Vypracovala: Klára Horáková Listopad 2010
Závěrečná práce na téma:
Hodnoty a postoje žáků 7.tříd.
V této práci se zaměřuji na postoje a hodnoty mladých lidí ve věku dvanácti a třinácti let. Jedná se tedy o žáky sedmých tříd základní školy. Tento věk jsem si záměrně vybrala z několika důvodů. Jedná se o období, kdy jedinec začíná naplno prožívat období pubescence. Je to období plné změn jak psychických, které se projevují zejména emoční nevyvážeností, labilitou a problémy se sebepřijetím, tak i změn fyzických ( pohlavní dospívání, růstový spurt). Toto období je také typické tím, že mladý člověk začíná být schopen přemýšlet o neskutečném a neexistujícím. Zvyšuje se podíl logické paměti a schopnost vnímání podstatného. Pubescenti také často srovnávají realitu s vyhlašovanými ideály, z čehož může pramenit jejich zvýšená kritičnost k autoritám. Na tuto skupinu dětí jsem se zaměřila právě proto, že jde o jedno z důležitých životních období, kdy člověk začíná přemýšlet o hodnotách a rozporem mezi skutečností a ideálem. Chtěla jsem pozorovat, jak se mladý člověk cítí být ukotven ve své vlastní rodině, přestože k ní má jistě mnoho výhrad, co a koho považuje ve svém životě za důležité, jaké hodnoty v tomto období preferuje, jaké postavení zaujímají kamarádi a parta, kteří by měli být v tomto období zvláště důležití.
Po úvaze, jak celou práci uchopit tak, abych měla možnost z tvorby dětí vypozorovat informace o jejich hodnotách v souvislosti s jejich rodinným zázemím, jsem se rozhodla pracovat se třemi tématy: 1. Nakresli dům, ve kterém bys chtěl/a bydlet 2. Já a vše co považuji v současné době pro svůj život za důležité 3. Nakresli ptačí hnízdo Na zpracování každého tématu mělo dítě cca 12 minut. Celkem tedy každé dítě vyhotovilo tři obrázky na daná témata.
1. Téma: „Dům, ve kterém bych chtěl/a bydlet“ Téma domu patří k nejoblíbenějším a nejčastějším námětům dětských kreseb. Dle Roseline Davido “Kresba domu vypovídá mnoho o osobnosti a charakteru dítěte… Má v sobě četné symboly – přístřeší, rodinné teplo, otevření vnějšímu světu atd. Každá stavba se podobá člověku, je antropomorfní, má oči, ústa, uši, funkce a dokonce i duši“. (R.Davido, 2008, str:39) Můžeme tedy usuzovat, že dítě kreslí dům jako postavu, jejímž prostřednictvím vyjadřují své vlastní „já“. Také bylo mým záměrem pokusit se nahlédnout do rodinného prostředí a skutečnosti jak se dítě cítí být vnímáno okolím- je dům opuštěný, nebo naopak překypuje životem, vidíme dům, který je pro své obyvatele příjemným a bezpečným útočištěm, nebo jde naopak o chladnou, nepřístupnou stavbu... Přestože jsem předpokládala, že téma domu je lidově řečeno „provařené“ a že děti budou v naprosté většině případů kreslit zcela běžný, klasický dům, zobrazený plošně- tedy pouze průčelí, opak byl pravdou. Jednotlivým obrázkům se budu věnovat níže.
2. Téma: „Já a vše co považuji v současné době pro svůj život za důležité“ Toto téma jsem jako stěžejní zařadila mezi dvě zbývající témata. Již na začátku samotné spolupráce s žáky jsem s nimi hovořila o tom, na co se v mé práci soustředím - na zjišťování hodnot a postojů mladých lidí. Zvolila jsem tedy samotný název tohoto tématu tak,
aby bylo evidentní, co budu na jejich práci sledovat a jaký je můj záměr. (Skutečnost, že dítě účelně téma odbylo, zesměšňovalo, či nechtělo nakreslit, jsem samozřejmě také chápala jako jistou výpověď). Předpokládala jsem, že pokud bych zadala témata, která s tématem hodnot zdánlivě nesouvisí (např. téma ptačí hnízdo), mohlo by to v žácích vyvolat nedůvěru, či podezření, že ve skutečnosti sleduji něco jiného, než jsem jim řekla a popř. by je to mohlo od spolupráce odradit. Chtěla jsem také docílit toho, aby byl žák postaven před jasné rozhodnutí, co a koho na daný list A4 vyobrazí. Žáky jsem ubezpečila, že je možné celou tvorbu okomentovat, dodat popisky či přímo mé osobě sdělit to, co budou považovat za nutné. Žáky jsem vyzvala, aby nakreslili postavu, která je bude znázorňovat- rozvržení a přístup k celkovému vyobrazení všech pro ně důležitých věcí a lidí jsem nechala čistě v jejich režii. Kresba lidské postavy je námětem mnoha kresebných testů- např. Ogdon- DAP- Kresebný test lidské postavy, který je jedním ze základních testů lidské postavy. Tento test si všímá důležitých detailů v kresbě těla a hlavy, dále se zaměřuje na postoj postavy, její oblečení, směr pohledu atd. Dalšími testy jsou např. test Goodenoughové zjišťující inteligenční úroveň autora, či test Machoverové, kdy má dítě za úkol nakreslit lidskou postavu a když je hotové, dostává za úkol zobrazit ještě postavu opačného pohlaví. Kresba lidské postavy může být vnitřním i vnějším autoportrétem dítěte. Může projikovat pocity o sobě samém nebo o ideálním konceptu sebe samého. Terapeut si všímá v kresbě postavy zejména velikosti, umístění, přítlaku linky, její kvality, spontaneity, nebo naopak rigidity kresby. (Šicková, 2008, str. 106) 3. Téma: Ptačí hnízdo Toto téma mi připadalo vhodné zvolit v souvislosti s otázkou rodinného zázemí. Domnívám se, že situace, která se na obrázku (v hnízdě) odehrává, může napovědět, jak autor vnímá rodinu, role jednotlivých členů, dynamiku mezi členy rodiny a vzájemný vztah mezi nimi. Dále mě zajímalo, zda bude na obrázku zachyceno vajíčko, nevidomé holátko, které je zcela odkázané na potravu přinášenou rodiči, nebo naopak čilé mládě vykukující z hnízda a rozhlížející se po okolním světě s touhou vyletět z útulného a bezpečného prostředí.
Při zadávání práce jsem žákům sdělila, že je pro mne důležité i to, jakým způsobem budou používat barvy. Žáci mohli používat barevné křídy, pastely, voskovky a pastelky, kterých jsem přinesla velké množství, aby mohl každý žák bez omezení pracovat s barvami.
Všechny pomůcky jsem umístila na volnou lavici mezi děti tak, aby k nim měli všichni volný přístup a neostýchali se. Všechny žáky jsem také poprosila, aby každý ze tří papírů označili svou specifickou značkou, pohlavím a věkem. Zvolit si svůj specifický znak se pro některé žáky ukázalo jako náročný úkol a dělalo jim obtíže zvolit jasný symbol. Tito žáci pak nejčastěji použili číselnou kombinaci, své iniciály, popř. se rovnou podepsali. Při zadávání tohoto úkolu jsem si uvědomila, že by mohlo být zajímavé zaměřit se i na volbu a charakter této osobní značky. Zmíním tedy alespoň skutečnost, že většina dívek si zvolila pro svůj „podpis“ kruhový útvar, oproti tomu chlapci častěji volili trojúhelníkový tvar, či rovnoběžníky. Třídní kolektiv Pracovala jsem ve třech různých třídních kolektivech. Pro lepší orientaci v textu budu uvádět pro každou třídu zkratku První z nich byla třída na křesťanské škole, kde dle slov třídního učitele bylo nutné k žákům přistupovat individuálně z důvodu jejich obtíží s pozorností, sebeovládáním atd. V této třídě bylo 15 žáků- devět chlapců a šest děvčat. (třída 7.1.) Druhá třída, se kterou jsem pracovala, byla klasická základní škola na Praze 7, která čítala sedmnáct žáků, z toho jedenáct děvčat a šest chlapců. ( třída 7.2.) Poslední třída, se kterou jsem pracovala, sídlila na Praze 3. Bylo v ní přítomno šest romských dětí- dvě dívky a čtyři chlapci. (třída 7.3.) Rozmanitost třídních kolektivů byla volena záměrně. Chtěla jsem pozorovat, zda budou mezi jednotlivými kolektivy patrné rozdíly v tvorbě- tedy v barevném provedení, kompozici, v pojetí jednotlivých témat atd. Bylo zajímavé sledovat, jak žáci v jednotlivých třídách byli ochotni s barvami pracovat. Ve třídě 7.1. si někteří žáci (zejména dívky) rozpůjčovaly pastelky a rovnou začaly barevně pracovat na prvním z témat. Chlapci začali pracovat tužkou a až po opakované výzvě, někteří z nich začali kreslit barevně. Při práci na prvním obrázku (dům) si tedy většina žáků nakonec půjčila pastelky či voskovky a obrázek vyhotovila barevně. Druhé téma: „já a vše co považuji v současné době za důležité“ většina žáků (11:4) použila pouze obyčejnou tužku, či propisku, přestože měla již pastelky na lavici. Ve třetím tématu se většina žáků (10:5) vrátila opět alespoň částečně k barevnému provedení obrázku.
Proč žáci u druhého tématu volili ve většině případů pouze černo- bílé provedení? Dle mého mínění by zde mohla hrát roli potřeba zvýšené kontroly nad obrázkem, neochota na sebe něco prozradit, možná i potřeba větší vážnosti, kterou docílím právě tím, že nebudu používat žádné „veselé barvičky“, napadá mě i myšlenka, zda děti nevidí sebe i své okolí poněkud nudně. Je nasnadě pomyslet i na analogii „černobílého“ vidění světa. Obrázky kreslené pouze tužkou budí dojem prázdnoty, smutku a stylem zobrazení se ve většině případů zdají být bez dynamiky a hlubšího obsahu. Je potřeba si také připustit možnost, že děti, které se právě nacházejí ve věkovém rozmezí 12-13 let ztrácejí odvahu k výtvarnému projevu a vyhotovit téma, které je obsahově složitější je pro ně náročné, ne-li v některých případech nemožné, a proto obrázek raději „odbydou“. Roseline Davido o řeči barev píše: “výběru a použití barvy nelze upřít psychologickou hodnotu, ale při psychologické interpretaci výsledků je nutné přihlížet k věku subjektu. Nepřítomnost barvy v celé kresbě, nebo pouze při zpracování určitých témat prozrazuje citovou prázdnotu, někdy asociální tendence.“ (R. Davido, 2008, str. 36) V třídě , kterou jsem označila jako 7.2. byla situace zcela odlišná. Všichni žáci byli vybavení svými pastelkami v mnoha odstínech. Přestože jsem je vybídla k vyzkoušení i jiných druhů barev- zejména kříd a voskovek, ani jeden žák si barvy nepůjčil. Černobílé pojetí, druhého tématu, které se vyskytovalo v předchozí třídě („Já a vše co je pro mě v současné době důležité“) se zde nevyskytovalo. V této třídě jsem pozorovala velké pracovní nasazení, děti byly vzorné, nevyrušovaly, zadání jim bylo jasné a každý samostatně pracoval. Přestože tito žáci při všech tématech používali barvy, pozorovala jsem zde určitou strnulost a obavy z experimentu. Zaujala mne i skutečnost, že v šesti obrázcích domu, bylo na střeše nakresleno kulaté střešní okno. Nejsem si jistá, zda může jít o náhodu, či jsou děti zvyklé kreslit určitý typ domu např. na hodinách VV. Třetí třídní kolektiv byl též od dvou předcházejících odlišný. Už jen sama skutečnost, že ve třídě bylo pouhých šest žáků (počet zapsaných žáků do třídy je více než dvojnásobný) byla příčinou zcela jiného klimatu než v předchozích třídách. Děti byly velice komunikativní, neměly problém si zapůjčit pastelky a ihned u prvního tématu se dva chlapci rozhodli pro použití suchých pastelů. V této třídě jsem u již zmíněného druhého tématu zaznamenala opět jev z třídy 7.1. (vyhotovení obrázku tužkou či propiskou) a to u třech chlapců. Zajímavý byl pro mne i fakt, že dva ze tří chlapců byli právě ti, kteří v prvním zadaném tématu zvolili pro vyhotovení obrázku suchý pastel. Obrázky autorů třídy 7.1.
Chlapci V této třídě mě zaujalo několik shodných prvků v tvorbě žáků, které se v ostatních dvou třídách v takové míře již nevyskytovaly. Jedním ze společných rysů v kresbě chlapců této třídy, který mě na obrázcích zaujal (kromě již zmíněného černobílého vyobrazení druhého tématu) patřila i skutečnost, že postava, která měla dotyčného představovat, byla nakreslena jako karikatura, popř. se na obrázku vyskytovala bezpohlavní postavička (ve dvou případech zcela bez obličeje). Z obrázku bylo patrné, že hlavním tématem třídy jsou počítače, počítačové hry a televize. Obrázek počítače nechyběl na šesti z devíti výtvorů. Zajímavý byl také obrázek, který by pravděpodobně mohl patřit autorovi s diagnózou ADHD, jehož postava neměla jednotlivé části napojené. Přestože postava byla nakreslena poněkud ledabyle a roztřeseně, autor si dal velmi záležet na vyobrazení jointu, který postava kouřila a nažhaveného zapalovače. (příloha obrázek 7.1.A) Další společný rys na obrázcích se vyskytoval u třetího tématu- ptačího hnízda. Ani na jednom z výtvorů by dle mého mínění nebylo pozorovateli jasné, jaké bylo zadání a co má obrázek představovat. Pouze na jediném výkresu autor vyobrazil ptačí mládě a spodní část těla rodiče, avšak v hnízdě byl odjištěný granát, který sem vhodila maskovaná kočka. Nebudu popírat, že některé výjevy byly skutečně nápadité a místy i vtipné, nicméně mi připadá zarážející, jak se u takového tématu jako je „ptačí hnízdo“ může projevit tolik agresivity, náznaků boje a zbraní. Když hnízdo neohrožuje maskovaná kočka s tryskovým pohonem na zádech (kočka v tomto příběhu zřejmě neuměla lézt po stromech), tak hnízdo ohrožuje letadlo ze shora, popř. je monitorováno kamerou a míří na něj samopal. Popř. se na obrázcích odehrává mnoho dalších dějů -např. jezdící eskalátor proti kočkám a plná lednice ve větvích stromu (avšak na tomto obrázku autor zapomněl vyobrazit jakýkoli náznak hnízda či ptáků). Jsem přesvědčena, že zde je možné pozorovat značný vliv právě počítačových her a jejich dynamika- dobro- zlo, neustálé ohrožení, povolení pro jedny a přísné zákazy pro druhé…(příloha obr.7.1.B, C) Domy těchto mladých mužů byly poměrně malých rozměrů (cca 1/8 papíru). Z této skupiny domů mě velice zaujal obrázek, který zachycoval jeden z klasických domků se střechou, komínem satelitem i přístupovou cestou. Po dokončení tohoto prvního domu však začal autor kreslit další dům- spíše šedý panelák s mnoha okny, zubatou nepřístupnou bránou a bez cesty. Dům byl umístěn v pravém horním rohu a ani na jedné z krajních stran papíru nebyl dům dokončen. Roseline Davido ve své publikaci uvádí, že domy, které formát papíru přesahují, mohou vyjadřovat potřebu kreslíře po projevech lásky, po adaptaci, nebo po
ovládání svých pudů. Dále uvádí, že děti, které jsou z rozvedených rodin, často kreslí dva domy- jeden otcův a druhý matčin, což by mě tedy vedlo k myšlence o jednom přístupném rodiči a o druhém nepřístupném. Dle knihy „Vpravo a vlevo ve výtvarném umění“ náleží pravá a horní část obrazu mužskému pohlaví- což by tedy mou myšlenku doplňovalo o přístupnou matku a nepřístupného otce. Dívky 7.1. Dívky v této třídě měly barevnější projev než jejich spolužáci, avšak z obrázků jsem měla podobně rozpačitý dojem. U tématu domu bych se chtěla pozastavit u obrázku dívky, která nakreslila do středu papíru velký modrý kostel a svůj malý domeček umístila pod něj do pravého dolního rohu. Zajímavá byla skutečnost, že kostel byl nakreslený s perspektivou a zvnějšku, oproti tomu byl dům (spíše domeček), ve kterém by dívka chtěla bydlet nakreslený transparentně z enface. Kostel byl modrý s červenou střechou, trávník modrozelený a obě stavby byly obehnané hnědým plotem. Téže autorka u druhého tématu, kde měla nakreslit sebe a vše co je pro ni důležité, vyobrazila plačící postavu v dlouhých červených šatech s velkým černým křížem na krku a vedle postavy vpravo nakreslila ještě jeden velký černý kříž. Na můj dotaz, jak si mám tento symbol vyložit, odpověděla, že je pro ni v životě nejvíce důležitá víra. Další obrázky, které mě v této třídě zaujaly, si byly na první pohled podobné ve vyobrazení druhého tématu. V prvním případě dívka nakreslila pouze malou postavu do středu papíru obyčejnou tužkou. Postava má jednu kratší končetinu. Žádné lidi a předměty obrázek nezachycoval, ani nebyl doprovázen komentářem. Druhá dívka vyobrazila také pouze malou, velmi nenápadnou postavu obyčejnou tužkou. Přítlak tužky byl velice jemný, postava neměla obličej a bylo u ní patrné, že dívce dělalo problémy znázornit ruce, které nakonec vygumovala, takže celá postava byla bez dlaní. I tento obrázek nezachycoval žádné další předměty či osoby a byl také bez komentáře. (obr. 7.1.J, K) Tématu „ptačí hnízdo“ se první dívka zhostila tak, že nakreslila celý strom se dvěma hnízdy, avšak tak malými, že zde nebylo patrno žádného náznaku života (ani vajíčka, mláďata, nebo ptáci). Obě hnízda byla obehnána ostnatým drátem, stejně tak byl ostnatý drát napnutý od stromu až do pravé strany papíru. Ostnatý drát byl tedy v „podpisové části“ což dle mého názoru je samo o sobě poměrně vypovídající. I u tématu „dům, ve kterém bych chtěla bydlet“ bylo pojetí autorky netradiční. Dům byl oranžový s hnědou střechou, zobrazen jakoby stál ve strmém kopci. Domu chyběl komín, nevedla k němu žádná přístupová cesta. Dívka nakreslila dvoje dveře (které měly podobu dřevěných vrat) a celkem třináct oken. Ze všech tří obrázků
jsem měla dojem, že autorka má jakýsi strach a cítí velkou samotu, možná i potřebu úniku, která se mi v jejím případě jeví jako nemožná. (obr.7.1.G, H, I) Obrázky autorů třídy 7.2. Tato třída měla jedenáct dívek a šest chlapců. Děti neměly problémy pracovat s barvami, většina obrázku vypovídala o dobře adaptovaných dětech. Dívky 7.2 Dívky často považovaly pro svůj život důležité kamarády, rodinu a domácí mazlíčky. V této skupině mě nejvíce zaujal obrázek dívky, která se vyobrazila jako dívka s neutrálním pohledem, velice krátkými horními končetinami, držíce telefon. V poznámkách ze vzdělávacího kurzu jsem vyhledala informaci, že pokud se dítě takto vyobrazí, měl by terapeut zpozornět, jelikož se může jednat o zvýšenou potřebu komunikace s okolím, popř. volání o pomoc. Dále dívka do pravé části obrázku umístila psa, což by podle Roseline Davido mimo mnoho dalších významů mohlo odkazovat na citové problémy. I téma domu má jistou výpovědní hodnotu, jelikož dívka použila velmi netradiční kombinaci barev. Tmavě zelené dveře, hnědý dům se zamřížovanými okny a červená střecha s fialovým komínem. Celý dům je obehnán bytelným plotem. To by mohlo naznačovat těžce přístupnou autorku s depresivními rysy, která se těžce adaptuje na okolní svět. (obr. 7.2.A, B, C)
Chlapci U chlapců se často jako důležitá hodnota objevoval sport, počítač, TV, kamarádi a ve třech případech rodina. Stejně jako u dívek obrázky ptačích hnízd zachycovaly okamžik krmení mláďat. U chlapců byla patrná potřeba přinést do tématu jistý agresivní prveknapř.rozbité krvavé vajíčko na zemi mimo hnízdo, komentář „táta tady není, sežrala ho kočka atd. (obr. 7.2.D, E)
Obrázky autorů 7.3. Tato třída čítala pouze šest žáků, z toho dvě děvčata. Děti byly romského původu. Přes zvýšenou potřebu se mnou komunikovat oproti dětem z předchozích tříd, tvorba těchto dětí
vypovídala spíše o těžce přístupných dětech , které mají potřebu „utíkat“ do fantazie a ideální budoucnosti.
Chlapci U prvního tématu mě u všech autorů zaujalo netradiční barevné pojetí (žluto- červená, modro- červená, modro- žlutá a růžovo-žluto- hnědá). U dvou autorů se projevila potřeba nakreslit dům pomocí pravítka (jeden z komentářů zněl:“přece si nebudu stavět dům, kterej mi spadne na hlavu“). Jaroslava Šicková ve své publikaci uvádí, že všichni její romští klienti disponovali zvláštní mírou barevného cítění, kreativity a nekonvenčního vidění. (obr. 7.3.A, B, C) Ve třech případech při práci na druhém tématu autoři nakreslili, že je pro ně důležitá partnerka. Z obrázků bylo také patrné, že kladou důraz na fyzický vzhled a značkové oblečení. V prvním případě se autor vyobrazil jako svalnatý muž s červenou kšiltovkou držíce za ruku svou blonďatou přítelkyni s korunkou na hlavě. (obr. 7.3.D) Symbol koruny bych v tomto případě chápala jako potřebu přidat na důležitosti ideální partnerce, (která i bez koruny autora převyšuje) Motiv koruny se objevil i u druhého autora (chlapci seděli každý na jiné straně místnosti). Zde je však korunka na hlavě samotného autora. Postava, jež ho zobrazuje je oblečena do značkového oblečení, avšak postavě chybějí ruce i nohy, oči jsou prázdné s výrazným obočím. Partnerka na obrázku je také bez rukou a nohou, má znázorněna prsa a silný pásek oddělující horní polovinu těla. Tento obrázek ve mně budí otázky ohledně poruch chování a nezpracované otázky ohledně sexuality. (obr. 7.3.E) Dívky I zde mne zaujala kombinace barev na obrázcích. První autorka projevila svou nápaditost zejména u druhého tématu, kde se nakreslila s velkou krosnou na zádech, ve které měla vše, co je pro ni důležité. Vedle sebe nakreslila lva s flákotou masa. Dům této autorky byl velmi nenápadný, kreslený s malým přítlakem tužky, stejně tak jako téma ptačího hnízda. Tato skutečnost a použité barvy by dle mého mínění vypovídaly o úzkostnější, nepřístupné osobě. (obr. 7.3.F, G) Druhá autorka měla výraznější projev a uvedla, že je pro ni v životě nejdůležitější vyučit se a nebýt jako ostatní. Nakreslila se s dlouhými hnědými vlasy a v modré minisukni. Hnízdo této autorky bylo schované ve stromě. Přestože strom byl barevný a autorka neměla u
jiných témat problém používat barvy, bylo zajímavé, že hnízdo, vajíčka i rodiče nakreslila pouze obyčejnou tužkou. (obr. 7.3.H, I)
Závěr Pro svou práci jsem získala velké množství obrázků, které by si jistě zasloužily větší pozornost, což však nebylo vzhledem k požadovanému rozsahu a zaměření práce možné. Také jsem se neodvažovala pouštět do hlubších rozborů obrázků, jelikož jsem neměla možnost se společně s autory nad obrázky déle zamýšlet a pozorovat jak daný obrázek vzniká. Práci jsem chtěla pojmout spíše jako náhled do tří různých kolektivů a sledovat, jakým způsobem se bude jejich tvorba lišit Z celkové tvorby všech dětí mě zaujal fakt, že kromě pěti obrázků byly všechny postavy vyobrazeny bez uší. Nevím, zda by bylo možné si tuto skutečnost vykládat jako přikládání menší míry sluchovým vjemům, popř. nechutí poslouchat a naslouchat. Jisté je, že dnešní doba klade důraz spíše na vizuální vjemy a efekty, na to co je vidět a co upoutá. Proto si myslím, že není náhodou, že většina dětí na uši „zapomněla“. Dále mě zaujala skutečnost, že u tématu „ptačí hnízdo“ děti v naprosté většině zachytily na obrátku v roli živitele či ochranitele pouze jednoho ptáka a pouze ve dvou případech byli aktivní oba rodiče. Nabízí se možnost, že s péčí o malé dítě je spojována častěji matka (ta také většinou sedí na vejcích a zahřívá je). Zřejmě proto nemusela vzniknout nutnost kreslit oba rodiče. Dle mého mínění se nabízí i další možnost, že ve výchově a blízkém kontaktu je více aktivní pouze jeden z rodičů. V období dospívání má velký význam uspokojování potřeby být akceptován, jelikož snižuje nejistotu a tak pozitivně ovlivňuje rozvoj osobnosti pubescenta. Role, které lze získat ve skupině, se liší od rolí, které jsou dostupné ve společnosti dospělých. Ve vrstevnické skupině si může pubescent vydobýt dominantní roli s vysokou prestiží, jakou v rodině ani ve škole nemá. Zajímavé pro mne bylo zjištění, že na rozdíl od dívek, které často jako důležitou hodnotu uváděly kamarádky a party kamarádů, chlapci častěji uváděli jako důležitou hodnotu vlastnění počítače a možnost hrát počítačové hry. Myslím si, že právě tak potřebné sebepotvrzení, které by mladý člověk potřeboval získávat od kamarádů a přátel ve vzájemné interakci ji místo toho nachází ve virtuálním světě. Z celé práce dětí je patrný obrovský vliv
televize a hlavně počítačů a počítačových her. Kladu si tedy otázku, jak se budou dále vyvíjet osobnosti dětí, které dávají přednost virtuálnímu světu, před skutečným přátelstvím a jak se v dospělosti budou schopni zhostit své životní role
Použitá literatura: J.Šicková- Fabrici: Základy arteterapie, Portál, Praha 2008 J. Baleka: Vlevo a vpravo ve výtvarném umění, Academia, Praha 2008 R.Davido: Kresba jako nástroj poznání dítěte, Portál, Praha 2008 M. Vágnerová: Vývojová psychologie, Portál, Praha 2000
Obrazová příloha Třída 7.1. Chlapci Téma: „Já a vše co považuji v současné době pro svůj život za důležité“
7.1.A
7.1.B
7.1.C
7.1.D
7.1.E
7.1.F
7.1.G
7.1.H
7.1.I
7.1.J
7.1.K
7.2.A
7.2.B
7.2.C
7.2.D
7.2.E
7.3.A
7.3.B
7.3.C
7.3.D
7.3.E
7.3.F
7.3.G
7.3.H
7.3.I
