Hodnocení vlivu intervencí Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod na rovné příležitosti

Hodnocení vlivu intervencí Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod na rovné příležitosti

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Datum předložení: 30/11/2009

1

Obsah: 1 2 3

Seznam zkratek.........................................................................................................3 Stručné shrnutí („executive summary“) .....................................................................4 Úvod ..........................................................................................................................6 3.1 Východiska projektu.............................................................................................6 3.2 Cíle projektu.........................................................................................................6 4 Metodický přístup k evaluaci .....................................................................................8 5 Výsledky projektu ....................................................................................................12 5.1 Výstupy z desk research....................................................................................12 5.1.1 Identifikace ROP SV.....................................................................................12 5.1.2 Definice pojmů..............................................................................................14 5.1.3 Vykazování vlivu projektu na horizontální témata v rámci ROP SV .............15 5.1.4 Princip rovných příležitostí a strategické dokumenty....................................18 5.2 Výstupy z IS MONIT 7+ .....................................................................................22 5.3 Analýza na vzorku projektů z IS MONIT 7+.......................................................30 5.4 Výstupy z terénního šetření - dotazníky ............................................................32 5.4.1 Vyhodnocení dotazníků ................................................................................33 5.4.2 Dílčí závěr vyhodnocení dotazníkového šetření...........................................44 5.5 Výstupy z terénního šetření – IDI s příjemci projektů ROP SV..........................45 5.5.1 Vyhodnocení IDI s příjemci projektů.............................................................47 5.5.2 Dílčí závěr vyhodnocení individuálních rozhovorů s příjemci .......................53 5.6 Případové studie................................................................................................54 5.7 Výstupy z terénního šetření – IDI se zástupci implementační struktury ROP SV.. ...........................................................................................................................55 6 Odpovědi na evaluační otázky ................................................................................57 6.1 Okruh 1: Začleňování principu rovných příležitostí do ROP SV ........................57 6.2 Okruh 2: Příspěvek podporovaných projektů k zohledňování rovných příležitostí ...........................................................................................................................61 6.3 Okruh 3: Zohledňování principu rovných příležitostí v rámci personálních kapacit a účinnosti Úřadu Regionální rady ...................................................................65 7 Návrhy a doporučení ...............................................................................................68 8 Řízení projektu a zapojení členů realizačního týmu................................................70 9 Seznam literatury a použitých materiálů .................................................................71 10 Seznam tabulek, grafů a obrázků............................................................................73 11 Přílohy .....................................................................................................................74

2

1 Seznam zkratek AO ČR DPH EK ERDF ES EU FM EHP GIA IDI IOP IPRM IS MONIT7+ IT KÚ MI MMR MPSV MV MV ČR NAPSI NNO NOK NRP NSRR NUTS OM OP OP LZZ OP RLZ OP VK OP PI OP ŽP ORP PCO PpŽaP PRV ROP ROP SV RP RR ŘO SFŽP SOZS SROP SV ÚRR ZPS ZS

Auditní orgán Česká republika Daň z přidané hodnoty Evropská komise Evropský fond pro regionální rozvoj Evropská společenství Evropská unie Finanční mechanismus Evropského hospodářského prostoru Gender Impact analysis Individuální rozhovory Integrovaný operační program Integrovaný plán rozvoje města Informační systém MONIT7+ Informační technologie Krajský úřad Monitorovací indikátor Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo práce a sociálních věcí Monitorovací výbor Ministerstvo vnitra České republiky Národní akční plán sociálního začleňování Nevládní neziskové organizace Národní orgán pro koordinaci Národní rozvojový plán Národní strategický referenční rámec Nomenklatura územních statistických jednotek Operační manuál Operační program / Oblast podpory Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Operační program Rozvoj lidských zdrojů Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Operační program Podnikání a inovace Operační program Životní prostředí Obec s rozšířenou působností Platební a certifikační orgán Příručka pro žadatele a příjemce Program rozvoje venkova Regionální operační program Regionální operační program Severovýchod Rovné příležitosti Regionální rada Řídící orgán Státní fond životního prostředí Strategické obecné zásady Společenství Společní regionální operační program Severovýchod Úřad Regionální rady Zdravotně postižení spoluobčané Zprostředkující subjekt

3

2 Stručné shrnutí („executive summary“) Projekt „Hodnocení vlivu intervencí Regionální operačního programu NUTS II Severovýchod na rovné příležitosti“, jehož zadavatelem je Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod, byl realizován společností HOPE-E.S., v.o.s., divizí EUservis.cz v období od 22. září 2009 do 30. listopadu 2009. Projekt byl zaměřen na hodnocení vlivu intervencí ROP NUTS II Severovýchod na rovné příležitosti. Pro potřeby zpracování evaluační studie byla provedena kvantitativní a kvalitativní analýza zaměření projektů ROP SV na rovné příležitosti a vyhodnocení uplatňování a zohledňování principu rovných příležitostí aktivitami projektů. Dále byla provedena analýza dokumentace ROP SV a uskutečněno terénní šetření. Dotazníkové šetření proběhlo se žadateli a příjemci projektů ROP SV a individuální rozhovory s příjemci projektů ROP SV a se zástupci implementační struktury ROP SV. V průběhu realizace projektu byla zpracována a zadavateli předložena úvodní zpráva projektu (předložena dne 15. 10. 2009), průběžná zpráva a její prezentace (předloženo a prezentováno dne 3. 11. 2009), souhrnné závěry a výstupy projektu jsou obsahem této závěrečné zprávy projektu. Problematika horizontálních témat, resp. rovných příležitostí je implementována do ROP SV v souladu s národními a evropskými dokumenty. O principu rovných příležitostí jsou žadatelé a příjemci dostatečně informování, a to prostřednictvím dokumentace ROP SV, webových portálů, seminářů a konferencí. Předložené projekty ROP SV jsou spíše pozitivně zaměřeny na rovné příležitosti. Rovné příležitosti jsou podporovány realizací aktivit, které zohledňují potřeby znevýhodněných skupin obyvatelstva. V největší míře realizované projekty přispívají k podpoře zdravotně postižených osob formou výstavby bezbariérových vstupů, k rozšíření nabídky volnočasových aktivit pro rodiče s dětmi a k integraci seniorů do společnosti. V průběhu realizace příjemci projektů nevěnují dostatečnou pozornost jak monitoringu rovných příležitostí, tak i publicitě specificky zaměřené a upravené pro cílové skupiny projektu. Rovným příležitostem je žadateli a příjemci projektů přikládán průměrný až výrazný význam. Rovné příležitosti jsou chápany jako za jeden ze základních principů regionální politiky, jemuž by ovšem měla být věnována zvýšená pozornost. Zástupci implementační struktury ROP SV přikládají principu stále větší význam ve srovnání s programovacím obdobím 2004-06, kdy byl tento princip považován spíše za formalitu. Hlavními závěry analýzy jsou následující: • •

Začlenění principu RP do implementace ROP SV je v souladu s legislativou EU a národními dokumenty. Problematika rovných příležitostí je zmíněna ve všech základních dokumentech ROP SV.

4

•

•

• • • • • •

• • • • • • • •

Zohlednění principu rovných příležitostí v monitorovacích indikátorech je provedeno prostřednictvím sledování počtu nově vytvořených pracovních míst (z pohledu generového členění zvlášť na muže / ženy, případně sledováním počtu nových pracovních míst obsazené zástupci znevýhodněných skupin). Monitorovací zprávy, které by měly být jedním ze základním nástrojů sledování vlivu projektů na rovné příležitosti ve fázi realizace a udržitelnosti, obsahovaly relevantní informace o dopadu projektu na rovné příležitosti v poměrně malém počtu případů. Pro zajištění sledování dopadu intervencí ROP SV na oblast rovných příležitostí je nutné vést příjemce k poskytování relevantních a aktuálních informací o naplňování principu rovných příležitostí v monitorovacích zprávách. Byla identifikována slabá místa monitoringu RP v IS MONIT 7+ a v R-sestavě poskytnuté zadavatelem (především v datech o projektech předložených v dřívějších výzvách).. 89 % předložených projektů ve věcných prioritách (PO 1-7) do ROP SV je pozitivně zaměřených na RP. V průměru každý projekt splňuje 3 kritéria RP, v průměru nejvíce kritérií naplňují projekty z PO 2 (4,4), nejméně z PO1 (2,2). Terénní šetření prokázalo, že žadatelé a příjemci považují obsah a míru popisu principu RP v dokumentaci ROP SV za dostatečnou a vyhovující. Dle příjemců podpory by měly být projekty pozitivně zaměřené na RP zvýhodňovány, i když v případě investičních projektů je hlavní váha hodnocení jinde než ve faktoru RP. Dle příjemců podpory je v rámci stávajících komunikačních aktivit HT a principu RP věnována adekvátní pozornost, a to jak z pohledu obsahu sdělení opatření informovanosti a publicity, tak z pohledu možnosti účastnit se jednotlivých informačních akcí, přístupu k informacím, rovnoměrného rozložení komunikačních a informačních aktivit v rámci regionu soudržnosti. Monitoring RP v fázi udržitelnosti projektu vychází z charakteru projektu, je nicméně nutné (obdobně jako u monitorovacích zpráv) vést příjemce k průběžnému sledování dopadu projektů na rovné příležitosti i ve fázi udržitelnosti. RP jsou příjemci i pracovníky ÚRR vnímány jako jeden ze základních a standardních principů fungování politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU. Při zadávání studií a zpráv je postupováno v rámci procesů ÚRR SV zcela v souladu s principem RP, obdobně jsou principy RP dodržovány při výběru pracovníků ŘO ROP SV i při sestavení Monitorovacího výboru. Spolupráce ÚRR SV s organizacemi prosazující princip RP probíhá především formou účasti zástupců NNO v Monitorovacím výboru. Monitorovací výbor je adekvátně informován o naplňování zásad RP, které jsou součástí výročních zpráv o realizaci programu. Pracovníci ÚRR mají zkušenosti s uplatňováním RP z minulého programovacího období, informace o RP jsou součástí vstupního školení pro nové pracovníky. Hlavním zdrojem informací o RP pro pracovníky ÚRR je dokumentace ROP SV, výroční zprávy o realizaci programu, případně další relevantní dokumenty vytvořené na národní úrovni. Principu RP je pracovníky ÚRR přikládán větší význam ve srovnání s programovacím obdobím 2004-06.

5

3 Úvod Tato zpráva prezentuje závěrečné výstupy projektu „Hodnocení vlivu intervencí Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod na rovné příležitosti“, jehož zadavatelem je Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod. Projekt byl realizován od 22. září 2009 do 30. listopadu 2009 a byl rozdělen do tří fází. První fáze proběhla od 22. 9. do 15. 10. 2009 a jejím výstupem byla Úvodní zpráva včetně upřesněného metodického přístupu k řešení evaluace. Druhá fáze byla realizována v období od 16. 10. do 3. 11. 2009, kdy byla předána Průběžná zpráva projektu zahrnující průběžné výstupy z realizovaného terénního šetření. Třetí fáze projektu byla realizována v období od 4. 11. do 30. 11. 2009 a jejím výstupem je Závěrečná zpráva, která podrobně prezentuje veškerá zjištění provedená na základě evaluačního šetření a z nich vyplývající závěry a doporučení.

3.1 Východiska projektu V souladu s Obecným nařízením a Strategickými obecnými zásadami Společenství byla pro období 2007-2013 definována 2 horizontální témata: • •

Rovné příležitosti (čl. 16 Obecného nařízení) Udržitelný rozvoj (čl. 17 Obecného nařízení)

Tato témata jsou průřezová a jsou zohledněna ve všech čtyřech prioritních osách Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod. Pátá prioritní osa Technická pomoc je ve vztahu k těmto tématům neutrální. Celkově jsou tato témata zohledněna v celé šíři Regionálního operačního programu Severovýchod, jednak ve všech programových dokumentech – Operační manuál, Prováděcí dokument, Příručka pro žadatele a příjemce a další, jednak jsou zapracována do procesu hodnocení a výběru předkládaných projektů. Úkolem Řídícího orgánu je důsledné sledování naplňování horizontálních témat včetně prohlubování znalostí svých zaměstnanců. Je také nutné zajistit, aby žádná z intervencí neměla negativní vliv na uplatňování principu rovných příležitostí.

3.2 Cíle projektu Předmětem této analýzy je hodnocení intervencí ROP NUTS II Severovýchod na rovné příležitosti jako na jedno z tzv. horizontálních témat. Cílem je zkvalitnění předkládaných projektů a realizace intervencí s pozitivním dopadem v těchto oblastech. Cílem evaluace je komplexně vyhodnotit vliv intervencí ROP NUTS II Severovýchod na uplatňování principu rovných příležitosti. Dle zadávací dokumentace a vymezení předmětu hodnocení vlivu intervencí ROP NUTS II SV jsou definovány základní oblasti pro evaluaci následovně: • • •

Okruh 1: Začleňování principu rovných příležitostí do ROP SV Okruh 2: Příspěvek podporovaných projektů k zohledňování rovných příležitostí Okruh 3: Zohledňování principu rovných příležitostí v rámci personálních kapacit a účinnosti Úřadu Regionální rady

6

V těchto základních oblastech jsou definovány jednotlivé dílčí evaluační otázky, na které evaluační studie na základě provedených analýz odpovídá. Hlavním výstupem projektu je tato evaluační studie obsahující analýzu a hodnocení vlivu intervencí ROP NUTS II Severovýchod na rovné příležitosti.

7

4 Metodický přístup k evaluaci Na základě zadávací dokumentace a vymezení předmětu hodnocení vlivu intervencí ROP NUTS II Severovýchod byly definovány základní oblasti pro evaluaci včetně specifikace dílčích evaluačních otázek následovně: Okruh 1: Začleňování principu rovných příležitostí do ROP SV a) Je přístup k začleňování rovných příležitostí do implementace ROP SV v souladu s legislativou EU a stávajícími metodickými doporučeními Rámce podpory Společenství a dalšími Ministerstvem pro místní rozvoj návazně zpracovanými metodickými materiály? b) Jsou rovné příležitosti úspěšně začleněny do programu? Je princip zohledňování rovných příležitostí dostatečně popsán v dokumentaci? Jaké úpravy dokumentace je třeba provést v souladu se zohledňováním rovných příležitostí? c) Jak se odráží princip rovných příležitostí v monitoringu a evaluaci programu? Jsou monitorovací indikátory nastaveny dle genderového hlediska? Lze systémem monitorovacích indikátorů monitorovat data o zapojení osob ohrožených sociálním vyloučením? d) Je systém indikátorů/kritérií rovných příležitostí vhodným nástrojem pro sledování postupu začleňování horizontálních priorit do programu? Je možné nastaveným systémem indikátorů dostatečně kvalitně sledovat zohledňování principu rovných příležitostí? Jaké jsou návrhy na úpravu indikátorů/kritérií rovných příležitostí? e) Je vhodným a dostatečným způsobem řešena problematika rovných příležitostí v monitorovacím informačním systému? f) Je dostatečným způsobem a dostatečně často vykazováno zohledňování rovných příležitostí? g) Jaká opatření a nástroje je vhodné použít pro efektivnější monitorování zohledňování problematiky rovných příležitostí? h) Jsou při výběru projektů zohledňovány projekty cíleně zaměřené na rovné příležitosti nebo s pozitivním vlivem na rovné příležitosti? Jsou rovné příležitosti u takových projektů akcentovány (zdůrazněny)? i) Jakým způsobem je hodnocen a kontrolován vliv projektů na rovné příležitosti? Je tento způsob dostačující? j) Jak je vnímán význam uplatňování principu rovných příležitostí pracovníky ÚRR ROP SV na programové úrovni (především na úrovni programové dokumentace)? k) Jak je začleňování principu rovných příležitostí zohledňováno při publicitě programu? Okruh 2: Příspěvek podporovaných projektů k zohledňování rovných příležitostí a) Jaké je složení projektových žádostí předkládaných do ROP SV (cíleně zaměřené na rovné příležitosti, s pozitivním vlivem k rovným příležitostem, neutrální k rovným příležitostem)? b) Obsahují projekty opatření nebo podněty k podpoře rovných příležitostí? c) Jsou u projektů cíleně zaměřených na rovné příležitosti nebo u projektů s pozitivním vlivem na rovné příležitosti cílovou skupinou znevýhodněné skupiny obyvatel? d) Sleduje zaměření projektů za cíl odstranění překážek v oborech a odvětvích, která segregují muže a ženy / zdravotně postižené / etnické minority? e) Zohledňují projekty odlišné zájmy žen a mužů / zdravotně postižených / etnických minorit? f) Přispívají projekty v oblastech svého působení k odstranění diskriminací, nerovností?

8

g) Jakým způsobem lze eliminovat případné negativní vnitřní i vnější vlivy, které zabraňují brát ohled na rovné příležitosti? h) Jsou žadatelé motivováni k rozšíření projektových aktivit o ty, které mají pozitivní dopad na rovné příležitosti? Je tato motivace dostatečná? Jakým způsobem zacílit motivaci k větší efektivitě? i) Jaká opatření, nástroje a stimuly je možné využít k tomu, aby byly v projektových žádostech více zohledňovány rovné příležitosti? Jaké jsou návrhy a opatření k odstranění zjištěných nedostatků při zohledňování rovných příležitostí v projektových žádostech? j) Jak jsou rovné příležitosti zohledňovány při procesu hodnocení a výběru projektů? k) Jak jsou rovné příležitosti zohledňovány při procesu monitorování a sledování realizace projektů? l) Jak bude vliv na rovné příležitosti sledován a vykazován po ukončení projektů v rámci následné udržitelnosti? m) Jak je vnímán význam uplatňování principu rovných příležitostí ze strany žadatelů a příjemců? n) Jak je začleňování principu rovných příležitostí zohledňováno při publicitě jednotlivých projektů? Okruh 3: Zohledňování principu rovných příležitostí v rámci personálních kapacit a účinnosti Úřadu Regionální rady a) Je zohledňován princip rovných příležitostí při zadávání studií a zpráv? b) Je zohledňován princip rovných příležitostí při zaměstnávání pracovníků ŘO ROP SV, ve skladbě Monitorovacího výboru a expertních komisích pro výběr projektů? c) Je realizovaná spolupráce s institucemi a organizacemi, jejichž posláním je prosazování principu rovných příležitostí? Jaký může být další přínos těchto organizací pro realizaci ROP SV? d) Informuje řídící orgán o naplňování zásad rovných příležitostí Monitorovací výbor? e) Jaká jsou doporučení a návrhy na další opatření pro začlenění rovných příležitostí do realizace ROP SV? f) Jakým způsobem jsou o principu rovných příležitostí a jejich naplňování informováni pracovníci implementace programu (pracovníci ÚRR ROP SV)? g) Jak je vnímán význam uplatňování principu rovných příležitostí pracovníky ÚRR ROP SV při implementaci programu v praxi a při zajišťování činností ÚRR? Dílčím evaluačním otázkám byly přiřazeny jednotlivé nástroje výzkumu a relevantní zdroje informací včetně vydefinování případných rizik a předpokladů realizace výzkumu, které jsou součástí základního metodického nástroje – tematického plánu výzkumu (schválen zadavatelem jako součást vstupní zprávy).

9

V rámci realizace projektu byly využívány následující metody pro sběr dat: Desk research - hlavní metoda využívána pro realizaci projektu. Jedná se o obsahovou analýzu podkladů předaných zadavatelem, analýzu podkladů vztahujících se k problematice rovných příležitostí a dalších doplňkových podkladů. Základními zdroji pro desk research byly: •

Regionální operační program NUTS II Severovýchod pro období 2007 – 2013;

•

Prováděcí dokument Regionální operační program NUTS II Severovýchod pro období 2007 – 2013;

•

Příručka pro žadatele a příjemce ROP SV;

•

Pokyny pro vyplnění webové žádosti;

•

Výroční zpráva o realizaci ROP SV za rok 2007;

•

Výroční zpráva o realizaci ROP SV za rok 2008;

•

Zpráva o realizaci ROP SV pro Monitorovací výbor;

•

Operační manuál Regionální operační program NUTS II Severovýchod;

•

Příloha OM 7.34 Pokyny pro hodnocení ROP NUTS 2 Severovýchod;

•

Organizační řád Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod;

•

Dokumentace výzev ROP SV;

•

Webový portál řídícího orgánu ROP SV (ÚRR SV);

•

Webové portály příjemců projektů ROP SV;

•

Národní akční plán sociálního začleňování (NAPSI);

•

Dokument Priority a postupy vlády při prosazování rovnosti mužů a žen, MPSV, http://www.mpsv.cz/cs/301;

•

Zprávy o plnění Priorit a postupů vlády při prosazování rovnosti mužů a žen za jednotlivé roky, MPSV, http://www.mpsv.cz/cs/301;

•

Doporučení Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů, Rada vlády pro rovné příležitosti žen a mužů, http://www.mpsv.cz/cs/419;

•

Dokument Roadmap for Equality between Women and Men, Evropská komise, http://europa.eu/scadplus/leg/en/cha/c10404.htm;

•

Výstupy evaluačních studií zaměřených na uplatňování principu rovných příležitostí realizovaných v ČR i zahraničí (www.equalcr.cz, www.esfcr.cz);

•

Pracovníci všech úrovní implementační struktury ROP SV včetně konečných příjemců a konečných uživatelů.

Jedním ze základních zdrojů byl také IS MONIT7+. Z IS MONIT7+ bylo možné vygenerovat sestavy předložených projektů ROP SV. Zadavatelem byly dále poskytnuty 1. 10. 2009 sestavy projektů ROP SV obsahující kontaktní údaje na žadatele a příjemce projektů ROP SV, přehled monitorovacích indikátorů předložených projektů a přehled kritérií principu rovných příležitostí. Z IS MONIT7+ zpracovatel vygeneroval sestavy

10

týkající se charakteristiky předložených projektů (seznam předložených projektů včetně kontaktních údajů žadatelů) s daty platnými k 13. 10. 2009. Data získána z IS MONIT7+ sloužila především k základní analýze předložených projektů ROP SV k 13. 10. 2009. Byla zkoumána základní charakteristika předložených projektů: -

přehled předložených projektů dle oblastí podpor,

-

přehled žadatelů a jejich právních forem,

-

přehled stavu projektů,

-

přehled kontaktních údajů žadatelů a příjemců pro potřeby terénního šetření,

-

přehled monitorovacích indikátorů projektů vztahujících se k principu RP,

-

přehled projektů dle kritérií rovných příležitostí.

Individuální rozhovory – provedení a realizace individuálních řízených rozhovorů (IDI) se zástupci implementační struktury ROP SV a se žadateli a příjemci ROP SV. Dotazníkové šetření - provedení dotazníkového šetření, jehož respondenty byli všichni žadatelé a příjemci dle databáze kontaktů poskytnutých zadavatelem (kontaktní osoby projektů, jak úspěšných, tak neúspěšných z databáze IS Monit7+). Cílem bylo provedení šetření vnímání aplikace principu RP ze strany žadatelů a příjemců. Telefonické konzultace s vybranými pracovníky implementace ROP SV byly uskutečněny za účelem prokonzultování nejasností vyskytujících se v sestavách projektů ROP SV a ověření správnosti dat v nich uvedených. Pro následnou analýzu dat byly využity především následující metody: Komparativní analýza - aplikována především pro srovnání aplikace principu RP v ROP SV a jiných programech v ČR i zahraničí. Provedení základní komparativní analýzy situace mezi jednotlivými oblastmi podpory programu, dále základní komparativní analýzy ROP SV a podmínek obdobných programů (zejména pak ostatní ROP v ČR pro období 2007-2013). Případové studie - pro identifikaci příkladů dobré praxe uplatňování principů rovných příležitostí byly zpracovány 3 případové studie, které na modelových projektech na základě zpracování případové studie ve spolupráci s vybranými příjemci demonstrují uplatňování principu rovných příležitostí v projektech ROP SV. Případové studie mohou být využity pro následnou publicitu, semináře, vzdělávání žadatelů a příjemců, případně pro vnitřní využití uvnitř systému implementace programu. Gender Impact Assessment (zhodnocení genderového dopadu - GIA) - analýza některých aspektů projektu z hlediska dopadu na ženy (případně na muže), případně další znevýhodněné skupiny. Tento nástroj nebyl využit, jelikož v průběhu analýzy dopadů projektů na rovné příležitosti bylo zjištěno, že projekty podpořené v rámci ROP SV jsou primárně z pohledu rovných příležitostí zaměřeny na odstraňování bariér v jiné než genderové oblasti. Využití tohoto nástroje se tak ukázalo jako neúčelné pro posouzení vlivu intervencí ROP SV na princip rovných příležitostí.

11

5 Výsledky projektu Kapitola obsahuje analýzu a souhrnné výstupy z desk research, IS MONIT 7+ a terénního šetření, které jsou v kapitole č. 6 rozčleněny dle definovaných evaluačních otázek.

5.1

Výstupy z desk research

5.1.1 Identifikace ROP SV Regionální operační program Severovýchod je víceletým tematickým programem, v jehož rámci je možné v programovacím období 2007-2013 čerpat finanční prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF). Globálním cílem ROP SV 2007-2013 je „zvýšení kvality fyzického prostředí regionu, což povede ke zvýšení atraktivity regionu pro investice podnikání a život obyvatel. Prostřednictvím zvýšení atraktivity regionu bude docházet k jeho konvergenci k průměrné úrovni socioekonomického rozvoje EU.“ 1 Specifické cíle ROP SV představující cesty, které povedou k naplnění globálního cíle: 1. Zvýšit dostupnost regionu a efektivnost dopravy při respektování ochrany životního prostředí. 2. Zlepšit kvalitu života a veřejných služeb pro obyvatelstvo s důrazem na snižování regionálních disparit. 3. Zvýšit efektivnost využití přírodního a kulturního potenciálu regionu. 4. Zvýšit atraktivitu regionu pro podnikání a investice. ROP SV má k dosažení stanovených cílů určeno 5 prioritních os, které se dále dělí na oblasti podpory. Struktura ROP SV je znázorněna v Obr. 1.

1

Regionální operační program Severovýchod pro období 2007-2013

12

Obr. 1: Struktura Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod

Zdroj: Prováděcí dokument ROP SV, vlastní úprava

13

5.1.2

Definice pojmů

Princip rovných příležitostí je definován ve Výroční zprávě o realizaci ROP SV za rok 2007 jako potírání diskriminace na základě pohlaví (genderové hledisko), rasy, etnického původu, náboženského vyznání, víry, zdravotního postižení, věku či sexuální orientace. Téma rovných příležitostí se vztahuje i na další znevýhodněné skupiny, jako jsou migranti, dlouhodobě nezaměstnaní, osoby s nízkou kvalifikací, osoby z obtížně dopravně dostupných oblastí, čerství absolventi škol. Obecně lze tyto skupiny označit jako skupiny ohrožené sociálním vyloučením (sociální exkluzí), jejichž bližší vymezení záleží také na místních a regionálních podmínkách. Zohledňování rovných příležitostí - obecně platí, že při zohledňování rovných příležitostí jde o analýzu vlivů, které bude mít projekt na situaci znevýhodněných skupin v dané situaci, v daném regionu. Následuje definování postupů, které zajistí, aby byly odstraněny případné překážky a aby byly vyváženě zohledněny nároky a zájmy skupin ohrožených sociálním vyloučením (žen a mužů, zdravotně postižených, etnických menšin, apod.). Ve všech fázích projektu je nutné jak ze strany realizátorů, tak ze strany řídících a zprostředkujících orgánů sledovat vliv projektových aktivit na rovné příležitosti. Hledisko rovnosti žen a mužů bude zohledňováno pro vlastní obsah projektu a pro provádějící tým (viz Manuál horizontálních priorit Rámce podpory Společenství). Manuál horizontálních priorit Rámce podpory Společenství uvádí klasifikaci projektů dle vlivu na rovné příležitosti. Všechny projekty bez ohledu na svou vazbu k rovným příležitostem musí být klasifikovány v rámci třístupňové škály jako: 1. cílený na rovné příležitosti - s přiřazenou vysokou důležitostí 2. pozitivní k rovným příležitostem - se střední důležitostí 3. neutrální k rovným příležitostem - s nízkou nebo žádnou důležitostí Ad 1. Projekty cíleně zaměřené na podporu rovných příležitost (Vysoká priorita) Jsou to projekty, jejichž hlavním cílem je odstranění překážek pro účast žen a mužů na trhu práce, v hospodářském, sociálním a rodinném životě. Projekt tedy prokazatelně usiluje o rovné příležitosti a vyústí ve zlepšení situace. Cílovou skupinou jsou znevýhodněné skupiny. Zaměření projektu sleduje za cíl odstranění překážek v oborech a odvětvích, která segregují muže a ženy / zdravotně postižené / etnické minority v přístupu a v účasti v nich. Rovné příležitosti stojí v centru pozornosti takovýchto projektů. Ad 2. Projekty s pozitivním dopadem na rovné příležitosti (Střední priorita) Projekty s pozitivním dopadem na rovné příležitosti jsou ty, které naplňují např. princip gender mainstreaming. Zohledňují odlišné potřeby a zájmy žen a mužů / zdravotně postižených / etnických minorit. Cílovou skupinou mohou být i znevýhodněné skupiny. Obsahují opatření nebo podněty k podpoře rovných příležitostí v těch oblastech, kde působí (pracovní trh, podniky, vzdělávání, pracovní a rodinné struktury), přispívají k odstranění diskriminací, resp. nerovností. Rovné příležitosti nejsou sice jejich hlavní náplní, podílí se však na odstraňování nerovností.

14

Ad 3. Projekty neutrální k rovným příležitostem (Nízká nebo žádná priorita) Neutrální projekty nepřispívají k odstranění regionálních disparit. Jejich činnost nemá přímý ani nepřímý vliv na znevýhodněné skupiny v oblastech jako je pracovní trh, podniky, vzdělávání, pracovní a rodinné struktury. S ohledem na pracovní trh nebo zakládání a rozvoj podniků nemají přímý ani nepřímý vliv na rovné příležitosti, nezlepšují pracovní a rodinné struktury. Na první pohled neutrální opatření však mohou mít dokonce negativní vliv na rovné příležitosti. Např. pokud jsou při zaměstnávání nebo u podnikatelských šancí upřednostněny skupiny, které se těší spíše privilegovanému postavení (muži ve vedoucích pozicích nebo v technických oborech). ROP SV poskytuje ve všech oblastech intervence stejné podmínky ve vztahu k rovným příležitostem všem potenciálním žadatelům a dodržuje tak princip rovných příležitostí. Rovněž žadatelé/příjemci musí u těch aktivit, které vykazují vztah k rovným příležitostem, dokládat pozitivní/neutrální vliv projektů na rovné příležitosti. Žadatelé/příjemci podpory nesmí porušit princip rovných příležitostí ve vztahu k realizaci projektu (např. k nově vytvořeným pracovním místům, cílovým skupinám, výběrovým řízením atd.). Rovné příležitosti lze zohlednit v každém projektu – zaměstnáváním pracovníků počínaje (dle pohlaví, rasy, etnického původu, zdravotního postižení), tak i přínosy projektu (pozitivní dopad: např. zohlednění potřeb postižených osob, rodin s dětmi, seniorů). Rovné příležitosti je nutné zohledňovat zejména tam, kde hrozí nebezpečí, že by realizace projektu či aktivity s ním spojené mohly mít negativní dopad na nějakou skupinu obyvatelstva (sousedé, zaměstnanci, apod.).

5.1.3 Vykazování vlivu projektu na horizontální témata v rámci ROP SV Projekty realizované v rámci ROP SV nesmí mít negativní dopad na žádné z horizontálních témat. Projekty mohou mít buď pozitivní či neutrální vliv. Zohlednění horizontálních témat (pozitivní vliv projektu) zvyšuje kvalitu předkládaných projektů. Pozitivní vliv projektu: Žadatel deklaruje, že projekt má pozitivní vliv na jedno či obě horizontální témata v žádosti o poskytnutí dotace, a to v záložce Projekt (webová aplikace BENEFIT7) zaškrtnutím příslušných políček. Tím je mu umožněn přístup do záložek jednotlivých Horizontálních témat, kde nalezne nabídku příslušných kritérií. Žadatel pomocí těchto kritérií uvádí přínosy svého projektu a má možnost se vyjádřit k širšímu pozitivnímu dopadu projektu v popisovém poli. Tab. 1: Kritéria rovných příležitostí

1 2

3

Název kritéria Projekt obsahuje vybudování zařízení pro zlepšení pohybu osob se sníženou mobilitou. Projekt obsahuje vybudování zařízení pro zlepšení pohybu osob se sníženou orientací. Projekt vytváří podmínky pro zajištění specifických potřeb osob, které za běžných podmínek nemohou plnohodnotně využívat nabízených služeb/prostor.

Bližší popis bezbariérové přístupy a úpravy, výtahy, aj. hlásiče, informačních tabule v braillově písmu, vodící pruhy, zvukové majáky, aj. přebalovací pulty, dětské koutky, bezbariérové WC, opatření umožňující samostatný pohyb a orientaci osob se zrakovým postižením, aj.

15

4 5 6

7

8

9 10

11

12

Název kritéria Projekt přispěje ke zlepšení služeb pro seniory. Projekt přispěje ke zlepšení služeb pro rodiče s dětmi. Projekt přispěje k začlenění osob ohrožených sociálním vyloučením do společnosti. V rámci projektu budou vytvořeny vhodné pracovní podmínky pro sladění pracovního a osobního života. V rámci projektu budou vytvořeny vhodné pracovní podmínky pro osoby se specifickými potřebami. Projekt přispěje ke zlepšení přístupu znevýhodněných skupin ke vzdělávání. Projekt přispěje ke snazšímu začlenění a uplatnění znevýhodněných skupin na trhu práce. Realizace projektu je konzultována se zástupci specifických cílových skupin a výstupy projektu vyhovují potřebám takových skupin. Publicita projektu a oslovení cílových skupin reflektuje princip rovných příležitostí a specifické potřeby cílových skupin. Projekt přispěje ke snížení rozdílu mezi osobami, které mají přístup a schopnosti užívat moderní informační technologie a těmi, kteří touto výhodou nedisponují. Projekt přispěje ke zlepšení přístupu znevýhodněných skupin k informacím.

Bližší popis zajištění péče, rozšíření volnočasových služeb, usnadnění přístupu na trh práce aj. zohlednění potřeb dětí a rodičů, dětské koutky, podpora péče, aj. služby pro osoby z obtížně dopravně dostupných oblastí, pro příslušníky menšin, osoby bez domova, bez rodiny, seniory, zdravotně postižené osoby aj. pružná, flexibilní pracovní doba, možnost částečných úvazků, vytvoření podmínek pro práci z domova, podnikem podporovaná péče o děti, aj. zajištění bezbariérových přístupů a mobility na pracovišti, vytvoření podmínek pro zaměstnávání osob s jiným sociálním či zdravotním znevýhodněním, chráněné dílny, aj. zařízení a aktivity pro vzdělávání znevýhodněných skupin, celoživotní vzdělávání, rekvalifikace menšiny, rodiče po rodičovské dovolené, osoby ohrožené sociálním vyloučením konzultace s organizacemi zastupující např. zdravotně postižené, seniory, etnické menšiny, osoby ohrožené sociální exkluzí (propuštění vězni, lidé bez domova, bez rodiny) aj. genderově citlivé obraty, vícejazyčné verze, blind-friendly úprava, aj.

zvýšení možnosti přístupu k IT, vzdělávání, zajištění alternativního přístupu takto 13 vyloučených osob ke službám, kde je použití IT nezbytné, aj. přístup k internetu, informační služby, aktivní přístup k informovanosti osob ohrožených 14 sociálním vyloučením, spolupráce s organizacemi, které pomáhají těmto osobám. Projekt přispěje ke zvýšení prevence aktivity pro mládež, integrační služby a zařízení 15 sociálně patologických jevů. pro osoby po výkonu trestu, drogově závislé osoby, aj. Projekt přispěje ke zvýšení povědomí zvýšení informovanosti, aktivity vedoucí k veřejnosti o problematice týkající se diskusi a potírání diskriminace na základě 16 rovných příležitostí žen a mužů, pohlaví, rasy, náboženského vyznání, diskriminace a sociálního vyloučení. zdravotního postižení, sexuální orientace, obtížné životní situace, aj. Zdroj: Příručka pro žadatele a příjemce ROP SV, příloha č. 14 PpŽaP Horizontální témata a jejich naplňování projekty

Projekty s pozitivním vlivem na Horizontální témata jsou bodově zvýhodněny. Předložená projektová žádost je podrobena kontrole z hlediska přijatelnostních a formálních kritérií. Ve vztahu k hodnocení horizontálních témat je ve fázi posouzení přijatelnosti projektu kontrolováno, zda projekt nemá prokazatelně negativní vliv na žádné z horizontálních témat. Projekty, které prošly úspěšně kontrolou formálních

16

náležitostí a kontrolou přijatelnosti, jsou hodnoceny podle bodovacích kritérií vyhotovených pro každou oblast podpory programu ROP SV. Při věcném hodnocení jsou horizontální témata posuzována v rámci kritéria „Schopnosti žadatele, horizontální témata, plnění indikátorů“, které je jedním ze skupiny kritérií představující základní kvalitativní charakteristiky předkládaného projektu. Váha (podíl) hodnot této skupiny kritérií na celkovém hodnocení je dle oblastí podpor rozdílná. Skupina kritérií zahrnuje subkritéria, která mají taktéž rozdílnou váhu na celkovém hodnocení dané skupiny kritérií. Skupina kritérií „Schopnosti žadatele, horizontální témata, plnění kritérií“ obsahuje subkritérium „Horizontální témata“. Dle Příručky pro žadatele a příjemce (verze 6.0) je váha posuzovaného kritéria dle oblastí podpor určena následovně: Tab. 2: Váha a počet bodů bodovacího kritéria a subkritéria při hodnocení Kritérium

Váha kritéria na celkovém hodnocení

20 % Schopnosti žadatele, horizontální témata, plnění indikátorů

Horizontální témata, naplňování indikátorů

Subkritérium

Horizontální témata

35 %

Horizontální témata

10 %

Vliv projektu na rovné příležitosti

Váha subkritéria/počet bodů v rámci skupiny kritérií 30 %, 0 - 10 b. (projekt je přímo zaměřen na podporu rovných příležitostí nebo přímo přispívá k udržitelnému rozvoji) 30 %, 0 – 5b. (projekt je přímo zaměřen na podporu rovných příležitostí) 30 %, 0 – 5b. (projekt je přímo zaměřen na podporu rovných příležitostí) 30 %, 10 b. (přímo zaměřen), 5 b. (neutrální), 0 b. (negativní)

Pro oblast podpory 1.1

1.2, 1.3, 2.2, 2.3, 3.1, 3.2, 4.1, 4.2 2.1

5.2

Zdroj: Příručka pro žadatele a příjemce ROP SV, verze 6.0.

Při bodování projektu jsou přiřazeny body jednotlivým subkritériím v rozmezí 0-10, resp. 0 – 5 pro rovné příležitosti. Výsledný počet bodů hodnoceného projektu je určován počtem dosažených bodů za jednotlivá kritéria a vahou celé skupiny kritérií. Hodnocení tohoto kritéria provádí dva pracovníci územního odboru ÚRR (administrátoři), kteří jsou navrženi vedoucím územního odboru ÚRR. Hodnotitel posoudí, jak projekt přispívá k naplnění horizontálních témat na základě toho, jak žadatel v žádosti popíše vlivy projektu na ně. Posouzení dopadu projektu na rovné příležitosti probíhá na základě údajů v BENEFIT7, záložka Rovné příležitosti. Neutrální vliv projektu: V tomto případě je přístupná pouze záložka Horizontální témata, kde žadatel uvede své prohlášení, že projekt nemá negativní vliv na žádné z horizontálních témat. Projekt nezískává žádné body v sekci hodnocení horizontálních témat.

17

5.1.4 Princip rovných příležitostí a strategické dokumenty Evropská unie se při realizaci kohezní politiky řídí schválenými Strategickými obecnými zásadami Společenství (SOZS), v nichž jsou definovány úkoly politiky hospodářské a sociální soudržnosti pro období 2007–2013. Každý členský stát vytvoří svůj Národní rozvojový plán (NRP) popisující hlavní rozvojové problémy země. Dokumentem představujícím soulad NRP a SOZS a vymezujícím tak podobu realizace politiky hospodářské a sociální soudržnosti na území členského státu je Národní strategický referenční rámec (NSRR). Národní strategický referenční rámec (NSRR) představuje základní programový dokument České republiky pro využívání fondů Evropské unie v období 2007–2013 a udává systém operačních programů, jejichž prostřednictvím jsou jednotlivé cíle politiky soudržnosti realizovány. Obr. 2: Soustava strategických dokumentů

Zdroj: http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-EU

Přístup k začleňování rovných příležitostí do implementace ROP SV musí být v souladu s legislativou a strategickými dokumenty EU a národními dokumenty ČR. Závěry základní analýzy souladu mezi ROP SV a ostatními relevantními dokumenty jsou následující. Ve strategickém dokumentu Obecné zásady Společenství se neobjevují žádné konkrétní odkazy v textu na problematiku rovných příležitostí. Téma rovných příležitostí je však součástí Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, kde jsou obsahem článku 16, ve kterém je zmiňována rovnost žen a mužů a zákaz diskriminace a dále v článcích 63 a 64 v podobě zřízení a složení monitorovacího výboru. Dále lze konstatovat, že téma rovných příležitostí je předmětem zájmu především hierarchicky nižších dokumentu, resp. dokumentů na národní úrovni. Konkrétně se jedná o Národní strategický referenční rámec, kde jsou rovné příležitosti předmětem kapitoly vymezující „Strategické cíle, priority a opatření NSRR“, kde je jedním z opatření „Prosazovat rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce“ (NSRR, s. 44). Mimo NSRR se na rovné příležitosti zaměřuje i Národní rozvojový plán, který v kapitole „Rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce“ charakterizuje situaci v České republice z pohledu rovných příležitostí (NRP, s. 63).

18

Další dokumenty, které byly předmětem výzkumu, spadají do dokumentace ROP SV. Konkrétně se jedná o Programový dokument ROP SV, kde jsou rovné příležitosti součástí kapitoly 4.4.C.6 Rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce, kde se řeší problém rovných příležitostí nejen z obvyklého pohledu muži vs. ženy. Dále v kapitole 5.2 Hlavní znaky strategie, kde se řeší princip uplatňování rovných příležitostí. V kapitole 5.13 Horizontální témata jsou rovné příležitosti řešeny jako jedno z horizontálních témat pro programové období 2007-2013. V kapitole 5.16 Proces partnerství je problematika rovných příležitostí zmíněna v rámci oblastí činností některých zúčastněných NNO. V kapitole 5.19 Koordinace ROP SV s tématickými operačními programy jsou rovné příležitosti zahrnuty do úkolu sledování plnění horizontálních témat. V kapitole 6.4.D Oblast podpory 2.1 Rozvoj regionálních center jsou rovné příležitosti zmiňovány v kapitole věnující se před-výběru IPRM. V kapitole 6.6.N Koordinace s intervencemi dalších programů jsou rovné příležitosti součástí zaměření projektů podporovaných např. prostřednictvím intervencí OP VK. Dále jsou v Programovém dokumentu ROP SV rovné příležitosti zmiňovány v kapitole 8.1 Implementace programu, kde jsou předmětem problematiky odpovědnosti Výboru Regionální rady. Dále pak v kapitole 8.5 Monitorování, kde jsou zmiňovány v souvislosti s nominováním zástupců a v kapitole 8.6 Hodnocení programu, kde jsou součástí poznámky pod čarou č. 26. Dalším zkoumaným dokumentem byl Prováděcí dokument ROP SV, kde jsou rovné příležitosti zmiňovány v kapitolách věnujících se před-výběru IPRM (kap. 7.1.E Typ podpory), úkolům řídícího orgánu (kap. 11.1 Implementace programu), odpovědnosti Výboru Regionální rady (taktéž) a nominování zástupců (kap. 11.5 Monitorování). Řídící orgán zřizuje dle článku 63 a 64 obecného nařízení do tří měsíců ode dne schválení operačního programu Evropskou komisí monitorovací výbor při respektování principu rovných příležitostí. Bližší informace o monitorovacím výboru jsou uvedeny níže. V Operačním manuálu ROP NUTS II Severovýchod jsou rovné příležitosti součástí kapitoly 4.3 Soulad legislativy ČR s politikami Evropských společenství, ve které definuje pojetí rovných příležitostí. Dále je tento princip součástí kapitoly 5.3.3.2, která je zaměřena na věcné vymezení jednotlivých odborů ŘO. Hodnocení vlivů intervencí na rovné příležitosti je popsáno v kapitole č. 12.3.5 věnující se Průběžnému hodnocení a proces informování o rovných příležitostech je popsán v kapitole č. 13.2.2 Obsah komunikačního plánu. Součástí Operačního manuálu je příloha č. 7.34 Pokyny pro hodnocení ROP NUTS II Severovýchod, která rovné příležitosti popisuje jako nedílnou součást procesu hodnocení. Dalším analyzovaným dokumentem byla Příručka pro žadatele a příjemce ROP SV, kde jsou rovné příležitosti předmětem přílohy „Čestné prohlášení“ v kapitolách 6.5.1. Povinné přílohy k etapové zprávě s žádostí o platbu, 6.5.2. Povinné přílohy k závěrečné zprávě s žádostí o platbu a 6.5.3. Povinné přílohy k monitorovací zprávě o zajištění udržitelnosti projektu. Nedílnou součástí Příručky pro žadatele a příjemce je příloha Horizontální témata a jejich naplňování projekty, která se podrobně věnuje horizontálním tématům, resp. rovným příležitostem. V této příloze jsou uvedena kritéria rovných příležitostí, ke kterým se žadatelé mají možnost vyjádřit v rámci zadávání žádosti do webové aplikace Benefit7. Příloha Bodovací kritéria specifikuje proces přidělování bodů v rámci hodnocení oblasti horizontálních témat (rovných příležitostí) dle jednotlivých oblastí podpor.

19

V dokumentu Pokyny pro vyplnění webové žádosti ROP Severovýchod, které jsou rovněž součástí příloh PpŽaP, jsou rovné příležitosti zmíněny v rámci popisu funkčnosti záložky „Projekt“, kde se uvádí, jaký vliv má projekt na rovné příležitosti. Pokud žadatel zatrhne, že projekt má pozitivní vliv na rovné příležitosti, zaktivní se mu kritéria rovných příležitostí, která má k výběru vzhledem k cílům a dopadům daného projektu. Rovné příležitosti jsou dále popsány v souvislosti se záložkou „Horizontální témata“, kde žadatel musí prokázat, že projekt nemá negativní vliv na rovné příležitosti. Dalšími zkoumanými dokumenty byly Výroční zprávy za rok 2007 a 2008. V případě roku 2007 jsou rovné příležitostí součástí kapitoly 2.2. Informace o souladu s právními předpisy Společenství a podkapitoly 2.2.4. Podpora rovných příležitostí, kde je princip rovných příležitostí konkrétně definován. Ve Výroční zprávě o realizaci ROP SV za rok 2008 jsou rovné příležitosti součástí kapitoly 3.2 Informace o souladu s právními předpisy Společenství a podkapitoly 3.2.4. Podpora rovných příležitostí, kde je princip rovných příležitostí opět definován. Rovné příležitosti, resp. vliv projektů jednotlivých prioritních os na rovné příležitosti, jsou předmětem jednotlivých podkapitol v rámci částí zprávy věnujících se kvantitativní a kvalitativní analýze. Analýza projektů prioritní osy 1 je součástí kapitoly 4.1.3.1 Rovné příležitosti, analýza projektů prioritní osy 2 v kapitole 4.2.3.1, projektů prioritní osy 3 v kapitole 4.3.3 a projektů prioritní osy 4 v kapitole 4.4.3. Jako poslední jsou rovné příležitosti ve Výroční zprávě za rok 2008 zmiňovány v souvislosti s jejich nerelevantním vztahem v prioritní ose 5. Dalšími dokumenty, které byly analyzovány, byla Zpráva o realizaci ROP SV pro MV, kde je v kapitole 9. Evaluace zmínka o zrealizování evaluačního projektu „Hodnocení vlivu intervencí na rovné příležitosti“. Dalším dokumentem řešícím oblast rovných příležitostí byl vzor dokumentu „Monitorovací zpráva o udržitelnosti projektu“, kde je zmínka o příspěvku projektu k zajištění rovných příležitostí. V průběžných monitorovacích zprávách realizátor projektu uvádí, zda-li v průběhu realizace došlo ke změně v oblasti rovných příležitostí. Z nabídky národních dokumentů se rovným příležitostem věnuje Národní akční plán sociálního začleňování 2008-2010, v jehož rámci jsou rovné příležitosti zahrnuty pod jeden z dílčích cílů Národního plánu. V dokumentech Priority a postupy vlády při prosazování rovnosti mužů a žen a Zpráva o plnění Priorit a postupů vlády při prosazování rovnosti mužů a žen je princip rovných příležitostí zúžen na genderovou problematiku rovnosti mužů a žen v prostředí české společnosti. Toto pojetí rovných příležitostí je chápáno i v případě dokumentu Doporučení Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů vypracovaného Radou vlády pro rovné příležitosti žen a mužů. V dokumentu Evropské komise Roadmap for Equality between Women and Men je princip rovných příležitostí rozebírán zejména z pohledu rovností mužů a žen z hlediska rovných ekonomických příležitostí mužů a žen, z hlediska většího přiblížení pracovního, soukromého a rodinného života mužů a žen, z hlediska zamezování násilí v mezilidských vztazích mužů a žen, z hlediska snižování vlivů genderových stereotypů ve společnosti a prosazení principu genderové rovnosti.

20

Významným dokumentem pro oblast rovných příležitostí je také Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, kde jsou rovné příležitosti upraveny v paragrafu 6 v podobě „zákazu diskriminace“. Tato ustanovení mají vliv jak na úroveň jednotlivých projektů ve fázi výběru dodavatelů, tak i v případě realizace aktivit technické pomoci ROP SV.

Monitorovací výbor a jeho složení 2 V souladu s čl. 63 a 64 obecného nařízení zřizuje monitorovací výbor členský stát po dohodě s ŘO do 3 měsíců od oznámení rozhodnutí o schválení operačního programu. Výbor je složen ze zástupců navržených příslušnými organizacemi a institucemi, které oslovila RR. Jednotlivé organizace nominují své zástupce v souladu s principem rovných příležitostí. Členy monitorovacího výboru jmenuje předseda RR a zohlední přitom nutnost naplnění principu partnerství, a pokud je to možné, rovné zastoupení mužů a žen. Cílem monitorovacího výboru je zajistit účinnost a kvalitu poskytované pomoci. Princip partnerství je v Monitorovacím výboru ROP Severovýchod zajištěn členstvím reprezentativních partnerských institucí z oblasti státní správy a územní samosprávy, hospodářské a sociální subjekty, nestátní neziskové organizace (zejména organizace působící v oblasti horizontálních témat, tedy subjekty prosazující rovnost mužů a žen a subjekty soustředěné na udržitelný rozvoj a ekologii). Současně je zajištěno i členství zástupců ostatních operačních programů ve smyslu dosažení synergie a partnerství. Z vlastního podnětu nebo na žádost monitorovacího výboru se práce monitorovacího výboru účastní zástupce Komise jako poradce. Členstvím jednotlivých partnerských subjektů v Monitorovacím výboru je zajištěna oboustranná provázanost, komunikace a koordinace informací a námětů mezi ŘO ROP SV a partnery a veřejností. Předseda RR zasílá prostřednictvím sekretariátu definitivní verzi programu spolu s podkladovými dokumenty pro zasedání výboru všem členům nebo jimi písemně pověřeným zástupcům před zasedáním výboru. Tímto je zajištěno, že všichni členové mají možnost se s dokumenty důkladně seznámit. V případě potřeby mohou být ustanoveny pracovní skupiny, pro řešení specifických problémů. Členové výboru jsou zástupci: • řídicího orgánu ROP Severovýchod, • krajů, • statutárních měst, • sociálních a hospodářských partnerů, • profesních sdružení a akademické obce, • nestátních neziskových organizací, • PCO a AO, • řídících orgánů dalších OP. Monitorovací výbor zpracovává svůj jednací řád a přijme jej po dohodě s ŘO za účelem výkonu svých povinností v souladu s obecným nařízením. Povinností monitorovacího výboru je zajistit dohled nad realizací ROP SV, zejména nad zajištěním souladu s předpisy ES a legislativou ČR, dosažením cílů programu při 2

Prováděcí dokument ROP NUTS II SV v5.0 (26. 10. 2009)

21

efektivním využití veřejných prostředků, aj.. Řídicí orgán bude vykonávat funkci sekretariátu monitorovacího výboru ROP SV. Monitorovací výbor bude zajišťovat zejména následující úkoly v souladu s čl. 65 obecného nařízení: a) sledování přípravy, realizace a vyhodnocení OP, jeho efektivnosti a účinnosti, b) posouzení a schválení kritérií pro výběr projektů, včetně veškerých revizí těchto kritérií, c) hodnocení postupu při dosahování konkrétních cílů OP a při dosahování cílů pro každou prioritní osu programu, d) analýza výsledků realizace OP, e) posouzení a schvalování výroční a závěrečné zprávy OP před jejich zasláním Evropské komisi, f) návrhy řídícímu orgánu k revizi či přezkoumání ROP SV za účelem dosažení cílů ROP SV, včetně finančního řízení, g) zváží a schválí veškeré návrhy na úpravu obsahu rozhodnutí komise o příspěvku ERDF.

Dílčí shrnutí Dokumentace ROP Severovýchod je obecně zaměřená především na podporu rovných příležitostí v rámci stanovených cílových skupin (senioři, osoby se sníženou mobilitou, rodiče s dětmi, apod.), které jsou definovány na základě eventuálního specifického znevýhodnění ve společnosti. Oproti tomu vládní dokumenty Priority a postupy vlády při prosazování rovnosti mužů a žen, Zpráva o plnění Priorit a postupů vlády při prosazování rovnosti mužů a žen, Doporučení Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů či dokument Evropské komise Roadmap for Equality between Women and Men se zaměřují především na genderovou problematiku rovnosti mužů a žen ve společnosti a postavením dalších specifických skupin oproti dokumentaci ROP SV se přímo nezabývají.

5.2 Výstupy z IS MONIT 7+ 5.2.1.1 Analýza projektů ROP SV a jejich vztah k rovným příležitostem V rámci vyhlášených výzev byly ze sestavy poskytnuté zadavatelem (ke dni 30. 09. 2009) zjištěny počty předložených a schválených projektů dle oblastí podpor (viz tab. 3). Projekty mohou nabývat v rámci hodnocení různých stavů. K analýze bylo přistoupeno tak, že projekty byly na základě jejich stavů integrovány do 3 skupin – schválené projekty, neschválené projekty a ostatní. Seskupení probíhalo následovně: Do skupiny schválených projektů byly zahrnuty projekty, jejichž stavy odpovídaly následujícím statusům: -

financování projektu ukončeno,

-

projekt doporučen k financování,

-

projekt v realizaci,

-

realizace projektu ukončena.

22

Do skupiny neschválených projektů byly zahrnuty projekty, jejichž stavy odpovídaly následujícím statusům: -

projekt nedoporučen k financování,

-

projekt neschválen k financování,

-

projektová žádost nesplnila formální náležitosti,

-

projektová žádost nesplnila podmínky přijatelnosti,

-

projekt ohodnocen - nedosáhl minimální bodové hranice,

-

projekt vyřazen na základě ex-ante kontroly.

Do skupiny ostatních projektů byly zahrnuty projekty, jejichž stavy odpovídaly následujícím statusům: -

projekt ohodnocen - dosáhl minimální bodové hranice,

-

projektová žádost splnila formální náležitosti a podmínky přijatelnosti,

-

projektová žádost splnila podmínky přijatelnosti,

-

projektová žádost stažena žadatelem,

-

projektová žádost zaregistrována,

-

smlouva ukončena ze strany ŘO/ZS.

Předloženými projekty se rozumí projekty odpovídající jednomu z výše uvedených statusů, tj. všechny projekty předložené k 30. 9. 2009 v rámci vyhlášených výzev ROP SV. Při analýze zaměření projektů na princip rovných příležitostí byl vypracován souhrnný přehled pozitivně a neutrálně zaměřených předložených, schválených, neschválených a ostatních projektů (viz tab. 3)..

23

Tab. 3: Vliv projektů na rovné příležitosti Předložené projekty Schválené projekty Oblast podpory / Pozitivní Pozitivní Neutrální Neutrální Celkem Celkem prioritní vliv vliv vliv vliv osa abs. rel. abs. rel. abs. rel. abs. rel. abs. abs. 1.1 19 37% 19 40% 32 63% 51 29 60% 48 1.2 21 91% 16 89% 2 9% 23 2 11% 18 1.3 0 0% 0 0% 0 0% 0 0 0% 0 PO 1 40 54% 74 35 53% 66 34 46% 31 47% 2.1 6 75% 2 67% 2 25% 8 1 33% 3 2.2 159 94% 63 97% 10 6% 169 2 3% 65 2.3 256 96% 99 98% 12 4% 268 2 2% 101 PO 2 421 95% 445 164 97% 169 24 5% 5 3% 3.1 127 94% 45 96% 8 6% 135 2 4% 47 3.2 21 75% 11 73% 7 25% 28 4 27% 15 PO 3 148 91% 163 56 90% 62 15 9% 6 10% 4.1 27 87% 4 100% 4 13% 31 0 0% 4 4.2 11 69% 8 62% 5 31% 16 5 38% 13 PO 4 38 81% 47 12 71% 17 9 19% 5 29% 5.1 0 0% 0 0% 29 100% 29 29 100% 29 5.2 1 100% 1 100% 0 0% 1 0 0% 1 PO 5 1 3% 30 1 3% 30 29 97% 29 97% Celkem 648 85% 111 15% 759 268 78% 344 76 22%

Neschválené projekty Ostatní stavy projektů Pozitivní Pozitivní Neutrální Neutrální Celkem Celkem vliv vliv vliv vliv abs. rel. abs. rel. abs. abs. rel. rel. abs. abs. 0 0% 0 0% 1 100% 1 2 100% 2 4 100% 1 100% 0 0% 4 0 0% 1 0 0% 0 0% 0 0% 0 0 0% 0 4 80% 5 1 33% 3 1 20% 2 67% 0 0% 4 80% 0 0% 0 1 20% 5 95 92% 1 100% 8 8% 103 0 0% 1 157 94% 0 0% 10 6% 167 0 0% 0 252 93% 270 5 83% 6 18 7% 1 17% 79 93% 3 100% 6 7% 85 0 0% 3 10 77% 0 0% 3 23% 13 0 0% 0 89 91% 98 3 100% 3 9 9% 0 0% 1 50% 22 88% 1 50% 2 3 12% 25 3 100% 0 0% 0 0% 3 0 0% 0 4 80% 5 22 88% 25 1 20% 3 12% 0 0% 0 0% 0 0% 0 0 0% 0 0 0% 0 0% 0 0% 0 0 0% 0 0 0% 0 0 0% 0 0 0% 0 0% 349 92% 378 31 84% 37 29 8% 6 16%

Zdroj dat: Sestava poskytnutá zadavatelem (R_sestava 090930), vlastní úprava

24

Princip rovných příležitostí je zohledněn ve všech čtyřech prioritních osách ROP SV, pátá prioritní osa Technická pomoc je ve vztahu k rovným příležitostem neutrální. Konkrétní rozložení dopadu na rovné příležitosti u předložených, schválených a neschválených projektů je dle výše uvedené tabulky následující: Projekty předkládané v rámci prioritní osy 1, která je zaměřena na rozvoj dopravní infrastruktury, mají potenciál být na rovné příležitosti zaměřeny neutrálně. Avšak provedená analýza prokázala, že předložené projekty do ROP SV v této prioritní ose mají z 54 % na rovné příležitosti pozitivní vliv. Projekty v oblasti podpory 1.1, jejichž podstatou je rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury, jsou cca ze 2/3 na rovné příležitosti zaměřeny neutrálně, zatímco téměř všechny projekty předložené v oblasti podpory 1.2 jsou zaměřeny pozitivně (91 % projektů). V rámci oblasti podpory 1.3 nebyla k 30. 9. 2009 vyhlášena žádná výzva k předkládání žádostí o poskytnutí dotace. Při porovnání se schválenými projekty je situace obdobná jako v případě předložených projektů. Z 80 % byly neschváleny projekty s pozitivním vlivem. Všechny předložené projekty v prioritní ose 2 podporují rovné příležitosti širokým okruhem aktivit. Z 95 % jsou předložené projekty na rovné příležitosti zaměřeny pozitivně. Rovné příležitosti v největší míře podporují projekty předložené v oblasti podpory 2.3 (Rozvoj venkova, 96 % projektů) a 2.2 (Rozvoj měst, 94 % projektů) a ze ¾ projekty předložené v oblasti podpory 2.1 (Rozvoj regionálních center). Schválenými projekty jsou z 97 % projekty s pozitivním vlivem, jejichž realizace přispěje ke zvýšení mobility a zajištění speciálních potřeb cílových skupin, zajištění rovných pracovních podmínek, ke zlepšení informovanosti znevýhodněných skupin atd.. Prioritní osa 3 je na rovné příležitosti zaměřená pozitivně (91 % předložených projektů). Jádrem projektů oblasti podpory 3.1 jsou aktivity zaměřené na budování infrastruktury včetně rozvoje doprovodných aktivit v oblasti cestovního ruchu. Předložené projekty v této oblasti podpory jsou na rovné příležitosti zaměřeny z 94 %. Obdobná situace je také v případě schválených projektů. Projekty předložené a schválené v oblasti podpory 3.2 mají na rovné příležitosti spíše pozitivní vliv (cca ¾ projektů). Realizované projekty v rámci této oblasti podpory přispívají ke zvýšení mobility a zajištění specifických potřeb cílových skupin, k zajištění rovných pracovních podmínek a ke zlepšení informovanosti znevýhodněných skupin. Oblast podpory 3.1 si udržuje relativní podíl projektů zaměřených na rovné příležitosti na úrovni cca 95 % i v případě neschválených projektů. Procesem hodnocení neprojdou ze 77 % úspěšně projekty s pozitivním vlivem v oblasti podpory 3.2. V případě neschválených projektů je to tedy obdobné jako u prioritní osy 2. Podíl projektů zaměřených na rovné příležitosti je v prioritní ose 4 nižší (81 %) než u prioritní osy 2 (95 %) a prioritní osy 3 (91 %). Projekty oblasti podpory 4.1 podporují rovné příležitosti ve větší míře (87 % projektů) než projekty předložené v oblasti podpory 4.2 (69 %). Z předložených projektů v oblasti podpory 4.1 byly schváleny jen projekty s pozitivním vlivem a v oblasti podpory 4.2 byly schváleny k realizaci 2/3 pozitivně zaměřených projektů. Mezi neschválenými projekty se objevovaly z 80 % projekty s pozitivním dopadem na rovné příležitosti. U projektů, u nichž zatím není proces hodnocení dokončen (v tabulce č. 3 to jsou projekty nabývající označení „ostatní stavy projektů“), je situace obdobná, jak je výše uvedeno dle prioritních os 2, 3 a 4. Projekty prioritní osy 1 potvrzují svůj přirozený potenciál být na rovné příležitosti neutrálně zaměřeny. Z provedené analýzy vyplývá, že projekty ROP SV jsou na rovné příležitosti zaměřeny spíše pozitivně. Pozitivní vliv projektů na rovné příležitosti lze blíže určit na základě stanovených kritérií RP, která byla pro ROP SV nastavena a žadatelé se při

25

zadávání žádosti do elektronické aplikace Benefit7 k těmto kritériím vyjadřují. Těchto kritérií je pro ROP SV vydefinováno celkem 16 a žadatel díky nim specifikuje zaměření projektu, resp. jeho aktivit na rovné příležitosti výběrem libovolného počtu relevantních kritérií. 3 V rámci analýzy byl proveden průzkum výskytů jednotlivých kritérií RP u předložených projektů dle oblastí podpor. Souhrnný přehled výskytů kritérií v projektech a propočet průměrného počtu kritérií na jeden projekt dle oblastí podpor je součástí níže uvedené tabulky č. 4. Tab. 4: Výskyt kritérií rovných příležitostí v předložených projektech ROP SV oblast podpory/prioritní osa

výskyt kritérií celkem

průměrný počet kritérií na 1 projekt

1.1 21 1,1 1.2 67 3,2 PO 1 88 2,2 2.1 31 5,2 2.2 654 4,1 2.3 998 3,9 PO 2 1683 4,4 3.1 393 3,1 3.2 59 2,8 PO 3 452 3,0 4.1 74 2,7 4.2 23 2,1 PO 4 97 2,4 Celkem 2320 3,1 Zdroj dat: Sestava poskytnutá zadavatelem (R_sestava 090930), vlastní úprava

Největší počet kritérií RP si žadatelé stanovují v projektech spadajících do prioritní osy 2. V oblasti podpory 2.1 je průměrně stanoveno 5 kritérií RP na 1 projekt. Naopak nejméně se žadatelé vážou ke kritériím RP v projektech prioritní osy 1, resp. oblasti podpory 1.1. A to z důvodu zaměření této oblasti podpory (budování infrastruktury), v rámci níž je potenciál projektů „být zaměřen na RP neutrálně“ vyšší než u ostatních oblastí podpor. Konkretizace zaměření projektů na jednotlivá kritéria RP byla provedena na základě dat z R_sestavy 090930 (R30_kritéria RP). Níže uvedená tab. 5 uvádí zastoupení jednotlivých kritérií v předložených projektech ROP SV.

3

Definice kritérií viz kapitola 5.1.3

26

Tab. 5: Kritéria rovných příležitostí předložených projektů číslo kritéria

kritérium

1.1

1.2

2.1

2.2

oblast podpory 2.3 3.1 3.2

4.1

4.2

5.1

5.2

počet výskytů

1

Projekt obsahuje vybudování zařízení pro zlepšení pohybu osob se sníženou mobilitou.

2

16

5

101

145

80

0

15

1

0

0

365

2

Projekt obsahuje vybudování zařízení pro zlepšení pohybu osob se sníženou orientací.

2

10

3

31

29

12

0

5

0

0

0

92

3

Projekt vytváří podmínky pro zajištění specifických potřeb osob, které za běžných podmínek nemohou plnohodnotně využívat nabízených služeb/prostor.

0

4

2

39

46

34

4

4

0

0

0

133

4

Projekt přispěje ke zlepšení služeb pro seniory.

0

6

1

47

92

43

7

8

0

0

0

204

5

Projekt přispěje ke zlepšení služeb pro rodiče s dětmi.

0

6

3

66

149

70

9

4

0

0

0

307

6

Projekt přispěje k začlenění osob ohrožených sociálním vyloučením do společnosti.

0

2

2

41

50

22

1

5

2

0

0

125

7

V rámci projektu budou vytvořeny vhodné pracovní podmínky pro sladění pracovního a osobního života.

0

1

0

18

18

34

5

4

1

0

0

81

8

V rámci projektu budou vytvořeny vhodné pracovní podmínky pro osoby se specifickými potřebami.

0

0

0

13

14

15

0

1

1

0

0

44

9

Projekt přispěje ke zlepšení přístupu znevýhodněných skupin ke vzdělávání.

0

1

2

24

37

0

0

2

1

0

0

67

10

Projekt přispěje ke snazšímu začlenění a uplatnění znevýhodněných skupin na trhu práce.

15

1

2

39

31

0

0

7

6

0

0

101

11

Realizace projektu je konzultována se zástupci specifických cílových skupin a výstupy projektu vyhovují potřebám takových skupin.

2

3

2

50

64

27

5

6

1

0

0

160

12

Publicita projektu a oslovení cílových skupin reflektuje princip rovných příležitostí a specifické potřeby cílových skupin.

0

8

2

59

68

56

12

7

6

0

1

219

27

oblast podpory 2.3 3.1 3.2

číslo kritéria

kritérium

1.1

1.2

2.1

2.2

13

Projekt přispěje ke snížení rozdílu mezi osobami, které mají přístup a schopnosti užívat moderní informační technologie a těmi, kteří touto výhodou nedisponují.

0

2

0

19

54

0

14

Projekt přispěje ke zlepšení přístupu znevýhodněných skupin k informacím.

0

4

2

16

48

15

Projekt přispěje ke zvýšení prevence sociálně patologických jevů.

0

3

3

76

16

Projekt přispěje ke zvýšení povědomí veřejnosti o problematice týkající se rovných příležitostí žen a mužů, diskriminace a sociálního vyloučení.

0

0

2

17*

nerelevantní

0

0

19

21

Počet předložených projektů pozitivně zaměřených na RP

4.1

4.2

5.1

5.2

počet výskytů

5

0

2

0

1

83

0

11

0

0

0

0

81

141

0

0

3

1

0

0

227

13

12

0

0

1

1

0

0

29

0

2

0

0

0

2

0

0

0

4

6

159

256

127

21

27

11

0

1

648

Pozn.: * - kritérium uvedeno v sestavě R_sestava 090930, č. R30 Zdroj dat: Sestava poskytnutá zadavatelem (R_sestava 090930), vlastní úprava

V absolutním vyjádření byly předložené projekty v největší míře zaměřeny na kritérium č. 1 „Projekt obsahuje vybudování zařízení pro zlepšení pohybu osob se sníženou mobilitou“ (celkem 365 výskytů). Toto kritérium bylo nejvíce zastoupeno projekty předloženými v oblasti podpory 2.3 „Rozvoj venkova“ (145 výskytů). Neméně časté zaměření bylo také na kritérium č. 5 „Projekt přispěje ke zlepšení služeb pro rodiče s dětmi“ (celkem 307 výskytů), a to zejména projekty předloženými v oblasti podpory 2.3. (149 výskytů). Nejméně byly předložené projekty zaměřeny na kritérium č. 16 „Projekt přispěje ke zvýšení povědomí veřejnosti o problematice týkající se rovných příležitostí žen a mužů, diskriminace a sociálního vyloučení“ (celkem 29 výskytů), pokud nebereme v úvahu kritérium č. 17 s označením „nerelevantní“. Při analýze zaměření schválených a neschválených projektů na kritéria rovných příležitostí bylo zjištěno, že je situace obdobná jako v případě předložených projektů. Z tohoto důvodu nejsou dále uvedeny tabulky vykazující absolutní výskyty kritérií RP zvlášť pro schválené a neschválené projekty.

28

Na základě počtu výskytů jednotlivých kritérií RP v projektech byla určena tzv. významná kritéria. Určení významných kritérií vycházelo z hodnoty relativního podílu vypočteného na základě poměru četností výskytu daného kritéria na počtu předložených projektů pozitivně zaměřených na RP dle oblastí podpor (viz příloha č. 1). Významné kritérium bylo označeno následovně: A = výskyt kritéria u více jak 75 % projektů (¾ podíl kritéria na celkovém počtu předložených projektů pozitivně zaměřených na RP), B = výskyt kritéria u více jak 50 % až 74,9 % projektů (½ až ¾ podíl kritéria na celkovém počtu předložených projektů pozitivně zaměřených na RP). Níže uvedená tabulka uvádí významná kritéria jednotlivých oblastí podpor pro předložené projekty. Tab. 6: Významná kritéria rovných příležitostí předložených projektů dle oblastí podpor číslo 1 5 10

název kritéria Projekt obsahuje vybudování zařízení pro zlepšení pohybu osob se sníženou mobilitou. Projekt přispěje ke zlepšení služeb pro rodiče s dětmi. Projekt přispěje ke snazšímu začlenění a uplatnění znevýhodněných skupin na trhu práce.

oblast podpory 1.1 1.2 2.1 2.2 2.3 3.1 3.2 4.1 4.2 A

A

B

B

B

B

B

B

A

Publicita projektu a oslovení cílových skupin reflektuje princip rovných příležitostí a specifické 12 potřeby cílových skupin. Projekt přispěje ke zlepšení přístupu 14 znevýhodněných skupin k informacím. Projekt přispěje ke zvýšení prevence sociálně B 15 patologických jevů. Pozn.: A = výskyt kritéria u více jak 75 % projektů B = výskyt kritéria u více jak 50 % až 74,9 % projektů prázdná pole = výskyt kritéria u méně než 49,9 % projektů Zdroj: Sestava poskytnutá zadavatelem (R_sestava 090930), vlastní úprava

B B

B

B

Významným kritériem RP projektů oblasti podpory 1.1 je kritérium č. 10 „Projekt přispěje ke snazšímu začlenění a uplatnění znevýhodněných skupin na trhu práce“, které si určilo více jak 75 % předložených projektů pozitivně zaměřených na RP. Projekty oblasti podpory 1.2 a 2.1 mají ve více jak 75 % případů zahrnuty aktivity, které obsahují vybudování zařízení pro zlepšení pohybu osob se sníženou mobilitou (kritérium č. 1). Na toto kritérium se zaměřují také projekty oblasti podpory 2.3, 3.1 a 4.1. Ostatní uvedená kritéria jsou méně významná, avšak jejich zastoupení mezi projekty je vyšší než u kritérií, která zde nejsou uvedena vůbec (tzn. kritérium č. 2, 3, 4, 6, 7, 8, 9, 11, 13 a 16). Závěrem lze konstatovat, že v největší míře jsou projekty zaměřené na kritérium č. 1 „Projekt obsahuje vybudování zařízení pro zlepšení pohybu osob se sníženou mobilitou.“ Toto kritérium odpovídá i specifikaci předkládaných projektů, které jsou v největší míře předkládány s cílem vybudovat, rekonstruovat dosavadní infrastrukturu, zařízení a prostory bezbariérově.

29

5.3 Analýza na vzorku projektů z IS MONIT 7+ Z IS MONIT 7+ byl vybrán vzorek projektů pro hlubší analýzu vlivu rovných příležitostí v předložených projektech ROP SV. Jako první byla provedena analýza, jestli žádný z předložených projektů nemá negativní vliv na horizontální témata. V rámci hodnocení přijatelnosti je kontrolováno, zda projekt nemá negativní vliv na princip rovných příležitostí. Analýza zabývající se výzkumem tohoto jevu byla provedena na vzorku projektů, které se ke dni 24. 11. 2009 nacházely ve stavu projektu "Projektová žádost nesplnila podmínky přijatelnosti". Těchto projektů bylo v IS MONIT7+ vybráno celkem 48 a bylo zjištěno, že právě jeden projekt byl z hodnocení přijatelnosti vyřazen na základě nesplnění kritéria "Projekt prokazatelně nemá negativní vliv na žádné z horizontálních témat", v rámci něhož je posuzován vliv na rovné příležitosti a udržitelný rozvoj. Avšak při bližším průzkumu bylo zjištěno, že projekt nesplnil toto kritérium z hlediska posuzování vlivu projektu na udržitelný rozvoj. Závěrem analýzy je konstatování, že ani jeden z předložených projektů ROP SV, resp. objektů výzkumu nemá negativní vliv na rovné příležitosti. Další analýza se zaměřila na ověření naplňování RP - zda byly rovné příležitosti deklarované v projektových žádostech skutečně naplněny i v realizační fázi projektu. Šetření bylo provedeno na vzorku projektů, které se ke dni 24. 11. 2009 nacházely ve stavu projektu "Financování projektu ukončeno" (celkem 17 projektů prioritních os 1 - 4) a „Realizace projektu ukončena“ (celkem 18 projektů). Do výzkumu byly z hlediska vlivu na rovné příležitosti zahrnuty jak pozitivně, tak i neutrálně zaměřené projekty. Ověření naplnění RP vycházelo z průzkumu obsahu předložených monitorovacích zpráv příjemců projektů. V IS MONIT 7+ bylo možno nahlédnout do 5 různých typů monitorovacích zpráv a z 35 zkoumaných projektů byly získány informace konkrétně z těchto zpráv: - Etapová zpráva s žádostí o platbu (celkem 22 předložených zpráv), - Průběžná monitorovací zpráva (celkem 20 předložených zpráv), - Průběžná monitorovací zpráva bez žádostí o platbu (celkem 4 předložené zpráv), - Závěrečná monitorovací zpráva s žádostí o platbu (celkem 35 předložených zpráv), - Monitorovací zpráva o zajištění udržitelnosti projektu (dosud žádná zpráva nebyla předložena). V monitorovacích zprávách mají příjemci možnost se vyjádřit k principu rovných příležitostí formou vyplnění textového pole „Rovné příležitosti“, ve kterém je prostor pro popis realizovaných aktivit/opatření/dopadů projektu na rovné příležitosti. Závěry analýzy jsou následující: V Etapových zprávách s žádostí o platbu bylo pole „Rovné příležitosti“ vyplněno 1x z celkového počtu 22 předložených Etapových zpráv s žádostí o platbu. Příjemce konkrétně uvedl v textovém poli kritérium rovných příležitostí, ke kterému se zavázal v projektové žádosti, avšak nijak blíže nespecifikoval jakými opatřeními či aktivitami kritérium naplňuje. Z uvedeného lze pouze vydedukovat, že kritérium, ke kterému se zavázal v projektové žádosti, respektuje během realizace projektu.

30

Pole „Rovné příležitosti“ bylo vyplněno ve třech Průběžných monitorovacích zprávách z celkového počtu 20. Příjemci uvedli kritéria, ke kterým se zavázali v projektové žádosti a také konkrétně popsali, jaká opatření a aktivity podporující rovné příležitosti doposud zavedli. V Průběžných monitorovacích zprávách bez žádostí o platbu se ani v jednom případě neobjevily informace ohledně uplatňování principu rovných příležitostí. Závěrečné monitorovací zprávy s žádostí o platbu obsahují popis vlivu projektu na rovné příležitosti pouze ve 13 odevzdaných zprávách. Příjemci se opět vyjadřovali ke kritériím, ke kterým se zavázali v projektových žádostech, a 11 z nich popsalo realizované aktivity a opatření detailněji. 2 zprávy se k rovným příležitostem vyjádřily jen výčtem kritérií bez jejich bližšího popisu. Monitorovací zprávy o zajištění udržitelnosti projektu nebyly prozatím předloženy ani jedním příjemcem. Závěrem lze konstatovat, že pro doložení vlivu projektů na oblast rovných příležitostí v realizační fázi je nezbytně nutné shromáždit dostatek relevantních a aktuálních informací. Příjemci by měli být zavázáni k poskytnutí dostatečně konkrétních informací v příslušných částech monitorovacích zpráv, kde je vyhrazen prostor pro popis dopadu projektu na princip RP v realizační fázi (i po ní). Dle provedeného šetření tomu takto ve všech případech není a bylo by vhodné přijmou systémové opatření (kontrolu vyplnění příslušné části monitorovacích zpráv při jejím předložení příjemci).

31

5.4 Výstupy z terénního šetření - dotazníky Do dotazníkového šetření byli zahrnuti žadatelé a příjemci ROP SV dle databáze kontaktů poskytnutých zadavatelem. 4 Databáze zahrnovala celkem 759 kontaktů dle předložených projektů do ROP SV, některé kontaktní osoby byly v databázi uvedeny vícekrát, z toho důvodu byly tyto duplicity z databáze odstraněny. Po úpravě kontaktních údajů žadatelů a příjemců ROP SV databáze obsahovala celkem 469 e-mailových kontaktů. Databáze byla očištěna o žadatele a příjemce projektů (celkem 4 kontakty), kteří předložili projekt do oblastí podpory 5.1 a 5.2 a to z důvodu irelevantnosti věcného zaměření dotazníku a zkoumané oblasti. Z této databáze byli ještě odstraněni respondenti, kteří byli zahrnuti do terénního šetření formou individuálních rozhovorů (celkem 12 kontaktů). Dotazníkové šetření probíhalo elektronickou formou přes webovou aplikaci (www.dotaznicek.cz) v období od 23. 10. do 10. 11. 2009. V rámci prvního kola byli osloveni všichni relevantní žadatelé a příjemci ROP SV, tj. celkem 453 oslovených. Druhé kolo dotazníkového šetření navázalo na první kolo a v rámci něj byli osloveni respondenti, kteří se šetření dosud nezúčastnili či odpověděli jen na identifikační otázky dotazníku. Opětovné oslovení těchto respondentů proběhlo 2. 11. 2009 a dotazník k vyplnění byl osloveným žadatelům a příjemců ROP SV přístupný do 10. 11. 2009, kdy bylo dotazníkové šetření ukončeno. Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 118 žadatelů a příjemců ROP SV z celkového počtu 453, což činí celkem cca 26 % aktivní účast na dotazníkovém šetření (oslovený dotazník alespoň otevřel). Graf 1: Účast na dotazníkovém šetření Účast na dotazníkovém šetření 26%

74%

aktivní účast

pasivní účast

K vyhodnocení dotazníkového šetření bylo zapotřebí vybrat dotazníky, které obsahovaly odpovědi na věcné otázky dotazníku, tzv. platné dotazníky. Došlo k vyřazení těch dotazníků, u nichž byly uvedeny odpovědi jen na identifikační otázky dotazníku.

4

Zdroj dat z databáze: Sestava poskytnutá zadavatelem (R_sestava 090930)

32

Návratnost platných dotazníků (78) vůči celkovému počtu oslovených (453) je 17 %. Graf 2: Návratnost platných dotazníků

Návratnost platných dotazníků 78; 17%

375; 83% platné dotazníky

nevyplněné/neplatné dotazníky

5.4.1 Vyhodnocení dotazníků Vyhodnocení dotazníků v následující kapitole je strukturováno dle podoby elektronické verze dotazníku. Identifikační otázky Do jaké oblasti podpory jste předložili projekt? Graf 3: Oblasti podpor předložených projektů Oblasti podpor předložených projektů 100% 90%

relativní četnost

80% 70% 60% 50%

41%

40% 30%

23%

20% 10%

1%

3%

0% 1.1

1.2

17%

1.3

2.1

2.2

2.3

3.1

6%

5%

4%

3.2

4.1

4.2

oblast podpory

Respondenti, kteří se zúčastnili dotazníkového šetření, zastupovali prostřednictvím svých předložených projektů nejvíce oblast podpory 2.3, která je zaměřena na rozvoj venkova (41 %, 32 projektů). V pořadí druhou nejčetnější oblastí podpory byla 2.2 (23 %, 18

33

projektů) a třetí v pořadí byla 3.1 (17 %, 13 projektů). Dotazníkového šetření se nezúčastnil žádný z respondentů, jehož projekt by zastupoval oblast podpory 1.1. Oblast podpory 1.3 nebyla doposud vyhlášena. Taktéž nebyly zastoupeny projekty prioritní osy 5, a to z důvodu neoslovení oprávněných žadatelů v rámci dotazníkového šetření. Místo realizace projektu? Graf 4: Místo realizace projektů Místo realizace projektu

31%

31%

38%

Pardubický kraj

Královéhradecký kraj

Liberecký kraj

Z předložených projektů, které byly v šetření reprezentovány respondenty dotazníku, je nejvíce realizováno v Královéhradeckém kraji (38 %, 30 projektů), 31 % respondentů zastupuje 24 projektů realizovaných v Pardubickém kraji a stejně tak 31 % (24 projektů) zastupuje kraj Liberecký. Na co je Vámi předložený projekt do ROP SV zaměřen? Respondenti měli v dotazníku možnost specifikovat zaměření svého projektu. Učinilo tak celkem 76 z nich. V 60 % případů byly uváděny projekty se zaměřením na rekonstrukci (modernizaci) infrastruktury, zpravidla určenou pro celospolečenské využití. Ve 24 % případů se jednalo o projekty zaměřené na budování nové infrastruktury a v 12 % případů o projekty zaměřené na podporu cestovního ruchu.

34

Máte zkušenosti s předkládání projektů? Graf 5: Zkušenosti s předkládáním projektů

Zkušenosti s předkládáním projektů 28%

72% ANO

NE

72 % respondentů (56) má přímé zkušenosti s předkládáním projektů, pro zbývajících 28 % respondentů (22) je předložený projekt do ROP SV první zkušeností. Respondenti měli možnost své zkušenosti blíže specifikovat. Učinilo tak celkem 53 z nich. Nejčastěji byly uváděny zkušenosti s předkládáním projektů do těchto programů: Tab. 7: Zkušenosti respondentů s předkládáním projektů Programovací období 2004-2006 a 2007-2013 SROP OP Přeshraniční spolupráce PRV PHARE INTERREG III A OP RLZ LEADER+ SFŽP ČŘ Zdroj: Dotazníkové šetření

13 9 8 6 5 4 3 3

ROP Severovýchod OP ŽP IOP OPPI OP VK FM EHP/Norsko OP LZZ OP Praha - Adaptabilita

21 19 7 7 6 5 5 1

35

Věcné otázky Co si představujete pod pojmem rovné příležitosti? Dokázali byste tento princip definovat? Na tuto otázku odpovědělo 72 respondentů. Největší procento z nich (61 %) definovalo rovné příležitosti ve smyslu rovného přístupu ke všem bez rozdílu, 32 % respondentů definovalo rovné příležitosti jako zákaz diskriminace a 7 % respondentů neodpovědělo vůbec či neurčitě. Kde jste získal/a informace o principu rovných příležitostí a jeho uplatňování? Graf 6: Zdroj informací o principu rovných příležitostí Zdroj informací o principu rovných příležitostí

16%

do ku m

6%

3%

vl

ád y

5%

jin é

7%

en ty

9%

ro zh la s

9%

do ku m

10%

TV

12%

RO ko nf P er SV en ce ,s em jin in é ář we e bo vé po no rtá vin ly y, we ča bo so vý pi sy po r tá le l tá ÚR ky R ,p SV la ká ty ,b ro žu ry

23%

en ta ce

relativní četnost

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

zdroj informací

Z hlediska zdrojů informací o principu rovných příležitostí 23 % respondentů uvedlo za zdroj informací dokumentaci ROP Severovýchod, což představuje relativně největší podíl. Za druhý nejčastější zdroj informací byly uvedeny konference a semináře s 16 % podílem. 12 % respondentů označilo za zdroj jiné webové portály. Ostatní zdroje informací měly u respondentů podíl nižší než 10 %. Z hlediska možnosti „jiné“, kterou respondenti zatrhli ve 3 % procentech případů, byly jiné zdroje specifikovány ve smyslu získaných znalostí ve škole. Jaký způsob informování o principu RP by Vám nejvíce vyhovoval? Respondenti dále mohli specifikovat, který způsob informování by jim vyhovoval nejvíce. V rámci tohoto šetření respondenti za nejvhodnější způsob informování uvedli formu využití webu, konkrétně v 35 %, přičemž v případě konkretizace uváděli web ROP Severovýchod. Pro formu seminářů se vyslovilo 25 % respondentů. V 16 % případů byla uvedena dokumentace ÚRR Severovýchod. 12 % respondentů se vyslovilo pro

36

informování prostřednictvím médií (televize, tisk) a 1 % respondentů odpovědělo neurčitě. Jaký význam přikládáte principu rovných příležitostí? Graf 7: Význam přikládaný principu rovných příležitostí Význam přikládaný principu rovných příležitostí 7%

4% 47%

42%

Průměrný, jen další z mnoha principů Výrazný, role rovných příležitostí by se měla zdůrazňovat Zanedbatelný, role rovných příležitostí se všeobecně přeceňuje Jiný

V rámci šetření byl zjišťován názor respondentů na význam principu rovných příležitostí. Rovným příležitostem je přikládán nejčastěji průměrný význam (47 % respondentů) a výrazný význam, kdy by se role RP měla zdůrazňovat (42 % respondentů). 7 % respondentů považuje rovné příležitosti v rámci řízení projektu za zanedbatelné (5 respondentů) a 4 % respondentů vybralo z nabídky dotazníku možnost jiného významu, který následně specifikovali tak, že princip rovných příležitostí uměle vyvolává nerovnosti a zapříčiňuje tak nežádoucí pozitivní diskriminaci. Objevují se ve vašem projektu aktivity zaměřené na podporu principu rovných příležitostí? Graf 8: Aktivity projektu zaměřené na podporu principu rovných příležitostí Aktivity projektu zaměřené na podporu principu rovných příležitostí 18%

21%

62%

ANO

NE

Nevím

62 % respondentů uvedlo, že se v jejich projektech (48) objevují aktivity, které jsou zaměřené na podporu principu rovných příležitostí. Dle vyjádření 21 % respondentů se

37

takto zaměřené aktivity v jejich projektech nevyskytují vůbec (u 16 projektů) a 18 % respondentů (14 projektů) nedokáže míru zaměření aktivit na podporu principu rovných příležitostí posoudit. V případě pozitivního zaměření projektu měli respondenti možnost konkrétně uvést, jakými aktivitami přispívají k podpoře RP. Respondenti nejčastěji uváděli aktivity ve smyslu bezbariérových přístupů (66 %), rovných přístupů v procesu přijímání nových zaměstnanců a zohlednění potřeb všech zúčastněných (26 %) či aktivity zaměřené na podporu rodin s dětmi či seniorů (8 %). Jaký je vztah Vašeho projektu vzhledem k rovným příležitostem? Graf 9: Vztah projektu k rovným příležitostem

Vztah projektu k rovným příležitostem 8% 32%

60%

pozitivní vliv

neutrální vliv

nevím

60 % respondentů dotazníkového šetření uvedlo, že má jejich projekt pozitivní vztah k rovným příležitostem (tj. 47 projektů), 25 projektů je k rovným příležitostem neutrální (dle vyjádření 32 % respondentů). 8 % respondentů nedokáže vztah projektu k rovným příležitostem posoudit (tj. 6 projektů). V rámci této otázky měli respondenti možnost zaměření projektu blíže objasnit formou komentáře. Nejčastěji byly uváděny tyto komentáře – projekt zajišťuje dostupnost vzdělávání na venkově (8 %), přispěje ke zlepšení služeb pro všechny věkové skupiny (42 %), obsahuje bezbariérové vstupy a nediskriminuje zdravotně postižené (50 %).

38

Podporuje Váš projekt, jeho aktivity či výstupy, znevýhodněné skupiny obyvatel? Graf 10: Podpora znevýhodněných skupin obyvatel Podporuje projekt, jeho aktivity či výstupy znevýhodněné skupiny obyvatel? 16% 42% 16%

26%

ANO, přímo podporuje

ANO, nepřímo podporuje

NE

NEVÍM

Pozitivně znevýhodněné skupiny obyvatel podporuje svými aktivitami a výstupy 53 projektů (68 % respondentů), z toho přímo zaměřeno na znevýhodněné skupiny obyvatel je 33 projektů (42 %). Dle vyjádření 16 % respondentů nepodporuje jejich projekt (12 projektů) znevýhodněné skupiny obyvatel. Míru zaměření projektu na znevýhodněné osoby nedokáže posoudit dalších 12 respondentů (16 %). V rámci komentářů vztahujících se k této otázce byly nejčastěji uváděny aktivity, resp. výstupy ve smyslu podpory znevýhodněných osob formou výstavby bezbariérových vstupů, zaměstnání občanů ZPS, podpoření seniorů či matek s dětmi a jejich integrací do společnosti. Jsou cíle Vašeho projektu zaměřeny na odstranění překážek v oborech a odvětvích, která segregují muže a ženy (případně zdravotně postižené, etnické minority, apod.)? Graf 11: Zaměření cílů projektu na odstranění překážek segregující skupiny obyvatel Jsou cíle projektu zaměřeny na odstranění překážek segregující muže a ženy, případně zdravotně postižené či etnické minority? 13%

6% 46%

35%

NE

ANO, nepřímo zaměřeny

ANO, přímo zaměřeny

NEVÍM

Na odstranění překážek segregující muže a ženy, případně zdravotně postižené či etnické minority se nezaměřuje téměř polovina projektů v rámci tohoto šetření (46 %, 36 projektů). 35 % respondentů reprezentujících 27 projektů je nepřímo zaměřeno na odstranění překážek segregujících muže a ženy či jinak znevýhodněné skupiny

39

obyvatelstva. Přímo zaměřeno na tuto oblast je 10 projektů (13 %). 6 % respondentů (5 projektů) nedokáže zaměření cílů projektu jednoznačně určit. Respondenti měli v rámci komentáře možnost uvést konkrétní příklady, což udělalo celkem 9 respondentů a jejich komentáře globálně konstatovaly, že jejich projekt bude přístupný všem skupinám obyvatelstva. Jaký vliv mají aktivity Vašeho projektu na odstranění diskriminací, nerovností? Graf 12: Vliv aktivit projektu na odstranění diskriminací či nerovností Vliv aktivit projektu na odstranění diskriminací či nerovností 9% 38%

21%

32%

Mají nepřímo pozitivní vliv

Mají přímý pozitivní vliv

Nemají žádný vliv

Nevím

Aktivity projektu, které mají nepřímo pozitivní vliv na odstranění diskriminací či nerovností se vyskytují v případě 29 projektů (38 %), 24 projektů (32 %) má přímý pozitivní vliv. U 16 projektů (21 %) nemají aktivity na odstranění diskriminací či nerovností žádný vliv. 9 % respondentů (7 projektů) nedokáže vliv aktivit projektu jednoznačně určit. 2 respondenti se k dané otázce nevyjádřili vůbec. Respondenti své odpovědi specifikovali následovně: možnost sportovního vyžití pro všechny, obsazení pracovních míst s ohledem na rovné příležitosti, zapojení znevýhodněných skupin obyvatel do společenského života.

40

Monitorujete v průběhu realizace projektu vliv na princip rovných příležitostí? Graf 13: Monitoring principu rovných příležitostí Monitoring principu rovných příležitostí v průběhu realizace projektu 23%

77%

NE

ANO

Z hlediska monitoringu principu rovných příležitostí v průběhu realizace projektu více jak ¾ respondentů (56 projektů) uvedlo, že faktor rovných příležitostí do monitoringu nezahrnují. Cca ¼ respondentů (17 projektů) princip rovných příležitostí monitoruje. V případě kladných odpovědí, měli respondenti možnost uvést konkrétní příklad monitoringu, např. monitoring využívání bezbariérových vstupů, monitoring počtu zúčastněných můžu a žen, naplňování principu rovných příležitostí při vzniku nových pracovních míst, zajišťování dohledu nad provedením opatření majících vliv na princip rovných příležitostí, sledování reakce občanů (přímých uživatelů výstupů z realizace projektu). Žadatelé si tedy nejsou dostatečně vědomi nutnosti sledovat dopad projektů na RP i v průběhu realizace a ve fázi udržitelnosti. Domníváte se, že projekty s pozitivním dopadem nebo projekty přímo zaměřené na podporu rovných příležitostí jsou preferovány před projekty s neutrálním dopadem na oblast rovných příležitostí (např. v procesu výběru projektů, apod.)? Graf 14: Hodnocení projektů Domníváte se, že projekty s pozitivním dopadem na rovné příležitosti jsou v procesu výběru projektů preferovány před projekty s neutrálním dopadem? 11%

3%

11%

39% 37%

Rozhodně ANO

Spíše ANO

NEVÍM

Spíše NE

Rozhodně NE

41

Více jak třetina respondentů (39 %, zastupujících 30 projektů) se domnívá, že pozitivně zaměřené projekty jsou spíše preferovány před neutrálně zaměřenými projekty v procesu hodnocení. 37 % (28 projektů) nedokáže tento fakt posoudit. 11 % respondentů (8 projektů) se buď domnívá, že tomu tak není nebo si jsou tímto naprosto jistí. 3 % respondentů (2 projekty) s tvrzením rozhodně nesouhlasí. V rámci této otázky měli respondenti možnost komentářů, v nichž uváděli, že rovné příležitosti mají sice v procesu určitou váhou, nicméně relativně není tato váha rozhodující a fakt, že většina předkládaných projektů je jistě koncipována s ohledem na rovné příležitosti. Očekáváte v průběhu realizace projektu nějaká rizika, která mohou negativně ovlivnit dopad projektu na princip rovných příležitostí? Graf 15: Rizika projektu ovlivňující dopad na rovné příležitosti Očekáváte v průběhu realizace projektu rizika ovlivňující dopad na rovné příležitosti? 5%

9%

86% ANO

NE

NEVÍM

Velká většina respondentů šetření (66 ze 77, tj. 86 %) odpověděla, že žádná rizika ovlivňující dopad na rovné příležitosti v průběhu realizace projektu se neočekávají. 9 % respondentů (7) nedokáže rizika odhadnout a 5 % respondentů (4 projekty) nějaká rizika očekává. Respondenti se obávají těchto rizik: eventuální změny zákonů ovlivňující přístup k rovným příležitostem, vandalismus či riziko nerealizace projektu.

42

Došlo při realizaci projektu k pozitivní či negativní změně v oblasti uplatňování rovných příležitostí oproti tomu, co bylo popsáno v projektové žádosti? Graf 16: Změny v oblasti uplatňování rovných příležitostí Došlo při realizaci projektu k pozitivní či negativní změně v oblasti uplatňování rovných příležitostí oproti údajům v projektové žádosti? 3% 22%

75% ANO, došlo

Nevím

NE, nedošlo

¾ respondentů (54 projektů) uvedlo, že k žádným změnám v oblasti uplatňování rovných příležitostí nedošlo, 22 % respondentů (16 projektů) na tuto otázku nedokázalo odpovědět a v případě 2 projektů (3 % respondentů) již ke změně uplatňování rovných příležitostí v průběhu realizace projektu došlo. Jeden respondent konkrétně uvedl praktický příklad změny: při realizaci staveb jsou přizváni vozíčkáři, aby testovali možnost pohybu v objektech a venkovním prostoru, jejich připomínky jsou zahrnovány do projektů a jsou prováděny změny staveb. Závěrečné komentáře respondentů Respondenti měli na závěr možnost uvést jakýkoli komentář k problematice rovných příležitostí. Byly uváděny komentáře ve smyslu, že jakákoli diskriminace je špatná či že problematika rovných příležitostí je dána Ústavou ČR a měla by proto být samozřejmostí.

43

5.4.2 Dílčí závěr vyhodnocení dotazníkového šetření V rámci provedeného dotazníkového šetření, které probíhalo elektronickou formou přes odkaz www.dotaznicek.cz v období od 23. 10. do 10. 11. 2009 byli osloveni všichni oprávnění žadatelé a příjemci ROP SV, tj. celkem 453 oslovených. Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 118 žadatelů a příjemců ROP SV, z nichž od 78 respondentů (17 % návratnost platných dotazníků) byly dotazníky vyplněny řádně a zahrnuty do vyhodnocení dotazníkového šetření. Provedením analýzy realizovaného dotazníkového šetření s žadateli a příjemci podpory bylo zjištěno, že většina respondentů má zkušenosti s předkládáním projektů. Z hlediska zaměření předložených projektů bylo zjištěno, že 60 % předložených projektů je zaměřeno na rekonstrukci infrastruktury, 24 % na novou výstavbu infrastruktury a 16 % na podporu cestovního ruchu. Z prostorového hlediska respondenti rovnoměrně zastupovali jednotlivé kraje spadající do NUTS2 Severovýchod. Nejčastějším zdrojem informovanosti o oblasti rovných příležitostí byla respondenty uváděna dokumentace ROP SV. Informace z dokumentace ROP SV jsou často doplňovány informacemi z webových portálů (ESF ČR, ÚRR SV) a z konferencí a seminářů. Respondenti za nejvhodnější způsob informování nejčastěji uváděli webový portál URR SV. Téměř polovina respondentů přikládá rovným příležitostem průměrný význam, princip RP je brán za další z mnoha principů. Přes 2/5 respondentů klade na rovné příležitosti výrazný význam a domnívá se, že by se role rovných příležitostí měla zdůrazňovat. Ostatní respondenti přikládají rovným příležitostem minimální až zanedbatelný význam. Většina respondentů si je vědoma, že projekty s pozitivním zaměřením na rovné příležitosti mají bodovou výhodu v procesu hodnocení projektů oproti projektům zaměřeným neutrálně. Další část šetření, která spolu obsahově souvisela, zjišťovala odpovědi respondentů z hlediska vztahu projektu k rovným příležitostem, resp. z hlediska existence aktivit projektu zaměřených na podporu rovných příležitostí, zaměření projektu na odstranění překážek segregující muže a ženy či případně zdravotně postižené či etnické minority, resp. z hlediska vlivu aktivit projektu na odstranění diskriminací či nerovností. V tomto kontextu lze globálně konstatovat, že v rámci odpovědí na tyto otázky respondenti odpovídali spíše kladně. Poslední část šetření zjišťovala postavení rovných příležitostí z hlediska monitoringu projektu, kde se ¾ respondentů vyjádřilo, že se v rámci monitoringu projektu nevěnuje faktoru rovných příležitostí.

44

5.5 Výstupy z terénního šetření – IDI s příjemci projektů ROP SV V rámci evaluace proběhla realizace a následná analýza rozhovorů (IDI) s příjemci projektů ROP SV. Výběr respondentů pro individuální rozhovory proběhl metodou tzv. kvótního výběru. Tato metoda je založena na principu imitace vlastností a četností jejich výskytu v rámci základního souboru na struktuře vzorku. V případě, kdy respondent neměl o IDI zájem (či ho z nějakého důvodu odmítl), byl zajištěn náhradní respondent/projekt, který vyhovoval stanovených kritériím vzhledem k již vybraným respondentům/projektům. Výběr vzorku objektů výzkumu pro IDI splňoval základní kritéria výběru: - Kritérium 1: pokrytí respondentů zastupující projekty různých oblastí podpor ROP SV - Kritérium 2: pokrytí respondentů/projektů dle prostorového hlediska (Kraj Liberecký, Královéhradecký a Pardubický) - Kritérium 3: pokrytí respondentů dle právní formy příjemce projektu - Kritérium 4: pozitivně zaměřené projekty na princip rovných příležitostí. Konečný výběr 12 IDI splňoval uvedená kritéria následovně: - Kritérium 1: pokrytí respondentů zastupující projekty různých oblastí podpor ROP SV Prvním základním kritériem byl poměr zastoupení respondentů IDI dle předložených projektů do jednotlivých prioritních os a oblastí podpor ROP SV vzhledem k reálnému počtu předložených projektů v jednotlivých prioritních osách a oblastech podpor v ROP SV. Konkrétní zastoupení: Prioritní osa 1 – zastoupení 1 respondentem/projektem (oblast podpory 1.2) Prioritní osa 2 – zastoupení 7 respondenty/projekty (1x oblast podpory 2.1, 2x oblast podpory 2.2, 4x oblast podpory 2.3) Prioritní osa 3 – zastoupení 3 respondenty/projekty (2x oblast podpory 3.1, 1x oblast podpory 3.2) Prioritní osa 4 – zastoupení 1 respondentem/projektem (1x oblast podpory 4.2) - Kritérium 2: pokrytí respondentů/projektů dle prostorového hlediska (Kraj Liberecký, Královéhradecký a Pardubický) Druhé kritérium je splněno tím, že každý kraj (Liberecký, Královéhradecký a Pardubický) je zastoupen 4 respondenty/projekty dle místa realizace projektu, tj. 3 kraje po 4 příjemcích, což je celkem 12 IDI. - Kritérium 3: pokrytí respondentů dle právní formy příjemce projektu Třetí kritérium respondenty rozlišuje dle právní formy příjemce projektu. V rámci vzorku objektů výzkumu pro 12 IDI je zastoupena 4x obec, 2x nestátní nezisková organizace, 2x organizace založená krajem, 1x kraj, 1x organizace zřízená krajem, 1x organizace zřízená obcí a 1x sdružení obcí. - Kritérium 4: pozitivně zaměřené projekty na princip rovných příležitostí.

45

Všechny projekty, které byly vybrány k IDI, jsou pozitivně zaměřeny na princip rovných příležitostí. Konkrétně jsou kritéria rovných příležitostí zastoupena následovně: Tab. 8: Zastoupení kritérií ve vzorku objektů výzkumu pro IDI číslo kritéria 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

název kritéria Projekt obsahuje vybudování zařízení pro zlepšení pohybu osob se sníženou mobilitou. Projekt obsahuje vybudování zařízení pro zlepšení pohybu osob se sníženou orientací. Projekt vytváří podmínky pro zajištění specifických potřeb osob, které za běžných podmínek nemohou plnohodnotně využívat nabízených služeb/prostor. Projekt přispěje ke zlepšení služeb pro seniory. Projekt přispěje ke zlepšení služeb pro rodiče s dětmi. Projekt přispěje k začlenění osob ohrožených sociálním vyloučením do společnosti. V rámci projektu budou vytvořeny vhodné pracovní podmínky pro sladění pracovního a osobního života. V rámci projektu budou vytvořeny vhodné pracovní podmínky pro osoby se specifickými potřebami. Projekt přispěje ke zlepšení přístupu znevýhodněných skupin ke vzdělávání. Projekt přispěje ke snazšímu začlenění a uplatnění znevýhodněných skupin na trhu práce.

počet výskytů ve vzorku objektů výzkumu 8 1 1 6 8 1 2 1 1 1

11

Realizace projektu je konzultována se zástupci specifických cílových skupin a výstupy projektu vyhovují potřebám takových skupin.

3

12

Publicita projektu a oslovení cílových skupin reflektuje princip rovných příležitostí a specifické potřeby cílových skupin.

5

13

14 15 16

Projekt přispěje ke snížení rozdílu mezi osobami, které mají přístup a schopnosti užívat moderní informační technologie a těmi, kteří touto výhodou nedisponují. Projekt přispěje ke zlepšení přístupu znevýhodněných skupin k informacím. Projekt přispěje ke zvýšení prevence sociálně patologických jevů. Projekt přispěje ke zvýšení povědomí veřejnosti o problematice týkající se rovných příležitostí žen a mužů, diskriminace a sociálního vyloučení.

1

4 3 0

Zdroj: Sestava poskytnutá zadavatelem (R_sestava 090930)

Individuálních rozhovorů se zúčastnilo všech 12 vybraných příjemců projektů z ROP SV. Terénní šetření probíhalo od 22. 10. do 13. 11. 2009.

46

5.5.1 Vyhodnocení IDI s příjemci projektů Vyhodnocení IDI s příjemci projektů ROP SV je strukturováno dle podoby scénáře IDI. Identifikační otázky: Oblast podpory předloženého projektu: Respondenti reprezentovali v jednom případě oblast podpory 1.2, 2.1, 3.2 a 4.2, ve dvou případech oblast podpory 2.2 a 3.1 a ve čtyřech případech oblast podpory 2.3. Region realizace projektu: Mezi vybranými projekty byly zastoupeny kraje rovnoměrně. Pardubický, Liberecký i Královéhradecký kraj byl zastoupen 4 projekty. Obr. 3: Místa realizace vybraných projektů pro IDI

Zdroj dat: Sestava poskytnutá zadavatelem (R_sestava 090930), vlastní tvorba

Zkušenosti s předkládáním projektů (investičních/neinvestičních): Většina respondentů již má větší či menší zkušenosti s předkládáním projektů a získáním podpory z evropských i národních programů. Respondenti nejčastěji zmiňovali zkušenosti s předkládáním projektů do operačních programů minulého programovacího 47

období (např. OP RLZ, SROP, OP Infrastruktura, Iniciativa INTERREG), předvstupních fondů (např. Phare) a operačních programů současného programovacího období (např. ROP, OP ŽP, IOP). Na co je Váš předložený projekt zaměřen, co je jeho cílem? Projekty respondentů jsou zaměřeny na rozvoj venkova, měst nebo rozvoj základní infrastruktury v oblasti cestovního ruchu, rozvoj regionálních center, podporu dopravní obslužnosti, marketingových aktivit v oblasti cestovního ruchu a podporu rozvoje spolupráce v podnikatelském prostředí. Aktivity projektů jsou zaměřeny jak na novou výstavbu, tak i na rekonstrukce a revitalizace objektů či ploch určených pro nejširší veřejnost, dále na dopravní infrastrukturu, vybavení zařízení technikou a vybudování sportovních center. Konkrétně oblast dopravní infrastruktury, zdravotnictví, sportu a volnočasových aktivit byla zastoupena vždy 3 projekty, které byly v rámci rozhovorů s příjemci projektů představeny. Ve dvou případech byl projekt zaměřen na revitalizaci prostor a v jednom případě na oblast rozvoje cestovního ruchu v podobě marketingových aktivit. Věcné otázky: Co si představujete pod pojmem rovné příležitosti? Dokázali byste tento princip definovat? Dvě třetiny respondentů, s ohledem na jejich zkušenosti s předkládáním projektů, uváděly podobnou odpověď, kdy podle nich rovné příležitosti představují opatření proti diskriminaci kohokoliv na základě věku, pohlaví, náboženství nebo národnosti. Ve vztahu k projektu respondenti spatřují problematiku rovných příležitostí za zaměření projektu a zajištění stejných podmínek při užívání výstupů projektu co největšímu počtu osob, resp. nediskriminaci jakékoliv skupiny osob. Pro třetinu respondentů představují rovné příležitosti stejné podmínky pro muže i ženy. Jste dostatečně informováni o principu rovných příležitostí a jeho uplatňování? Dvě třetiny respondentů se cítí být dobře informovány o principu rovných příležitostí, jedna třetina se pak cítí být informována dostatečně. Hlavními zdroji informací jsou webový portál ROP SV a webový portál ESF ČR, dokumentace pro přípravu projektů, osobní konzultace na seminářích a také vlastní zkušenosti z dříve realizovaných projektů. Jaký význam přikládáte principu RP? Osobně se všichni respondenti vyjádřili, že problematice rovných příležitostí přikládají velký význam a je pro ně zcela bezpředmětné diskutovat o tom, že by na RP neměl být brán zřetel. Dva respondenti však zmínili názor, že i v rámci rovných příležitostí jsou některé skupiny osob zvýhodňovány a příliš medializovány (zdravotně postižení, etnické menšiny). Respondenti se také vyslovovali negativně k projektům, u nichž jsou aktivity záměrně a nelogicky přizpůsobovány principům RP, aby jim byla dotace spíše přidělena. Žádný z vybraných projektů však tímto způsobem připravován nebyl. Objevují se ve vašem projektu aktivity zaměřené na podporu principu rovných příležitostí?

48

Většina respondentů uvedla, že jejich projekt obsahoval aktivity zaměřené na podporu principu rovných příležitostí. Mezi nejčastěji uváděné aktivity patřila zejména bezbariérová řešení budov, přístupnost výstupů projektu všem osobám bez jakéhokoliv vyloučení, dále aktivity představující volnočasové aktivity pro děti a mládež, maminky s dětmi a seniory. Z odpovědí zbývajících respondentů vychází najevo, že jejich projekt není na rovné příležitosti zaměřen v takové míře jako ostatní, jejich aktivity však nejsou nijak diskriminační (jde především o aktivity, kdy jsou díky projektu zlepšeny poskytované služby obecně bez zaměření na odstranění diskriminací nebo vyloučení). Neoddiskutovatelným faktem je, že velké množství investičních projektů přináší výstupy určené široké veřejnosti, tedy výstupy, z jejichž užívání přirozeně nelze nikoho vyloučit. Tím zcela přirozeně naplňují jeden aspekt principu rovných příležitostí. Jaký je vztah vašeho projektu vzhledem k rovným příležitostem - je na rovné příležitosti zaměřen přímo, či má na ně pozitivní vliv, případně je k rovným příležitostem neutrální? Všichni dotazovaní respondenti potvrdili, že jejich projekt má na rovné příležitosti pozitivní vliv. Pouhé prohlášení „pozitivní vliv“ je však podle respondentů velmi obecné. Je vnímáno, že v každém projektu s pozitivním vlivem je díky jeho individualitě a charakteru možné najít více či méně aktivit podporujících rovné příležitosti, které však vzájemně nejsou srovnatelné. U konkrétního projektu je vždy třeba detailnějšího rozboru. Podporuje Váš projekt, jeho aktivity či výstupy znevýhodněné skupiny obyvatel? Pokud ano, které to jsou? Více než polovina respondentů byla schopna vyjmenovat znevýhodněné skupiny, na které se jejich projekt zaměřuje, nebo se ho jeho aktivity dotýkají. Nejčastěji zmiňovanými skupinami jsou zdravotně či mentálně postižení, dále pak děti a mládež, rodiny s dětmi a senioři. V menší míře se ve zkoumaných projektech vyskytly aktivity zaměřující se na osoby s nízkou kvalifikací, osoby dlouhodobě nezaměstnané v podobě vybudování nových pracovních míst. Aktivity jednoho projektu se zaměřují na podporu integrace národnostních menšin a cizinců do české společnosti. Jsou cíle vašeho projektu zaměřeny na odstranění překážek v oborech a odvětvích, která segregují muže a ženy (případně zdravotně postižené, etnické minority, apod.)? Pouze polovina respondentů uvedla, že odstranění překážek segregujících některé ze znevýhodněných skupin je jedním z cílů jejich projektu. Ostatní respondenti uvedli, že tento předmět nebyl v souvislosti s cílem jejich projektu nebo jej, jak to uvedli dva respondenti, nebylo nutné v oboru jejich projektu řešit. Realizací jednoho z projektů bylo umožněno nabízet aktivity i pro dívky, zatímco dosud bylo možné realizovat aktivity pouze pro chlapce (např. vybudováním a modernizací specializovaných cvičných výukových prostor se podařilo dosud výlučně chlapci obsazovaný obor „číšník“ zatraktivnit i pro dívky a dosáhnout tak vyrovnaného počtu chlapců i dívek v tomto studijním oboru). V ostatních projektech, které otázku segregace řešily, šlo především o odstranění překážek v zacílení výstupů projektu, které by bránily využívání výstupů projektu některé ze znevýhodněných skupin. Jsou cíle vašeho projektu a jeho aktivity zaměřené na odlišné zájmy žen a mužů (případně zdravotně postižených, etnických minorit, případně jiných znevýhodněných skupin)?

49

Téměř dvě třetiny respondentů uvedly, že aktivity zaměřené na odlišné zájmy žen a mužů, cíle ani aktivity jejich projektu neobsahují. Jako důvod uváděli především to, že to charakter projektu nebo osoba žadatele (obec, město) nedovoluje, nebo že jejich projekt je zaměřen obecně na všechny obyvatele a nezaměřuje se na žádnou specifickou skupinu. Mezi projekty, které zaměření aktivit na odlišné zájmy specifických skupin uváděly, šlo především o zaměření na osoby tělesně postižené, etnické minority, cizince. Pouze jediný projekt se zaměřoval zvlášť na chlapce i dívky, i obě pohlaví současně. Jak aktivity Vašeho projektu přispívají k odstranění diskriminací, nerovností? Převážná většina odpovědí respondentů na tuto otázku se týkala buď aktivit zaměřených na zpřístupnění výstupů projektu všem osobám bez jakýchkoliv rozdílů nebo na rozšíření nabídky stávajících služeb tak, aby byly po realizaci projektu přístupné ještě širšímu okruhu zájemců než před realizací projektu. Například nákup vybavení, které bude určeno pro každého, rozšíření kapacit pro odpočinek a relaxaci, přizpůsobení cestování pro všechny skupiny obyvatel nebo rozšíření dopravní dostupnosti. Velmi častá aktivita v podobě bezbariérového řešení budov či objektů pak jednoznačně odstraňuje překážky pro tělesně postižené občany. Jak monitorujete při realizaci projektu zohledňování RP? Jakým způsobem, jak často, jakou formou? U této otázky se odpovědi velmi různily. Vždy velmi záleželo na charakteru projektu a osobě žadatele. Dva respondenti uvedli, že zásady rovných příležitostí či aktivity na ně v projektu zaměřené, jsou přímo zakotveny ve stanovách nebo filosofii fungování žadatele a není proto nutné je nějak zvlášť monitorovat. Postačí, když se projekt řídí těmito stanovami. U dalších projektů, kde představovaly aktivity pro podporu rovných příležitostí výstavbu (bezbariérový přístup, vodicí trasy pro nevidomé, instalace laviček, atd.), respondenti uváděli, že byl monitoring proveden pouhým zkontrolováním, že bylo podle projektu vše řádně zbudováno a instalováno. Další způsob monitoringu, který respondenti zmiňovali, představoval přímou kontrolu aktivit realizovaných v rámci projektu osobou z krajského úřadu, úřadu Regionální rady nebo odpovídající instituce. Standardní metodou monitoringu jsou monitorovací zprávy projektu, kde je prostor pro kontrolu plnění kritérií horizontálních témat deklarovaných projektem a dále sledování doplňkových indikátorů, například počtu nově vytvořených pracovních míst pro znevýhodněné skupiny nebo plochy regenerovaných a revitalizovaných objektů zájmové a volnočasové povahy. Obecně lze tedy konstatovat, že zohledňování rovných příležitostí nebylo u vybraných projektů žádným specifickým způsobem monitorováno. Buď byly použity standardní monitorovací zprávy nebo se žadatel spoléhal na „automatické dodržování“ zásad rovných příležitostí. Domníváte se, že projekty s pozitivním dopadem nebo projekty přímo zaměřené na RP jsou preferovány před projekty s neutrálním dopadem (např. v procesu výběru projektů, apod.)? Téměř polovina respondentů netuší, zda jsou projekty zaměřené na rovné příležitosti bodově zvýhodňovány. Většina z těchto respondentů však považuje problematiku rovných příležitostí za tak důležitou, že by podle nich zvýhodňovány být měly. Ostatní respondenti ví, že jsou projekty s pozitivním vlivem na rovné příležitosti zvýhodňovány. Obecně se však respondenti shodují v tom, že u „tvrdých“ projektů by jádro hodnocení mělo spočívat v jiných hlediscích než jsou rovné příležitosti. V souvislosti s bodovým zvýhodněním bylo také dvěma respondenty zmíněno, že ví o projektech, ve kterých jsou

50

„uměle“ naprosto nelogicky vytvářeny podpory rovných příležitostí jen proto, aby projekt získal podporu, a to i přesto, že dané aktivity s projektem vůbec nesouvisí. Toto by podle respondentů mělo být důsledně filtrováno. Očekáváte v průběhu realizace projektu nějaká rizika, která mohou negativně ovlivnit dopad projektu na princip rovných příležitostí? Pokud ano, jak lze podle Vás těmto rizikům předcházet? Respondenti spíše neočekávají u svých projektů zásadní rizika, která by mohla ohrozit dopad na rovné příležitosti. Možné riziko spatřují v nevyužívání výstupů projektu veřejností. Tomu lze předejít pouze kvalitní propagací a publikací projektu. Dále se příjemci obávají obecně známých rizik jako jsou vandalismus, nedodržení termínu, špatně provedené práce, apod. Jeden ze žadatelů uvedl obavu z budoucího zvýšení cen a změny sazby DPH. Došlo při realizaci projektu k pozitivní či negativní změně v oblasti uplatňování RP oproti tomu, co bylo popsáno v projektové žádosti? Velká část respondentů uvedla, že žádnou změnu, pozitivní ani negativní, nezaznamenali. Ve dvou případech byla zmíněna pozitivní změna, kdy díky vývoji informačních technologií v době mezi přípravou projektu a jeho realizací, došlo k rozšíření služeb, které projekt bude poskytovat (např. větší a barevné písmo na informačních displejích, názorněji poskytované informace o dopravě, tedy přístupnější nečesky mluvícím občanům). Jaký vliv na rovné příležitosti očekáváte ve fázi udržitelnosti projektu (tj. po ukončení financování z ROP SV)? Jaký vliv na princip RP očekáváte ve srovnání s obdobím realizace projektu? Přibližně třetina respondentů předpokládá, že v porovnání s fází realizace, nedojde ve fázi udržitelnosti ke zvýšení vlivu na rovné příležitosti. Nepředpokládají žádný velký vývoj intenzity využívání projektu, vliv na rovné příležitosti bude ve všech fázích projektu stejný. Naproti tomu druhá třetina respondentů jednoznačně očekává zvýšený vliv na rovné příležitosti právě až ve fázi udržitelnosti. To se týká projektů, ve kterých je aktivitou vytvoření nových pracovních míst a dále projektů, u nichž je pro rovné příležitosti zásadní, aby se veřejnost s projektem a jeho aktivitami dokonale seznámila a naučila se je využívat. Poslední třetina respondentů se vývoj vlivu na rovné příležitosti ve fázi udržitelnosti neodvažuje odhadnout, neboť podle nich bude velmi záležet na přístupu veřejnosti. Pokud bude o aktivity projektu ze strany veřejnosti velký zájem a podaří se cíle projektu naplnit, pak se očekává i zintenzivnění dopadu na problematiku rovných příležitostí. Jak zohledňujete RP při publicitě projektu? Jsou některé nástroje publicity Vašeho projektu zaměřeny na podporu RP? Téměř všichni respondenti shodně odpovídali, že publicita projektu byla zajišťována standardními prostředky a cestami – tedy regionální média (TV, rozhlas, tisk), internet, dokumenty kraje či města, případně letáky a brožury. Nebyly použity žádné zvláštní formy publicity zaměřené na nevidomé nebo nečesky mluvící občany, což však bylo dáno zaměřením projektu. Jako důvod bylo nejčastěji uváděno to, že to realizační tým nenapadlo nebo nebyla vnímána potřeba a především to, že samotná publicita projektu je sama o sobě pro žadatele náročná v „běžné podobě“, a proto nezbývaly síly a chuť na

51

to, řešit publicitu ve vztahu k specifickým skupinám osob. Jediný respondent uvedl názorně provádění publicity s ohledem na rovné příležitosti, a to aktivitou, kdy pro rodiče dětí, potenciální cílové skupiny, uspořádal seminář zaměřený na představení projektu.

52

5.5.2 Dílčí závěr vyhodnocení individuálních rozhovorů s příjemci V rámci individuálních rozhovorů byli osloveni příjemci projektů ROP SV. Celkem se interview v období 22. 10. až 13. 11. 2009 zúčastnilo 12 vybraných příjemců projektů ROP SV. Provedením analýzy uskutečněných rozhovorů s příjemci podpory bylo zjištěno, že se respondenti cítí být dobře informováni o problematice rovných příležitostí. Nejčastějším zdrojem, kde informace o této problematice čerpají, jsou webové portály ROP SV a ESF ČR. Respondenti mají dobré zkušenosti s podáváním projektů do evropských i národních fondů (např. zkušenosti s ROP SV, SROP, Iniciativou INTERREG nebo Phare). Projekty respondentů pokrývají svým zaměřením jak rozvoj měst a obcí, tak i oblast turistického ruchu. Aktivity vybraných projektů jsou zaměřeny především na rekonstrukce a revitalizace či na výstavbu nových objektů a ploch. Respondenti definují pojem rovných příležitostí následovně: opatření proti diskriminaci kohokoliv na základě věku, pohlaví, náboženství nebo národnosti. Respondenti přikládají velký až zásadní význam problematice rovných příležitostí. A to jak v osobní rovině, tak i v souvislosti s projekty, u nichž vnímají potřebu otázku rovných příležitostí aktivitami či cíli projektu podporovat a zohledňovat. Všichni respondenti uvedli, že jejich projekt má na rovné příležitosti pozitivní vliv, přičemž tři čtvrtiny dotázaných uvedly, že jejich projekt obsahuje aktivity přímo zaměřené na podporu rovných příležitostí. Mezi nejčastěji zmiňované aktivity patřila bezbariérová řešení budov, volnočasové aktivity pro děti a mládež, integrace maminek s dětmi a seniorů do společnosti. Pokud jde o znevýhodněné skupiny, na něž se aktivity projektů zaměřovaly, jednalo se nejčastěji o osoby zdravotně či mentálně postižené, rodiče s dětmi, mládež a seniory. Polovina dotázaných uvedla, že má v rámci projektu zakomponovány cíle, které vedou k odstranění překážek segregující některé ze znevýhodněných skupin. Při otázce na cíle a aktivity zaměřené na odlišné zájmy mužů a žen či jiných znevýhodněných skupin respondenti nejčastěji zmiňovali, že jim to charakter projektu či osoba žadatele nedovoloval, a proto byly cíle a aktivity spíše zaměřeny obecně na všechny obyvatele bez zaměření se na určitou specifickou skupinu. Převážná většina respondentů pak také shodně odpověděla, že jejich projekty přispívají k odstranění diskriminací prostřednictvím aktivit zaměřených na zpřístupnění výstupů projektu všem osobám bez jakýchkoliv rozdílů nebo rozšíření nabídky stávajících služeb tak, aby byly po realizaci projektu přístupné ještě širšímu okruhu zájemců než před realizací projektu. Přístup k monitoringu principu rovných příležitostí v projektech je u respondentů rozdílný. Respondenti zpravidla využívají metodu monitorovacích indikátorů a dále, u projektů kde byla aktivitami výstavba, prostou kontrolu, zda je vše postaveno tak, jak je deklarováno v dokumentaci projektu. V průběhu realizace respondenti neočekávají zásadní rizika, která by mohla ohrozit dopad projektu na rovné příležitosti. Jisté obavy mají z obecně známých rizik, např. Vandalismus, nezájem veřejnosti o projekt. Posledně jmenovanému riziku plánují předcházet kvalitní publikací a prezentací na veřejnosti. U projektů již realizovaných (až na dva respondenty) nebyly zmíněny ani pozitivní, ani negativní změny v oblasti uplatňování rovných příležitostí. U dvou zmiňovaných projektů respondenti uvedli, že jim vývoj informačních technologií

53

pomohl implementovat služby v širším měřítku a vyšší kvalitě a s lepším dopadem na rovné příležitosti. Téměř polovina respondentů netuší, zda jsou projekty zaměřené na rovné příležitosti bodově zvýhodňovány. Uvádějí však, že zásadní bodové hodnocení by u „tvrdých“ projektů mělo spočívat v jiných oblastech. Zcela negativně se staví ke skutečnosti, kdy jsou v projektech "uměle a nelogicky" vytvářeny aktivity na podporu rovných příležitostí za účelem získání většího počtu bodů. Třetina respondentů u svých projektů očekává zvýšený vliv ve fázi udržitelnosti oproti fázi realizace. Jde zejména o projekty, jejichž aktivitami je vytváření nových pracovních míst. Další třetina respondentů pak očekává ve všech fázích stejný vliv na rovné příležitosti a poslední třetina odvíjí tento vliv v jednotlivých fázích od zájmu veřejnosti. Respondenti uvedli, že při publikaci svého projektu žádným zvláštním způsobem nezohledňovali specifické potřeby znevýhodněných osob, neboť to nevnímali jako potřebné. Používány byly pouze publikační nástroje jako regionální TV a tisk, rozhlas, internet, letáky a brožury.

5.6 Případové studie Na základě realizovaných rozhovorů byly vybrány 3 modelové projekty, na které byly vypracovány ve spolupráci s příjemci případové studie. Studie názorně představují uplatňování principu rovných příležitostí v projektech ROP SV. Výběr projektů pro případové studie byl proveden s ohledem na regionální zastoupení místa realizace projektů. Případové studie jsou součástí přílohy č. 2. Případové studie budou moci být využity pro následnou publicitu, semináře, vzdělávání žadatelů a příjemců, případně pro vnitřní využití uvnitř systému implementace programu.

54

5.7 Výstupy z terénního šetření – IDI se zástupci implementační struktury ROP SV Nedílnou součástí evaluace je výzkum názorů a postojů zástupců implementační struktury ROP SV. Pro kvalitativní šetření byly využity polostrukturované individuální řízené rozhovory, které doplnily a zpřesnily výstupy terénního šetření. Výstupy z IDI se zástupci implementační struktury ROP SV jsou hlavním zdrojem informací pro odpovědi na evaluační otázky okruhu č. 3. Obr. 4: Implementační schéma ROP NUTS II Severovýchod

Zdroj: Prováděcí dokument ROP SV, v. 4.0

Respondenty pro IDI byli zaměstnanci Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod. Výběr vzorku objektů pro IDI zahrnoval kritérium regionálního zastoupení ÚRR a funkčního postavení respondenta v rámci ÚRR SV.

55

Vybraní respondenti pro IDI se zástupci implementační struktury ROP SV splňovali uvedená kritéria následovně: • • • • • •

Územní odbor realizace programu – Hradec králové: 2 respondenti (administrátor a kontrolor projektů) Územní odbor realizace programu – Liberec: 2 respondenti (administrátor a kontrolor projektů) Územní odbor realizace programu – Pardubice: 2 respondenti (vedoucí odboru a administrátor projektů) Odbor metodického řízení programu a monitoringu: 2 respondenti (zástupce monitoringu a metodického řízení) Odbor technické pomoci: 1 respondent (vedoucí odboru) Odbor vnitřních věcí: 1 respondent (vedoucí odboru)

Nominace konkrétních zaměstnanců pro interview byla provedena zástupcem zadavatele. Seznam zaměstnanců určených pro řízené rozhovory byl zpracovateli poskytnut 5. 11. 2009, termíny rozhovorů byly stanoveny na období od 9. 11. – 11. 11. 2009. V uvedeném období se uskutečnily rozhovory se všemi 10 nominovanými zástupci implementační struktury ROP SV. Výstupy z IDI se zástupci implementační struktury ROP SV jsou hlavním zdrojem informací pro odpovědi na evaluační otázky okruhu č. 3, které jsou uvedeny v kapitole 6.3.

56

6 Odpovědi na evaluační otázky 6.1 Okruh 1: Začleňování principu rovných příležitostí do ROP SV a) Je přístup k začleňování rovných příležitostí do implementace ROP SV v souladu s legislativou EU a stávajícími metodickými doporučeními Strategických obecných zásad Společenství a dalšími Ministerstvem pro místní rozvoj návazně zpracovanými metodickými materiály? Závěrem provedené analýzy je konstatování, že začlenění principu rovných příležitostí do implementace ROP SV je v souladu s legislativou EU a národními dokumenty. Téma rovných příležitostí je součástí horizontálních témat, jež jsou jedním z prioritních cílů Společenství. Tento cíl je zakomponován do dokumentace ROP SV ve všech úrovních – Programový dokument, Prováděcí dokument, Operační manuál, Příručka pro žadatele a příjemce. Žadatelé a příjemci předkládanými projekty, resp. jejich aktivitami, více či méně přispívají k podpoře a zohledňování principu rovných příležitostí. Hodnocení vlivu intervencí ROP SV na rovné příležitosti je součástí Výročních zpráv ROP SV předkládanými Evropské komisi. Při realizaci projektů a implementaci programu ROP SV jsou respektovány národní zákony, které se věnují oblasti rovných příležitostí, např. Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. b) Jsou rovné příležitosti úspěšně začleněny do programu? Je princip zohledňování rovných příležitostí dostatečně popsán v dokumentech? Jaké úpravy dokumentace je třeba provést v souladu se zohledňováním rovných příležitostí? V dokumentaci ROP SV je téma rovných příležitostí zmíněno ve všech základních dokumentech ROP SV – Operační program, Prováděcí dokument, Příručka pro žadatele a příjemce. Princip zohledňování RP je velmi detailně popsán v příloze PpŽaP č. 14 – Horizontální témata, ve které jsou specifikovány kritéria horizontálních témat, resp. rovných příležitostí. ROP SV mimo základní vykazování vlivu projektů na rovné příležitosti (projekt je buď přímo zaměřen, pozitivně nebo neutrálně na rovné příležitosti) nabízí možnost výběru konkrétních kritérií, které blíže popisují zaměření aktivit projektů na rovné příležitosti. Kritéria rovných příležitostí jsou shodná s kritérii nastavenými v ostatních ROP. Na základě provedeného terénního šetření bylo zjištěno, že žadatelé a příjemci považují obsah a míru popisu principu rovných příležitostí v dokumentaci ROP SV za dostatečný a vyhovující. c) Jak se odráží princip rovných příležitostí v monitoringu a evaluaci programu? Jsou monitorovací indikátory nastaveny dle genderovaného hlediska? Lze systémem monitorovacích indikátorů monitorovat data o zapojení osob ohrožených sociálním vyloučením? Relevantním monitorovacím indikátorem napříč všemi prioritními osami ROP SV (krom prioritní osy 5) je indikátor monitorující počet nově vytvořených pracovních míst. Tento indikátor je povinný u projektů předložených ve všech oblastech podpor ROP SV s výjimkou oblasti podpory 1.1, která je zaměřena na rozvoj regionální silniční

57

dopravní infrastruktury. MI dle genderovaného hlediska je možné sledovat na úrovni počtu nově vytvořených pracovních míst pro muže a ženy zvlášť, počtu vytvořených pracovních míst pro znevýhodněné skupiny pro muže a ženy zvlášť. d) Je systém indikátorů/kritérií rovných příležitostí vhodným nástrojem pro sledování postupu začleňování horizontálních priorit do programu? Je možné nastaveným systémem indikátorů dostatečně kvalitně sledovat zohledňování principu rovných příležitostí? Jaké jsou návrhy na úpravu indikátorů/kritérií rovných příležitostí? Zohledňování principu rovných příležitostí aktivitami projektů lze kvalitativně sledovat prostřednictvím monitorovacích zpráv, ve kterých je dán prostor pro popis vlivu projektu na rovné příležitosti. Analýza obsahu monitorovacích zpráv prokázala, že tato část není v monitorovacích zprávách dostatečně využita. Kvantitativně lze sledovat zohledňování principu prostřednictvím monitorovacích indikátorů. MI „Počet nově vytvořených pracovních míst…“ sleduje počet pracovních míst vytvořených projektem, avšak rozdílnost projektů je natolik značná, že vytvoření 10 pracovních míst v rámci jednoho projektu nemusí mít takový dopad jako vytvoření 3 pracovních míst v rámci druhého projektu. Na základě rozboru kritérií rovných příležitostí a návrhů na hodnocení a sledování naplňování těchto kritérií, je možné objektivně posuzovat plnění a dopad projektů na princip rovných příležitostí. e) Je vhodným a dostatečným způsobem řešena problematika rovných příležitostí v monitorovacím informačním systému? Do IS MONIT 7+ se generují data z projektů, které zadali žadatelé ve svých projektových žádostech v systému Benefit7. Žadatelé se v rámci svých elektronických žádostí k problematice rovných příležitostí vyjadřují na záložkách „projekt“, ve které zaškrtnou, zda má projekt pozitivní vliv na rovné příležitosti a v záložce „horizontální témata“, v rámci které žadatel prokáže, že projekt nemá negativní vliv na rovné příležitosti. V případě pozitivního dopadu projektu na RP se žadateli zpřístupní záložka „rovné příležitosti“, v rámci které vybere konkrétní kritéria RP. DO IS MONIT 7+ se data vyplněná žadatelem vygenerují do záložek „Informace projektu – podrobnosti“, kde je odkaz na „vliv na rovné příležitosti“ s přehledem zvolených kritérií RP a konkrétním věcným popisem. Dále se v IS MONIT 7+ této problematice věnuje záložka „Hodnocení“, kde je možné nalézt relevantní závěry z procesu hodnocení projektové žádosti. Záložka „Monitoring a kontroly – monitorovací zprávy“ obsahuje přehled monitorovacích zpráv, v rámci nichž se příjemce projektu vyjadřuje i k tomuto tématu. Závěry analýzy prokázaly slabá místa monitoringu rovných příležitostí. Z tohoto důvodu se doporučuje vést příjemce projektů k pečlivějšímu vyplnění polí monitorovacích zpráv věnujících se problematice rovných příležitostí. Analýza dále prokázala, že z IS MONIT 7+ nelze vygenerovat bez asistence správce aplikace přehled vlivu projektů na rovné příležitosti (dopad pozitivní v. neutrální). Dále bylo zjištěno, že se v R_sestavě 090930, která byla zadavatelem poskytnuta, objevily chyby ve sloupci „vliv projektů“. Tento sloupec vypovídá o skutečnosti, zda žadatel zaškrtnul v Benefit7 pole „Má projekt pozitivní vliv na horizontální téma – rovné příležitosti?“ či nikoliv. U projektů předložených ve „starších“ výzvách než u výzvy č. 11 a 12 došlo k nevhodnému zapracování tohoto aspektu do IS, což snižuje využitelnost aplikace, resp. sestavy.

58

f) Je dostatečným způsobem a dostatečně často vykazováno zohledňování rovných příležitostí? Zohledňování rovných příležitostí je vykazováno především prostřednictvím monitorovacích zpráv. Z hlediska výstupů dotazníkového šetření se tři čtvrtiny respondentů vyslovilo, že do monitorovacích zpráv problematiku rovných příležitostí nezahrnují. Z pohledu individuálních rozhovorů se odpovědi respondentů velmi různily podle toho, o jaký šlo konkrétně projekt či osobu žadatele. Obecně lze však uvést, že s výjimkou standardních monitorovacích zpráv zohledňování rovných příležitostí nebylo u vybraných projektů žádným specifickým způsobem monitorováno. Z tohoto důvodu se doporučuje vést příjemce projektů k pečlivějšímu vyplnění polí monitorovacích zpráv věnujících se problematice rovných příležitostí. V případě, že příjemci budou vyplňovat monitorovací zprávy řádně, není třeba vykazovat zapracování problematiky RP častěji a jiným způsobem. Z důvodu předkládání různých typů monitorovacích zpráv (etapové, průběžné a závěrečné), které mají různé frekvence předkládání, lze v průběhu realizace i po jejím ukončení získat dostatečný přehled o zohledňování rovných příležitostí. g) Jaká opatření a nástroje je vhodné použít pro efektivnější monitorování zohledňování problematiky rovných příležitostí? V rámci realizace tohoto projektu byla formulována doporučení, která jsou detailněji popsána v následující kapitole této zprávy (Kapitola 7 Návrhy a doporučení). h) Jsou při výběru projektů zohledňovány projekty cíleně zaměřené na rovné příležitosti nebo s pozitivním vlivem na rovné příležitosti? Jsou rovné příležitosti u takových projektů akcentovány (zdůrazněny)? Ze závěru desk analýzy vyplynulo, že projekty s pozitivním vlivem na rovné příležitosti jsou bodově zvýhodňovány před projekty neutrálně zaměřenými. Horizontální témata jsou posuzována v rámci věcného hodnocení. Z výstupů dotazníkového šetření je zřejmé, že zhruba polovina respondentů se domnívá, že pozitivně zaměřené projekty jsou zvýhodňovány, téměř 40 % respondentů však na tuto otázku nebylo schopno odpovědět, protože to bylo mimo jejich pole informovanosti. Z individuálních rozhovorů vyplynulo, že téměř polovina respondentů netuší, zda-li jsou projekty s pozitivním vlivem na rovné příležitosti v procesu výběru zvýhodňovány. Většina respondentů je však toho názoru, že by tyto projekty měly být zvýhodňovány. Zároveň však většina respondentů zastává stanovisko, že v rámci hodnocení investičních projektů je jádro hodnocení jinde než ve faktoru rovných příležitostí. i)

Jakým způsobem je hodnocen a kontrolován vliv projektů na rovné příležitosti? Je tento způsob dostačující?

Ze závěrů individuálních rozhovorů vyplynulo, že rovné příležitosti jsou monitorovány především v rámci podávání průběžných, etapových či závěrečných monitorovacích zpráv. Další formou hodnocení a kontroly mohou být eventuální kontroly v místě u jednotlivých projektů. Pokud jde o podporu rovných příležitostí v rámci budování např. bezbariérových vstupů, tak respondenti uváděli, že monitoring probíhal formou kontroly, že vše bylo řádně vybudováno a že vše funguje jak má.

59

Z pohledu výstupů dotazníkového šetření se více jak ¾ respondentů vyslovilo, že rovné příležitosti do procesu monitoringu a následné kontroly nezahrnují. j)

Jak je vnímán význam uplatňování principu rovných příležitostí pracovníky ÚRR ROP SV na programové úrovni (především na úrovni programové dokumentace)?

Na základě provedených šetření (především rozhovorů s pracovníky ÚRR) a zkoumání dokumentace ROP SV lze konstatovat, že principu rovných příležitostí je věnována adekvátní pozornost, a to jak na úrovni přípravy, aktualizací a využití programové dokumentace ROP SV, tak v oblasti fungování procesů implementace programu (např. hodnocení a výběr projektů) a procesů fungování úřadu (např. Nábor zaměstnanců, výběr dodavatelů materiálu, služeb, apod.). S ohledem na předchozí zkušenosti s implementací programů v období 2004 - 2006 (např. SROP) lze konstatovat, že obsahu pojmu „rovné příležitosti“ je věnována adekvátní pozornost, rovné příležitosti jsou vnímány jako jeden ze základních a standardních principů fungování politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU a obdobně je vnímán v prostředí implementace ROP SV. k) Jak je začleňování principu rovných příležitostí zohledňováno při publicitě programu? Princip rovných příležitostí je pracovníky ÚRR vnímán jako jeden ze základních principů úspěšné implementace programu a podpořených projektů. V rámci plánu komunikačních a informačních aktivit na období roku 2010 jsou plánovány akce, které budou zaměřeny na zvýšení informovanosti a povědomí o projektech podpořených prostředky ROP SV v jednotlivých regionech regionu soudržnosti Severovýchod. Příspěvky k principu rovných příležitostí tak budou jedním z témat opatření informovanosti a publicity programu po nadcházející období. V rámci provedeného šetření byla konzultována možnost využití případových studií, které byly sestaveny v rámci řešení tohoto projektu pro účely publicity ROP SV. Na základě provedených konzultací s pracovníky ÚRR ROP SV zodpovědnými za oblast publicity tak byla upravena struktura a rozsah případových studií (byly sestaveny cekem 3 případové studie, pro každý z krajů jedna), aby bylo možné je pro účely publicity využít. V rámci stávajících komunikačních aktivit je horizontálním tématům a principu rovných příležitostí věnována adekvátní pozornost, a to jak z pohledu obsahu sdělení opatření informovanosti a publicity, tak z pohledu možnosti účastnit se jednotlivých informačních akcí, přístupu k informacím, rovnoměrného rozložení komunikačních a informačních aktivit v rámci regionu soudržnosti.

60

6.2 Okruh 2: Příspěvek podporovaných projektů k zohledňování rovných příležitostí a) Jaké je složení projektových žádostí předkládaných do ROP SV (cíleně zaměřené na rovné příležitosti, s pozitivním vlivem k rovným příležitostem, neutrální k rovným příležitostem)? Analýza projektů ROP SV prokázala, že projekty ROP SV jsou spíše pozitivně zaměřeny na RP. Pozitivně zaměřené projekty mají určeny průměrně 3 kritéria RP ze 16 kritérií celkem. Tab. 8: Složení projektových žádostí vzhledem k dopadům na rovné příležitosti oblast podpory/prioritní osa 1.1 1.2 PO 1 2.1 2.2 2.3 PO 2 3.1 3.2 PO 3 4.1 4.2 PO 4 Celkem

předložené projekty neutrálně zaměřené na RP 32 2 34 (46 %) 2 10 12 24 (5 %) 8 7 15 (9 %) 4 5 9 (19 %) 82 (11 %)

předložené projekty pozitivně zaměřené na RP 19 21 40 (54 %) 6 159 256 421 (95 %) 127 21 148 (91 %) 27 11 38 (81 %) 647 (89 %)

výskyt kritérií celkem

průměrný počet kritérií na 1 projekt

21 67 88 31 654 998 1683 393 59 452 74 23 97 2320

1,1 3,2 2,2 5,2 4,1 3,9 4,4 3,1 2,8 3,0 2,7 2,1 2,4 3,1

b) Obsahují projekty opatření nebo podněty k podpoře rovných příležitostí? Z individuálních rozhovorů vyplývá, že většina projektů obsahuje opatření na podporu rovných příležitostí. Nejčastěji uváděné aktivity se zaměřovaly na využití volného času dětí, mládeže, maminek s dětmi či seniorů. Samozřejmostí pak ale je, že pokud v rámci projektu taková opatření neexistují, tak to neznamená, že by projekt měl jakýkoli diskriminační dopad na oblast rovných příležitostí. Z analýzy projektů, tak i z výstupů dotazníkové šetření, vyplynulo, že většina projektů zahrnuje aktivity zaměřené na podporu rovných příležitostí. c) Jsou u projektů cíleně zaměřených na rovné příležitosti nebo u projektů s pozitivním vlivem na rovné příležitosti cílovou skupinou znevýhodněné skupiny obyvatel? V rámci realizace terénního šetření bylo zkoumáno zaměření projektů na cílové skupiny. Dle pořadí četnosti zaměření podporují projekty ROP SV v největší míře zdravotně postižené občany (bezbariérové vstupy), rodiče s dětmi (volnočasové aktivity) a

61

seniory (integrační centra). Méně často jsou projekty zaměřeny na etnické minority a dlouhodobě nezaměstnané. d) Sleduje zaměření projektů za cíl odstranění překážek v oborech a odvětvích, která segregují muže a ženy / zdravotně postižené / etnické minority? Respondenti individuálních rozhovorů se shodli s názory respondentů dotazníkového šetření. Z výstupů obou šetření vyplývá, že přímo zaměřeno je v rámci svého hlavního cíle na tuto problematiku pouze malá část projektů. Polovina projektů, které se podrobily šetření, je na odstranění překážek v oborech a odvětvích spíše nepřímo zaměřeno. Z odpovědí zbývajících respondentů vyplývá, že tato problematika není v přímé souvislosti s cílem projektu či ji není nutné vzhledem k zaměření jejich projektu řešit. Specificky se na podporu projektů přímo cílených na odstraňování bariér zaměřují ESF projekty. e) Zohledňují projekty odlišné zájmy žen a mužů / zdravotně postižených / etnických minorit? Z hlediska analyzovaných odpovědí respondentů individuálních rozhovorů bylo zjištěno, že převážná většina projektů nezohledňuje odlišné zájmy žen a mužů / zdravotně postižených / etnických minorit, a to z důvodů charakteru projektu, resp. jeho cílů, osoby žadatele. f) Přispívají projekty v oblastech svého působení k odstranění diskriminací, nerovností? Z výstupů dotazníkové šetření bylo zjištěno, že zhruba třetina projektů přímo přispívá k odstranění diskriminací či nerovností. Druhá třetina projektů má nepřímý pozitivní vliv a třetina nemá žádný vliv. Data z výstupů individuálních rozhovorů napovídají, že pouze polovina projektů má za cíl pozitivně působit na odstranění diskriminací či nerovností. V případě druhé poloviny analyzovaných projektů se tento druh aktivit nevyskytuje. g) Jakým způsobem lze eliminovat případné negativní vnitřní i vnější vlivy, které zabraňují brát ohled na rovné příležitosti? Žadatelé v terénním výzkumu uvedli rizika, jichž se v rámci realizace projektu a po jejím ukončení obávají. Předcházet vnějším i vnitřním vlivům lze důsledným monitoringem. Z pohledu výstupů dotazníkového šetření se více jak ¾ respondentů vyslovilo, že rovné příležitosti do procesu monitoringu a následné kontroly nezahrnují. Z pohledu individuálních rozhovorů se odpovědi respondentů velmi různily podle toho, o jaký šlo konkrétně projekt či osobu žadatele. Obecně lze však uvést, že s výjimkou standardních monitorovacích zpráv zohledňování rovných příležitostí nebylo u vybraných projektů žádným specifickým způsobem monitorováno. Z tohoto důvodu se doporučuje vést příjemce projektů k pečlivějšímu vyplnění polí monitorovacích zpráv věnujících se problematice rovných příležitostí. h) Jsou žadatelé motivováni k rozšíření projektových aktivit o ty, které mají pozitivní dopad na rovné příležitosti? Je tato motivace dostatečná? Jakým způsobem zacílit motivaci k větší efektivitě?

62

Žadatele jsou motivovaní z hlediska hodnotících kritérií výběru projektů a jejich bodového hodnocení, které jsou součástí nastavení ROP Severovýchod. Analýza předložených projektů prokázala, že ve všech prioritních osách jsou předkládány projekty s pozitivním vlivem na RP. RP sice nejsou, dle závěrů z rozhovorů, začleněny přímo do cílů projektu, nicméně se lze na základě výsledků analýzy domnívat, že žadatelé jsou motivováni dostatečně a není potřeba, vzhledem k charakteru předkládaných projektů, usilovně dbát na rozšíření projektových aktivit pozitivně zaměřených na RP. i)

Jaká opatření, nástroje a stimuly je možné využít k tomu, aby byly v projektových žádostech více zohledňovány rovné příležitosti? Jaké jsou návrhy a opatření k odstranění zjištěných nedostatků při zohledňování rovných příležitostí v projektových žádostech?

Stimulem pro intenzivnější zohledňování rovných příležitostí může být stanovení větší váhy kritérií v rámci procesu hodnocení. Nicméně terénní šetření prokázalo, že většina žadatelů a příjemců zastává stanovisko, že v rámci hodnocení investičních projektů je jádro hodnocení jinde než ve faktoru rovných příležitostí. Z toho vyplývá, že váha kritéria je stanovena optimálně a není zapotřebí ji nějak upravovat. Ukázkové projekty dobré praxe s pozitivním zaměřením mohou dobře posloužit nejen jako součást propagace ROP SV, ale především jako praktická ukázka toho, jak RP začlenit do investičních projektů. V rámci realizace tohoto projektu byla formulována doporučení, která jsou detailněji popsána v následující kapitole této zprávy (Kapitola 7 Návrhy a doporučení). j)

Jak jsou rovné příležitosti zohledňovány při procesu hodnocení a výběru projektů?

Projekt nesmí mít negativní vliv na rovné příležitosti. Rovné příležitosti mají svou váhu v hodnocení projektů, váha je specifická v rámci jednotlivých oblastí podpor. Z výstupů dotazníkového šetření je zřejmé, že zhruba polovina respondentů se domnívá, že pozitivně zaměřené projekty jsou zvýhodňovány, téměř 40 % respondentů však na tuto otázku nebylo schopno odpovědět, protože to bylo mimo jejich pole informovanosti. Z individuálních rozhovorů vyplynulo, že téměř polovina respondentů netuší, zda-li jsou projekty s pozitivním vlivem na rovné příležitosti v procesu výběru zvýhodňovány. Většina respondentů je však toho názoru, že by tyto projekty měly být zvýhodňovány. Zároveň však většina respondentů zastává stanovisko, že v rámci hodnocení investičních projektů je jádro hodnocení jinde než ve faktoru rovných příležitostí. k) Jak jsou rovné příležitosti zohledňovány při procesu monitorování a sledování realizace projektů? Příjemci projektů rovné příležitosti nezohledňují při procesu monitorování, jak vyplynulo z terénního šetření. Popis realizovaných aktivit či opatření rovných příležitostí během realizace projektu není dle výsledků analýzy v Monitorovacích zprávách dostatečný. Doporučuje se vést příjemce projektů k pečlivějšímu vyplnění polí monitorovacích zpráv věnujících se problematice rovných příležitostí. V případě, že příjemci budou vyplňovat monitorovací zprávy řádně, není třeba vykazovat zapracování problematiky RP častěji a

63

jiným způsobem. Z důvodu předkládání různých typů monitorovacích zpráv (etapové, průběžné a závěrečné), které mají různé frekvence předkládání, lze v průběhu realizace i po jejím ukončení získat dostatečný přehled o zohledňování rovných příležitostí. l)

Jak bude vliv na rovné příležitosti sledován a vykazován po ukončení projektů v rámci následné udržitelnosti?

Z individuálních rozhovorů vyplývá, že ve fázi udržitelnosti bude sledováno především naplnění cílů projektu (toho jsou si příjemci vědomi). Z hlediska monitorování a sledování vlivu na princip rovných příležitostí je nutné obdobně jako v případě průběžných monitorovacích zpráv vést žadatele k důslednému vyplnění informací o dopadu výsledků projektu na dodržování principů rovných příležitostí a také k aplikaci opatření, která byla v projektové žádosti indikována pod jednotlivými kritérii. Vzhledem k faktu, že u průběžných monitorovacích zpráv nejsou tyto informace ve všech projektech k dispozici, je vhodné metodicky vést příjemce k vyplnění aktuálních a relevantních informací i ve zprávě o udržitelnosti. m) Jak je vnímán význam uplatňování principu rovných příležitostí ze strany žadatelů a příjemců? Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že téměř polovina respondentů považuje význam uplatňování principu rovných příležitostí za průměrný a samotný princip vidí pouze jako jeden z dalších mnoha principů. Více jak 40 % však přiřazuje uplatňování principu rovných příležitostí výrazný význam a domnívá se, že by se měl tento význam dále zdůrazňovat. Z výstupů individuálních rozhovorů vyplývá, že všichni respondenti přikládají principu rovných příležitostí velký význam, zároveň však respondenti uváděli, že nesouhlasí s takovými typy projektů, jejichž aktivity jsou nelogicky přizpůsobovány principům rovných příležitostí pouze s cílem získat dotaci z programu. n) Jak je začleňování principu rovných příležitostí zohledňováno při publicitě jednotlivých projektů? V rámci individuálních rozhovorů bylo zjištěno, že většina projektů do publicity princip rovných příležitostí nezačleňuje a v zásadě nejsou používány žádné speciální formy publicity, např. pro nevidomé spoluobčany. A to zejména z toho důvodu, že to respondenti nepovažovali za potřebné.

64

6.3 Okruh 3: Zohledňování principu rovných příležitostí v rámci personálních kapacit a účinnosti Úřadu Regionální rady a) Je zohledňován princip rovných příležitostí při zadávání studií a zpráv? Z pohledu rovného přístupu k možným dodavatelům lze konstatovat, že při zadávání studií a zpráv je postupováno v rámci procesů ÚRR ROP Severovýchod zcela v souladu s principem rovných příležitostí. Studie a zprávy, které jsou zpracovávány externími subjekty, jsou zadávány na základě výběrových řízení, která jsou i standardně zveřejňována ÚRR a jsou tak dostupná širokému okruhu možných uchazečů. Zveřejnění probíhá standardním způsobem (obvykle se jedná o zakázky malého rozsahu) prostřednictvím webového portálu programu a sekce příslušné výběrovým řízením na zpracovatele příslušných studií a zpráv. b) Je zohledňován princip rovných příležitostí při zaměstnávání pracovníků ŘO ROP SV, ve skladbě Monitorovacího výboru a expertních komisích pro výběr projektů? Na základě provedeného šetření lze konstatovat, že princip rovných příležitostí je dodržován při výběru pracovníků ŘO ROP SV, rovné příležitosti jsou zachovány i při sestavení Monitorovacího výboru. Z pohledu genderového zastoupení je mezi pracovníky ŘO ROP SV větší zastoupení žen, především v nižších referentských pozicích je zastoupení mužů nižší. Dle provedeného šetření je o nabízené pracovní pozice ze strany mužů nižší zájem než ze strany žen. Mezi pracovníky úřadu je také poměrně vysoké zastoupení žen mladšího věku, kde existuje vyšší pravděpodobnost přerušení kariéry mateřskou a rodičovskou dovolenou. Tento fakt nicméně dokládá úspěšnou aplikaci principu rovných příležitostí při výběru pracovníků ÚRR, tato skupina není při přijímání do pracovního poměru znevýhodňována. Z pohledu obecně definovaných znevýhodněných skupin na trhu práce je specifické postavení skupiny absolventů škol. V rámci struktury pracovníků ÚRR je zastoupení absolventů škol poměrně významné (více než 10 % pracovníků ÚRR), což opět dokládá adekvátní aplikaci principu rovných příležitostí při náboru pracovníků. Z pohledu genderové vyváženosti se jeví ve velmi pozitivním světle složení vedení ÚRR. Dle provedeného šetření lze mezi vedoucí pracovníky započítat 8 osob, z toho jsou 4 muži, 4 ženy. Monitorovací výbor se skládá z předsedy Monitorovacího výboru, místopředsedy a 44 členů Monitorovacího výboru. Z těchto 46 osob (33 mužů a 13 žen) má 31 členů hlasovací právo, 2 poradní funkci a zbylých 13 zaujímá funkci náhradníka (alternuje). Do Monitorovacího výboru nominovaly své členy tyto instituce: - Regionální rada – 6 členů (6x hlasovací právo) - KÚ Královéhradecký kraj – 2 členové (2x hlasovací právo) - KÚ Pardubický kraj – 2 členové (2x hlasovací právo) - KÚ Liberecký kraj – 2 členové (2x hlasovací právo)

65

-

Ministerstvo pro místní rozvoj – 4 členové (2x hlasovací právo, 2x alternát) Ministerstvo financí – 5 členů (1x hlasovací právo, 1x poradní funkce, 3x alternát) Ministerstvo dopravy – 2 členové (1x hlasovací právo, 1x alternát) Ministerstvo zemědělství – 2 členové (1x hlasovací právo, 1x alternát) Magistrát města Hradec Králové – 2 členové (1x hlasovací právo, 1x alternát) Magistrát města Pardubice – 2 členové (1x hlasovací právo, 1x alternát) Magistrát města Liberec – 1 člen (1x hlasovací právo) Koalice nevládek Pardubicka – 1 člen (1x hlasovací právo) Svaz měst a obcí – 1 člen (1x hlasovací právo) Spolek pro obnovu venkova – 3 členové (1x hlasovací právo, 2x alternát) Hospodářská komora – 2 členové (1x hlasovací právo, 1x alternát) Turistický region Krkonoše – 1 člen (1x hlasovací právo) Destinační společnost Orlické hory a Podorlicko – 1 člen (1x hlasovací právo) Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje – 1 člen (1x hlasovací právo) Centrum evr. projektování, příspěvková organizace – 1 člen (1x hlasovací právo) Agentura regionálního rozvoje, spol. s r. o., Liberec – 2 členové (1x hlasovací právo, 1x alternát) Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory – 1 člen (1x hlasovací právo) Asociace podnikatelek a manažerek ČR – 1 člen (1x hlasovací právo) European Commission – DG Regio – 1 člen (1x poradní funkce)

c) Je realizovaná spolupráce s institucemi a organizacemi, jejichž posláním je prosazování principu rovných příležitostí? Jaký může být další přínos těchto organizací pro realizaci ROP SV? Konkrétním dokladem této spolupráce je zastoupení příslušných organizací v Monitorovacím výboru programu. Jedná se především o nestátní neziskové organizace (NNO), které mohou přispět v oblasti reflexe zájmů znevýhodněných skupin, které jsou často klienty NNO. Další skupinou subjektů jsou pak sami příjemci dotací programu, kteří realizují projekty. Často právě NNO (případně zřizované a příspěvkové organizace) realizují projekty zaměřené na podporu znevýhodněných skupin osob, přičemž lze konstatovat, že nepřímým efektem řady projektů je změna postoje společnosti k problémům znevýhodněných skupin osob, případně alespoň širší publicita a „popularizace“ (případně „odtabuizování“) některých stereotypů či schématických představ. d) Informuje řídící orgán o naplňování zásad rovných příležitostí Monitorovací výbor? Lze konstatovat, že informování Monitorovacího výboru probíhá adekvátně a dle platných metodických pokynů a doporučení. Podrobné informace o problematice rovných příležitostí jsou obsaženy v příslušných kapitolách ve výročních zprávách o realizaci OP. Dle nové metodiky NOK informace o principu RP nejsou součástí doporučené struktury zprávy pro MV, nicméně informace obsažené ve Výročních zprávách o realizaci ROP jsou konkrétní a podrobné. Jsou strukturovány dle jednotlivých prioritních os, v podobě a struktuře, ve které byly zpracovány ve Výroční zprávě za rok

66

2008, je lze považovat za zcela vyhovující a poskytují konkrétní informace o naplňování principů rovných příležitostí v jednotlivých prioritních osách programu. e) Jaká jsou doporučení a návrhy na další opatření pro začlenění rovných příležitostí do realizace ROP SV? V rámci realizace tohoto projektu byla formulována doporučení, která jsou detailněji popsána v následující kapitole této zprávy (Kapitola 7 Návrhy a doporučení). f) Jakým způsobem jsou o principu rovných příležitostí a jejich naplňování informováni pracovníci implementace programu (pracovníci ÚRR ROP SV)? Řada pracovníků ÚRR má již zkušenosti s předchozí implementací programů v období 2004 - 2006 (především implementace SROP). Část informací o této problematice tak čerpají z uplatňování principu rovných příležitostí v minulém programovacím období. Pro nové pracovníky je organizováno vstupní školení, jehož součástí jsou i základní informace o horizontálních tématech (tedy i principu rovných příležitostí). Velmi podrobně je pak princip a jeho aplikace popsána v dokumentaci programu, metodických pokynech a příručkách, které slouží pracovníkům ÚRR ROP SV jako primární zdroj informací. Tento způsob získávání informací pracovníky ÚRR lze považovat za adekvátní (dále se dle plánu komunikačních aktivit pro rok 2010 bude možné seznámit s dopady principu na úrovni jednotlivých projektů), významným zdrojem o aplikaci principu rovných příležitostí pro pracovníky programu jsou také výroční zprávy o realizaci programu, které jsou každoročně zpracovány a následně schvalovány Monitorovacím výborem a postupovány na vyšší úrovně implementace politiky hospodářské a sociální soudržnosti (NOK, EK). g) Jak je vnímán význam uplatňování principu rovných příležitostí pracovníky ÚRR ROP SV při implementaci programu v praxi a při zajišťování činností ÚRR? Na základě provedeného šetření mezi pracovníky ÚRR bylo zjištěno, že principu rovných příležitostí je přikládán vzrůstající význam. Není to už jen „formalita vyžadovaná EK“, jak byla horizontální témata často vnímána v počátcích implementace programů období 2004 - 2006 (např. v případě SROP, kdy byl takto princip rovných příležitostí vnímán jak ze strany žadatelů a příjemců, tak částečně ze strany administrátorů programů). Řada konkrétních opatření, která odstraňují existující bariéry a podporují rovné šance znevýhodněných skupin osob, se stávají integrální součástí projektů a jejich technických řešení. Často je možné sledovat zvýšení využitelnosti výstupů projektů díky opatřením vedoucím k naplnění principů rovných příležitostí, k posílení potřebnosti projektů, k větší komplexnosti podporovaných aktivit a k celkově lepšímu vnímání kvality projektů, jejich komplexnosti a využitelnosti vytvořených výsledků.

67

7 Návrhy a doporučení Na základě provedených šetření a analýz byla formulována doporučení, která jsou obsahem této kapitoly. Hlavní doporučení jsou následující:

- Dále posilovat informovanost žadatelů, příjemců i pracovníků implementační struktury o tom, jak se dají rovné příležitosti aplikovat v investičních projektech (jak mohou RP obohatit projekt) na příkladech dobré praxe. Příklady dobré praxe mohou posloužit potenciálním žadatelům jako inspirace, jak lze princip rovných příležitostí aplikovat v investičních projektech. Názornou ukázkou příkladů dobré praxe jsou případové studie. Příklady dobré praxe mohou být prezentovány na seminářích pro žadatele, výročních konferencí, webových portálech a propagačních materiálech ROP SV. Cílem je posilovat povědomí, že nejen neinvestiční (tzv. „měkké“ projekty) mohou významně zlepšovat postavení znevýhodněných skupin, ale také investiční projekty mají přirozený potenciál k podpoře principu rovných příležitostí. - Provádět monitoring a kontrolu projektů s ohledem na naplnění kritérií RP. V rámci 16 kritérií rovných příležitostí ROP Severovýchod, tak jak jsou stanovena v Příručce pro žadatele a příjemce ROP Severovýchod v kapitole Příloha č. 14 Horizontální témata a jejich naplňování projekty, je možné tato kritéria dále rozdělit na kvantifikovatelná (jednoznačně ověřitelná z pohledu splnění) a na ta, která lze jednoznačně kvantifikovat pouze obtížně. Otázka kvantifikace kritérií rovných příležitostí souvisí s možností efektivního ohodnocení projektů z hlediska jejich vlivu na horizontální téma Rovné příležitosti, resp. následného monitoringu a kontroly projektů. V tomto kontextu byla za efektivně měřitelná kritéria označena: -

kritérium č. 1 „Projekt obsahuje vybudování zařízení pro zlepšení pohybu osob se sníženou mobilitou“, kritérium č. 2 „Projekt obsahuje vybudování zařízení pro zlepšení pohybu osob se sníženou orientací“, kritérium č. 11 „Realizace projektu je konzultována se zástupci specifických cílových skupin a výstupy projektu vyhovují potřebám takových skupin“.

V případě kritérií č. 1 a 2 lze projekt efektivně hodnotit z hlediska, zda-li byla zařízení vybudována, v případě kritéria č. 11 lze efektivně hodnotit, zda konzultace proběhla a jeli zdokumentovaná. V případě zbylých 13 kritérií bylo zjištěno, že tato kritéria nejsou objektivně měřitelná z důvodu své povahy, kdy cílem kritéria je přispět k změně určitého stavu. Kritéria mají v zásadě charakter měkkých dat a proto je není možné změřit či následně porovnat na základě číselného vyjádření. V tomto případě doporučujeme sledovat naplnění opatření rovných příležitostí formou jejich popisu v monitorovacích zprávách příjemců projektů. - Metodicky vést příjemce k řádnému vyplnění monitorovacích zpráv v části věnované rovným příležitostem.

68

Vyčleněný prostor pro popis vlivu projektu na rovné příležitosti v monitorovacích zprávách není plně využit, proto doporučujeme vést příjemce k vyplňování příslušných částí monitorovacích zpráv, ze kterých lze získat informace o uplatňování a zohledňování rovných příležitostí v průběhu realizace projektu. Po ukončení realizace projektu lze monitoring provádět prostřednictvím vyplnění relevantních částí ve zprávě o udržitelnosti projektu. Informace obsažené v monitorovacích zprávách jsou kromě kontrol v místě realizace projektu de facto jediným relevantním zdrojem o reálné aplikaci principu rovných příležitostí v průběhu realizace projektu a po jeho ukončení. Příjemci si nejsou vědomi nutnosti sledovat naplnění principu rovných příležitostí, což by mohlo ve fázi realizace a ve fázi udržitelnosti vést k možným problémům při dokládání vlivu intervencí ROP SV na princip rovných příležitostí. - Pořádání workshopů, výměna zkušeností a konzultace s ostatními ÚRR. Hodnocení horizontálních témat má potenciál být subjektivní. Některé aspekty, kterými se projekt „chlubí“, mohou být brány hodnotitelem za automatickou součást aktivity projektu či naopak za jeho přidanou hodnotu. K větší objektivitě posuzování vlivu a dopadu projektu na rovné příležitosti se doporučuje realizovat pravidelná setkání a workshopy, případně konzultace s ostatními ÚRR ohledně jejich zkušeností s hodnocením horizontálních témat, resp. rovných příležitostí. Jedním z možných témat je např. výměna zkušeností s problematikou hodnocení vlivu projektů na rovné příležitosti a přiřazení adekvátního počtu bodů (platí jak pro sdílení zkušeností s ostatními ÚRR, tak uvnitř úřadu mezi jednotlivými relevantními pracovníky). - Pokračovat v analýzách naplňování principu rovných příležitostí ve výročních zprávách o realizaci ROP SV. Způsob, jakým je hodnocena aplikace principu rovných příležitostí ve výročních zprávách o realizaci programu lze považovat za vhodný, je konkrétní a přehledný – lze si udělat představu dle jednotlivých prioritních os, které mají přirozeně jiný potenciál k aktivnímu odstraňování existujících bariér a podpoře rovných příležitostí. Pro další výroční zprávy lze využít dílčích analýz realizovaných v rámci tohoto projektu a obsažených v této zprávě (především s ohledem na zjištění a závěry zkoumání v evaluačním okruhu 1 a 2).

69

8 Řízení projektu a zapojení členů realizačního týmu Do realizace projektu se zapojili následující experti: •

Ing. Jan ŠILD – vedoucí týmu

•

Ing. Petr VOLEK – expert

•

RNDr. Martina Hartlová – expertka

•

Mgr. Matěj Mareš – expert

•

Ing. Lenka Skubaničová – expertka

•

Mgr. Štěpánka Jakešová, Ma. S.W. – expertka

Pro práci v IS MONIT byl vytvořen přístup do IS MONIT ROP SV pro následující členy týmu: •

Ing. Jan ŠILD – vedoucí projektu

•

Ing. Petr VOLEK – expert

•

Ing. Lenka Skubaničová – expertka

•

RNDr. Martina Hartlová – expertka

Uvedení experti byli zapojeni do realizace projektu v celém období jeho trvání.

70

9 Seznam literatury a použitých materiálů Dokumenty a zdroje k Regionálnímu operačnímu programu NUTS 2 Severovýchod: •

Regionální operační program NUTS II Severovýchod pro období 2007 – 2013, (7. 11. 2007);

•

Prováděcí dokument Regionální operační program NUTS II Severovýchod pro období 2007 – 2013, (verze 5.0, 26. 10. 2009);

•

Prováděcí dokument Regionální operační program NUTS II Severovýchod pro období 2007 – 2013, (verze 6.0, 9. 11. 2009);

•

Příručka pro žadatele a příjemce ROP SV, (verze 6.0, platnost od 23. 1. 2009);

•

Příručka pro žadatele a příjemce ROP SV, (verze 7.0, platnost od 23. 3. 2009);

•

Příručka pro žadatele a příjemce ROP SV, (verze 8.0, platnost od 26. 10. 2009);

•

Pokyny pro vyplnění webové žádosti, (verze 9.0, platnost od 12. 10. 2009);

•

Výroční zpráva o realizaci ROP SV za rok 2007;

•

Výroční zpráva o realizaci ROP SV za rok 2008;

•

Zpráva o realizaci ROP SV pro Monitorovací výbor, (2. zasedání MV ROP Severovýchod, 12. prosince 2007);

•

Zpráva o realizaci ROP SV pro Monitorovací výbor, sledované období 12. 12. 2007 – 15. 9. 2008, (5. zasedání MV ROP Severovýchod, 20. října 2008);

•

Operační manuál Regionální operační program NUTS II Severovýchod, (verze 8.0, 1. 9. 2009);

•

Příloha OM 7.34 Pokyny pro hodnocení ROP NUTS 2 Severovýchod, (verze 9.0);

•

Organizační řád Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod, (1. 1. 2009);

•

Dokumentace vyhlášených výzev ROP SV k 1.11. 2009.

Použité materiály k analýzám: •

R_sestavy_090930 poskytnutá zadavatelem;

•

Data z IS MONIT7+ k projektům ROP Severovýchod;

•

Výstupy z provedeného dotazníkového šetření;

•

Výstupy z realizovaných individuálních rozhovorů s příjemci projektů ROP SV;

•

Výstupy z realizovaných individuálních rozhovorů se zástupci implementační struktury ROP SV;

•

Webový portál řídícího orgánu ROP SV (ÚRR SV);

•

Webové portály příjemců projektů ROP SV;

71

•

Webové stránky Iniciativy Společenství EQUAL, dostupné z www.equalcr.cz;

•

Webové stránky Evropského sociálního fondu v ČR, dostupné z www.esfcr.cz;

•

Národní akční plán sociálního začleňování (NAPSI);

•

Priority a postupy vlády při prosazování rovnosti mužů a žen MPSV, dostupné z http://www.mpsv.cz/cs/301;

•

Zprávy o plnění Priorit a postupů vlády při prosazování rovnosti mužů a žen za jednotlivé roky, MPSV, dostupné z http://www.mpsv.cz/cs/301;

•

Doporučení Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů, Rada vlády pro rovné příležitosti žen a mužů, dostupné z http://www.mpsv.cz/cs/419;

•

Roadmap for Equality between Women and Men, Evropská komise, dostupné z http://europa.eu/scadplus/leg/en/cha/c10404.htm.

72

10 Seznam tabulek, grafů a obrázků Seznam tabulek: Tab. 1: Kritéria rovných příležitostí...................................................................................15 Tab. 2: Váha a počet bodů bodovacího kritéria a subkritéria při hodnocení ....................17 Tab. 3: Vliv projektů na rovné příležitosti .........................................................................24 Tab. 4: Výskyt kritérií rovných příležitostí v předložených projektech ROP SV ...............26 Tab. 5: Kritéria rovných příležitostí předložených projektů ..............................................27 Tab. 6: Významná kritéria rovných příležitostí předložených projektů dle oblastí podpor29 Tab. 7: Zkušenosti respondentů s předkládáním projektů ...............................................35 Tab. 8: Zastoupení kritérií ve vzorku objektů výzkumu pro IDI ........................................46

Seznam grafů: Graf 1: Účast na dotazníkovém šetření............................................................................32 Graf 2: Návratnost platných dotazníků.............................................................................33 Graf 3: Oblasti podpor předložených projektů..................................................................33 Graf 4: Místo realizace projektů .......................................................................................34 Graf 5: Zkušenosti s předkládáním projektů ....................................................................35 Graf 6: Zdroj informací o principu rovných příležitostí......................................................36 Graf 7: Význam přikládaný principu rovných příležitostí ..................................................37 Graf 8: Aktivity projektu zaměřené na podporu principu rovných příležitostí ...................37 Graf 9: Vztah projektu k rovným příležitostem .................................................................38 Graf 10: Podpora znevýhodněných skupin obyvatel........................................................39 Graf 11: Zaměření cílů projektu na odstranění překážek segregující skupiny obyvatel...39 Graf 12: Vliv aktivit projektu na odstranění diskriminací či nerovností .............................40 Graf 13: Monitoring principu rovných příležitostí..............................................................41 Graf 14: Hodnocení projektů ............................................................................................41 Graf 15: Rizika projektu ovlivňující dopad na rovné příležitosti........................................42 Graf 16: Změny v oblasti uplatňování rovných příležitostí ...............................................43

Seznam obrázků: Obr. 1: Struktura Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod ...............13 Obr. 2: Soustava strategických dokumentů .....................................................................18 Obr. 3: Místa realizace vybraných projektů pro IDI ..........................................................47 Obr. 4: Implementační schéma ROP NUTS II Severovýchod..........................................55

73

11 Přílohy Příloha č. 1: Výskyt kritérií rovných příležitostí u předložených projektů ROP SV Příloha č. 2: Případové studie

74