HODNOCENÍ PUBLIKAČNÍ ČINNOSTI PODLE METODIKY RADY PRO VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE

                     

     

 

HODNOCENÍ PUBLIKAČNÍ ČINNOSTI PODLE METODIKY  RADY PRO VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE  prof. RNDr. PhDr. Antonín Slabý, CSc. 

studijní materiál ke kurzu  Hodnocení výsledků VaV                                         

Fakulta informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové  Projekt Informační, kognitivní a interdisciplinární podpora výzkumu je spolufinancován  Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 

HODNOCENÍ PUBLIKAČNÍ ČINNOSTI DLE METODIKY  RADY VLÁDY PRO VÝZKUM VÝVOJ A INOVACE Antonín Slabý  Abstrakt:  Přednáška  se  zabývá  výzkumem,  hodnocením  výzkumu,  relevantními  institucemi,  předpisy,  databázemi,  způsobem  hodno­ cení.  Stav  dynamické  oblasti  je  postižen  v období  poloviny  roku  2011  Klíčová slova: scientometry, hodnocení výsledků výzkumu  Abstract: The  lecture  deals  with  research,  evaluation  research,  re­ levant institutions, regulations, databases, evaluation method. Sta­ tus dynamic area is affected during the mid­2011  Keywords: evaluation of research results  Rada pro výzkum, vývoj a inovace je odborným a poradním orgánem  vlády České republiky Při plnění úkolů Rada spolupracuje s ústředními  správními  úřady  a  institucemi  zabývajícími  se  výzkumem  a  vývojem.  Rada předkládá jednou za rok vládě zprávu o své činnosti a podle po‐ třeby informace o situaci v oblasti výzkumu a vývoje. Působnost Rady  pro  výzkum,  vývoj  a  inovace  (dále  jen  „Rada“)  je  stanovená  zákonem  č. 130/2002  Sb.,  o  podpoře  výzkumu,  experimentálního  vývoje  a  ino‐ vací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů  (zákon  o  podpoře  výzkumu,  experimentálního  vývoje  a  inovací),  ve  znění pozdějších předpisů, a nařízením vlády č. 397/2009 Sb., o infor‐ mačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.   Složení RV pro výzkum v létě 2011: současný premiér (RNDr. Petr  Nečas),  bývalá  ministryně  školství  (Miroslava  Kopicová),  zástupci  vysokých škol (Petr Fiala MU, ČKR, Stanislava Hronová VŠE, Vladimír  Haasz  RVŠ,  ČVUT,  Tomáš  Opatrný  UPOL,  Václav  Hampl  UK,  Rudolf  Haňka VŠE), zástupci České Akademie věd (Jiří Drahoš CH, Karel Aim  CH,  Pavel  Hobza  CH,Karel  Oliva  ČJ),  zástupci  Svazu  průmyslu  a  do­ pravy (Jaroslav Míl, Jiří Cienciala, Pavel Kafka, Zbyněk Frolík (Linet)),  zástupce  Rady  veřejných  výzkumných  institucí  Karel  Pospíšil.  Jde  tedy o orgán poměrně representativní 

2

Rada pro výzkum, vývoj a inovace zabezpečuje zejména  1. přípravu Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací ve spolupráci  s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a v souladu s me‐ zinárodními smlouvami a její předložení vládě,  2. kontrolu realizace Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací for‐ mou  stanovisek  k  souladu  programů  výzkumu  a  vývoje  předlože‐ ných  poskytovateli  s  Národní  politikou  výzkumu  a  vývoje  před  schválením těchto programů vládou,  3.  přípravu  Metodiky  hodnocení  výsledků  výzkumných  organizací  a výsledků ukončených programů a její předložení vládě,   4.  hodnocení  výsledků  výzkumných  organizací  a  výsledků  ukonče‐ ných  programů  podle  Metodiky  hodnocení  výsledků  výzkumných  organizací a výsledků ukončených programů schvalované vládou,   5. návrhy na členy předsednictva a předsedu Technologické agentury  České republiky a Grantové agentury České republiky,  6.  zpracování  priorit  aplikovaného  výzkumu,  vývoje  a  inovací  České  republiky   7. zpracování pravidelných  ročních analýz a hodnocení stavu výzku‐ mu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahrani‐ čím a jejich předložení vládě,  8.  úlohu  správce  a  provozovatele  informačního  systému  výzkumu,  vývoje a inovací podle § 30 a schvaluje provozní řád informačního  systému výzkumu, vývoje a inovací,  9. zpracování stanovisek k materiálům předkládaným vládě za oblast  výzkumu, vývoje a inovací,  10.  jednání  s  poradními  orgány  pro  výzkum,  vývoj  a  inovace  Evrop‐ ských společenství a s radami pro výzkum, vývoj a inovace jednot‐ livých členských států Evropských společenství i dalších zemí,  11.  zpracování  návrhu  střednědobého  výhledu  podpory  výzkumu,  vý‐ voje a inovací,  12. návrh výše celkových výdajů na výzkum, vývoj a inovace jednotli‐ vých rozpočtových kapitol a návrh jejich rozdělení podle § 5a,  13.  zpracování  stanoviska  k  žádosti  o  povolení  výzkumu  na  lidských  embryonálních kmenových buňkách nebo k žádosti o změnu toho‐ to  povolení,  popřípadě  k  žádosti  o  povolení  dovozu  lidských  em‐ bryonálních  kmenových  buněk,  a  to  na  podkladě  návrhu  svého  poradního orgánu, kterým je Bioetická komise, 

3

14.  plnění  dalších  úkolů  a  povinností  stanovených  zákonem,  jiným  právním předpisem nebo uložených vládou.  Vzkaz RV pro současnost a zejména nejbližší budoucnost  • Zastavte další výdaje státního rozpočtu  • Změňte systém financování  • Važte výdaje na prestižní výsledky  • Zvyšte aplikovanost/aplikovatelnost,   • Používejte standardních scientometrických databází a ukazatelů  k hodnocení   • Zpřísněte hodnocení (od RIV zvolna k excelenci…)  • Nerozvíjejte všechny obory  • Odstřihněte neperspektivní instituce od zdroje peněz    Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací  výzkum, vývoj a inovace podporované z veřejných prostředků ČR  Je to specialita českého státu. Veřejná část tohoto systému se skládá se  z následujících pěti vzájemně propojených databází  • Centrální evidence aktivit ‐ CEA   • Centrální evidence projektů ‐ CEP   • Centrální evidence výzkumných záměrů ‐ CEZ   • Rejstřík informací o výsledcích ‐ RIV   • Evidence veřejných soutěží ve výzkumu, experimentálním vývoji  a inovacích ‐ VES   Popisy údajů z jednotlivých částí    CEA  je  jednou  z  částí  (datovou  oblastí)  informačního  systému  výzku‐ mu,  experimentálního  vývoje  a  inovací  (IS  VaVaI),  ve  které  jsou  shro‐ mažďovány informace o příjemcích, poskytovatelích a výši podpory  dle  § 2  odst.  2  písm.  h)  zákona  č.  130/2002  Sb.,  o  podpoře  výzkumu,  experimentálního  vývoje  a  inovací  z  veřejných  prostředků  a  o  změně  některých  souvisejících  zákonů  (zákon  o  podpoře  výzkumu,  experi‐ mentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů.   Údaje  do  CEA  předávají  poskytovatelé  podpory  z  veřejných  pro‐ středků, kterými jsou správci příslušných kapitol státního rozpočtu  (ústřední  orgány  státní  správy,  Grantová  agentura  České  republiky,  Technologická agentura České republiky a Akademie věd České repub‐

4

liky) nebo územní samosprávné celky. Obsah CEA, postup při předání,  zařazení,  zpracování  a  poskytování  údajů  je  stanoven  zákonem  č. 130/2002 Sb., nařízením vlády č. 397/2009 Sb., o informačním sys‐ tému  výzkumu,  experimentálního  vývoje  a  inovací,  zvláštními  právními  předpisy a Provozním řádem IS VaVaI. Přímé vyhledávání ve veřej‐ ně přístupných údajích CEA umožňuje vyhledávat data od roku 2009.  CEP  je  jednou  z  částí  (datovou  oblastí)  informačního  systému  výzku‐ mu,  experimentálního  vývoje  a  inovací  (IS  VaVaI),  ve  které  jsou  shro‐ mažďovány  informace  o  projektech  výzkumu,  vývoje  a  inovací  podporovaných z veřejných prostředků podle zákona č. 130/2002 Sb.,  o podpoře  výzkumu,  experimentálního  vývoje  a  inovací  z  veřejných  prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpo‐ ře  výzkumu,  experimentálního  vývoje  a  inovací),  ve  znění  pozdějších  předpisů. Údaje do CEP předávají poskytovatelé účelové podpory z ve‐ řejných  prostředků,  kterými  jsou  správci  příslušných  kapitol  státního  rozpočtu (ústřední  orgány  státní  správy,  Grantová  agentura  České  re‐ publiky,  Akademie  věd  České  republiky)  nebo  územní  samosprávné  celky. Obsah CEP, postup při předání, zařazení, zpracování a poskyto‐ vání  údajů  je  stanoven  zákonem  č.  130/2002  Sb.,  nařízením  vlády  č. 267/2002 Sb., o informačním systému výzkumu a vývoje (od 1. ledna  2010 nahrazeno nařízením vlády č. 397/2009 Sb., o informačním sys‐ tému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), zvláštními právními  předpisy  a  Provozním  řádem  IS  VaVaI.  Přímé  vyhledávání  ve  veřejně  přístupných údajích CEP umožňuje vyhledávat data od roku 1993  CEZ  je  jednou  z  částí  (datovou  oblastí)  informačního  systému  vý‐ zkumu,  experimentálního  vývoje  a  inovací  (IS  VaVaI),  ve  které  jsou  shromažďovány  informace  o  výzkumných  záměrech  podporovaných  z veřejných  prostředků  podle  zákona  č.  130/2002  Sb.,  o  podpoře  výzkumu,  experimentálního  vývoje  a  inovací  z  veřejných  prostředků  a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu,  experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů. Úda‐ je do CEZ předávají poskytovatelé institucionální podpory z veřejných  prostředků, kterými jsou správci příslušných kapitol státního rozpočtu  (ústřední  orgány  státní  správy,  Akademie  věd  České  republiky)  nebo  územní  samosprávné  celky.  Obsah  CEZ,  postup  při  předání,  zařazení,  zpracování a poskytování údajů je stanoven zákonem č. 130/2002 Sb.,  nařízením  vlády  č.  267/2002  Sb.,  o  informačním  systému  výzkumu  a vývoje (od 1. ledna 2010 nahrazeno nařízením vlády č. 397/2009 Sb., 

5

o informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací),  zvláštními právními předpisy a Provozním řádem IS VaV. Přímé vyhle‐ dávání ve veřejně přístupných údajích CEZ umožňuje vyhledávat data  od roku 1998. Výzkumné záměry ale končí či skončily a nikdy už nebu‐ dou  RIV je jednou z částí (datovou oblastí) informačního systému výzkumu,  experimentální vývoje a inovací (IS VaV), ve které jsou shromažďovány  informace  o  výsledcích  projektů  výzkumu  a  vývoje  a  výzkumných  záměrů podporovaných z veřejných prostředků podle zákona  č.  130/  /2002  Sb.,  o  podpoře  výzkumu  a  vývoje  z  veřejných  prostředků  a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu  a  vývoje).  Údaje  do  RIV  předávají  poskytovatelé  účelové  a  institu‐ cionální  podpory  z  veřejných  prostředků,  kterými  jsou  správci  pří‐ slušných  kapitol  státního  rozpočtu  (ústřední  orgány  státní  správy,  Grantová  agentura  České  republiky,  Akademie  věd  České  republiky)  nebo územní samosprávné celky. Obsah RIV, postup při předání, zařa‐ zení, zpracování a poskytování údajů je stanoven zákonem č. 130/2002  Sb.,  o  podpoře  výzkumu  a  vývoje,  nařízením  vlády  č.  397/2009  Sb.,  o informačním  systému  výzkumu  a  vývoje,  zvláštními  právními  před‐ pisy a provozním řádem IS VaV. Přímé vyhledávání v RIV je umožněno  pomocí uživatelské aplikace.  Poznámky k databázi RIV (Rejstřík Informací o Výsledcích)  • Přímé  vyhledávání  v  RIV  je  umožněno  pomocí  uživatelské  apli‐ kace.  • RIV  navazuje  na  databázi  RIP  (Registr  informací  o  publikacích  výzkumu  a  vývoje  v  rozpočtových  a  příspěvkových  organiza‐ cích),  která  byla  provozována  Úřadem  vlády  ČR  do  roku  1995.  RIV  obsahuje  údaje  o  výsledcích  výzkumu  a  vývoje  uplatněných  od roku 1993.  • Tvar je dosti dílem AV (která ho nyní kritizuje)….  • Původně určen k hromadění výsledků ke grantům vědy českých  poskytovatelů (Vazba na CEP, CEZ), bez ohledu na kvalitu těchto  výsledků… Postupně přechod k databázi prestižnějších publikací  s vazbou  nebo  bez  vazby  na  grant  (k  tomu  vazba  na  veřejné  či  neveřejné zdroje), vývoj druhů a jejich definic.  Z toho je spousta 

6

• • •

•

• • •

neplodných  diskusí  na  UHK…daných  specifikou  UHK,  neexistencí  záměrů druhého kola na UHK….   Měření kvality kvantitou (jako všechny indexy…)  Srovnávají se nesrovnatelné obory K potlačení rozdílu různé mo­ difikátory…  Každý  rok  dochází  ke  změnám  pravidel  a  to  i  v období  po  ode‐ vzdání dat. Uplatňují se  různé zájmy. Nepracuje se podle schvá‐ lené metodiky (retroaktivita). Předpisy nejsou dodržovány (cena  bodu na rok 2011 slibována neměnná, ale poklesla 4 krát,…. proto­ že se počet vykázaných bodů zvýšil 5 krát)  Hodnotu  modifikovaného  bodu  si  nikdo  neumí  spočítat.  Trans‐ formace  z  nemodifikovaných  bodů  na  modifikované  nejsou  dobře dokumentovány a není dost informací o nich.  Přesto  odfiltrováno  asi  2/3    nekvalitních  publikací  pomocí  růz‐ ných klasifikátorů  ČR je publikačním tygrem (ale jen z hlediska kvantity…)  Pro UHK to zase není úplně nevýhodné (uvažujeme li připravova­ né hodnocení peer review na základě excelence….) 

VES  je  jednou  z  částí  (datovou  oblastí)  informačního  systému  výzku‐ mu,  experimentálního  vývoje  a  inovací  (IS  VaV),  ve  které  jsou  shro‐ mažďovány  informace  o  veřejných  soutěžích  ve  výzkumu  a  vývoji  vyhlašovaných  podle  zákona  č.  130/2002  Sb.,  o  podpoře  výzkumu  a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zá‐ konů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje). VES od roku 2001 neobsa‐ huje  informace  o  veřejných  zakázkách  ve  výzkumu  a  vývoji  (viz  http://www.centralni‐adresa.cz). Údaje do VES předávají poskytovate‐ lé  účelové  podpory  z  veřejných  prostředků,  kterými  jsou  správci  pří‐ slušných  kapitol  státního  rozpočtu  (ústřední  orgány  státní  správy,  Grantová  agentura  České  republiky,  Akademie  věd  České  republiky)  nebo územní samosprávné celky. Obsah VES, postup při předání, zařa‐ zení, zpracování a poskytování údajů je stanoven zákonem č. 130/2002  Sb.,  o  podpoře  výzkumu  a  vývoje,  nařízením  vlády  č.  397/2009  Sb.,  o informačním  systému  výzkumu  a  vývoje,  zvláštními  právními  před‐ pisy a provozním řádem IS VaV. Přímé vyhledávání ve veřejně přístup‐ ných údajích VES umožňuje vyhledávat data od roku 2000.   Přístup k veřejným datům je z adresy http://www.vyzkum.cz/ 

7

Úvodní obrazovka rozhraní má v roce 2011 následující tvar   Tato aplikace je určena pro vyhledávání ve veřejně přístupných údajích  Informačního  systému  výzkumu,  experimentálního  vývoje  a  inovací,  provozovaného podle § 30 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzku‐ mu,  experimentálního  vývoje  a  inovací,  ve  znění  zákona  č.  110/2009  Sb. Zveřejněním veřejně přístupných údajů plní Rada pro výzkum, vý‐ voj  a  inovace  jako  provozovatel  povinnost  podle  §  10  nařízení  vlády  397/2009 Sb. ze dne 19. října 2009 o informačním systému výzkumu,  experimentálního vývoje a inovací od 1. 1. 2010.  Novinka  (2.3.2011)  —  Jsou  zveřejněna  data  hodnocení  výsledků  vý‐ zkumných organizací v roce 2010.   www.isvav.cz/h10   Pro vkládání dat do IS VaVaI můžete použít aplikaci Vklap.   provoz aplikace   více o aplikaci 

Celkem 26 poskytovatelů, 245 programů, 467 soutěží, 5 055 subjektů,  36 140 projektů, 889 výzkumných záměrů, 634 623 výsledků.   Tuto aplikaci pro Radu pro výzkum, vývoj a inovace provozuje  Výpočetní a informační centrum Českého vysokého učení  technického v Praze. Vyvinul MathAn Praha, s.r.o. v rámci projektu  MI20042007. Verze aplikace 1. 6. 13. Datové schéma  ISVAV_WEB5_00177.Podpora uživatelů na   e‐mailové adrese nebo telefonním čísle 224 234 797   (v pracovních dnech 9‐16 hod.).     

Hodnocení vědy  

K hodnocení  je  používáno  výsledků  scientometrie.  Scientometrie  je  vědecká  nauka,  jež  studuje  evoluci  vědy  pomocí  kvantitativních  in‐ dikátorů vědecké informace. V rámci scientometrie byla vyvinuta celá  řada statistických nástrojů pro výpočet kvantitativních aspektů vědec‐

8

kých publikací, zejména různé typy indexů které měří některé kvanti‐ tativní  aspekty  práce  jednotlivců,  týmů,  vědeckých  oborů  či  dokonce  zemí  (některé  z  indexů  se  též  vztahují  k  ekonomickým  ukazatelům).  Jsou jedním z přístupů k hodnocení vědecké práce a to zdaleka nejpou‐ žívanějším. Nejpoužívanější jsou citační ohlas, impakt faktor, Hirschův  index  (budou zmíněny dále).  Základní východiska (pocházejí od společnosti ISI, jež bude zmíněna  dále):   Každý  autor  používá  při  vzniku  článku,  příspěvku  do  sborníku  aj.  ob‐ vykle řadu pramenů. Může na ně navazovat, používat jako argumenty  pro podporu svých výsledků apod.  Předpokládá  se,  že  je‐li  práce  některého  autora  citována  jiným  auto‐ rem,  znamená  to,  že  je  čímsi  zajímavá  a  že  její  autor  má  tudíž  určité  odborné renomé.  Rovněž tak se předpokládá, že je‐li citován článek z některého  časopi‐ su, má tento časopis určitou odbornou úroveň.    Duchovní otec projektu, Eugen Garfield, vyšel ze tří základních  předpokladů:   každá důležitá práce, je citována v dalších publikacích ‐ čím je vý‐ znamnější, tím častěji bude citována   nejdůležitějším zdrojem informací ve vědě jsou odborné časopisy  (nejnovější výsledky bádání)  95% významných vědeckých prací je publikováno, nebo citováno,  v poměrně malém množství časopisů  Z  toho  vyplývá  dosti  obecně  přijatý  názor:  centrální  úloha  časopisů,  jiný účel knih, despekt ke konferencím, ke kterému se přiklonila i RV.   

Pozn. o otci zakladateli scientometrie ISI, WOS Eugenu Garfieldovi 

9

Narozen 16. září 1925, New York, USA) je americký vědec a zakladatel bibliometrie  a scientometrie. Je považován za jednoho ze průkopníků empirické informační vě‐ dy.  Dodnes  aktivně  vystupuje  na  konferencích  věnovaných  scientometrii.  Posléze  pak  stanul u  základů  jedné z  nejrozsáhlejších  scientometrických  a  citačních  data‐ bází  současnosti,  ISI  Web  of  Science.  Studoval  na  Columbia  University,  kde  získal  v roce 1949 titul bakaláře (B. S.) v chemii, magisterský titul v roce 1954 v knihov‐ nické  vědě.  Doktorát  obdržel  v  roce  1961  v  oboru  lingvistiky  na  University  of  Pennsylvania.Od roku 1955 pracoval jako konzultant farmaceutické firmy a specia‐ lizoval se na vědecké informace. V tomto oboru stanovil Current contents (Seznamy  obsahů relevantních odborných časopisů). V roce 1955 navrhl v článku v uznáva‐ ném časopise Science (Svazek 122, číslo 3159, strany 108‐111), aby se systematic‐ ky  shromažďovaly  citace  vědeckých  publikací  se  srozumitelnými  citačními  zvyklostmi. V roce 1963, osm let po zveřejnění jeho základních myšlenek, předsta‐ vil  svůj  první  vědeckocitační  index  (Science  Citation  Index).  Již  roku  1960  založil  Institut  pro  vědecké  informace  (Institute  for  Scientific  Information  (ISI)),  v  jehož  vedení zůstal až do svého odchodu do důchodu v roce 1992. Tato  instituce vypra‐ covala  různé  pravidelné  vydávané  citační  zvyklosti,  vedle  Science  Citation  Index  také Social Sciences Citation Index (od roku 1973), Arts & Humanities Citation In‐ dex  (od  roku  1978)  a  Index  Chemicus.  Dnes  existují  tyto  zvyklosti  pod  značkou  Web  of  Science  jako  databáze.  V  roce  1986  se  stal  zakládájícím  redaktorem  The  Scientist, odborného časopisu pro biomedicínu, který vychází jedno za dva týdny.  Za  své  velké  zásluhy  obdržel  četné  čestné  doktoráty  a  byl  vyznamenán  několika  cenami. Mezi tyto ocenění patří cena Award of Merit, kterou uděluje American So‐ ciety for Information Science and Technology, kterou dostal v roce 1975 a v roce  1983 získal Patterson‐Crane Award od American Chemical Society. Jeho podstatná   publikace k tématu:   • Citation indexing. Its theory and application in science, technology, and  humanities, New York: Wiley 1979 

10

Kritika scientometrie (která nám ale příliš nepomůže…)  Jde o měření kvality kvantitou  Sám  Garfield  důrazně  varoval  před  užíváním  scientometrických  dat  mimo  jejich  definiční  oblast,  zejména  pak  před  záměnou  kvantitativ‐ ních údajů za kvalitativní.  Scientometrie  nemůže  být  hodnocení  vědecké  výkonnosti  jednotlivců  či hodnocení "kvality" vědeckého výzkumu jako celku.  Žádný z indexů také není vhodný pro všechny obory vědecké činnosti  a nevypovídá nutně o kvalitě vědecké práce.   Věda je velmi složitě strukturovaná a je proto prakticky nemožné me‐ chanicky porovnávat (i zdánlivě blízké) vědecké oblasti mezi sebou.   Ještě obtížnější je pak porovnání a vážení různých typů vědeckých vý‐ sledků.   Libovolné  dané  scientometrické  hodnocení  navíc  zpětně  silně  defor‐ muje přirozený systém a strukturu vědy, často nežádoucím způsobem.   Dochází např. k nadprodukci krátkých a povrchních publikací s mnoha  spoluautory, jsou znevýhodněny malé, vznikající a mezioborové oblasti  mimo střední proud, atp.   Scientometrie  je  široce  otevřená  manipulacím  ze  strany  editorů  časo‐ pisů a velmi náchylná ke zneužití dalšími nekritickými uživateli.  Historie vědy navíc jasně dokumentuje, že nečekané a kvalitativně no‐ vé  objevy  nelze  mechanicky  (scientometricky)  předpovědět  prakticky  vůbec.  Některé  scientometrické  indexy  tak  mohou  být  užitečnou  pomůckou  v rukou  vědce  či  scientometrického  experta,  představují  však  vážné  nebezpečí i snadné zneužití v administrativním prostředí při politicko‐ ekonomickém nátlaku. Problematika tzv. impakt faktoru (IF), jeho his‐ torie  i  současnosné  užívání,  byla  nejnověji  (červen  2009)  podrobena  analýze ve specializovaném odborném časopisu Scientometrics.  Extrémní, kontroverzní a jinde nevyzkoušená forma ad hoc scientome‐ trie, aplikované na vědu v ČR, byla v červnu 2009 schválena vládou ČR,  což  vyvolalo  ostré  protesty  domácí  i  světové  vědecké  komunity.  Me‐ chanické  užití  citační  analýzy  podrobila  důkladné  a  z  odborného  hle‐ diska  zcela  zdrcující  kritice  zpráva  trojice  mezinárodních  organizací,  Mezinárodní  unie  matematiků  (IMU),  Institutu  matematické  statistiky  (IMS) a Mezinárodní rady pro průmyslovou a aplikovanou matematiku  (ICIAM). 

11

Druhy ukazatelů (citačních indexů) vztažených k časopisům  Impakt faktor Impakt faktor (IF, činitel dopadu)  • měřítkem kvality vědeckých časopisů  • definován jako poměr počtu citací, které byly zaznamenány v hod‐ noceném roce na všechny články publikované v daném časopise  za předchozí dva roky, k celkovému počtu všech těchto článků.   • Příklad:  Impakt faktor časopisu za rok 2004 =   počet citací zveřejněných v roce 2004 na články vydané v letech  2002 a 2003   __________________________________________________________________   počet všech článků vydaných v letech 2002 a 2003  • vyvinut Eugenem Garfieldem, zakladatelem ISI ‐Institute for  Scientific Information, který je nyní částí Tomson Reuters   • je uváděn na tři desetinná místa (bibliometrický indikátor)   • je platný jen pro daný časopis a pro daný rok.   • neplatí pro jednotlivé články, ani pro jejich autory.   Většina časopisů má impact faktor nižší než 2. Za vysoký impakt faktor  jsou  považovány  hodnoty  nad  4.  Impakt  faktor  vyšší  než  10  je  přímo  „hvězdný“  

 

12

Jornal Citation Report a IF  • JCR je od  r. 1975 za účelem analýzy excerptovaných časopisů:  – kolikrát byl časopis citován   – žebříčky a rejstříky podle oborů  • Účelem je  – měření zájmu o…  – srovnávání různých časopisů ze stejného oboru  – nedá  (neměl  by)  se  používat  na  interdisciplinární  porov‐ návání publikační výkonnosti (podmínky se v jednotlivých  vědných oborech velmi liší), ale…  IF  odhaduje  průměrnou  pravděpodobnost  citovanosti  (umožňuje  sta‐ tisticky odhadnout, jaký by mohly mít citační ohlas další články, jestliže  budou v časopise zveřejněny s důsledky pro hodnotitele a časopis pokud  se to nepotvrdí.    Immediacy Index Immediacy Index (index bezprostřední odezvy)  ukazuje,  jak  často  jsou  články  vydané  v  daném  roce  citovány  ještě  v témže roce. Jedná se tedy o měřítko rychlosti odezvy.  Příklad:  Immediacy index časopisu za rok 2004 =   počet citací zveřejněných v roce 2004 na články vydané v roce 2004   ____________________________________________   počet všech článků vydaných v roce 2004   

Total Cites: celková citovanost časopisu.  Articles: počet publikovaných článku v časopisu v daném roce.  Cited Half­life: po kolika letech (ve vztahu k aktuálnímu roku) se ob‐ jeví 50% všech citací na články daného časopisu v citačních rejstřících.  Napomáhá při hodnocení stáří citovaných článků. Uvádí se pouze u ča‐ sopisů, které byly alespoň 100 a vícekrát citovány.  Citing Half­life: napomáhá při hodnocení stáří většiny článků, jež citu‐ je daný časopis. Uvádí se pouze u časopisů, které citují 100 nebo více  dokumentů.  Source  Data:  informace  o  počtu  tzv.  "non  review"  a  "review"  článků,  o počtu  citací  v  těchto  článcích  a  o  průměrném  počtu  citací  připadají‐ cích na jeden článek časopisu. 

13

Cite ed Journa al: abecedn ní přehled d časopisů ů, které cittovaly vyh hledaný tiitul.  Citin ng Journa al: abeced dní přehleed časopissů, které ciitoval vyh hledaný tittul.  Imp pact Factor Trend d Graph:  grafické  zobrazen ní hodnotyy IF v possled‐ ních h pěti leteech.    H  in ndex  (  Hirshův  H in ndex)  je  výdobyteek  posled dní  doby.  H  index  Hir‐ shův v index vzztažený k k autorovii a všem jeeho záznaamům  • udává,  kolik  čláánků  dan ného  auto ora  dosah huje  citovvanosti  vyšší,  v pořadovéé číslo člán nku dle počtu citaccí. ( často bez autocita‐ než je p cí, bez citací matteřské un niverzity) • Jde  o  jeden  j z  moderníc m ch  a  prefeerovaných  indexů ů  citačníh hotro  ohlasu  vědeckých  článků ů  publiko ovaných  jedním  věědeckým  pra‐ covníkem.  • Oproti  prostému  citačním mu  ohlasu  jednotllivého  čláánku  jde  u  H‐ u o určitý h hromadný ukazateel citovanosti.   indexu • Vyšší  hodnotu  h u  má  auto or,  u  kterrého  má  "vyšší"  počet  p H‐indexu článků "vyšší" ciitovanostt  • Implem mentován n je ve Wo oS i SCOPU USu  

 

• h‐indexx je vhodnější pro „odrostleejší badattele“, tj. p profesory,, do‐ centy, p postgradu uální stud denty 

14

• obor (citovanost průměrné práce v molekulární biologii je vyšší  než např. v matematice)  • nelze automaticky porovnávat h‐indexy lidí pracujících v citačně  příliš odlišných oborech  • WoS  zpracovává  postupně  i  stále  starší  práce  –  v  současnosti  jsou k dispozici záznamy za léta 1945‐2007    Ani H‐index nepostihuje mnohé citační artefakty,  • např. časté publikování prací s mnoha spoluautory  • diametrálními citační rozdíly v jednotlivých oborech.  • pro  jeho  užívání  a  srovnávání,  zejména  mezi  obory,  platí  proto  podobná omezení, jako u jiných scientometrických indexů, ale… …  Pozn:  Index vytvořil a zavedl 2005, americký fyzik Jorge E. Hirsh.   Jeho podstatná publikace k tématu  Hirsch J. E. (2005): An index to quantify an individual’s scientific  research output. Proc. Natl. Acad. Sci. 102:16569‐16572   

V současné době existuje celá řada obřích databází, které mohou slou‐ žit jako zdroj scientometrických dat, zejména citační rejstříky. ISI Web  of  Knowledge,  Scopus,  částečně  i  jiné,  např  PubMed,  u  nás  částečně  ASEP, RIV ad.  Web  of  Knowledge  je  profesionální  databáze  provozovaná  v  součas‐ nosti  firmou  Thomson  Reuters,  která  ISI  (The  Institute  for  Scientific  Information) koupila  Logo a sídlo firmy: 

  15

ISI  Web  of  Knowledge    vytvářený  na  půdě  amerického  The  Institute  for Scientific Information (ISI), kt nabízí tyto nástroje: Web of Science  a Journal Citation Reports   

• Journal  Citation  Reports  poskytuje  výsledky  analýz  citovanosti  vztažených na časopisy ‐ lze zjistit:   – které časopisy jsou takto sledovány ‐ k excerpční politice ISI   – sledované časopisy podle oborů, zemí, nakladatele  – pro  sledovaný  časopis  jednak  základní  údaje  (počty  článků,  počty  citací),  jednak  kvantitativní  charakteristiky  hodnotící  kvalitu (impakt faktor, index bezprostřední odezvy, tzv. polo‐ čas citace aj.) ‐ vše v časových řadách za posledních 10 let    WoS    je  on  line  placená  akademická  služba  provozovaná  společností  Thomson Reuters. Je to nejvýznamnější světový informační zdroj v ob‐ lasti výzkumu a vývoje soubor vysoce kvalitních databází s informace‐ mi  o  článcích,  jejich  autorech,  obsahu  a  referencích,  citovanosti  a  edičních  údajích.  Obsahuje  bibliografické  záznamy  včetně  abstraktů,  citace prací autorů z celého světa (Citační rejstřík), Je možno přistoupit  i k plným  textům, pokud jsou zdrojová periodika předplacena u  vyda‐ vatele.  WoS  poskytuje  bibliografické  a  citační  údaje  o  článcích  z  více  než 13000 vědeckých časopisů ze 115 odborných oblastí. Má více  než  50  milionů  záznamů.  Aktualizace  dat  je  týdenní.  Týdenní  přírůstek  je  přibližně  25.000  nových  záznamů,  800  000  000  citačních odkazů.  Re‐ trospektiva databáze je od roku 1945.   WoS poskytuje přístup  k následujícím 7 databázím:   • Science Citation Index (SCI),   • Social Science Citation Index S(SSCI),   • Arts and Humanities Citation Index  (A&HCI),   • Index Chemicus,   • Current Chemical,   • Proceedings Citation Index: Science   • Conference Proceedings Citation Index: Social Science and  Humanities.    

16

Podrobnosti k jednotlivým částem WoS citačním indexům ­  rejstříkům (databázím):  • Science  Citation  Index  Expanded  sleduje  citace  ve  vědeckých  časopisech  ze  150  oborů  přírodních  a  technických  věd  od  r. 1900, zdrojem je přes 7.100 periodik.  • Social Science Citation Index sleduje citace ve vědeckých časo‐ pisech z 50 oborů společenských věd od r. 1956, zdrojem je více  než 2.100 periodik a dále také 3.500 hlavních světových přírodo‐ vědných a technických časopisů.  • Arts & Humanities Citation Index sleduje citace ve vědeckých  časopisech  z  oborů  humanitních  věd  a  uměnovědy  od  r.  1975,  zdrojem je přes 1.200 periodik a dále také vybrané články z více  než 6.000 přírodovědných a společenskovědních časopisů.  • Conference  Proceedings  Citation  Index  ­  Science  (CPCI­S)  sleduje citace v konferenční literatuře ze všech oborů přírodních  a technických věd od r. 1990.  • Conference  Proceedings  Citation  Index  ­  Social  Sciences  &  Humanities  (CPCI­SSH)  sleduje  citace  v  konferenční  literatuře  ze  všech  oborů  společenských  a  humanitních  věd  a  uměnovědy  od r. 1990.   Několik dalších poznámek k WoS   • Původně výběrová databáze v 50. letech 20. století  • od roku 1961 začaly vycházet rejstříky tiskem   • specifikem  byla  provázanost  mezi  příspěvky  prostřednic‐ tvím citované literatury  • hlavní cíl databáze byl: nová možnost práce s věd prameny.  Nepopisuje  jen  danou  práci,  ale  i  dokumenty,  na  jejichž  podkladě  vznikla  (citované  články,  reference,  použitá  lite‐ ratura).  • vedle obvyklých možností vyhledávání umožňuje vyhledá‐ vat dokumenty i podle citovaných článků ‐ tj. na základě je‐ jich  citačního  propojení  (citační  link).  Citační  link  je  považován za propojení dvou článků zcela nové a nezastu‐ pitelné kvality  

17

• citovaný  a  citující  články  spolu  souvisejí  obsahově,  funkč‐ ně,  (ne  jen  formálně,  jako  v  případě  stejného  autora  nebo  časopisu)  CC (Current contents)  • Current  contents  je  seriálový  dokument  (časopis)  reprodukující  obsahy nejnovějších čísel významných vědeckých časopisů z ur‐ čité  oblasti  nebo  oboru,  s  cílem  informovat  o  aktuální  článkové  odborné literatuře. Vydává se od roku 1958 péčí ISI .  • Obsahuje tedy úplnou informaci o tom, jaké články se v konkrét‐ ním čísle periodika nacházejí.  (Naproti  tomu  v  excerpovaném  časopise  (periodiku)  mohou  být  bibliografické záznamy článků pořizovány pouze výběrově, k něja­ kému tématu, oboru, pro potřeby bibliografie apod. )  • Vychází jednou týdně. Existuje i v podobě online databáze a pou‐ žívá se jako služba)  Karentovaný časopis  • Je registrovaný a zpracovávaný službou  CC  • Časopisy jsou evidované v jedné ze 7 tematických sérií Current  Contents Connect, které jsou dostupné v rámci portálu Web of  Knowledge   • 1. Current Contents® / Agriculture, Biology & Environmental  Sciences   • 2. Current Contents® / Arts & Humanities   • 3. Current Contents® / Clinical Medicine   • 4. Current Contents® / Engineering, Computing& Technology   • 5. Current Contents® / Life Sciences   • 6. Current Contents® / Physical, Chemical & Earth Sciences   • 7. Current Contents® / Social & Behavioral Sciences   Pozn:  Karentování  je  proměnlivé  kritérium,  protože  časopis  může  být  do  systému Current Contents  zařazen i na krátkou dobu       

18

Příklad:  Karentovaných časopisů (CC) českých a slovenských je mezi  30‐40 ks,  př. 2007 to byly následující   • Acta  Physica  Slovaca  SK  0323‐0465  Acta  Virologica  SK  0001‐ 723X  Acta  Veterinaria  (Brno)  CZ  0001‐7213  Biologia  SK  0006‐ 3088 Bilogia Plantarum CZ 0006‐3134 Ceramics‐Silikaty CZ 0862‐ 5468  Collection  of  Czechoslovak  Chemical  Communications  CZ 0010‐0765  Computing  and  Informatics  SK  1335‐9150  Česká  literatura  CZ  0009‐0468  Československá  psychologie  CZ  0009‐ 062X  Chemické  listy  CZ  0009‐2770  Czech  Journal  of  Animal  Science  CZ  1212‐1819  Czech  Journal  of  Food  Sciences  CZ  1212‐ 1800  Ekonomický  časopis  SK  0013‐3035  European  Journal  of  Enthomology  CZ  1210‐5759  Filosofický  časopis  CZ  0015‐1831  Filozofia  SK  0046‐385X  Finance  a  úvěr  ‐  Czech  Journal  of  Economics  and  Finance  CZ  0015‐1920  Folia  microbiologica  CZ 0015‐5632 Folia parasitologica CZ 0015‐5683 Folia Zoologica  CZ 0139‐7893 General Physiology and Biophysics SK 0231‐5882  Geologica carpathica SK 1335‐0552 Historický časopis SK 0018‐ 2575  Kovové  materiály‐Metallic  Materials  SK  0023‐432X  Neoplasma SK 0028‐2685 Physiological Research CZ 0862‐8408  Photosynthetica  CZ  0300‐3604  Politická  ekonomie  CZ  0032‐ 3233  Preslia  CZ  0032‐7786  Sociológia  SK  0049‐1225  Socio‐ logický  časopis‐Czech  Sociological  Review  CZ  0038‐0288  Studia  Psychologica SK 0039‐3320 Veterinární medicína CZ 0375‐8427  Scopus je druhý nejdůležitější citační rejstřík. Je to komerční databáze  EU  provozovaná  v současnosti  Firmou  Elsevier.  Pohltila  a  obsahuje  i celý ERIH.   Logo databáze a firmy     

19

Scopus je multioborová bibliografická, citační a referenční data‐ báze  vědecké  literatury  a  kvalitních  webových  zdrojů.  Databáze  zahrnuje podle údajů z roku 2011  • záznamy článků z více než 18 000 časopisů od více než 5 000 na‐ kladatelů z celého světa  • z toho je zhruba 17 000 recenzovaných (angl. peer­reviewed) titulů  • zahrnuje rovněž záznamy článků ze zhruba 1 200 „open access“  časopisů  • 3  miliony  700  tisíc  příspěvků  ze  sborníků  z  konferencí,  ze  350  knižních edic a dalších zdrojů odborných informací.  • 33 milionů abstraktů   • odkazy na 386 milionů odborných webových stránek   • 22 milionů patentových záznamů   • Celkem  Scopus  obsahuje  kolem  43  milionů  záznamů.  Z  toho  je  asi  22  milionů  záznamů  dokumentů  vydaných  po  roce  1996  (78 % z těchto záznamů zahrnuje i odkazy na použitou literatu‐ ru). Druhá polovina (asi 20,5 milionů) záznamů odkazuje na do‐ kumenty vydané před rokem 1996.  • Databáze Scopus je aktualizována denně.   Pozn ke Scopusu  • Scopus pokrývá časopisecké zdroje bez přerušení od roku 1996  výše, avšak jen u těch časopisů, jejichž vědecký obsah a další ná‐ ležitosti  jsou  ve  shodě  s  požadavky  producenta.  V  takovém  pří‐ padě  jsou  v  bázi  dat  záznamy  všech  v  nich  publikovaných  příspěvků (pokrytí zdroje v databázi je tzv.  Cover­to­Cover; pod‐ mínkou navíc ještě je, aby články odpovídaly sledovaným typům  dokumentů).  • Informace z těch časopisů, které byly do databáze  Scopus zahr‐ nuty až po jejím zveřejnění na podzim roku 2004, jsou dostupné  teprve  od  okamžiku  zařazení  daného  titulu  do  databáze.  Články  ze  starších  ročníků  nejsou  tedy  v  databázi  zpětně  registrovány.  Dále nejsou v úplnosti pokryty zdroje, jež nemají přiděleno ISSN  nebo nejsou vydávány pravidelně. Příspěvky z tzv. trade journals  (odborných časopisů), jež nesplňují požadavky na typ dokumen‐ tu  nebo  neobsahují  odkazy  na  literaturu  (angl.  references),  rov‐ něž nejsou do této databáze zahrnuty. 

20

Vztah mezi citačními rejstříky ISI Web of Knowledge (USA)   a Scopus/ERIH (EU)  • Průnik v časopiseckých zdrojích je 94%   • Většina  časopiseckých  zdrojů  WoS      je  současně  Jimp  i  patří  do  SCOPUS/ERIHu   V RIV mají články v časopiseckých zdrojích  SCOPUS/ERIHu pev‐ ný počet bodů a články ISI Web of Knowledge (USA) proměnlivý  podle  hyperbolické  funkce  v  závislosti  na  pořadí  časopisu  v  da‐ ném oboru a uspořádání podle IF.   

Nekomerční rešeržní databáze Google Scholar   (Nekomerční zatím nedostatečnýkonkurent)  Služba  Google  Scholar  představuje  jednoduchý  způsob  uceleného  vy‐ hledávání  odborné  literatury.  Z  jednoho  místa  můžete  vyhledávat  in‐ formace z mnoha oborů a zdrojů: recenzované články, dizertační práce,  knihy, abstrakty a články, od akademických nakladatelství, odborných  společností,  archivů  preprintů  a  dalších  odborných  organizací.  Služba  Google Scholar vám pomůže identifikovat ty nejrelevantnější zdroje na  poli výzkumu.  • Funkce služby Google Scholar   • Vyhledávání rozmanitých zdrojů z jednoho místa   • Hledání článků, abstraktů a citací   • Nalezení celého článku v knihovně či na webu   • Informace o klíčových článcích v jakémkoli vědním oboru     Elektronické informační zdroje přístupné t.č. na UHK  WoS,  Scopus  dále  máme  k dispozici  databáze  multioborové  –  EBSCO  a ProQuest, databáze zaměřené na literaturu – Literature Online a Lite‐ rature  Resource  Center,  databázi  počítačovou  –  ACM  a  databázi  z oblasti ekonomiky a managementu – Emerald. ScienceDirect a Sprin‐ gerLink jsou databáze, které se zabývají přírodními vědami a technic‐ kými vědami.       

21

Zdroje financování vědy pro instituce  Dotace  na  institucionální  výzkum  (pro  výzkumné  instituce  včetně  VVŠ). Velikost  Dle výsledků v RIV v uplynulých 5 létech (jejich tradice  v kvalitě nebo kvantitě…)  Dotace  na  specifický  výzkum  (výzkum  s účastí  studentů  VVŠ).  Veli‐ kost  Dle  výsledků  v  RIV  v  uplynulých  5  létech  (tradice  v  kvalitě  nebo  kvantitě…)  Účelová dotace (granty GAČR, TAČR, AV, resortních ministerstev)  Velikost  dle  objemu  prostředků  Získaných  centrálně  evidovaných  grantů CEP ‐ volná soutěž  Veřejné  zdroje  Zdroje  poskytované  Regiony,  samosprávami  a  pod  –  většinou formou grantů a volné soutěže  Neveřejné zdroje Jde např o prostředky ze zahraničních grantů. Proje‐ ků ESF větřinou formou volné soutěže.   Pozn.  Pro  účely  vykazování  výsledků  do  RIV  se  každý  výsledek  musí  navázat  na  vhodné  zdroje.  Zdá  se,  že  se  různé  zdroje  nesmí  libovolně  kombinovat.    Kódy a názvy výsledků dle RIV   I. kategorie – Publikace  • J   článek v odborném periodiku (Jimp  , Jneimp  (ČR +SR 149+56,   světově asi 30 tis), Jrec Aktualizovaný Seznam obsahuje cel‐ kem 554 titulů periodik)   • B   odborná kniha  • C   kapitola v odborné knize  • D   článek ve sborníku  II. Kategorie – Patenty  • P   patent  III. kategorie – Aplikované výstupy  • Zpolop      poloprovoz   • Ztech       ověřená technologie  • Zodru       odrůda   • Zplem       plemeno   • Fuzit         užitný vzor 

22

Fprum       průmyslový vzor  Gprot        prototyp   Gfunk        funkční vzorek  Hleg         výsledky promítnuté do právních předpisů a norem  Hneleg     výsledky promítnuté do směrnic a předpisů nelegislativ‐ ní  povahy  závazných  v  rámci  kompetence  příslušného  poskytovatele  • Hkonc     výsledky promítnuté do schválených strategických a kon‐ cepčních  dokumentů  VaV  orgánů  státní  nebo  veřejné  správy   • Nmet      uplatněná certifikovaná metodika  • Nlec       léčebný postup  • Npam     památkový postup  • Nmap     specializovaná mapa s odborným obsahem  • R           software  • V           výzkumná zpráva  Ostatní výsledky  • A    audiovizuální tvorba  • M   uspořádání konference  • W   uspořádání workshopu  • E     uspořádání výstavy  • O    ostatní výsledky  • • • • •

Definice typů výsledků   Každý typ výsledku má svoji definici, která ale plně nedeklaruje všech‐ ny problémy a úskalí. Uvedeme definice dle RV jen pro 3 nejdůležitější  typy výsledků na UHK  Článek v odborném periodiku: výsledek typu J  Článkem v odborném periodiku je článek zveřejněný v odborném peri‐ odiku bez ohledu na stát vydavatele, který prezentuje původní výsled‐ ky  výzkumu  a  který  byl  uskutečněn  autorem  nebo  týmem,  jehož  byl  autor členem. Jedná se o celé texty prací s členěním podle požadavků  vydavatelů  periodika  na  strukturu  vědecké  práce  (nejčastěji  souhrn,  úvod,  literární  přehled,  materiál  a  metody,  výsledky,  diskuse,  závěr) 

23

s obvyklým  způsobem  citování  zdrojů,  event.  s  poznámkovým  apará‐ tem, nikoliv pouze články informativního charakteru, ediční materiály,  opravy nebo abstrakta či souhrny, byť publikované v odborném perio‐ diku.  Článkem  v  odborném  periodiku  není  abstrakt  vědeckého  pří‐ spěvku  (např.  na  konferenci).  Odborným  periodikem  je  vědecký  časopis,  který  je  recenzován,  je  vydáván  jako  periodická  publikace  v tištěné nebo elektronické podobě a má přidělen ISSN kód. Odborným  periodikem není denní tisk ani populárně naučný časopis.  Články v v odborném periodiku (časopise) se člení na:   • Jimp – článek v odborném periodiku, který je obsažen v databázi  Web  of  Science  společností  Thomson  Reuters  s  příznakem  „Ar‐ ticle“, „Review“, „Proceedings Paper“ nebo „Letter“, a je publiko‐ ván  v  periodiku,  jehož  impaktní  faktor  je  každoročně  zveřejňován v databázi Journal Citation Report (JCR) společností  Thomson Reuters   • Jneimp – článek v odborném periodiku, který je obsažen ve ze svě‐ tově uznávané databázi ERIH nebo Scopus.  • Jrec – článek v odborném periodiku, které je zařazeno v Seznamu  neimpaktovaných  recenzovaných  periodik  vydávaných  v  České  republice.  Odborná kniha Výsledek typu B  • Odborná kniha prezentuje původní výsledky výzkumu, který byl  uskutečněn autorem knihy nebo týmem, jehož byl autor členem.  Kniha  je  neperiodická  odborná  publikace  o  rozsahu  alespoň  50  tištěných stran vlastního textu bez obrazových, mapových apod.  příloh vydaná tiskem nebo elektronicky v nakladatelství s vědec‐ kou  redakcí  a  recenzovaná  alespoň  jedním  obecně  uznávaným  recenzentem  z  příslušného  oboru  (ne  však  z  pracoviště  autorů  knihy). Týká se přesně vymezeného problému určitého vědního  oboru, obsahuje formulaci identifikovatelné a vědecky uznávané  metodologie  (explicitně  formulovaná  metodologická  východiska  i v monografiích směřujících k aplikacím a/nebo formulace nové  metodologie  opírající  se  o  dosavadní  teoretická  bádání  v  dané  oblasti.  Formálními  atributy  odborné  knihy  jsou  odkazy  na  lite‐ raturu v textu, seznam použité literatury, souhrn v aspoň jednom  světovém  jazyce,  eventuálně  poznámkový  aparát  a  bibliografii  pramenů. Kniha má přidělen kód ISBN nebo ISMN a povinný vý‐ tisk  je  registrován  v  Národní  knihovně  České  republiky.  Celou 

24

knihu vytváří jednotný autorský kolektiv (bez ohledu na to, jaký  mají  jednotliví  členové  autorského  kolektivu  na  obsahu  podíl),  a to  i  v  případě,  kdy  mají  jednotlivé  kapitoly  knihy  samostatné  autorství.  Odbornou  knihou  je  např.  monografie,  vědecky  zpra‐ covaná  encyklopedie  a  lexikon,  kritická  edice  pramenů,  kritická  edice  uměleckých  (hudebních,  výtvarných  apod.)  materiálů  do‐ provázená  studií,  kritický  komentovaný  překlad  náročných  filo‐ sofických, historických či filologických textů doprovázený studií,  vědecky  koncipovaný  jazykový  slovník  a  odborný  výkladový  slovník,  kritický  katalog  výstavy  apod.,  pokud  splňují  uvedená  formální kritéria. Odbornou knihou nejsou učební texty (učebni‐ ce,  skripta),  odborné  posudky  a  stanoviska,  překlady,  ročenky  a výroční  nebo  obdobné  periodické  zprávy,  statistické  ročenky,  nepublikované diplomové, doktorské a habilitační práce, jazyko‐ vé  slovníky,  tiskem  nebo  elektronicky  vydaný  souhrn  rešerší,  účelově vydané souhrny odborných prací (např. v rámci jednoho  pracoviště), sborníky (jednotlivé příspěvky ve sborníku jsou vý‐ sledkem  druhu  D),  tiskem  nebo  elektronicky  vydané  souhrny  abstraktů. U vícesvazkové vědecké monografie je možné do RIV  zařadit každý svazek, pokud každý jednotlivě splňuje požadova‐ ná  kriteria  a  byl  vydán  jako  samostatná  publikace  s  vlastním  ISBN.  Pokud  je  odborná  kniha  zařazena  jako  výsledek  druhu  B,  nemohou být její kapitoly zařazeny jako výsledek druhu C.  Článek ve sborníku výsledek typu D  • Článek ve sborníku prezentuje původní výsledky výzkumu, který  byl  uskutečněn  autorem  nebo  týmem,  jehož  byl  autor  členem.  Článek  má  obvyklou  strukturou  vědecké  práce  a  s  obvyklým  způsobem  citování  zdrojů  (nikoliv  abstrakt)  a  je  zveřejněný  ve  sborníku. Sborníkem je recenzovaná neperiodická publikace, vy‐ daná u příležitosti pořádané konference, semináře nebo sympo‐ zia  a  má  přidělen  ISBN  kód,  který  obsahuje  samostatné  stati  různých autorů, které mají většinou nějaký společný prvek nebo  příbuzné téma, nikoliv ale pouhé abstrakty. Sborníkem není úče‐ lové vydaný souhrn odborných prací (např. v rámci jednoho pra‐ coviště).        

25

Bodování výsledků dle jejich typů v RIV a jeho problémy  Body za typ výsledku J  Pozn  Časopisecký článek (výsledek typu J) může (ale nemusí) dostat body.  Dle RIV  jen při splnění aspoň jedné z následujících podmínek:  • článek je ve WoS‐ typ výsledku Jimp   • Článek je ve Scopusu‐ typ výsledku  J neimp   • Článek je v seznamu‐ typ výsledku  Jrec   Body Jimp v roce 2010  Vzorec  pro  přidělené  (nemodifikované)  body  pro  publikace  s  IF:  Pro  výpočet bodů pro práce publikované v časopisech s IF se používá nyní  vzorec: 10 + 295 x Faktor kde: Faktor = (1 – N) / (1 + (N / 0,057) a kde  dále: N = (P – 1) / (P Max – 1)   P  =  pořadí  časopisu  v  daném  oboru  podle  Web  of  Science  ‐  Journal  Citation  Report  ‐  v  řadě  seřazené  sestupně  podle  IF  v  roce  uplatnění  výsledku.  P  Max  =  celkový  počet  časopisů  v  daném  oboru  dle  Web  of  Science ‐ Journal Citation Report  Pozn.:   • Faktor není impact factor časopisu   • Pozn.: Článek v Nature a Science ­ 500 bodů.   • Pozn.:Je  to  hyperbola  a  tedy  lépe  než  publikovat  v  časopise  ve  WoS  s mizerným  či  nulovým  IF  je  lepší  Scopus  či  dokonce  Jrec,  ale  už  ne  z hlediska akreditace  Typ  výsledku  J  neimp  Článek  v  recenzovaném  časopise  světově  uzná‐ vané databáze SCOPUS má   12 bodů   Typ výsledku J rec Článek v recenzovaném časopise světově uznávané  databáze  ERIH obdrží podle zařazení časopisu podle typu (A,B,C)  • A   12 bodů     (obory NRRE 30 bodů )  • B   11 bodů     (obory NRRE 20 bodů )  • C   10 bodů     (obory NRRE 10 bodů )  

26

Jrec  článek  v  českém  recenzovaném  časopise  v  seznamu  recenzova‐ ných periodik: 4 body (obory NRRE 10 bodů )   • B Kniha:  Psaná  ve  světovém  jazyce  angličtina,  čínština,francouzština,němčina,  ruština a španělština 40 bodů,  jinak 20 bodů  • D článek ve sborníku:   8 bodů  Pozn.  Článek  ve  sborníku  z  konference  může  dostat  body  dle  RIV  jen  je  li  sborník z konference ve WoS a má přidělen tzv. ISI kod   

• P patent  • „evropský“  patent  (EPO)**,  patent  USA,(USPTO)  a  Japonska  500 bodů   • český  nebo  národní  patent  (s  výjimkou  patentu  USA  a  Ja‐ ponska), který je využíván na základě platné licenční smlou‐ vy 200 bodů   • ostatní patenty 40 bodů   • Z poloprovoz, ověřená technologie, odrůda, plemeno 100 bodů   • F užitný vzor 40 bodů   • F průmyslový vzor 40 bodů   • G prototyp, funkční vzorek 40 bodů   • H poskytovatelem realizované výsledky 40 bodů  • N  certifikované  metodiky  a  postupy,  specializované  mapy  s  odbor‐ ným obsahem 40 bodů   • R software 40 bodů   Výzkumná zpráva, která je výsledkem obsahujícím utajované informa‐ ce 50 bodů (byla v historii jen jedna ale pokut za zprávy bylo za miliony)  • Body patří výsledku  • Dělí li se o výsledek více institucí, přísluší instituci adekvátní část  bodů za výsledek. Podobně je tomu s autory.  • Součet  nemodifikovaných  bodů  za  výsledky  patřící  instituci  se  v poslední fázi výpočtů podrobuje 3 druhům transformací, které  představují   – korelaci k ideálnímu poměru základních a aplikovaných vý‐ sledků 85:15, 

27

– Poměru globálních a NRRE oborů,   – příslušnosti výsledků k oborům  • Výsledkem jsou modifikované body  Pozn:  Jak se k modif. bodům přesně došlo se neví a neumí se to zopakovat, není  to dáno vzorcem, ale systémem transformací.   Pozn:  Postavení  UHK  a  problémům  její  publikační  činnosti  se  v tomto  textu  úmyslně vyhýbám.   

Příloha:  Další databáze používané na UHK a jsou typické i pro další české insti‐ tuce a vědecké knihovny 

EBSCO

Databáze zpřístupňuje asi 13 000 titulů fulltextových časopisů a novin. 

Emerald

Emerald  je  přední  světové  nakladatelství  specializující  se  na  časopisy  a monografie  především  z  oblasti  managementu,  informační  vědy  a techniky. V současné době vydává přes 230 titulů časopisů. Databáze  Emerald Fulltext plnotextový přístup ke všem časopisům naklada­ telství  Emerald.  U  130  z  nich  je  dostupný  také  jejich  zdigitalizovaný  archiv od počátku vydávání (kolekce Backfiles). 

28

Kromě kolekcí Engineering a Management jsou v databázi zahrnuty  také časopisy z těchto kolekcí:    • Accounting and Finance  • International Business   • Built Environment   • Learning and  • Business Ethics and Law  Development   • Economics   • Library and Information  • Education   Studies   • Engineering   • Management Science /  • Enterprise and  Management Studies   • Managing Quality   Innovation   • Healthcare / Healthcare  • Marketing   • Operations and Logistics  Management   • Human Resource  Management   • Organization Studies   Management   • Industry and Public  • Performance  Sector Management   Management and  • Information and  Measurement   Knowledge Management  • Strategy   • Tourism and Hospitality   Retrospektiva:  Embargo zpřístupnění:  Forma stažení článků:  Formát zobrazení článků:  Meziknihovní služba:  Forma MVS: 

různá  není  elektronická, tisk  PDF, HTML  ano ‐ jen pro nekomerční organizace  pošta, fax, elektronicky   (pouze systém VPK) 

ProQuest Prostřednictvím platformy Proquest je možno získat přístup k několika databázím. ProQuest Dissertations & Theses: The Sciences and Engineering  Collection  

29

ProQuest Dissertations & Theses je nejrozsáhlejší sbírka diplomových a disertačních prací zaměřená na techniku a přírodní vědy. Celkem pokrývá téměř 2,5 milionu prácí od roku 1637 až do současnosti. Roční přírůstek databáze je okolo 80 000 dokumentů. Každý dokument obsahuje bibliografickou referenci (autor, název, instituce, datum, předmět, počet stran a informace o možnosti dodání plného textu) a pro materiály od roku 1980 také abstrakt o 150-350 slovech. K více než 1 mil. záznamů je k dispozici plný text. ProQuest Technology Collection   Kolekce téměř 3000 elektronických časopisů zaměřených na techniku ProQuest Technology Collection nabízí kromě přístupu k odborným článkům také snadnější dostupnost tabulek a jiných doprovodných grafických materiálů, které jsou zde samostatně indexovány. Zahrnuje tyto databáze: ProQuest Advanced Technologies & Aerospace Collection, ProQuest Engineering Collection, ProQuest Illustrata: Technology, ProQuest Materials Science Collection. Oborové zaměření  • Materials science   • Engineered materials   • Mechanical engineering   • Civil engineering   • Environmental engineering   • Earthquake engineering   • New technologies in engineering   • Aerospace   • Computer and information systems   • Telecommunications   • Electronics   • Physics  

ScienceDirect

 

30

Plnotextová databáze ScienceDirect zahrnuje téměř čtvrtinu všech vě‐ deckých časopisů a monografií z oblasti přírodních věd, techniky a me‐ dicíny. Indexuje a prohledává téměř 10 milionů článků a 10 000  knih.  Zákazníci mají přístup ke kolekci  Freedom collection ale také do ar­ chivu (tzv. backfiles), zahrnujícího plné texty článků vybraných časo‐ pisů od 1. ročníku 1. části až po r. 1993.  Prostřednictvím  rozhraní  ScienceDirect  je  přístupná  také  Elsevier  eBooks  Collection,  tedy  okolo  7900  elektronických  knih  nakladatel‐ ství Elsevier z celého spektra přírodních věd.      Embargo zpřístupnění:  není  Forma stažení článků:  elektronická, tisk  Formát zobrazení článků:  HTML, PDF  povolena s omezením na tituly vydávané  Meziknihovní služba:  nakladatelstvím Elsevier Science  Forma MVS:  tisk    

Někdo má ještě např.   

Wiley Online Library - časopisy  

Databáze obsahuje více než 840 elektronických časopisů v plných tex‐ tech a okolo 70 elektronických knih z produkce vydavatelství John Wi‐ ley and Sons.   Retrospektiva: 

různá (přístup k plným textům článků  všech předplacených časopisů od r. 1997)

Embargo zpřístupnění: 

ne 

Forma stažení článků: 

elektronická, tisk 

31

Formát zobrazení článků: PDF, HTML  Meziknihovní služba: 

povolena s omezením na jednotlivé články

Forma MVS: 

tisk, elektronická (pouze systém VPK) ‐  jen pro nekomerční organizace 

Springer

Konsorciální licence umožňuje přístup k plným textům více než 1 600  elektronických časopisů vydavatelství Springer Verlag z oblasti techni‐ ky,  přírodních  věd  a  medicíny.  K  přístupu  je  určena  služba  Springer‐ Link s podrobným vyhledávacím rozhraním.  Retrospektiva:  od roku 1997  Embargo zpřístupnění:  ne  Forma stažení článků:  elektronická, tisk  Formát zobrazení článků: PDF, některé tituly i HTML  Meziknihovní služba:  povolena ‐ jen pro nekomerční organizace  

Elektronické informační zdroje přístupné t.č. na UHK  WoS,  Scopus  dále  máme  k dispozici  databáze  multioborové  –  EBSCO  a ProQuest, databáze zaměřené na literaturu – Literature Online a Lite‐ rature  Resource  Center,  databázi  počítačovou  –  ACM  a  databázi  z oblasti ekonomiky a managementu – Emerald. ScienceDirect a Sprin‐ gerLink jsou databáze, které se zabývají přírodními vědami a technic‐ kými vědami.   

32