Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta národohospodářská Hlavní specializace: Regionalistika a veřejná správa
Hodnocení koncepce TUR ve městě Hodonín diplomová práce
Autor: Jana Heligrová Vedoucí práce: Doc. Ing. Jaroslav Macháček, CSc. Rok: 2008
Prohlašuji na svou čest, že jsem diplomovou práci na téma „Hodnocení koncepce TUR ve městě Hodonín“ vypracovala samostatně.
Literaturu,
kterou
jsem
použila,
uvádím
v přiloženém seznamu literatury.
Jana Heligrová v Praze, dne 27.4.2008
-2-
Touto cestou děkuji Doc. Ing. Jaroslavu Macháčkovi, CSc. za odborné vedení, cenné podněty a trpělivost při psaní diplomové práce. Také děkuji všem těm, kteří se mi, bez ohledu na svůj čas, věnovali, a bez kterých by tato práce nemohla vzniknout.
-3-
Anotace: Diplomová práce je zaměřená na problematiku trvale udržitelného rozvoje. Věnuje se zejména hodnocení jeho koncepce na městě Hodonín a ukazuje praktickou aplikaci TUR na konkrétních projektech. Diplomová práce je členěna do čtyř kapitol. První kapitola představuje teoretickou část, v druhé kapitole je zhodnocena pozice města Hodonín ve vztahu k trvalé udržitelnosti. Třetí kapitola zpracovává základní dokumenty Hodonína vycházející z koncepce trvale udržitelného rozvoje. Čtvrtou kapitolu tvoří tři projekty realizované městem Hodonín, které představují praktickou aplikaci principů TUR.
Anotation: The Diploma Thesis focuses on the sustainable development issues. It especially deals with the evaluation of its conception in Hodonín and shows practical SD application at specific projects. The Diploma Thesis is divided into four Chapters. The Chapter One is a theoretical part; the Chapter Two includes evaluation of Hodonín's position in relation to the permanent sustainability. Basic
Hodonín
documents
arising
from
the
sustainable
development conception are processed in the Chapter Three. The Chapter Four includes three projects implemented by Hodonín representing practical application of SD principles.
-4-
Obsah ÚVOD............................................................................................................................... 8 1. KONCEPCE TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE .................................... 10 1.1. Definice pojmu TUR ..................................................................................... 10 1.2. Vznik koncepce trvale udržitelného rozvoje ............................................. 12 1.3. Roviny pojmu TUR....................................................................................... 13 1.3.1. Ekologická rovina ........................................................................................... 13 1.3.2. Technologická rovina...................................................................................... 13 1.3.3. Ekonomická rovina ......................................................................................... 14 1.3.4. Lidská rovina .................................................................................................. 14 1.4. Základní principy TUR ................................................................................ 15 1.5. Koncepce TUR v České republice ............................................................... 16 1.5.1. Základní programové dokumenty ................................................................... 16 1.5.2. Rada vlády pro udržitelný rozvoj.................................................................... 17 1.5.3. Národní strategie udržitelného rozvoje .......................................................... 17 1.5.4. SWOT analýza ČR z pohledu TUR ................................................................. 18 2. ZHODNOCENÍ POZICE MĚSTA HODONÍN VE VZTAHU K TUR ............ 22 2.1. Charakteristika města Hodonín .................................................................. 22 2.1.1. Základní charakteristiky ................................................................................ 22 2.1.2. Demografická struktura .................................................................................. 23 2.1.3. Průmysl .......................................................................................................... 23 2.1.4. Zemědělství .................................................................................................... 24 2.1.5. Cestovní ruch ................................................................................................. 25 2.1.6. Doprava ......................................................................................................... 25 2.1.7. SWOT analýza města Hodonín z pohledu TUR .............................................. 26 2.2. Implementace principů TUR ve městě Hodonín........................................ 28 2.2.1. Projekt Zdravé město a NSZM ....................................................................... 28 2.2.2. Iniciativa TIMUR ............................................................................................ 29 2.2.3. Evropské indikátory ........................................................................................ 30 2.2.4. Evropské indikátory sledované městem Hodonín ........................................... 31 3. KLÍČOVÉ DOKUMENTY OBSAHUJÍCÍ KONCEPCI TUR.......................... 39 3.1. Strategický plán ............................................................................................ 39 3.1.1. DataPlán ........................................................................................................ 42 3.2. Místní Agenda 21 ......................................................................................... 43 3.3. Akční plán zdraví a životního prostředí ..................................................... 43 3.3.1. Program Zdraví 21 ........................................................................................ 43 3.3.2. NEHAP ČR...................................................................................................... 44 3.3.3. Plán LEHAP.................................................................................................... 45 3.3.4. Projekty obsažené v Akčním plánu zdraví a kvality života ............................. 47
-5-
4. PROJEKTY MĚSTA HODONÍN V NÁVAZNOSTI NA TUR ......................... 52 4.1. Projekt komunitního plánování sociálních služeb ..................................... 52 4.1.1. Charakteristika projektu ................................................................................ 52 4.1.2. Vlastní hodnocení projektu ............................................................................. 67 4.2. Projekt Regionálního centra Hodonín pro nakládání s komunálními odpady............................................................................................................ 69 4.2.1. Charakteristika projektu ................................................................................. 69 4.2.2. Vlastní hodnocení projektu ............................................................................. 76 4.3. Projekt centra evironemntálního vzdělávání ............................................. 77 4.3.1. Charakteristika projektu ................................................................................ 77 4.3.2. Vlastní hodnocení projektu ............................................................................. 82 ZÁVĚR........................................................................................................................... 84 SUMMARY:.................................................................................................................. 87 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ................................................................................ 88 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ............................................................................. 90 PŘÍLOHY...................................................................................................................... 92
-6-
Seznam použitých zkratek:
ČR
Česká republika
EU
Evropská unie
TUR
Trvale udržitelný rozvoj
OECD
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
NATO
Severoatlantická aliance
OSN
Organizace spojených národů
TIMUR
Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj
NEHAP
Národní akční plán zdraví a životního prostředí ČR
LEHAP
Místní akční plán zdraví a životního prostředí
EHAPE
Evropský akční plán zdraví a životního prostředí
HDP
Hrubý domácí produkt
NSZM
Národní síť zdravých měst
-7-
Úvod V úvodu své diplomové práci chci objasnit, co mě vedlo k výběru tohoto tématu a k jeho zpracování. Trvale udržitelný rozvoj je pojem ve světě známý, zpracovávaný a hlavně řešený již řadu let. U nás se tato oblast diskutuje až od počátku let devadesátých. Souvisí to se změnami po roce 1989, s nastalým silným rozvojem v oblasti průmyslové i sociální. Tento rozvoj logicky vyvolal i v naší zemi otázky kolem omezených zdrojů využívaných surovin, zhoršování životního prostředí a změny v potřebách obyvatel, do té doby nepoznaných.
Odpovědět na otázku, proč právě Hodonín se pro mě stal příkladem fungování závěrů světových summitů a na to navazujících národních zákonů a koncepcí, mohu takto. Na první pohled je odpověď prostá. Ano, Hodonín je mé rodné město. Veškeré změny, které v něm probíhají, vnímám nejsilněji a mám o nich také nejbohatší informace. Je to však pravda pouze částečná. Nejblíže k pravdivému hodnocení je neklást důraz na extrémy. Proto jsem nehledala region, kde je koncepce TUR denně řešenou oblastí a mé hodnocení by bylo plné superlativů. Stejně tak nebyl záměr nalézt město, kde o koncepci TUR vědí pouze z doslechu. Abych toto vyloučila, zvolila jsem Hodonín, bez ohledu na to, zda klady či zápory převažují.
Diplomová práce je členěna do čtyř na sebe navazujících kapitol. První kapitola uvádí čtenáře do problematiky trvale udržitelného rozvoje. Obsahuje základní definice a pojmy. V závěru této kapitoly je popsána situace v České republice právě z pohledu koncepce TUR. Další tři kapitoly jsou věnovány městu Hodonín. V druhé kapitole je zhodnocena pozice tohoto města v rámci trvalé udržitelnosti, zejména jeho členství v Národní síti zdravých měst. Třetí kapitola obsahuje základní dokumenty, které město Hodonín zpracovává, a které vychází z principů trvalé udržitelnosti. V poslední kapitole jsou představeny 3 strategické projekty, které město Hodonín realizovalo, a které korespondují se třemi základními pilíře trvale udržitelného rozvoje, a sice pilířem sociálním, ekonomickým a environemtnálním.
-8-
Cílem mé práce je tedy obsáhnout, jak město Hodonín reaguje na podněty v oblasti TUR. Jak s nimi pracuje a jak je aplikuje na konkrétní situaci ve městě a jeho okolí. Jaké konkrétní úkoly řeší vedení města a jaký dopad tato řešení mají na život jeho obyvatel. Chci najít odpověď na otázku, zda je, či naopak není, při práci místních orgánů v této fázi vytvářen pevný a jasný základ a nosný rámec, na kterém lze i v dalších letech v oblasti TUR stavět a dále tuto oblast rozvíjet.
-9-
1. Koncepce trvale udržitelného rozvoje 1.1. Definice pojmu TUR V souvislosti s tímto pojmem se setkáváme s řadou definic, které se snaží vysvětlit trvale udržitelný rozvoj z nejrůznějších pohledů. Definic bychom mohli nalézt celou řadu. Já jsem vybrala jen několik z nich. Jsou to ty, které, podle mého názoru, tento termín vystihují nejlépe. •
definice Bruntland Report. (1987, strana 43): ,,Udržitelný rozvoj je rozvoj, který uspokojuje potřeby současnosti bez ohrožení možnosti budoucích generací uspokojovat své vlastní potřeby.“ 1
•
definice Bruntland Report. (1987, strana 65): ,,V nejširším smyslu je strategie udržitelného rozvoje zaměřená na prosazování (podporu) harmonie mezi lidskými bytostmi a mezi lidstvem a přírodou.“ 2
•
definice Shromáždění IUCN (1973): ,,Ochrana je takový způsob managementu (obsahující inspekci, výzkum, záchranu, využívání) ovzduší, vody, půdy, minerálních zdrojů a živých systémů včetně člověka, aby byla dosažena nejvyšší udržitelná kvalita života.“ 3
•
definice PhDr. Ivana Ryndy z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy: „Trvale udržitelný rozvoj je komplexní soubor strategií, které umožňují pomocí ekonomických nástrojů a technologií uspokojovat sociální potřeby lidí, materiální i duchovní, při plném respektování environmentálních limitů. Aby to bylo v globálním měřítku současného světa možné, je nutné nově redefinovat na lokální, regionální i globální úrovni jejich instituce a procesy.“ 4
1
NOVÁČEK, Pavel, Mederly, Peter a kol.: Strategie udržitelného rozvoje, Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého, Společnost pro trvale udržitelný život, Olomouc, 1996, str. 18 2 NOVÁČEK, Pavel, Mederly, Peter a kol.: Strategie udržitelného rozvoje, Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého, Společnost pro trvale udržitelný život, Olomouc, 1996, str. 19 3 NOVÁČEK, Pavel, Mederly, Peter a kol.: Strategie udržitelného rozvoje, Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého, Společnost pro trvale udržitelný život, Olomouc, 1996, str. 18 4 PhDr. RYNDA, Ivan, Trvale udržitelný rozvoj a mezinárodní spolupráce, Dostupné z URL: http://www.fp.vslib.cz/kch/sedlbauer/tema9.htm, (5.5.2008)
- 10 -
•
definice Jiřího Vavrouška (1994): ,,Trvale udržitelný způsob života – je to takový způsob života, který se přibližuje ideálům humanismu a harmonie vztahů mezi člověkem a přírodou, a to v časově neomezeném horizontu. Je založen na vědomí odpovědnosti vůči dnešním i budoucím generacím a na úctě k živé a neživé přírodě.“ 5
•
definice v zákoně České republiky o životním prostředí (zákon č.17/1992 Sb.): ,,Trvale udržitelný rozvoj je takový rozvoj společnosti, který současným a budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů.“ 6
•
definice Bruntland Report (1987, strana 46): ,,V podstatě je udržitelný rozvoj procesem změny, ve kterém využívání zdrojů, směřování investic, orientace technologického rozvoje a institucionální změny jsou v harmonii a zvyšují současný i budoucí potenciál uspokojování lidských potřeb a aspirací.“ 7 Z těchto definic bychom mohli vyčíst několik společných prvků, které jsou pro
pochopení obsahu trvalé udržitelnosti nejpodstatnější: 8 Udržitelný rozvoj znamená změnu v chování společnosti jako takové. Tuto změnu však nemůžeme chápat jako něco nahodilého, ale jako proces systematických snah o tuto změnu. Rozvoj znamená dosahování stále vyšší kvality v uspokojování stále rostoucích potřeb společnosti. Dosahování vyšší udržitelné kvality. Rozvoj znamená harmonii. Jak harmonii mezi člověkem a přírodou (živou i neživou), tak také harmonii mezi člověkem a člověkem. Rozvoj znamená také svobodu a vůbec možnost volby pro generace budoucí, kterou jim generace současná nemá právo odpírat.
5
NOVÁČEK, Pavel, MEDERLY, Peter a kol.: Strategie udržitelného rozvoje, Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého, Společnost pro trvale udržitelný život, Olomouc, 1996, str. 19 6 Zákon č. 17/1992 Sb. - Zákon o životním prostředí, § 6, Dostupné z URL: http://ley.cz/?s40&q40=6, (4.5.2008) 7 NOVÁČEK, Pavel, MEDERLY, Peter a kol.: Strategie udržitelného rozvoje, Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého, Společnost pro trvale udržitelný život, Olomouc, 1996, str. 19 8 NOVÁČEK, Pavel, MEDERLY, Peter a kol.: Strategie udržitelného rozvoje, Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého, Společnost pro trvale udržitelný život, Olomouc, 1996, str. 19
- 11 -
Rozvoj znamená uvědomění si vlastní omezenosti a vlastních limitů.
1.2. Vznik koncepce trvale udržitelného rozvoje 9 Termín trvale udržitelný rozvoj byl poprvé zveřejněn v roce 1980 ve Světové ochranářské strategii, která byla vydána Mezinárodní unií pro ochranu přírody (The World Conservation Union - IUCN). Přínos této strategie spočíval především ve snaze o zavádění indikátorů pro měření ochrany životního prostředí. Pojem trvale udržitelného rozvoje byl poprvé oficiálně definován v tzv. Bruntland Report. Jde o zprávu Světové komise pro životní prostředí a rozvoj (World Commission on Environment and Development – WCED), která byla ustavena Valným shromážděním OSN v roce 1983. Zpráva je pojmenována po bývalé norské ministerské předsedkyni Gro Harlem Bruntland. Je vytvořena odborníky z různých oborů z různých zemí. Byla vydána také v knižní podobě pod názvem Naše společná budoucnost (Our Common Future). Zpráva se zabývá otázkami ochrany životního prostředí, sociálními a ekologickými aspekty odlišnosti globálního vývoje apod. Komise dospěla k závěru, že ,,Pro cestu trvale udržitelného rozvoje neexistuje žádný jednotný projekt, neboť hospodářské a sociální systémy i ekologické podmínky v různých zemích se podstatně liší. Každá země si bude muset nalézt svou vlastní cestu, své konkrétní postupy pro zavádění této koncepce do praxe. Odhlédneme-li však od těchto rozdílností, trvale udržitelný rozvoj by měl být považován za cíl světového vývoje.“10 TUR se do širokého povědomí dostal díky konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji, která se konala v roce 1992 v Rio de Janeiru. Na této konferenci, která nesla označení Summit Země, byl přijat program o celosvětové praktické aplikaci TUR, nazvaný Agenda 21. Tomuto dokumentu se budu ve své diplomové práci více věnovat později. V roce 2002 se konal Světový summit OSN o udržitelném rozvoji v Johannesburgu, který znamenal především výzvu k aktivnějšímu zapojování se při uplatňování principů TUR. Současně však proběhl také Summit místních samospráv (tzv. Summit starostů). Představitelé místních samospráv se zavázali ke globální 9
Trvale udržitelný rozvoj (online). Internetový portál CENIA. Dostupné z URL: www.cenia.cz, (13.2.2008) 10 BRUNDTLANDOVÁ, Gro Harlem, Naše společná budoucnost, Praha, Academia, 1991, str.45
- 12 -
odpovědnosti. Byly vytyčeny cíle, které musí být řešeny právě na místní úrovni jako např. snížení počtu lidí bez přístupu k pitné vodě a přijetí opatření pro zabezpečení veřejného zdraví.11
1.3. Roviny pojmu TUR Pro lepší pochopení obsahu trvalé udržitelnosti je možné nahlížet na tuto koncepci ze čtyř základních rovin.
1.3.1. Ekologická rovina V rámci této roviny je hlavním cílem TUR ochrana přírodních zdrojů, a to zejména v oblasti produkce potravin a energetiky. Již dnes je jasné, že řada neobnovitelných jednoho dne nebude a tato situace se bude muset řešit. Například vývojem nových náhradních zdrojů a cíleným šetřením zdrojů stávajících, zejména recyklací. Ohrožena je také druhová rozmanitost, jak v říši rostlinné, tak v živočišné, a dochází k ničení přírodních ekosystémů. Je narušena stabilita klimatu a ve světě dochází k přírodním katastrofám, které mají velmi závažné důsledky. Výkyvy teplot a stále častější povodňové záplavy nás v České republice už ani pomalu nepřekvapují. Cílem koncepce TUR je tedy snaha co nejvíce minimalizovat možné příčiny těchto problémů.12
1.3.2. Technologická rovina V rámci této roviny dochází ke spojování jak roviny ekonomické, ekologické i lidské. Udržitelného rozvoje lze dosáhnout pouze díky rozvoji nových moderních technologií, které by byly šetrné k životnímu prostředí. Toto je samozřejmě spojeno nejen s obrovskými investicemi do vývoje těchto technologií, investicemi do lidských zdrojů, ale změna se musí týkat také právního systému. Musí existovat kontrola a ekonomické a právní sankční opatření v případě, že dochází ke znečišťování prostředí. 11
STEJSKAL, Jan, Johannesburg: Summit starostů se zavázal ke globální odpovědnosti, 2002. (online). Dostupné z URL: http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=100687, (23.4.2008) 12 JENÍČEK, Vladimír: Aktuální otázky světové ekonomiky, Globální diskontinuity a trvale udržitelný rozvoj, 3.vyd., Praha, VŠE, 1999, str. 10-11
- 13 -
V rozvinutých zemí je situace v tomto pohledu mnohem lepší než u zemí rozvojových. Rozvojové země nepoužívají čisté technologie a často zde neexistuje žádná kontrola znečišťování.13
1.3.3. Ekonomická rovina Ze základních ekonomických ukazatelů jasně plyne, že rozvojové země spotřebovávají mnohem méně přírodních zdrojů než země rozvinuté. V první řadě by se tedy měly snažit o prosazování moderní koncepce TUR právě rozvinuté země. Nejenom že mohou díky svému lidskému, technickému a finančnímu potenciálu dosahovat lepších výsledků v oblasti vědy, vývoje a výzkumu, ale navíc jsou toto vše schopny nabídnout zemím rozvojovým a pomoci tak k celosvětovému dosahování koncepce TUR. Rozvojové země by však rozhodně neměly zůstávat jen pasivním příjemcem této pomoci, ale naopak by měly být schopny využívat všech svých zdrojů (lidských, přírodních) ke snaze o zvýšení životního standardu svých obyvatel. Místo vynakládání finančních prostředků na zbrojení by měly začít investovat do vzdělávání svých obyvatel, do sociální a zdravotní oblasti, ale především by měla být jasně vymezena a chráněna vlastnická práva a měla by být vytvořena jednotná legislativa závazná pro všechny členy společnosti.14
1.3.4. Lidská rovina Na jedné straně stojí rozvinuté státy, jejichž demografická struktura se vyznačuje snižováním plodnosti, často až pod záchovnou hranici, a naopak prodlužováním střední délky života. V těchto zemí hovoříme o stárnutí obyvatelstva. Na druhé straně jsou rozvojové státy, u kterých pozorujeme trend naprosto opačný. Tyto státy se vyznačují vysokými mírami porodnosti, ale také vysokými mírami úmrtnosti. Snaha o prosazování koncepce TUR není možná bez stabilizace světového populačního růstu, který je největší právě v rozvojových zemích. Nejenom neudržitelnost, ale také rychlost populačního růstu má za následek nadměrné vyčerpávání přírodních zdrojů, degradaci půdy a řadu dalších negativních vlivů na stav a kvalitu životního prostředí. Koncepce
13
JENÍČEK, Vladimír: Aktuální otázky světové ekonomiky, Globální diskontinuity a trvale udržitelný rozvoj, 3.vyd.,Praha, VŠE, 1999, str. 9-10
- 14 -
TUR ale rozhodně neznamená omezování základních lidských potřeb, ale naopak snahu o dosahování udržitelného způsobu jejich uspokojování.15
1.4. Základní principy TUR Koncepce TUR považuje za prioritní uspokojit potřeby současné generace, a to takovým způsobem, aby nedošlo k omezení potřeb generací budoucích. V Deklaraci z Rio De Janeira byly vytyčeny základní principy, které by měly přispět k jeho zajištění. Těchto principů, které jsou definovány ve 27 zásadách Deklarace, je celá řada. CENIA, česká informační agentura životního prostředí, uvádí jako základní tyto principy: „Propojení základních oblastí života Dlouhodobá perspektiva Kapacita životního prostředí je omezená Předběžná opatrnost Prevence Kvalita života Sociální spravedlnost Zohlednění vztahu „lokální – globální“ Vnitrogenerační a mezigenerační odpovědnost Demokratické procesy“ 16
V dnešní době má obrovský význam především princip předběžné opatrnosti. Je definován v zásadě č. 15 Deklarace: „Tam, kde hrozí vážná újma nebo nenapravitelná škoda, nesmí být nedostatek vědecké jistoty zneužit pro odklad účinných opatření, která 14
JENÍČEK, Vladimír: Aktuální otázky světové ekonomiky, Globální diskontinuity a trvale udržitelný rozvoj, 3.vyd., Praha, VŠE, 1999, str. 7-9 15 JENÍČEK, Vladimír: Aktuální otázky světové ekonomiky, Globální diskontinuity a trvale udržitelný rozvoj, 3.vyd., Praha, VŠE, 1999, str. 9-10 16 Principy TUR (online). Internetový portál CENIA. Dostupné z URL: http://www.cenia.cz/__C12571B20041E945.nsf/$pid/MZPMSFHV0HSB, (6.5.2008)
- 15 -
by mohla zabránit poškození životního prostředí.“ 17. Z toho plyne, že člověk při svém konání nemůže nikdy dopředu vědět, jaké jeho konání bude mít účinky. Lidské poznání se stále vyvíjí a konečné důsledky nejsou vždy úplně zřejmé, a proto je na místě opatrnost. Pokud je člověk opatrný, znamená to, že přemýšlí, a to je nejvíc, co může pro TUR udělat.18 Pro pochopení samotné podstaty TUR je zřejmě nejdůležitější princip propojení základních oblastí života. Proces rozvoje musíme chápat jako komplexní přístup, nikoliv pouze jako rozvoj v jednotlivých dílčích oblastech. TUR je koncepce založená právě na pochopení vzájemné propojenosti a provázanosti všech oblastí lidského života, a proto by na ni mělo být nahlíženo v co nejširších souvislostech.19
1.5. Koncepce TUR v České republice
1.5.1. Základní programové dokumenty Ze členství České republiky v organizacích jako je OSN, OECD, NATO a EU vyplývají závazky, které se ČR zavázala plnit. Česká republika rovněž přistoupila k programovým dokumentům udržitelného rozvoje. Jedná se zejména o tyto dokumenty: •
„Deklarace ze Summitu Země (Rio De Janeiro, 1992)
•
Deklarace ze světového summitu OSN (Johannesburg, 2002)
•
Mezinárodní program činnosti Komise OSN do roku 2017
•
Program OECD pro oblast udržitelného rozvoje (2001)
•
Strategie udržitelného rozvoje Evropských společenství (2001)“ 20
17
Konference OSN o životním prostředí a rozvoji, Rio De Janeiro, 3.-14. června 1992, Praha, Management Press, Praha, 1993, str.63
18, 19
RYNDA, Ivan, Trvale udržitelný rozvoj (online). Dostupné z URL: http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/MZPMSFHV0HSB/$FILE/tur.pdf, (7.5.2008) 20
Česká republika 2003, Deset let udržitelného ? Rozvoje, 2003, UK Praha - Centrum pro otázky životního prostředí, 2003, str. 15
- 16 -
„Světový
summit
OSN
o
udržitelném
rozvoji
konaný
v roce
2002
v Johannesburgu vyzval státy ke zefektivnění práce na realizaci národních strategií TUR a k vytvoření národních institucí pro TUR. Zdůraznil také, že TUR je rozvoj založen na rovnováze tří základních pilířů – ekonomického, sociálního a environmentálního. Cílem TUR je tedy dosahování těchto cílů: •
udržet stabilní úroveň ekonomického růstu a zaměstnanosti
•
prosazovat takový sociální rozvoj, který respektuje potřeby všech (princip rovnosti)
•
ochrana životního prostředí a šetrný způsob nakládání s přírodními zdroji“ 21
1.5.2. Rada vlády pro udržitelný rozvoj První snaha o vytvoření národní strategie TUR České republiky představuje návrh vypracovaný v roce 2001 Centrem pro otázky životního prostředí. Druhou snahou byl návrh vypracovaný Českým ekologickým ústavem v roce 2002. Oba tyto návrhy byly však kritizovány, a to zejména pro obecnost a nevyváženost. Teprve až Summit v Johannesburgu představoval impuls k sestavení Rady vlády pro udržitelný rozvoj, která měla připravit nový návrh národní strategie. Rada vlády byla ustanovena k 1. 8. 2003 jako poradní, meziresortní a koordinační orgán vlády České republiky v oblasti udržitelného rozvoje a strategického řízení. Její činnost spočívá především ve zpracovávání strategie TUR, přijímá opatření k dosahování principů TUR a poskytuje metodickou pomoc.22
1.5.3. Národní strategie udržitelného rozvoje Strategie udržitelného rozvoje ČR byla vládou schválena v červnu 2004. Strategií rozumíme dokument, který stanovuje základní strategické a operační cíle, které směřují k naplňování moderní koncepce TUR v České republice a nástroje k dosahování těchto cílů. Strategie klade hlavní důraz na neustálé zachovávání rovnováhy mezi všemi třemi pilíři TUR. Jednotlivé cíle jsou v Národní strategii členěny podle jednotlivých
21
Strategie udržitelného rozvoje České republiky (online). Internetový portál BusinessInfo. Dostupné z URL: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/koncepce-a-politiky/strategie-udrzitelneho-rozvojeceske/1000502/21089/, (2.5.2008) 22 Rada vlády pro udržitelný rozvoj (online). Dostupné z URL: http://udrzitelnyrozvoj.ecn.cz/, (2.5.2008)
- 17 -
složek rozvoje společnosti – ekonomická, sociální a environmentální oblast, oblast vědy, výzkumu a vývoje, oblast mezinárodních vztahů a veřejné správy.23 Pro svou diplomovou práci považuji za nejdůležitější analýzu ekonomického, sociálního a environmentálního pilíře, které nejvíce korespondují s obsahem této práce. Problematikou vědy, výzkumu vzdělání, mezinárodními souvislostmi a oblastí veřejné správy se nebudu ve své diplomové práci blíže zabývat, neboť je natolik rozsáhlá, že by mohla být samostatným tématem
1.5.4. SWOT analýza ČR z pohledu TUR 24 Pro charakteristiku stavu ČR z pohledu tří pilířů udržitelného rozvoje jsem použila SWOT analýzu, tzn. analýzu slabých a silných stránek, které jsou dány vnitřním prostředím a analýzu příležitostí a hrozeb, které představují vnější prostředí. Daná analýza je obsažena ve Strategii udržitelného rozvoje České republiky z listopadu 2004.
•
ekonomický pilíř V rámci ekonomického pilíře jsou stanoveny tři strategické cíle: zvyšování
konkurenceschopnosti sektoru průmyslu, zemědělství a služeb, stabilní hospodářský růst a snižování vnitřního dluhu a především celková stabilita ekonomiky ČR.
silné stránky: rostoucí podíl služeb na HDP, stabilní finanční sektor, snižování negativních vlivů ekonomických sektorů na životní prostředí, atraktivita ČR z hlediska cestovního ruchu, znovuobnovení tradic ve zpracovatelském průmyslu slabé stránky: nedostatek finančních prostředků na zavádění technologií šetrných k životnímu prostředí, nepružnosti pracovního trhu, nízká produktivita práce, upřednostňování výstavby na zelené louce před využitím původních zastavěných ploch
23
Situační zpráva ke Strategii udržitelného rozvoje ČR (online). Internetový portál CENIA. Dostupné z URL: http://www.cenia.cz/web/www/webpub2.nsf/$pid/MZPMSFHDH96H/$FILE/druha_situacni_zprava.pdf, (2.5.2008) 24 Strategie udržitelného rozvoje ČR 2004 (online). Internetový portál Ministerstva životního prostředí. Dostupné z URL: http://www.env.cz/AIS/webpub.nsf/$pid/MZPISF7Z6L7V/$FILE/SUR%20%C4%8CR_FINALlistopad2004.pdf, (3.5.2008)
- 18 -
příležitosti: potenciální využívání obnovitelných zdrojů, rozvoj ekologického zemědělství, nové šance pro rozvoj venkova (agroturistika, ekofarmy apod.), zavádění ekologických daní, pružnost pracovního trhu, trhu s bydlením, zavádění moderních biotechnologií, investice do lidského kapitálu, vzdělání a vývoje
hrozby: rostoucí zátěž silniční kamionové dopravy v neprospěch dopravy železniční, preference individuální dopravy před hromadnou, rostoucí regionální rozdíly, útlum malého a středního podnikání vlivem velkých nadnárodních kooperací
V rámci ekonomického pilíře je situace v ČR poměrně uspokojivá. Po roce 1989 se podařilo zvládnout proces privatizace a restrukturalizace. HDP vykazuje dlouhodobý stabilní růst, také energetická náročnost HDP stále klesá. Roste produktivita práce. Problémy ale stále přetrvávají v oblasti zdravotnictví, stále není řešena důchodová reforma. Alarmující je také růst veřejného dluhu. Jako pozitivní můžeme považovat vstup ČR do EU a připojení se k základním programovým dokumentům udržitelného rozvoje. •
environmentální pilíř Pro environmentální pilíř jsou stanoveny následující cíle: zvyšování kvality
životního prostředí v rámci všech jeho složek, usilování o harmonii mezi ochranou životního prostředí a lidskou činností, zapojování České republiky do řešení problémů udržitelného rozvoje na nadnárodní úrovni v oblasti životního prostředí. silné stránky: snížení těžby nerostných surovin, rozvoj ekologického zemědělství, připojení k mezinárodním environmentálním úmluvám a respektování závazků z nich vyplývajících, zlepšování situace v oblasti odpadového hospodářství – recyklace, znovupoužití výrobků, snížení emisí skleníkových plynů, emisí do ovzduší a do vodního prostředí slabé stránky: stále nedostatečná a nekoncepční rekultivace krajiny, která je narušována lidskou činností, plošné znečišťování tekoucích i stojatých vod, stále vysoký objem odpadu ukládaného na skládkách, chybějící čističky odpadních vod v řadě obcí ČR, degradace lesních ploch, negativní vlivy masovosti cestovního ruchu v oblastech turisticky atraktivních, tzn. zejména chráněných přírodních oblastech příležitosti: prosazování hromadného způsobu dopravy před individuálním, rozvoj
- 19 -
ekologického způsobu turistického ruchu, znovuoživení ploch dlouhodobě nevyužívaných, postupné odbourávání starých ekologických zátěží, implementace opatření k zajištění snižování druhové biodiverzity
hrozby: zvyšování objemu odpadu, především komunálního, snižování biodiverzity, rozšiřování zdevastovaných ploch, jak v intravilánu, tak v extravilánu sídelních útvarů, rizika přírodních katastrof, ekologických havárií, ale také teroristických útoků Od roku 1989 došlo v České republice k výraznému zlepšení stavu životního prostředí. Především díky transformaci české ekonomiky a novým právním úpravám se podařilo výrazně eliminovat negativní dopady v environmentální oblasti. Došlo ke snížení objemu emisí znečišťujících ovzduší a vodu, běžným se stalo posuzování vlivů na životní prostředí, byly zrušeny nezabezpečené skládky komunálního odpadu apod. Stav kvality životního prostředí však rozhodně není optimální. Další snižování ekologických zátěží je ale mnohem složitější. Přesto je potřeba činit stále nové kroky k ochraně přírody a krajiny, jako je např. upřednostňování obnovitelných zdrojů, podpora ekologického zemědělství, důležitá je rovněž ekologická výchova a osvěta. Pokud se totiž nemění vztah k životnímu prostředí, nemůže se měnit ani jeho kvalita. •
sociální pilíř Pro tuto oblast jsou Radou vlády pro udržitelný rozvoj vytyčeny strategické cíle:
snižování nezaměstnanosti, rozvoj lidských zdrojů a stabilizace populačních výkyvů a zlepšení ukazatelů demografické struktury. silné stránky: poměrně rozvinutý sociální systém, vysoká úroveň zdravotní péče, existence řady nevládních neziskových organizací působících v oblasti poskytování sociálních služeb, efektivní nástroje aktivní politiky zaměstnanosti slabé stránky: nepříznivý demografický vývoj, vysoké míry dlouhodobé nezaměstnanosti, pokles obyvatelstva v sídlech venkovského typu, téměř nulová mobilita pracovní síly, parazitování na štědrém systému sociálních dávek a z toho vyplývající slabá motivace k vstoupení na trh práce, nevyřešená problematika financování zdravotnictví, rostoucí výskyt sociálně patologických jevů
- 20 -
příležitosti: pružnost pracovního trhu a uvolnění trhu s bydlením, reforma veřejných financí, důchodového systému a systému zdravotnictví, opatření zlepšující demografický vývoj – zejména oblast migrační politiky, podpora vzdělanosti, rodinná politika hrozby: nepříznivý demografický vývoj (pokles porodnosti, stárnutí obyvatelstva), rostoucí
výskyt
sociálně
patologický
jevů
(kriminalita,
sociální
izolace,
alkoholismus, drogová problematika), parazitování na systému sociálních dávek, odliv kvalifikované pracovní síly zejména do zemí Západní Evropy Česká republika se potýká podobně jako řada dalších evropských států s velmi nepříznivým vývojem demografické struktury. Je proto velmi důležité řešit zejména reformu veřejných financí, zdravotnictví, důchodového systému a systému sociální péče. Bez přijetí potřebných, pro nás dost razantních, opatření, to není možné. Podle mého názoru je právě u sociálního pilíře nejvíce pochopitelná jasná provázanost všech tří pilířů udržitelného rozvoje. Sociální aspekt totiž plně závisí nejen na ekonomickém vývoji, ale také na stavu kvality životního prostředí.
- 21 -
2. Zhodnocení pozice města Hodonín ve vztahu k TUR 2.1. Charakteristika města Hodonín 2.1.1. Základní charakteristiky 25 Město Hodonín se nachází v jihovýchodní části Moravy, na československé hranici, kterou tvoří řeka Morava. Spadá do přirozeného turistického mikroregionu Slovácko. tabulka 1. Základní údaje
katastrální plocha (ha) nadmořská výška (m n.m) počet katastrů kraj okres
6349 167 1 Jihomoravský Hodonín
Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce/586021?OpenDocument Zpracovala: Jana Heligrová, 28.11.2007
Hodonín vznikl kolem roku 1030 jako součást soustavy opevnění proti uherským nájezdům. První písemná zmínka o Hodoníně pochází z roku 1073. Postavení města získal Hodonín v roce 1228 listinou od královny Konstancie, manželky Přemysla Otakara I. Důležitým průmyslovým centrem se Hodonín stal díky výstavbě Severní Ferdinandovy dráhy vedoucí přes Hodonín z Vídně do Krakova v roce 1841. V okolí města se nachází zdroje nerostných surovin – lignitu, zemního plynu a nafty. V roce 1987 se stal Hodonín díky nálezu minerálních vod lázeňským městem.
25
Kol. autorů, Historie města Hodonín, interní materiály Městského úřadu Hodonín, str.6
- 22 -
2.1.2. Demografická struktura tabulka 2. Věková struktura obyvatelstva města Hodonín
počet obyvatel absolutně relativně
předproduktivní věk (0-14) 4498 16,44
27 361
produktivní věk (15-59) 18415 67,3
poproduktivní věk (60+) 4 448 16,26
Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/lexikon/mos2003.nsf/mos?openform&:586021 Zpracovala: Jana Heligrová, 28.11.2007 tabulka 3. Vzdělanostní struktura obyvatelstva města Hodonín
absolutně
vyučen bez maturity 8 544
vzdělání s maturitou 5 886
VOŠ
VŠ
813
1 967
obyvatelstvo 15+ 22 863
Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/okresy/CZ0625 Zpracovala: Jana Heligrová, 28.11.2007
Město Hodonín se podobně jako celá Česká republika potýká s nepříznivým demografickým vývojem. Ten se projevuje ve stárnutí obyvatelstva a nízkou porodností. Město Hodonín se tedy potýká nejenom s přirozeným úbytkem obyvatelstva, ale také s migrací obyvatelstva do přilehlých větších měst. Jedná se především o vysokoškolsky vzdělanou mládež, která zůstává v univerzitních městech a zakládá zde své rodiny. Tabulka č. 3 ukazuje, že největší podíl obyvatelstva staršího patnácti let tvoří lidé vyučení a s maturitou. Vysokoškolsky vzdělaných je pouze 9%.
2.1.3. Průmysl 26 Zánik velkých průmyslových podniků po roce 1990 znamenal vysoký růst nezaměstnanosti, což nezlepšil ani vznik řady drobných podniků, ať už v oblasti průmyslu, zemědělství či služeb. Hodonín se potýká s vysokou mírou nezaměstnanosti stále a trpí také nedostatkem kvalifikované pracovní síly. Výhodou pro město je naopak jeho poloha na hranicích se Slovenskem. Mezi nejvýznamnější průmyslové obory patří zejména
strojírenský
průmysl,
hutnický,
dřevozpracující
a
potravinářský.
V potravinářském průmyslu figuruje firma TPK, spol. s.r.o., zpracovávající mléčné
- 23 -
výrobky a Jan Varmuža, jeden z největších středoevropských zpracovatelů mořských ryb. Z dřevozpracujících podniků zaujímá nejvýznamnější pozici Ploma a.s., v oblasti strojírenství je to společnost JMA Hodonín, a.s. a společnost GEMAX, s.r.o. Hodonín disponuje také nerostnými surovinami. Těžbou ropy se zabývá společnost Moravské naftové doly a.s., jako jediná v ČR, vlastněná z části českým ropným magnátem Karlem Komárkem. Zpracováváním cihlářské suroviny se zabývá Cihelna Hodonín s.r.o.
2.1.4. Zemědělství 27 tabulka 4. Druhy pozemků
absolutně
výměra celkem (ha) 6 349,81
zemědělská půda (ha)
lesní půda (ha)
vinice (ha)
1 161,99
3 549,35
1,05
zastavěné plochy (ha) 236,45
Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/lexikon/mos2003.nsf/okresy/CZ0625 Zpracovala: Jana Heligrová, 28.11.2007
Hodonín
leží
v úrodné
zemědělské
krajině
Dolnomoravského
úvalu,
charakteristické velmi teplými klimatickými podmínkami, které jsou vhodné zejména pro pěstování teplomilných plodin. K nejvýznamnějším podnikům působícím v oblasti zemědělské produkce je ZZN Pomoraví a.s., který vyrábí osiva a krmné směsi a vykupuje obilí od zemědělců – prvopěstitelů. Okolí Hodonína je typicky vinařskou oblastí. Pěstování vína zde má dlouholetou tradici. Nejbližší okolí Hodonína je dodnes poseto vinicemi a vinnými sklípky, které obhospodařují drobní vinaři. Snaha zachovat vinařství se dědí z generace na generaci a v současné době se stávají součástí oblasti agroturistiky. K největším zpracovatelům vína v okolí patří Templářské sklepy Čejkovice, vinařské družstvo. Situace v zemědělství je však stejně kritická jako v celé České republice, zemědělská produkce není díky nedostatečné dotační politice konkurenceschopná, chybí odbytová centra zejména pro živočišnou produkci. Dalším neméně závažným problémem je stárnutí obyvatelstva, mladí lidé nemají zájem o práci v zemědělství, ubývá drobných pěstovatelů a chovatelů. 26
Strategický plán mikroregionu Hodonínsko 2005-2015 (online). Internetový portál mikroregionu Hodonínsko. Dostupné z URL: http://www.hodoninsko.info/files/Strategie_MR_Hodoninsko.pdf, (28.11.2008) 27 Strategický plán mikroregionu Hodonínsko 2005-2015 (online). Internetový portál mikroregionu Hodonínsko. Dostupné z URL: http://www.hodoninsko.info/files/Strategie_MR_Hodoninsko.pdf, (28.11.2008)
- 24 -
V oblasti lesního hospodářství je největším problémem neefektivní využívání produktivních možností lesa.
2.1.5. Cestovní ruch 28 Cestovní ruch je příležitostí pro rozvoj i ekonomicky slabých regionů. Předpokladem je však úsilí o kvalitní životní prostředí, tzn. uplatňování principů trvalé udržitelnosti. V okolí města Hodonín se nachází řada atraktivních míst, které jsou cílem mnoha turistů. Atraktivita spočívá především v uchování lidových tradic a folkloru, důležitou roli hraje také charakter vinařské oblasti. V oblasti cestovního ruchu je pro samotné město Hodonín stěžejní přítomnost lázní a vodní turistika na řece Moravě. Pro Hodonín by měl být tedy prvořadý zejména rozvoj lázeňství a služeb s tím spojených. Potenciálem tohoto území je rozvoj cykloturistiky, ekoturistiky a vinařské turistiky. Pro rozvoj cestovního ruchu je tedy důležité budování kvalitních cyklotras napojených na cyklotrasy nadregionální, tvorba kvalitního informačního a orientačního systému a zkvalitňování ubytovacích a stravovacích kapacit.
2.1.6. Doprava 29 Město Hodonín leží na křižovatce dopravních cest ve směru jih – sever a východ – západ. V důsledku geografické polohy města (hraniční město se Slovenskem, krátká vzdálenost od Rakouska) roste intenzita automobilové dopravy, především nákladní kamionové dopravy. Stále není vyřešen obchvat města a řadu nedostatků mají také stávající silniční komunikace. Hodonín je ale i významnou železniční křižovatkou. Nejstarší je Ferdinandova dráha vedoucí přes města Břeclav Hodonín – Staré Město u Uherského Hradiště, o které jsem se zmiňovala již v úvodu kapitoly. Původní Ferdinandova dráha je dnes přebudována a je součástí nového moderního železničního koridoru. Významným impulsem pro rozvoj města bylo obnovení původní vodní cesty na řece Moravě využívané ve 40. letech pro dopravu uhlí 28, 29
Strategický plán mikroregionu Hodonínsko 2005-2015 (online). Internetový portál mikroregionu Hodonínsko. Dostupné z URL: http://www.hodoninsko.info/files/Strategie_MR_Hodoninsko.pdf, (28.11.2008)
- 25 -
z Ratíškovic u Hodonína do Baťových závodů ve Zlíně. Cesta je známá pod názvem Baťův kanál. V současné době je splavný od Kroměříže po Hodonín, připravuje se však splavnění kanálu v úseku Hodonín – soutok řek Moravy a Dyje.
2.1.7. SWOT analýza města Hodonín z pohledu TUR Pro zhodnocení pozice města Hodonín jsem použila SWOT analýzu. Stejně jako u SWOT analýzy České republiky jsem vycházela ze tří pilířů trvale udržitelného rozvoje. Město Hodonín tuto formu analýzy neprovádí, jednotlivé poznatky, které zde uvádím, jsou tedy poznatky, ke kterým jsem dospěla na základě četných konzultací s pracovníky Městského úřadu v Hodoníně a ze studia interních dokumentů. •
ekonomický pilíř
silné stránky: strategická poloha v blízkosti Rakouska a Slovenska, intenzivní podpora malého a středního podnikání ze strany města, dobrá spolupráce mezi zástupci města a podnikatelskou sférou, rozvoj a revitalizace brownfields, existence několika průmyslových zón, intenzivní vztahy s příhraničními městy Rakouska a Slovenska, vysoká úspěšnost města při získávání dotací zejména z fondů EU slabé stránky nedostatek pracovních míst, což se projevuje vysokým podílem dlouhodobě nezaměstnaných, nedostatek kvalifikované pracovní síly, často neefektivní přístup v přípravě ploch pro využití jako průmyslové zóny příležitosti: budování nové a zkvalitňování stávající technické infrastruktury, využití strategické polohy města jako tranzitního bodu, rozvoj cestovního ruchu zejména v oblasti agroturistiky a cykloturistiky, kvalitnější propagace města, hrozby: zpomalení v řešení dopravní situace ve městě, odchod místních podnikatelských subjektů za levnější pracovní silou, problémy při vyjasňování vlastnických vztahů ke strategickým pozemkům
- 26 -
•
environmentální pilíř
silné stránky: rostoucí podíl separovaného odpadu, dostatek zelených ploch zejména v extravilánu města, zánik velkých průmyslových závodů, omezení činnosti tepelné elektrárny slabé stránky: neřešená likvidace biologického komunálního odpadu, limity přesahující znečištění ovzduší zejména prachovými částicemi, stále nedořešená dopravní situace v centru města, které slouží jako tranzitní bod především pro kamionovou dopravu na Slovensko, příležitosti: zahájení likvidace biologického odpadu a jeho využití pro zpracovávání biomasy, vyřešení dopravní situace ve městě alespoň částečným odkloněním kamionové dopravy mimo centrum města, rozvoj environmentálního vzdělávání, snaha o zvýšení podílu separovaného odpadu hrozby: růst automobilové, ale především kamionové dopravy, silná preference brownfields před greenfields, rostoucí objem komunálního odpadu
•
sociální pilíř
silné stránky: vysoký zájem o komunitní plánování sociálních služeb, kvalitní nabídka sociálních služeb, existence kamerového systému ve městě, hustá síť základních a středních škol, přítomnost soukromé vysoké školy, existence nemocnice a řady odborných zdravotnických zařízení, dostatek sportovních zařízení, areálů a dětských hřišť, přítomnost zoologické zahrady, rekultivace panelových sídlišť, široká nabídka sportovních a kulturních akcí slabé stránky: velmi špatná propagace kulturních akcí a nedostatečná nabídka akcí pro mladé lidi, neřešená situace týkající se existence nemocnice, velmi špatný stav některých zdravotnických zařízení, nedostatek zařízení pro dlouhodobě nemocné příležitosti: efektivnější využívání státních dotací na výstavbu nových bytových domů včetně parkovacích ploch, rozšíření vzdělávání o oblast terciárního vzdělávání a jiné vzdělávací programy zejména pro seniory hrozby: zhoršující se věková struktura obyvatel, odchod zejména vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva do větších měst, rostoucí podíl obyvatelstva sociálně nepřizpůsobivých, nedostatečné tempo výstavby bytových domů
- 27 -
Z uvedené SWOT analýzy bych zdůraznila některé pozitivní jevy, které považuji za podstatné. Město Hodonín má, podle mého názoru, obrovský potenciál ve své geografické poloze. Z blízkosti
Rakouska a Slovenska může město Hodonín těžit
nejenom v podobě vzájemné spolupráce na úrovni municipalit, ale také pro získávání zkušeností a rozvoj zejména malého a středního podnikání. Tato skutečnost pak může vyústit v dostatečné nabídce kvalifikovaných pracovních míst a snížení počtu, především vzdělanějšího, obyvatelstva, kteří odchází za prací do větších měst, což je, podle mého názoru, jeden z hlavních problémů, se kterými musí město Hodonín bojovat.
2.2. Implementace principů TUR ve městě Hodonín 2.2.1. Projekt Zdravé město a NSZM 30 Základní podmínkou pro uplatňování principů TUR na lokální úrovni je dobře fungující veřejná správa, resp. místní samospráva, která vytváří podmínky pro rozvoj dané municipality. Pravděpodobně nejdůležitějším projektem v rámci při uplatňování principů TUR na místní úrovni je projekt Zdravé město, který si klade za cíl podporu zdraví a kvality života ve městech. Tento projekt představuje koncepci pro podporu udržitelného rozvoje a řešení problémů na základě Místní agendy 21. Municipality, které se zabývají otázkou trvalé udržitelnosti a snaží se o naplňování principů TUR, mohou vstoupit do Národní sítě Zdravých měst ČR. NSZM je asociací, kterou tvoří desítky měst, obcí, mikroregionů a krajů celé České republiky. Vznik této asociace byl inspirován mezinárodním projektem Zdravé město pod záštitou Světové zdravotnické organizace (WHO). Projekt byl zahájen v roce 1988. Do dnešní doby k projektu přistoupilo již 1300 měst z 30 zemí. V ČR se myšlenka Zdravého města začala objevovat již po roce 1989, v roce 1994 pak vznikla NSZM ČR, která sdružovala 11 měst ČR. V současné době mohou do této asociace vstupovat nejen města a obce, ale i jiné formy municipalit. Základní podmínkou pro členství v této asociaci je ustanovení politika a koordinátora projektu Zdravé město a schválení Deklarace projektu Zdravé město a schválení Místní Agendy 30
Projekt Zdravé město a NSZM (online). Internetový portál Národní sítě zdravých měst. Dostupné z URL: http://www.nszm.cz/, (16.3.2008)
- 28 -
21 místním zastupitelstvem. Členství je rozlišeno do dvou kategorií – člen začátečník a člen pokročilý. Člen začátečník je ten subjekt, který splnil základní podmínku a má zájem o vzájemnou spolupráci a podporu v rámci asociace. Člen pokročilý usiluje o rozvoj podle projektu Zdravého města, řídí se metodickými pokyny NSZM a aktivně spolupracuje s ostatními členy, ale především naplňuje kritéria Místní Agendy 21 a Zdraví 21. Největšími přínosy plynoucími z členství v asociaci jsou zejména metodické vedení, poradenství, vzájemné předávání zkušeností při realizaci místních agend, pomoc při strategickém plánování a lepší přístup k finančním zdrojům, zejména z fondů Evropské unie. Hodonín vstoupil do Národní sítě v roce 1999, od roku 2000 je jejím řádným členem a v současné době patří mezi nejaktivnější Zdravá města. V roce 2002 schválilo zastupitelstvo deklaraci Zdravého města Hodonín a přistoupilo tak k plnění závazků z ní vyplývajících. Nejdůležitějším z nich je naplňování mezinárodně uznávaných programů a doporučení pro rozvoj města (dokument Zdraví 21, Místní agenda 21, místní akční plán zdraví a životního prostředí LEHAP) navazující na akční plán zdraví a životního prostředí v ČR NEHAP.31
2.2.2. Iniciativa TIMUR Dalším impulsem k uplatňování principů TUR ve městě Hodonín je jeho členství v Týmové iniciativě pro místní udržitelný rozvoj, o. s. (TIMUR). Jde o sdružení nestátních neziskových organizací a partnerských měst, které podporuje udržitelný rozvoj měst a obcí. TIMUR vznikla v roce 2002 spojením Ústavu pro ekopolitiku, o.p.s., Regionálního environmentálního centra ČR a agentury Koniklec. Jako občanské sdružení funguje TIMUR od roku 2005. Z hlediska trvalé udržitelnosti má TIMUR hlavní význam v zavádění místních indikátorů TUR, nejenom Společných evropských indikátorů (European Common Indicators – ECI), ale i dalších typů indikátorů, např. tzv. programových indikátorů. Tyto indikátory umožňují hodnocení úspěšnosti rozvoje
31
Projekt Zdravé město Hodonín, výroční zpráva 2006 (online). Internetový portál města Hodonín. Dostupné z URL: http://www.hodonin.eu/VismoOnline_ActionScripts/File.aspx?id_org=4041&id_dokumenty=1019007, (20.4.2008)
- 29 -
města, stanoveném ve strategickém plánu. Asociace také spolupracuje s řadou zahraničních organizací v oblasti TUR a pořádá odborné semináře a veřejná fóra. 32
2.2.3. Evropské indikátory Indikátory slouží jako ukazatele určitých jevů, které jsou sledovány v souvislosti s TUR. Není ale možno na indikátory nahlížet jako na něco, čeho by mělo být dosaženo, abychom o tom mohli hovořit jako o udržitelném. Jak už bylo několikrát řečeno, TUR je pojmem tak komplexním, že hodnota jednoho ukazatele je velmi relativním (v prostoru i čase) aspektem v rámci velmi širokého spektra.33 Existuje několik sad indikátorů. V příloze č.1 uvádím indikátory ze Situačních zpráv ke Strategii udržitelného rozvoje ČR z roku 2004. Ve své diplomové práci se zabývám otázkou místní udržitelnosti. K jejímu hodnocení považuji za nejvhodnější sadu Společných evropských indikátorů. Společné evropské indikátory byly sestaveny Evropskou komisí v roce 1999 na základě šesti prvků trvalé udržitelnosti –„rovnost a společenské začlenění, místní správa, místní hospodářství, lokální a globální vztahy, ochrana životního prostředí a kulturní dědictví “.34 Sdružení TIMUR uvádí sadu Společných evropských indikátorů, kterou tvoří: A – „základní povinné indikátory: A1. spokojenost občanů s místním společenstvím ukazatelem je obecná spokojenost občanů s různými rysy samosprávy A2. místní příspěvek ke globálním klimatickým změnám ukazatelem je hodnota emisí CO2 A3. mobilita a místní přeprava cestujících ukazatelem je denní vzdálenost přepravy cestujících a způsob přepravy A4. dostupnost místních veřejných prostranství a služeb
32
Iniciativa TIMUR (online). Internetový portál iniciativy TIMUR. Dostupné z URL: www.timur.cz, (20.4.2008) 33 Evropské indikátory (online). Internetový portál iniciativy TIMUR. Dostupné z URL: http://www.timur.cz/cz/indikatory/co-je-indikator.html, (25.4.2008) 34 Zrcadlo místní trvalé udržitelnosti-Evropské indikátory udržitelného rozvoje v praxi měst České republiky,Ústav pro ekopolitiku, o.p.s., 2005, str. 12
- 30 -
ukazatelem je přístup obyvatel k nejbližšímu veřejnému prostranství a přístup k základním službám A5. kvalita místního ovzduší ukazatelem je počet případů překročení mezních hodnot vybraných látek znečišťujících ovzduší, existence a stupeň zavedení plánu řízení kvality ovzduší B – doplňkové dobrovolné indikátory: B6. cesty dětí do školy a ze školy ukazatelem je způsob dopravy dětí mezi domovem a školou B7. nezaměstnanost B8. zatížení prostředí hlukem ukazatelem je podíl populace vystavené vysoké hladině z vnějšího prostředí, existence a stupeň uplatňování akčního protihlukového plánu a velikost hlukových hladin ve vybraných oblastech obce B9. udržitelné využívání území ukazatelem je udržitelný rozvoj, obnova a ochrana půdy a stanovišť pod danou samosprávou B10. ekologická stopa“ 35
2.2.4. Evropské indikátory sledované městem Hodonín
Pro vyhodnocování evropských indikátorů (jedná se o aktivitu dobrovolnou) je nejdůležitější podpora ze strany představitelů města. Město Hodonín se k iniciativě Společných evropských indikátorů přidalo v roce 2004. Z povinných indikátorů je sledován indikátor A1, A3 a A4, z dobrovolných indikátorů je to indikátor B6 a B7.36 Hodnocení titulkového indikátoru B7 – nezaměstnanost by svým rozsahem mohlo být samostatnou diplomovou prací, a proto se mu nebudu věnovat. Zaměřím se na
35
Evropské indikátory (online). Internetový portál iniciativy TIMUR. Dostupné z URL: http://www.timur.cz/cz/indikatory/co-je-indikator.html, (25.4.2008) 36 Evropské indikátory (online). Internetový portál iniciativy TIMUR. Dostupné z URL: http://www.timur.cz/cz/indikatory/co-je-indikator.html, (25.4.2008)
- 31 -
indikátory A1, A3, A4 a B6. Při jejich charakteristice čerpám z údajů a definic, které uvádí Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj.
Indikátor A1 - spokojenost občanů s místním společenstvím Tento indikátor je definován v Zrcadle místní udržitelnosti jako „ukazatel, který vyčísluje spokojenost občanů s životem ve městě, stejně jako spokojenost s různými rysy fungování města či s kvalitou veřejných služeb“.37 Metodou k získání tohoto ukazatele je dotazníkové šetření, které se provádí na reprezentativním vzorku občanů daného města ve frekvenci jednou za dva roky.Význam tohoto ukazatele spočívá především v jeho komplexnosti. Zahrnuje a hodnotí kvalitu v podstatě všech oblastí života společnosti. Obyvatelé vyjadřují svůj postoj ke kvalitě školství, kultury, zdravotnictví, bydlení, ale také k tomu, zda mají možnost aktivně se spolupodílet na životě v daném městě prostřednictvím plánování a rozhodování. Tato přednost indikátoru je ale současně také jeho největším nedostatkem. Občané velmi často hodnotí služby, které nevyužívají, a naopak některé služby nejsou zahrnuty vůbec.38 K hodnocení spokojenosti občanů s místním společenstvím došlo v Hodoníně poprvé v roce 2005. Celkový počet respondentů činil 668, což je zhruba 2,5% z celkového počtu obyvatel. Výsledky dotazníkového šetření vidíme v následující tabulce: tabulka 5. Spokojenost obyvatelstva města Hodonín s místním společenstvím velmi spokojen
mírně spokojen
mírně nespokojen
velmi nespokojen
absolutně 172 388 83 25 relativně 25,7 58,1 12,4 3,7 Zdroj: http://www.nszm.cz/cb21/ARCHIV/PROJEKTY/projekty04/VZMZP04/A1_VYS_1.pdf Zpracovala: Jana Heligrová, 6.1.2008
Z tabulky vidíme, že největší počet respondentů je se společenstvím mírně spokojeno. Pouze 3,7 % z dotázaných je nepokojeno velmi. Můžeme také říct, že
37 Zrcadlo místní trvalé udržitelnosti-Evropské indikátory udržitelného rozvoje v praxi měst České republiky,Ústav pro ekopolitiku, o.p.s., 2005, str. 15 38 Evropské indikátory (online). Internetový portál iniciativy TIMUR. Dostupné z URL: http://www.timur.cz/cz/indikatory/spokojenost-s-mistnim-spolecenstvim.html, (15.1.2008)
- 32 -
spokojeno s místním společenstvím je zhruba 84 %, nespokojeno 16% obyvatel města Hodonín. graf 1. Výsledky dotazníkového šetření k indikátoru A1 v Hodoníně
Spokojenost občanů Hodonína s místním společenstvím počet osob
400 300 200 100 0 velmi spokojen
mírně spokojen
mírně nespokojen
velmi nespokojen
Zdroj: http://www.nszm.cz/cb21/ARCHIV/PROJEKTY/projekty04/VZMZP04/A1_VYS_1.pdf Zpracovala: Jana Heligrová, 6.1.2008
V roce 2007 bylo provedeno nové dotazníkové šetření. Podrobnější výsledky nebyly do dne zpracovávání této diplomové práce známy. Na základě předběžných údajů vyplývá, že s místním společenstvím je spokojeno asi 70% a nespokojeno 30%. To znamená, že ve srovnání s rokem 2005 vzrostl počet nespokojených obyvatel města.
Indikátor A3 – mobilita a místní přeprava cestujících Tento ukazatel zachycuje, jakým způsobem se přepravují obyvatelé dané municipality, a je tvořen údaji o „spokojenosti s kvalitou dopravy, o průměrném počtu, délce a účelu cest každého občana za den a o použitém způsobu dopravy“ 39. Metodou získání tohoto ukazatele je rovněž dotazníkové šetření, které proběhlo v Hodoníně současně s šetřením pro vyhodnocení indikátoru A1 v roce 2004.
Indikátor A4 – dostupnost místních veřejných prostranství a služeb Tento indikátor je definován iniciativou TIMUR jako: „Podíl obyvatel města bydlících ve vzdálenosti do 300m od veřejného prostranství většího než 5000 m2 “40
39
Zrcadlo místní trvalé udržitelnosti-Evropské indikátory udržitelného rozvoje v praxi měst České republiky, Ústav pro ekopolitiku, o.p.s., 2005, str. 19 40 Evropské indikátory (online). Internetový portál iniciativy TIMUR. Dostupné z URL: http://www.timur.cz/cz/indikatory/dostupnost-verejnych-prostranstvi-a-sluzeb.html, (15.1.2008)
- 33 -
Definice veřejného prostranství: •
„soukromá prostranství (zemědělské plochy, soukromé parky), bezplatně přístupná veřejnosti
•
veřejné parky, zahrady a otevřená prostranství, které slouží pouze chodcům nebo cyklistům, mimo zelených dopravních ostrůvků nebo dělících pásů a hřbitovů (kromě případů, kdy místní samospráva připustí jejich rekreační funkci, případně přírodní, historický nebo kulturní význam
•
nezastřešená sportovní zařízení, bezplatně přístupná veřejnosti“ 41
Definice dostupnosti: „Dostupnost je bydlení v okruhu 300m od veřejných prostranství nebo jiných služeb“ 42
Definice základních služeb: •
„veřejné školy
•
obchody se základními potravinami a obchody s čerstvým ovocem a zeleninou
•
primární zdravotnické služby (praktičtí lékaři, dětští lékaři, zubaři, lékařské služby první pomoci, nemocnice a polikliniky, rodičovské a pedagogicko-psychologické poradny)
•
linky hromadné dopravy s minimální frekvencí alespoň pro část pracovního dne (jednou za 30 minut)
•
služby sběru separovaného odpadu a nádoby na separovaný odpad“ 43
Výpočet tohoto indikátoru se provádí pomocí geografického informačního systému, nebo pomocí metody dálkového průzkumu Země. Tento způsob výpočtu je však velmi nákladný, a proto je často nahrazován dotazníkovým šetřením. Stanovuje se pro každou základní službu zvlášť a je vyjádřen jako procentní podíl počtu obyvatel žijících v okruhu 300 m od veřejného prostranství nebo služby na celkovém počtu
41
Evropské indikátory (online). Internetový portál iniciativy TIMUR. Dostupné z URL: http://www.timur.cz/cz/indikatory/dostupnost-verejnych-prostranstvi-a-sluzeb.html, (15.1.2008) 42 Evropské indikátory (online). Internetový portál iniciativy TIMUR. Dostupné z URL: http://www.timur.cz/indikatory/dostupnost-verejnych-prostranstvi-a-sluzeb.html, (16.1.2008) 43 Evropské indikátory (online). Internetový portál iniciativy TIMUR. Dostupné z URL:http://www.timur.cz/indikatory/dostupnost-verejnych-prostranstvi-a-sluzeb.html, (16.1.2008)
- 34 -
obyvatel daného města. Hlavní nevýhodou tohoto ukazatele je skutečnost, že se nehodnotí kvalita dané služby a atraktivita sledovaného veřejného prostranství.44 Město Hodonín provedl výpočet čtyř ukazatelů. Jde o indikátor o dostupnosti všech prostranství bez ohledu na rozlohu, o dostupnosti zdravotnických zařízení, o dostupnosti zastávek MHD a indikátor o dostupnosti základních a mateřských škol. Ve své diplomové práci bych se zaměřila na indikátor o dostupnosti veřejných prostranství větších než 5000 m2. Město Hodonín provedl výpočet tohoto ukazatele pouze v roce 2007. Není tedy možné časové srovnání. Lze tedy tuto hodnotu srovnat pouze s jinými městy, jak ukazuje následující tabulka: tabulka 6. Indikátor dostupnosti veřejného prostranství větších než 5000 m2
město
HO HK KD SY TR
rok
Hodonín
2007
Hradec Králové
2004
Kladno
2005
Svitavy
2004
Třebíč
2005
indikátor A 4
95% 89% 57% 92% 100% 100%
VS Vsetín 2006 Zdroj: http://www.timur.cz/vysledky-indikatoru-eci.html Zpracovala: Jana Heligrová, 14.4.2008
Problém tedy nespočívá pouze v nemožnosti sledování časového vývoje tohoto indikátoru u města Hodonín, ale, jak ukazuje tabulka, byl výpočet indikátoru proveden v různých městech v různých časových obdobích. Přesto si myslím, že pro účel této práce to není podstatné. Z tabulky tedy vyplývá, že ve městě Hodonín žije 95% obyvatelstva ve vzdálenosti do 300 m od veřejného prostranství většího než 5000 m2. Vyšších hodnot dosahuje pouze město Třebíč a Vsetín. Naopak nejnižší podíl má město Kladno.
44
Evropské indikátory (online). Internetový portál iniciativy TIMUR. Dostupné z URL:http://www.timur.cz/indikatory/dostupnost-verejnych-prostranstvi-a-sluzeb.html, (17.1.2008)
- 35 -
Indikátor B6 – cesta dětí do školy a zpět Základním ukazatelem tohoto indikátoru je způsob dopravy dětí do školy a zpět. Přesný věk dětí není definován. Běžně se používá věkové rozmezí 3-15 let. Indikátor musí splňovat kritérium tzv. nejběžnější dopravy.45
Definice nejběžnější dopravy: „nejběžnější způsob dopravy je způsob dopravy používaný v alespoň 50% školních dní v roce (nebo jinak s odkazem na určité datum stejné pro všechny děti, určené při sběru dat)“ 46 Jako trvale udržitelný způsob dopravy dětí do školy je považována jízda na kole, pěší chůze, případně jízda městskou hromadnou dopravou. Hlavním přínosem tohoto indikátoru je poskytnout důležité podklady o tom, jaké dopravní prostředky využívají děti k cestě do školy, zda jsou spokojeni s kvalitou městské hromadné dopravy, zda mají pocit bezpečí během cesty, zda jsou využívány cyklostezky a zda je jich dostatek v odpovídající kvalitě. Tyto informace slouží především zástupcům samosprávy, ředitelům základních škol a městské policii jako nástroj pro rozhodování a řízení.47 Ve městě Hodonín proběhlo dotazníkové šetření na podzim 2007. Dotazník vyplňovali žáci čtyř základních škol, resp. jejich rodiče, v případě že se jednalo o žáky 1. - 4. tříd. Z celkového počtu žáků, kteří dotazník vyplňovali, bydlí 91% v Hodoníně a 9% dojíždí ze sousedních obcí. Celkem bylo odevzdáno 1105 dotazníků. Z dotazníkového šetření vyplynuly následující zjištění:48 •
v teplých měsících chodí do školy pěšky 79% dětí a ze školy 83% (v zimních měsících je preferována jízda autem nebo hromadnou dopravou)
•
na kole jezdí do školy pouze 3% dětí
•
autem jezdí do školy v teplých měsících 8% a ze školy 6% dětí
45
Evropské indikátory (online). Internetový portál iniciativy TIMUR. Dostupné z URL: http://www.timur.cz/cz/indikatory/cesty-deti-do-skoly-a-zpet.html, (15.2.2008) 46 Evropské indikátory (online). Internetový portál iniciativy TIMUR. Dostupné z URL http://www.timur.cz/indikatory/cesty-deti-do-skoly-a-zpet.html, (16.2.2008) 47 Výsledky sledování indikátoru B6 (online). Internetový portál města Hodonín. Dostupné z URL: http://www.hodonin.eu/VismoOnline_ActionScripts/File.aspx?id_org=4041&id_dokumenty=1018933, (17.2.2008) 48 Výsledky sledování indikátoru B6 (online). Internetový portál města Hodonín. Dostupné z URL: http://www.hodonin.eu/VismoOnline_ActionScripts/File.aspx?id_org=4041&id_dokumenty=1018933, (17.2.2008)
- 36 -
•
průměrná délka cesty je 10,5 minut
•
jako bezpečnou nepovažuje cestu do školy 22% žáků (nejčastějším důvodem je bezohlednost řidičů, rušný provoz, chybějící přechody a retardéry, velké křižovatky a nedostatek chodníků)
•
největší pocit nebezpečí mají rodiče žáků 1. - 4. tříd
•
77% dětí, které jezdí do školy hromadnou dopravou, není spokojeno s dobou odjezdů autobusů,
•
84% dětí nejvíce vadí přeplněnost autobusů
Jako hlavní ukazatel, který indikátor uvozuje je ukazatel o podílu jednotlivých způsobů dopravy dětí do školy v teplých měsících a ve dnech s pěkným počasím. Následující tabulka ukazuje, jaký druh dopravy používají děti ve městech, které indikátor sledují: tabulka 7. Podíl jednotlivých způsobů dopravy dětí do školy v teplých měsících a ve dnech s pěkným počasím
město
rok
pěšky
na kole
veřejná dop rav a
auto
ostatní
HO
Hodonín
2007
79,0%
3,0%
6,0%
8,0%
4,0%
HK
Hradec Králové
2005
56,8%
3,5%
26,3%
10,3%
3,1%
CR
Chrudim
2007
66,0%
5,2%
15,4%
13,4%
0,0%
VS
Vsetín
2007
62,7%
1,1%
15,5%
11,8%
8,9%
RNL
Roudnice n. Labem
2008
43,9%
1,1%
33,3%
21,7%
0,0%
DC
Děčín
2005
64,7%
0,9%
28,4%
6,0%
0,0%
KD
Kladno
2007
59,8%
0,1%
23,6%
16,3%
0,2%
KL
Krásná Lípa
2007
82,4%
3,7%
10,1%
3,7%
0,1%
KR
Krnov
2006
55,0%
10,0%
21,0%
12,0%
2,0%
LTM
Litoměřice
2008
74,9%
1,4%
6,2%
15,0%
2,5%
PB
Příbram
2006
64,9%
0,3%
18,6%
16,2%
0,0%
RBK
Rumburk
2008
65,2%
3,1%
17,4%
13,6%
0,7%
SY
Svitavy
2005
71,6%
9,5%
13,1%
5,8%
0,0%
TR
Třebíč
2006
67,0%
1,3%
25,3%
5,6%
0,8%
VM Velké Meziříčí 2006 58,8% Zdroj: http://www.timur.cz/vysledky-indikatoru-eci.html Zpracovala: Jana Heligrová, 25.4.2008
3,1%
29,2%
8,9%
0,0%
Ve městě Hodonín chodí do školy pěšky 79% dětí, což je za městem Krásná Lípa nejvyšší hodnota. Veřejnou dopravou využívá ve městě nejnižší počet dětí, pouze 6%. Nejvyšší hodnoty (4%) dosahuje město Hodonín ve sloupci ostatní, ve kterém jsou
- 37 -
zahrnuty kombinace jednotlivých druhů dopravy a jiné dopravní prostředky, které nejsou zvlášť specifikovány. Z tabulky tedy plyne, že způsob dopravy dětí do školy v Hodoníně v letních měsících můžeme označit za trvale udržitelný.
- 38 -
3. Klíčové dokumenty obsahující koncepci TUR K základním cílům, které se město Hodonín snaží naplňovat, patří cíle obsažené ve třech základních dokumentech. Jedná se o Agendu 21, resp. místní Agendu 21, dokument Zdraví 21 a Akční plán zdraví a životního prostředí.
3.1. Strategický plán Výchozím rámcem pro Strategický plán města Hodonín jsou zejména tyto dokumenty: •
„Strategie udržitelného rozvoje ČR
•
Národní rozvojový plán
•
Národní strategický referenční rámec
•
Strategie rozvoje Jihomoravského kraje
•
Plán rozvoje Jihomoravského kraje“
49
Z jednání Rady města Hodonín vyplynula snaha realizovat Strategický plán města Hodonín. V rámci projektu s názvem „Strategické řízení municipalit ČR k udržitelnému rozvoji“, který byl realizován ve spolupráci s NSZM, proběhlo školení vedoucích pracovníků odborů města. Cílem bylo seznámit je s metodikou zpracovávání strategického plánu. Poté následovala příprava realizačního týmu a výběrové řízení na firmu, která bude strategii zpracovávat.50 Strategický plán města Hodonín byl vypracován v roce 2005 konzultační a poradenskou společností AD VISION, s.r.o. na střednědobý časový horizont 10 let. Plán nemůžeme však chápat jako statický dokument, ale jako živý systém, který se v průběhu času neustále doplňuje a aktualizuje podle měnících se potřeb jeho uživatelů, tzn. občanů města Hodonín.
49
Strategie udržitelného rozvoje města Hodonín do roku 2015 a Systém strategického plánování (online). Internetový portál města Hodonín. Dostupné z URL: http://www.hodonin.eu/VismoOnline_ActionScripts/File.aspx?id_org=4041&id_dokumenty=1018623, (8.5.2008) 50 Strategické řízení municipalit ČR k udržitelnému rozvoji, Interní materiály Městského úřadu Hodonín, str. 12
- 39 -
Představuje tedy obecnou rovinu, na kterou navazuje Akční plán, který naplňuje konkrétní priority konkrétními projekty.51 Samotné město Hodonín, resp. Městský úřad Hodonín hraje v rámci strategického plánování tři základní role: •
„Roli iniciátora projektů, které vychází z priorit stanovených ve Strategickém plánu
•
Roli nositele projektů, pro které získává finanční prostředky, a za které nese odpovědnost
•
Roli lobisty projektů, které považuje za strategicky důležité“ 52
Na počátku každého úspěšného strategického plánování je definice vize města neboli poslání, kterým by mělo být zvyšování kvality trvale udržitelného způsobu života ve městě. Vize města Hodonín, která byla zastupitelstvem schválena v roce 2006: „Město Hodonín je lázeňským místem a regionálním centrem se zdravým životním prostředím a spokojenými obyvateli. Ctí své historické tradice, současně klade důraz na svůj rozvoj a dbá na růst životní úrovně svých obyvatel.“
53
Pro naplňování vize města Hodonín je důležitá analýza výchozího stavu a vyhodnocení základních faktorů rozvoje. Město Hodonín se nerozhodlo pro SWOT analýzu, ale pro metodu dotazníkového šetření. Toto šetření probíhalo v létě 2006, celkem bylo obyvatelům města Hodonín rozdáno 2000 dotazníků, vyplněno bylo 1055, což představuje návratnost 70%. Občané pomocí dotazníků hodnotili město ze základních úhlů pohledu neboli principů, které byly vybrány realizačním týmem tak,
51
Strategie udržitelného rozvoje města Hodonín do roku 2015 a Systém strategického plánování (online). Internetový portál města Hodonín. Dostupné z URL: http://www.hodonin.eu/VismoOnline_ActionScripts/File.aspx?id_org=4041&id_dokumenty=1018623, (8.5.2008) 52 Strategie udržitelného rozvoje města Hodonín do roku 2015 a Systém strategického plánování (online). Internetový portál města Hodonín. Dostupné z URL: http://www.hodonin.eu/VismoOnline_ActionScripts/File.aspx?id_org=4041&id_dokumenty=1018623, (8.5.2008) 53 Strategie udržitelného rozvoje města Hodonín do roku 2015 a Systém strategického plánování (online). Internetový portál města Hodonín. Dostupné z URL: http://www.hodonin.eu/VismoOnline_ActionScripts/File.aspx?id_org=4041&id_dokumenty=1018623, (8.5.2008)
- 40 -
aby tvořili komplexní model posuzování stávajícího stavu města Hodonín.54 Konkrétní principy uvádím v příloze č.4 této diplomové práce. Na základě analýzy stanovilo město následující strategických prioritních oblastí: •
„Rozvoj podnikání a zaměstnanost
•
Rozvoj cestovního ruchu, kultury a památek
•
Rozvoj bydlení
•
Životní prostředí
•
Zapojení veřejnosti do života města“
55
Tyto prioritní oblasti byly sledovány klíčovými indikátory, které ukazuje následující tabulka:
klíčový indikátor
tabulka 8. Klíčové indikátory pro hodnocení prioritních oblastí Strategického plánu města Hodonín
1. priorita - rozvoj podnikání a zaměstnanost míra nezaměstnanosti index spokojenosti 2. priorita - rozvoj cestovního ruchu, kultury a památek počet turistů délka pobytu 3. priorita - rozvoj bydlení podíl spokojených požadavků mladých občanů města na bydlení 4. priorita - životní prostředí střední délka života spokojenost občanů se stavem ŽP ovzduší odpady 5. priorita - zapojení veřejnosti do života města spokojenost občanů s účastí na plánování počet realizovaných impulsů ke zlepšení zpětné reakce
Zdroj:http://www.hodonin.eu/VismoOnline_ActionScripts/File.aspx?id_org=4041&id_dokumenty=1018 Zpracovala: Jana Heligrová, 30.4.2008
54, 55
Strategie udržitelného rozvoje města Hodonín do roku 2015 a Systém strategického plánování (online). Internetový portál města Hodonín. Dostupné z URL: http://www.hodonin.eu/VismoOnline_ActionScripts/File.aspx?id_org=4041&id_dokumenty=1018623, (8.5.2008)
- 41 -
Prioritní oblasti města Hodonín dále korespondují s jednotlivými programy rozvoje města, na které navazují konkrétní projekty. „Projekty představují prakticky jediný způsob, jak prakticky naplňovat vizi města a zároveň získávat externí finanční zdroje“.56 Projekty jsou tedy posledním článkem strategického plánu a vedou k jeho naplňování. Katalogem projektů je pak Akční plán města. Vidíme tedy, že pomocí projektů dochází k propojení Akčního a Strategického plánu.
3.1.1. DataPlán 57
Zdroj: http://dataplan.info/texty/DataPlanNSZM_ZaklInfo.pdf, (30.4.2008)
DataPlán je informační systém Národní sítě zdravých měst, který v roce 2006 získal ocenění Ministerstva vnitra v oblasti inovací. Hlavní předností této databáze je možnost vzájemného propojení strategických a komunitních plánů a možnost jejich navázání na jednotlivé rozpočty. Je to systém velmi přehledný, který umožňuje sledovat strategické priority, programy rozvoje a také finanční prostředky, kterými je naplňování jednotlivých priorit a strategických cílů dosahováno. Největší výhodou DataPlánu však spočívá v lepší možnosti získávat dotační finanční prostředky, zejména z fondů EU. Z DataPlánu je totiž na první pohled viditelné, zda projektový záměr, který je danou municipalitou realizován, a na který je žádána dotace, koresponduje se strategickými prioritami obsaženými v národních a mezinárodních dokumentech. V neposlední řadě poskytuje tato databáze také přehled o tom, jaké konkrétní projekty jsou danou municipalitou realizovány, municipality mohou tedy využít DataPlánu jako zdroj možné inspirace.
56
Strategie udržitelného rozvoje města Hodonín do roku 2015 a Systém strategického plánování (online). Internetový portál města Hodonín. Dostupné z URL: http://www.hodonin.eu/VismoOnline_ActionScripts/File.aspx?id_org=4041&id_dokumenty=1018623, (9.5.2008) 57 DataPlán (online). Internetový portál Národní sítě zdravých měst. Dostupné z URL: http://dataplan.info/index.shtml?apc=asA, (26.3.2008)
- 42 -
Ve městě Hodonín, který je členem NSZM, slouží DataPlán zatím pouze jako zásobník projektů. Myslím si však, že tento informační systém má v procesu strategického plánování velkou budoucnost a bez tohoto nástroje efektivního řízení municipalit nebude strategické plánování vůbec možné.
3.2. Místní Agenda 21 58 Agenda 21 představuje politický konsensus nejvyšší úrovně v oblasti vzájemné spolupráce při uplatňování koncepce TUR, který byl přijat v Rio de Janeiru v roce 1992. Z tohoto dokumentu pak vychází místní Agenda 21, která představuje uplatňování principů TUR na lokální úrovni.
3.3. Akční plán zdraví a životního prostředí 3.3.1. Program Zdraví 21 59 Program Zdraví 21 (Health 21) vznikl jako jednotný dokument na evropské úrovni v roce 1984. Česká republika, která je členem WHO, a která tento dokument rovněž schválila, jej vydala v roce 1999 pod názvem Zdraví pro všechny v 21. století neboli Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR. Deklarace chápe pojem zdraví široce jako „bio-psycho-sociální kategorii.60. Zdraví není tedy pojímáno pouze medicínsky, ale jako základní hodnota lidského života, která je na jedné straně podmíněna řadou hospodářských a sociálních aspektů a na druhé straně působí také jako determinanta společenského vývoje. V deklaraci i v českém právním řádu je zakotveno zdraví jako základní lidské právo. Hlavním cílem všech signatářských zemí je tedy ochrana a rozvoj tohoto práva. Konkrétní cíle evropské strategie stanovené do roku 2015 uvádím v příloze č.2 své diplomové práce.
58
Místní Agenda 21 (online). Internetový portál města Hodonín. Dostupné z URL: http://www.hodonin.eu/vismo/dokumenty2.asp?id_org=4041&id=348936&p1=37095, (1.3.2008) 59 Zdraví 21, osnova programu Zdraví pro všechny v Evropském regionu Světové zdravotnické organizace, Praha 200, (online). Internetový portál WHO. Dostupné z URL: http://www.who.cz/PDF/Zdravi21.pdf, (2.3.2008) 60 Zdraví 21, osnova programu Zdraví pro všechny v Evropském regionu Světové zdravotnické organizace, Praha 2000, st.3 (online). Internetový portál WHO. Dostupné z URL: http://www.who.cz/PDF/Zdravi21.pdf, (2.3.2008)
- 43 -
Dokument Zdraví 21 slouží jako model k řešení této problematiky pro jednotlivé země, které hledají vlastní postupy a vlastní cesty ke zlepšování zdravotní péče a péče celé společnosti o národní zdraví. Důraz je přitom kladen na spolupráci a společnou odpovědnost všech resortů. V České republice jednotlivá ministerstva však stále neberou v úvahu zdravotní dopady svých rozhodnutí a zdraví jako kritérium pro politické rozhodování je stále opomíjeno a to i přesto, že některé vzájemné vazby jsou zřejmé na první pohled. Mám na mysli například zdravotní dopady rozhodnutí v oblasti dopravy, energetiky, zemědělství, ale také vzdělávání, které výrazně ovlivňuje postoje obyvatelstva ke svému zdraví.
3.3.2. NEHAP ČR Akční plán životního prostředí a zdraví (NEHAP ČR). Akční plány jsou strategiemi vytvářenými na jednotlivých národních úrovních a představují aplikaci Evropského akčního plánu EHAPE, který byl schválen v roce 1994 v Helsinkách na druhé konferenci ministrů životního prostředí a zdravotnictví. Národní akční plán ČR tedy představuje soubor konkrétních opatření ke zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva a životního prostředí ČR.61
Každý národní plán by měl respektovat tři základní zásady: „zásada udržitelného rozvoje solidarita občanů a spolupráce mezi národy spolupráce mezi jednotlivými resorty“ 62 Hlavními záměry NEHAP ČR je: „zlepšovat zdraví národa a vyrovnávat nežádoucí rozdíly ve zdravotním stavu jednotlivých populačních skupin reagovat na ekonomické a politické změny po roce 1989 harmonizovat politiky ochrany zdraví a životního prostředí s politikou EU minimalizovat rizika vlivu životního prostředí na zdraví obyvatelstva
61
Akční plán zdraví a životního prostředí České republiky (online). Internetový portál Národní sítě zdravých měst. Dostupné z URL: http://www.nszm.cz/cb21/asp/ibrana.asp?id=5492, (4.3.2008) 62 Akční plán zdraví a životního prostředí České republiky (online). Internetový portál Státního zdravotního ústavu. Dostupné z URL: http://www1.szu.cz/chzp/nehap/nehapcz3.htm, (4..3.2008)
- 44 -
reagovat na podněty vzešlé z významných mezinárodních aktivit
posledních
let“63
3.3.3. Plán LEHAP Z národního akčního plánu České republiky pak vychází jednotlivé místní Akční plány zdraví a kvality života (LEHAP). Město Hodonín se jako člen NSZM snaží o naplňování dokumentu Zdraví 21 a vytváří tedy Akční plán zdraví a kvality života. Akční plán vzniká na základě vzájemné komunikace mezi představiteli města a jeho občany, ať už se jedná o občany řadové nebo o zástupce subjektů, které mohou mít a mají na rozvoj města nějaký vliv. Mám na mysli například ředitele základních škol, vedoucí subjektů poskytujících zdravotní a sociální služby, skupiny nabízející volnočasové aktivity a v neposlední řadě také zástupce podnikatelské sféry. Plán tedy představuje poptávku občanů po lepším a kvalitnějším životě v dané municipalitě. Plán v sobě zahrnuje všechny oblasti veřejného života, tzn. oblast sociální, vzdělávání, životní prostředí, dopravu, kulturu, sport a kulturu. Prvním a nejdůležitějším krokem k sestavení kvalitního Akčního plánu je tedy vzájemná diskuze. Město Hodonín pořádá každoročně veřejné fórum, jehož téma zní „Navrhněte si, v jakém městě chcete žít“ a jehož cílem je právě sestavení Plánu zdraví a kvality života. Já jsem se zúčastnila fóra, které se konalo dne 3.12.2007 a na kterém se diskutovalo o Plánu pro nadcházející rok. Tohoto jednání se účastnili jak nejvýznamnější představitelé města Hodonín, tak také koordinátor Projektu PZM a MA21 Martina Pilková a ředitel NSZM ČR Ing. Petr Švec. Celkový počet občanů a představitelů zainteresovaných subjektů činil 78. Zástupci města hodnotili účast jako velmi uspokojivou, já si však myslím, že 78 občanů z celkového počtu 27 tisíc obyvatel uspokojivá rozhodně není. Chybu nespatřuji v nedostatečné informovanosti občanů, spíše v jejich nezájmu o veřejné dění ve městě. Město dává konáním těchto diskuzí jasně najevo, že má zájem s občany komunikovat, a že si jejich názorů a připomínek váží, proto je škoda, že občané této možnosti nevyužívají.
63
Akční plán zdraví a životního prostředí České republiky (online). Internetový portál Státního zdravotního ústavu. Dostupné z URL: http://www1.szu.cz/chzp/nehap/nehapcz3.htm, (4..3.2008)
- 45 -
Zdroj: http://www.hodonin.eu/vismo/galerie3.asp?id_org=4041&id_fotopary=1238&p1=37095, (5.3.2008)
V příloze č.5 uvádím hodnocení akce účastníky na základě dotazníkového šetření. Celková akce byla hodnocena velmi pozitivně, i když jsem si vědoma nízké vypovídací schopnosti tohoto šetření. Dotazník vyplnilo pouze 29 ze 78 zúčastněných. Fórum probíhalo jako diskuze u kulatých stolů, které byly rozděleny podle jednotlivých tématických oblastí Akčního plánu. Všechny skupiny si připravily na flipchartové papíry své připomínky a náměty a poté následovala jejich prezentace a vzájemná diskuze nad jednotlivými tématy. Akční plán je rozdělen do 11 oblastí veřejného života, které uvádím v následující tabulce: tabulka 9. Jednotlivé oblasti Akčního plánu zdraví a kvality života města Hodonín
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11
veřejná správa zdravý životní styl a zdravotnické služby životní prostředí sociální oblast vzdělávání, volný čas, mládež sport kultura doprava cestovní ruch a podnikání venkov a zemědělství ostatní a provoz
Zdroj: http://dataplan.nszm.cz/index.shtml?apc=1480270q1997267papc=1480270q1997267p Zpracovala: Jana Heligrová, 12.2.2008
- 46 -
3.3.4. Projekty obsažené v Akčním plánu zdraví a kvality života
Ze SWOT analýzy, kterou jsem zpracovala v podkapitole 2.1.7. vyplývá, že největší potenciál města Hodonín z pohledu trvalé udržitelnosti je oblast vzdělávání, oblast dopravy a oblast cestovního ruchu a podnikání. Akční plán města je poměrně rozsáhlý dokument, jehož detailnější charakteristika přesahuje rámec diplomové práce a pro hodnocení dalšího možného rozvoje Hodonína není prioritní. Ráda bych se proto podrobněji zabývala právě oblastmi vzdělávání, cestovního ruchu a dopravy. 1) Oblast vzdělávání, volného času a mládeže Jedním z řady témat v této oblasti je téma celoživotního vzdělávání, rekvalifikace a speciálního vzdělávání cílových skupin. K připomínkování byly předloženy 2 hlavní projekty. Projekt vzdělávacího, poradenského a kooperačního centra a projekt s názvem Vzdělávání maminek – odstraňování bariér pro uplatnění na trhu práce. Těmto projektům se ve své práci věnuji podrobněji. projekt vzdělávacího, poradenského a kooperačního centra 64 Charakteristika projektu Základním cílem tohoto projektu je podpora malého a středního podnikání v oblasti regionu Hodonínsko a to formou poskytování služeb v oblasti celoživotního vzdělávání a poradenství. Centrum by mělo poskytovat služby, které mají vliv na růst kvalifikace pracovní síly, zejména v podobě zvyšování informační gramotnosti a výuky tzv. soft skills (umění empatie, komunikativnosti, schopnosti vést tým, prosadit se apod.). Snahou je také zvýšení objemu vzdělávacích aktivit zaměřených na zlepšování přístupu vzdělávacích institucí a podnikatelských subjektů k čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU. V neposlední řadě by mělo centrum přispět také ke změně v přístupu MSP k celoživotnímu vzdělávání. Centrum bude fungovat na základě přeshraniční spolupráce se Slovenskou obchodní a průmyslovou komorou v Trnavě, Hospodářskou komorou Dolního Rakouska a Grenzüberschreitende Impuls Centrum v Laa an der Thaya. Projekt by měl mít podobu vzájemných setkávání 64
Projekt vzdělávacího, poradenského a kooperačního centra (online). Internetový portál Národní sítě zdravých měst. Dostupné z URL: http://dataplan.nszm.cz/index.shtml?m=1238040&o=6.&r1=1&r2=1&r3=1&apc=1480270oA1238040t, (1.3.2008)
- 47 -
a vytváření přeshraničních struktur a partnerských vazeb mezi organizacemi na obou stranách hranice. Mezi konkrétní činnosti centra bude patřit účast na výstavách a veletrzích na Slovensku a v Rakousku, realizace odborných přednášek a exkurzí, poskytování konzultací, ale také například vydání katalogu firem regionu Hodonínska. Projekt by měl být zahájen na přelomu roku 2008/2009 a náklady byly vyčísleny na 5 mil Kč. Vlastní hodnocení projektu Projekt vzdělávacího, poradenského a kooperačního centra považuji za jeden z nejvýznamnějších projektů obsažených v Akčním plánu zdraví a kvality života. Představuje totiž dokonalé skloubení hned několika obrovských přínosů. Je to projekt, který je zaměřen na MSP, což je z hlediska budoucího strategického rozvoje Hodonínska velmi podstatné. Hodonín se potýká s vysokou nezaměstnaností a podnikatelská sféra není dostačující. Podnikatelské subjekty tak mají díky tomuto centru přístup nejenom ke komplexnímu poradenskému servisu, ale především je jim dána možnost se prezentovat a navazovat nové obchodní vztahy. Mohou využít možnosti vzájemné konfrontace s podnikateli ze Slovenska a Rakouska a zvyšovat tak svou konkurenceschopnost.
V neposlední
řadě
spatřuji
obrovskou
příležitost
pro
zkvalitňování přeshraniční spolupráce a vzájemných vztahů všech tří zapojených zemí. Tímto projektem je tedy využíván, podle mého názoru, hlavní potenciál města Hodonín a tím je jeho geografická poloha. projekt Vzdělávání maminek II – odstraňování bariér pro uplatnění na trhu práce 65 Charakteristika projektu Tento projekt byl předložen neziskovou organizací Centrum pro rodinu a navazuje na projekt s názvem Vzdělávání maminek I, který byl koncem roku 2007 ukončen. Cílem prvního projektu bylo zvýšit šance pro uplatnění na trhu práce pro matky, které končí rodičovskou dovolenou a pro ženy, které jsou dlouhodobě nezaměstnané a pečují o malé děti. Všechny ženy musí splnit následující kritéria: „motivace účastníka k sebevzdělávání posouzení konkrétní sociální situace 65
Projekt vzdělávání maminek II (online). Internetový portál Centra pro rodinu Hodonín,. Dostupné z URL: http://www.cprhodonin.cz/default.asp?cont=100, (3.3.2008)
- 48 -
posouzení konkrétní situace – doporučení vhodné rekvalifikace, ztráta původního pracovního místa přihlédnutí k časovým možnostem sladění rodinného života a vzdělávání přihlédnutí k potřebám dětí – jejich adaptabilitě na kolektiv a schopnosti zvládnout odloučení od rodiče“ 66
Nově by se měl projekt zaměřit také na ženy, které pečují o handicapované dítě. Aby se tyto ženy mohly účastnit vzdělávacích kurzů, je tedy nutné zajistit v době výuky odborného osobního asistenta se zaměřením na péči o handicapované děti. Další rozšíření projektu spočívá v nabídce užší spolupráce s podnikatelskými subjekty, která by měla mít charakter vzájemných konzultací, případně umožnění krátkodobé praxe. Na základě zkušeností z předcházejícího projektu se ukázalo, že ženy jeví zvýšený zájem o samostatnou podnikatelskou činnost, a proto Centrum pro rodinu plánuje výrazně užší spolupráci s Moravskou asociací podnikatelek a manažerek. Centrum by mělo i nadále poskytovat výuku v oblasti formálního vzdělávání (výuka cizích jazyků, práce na PC, řízení motorových vozidel) a v oblasti neformálního vzdělávání (základní znalosti pracovní legislativy, orientace na trhu práce, komunikace s pracovním úřadem, umění komunikace, sebeprezentace apod.). Náklady na realizaci tohoto projektu byly vyčísleny na 6 mil Kč a z části by měly být pokryty dotací ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu
Vlastní hodnocení projektu V České republice zdaleka nemůžeme hovořit o rovných pracovních příležitostech pro ženy a muže. Ženy jsou při vstupu na trh práce po ukončení rodičovské dovolené výrazně handicapovány a velmi často se stává, že i práci nenajdou. Hlavní přínos tohoto projektu je tedy snaha těmto ženám pomoci a zvýšit jejich šance při hledání nového zaměstnání. Z informací, které mi poskytla ředitelka Centra pro rodinu, paní Mgr. Lucie Ambrozková, vyplývá, že ještě před ukončením prvního projektu získalo nabídku práce 43% zúčastněných žen, což jednoznačně svědčí o úspěšnosti celého projektu. Ženy však získávají nejenom nové dovednosti, ale mají možnost se také vzájemně setkávat a sdělovat si své zkušenosti. K těmto účelům slouží
- 49 -
tzv. M-klub, kde si ženy mohou také procvičovat znalosti získané v jednotlivých kurzech, k dispozici je jim výpočetní technika včetně internetu a pravidelně sem dochází také psycholog, kterého mohou ženy využít k individuální konzultaci. 2)
Oblast dopravy, cestovního ruchu a podnikání I přes to, že v Akčním plánu jsou tyto dvě oblasti od sebe odděleny, ráda bych
zmínila projekt, který představuje jejich dokonalé skloubení. Jedná se o projekt prodloužení Baťova kanálu o úsek Hodonín – soutok řek Moravy a Dyje, který byl obsažen v Akčním plánu pro období 2006/2007 a netýká se tedy již zmiňovaného Akčního plánu na rok 2007/2008, přesto je, podle mého, úspěšným projektem, který má z pohledu udržitelného rozvoje města Hodonín velmi významnou roli.
Zdroj: http://www.hodonin.eu/vismo/galerie3.asp?id_org=4041&id_fotopary=1238&p1=37095
projekt prodloužení Baťova kanálu o úsek Hodonín – soutok řek Moravy a Dyje 67 Charakteristika projektu Tento projekt byl vypracován v letech 2006 – 2007, dosud však nebyl uveden v život. Realizátorem byl Jihomoravský kraj, partnery město Hodonín, slovenské město Skalica, Trnavský samosprávný kraj a Spolok na podporu Pomoravia. Celkové náklady tohoto projektu činily 612,2 mil Kč. Projekt byl financován Jihomoravským krajem a byla poskytnuta dotace z EU na základě programu INTEREG IIIA, ze kterého jsou financovány projekty podporující oblast česko - slovenské spolupráce. Jedná se o projekt, který má nadregionální význam. Dotýká se nejenom dvou českých krajů (Jihomoravského a Zlínského), ale také Slovenska a Rakouska. 66
Projekt vzdělávání maminek II (online). Internetový portál Centra pro rodinu Hodonín,. Dostupné z URL: http://www.cprhodonin.cz/default.asp?cont=100, (3.3.2008)
67
Baťův kanál (online). Internetový portál Baťův kanál. Dostupné z URL: http://www.batacanal.cz/2007/cz/cojebk/index-f.htm, (15.3.2008)
- 50 -
Prvotním cílem je zvýšení počtu turistů, prodloužení délky jejich rekreace a zvýšení jejich útraty zejména v oblasti Hodonín - Lanžhot. Od tohoto cíle se pak odvíjí celá řada dalších. Mám na mysli cíle ekonomické, v podobě růstu pracovních a podnikatelských příležitostí, jako jsou půjčovny lodí a hausbótů, přístaviště, poskytování stravovacích, ubytovacích a doplňkových služeb apod. Projekt také však představuje výrazný impulz pro revitalizaci území včetně řady kulturních památek, které se v blízkosti vodní cesty nachází. K nejvýznamnějším patří určitě Kroměříž, Lednicko – Valtický areál, skanzen ve Strážnici, pohoří Pálavy, historický hřebčín v Napajedlech a mnoho dalších. Pro vodní cestu je možným nosným tématem téma Velkomoravské říše. Znamená také potenciál pro rozvoj cykloturistiky a agroturistiky s využitím pěstování vinné révy. Další nezanedbatelný přínos spočívá ve zlepšování vztahů a vzájemné spolupráce České republiky s Rakouskem a Slovenskem. Je také impulsem pro zintenzivnění komunikace mezi všemi zainteresovanými subjekty, tzn. kraji, obcemi, mikroregiony, ale také místními podnikatelskými subjekty, zejména pak malých a středních podniků. Vlastní hodnocení projektu Na tento projekt nahlížím jako na jeden z nejúspěšnějších projektů vypracovaných v posledních letech. Je jednoznačně ukázkovým příkladem realizace koncepce TUR. Projekt naplňuje všechny tři základní pilíře TUR. Není to projekt, který by vznikl na základě neuvážených kroků. Bylo vypracováno několik odborných studií, socioekonomických a marketingových analýz. Všechny tyto dokumenty obsahují prvky finanční, sociální a environmentální udržitelnosti. Finanční udržitelnost spočívá nejenom v návratu investičních nákladů, výrazný je ale také multiplikační efekt v podobě růstu příjmu zainteresovaných podnikatelských subjektů. Velmi podstatné je, že se jedná pouze o podnikatele místní. Sociální udržitelnost pak vychází z demografických analýz, ze kterých je patrné prodlužování střední délky života. Hlavní cílovou skupinou jsou lidé starší padesát let, pro které je tento způsob rekreace zvlášť přitažlivý. Celý projekt není v rozporu se zájmy ochrany přírody, nejsou narušena protipovodňová opatření, pamatováno je také na rybí přechody. Projekt se tak snaží naplňovat poslední pilíř TUR, pilíř environmentální.
- 51 -
4. Projekty města Hodonín v návaznosti na TUR Projekty realizované městem Hodonín, kterými bych ve své diplomové práci ráda demonstrovala praktické uplatňování principů TUR jsou projekty, které charakterizují tři základní pilíře trvalé udržitelnosti. Projekt komunitního plánování sociálních služeb představuje pilíř sociální, projekt Regionálního centra Hodonín pro nakládání s komunálními odpady pilíř ekonomický a projekt Centra environmentálního vzdělávání pilíř environmentální.
4.1. Projekt komunitního plánování sociálních služeb 4.1.1. Charakteristika projektu 68
Při zpracování této podkapitoly jsem vycházela z Komunitního plánu sociálních služeb, které zpracovalo město Hodonín. Město Hodonín se do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojilo v roce 2004. Cílem bylo vytvořit odpovídající nabídku sociální služeb, které by nejenom vyhovovaly stávajícím uživatelům, ale aby se mohly také nadále rozvíjet podle měnících se potřeb uživatelů. Prvním projektem města Hodonín v této oblasti byl projekt s názvem Zahájení komunitního plánování.69 Cílem komunitního plánování sociálních služeb je vytvoření sítě sociálních služeb na území dané lokality, a to tak, aby co nejlépe vyhovovaly místním podmínkám a potřebám občanů. Struktura sociálních služeb by také měla mít možnost pružně reagovat na měnící se To předpokládá dokonalou analýzu výchozího stavu struktury poskytovaných služeb, analýzu spokojenosti jednotlivých zainteresovaných subjektů s nabízenými službami, sociodemografickou analýzu, analýzu příspěvků na péči apod.
68
Komunitní plán sociálních služeb města Hodonín (online). Internetový portál města Hodonín. Dostupné z URL: http://www.hodonin.eu/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=4041&id_ktg=47960&archiv=0, (15.2.2008) 69 Komunitní plán sociálních služeb města Hodonín (online). Internetový portál města Hodonín. Dostupné z URL: http://www.hodonin.eu/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=4041&id_ktg=47960&archiv=0, (15.2.2008)
- 52 -
Na základě těchto analýz jsou zpracovány prognózy jednotlivých údajů, je vypracován komunitní plán a jsou stanoveny priority, kterých má být v rámci daného plánu dosaženo. Hodonín se připojil k tomuto projektu, který je zabezpečen Krajským úřadem Jihomoravského kraje, v roce 2004. V roce 2005 získalo město dotaci z programu Evropské Unie SROP (jedná se o Společný regionální operační program). Dotace byla získána na projekt ,,Podpora sociální integrace ve městě Hodonín rozšířením komunitního plánování sociálních služeb“. V roce 2006 byl zastupitelstvem města Hodonín schválen Komunitní plán pro časový horizont 2006-2007. V březnu 2007 začala jednání se starosty spádových obcí o zapojení se do procesu plánování sociálních služeb a od roku 2008 bude tedy komunitní plán sociálních služeb zahrnovat nejen samotné město Hodonín, ale i spádové obce.
účastníci projektu 70 Pokud hovoříme o účastnících projektu komunitního plánování sociálních služeb, hovoříme o tzv. triádě. Ta je tvořena zadavateli, poskytovateli a uživateli sociálních služeb. Zadavatelem jsou obce nebo kraje. V tomto případě je zadavatelem město Hodonín. Postavení zadavatelů je klíčové. Jsou garantem projektu a nositelem odpovědnosti. Poskytovatelé jsou ti, kteří sociální služby v dané lokalitě nabízí. Jejich důležitost spočívá především v dokonalé znalosti dané problematiky, mají zkušenosti a vědomosti, jak daná služba funguje, jaké jsou její možnosti a limity. Jedná se zejména o nejrůznější neziskové organizace. Uživatelé jsou v podstatě klienti sociálních služeb, tedy ti, kterým jsou sociální služby poskytovány. Vyslovují své potřeby, názory. Jejich přínos spočívá především v poskytování zpětné vazby.
70
Komunitní plán sociálních služeb města Hodonín (online). Internetový portál města Hodonín. Dostupné z URL: http://www.hodonin.eu/VismoOnline_ActionScripts/File.aspx?id_org=4041&id_dokumenty=1019754 (15.2.2008)
- 53 -
financování projektu 71 Projekt komunitního plánování sociálních služeb byl schválen zastupitelstvem města Hodonín v roce 2004. Město Hodonín podpořilo tento projekt ze svého rozpočtu částkou 150.000 Kč. Město Hodonín se dále připojilo k programu pilotních projektů na projekt ,,Zahájení komunitního plánování ve městě Hodonín“ občanského sdružení ,,Za sociální společnost Třebíč“. Částku ve výši 246.000 Kč získalo město od Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. V roce 2005 byl schválen projekt ,,Podpora sociální integrace ve městě Hodonín rozšířením komunitního plánování sociálních služeb“. Celkové náklady na tento projekt činí 616.208 Kč. Projekt je financován z 80% z příspěvku ze strukturálního fondu, z 12% z rozpočtu města a z 8% ze státního rozpočtu. jednotlivé časové etapy projektu 72 1. etapa – 07/2005 – 11/2005: proběhla výtvarná soutěž s titulem Soužití ve městě očima dětí, byla uspořádána řada setkání s občany Hodonína, bylo připraveno dotazníkové šetření a byly sestaveny SWOT analýzy 2. etapa – 12/2005 – 04/2006: proběhlo dotazníkové šetření, zpracovány výsledky tohoto šetření, uskutečnilo se školení týkající se standardů kvality poskytovaných sociálních služeb 3. etapa – 05/2006 – 10/2006: na základě zpracování všech získaných informací byly stanoveny priority projektu a zpracován Komunitní plán
71
Komunitní plán sociálních služeb města Hodonín (online). Internetový portál města Hodonín. Dostupné z URL: http://www.hodonin.eu/VismoOnline_ActionScripts/File.aspx?id_org=4041&id_dokumenty=1019754 (15.2.2008) 72 Komunitní plán sociálních služeb města Hodonín (online). Internetový portál města Hodonín. Dostupné z URL: http://www.hodonin.eu/VismoOnline_ActionScripts/File.aspx?id_org=4041&id_dokumenty=1019754 (15.2.2008)
- 54 -
V rámci tohoto projektu byly definovány čtyři základní skupiny představitelů zainteresovaných subjektů, které odpovídají sociální klasifikaci občanů vyžadující zvláštní pozornost a specifické podmínky. Jedná se o následující skupiny: •
senioři
•
rodina, děti a mládež
•
občané těžce zdravotně postižení
•
občané nepřizpůsobiví a vyžadující zvláštní péči
vstupní data 73 Informace pro projekt byly zpracovány zlínskou marketingovou firmou Marvis, konkrétní číselné údaje byly použity ze statistické ročenky ČSÚ Jihomoravského kraje, ze sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001, údaje poskytly také Městský úřad v Hodoníně, Okresní správa sociálního zabezpečení aj. Jednotlivá data jsem již uvedla v charakteristice města Hodonín v kapitole č. 2. Na základě těchto údajů byly zpracovány prognózy očekávaného vývoje demografické struktury obyvatelstva města Hodonín. Tyto prognózy dávají najevo, jakým způsobem se bude měnit složení obyvatelstva, a umožňují tedy lépe stanovit základní priority Komunitního plánu. tabulka 10. Vývoj počtu dětí a mládeže ve věkové skupině 0-17 let do roku 2016 v Hodoníně
věk.segm. 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 0 - 17 4 851 4 727 4 568 4 447 4 300 4 204 4 120 4 042 4 058 4 103 4 156 4 189 4 225 Zdroj: http://www.hodonin.eu/VismoOnline_ActionScripts/File.aspx?id_org=4041&id_dokumenty Zpracovala: Jana Heligrová, 25.2.2008
73
Komunitní plán sociálních služeb města Hodonín (online). Internetový portál města Hodonín. Dostupné z URL: http://www.hodonin.eu/VismoOnline_ActionScripts/File.aspx?id_org=4041&id_dokumenty=1019754 (15.2.2008)
- 55 -
graf 2. Vývoj počtu dětí a mládeže ve věkové skupině 0-17 let do roku 2016 v Hodoníně Vývoj počtu dětí a mládeže ve věkové skupině 0-17 let do r. 2016 v Hodoníně 6 000 5 000 4 000
počet osob
3 000 2 000 1 000 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016
Zdroj: http://www.hodonin.eu/VismoOnline_ActionScripts/File.aspx?id_org=4041&id_dokumenty Zpracovala: Jana Heligrová, 25.2.2008
Z tohoto grafu můžeme pozorovat klesající vývojovou tendenci v počtu obyvatelstva ve věkové skupině 0-17 let. Minima je dosaženo v roce 2011. Od tohoto roku pak počet neustále nepatrně roste. tabulka 11. Vývoj počtu obyvatelstva v jednotlivých věkových segmentech do roku 2016 v Hodoníně věk.segm. 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 0 - 17
4 851 4 727 4 568 4 447 4 300 4 204 4 120 4 042 4 058 4 103 4 156 4 189 4 225
18-32
6 425 6 359 6 274 6 199 6 133 6 054 5 942 5 796 5 634 5 406 5 228 5 040 4 857
33-48
5 711 5 687 5 737 5 826 5 933 6 043 6 122 6 210 6 325 6 310 6 373 6 399 6 410
49-62
5 044 5 121 5 171 5 225 5 228 5 195 5 184 5 142 5 148 5 202 5 149 5 103 5 129
63+
3 897 3 979 4 067 4 146 4 230 4 352 4 461 4 579 4 693 4 811 4 962 5 112 5 185
Zdroj: http://www.hodonin.eu/VismoOnline_ActionScripts/File.aspx?id_org=4041&id_dokumenty Zpracovala: Jana Heligrová, 25.2.2008
Z dané tabulky můžeme vidět, že u věkové kategorie 18-32 let je tendence v průběhu celého sledovaného období klesající, naopak počet obyvatel v nejvyšší kategorii 63+ neustále roste. Tato situace odpovídá demografickému vývoji celé České republiky. Rodí se méně dětí, prodlužuje se střední délka života a obyvatelstvo stárne. Stárnutí populace je jedním ze sociálních problémů, se kterými se město Hodonín potýká.
- 56 -
•
Občané těžce zdravotně postižení 74
V rámci této skupiny občanů se plán zaměřuje především na lidi s tělesným handicapem, dlouhodobě duševně nemocné, osoby s různým typem závislostí (drogy, alkohol, gamblerství apod.), osoby s postižením sluchu a zraku, ale také osoby s nějakým interním onemocněním, ať už se jedná o onkologická onemocnění, roztroušenou sklerózu, nebo o lidi trpícími tzv. civilizačními chorobami, jako je např. astma a alergie. Podkladová data pro danou skupinu V průběhu druhé etapy komunitního plánu proběhl průzkum pro danou skupinu občanů a na základě tohoto průzkumu byl sestaven odhad vývoje uživatelů sociálních služeb, konkrétně tedy zdravotně postižených. tabulka 12. Vývoj počtu uživatelů sociálních služeb ve skupině zdravotně postižených v jednotlivých věkových segmentech do roku 2016 v Hodoníně
věk.segm.
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
18-32
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
33-48
239
236
233
231
228
223
218
212
203
197
189
49-62
374
377
383
390
397
402
408
416
415
419
420
63+
265
267
270
270
269
268
268
266
269
266
264
Celkem
878
880
886
891
893
894
893
894
887
882
874
Zdroj: http://www.hodonin.eu/VismoOnline_ActionScripts/File.aspx?id_org=4041&id_dokumenty Zpracovala: Jana Heligrová, 25.2.2008
74
Komunitní plán sociálních služeb města Hodonín (online). Internetový portál města Hodonín. Dostupné z URL: http://www.hodonin.eu/VismoOnline_ActionScripts/File.aspx?id_org=4041&id_dokumenty=1019754 (15.2.2008)
- 57 -
graf 3. Vývoj počtu uživatelů sociálních služeb ve skupině zdravotně postižených do roku 2016 v Hodoníně (celkem)
Vývoj počtu uživatelů sociálních služeb ve skupině zdravotně postižení do r. 2016 v Hodoníně (celkem) 895 890 885 880 počet osob
875 870 865 860 2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
Zdroj: http://www.hodonin.eu/VismoOnline_ActionScripts/File.aspx?id_org=4041&id_dokumenty Zpracovala: Jana Heligrová, 25.2.2008
Počet zdravotně postižených ve městě Hodonín má rostoucí tendenci, a to do roku 2013, posléze začíná počet prudce klesat. Nejvyššího počtu, 894 uživatelů, dosahuje v letech 2011 a 2013. Město Hodonín bude tedy muset po tomto období řešit nadbytečné kapacity. I to vidím jako jeden z nejdůležitějších impulsů pro to, aby stávající struktura sociálních služeb byla flexibilní a mohla tak reagovat na měnící se demografický vývoj. Přehled poskytovatelů sociálních služeb pro zdravotně postižené ve městě Hodonín: •
Pečovatelská služba Homedica o.p.s.
•
Centrum pro rodinu Hodonín
•
Centrum pro zdravotně postižené Jihomoravského kraje – detašované pracoviště Hodonín, poradenské centrum
•
Psychocentrum domeček Hodonín o.p.s.
•
Oáza Hodonín – středisko speciálních služeb Dne 12.12.2007 proběhlo fórum, na kterém byly veřejností připomínkovány
priority plánu rozvoje sociálních služeb pro Hodonín a spádové obce do roku 2010. Zástupci triády diskutovali o jednotlivých opatřeních, o tom, která jsou pro uživatele soc. služeb prioritní, o problematických místech opatření a o konkrétních krocích, kterými by mělo být těchto opatření dosaženo.
- 58 -
Pro skupinu zdravotně postižených byly stanoveny a připomínkovány následující priority a opatření: tabulka 13. Priority a opatření pro skupinu zdravotně postižení
Priorita podpora sociální integrace zdravotně postižených
Opatření vybudování terapeuticko vzdělávacího centra pro handicapovanou mládež a mladé dospělé zřízení a rozvoj osobní asistence, odlehčovacích služeb pro zdravotně handicapované podpora zapojování zdravotně postižených do pracovních činností od roku 2008 informování o problematice zdravotně postižených odstraňování architektonických bariér a zlepšování dostupnosti služeb pro zdravotně handicapované ze spádových obcí
Zdroj: http://www.hodonin.eu/VismoOnline_ActionScripts/File.aspx?id_org=4041&id dokumenty=1020396 Zpracovala: Jana Heligrová, 26.2.2008
Pro každé z těchto opatření byla předložena analýza výchozího stavu, návrh na konkrétní řešení, stanovení realizátora projektu, finanční analýza, období realizace a očekávané přínosy daného opatření. Ve své diplomové práci bych se podrobněji zabývala pouze opatřením pro zřízení a rozvoj osobní asistence a odlehčovacích služeb a opatřením na odstraňování bariér a zlepšování dostupnosti sociálních služeb. Pro realizaci projektu osobní asistence pro zdravotně postižené byl stanoven jako realizátor pečovatelská služba Homedica o.p.s. Termín realizace je rok 2008. Celkové předpokládané roční finanční náklady na tuto službu pro 4-6 uživatelů jsou odhadovány na 877 500 Kč. Město Hodonín se bude na této částce podílet ve výši 292 500 Kč. Největším přínosem tohoto projektu je poskytnout pomoc při běžných každodenních úkonech postiženého člověka v jeho domácím prostředí, což má velmi pozitivní vliv na psychický stav handicapovaného. Je to tedy služba založená na individuálním přístupu k potřebám člověka. Odstraňování architektonických bariér a zlepšování dostupnosti sociálních služeb řeší projekt ,,Bezbariérové město Hodonín“. Realizátorem je město Hodonín. Projekt je rozčleněn do tří etap. V první etapě, která probíhá v letech 2006-2010, bude řešena dostupnost do důležitých úřadů, institucí, kulturních, sociálních a zdravotních zařízení nacházejících se v centru města. Na realizaci první etapy projektu budou vynaloženy náklady v odhadované výši 37,2 mil. Kč. Druhá a třetí etapa představuje
- 59 -
řešení dostupnosti v okrajovějších částech města. Předpokládaný termín dokončení projektu je rok 2014. •
Senioři 75 Tato oblast zahrnuje především občany v důchodovém věku a občany těžce
zdravotně postižené. Jedná se o stárnoucí občany s problémy, které nejsou schopni překonávat bez dočasné nebo trvalé pomoci. Hlavním cílem je udržet takového člověka co nejdéle a co nejvíce soběstačného a pokud možno ponechat ho v jeho domácím prostředí. Není-li to možné, je potřeba péče ústavní.
Podkladová data pro danou skupinu
tabulka 14. Vývoj počtu uživatelů sociálních služeb ve skupině senioři v jednotlivých věkových segmentech do roku 2016 v Hodoníně
věk.segm
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
63-69
250
260
270
284
292
308
318
327
339
352
355
70-79
665
665
666
667
670
669
683
713
734
754
795
80-89
451
470
486
495
508
522
528
513
508
513
502
90+
51
47
45
45
64
54
57
62
66
68
70
1 417
1 442
1 467
1 491
1 534
1 553
1 586
1 615
1 647
1 687
1 722
celkem
Zdroj: http://www.hodonin.eu/VismoOnline_ActionScripts/File.aspx?id_org=4041&id_dokumenty Zpracovala: Jana Heligrová, 26.2.2008
75
Komunitní plán sociálních služeb města Hodonín (online). Internetový portál města Hodonín. Dostupné z URL: http://www.hodonin.eu/VismoOnline_ActionScripts/File.aspx?id_org=4041&id_dokumenty=1019754 (15.2.2008)
- 60 -
graf 4. Vývoj počtu uživatelů sociálních služeb ve skupině senioři do roku 2016 v Hodoníně (celkem)
Vývoj počtu uživatelů sociálních služeb ve skupině senioři do roku 2016 v Hodoníně (celkem) 2 000 1 500
počet osob
1 000 500 0 2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
Zdroj: http://www.hodonin.eu/VismoOnline_ActionScripts/File.aspx?id_org=4041&id_dokumenty Zpracovala: Jana Heligrová, 26.2.2008
Z grafu vidíme, že počet uživatelů sociálních služeb - seniorů ve městě Hodonín vykazuje v letech 2006-2016 rostoucí tendenci. V roce 2016 je počet nejvyšší a činí 1722. Můžeme říci, že tato skutečnost opět koresponduje s demografickým vývojem celé České republiky. Obyvatelstvo stárne, prodlužuje se střední délka života a tyto skutečnosti by měly být zahrnuty v komunitním plánu sociálních služeb pro oblast seniorů. Přehled poskytovatelů sociálních služeb pro seniory ve městě Hodonín: •
Domov důchodců Hodonín, příspěvková organizace
•
Domov důchodců a Penzion pro důchodce Hodonín, příspěvková organizace
•
Psychocentrum Domeček Hodonín, o.p.s.
•
Svaz zdravotně postižených občanů
Pro oblast seniorů byly stanoveny a připomínkovány v rámci komunitního plánu do roku 2010 následující priority a opatření:
- 61 -
tabulka 15. Priority a opatření pro skupinu senioři
Priorita podpora soběstačnosti seniorů a jejich setrvání v domácím prostředí
Opatření zvýšení dostupnosti a kapacity pečovatelských služeb ve spádových obcích zřízení centra denních služeb do roku 2009 zvýšení pocitu bezpečnosti seniorů podpora a rozvoj vzdělávání seniorů prostřednictvím Univerzity volného času a Univerzity 3. věku zkvalitňování pobytových služeb pro rozšíření kapacity služby Domov se zvláštním seniory režimem v S-centru Hodonín p.o. od roku 2008 zřízení odlehčovacích služeb do roku 2010 zlepšení dostupnosti pobytových zařízení zlepšení prostředí a vybavení pobytových zařízení, rozšíření doplňkových služeb navýšení počtu zaměstnanců v pobytových službách a jejich průběžné vzdělávání zapojení dobrovolníků do péče o seniory v pobytových zařízeních Zdroj: http://www.hodonin.eu/VismoOnline_ActionScripts/File.aspx?id_org=4041&id dokumenty=1020396 Zpracovala: Jana Heligrová, 27.2.2008
Pro oblast péče o seniory byly stanoveny dvě priority. Podpora soběstačnosti seniorů a jejich setrvání v domácím prostředí a zkvalitňování pobytových služeb pro seniory. Největší diskuzi vyvolalo opatření o zřízení centra denních služeb a opatření o zvýšení pocitu bezpečnosti. Pro opatření na zřízení centra denních služeb byl stanoven jako realizátor Pečovatelská služba Homedica o.p.s., časový harmonogram pro zahájení poskytování této služby je 02/2008-06/2008. Tato služba by měla zahrnovat zajišťování stravy, pomoc při osobní hygieně, v centru by se měly dále konat besedy zaměřené na problematiku seniorů, nejrůznější společenské akce apod. Hlavním přínosem tohoto projektu je zamezení vyčleňování ze společenského prostředí a pozitivní vliv na psychický stav a fyzickou kondici. V roce 2007 vznikl v rámci Domova důchodců Na Pískách (S-centrum Hodonín p.o.) domov se zvláštním režimem pro 34 klientů, vyžadující specifickou péči. Jedná se o klienty trpící různým druhem a stupněm demence. Byl zahájen také provoz denního stacionáře pro 8 těchto klientů. Celkový rozpočet činil 36 573 Kč. Zájem o tuto službu stále roste, proto se od roku 2008 se plánuje rozšíření této služby o 38 lůžek.
- 62 -
•
Rodina, děti a mládež 76 Do této skupiny zahrnuje komunitní plán tři základní skupiny občanů. První
skupina je označována jako tzv. ,,zdravá“. Není tedy ohrožen zdravotní stav klientů. Ohrožení spočívá v působení vnějších negativních vlivů na sociální zdraví klientů. Do druhé skupiny jsou zařazeni ti, kteří mají porušen sociální či psychický vývoj. Poslední skupinou je rodina jako taková, které je poskytována všestranná pomoc a podpora. Tyto tři skupiny dělí komunitní plán na několik podskupin: •
Dospívající s problémy adaptace na prostředí
•
Děti a mládež s poruchami chování a učení
•
Psychosomatické poruchy dětství a dospívání
•
Děti ohrožené prostředím, psychická deprivace, týrání a zanedbávání dítěte
•
Těhotné nezletilé dívky
•
Děti žijící v dysfunkčních rodinách, pomoc dysfunkčním rodinám a nebo rodinám v krizi
•
Děti s problémy, které byly způsobeny alkoholem, jinými návykovými látkami či hazardní hrou v dětství či dospívání
Podkladová data pro danou skupinu
tabulka 16. Vývoj počtu uživatelů sociálních služeb skupiny rodina, děti a mládež v jednotlivých věkových segmentech do roku 2016 v Hodoníně
věk.segm
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
18-32
674
656
634
620
608
596
599
605
613
618
623
33-48
472
466
461
455
447
436
424
406
393
379
365
49-62
168
170
173
176
179
181
185
184
186
187
187
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1 314
1 292
1 268
1 251
1 234
1 213
1 208
1 195
1 192
1 184
1 175
63+ celkem
Zdroj: http://www.hodonin.eu/VismoOnline_ActionScripts/File.aspx?id_org=4041&id_dokumenty Zpracovala: Jana Heligrová, 26.2.2008
76
Komunitní plán sociálních služeb města Hodonín (online). Internetový portál města Hodonín. Dostupné z URL: http://www.hodonin.eu/VismoOnline_ActionScripts/File.aspx?id_org=4041&id_dokumenty=1019754 (15.2.2008)
- 63 -
graf 5. Vývoj počtu uživatelů sociálních služeb skupiny rodina, děti a mládež do roku 2016 v Hodoníně (celkem)
Vývoj počtu uživatelů sociálních služeb ve skupině rodina, děti a mládež do r. 2016 v Hodoníně (celkem) 1 350 1 300
počet osob
1 250 1 200 1 150 1 100 2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
Zdroj: http://www.hodonin.eu/VismoOnline_ActionScripts/File.aspx?id_org=4041&id_dokumenty Zpracovala: Jana Heligrová, 26.2.2008
Počet uživatelů sociálních služeb ve skupině rodina, děti a mládež v průběhu celého prognózovaného období prudce klesá. Příčinu můžeme vidět nejenom v demografickém vývoji, tzn. klesající porodnosti, rostoucího počtu neúplných rodin, ale také v odchodu mladých lidí za lepšími pracovními příležitostmi do větších měst. Přehled poskytovatelů sociálních služeb pro rodinu, děti a mládež ve městě Hodonín: •
Centrum pro rodinu Hodonín, o.s.
•
Domov pro matky s dětmi v tísni Hodonín
•
Středisko volného času Hodonín
•
Psychocentrum Domeček Hodonín, o.p.s.
•
Centrum prevence drogových závislostí – klub Pohoda Hodonín
•
ve městě působí dětský psycholog a psychiatr, je zřízena linka důvěry Pro oblast rodina, děti a mládež byly stanoveny a připomínkovány v rámci
komunitního plánu do roku 2010 následující priority a opatření:
- 64 -
tabulka 17. Priority a opatření pro skupinu rodina, děti a mládež
Priorita rozvoj služeb pro rodinu, děti a mládež napomáhající snižování výskytu sociálně patologických jevů
Opatření podpora nízkoprahového denního centra a dalších center, které nabízí preventivně zaměřené volnočasové aktivity pro děti a mládež zřízení soc. aktivizační služby pro rodiny v nepříznivé životní situaci od roku 2008 zvýšení kapacity programů určených pro rodinu, děti a mládež, které posilují kontakt v rodinách realizovaných v Centru pro rodinu, a poradně pro ženy a dívky
Zdroj: http://www.hodonin.eu/VismoOnline_ActionScripts/File.aspx?id_org=4041&id dokumenty=1020396 Zpracovala: Jana Heligrová, 26.2.2008
Pro tuto oblast uživatelů bylo nejvíce projednáváno opatření pro zvýšení kapacity programů, které posilují kontakt v rodinách realizovaných v Centru pro rodinu. Jedná se především o projekt Vzdělávání maminek II, kterým jsem se již zabývala ve třetí kapitole této práce v rámci projektů obsažených v Akčním plánu zdraví a kvality života. •
Společensky nepřizpůsobiví a vyžadující zvláštní péči77 Do této oblasti jsou zahrnováni lidé ohroženi sociálním vyloučením. Ti, kteří se
dostali do takových situací, které nejsou schopni sami řešit a nemají zázemí, které by jim v tom mohlo pomoci. Nejsou schopni zabezpečit si základní potřeby včetně uplatnění se na pracovním trhu. Nejvíce poskytovatelů je v Hodoníně právě pro tuto skupinu občanů.
77
Komunitní plán sociálních služeb města Hodonín (online). Internetový portál města Hodonín. Dostupné z URL: http://www.hodonin.eu/VismoOnline_ActionScripts/File.aspx?id_org=4041&id_dokumenty=1019754 (15.2.2008)
- 65 -
Podkladová data pro danou skupinu
tabulka 18. Vývoj počtu uživatelů sociálních služeb skupiny společensky nepřizpůsobiví a vyžadující zvláštní péči v jednotlivých věkových segmentech do roku 2016 v Hodoníně
věk.segm
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
18-32
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
33-48
94
93
92
91
89
87
85
81
78
76
73
49-62
84
85
87
88
89
91
92
92
93
93
94
63+
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
178
178
179
179
178
178
177
173
171
169
167
celkem
Zdroj: : http://www.hodonin.eu/VismoOnline_ActionScripts/File.aspx?id_org=4041&id_dokumenty Zpracovala: Jana Heligrová, 28.2.2008 graf 6. Vývoj počtu uživatelů sociálních služeb skupiny nepřizpůsobiví a vyžadující zvláštní péči do roku 2016 v Hodoníně (celkem)
Vývoj počtu uživatelů sociálních služeb ve skupině nepřizpůsobiví a vyžadující zvláštní péči do r. 2016 v Hodoníně (celkem) 180 175
počet osob
170 165 160 2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
Zdroj: http://www.hodonin.eu/VismoOnline_ActionScripts/File.aspx?id_org=4041&id_dokumenty Zpracovala: Jana Heligrová, 28.2.2008
Do roku 2012 je vývoj počtu uživatelů sociálních služeb této skupiny poměrně stabilní. Od tohoto roku začíná však prudce klesat a v roce 2016 dosahuje svého minima. Na tuto skutečnost je opět nutno reagovat pružnou nabídkou sociálních služeb. Přehled poskytovatelů sociálních služeb pro nepřizpůsobivé a vyžadující zvláštní péči ve městě Hodonín: •
Kontaktní centrum Hodonín
•
Domov pro matky s dětmi v tísni Hodonín
•
Centrum pro rodinu Hodonín, o.s.
•
Psychocentrum Domeček Hodonín, o.p.s.
- 66 -
•
Centrum prevence drogových závislostí – klub Pohoda Hodonín
•
Denní centrum pro bezdomovce a noclehárna
•
ve městě působí dětský psycholog a psychiatr, je zřízena linka důvěry
Pro oblast nepřizpůsobení a vyžadující zvláštní péči byly stanoveny a připomínkovány v rámci komunitního plánu do roku 2010 následující priority a opatření: tabulka 19. Priority a opatření pro skupinu společensky nepřizpůsobiví a vyžadující zvláštní péči
Priorita podpora integračních aktivit osob nepřizpůsobivých a vyžadujících zvláštní péči
Opatření odstraňování bariér a zlepšení dostupnosti pobytových služeb poskytovaných v psychocentru Domeček o.p.s. rozšíření provozní doby nízkoprahového denního centra o víkendové pobyty podpora služeb pro etnické menšiny vytvoření detašovaného pracoviště sdružení Krok v roce 2009
Zdroj: http://www.hodonin.eu/VismoOnline_ActionScripts/File.aspx?id_org=4041&id dokumenty=1020396 Zpracovala: Jana Heligrová, 28.2.2008
Na projednávání Komunitního plánu s veřejností vyvolalo největší diskuzi projekt na vybudování noclehárny pro lidi bez přístřeší v rámci opatření podpora služeb pro etnické menšiny. Cílovou skupinou tohoto projektu jsou všechny osoby starší 18 ti let, kteří se dočasně ocitnou bez přístřeší, zejména pak příslušníci etnických menšin a cizinci. Smyslem je tedy poskytnout těmto lidem možnost bezplatně přenocovat, využít hygienického zařízení. Bude jim také poskytnuta strava a ošacení. Předpokládané náklady na realizace jsou zhruba 1,2 mil Kč.
4.1.2. Vlastní hodnocení projektu Projekt Komunitního plánování sociálních služeb, podobně jako je tomu u sociální oblasti města Hodonín jako takové, je velmi systematicky propracovaným dokumentem. Je to dokument, který se pravidelně projednává s veřejností, doplňuje a aktualizuje, aby neustále korespondoval s měnícími se potřebami jeho uživatelů. Přesto
- 67 -
na něm shledávám několik nedostatků. Především se jedná o vytvořené prognózy vývoje počtu uživatelů v jednotlivých skupinách. Několikrát jsem se přímo účastnila veřejného jednání o tomto projektu a hovořila jsem s představiteli několika poskytovatelů sociálních služeb v Hodoníně. Narazila jsem na nedůvěru těmto prognózám a někdy také na jejich naprostou ignoraci. Jednotlivé priority a opatření jsou tedy velmi často stanovovány pouze podle potřeb aktuálních,nikoliv těch budoucích. Hlavním cílem tohoto projektu je vytvořit síť sociálních služeb, která bude pružně reagovat na měnící se potřeby uživatelů. Pokud budou ale sociální služby plánovány bez ohledu na měnící se počet uživatelů, postrádá celý projekt na významu.
- 68 -
4.2. Projekt Regionálního centra Hodonín pro nakládání s komunálními odpady
4.2.1. Charakteristika projektu Předkladatelem tohoto projektu bylo město Hodonín, které je současně vlastníkem stávajícího sběrného dvora odpadů v Hodoníně. Provoz sběrného dvora řídí společnost TESPRA Hodonín s.r.o. Společnost vznikla v roce 1997 a vlastníkem je město Hodonín. Regionální centrum Hodonín je umístěno ve sběrném dvoře, v severovýchodní části města v Měšťanské ulici mimo obytnou zónu.78 Regionální centrum slouží nejen pro samotné město Hodonín, ale i pro spádové obce čítající zhruba 100 tisíc obyvatel. Zajišťuje sběr nebezpečných i ostatních odpadů. Odpady jsou zde tříděny, krátkodobě skladovány, přesouvány na skládku, do spaloven, nebo směřují k dalšímu využití (energetické, materiálové využití). Některé druhy odpadu musí být nejdříve nějakým způsobem upravovány, jako např. lisováním pro snížení objemu u plastů, papíru apod.79
Zdroj: http://www.tespra-hodonin.cz/article.php?id=6
cíl projektu 80
Kapacita a používané technologie stávajícího sběrného dvora v Hodoníně byly shledány jako nedostatečné a nevyhovující. Nebylo možno zvyšovat objem zpracovávaných odpadů, také služby poskytované sběrným dvorem byly nedostačující. 78
Internetový portál společnosti TESPRA Hodonín, s.r.o. Dostupné z URL: http://www.tesprahodonin.cz/article.php?id=6, (4.4.2008) 79 Ing. VAŠÍČEK, L., Odborný posudek pro Regionální centrum Hodonín pro nakládání s komunálními odpady, interní materiál společnosti TESPRA Hodonín, s.r.o., str. 6 80 Ing. VAŠÍCEK, L., Odborný posudek pro Regionální centrum Hodonín pro nakládání s komunálními odpady, interní materiál společnosti TESPRA Hodonín, s.r.o., str. 4-7
- 69 -
Nedostatečná byla také kapacita pro lisování plastických hmot, lisovna papíru chyběla úplně. Cílem projektu Regionálního centra bylo zvýšit objem zpracovávaného odpadu, zvýšit vybavenost moderními technologiemi a zvýšit kapacitu zařízení. To vše by mělo v konečném důsledku vést ke zvýšení objemu separovaného odpadu a naopak ke snížení objemu netříděného odpadu končícího na skládkách. To je také jednou z povinností pro oblast nakládání s odpady stanovených zákonem. Realizace projektu vedla k naplnění opatření pro dosažení cílů stanovených v závazné části Plánu odpadového hospodářství Jihomoravského kraje, která byla vydána vyhláškou Jihomoravského kraje č. 309/2004: •
Opatření č. 1.2 – dobudování a optimalizace sběrných dvorů v obcích nad 2000 obyvatel
•
Opatření č. 2.1 – vybudování sítě regionálních překládacích stanic (multifunkčních sběrných dvorů)
•
Opatření č. 2.3 – vybudování sítě regionálních odpadových center (včetně dotřiďovacích linek)
technické a technologické řešení projektu 81
Projekt zahrnoval řadu stavebních úprav, realizaci technologických zařízení, ale také dobudování inženýrských sítí, ploch a komunikací. Projekt představoval realizaci těchto konkrétních činností: •
nákup a instalace nové dotřiďovací linky
•
modernizace provozu třídění odpadů v stávající hale, tzn. zvýšení objemu haly snížením podlahy, úpravy pro technologické zařízení, úpravy otvorů, stavba příjezdové komunikace, opravy ocelového opláštění, vnitřní osvětlení
•
nahrazení částí stavebních objektů z nevhodných materiálů
•
odvedení dešťových a splaškových vod
•
odstranění nepotřebných objektů, např. rampa pro osobní automobily
•
nákup vysokozdvižného vozíku
•
úprava povrchových ploch uvnitř areálu
•
oplocení a osvětlení areálu
81
Zpracováno dle: Ing. VAŠÍČEK, L., Závěrečná zpráva pro Regionální centrum Hodonín pro nakládání s komunálními odpady, interní materiál společnosti TESPRA Hodonín, s.r.o., str. 8
- 70 -
financování projektu82 Město Hodonín žádalo o dotaci ve výši 10% ze Státního fondu životního prostředí a 75% z Evropského fondu regionálního rozvoje a to v rámci priority 3. – zlepšování environmentální infrastruktury. Tato priorita spadá do Národního rozvojového plánu „Ochrana a zkvalitňování životního prostředí“. Opatření této priority vychází z Evropské strategie udržitelného rozvoje a 6. akčního programu Evropské unie. Jsou v souladu se strategickými cíly Státní politiky životního prostředí, které byly schváleny usnesením vlády České republiky č. 38/2001. Jedná se o: •
opatření č. 3.1 – obnova environmentálních funkcí území
•
opatření č. 3.2 – zlepšování infrastruktury ve vodním hospodářství
•
opatření č. 3.3 – zlepšování infrastruktury ochrany ovzduší
•
opatření č. 3.4 – nakládání s odpady a starých zátěží Projekt Regionálního centra Hodonín pro nakládání s komunálním odpadem
spadá do opatření č. 3.4. Cílem tohoto opatření je zvýšení bezpečně odstraněného odpadu, zvýšení objemu separovaného odpadu a zvýšení objemu vybraných druhů odpadu (organického, elektrického a elektronického odpadu). Těchto cílů je dosahováno právě budováním sběrných dvorů, modernizací technologické vybavenosti – nákup třídících linek, recyklačních zařízení, zařízení na mechanicko-biologickou úpravu odpadů apod. Cílem opatření 3.4 je také odstraňování starých ekologických zátěží. Tohoto je dosahováno rekultivací a modernizací starých skládek, u kterých hrozí ohrožení životního prostředí v podobě znečišťování podzemních vod, povrchových vod, ovzduší apod. Operační cíle opatření č. 3.4 jsou: •
snížení množství odpadu ukládaného na skládkách
•
zvýšení množství recyklovaného a využitého odpadu a jeho podílu na celkové produkci odpadu
•
snížení počtu starých ekologických zátěží
82
Zpracováno dle: Ing. VAŠÍČEK, L., Odborný posudek pro Regionální centrum Hodonín pro nakládání s komunálními odpady, interní materiál společnosti TESPRA Hodonín, s.r.o., str. 8-11
- 71 -
tabulka 20. Předpokládané náklady na realizaci projektu
náklady na realizaci jednotlivých objektů dle projektové dokumentace 27.877.609 Kč náklady na administraci projektu 110.000 Kč celkem 27.988.609 Kč náklady na projektovou dokumentaci uznatelné náklady celkem
634.000 Kč 28.631.609 Kč
Zdroj: Ing. VAŠÍČEK, L., Odborný posudek pro Regionální centrum Hodonín pro nakládání s komunálními odpady, interní materiál společnosti TESPRA Hodonín, s.r.o., str. 11 Zpracovala: Jana Heligrová, 20.3.2008 tabulka 21. Skutečné náklady na realizaci projektu
celkové náklady na projekt (bez DPH) 34.775.816 Kč dotace ze SFŽP 2.798.760 Kč dotace z ERDF 20.990.700 Kč dotace z rozpočtu Jihomoravského kraje 2.000.000 Kč dotace ze SFŽP na projektovou dokumentaci 321.500 Kč Zdroj: Ing. VAŠÍČEK, L., Závěrečná zpráva pro Regionální centrum Hodonín pro nakládání s komunálními odpady, interní materiál společnosti TESPRA Hodonín, s.r.o., str.15 Zpracovala: Jana Heligrová, 20.3.2008
V rámci projektového návrhu jsou zahrnuty i náklady na projektovou dokumentaci – jedná se zejména o dokumentaci pro stavební a územní řízení. Tyto náklady činily 634.000 Kč. Na jejich krytí byla Státním fondem životního prostředí poskytnuta dotace 321.500 Kč. Náklady na administraci představují především náklady na prezentaci projektu za účelem získání podpory pro jeho realizaci. období realizace 01/2006 – 08/2006 posouzení projektu z hlediska nákladů na realizaci 83 Náklady na realizaci projektu jsem již uvedla v předcházející podkapitole. Kromě ocenění těchto nákladů byla provedena finanční analýza nákladů a výnosů. Ukazatele finanční analýzy byly posuzovány ze dvou pohledů. Jednak z pohledu čistě finanční životaschopnosti investice (se započtením přijaté dotace), jednak z pohledu efektivnosti projektu jako investice (bez započtení dotace).
83
Zpracováno dle: Ing. VAŠÍČEK, L., Závěrečná zpráva pro Regionální centrum Hodonín pro nakládání s komunálními odpady, interní materiál společnosti TESPRA Hodonín, s.r.o., str. 14-15
- 72 -
U finanční analýzy se započtením dotace dosažené výsledky mírně překračují hranici pro návratnost vložených finančních prostředků. Ukazatel čisté současné hodnoty je kladný a reálná doba návratnosti finančních prostředků je 13 let. V případě analýzy bez započtení dotace došlo se naopak jedná o výsledky, které dokazují nenávratnost vložených prostředků. Ukazatel čisté současné hodnoty je záporný a reálné doby návratnosti není v hodnotícím období dosaženo. Na základě této analýzy můžeme přijmout následující závěry: •
Projekt Regionálního centra Hodonín lze označit jako neziskový
•
Projekt je výrazně závislý na financování z dotací
•
Návratnosti vložených prostředků lze dosáhnout pouze při financování projektu v plném rozsahu z dotačních prostředků
posouzení projektu z hlediska vztahu k životnímu prostředí 84 Projekt Regionálního centra znamená především zvýšení materiálového, ale i energetického využití odpadů. Sníží se tak objem odpadů, které již nelze dále třídit a recyklovat. A to je hlavním a největším přínosem tohoto projektu ve vztahu k životnímu prostředí. Projekt však představuje také zdroj znečišťování prostředí. Je možným zdrojem hluku, znečištění ovzduší a odpadních vod. Nainstalováním nových technologií na úpravu a zpracovávání odpadů, ale také samotným provozem centra mohou unikat do ovzduší škodlivé emise. Následující tabulka ukazuje emise znečišťujících látek do ovzduší produkované v rámci projektu celkem: tabulka 22. Emise znečišťujících látek produkované Regionálním centrem
znečišťující látka emise (kg/rok) znečišťující látka emise (kg/rok) CO 377,249 PM (tuhé látky) 63,529 NOx 3762,66 PM10 0,498 NO2 0,618 Benzen 0,034 SO2 39,87 Benzopyren 0,205 CxHy 82,469 Formaldehyd 0,36 Zdroj: Regionální rozvojová agentura jižní Moravy, Oznámení k záměru projektu Regionální centrum Hodonín pro nakládání s komunál. odpady, interní materiál společnosti TESPRA Hodonín, s.r.o., str. 16 Zpracovala: Jana Heligrová, 15.3.2008 84
Zpracováno dle: Ing. VAŠÍČEK, L., Odborný posudek pro Regionální centrum Hodonín pro nakládání s komunálními odpady, interní materiál společnosti TESPRA Hodonín, s.r.o., str. 12-13
- 73 -
Produkce pachových emisí je minimální. V Regionálním centru se zpracovává pouze tzv. ,,čerstvý odpad“, tzn. odpad, který nebyl ještě organicky rozložen. Ovzduší může být především v teplém letním období znečišťováno nejrůznějšími pachovými látkami (směs NH3 , H2S a jiné). Aby bylo toto znečištění minimální, byl celý cyklus zpracovávání biologických odpadů (separace, manipulace, nakládání) organizačně a technicky optimalizován v uzavřeném systému. Možným zdrojem znečišťování odpadních vod je pouze sociální a hygienické zázemí regionálního centra. Dešťové vody jsou z centra vedeny přes odlučovače ropných látek do místního recipientu. Odvod splaškových vod je zajištěn napojením na kanalizaci společnosti VaK Hodonín a.s. Nebezpečí znečištění odpadních vod je tedy minimální. Provozem centra vzniká hluková zátěž, a to jak uvnitř tak vně centra. Největšími zdroji hluku jsou zejména třídící vibrační jednotka, nákladní automobilová doprava, pojízdná technika sloužící k dopravě po areálu centra, chod technického zařízení – vzduchotechniky, elektromotorů, linek, lisů, štěpkovače apod. Hluková zátěž centra však nepřesáhne nejvyšší přípustnou ekvivalentní hladinu hluku pro venkovní prostředí, která činí 50 dB. Mobilní technika, především nákladní automobily, jsou možným zdrojem vibrací. Provoz centra je však projektován tak, aby v důsledku těchto vibrací k negativním
vlivům
docházelo
pouze
minimálně.
Nainstalované
stacionární
technologie zdrojem vibrací nejsou. V centru je nainstalováno zařízení, které může být potenciální zdrojem pro člověka škodlivého neionizujícího záření. Dalším zdrojem záření (elektromagnetického) jsou elektromotory. Tyto hodnoty zdraví člověka nejsou však pro člověka nebezpečné.
- 74 -
Následující tabulka obsahuje změny základních ukazatelů stavu před realizací a po realizaci projektu. tabulka 23. Stav před realizací a stav po realizaci projektu
komunální odpad+ostatní ukazatel/kapacita zařízení kapacita sběrného dvora (t) plocha sběrného dvora (m²) počet obyvatel spádové oblasti sběrného dvora plocha sběrného dvora po realizaci celkem (m²) počet sběrných dvorů v obci v současnosti jsou využívány sběrnými dvory ve vedlejší obci? třídění odpadů (t/rok) fixní náklady bez odpisů (tis Kč/rok) variabilní náklady (Kč/jed. produkce) ekonomická životnost investice
nebezpečný odpad
stav před realizací
stav po realizaci
stav před realizací
stav po realizaci
4500
18000
150
1500
6200
6200
350
350
3000
0
10
85000
6200 1
ano 500 2058 709 15
Zdroj: Ing. VAŠÍČEK, L., Odborný posudek pro Regionální centrum Hodonín pro nakládání s komunálními odpady, interní materiál společnosti TESPRA Hodonín, s.r.o., str. 9 Zpracovala: Jana Heligrová, 15.2.2008
Při stanovování jednotlivých hodnot charakterizující stav po realizaci projektu se vychází z předpokládaného režimu Regionálního centra, zejména ze zavedení směnného provozu zejména k dosažení vyšší kapacity centra. Vidíme, že realizací projektu při zachování plochy sběrného dvora dojde k zvýšení kapacity jak pro zpracovávání komunálního, tak i nebezpečného odpadu.
- 75 -
4.2.2. Vlastní hodnocení projektu Projekt Regionálního centra Hodonín pro nakládání s komunálními odpady je projektem, na který nahlížím jako na projekt, který přináší řadu pozitiv především v oblasti ochrany životního prostředí. K těm nejvýznamnějším určitě patří zvýšení objemu komunálního a nebezpečného odpadu, který již není možno dále třídit. Regionální centrum Hodonín je sice také zdrojem znečišťování životního prostředí, zejména pak znečišťování ovzduší a zdrojem hluku, tyto vlivy jsou však zanedbatelné. Jako další možný impuls pro rozvoj Regionálního centra bych viděla ve sběru a separaci biologického odpadu, který by mohl být využíván pro zpracování biomasy. Projekt zpracovávání biomasy patří totiž mezi budoucí projekty města Hodonín.
- 76 -
4.3. Projekt centra evironemntálního vzdělávání 4.3.1. Charakteristika projektu 85 Předkladatelem tohoto projektu a současně také investorem je město Hodonín. Centrum environmentálního vzdělávání bylo vybudováno jako součást pavilonu velkých kočkovitých šelem v zoologické zahradě v Hodoníně. ZOO v Hodoníně získala statut zoologické zahrady v roce 1992 a je členem Unie českých a slovenských zoologických zahrad.
financování projektu skutečné náklady 23.783.746 Kč mimo nákladů na: •
průzkumové a projektové práce
•
stroje a zařízení nezabudované do stavby
•
jiné investice
•
nákladů hrazených z investičních prostředků nezahrnutých do ZP
•
nákladů hrazených z provozních prostředků
Na projekt byla poskytnuta Státním fondem životního prostředí dotace ve výši 19.239.855 Kč. Základ pro poskytnutí podpory činil 21.377.617 Kč. Dotace tedy představuje 90% základu. Zbývající část nákladů byla hrazena z rozpočtu města Hodonín.
termín realizace projektu zahájení projektu: 07/2006 dokončení projektu: 5/2006 uvedení do trvalého provozu: 27.7.2007
85
Závěrečné vyhodnocení projektového záměru „Pavilon velkých šelem jako centrum ekologické výchovy“, Zoologická zahrada Hodonín, vypracovala Bc. Petra Frýdková, 2007
- 77 -
Výstavba probíhala bez problémů, podle časového a finančního harmonogramu. Pouze při zahájení prací byla zjištěna vysoká hladina spodní vody. Vzhledem k této skutečnosti bylo nutno provést určité stavební úpravy, které nebyly v projektové dokumentaci zahrnuty.
popis výchozího stavu Před výstavbou centra prováděla zoologická zahrada v Hodoníně několik naučných programů. Jednalo se o programy: 1. ryba či paryba – program probíhal v pavilonu akvárií, kde byly umístěny naučné panely doprovázené příslušným textem k problematice biologických rozdílů mezi třídami ryb a paryb 2. zachraňte nosorožce – program byl veden Evropskou asociací zoo a akvárií, cílem programu bylo upozornit na ohrožení nosorožců žijících ve volné přírodě 3. tygří kampaň – program byl veden také Evropskou asociací zoo a akvárií, cílem bylo upozornit na ohrožení populace tygrů v přírodě 4. naslouchej a pamatuj – tento program je nejrozšířenějším programem zoo, je tvořen z následujících naučných témat: •
ohrožení světové fauny
•
globální ekologie
•
péče o životní prostředí
•
poznávání fauny a flóry ČR a její ochrana
•
světová fauna a flóra a její ochrana Program s názvem Naslouchej a pamatuj probíhal v zoologické zahradě
v náhradních prostorách jídelny zoo, která má pouze velmi omezenou kapacitu 20 návštěvníků. V závislosti na počasí bylo možné tento program při větším zájmu nabízet i v terénu zoologické zahrady. Z důvodu nízké kapacity stávajících prostor musely být zhruba dvě třetiny zájemců o programy odmítány.
- 78 -
soulad se strategickými dokumenty Projekt je v souladu s cíly Státního programu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v České republice: •
projekt
je
v souladu
s obecným
cílem
vybudovat
komplexní
systém
environmentálního vzdělávání výchovy a osvěty v ČR, který se pozitivně projeví v šetrnějším přístupu společnosti k životnímu prostředí, a v důsledku toho také snížením nutných nákladů na životní prostředí a zapojení veřejnosti do řešení a odstraňování problémů životního prostředí •
projekt je v také v souladu se základním cílem environmentálního vzdělávání a výchovy naučit žít další generace podle principů trvale udržitelného rozvoje
Projekt dále naplňuje priority Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Jihomoravského kraje: •
tvorba a realizace projektů a programů environmentálního poradenství zaměřených na poskytování kompetentních informací o možnostech předcházení vlivů chování člověka na životní prostředí a o environmentálně šetrných alternativách
•
rozvoj sítě středisek ekologické výchovy s důrazem na přímý kontakt dětí s přírodou a na terénní výuku žáků
•
podpora rozvoje center environmentálního poradenství včetně vzdělávání jejich pracovníků tak, aby bylo postupně pokryto území celého kraje
•
vytvořit celokrajskou síť organizací, které umožňují zapojení dětí do přírodovědně, ekologicky či ochranářsky orientovaných mimoškolních zájmových činností poskytovaných na vysoké odborné a metodické úrovni Projekt naplňuje i cíle programového prohlášení Rady města Hodonín:
•
rozšiřovat ekologickou výchovu pro všechny generace
•
podporovat činnost Ekologického centra
- 79 -
cíle projektu •
atraktivní formou zajistit environmentální vzdělávání pro širokou veřejnost tak, aby jí byly v maximální míře vštěpeny informace o důležitosti ochrany přírodního prostředí
•
ztotožnit návštěvníky a účastníky programů ve stanici pro přírodovědce s celosvětovou problematikou ochrany přírody a dát členům naučných kroužků vědomostní základ pro budoucí práci v úsecích ochrany přírody
•
nabídnout návštěvníkům, školám, vzdělávacím institucím a jednotlivým zájmovým skupinám zúčastnit se co největšího počtu ekologických projektů a vzdělávacích programů na vysoké odborné úrovni a tím motivovat veřejnost k aktivnímu zapojení se do péče o životní prostředí
předpokládané přínosy projektu Díky umístění vzdělávacích programů do učeben, kabinetů a laboratoří do vzdělávacího
centra
budou
z hlediska
kapacity
uspokojeni
všichni
zájemci.
Mnohonásobně se zvýší také kvalita a účelnost programů. Návštěvníci dostanou úplně nový pohled na smysl existence zoologických zahrad, přestanou je chápat jako zařízení držící zvířata v zajetí pro atrakci, ale pochopí odbornou účelnost těchto zařízení, což je smyslem všech expozic a naučných center na celém světě. Dětem a mládeži budou vytvořeny podmínky pro získávání dovedností a znalostí o zákonitostech biosféry, o vztazích člověka a prostředí, bude v nich vypěstována osobní zodpovědnost za stav životního prostředí, budou motivováni k aktivnímu zapojení se do ochrany životního prostředí.
kvantifikované výstupy V současné době má zoo návštěvnost 130 000 návštěvníků za rok. Díky provozu vzdělávacího centra se očekává zvýšení návštěvnosti o jednu třetinu, tzn. o přibližně 175 000 návštěvníků, kteří by prošli programem vzdělávacího centra.
- 80 -
osvěta Pracovníci vzdělávacího centra, mimo běžně vydávané tiskopisy s naučnými programy, budou vydávat také čtvrtletní periodikum jako ohlédnutí za uplynulým čtvrtletím a plánem do čtvrtletí následujícího. Zde budou také publikovány ekologické články a vše bude pojato čtivou publicistickou formou. Ve spolupráci s deníkem Rovnost a regionálním týdeníkem Slovácko budou veškeré aktivity vzdělávacího centra publikovány v pravidelných rubrikách.
odhad potencionálních návštěvníků vzdělávacího centra Předpokládaný počet provedených programů pro žáky a studenty je 200 až 250 za rok, což je zhruba 5000 až 6000 dětí a studentů. Prováděné semináře na různá ekologická témata pro veřejnost ve čtrnáctidenních cyklech navštíví ročně 1500 lidí. Počet návštěvníků pravidelných ročních akcí zaměřených na ekologii (Den Země, Den ptactva, Den zvířat apod.) bude více jak 8000 dětí a dospělých.
využití alternativních zdrojů energie a ekologických technologií Mimo celkového zateplení pavilonu za účelem snížení úniku tepla bude využito k vytápění tepelné čerpadlo. K úklidu a desinfekcím budou používány prostředky šetrné k životnímu prostředí. Veškerý odpad bude tříděn a předáván k recyklaci. Vše bude prezentováno na panelech u vzdělávacího centra. Do přednášek pro veřejnost bude zahrnuta část o možnosti využití alternativních zdrojů energie pro domácnost. K praktické prezentaci budou sloužit technologie využité k provozu vzdělávacího centra.
finanční udržitelnost Zoologická zahrada je příspěvkovou organizací města Hodonín. Provoz a investice ZOO jsou tedy dotovány z rozpočtu města Hodonín. Město Hodonín si je vědomo významu zoologické zahrady, je to aktivita, která tedy bude i nadále městem podporována a financována.
- 81 -
personální vybavení vzdělávacího centra Na provoz vzdělávacího centra má ZOO vyčleněny tyto stálé zaměstnance: na plný úvazek •
jeden vysokoškolsky vzdělaný lektor se zaměřením na zoologii a ekologii, který bude provádět vzdělávání
•
jeden středoškolsky vzdělaný pracovník se zaměřením na speciální pedagogiku a ekologii
na poloviční úvazek •
jeden vysokoškolsky vzdělaný lektor
•
jeden středoškolsky vzdělaný lektor
•
externí lektoři
•
dva vysokoškolsky vzdělaní lektoři z Gymnázia Hodonín se zaměřením na zoologii, botaniku a ekologii budou spolupracovat na realizaci naučných programů
•
dva středoškolsky vzdělaní zaměstnanci Ekocentra Hodonín se zaměřením na ekologii a jeden vysokoškolsky vzdělaný zaměstnanec Ekocentra Hodonín se zaměřením na biologii a ekologii, kteří budou spolupracovat na provádění naučných programů a ekologické výuky
4.3.2. Vlastní hodnocení projektu Projekt Centra environmentálního vzdělávání je nastaven jako projekt, který by si měl klást za cíl především vzdělávání v oblasti ekologie a životního prostředí. V současné době však centrum tomuto stěžejnímu zaměření rozhodně neslouží. Od uvedení centra do trvalého provozu (27.7.2007) zde proběhlo pouze několik tématických výstav, dvě odborné přednášky a také nabídka naučných programů je velmi omezená. Tuto situaci považuji za neuspokojivou. Jako největší problém spatřuji v nezájmu vedení zoologické zahrady se na fungování centra více podílet. Chybí zejména invence a následná propagace. I přes některé aktivity, jako např. založení nového oddílu Klubu přátel zoo – oddíl péče o lamy a pony (do budoucna se počítá také s oddílem akvaristickým a s oddílem péče o exotické ptactvo), hrozí, že celý projekt nesplní účel, pro který byl realizován, a to je, podle mého názoru, škoda.
- 82 -
Podobné projekty v ČR existují a v některých případech jsou i velmi úspěšné. Jako jeden z nejúspěšnějších považuji Středisko ekologické výchovy hlavního města Prahy – Toulcův dvůr. Je zde nabízeno velké množství nejrůznějších zájmových kroužků pro děti všech věkových kategorií, vzdělávací programy nejen pro děti, ale i pro jejich pedagogy a návštěvníci mohou využít také služeb tzv. ekoporadny, kde jsou jim poskytovány informace z oblasti recyklace, ekologického zemědělství, ochrany přírody a další. Centrum environmentálního vzdělávání v Hodoníně by se mohlo tímto, nebo jiným projektem inspirovat a rozšířit svou stávající nabídkou vzdělávacích programů.
- 83 -
Závěr Ve své diplomové práci se zabývám vznikem pojmu TUR, jeho postupným rozvíjením a konkretizováním na světové a posléze i na národní úrovni, až po konkrétní vliv na chod jednotlivých regionů, měst a vesnic.
Při následné analýze výsledku práce v oblasti TUR orgánů města Hodonín docházím k závěru, že kladné výsledky převažují nad těmi zápornými. Hodonín se stal dobrovolně, a to chci zdůraznit, součástí NSZM, zastupitelstvo přijalo deklaraci Zdravého města a rozhodlo se tak naplňovat základní principy Místní Agendy 21.
Zásadní však je, že dokázalo tyto základní teze naplnit konkrétními činy a úspěšnými projekty. Město Hodonín zpracovalo Strategický plán udržitelného rozvoje města a na něj navazující Akční plán zdraví a kvality života. Ten představuje konkrétní projekty, které jsou současně také obsahem DataPlánu. DataPlán slouží městu zatím pouze jenom jako zásobník projektů, ale do budoucnosti počítá město s rozšířením jeho funkcí, zejména s jeho propojením na krajskou a národní úroveň. Toto vše hodnotím jako ty správné a hlavně fungující základní kameny, na kterých lze dále stavět.
Ne nepodstatné je rovněž vyhodnocování společných evropských indikátorů TUR, které orgány města chápou jako impulsy svého rozhodování. Město Hodonín nevyhodnocuje všech deset indikátorů, ale pouze 5, což je však ve srovnání s jinými městy, které jsou také
součástí NSZM, dost. A to nemluvě o většině českých
municipalit, které tyto indikátory nevyhodnocují vůbec. Myslím si tedy, že i v tomto směru se město Hodonín vydalo správným směrem. Jako další možný krok bych spatřovala právě v rozšíření počtu sledovaných indikátorů, ale také ve stanovení určité periodicity jejich sledování.
Musím se však zmínit i o negativech. Je otázkou zda za téměř deset let fungování v rámci NSZM by konkrétních projektů, které se snaží vycházet z konceptu TUR nemohlo být více. Městu Hodonín např. chybí příměstská část cyklostezek, a to je
- 84 -
ve městě, kde je kolo oblíbeným dopravním prostředkem dost podstatné. V projektech dále postrádám zájem o problematiku příměstského zemědělství, konkrétně vinařství, tak typického pro náš region.
Přes nespornou snahu komunikovat s občany prostřednictvím veřejných fór, případně dotazníkových průzkumů vidím negativum v malé účasti občanů města na těchto akcích, což přispívá ke snížení objektivity následných rozhodnutí. Problematika jak oslovit občany je složitá, ale jistě není neřešitelná. Měsíčník hodonínské radnice Hodonínské listy, městský kanál kabelové televize, různé formy anket či otevřených jednání zastupitelstva, to vše jsou možnosti. Podle mne se je zatím nedaří plně využít a je nutné hledat příčiny a ty odstranit, případně hledat další formy např. inspirací u jiných měst.
V úvodu se zamýšlím nad neuchopitelným pojmem trvale udržitelný rozvoj. Na základě své diplomové práce chci dát v závěru na tuto otázku svou odpověď. Tu dělím na dvě části. Ta první byla pro mne inspirativní a je jí myšlenka bývalého ministra životního prostředí Jiřího Vavrouška, kterou si dovoluji v závěru své práce znovu citovat: „Trvale udržitelný způsob života – je to takový způsob života, který se přibližuje ideálům humanismu a harmonie vztahů mezi člověkem a přírodou, a to v časově neomezeném horizontu. Je založen na vědomí odpovědnosti vůči dnešním i budoucím generacím a na úctě k živé a neživé přírodě.“ 86
Na formulování druhé části mé odpovědi mělo vliv mnoho setkání a konzultací s pracovníky Městského úřadu v Hodoníně, zastupiteli, členy rady města, pracovníky městem vlastněných firem a organizací. Získala jsem zde řadu cenných informací o jejich práci a výsledcích. Vyslechla jsem i řadu stížností. Především na nedodržování dlouhodobých strategií vlivem volebních změn a následných změn priorit, na obtížnou komunikaci mezi orgány samosprávy, či tvrdé osobní nebo skupinové zájmy skryté pod pláštěm ekologických aktivit.
86
NOVÁČEK, Pavel, MEDERLY, Peter a kol.: Strategie udržitelného rozvoje, Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého, Společnost pro trvale udržitelný život, Olomouc, 1996, str. 19
- 85 -
Na základě toho si dovolím v druhé části odpovědi na slova J. Vavrouška navázat: Jestliže v souvislosti s TUR mluvíme o jeho třech základních pilířích a to sociálním, ekonomickém a enviromentálním, potom trvale udržitelný rozvoj je takový způsob lidského konání , který je doprovázen neustálou snahou o vzájemnou harmonii těchto tří pilířů v každém výsledku lidské práce.
Jsem toho názoru, že samospráva města Hodonín se tou správnou cestou vydala. Výsledky její práce nejsou učebnicovým příkladem, ale inspirujícím rozhodně ano.
- 86 -
Summary: The Diploma Thesis deals with the evaluation of the local permanent sustainability in Hodonín and contains specific cases of the sustainable development conception application. Hodonín is active member of the Healthy Cities of the Czech Republic and as such tries to perform obligations arising from the membership. It especially concerns satisfaction of the Local Agenda 21 and Health 21 criteria. The Strategic Plan and Health and Life Quality Action Plan based thereupon are also processed with respect to the permanent sustainability. The Action Plan represents specific projects implemented or to be implemented by Hodonín. The Diploma Thesis includes characteristics and evaluation of three of these projects. Even though Hodonín is definitely not a perfect example in practical application of the SD principles, it can be a source of possible inspiration.
KEYWORDS: sustainable development, regional development, regional politics, Hodonín, local permanent sustainability, permanent sustainability projects
JEL CLASSIFICATION: R110, R130, O130
- 87 -
Seznam tabulek a grafů TABULKA 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE ....................................................................................................................................... 22 TABULKA 2. VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATELSTVA MĚSTA HODONÍN ............................................................................. 23 TABULKA 3. VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA OBYVATELSTVA MĚSTA HODONÍN .................................................................. 23 TABULKA 4. DRUHY POZEMKŮ ....................................................................................................................................... 24 TABULKA 5. SPOKOJENOST OBYVATELSTVA MĚSTA HODONÍN S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM GRAF 1. VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ K INDIKÁTORU A1 V
HODONÍNĚ ............................................................. 33
TABULKA 6. INDIKÁTOR DOSTUPNOSTI VEŘEJNÉHO PROSTRANSTVÍ VĚTŠÍCH NEŽ 5000 M TABULKA POČASÍM
7. PODÍL
............................................. 32
2
............................................... 35
JEDNOTLIVÝCH ZPŮSOBŮ DOPRAVY DĚTÍ DO ŠKOLY V TEPLÝCH MĚSÍCÍCH A VE DNECH
S PĚKNÝM
....................................................................................................................................................................... 37
TABULKA 8. KLÍČOVÉ INDIKÁTORY PRO HODNOCENÍ PRIORITNÍCH OBLASTÍ STRATEGICKÉHO PLÁNU MĚSTA HODONÍN TABULKA 9.
... 41
JEDNOTLIVÉ OBLASTI AKČNÍHO PLÁNU ZDRAVÍ A KVALITY ŽIVOTA MĚSTA HODONÍN ................................. 46
TABULKA 10. VÝVOJ POČTU DĚTÍ A MLÁDEŽE VE VĚKOVÉ SKUPINĚ 0-17 LET DO ROKU 2016 V HODONÍNĚ ...................... 55 GRAF 2. VÝVOJ POČTU DĚTÍ A MLÁDEŽE VE VĚKOVÉ SKUPINĚ 0-17 LET DO ROKU 2016 V HODONÍNĚ TABULKA
.............................. 56
11. VÝVOJ POČTU OBYVATELSTVA V JEDNOTLIVÝCH VĚKOVÝCH SEGMENTECH DO ROKU 2016
V
HODONÍNĚ .................................................................................................................................................................... 56 TABULKA
12. VÝVOJ
POČTU UŽIVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE SKUPINĚ ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÝCH V JEDNOTLIVÝCH
VĚKOVÝCH SEGMENTECH DO ROKU 2016 V HODONÍNĚ................................................................................................... 57 GRAF V
3. VÝVOJ
POČTU UŽIVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE SKUPINĚ ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÝCH DO ROKU
2016
HODONÍNĚ (CELKEM) ................................................................................................................................................. 58
TABULKA 13. PRIORITY A OPATŘENÍ PRO SKUPINU ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÍ ...................................................................... 59 TABULKA
14. VÝVOJ
POČTU UŽIVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE SKUPINĚ SENIOŘI V JEDNOTLIVÝCH VĚKOVÝCH
SEGMENTECH DO ROKU 2016 V HODONÍNĚ..................................................................................................................... 60 GRAF 4. VÝVOJ POČTU UŽIVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE SKUPINĚ SENIOŘI DO ROKU 2016 V
HODONÍNĚ (CELKEM).... 61
TABULKA 15. PRIORITY A OPATŘENÍ PRO SKUPINU SENIOŘI ............................................................................................. 62 TABULKA
16. VÝVOJ
POČTU UŽIVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB SKUPINY RODINA, DĚTI A MLÁDEŽ V JEDNOTLIVÝCH
VĚKOVÝCH SEGMENTECH DO ROKU 2016 V HODONÍNĚ................................................................................................... 63 GRAF
5. VÝVOJ
POČTU UŽIVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB SKUPINY RODINA, DĚTI A MLÁDEŽ DO ROKU
2016
V
HODONÍNĚ
(CELKEM)...................................................................................................................................................................... 64 TABULKA
18. VÝVOJ
POČTU UŽIVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB SKUPINY SPOLEČENSKY NEPŘIZPŮSOBIVÍ A VYŽADUJÍCÍ
ZVLÁŠTNÍ PÉČI V JEDNOTLIVÝCH VĚKOVÝCH SEGMENTECH DO ROKU 2016 V HODONÍNĚ ................................................ 66
- 88 -
GRAF
6. VÝVOJ POČTU UŽIVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB SKUPINY NEPŘIZPŮSOBIVÍ A VYŽADUJÍCÍ ZVLÁŠTNÍ PÉČI
DO ROKU
2016 V HODONÍNĚ (CELKEM) ........................................................................................................................................ 66 TABULKA 19. PRIORITY A OPATŘENÍ PRO SKUPINU SPOLEČENSKY NEPŘIZPŮSOBIVÍ A VYŽADUJÍCÍ ZVLÁŠTNÍ PÉČI ............ 67 TABULKA 20. PŘEDPOKLÁDANÉ NÁKLADY NA REALIZACI PROJEKTU ............................................................................... 72 TABULKA 21. SKUTEČNÉ NÁKLADY NA REALIZACI PROJEKTU ......................................................................................... 72 TABULKA 22. EMISE ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK PRODUKOVANÉ REGIONÁLNÍM CENTREM .................................................... 73 TABULKA 23. STAV PŘED REALIZACÍ A STAV PO REALIZACI PROJEKTU ............................................................................ 75
- 89 -
Seznam použitých zdrojů NOVÁČEK, Pavel - MEDERLY, Peter a kol.: Strategie trvale udržitelného rozvoje, Společnost pro trvale udržitelný rozvoj, Olomouc, 1996 TŘEBICKÝ, Viktor a kol. autorů: Cesta k udržitelnosti - Ekonomická, sociální a environmentální dimenze udržitelnosti v zemích Visegrádu, 2003, KOLÁŘOVÁ, Hana: Udržitelný rozvoj: Hledání cest, které nekončí, UK Praha Centrum pro otázky životního prostředí, 2006 GANGULY, Prabir - PÍŠEK, Tomáš a kol.: Agenda 21 a lokální udržitelnost, Sdružení environmentálně zaměřených občanů, 1998 GANGULY, Prabir:Trvale udržitelný rozvoj, Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 1997 MOZGA, Jaroslav - VÍTEK, Miloš: Udržitelný rozvoj a řízení rizik, pohrom a krizí, Gaudeamus, Hradec Králové, 2002 Naše společná budoucnost, Světová komise pro životní prostředí a rozvoj, Academia ve spolupráci s MŽP ČR, Praha, 1991 MACHÁČEK, Jaroslav: Ekonomické souvislosti využívání kulturně historických lokalit, VŠE, Praha, 2004 JENÍČEK, Vladimír: Aktuální otázky světové ekonomiky, Globální diskontinuity a trvale udržitelný rozvoj, 3.vyd., VŠE, Praha, 1999 JENÍČEK, Vladimír: Aktuální otázky světové ekonomiky, Ekologická politika Evropské Unie a trvale udržitelný rozvoj, 6.vyd., VŠE, Praha, 2001 KAŠPAR, Jakub - PETROVÁ, Marie: Místní Agenda 21, informace, postupy, kritéria, MŽP ČR, 2006 Česká republika 2003, Deset let udržitelného ? Rozvoje, UK Praha - Centrum pro otázky životního prostředí, 2006 Metodika pro místní Agendy 21 v České republice, MŽP ČR, 2003
- 90 -
Internetové zdroje Instituce, portál Město Hodonín Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Národní síť Zdravých měst ČR Česká informační agentura životního prostředí Ministerstvo životního prostředí Český statistický úřad Ústav pro ekopolitiku, o.p.s. Zoologická zahrada Hodonín Společnost TESPRA Hodonín, s.r.o. Toulcův dvůr Baťův Kanál
Internetový portál http://www.hodonin.eu http://www.timur.cz http://www.nszm.cz http://www.cenia.cz http://www.mzp.cz http://www.czso.cz http://ekopolitika.cz/ http://www.zoo-hodonin.cz/ http://www.tespra-hodonin.cz/ http://www.toulcuvdvur.cz/ http://www.batacanal.cz
- 91 -
Přílohy Příloha č. 1 - Sada indikátorů ke Strategii udržitelného rozvoje ČR z roku 2004 87 1. Ekonomický pilíř: posilování konkurenceschopnosti ekonomiky a HDP na osobu b podíl vládního deficitu/přebytku na HDP, podíl vládního dluhu na HDP c podíl běžného účtu platební bilance na HDP d produktivita práce e přepravní náročnost v dopravě f energetická náročnost HDP g spotřeba primárních energetických zdrojů h podíl energie z obnovitelných zdrojů 2. Environmentální pilíř: ochrana přírody, ŽP, přírodních zdrojů a krajiny, environmentální limity a emise CO2 ekvivalentní na obyvatele b emise CO2 na jednotku HDP c materiálová spotřeba d podíl materiálově využitých odpadů na celkové produkci odpadů e spotřeba průmyslových hnojiv f spotřeba pesticidů g index běžných druhů volně žijících ptáků h index defoliace i podíl ekologického zemědělství výdaje na ochranu životního prostředí, veřejné výdaje na ochranu životního j prostředí 3. Sociální pilíř: posílení sociální soudržnosti a stability a očekávaná délka života b míra úmrtnosti c obecná míra nezaměstnanosti d registrovaná míra nezaměstnanosti e míra nezaměstnanosti starších pracovníků f regionální rozptyl zaměstnanosti g populace žijící pod hranicí chudoby před a po sociálních transferech
87
Indikátory Strategie udržitelného rozvoje ČR (online). Internetový portál CENIA. Dostupné z URL: http://issar.cenia.cz/issar/page.php?id=359, (25.3.2008)
- 92 -
4. Výzkum, vývoj, vzdělávání a nejvyšší dosažené vzdělávání b hrubé domácí výdaje na výzkum a vývoj c přístup k internetu 5. Evropský a mezinárodní kontext a celková zahraniční spolupráce 6. Správa věcí veřejných a index vnímání korupce b dostupnost veřejných služeb kultury c průměrná délka soudního řízení d pokrytí území ČR schválenou územně plánovací dokumentací obcí e občanská společnost
- 93 -
Příloha č. 2 – Cíle evropské strategie Světové zdravotnické organizace do roku 2015 88 Cíl 1. Solidarita pro zdraví v evropském regionu Cíl 2. Spravedlnost ve zdraví Cíl 3. Zdravý začátek života Cíl 4. Zdraví mládeže do 18 let Cíl 5. Zdravé stárnutí Cíl 6. Zlepšení duševního zdraví Cíl 7. Snížení výskytu přenosných nemocí Cíl 8. Snížení výskytu neinfekčních onemocnění Cíl 9. Snížení výskytu poranění způsobených násilím a úrazy Cíl 10. Zdravé a bezpečné životní prostředí Cíl 11. Zdravější životní styl Cíl 12. Snížení škod způsobených alkoholem, drogami a tabákem Cíl 13. Podmínky a příležitosti pro zdraví Cíl 14. Multisektoriální odpovědnost za zdraví Cíl 15. Integrovaný zdravotní styl Cíl 16. Řízení v zájmu kvality péče Cíl 17. Financování zdravotnictví a rozdělování finančních zdrojů Cíl 18. Rozvoj lidských zdrojů v zájmu zdraví Cíl 19. Výzkum a znalosti v zájmu zdraví Cíl 20. Mobilizace partnerů pro zdraví Cíl 21. Politika a strategie v zájmu zdraví pro všechny
88
Cíle evropské strategie Světové zdravotnické organizace do roku 2015 (online). Internetový portál Národní sítě zdravých měst. Dostupné z URL: http://www.nszm.cz/cb21/asp/ibrana.asp?id=3593, (25.3.2008)
- 94 -
Příloha č. 3 - NEHAP ČR - priority 89 Hlavní zdravotní problémy: 1. srdeční cévní choroby, 2. nádorová onemocnění, 3. úrazy, 4. narušování přirozené obměny populace, 5. patologické změny imunity, 6. duševní nemoci, 7. drogové závislosti, 8. HIV/AIDS a jiné významné infekce, 9. vrozené a systémové vady dětí. Na základě těchto zdravotních problémů byla jako hlavní priorita stanovena změna životního stylu ve smyslu: 10. pozitivní změny výživových zvyklostí, 11. snižování prevalence kuřáctví, 12. omezování a zvládání nadměrného stresu, 13. zlepšení reprodukčního zdraví, 14. snížení spotřeby alkoholu, 15. optimalizace pohybové aktivity. problémy politiky životního prostředí trvalého charakteru: 16. ochrana klimatu cestou snižování emisí "skleníkových" plynů, 17. ochrana ozónové vrstvy Země, 18. ochrana biologické a krajinné rozmanitosti, 19. zvyšování povědomí občanů o významu ochrany životného prostředí. Ve střednědobém horizontu je prvořadou prioritou oblast ochrany vod a půdy a bude narůstat význam dalších aktivit: 20. postupné zvyšování schopnosti krajiny zadržovat vodu a odolnosti krajiny vůči vodní erozi, 21. pokračující rekonstrukce lesních porostů v oblastech poškozených emisemi, 22. pokračující obnova území devastovaných hornickou činností, 23. zajištění takové struktury využívání území, která povede ke zlepšení přírodní infrastruktury a bude podmínkou efektivity složkové ochrany (ochrana vod, horninové prostředí, půdy a klimatu a snižování hlučnosti).
89
Akční plán životního prostředí a zdraví ČR (online). Internetový portál Národní sítě zdravých měst. Dostupné z URL: http://www.nszm.cz/cb21/asp/ibrana.asp?id=5492, (1.5.2008)
- 95 -
Příloha č. 4 - Dotazníkové šetření ke Strategickému plánu města Hodonín90 PRIOR - NÁSTROJ PRO VYHODNOCOVÁNÍ PRIORIT MĚSTA
STAV (1-5)
1-ŠPATNÝ
DŮLEŽITOST (1-5)
1-NEDŮLEŽITÉ
5-VÝBORNÝ 5-DŮLEŽITÉ
1
NEVÍM NEUMÍM POSOUDIT
STAV ŽIVOTA MĚSTA 1 IMAGE MĚSTA Z VAŠEHO ÚHLU POHLEDU IMAGE MĚSTA Z POHLEDU TURISTY (JAK VNÍMÁ MĚSTO TURISTA?) PROPAGACE (NAPŘ. ÚČAST NA VELETRZÍCH 3 A VÝSTAVÁCH - PUBLIKACE) MĚSTA GOODWILL MĚSTA (POVĚST MĚSTA, 4 PUBLICITA DOBRÝCH PŘÍKLADŮ) 2
2
STAV ŽP A ÚROVEŇ PÉČE MĚSTA 1 STAV OVZDUŠÍ VE MĚSTĚ 2 STAV EKOSYSTÉMŮ VE MĚSTĚ 3 ČISTOTA VE MĚSTĚ 4 ZELEŇ VE MĚSTĚ A PÉČE O NI
3
4
STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ 1 KVALITA, SDÍLNOST VIZE A PRIORIT MĚSTA ÚSPĚŠNOST REALIZACE DLOUHODOBÝCH 2 PROJEKTŮ ÚROVEŇ SPOLUPRÁCE S PARTNERSKÝMI 3 MĚSTY A SE SLOVENSKEM ZAPOJENÍ VEŘEJNOSTI (ZÁJMOVÝCH SKUPIN) DO ŽIVOTA MĚSTA ZAPOJENÍ OBČANŮ DO PROCESŮ 1 STRATEGICKÉHO A JINÉHO PLÁNOVÁNÍ KVALITA A ÚPLNOST REAKCE ÚŘADU NA 2 PODNĚTY OBČANŮ DOSTUPNOST KVALITNÍCH A AKTUÁLNÍCH 3 INFORMACÍ PRO VEŘEJNOST ZAPOJENÍ DĚTÍ A MLÁDEŽE DO REALIZACE 4 PROJEKTŮ VE MĚSTĚ PARTICIPACE VEŘEJNOSTI V PÉČI O ŽIVOTNÍ 5 PROSTŘEDÍ
90
Dotazníkové šetření ke Strategickému plánu města Hodonín (online). Internetový portál města Hodonín. Dostupné z URL: http://www.hodonin.eu/vismo/dokumenty2.asp?id_org=4041&id=289339&p1=36686, (24.5.2008)
- 96 -
5 ZAMĚSTNANOST VE MĚSTĚ NABÍDKA OBOUSTRANNĚ VÝHODNÉ SPOLUPRÁCE MĚSTA PRO INVESTORY ÚROVEŇ A DOSTUPNOST 2 DLOUHODOBÝCH PRACOVNÍCH PŘÍLEŽITOSTÍ POMOC MĚSTA SPECIFICKÝM SKUPINÁM (SENIOŘI, ABSOLVENTI STŘEDNÍCH ŠKOL) 3 PŘI PŘEKONÁVANÍ BARIÉR (NAPŘ. REKVALIFIKACE) PODPORA NEZISKOVKÁM JAKO 4 SEGMENTU S POTENCIÁLEM NOVÝCH PRACOVNÍCH MÍST PODNIKÁNÍ VE MĚSTĚ KOMUNIKACE SE STÁVAJÍCÍMI 1 PODNIKATELSKÝMI SUBJEKTY SPOLUPRÁCE MĚSTA S HOSPODÁŘSKOU 2 KOMOROU A PROFESNÍMI SVAZY PODPORA PODNIKATELSKÝCH AKTIVIT V 3 OBLASTI SLUŽEB, CESTOVNÍHO RUCHU, VÝROBY VYUŽITÍ OPUŠTĚNÝCH VÝROBNÍCH 4 AREÁLŮ KVALITA VZDĚLÁVÁNÍ VE MĚSTĚ MĚSTO PODPORUJE ZÁJMOVOU ČINNOST 1 JAKO SOUČÁST CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ OBČANŮ MĚSTO PODPORUJE UDRŽENÍ A 2 ROZŠÍŘENÍ STŘEDNÍHO A VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ ÚROVEŇ ZÁKLADNÍHO ŠKOLSTVÍ A 3 PŘEDŠKOLNÍ VÝCHOVY VOLNÝ ČAS A ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL 1
6
7
8
PROPAGACE ZDRAVÉHO ŽIVOTNÍHO STYLU (FYZICKÉ A DUŠEVNÍ ZDRAVÍ) PODPORA VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT PRO 2 OBYVATELE DOSTATEK A DOSTUPNOST KVALITNÍCH 3 PLOCH PRO VYUŽITÍ VOLNÉHO ČASU ÚROVEŇ VYUŽITÍ ZAŘÍZENÍ MĚSTA (NAPŘ. 4 ZOO, KOUPALIŠTĚ, VÍCEÚČELOVÁ SPORTOVNÍ HALA) CESTOVNÍ RUCH A PÉČE O PAMÁTKY ÚROVEŇ OCHRANY KULTURNÍCH A 1 TECHNICKÝCH PAMÁTEK A JEJICH VYUŽITÍ ÚROVEŇ VYUŽITÍ VODNÍ TURISTICKÉ A CYKLISTICKÉ DOPRAVY (NAPŘ. BAŤŮV 2 KANÁL, VINAŘSKÉ STEZKY) - MÍSTNÍ A REGIONÁLNÍ NÁVAZNOST 3 PROPAGACE CESTOVNÍHO RUCHU DOSTUPNOST LEVNÉHO A KVALITNÍHO 4 UBYTOVÁNÍ 1
9
- 97 -
10 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA FUNKČNOST SYSTÉMU ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ STAV ENERGETIKY VE MĚSTĚ (ÚROVEŇ PLYNOFIKACE, VYUŽITÍ ALTERN. ZDROJŮ, 2 ZPŮSOB CENTR. VYTÁPĚNÍ) A JEJÍ VLIV NA ŽP FUNKČNOST DOPRAVNÍHO SYSTÉMU 3 (PRO PĚŠÍ, CYKLISTY A AUTOMOBILOVOU DOPRAVU VČETNĚ MHD, PARKOVÁNÍ) REGIONÁLNÍ A NADREGIONÁLNÍ 4 DOSTUPNOST MĚSTA 5 STAV MÍSTNÍCH KOMUNIKACÍ KVALITA A FUNKČNOST INŽENÝRSKÝCH SÍTÍ V MAJETKU MĚSTA, JEJICH ROZŠIŘOVÁNÍ A ÚDRŽBA S OHLEDEM NA 6 DLOUHODOBÉ POTŘEBY MĚSTA (DEŠŤOVÁ A SPLAŠKOVÁ KANALIZACE, ROZVODY CZT…) SLUŽBY OBČANŮM ÚROVEŇ ZDRAVOTNICTVÍ (NEMOCNICE, 1 REHABILITACE, ZÁKLADNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE) A SOCIÁLNÍCH SLUŽEB OBCHODNÍ SÍŤ (KVALITA A 2 KOMPLEXNOST) ÚROVEŇ KOMUNÁLNÍCH SLUŽEB (NAPŘ. 3 ČISTÍRNA …) DOSTUPNOST A ÚROVEŇ KULTURY VE 4 MĚSTĚ SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOST ÚROVEŇ PROSTŘEDÍ PRO 1 HENDIKEPOVANÉ A SENIORY A JEJICH INTEGRACE DO SPOLEČNOSTI PODPORA DIALOGU A SPOLUPRÁCE MEZI 2 ROZDÍLNÝMI SOCIÁLNÍMI A KULTURNÍMI SKUPINAMI VE MĚSTĚ INFORMOVANOST SPOLEČNOSTI V 3 OBLASTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB 1
11
12
13 BEZPEČNOST VE MĚSTĚ 1 FUNGUJÍCÍ MĚSTSKÁ A STÁTNÍ POLICIE OCHRANA MAJETKU MĚSTA A JEHO 2 OBČANŮ (NAPŘ. FUNKČNOST KAMEROVÉHO SYSTÉMU) 3 ÚROVEŇ PREVENCE KRIMINALITY ÚROVEŇ KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ PŘI 4 MIMOŘÁDNÝCH SITUACÍCH (NAPŘ. OBRANA PROTI POVODNÍM)
- 98 -
14 STAV A DOSTUPNOST BYDLENÍ VE MĚSTĚ 1
DOSTUPNOST BYDLENÍ VČETNĚ POZEMKŮ K INDIVIDUÁLNÍ VÝSTAVBĚ
2 FUNGUJÍCÍ TRH S BYTY KVALITA BYDLENÍ VE MĚSTĚ (NAPŘ. 3 VELIKOST BYTŮ, PROSTŘEDÍ, PARKOVÁNÍ, GARÁŽOVÁNÍ, STÁŘÍ BYTŮ) PŘÍLEŽITOST PRO MLADÉ (NAPŘ. 4 ZVÝHODNĚNÍ MLADÝCH RODIN) SNIŽOVÁNÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI 5 BUDOV
- 99 -
Příloha č. 5 – Hodnocení občanů průběhu a obsahu veřejného fóra konaného 3.12.2007 v Hodoníně 91
VEŘEJNÉ FÓRUM S OBČANY NAVRHNĚTĚ SI V JAKÉM MĚSTĚ CHCETE ŽÍT
Hodnocení průběhu akce účastníky prostřednictvím rozdaného dotazníku Bylo odevzdáno 29 vyplněných dotazníků (ze 78 přítomných)
Veřejné fórum 1nejlepší - 5 nejhorší 1 2 3 4
Už ite čn os t Za jím av os At t mo sfé ra ak ce
Ob sa ha
ro zs ah pr og ram u Sr oz um ite Mo lno de st rac Př e íle / fa žit cil os ita tp ce ro ak tiv ní úč as t
5
91
Hodnocení veřejného fóra města Hodonín (online). Internetový portál města Hodonín. Dostupné z URL: http://www.hodonin.eu/VismoOnline_ActionScripts/File.aspx?id_org=4041&id_dokumenty=1018969, (24.5.2008)
- 100 -
