Pùvodní práce
HODNOCENÍ BOLESTI V KRÈNÍM ÚSEKU PÁTEØE A PØÍNOS DOTAZNÍKU NECK DISABILITY INDEX ASSESSMENT OF THE NECK PAIN AND CONTRIBUTION OF THE NECK DISABILITY INDEX MIRKA BEDNAØÍKOVÁ, JAROSLAV OPAVSKÝ Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta tìlesné kultury, Katedra fyzioterapie, Olomouc SOUHRN Vertebrogenní algický syndrom krèní páteøe zasahuje jak do oblasti somatické, tak i psychické a sociální. Hlavním tématem prezentované studie bylo hodnocení stavu pacientù s bolestmi krèní páteøe, vèetnì hodnocení bolesti a disability. Do výzkumu bylo zaøazeno celkem 41 pacientù s vertebrogenním algickým syndromem krèní páteøe, kteøí byli rozdìleni na dvì skupiny – na soubor pacientù s cervikokraniálním syndromem (soubor CC) a na soubor pacientù s cervikobrachiálním syndromem (soubor CB). Údaje byly získávány pomocí anamnestického rozhovoru, kineziologického vyšetøení, dotazníkù bolesti a algofunkèních dotazníkù – krátké formy dotazníku bolesti McGillovy univerzity, dotazníku interference bolestí s denními aktivitami a dotazníku Neck Disability Index (NDI). Pøi srovnání výsledných hodnot dosažených v obou souborech bylo zjištìno, že u všech použitých dotazníkù dosahoval soubor CC vyšších prùmìrných hodnot ve srovnání se souborem CB. Pro indexy PRI-T a PRI-A (z krátké formy dotazníku bolesti McGillovy univerzity) byl tento rozdíl statisticky významný. V kineziologickém nálezu byl mezi obìma soubory zjištìn statisticky významný rozdíl v hodnotách Èepojova testu a rozdíl ve stereotypu abdukce v ramenním kloubu. Známky zvýšené nervosvalové dráždivosti (zjišśované pomocí Chvostkovy a Trömnerovy zkoušky) byly prokázány pøibližnì u poloviny všech pacientù zaøazených do našeho výzkumného souboru. U souboru CC byl výskyt známek zvýšené nervosvalové dráždivosti vyšší než u pacientù souboru CB. Použité dotazníkové metody pøispìly ke zjištìní rozdílù mezi obìma soubory, kde nejvìtší pøínos pøedstavovaly údaje z NDI. Klíèová slova: bolesti krèní páteøe, cervikokraniální syndrom, cervikobrachiální syndrom, dotazníky bolesti, algofunkèní dotazník, Neck Disability Index
SUMMARY The vertebrogenic pain syndrome of cervical spine affects both somatic and psychological and social areas. The leading topic of the present study was the evaluation of patients with neck pain, including assessments of the pain and disability. The survey included a total of 41 patients with vertebrogenic algic syndrome of the cervical spine. They were divided into two groups – a group of patients with cervicocranial syndrome (CC group) and a group of patients with cervicobrachial syndrome (CB group). Data were collected through anamnesis interview, kinesiologic examination, pain questionnaires and algofunctional questionnaires, i.e. – the short-form McGill Pain Questionnaire, the Questionnaire of pain interference with daily activities and the Neck Disability Index (NDI). When comparing the findings achieved in the two groups it was found that in all the questionnaires the CC group reached the higher average values in comparison with the CB group. For indices of PRI-T and PRI-A (from the short-form McGill Pain Questionnaire), this difference was statistically significant. What the kinesiological finding showed is that between the two groups there was a statistically significant difference in values of the neck flection test according to Èepoj, and a difference in the stereotype of abduction in the shoulder joint. Signs of increased neuromuscular excitability (according to the Chvostek’s and Trömner’s tests) were detected in approximately half of all patients included in our research group. For the CC group the occurrence of signs of the increased neuromuscular excitability was higher than in patients of the CB group. Applied questionnaire methods contributed to detect differences between the two groups, where the greatest benefit represented the data from NDI. Key words: neck pain, cervicocranial syndrome, cervicobrachial syndrome, pain questionnaires, algofunctional questionnaire, Neck Disability Index
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK DIBDA – dotazník interference bolestí s denními aktivitami; NDI – Neck Disability Index; ODI – Oswestry Disability Index; PRI-A – ukazatel hodnotící afektivní složku bolesti; PRI-S – ukazatel hodnotící senzorickou složku bolesti; PRI-T – celkový index bolesti; SF-MPQ – krátká forma dotazníku bolesti McGillovy univerzity; soubor CB – soubor pacientù s cervikobrachiálním syndromem; soubor CC – soubor pacientù s cervikokraniálním syndromem; VAS – vizuální analogová škála; WOMAC – Western Ontario and McMaster Universities Osteoarthritis Index; YLD – years lived with disability
INDEX TO ABBREVIATIONS DIBDA – Questionnaire of Pain Interference with Daily Activities; NDI – Neck Disability Index; ODI – Oswestry Disability Index; PRI-A – Pain Rating Index (Affective); PRI-S – Pain Rating Index (Sensory); PRI-T – Pain Rating Index (Total); SF-MPQ – Short-form McGill Pain Questionnaire; soubor CB – group of patients with cervicobrachial syndrome; soubor CC – group of patients with cervicocranial syndrome; VAS – Visual Analogue Scale; WOMAC – Western Ontario and McMaster Universities Osteoarthritis Index; YLD – years lived with disability
150
BOLEST ROÈNÍK 18 2015 ÈÍSLO 3
Cíle práce Cílem práce bylo zhodnocení stavu pacientù s bolestmi krèní páteøe – konkrétnì pacientù s cervikokraniálním a cervikobrachiálním syndromem, a následné porovnání tìchto dvou skupin mezi sebou. Pozornost byla zamìøena BOLEST ROÈNÍK 18 2015 ÈÍSLO 3
pøedevším na subjektivní hodnocení bolesti a jejího vlivu na vykonávání bìžných denních aktivit (resp. na míru disability) vyšetøovaných pacientù. Nezbytným dílèím cílem byl transkulturální pøeklad originální anglické verze dotazníku NDI do èeského jazyka, aby mohl být aplikován u èeských pacientù zaøazených do naší studie. Metodika Charakteristika souborù Do studie bylo zaøazeno celkem 41 pacientù s vertebrogenním algickým syndromem v oblasti krèní páteøe (bez koøenové symptomatiky nebo s koøenovou symptomatikou), a to buï s propagací bolestí do hlavy (cervikokraniální syndrom), nebo s propagací bolestí do horní konèetiny (cervikobrachiální syndrom). Podle anamnézy a klinického nálezu tak byli pacienti rozdìleni do dvou skupin – do souboru pacientù s cervikokraniálním syndromem (dále jen soubor CC) a do souboru pacientù s cervikobrachiálním syndromem (dále jen soubor CB). Vìkové rozmezí celého souboru bylo 30–61 let a prùmìr 50,1 let. Mezi vyluèující kritéria zaøazení do výzkumu patøily následující diagnózy nebo stavy postihující páteø: zánìty, nádory, osteoporóza, traumata a vývojové anomálie. Dále nebyli zahrnuti pacienti se systémovými revmatickými onemocnìními (revmatoidní artritida, ankylozující spondylitida apod.), s viscerálními poruchami a rovnìž nemocní, jejichž hlavní potíže byly lokalizovány do jiné èásti pohybového systému. Soubor CC zahrnoval 20 pacientù, z toho bylo 14 žen a 6 mužù. Vìkové rozmezí bylo 30–61 let a vìkový prùmìr 49,3 let. Z celkového poètu 20 nemocných s cervikokraniálním syndromem bylo 17 pacientù bez koøenové symptomatiky a 3 pacienti s koøenovou symptomatikou. Podle délky trvání bolestí se u 5 pacientù jednalo o bolest akutní a 15 pacientù mìlo bolesti chronického rázu. Soubor CB zahrnoval 21 pacientù, z toho bylo 13 žen a 8 mužù. Vìkové rozmezí zde bylo 36–60 let a prùmìrný vìk 50,9 let. Z celkového poètu 21 nemocných s cervikobrachiálním syndromem bylo 16 pacientù bez koøenové symptomatiky a 5 pacientù s koøenovou symptomatikou. Podle délky trvání bolestí byla u 3 pacientù bolest akutní a 18 pacientù mìlo bolesti chronického rázu. Získávání dat U všech 41 pacientù obou souborù byla odebrána podrobná anamnéza, provedeno kineziologické vyšetøení a administrovány tøi dotazníky bolesti – krátká forma dotazníku bolesti McGillovy univerzity (SF-MPQ) (Opavský, 2012), dotazník interference bolestí s denními aktivitami (DIBDA) (Opavský, 2012) a Neck Disability Index (NDI) (Bednaøíková a Opavský, 2014; Vernon a Mior, 1991). Anamnestický rozhovor byl odebírán na úvod vyšetøení každého probanda. Byl zamìøen na získání informací o aspektech souvisejících s bolestivými stavy konkrétních pacientù s bolestmi krèní páteøe. Pro detailní posouzení intenzity a kvality bolesti, respektive jejího vlivu na vykonávání bìžných denních aktivit, sloužily tøi výše uvedené dotazníkové metody (SF-MPQ, DIBDA, NDI). 151
Pùvodní práce
Úvod Vertebrogenní algický syndrom krèní páteøe patøí mezi èasté zdravotní potíže a zasahuje jak do oblasti somatické, tak i psychické a sociální. Projevuje se pestrými klinickými pøíznaky, pøièemž pro pacienty bývá nejzávažnìjší právì pøítomnost bolesti, jež negativnì ovlivòuje zvládání bìžných denních aktivit, a zpùsobuje tak disabilitu. Podle studie z roku 2006 se prùmìrná roèní prevalence bolestí krèní páteøe pohybuje kolem 37 % a prùmìrná hodnota prevalence celoživotní dosahuje témìø 50 % celosvìtové populace (Fejer et al., 2006). Roèní incidence bolestí krèní páteøe odpovídá 14,6 %. Na význam tìchto obtíží ukazují rovnìž údaje o prùbìhu a úspìšnosti léèby pacientù s bolestmi v oblasti krèní páteøe, kdy u 23 % pacientù se potíže stávají intermitentními (Côté et al., 2004). Problémem spojeným s bolestmi krèní páteøe je jejich vliv na rozvoj disability. Podle autorù Bednaøíka et al. (2012) jsou vertebrogenní onemocnìní hlavní pøíèinou omezení aktivity u lidí do 45 let. Ve Spojených státech amerických patøily bolesti krèní páteøe mezi lety 1990 a 2010 k onemocnìním s nejvyšší hodnotou tzv. YLD (years lived with disability), která udává zátìž plynoucí ze života s disabilitou. Bolesti v krèním úseku páteøe se zaøadily na ètvrté místo (za vedoucí bolesti dolní èásti zad, depresivní choroby a ostatní muskuloskeletální onemocnìní), pøièemž jejich umístìní se bìhem dvacetileté periody nezmìnilo (US Burden of Disease Collaborators, 2013). Mezi choroby s nejvyššími hodnotami YLD se øadí onemocnìní postihující pohybový aparát – bolesti dolní èásti zad, bolesti krèní páteøe a ostatní muskuloskeletální onemocnìní. Všechny tyto zdravotní obtíže mají spoleèné to, že jejich nejvýznamnìjším symptomem bývá bolest, jež má výrazný vliv jak na subjektivní hodnocení zdravotního stavu pacientem, tak i na zvládání bìžných denních aktivit. Z tohoto dùvodu se jeví jako pøínosné zaøadit do vyšetøení tìchto pacientù dotazníky bolesti, a to zejména nìkterý z tzv. algofunkèních dotazníkù, jež kromì samotného algického stavu hodnotí i vliv bolestí na disabilitu. Vìtšina algofunkèních dotazníkù je zamìøena na urèité diagnózy. Pro pacienty s osteoartrózou je napøíklad nejpoužívanìjším algofunkèním dotazníkem WOMAC (Western Ontario and McMaster Universities Osteoarthritis Index), který pro použití v èeském jazyce pøipravili autoøi Olejárová et al. (2005). Obdobnì pro hodnocení algických stavù a disability u nemocných s bolestmi dolní èásti zad se v Èeské republice využívá èeský pøeklad dotazníku ODI (Oswestry Disability Index) (Mièánková Adamová et al., 2012). Rovnìž pro pacienty s bolestmi krèní páteøe existuje nìkolik algofunkèních dotazníkových metod. Ve svìtì nejpoužívanìjším dotazníkem pro tuto diagnózu je Neck Disability Index (NDI) od Vernona a Miora (1991), jenž je v souèasnosti dostupný také v èeské verzi (Bednaøíková a Opavský, 2014) odsouhlasené autorem originální anglické verze NDI pro použití v èeském jazyce.
Pùvodní práce
SF-MPQ, obsahující indexy PRI-S (ukazatel hodnotící senzorickou složku bolesti), PRI-A (ukazatel hodnotící afektivní složku bolesti), PRI-T (celkový index bolesti) a vizuální analogovou škálu (VAS), byla do vyšetøení zaøazena pro získání informací o intenzitì a kvalitì bolesti a dále o zastoupení jednotlivých deskriptorù bolesti u každého z pacientù. Dotazníky DIBDA a NDI sloužily pro zachycení dopadu bolestivého stavu na vykonávání bìžných denních aktivit (resp. na disabilitu pacienta), pøièemž NDI byl zvolen pro své specifické zamìøení na hodnocení bolesti a disability u pacientù s bolestmi krèní páteøe. Bolest krèní páteøe a její vliv na vykonávání rùzných aktivit je v NDI hodnocena pomocí 10 položek (oddílù). Každý oddíl obsahuje 6 možných tvrzení odstupòovaných a bodovaných podle intenzity bolesti a stupnì omezení dané aktivity (na stupnici 0–5 bodù), kdy první tvrzení (odpovídající nule) znamená nepøítomnost bolesti a/nebo disability a šesté tvrzení (odpovídající pìti bodùm) oznaèuje nejhorší pøedstavitelnou bolest nebo nejvìtší uvedené omezení. Celkové skóre se získává souètem všech bodù dosažených v jednotlivých položkách a lze je vyjadøovat buï pomocí bodového hodnocení (v rozmezí 0–50 bodù), nebo v procentech. Pøi použití bodového hodnocení doporuèuje Vernon (2008) následující interpretaci omezení bìžných denních aktivit pacienta (disability): 0–4 = žádné omezení, 5–14 = mírné omezení, 15–24 = støednì tìžké omezení, 25–34 = tìžké omezení, více než 34 = úplné omezení. DIBDA byl vybrán pro svou struènost a výstižnost, kdy pacient má pouze na jedné stupnici (0–5) urèit dopad bolesti na provádìní každodenních aktivit. Stejnì jako v pøípadì NDI vypovídá nula o stavu zcela bez bolesti a èíslice pìt znaèí neschopnost provádìní denních èinností pro bolest. Vyplòování dotazníkù bylo písemné a pøed jeho zahájením byl každý pacient obeznámen se zpùsobem vyplòování. Kineziologický rozbor byl poslední èástí celkového vyšetøení a zahrnoval následující vyšetøení: aspekèní vyšetøení, funkèní testy páteøe zamìøené na krèní úsek, vyšetøení rozsahu pohybu v krèní páteøi, vyšetøení nejèastìji zkrácených svalù krèní oblasti, vyšetøení pohybových stereotypù (stereotypu flexe šíje a abdukce v ramenním kloubu), vyšetøení bolestivého oblouku, laterální pružení cervikotorakálního pøechodu,
pøítomnost reflexních zmìn ve svalech krèního regionu a neurologické vyšetøení zahrnující zjišśování zvýšené nervosvalové dráždivosti a pøítomnosti koøenové symptomatiky. Pøíprava èeské verze dotazníku NDI Pøedtím, než byl NDI administrován èeským pacientùm, musel být pøeveden do èeského jazyka. Pro vytvoøení èeského dotazníku NDI (pøíloha 1) byla jako vzor použita originální anglická verze NDI (Vernon a Mior, 1991). Pøeklad dotazníku byl realizován pomocí metody dvou nezávislých pøekladù a metody zpìtného pøekladu. Pøi pøekladu šlo hlavnì o zachování významu jednotlivých položek dotazníku, a nikoli o doslovný pøeklad. Na pøekladu se podílela také americká rodilá mluvèí (ovládající na velmi dobré úrovni èeský jazyk) a novì vzniklá èeská verze byla následnì po stránce stylistické a gramatické konzultována s èeskou lingvistkou. Koneèná forma èeské verze dotazníku NDI byla pøedložena pacientùm v rámci našeho výzkumu a pøi vyplòování byly zaznamenávány jejich pøipomínky a dotazy. Celý proces pøekladu NDI je podrobnìji popsán v naší pøedchozí práci (Bednaøíková a Opavský, 2014). Výsledky Při zpracovávání dat z dotazníků i kineziologického vyšetření byla zvlášť zpracována data získaná ze souboru CC a ze souboru CB. Získané hodnoty obou souborů byly mezi sebou následně porovnány. Výsledky krátké formy dotazníku bolesti McGillovy univerzity a vizuální analogové škály Výsledky analýzy dat ukázaly statisticky významný rozdíl v hodnotách PRI-T (celkový index bolesti) mezi skupinou pacientù s cervikokraniálním a cervikobrachiálním syndromem, kdy soubor CC vykazoval vyšší prùmìrnou hodnotu PRI-T (10,4) než soubor CB (7,3). Rovnìž pro index PRI-S (hodnotící somatosenzorickou složku bolesti) a PRI-A (hodnotící afektivní složku bolesti) byly zjištìny vyšší prùmìrné hodnoty u souboru CC. U ukazatele PRI-A byl rozdíl mezi obìma soubory statisticky významný. Hodnoty obou komponent bolesti (PRI-S a PRI-A) i výsledek jejich souètu (PRI-T) jsou pro oba soubory znázornìny v grafu 1.
12 10,4 10 8
7,3
7,2 6,1
CC
6
CB
4
3,2
2
1,2
0 PRI-S
PRI-A
PRI-T
Legenda: CC – soubor CC (soubor pacientù s cervikokraniálním syndromem, n = 20) CB – soubor CB (soubor pacientù s cervikobrachiálním syndromem, n = 21) PRI-S – ukazatel hodnotící senzorickou složku bolesti PRI-A – ukazatel hodnotící afektivní složku bolesti PRI-T – celkový index bolesti
Graf 1: Krátká forma dotazníku bolesti McGillovy univerzity: výsledky indexù PRI-S, PRI-A a PRI-T pro soubor CC a soubor CB
152
BOLEST ROÈNÍK 18 2015 ÈÍSLO 3
2,6 2,5
2,2
2 CC
1,5
CB
1 0,5
Legenda: CC – soubor CC (soubor pacientù s cervikokraniálním syndromem, n = 20) CB – soubor CB (soubor pacientù s cervikobrachiálním syndromem, n = 21) DIBDA – dotazník interference bolestí s denními aktivitami
0 DIBDA
Graf 2: Dotazník interference bolestí s denními aktivitami: výsledky pro soubor CC a soubor CB (na stupnici 0–5)
NDI 40
Legenda: CC – soubor CC (soubor pacientù s cervikokraniálním syndromem, n = 20) CB – soubor CB CC (soubor pacientù s cervikobrachiálním CB syndromem, n = 21) NDI – Neck Disability Index
35,8
35 27,4
procenta
30 25 20 15 10 5 0
Graf 3: Neck Disability Index: celkové (výsledné) skóre pro soubor CC a soubor CB udané v procentech
NDI 2,5
body
2 1,5
CC
1
CB
0,5 0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
CC
1,8
1,15
2
2,05
2,2
1,25
1,8
1,54
1,85
2
CB
1,52
1,05
2,14
1,25
0,71
0,81
1,43
1,17
1,52
1,81
Legenda: CC – soubor CC (soubor pacientù s cervikokraniálním syndromem, n = 20) CB – soubor CB (soubor pacientù s cervikobrachiálním syndromem, n = 21) NDI – Neck Disability Index
Graf 4: Neck Disability Index: výsledky jednotlivých oddílù (oèíslovaných 1–10) dotazníku NDI pro soubor CC a soubor CB (èíselné hodnoty pod jednotlivými oddíly ukazují prùmìrné dosažené hodnoty v jednotlivých oddílech NDI pro soubor CC a soubor CB) BOLEST ROÈNÍK 18 2015 ÈÍSLO 3
153
Pùvodní práce
3
Pùvodní práce
Pøi hodnocení intenzity bolesti pomocí deseticentimetrové VAS, jež je souèástí SF-MPQ, dosáhl soubor CC rovnìž mírnì vyšší prùmìrné hodnoty (4,6 cm) než soubor CB (4,1 cm). Tento rozdíl však nebyl statisticky významný. Výsledky dotazníku interference bolestí s denními aktivitami Vyhodnocení analýzy dat z DIBDA neprokázalo statisticky významný rozdíl mezi obìma soubory. Soubor CC opìt vykazoval vyšší prùmìrné skóre (2,6) než soubor CB (2,2). Dosažená skóre obou souborù jsou znázornìna v grafu 2. Výsledky dotazníku Neck Disability Index Analýza výsledkù z NDI neprokázala statisticky významný rozdíl mezi obìma soubory. Obdobnì jako u ostatních použitých dotazníkù i zde vykazoval soubor CC vyšší prùmìrné celkové skóre disability než soubor CB. Celkové prùmìrné skóre NDI èinilo u souboru CC 35,8 % (což odpovídá støednì tìžkému omezení) a u souboru CB 27,4 % (což odpovídá horní hranici mírného omezení) (graf 3). Rovnìž v jednotlivých oddílech dotazníku dosahoval soubor CC vyšších prùmìrných skóre v porovnání se souborem CB (graf 4). Výjimku tvoøil pouze oddíl hodnotící zvedání (oddíl 3), kde byla vyšší prùmìrná hodnota zaznamenána u souboru CB. Vybrané výsledky kineziologického vyšetøení Vzhledem k obsáhlosti kineziologického vyšetøení, které bylo provádìno v rámci našeho výzkumu, budou v této práci uvedeny jen nìkteré vybrané výsledky. Témìø u všech vyšetøovaných pacientù s bolestmi v oblasti krèní páteøe (tedy u souboru CC i CB) byly pøítomny následující nálezy: horní zkøížený syndrom, patologický stereotyp flexe šíje, zkrácení m. levator scapulae a horní èásti m. trapezius a reflexní zmìny ve vybraných svalech krèní páteøe (m. trapezius, m. levator scapulae, m. sternocleidomastoideus a mm. scaleni). Pokud jde o srovnání kineziologického nálezu mezi obìma soubory (mezi souborem CC a CB), byl zachycen statisticky významný rozdíl mezi obìma soubory v hodnotách Èepojova testu a také pøi testování stereotypu abdukce v ramenním kloubu. V pøípadì Èepojova testu bylo omezení pohybu výraznìjší u souboru CC. Naopak výskyt patologického stereotypu abdukce v ramenním kloubu byl èastìjší u souboru CB. Další rozdíly mezi obìma soubory, které již nedosáhly hranice statistické významnosti, se týkaly laterálního pružení C/Th pøechodu (blokády èastìjší u souboru CC) nebo pøítomnosti bolestivých úponù šíjových svalù na okciput (èastìjší výskyt u souboru CC). Dùležitým nálezem, korespondujícím s našimi pøedchozími nálezy, bylo zjištìní známek zvýšené nervosvalové dráždivosti pomocí Chvostkovy a Trömnerovy zkoušky. Zvýšená nervosvalová dráždivost testovaná pomocí Chvostkova pøíznaku byla prokázána u 51 % všech pacientù zaøazených do výzkumu. Pozitivní Trömnerùv pøíznak byl pøítomen u 41,5 % všech pacientù. Navíc byl objeven rozdíl blížící se hranici statistické významnosti mezi souborem CC a CB. Zvýšená nervosvalová dráždivost (hodnocená pomocí Trömnerovy zkoušky) se èastìji vyskytovala u pacientù souboru CC. 154
Diskuse Hlavním cílem naší studie bylo zhodnocení klinického obrazu a míry omezení (disability) pacientù s bolestmi krèní páteøe – konkrétnì pacientù s cervikokraniálním a cervikobrachiálním syndromem. Nálezy z kineziologického vyšetøení a dotazníkových metod byly mezi obìma soubory porovnány. Stìžejní dotazníkovou metodou našeho výzkumu byl NDI, protože tento algofunkèní dotazník je cílenì urèen pro hodnocení bolesti a disability u pacientù s bolestmi krèní páteøe. NDI byl zvolen pro své pøínosné vlastnosti popisované v odborných studiích. Dle pøehledové studie Schellingerhouta et al. (2012) dosahuje NDI v porovnání s ostatními dotazníky urèenými pro hodnocení bolesti a disability u pacientù s bolestmi krèní páteøe nejlepšího hodnocení, a to hlavnì pokud jde o jeho validitu. Dle Vernona (2008) je NDI v mnoha klinických pøíruèkách schválen jako metoda volby, jež by mìla být zaøazena pøi hodnocení pacientù s bolestmi krèní páteøe. Dotazník NDI je ve svìtì nejèastìji hodnocenou i pøekládanou dotazníkovou metodou urèenou pro pacienty s touto diagnózou (Schellingerhout et al., 2011). V naší studii jsme použili èeskou verzi NDI, která vznikla transkulturálním pøekladem pùvodní verze anglické autorù Vernona a Miora (1991). Obdobnì jako napøíklad u korejské verze NDI (Song et al., 2010) také úèastníci našeho výzkumu nemìli pøi jejím vyplòování závažnìjší problémy a naopak oceòovali fakt, že NDI hodnotí konkrétní situace a úkony, jež odpovídají bìžnému životu. Drobné pøipomínky, které byly pacienty pøi vyplòování NDI vzneseny, nepramenily z pøekladu a nerušily administraci dotazníku. S obdobnými poznámkami pacientù k vyplòování NDI se setkali také autoøi jiné studie, a to Trouli et al. (2008). Konkrétní pøipomínky k vyplòování NDI získané od pacientù jsou popsány v naší pøedchozí práci (Bednaøíková a Opavský, 2014). Pro praxi považujeme za pøínosné porovnání nálezù kineziologického vyšetøení a jednotlivých dotazníkových metod mezi obìma soubory. U všech použitých dotazníkù (respektive èástí dotazníkù) dosahoval soubor CC vyšších prùmìrných hodnot ve srovnání se souborem CB. Dosažení vyšších hodnot v pøípadì všech dotazníkù znaèilo vyšší intenzitu bolesti, respektive vìtší disabilitu u souboru CC. V pøípadì indexù PRI-T a PRI-A (z dotazníku SF-MPQ) byl tento rozdíl statisticky významný, pøièemž nejvýraznìjší rozdíl mezi obìma soubory byl patrný pøi porovnání výsledkù indexu PRI-A hodnotícího afektivní (emoèní) složku bolesti. Anamnestická data poukázala na vyšší závislost vzniku èi zhoršení bolestí v krèním úseku páteøe na emoèním stresu u souboru CC než u souboru CB, což je v souladu s výsledky studie Watsona a Trotta (1993), podle které 73 % ze zkoumaných pacientù s cervikokraniálním syndromem uvedlo jako vyvolávající faktor bolesti emocionální stres. Vyšetøení odhalila vysokou èetnost známek zvýšené nervosvalové dráždivosti (zjišśované pomocí Chvostkovy a Trömnerovy zkoušky), a to zhruba u poloviny všech pacientù zaøazených do našeho výzkumného souboru. Potvrdila se tak zjištìní, jež ve své publikaci uvádí Opavský (2011). Známky zvýšené nervosvalové dráždivosti byly èastìjší u souboru CC. U souboru CB se naopak èastìji vyskytoval patologický stereotyp abdukce v ramenních kloubech (v pøípadì levého ramenního kloubu byl rozdíl mezi obìma soubory statisticky významný). Tento fenomén odpovídá i hodnotám ve tøetím
BOLEST ROÈNÍK 18 2015 ÈÍSLO 3
Závìr Pøi posuzování stavu pacientù s vertebrogenním algickým syndromem krèní páteøe je vhodné kromì klasického anamnestického rozhovoru a kineziologického vyšetøení zaøazení i nìkteré z dotazníkových metod urèených pro hodnocení algických stavù. Pøínosné jsou zejména takzvané algofunkèní dotazníky, které kromì bolesti hodnotí i její vliv na vykonávání každodenních èinností. Mezi tyto dotazníky patøí napøíklad dotazník NDI, který byl vytvoøen speciálnì pro hodnocení bolesti a disability u pacientù s bolestmi krèní páteøe. Vyplòování dotazníku NDI je pro pacienty nenároèné, neboś je pro nì snazší hodnocení konkrétní situace než pouhý popis bolesti.
8. Opavský J. Vyšetřování osob s algickými syndromy a klinické a experimentální metody hodnocení bolesti. In: Rokyta R, Kršiak M, Kozák J, eds. Bolest. Monografie algeziologie. Praha: Tigis, 2012:176–184. 9. Schellingerhout JM, Heymans MW, Verhagen AP, de Vet HC, Koes BW, Terwee CB. Measurement properties of translated versions of neck-specific questionnaires: a systematic review. BMC Medical Research Methodology 2011;11.On-line]. Retrieved 24. 3. 2015 from World Wide Web: http://www.biomedcentral.com/content/pdf/1471-2288-11-87.pdf. 10. Schellingerhout JM, Verhagen AP, Heymans MW, Koes BW, de Vet HC, Terwee CB. Measurement properties of disease-specific questionnaires in patients with neck pain: a systematic review. Qual Life Res 2012;21:659–670. 11. Song KJ, Choi BW, Choi BR, Seo GB. Cross-cultural adaptation and validation of the Korean version of the neck disability index. Spine 2010;35:E1045-E1049. 12. Trouli MN, Vernon H, Kakavelakis KN, Antonopoulou MD, Paganas AN, Lionis CD. Translation of the Neck Disability Index and validation of the Greek version in a sample of neck pain patiens. BMC Musculoskeletal Disorders 2008;9.On-line]. Retrieved 15. 3. 2015 from World Wide Web:
. 13. US Burden of Disease Collaborators. The state of the US health, 19902010: burden of diseases, injuries, and risk factors. J Amer Med Assoc 2013;310:591–608.
Literatura
14. Vernon H. The Neck Disability Index: state-of-the-art, 1991–2008. J Manipulative Physiol Ther 2008;31:491–502.
1. Bednařík J, Kadaňka Z, Häckel M, Neradilek F, Skála B. Bolesti v zádech. In: Rokyta R, Kršiak M, Kozák J, eds. Bolest. Monografie algeziologie. Praha: Tigis, 2012:513–535.
15. Vernon H, Mior S. The Neck Disability Index: a study of reliability and validity. J Manipulative Physiol Ther 1991;14:409–415.
2. Bednaříková M, Opavský J. Česká verze dotazníku Neck Disability Index a její použití u pacientů s bolestmi krčního úseku páteře. Rehabil Fyz Lék 2014;21:180–186.
16. Watson DH, Trott PH. Cervical headache: an investigation of natural head posture and upper cervical flexor muscle performance. Cephalalgia 1993;13:272–284.
3. Côté P, Cassidy JD, Carroll LJ, Kristman V. The annual incidence and course of neck pain in the general population: a population-based cohort study. Pain 2004;112:267–273. 4. Fejer R, Kyvik KO, Hartvigsen J. The prevalence of neck pain in the world population: a systematic critical review of the literature. Spine 2006;15:834–848. 5. Mičánková Adamová B, Hnojčíková M, Voháňka S, Dušek L. Oswestry dotazník, verze 2.1a – výsledky u pacientů s lumbální spinální stenózou, srovnání se starší verzí dotazníku. Cesk Slov Neurol N 2012;75:460–467. 6. Olejárová M, Šléglová O, Dušek L, Vencovský J, Pavelka K. Hodnocení funkčního postižení u pacientů s gonartrózou – validizace české verze dotazníku WOMAC. Čes Revmatol 2005;13:47–53. 7. Opavský J. Bolest v ambulantní praxi. Od diagnózy k léčbě častých bolestivých stavů. Praha: Maxdorf, 2011.
BOLEST ROÈNÍK 18 2015 ÈÍSLO 3
Mgr. Mirka Bednaøíková Katedra fyzioterapie Fakulta tìlesné kultury Univerzita Palackého v Olomouci tø. Míru 117 771 11 Olomouc E-mail: [email protected] Do redakce pøišlo: 27. 5. 2015 K publikaci pøijato: 18. 7. 2015
155
Pùvodní práce
oddílu dotazníku NDI (zvedání), v nìmž soubor CB jako v jediném oddílu dotazníku dosáhl vyšší prùmìrné hodnoty než soubor CC. Z výše popsaných rozdílù ve výsledcích obou souborù je vidìt pøínos použitých metod v zachycení odlišností mezi pacienty s cervikokraniálním a cervikobrachiálním syndromem.
Pùvodní práce
Pøíloha 1
NECK DISABILITY INDEX (NDI) Jméno a pøíjmení ........................................................................................................ Datum ......................... Skóre .................
Oddíl 1 – Intenzita bolesti V tomto okamžiku nemám žádnou bolest. V tomto okamžiku je bolest mírná. V tomto okamžiku je bolest støednì silná. V tomto okamžiku je bolest dost silná. V tomto okamžiku je bolest velice silná. V tomto okamžiku je bolest nejhorší, jakou si dovedu pøedstavit. Oddíl 2 – Péèe o vlastní osobu (umývání, oblékání) Mohu se o sebe postarat normálnì, bez vyvolání bolesti. Mohu se o sebe postarat normálnì, ale zpùsobuje (vyvolává) mi to bolest. Péèe o vlastní osobu je bolestivá a jsem pøi ní pomalý a opatrný. Potøebuji urèitou pomoc, ale vìtšinu péèe o vlastní osobu zvládám. Potøebuji pomoc každodennì ve vìtšinì úkonù péèe o vlastní osobu. Neobléknu se, umývám se s obtížemi a zùstávám na lùžku. Oddíl 3 – Zvedání Mohu zvedat tìžké pøedmìty/vìci bez bolesti (bez vyvolání bolesti). Mohu zvedat tìžké pøedmìty/vìci, ale zpùsobuje (vyvolává) mi to bolest. Bolest mi brání ve zvedání tìžkých pøedmìtù/vìcí z podlahy, ale mohu to zvládnout, pokud jsou vhodnì umístìny (napø. na stole). Bolest mi brání ve zvedání tìžkých pøedmìtù/vìcí z podlahy, ale mohu zvládnout zvedání lehkých nebo støednì tìžkých pøedmìtù/ vìcí, pokud jsou vhodnì umístìny. Mohu zvedat jen lehké vìci/pøedmìty. Nemohu zvedat nebo nosit vùbec nic. Oddíl 4 – Ètení Mohu èíst, kolik chci, bez bolesti šíje (krèní páteøe). Mohu èíst, kolik chci, s mírnou bolestí šíje (krèní páteøe). Mohu èíst, kolik chci, se støednì silnou bolestí šíje (krèní páteøe). Nemohu èíst, kolik chci, kvùli støednì silné bolesti šíje (krèní páteøe). Mohu èíst jen s obtížemi kvùli silným bolestem šíje (krèní páteøe). Nemohu èíst vùbec. Oddíl 5 – Bolesti hlavy Nemám vùbec bolesti hlavy. Mám obèas mírné bolesti hlavy. Mám obèas støednì silné bolesti hlavy. Mám støednì silné bolesti hlavy, které pøicházejí èasto. Mám silné bolesti hlavy, které pøicházejí èasto. Mám bolesti hlavy témìø poøád.
156
BOLEST ROÈNÍK 18 2015 ÈÍSLO 3
Pùvodní práce
Oddíl 6 – Soustøedìní Mohu se plnì soustøedit, když chci, a to bez obtíží. Mohu se plnì soustøedit, když chci, ale s malými obtížemi. Mám urèité obtíže, když se chci soustøedit. Mám znaèné obtíže, když se chci soustøedit. Mám výrazné obtíže, když se chci soustøedit. Nemohu se vùbec soustøedit. Oddíl 7 – Práce Mohu dìlat tolik práce, kolik chci. Mohu dìlat svou obvyklou práci, ale nic více. Mohu dìlat vìtšinu svých obvyklých prací, ale nic více. Nemohu dìlat (vykonávat) svou obvyklou práci. Mohu stìží dìlat vùbec nìjakou práci. Nemohu dìlat vùbec žádnou práci. Oddíl 8 – Øízení Mohu øídit automobil bez bolestí šíje (krèní páteøe). Mohu øídit automobil, jak dlouho chci, ale s malými bolestmi šíje (krèní páteøe). Mohu øídit automobil, jak dlouho chci, ale se støednì silnými bolestmi šíje (krèní páteøe). Nemohu øídit automobil, jak dlouho chci, kvùli støednì silným bolestem šíje (krèní páteøe). Mohu øídit automobil jen stìží kvùli silným bolestem šíje (krèní páteøe). Nemohu svùj automobil øídit vùbec. Oddíl 9 – Spánek Nemám žádné potíže se spaním. Mùj spánek je lehce narušen (ménì než 1 hodina nespavosti). Mùj spánek je mírnì narušen (1–2 hodiny nespavosti). Mùj spánek je dosti („støednì“) narušen (2–3 hodiny nespavosti). Mùj spánek je výraznì narušen (3–5 hodin nespavosti). Mùj spánek je úplnì narušen (5–7 hodin nespavosti). Oddíl 10 – Volnoèasové aktivity (zájmy) Jsem schopen provozovat všechny své volnoèasové aktivity/rekreaèní aktivity/zájmy zcela bez bolestí šíje (krèní páteøe). Jsem schopen provozovat všechny své volnoèasové aktivity/rekreaèní aktivity/zájmy s urèitými bolestmi šíje (krèní páteøe). Jsem schopen provozovat vìtšinu svých obvyklých volnoèasových aktivit/rekreaèních aktivit/zájmù, ale ne všechny, a to kvùli bolestem šíje (krèní páteøe). Jsem schopen provozovat jen nìkolik svých obvyklých volnoèasových aktivit/rekreaèních aktivit/zájmù, a to kvùli bolestem šíje (krèní páteøe). Jsem stìží schopen provozovat jakékoliv volnoèasové aktivity/rekreaèní aktivity/zájmy, a to kvùli bolestem šíje (krèní páteøe). Nemohu provozovat vùbec žádné volnoèasové aktivity/rekreaèní aktivity/zájmy.
Legenda: Autor originální anglické verze dotazníku NDI prof. H. Vernon dal souhlas k používání této èeské verze NDI za podmínky citování jeho práce (Vernon et al., 1991) a souèasnì této práce publikující jím akceptovanou èeskou verzi NDI.
BOLEST ROÈNÍK 18 2015 ÈÍSLO 3
157
