniklo zaměstnanci právo podle systému odměňování, jenž se u zaměstnavatele používá, tedy mzdou ve všech jejích složkách, včetně příplatku za práci přesčas, dalších příplatků, prémií, odměn, bonusů, apod. Pokud mzda, na kterou vzniklo zaměstnanci právo podle používaného mzdového systému, převyšuje součet stálých mezd, je zaměstnavatel povinen vzniklý rozdíl zaměstnanci doplatit, a to v nejbližším výplatním termínu. Pokud je vyšší součet vyplacených stálých mezd, k žádnému vyrovnání nedochází, protože je vinou zaměstnavatele, že zaměstnanci nerozvrhl tolik práce, aby si tuto mzdu vydělal.

Výpočet průměrného výdělku U konta pracovní doby je odlišný i výpočet průměrného výdělku. Zatímco pro výpočet průměrného výdělku je, s výjimkou odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání, rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí, u konta se při výpočtu používá rozhodné období, kterým je předchozích 12 měsíců po sobě jdoucích.

Evidence pracovní doby a stálé mzdy Stejně jako je tomu u všech pracovních režimů, je zaměstnavatel povinen podle § 96 ZP vést u jednotlivých zaměstnanců evidenci odpracované pracovní doby, včetně rozsahu doby odpracované přesčas a v noci a doby pracovní pohotovosti. V případě používání konta pracovní doby přibývají zaměstnavateli další evidenční povinnosti, uvedené v §§ 87 a 120 ZP. Zaměstnavatel je tak povinen vést pro každého zaměstnance účet pracovní doby a účet mzdy. Na účtu pracovní doby se vykazuje: * stanovená týdenní doba (popřípadě kratší pracovní doba konkrétního zaměstnance) * rozvrh pracovní doby na jednotlivé pracovní dny včetně začátku a konce směny * odpracovaná pracovní doba v jednotlivých pracovních dnech za týden. Zaměstnavatel je povinen vykazovat každý týden rozdíl mezi stanovenou týdenní pracovní dobou zaměstnance a jeho skutečně odpracovanou dobou. Na účtu mzdy se vykazuje: * stálá mzda * dosažená mzda, což je mzda, na kterou by zaměstnanci vzniklo právo podle kolektivní smlouvy, pracovní smlouvy, vnitřního předpisu nebo mzdového výměru, kdyby nepracoval v kontu pracovní doby. Zaměstnavatel je povinen (§ 96 odst. 2 ZP) umožnit zaměstnanci, který o to požádá, nahlížet jak do jeho účtu pracovní doby, tak do jeho účtu mzdy a pořizovat si z nich výpisy, a to na náklady zaměstnavatele.

Jaké jsou speciální problémy konta pracovní doby? Práce přesčas Vzhledem k tomu, že zjištění, zda jde o práci přesčas, lze u konta pracovní doby obvykle provést až po skončení vyrovnávacího období, není v průběhu používání konta možné aplikovat ustanovení zákoníku práce o nařizování práce přesčas a jeho limitech.

„Nerovnosti“ v odměňování V průběhu vyrovnávacího období může dojít k různým situacím, jejichž důsledkem pak může být určitá nerovnost v odměňování. Máme například dva zaměstnance vykonávající stejnou práci, přičemž jeden z nich pracuje i v noci. V průběhu vyrovnávacího období mu nenáleží za tuto práci příplatek. Oba zaměstnanci odpracovali ve vyrovnávacím období stejný počet hodin, který byl ovšem natolik nízký, že právo na mzdu podle vnitropodnikových pravidel ani jednoho z nich nepřevýšilo vyplacenou stálou mzdu. Oba zaměstnanci tedy obdrželi stejnou mzdu za „nestejnou“ práci, neboť zaměstnanci pracujícímu v noci nebyla tato práce de facto nijak kompenzována.

Krácení stálé mzdy Oříškem při odměňování v kontu pracovní doby je problematika krácení stálé mzdy. Tu je nutné krátit například z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance, neboť podle § 121 odst. 2 ZP stálá mzda zaměstnanci nepřísluší za dobu zaměstnavatelem rozvrženou, kterou však zaměstnanec neodpracoval. Dalším důvodem poměrného krácení stálé mzdy je skutečnost, že vyrovnávací období se stanovuje zásadně v týdnech, zatímco kalendářní měsíce obvykle nezačínají v pondělí a nekončí v neděli. Stálou mzdu je možné krátit stejně jako měsíční mzdu v poměru neodpracovaných hodin v konkrétním měsíci. Příklad 1: Stálá mzda činí 20 000 Kč, stanovená týdenní pracovní doba 40 hodin týdně, v konkrétním měsíci měl zaměstnanec podle svého rozvrhu směn odpracovat 200 hodin. Z důvodu ošetřování člena rodiny však 40 hodin neodpracoval. Stálá měsíční mzda bude zaměstnanci snížena v poměru neodpracované doby, neboli v poměru (200 - 40)/200 = 160/200 = 4/5 = 0,8. Stálá mzda tedy bude vyplacena ve výši 0,8 x 20 000 = 16 000 Kč. Tento způsob výpočtu se nejeví jako optimální v případě, kdy je rozvržen extrémně nízký počet hodin, což ukazuje následující příklad. Příklad 2: Stálá mzda činí 20 000 Kč, stanovená týdenní pracovní doba 40 hodin týdně, zaměstnanec měl podle rozvrhu směn odpracovat v měsíci pouze 5 směn po 8 hodinách, čili 40 hodin. V případě neodpracování jedné směny přichází zaměstnanec o celé 4000 Kč (40/200 x 20 000 = 4000). Druhá z možností, doporučovaná experty MPSV ČR (Ing. Václav Sládek, Ing. Ivan Tomší) spočívá ve výpočtu stálé mzdy v hodinovém vyjádření, a to jako podíl stálé mzdy, která má být za vyrovnávací období vyplacena, a počtu hodin rozvržených v tomto vyrovnávacím období. Výpočet je nastíněn v následujícím příkladu. Příklad 3: Zaměstnavatel zavedl konto pracovní doby od 1. února 2009. Vyrovnávací období stanovil na 17 týdnů, režim konta tedy skončí 31. května 2009. Stálá měsíční mzda zaměstnance činí 20 000 Kč, stanovená týdenní pracovní doba 40 hodin týdně. Za celé vyrovnávací období činí součet stálých mezd 80 000 Kč (stálá mzda za 4 kalendářní měsíce). „Hodnotu“ 1 hodiny práce můžeme spočítat jako podíl součtu stálých mezd a počtu hodin rozvržených v příslušném vyrovnávacím období, tedy 80 000 : (17 x 40) = 117,70 Kč/hod. Za každou neodpracovanou hodinu z důvodu překážek na straně zaměstnance by se jeho stálá mzda krátila o 117,70 Kč. Tento způsob krácení stálé mzdy má však také svá úskalí. První spočívá v tom, že - jak je uvedeno výše - rozvrhy směn ve vyrovnávacím období mohou být měněny, nelze tedy v průběhu vyrovnávacího období jednoznačně stanovit, jakým počtem hodin se bude součet stálých mezd dělit. Další problém je nastíněn v následujícím příkladu. Příklad 4: Zaměstnanec pracující v kontu pracovní doby podle předchozího příkladu měl podle rozvrhu směn v měsíci březnu odpracovat 200 hodin. Zaměstnanec však hned první den v měsíci onemocněl, takže neodpracoval ani jednu hodinu. Podle výše uvedeného výpočtu by mu měla být stálá mzda v měsíci krácena o 200 x 117,70 = 23 540 Kč, což je více, než činí stálá měsíční mzda. Jak je zřejmé z výše uvedených příkladů, přesný výpočet mzdy zaměstnance pracujícího v kontu pracovní doby je záležitostí velmi obtížnou, a to spolu s povinností vést přesnou evidenci na účtu pracovní doby a účtu mzdy každého zaměstnance jsou důvody, proč zaměstnavatelé tento způsob rozvržení pracovní doby příliš neužívají.

III


NOVÁ ÚPRAVA NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ OD 1. 1. 2009 (II.) JUDr. ZDENĚK HÁJEK, expert na sociální zabezpečení ČMKOS

E) Podmínky pro vznik účasti na nemocenském pojištění Zaměstnanci jsou účastni nemocenského pojištění, jestliže splňují tři podmínky (§ 6 odst.1 zákona). Jimi jsou: a) výkon zaměstnání na území České republiky (za výkon zaměstnání na území České republiky se považuje i přechodný výkon práce mimo území České republiky, je-li místo výkonu práce trvale v České republice) nebo v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území České republiky, pokud místo výkonu práce zaměstnance je trvale v cizině a není povinně účasten důchodového pojištění podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonává zaměstnání, a má trvalý pobyt na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie; b) zaměstnání trvalo nebo mělo trvat aspoň 15 kalendářních dnů a c) sjednaná částka započitatelného příjmu (mzda nebo plat) z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc činí aspoň částku rozhodnou pro účast na pojištění („rozhodný příjem“). Znamená to, že i v roce 2009 nemocenské pojištění vznikne stejně jako dříve vstupem do zaměstnání a zanikne skončením zaměstnání.

F) Účast na pojištění při kratším zaměstnání Zaměstnanci jsou podle § 6 odst. 2 účastni pojištění též, jestliže: a) jejich zaměstnání nemělo trvat a ani netrvalo déle než 14 kalendářních dnů, b) splňují podmínku, že pracují na území České republiky nebo v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území České republiky, pokud místo výkonu práce je trvale v cizině a nejsou povinně účastni důchodového pojištění podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonávají zaměstnání, a mají trvalý pobyt na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie, c) sjednaná částka započitatelného příjmu činí aspoň částku rozhodného příjmu, popřípadě jejich započitatelný příjem dosáhl aspoň částky rozhodného příjmu, d) nastoupili opětovně do zaměstnání k témuž zaměstnavateli (za téhož zaměstnavatele se přitom považuje též právní nástupce zaměstnavatele) a od skončení předchozího zaměstnání zakládajícího účast na pojištění do opětovného nástupu do zaměstnání neuplynula doba aspoň 6 měsíců, nebo od předchozího zaměstnání, které nezaložilo účast na pojištění proto, že nemělo trvat a ani netrvalo déle než 14 kalendářních dnů, ale zaměstnanec v něm dosáhl započitatelného příjmu aspoň ve výši rozhodného příjmu, do opětovného nástupu do zaměstnání neuplynula doba aspoň 6 měsíců. Účast na nemocenském pojištění tedy nezakládá krátkodobé zaměstnání kratší než 15 kalendářních dnů po sobě jdoucích, pokud je jednorázovým nahodilým zaměstnáním. Pokud by se krátkodobé zaměstnání v období alespoň 6 měsíců od skončení předchozího zaměstnání, a to i kratšího, než 15 kalendářních dnů, opakovalo, tak by již další krátkodobé zaměstnání účast na nemocenském pojištění založilo, ovšem při splnění podmínky rozhodného příjmu.

G) U příslušníků a některých dalších osob se podmínka rozhodného příjmu považuje vždy za splněnou U níže vyjmenovaných osob se podmínka, že sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc činí aspoň částku rozhodnou pro účast na pojištění, považuje za splněnou. Je to u příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České repub-

IV

liky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace, u vojáků z povolání, státních zaměstnanců podle zákona č. 218/2002 Sb. (služební zákon), soudců, členů zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva, u poslanců Poslanecké sněmovny a senátorů Senátu Parlamentu České republiky a poslanců Evropského parlamentu, zvolených na území České republiky, členů vlády, prezidenta, viceprezidenta a členů Nejvyššího kontrolního úřadu, členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, členů Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, členů Rady Českého telekomunikačního úřadu, finančního arbitra, zástupce finančního arbitra, veřejného ochránce práv a zástupce veřejného ochránce práv, u fyzických osob, které jsou jmenovány nebo voleny do funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu právnické osoby zřízené zvláštním zákonem (například § 8 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, nebo § 14 odst.1 zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona č. 438/2004 Sb.), popřípadě do funkce zástupce tohoto vedoucího nebo statutárního orgánu, pokud je tímto vedoucím nebo statutárním orgánem pouze jediná osoba, a jmenováním nebo volbou těmto osobám nevznikl pracovní nebo služební poměr, u fyzických osob, které vykonávají veřejnou funkci mimo pracovní nebo služební poměr, pokud se na jejich pracovní vztah vztahuje ve stanoveném rozsahu zákoník práce a nejsou již uvedeny v předchozích bodech, u pěstounů, kteří vykonávají pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče podle § 44 až 47 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, nebo kterým je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech podle § 40a zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., u odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody zařazených do práce.

H) Účast na pojištění po uplynutí 270 dnů zaměstnání Je-li smluvní zaměstnanec, jehož zaměstnání trvalo nebo mělo trvat aspoň 15 kalendářních dnů a sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc činí aspoň rozhodný příjem, povinně účasten důchodového pojištění ve státě, kde má sídlo jeho zaměstnavatel, je účasten pojištění podle tohoto zákona po uplynutí doby 270 kalendářních dnů trvání zaměstnání na území České republiky. Do 270 kalendářních dnů se započtou všechny kalendářní dny doby výkonu zaměstnání na území České republiky, které spadají do období 2 let přede dnem zahájení výkonu posledního zaměstnání na území České republiky.

CH) Zahraniční zaměstnanec se musí přihlásit k pojištění Podle § 6 odst. 6 zákona je zahraniční zaměstnanec účasten nemocenského pojištění, pokud se na předepsaném tiskopisu přihlásil u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení (v Praze Pražské správy sociálního zabezpečení a v Brně Městské správy sociálního zabezpečení) k účasti na pojištění. Předpokladem ovšem je, že ve stanovené lhůtě a výši hradí pojistné. Pojištění mu vzniká nejdříve dnem podání přihlášky a zaniká nejdříve dnem podání odhlášky nebo dnem, kdy skončil zaměstnání na území České republiky. Další možností skončení jeho účasti na nemocenském pojištění je skutečnost, že nezaplatil pojistné ve stanovené lhůtě a ve správné výši. V těchto případech pojištění zaniká prvním dnem měsíce, za který tak měl učinit. (Pokračování příště)

HOLÝŠOV ZATÍM KRIZE MÍJÍ

Recommend Documents