Hodnocení zpracovatelských procesů u LAKR Bakalářská práce

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství

Hodnocení zpracovatelských procesů u LAKR Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Gabriela Růžičková Ph. D..

Vypracovala: Jana Řičicová

Brno 2011

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Hodnocení zpracovatelských procesů u LAKR vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

dne ………………………………………. podpis diplomanta ……………………….

PODĚKOVÁNÍ Ráda bych poděkovala vedoucí mé bakalářské práce, Ing. Gabriele Růžičkové Ph.D. z Ústavu pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství za cenné rady, trpělivost a odborné vedení při vypracování této práce. Dále bych ráda poděkovala manželovi za podporu, cenné rady a předání svých zkušeností během celého studia

ABSTRAKT

Práce je zaměřena na hodnocení zpracovatelských procesů, kvality vstupních surovin, hodnocení ceny vstupů a výstupů, výtěžnosti zpracovatelských postupů u LAKR - vrbovka malokvětá (Epilobium parviflorum Schreb L.), rybíz černý (Ribes nigrum L.), růže šípková (Rosa canina L.), fazol obecný (Phaseolus vulgaris L.). Z výsledků je zřejmé, že nejvýznamnější vliv na kvalitu výstupní suroviny, cenu zpracovatelských operací a výtěžnost má kvalita vstupní suroviny a to u všech sledovaných drog.

Klíčová slova: léčivé, aromatické a kořeninové rostliny, zpracování, výtěžnost, kvalita, cena

The work is focused on the evaluation of manufacturing processes, quality raw materials, evaluation of prices of inputs and outputs, yield operations of medicinal, aromatic and spice plants - Smallflower hairy willowherb (Epilobium parviflorum Schreb L), Black Currant (Ribes nigrum L.), Rose Hip (Rosa canina L.), Beans (Phaseolus vulgaris L.) The results indicate, that the most important is the quality of feedstock, which affects the final quality of the raw material, price cost and yield operations for all of the observed medicinal, aromatic and spice plants

Keywords: medicinal and aromatic plants and spices, processing, yield, quality, price

Obsah: 1 Úvod…………………………………………………………………………….

7

2 Cíl práce………………………………………….……………………………...

8

3 Literární přehled………………………………….……………………………...

9

3.1 Léčivé rostliny...........................................................................………………..

9

3.2 Účinné látky v léčivých rostlinách......................……………………………… 11 3.3 Zpracování léčivých rostlin.....………………………………………………… 11 3.3.1 Řezání..............................……………………………………………………. 12 3.3.2 Mletí.................................................................................……………………. 13 3.3.2.1 Nožové mlýny…............................................................................................ 13 3.3.2.2 Kladívkové mlýny.......................................................................................... 13 3.3.2.3 Válcové mlýny.............…………………………………………………….. 14 3.3.3 Třídění..............................................…………………………………………. 14 3.3.3.1 Kalibrační sítový třídící stroj....…………………………………………..... 14 4 Materiál a metodika............................................…………………………………. 16 4.1 Charakteristiky vybraných rostlinných druhů…………………………………. 16 4.1.1 Vrbovka malokvětá.......……………………………………………………… 16 4.1.2 Rybíz černý...............................……………………………………………… 17 4.1.3 Růže šípková................................................................………………………. 18 4.1.4 Fazol obecný......................................................................................………… 19 4.2 Popis operací při zpracování a analýze……………………………………….

20

4.2.1 Epilobii herba………………………………………….................................

21

4.2.2 Ribis nigri frucuts …………………...............................................................

22

4.2.3 Cynosbati fructus…………....………………………………………………

23

4.2.4 Phaseoli fructus sine semine…...……………………………………………

25

5 Výsledky……………............……………………………………………………

27

5.1 Epilobii herba........................ …………………………………………………

27

5.2 Ribis nigri frucuts ..…………………………………………………………….. 31 5.3 Cynosbati fructus ...................................................................................……….. 33 5.4 Phaseoli fructus sine semine ………………………………………………….

36

6 Diskuze..........................................………………………………………………

40

7 Závěr...................................................…………………………………………… 42 8 Seznam použité literatury………………………………………………………... 43

9 Přílohy.............………………………………………………………………….

45

9.1 Tabulková část..……………………………………………………………….

45

9.2 Obrázková část…………………………………………………………….…..

50

1 ÚVOD Trendem dnešní doby je snaha o návrat k přírodním produktům v životním stylu. Tyto přírodní produkty jako jsou zejména potraviny a čaje, jak bylinné, tak i ovocné, ale i farmaceutické směsi, jsou jejich nedílnou součástí. Ten, kdo chce maximálně využít cenné vlastnosti přírodních složek v potravinách, vyžaduje jejich nejvyšší kvalitu. Proto je snahou výrobců maximální možná kvalita za rozumnou cenu. Tento kompromis ovšem nemusí být za každých podmínek optimální. Ne vždy to nejdražší je nejlepší a to nejlevnější to nejhorší. Při výběru suroviny je několik faktorů, které výrobce musí zohlednit pro další zpracování. Jsou vlivy, které nemůže dodavatel (pěstitel) ovlivnit, např. vliv ročníku, počasí, teplota, vlhkost. Pěstitel však může ovlivnit mnoho faktorů, jako je výběr odrůdy, kvalita rozmnožovacího materiálu, způsob založení porostu a jeho ošetření během vegetace a také závěrečnou fázi produkce, tj. optimální termín sklizně, způsob sušení, uskladnění a dopravy k zpracovateli. Moderní

zpracovatelské

technologie

umožňují

za

dodržování

správných

technologických postupů dosáhnout maximální možné kvality při zpracování vstupní suroviny, a tím maximální spokojenost výrobce i zákazníka. Snahou výrobce je získat co nejkvalitnější vstupní suroviny pro svou produkci a snažit se o minimální ztráty při zpracování, které ovlivňují jak stroje použité ve výrobě, tak i suroviny. Zpracovatelské technologie jsou vlastnictvím zpracovatele, který je nemůže z roku na rok vyměnit, proto musí mít několik různých postupů pro zpracování surovin získaných od dodavatele. Zpracovatel volí dle vlastní zkušenosti a citu optimální technologii, která zaručí co nejkvalitnější a nejekonomičtější využití suroviny.

7

2 CÍL PRÁCE Cílem práce bylo zhodnotit pracovní postupy při zpracování vstupních surovin drog léčivých, aromatických a kořeninových rostlin určených pro výrobu bylinných a ovocných čajů a farmaceutických směsí z různých hledisek v nejmenovaném zpracovatelském podniku: •

drogy stejného druhu v různých růstových fázích (nať vrbovky)

•

drogy stejného druhu s rozdílnou vlhkostí (plod rybízu)

•

drogy stejného druhu z různých lokalit (plod šípku)

•

drogy stejného druhu pro různá určení (plod fazolu)

8

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Léčivé rostliny Léčivé rostliny obsahují ve svých morfologických orgánech organické sloučeniny, které jsou schopné určité choroby léčit, předcházet jim nebo zmírňovat jejich průběh. Tyto rostliny se používají k přímému léčení v čerstvém nebo konzervovaném stavu jako tzv. vegetabilní drogy tj. usušené nebo jiným způsobem konzervované rostliny či jejich části, určené k podání člověku nebo zvířeti k léčení, mírnění, prevenci nebo stanovení diagnózy choroby, příp. tělesné abnormality, nebo jejích symptomů. Slouží také jako průmyslová surovina k výrobě čistých léčivých látek, případně jsou zpracovávány do různých léčivých přípravků. (Opletal a Volák, 1999). V rámci rostlinné říše (kolem miliónu druhů) a v okruhu cévnatých rostlin (kolem 500 tisíc druhů) představují léčivé rostliny velmi významnou skupinu spadající do tzv. užitkových rostlin (přibližně 30 - 50 tisíc druhů). Staré herbáře uvádějí kolem šesti tisíc druhů léčivých rostlin, v lidovém léčitelství Evropy se používá kolem tisíce druhů. V lékopisech různých zemí světa je celkově uvedeno kolem 500 druhů. V Evropě se oficiálně pěstuje kolem 120 druhů. Počet léčivých rostlin (resp. potenciálně léčivých rostlin, tj. těch, jejichž obsahové látky byly shledány pozitivně biologicky aktivními) každoročně roste úměrně tomu, jak se rozvíjí výzkum přírodních látek (Opletal a Volák, 1999). Léčivé účinky rostlin byly lidem známé už od nepaměti. I pravěký člověk značně trpěl nemocemi a v přírodě měl nejblíže k rostlinám, které mu poskytovaly především potravu (Opletal a Volák, 1999). Pozorováním okolní přírody se pravěcí lidé naučili rozeznávat, které rostliny jsou jedlé, nejedlé nebo dokonce jedovaté. Zkušenosti je naučily pak využívat léčivých vlastností některých druhů. Řadu léčivých rostlin znali již staří Sumerové, Asyřané i staří Egypťané, antický starověk pak znal již i všechny důležité kulturní alimentární rostliny a domácí zvířata. Staří Řekové a Římané jako např. Hippokrates a Galenus, ve svých spisech položili základ pro vědečtější posuzování rostlin, zejména léčivých. Středověk nebyl u nás příznivý pro objevy v oblasti léčivých rostlin. Z této doby jsou rostliny opředeny sítí pověr a bájí, které se v povědomí lidu dodržely dodnes. Muslimská část světa však pokračovala v poznávání rostlin a Avicena

9

a Ar Razi byli na svoji dobu nejen vynikajícími lékaři, ale i botaniky a znalci léčivých rostlin. Rozšiřování znalostí o léčivých rostlinách umožnil i objev knihtisku. Začaly vznikat herbáře, ze kterých je snad nejslavnější Brunfelsův (z r. 1530), ilustrovaný věrnými kresbami vysoké umělecké hodnoty od Albrechta Dürera, dále Bockův herbář, herbář Letra Ondřeje Matthioliho a litomyšlského lékaře Jana Černého. Léčivé rostliny se u nás začaly pěstovat ve velkém už ve středověku, hlavně v klášterních zahradách, a odtud se šířily i do venkovských zahrádek a do zámeckých parků (Krejča ed., 1997). Části léčivých rostlin využívané ve farmaceutickém průmyslu jsou označovány jako rostlinné drogy. Rostlinné drogy se získávají z pěstovaných nebo planě rostoucích rostlin. Jakost rostlinných drog je podstatně zaručena vhodným sběrem, pěstováním sklizní, sušením, rozdrobněním a skladovacími podmínkami. Jsou, pokud je to možné, prosté nečistot, jako je zemina, prach a jiné kontaminant např. plísně, hmyz apod. Nesmí být shnilé nebo jinak znehodnocené. Rostlinné drogy jsou většinou celé, rozlámané nebo rozdrobněné rostliny, části rostlin, řasy, houby nebo lišejníky v nezpracovaném stavu, obvykle usušené, někdy čerstvé. Jsou jednoznačně definovány botanickým vědeckým názvem podle binominálního systému (rod, druh, odrůda a jméno autora). Jako celé se označují rostlinné drogy, u kterých nebyla jejich velikost nijak upravena a jsou v podobě (sušené nebo nesušené) v jaké byly sklizeny (např. šípek, plod fenyklu, květ heřmánku). Jako rozlámané se označují rostlinné drogy, u kterých byla velikost po sklizni zmenšena pro snadnější zacházení s nimi. (např. chinovníková kůra, reveňový kořen). Jako rozdobněné se označují rostlinné drogy, u kterých se během sušení, balení nebo přepravy rozdrobily jejich křehčí části. (např. chmelová šištice). Jako řezané se označují rostlinné drogy, u kterých jejich velikost byla zmenšena jiným způsobem než práškováním, kterým se zmenšuje velikost částic rostlinných drog na stupeň, ve kterém již nelze makropicky popisovat daný druh dle příslušné normy. Pokud jsou rostlinné drogy nařezány ke specifickým účelům, jejichž výsledkem je homogenizace rostlinných drog, jedná se o přípravky z rostlinných drog (Český lékopis 2009, Doplněk 2010). Rozsáhlý výzkum léčivých rostlin byl zahájen ve dvacátém století a účinné a obsahové látky těchto rostlin se postupně stále více izolují. Farmaceutický průmysl spočívá asi z 60% na principu léčivých rostlin, které tak tvoří jeho významnou surovinu (Krejča ed., 1997).

10

3.2 Účinné látky v léčivých rostlinách Tab. 1: Účinné látky v léčivých rostlinách Alkaloidy

dusíkaté látky různého typu, většinou s velkým biologickým účinkem

Glykosidy

organické sloučeniny složené z cukerné a necukerné složky (aglykonu)

Hořčiny

látky výrazně hořké chuti, které dráždí chuťová čidla a zvyšují sekreci trávicích šťáv

Saponiny

bezdusíkaté sloučeniny, které snižují povrchové napětí vodných roztoků a pění; některé mohou způsobit praskání červených krvinek

Silice

těkavé, většinou tekuté látky, jsou představované směsí terpenických látek s výraznou chutí

Slizy

látky složité cukerné povahy, bobtnají ve vodě a vytvářejí viskózní roztoky

Třísloviny

látky fenolické povahy, rozpustné ve vodě, působící stahujícím účinkem

Vitaminy

fungují jako katalyzátor důležitých biochemických procesů v živočišném těle

Doprovodné organické látky

organické kyseliny, barviva, pryskyřice, balzámy

Zdroj: Opletal a Volák 1999

3.3 Zpracování léčivých rostlin Zpracování léčivých rostlin v České republice má mnohaletou tradici, na kterou v současné době navazuje několik zpracovatelů i finálních výrobců potravinových a farmaceutických čajových směsí. Základní metody zpracování spočívají v řezání a mletí vstupních surovin, které jsou následně roztříděny na různé frakce pomocí třídících strojů. Zpracováním léčivých, aromatických a kořeninových rostlin (dále jen LAKR) se podle údajů sdruženi PELERO v ČR zabývá 44 organizací. Získání dat o zpracování 11

LAKR v ČR je velmi problematické, sdílení informací závisí jen na ochotě ke spolupráci jednotlivých zpracovatelů. Jen malý podíl LAKR je určen pro spotřebu v čerstvém stavu. Největší podíl je zpravidla usušen a je určen na trh nebo k dalšímu zpracování ve farmaceutickém a potravinářském průmyslu nebo pro výrobu extraktů. Technologie zpracování LAKR se odlišují podle: •

části rostliny, která je předmětem zpracování (např. odlišné technologie zpracování pro kořen, nať apod.)

•

konečného užití produktu

LAKR jsou v ČR nejčastěji zpracovávány: •

pro farmaceutické účely, a to v surovém či zpracovaném stavu pro fytofarmacii, humánní i veterinární medicínu

•

pro potravinářské účely, a to v surovém či zpracovaném stavu pro produkci bylinných čajů, potravinových doplňků, bylinných likérů apod.

•

ostatní využití – extrakce látek pro průmyslové využiti (výroba kosmetiky apod.) (Branžovský a Divišová, 2008)

Popisy operací a návody jsou předmětem know-how zpracovatelské firmy, proto nejsou uváděny literární zdroje. 3.3.1 Řezání Řezání je základní technologická operace používaná při zpracování natí a listů léčivých rostlin. Natě a listy se řežou na požadovanou velikost danou druhem léčivé rostliny a jejím určením do požadované směsi či požadavkům odběratele. K řezání se používají stacionární řezačky. Materiál určený k řezání je vkládán do žlabu na podávací pás, kterým je rovnoměrně zasouván pod horní přidržovací a stlačovací dopravník, který je dopravován k řezacímu ústrojí. Dle druhu zpracovávané natě je možno měnit výšku vrstvy před řezacím ústrojím. Délka řezanky se mění změnou rychlosti posuvu vkládacího dopravníku. Řezačky umožňují i kvadrátní řez, při kterém dochází k dokonalejšímu rozřezání suroviny.

12

Moderní řezačky umožňují: •

velmi přesnou a jednotnou kvalitu řezu (shodné velikosti částic řeziva)

•

minimální obsah prachových částic ve výsledném produktu (minimální ztráty suroviny)

•

snadné zpracování i velmi dlouhých, pružných a vláknitých surovin

•

vytápění řeziva (minimální ztráta účinných látek a chutí)

•

velmi stabilní, funkční design (nejvyšší spolehlivost a dlouhá životnost) (http://www.winicker-lieber.de/de/produkte/schneidemaschinen/index.html)

3.3.2 Mletí Mletí se využívá jak při primárním tak i při sekundárním zpracování léčivých rostlin. V případě primárního zpracování se zpracovává surovina v celistvém stavu po sběru a usušení, v případě sekundárního zpracování se jedná o zpracování již nařezaných mezioperací. Suroviny a mezioperace se melou na požadovanou velikost danou druhem léčivé rostliny a jejím určením do požadované směsi či požadavkům odběratele. K mletí se používají nožové, válcové a kladívkové mlýny.

3.3.2.1 Nožové mlýny Nožové mlýny mají pohyblivé a pevné ostří, mezi nimiž dochází k mletí suroviny. Počet pohyblivých a pevných nožů je dán konstrukcí mlýna a umožňuje širší využití pro mletí suroviny různé tvrdosti a houževnatosti. Namletá surovina propadává výměnným sítem, velikost otvorů síta je závislá na konkrétních požadavcích u zpracovávané suroviny a jejímu dalšímu využití. Surovina je následně zachycována nebo dopravována pro další zpracování. Na nožových mlýnech je možno zpracovávat surovinu ve všech formách (list, nať, kořen, plod)

3.3.2.2 Kladívkové mlýny Kladívkové mlýny jsou mlýny s několika řadami rotačních pohyblivých kladívek a vyměnitelným sítem, na kterém se zpracovávají suroviny na pulvis grossus resp. pulvis subtillis (např. plod fenyklu, kmínu apod.). Ze síta mlýna vypadává namletá surovina dopravním a odchytovým zařízením nejčastěji přímo do pytlů.

13

3.3.2.3 Válcové mlýny Válcové mlýny jsou mlýny, které se skládají ze dvou rýhovaných válců. Rýhované válce tohoto mlýna se otáčejí proti sobě nestejnou rychlostí a mezi nimi dochází k rozdrobnění suroviny. Stupeň rozdrobnění se reguluje nastavitelnou vzdáleností válců. Namletá surovina vypadává z mlýna vlastní vahou dopravního zařízení odkud je dopravována k dalšímu zpracování, nebo se zachycuje do pytlů. Na tomto mlýně se zpracovávají zejména plody šípků, jablka, kořen petržele a plod borůvky.

3.3.3 Třídění Třídění zpracované suroviny se může provádět různými způsoby, které se volí podle velikosti a tvaru částic jednotlivých frakcí suroviny. Třídit můžeme: •

Proséváním

Prosévání je způsob velikostního – rozměrového dělení suroviny na dvě a více frakcí v závislosti na počtu sít a velikostí ok jednotlivých sít. Pohyb sít může být: •

vibrační

•

excentrický

•

krouživý

•

rotační, atd.

Pro velmi jemné materiály se používají rovinné a rotační prosévačky. •

Kalibrací

Kalibrace je to způsob prosévání, kdy na třídícím stroji je zařazeno více sít s různou velikostí ok za sebou. Dochází ke kalibraci – dělení suroviny na několik frakcí s rozdílnou

velikostí

částic.

(http://www.jk-machinery.cz/98/prosevani-trideni-

oddelovani-necistot-a-primesi-kalibrace/) 3.3.3.1 Kalibrační sítový třídící stroj Kalibrační sítový třídící stroj je stacionární stroj, samostatně ovladatelný, skládající se z několika sít. Síta, nejčastěji obdélníkového tvaru s různou velikostí a tvarem ok, která jsou vyměnitelná. Namletá surovina se na stroj dopravuje mechanickou nebo pneumatickou dopravou a v nejvyšší poloze vypadává samospádem na horní síto třídícího stroje. Síta konají kmitavý pohyb v horizontální rovině. Nadsítné z horního síta se vrací zpět do mlýna, popř. může být konečným produktem o požadovaném stupni

14

rozdrobnění. Nadsítné z ostatních sít je využívané jako produkt určený k dalšímu zpracování nebo konečný produkt požadovaného rozdrobnění.

15

4 MATERIÁL A METODIKA 4.1 Charakteristika vybraných rostlinných druhů 4.1.1 Vrbovka malokvětá (Epilobium parviflorum Schreb), čeleď Oenotheraceae – pupalkovité Vrbovka byla donedávna opomenutá léčivka a není uvedena ve většině knih o léčivých rostlinách. V krátké době se stala známou v celé Evropě, i za oceánem. Za jejím „znovuobjevením“ stála rakouská léčitelka Marie Trebenová na počátku osmdesátých let minulého století (Hlava a Valíček, 1997). Vrbovka je vytrvalá, krátce chlupatá bylina. Oddenek po odkvětu s krátkými, drobnými, hustě listnatými, přezimujícími výběžky. Lodyha je přímá nebo vystoupavá, až 75 cm vysoká, oblá, žláznatá nebo pýřitá, místy červeně naběhlá. V dolní části lodyhy jsou listy vstřícné, v horní střídavé, podlouhlé až kopinaté, širokou bází přisedlé, oddáleně mělce zubaté, přítupé, měkce chlupaté. Čtyřčetné květy vyrůstají jednotlivě v paždí horních listů. Poupata jsou kulovitě vejčitá a krátce zašpičatělá. Světle fialové korunní plátky jsou trojúhle obsrdčité, o jednu třetinu delší než kalich. Blizna je čtyřdílná, rozestálá. Plod (tobolka) je čárkovitý, po stranách lysý. Semena jsou obvejčitá s měkkými chlupy na vrcholu (Dostál, 1989) Vrbovky jsou rostliny proměnlivého vzhledu, jednotlivé druhy se mezi sebou spontánně

kříží

a

jejich

určování

je

obtížné

(http://megafyt.cz/content.php?pid=2&p=44). Vyskytuje se na vlhkých, občas zaplavovaných půdách bohatých na živiny, nejčastěji to jsou půdy vápenité a hlinité. Setkáváme se s ní od nížin až do podhorských oblastí v pobřežních houštinách, v lužních lesích a na vlhkých pasekách (Hlava a Valíček, 1997). Předmětem sběru je kvetoucí nať, která obsahuje komplex flavonoidů, proanthocyanidiny, třísloviny, steroly a triterpenové kyseliny. V květních částech jsou pravděpodobně přítomny i lektiny. Vrbovková nať (Epilobii herba) se používá jako urologikum, a antiflogistikum při obtížích při močení při benigní hyperplazii prostaty, zánětlivých onemocnění prostaty, ledvin a močových cest i dráždivém měchýři. Účinek nálevu je v současné době připisován makrocyklickým tříslovinám rozpustným ve vodě. Flavonoidy mají antiflogistický (protizánětlivý) a antiedematózní (potlačující otoky)

16

účinek.

Nálev

z drogy

má

mírné

antimikrobiální

účinky

(http://megafyt.cz/content.php?pid=2&p=44).

Tab. 2: Zkoušky na čistotu u Epilobii herba Příměsi a záměny jinak zbarvená droga

max. 5%

Plody a semena

max. 2%

Cizí organické příměsi

max. 5%

Ztráta sušením

max. 12%

Popel

max. 12%

Zdroj: Český farmaceutický kodex 1 (1993)

4.1.2 Rybíz černý (Ribes nigrum L.), čeleď Grossulariaceae – srstkovité Až 2 m vysoký keř, pronikavě aromatický. Větve rybízu jsou žláznaté, žluté a později silné, hnědočerné. Listy jsou dlouze řapíkaté, v obrysu okrouhlé, 3-5ti laločné. Na líci jsou lysé, na rubu žlutavě žláznatě pýřité. Prostřední lalok je největší a také jsou hrubě a ostře zubaté. Květy jsou uspořádané ve visuté hrozny. Hrozny mohou být dlouhé až 8 cm (Dostál, 1989). Plodem jsou kulovité černé bobule (Korbelář a Endris, 1981). Plody jsou bohaté na sacharidy a organické kyseliny, flavonové glykosidy, anthokyany. Listy obsahují flavonoidy (hyperin, astragalin) a malé množství silice, prodelfininy (http://www.leros.cz/cs/herbar/rybiz-cerny). Jako jedním z hlavních účinků černého rybízu se uvádí, že droga zastavuje růst bakterií, vykazuje protizánětlivý a protikřečový účinek. Listy se tradičně používají k vnitřnímu užití při kloubních zánětech, dně, revmatismu, kaméncích močového měchýře, průjmech, křečích, infekční žloutence, při chronických poškozeních jater, černém kašli, zánětech sliznice ústní dutiny a krku. Vhodné je listy použít i při nachlazení a kašli. Plody jsou používány jako sirup nebo želé při nachlazení, bolestech v krku, kašli a bolesti žaludku. Sušené plody se užívají při potížích močového měchýře,

čerstvé

plody

při průjmech

a

jako

(http://www.avicenna.cz/item/ribes-nigrum-rybiz-cerny)

17

zdroj

vitaminu

C.

Tab. 3: Požadavky na Ribis nigri fructus Nedozrálé a spálené plody

max. 1,0 %

Jiné části matečné rostliny

max. 1,0 %


max. 0,5 %

Ztráta sušením

max. 10,0 %

Celkový popel

max. 5,0%

Zdroj: podniková norma (vychází z

Českého lékopisu 2009 a zkušeností ve

zpracovatelském podniku)

4.1.3. Růže šípková (Rosa canina L.), čeleď Rosaceae Bohatě větvený trnitý keř, který může být až 3 m vysoký s každoročními prutovými výhonky. Má lichospeřené palistnaté listy složené z vejčitých ostře pilovitých lístků. Květy, růžové nebo bílé barvy, mají baňkovitou číšku s 5 ti kališními ušty, se kterými se střídá 5 dvoulaločných, lehce opadavých korunních plátků (Korbelář a Endris, 1981). Plod je slabého zápachu, chuti sladkokyselé, svíravé.

Češule je

dužnatá, vejčitá, kulovitá až vřetenovitá, lesklá, tmavě až světle červenohnědá, svrasklá, na vrcholu někdy se zbytky kalicha. Uvnitř je džbánkovitě prohloubená silně chlupatá, uzavírající žlutohnědé, tvrdé nažky (ČFK 1, 1993) Sbírají se plody – šípky (Cynosbati fructus), někdy se vyžadují i jejich semena (Cynosbati semen). Hlavní obsahovou látku tvoří vitamín C, cukry, ovocné kyseliny, pektin, popř. třísloviny. Šípky se uplatňují všude tam, kde je nutno zajistit přísun vitamínu C. Jeho obsah však varem delším než 10 minut, stejně jako při odstavení hotového nápoje silně klesá (Krejča ed., 1997). Ale v usušeném plodu se vitamin C udrží po celé dva roky - je to jeden z těch nesmírných pokladů, které dávají člověku to, co jeho vlastní tělo vyrobit neumí a bez čeho by zahynul. A tohoto vitaminu je v šípcích více než v plodech citrusových. Dále je v nich prchavý olej oranžový, potom pektin, kyselina citrónová i jablečná, invertní cukr, mastný olej, tanin a sacharóza. Okvětní lístky mimo barviva mají ještě prchavou vonnou silici, kyselinu gallovou, quercitrin a cukr (Petrbok, 1958) Šípky se ve formě nálevu nebo odvaru používají jako diaforetikum (podporují pocení) a zdroj vitaminu C k prevenci a léčbě nemocí z nachlazení a chřipkových onemocnění provázených zvýšenou teplotou. Nálev má mírné močopudné účinky a můžeme jej použít jako pomocné léčivo při onemocnění ledvin a odvodních močových cest (http://megafyt.cz/content.php?pid=2&p=42). 18

Tab. 4: Zkoušky na čistotu u Cynosbati fructus tmavé, připálené plody

max. 15%

jiné části matečné rostliny

max. 2%

cizí organické příměsi

max. 0,5%

anorganické příměsi

max. 0,5%

Ztráta sušením

max. 12%

Popel

max. 4%


4.1.4 Fazol obecný (Phaseolus vulgaris L.), čeleď Fabaceae - bobovité Fazol pochází z tropické Ameriky. Pěstuje se v několika odrůdách jak na poli, tak na zahradě všude v Evropě. Pro léčivé účely se pěstují velkosemenné druhy s masitými lusky (Korbelář a Endris 1981). Jako zelenina je pěstován ve více než 500 odrůdách,

které

se

liší

vzrůstem,

barvou

(http://megafyt.cz/content.php?pid=2&p=12).

květů,

Tato

plodů

prastará

a

semen

kulturní

apod. rostlina

jihoamerických indiánů má mimo výživné hodnoty i velmi dobré léčivé vlastnosti. K tomuto použití slouží suché chlopně fazolových lusků neboli oplodí (Dugasová a Dugas, 2002). Fazol je jednoletá bylina buď s popínavou levotočivou lodyhou, dorůstající až do výšky 3 m nebo s lodyhou přímou, bohatě větvenou, 50 cm vysokou. Listy jsou dlouze řapíkaté, trojčetné, s malými palisty; lístky jsou vejčité, zašpičatělé, krátce chlupaté. Květenství

tvoří

chudokvěté

hrozny,

vyrůstající

z úžlabí

listů.

Květy

jsou

oboupohlavné, souměrné, krátce stopkaté. Kalich je zvonkovitý, korunní lístky bílé, žlutavé nebo nafialovělé, zobánek člunku je spirálově stočený. Rostlina je samosprašná a kvete od června do srpna. Plodem jsou lusky se semeny jednobarevnými nebo pestrými (Opletal a Volák, 1999). Pro farmaceutické účely se sbírají žluté fazolové lusky bez semen (Krejča ed., 1997). Lusky obsahují aminokyseliny (arginin, asparagin, tyrosin), fytosteroly, flavonoidy, lektiny, soli draslíku, fosfátu, stopy kobaltu, mědi a niklu a další látky (http://megafyt.cz/content.php?pid=2&p=12). Největší hodnotou ve správně době nasbíraného fazolového oplodí je veliký obsah „rostlinného inzulinu“ díky kterému je fazol základní složkou diabetických čajů, kde je jeho účinek znásobený, než když se používá samostatně. Další léčivou vlastností fazolu je močopudnost. Je proto přidáván 19

do různých močopudných a ledvinových čajových směsí, které pomáhají zmírnit obtíže při tvorbě písku ve vylučovacím ústrojí (Dugasová a Dugas, 2002).

Tab. 5: Zkoušky na čistotu u Phaseoli fructus Jinak zbarvená droga

max. 5,0%


max. 1,0%

Anorganické příměsi

max. 0,5%

Ztráta sušením

max. 10,0%

Popel

max. 7,0%


4.2 Popis operací při zpracování a analýze 4.2.1 Epilobii herba Makroskopický popis vstupní suroviny U vstupních surovin byl hodnocen celkový vzhled, rozdíl ve zbarvení drogy a obsah příměsí.

Zpracování suroviny Tato surovina se zpracovávala řezáním na stacionární řezačce a sítováním na sítovém třídiči. Při vkládání suroviny do řezačky bylo nutné, aby obsluha surovinu přebírala a zbavovala nežádoucích příměsí.

Odběr vzorku. Postup se řídí požadavky Českého lékopisu 1997 pro Odběr vzorku. Z Epilobii herba byly odebrány celkově 4 vzorky. U prvního vzorku byla velikost šarže 103 kg, tj. 7 balení - odběr ze 4 balení U druhého vzorku byla velikost šarže 232 kg tj. 16 balení - odběr z 5 balení U třetího vzorku byla velikost šarže 197 kg tj. 14 balení - odběr z 5 balení U čtvrtého vzorku byla velikost šarže 236 kg tj. 16 balení - odběr z 5 balení Počet zkoušených obalů se řídil tabulkou četností vzorků dle Českého lékopisu 2009. Počet balení, ze kterých byl odebrán vzorek, se vypočítal dle vzorce n =

20

+ 1, kde n

je počet zkoušených obalů a N počet obalů v šarži. Z každého balení se odebraly 3 vzorky z horní, střední a spodní části balení. Vzorek získaný po promíchání vzorků z jednotlivých balení se rozprostřel ve stejnoměrné vrstvě do tvaru čtverce. Čtverec se úhlopříčně rozdělil na čtyři stejné části, z kterých dvě protilehlé se včetně všech příměsí promíchaly a znovu se rozprostřely do čtverce. Postup se opakoval až do získání finálního vzorku v množství, které dostačuje k provedení všech předepsaných zkoušek. Stejnou metodou se postupovalo i u ostatních vzorků.

Stanovení stupně rozdrobnění Vzorky byly analyzovány metodou prosévání uvedenou v Českém lékopise 1997 na mechanickém prosévadle se síty 2800, 2000, 710 a 250 (číslo síta značí průměr ok síta v mikrometrech) Bylo naváženo 50 g vzorku a ten se proséval kontrolními síty na mechanickém prosévacím přístroji. Vzorek se proséval 2 min při frekvenci 200 ot./min. Podíly propadu jednotlivými síty byly zváženy a jejich hmotnost byla vyjádřena v procentech.

Stanovení cizích příměsí Vzorky byly analyzovány metodou pro stanovení obsahu cizích příměsí dle Českého lékopisu 2009. Bylo odváženo 100 g vzorku. Vzorek se rozprostřel do tenké vrstvy a cizí příměsi se identifikovaly okem nebo pomocí lupy. Cizí příměsi se oddělily, zvážily a jejich množství se vyjádřilo v procentech.

Stanovení ztráty sušením Stanovení proběhlo dle metody Českého lékopisu 2009. Navážilo se 2,000 g ve stavu plv. gross. do předem vysušené váženky. Vzorek se sušil v sušárně při 102 ˚C po dobu 2 hodin. Po vysušení se váženka přemístila do exsikátoru a po vychladnutí se zvážila, ztráta sušením se stanovila výpočtem a vyjádřila v procentech.

Stanovení celkového popela Postupovalo se dle metody Českého lékopisu 2009. Křemenný kelímek se žíhal 30 min do červeného žáru, nechal se vychladnout v 21

exsikátoru a zvážil se. Do kelímku se navážilo 1,000 g upráškované rostlinné drogy (plv. gross.). Kelímek se sušil 1 h při 100 °C až 105 °C a pak se žíhal do konstantní hmotnosti v muflové peci při (600 ± 25) °C. Kelímek se nechal vychladnout v exsikátoru a poté se zvážil. Naměřené hodnoty se po výpočtu vyjádřily v procentech.

Stanovení tříslovin Postupovalo se dle metody Československého lékopisu 4 Z 10,0 g čerstvě rozemleté drogy bylo odváženo 0,2000 g upráškované rostlinné drogy (plv. gross.) a převedlo se kvantitativně za použití 40,0 ml vody do baňky na 100 ml a vařilo se pod zpětným chladičem (na kahanu) 10 minut. Potom se výluh zfiltroval do odměrné baňky na 100 ml, filtr se zbytkem vzorku se vpravil zpět do baňky, extrakce byla opakována s 30,0 ml vody. Poté se filtrovalo do téže odměrné baňky a baňka a filtr se po částech promývaly horkou vodou, až filtrát dosahoval po rysku. Po vychladnutí bylo 10,00 ml dobře promíseného výluhu vzorku odměřeno do odstřeďovací zkumavky, přidalo se 5,0 ml amoniakálního roztoku octanu zinečnatého, promísilo se a vzniklá sraženina byla odstředěna při 2000 ot/min po dobu 5 minut. Čirá tekutina nad sraženinou se odstranila, přidalo se 15,0 ml vody, dokonale se promísila a znovu se odstřeďovalo stejným způsobem. Po odstranění tekutiny se sraženina rozpustí v 5,0 ml 5% kyseliny sírové, roztok se převedl do odměrné baňky a doplnil se vodou po rysku. Dále se k tomuto roztoku přidaly 3,0 ml Folin - Ciocalteuova zkoumadla (zkoumadlo se ředí vodou v poměru 1:3) a nechalo se 15 minut odstát. Poté se přidalo 7,0 ml roztoku uhličitanu sodného, dobře se promísilo a po 1 hodině byla změřena absorbance při vlnové délce 720 nm v centimetrové vrstvě proti porovnávacímu roztoku. Obsah tříslovin počítaných jako tanin byl odečten z kalibrační křivky.

4.2.2. Ribis nigri fructus Zpracování suroviny Tato surovina se zpracovávala mletím na nožovém mlýně a sítováním na sítovém třídiči. Před mletím bylo nutné surovinu řádně vysušit v elektrické sušárně a teprve poté následovalo mletí a sítování.

Odběr vzorku Postup se řídí požadavky Českého lékopisu 1997 pro Odběr vzorku. Z Ribis nigri fructus plv. gross. bylo odebráno celkově 5 vzorků. 22

U prvního vzorku byla velikost šarže 87 kg tj. 6 balení - odběr ze 4 balení U druhého vzorku byla velikost šarže 246 kg tj. 17 balení - odběr z 16 balení U třetího vzorku byla velikost šarže 100 kg tj. 8 balení - odběr ze 4 balení U čtvrtého vzorku byla velikost šarže 95 kg tj. 7 balení - odběr ze 4 balení U pátého vzorku byla velikost šarže 76 kg, tj. 6 balení - odběr ze 4 balení Počet zkoušených obalů se řídil tabulkou četností vzorků dle Českého lékopisu 2009.

Stanovení stupně rozdrobnění Vzorky byly analyzovány metodou prosévání uvedenou v Českém lékopise 1997 na mechanickém prosévadle se síty 2800, 2000, 710 a 250. Bylo naváženo 25 g vzorku a ten se proséval kontrolními síty na mechanickém prosévacím přístroji. Vzorek se proséval 2 min při frekvenci 200 ot./min. Podíly propadu jednotlivými síty byly zváženy a jejich hmotnost byla vyjádřena v procentech

Stanovení ztráty sušením Stanovení proběhlo dle metody Českého lékopisu 2009. Navážilo se 2,000 g do předem vysušené váženky. Vzorek se sušil v sušárně při 102 ˚C po dobu 2 hodin. Po vysušení se váženka přemístila do exsikátoru a po vychladnutí se zvážila, ztráta sušením se stanovila výpočtem a vyjádřila v procentech.

Stanovení celkového popela Postupovalo se dle metody Českého lékopisu 2009. Křemenný kelímek se žíhal 30 min do červeného žáru, nechal se vychladnout v exsikátoru a zvážil se. Do kelímku se navážilo 1,000 g upráškované rostlinné drogy (plv. gross.). Kelímek se sušil 1 h při 100 °C až 105 °C, a pak se žíhal do konstantní hmotnosti v muflové peci při (600 ± 25) °C. Kelímek se nechal vychladnout v exsikátoru a poté se zvážil. Naměřené hodnoty se po výpočtu vyjádřily v procentech.

4.2.3. Cynosbati fructus Makroskopický popis vstupní suroviny U vstupních surovin byl hodnocen celkový vzhled, rozdíl ve zbarvení drogy a obsah příměsí.

23

Zpracování suroviny Tato surovina se zpracovávala mletím na válcovém mlýně a sítováním na sítovém třídiči. Při vkládání suroviny do mlýna bylo nutné, aby obsluha surovinu přebírala a zbavovala nežádoucích příměsí. Při tomto zpracování vznikaly tři frakce – pericarpium, cs. fruit a „tvrdá nažka s chlupem. Frakcí pericarpium rozumíme oplodí prosté nažek a chlupů, frakci cs. fruit tvoří podíl pericarpia a podíl nažek.

Odběr vzorku Postup se řídí požadavky Českého lékopisu 1997 pro Odběr vzorku. Z Cynosbati fructus (percarpium, cs. fruit) bylo odebráno celkově 10 vzorků. 5 vzorků z frakce cs. fruit a 5 vzorků z frakce percarpium. Frakce „tvrdá nažka s chlupem“ se používá pro další technologické operace, které nebyly předmětem hodnocení.

Cynosbati fructus frakce pericarpium U prvního vzorku byla velikost šarže 194 kg tj. 13 balení - odběr z 5 balení U druhého vzorku byla velikost šarže 366 kg tj. 25 balení - odběr z 6 balení U třetího vzorku byla velikost šarže 162 kg tj. 11 balení - odběr z 5 balení U čtvrtého vzorku byla velikost šarže 615 kg tj. 41 balení - odběr z 8 balení U pátého vzorku byla velikost šarže 110 kg, tj. 8 balení - odběr ze 4 balení

Cynosbati fructus frakce cs. fruit U prvního vzorku byla velikost šarže 145 kg tj. 10 balení - odběr z 5 balení U druhého vzorku byla velikost šarže 213 kg tj. 15 balení - odběr z 5 balení U třetího vzorku byla velikost šarže 184 kg tj. 13 balení - odběr z 5 balení U čtvrtého vzorku byla velikost šarže 298 kg tj. 20 balení - odběr z 6 balení U pátého vzorku byla velikost šarže 371 kg, tj. 25 balení - odběr z 6 balení Počet zkoušených obalů se řídil tabulkou četností vzorků dle Českého lékopisu 2009.

Stanovení ztráty sušením Stanovení proběhlo dle metody Českého lékopisu 2009. Navážilo se 2,000 g ve stavu plv. gross. do předem vysušené váženky. Vzorek se sušil v sušárně při 102 ˚C po dobu 2 hodin. Po vysušení se váženka přemístila do exsikátoru a po vychladnutí se zvážila, ztráta sušením se stanovila výpočtem a vyjádřila v procentech. 24

Stanovení celkového popela Postupovalo se dle metody Českého lékopisu 2009. Křemenný kelímek se žíhal 30 min do červeného žáru, nechal se vychladnout v exsikátoru a zvážil se. Do kelímku se navážilo 1,000 g upráškované rostlinné drogy (plv. gross.). Kelímek se sušil 1 h při 100 °C až 105 °C a pak se žíhal do konstantní hmotnosti v muflové peci při (600 ± 25) °C. Kelímek se nechal vychladnout v exsikátoru a poté se zvážil. Naměřené hodnoty se po výpočtu vyjádřily v procentech.

4.2.4 Phaseoli fructus sine semine Makroskopický popis vstupní suroviny U vstupních surovin byl hodnocen celkový vzhled, rozdíl ve zbarvení drogy a obsah příměsí.

Zpracování suroviny Tato surovina se zpracovávala mletím na nožovém mlýně a sítováním na sítovém třídiči. 1. a 2. vzorek byl určen pro účely zpracovatelského podniku, 3. a 4. pro odprodej jiné firmě. Z důvodu požadavku odběratele bylo jiné nastavení sítového třídiče než při zpracování surovin pro vlastní spotřebu. Při vkládání suroviny do mlýna bylo nutné, aby obsluha surovinu přebírala a zbavovala nežádoucích příměsí.

Odběr vzorku Postup se řídí požadavky Českého lékopisu 1997 pro Odběr vzorku. Z Phaseoli fructus byly odebrány celkově 4 vzorky. U prvního vzorku byla velikost šarže 492 kg, tj. 33 balení - odběr ze 7 balení U druhého vzorku byla velikost šarže 386 kg tj. 26 balení - odběr ze 7 balení U třetího vzorku byla velikost šarže 60 kg tj. 4 balení - odběr z 3 balení U čtvrtého vzorku byla velikost šarže 68 kg tj. 5 balení - odběr ze 4 balení Počet zkoušených obalů se řídil tabulkou četností vzorků dle Českého lékopisu 2009.

Stanovení stupně rozdrobnění Vzorky byly analyzovány metodou prosévání uvedenou v Českém lékopise 1997 na mechanickém prosévadle se síty 2800, 2000, 710 a 250. Bylo naváženo 50 g vzorku a ten se proséval kontrolními síty na mechanickém prosévacím přístroji. Vzorek se proséval 2 min při frekvenci 200 ot./min. Podíly 25

propadu jednotlivými síty byly zváženy a jejich hmotnost byla vyjádřena v procentech.

Stanovení cizích příměsí Vzorky byly analyzovány metodou pro stanovení obsahu cizích příměsí dle Českého lékopisu 2009. Bylo odváženo 100g vzorku. Vzorek se rozprostřel do tenké vrstvy a cizí příměsi se identifikovaly okem nebo pomocí lupy. Cizí příměsi se oddělily, zvážily a jejich množství se vyjádřilo v procentech.

Stanovení ztráty sušením Stanovení proběhlo dle metody Českého lékopisu 2009. Navážilo se 2,000 g ve stavu plv. gross. do předem vysušené váženky. Vzorek se sušil v sušárně při 102˚C po dobu 2 hodin. Po vysušení se váženka přemístila do exsikátoru a po vychladnutí se zvážila, ztráta sušením se stanovila výpočtem a vyjádřila v procentech. Tato zkouška se opakovala

Stanovení celkového popela Postupovalo se dle metody Českého lékopisu 2009. Křemenný kelímek se žíhal 30 min do červeného žáru, nechal se vychladnout v exsikátoru a zvážil se. Do kelímku se navážilo 1,000 g upráškované rostlinné drogy (plv. gross.). Kelímek se sušil 1 h při 100 °C až 105 °C a pak se žíhal do konstantní hmotnosti v muflové peci při (600 ± 25) °C. Kelímek se nechal vychladnout v exsikátoru a poté se zvážil. Naměřené hodnoty se po výpočtu vyjádřily v procentech.

Z důvodu zachování know-how zpracovatelské firmy byly při sledování cen vstupní suroviny, výstupní suroviny a ceny operace skutečné ceny přepočteny na fiktivní jednotku JED.

26

5 VÝSLEDKY

5.1 Epilobii herba

Graf 1: Srovnání základních parametrů vstupní suroviny I. u Epilobii herba

Graf 2: : Srovnání základních parametrů vstupní suroviny II. u Epilobii herba

27

Při sledování vstupních parametrů zpracovávané suroviny bylo zjištěno, že: •

nejnižší podíl jinak zbarvené drogy byl u vzorku č. 2, nejvyšší podíl u vzorku č. 1,3,4

•

nejnižší podíl cizí org. příměsí byl u vzorku č. 1 a 3, nejvyšší u vzorku č. 3

•

nejnižší podíl anorg. příměsí byl u vzorku č. 2, nejvyšší u vzorku č. 3 a 4

•

nejnižší obsah popela byl u vzorku č. 4, nejvyšší u vzorku č. 1

•

nejnižší ztráta sušením byla u vzorku č. 3, nejvyšší u vzorku č. 2

•

nejnižší obsah tříslovin byl u vzorku č. 2, nejvyšší u vzorku č. 1

Graf 3: Srovnání cen vstupů, výstupů a operace u Epilobii herba

Při sledování cen vstupní suroviny, výstupní suroviny a ceny operace bylo zjištěno, že: •

nejnižší cenu vstupní suroviny měl vzorek č. 3, nejvyšší vzorek č. 2

•

nejnižší cenu výstupu měl vzorek č. 1 a 2, nejvyšší vzorek č. 4

•

nejnižší cenu operace měl vzorek č. 2, nejvyšší vzorek č. 3

28

Graf 4: Srovnání základních parametrů výstupní suroviny I. u Epilobii herba

Graf 5: Srovnání základních parametrů výstupní suroviny II. u Epilobii herba

Při sledování základních parametrů výstupu bylo zjištěno, že: •

nejnižší podíl jinak zbarvené drogy byl u vzorku č. 2, nejvyšší u vzorku č. 3

•

nejnižší podíl cizích org. příměsí byl u vzorku č. 3, nejvyšší u vzorku č. 1 a 2

•

nejnižší podíl anorg. příměsí byl u vzorku 1, 2 a 4, nejvyšší u vzorku č. 3

•


•


•

nejnižší obsah tříslovin byl u vzorku č. 2, nejvyšší u vzorku č. 1 29

Graf 6: Srovnání rozsítování u Epilobii herba

Při sledování rozsítování bylo zjištěno, že: •

nejnižší podíl zbylý nad sítem 2800 byl u vzorku č. 2, nejvyšší u vzorku č. 3

•

nejnižší podíl propadlý sítem 2800 byl u vzorku č. 1, nejvyšší u vzorku č. 3

•


•

nejnižší podíl propadlý sítem 710 byl u vzorku č. 2, nejvyšší u vzorku č. 1 a 4

•

nejnižší podíl propadlý sítem 250 byl u vzorku č. 1, nejvyšší u vzorku č. 1,3 a 4

30

5.2 Ribis nigri fructus Graf 7: Srovnání ztráty sušením vstupní a výstupní suroviny u Ribis nigri fructus

Při sledování ztráty sušením, při jednotlivých operacích bylo zjištěno, že: •

nejnižší ztráta sušením před vysušením byla u vzorku č. 3, nejvyšší u vzorku č. 4 a5

•

nejnižší ztráta sušením po vysušení byla u vzorku č. 2, nejvyšší u vzorku č. 5

•

nejnižší ztráta sušením po zpracování byla u vzorku č. 2, nejvyšší u vzorku č. 5

Graf 8: Srovnání cen vstupů, výstupů a operace u Ribis nigri fructus

31



•

nejnižší cenu výstupu měl vzorek č. 2, nejvyšší vzorek č. 5

•


Graf 9: Srovnání rozsítování u Ribis nigri fructus



•


•

podíl propadlý sítem 250 byl u všech vzorků stejný

32

5.3 Cynosbati fructus Graf 10: Srovnání základních parametrů vstupní suroviny I. u Cynosbati fructus

Graf 11: Srovnání základních parametrů vstupní suroviny II. u Cynosbati fructus


nejnižší podíl tmavých připálených plodů byl u vzorku č. 2, nejvyšší podíl u vzorku č. 5

•

nejnižší podíl jiných částí mateč. rostl. byl u vzorku č. 3, nejvyšší u vzorku č. 5 33

•

nejnižší podíl cizích organických příměsí byl u vzorku č. 1, 2 a 3, nejvyšší u vzorku č. 5

•

nejnižší podíl anorganických příměsí byl u vzorku 2 a 3, nejvyšší u vzorku č. 1, 4a5

•


•


Graf 12: Srovnání cen vstupů, výstupů a operace u Cynosbati fructus



•


•


34

Graf 13: Srovnání výtěžnosti a zastoupení jednotlivých frakcí u Cynosbati fructus

Při sledování výtěžnosti a zastoupení jednotlivých frakcí bylo zjištěno, že •

nejnižší výtěžnost byla u vzorku č. 5, nejvyšší u vzorku č. 3

•

nejnižší podíl frakce cs. fruit byl u vzorku č. 5, nejvyšší u vzorku č. 3

•

nejnižší podíl frakce pericarpium byl u vzorku č. 5, nejvyšší u vzorku č. 2

•

nejnižší podíl frakce semena s chlupem byl u vzorku č. 2, nejvyšší u vzorku č. 5

Graf 14: Srovnání základních parametrů výstupní suroviny u Cynosbati fructus

35


nejnižší obsah popela frakce pericarpium byl u vzorku č. 1, nejvyšší u vzorku č. 4a5

•

nejnižší ztráta sušením frakce pericarpium byla u vzorku č. 1, nejvyšší u vzorku č. 5

•

nejnižší obsah popela frakce cs. fruit byl u vzorku č. 1, nejvyšší u vzorku č. 5

•

nejnižší ztráta sušením frakce cs. fruit byla u vzorku č. 1, nejvyšší u vzorku č. 4

5.4 Phaseoli fructus sine semine Graf 15. Srovnání základních parametrů vstupní suroviny I. u Phaseoli fructus sine semine

36

Graf 16: Srovnání základních parametrů vstupní suroviny II. u Phaseoli fructus sine semine


nejnižší podíl jinak zbarvené drogy byl u vzorku č. 3, nejvyšší podíl u vzorku č. 1

•

nejnižší podíl cizí org. příměsí byl u vzorku č. 3, nejvyšší u vzorku č. 2

•

nejnižší podíl anorganických příměsí byl u vzorku č. 3, nejvyšší u vzorku č. 2

•


•


Graf 17: Srovnání cen vstupů, výstupů a operace u Phaseoli fructus sine semine

37



•


•


Graf 18: Srovnání základních parametrů výstupní suroviny I. u Phaseoli fructus sine semine

Graf 19: Srovnání základních parametrů výstupní suroviny II. u Phaseoli fructus sine semine

38


nejnižší podíl jinak zbarvené drogy byl u vzorku č. 4, nejvyšší u vzorku č. 2

•

nejnižší podíl cizích org. příměsí byl u vzorku č. 3, nejvyšší u vzorku č. 4

•

podíl anorganických příměsí byl u všech vzorků stejný

•


•


Graf. 20 Srovnání rozsítování u Phaseoli fructus sine semine


nejnižší podíl zbylý nad sítem 2800 byl u vzorku č. 1 a 4, nejvyšší u vzorku č. 2 a3

•


•


•


•

nejnižší podíl propadlý sítem 250 byl u vzorku č. 3 a 4, nejvyšší u vzorku č. 1 a 2

39

6 DISKUZE

Epilobii herba U této drogy byl sledováním zjištěn rozdíl v technologii zpracování drogy sklizené v různých fázích růstu (droga v optimálním stupni zralosti a droga překvetlá). Vzorek č. 1 a 2 byla droga v optimálním stupni zralosti, vzorek č. 3 a 4 byla droga překvetlá. Překvetlá droga způsobovala problémy již při řezání, musely být vytříděny a vyřazeny příliš lignifikované rostliny, které technologické vybavení v podniku neumožňuje zpracovat. Tato zvýšená pracnost ovlivnila cenu operace. Nejvíce byla ovlivněna kvalita výstupní suroviny při rozsítování, kdy vzorky č. 3 a 4 vykazovaly zvýšený podíl nad sítem 2800, což byly hlavně části lignifikovaných rostlin. Ribis nigri fructus U této drogy byl sledováním zjištěn rozdíl v technologii zpracování drogy s různou vstupní ztrátou sušením, kdy musela být surovina před vlastním mletím dosoušena na optimální vlhkost pro zpracování na nožovém mlýnu, kterým je zpracovatelský podnik vybaven. Vysoká vlhkost vstupní suroviny negativně ovlivnila celkovou výtěžnost zpracování u všech sledovaných vzorků, kdy mezi nimi nebyly výrazné rozdíly. Vlhkost suroviny rovněž ovlivňuje stupeň rozdrobnění. Při vyšší vlhkosti je propad sítem 2000 vyšší než při vlhkostech nižších. Cynosbati fructus U této drogy byl sledováním zjištěn rozdíl v technologii zpracování drogy z různých lokalit. Vzorky č. 1, 2 a 3 byly tuzemského původu, vzorky č. 4 a 5 byly zahraničního původu. Vliv na zpracování a výslednou výtěžnost, zde měla ztráta sušením, celková jakost vstupní suroviny, zejména podíl tmavých připálených plodů, organických a anorganických příměsí a jiných částí matečných rostlin, které obsahovaly ve větší míře vzorky č. 4 a 5. Byla tím navýšena pracnost mletí (přebírání nevyhovujících plodů) a tím se zvýšila cena operace a výstupu a výtěžnost z tohoto důvodu byla snížena. Vlhkost suroviny, konkrétně u vzorku č. 5, měla velký vliv na roztřídění do jednotlivých frakcí a jejich kvalitu. Při vyšší vlhkosti se frakce pericarpium dokonale neoddělí od frakce „tvrdá nažka s chlupem“ a tím klesá výtěžnost a kvalita frakce pericarpium a stoupá podíl frakce „tvrdá nažka s chlupem“.

40

Phaseoli fructus sine semine U této drogy byl sledováním zjištěn rozdíl v technologii zpracování pro potřeby podniku a pro potřeby odprodeje jiné firmě. Jediný rozdíl mezi těmito technologiemi byl v nastavení sítovacího třídiče. Vzorky č. 3 a 4 byly určeny pro potřeby zpracovatelského podniku, maximální propad sítem 710 je při zpracování pro vlastní potřebu max. 5%, Vzorky č. 1 a 2 byly zpracovávány pro externího odběratele, který požadoval propad sítem 710 vyšší. Zvýšením podílu propadající sítem 710 byla zvýšena celková výtěžnost výroby a tím poklesla cena výstupu i cena zpracovatelské operace poté byla nižší u vzorků určených pro externího odběratele.

U všech sledovaných drog a způsobů zpracování byl patrný vliv kvality vstupní suroviny, technologické možnosti zpracovatelského podniku. Všechny tyto skutečnosti ovlivnily celkovou výtěžnost a kvalitu zpracování produktů.

41

7 ZÁVĚR Z výsledků práce vyplývá, že nejvýznamnější vliv na kvalitu a cenu výsledného produktu má vstupní surovina. Nízká kvalita vstupní suroviny způsobuje problémy při zpracovatelských technologiích, prodlužuje technologické časy a zvyšuje náročnost operací a klade zvýšené nároky na pracovníky. Zvýšená vlhkost vstupní suroviny rovněž způsobuje prodloužení zpracovatelských operací a zvyšuje jejich cenu a snižuje výtěžnost operace. U drog sklizených ve fázi, která není optimální pro zpracovatelské technologie, dochází ke zvýšení zpracovatelských ztrát a snížení výtěžnosti, nehledě na obsah a kvalitu účinných látek v droze. Optimální růstová fáze při sklizni úzce ovlivňuje výslednou kvalitu vstupní suroviny. Předpokladem pro dosažení maximální kvality a zachování přiměřené ceny vstupní suroviny by měl být úzký kontakt zpracovatele a pěstitele, kdy pěstitel není schopen operativně reagovat a přizpůsobovat se požadavkům zpracovatele (sezónní vliv). Zpracovatel by měl pěstitele informovat o svých požadavcích na kvalitativní znaky dodávaných surovin v dostatečném předstihu (rok dopředu, minimálně na začátku vegetačního období). Za předpokladu, že bude komunikace pěstitele se zpracovatelem a vstupní surovina bude mít požadované kvalitativní znaky, je velmi důležitý zodpovědný přístup zpracovatele k získané surovině. I kvalitní surovina se může snadno znehodnotit špatným skladováním a špatně zvolenou technologií zpracování. Snahou zpracovatele by mělo být maximálně využívat suroviny tuzemského původu, které zaručují vyšší jistotu kvality, znalost konkrétního pěstitele, pěstitelských podmínek a poměrně malých dopravních vzdáleností, neboť i při přepravě muže dojít ke znehodnocení surovin. Zpracovatel je poslední výrobní článek na cestě léčivé rostliny k zákazníkovi, a proto je důležité, aby zpracovatel sledoval požadavky zákazníků a operativně se přizpůsoboval svou produkcí a kvalitou.

42

8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY BRANŽOVSKÝ, I., DIVIŠOVÁ, E., Situační a výhledová zpráva - Léčivé, aromatické a

kořeninové

rostliny.

Praha:

Ministerstvo

zemědělství

ČR,

2008.

48

s.

ISBN 978-80-7084-703-9 Československý lékopis Svazek 1. 4.vyd. Praha: Avicenum, 1987. 412 s. Československý lékopis Svazek 2. 4.vyd. Praha: Avicenum, 1987. 948 s. Český lékopis 1997 1. díl, Obecná část. Praha: Grada, 1997. 830 s, ISBN 80-7169-625-0 DOSTÁL, J., Nová květena ČSSR 1. Praha: Academia, 1989. 758 s., ISBN 80-200-0095X DUGASOVÁ, A., DUGAS, D., Babiččiny bylinky. Praha: Ottovo nakladatelství - Cesty, 2002. 216 s., ISBN 80-7181-696-5 HLAVA, B., VALÍČEK, P., 88 rad bylinářům. Praha: Aventinum, 1997. 191 s., ISBN 80-7151-017-3 JAHODÁŘ, L., Rybíz černý, Herbář. [online].[cit. 2011-04-03] dostupné z http://www.avicenna.cz/item/ribes-nigrum-rybiz-cerny JK MACHINERY, Prosévání, třídění, oddělování nečistot a příměsí, kalibrace. [online].[cit. 2011-03-10] dostupné z http://www.jk-machinery.cz/98/prosevani-tridenioddelovani-necistot-a-primesi-kalibrace/ KORBELÁŘ, J., ENDRIS, Z., Naše rostliny v lékařství. 7. vyd. Praha: Avicenum, 1981. 504 s., ISBN 80-201-009-1 KREJČA, J. (ed.), Velká kniha rostlin, hornin, minerálů a zkamenělin. 2. vyd. Bratislava: Príroda, 1997. 384 s., ISBN 80-07-00989-2 LEROS,

Rybíz

černý,

Herbář.

[online].[cit.

http://www.leros.cz/cs/herbar/rybiz-cerny

43

2011-04-03]

dostupné

z

MEGAFYT,

Fazol

obecný,

Herbář.

[online].[cit.

2011-04-03]

dostupné

z

http://megafyt.cz/content.php?pid=2&p=12 MEGAFYT,

Šípek,

Herbář.

[online].[cit.

2011-04-03]

dostupné

z

http://megafyt.cz/content.php?pid=2&p=42 MEGAFYT, Vrbovka malokvětá, Rostliny. [online].[cit. 2011-04-02] dostupné z http://megafyt.cz/content.php?pid=2&p=44 MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY, Český lékopis 2009 Doplněk 2010. Praha: Grada Publishing, 2010. 1424 s., ISBN 978-80-247-3436-1 MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY, Český lékopis 2009. Praha: Grada Publishing, 2009. 3989 s., ISBN 978-80-247-2994-7 MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY, Český farmaceutický kodex. 1. vyd. Praha: X-Egem, 1993 OPLETAL, L., VOLÁK, J., Rostliny pro zdraví. Praha: Aventinum, 1999. 176 s., ISBN 80-7151-074-2 PETRBOK, J., Sbíráme léčivé byliny. 2.vyd. Praha: Státní nakladatelství 1958. WINICKER & LIEBER, Schneidemaschinen. [online].[cit. 2011-03-10] dostupné z http://www.winicker-lieber.de/de/produkte/schneidemaschinen/index.html

44

9 PŘÍLOHY 9.1 Tabulková část Tab. 6: Srovnáni vstupních surovin v základních parametrech u Epilobii herba zkoušky na čistotu číslo vzorku

1 2 3 4

jinak zbarvená droga (%) 5,00 3,50 5,00 5,00

cizí org. příměsi (%) 1,50 1,50 2,00 1,80

anorganické příměsi (%) 0,20 0,10 0,30 0,30

popel

ztráta sušením

(%) 6,50 6,20 5,30 4,00

(%) 9,32 10,58 8,20 9,02

obsah tříslovin (%) 12,05 9,58 10,86 10,50

Tab. 7: Srovnání cen vstupu a výstupu, cen operace u Epilobii herba číslo vzorku 1 2 3 4

cena cena cena vstupní výstupu operace suroviny (JED/ kg) (JED/ kg) (JED/ kg) 336,31 632,96 296,65 407,44 632,94 225,51 306,46 689,71 383,25 320,54 700,95 380,41

Tab. 8: Srovnání základních parametrů výstupu u Epilobii herba

číslo vzorku 1 2 3 4

zkoušky na čistotu jinak zbarvená cizí org. anorganické droga příměsi příměsi (%) (%) (%) 4,50 1,00 0,10 3,20 1,00 0,10 4,80 0,50 0,20 4,60 0,80 0,10

ztráta obsah velikost popel sušením tříslovin šarže výtěžnost (%) (%) (%) (kg) (%) 6,29 9,02 11,80 103 64,37 5,88 11,19 10,71 232 75,89 3,60 8,64 11,19 197 60,54 4,20 9,25 10,96 236 61,68

Tab. 9: Srovnání rozsítování u Epilobii herba číslo vzorku 1 2 3 4

propad sítem nad 2800 (%) 6 3 30 26

2800 (%)

2000 (%) 14 24 36 34

710 (%) 73 70 28 27

250 (%) 5 2 4 5

2 1 2 2

Tab. 10: Srovnání ztráty sušením a hmotnosti u vstupní a výstupní suroviny u Ribis nigri fructus ztráta sušením číslo před vzorku vysušením 1 2 3 4 5

(%) 9,27 9,27 8,86 10,00 10,00

po vysušení (%) 7,60 6,60 7,29 7,56 7,96

hmotnost po před po zpracování vysušením zpracování (%) 7,58 6,89 7,48 7,68 7,89

(kg) 120 276 120 120 120

(kg) 87 225 100 95 76

Tab. 11: Srovnání cen vstupu a výstupu a cen operace u Ribis nigri fructus číslo vzorku 1 2 3 4 5

cena cena cena vstupní výstupu operace suroviny (JED/ kg) (JED/ kg) (JED/ kg) 864,97 1313,10 448,14 839,90 1180,58 340,68 870,10 1282,18 412,08 865,39 1342,05 476,67 866,55 1472,51 605,95

Tab. 12: Srovnání výtěžnosti u Ribis nigri fructus číslo výtěžnost vzorku (%) 1 72,50 2 81,52 3 83,33 4 79,17 5 63,33

Tab. 13: Srovnání rozsítování u Ribis nigri fructus číslo vzorku 1 2 3 4 5

propad sítem 2000 710 (%) (%) 40 50 52 38 44 46 48 42 60 30

250 (%) 10 10 10 10 10

Tab. 14: Srovnáni vstupních surovin v základních parametrech u Cynosbati fructus

číslo vzorku

1 2 3 4 5

tmavé připálené plody (%) 0,50 0,10 0,20 3,00 5,00

zkoušky na čistotu jiné části cizí org. anorganické matečné příměsi příměsi rostliny (%) (%) (%) 0,20 0,10 0,20 0,20 0,10 0,10 0,10 0,10 0,10 0,50 0,30 0,20 1,00 0,40 0,20

popel (%) 2,50 2,90 3,49 3,56 3,96

Tab. 15: Srovnání cen vstupu a výstupu, cen operace u Cynosbati fructus číslo vzorku 1 2 3 4 5

cena cena cena vstupní výstupu operace suroviny (JED/ kg) (JED/ kg) (JED/ kg) 177,30 182,97 5,67 179,88 184,07 4,19 174,04 177,96 3,91 159,59 172,03 12,44 152,88 170,42 17,53

ztráta sušením (%) 6,52 7,26 6,89 11,26 14,84

Tab. 16: Srovnání výtěžnosti a zastoupení jednotlivých frakcí u Cynosbati fructus číslo výtěžnost vzorku (%) 1 98,88 2 99,68 3 99,77 4 95,69 5 92,85

cs. fruit

pericarpium

(%) 16,59 18,31 19,19 15,05 12,68

(%) 22,20 26,11 20,86 18,43 12,46

tvrdé nažky s chlupem (%) 61,21 55,57 59,96 66,52 74,86

velikost šarže (kg) 874 1256 959 1980 883

Tab. 17: Srovnání základních parametrů výstupu u Cynosbati fructus číslo vzorku 1 2 3 4 5

pericarpium ztráta popel sušením (%) (%) 3,2 6,9 3,96 8,26 3,83 8,6 3,98 11,49 3,98 11,64

cs. fruit ztráta popel sušením (%) (%) 2,8 6,9 3,05 7,9 3,2 8,2 3,65 11,8 3,94 10,74

Tab. 18: Srovnáni vstupních surovin v základních parametrech u Phaseoli fructus sine semine zkoušky na čistotu číslo vzorku

1 2 3 4

jinak zbarvená droga (%) 5,00 4,80 2,00 2,30

cizí org. příměsi (%) 0,80 0,90 0,50 0,70

anorganické příměsi (%) 0,40 0,60 0,20 0,30

popel (%) 6,49 6,89 6,94 6,76

ztráta sušením (%) 9,90 8,93 8,69 8,59

Tab. 19: Srovnání cen vstupu a výstupu, cen operace u Phaseoli fructus sine semine číslo vzorku 1 2 3 4

cena cena cena vstupní výstupu operace suroviny (JED/ kg) (JED/ kg) (JED/ kg) 170,52 192,31 21,79 160,96 190,14 29,18 135,91 198,80 62,89 137,43 196,00 58,57

Tab. 20: Srovnání základních parametrů výstupu u Phaseoli fructus sine semine zkoušky na čistotu číslo vzorku

1 2 3 4

jinak zbarvená droga (%) 5 4,5 1,5 2

cizí org. příměsi

anorganické příměsi

popel

(%)

(%)

(%)

0,5 0,5 0,4 0,6

0,1 0,1 0,1 0,1

ztráta sušením

6,7 6,6 6 6,8

velikost šarže

(%) 9,98 9,92 8,54 8,62

Tab. 21: Srovnání rozsítování u Phaseoli fructus sine semine číslo vzorku 1 2 3 4

propad sítem nad 2800 (%) 40 42 42 40

2800 (%)

2000 (%) 12 10 22 32

710 (%) 36 34 33 26

250 (%) 10 12 2 1

2 2 1 1

(kg) 492 386 60 68

výtěžnost (%) 94,61 92,56 76,92 79,95

9.2 Obrázková část

Obr. 1: Stacionární řezačka Zdroj: http://www.winicker-lieber.de/de/produkte/schneidemaschinen/index.html

Obr. 2: Nožový mlýn Zdroj: http://www.alpinehosokawa.com/02powder/prodpro/machines/dry/cut_up/compact.htm

Obr. 3: Kladívkový mlýn Zdroj: http:// www.sg-stroj.cz/kladivkove-mlyny

Obr. 4: Válcový mlýn Zdroj: http://www.prokop.cz/editor/image/stranky3_soubory/prospekt_prokop_web.pdf

Obr. 5: Kalibrační sítový třídící stroj Zdroj: http://www.jk-machinery.cz/39/univerzalni-sitovy-tridic-kut/

Obr. 6: mechanický prosévací přístroj Zbroj: http://www.laboratorni-potreby.cz/iqis/graphics/prods/prod_2233_xl.jpg

Obr. 7: Epilobii herba cs.

Obr. 8: Epilobii herba cs.

Obr. 9: Ribis nigri fructus

Obr. 10: Cynosbati fructus

Obr. 11: Phaseoli fructus

Hodnocení zpracovatelských procesů u LAKR Bakalářská práce

Recommend Documents