Hodnocení stavu a návrh péče o maloplošné zvláště chráněné území

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav tvorby a ochrany krajiny

Hodnocení stavu a návrh péče o maloplošné zvláště chráněné území Diplomová práce

2012

Bc. Hana Kubíčková

Hodnocení stavu a návrh péče o maloplošné zvláště chráněné území

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Hodnocení stavu a návrh péče o maloplošné zvláště chráněné území zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47 b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s vyhláškou rektora Mendelu v Brně o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.

Ve Starém Městě, dne 16.4. 2012

Bc. Hana Kubíčková


Poděkování Touto cestou bych chtěla poděkovat mému vedoucímu diplomové práce Ing. Jiřímu Schneiderovi, PhD. za pomoc při vypracování diplomové práce a mé rodině za trpělivost, kterou se mnou měla.

Hodnocení stavu a návrh péče o maloplošné zvláště chráněné území Bc. Hana Kubíčková Hodnocení stavu a návrh péče o maloplošné zvláště chráněné území, The assessment of the state and proposal care for a small-scale specially reserved area

Abstrakt Diplomová práce se zabývá hodnocením stavu a návrhem péče o maloplošné zvláště chráněné území. Zkoumaná lokalita se nachází na území evropsky významné lokality Chřiby. V teoretické části se práce zabývá obecnou problematikou evropsky významných lokalit (EVL), dále se zabývá

způsoby vyhlašování EVL v České

republice. V neposlední řadě práce poukazuje na přístupy k řešení péče o maloplošné zvláště chráněné území, která jsou v překryvu s evropsky významnými lokalitami. Praktická část práce je koncipována jako podklad pro plán péče o maloplošné zvláště chráněné území. Proto je tato část řešena dle aktuálních doporučených osnov Ministerstva životního prostředí pro plány péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma, které jsou platné k 30. 1. 2009.

Klíčová slova: Chřiby, Natura 2000, evropsky významná lokalita, biotopy, plán péče, přírodní rezervace Zbojník

Abstract This master thesis deals with the assessment of the state and proposal care for a small-scale specially reserved area. The surveyed habitat is located on the Sites of Community Importance Chřiby. In the theoretical part the master thesis deals with general problems of the Sites of Community Importance (SCI), then it discusses ways of announcing SCI in the Czech Republic. Finally, this master thesis examines the approaches to the care

Hodnocení stavu a návrh péče o maloplošné zvláště chráněné území of small-scale specially reserved areas, which are overlap with Sites of Community Importance. The practical work is designed as a management plan for a small-scale specially reserved area. Therefore, this part is solved according to the current recommended curriculum of the Department of the Environment for a management plan for the national nature reserves, nature reserves, national natural monuments, natural monuments and their protection zones, which are valid from 30 January 2009.

Keywords: Chřiby, Natura 2000, the Sites of Community Importance, habitats, a management plan, the nature reserve Zbojník

Seznam vysvětlivek: EVL - evropsky významná lokalita MZCHÚ - maloplošné zvláště chráněné území OP – ochranné pásmo PP - přírodní památka PR – přírodní rezervace TTP – trvalé travní porosty VKP – významný krajinný prvek


Obsah 1. Úvod..............................................................................................................................1 2. Cíl práce.........................................................................................................................3 3. Přehled problematiky ....................................................................................................4 3.1. NATURA 2000.......................................................................................................4 3.2. Aktuální stav vyhlašování EVL v ČR....................................................................7 3.2.1. Aktuální stav vyhlašování EVL ve vybraných státech.................................12 3.3. Přístupy k řešení péče o MZCHÚ v rámci EVL..................................................16 4. Metodika......................................................................................................................17 4.1. Pracovní postup....................................................................................................17 4.2. Popis vlastní metodiky.........................................................................................18 5. Výsledky......................................................................................................................20 5.1. Základní údaje o zvláště chráněném území.........................................................20 5.1.1. Základní identifikační údaje.........................................................................20 5.1.2. Údaje o lokalizaci území..............................................................................20 5.1.3. Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí...................21 5.1.4. Výměra území a jeho ochranného pásma.....................................................23 5.1.5. Překryv území s jinými chráněnými územími..............................................24 5.1.6. Kategorie IUCN...........................................................................................24 5.1.7. Předmět ochrany ZCHÚ...............................................................................25 5.1.8. Předmět ochrany EVL, s kterými je ZCHÚ v překryvu...............................26 5.1.9. Cíl ochrany...................................................................................................26 5.2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany............27 5.2.1. Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů...................27 5.2.2. Historie využívání území a zásadní pozitivní a negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti .........................................32 5.2.3. Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy....................................................................................................33 5.2.4. Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch...............34 5.2.4.1. Základní údaje o útvarech neživé přírody............................................35 5.2.5. Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů

Hodnocení stavu a návrh péče o maloplošné zvláště chráněné území do území a závěry pro další postup........................................................................35 5.2.6. Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize 35 5.3. Plán zásahů a opatření..........................................................................................36 5.3.1. Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ.................................................................................................36 5.3.1.1. Rámcové zásady péče o území.............................................................36 5.3.1.2. Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území PR Zbojník46 5.3.2. Zásady hospodářského využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností.................................................................................................51 5.4. Závěrečné údaje...................................................................................................61 6. Diskuse........................................................................................................................62 7. Závěr ...........................................................................................................................64 8. Summary......................................................................................................................65 9. Použitá literatura a prameny........................................................................................66 10. Přílohy.......................................................................................................................70


1. Úvod Chřiby - vrchovina s rozsáhlým lesní komplexem, která od sebe odděluje rovinou krajinu řeky Moravy a území malé Hané - byly již od dávné minulosti významným bodem v naší moravské krajině. Ne nadarmo byly proto zvoleny jako významná strategicko-obranná lokalita pro výstavbu hradu Buchlova. Pro svůj typický krajinný ráz byly Chřiby v roce 1996 vyhlášeny přírodním parkem. Chřiby jsou také důležité pro výskyt významných biotopů a organismů, jako jsou na příklad květnaté bučiny, západokarpatské dubohabřiny nebo tesařík alpský. Pro tyto skutečnosti se Chřiby staly součástí NATURY 2000 – EVL Chřiby. Pro udržení přírodě blízkého charakteru lesního území Chřibů a zachování těchto biotopů je vhodné toto rozsáhlé lesní území propojit malými ohnisky maloplošně chráněných území - přírodními památkami a přírodními rezervacemi, ve kterých může být kladen větší důraz (z hlediska právní podpory) na ochranu těchto biotopů a významných organismů. Prvotním počátkem této činnosti je hodnocení stavu především z hlediska zachovalosti území a navrhnutí takového plánu péče, který by maximálně odrážel aktuální potřeby pro ochranu a péči o zkoumané území. Proto návrhy plánů péče obsahují popis opatření na zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany ve zvláště chráněných územích. Obsah plánů péče podrobně upravuje vyhláška 64/2011 Sb., o plánech péče, podkladech o vyhlašování, evidenci a označování chráněných území. Pokladem pro zpracování plánu péče je pak doporučená osnova Ministerstva životního prostředí pro plány péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma. Tuto osnovu lze získat na webových stránkách MŽP. Schválený plán péče je pak podkladem pro potřebnou péči o toto zvláště chráněné území v kategorii přírodní památka (definice dle § 36 zákona 114/1994 Sb.,

1

Hodnocení stavu a návrh péče o maloplošné zvláště chráněné území ve znění pozdějších předpisů – přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálně ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody svou činností formoval člověk) nebo v kategorii přírodní rezervace (definice dle § 33 zákona 114/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů – menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů

typických a významných pro příslušnou geografickou

oblast může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní rezervace; stanoví přitom také jejich bližší ochranné podmínky). Dále slouží jako podklad pro další ochranářský management zvláště chráněného území a je podkladem pro plánovací dokumenty – lesní hospodářské plány a lesní hospodářské osnovy a pro některé činnosti podle zákona o myslivosti.

2


2. Cíl práce Cílem práce je popsat problematiku EVL v překryvu s MZCHÚ, především definování zásad péče a organizačně-správního řešení. Zhodnotit přístupy k řešení péče o maloplošná zvláště chráněná území v rámci evropsky významných lokalit. Současně je třeba popsat aktuální stav vyhlašování evropsky významných lokalit ve srovnání se stavem v cizích státech. Praktickým cílem práce je připravit podklad plánu péče pro případné budoucí vyhlášení maloplošného zvláště chráněného území (MZCHÚ), které se v těchto případech a v tomto rozsahu vyhlašuje buď jako přírodní památka (PP) nebo přírodní rezervace (PR). Odborným

cílem

práce

je

přispět

k

ochraně

květnatých

bučin

a západokarpatských dubohabřin, které jsou předmětem ochrany v evropsky významné lokalitě Chřiby (EVL), tím pádem jsou také předmětem ochrany ve zkoumaném území pomocí vhodně navržených rámcových směrnic hospodaření. V rámci zkoumaného území je ochrana biotopů kromě výše zmíněných zaměřena také na ochranu acidofilních bučin, které nejsou předmětem ochrany v EVL Chřiby. V rámci práce je brán zřetel nejen na předmět ochrany, kterým je ochrana biotopů, ale také na ochranu organismů, které jsou nedílnou součástí celého zkoumaného lesního komplexu. Neposledním cílem této práce je přispět k aktuální problematice vyhlašování plošně rozsáhlých lesních evropsky významných lokalit, jejichž příkladem je právě lesní komplex Chřiby.

3


3. Přehled problematiky 3.1. NATURA 2000 Povinností každého členského státu EU je vytvořit na svém území soustavu NATURA 2000. Národní seznamy všech členských států EU jsou hodnoceny z hlediska dostatečnosti

kvality

a

počtu

navržených

EVL

Evropskou

komisí

na tzv. biogeografických seminářích. Následně jsou jednotlivé národní seznamy překlápěny do tzv. evropského seznamu. Český národní seznam evropsky významných lokalit (EVL) byl publikován ve Sbírce zákonů pod nařízením vlády č. 132/2005 Sb. a byl tvořen 863 lokalitami, které se nacházejí v panonské a kontinentální biogeografické oblasti.

NATURA 2000 a povinnosti jednotlivých států NATURA 2000 je na evropské úrovni kodifikována směrnicí 92/43/EHS (směrnice o stanovištích); ta v článku 4 odst. 4 uvádí, že “jakmile byla lokalita schválena (Evropskou komisí), příslušný členský stát vyhlásí tuto lokalitu co nejdříve, nejpozději do šesti let, jako zvláštní oblast ochrany a stanoví priority podle významu lokality pro uchování nebo obnovu příznivého stavu z hlediska ochrany typu přírodního stanoviště nebo druhu”. Z toho vyplývá, že lokality soustavy NATURA 2000 je podle směrnice nutné vyhlašovat, resp. že do právního řádu ČR je nutno přenést tuto povinnost tak, aby mohly být vyhlašovány podle našich právních předpisů. Rovněž tak je patrné, že již ze samotného vyhlašovacího aktu musí být zřejmé, pro které předměty ochrany (tj. přírodní stanoviště podle přílohy I a druhy podle přílohy II citované směrnice) je ta která lokalita vyhlašována. Proto se zavedla povinnost zpracovávat pro území NATURY 2000 plány péče1.

1 ROTH, P. SOUSTAVA NATURA 2000: Smluvní ochrana. In: Lesnicá práce [online]. 23.7.2007 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://www.silvarium.cz/lesnicka-prace-c-10-01/smluvni-ochrana-lokalitsoustavy-natura-2000-ano-ci-ne

4

Hodnocení stavu a návrh péče o maloplošné zvláště chráněné území Režim lokalit soustavy NATURA 2000 Proč je však doopravdy nutné lokality soustavy NATURA 2000 vyhlašovat? Prvním z nich je, že v lokalitách soustavy NATURA 2000 - podobně jako v zvláště chráněných územích ČR - bude existovat určitý režim, který bude ovlivňovat nejen vlastníky či uživatele, ale každého návštěvníka či jakýkoli podnikající subjekt. Důvodem zavedení takového režimu je povinnost naplnění základního cíle soustavy NATURA 2000 - zajistit, že předmět ochrany každé lokality zůstane dlouhodobě ve stejném nebo lepším stavu z hlediska ochrany. Součástí takového režimu budou zcela určitě i určitá omezení a zákazy. Taková omezení či zákazy, platící i vůči třetím osobám, však nelze zajistit smlouvou mezi státem a vlastníkem, přinejmenším tam, kde kromě vlastníka není možné vyloučit vstup a činnost těchto třetích osob. Kromě toho je nutno mít na zřeteli další skutečnost, která není v dosavadní ochraně přírody zatím postihnuta - z evropské legislativy vyplývá, že lokality soustavy NATURA 2000 je nutné pro naplnění cíle, chránit i před vlivy zvenčí. Dobře si to lze představit na příkladu ochrany lesních lokalit - pokud budou vyhlášeny lokality NATURY 2000 pro ochranu konkrétních lesních porostů - je zřejmé, že pro zachování takových porostů nestačí jen vypracovat a realizovat plány péče (nebo speciální LHP) pro tyto porosty, ale i pro okolní lesy a nelesní plochy. Aby bylo možné jakkoli uplatnit požadavky na zvláštní péči o tyto okolní porosty, je nutné obecně závaznou formou definovat vlastní území, na němž se zajišťuje ochrana1.

1 ROTH, P. SOUSTAVA NATURA 2000: Smluvní ochrana. In: Lesnicá práce [online]. 23.7.2007 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://www.silvarium.cz/lesnicka-prace-c-10-01/smluvni-ochrana-lokalitsoustavy-natura-2000-ano-ci-ne

5

Hodnocení stavu a návrh péče o maloplošné zvláště chráněné území Lesní území se zvláštním statutem ochrany Jako lesní území se zvláštním statutem ochrany jsou označována území s pozemky určenými k plnění funkcí lesa, a také území s pozemky, jejichž management je

díky

naplňování

specifických

požadavků

zpravidla

odlišný

od

běžných

hospodářských standardů. K územím se zvláštním statutem ochrany náleží lesní území s rozdílným zaměřením a způsoby ochrany a s rozdílnou legislativní podporou ochrany. K lesním územím se zvláštním statutem ochrany náleží mimo jiných lesní území začleněná do soustavy NATURA 2000. Management lesních území se zvláštním statutem ochrany je založen na těchto předpokladech: •

statut ochrany je podložen legislativně nebo má oporu v legislativě

•

základními legislativními normami jsou zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

•

každá specifikovaná forma statutu ochrany a jí určený specificky uplatňovaný management cíleně upravuje, zpravidla omezuje, obvyklé hospodářské standardy ve srovnatelných přírodních a porostních podmínkách

•

území zařazená do jednotlivých kategorií ochrany jsou pak spravována v souladu se speciálními managementy, formulovanými na základě přírodních a porostních podmínek (podle stavu lesního ekosystému), zaměřenými k dosažení cíle ochrany

•

strategie managementu a podmínky jejich naplnění se mohou dílčím způsobem odlišovat v závislosti na specifických podmínkách a požadavcích vlastníků lesa2. Doporučené zásady hospodaření v jednotlivých typech lesních přírodních

stanovišť obsahují Pravidla hospodaření pro typy lesních přírodních stanovišť v evropsky významných lokalitách soustavy NATURA 20003. 2 SIMON, J. et. al.: Strategie managementu lesních území se zvláštním statutem ochrany. Lesnická práce, s.r.o., nakladatelství a vydavatelství, Kostelec nad Černými lesy, 2010. 568 s. 3 ANONYMUS: Pravidla hospodaření pro typy lesních přírodních stanovišť v evropsky významných lokalitách soustavy NATURA 2000. Planeta:odborný časopis pro životní prostředí, ročník XIV, č. 9. 2006. 40 s.

6


3.2. Aktuální stav vyhlašování EVL v ČR Panonská biogeografická oblast V roce 2005 v maďarském Sarródu proběhl biogeografický seminář pro panonskou oblast. Na základě požadavků Evropské komise ČR doplnila 17 nových EVL a u 18 stávajících EVL došlo ke změně (doplnění předmětu ochrany, změna rozlohy nebo navržené kategorie zvláště chráněného území, v níž bude EVL vyhlášena). EVL v národním seznamu v celé ČR se tímto zvýšil z původního počtu 863 EVL na 879. Změna národního seznamu se odrazila v nařízení vlády č. 301/2007 Sb., kterým se novelizovalo nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam EVL.

Kontinentální biogeografická oblast Biogeografický seminář pro kontinentální oblast proběhl v roce 2006 v Darové u Plzně. Na základě požadavků Evropské komise ČR doplnila 233 nových EVL, u 26 stávajících EVL došlo k jejich velkému rozšíření provázenému změnou kódu, 2 EVL byly značně rozšířeny beze změny kódu, 170 stávajících EVL se jiným způsobem změnilo (např. změna kategorie zvláště chráněného území, doplnění nového předmětu ochrany) a 21 EVL, které již nebyly uvedeny v evropském seznamu, byly z důvodu zániku předmětu ochrany z národního seznamu vyřazeny. Změna národního seznamu se odrazila v nařízení vlády č. 371/2009 Sb., kterým se novelizovalo nařízení vlády č. 132/2005 Sb. ve znění nařízení vlády č. 301/2007 Sb., kterým se stanoví národní seznam EVL. Celkový počet EVL v národním seznamu v celé ČR se tímto zvýšil z 879 na 1082 EVL4. Aktuální přehled jednotlivých EVL lze nalézt na webových stránkách NATURA 20005.

4 EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY. Ministerstvo Životního prostředí [online]. 2008-2011 [cit. 2012-01-30]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/evropsky_vyznamne_lokality 5 NATURA 2000. Evropsky významné lokality v České republice: Seznam lokalit [online]. 2006 [cit. 2012-01-30]. Dostupné z: http://www.nature.cz/natura2000-design3/web_lokality.php?

7

Hodnocení stavu a návrh péče o maloplošné zvláště chráněné území Při budovaní soustavy NATURA 2000 by měly být mj. zohledněny aspekty uchování a zlepšení biologické různorodosti v trvale obhospodařovaných systémech všech typů. Tento cíl je realizovatelný v konkrétních lokalitách pouze za přispění všech zainteresovaných, včetně vlastníků a aktivní prací s veřejností při objasňování nutných omezení, která by měla být doprovázena příslušnými kompenzacemi6. Proces vyhlašování zvláště chráněného území zahájí kraj jako orgán ochrany přírody buď z vlastního podnětu nebo na základě podnětu, který nemá zvláštní předepsané náležitosti (mělo by z něj však být patrno, kdo jej podává a co je jeho obsahem, co požaduje) a může jej podat kdokoli. Tento podnět není pro kraj závazný ve smyslu zahájení procesu vyhlašování. Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území vytváří až orgán ochrany přírody (kraj). Uvede v něm náležitosti uvedené v § 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb., zejména uvede popis významných přírodních prvků, způsob jejich ochrany a cíle, kterých se má vyhlášením zvláště chráněného území dosáhnout. Dále postupuje podle § 40 zákona č. 114/1992 Sb., tzn. oznámí tento návrh dotčeným obcím, krajům a vlastníkům nemovitostí, kteří mohou ve lhůtě 60 dnů podat proti návrhu námitky, se kterými se kraj musí vypořádat. V případě, že žádné námitky podány nebudou nebo se kraj se všemi úspěšně vypořádá, vyhlásí zvláště chráněné území nařízením rady kraje7. Pro území vyhlašovaná podle biotopové směrnice Česká vláda zaslala do Bruselu tzv. národní seznam (vyšel ve sbírce zákonů). Po projednání na biogeografickém semináři byl výsledný, upravený návrh zaslán zpět České vládě, která pak zajistí těmto územím ochranu6. Jelikož do dnešní doby neexistuje jednotná metodika vyhlašování naturových území, která by měla celorepublikovou platnost, záleží postup ochrany těchto území pouze na stanovisku jednotlivých krajích.

6 VLAŠÍN, M. Natura 2000 v Jihomoravském kraji. Brno: ZO ČSOP Veronica, 2005. IČ 13693620. 7 PAVLORKOVÁ, E. Jak se vyhlašují zvláště chráněná území. In: Ekologický právní servis [online]. 2005-2012. 1.10.2009 [cit. 2012-02-15]. Dostupné z: http://www.eps.cz/poradna/kategorie/ochranaprirody-krajiny-ochrana-lesa-pudy/dotaz/vyhlasovani-zvlaste-chranenych-uze 6 VLAŠÍN, M. Natura 2000 v Jihomoravském kraji. Brno: ZO ČSOP Veronica, 2005. IČ 13693620.

8

Hodnocení stavu a návrh péče o maloplošné zvláště chráněné území Kraj jako oprávněný orgán ochrany přírody má aktuálně tři možnosti stanovení ochrany pro území EVL.

1. vyhlášení přírodní památky nebo přírodní rezervace 2. aplikace základní ochrany území jako významného krajinného prvku (VKP) ze zákona 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů 3. zajištění smluvní ochrany území dle § 39 (zákona o ochraně přírody a krajiny)

ad. 1: Přírodní památku nebo přírodní rezervaci vyhlašuje rada kraje vyhláškou.

ad. 2: Významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, skalní útvary.

ad.3: Pro Evropsky významné lokality lze namísto vyhlášení přírodní památky nebo přírodní rezervace, včetně jejich ochranných pásem prohlásit území za chráněné, pokud již nejsou zvláštně chráněny podle tohoto zákona. Na základě písemné smlouvy uzavřené mezi vlastníkem dotčeného pozemku a orgánem, který je oprávněn k jejich vyhlášení. Takto zřízená ochrana je na základě smlouvy vázána k pozemku formou věcného břemene, o jehož zápis do katastru nemovitostí požádá příslušný orgán ochrany přírody. Náležitosti obsahu smlouvy, způsob označení chráněného území upraví a stanoví Ministerstvo životního prostředí prováděcím právním předpisem.

9

Hodnocení stavu a návrh péče o maloplošné zvláště chráněné území Dle ústředního seznamu ochrany přírody se k dnešními dni na území České republiky vyskytuje8: Počet

Výměra (ha)

Podíl na území ČR v%

Přírodní památky

1247

23521,5856

0,29

Přírodní rezervace

802

38744,2485

0,49

Smluvně chráněná území

16

53131,6278

0,67

1087

785731,4106

9,96

Evropsky významné lokality

Dle ústředního seznamu ochrany přírody se k dnešními dni na území Zlínského kraje na okresu Uherské Hradiště vyskytuje8: Počet

Výměra (ha)

Podíl na území okresu v %

Přírodní památky

38

179,8847

0,18

Přírodní rezervace

17

466,8167

0,47

Smluvně chráněná území

-

-

-

27

30955,5497

31,22

Evropsky významné lokality

Příklad rozdílného vyhlašování EVL ve dvou vybraných krajích: Zlínský kraj řeší vyhlašování EVL samostatně v jednotlivých krocích. Nejprve zadá zpracování podkladů pro plány péče, pak zadá zpracování plánů péče. Po zpracování plánů péče řeší v zákonem stanovených podmínkách jeho projednání s dotčenými objekty. Po projednání dojde k vyhlášení území v podobě přírodní památky nebo přírodní rezervace. Poté je řešeno geodetické zaměření území a vyznačení hranic. 8 ÚSTŘEDNÍ SEZNAM OCHRANY PŘÍRODY (ÚSOP). Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [online]. 2012 [cit. 2012-02-15]. Dostupné z: http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/sumarizace/index.php?frame 8 ÚSTŘEDNÍ SEZNAM OCHRANY PŘÍRODY (ÚSOP). Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [online]. 2012 [cit. 2012-02-15]. Dostupné z: http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/sumarizace/index.php?frame

10

Hodnocení stavu a návrh péče o maloplošné zvláště chráněné území Oproti Zlínskému kraji řeší např. Kraj Vysočina vyhlašování EVL v jednom jediném kroku, který zahrnuje zpracování podkladů plánů péče, zpracování plánů péče, vyhlášení a geodetické zaměření území. Charakter zpracování podkladů pro vyhotovení návrhů plánů péče a vyhotovení plánů péče je v jednotlivých krajích dán především zdrojem financí. Kraje můžou čerpat finance z Operačního programu Životní prostředí – Prioritní osa 6.1 Implementace a péče o území soustavy NATURA 2000. Kraje musí vzít na vědomí také požadavky Státního fondu životního prostředí.

11


3.2.1. Aktuální stav vyhlašování EVL ve vybraných státech Zjišťování aktuálního stavu ve vyhlašování evropsky významných lokalit v evropských státech je poměrně problematické, protože neexistují žádné sjednocující směrnice, normy nebo doporučení, které by říkaly jak mají evropské státy postupovat v problematice vyhlašování EVL - jakým způsobem mají být tyto EVL vyhlašovány a jaký způsob ochrany by měly získat. Na základě tohoto stavu si pak každý stát vytvořil své způsoby vyhlašování a je proto problematické se k takovým informacím dostat. Pouze základní informace o NATUŘE 2000 v evropských členských státech lze získat na stránkách NATURA 2000 v položce užitečné odkazy – NATURA 2000 v EU9. Další zajímavou webovou stránkou, která má informativní charakter je NATURA 2000 Viewer10, na které se nachází mapa Evropy s vyznačenými územími EVL a ptačích oblastí. Po najetí na jakékoliv území NATURY 2000 a rozkliknutí území se otevře panel se základními informacemi o území, jako jsou jméno, kód území, druh, velikost, odkaz na fotografie území a Standard data form11. Důležité informace a odkazy lze získat také ze stránek NATURA 2000 ve Slovenské republice. Na těchto stránkách lze získat např. informace o lesních biotopech evropského významu na Slovensku nebo publikaci o stavu biotopů a druhů evropského významu12.

Postup výběru území evropského významu - Slovensko Výběr území evropského významu je postavený na vědeckých principech, přičemž zohledňuje celkové rozšíření biotopů nebo biotopů druhů uvedených v přílohách směrnice o biotopech na území celého státu. Evropská komise vyžaduje od členských států dostatečné zastoupení biotopů a biotopových druhů v územích zařazených 9 NATURA 2000 v EU. Natura 2000 AOPK ČR [online]. 2012 [cit. 2012-02-29]. Dostupné z: http://www.nature.cz/natura2000-design3/sub-text.php?id=1949&akce=&ssHledat= 10 NATURA 2000 Viewer. NATURA 2000 [online]. 2012 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: http://natura2000.eea.europa.eu/# 11 NATURA 2000 Standard data form. NATURA 2000 [online]. 2010 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: http://natura2000.eea.europa.eu/natura2000/SDF.aspx?site=CZ0724091 12 NATURA 2000 Štátná Ochrana prírody SR. Publikace a dokumenty. [online]. 2012 [cit. 2012-02-29]. Dostupné z: http://www.sopsr.sk/natura/index1.php?p=9&lang=sk

12

Hodnocení stavu a návrh péče o maloplošné zvláště chráněné území do soustavy NATURA 2000 z hlediska zachování jejich příznivého stavu v rámci jednotlivých biogeografických regionů. Zpravidla to bývá od 20 % do 60 % z celkové rozlohy biotopu nebo biotopů druhů v rámci biogeografického regionu v zemi. V případě prioritních biotopů a druhů může Evropská komise požadovat pokrytí až do 100% celkové rozlohy biotopu nebo biotopů druhů. Ve Slovenské republice se vyskytuje: – 66 typů biotopů z přílohy I směrnice o biotopech, – 49 druhů volně rostoucích rostlin z přílohy II směrnice o biotopech, – 139 druhů volně žijících živočichů z přílohy II směrnice o biotopech. Postup výběru lokalit byl rozdělen do 9 fází: Fáze 1. - Sběr údajů Fáze 2. - Tvorba GRID vrstev Fáze 3. - Vážení dat v rámci výskytu jednoho taxonu nebo biotopu Fáze 4. - Vážení druhů nebo biotopů mezi sebou Fáze 5. - Syntéza všech vrstev s výskytem druhů a biotopů Fáze 6. - Před selekce území Fáze 7. - Přezkoumání prvního návrhu území evropského významu na základě kritérií Fáze 8. - Zpřesňování hranic před selektovaných území Fáze 9. - Ověření podkladových údajů z databáze v terénu13

V problematice vyhlašování a péče o území NATURY 2000 v evropských státech je nutné vyzdvihnout diplomovou práci Evy Daňkové, na téma Péče o lesy v evropské soustavě chráněných území NATURA 2000 ve Francii.

13 ANONYMUS. Postup výberu území európskeho významu. Ustanovenie sústavy NATURA 2000 na Slovensku. 2001, s. 9.

13

Hodnocení stavu a návrh péče o maloplošné zvláště chráněné území NATURA 2000 ve Francii Požadavky obou směrnic („o ptácích a o stanovištích“) byly ve Francii přepsány do nařízení ze dne 11. dubna 2001, podle kterého je povinnost umožnit chránit „reprezentativní vzorek nejohroženějších přírodních stanovišť a druhů Evropy“ za harmonické spolu existence lidských aktivit. Aby byla splněna podmínka trvalého hospodaření v přírodních oblastech ve smyslu NATURY 2000, rozhodla se Francie pro smluvní politiku, protože zapojení lokálních partnerů a obzvláště vlastníků a správců je zde nejlepší zárukou déletrvajícího úspěchu této sítě. Výsledky analýz Komise EU dělaných za účelem harmonizace ukázaly, že v roce 2001 Francie splnila 64 % povinností vyplývajících ze směrnic. Přitom evropský

průměr

tohoto

plnění

členskými

státy

se

pohybuje

kolem

50 %. Francie pak zavedla transparentní a lépe organizované vyjednávání smluvních podmínek (concertation) mezi všemi zúčastněnými stranami (vlastník, správce, stát, Komise). Určení evropsky významné lokality trvá ve Francii obecně déle než u ptačí oblasti. Od roku 2006 byly hlavní odpovědnosti za plnění plánů péče pro lokality NATURY 2000 přeneseny na pověřené obce. Pro každou lokalitu NATURY 2000 byl vyhotoven plán péče zvaný „document d’objectif“ (DOCOB) během dvou až tříletého procesu vyjednávání smluvních podmínek pro každou lokalitu zvlášť. Tento proces je řízený komisí, kterou jmenuje prefekt. DOCOB by měl obsahovat dvě části: kompilační část obsahující ekologickou a antropickou charakteristiku lokality, inventarizace, předmět ochrany a cíl péče a část syntézy, ve které jsou hospodářská doporučení a konkrétní opatření pro zajištění zachování předmětu ochrany. Slouží jako zdroj informací pro všechny zúčastněné strany smlouvy. Lokality soustavy NATURA 2000 nemají být pouze rezervacemi s přísnou ochranou, kde je vyloučeno hospodaření či dokonce jakýkoliv lidský zásah. Často jsou to naopak území, kde se díky tradičnímu a citlivému hospodaření dochovala cenná společenstva nebo vzácný rostlinný či živočišný druh. Takový způsob hospodaření se stává důležitým nástrojem ochrany. 14

Hodnocení stavu a návrh péče o maloplošné zvláště chráněné území V lokalitách soustavy NATURA 2000 jsou tedy zakázány jen takové činnosti, které mají negativní vliv na výskyt předmětů ochrany. Proto také veškeré plány a projekty, které nějakým způsobem mohou významně ovlivnit evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, podléhají samostatnému posuzování vlivů projektů z hlediska zachování předmětu ochrany. Držitelé pozemku mohou dobrovolně podepsat smlouvu, na základě které pak dostávají finanční podporu, umožňující jim změnit místní činnost tak, aby byla chráněna druhová rozmanitost. Nejsou ale povinni své postupy hospodaření měnit, pokud neodporují péči o předmět ochrany definovaném v plánech DOCOB. Každý takový plán zpracovávaný Národní lesnickou organizací ve spolupráci s Evropskou Unií stojí průměrně 50 až 100 000 €. Omezení, vyplývající z implementace směrnic do francouzských zákonů, jsou vyšší zdanění pozemků, povinnost sladit plány péče s požadavky sítě NATURA 2000, případně původní plány přepracovat. Stát v nařízení také vymezuje možné části smlouvy NATURA 2000. Náklady na realizaci smlouvy jsou odhadovány regionálně veřejným orgánem s pomocí odborné komise. Od roku 2005 je Francie navíc členem Eurosite, což je nejrozsáhlejší síť věnovaná zachování přírody, shromažďující více než 95 členských organizací (včetně veřejných orgánů, soukromých organizací a nevládních organizací) z 26 evropských zemí. Jejím cílem je výměna praktických a technických informací o přírodním managementu mezi evropskými přírodními lokalitami za účelem zlepšení zachování přírody v Evropě14.

14 DAŇKOVÁ, E. Péče o lesy v evropské soustavě chráněných územích NATURA 2000 ve Francii. Brno, 2009. 115 s. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně.

15


3.3. Přístupy k řešení péče o MZCHÚ v rámci EVL Přístupy k řešení péče o maloplošné zvláště chráněné území v rámci EVL jsou rozdílné. Záleží na nastavení způsobu ochrany daného území a tím pádem i na přístupech péče. Přístupy ochrany se především odvíjí od velikosti území, zachovalosti a významnosti území z hlediska předmětu ochrany. Pokud je území EVL malé rozlohy, pak se vyhlásí celé území jako přírodní památka nebo přírodní rezervace. Příkladem může být PP Skalky na katastrálním území Bánova (0,8704ha), která je totožná s územím EVL Valy-Bučník. U velkoplošných nelesních společenstev nebo u kombinací nelesních a lesních společenstev se nejzachovalejší a nejvýznamnější části území (z hlediska předmětu ochrany) vyhlásí jako přírodní památka nebo přírodní rezervace. Příkladem tohoto způsobu vyhlášení může být EVL Nad Jasenkou na katastrálním území Jasenky (668 ha), která představuje krajinnou mozaiku lesů, luk, pastvin, suchých trávníků a pramenišť, obsahující 4 přírodní památky – Uhleřiska, Kaňátky, Mokřady Vesník I. a Mokřady Vesník II. U velkoplošných lesních EVL se postupuje dvěma způsoby. První způsob je ten, že se celé území vyhlásí jako přírodní památka nebo přírodní rezervace. Druhý způsob spočívá v tom, že se celému území přiřadí základní ochrana vyplývající ze zákona 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů, kdy je les považován za významný krajinný prvek dle § 3. Pro předměty ochrany evropsky významné lokality se pak na území se základní ochranou vyhlásí maloplošné zvláště chráněné území. Příkladem může být EVL Chřiby obsahující na příklad již současné PP Maršava nebo PR Holý Kopec. Další možností ochrany a následné péče je využití smluvní ochrany, která se prozatím na území Zlínského kraje neuplatňuje.

16


4. Metodika 4.1. Pracovní postup a) získání dostupných podkladů a informací o území Získání dostupných podkladů k problematice vzájemného překryvu EVL a MZCHÚ je obtížné, protože doposud neexistuje potřebná literatura, která by se zabývala touto problematikou. Zmiňovaná problematika byla konzultována s JUDr. Mgr. Jaroslavem Knotkem, Ph.D. z Ústavu aplikované a krajinné ekologie. Dále byla problematika a aktuální potřeby zkoumaného území konzultovány s Ing. Zdeňkem Zálešákem z Lesní správy Buchlovice.

b) terénní průzkum Terénní průzkum probíhal průběžně od července 2010.

c) kancelářské zpracování Kancelářské zpracování spočívá ve zpracování informací k problematice EVL, vytvoření podkladů pro plán péče, výsledných map, tabulek a fotodokumentace.

17


4.2. Popis vlastní metodiky Struktura diplomové práce odpovídá doporučené osnově Ministerstva životního prostředí pro plány péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma, která je platná k 30. 1. 2009. Tuto osnovu lze získat na webových stránkách MŽP15. Další možností k popisu řešeného území je využití metodiky Ministerstva Životního prostředí – Metodika vyhlašování přírodních rezervací a přírodních památek. Tato metodika řeší na příklad hlavní rozdíly mezi kategorií rezervace a památka. Dále řeší základní typy předmětů ochrany členěné podle kategorií rezervace a památka. Zkoumá také území s více předměty ochrany, které jsou různého charakteru. Stanovuje ochranné pásmo. Dále se zabývá přípravou návrhu na vyhlášení, postupem projednávání návrhu s obcemi, kraji a vlastníky nemovitostí, konečnou úpravou návrhu a geodetickým zaměřením hranic. Posléze řeší vydání vyhlašovacího právního předpisu z hlediska přípravy nařízení, projednání návrhu nařízení a vydání nařízení nebo případné změny a zrušení zvláště chráněného území16. Při zpracování práce byla brána v úvahu také vyhláška 64/2011 Sb., o plánech péče, podkladech o vyhlašování, evidenci a označování chráněných území.

Problematikou se zabývají také tyto zákony a vyhlášky: zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví seznam evropsky významných lokalit vyhláška č. 166/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti 15 Osnova plánů péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma [online]. Ministerstvo Životního prostředí, 2008-2011 [cit. 2012-01-31]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/osnova_planu_pece 16 METODIKA VYHLAŠOVÁNÍ PŘÍRODNÍCH REZERVACÍ A PŘÍRODNÍCH PAMÁTEK. Praha: Ministerstvo Životního prostředí, 2011, 47 s.

18

Hodnocení stavu a návrh péče o maloplošné zvláště chráněné území s vytvářením soustavy NATURA 2000 vyhláška č. 335/2006 Sb., kterou se stanoví podmínky a způsob poskytování finanční náhrady za újmu vzniklou omezením lesního hospodaření, vzor a náležitosti uplatnění nároku vyhláška č. 64/2011 Sb., o plánech péče, podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území

19


5. Výsledky 5.1. Základní údaje o zvláště chráněném území 5.1.1. Základní identifikační údaje Standardně se pro podklad plánu péče vyplňují všechny položky. Jelikož je zkoumaná lokalita v návrhu řízení, nejsou proto některá pole vyplněna.

Evidenční číslo: Kategorie ochrany: přírodní rezervace Název území: Zbojník Druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: Orgán, který předpis vydal: Číslo předpisu: Datum platnosti předpisu: Datum účinnosti předpisu:

5.1.2. Údaje o lokalizaci území Kraj: Zlínský Okres: Uherské Hradiště Obec s rozšířenou působností: Uherské Hradiště Obec s pověřeným obecním úřadem: Uherské Hradiště Obec: Městys Buchlovice Katastrální území: Buchlovice

20


5.1.3. Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Tab. č. 1: Zvláště chráněné území - PR Zbojník Katastrální území Buchlovice 6156251718 Číslo parČíslo cely podle parcely PK nebo podle jiných KN evidencí 2672/19 2672/22 2672/27 2672/28 2672/29 2672/32 2672/33 2672/35 2672/36 2672/40 2672/49 2685/1 2685/2 2685/3 2685/4 2685/5 2685/6 2685/7 2686/2 2686/3 3675 Celkem

Druh pozemku podle KN lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek

Výměra parcely celková Výměra Způsob využití po- Číslo listu podle KN parcely v zemku podle KN vlastnictví (m2 ) ZCHÚ (m2 ) 2485 1446819 1001153,49 2485 1004681 228997,69 1221 293 293 1221 43 43 2485 33 33 2485 2313 2313 2409 115 115 2485 77 77 2409 274 274 992 34 34 2485 3801 3801 2409 3359 3359 2485 1596 1596 2485 1671 1671 992 394 394 992 663 663 2485 101 101 1696 914 914 2485 257 257 2485 26 26 ostatní komunikace 2485 24951 14712,82 1260828

17 KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ BUCHLOVICE. Územně identifikační registr ČR [online]. 1997-2011 [cit. 2012-01-31]. Dostupné z: http://uir.cz/katastralni-uzemi/61562/Buchlovice 18 ČUZK nahlížení do katastru nemovitostí.Vyhledání parcely. [online]. 2004-2012 [cit. 2012-02-09]. Dostupné z: http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberParcelu.aspx

21

Hodnocení stavu a návrh péče o maloplošné zvláště chráněné území Tab. č. 2.: Seznam listů vlastnictví k parcelnímu vymezení PR Zbojník

LV Vlastník 992 Švaniga Lubomír, Fűgnerova 945/9, Opava, Kateřinky, 747 05 1221 Lakomý Emil, 27, Stupava, 686 01 1696 Dvořan Petr, Masarykova 411, Buchlovice, 687 08 Mitáš Jiří, Masarykova 265, Buchlovice, 687 08, Mitáš Lubomír, 156, Modrá, 687 06, Mitáš Miroslav, Suchý Řádek 767, Buchlovice, 687 08, 2409 Mitáš Pavel, Lomená 898, Uherské Hradiště, Mařatice, 686 05 Česká republika, Lesy České republiky, s.p., Přemyslova 1106/19, 2485 Hradec Králové, Nový Hradec Králové, 501 68

22


5.1.4. Výměra území a jeho ochranného pásma Tab. č. 3: Výměra PR Zbojník a jeho ochranného pásma

Druh pozemku Lesní pozemky

Vodní plochy Trvalé travní porosty Orná půda Ostatní zemědělské pozemky

Způsob využití ZCHÚ plocha v ha OP plocha v ha pozemku ZCHÚ plocha v ha 126,0828 16,4790 Zamokřená plocha Rybník nebo nádrž 0,3160 0,8982 Vodní tok 0,5822 -

-

-

-

Ostatní plochy

-

Zastavěné plochy a nádvoří Plocha celkem

126,0828

5,1563

Jiná plocha Ostatní 1,6319 komunikace 24,1654

23

0,5494 1,0825


5.1.5. Překryv území s jinými chráněnými územími Národní park: NE Chráněná krajinná oblast: NE

Jiný typ chráněného území: Přírodní park Chřiby ÚSES Z

webových

stránek

Národního

geoportálu

INSPIRE

bylo

zjištěno,

že zkoumaným územím prochází regionální biokoridor: Buchlovské lesy - Boršice, který leží v těsné blízkosti nadregionálního biocentra: Buchlovské lesy. Z webových stránek ÚHUL Brandýs nad Labem byly zjištěny jiné informace. Dle ÚHUL se na zkoumaném území nachází tři lokální biocentra: Nad dlouhou řekou, V nivě a Proštěpená. Dále územím prochází lokální biokoridor, který propojuje nadregionální biocentrum Buchlovské lesy s lokálním biocentrem V nivě a lokálním biocentrem U Smraďavky. Území prochází také regionální biokoridor, který spojuje nadregionální biocentrum Buchlovské lesy s lokálním biocentrem Nad dlouhou řekou s lokálním biocentrem Proštěpená a lokálním biocentrem U Smraďavky.

NATURA 2000: Ptačí oblast: NE Evropsky významná lokalita: Chřiby (CZ0724091)

5.1.6. Kategorie IUCN IV řízená rezervace

24


5.1.7. Předmět ochrany ZCHÚ Zachovalá

mozaika

společenstev

květnatých

bučin,

západokarpatských

dubohabřin, a acidofilních bučin. Na lokalitě je nutné provést inventarizační průzkum, na jehož základě by se rozšířil předmět ochrany o případné podložené nálezy chráněných druhů rostlin a živočichů.

Tab. č. 4: Ekosystémy19 Název ekosystému

L 5.1 Květnaté bučiny

L 3.3B Západokarpatské dubohabřiny

L 5.4 Acidofilní bučiny X 9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatým kulturami

Podíl plochy v ZCHÚ (%)

Popis ekosystému Listnaté lesy s převládajícím bukem lesním (Fagus sylvatica) a někdy s příměsí dalších list (Acer platanoides, A. Pseudoplatanus, Carpinus betulus, Fraxinus excelsior, Quercus petraea, Tilia cordata, Tilia platyphyllos a Ulmus glabra). Vyskytují se na eutrofních, obvykle kambizemních půdách s 37 rychlou mineralizací humusu. Lesy s převahou habru obecného (Carpinus betulus), dubu zimního a letního (Quercus petraea a Q. robur) a poměrně častou příměsí babyky (Acer campestre) a břeku (Sorbus torminalis) v nižší úrovni stromového patra. Vyskytují se nejčastěji v nižších částech 56 svahů nebo v menších údolích. Listnaté nebo smíšené lesy s převládajícím bukem lesním (Fagus sylvatica) a příměsí dalších listnáčů (Acer pseudoplatanus, Quercus petraea, Q. robur, Tilia cordata, aj.). Keřové patro většinou chybí nebo má malou pokryvnost. Vyskytují se na mírných i strmých svazích s 4 minerálně chudými půdami.

3 Není předmětem zájmu

19 CHYTRÝ, M., KUČERA, T., KOČÍ, M., (eds.). Katalog biotopů. První vydání. Praha: AOPK ČR, 2001, 307 s. ISBN 80-86064-55-7.

25


5.1.8. Předmět ochrany EVL, s kterými je ZCHÚ v překryvu Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis), širokolisté suché trávníky s význačným výskytem vstavačovitých ale bez jalovce obecného (Juniperus communis), acidofilní suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých, střídavě vlhké bezkolencové louky, luční pěnovcová prameniště, lesní pěnovcová prameniště, štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin, květnaté bučiny a západokarpatské dubohabřiny, suťové lesy, údolní jasanovo-olšové luhy; typické porosty, vlhká tužebníková lada, mezofilní ovsíkové louky jsou předmětem ochrany v evropsky významné lokalitě Chřiby (CZ0724091). Dále jsou předmětem ochrany v EVL Chřiby tesařík alpský, vrkoč útlý a ohniváček černočárný. Přírodní rezervace Zbojník je navrhovaná na ochranu květnatých bučin, západokarpatských dubohabřin a acidofilních bučin.

5.1.9. Cíl ochrany Cílem ochrany v PR Zbojník je zachování reprezentativních, v Chřibech původních, lesních ekosystémů s tradičními způsoby lesního hospodaření, včetně středního lesa. Současně je cílem ochrany udržení přírodě blízkého stavu porostů lokality, které by se v budoucnu mohly stát útočištěm řady významných druhů, zejména tesaříka alpského.

26


5.2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 5.2.1. Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Lokalita se nachází cca 1 km západně od Buchlovic, v místní části Újezda na úbočích severoseverozápadní, západní až jihozápadní expozice. Nadmořská výška lokality je 250 – 440 m.n.m.

STRUČNÁ PŘÍRODNÍ CHARAKTERISTKA Geomorfologické poměry Území je rozčleněno do následujících jednotek20: Provincie: Západní Karpaty Soustava: Vnější Západní Karpaty Podsoustava: Středomoravské Karpaty Celek: Chřiby Podcelek: Stupavská vrchovina Okrsek: Chřibské hřbety

Geologické poměry Území geologicky náleží k soustavě karpatské - k moravskému flyši. Na rozhraní mezi staršími a mladšími třetihorami byl flyš postižen horotvornými pohyby a byl sunut jako příkrov opět na vnější stranu karpatského oblouku na Moravu. 20 KOCMAN, L. Geologické poměry okresu Uherského Hradiště. Redakční rada: Z. Šmatelková, VI. Klimentová, M. Slováčková . Uherské Hradiště : Okresní výbor Českého svazu ochránců přírody v Uh. Hradišti ve spolupráci s odborem školství ONV a kabinetem přírodopisu OPS, [198-?]. 38 s. ISBN č. J. 377/30-LA.

27

Hodnocení stavu a návrh péče o maloplošné zvláště chráněné území Tak vznikl magurský příkrov, kterým vznikly Chřiby21.

Pedologické poměry Lesní půdy oblasti je možno z velké části pokládat za půdy v přirozeném stavu, neboť se na nich uchovaly z velké části listnaté porosty. V dominantní formě se zde vyskytuje půdní typ kambizem. Z hlediska zrnitosti jsou tyto půdy většinou středně těžké až těžké. Živnost lesního stanoviště je ovlivněna poměrem pískovcové a jílovcové složky v substrátu22.

Klimatické poměry V mírně teplé klimatické oblasti leží Chřiby. Léto je dlouhé, teplé, suché. Přechodné období je krátké s mírně teplým jarem a podzimem. Zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. V období říjen až březen zde spadne 217 až 404 mm srážek, což znamená 36 až 43% ročního úhrnu. V období duben až září spadne 380 až 522 mm srážek. Z ročního úhrnu je to 57 až 64 %. Největší množství srážek připadá na červenec, nejméně na únor. Počet dnů se srážkami 1 mm a více se za rok pohybuje kolem 90 až 110, v létě kolem 50 až 55, v zimním půlroku pak od 42 do 52. Dnů se srážkami 10 mm a více je v průměru za rok od 16 do 22. Většina z nich připadá na letní období, zbytek od 5 do 8 dnů se vyskytuje v zimě. V zimním období padají srážky v podobě sněhu. Za rok je takových dnů 25 až 40. Oblast Chřibů je převážně porostlá lesem, nejsou zde proto tak výrazné předpoklady k častějšímu vzniku místních inverzí. Podle klimatického členění, na území lesní oblasti převažuje mírně teplá oblast (MT11, MT 9), západní nížinná část náleží do teplé oblasti (T2)23. 21 HUBÁČEK, J. Přírodní poměry okresu uherskohradišťského : Část geologická. Uherské Hradiště: Okresní museum v Uherském Hradišti, 1955. 16 s. ISBN 15164-4535/55. 22 TEXTOVÁ ČÁST LHP : LHC Buchlovice Platnost 1.1.2005 - 31.12.2014. Zpracovatel plánu LHProjekt a.s. [s.l.]: OkÚ Hradec Králové, RŽP, 2004. 377 s. 23 NEKUDA, V. Uherskohradišťsko; 2. upr. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně ve spolupráci se Slováckým muzeem v Uherském Hradišti , 1992. 855 s. Vlastivěda moravská; sv. 63. ISBN 80-85048-39-6 .

28

Hodnocení stavu a návrh péče o maloplošné zvláště chráněné území Vodní poměry Hydrologicky náleží Chřibská oblast do povodí řeky Moravy, která obtéká Chřiby z východní strany. Jihovýchodní část Chřibů pak odvodňují říčka Salaška s přítoky Modřanským a Bunčanským potokem, dále Zlechovský potok a Dlouhá řeka s přítoky Buchlovickým potokem zleva a Medlovickým potokem zprava24. Z hydrologického hlediska náleží PR Zbojník do povodí Dlouhé řeky.

Biota Převažují přirozená nebo přírodě blízká lesní společenstva s charakteristickou výškovou členitostí a vazbou na příslušná stanoviště L5.1, L3.3B, L5.4. Ve flóře se uplatňují zejména druhy nižších karpatských pohoří, jako je ostřice chlupatá (Carex pilosa), o. převislá (C. pendula), svízel Schultesův (Galium schultesii), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), hvězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis)25. Od nadmořské výšky 250 m n. m. se vyskytuje čolek horský (Triturus alpestris) a vystupuje dále až do nejvyšších poloh. Kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) je svým výskytem je vázána na lesní biocenózy, kde obývá kaluže na lesních cestách a drobné tůňky. Na stálých vodních plochách se může vyskytovat ropucha obecná (Bufo bufo).Od nejnižších poloh po nejvyšší partie pohoří se vyskytuje ještěrka obecná (Lacerta agilis)26. Ve starších světlých listnatých porostech hnízdí holub doupňák (Columba oenas). Hnízdo je umístěno ve vhodných dutinách, mnohdy po datlu černém. 24 HRABEC, J., MIKULA, F., STRATIL, K. Chřiby: Turistický průvodce. Obálka a grafická úprava Salajka, J. Uherské Hradiště: LVPrint, 1998. 232 s. 25 SCHNEIDER, J.; LACINA, D.; KUPEC, P. Podklady pro plány péče v EVL Zlínského kraje: Natura 2000 ve Zlínském kraji. [s.l.]: [s.n.], 2009. 54 s. 26 DUŠEK, J., PECHOVÁ, L., ŠTEFÁNEK, J.: Obojživelnící a plazy Chřibů (Rozšíření obojživelníků a plazů v uherskohradišťské části Chřibů). In: SCHNEIDER, J; KUPEC, P; REBROŠOVÁ, K. Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny. Výzkum a praxe: Sborník z kolokvia - 29. - 30. 4. 2008. Modrá. Brno: MZLU v Brně, 2008. ISBN 978-80-7375-193-7. str. 66 - 71

29

Hodnocení stavu a návrh péče o maloplošné zvláště chráněné území Strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos) obývá listnaté nebo i smíšené lesy, hlavně staré bukové porosty ve vyšších polohách. Pro strakapouda je důležitá přítomnost trouchnivějících nebo suchých kmenů, které slouží k stavbě hnízda, získávání potravy nebo k vokalizaci. Strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) preferuje listnaté lesy, zvláště staré dubové a habrové. Důležitou podmínkou pro žlunu šedou (Picus canus) je dostupnost optimálního množství stárnoucích, respektive odumírajících a suchých stromů27. V navrhovaném území PR Zbojník dosud nebyla provedena inventarizace rostlinných či živočišných druhů.

Přírodní stav geobiocenóz Na slunných expozicích mírných až středních svahů území převažují typické dubové bučiny (Querci-fageta typica) 3B3 doplněné na východě o typické bukové doubravy (Fagi-querceta typica) 2B3. Celým územím pak prochází ostrůvkovité zastoupení dalších skupin typů geobiocénů. V synusii dřevin 3B3 převažuje dobře vzrůstavý buk dále pak dub zimní. Zastoupení dalších dřevin je nízké. Keřové patro nebývá vyvinuto. Synusie podrostu je tvořena takřka výhradně mezotrofními druhy. Hlavní dřevinou 2B3 je dub zimní, významnou příměs tvoří habr a buk. Nepravidelně mohou být přimíšeny lípa srdčitá a jeřáb břek. Keřové patro není souvisle vytvořeno. Ráz synusii podrostu udávají druhy trávovitého charakteru. Nejčastěji bývá dominantní lipnice hajní. Na vypuklých svazích na západě území se vyskytuje ostrůvkovité zastoupení bukové doubravy (Fagi-querceta) 2AB3. Na slunných expozicích mírných až středních svazích široce klenutých hřbetů v západním cípu lokality se vyskytují lipové dubové bučiny (Querci-fageta tiliae) 3BD3. V dřevinném patře převládá buk nad dubem zimním. Pravidelnou příměs tvoří lípa srdčitá a velkolistá. Z keřů se dosti pravidelně vyskytuje líska obecná. V synusii podrostu se k dominatním mezotrofním druhům 27 SYCHRA, J. , ČAMPLÍK, G.: Významní ptáci Chřibů a jejich monitoring. In: REBROŠOVÁ, K., SCHNEIDER, J.: Chřiby 2009 - krajina, les, voda. Příroda a hospodaření v krajině chlumních oblastí. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009. 125 s. ISBN 978-80-7375341-2. str. 40-42

30

Hodnocení stavu a návrh péče o maloplošné zvláště chráněné území přidružují některé druhy s kalcifilní tendencí. Z trávovitých druhů patří k dominantám válečka prapořitá, válečka lesní, lipnice hajní. V severozápadní části území se vyskytuje ostrůvek bukových dřínových javořin (Corni-acereta fagi) 3CD3. V rámci 3. dubobukového stupně se jedná o společenstva s druhově nejbohatším dřevinným patrem. Hlavní úroveň tvoří javory klen a mléč, buk, lípy srdčitá a velkolistá. Často se vyskytuje dub zimní a jasan ztepilý. V podúrovni rostou habr, babyka a jeřáb břek. Z keřů se vyskytuje alespoň některý druh s kalcifilní tendencí, především dřín, dřišťál obecný nebo klokoč zpeřený. V druhově bohaté synusii podrostu je charakteristický společný výskyt druhů mezofilních, nitrofilních a druhů s kalcifilní tendencí28.

28 BUČEK, A., LACINA, J.. Geobiocenologie II.. Brno : MZLU v Brně, 1999. Charakteristiky skupin typů geobiocénů, s. 235.

31


5.2.2. Historie využívání území a zásadní pozitivní a negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Území PR Zbojník je součástí přírodního parku Chřiby, avšak aktivní ochrana přírody zde nebyla dosud uplatňována.

b) lesní hospodářství Díky přírodě blízkému hospodaření v minulosti i současnosti jsou lesní porosty na území navrhované přírodní rezervace Zbojník ekologicky stabilní a cenné z hlediska ochrany přírody. Pro zachování přirozeného charakteru lesa bude vhodné ponechat v jednotlivých porostech dřevo k zetlení. Tento fakt, ale naráží na velkou potřebu místních obyvatel (především chatařů) na palivové dříví, kteří pravidelně z tohoto důvodu navštěvují okolní lesy. Na lokalitě je proto patrný značný rozdíl v zásobě ležícího dřeva, tj. zetlelého dřeva. Lesní porosty snadno přístupné a napojené na místní lesní komunikace mají zásobu ležícího dřeva téměř nulovou. Porosty ve srázech, hůře přístupné, nenapojené na lokální komunikace mají zásobu ležícího dřeva téměř stoprocentní. Proto bude vhodnější ponechat více dřeva k zetlení v porostech, které jsou více vzdáleny od významných lesních komunikací.

c) myslivost Na přirozeném zmlazení v území je patrný poměrně velký tlak zvěře, což se nejvíce projeví v semenných rocích. Pro úspěšnou obnovu porostů bude nutné vyplocovat kotlíky přirozeného zmlazení.

d) rekreace a sport Na území PR Zbojník jsou značené stezky pro pěší turisty, ale také hipostezky. 32

Hodnocení stavu a návrh péče o maloplošné zvláště chráněné území Samozřejmostí je také možnost cykloturistiky na lesních stezkách nebo také zimní trasy pro běžkaře. Skalní útvary území slouží převážně k lezení pro horolezce. Další kategorií rekreantů vyskytující se na lokalitě ve velkém množství jsou houbaři. V budoucnosti bude nutné realizovat opatření, aby nedocházelo ke kolizi rekreace a ochrany přírody (např. riziko úrazu od padajících větví). Vhodnou formou vysvětlení by mohly být informativní a naučné tabule, které pozitivně ovlivňují smýšlení turistů a místního obyvatelstva. Dále by bylo vhodné zmapování nebo zaktualizování vedení všech turistických stezek (pro pěší cyklostezky a hipostezky), které vedou nejen přes území PR Zbojníku ale i přes celé území přírodního parku Chřiby.

5.2.3. Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy • LHP, LHC Buchlovice (603 000); 1.1.2005 - 31.12.2014 • LHO Uherské Hradiště - Buchlovice (603801); 1.1.2005-31.12.2014 • OPRL PLO 36 Středomoravské Karpaty • Generel ÚSES pro Chřiby (ARVITA P spol. s. r. o.) • Koncepce a strategie ochrany přírody a krajiny Zlínského kraje (ARVITA P spol., s.r.o.) • Vyhlášení EVL Chřiby (132/2005 Sb.) • Zásady územního rozvoje Zlínského kraje • Plán oblasti povodí Moravy • Územní plány dotčených obcí

33


5.2.4. Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Tab. č. 5: Základní údaje o lesích

Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek/zařizovací obvod Výměra LHC (zařizovacího obvodu) v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka

36- Středomoravské Karpaty 603 000 – Buchlovice 126,0828 2005-2014 LS Buchlovice, Lesy ČR, s.p. revír Buchlovice

Tab. č. 6: Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů29 Přírodní lesní oblast Soubor lesních typů (SLT) Název SLT 0Z Reliktní bor

Přirozená dřevinná skladba SLT BO8 DB1 BK1 BŘ

Výměra Podíl v (ha) % 0,4564 0,36

DB6 BK2 LP1 HB1 BB JV 2B Bohatá buková doubrava BŘK JL 11,0754 DB7 BK1 HB1 LP1 JV BB 2H Hlinitá buková doubrava BŘK 29,8466 DB6 BO2 BK(LP)1 HB1 2I Uléhavá kyselá buková doubrava BŘ 22,2575 DB6 BO2 BK1 HB(LP)1 2N Kamenitá kyselá buková doubrava BŘ 1,3174 3B Bohatá dubová bučina BK7 LP2 DB1 HB KL TŘ JS 21,9421 BK6 KL2 DB1 LP1 HB JS 3D Obohacená dubová bučina JL TŘ 17,6014 3H Hlinitá dubová bučina BK6 KL2 LP1 DB1 HB JS 16,2373 3K Kyselá dubová bučina BK6 DB2 BO2 HB BŘ JŘ 2,7783 3N Kamenitá kyselá dubová bučina BK7 DB2 BO1 HB BŘ JŘ 2,1468 3Y Skeletová dubová bučina BK6 DB2 BO2 HB BŘ JŘ 0,4236 Celkem 126,0828

8,78 23,67 17,65 1,04 17,4 13,96 12,88 2,2 1,7 0,34 100

29 OBLASTNÍ PLÁNY ROZVOJE LESŮ. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů [online]. 2011 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://geoportal2.uhul.cz/wms_oprl?SERVICE=WMS

34


5.2.4.1. Základní údaje o útvarech neživé přírody Na území přírodní památky Zbojník se nachází několik separovaných skalních útvarů. Mezi nejvýznamnější patří Karlova skála a skalní útvar Zbojník, který je patrně pojmenován podle hlavy, která je vytesána na této skále a který dal název celé oblasti.

5.2.5. Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Na území dosud nebyl realizován management ochrany přírody. Jeho cílem bude především zachovat a udržovat střední les v dubohabřinách.

5.2.6. Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Na území navrhované přírodní rezervace Zbojník nedochází ke střetům prioritních zájmů ochrany přírody, tzn. ochrana biotopů přispívá k ochraně cenných druhů.

35


5.3. Plán zásahů a opatření 5.3.1. Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 5.3.1.1. Rámcové zásady péče o území30 Specifikováno pro podmínky navrhovaného MZCHÚ Zbojník

30 SCHNEIDER J. a kol., Plán péče pro přírodní památku Chřiby (Zlínský kraj) na období 2012-2021, Újezd u Tišnova. S-atelier, 2011. 106 s.

36


37


38


39


40


41


42


43


44


45

5.3.1.2. Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území PR Zbojník Porostní skupina

Výměra (ha) Číslo RSH/PT

204Da2

0,1880

204Da5

1,0308

208Aa11

0,7186

208Aa4

0,3631

208Aa7 20,3174

208Ba7/I

3,7581

208Ba7/II

6,7067

208Ba7/III

3,4893

Stupeň Zastoupení dřevin v % přirozenosti

Doporučený zásah

Mladé porosty vychovávat dle RSH - Probírku provádět 1x v intervalu 10 let. Při výchovných zásazích dbát na šetření podrostu a podporování vtroušených 45/JEHL. SM40,DG30,JDO30 les nepůvodní listnáčů. Mladé porosty vychovávat dle RSH - Probírku BK63,DBZ30,HB4,BO provádět 1x v intervalu 10 let. Při výchovných zásazích 45/BUK 3 les kulturní dbát na šetření podrostu. V porostech začít, případně pokračovat s pozvolnou obnovou maloplošnými prvky. Při obnově podpořit a 25/DUB DBZ100 les kulturní vnášet přimíšené dřeviny původní druhové skladby. Mladé porosty vychovávat dle rámcových směrnic hospodaření, na základě dřevinné skladby a porostního typu. Probírku provádět 1x v intervalu 5-10 let. Při výchovných zásazích dbát na šetření podrostu 41/BOROVICE BO95,MD5 les nepůvodní a vtroušených listnáčů. Porosty vychovávat dle RSH – probírku provádět v BK70,DBZ20,MD5,HB kladném úrovňovém zásahu s důrazem na šetření 45/BUK 3,JS2 les kulturní podrostu. Porosty vychovávat dle RSH – probírku provádět v kladném úrovňovém zásahu s důrazem na šetření 25/LIST. les kulturní podrostu. Porosty vychovávat dle RSH – probírku provádět v kladném úrovňovém zásahu s důrazem na šetření 41/LIST. les kulturní podrostu. Porosty vychovávat dle RSH – probírku provádět v BK66,DBZ30,HB3,MD kladném úrovňovém zásahu s důrazem na šetření 45/LIST. 1 les kulturní podrostu.

Naléha vost Poznámka

1

1 Ponechávat tlející 2 dřevo v porostu.

1

1

1

1

1

Porostní skupina



208Ca5/I

0,7198

25/LIST.

208Ca5/II

1,5793

BK30,DBZ30,BO20,M 45/LIST. D20 les kulturní

208Ca7/I

0,9018

25/LIST.

208Ca7/II 15,0200

208Da8 10,8522

les kulturní

les kulturní

45/BUK BK85,DBZ7,HB5,MD3 les kulturní

25/DUB DBZ97,HB2,BK1

les kulturní

208Ea10

3,0874

23/DUB DBZ100

les kulturní

208Ea7

7,6445

25/DUB DBZ90,MD7,BK3

les kulturní

208Ea8

0,8264

23/DUB DBZ100

les kulturní

209Aa10

0,2764

45/DUB DBZ75,BK24,MD1

les kulturní

209Aa8

0,2272

25/DUB DBZ95,BK3,HB2

les kulturní

Naléha Doporučený zásah vost Poznámka Mladé porosty vychovávat dle RSH - probírku provádět 1x v intervalu 10 let. Při výchovných zásazích dbát na šetření podrostu. 1 Mladé porosty vychovávat dle RSH - probírku provádět 1x v intervalu 10 let. Při výchovných zásazích dbát na šetření podrostu. 1 Porosty vychovávat dle RSH - probírku provádět v kladném úrovňovém zásahu s důrazem na šetření podrostu. 1 Porosty vychovávat dle RSH - probírku provádět v kladném úrovňovém zásahu s důrazem na šetření podrostu. 1 Porosty vychovávat dle RSH – probírku provádět v kladném úrovňovém zásahu s důrazem na šetření podrostu. 1 V porostech začít, případně pokračovat s pozvolnou obnovou maloplošnými prvky. Při obnově podpořit a Ponechávat tlející vnášet přimíšené dřeviny původní druhové skladby. 2 dřevo v porostu. Porosty vychovávat dle RSH – probírku provádět v kladném úrovňovém zásahu s důrazem na šetření podrostu. 1 Porosty vychovávat dle RSH – probírku provádět v kladném úrovňovém zásahu s důrazem na šetření podrostu. 1 V porostech začít, případně pokračovat s pozvolnou Ponechávat tlející obnovou maloplošnými prvky. Při obnově podpořit a dřevo v porostu. vnášet přimíšené dřeviny původní druhové skladby. Porosty vychovávat dle RSH – probírku provádět v kladném úrovňovém zásahu s důrazem na šetření podrostu. 1

Porostní skupina



209Aa9/I

0,1481

25/SMRK

les nepůvodní

209Aa9/II

0,1419

45/SMRK SM97,MD2,DBZ1

les nepůvodní

209Fa10/I

0,1314

25/SMRK

les nepůvodní

209Fa10/II

0,0926

41/SMRK SM100

les nepůvodní

209Fa8

0,1275

23/DUB DBZ90,MD10

les kulturní

211Aa11/I

6,5417

25/DUB

les kulturní

211Aa11/II

0,7793

21/DUB DBZ93,BK3,HB3,MD2 les kulturní

211Ba13

1,7448

25/DUB DBZ85,MD15

les kulturní

23/DUB DBZ100

les kulturní

211Ba9 12,7254

Doporučený zásah Porosty vychovávat dle RSH – probírku provádět v kladném úrovňovém zásahu s důrazem na šetření podrostu. Porosty vychovávat dle RSH – probírku provádět v kladném úrovňovém zásahu s důrazem na šetření podrostu. V porostech začít, případně pokračovat s pozvolnou obnovou maloplošnými prvky. Při obnově podpořit a vnášet přimíšené dřeviny původní druhové skladby. V porostech začít, případně pokračovat s pozvolnou obnovou maloplošnými prvky. Při obnově podpořit a vnášet přimíšené dřeviny původní druhové skladby. Porosty vychovávat dle RSH – probírku provádět v kladném úrovňovém zásahu s důrazem na šetření podrostu. V porostech začít, případně pokračovat s pozvolnou obnovou maloplošnými prvky. Při obnově podpořit a vnášet přimíšené dřeviny původní druhové skladby. V porostech začít, případně pokračovat s pozvolnou obnovou maloplošnými prvky. Při obnově podpořit a vnášet přimíšené dřeviny původní druhové skladby. V porostech začít, případně pokračovat s pozvolnou obnovou maloplošnými prvky. Při obnově podpořit a vnášet přimíšené dřeviny původní druhové skladby. Porosty vychovávat dle RSH – probírku provádět v kladném úrovňovém zásahu s důrazem na šetření podrostu.


1

1 Ponechávat tlející 2 dřevo v porostu. Ponechávat tlející 2 dřevo v porostu.

1 Ponechávat tlející 2 dřevo v porostu. Ponechávat tlející 2 dřevo v porostu. Ponechávat tlející 2 dřevo v porostu.

1

Porostní skupina


211Ca13

1,2218

211Ca2

1,8089

211Ca8/I

6,2248

211Ca8/II

4,0817

211Ca9

9,4686


Doporučený zásah

V porostech začít, případně pokračovat s pozvolnou obnovou maloplošnými prvky. Při obnově podpořit a 25/DUB DBZ100 les kulturní vnášet přimíšené dřeviny původní druhové skladby. Mladé porosty vychovávat dle RSH - probírku provádět 1x v intervalu 10 let. Při výchovných zásazích dbát na 45/SMRK SM99,MD1 les nepůvodní šetření podrostu. Porosty vychovávat dle RSH – probírku provádět v kladném úrovňovém zásahu s důrazem na šetření 25/DUB les kulturní podrostu. Porosty vychovávat dle RSH – probírku provádět v DBZ40,HB30,BK22,M kladném úrovňovém zásahu s důrazem na šetření 45/BUK D5,BŘ3 les kulturní podrostu. Porosty vychovávat dle RSH – probírku provádět v kladném úrovňovém zásahu s důrazem na šetření 23/DUB DBZ100 les kulturní podrostu.

211Ea1

0,2774

1/BUK BK90,DBZ10

les kulturní

211Ea11

0,7398

1/BUK DBZ80,BK10,BO10

les kulturní

211Ea4

0,5381

41/JEHL. MD70,BO30

Mladé porosty vychovávat dle RSH – prořezávku provádět 1x v intervalu 10 let.

V porostech začít, případně pokračovat s pozvolnou obnovou maloplošnými prvky. Mladé porosty vychovávat dle RSH - probírku provádět 1x v intervalu 10 let. Při výchovných zásazích dbát na les nepůvodní šetření podrostu.

Naléha vost Poznámka V případě nutnosti provést oplocení kotlíků přirozeného zmlazení. Ponechávat tlející 2 dřevo v porostu.

1

1

1

1 Dle potřeby provádět ochranu 1 proti zvěři. Ponechávat tlející 2 dřevo v porostu.

1

Porostní skupina




Doporučený zásah

208Aa502

0,0231

-

-

-

-

-

208Aa503 208Aa902 208Aa903 208Ba101 208Ca101 208Da101

0,0058 0,0459 0,0256 0,0441 0,0569 0,0548

-

-

-

-

-

208Da575 208Ea501

0,3950 0,0640

-

-

-

-

-

209Aa575

0,0284

-

-

-

-

-

210Aa576

0,2213

-

-

-

-

-

210Ba576

0,0245

-

-

-

-

-

211Ba575 211Ca101 211Ea501

0,3305 0,0814 0,1807

-

-

-

-

-

drobné vodní plochy drobné vodní plochy okusové plochy okusové plochy lesní skládka lesní skládka lesní skládka zpevněné lesní cesty neplodné půdy zpevněné lesní cesty zpevněné lesní cesty zpevněné lesní cesty zpevněné lesní cesty lesní skládka neplodné půdy

Kvůli tomu, že některé porostní skupiny se nachází na více hospodářských souborech - je vhodné tyto skupiny, pokud je to možné a účelné, rozdělit. Proto byla porostní skupina 208Ba7 rozdělena na tři části I, II, III. Zbylé porostní skupiny – 208Ca5, 208Ca7, 209Aa9, 209Fa10, 211Aa11, 211Ca8 – byly rozděleny na dvě části I, II. Dále je zde doporučeno především ponechávat dřevo k zetlení v adekvátních věkových porostech.

5.3.2. Zásady hospodářského využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Porostní skupina


Stupeň přirozenosti

205Da6 0,3593

Doporučený zásah Mladé porosty vychovávat dle RSH - Probírku provádět 1x v intervalu 10 let. Při výchovných zásazích dbát na šetření podrostu a podporování 45/JEHL. les nepůvodní vtroušených listnáčů. Mladé porosty vychovávat dle RSH - Probírku provádět 1x v intervalu 10 let. Při výchovných zásazích dbát na šetření podrostu a podporování 45/JEHL. SM40,DG30,JDO30 les nepůvodní vtroušených listnáčů. Mladé porosty vychovávat dle RSH - Probírku MD30,KL25,HB20,LP15,B provádět 1x v intervalu 10 let. Při výchovných 45/LIST. K10 les kulturní zásazích dbát na šetření podrostu. Mladé porosty vychovávat dle RSH - Probírku provádět 1x v intervalu 10 let. Při výchovných zásazích dbát na šetření podrostu. 45/LIST. BK63,DBZ30,HB4,BO,3 les kulturní Mladé porosty vychovávat dle RSH - Probírku provádět 1x v intervalu 10 let. Při výchovných zásazích dbát na šetření podrostu a podporování 45/JEHL. MD96,HB3,OL1 les nepůvodní vtroušených listnáčů.

207Ba1 0,0157

45/BUK BK100

les kulturní

Mladé porosty vychovávat dle RSH – prořezávku provádět 1x v intervalu 10 let.

207Ba1b 0,0030

45/BUK BK100

les kulturní

204Da2/I 1,4932

204Da2/II 0,3028

204Da2a 0,0360

204Da5 2,4445

207Ca4 0,0047

Zastoupení dřevin v %

45/JEHL. BK40,SM30,MD30

Mladé porosty vychovávat dle RSH – prořezávku provádět 1x v intervalu 10 let. Mladé porosty vychovávat dle RSH - Probírku provádět 1x v intervalu 10 let. Při výchovných zásazích dbát na šetření podrostu a podporování les nepůvodní vtroušených listnáčů.


1

1

1

1

1 Dle potřeby provádět ochranu 1 proti zvěři. Dle potřeby provádět ochranu 1 proti zvěři.

1

Porostní skupina




208Aa7/I 0,1691

45/BUK

les kulturní

208Aa7/II 0,1663

BK70,DBZ20,MD5,HB3,JS 45/BUK 2 les kulturní

208Ba7 0,0012

45/LIST. BK66,DBZ30,HB3,MD1

les kulturní

208Ca7 0,0512

45/BUK BK85,DBZ7,HB5,MD3

les kulturní

209Aa1 0,0492

25/LIST. BK98,JS1,JV1

les

45/DUB DBZ75,BK24,MD1

les

209Aa8 0,9361

25/DUB DBZ95,BK3,HB2

les

209Aa9 1,2118

25/SMRK SM97,MD2,DBZ1

les

209Aa10 1,3080

Naléha Doporučený zásah vost Poznámka Porosty vychovávat dle RSH - probírku provádět v kladném úrovňovém zásahu s důrazem na šetření 1 podrostu. Porosty vychovávat dle RSH - probírku provádět v kladném úrovňovém zásahu s důrazem na šetření podrostu. 1 Porosty vychovávat dle RSH - probírku provádět v kladném úrovňovém zásahu s důrazem na šetření podrostu. 1 Porosty vychovávat dle RSH - probírku provádět v kladném úrovňovém zásahu s důrazem na šetření 1 podrostu.

Mladé porosty vychovávat dle RSH – prořezávku kulturní provádět 1x v intervalu 10 let. V porostech začít, případně pokračovat s pozvolnou obnovou maloplošnými prvky. Při obnově podpořit a vnášet přimíšené dřeviny kulturní původní druhové skladby. Porosty vychovávat dle RSH - probírku provádět v kladném úrovňovém zásahu s důrazem na šetření kulturní podrostu. Porosty vychovávat dle RSH - probírku provádět v kladném úrovňovém zásahu s důrazem na šetření nepůvodní podrostu.

Dle potřeby provádět ochranu 1 proti zvěři.

2

1

1

Porostní skupina




209Fa10/I 0,5986

25/SMRK

les nepůvodní

209Fa10/II 0,4088

41/SMRK SM100

les nepůvodní

209Fa8 0,5530

23/DUB DBZ90,MD10

les kulturní

210Aa4 0,1933 23/BOROVICE BO80,MD15,DBZ5

les nepůvodní

210Aa6 0,2891

23/DUB DBZ100

les kulturní

210Aa7 0,7840

23/DUB DBZ95,MD3,HB2

les kulturní

210Aa7a 0,3383

23/JEHL. SM70,BO15,DBZ15

les nepůvodní

210Aa8/I 0,5011

23/SMRK

les nepůvodní

210Aa8/II 0,5048

23/SMRK SM92,BO5,MD3

les nepůvodní

Naléha vost Doporučený zásah Poznámka V porostech začít, případně pokračovat s pozvolnou obnovou maloplošnými prvky. Při obnově podpořit a vnášet přimíšené dřeviny původní druhové skladby. 2 V porostech začít, případně pokračovat s pozvolnou obnovou maloplošnými prvky. Při obnově podpořit a vnášet přimíšené dřeviny původní druhové skladby. 2 Porosty vychovávat dle RSH - probírku provádět v kladném úrovňovém zásahu s důrazem na šetření podrostu. 1 Mladé porosty vychovávat dle RSH - Probírku provádět 1x v intervalu 10 let. Při výchovných zásazích dbát na šetření podrostu a podporování 1 vtroušených listnáčů. Mladé porosty vychovávat dle RSH - Probírku provádět 1x v intervalu 10 let. Při výchovných 1 zásazích dbát na šetření podrostu. Porosty vychovávat dle RSH - probírku provádět v kladném úrovňovém zásahu s důrazem na šetření podrostu. 1 Porosty vychovávat dle RSH - probírku provádět v kladném úrovňovém zásahu s důrazem na šetření 1 podrostu. Porosty vychovávat dle RSH - probírku provádět v kladném úrovňovém zásahu s důrazem na šetření 1 podrostu. Porosty vychovávat dle RSH - probírku provádět v kladném úrovňovém zásahu s důrazem na šetření podrostu. 1

Porostní skupina


210Ba7 0,2372

211Ba9 0,1209

211Ca2 0,0070

211Ca8/I 0,4583

211Ca8/II 0,0154

211Ca9 0,5249

211Da4 205Da101 205Da902 205Da904 207Ca901

1,5982 0,0372 0,0491 0,4287 0,0644

Naléha vost Doporučený zásah Poznámka Porosty vychovávat dle RSH - probírku provádět v kladném úrovňovém zásahu s důrazem na šetření 23/JEHL. SM50,BO35,DBZ14,MD1 les nepůvodní podrostu. 1 Porosty vychovávat dle RSH - probírku provádět v kladném úrovňovém zásahu s důrazem na šetření 23/JEHL. SM60,BO33,MD4,AK3 les nepůvodní podrostu. 1 Mladé porosty vychovávat dle RSH - Probírku provádět 1x v intervalu 10 let. Při výchovných zásazích dbát na šetření podrostu a podporování 45/SMRK SM99,MD1 les nepůvodní vtroušených listnáčů. 1 Porosty vychovávat dle RSH - probírku provádět v kladném úrovňovém zásahu s důrazem na šetření 25/LIST. les kulturní 1 podrostu. Porosty vychovávat dle RSH - probírku provádět v DBZ40,HB30,BK22,MD5,B kladném úrovňovém zásahu s důrazem na šetření 45/LIST. Ř3 les kulturní podrostu. 1 Porosty vychovávat dle RSH - probírku provádět v kladném úrovňovém zásahu s důrazem na šetření podrostu. 23/DUB DBZ100 les kulturní 1 Mladé porosty vychovávat dle RSH - Probírku DBZ50,BO25,HB15,MD8, provádět 1x v intervalu 10 let. Při výchovných 25/LIST. BK2 les kulturní 1 zásazích dbát na šetření podrostu. další bezlesí okusové plochy okusové plochy okusové plochy Zastoupení dřevin v %


Porostní skupina




Doporučený zásah

208Aa501 0,0511

-

-

-

-

208Aa502 0,1814

-

-

-

-

208Aa503 0,1388

-

-

-

-

208Aa504 0,0212

-

-

-

-

208Aa505 208Aa901 208Aa902 208Aa903 208Aa904 208Aa905

0,0080 0,0778 0,0105 0,6495 0,1906 0,1322

-

-

-

-

209Aa575 0,0250 210Aa101 0,0422 210Aa102 0,0285

-

-

-

-

210Aa576 0,4378

-

-

-

-

210Ba576 0,0714

-

-

-

-

211Aa501 0,0223 211Aa901 0,0704

-

-

-

-

211Ba575 0,0239 212Ca901 0,0027 212Ca902 0,0258

-

-

-

-

Naléha vost Poznámka zpevněné lesní cesty drobné vodní plochy drobné vodní plochy zpevněné lesní cesty další jiné pozemky okusové plochy okusové plochy okusové plochy okusové plochy okusové plochy zpevněné lesní cesty lesní skládky lesní skládky zpevněné lesní cesty zpevněné lesní cesty drobné vodní plochy okusové plochy zpevněné lesní cesty okusové plochy okusové plochy

Hodnocení stavu a návrh péče o maloplošné zvláště chráněné území Kvůli tomu, že některé porostní skupiny se nachází na více hospodářských souborech – je vhodné tyto skupiny, pokud je to možné a účelné, rozdělit. Proto byly porostní skupiny – 204Da2, 208Aa7, 209Fa10, 210Aa8, 211Ca8 – rozděleny na dvě části I, II. V lesních porostech ochranného pásma je vhodné preferovat přirozenou druhovou skladbu a ponechávat na příhodných místech v porostu několik stromů k rozpadu. Dále je žádoucí, aby v lesní části ochranného pásma nebyly vytvářeny plošně rozsáhlé holoseče. Nelesní pozemky ochranného pásma – trvalé travní porosty zaujímají 5,16 ha. TTP je nutné pravidelně sekat. Optimálně 2x (3x) za rok.

STUPEŇ PŘIROZENOSTI Stupeň přirozenosti PR i OP byl zvolen podle přílohy č. 2 k vyhlášce č. 64/2011 Sb., o plánech péče, podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území. Dle této přílohy se stupeň přirozenosti dělí do 6 kategorií. I. les původní neboli prales II. les přírodní III. les přírodě blízký IV. les přirozený V. les kulturní VI. les nepůvodní Dle této kategorie zmiňované území náleží do kategorie V. a VI. Les kulturní: les, jehož dřevinná skladba odpovídá zcela nebo částečně poměrům stanovištním, jeho prostorová struktura je srovnatelná nebo jednodušší než v lese přírodě blízkém. Tyto porosty vznikaly a vznikají pod vlivem člověka a jejich stav byl docílen vědomou činností člověka. Jedná se převážně o obhospodařované lesní porosty, 56

Hodnocení stavu a návrh péče o maloplošné zvláště chráněné území ve kterých jsou prováděny obvyklé hospodářské činnosti jako na příklad pěstební práce, výchova a obnova. Les nepůvodní: les, jehož dřevinná skladba převážně neodpovídá poměrům stanoviště. Tyto porosty vznikaly a vznikají pod vlivem člověka a jejich stav byl docílen činností člověka. Jedná se převážně o obhospodařované lesní porosty, ve kterých jsou prováděny obvyklé hospodářské činnosti jako na příklad pěstební práce, výchova a obnova31.

Dále byl stupeň přirozenosti srovnán se stupněm přirozenosti dle upravené stupnice přirozenosti porostních typů dle metody VYSKOT a kol., 200332: 0 nevhodný 1 velmi nízký 2 nízký 3 průměrný 4 vysoký 5 velmi vysoký 6 mimořádný Dle této stupnice zkoumanému území a ochrannému pásmu náleží stupeň přirozenosti 0 nevhodný, 1 velmi nízký, 2 nízký, 3 průměrný, 4 vysoký, 5 velmi vysoký. 0 nevhodný: zastoupení dřevin přirozené skladby < 10 % 1 velmi nízký: zastoupení dřevin přirozené skladby 11-30 % 2 nízký: monokultury, nevhodná druhová skladba, zastoupení dřevin přirozené skladby < 50 %, jednoduchá porostní struktura 3 průměrný: polokulturní les, jednoduchá skladba, zastoupení dřevin přirozené skladby 51-70%, jednoduchá porostní struktura 31 Vyhláška 64/2011 Sb., o plánech péče, podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území. Sbírka zákonů, 2011, 31 s. 32 SIMON, J. et. al.: Strategie managementu lesních území se zvláštním statutem ochrany. Lesnická práce, s.r.o., nakladatelství a vydavatelství, Kostelec nad Černými lesy, 2010. 568 s.

57

Hodnocení stavu a návrh péče o maloplošné zvláště chráněné území 4 vysoký: přírodě blízký les druhově a prostorově diferencovaný, zastoupení dřevin přirozené druhové skladby 71-90 %, částečně jednoduchá nebo nepřirozeně vytvořená kompozice, široké plochy porostů s jednoduchou strukturou 5 velmi vysoký: přirozená druhová skladba odpovídající přírodním podmínkám, > 90 %, avšak monokultury původních dřevin, široké plochy porostů s jednoduchou strukturou Na následující straně se nachází grafické srovnání - vyhlášky 64/2001 Sb. s upravenou stupnicí dle metody Vyskot a kol., 2003 - v hodnocení stupně přirozenosti lesních porostů. Vyplývá z něho, že upravená stupnice dle metody Vyskot a kol., 2003 lépe vystihuje různorodost zkoumaného území, oproti vyhlášce. Podle níž území spadá pouze do dvou kategorií.

58

Hodnocení stavu a návrh péče o maloplošné zvláště chráněné území Graf č. 1: Stupeň přirozenosti PR Zbojník

Stupeň přirozenosti PR Zbojník dle vyhlášky 64/2011 Sb. (v ha) 3,41

les nepůvodní les kulturní

121,09

Graf č. 2: Stupeň přirozenosti PR Zbojník

Stupeň přirozenosti PR Zbojník dle upravené stupnice dle metody Vyskot a kol., 2003 (v ha)

2,61

2,3 3,05

nevhodný průměrný vysoký velmi vysoký

116,54

59

Hodnocení stavu a návrh péče o maloplošné zvláště chráněné území Graf č. 3: Stupeň přirozenosti ochranného pásma

Stupeň přirozenosti ochranného pásma dle vyhlášky 64/2011 Sb (v ha)

6,28

les nepůvodní les kulturní

9,4

Graf č. 4: Stupeň přirozenosti ochranného pásma

Stupeň přirozenosti ochranného pásma dle upravené stupnice dle metodiky Vyskot a kol., 2003 (v ha)

nevhodný

5,51

velmi nízký 7,22

nízký průměrný vysoký velmi vysoký

0,58

0 1,63

0,75

60


5.4. Závěrečné údaje Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Jednorázové a časově omezené zásahy Geodetické zaměření hranic PP Označení území pruhovým značením

Orientační Orientační náklady za období náklady (Kč) platnosti plánu péče (Kč)

Cedule s malým státním znakem Umístění velkých dřevěných informačních panelů IP botanický IP entomologický IP mykologický IP ornitologický Jednorázové a časově omezené zásahy celkem

6x 9 00

190000 10000 5400

3x 7 000 -

21000 30000 30000 30000 30000

(Kč) Opakované zásahy

346400

Standardní drátěné oplocenky na 2 prvky, 1x za 2 roky Opakované zásahy celkem (Kč)

5x 20 000

Náklady celkem (Kč)

61

100000 100000 446400


6. Diskuse Jelikož do dnešní doby neexistuje jednotná metodika vyhlašování EVL, která by měla celorepublikovou platnost, záleží postup ochrany těchto území pouze na stanovisku jednotlivých krajích. Proto je tato problematika v každém kraji řešena po svém, i když podobné rysy v postupu vyhlašování se u každého kraje dají najít. Určitý „manuál“ na vyhlašování by se proto bezesporu hodil – je ale zřejmé, že těžko postihne všechny různorodosti EVL z hlediska ochrany stanovišť a na ně vázaných chráněných druhů. Proto by vždycky měl mít poslední slovo „selský rozum“, aby se např. nestávalo, že na stejné území EVL - které se nachází ve více krajích – bude nahlíženo a chráněno různými způsoby. Vtom je spatřován velký rozkol mezi kraji, resp. rozdělení kraje a krajská hranice by měla v těchto případech ustoupit do pozadí ve prospěch kvalitní ochrany konkrétního území. Kraj jako oprávněný orgán ochrany přírody má aktuálně tři možnosti stanovení ochrany pro území EVL. Vyhlásit území jako přírodní památku nebo přírodní rezervaci, kterou pak vyhlásí rada kraje vyhláškou. Druhou možností je aplikovat na území základní ochranu v podobě významného krajinného prvku (VKP) ze zákona 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Třetí možností je pak zajištění smluvní ochrany území dle § 39 (zákona o ochraně přírody a krajiny). Na základě písemné smlouvy uzavřené mezi vlastníkem dotčeného pozemku a orgánem, který je oprávněn k jejich vyhlášení. Takto zřízená ochrana je na základě smlouvy vázána k pozemku formou věcného břemene, o jehož zápis do katastru nemovitostí požádá příslušný orgán ochrany přírody. Oproti tomu v již zmiňované Francii držitelé pozemku v naturovém území mohou dobrovolně podepsat smlouvu, na základě které pak dostávají finanční podporu, umožňující jim změnit místní činnost tak, aby byla chráněna druhová rozmanitost. Nejsou ale povinni své postupy hospodaření měnit, pokud neodporují péči o předmět ochrany definovaném v plánech péče. V Dolním Rakousku platí téměř totéž, tedy pokud dosavadní způsob hospodaření neodporuje péči o předmět ochrany mohou v hospodaření nadále pokračovat.

62

Hodnocení stavu a návrh péče o maloplošné zvláště chráněné území Dle mého názoru je pro zkoumané území vhodná volba aktivního managementu ve formě usměrňovaného obhospodařování (extenzivní hospodaření), resp. aktivní hledání ideální rovnováhy mezi hospodařením v lesích a ochranou území. Vhodným hospodařením zajistit postupnou přeměnu hospodářského tvaru lesa na les střední, v němž spodní etáž je tvořena lesem výmladkovým a horní etáž je tvořena různě starými stromy semenného původu. Les střední vznikal tím, že se při každém mýcení výmladkové etáže v obvyklém obmýtí 30 až 50 let ponechal nebo vysadil určitý počet jedinců semenného původu. Tím vznikaly nad výmladkovou etáží 3 až 4 postupné generace výstavků, každá věkově víceméně stejnorodá. Ve spodní etáži se pěstují listnaté dřeviny, které mají spolehlivou výmladnost a snášejí stín, jako např. lípy, javory, jilmy, habr, avšak i dřeviny vyžadující více světla – duby, kaštan, olše, jasan. Horní etáž tvoří hospodářsky hodnotné dřeviny, nejčastěji dub, též javory, jilmy, třešeň, modřín33. Více informací lze také zjistit na webových stránkách Nízký a střední les, vytvořených na půdě ÚHUL LDF34. Ve starších porostech (90+) území, s původní druhovou skladbou, by se daly případně navrhnout bezzásahová ohniska, kde by byl kladen především důraz na ponechání tlejícího dřeva. Dřevo k zetlení by se mělo ponechat průběžně v celé zkoumané lokalitě v adekvátních – druhově a věkově složených porostech. Toto dřevo by mohlo zabezpečit budoucí prostor pro vývoj larev určitých druhů hmyzu. Hlavním problémem pro uskutečnění této činnosti je fakt, že v současnosti dříve než může dřevo zetlít je vysbíráno z porostů místními chalupáři. Především se to týká porostů, které jsou přímo napojeny na komunikaci nebo jsou v její blízkosti. Závěrem nelze opomenout acidofilní bučiny, které nejsou předmětem ochrany v evropsky významné lokalitě Chřiby. Jsou však významné svojí jedinečností. Proto byly navrhnuty jako předmět ochrany pro MZCHÚ Zbojník a jsou doporučeny i pro doplnění předmětu ochrany v EVL Chřiby.

33 LES SDRUŽENÝ (STŘEDNÍ). Mezi stromy: Lesnicko-dřevařský vzdělávací portál [online]. 2007 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.mezistromy.cz/cz/slovnicek-pojmu/ {SELECTED_CHAR}/46 34 NÍZKÝ A STŘEDNÍ LES [online]. 2008 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.nizkyles.cz/component/option,com_frontpage/Itemid,1/

63


7. Závěr Cílem práce bylo popsat problematiku EVL v překryvu s MZCHÚ, tedy popsat aktuální stav vyhlašování evropsky významných lokalit. Kraj jako oprávněný orgán ochrany přírody má aktuálně tři možnosti stanovení ochrany pro území EVL - vyhlášení přírodní památky nebo přírodní rezervace, aplikace základní ochrany území jako významného krajinného prvku ze zákona 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zajištění smluvní ochrany území dle § 39 (zákona o ochraně přírody a krajiny). Dalším cílem práce bylo zhodnotit přístupy k řešení péče o maloplošná zvláště chráněná

území

v

rámci

evropsky

významných

lokalit.

Přístupy

ochrany

se především odvíjí od velikosti území, zachovalosti a významnosti území z hlediska předmětu ochrany. Pokud je území EVL malé rozlohy, pak se vyhlásí celé území jako přírodní památka nebo přírodní rezervace. U velkoplošných lesních EVL se postupuje dvěma způsoby. První způsob je ten, že se celé území vyhlásí jako přírodní památka nebo přírodní rezervace. Druhý způsob spočívá v tom, že se celému území přiřadí základní ochrana vyplývající ze zákona 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Třetí způsob, tedy zajištění smluvní ochrany se na území Zlínského kraje zatím neuplatňuje. V práci bylo navrhnuto a vymezeno území vhodné na ochranu naturových biotopů. Byly vytvořeny rámcové směrnice hospodaření i podrobná hospodářská opatření pro jednotlivé segmenty, což spočívalo v přípravě podkladů pro plán péče pro případné budoucí vyhlášení MZCHÚ. Podklady pro plán péče byly vyhotoveny podle doporučené osnovy Ministerstva životního prostředí. Vytvořením podkladů pro plán péče, rámcových směrnic hospodaření a podrobných hospodářských opatření pro jednotlivé porosty by měla být zajištěna ochrana a vhodné způsoby hospodaření o květnaté bučiny, západokarpatské dubohabřiny a acidofilní bučiny.

64


8. Summary The aim of the maser thesis was to describe the problems of the Sites of Community Importance (SCI) which overlap small-scale specially reserved areas. The region as the competent nature protection authority currently has three options for setting the protection of the SCI – the declaration of a natural monument or nature reserve, the application of the basic protection of the landscape as an important element and to ensure the contractual protection. Another objective was to evaluate approaches to the care for small-scale specially reserved areas in the Sites of Community Importance. Approaches of the protection mainly depend on the size of the area, the preservation and its significance in terms of the subject matter of the protection. If the SCI is a small area, then the entire area is declared as a natural monument or nature reserve. Large-scale forest SCI follow two ways. The first way is that the entire territory is declared as a natural monument or nature reserve. The second method is that the entire territory is assigned the basic protection resulting from the law 114/1992 Coll. The third way is ensuring the contractual protection. In the work the territory was designed, defined. The framework directive management and detailed management measures for individual forest segments were created. They consisted in the preparation of documents for the management plan for the possible future declaration of a small-scale specially reserved area. Documents for the management plan were drawn up according to the recommended curriculum of the Department of the Environment. The protection and appropriate methods of management herb-rich beech forests, west-carpathian oak-hornbeam forests and acidophilous beech forests should be ensured by creating documents for the management plan, the framework directive management, detailed management measures for individual stands.

65


9. Použitá literatura a prameny ANONYMUS. Postup výberu území európskeho významu. Ustanovenie sústavy NATURA 2000 na Slovensku. 2001, s. 9. ANONYMUS: Pravidla hospodaření pro typy lesních přírodních stanovišť v evropsky významných lokalitách soustavy NATURA 2000. Planeta:odborný časopis pro životní prostředí, ročník XIV, č. 9. 2006. 40 s. BUČEK, A., LACINA, J.. Geobiocenologie II.. Brno: MZLU v Brně, 1999. Charakteristiky skupin typů geobiocénů, s. 235. DAŇKOVÁ, E. Péče o lesy v evropské soustavě chráněných územích NATURA 2000 ve Francii. Brno, 2009. 115 s. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně. DUŠEK, J., PECHOVÁ, L., ŠTEFÁNEK, J.: Obojživelnící a plazy Chřibů (Rozšíření obojživelníků a plazů v uherskohradišťské části Chřibů). In: SCHNEIDER, J; KUPEC, P; REBROŠOVÁ, K. Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny. Výzkum a praxe: Sborník z kolokvia - 29. - 30. 4. 2008. Modrá. Brno: MZLU v Brně, 2008. ISBN 978-80-7375-193-7. str. 66 – 71 HRABEC, J., MIKULA, F., STRATIL, K. Chřiby: Turistický průvodce. Obálka a grafická úprava Salajka, J. Uherské Hradiště: LVPrint, 1998. 232 s. HUBÁČEK, J. Přírodní poměry okresu uherskohradišťského: Část geologická. Uherské Hradiště: Okresní museum v Uherském Hradišti, 1955. 16 s. ISBN 15164-4535/55. CHYTRÝ, M., KUČERA, T., KOČÍ, M., (eds.). Katalog biotopů. První vydání. Praha: AOPK ČR, 2001, 307 s. ISBN 80-86064-55-7. KOCMAN, L. Geologické poměry okresu Uherského Hradiště. Redakční rada: Z. Šmatelková, VI. Klimentová, M. Slováčková . Uherské Hradiště : Okresní výbor Českého svazu ochránců přírody v Uh. Hradišti ve spolupráci s odborem školství ONV a kabinetem přírodopisu OPS, [198-?]. 38 s. ISBN č. J. 377/30-LA. 66

Hodnocení stavu a návrh péče o maloplošné zvláště chráněné území METODIKA VYHLAŠOVÁNÍ PŘÍRODNÍCH REZERVACÍ A PŘÍRODNÍCH PAMÁTEK. Praha: Ministerstvo Životního prostředí, 2011, 47 s. NEKUDA, V. Uherskohradišťsko; 2. upr. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně ve spolupráci se Slováckým muzeem v Uherském Hradišti , 1992. 855 s. Vlastivěda moravská; sv. 63. ISBN 80-85048-39-6 . SCHNEIDER J. a kol., Plán péče pro přírodní památku Chřiby (Zlínský kraj) na období 2012-2021, Újezd u Tišnova. S-atelier, 2011. 106 s. SCHNEIDER, J.; LACINA, D.; KUPEC, P. Podklady pro plány péče v EVL Zlínského kraje: Natura 2000 ve Zlínském kraji. [s.l.]: [s.n.], 2009. 54 s. SIMON, J. et. al.: Strategie managementu lesních území se zvláštním statutem ochrany. Lesnická práce, s.r.o., nakladatelství a vydavatelství, Kostelec nad Černými lesy, 2010. 568 s. SYCHRA, J., ČAMLÍK, G.: Významní ptáci Chřibů a jejich monitoring. In: REBROŠOVÁ, K., SCHNEIDER, J.: Chřiby 2009 - krajina, les, voda. Příroda a hospodaření v krajině chlumních oblastí. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009. 125 s. ISBN 978-80-7375-341-2. str. 40-42 TEXTOVÁ ČÁST LHP: LHC Buchlovice Platnost 1.1.2005 - 31.12.2014. Zpracovatel plánu LHProjekt a.s. [s.l.]: OkÚ Hradec Králové, RŽP, 2004. 377 s. VLAŠÍN, M. Natura 2000 v Jihomoravském kraji. Brno: ZO ČSOP Veronica, 2005. IČ 13693620. Legislativa: zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví seznam evropsky významných lokalit vyhláška č. 166/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s vytvářením soustavy NATURA 2000 67

Hodnocení stavu a návrh péče o maloplošné zvláště chráněné území vyhláška č. 335/2006 Sb., kterou se stanoví podmínky a způsob poskytování finanční náhrady za újmu vzniklou omezením lesního hospodaření, vzor a náležitosti uplatnění nároku vyhláška č. 64/2011 Sb., o plánech péče, podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území

ČUZK nahlížení do katastru nemovitostí . Vyhledávání parcely. [online]. 2004-2012 [cit. 2012-02-09]. Dostupné z: http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberParcelu.aspx EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY. Ministerstvo Životního prostředí [online]. 2008-2011 [cit. 2012-01-30]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/evropsky_vyznamne_lokality KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ BUCHLOVICE. Územně identifikační registr ČR [online]. 1997-2011 [cit. 2012-01-31]. Dostupné z: http://uir.cz/katastralniuzemi/61562/Buchlovice LES SDRUŽENÝ (STŘEDNÍ). Mezi stromy: Lesnicko-dřevařský vzdělávací portál [online]. 2007 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.mezistromy.cz/cz/slovnicekpojmu/{SELECTED_CHAR}/46 NATURA 2000. Evropsky významné lokality v České republice: Seznam lokalit [online]. 2006 [cit. 2012-01-30]. Dostupné z: http://www.nature.cz/natura2000design3/web_lokality.php? NATURA 2000 Standard data form. NATURA 2000 [online]. 2010 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: http://natura2000.eea.europa.eu/natura2000/SDF.aspx?site=CZ0724091 NATURA 2000 Štátná Ochrana prírody SR. Publikace a dokumenty. [online]. 2012 [cit. 2012-02-29]. Dostupné z: http://www.sopsr.sk/natura/index1.php?p=9&lang=sk NATURA 2000 v EU. Natura 2000 AOPK ČR [online]. 2012 [cit. 2012-02-29]. Dostupné z: http://www.nature.cz/natura2000-design3/sub-text.php? id=1949&akce=&ssHledat= NATURA 2000 Viewer. NATURA 2000 [online]. 2012 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: http://natura2000.eea.europa.eu/# 68

Hodnocení stavu a návrh péče o maloplošné zvláště chráněné území NÍZKÝ A STŘEDNÍ LES [online]. 2008 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.nizkyles.cz/component/option,com_frontpage/Itemid,1/ OBLASTNÍ PLÁNY ROZVOJE LESŮ. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů [online]. 2011 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://geoportal2.uhul.cz/wms_oprl? SERVICE=WMS OSNOVA PLÁNŮ PÉČE o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma [online]. Ministerstvo Životního prostředí, 2008-2011 [cit. 2012-01-31]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/osnova_planu_pece PAVLORKOVÁ, E. Jak se vyhlašují zvláště chráněná území. In: Ekologický právní servis [online]. 2005-2012. 1.10.2009 [cit. 2012-02-15]. Dostupné z: http://www.eps.cz/poradna/kategorie/ochrana-prirody-krajiny-ochrana-lesapudy/dotaz/vyhlasovani-zvlaste-chranenych-uze ROTH, P. SOUSTAVA NATURA 2000: Smluvní ochrana. In: Lesnicá práce [online]. 23.7.2007 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://www.silvarium.cz/lesnicka-prace-c-1001/smluvni-ochrana-lokalit-soustavy-natura-2000-ano-ci-ne ÚSTŘEDNÍ SEZNAM OCHRANY PŘÍRODY (ÚSOP). Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [online]. 2012 [cit. 2012-02-15]. Dostupné z: http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/sumarizace/index.php?frame Zdroje podkladových map: LHP pro LHC Buchlovice na období 2005-2014 http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx http://geoportal.gov.cz http://geoportal2.uhul.cz/wms_oprl?SERVICE=WMS

69


10. Přílohy 1. Parcelní vymezení ochranného pásma PR Zbojník 2. Rámcové směrnice hospodaření pro lesní porosty v ochranném pásmu 3. Stupeň přirozenosti pro PR Zbojník dle upravené stupnice přirozenosti porostních typů dle metody VYSKOT a kol., 2003 4. Stupeň přirozenosti pro ochranné pásmo dle upravené stupnice přirozenosti porostních typů dle metody VYSKOT a kol., 2003 5. Fotodokumentace 6. Mapy •

PR Zbojník – návrh území a ochranného pásma

•

PR Zbojník – parcelní vymezení

•

PR Zbojník – jednotky prostorového rozdělení lesa

•

PR Zbojník – lesnická typologie

•

PR Zbojník – stupeň přirozenosti lesních porostů dle vyhlášky 64/2011 Sb.

•

PR Zbojník – stupeň přirozenosti lesních porostů dle upravené stupnice přirozenosti porostních typů dle metody VYSKOT a kol., 2003

•

PR Zbojník – turistické stezky a návrh umístění informačních cedulí a tabulí

70

Hodnocení stavu a návrh péče o maloplošné zvláště chráněné území

Recommend Documents