LMC INTERNATIONAL
HODNOCENÍ OPATŘENÍ TÝKAJÍCÍCH SE ODVĚTVÍ PŠENICE TVRDÉ V SOUVISLOSTI SE SPOLEČNOU ZEMĚDĚLSKOU POLITIKOU V konečném znění Listopad 2009 Stručné shrnutí
LMC INTERNATIONAL New York 1841 Broadway New York, NY 10023 USA
Oxford 14-16 George Street Oxford OX1 2AF Spojené království
Tel.: +1 (212) 586-2427 Fax: +1 (212) 397-4756
[email protected]
Tel.: +44 1865 791737 Fax: +44 1865 791739
[email protected]
www.lmc.co.uk
Kuala Lumpur Level 2, No 33 Jalan Tengku Ampuan Zabedah B 9/B Seksyen 9, 40100 Shah Alam Selangor Darul Ehsan Malajsie Tel.: +603 5513 5573 Fax: +603 5510 0092
[email protected]
Tuto studii financovala Komise Evropské unie. Závěry, doporučení a názory uvedené v této zprávě odrážejí názory konzultanta a ne nezbytně názory Komise.
Obsah
Obsah
Obsah 1. Úvod............................................................................................................................... E1 1.1 Základní informace ................................................................................................... E1 1.2. Metodika ..................................................................................................................E1 2. Intervenční opatření ..................................................................................................... E1 2.1 Opatření, která ovlivňují trh s pšenicí tvrdou ............................................................ E1 2.2. Rozpočtové náklady ................................................................................................ E3 3. Přehled daného odvětví............................................................................................... E3 3.1 Postavení EU na světovém trhu............................................................................... E3 3.2 Plocha a produkce pšenice tvrdé EU ....................................................................... E3 3.3 Zpracovatelské kapacity EU ..................................................................................... E4 3.4 Ceny ......................................................................................................................... E4 4. Vliv na prvovýrobu a strukturu produkce.................................................................. E5 Otázky hodnocení Q1.1: Udržení produkce pšenice tvrdé v tradičních oblastech a Q2.1: Vliv na zeměpisné rozšíření produkce. .......................................................................... E5 4.1 Udržení produkce a zeměpisné rozšíření produkce................................................. E5 4.2 Strukturální změna ................................................................................................... E6 Otázka hodnocení 1.2: Vliv na příjem ............................................................................ E7 Otázka hodnocení 1.3: Vliv na jakost v tradičních pěstitelských oblastech ................... E7 5. Vliv na navazující odvětví ............................................................................................ E8 Otázka hodnocení 3.1: Vliv na nabídku pro navazující odvětví a změny v zeměpisném rozšíření zpracovatelských odvětví ................................................................................ E8 Otázka hodnocení 3.2: Vliv na nabídku pro navazující odvětví v tradičních pěstitelských oblastech ........................................................................................................................ E8 6. Vliv na trhy .................................................................................................................... E8 Otázka hodnocení 4.1: Podpora stabilizace trhů a účast EU na mezinárodním obchodě ........................................................................................................................................ E8 7. Vliv na venkovské oblasti............................................................................................ E9 Otázka hodnocení 5.1: Podpora rozvoje venkova v tradičních oblastech ..................... E9 8. Efektivnost, řízení a správa ......................................................................................... E9 Otázka hodnocení 6.1: Efektivnost opatření a 6.2: Zjednodušeni a efektivní správa SZP ........................................................................................................................................ E9 9. Význam a soulad .......................................................................................................... E9 Otázka hodnocení 7.1: Vliv na životní prostředí............................................................. E9 Otázka hodnocení 7.2: Soulad opatření......................................................................... E9 10. Doporučení ...............................................................................................................E10 10.1 Úvod .....................................................................................................................E10 10.2 Doporučení ...........................................................................................................E10
Seznam tabulek Tabulka EXEC 1: Plocha pšenice tvrdé podle jednotlivých zemí EU-27 ....................... E3 Tabulka EXEC 2: Produkce pšenice tvrdé podle jednotlivých zemí EU-27 .................. E4
Obsah
Seznam diagramů Diagram EXEC 1: ................................Kanadská a americká pšenice tvrdá „hard amber“ ......................................................................................................... E4 Diagram EXEC 2: ............................Hrubá obchodní rozpětí před reformou a po reformě ......................................................................................................... E5 Diagram EXEC 3: ..Vývoj obsahu bílkovin ve francouzské, italské, španělské a americké pšenici tvrdé..................................................................................... E7
Shrnutí
1. Úvod 1.1 Základní informace Toto hodnocení zkoumá vliv opatření společné zemědělské politiky (SZP) na pšenici tvrdou. Zaměřuje se na všechna opatření SZP stanovená v nařízení (ES) č. 1782/2003. Nařízení bylo prováděno v období 2004–2006.
1.2. Metodika Klíčovou složkou tohoto hodnocení je výpočet hrubých obchodních rozpětí. Používají se jako základ pro výpočet elasticit jednoduché nabídky za účelem analýzy vlivu změny v hrubém obchodním rozpětí na plochu pšenice tvrdé. S cílem získat reakce zemědělců a zpracovatelů na změnu režimu se používají dotazníky. Používání hrubých obchodních rozpětí znamená, že v hodnocení dopadu reformy se analyzuje vliv kombinace různých opatření, jelikož právě to producenti vidí v souvislosti se změnou v hrubých obchodních rozpětích. Dopady nelze přisuzovat jednotlivým opatřením. Kromě toho změny v hrubých obchodních rozpětích a ploše pšenice tvrdé nejsou způsobeny jenom opatřeními. Vliv mají rovněž tržní síly, jak ukázala základní úroveň cen. Je to zřejmé v období po reformě, kdy se v roce 2008 ceny pšenice tvrdé a vstupní náklady zvýšily na velmi vysokou úroveň. Případové studie byly zpracovány pro Francii, Řecko, Itálii a Španělsko. Konkrétní oblasti pro výzkum v terénu byly: Centre (Francie); Střední Makedonie (Řecko); Puglie (Itálie); a Andalusie (Španělsko).
2. Intervenční opatření 2.1 Opatření, která ovlivňují trh s pšenicí tvrdou Nařízení stanovilo společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci SZP. V EU-15 zavedlo režim jednotné platby (SPS). SPS převzal přímé podpory z celé řady odvětví a zařadil je do jednotné platby. V rámci reformy: •
Podpora byla oddělena. Do SPS byly zařazeny platby na plochu pro obiloviny, příplatek na pšenici tvrdou pro tradiční oblasti a zvláštní podpora pro netradiční oblasti. Členské státy si mohly ponechat 25 % vázaných plateb na plodiny COP (jak se to stalo ve Francii a Španělsku) nebo 40 % příplatku na pšenici tvrdou (což neučinila žádná země).
•
Článek 69 umožnil členským státům poskytnout platby mimo SPS buď na ochranu, nebo zlepšení životního prostředí, nebo na zvýšení jakosti a zlepšení marketingu. V Řecku a Itálii byly platby použity na podporu zvýšení jakosti. E1
•
Byla zavedena jakostní prémie ve výši 40 EUR na hektar v tradičních oblastech, která byla podmíněná použitím minimálního množství osiv vhodných odrůd, a maximální zaručená plocha (MZP).
•
Intervenční ceny zůstaly nezměněné a režim vývozních náhrad byl zachován.
V roce 2005 byla reforma zavedena v Itálii a Portugalsku a v roce 2006 ve Francii, Španělsku a Řecku.
E2
Shrnutí
S rozšířením EU byl dvanácti novým členským státům umožněn výběr buď zjednodušeného systému jednotné platby na plochu (SAPS), který oddělil platby na plochu, nebo SPS. Nové členské státy mohly rovněž provádět oddělené nebo vázané doplňkové vnitrostátní přímé platby (CNDP) za určité plodiny v rámci vnitrostátních rozpočtových kapitol. Pokud CNDP pokrývaly plodiny na orné půdě, byla do nich zařazena pšenice tvrdá. SZP byla zjednodušena v roce 2007, kdy byly jednotlivé společné organizace trhu (CMO) zařazeny do jedné CMO. Pro rok 2008 byla povinná sazba za vynětí půdy z produkce stanovena na 0 %. Kontrola stavu SZP v roce 2009 platby dále oddělila. Jakostní prémie se má začlenit do SPS od roku 2010 a možnost francouzské a španělské vlády zachovat 25 % přímých plateb za plodiny na orné půdě rovněž zanikne. Článek 68 však umožňuje členským státům provádět některé vázané platby. Vynětí půdy z produkce bylo zrušeno a pšenice tvrdá byla vyřazena z intervenčních opatření.
2.2. Rozpočtové náklady Podpůrná opatření pro odvětví stála před reformou kolem jedné miliardy EUR ročně. Po reformě se přímé náklady na podpůrná opatření v roce 2008 snížily na 247 mil. EUR.
3. Přehled daného odvětví 3.1 Postavení EU na světovém trhu V průběhu posledních pěti let dosahovala celková produkce pšenice tvrdé průměrně 37,7 mil. tun ročně, přičemž nejvyšší byla v roce 2004. EU-27 se podílí na 26 % celkové produkce. Celková plocha pšenice tvrdé je přibližně 18 milionů hektarů. EU-27 se podílí na 14 % této plochy. Z hlediska obchodu mimořádné vývozy EU-27 v letech 2006/2007 činily 15 % celkových vývozů. Mimořádné dovozy EU-27 v letech 2006/2007 činily 22 % obchodu.
3.2 Plocha a produkce pšenice tvrdé EU Plocha pšenice tvrdé se od roku 2000/2001 do roku 2003/2004 v EU neustále zvyšovala. Posléze se plocha snížila, ačkoli v letech 2007/2008 se částečně obnovila. Tabulka EXEC 1 uvádí plochy podle jednotlivých členských států. Tabulka EXEC 1: Plocha pšenice tvrdé podle jednotlivých zemí EU-27 (v tis. ha) 1999/2000 2000/01 Bulharsko Německo Řecko Španělsko Francie Itálie Kypr Maďarsko Rakousko Portugalsko Rumunsko Slovensko Spojené království EU 27
15 9 669 868 338 1 663 6 15 16 139 2 4 1 3 744
23 5 699 885 306 1 664 5 14 12 134 3 9 1 3 759
2001/02
2002/03
2003/04
21 5 713 926 336 1 733 6 11 13 188 3 3 2 3 960
23 7 704 913 353 1 689 7 11 17 144 1 5 4 3 878
22 8 719 949 407 1 772 8 12 18 152 4 7 2 4 079
2004/05 2005/06 2006/07 2007/08 18 10 719 910 423 1 520 5 9 16 2 4 5 2 3 644
0 12 633 614 454 1 343 7 10 16 3 4 4 2 3 100
6 8 568 496 456 1 437 5 8 15 1 2 4 0 3 005
8 7 580 529 436 1 577 5 9 18 2 2 8 0 3 180
E3
Shrnutí
Zdroj: Eurostat
Produkce pšenice tvrdé se po dosažení vrcholu v letech 2003/2004 snížila, ale v letech 2007/2008 se obnovila (tabulka EXEC 2). Produkce se soustřeďovala v tradičních oblastech: ve Francii činí tradiční plocha průměrně 70 % z celkové plochy, v Itálii 97 %, v Řecku 99 % a ve Španělsku a Portugalsku téměř 100 %. Tabulka EXEC 2: Produkce pšenice tvrdé podle jednotlivých zemí EU-27 (v tis. t) 1999/2000 2000/01 2001/02 2002/03 2003/04 2004/05 2005/06 2006/07 2007/08 Bulharsko Německo Řecko Španělsko Francie Itálie Kypr Maďarsko Rakousko Portugalsko Rumunsko Slovensko Spojené království EU 27
40 43 1 784 1 939 1 685 4 310 10 45 44 173 4 11 6
63 24 1 721 1 900 1 352 3 624 11 49 46 103 10 34 6
57 26 1 635 2 153 1 614 4 268 13 43 50 327 8 12 19
45 35 1 375 1 989 1 427 3 718 14 24 64 113 2 13 14
70 50 1 724 2 708 2 086 5 546 10 54 89 235 14 32 12
78 51 1 677 935 2 042 4 431 9 39 63 1 10 22 12
0 62 1 402 1 643 2 100 3 989 7 40 77 8 8 18 12
14 38 1 218 1 227 1 991 3 923 11 29 53 3 1 14 0
0 39 1 594 1 146 2 126 5 067 10 36 91 4 7 37 0
10 093
8 941
10 224
8 832
12 628
9 369
9 365
8 521
10 156
Zdroj: Eurostat
3.3 Zpracovatelské kapacity EU Zpracovatelské odvětví se skládá z: mletí zrna na krupici; a zpracování krupice na těstoviny a kuskus. V roce 2007 činil počet mlýnů na pšenici tvrdou v EU-27 celkem 209 jednotek. Pro srovnání, v roce 2000 bylo 233 mlýnů. Počet zpracovatelů těstovin se v EU snížil z 200 v roce 2002 na přibližně 180 v roce 2008.
3.4 Ceny Světová cena pšenici tvrdé po sedmi letech stability v letech 2007/2008 značně vzrostla, částečně z toho důvodu, že se zvýšily základní ceny obilovin (diagram EXEC 1). Diagram EXEC 1: Kanadská a americká pšenice tvrdá „hard amber“
E4
Shrnutí
1,200 1,000 800 600 400 200 0 USD/t
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Americká pšenice tvrdá „hard amber” – FOB (vyplaceně na palubu lodi) Lakes
2006
2007
2008
2009
Kanadská pšenice OWAD – FOB St. Lawrence
Poznámka: Mezery v řadách se vyskytují z toho důvodu, že produkce USA se neprodává ve všech zimních měsících Zdroj: Sdružení pro pšenici USA
4. Vliv na prvovýrobu a strukturu produkce Otázky hodnocení Q1.1: Udržení produkce pšenice tvrdé v tradičních oblastech a Q2.1: Vliv na zeměpisné rozšíření produkce. 4.1 Udržení produkce a zeměpisné rozšíření produkce Po zavedení reformy jsou nejvýznamnější opatření, která ovlivňují rozhodnutí o produkci, tato: oddělení podpory; jakostní prémie v tradičních oblastech; částečně oddělené podpory (Francie a Španělsko); a podpora podle článku 69 (Řecko a Itálie). Snížení vázaných plateb po reformě vedlo k poklesu hrubých obchodních rozpětí (diagram EXEC 2). S vyššími cenami v roce 2008 se však hrubá obchodní rozpětí obnovila. V alternativním případě, kdy neexistují opatření a oddělené platby jsou stanoveny na nulu, byla hrubá obchodní rozpětí záporná ve Francii a Řecku v cenách roku 2006. Diagram EXEC 2: Hrubá obchodní rozpětí, před reformou a po reformě
E5
Shrnutí
1,000 Hrubé obchodní rozpětí (EUR na hektar) 800
600
400
200
0
-200 Tři roky před reformou
Po reformě 2006 Francie
Po reformě 2008 Itálie
Řecko
Alternativní případ Alternativní případ bez existence opatření bez existence 2008 opatření 2006 Španělsko
Zdroj: Zemědělská účetní datová síť – FADN a dotazníky pro zemědělce
Nižší hrubá obchodní rozpětí měla za následek 7% pokles produkce včetně 13% poklesu v tradičních oblastech. Snížení plochy bylo větší. Proto cíl udržení produkce nebyl splněn. V některých případech se plocha pšenice obecné zvýšila, ale ve většině případů se celková využívaná zemědělská plocha (VZP) snížila. Po reformě existují rozdíly mezi zeměmi. •
Ve Francii došlo k malé změně v ploše nebo produkci v tradičních oblastech. V netradičních oblastech se produkce zvýšila.
•
V Itálii se plocha pšenice tvrdé snížila, ale výnosy a čistý účinek se zvýšily, protože došlo k malé změně v produkci pšenici tvrdé v tradičních oblastech. Netradiční plochy se zvýšily nehledě na jejich nízký počet.
•
V Řecku a Španělsku se snížila jak plocha, tak i produkce pšenice tvrdé.
•
Z jiných producentu EU-15 plocha náhle poklesla v Portugalsku, jelikož zisková rozpětí se snížila z toho důvodu, že producenti přešli na pšenici obecnou.
Alternativní případ bez existence opatření nám umožňuje posoudit, do jaké míry opatření zajistila udržení produkce. Když neexistují opatření SZP, vliv na osázenou plochu (a tedy i produkci) je závislý na úrovni cen. Ačkoli vliv na jednotlivé země je rozdílný, u zemí s nejvyšší vázanou podporou, které mohou nejvíce ztratit, naše analýza ukazuje na plochu, jež klesla o další 4 % v případě, že neexistovala podpora (v cenách a při úrovni cen roku 2008) a o 18 %, když se ceny vrátily na úrovně z roku 2006.
4.2 Strukturální změna Reforma SZP vedla k malé strukturální změně, i když tři roky je krátká doba na takové hodnocení. Pokračovaly trendy, které byly zřejmé před reformou. Existuje zejména málo důkazů svědčících o větší velkosti zemědělských podniků. Pokud jde o využívání vstupů, nejsou přesvědčivé důkazy poukazující na značnou změnu ve stupni využívání vstupů po reformě. Využití pracovní síly v produkci pšenice tvrdé (z hlediska hodin na hektar) se nezměnilo, zatímco úroveň investicí se buď zvýšila, nebo zůstala stejná. E6
Shrnutí
Otázka hodnocení 1.2: Vliv na příjem Celkové příjmy zemědělců z hektaru zůstaly po reformě obecně nezměněné. Ačkoli se vázaná podpora snížila, vyrovnalo se to v širokém měřítku oddělenou platbou. Vázané platby teď tvoří menší podíl příjmů než tomu bylo před reformou. O kolik menší, to závisí na úrovni cen. Zatímco reforma snížila hrubá obchodní rozpětí jak u pšenice hrubé, tak i u konkurenčních plodin, zařazení pšenice tvrdé se nezměnilo. Jedinou výjimkou je Španělsko, kde se pšenice obecná řadí před pšenici tvrdou. Tím, že došlo k poklesu hrubých obchodních rozpětí, opatření snížila výnos vyplývající z (neplacené) práce rodinných příslušníků. S vyššími cenami se výnosy v roce 2008 obnovily.
Otázka hodnocení 1.3: Vliv na jakost v tradičních pěstitelských oblastech Existují dvě opatření, která jsou výslovně zaměřena na jakost. Opatření jakostní prémie a článku 69 v Itálii a Řecku. Zpracovatelé uvádějí, že jakost (měřená obsahem bílkovin) se po reformě nezměnila. Důkazy o obsahu bílkovin v Itálii se od roku 2004 nezměnily (diagram EXEC 3). Diagram EXEC 3: Hodnocení obsahu bílkovin ve francouzské, italské, španělské a americké pšenici tvrdé 16% Obsah bílkovin (%) 15%
14%
13%
12%
11%
10% 2000
2001
2002
2003 Itálie
2004 Francie
2005 USA
2006
2007
2008
Španělsko
Zdroj: CRA, ONIGC, IGC, AETC
I když období reformy pokrývá pouze tři roky, je řada důvodů, proč se jakost nezlepšila: •
Pro prémii je způsobilý velký počet odrůd a obsah bílkovin v těchto odrůdách se liší.
•
Minimální množství certifikovaného osiva, které se musí použít na hektar, je menší než celkové osivo používané v současných zemědělských postupech v některých zemích.
•
Toto a malá velkost zemědělských podniků znamená, že je nízká jednotnost v jakosti.
E7
Shrnutí
•
Jakost nepříznivě ovlivňují povětrnostní podmínky a zvýšený počet srážek během vegetačního období.
Naše analýza v průběhu tohoto omezeného časového období ukazuje, že reforma nesplnila svůj cíl zvýšení jakosti.
5. Vliv na navazující odvětví Otázka hodnocení 3.1: Vliv na nabídku pro navazující odvětví a změny v zeměpisném rozšíření zpracovatelských odvětví Objemy zpracovávané v mlynářství se od roku 2000 zvyšovaly průměrně o 1 % za rok. V trendech před reformou a po reformě nedošlo k žádné změně. Aby se zajistila odpovídající dostupnost, snížení produkce bylo dosaženo vyššími dovozy a snížením zásob. Časem se počet mlýnů pro pšenici tvrdou zmenšil. Před reformou byl zřejmý postup konsolidace a nejsou žádné důkazy, že reforma způsobila nějakou změnu ve struktuře nebo umístění odvětví. V odvětví těstovin se od reformy průměrný počet závodů snížil o 1 %. Pokud byly závody uzavřeny, bylo to spíše z důvodu konsolidace než změny režimu. Změna neovlivnila zeměpisnou polohu podniků.
Otázka hodnocení 3.2: Vliv na nabídku pro navazující odvětví v tradičních pěstitelských oblastech Zpracovatelé se obecně jednomyslně shodují v tom, že dostatečná domácí produkce je důležitá. Z hlediska pohybů směnných kursů a dostupnosti je domácí produkce žádoucí z důvodů vyšších nákladů spojených s dovozy a větších domnělých rizik.
6. Vliv na trhy Otázka hodnocení 4.1: Podpora na mezinárodním obchodě
stabilizace
trhů
a
účast
EU
Reforma z roku 2003 zachovala existující opatření SZP jako intervenční ceny, vývozní náhrady a opatření týkající se hranic. V průběhu hodnoceného období se nevyskytly žádné intervenční nákupy. Dovozní cla na pšenici tvrdou jsou nulová a od začátku roku 2000 nebyly poskytnuty žádné vývozní náhrady. Neexistuje jasný důkaz, že opatření podpořila stabilitu cen na trhu EU. Pokud jde o stabilitu nabídky, během hodnoceného období se podíl dovozů pšenice tvrdé zvýšil. To ukazuje, že opatření nepodpořila stabilitu domácí nabídky, ale nenarušila schopnost přístupu zpracovatelského odvětví na světový trh. Z hlediska účasti na mezinárodním obchodě se obchodované objemy zvýšily jak ve vývozu, tak i v dovozu.
E8
Shrnutí
7. Vliv na venkovské oblasti Otázka hodnocení 5.1: Podpora rozvoje venkova v tradičních oblastech Po reformě se zaměstnanost v zemědělských podnicích snížila v důsledku menšího počtu zemědělských podniků pěstujících pšenici tvrdou, větší velkosti zemědělských podniků a menší pěstitelské plochy. Částečně to bylo kompenzováno přechodem na pšenici obecnou. Ale v případě, že se obdělávaná plocha zmenšila, požadavky na zaměstnanost na venkově se snížily. Ve zpracovatelském odvětví se úrovně zaměstnanosti snížily, protože odvětví se konsolidovalo. Tato konsolidace se nepřisuzuje reformě. Reforma nepodpořila ekonomickou životaschopnost, když se posuzuje z hlediska hrubých obchodních rozpětí a výnosů neplacené práce. Zvýšené oddělené platby však snížily riziko zemědělců.
8. Efektivnost, řízení a správa Otázka hodnocení 6.1: Efektivnost opatření a 6.2: Zjednodušeni a efektivní správa SZP Z hlediska zachování produkce lze reformu považovat za efektivní, protože sdružené náklady se snížily o přibližně 70 %, zatímco produkce pšenice tvrdé klesla o 7 %, i když je to částečně z důvodu vyšší produkce v netradičních oblastech. Z hlediska zvýšení jakosti nebyly reformy efektivní, protože jakost se nezlepšila. Reforma nezvýšila celkové administrativní náklady vnitrostátních platebních agentur na opatření SZP. Administrativní požadavky na zemědělce se nezjednodušily.
9. Význam a soulad Otázka hodnocení 7.1: Vliv na životní prostředí Po reformě došlo k malé změně ve využívání vstupů pro pšenici tvrdou nebo konkurenční plodiny na hektar. To znamená, že vliv reformy na životní prostředí je závislý na skladbě plodin po reformě. Plocha pšenice tvrdé se snížila. V menším počtu případů byla pšenice tvrdá nahrazena pšenicí obecnou, ale ve většině případů se plocha VZP snížila. Pokud lze usuzovat, v případě, že plocha byla převedena na pšenici obecnou, nemělo to negativní vliv na životní prostředí. Vliv snížení obdělávané plochy závisí na tom, zda je půda udržována v dobrém zemědělském stavu nebo zanedbána. Předpokládá se, že půda udržovaná v dobrém zemědělském stavu má environmentální výhody. Naše analýza ukazuje, že se zvýšila jak plocha vyňatá z produkce, tak i neobdělávaná plocha. .
Otázka hodnocení 7.2: Soulad opatření Reforma byla v širokém měřítku v souladu s cíli reformy SZP, i když je nutné zdůraznit, že toto hodnocení je provedeno pouze na základě důkazů za dva až tři roky. Některé dopady si vyžadují delší čas, aby se projevily. E9
Shrnutí
•
Orientace na trh se zvýšila, jelikož se snížily vázané platby a rostl mezinárodní obchod.
•
Přiměřené ceny pro producenty byly zachovány. Mezinárodní a místní ceny se obecně pohybovaly spolu.
•
Příjmy producentů se udržely. Pokles vázaných plateb byl kompenzován vyššími oddělenými platbami.
•
Vliv na životní prostředí byl neutrální, protože nedošlo k žádné změně ve využívání vstupů. S menší obdělávanou plochou bylo vyšší vynětí půdy z produkce výhodou, ale pokles obdělávané plochy (po poskytnutí příspěvku za vynětí půdy z produkce) je méně pozitivní.
•
V zaměstnanosti ve zpracovávatelském odvětví nedošlo k žádné změně; a
•
zaměstnanost v zemědělských podnicích se snížila, protože plochy byly vyjmuty z produkce.
10. Doporučení 10.1 Úvod Na základě kontroly stavu SZP má být vázaná podpora pšenice tvrdé v roce 2010 ukončena. Naše analýza ukazuje, že to pravděpodobně povede k dalšímu snížení plochy pšenice tvrdé, protože hrubá obchodní rozpětí se snížila. U některých producentů budou hrubá obchodní rozpětí při určitých cenách pravděpodobně záporná. Pokud k tomu dojde, producenti buď přejdou na produkci plodin, u nichž jsou zisková rozpětí vyšší, nebo úplně přestanou tyto plochy obdělávat (a půda zůstane buď zanedbána, nebo bude udržována v dobrém zemědělském stavu, aby se získal přínos z jednotné zemědělské platby).
10.2 Doporučení •
Jeden z očekávaných dopadů oddělení by se z dlouhodobého hlediska projevil v tom, že nejméně efektivní zemědělské podniky by opustily odvětví a na jejich plochu by se rozšířily více konkurenční činnosti. Naše analýza údajů FADN ukazuje, že variabilní náklady jsou u větších zemědělských podniků nižší. To naznačuje, že alternativním řešením ke snižování plochy by mohla být podpora obdělávání větších ploch v těch oblastech, kde kvůli zemědělským a povětrnostním podmínkám alternativní plodiny neexistují. Přínos zvýšení velkosti plochy spočívá v tom, že jak bylo zjištěno, náklady na produkci na hektar jsou nižší ve větších zemědělských podnicích, což posléze vede k vyšším hrubým obchodním rozpětím. Zemědělci však musí rovněž podporovat konkurenceschopnost jinými způsoby, např. zajišťováním úspor z rozsahu, sdílením nákladů, zařízení a práce, spoluprací ve financování činností a marketingem a výcvikem, který je prospěšný pro zvýšení produktivity.
•
Ukončení jakostní prémie by mohlo mít důsledky pro výzkum pšenice tvrdé. V současné době se poměrná část jakostní prémie používá na pokrytí vyšších nákladů certifikovaného osiva. Na mnohých trzích vyjma Itálie je produkce pšenice tvrdé relativně malá ve srovnání s celkovou produkcí plodin COP. Nebude-li jakostní prémie, existuje nebezpečí, že využívání certifikovaného osiva a výzkum pšenice tvrdé se sníží. Dlouhodobé udržení a zvýšení konkurenceschopnosti odvětví by si vyžadovalo, aby na výzkum byl k dispozici dostatek finančních prostředků. E10
Shrnutí
•
Naše analýza ukazuje, že cíle v jakosti nebyly splněny nehledě na zavedení jakostní prémie a článku 69 v Itálii a Řecku. Jakostní prémie má být ukončena v reformě z roku 2010 a jelikož zvýšení jakosti je pořád ještě důležité pro konkurenceschopnost, je proto nutné řešit otázku mechanizmu odměňování za vyšší jakost z hlediska odvětví. S ukončením jakostní prémie se už nebude jednat o problematiku veřejné politiky (pokud platby nebudou prováděny podle článku 68). Jak ukazují příklady ve zprávě, soukromému sektoru se to už v některých případech vyplácí.
E11
