Hledá se žena Mandrage

Hledá se žena Mandrage A G E 1. Hledá se žena, mladá slečna, A G E kdekoli ona může být Hledá se žena nebezpečná, sem Cherlocke Holmes a Billidy Kit. A G R: Hledá se žena, dobrá zpráva, F G může chtít víc, než moje práva. A C Stále čekám, marná sláva, G G Gis budu hledat, kde budeš chtít. *: Raději volná, nežli vdaná Raději žádná, nežli vadná, tady je každá rada velmi drahá. 2. Hledá se žena, všeho schopná, smrt nebo slávu a nic víc. Taková může být jen ona hledá se žena pro můj byt. R: Hledá se žena, dobrá zpráva... *: Raději volná, nežli vdaná... 3. Hledá se žena, mladá slečna, hledá se žena nebezpečná. Ráno líná, v noci věčná, jenom ona to může být. *: Raději volná, nežli vdaná... R: Hledá se žena, dobrá zpráva... *: Raději volná, nežli vdaná... 4.=3. *: Raději volná, nežli vdaná....

Tištěno z www.pisnicky-akordy.cz

Sponzor: www.srovnavac.cz - vyberte si pojištění online!

Šrouby a matice Mandrage A 1. Mezi zemí a nebem E A širým světem Hmi Je jeden náš D Tak dobře ho znáš A Mezi nebem a zemí E Jsou věci který Hmi Moje milá D E Můžu jen já

E

A E R: Tahat tě za vlasy, dýchat ti do tváře, Hmi D Dělat si nároky na tvoje polštáře A E Sahat ti pod sukni, kousat tě na ruce Hmi D Dělat ti snídani, říkat ti opice. 2. Mezi světlem a nocí Houpu tě v bocích Na tisíckrát, dělám to rád Mezi nocí a světlem Zimou i létem Je spousta rán, kdy můžu jen sám R: Tahat tě za vlasy, dýchat ti do tváře, Dělat si nároky na tvoje polštáře Sahat ti pod sukni, kousat tě na ruce Dělat ti snídani, říkat ti opice. Platit ti výdaje, prdět si vě vaně Kvůli tvé pověsti porvat se v hospodě nosit ti lekníny, vrtat ti police. Jsme časem kalený šrouby a matice (2x) A *: Vysoko nad zemí, E životem kalený, Hmi navěky spojení. D Šrouby a matice A Šrouby a matice... (4x)



Cesta Kryštof Intro: C G Ami F G C 1. Tou cestou G Tím směrem prý bych se dávno měl dát Ami Když sněží, jde to stěží, ale sněhy pak tají F G Kus něhy ti za nehty slíbí a dají 2. Víc síly se prát, na dně víc dávat než brát. A i když se vleče a je schůdná jen v kleče Donutí přestat se zbytečně ptát C R: Jestli se blížím k cíli G Ami Kolik zbývá víry, kam zvou F Svodidla, co po tmě mi lžou?

G

Zda couvám zpátky A plýtvám řádky, co řvou Že už mi doma neotevřou 3. Nebo jít s proudem Na lusknutí prstu se začít hned smát, Mít svůj chodník slávy a před sebou davy A přes zkroucená záda být součástí stáda 4. Ale zpívat A hrát, kotníky líbat, a stát Na křídlech všech slavíků, a vlastně už ze zvyku Přestat se zbytečně ptát R: (2x)



Křídla z mýdla Kryštof Na všechno mám dost času Než přijde ticho hlasu Než přijdou první kroky Mojí poslední sloky Než zase prasknou struny Vstřebá se, co se vrylo Zmizí záchranné čluny A pro mě jen nezbylo A Křídla F#mi Mít z mýdla D A tát Když se vsází Že další fází Je pád Tak skromně bez protestu Sundám plovací vestu Než skončí tikot hodin Vteřiny za nos vodím A jak tak těžce dýchám Tuším už, co se skrylo A nikam nepospíchám Vím, že na mě zbylo Křídla Mít z mýdla A tát Když se vsází Že další fází Je pád Křídla Mít z mýdla A hrát Když se vsází Že další fází Je pád Hmi A Dolůůů Dolůůů Dolůůů Dolůůů Na všechno bylo času Než přišlo ticho hlasu Než přišly první kroky Naší poslední sloky Křídla Mít z mýdla

A tát Když se vsází Že další fází Je pád Křídla Mít z mýdla A hrát Když se vsází Že další fází Je náš pád Sloka: e h g d A E

|---------------------------------|----0-0-0---0-0-03--0-0-0---0-0-03 |---2-2-2-0-2-2-2---2-2-2-0-2-2-2-|------------------0-------0------|--0------------------------------|----------2-----------------------



Tak nějak málo tančím Kryštof D F#mi Hmi F#mi G Hmi F#mi A D F#mi Hmi Všem strunám řeky toužím, být tón, všem okapovým loužím, F#mi G Hmi F#mi jejich břeh, signálu antén, sklon střech a pustit uzdu A D F#mi Hmi kormidlům, aspoň potápěčem v hrnku, se stát, chytit svoji vlnku , F#mi G Hmi A s ní se prát, z krabičky mýdla, mít vor a sjíždět vanu bez závo r. D F#mi Hmi R: Tak nějak málo tančím, zpívám, brečím, líbám marně si hledám A D Hmi G A tep a jsem prý dospělý a to je svět, když je ti přes třicet. D F#mi Hmi F#mi A v umyvadle tůni, chci mít, v solničkách zas vůni, majáků, G Hmi F#mi A ze starých školních pijáků, postavit záchraný člun a vele-rybu D F#mi Hmi F#mi ladně, v dlani skrýt a hloubku moře na dně talířů G Hmi A ve skafandru z halířů, vyrazit v ten správný směr. R: D Hmi G A Tak nějak málo tančím .... 4x Dohra: Fine:

D D

F#mi Hmi F#mi


G

Hmi

F#mi A

2x


Plán Kryštof D F#mi G Hmi

D Mám jen svůj plán, F#mi že postavím vzducholoď, G s ní obletíme celý svět, Hmi aspoň jednou, tam a zpět. Emi G Ty se ptáš, co ti dám víc F#mi a myslíš vůni slunečnic, G spíše než výlet na Měsíc, chceš bílé klapky klavírů, D G soukromý tryskáč z papíru, F#mi krepové růže ze střelnic, G mlčky se ptáš, co ti dám víc.

D R: Klesáme výš, stoupáme hloubš, Hmi jsme tlaková níž a zároveň souš, G letíme nebezpečně, chcem', ať to trvá věčně, A když jsme si blíž, mačkáme spoušť. Hni G D Už vím, co s tím, mám totiž plán...

Že tě vezmu ke hvězdám a na dlani dám celý svět, pokaždé, znovu, naposled. Ty se ptáš, co ti dám víc nechceš plátno, jen pár skic a radši širák než hotel Ritz, pusu, ne výšku katedrál, jen tanec ve dvou, žádný bál, jsi má neznámá do rovnic a mlčky se ptáš, co ti dám víc.

R: Klesáme výš, stoupáme hloubš, jsme tlaková níž a zároveň souš, letíme nebezpečně, chcem', ať to trvá věčně, když jsme si blíž, mačkáme spoušť.

Klesáme výš, stoupáme hloubš, to nevysvětlíš. jsme moře i poušť, letíme nebezpečně, chcem', ať to trvá věčně, kdo ví, kdo dřív, zmáčkneme spousť.

Už vím, co s tím, mám totiž plán...



Inzerát Kryštof A E 1. Pod nocí ukrytá, do nebes rozpitá A chceš dotkonout se hvězd, dotknout se hvězd E k Tobě vstříc vyráží Velký vůz z nádraží, A ale už nechceš mě svézt, nechceš mě svézt H C#mi A Poslední lístek si koupíš na splátky H C#mi A a z úroků si před platím, že se vrátíš zpátky E Asmi R: |: Přes inzerát marně hledám Tvůj stín, C#mi C#mi/H A E v mém výkazu ztrát si další donquichotský mlýn :| 2. Do prázdných sešitů zaškrtnout, že už jsi tu a přitom dotknout se smět, dotknout se smět alespoň v ozvěnách a v rámečcích na stěnách zbylo pár rozbitých vět, rozbitých vět Poslední tvá slova na památku že bez konců prostě nejde začít od začátku R: F#mi A C#mi H F#mi R1: Po zádech mi tančí mráz jde to hůř, ale půjde snáz A C#mi H F#mi až skončí listo pad a já přestanu si lhát A E E F#mi jsem pouliční akrobat a černý pasažér A C#mi H C#mi co jednou nastoupí a zase chytí správný, správný, správný s měr R: E E

Asmi Asmi

C#mi C#mi/H C#mi A E


A

(2x)


Srdce Kryštof E A I letos na podzim mi buší, E A všako trochu pomaleji,než se sluší E A Můj metronom tempo rytmu já tuším... E Si pomalu zvakám A a slzy polykám.. Ty veslaři zaber a mořem utrmácenou, na skálu najeď mou loďkou rozkymácenou A až ztratí se blankyt z mých slaných očí... Úplně snadno dopadnu na dno.. E A R: Pak srdce mé proletí střepem E A Srdce mé skončí,skočí.. E A Srdce mé proletí střepem F#mi E Srdce mé skončí s tepem F#mi E Srdce mé je kůň s handicapem Pak vteřinou proteče mých tisíc roků a i když sprintuji život mi uteče v jediném kroku Odevzdávám se tmám,trochu to bolí... Co stát se má stane až noc splyne s ránem.. R: Pak srde Srdce mě Srdce mé Srdce mé ...... Srdce mé

mé proletí střepem skončí,skončí.. proletí střepem skončí s tepem.. je kůň s handicapem



Budu Ti Vyprávět Michal Hrůza D A 1. Náš svět promění se hned, Hmi když zavřeš oči budu vyprávět, o tom jak nekonečné jsou, G hvězdy co lidem plují nad hlavou. D A Co teď možná jsme spolu naposled. Hmi Sladká jsou slova jako med... O tom že spolu budem dál, G to bych si vlastně hrozně přál, D A ......to bych si vlastně hrozně přál..... D Fis R: Óóóó Evo.... Hmi G nebudu ti lhát, D A můžeš se my smát o-o-o-óu.. H A asi Tě mám ráááááád 2. A hned na všechno najdem odpověď, co bude zítra, za pár let, za obzor slunce zapadá, na dobrou noc svým věrným zamává. Co teď, Tvůj úsměv znám už nazpamět, vstupenka na nebeský let o tom, že spolu budem dál, to bych si vlastně hrozně přál, to bych si vlastně hrozně přál. R: Óóó, Evo ..... .........Tě mám rád. Lalalalálá....



Duše do vesmíru Michal Hrůza A/Ami Copak se to stalo? Něco se nám zdálo. Skutečnost či sen? Jsem z toho složen trochu rozložen. Najednou tu není to uvnitř těla chvění. Zmizelo zapomnění. To naše bezstarostné snění. G Emi Vždyť letí do vesmíru, D jen duše, která v míru G Emi nechává se vést D a chce se dotknout hvězd, jen jeden dotyk dlaní, nás možná nezachrání, ale natáhneme ruce, dokud nám bijí srdce. Najednou tu není, to sezení a chtění, zmizelo zapomnění, neboj se ještě se to změní, změní, změní. A letí do vesmíru, jen duše, která v míru nechává se vést a dotýká hvězd, jen jeden dotyk dlaní a splní se ti přání, tak natáhneme ruce dokud nám bijí srdce. Vždyť letí do vesmíru, jen duše, která v míru, nechává se vést a chce se dotknout hvězd, jen jeden dotyk dlaní nás možná nezachrání, ale natáhneme ruce dokud nám bijí srdce.



Bílá Velryba Michal Hrůza G Es G Za spálenými mosty Es plynové lampy zhasínám G stojím na konci cesty Es jsem rybář z Agastýru sám F Pomalu rozum ztrácím Es do snů se k tobě vracím Cmi As Es Jsi stejná jako já G Dotýkám se hvězdy Es svá křídla znovu rozpínám G opilý krásou zvěsti Es F na dosah ruky kde tě mám Es Zadržím svůj dech Cmi když si to budeš přát As Es Jsi stejná jako já F Es R: Má bílá velryba uhání Gmi je pořád krásná F Es míří do hlubin Laptěvů F Es má bílá velryba uhání Gmi je pořád krásná F Es a míří do hlubin Laptěvů F tak jako já G Es G Za spálenými mosty Es v hladině odráží se svatozář G jsem otrok posedlosti

Es můj plamen dohořívá F Vzpomínáš pomalu rozum ztrácím Es do snů se k tobě vracím Cmi As Jsi stejná jako já R: Má bílá velryba uhání... (3x)



Zakázané uvolnění Michal Hrůza D F# Bmi Hmi Někdy je to tak a nezmůžeš s tím nic, G A můžeš se jen smát ze svých plných plic. Chceš to přivolat a chceš to čím dál víc, stačí poslouchat, co se snažím říct. Můžeš tady stát, všemu vzdorovat, udělat to pak,tak jak to máš rád. Nebudem se prát, nemusíš mít strach, chce to akorát realizovat. Hmi A G Emi Na chvíli zavřít oči, Hmi A G Emi vesmír se pootočí, Hmi A G Emi taky můžeš mít, F# co si budeš přát a co budeš chtít! D F# Bmi Hmi G Dmi Nad hlavou je můj svět, prosím vás, odpusťte. Teď zůstat ležet na zádech, dejchat vzduch pod hvězdami. Moje aura a můj bůh ve mně hoří, zdá se mi. Je to pravda, bludnej kruh, zakázané uvolnění. Někdy můžeš Chceš stačí

je to tak a se jen smát to přivolat poslouchat,

nezmůžeš s tím nic, ze svých plných plic. a chceš to čím dál víc, co se snažím říct.

Na chvíli zavřít oči, vesmír se pootočí, taky můžeš mít, co si budeš přát a co budeš chtít! Nad hlavou je můj svět, prosím vás, odpusťte mi. Teď zůstat ležet na zádech, dejchat vzduch pod hvězdami. Moje aura a můj bůh ve mně hoří, zdá se mi. Je to pravda, bludnej kruh, já se chci vznášet nad zemí. Nad hlavou je můj svět, prosím vás, odpusťte mi. Teď zůstat ležet na zádech, dejchat vzduch pod hvězdami. Moje aura a můj bůh ve mně hoří, zdá se mi. Je to pravda, bludnej kruh, zakázané uvolnění.



Rozeznávám Richard Müller Dmi7 F G Dmi7 G7 C Máš tucty známých, ale kdo tě zná? Dmi7 G7 C Máš vlastní píseň, kdo však ví jak zní? Dmi7 G7 Ami Máš pocit, že jsi zakutálená, Dmi7 F G jak drobná mince pod rohožkou dní. Dmi7 G7 C R: Já však rozeznávám, zvuk chůze, co se odráží Dmi7 G7 C od výloh hlučných pasáží, tvou samotu, tvé závaží. Dmi7 G7 C Já vždy rozeznávám, tvé boky když jdeš ulicí, Dmi7 G7 C tvé vlasy mezi pšenicí, tvou vůni mezi tisíci. Dmi7 G7 Dmi7 Já vždy rozeznávám, hravě rozeznávám G7 C Máš pravdu, ale kdo ti za ni dá? Dmi7 G7 C Máš hlavu plnou utajených snů. Dmi7 G7 Ami Máš podezření, že jsi vlastně zbytečná, Dmi7 F G jak malá piha skrytá pohledům. R: Já však rozeznávám ... Emi7 Já vždy rozeznávám, hravě rozeznávám A7 D Máš svoje léta, právě jako já, Emi7 A7 D máš načase jít už vlastním barvám vstříc. Emi7 A7 Hmi Lásko, jsi, nejsi neviditelná, Emi7 G A já věřím, že ti budu moci říct. Emi7 A7 D R: Já vždy rozeznávám, tvé boky když jdeš ulicí, Emi7 A7 D tvé vlasy mezi pšenicí, tvou vůni mezi tisíci. Emi7 A7 D Já tě rozeznávám, jak vlčí máky v osení, Emi7 A7 D jak ostrov mezi dlážděním, tvá grácie se nemění. Emi7 A7 D Já tu rozeznávám... Tištěno z www.pisnicky-akordy.cz


Tančíš sama Petr Muk Emi/H Dmi/A Ráno když probudí se mlhou z nočních trápení Emi/H Dmi/A A slunce zakousne se do tmy a všechno se promění C Emi/HC7/B F/A Pak mááááám před sebou jen prázdnej kout Ab Nechci s ničím tam hnout. C Ty tančíš sama, G Já tančím sám. F Ab Ať se v ráno promění těžká noc a trápení. C Ty tančíš sama. G Já tančím sám. F C Každý jsme sááááám. B Eb F D Eb Tvá dlaň mě objímá měkce, lehl bych si do klína a spal. Večer marně hledám hvězdy neon je v ulicích Bere mi Tebe vše, co zbylo je náhle barvou překrytý Pak mám před sebou jen prázdnej kout Nechci s ničím tady hnout Jdeš městem sama Jdu městem sám Ať se v ráno promění těžká noc a trápení Jdeš městem sama Jdu městem sám Každý jsme sám



Stoupám Ti do hlavy Petr Muk G Za stěnou F těchhle rytmů C G až se zastavíš F tak Tě chytnu C G Měsíc je stříbrnej F C Na zem padá z vína G Jen mu to přej F C Dsus4 D Ty nejsi jiná a, a C Jsou na vodě hvězdy znát G D Jak tajemná brána C Já se nechci ptát G D co bude s náma C D C G já se nechci ptáááát G F C G R: Sám se v rytmu houpám a lehce stoupám Ti do hlavy F C G Mám Tě v koncích prstů a k ránu lehnem si do trávy F C G Já to znám, je to snadné, můžem se mýlit F C G Tak se dej radši vést jen touhle chvílí B F C Dlaní svou před chladným stínem zakryj mi hlavu G Já chci tu hráz B F C Ať Tě mám jako lék až tuhle trávu G sežehne mráz. Kolikrát se Ti zdálo Že možná dostáváš zoufale málo Láska je marnivá a dá to práci najít v poušti strom když se ztrácí Tištěno z www.pisnicky-akordy.cz


První noc v novém bytě Jaromír Nohavica E A E První noc v novém bytě ,co se ti asi zdálo ? A E A E první noc v novém bytě, svírala si křížek z mědi ,až mě to pole kalo, A Fismi první noc v novém bytě,já vím že máme málo H7 E A E jen stůl a v láhvi chvojí, stůl co nás rozděluje, zároveň nás s pojí A E A stůl co nás rozděluje, zárovenˇ nás spojí, první noc v novém by tě, První noc v novém bytě, první noc v novém bytě,jak mince ošoupa ná, první noc v novém bytě ,blýskl se v okně měsíc, blýskl se v okn ě měsíc pak lev nebo pana ,první noc v novém bytě,šance je vyrovnaná, a věru je jenom dvojí ,budˇ to se rozdělíme nebo nás něco spojí budˇ to se rozdělíme nebo nás něco spojí , první noc v novém by tě První noc v novém bytě, první noc v novém bytě plachá jak stádo klisen , první noc v novém bytě jen těm co nedýchají,jen těm co nedýchají,prý osud se jim nemě ní se první noc v novém bytě,tehdy sem zaslech písenˇ úst smrti na or loji všechno vás rozděluje ,jen láska možná spojí, všechno nás rozděluje, jen láska možná spojí, jen láska možná s pojí



Mám jizvu na rtu Jaromír Nohavica C9 1. Jsem příliš starý na to abych věřil v revoluci Gsus4 G a svoji velkou hlavu těžko skryji pod kapucí Ami F a nechutná mi když se vaří předvařená rýže, C9 G/H v náprsní kapse nosím Ventinol na potíže. Ami Ami/H Jakto tak vidím asi těžko projdu uchem jehly, F C9 a lesem, běhám tak, aby mě vlci nedoběhli. Dmi A kdyby se někdo z vás na anděla ptal, Gsus4 G C9 G/H tak mám jizvu na rtu, když při mně stál.

F

G

2. Sako mám od popílku, na kravatě saze, mé hrubé prsty neumí uzly na provaze a když mi občas tečou slzy, hned je polykám a tančím jen tak rychle, jak hraje muzika. Mé oči mnohé viděly a ruce mnohé měly, a srdce stydělo se, když salvy slávy zněly a kdyby se někdo z vás na anděla ptal, tak mám jizvu na rtu, když při mně stál. 3. Mluvil jsem s prezidenty, potkal jsem vrahy, nahý jsem na svět přišel a odejdu nahý, v patnácti viděl jsem jak kolem jely ruské tanky a v padesáti nechával si věštit od cikánky. A dříve, než mě příjme svatý Petr u komise, básníkům české země chtěl bych uklonit se, a kdyby se někdo z vás na anděla ptal, tak mám jizvu na rtu, když při mně stál. 4. V Paříži četl jsem si ruskou a z bible zatím pochopil jen v New Yorku chyt jsem koutek nejlepší káva je v Hypernově

verzi l'Humanité, věty nerozvité, od plastových lžiček,ale U Rybiček.

Trumfové eso v mariáši hážu do talónu a chtěl bych vidět Baník, jak poráží Barcelonu. A kdyby se někdo z vás na anděla ptal, tak mám jizvu na rtu, když při mně stál.

5. Někteří lidi mají fakt divné chutě, ale já lásko má stále stejně miluju Tě, když hážeš bílé křemenáče na cibulku, když zvedáš prst jako dirigentskou hůlku. A i když mě to táhne tam a tebe občas jinam na špatné věci pro ty dobré zapomínám, a kdyby se někdo z vás na anděla ptal,

tak mám jizvu na rtu, když při mně stál, když při mně stál, on při mně stál ..



Metud Jaromír Nohavica 1. Metud byl v naší vsi obecní listonoš, za první světové války dobýval Caricyn, C Ami vousy měl delší než samotný Krakonoš, G D vlály mu ve větru, když kráčel vesnicí. 2. My kluci zírali, byl jako apoštol, střelný prach, kanóny a vůně machorky, když roznes dopisy, sedl si před poštou, a pak vyprávěl válečné historky. G R: Slyšíš mě smutný můj pošťáku Metude, C Ami D jak my jsme věřili že slávy dobudem, Metude, Metude, Metude, tys věděl co bylo, tys věděl co bude. 3. Bylo to úžasné, jak hlavy padaly, bodáky leskly se v záblescích výbuchů, bílí a rudí se před námi míhali, přímo jsme cítili pach krve ve vzduchu. 4. Bylo to úžasné, co vše je před námi, silnější vyhrává a slabší v koutě brečí, u vrat do stodoly já jsem byl ataman, a Jura s Matějem stodolu brali ztečí. R: 5. Metud byl pro nás kluky největší hrdina a my jsme toužili řvát hurá se zbraní a on jen usmál se, ruce dal do klína a smutně díval se přes náves do strání. 6. Drobátko kulhal, když mraky se sbíhaly, a my jsme věděli, že ruská střepina, a tak jsme potajmu taky tak kulhali, a kleli ostošest jak Metud hrdina. R: 7. Život šel pomalu, pomalu ale šel, a pak se rozneslo, že lidi viděli jak šedý náklaďák někam ho odvážel a černí havrani na střechách seděli. 8. Pak nový listonoš celé dny hořce pil a válka smíchala osudy s osudem, zahynul Matěj i Jura, jen já jsem zbyl, slyšíš mě smutný můj pošťáku Metude? R:



Ona je na mě zlá Jaromír Nohavica C Dmi Dveře si na noc zavírá G C Ač klepu neotevírá C Dmi Dělá, že už spí, že mě neslyší G C Ona je na mě zlá Dal jsem jí modré z oblohy Poklady snesl pod nohy Svého oslíka, bandasku mlíka Ona je na mě zlá Jen co se zítra rozední Vezmu svůj dukát poslední Zajdu na rynek, koupím prstýnek Aby nebyla zlá Prstýnkem dveře zavřeme Nikomu neotevřeme K ní se přivinu, pak jí prominu Že byla na mě zlá



V blbým věku Xindl X C G 1. Ujel mi vlak i poslední metro, Ami D7 ještě jsem nebyl in a už jsem retro, F G než jsem se z pulce vyloup v samce, C Ami co má všechno pod palcem, F G v den svý šance na poslední jamce zaspal jsem. 2. Ujel mi vlak, tak už to chodí, hlavu nevěším, pojedu lodí, než si to hodit, spíš se hodím do pohody u vody a počkám si až retro zase přijde do módy. F G Ami *: Jó, stále mě to baví, sázet se s osudem, F G byť čas utíká víc, než je milo, F G Ami stále věřím, že ze mě ještě něco bude, F E no jo, ale co když už bylo? Ami F C R: Včera mi bylo málo, dneska je mi moc, G jak se to stalo, nevím, Ami F G každopádně jsem zas v blbým věku Ami F C a jedu mimo trať a říkám si tak ať, G F vždyť všechny mosty vedou beztak G Ami po stý přes tu stejnou řeku. Včera mi bylo málo, dneska je mi moc, jak se to stalo, nevím. každopádně jsem zas v blbým věku a pluju proti proudu vstříc poslednímu soudu a jsem radši vám všem pro smích, než abych byl sobě k breku. F G Ami F G Ami Na - na - na… - včera mi bylo málo, dneska je mi moc, F G Ami F G Ami na - na - na… - včera mi bylo málo, dneska je mi moc. 3. Ujel mi vlak před rokem v dubnu, ještě jsem nezmoudřel a už zas blbnu, jak dopustil jsem to, že život protek mi mezi prsty, nevím, věřím, že až se prospím, pochopím, co s tím.

*: Jó, stále mě to baví, sázet se s osudem, teď mám v kapse jen poslední kilo, stále věřím, že ze mě ještě něco bude, no jo, ale co když už bylo? R: Na - na - na…

(2x)

R: Na - na - na…



Láska umí víc Lucie Vondráčková G C Znát tě umí víc, G Emi D ta na tisíce hvězd ti dává.. C Emi D G Tmou tě nepřestává vést G C G Nést se řekou dál, doplout až tam, Emi D kde sílu ztrácí C Emi D G K mořím se rozzáří diadém Emi A C G Co zvládáš cestou dlouhou, vůlí, touhou, Emi F bouře neodfouknou D D7 V nich ať nám vlny vír tváře rozednívá Hmi D A samá voda jenže přihořívá B Es R: Láska umí víc ta na Es GmiF nás tmou nepřestává

B GmiF tisíce hvězd ti dává B vést

Gmi C Ty máš dost odhodlání Es Já jen za tebou hloubkou ztracenou chci plout, B Zkouším co to dá, být za vodou ve dvou. Gmi As Nás nic nezachrání F F7 A čím šíř ona nám hráze otevírá Dmi F C v nás obou se zvon už rozeznívá Ty máš dost odhodlání, já mám přání. Nás nic nezachrání. A čím šíř ona nám hráze otevírá, v nás obou se zvon už rozeznívá. R: Láska umí víc... Ty máš dost odhodlání, já mám přání. Nás nic nezachrání. A čím šíř ona nám hráze otevírá, v nás obou se zvon už rozeznívá. R: Láska umí víc... Tištěno z www.pisnicky-akordy.cz


Kdy vzlétnu já Lucie Vondráčková C F

C F

Intro: C C Ami Vítr mě zná a láká a co dál se slunce ptá C F C Hvězdy znaj duši mou a zvou mě otázkou, F G C kdy vzlétnu já, kdy vzlétnu já F C Má se to stát nechci žít jak svázaná Ami Emi G Kdo mě má rád bude hádat v čem jsem svá Ami F Emi F G Má duše chce víc jsem Rebelkaposedlá, F G C jedním velkým snem kdy vzlétnu já F C G Ami Mezihra:

F C G

OOOOO...

2x

V závětří stůj mi říká nejistý strach, ten mé sny vzdá. Na srdce dám, to líp ví kdy přijde čas, kdy vzlétnout mám kdy vzlétnout mám. Má se to stát nechci žít jak svázaná. Kdo mě má rád bude hádat v čem jsem svá. Má duše chce víc jsem rebelka posedlá, tímhle velký dnem, kdy vzlétnu já. Ami F C G Budu lítat si bez hranic okouzlená, Ami F C G a potká mě všechno co svět pro mě má, Ami F G Ami F G a dá, svět pro mě má a dá tebe mi dá.

C

Má se to stát nechci žít jak svázaná. Ty mě máš rád můžeš hádat v čem jsem svá. Má duše chce víc jsem rebelka posedlá, tímhle velký dnem s tebou vzlétnu já. F C G Ami Dohra: OOOO... F C G Ami F C G

F C G C

C ...



Za Tebou Peha Peha – Za tebou EmiC G D 2x Emi C G D 1. Nado mnou nebo, ktoré v duchu preklí nam V odraze hviezd vidím, jak sme každý sám Emi C G Vietor s lístím si nás plietol rozfúkal D Emi C G D oboch do iných strán 2. V očiach mám piesok, ten mi slzy ukrý va Hľadám ťa tam, kde dávno nebý vaš Prúd rieky nás zmietol, odpla vil oboch do iných strán C Ami V búrkach, ktoré vedia rozhýbať zem (keď v chladnom daždi stojí m) C D Ďalej kráčať sama už nemôžem G D C D R: Za te bou, za te bou, tú správu pošlem v krídlach anje lov ( 2x) V búrkach... 3. = 1. V búrkach... R: Za te bou... (4x) V búrkach...



Môj Bože Peha Cmi B pred.: 2x

As

B

Cmi B AsB 1. Muoj Pane Bože, spásy mé, nářkom sem žaloval ti za dne, teď v noci spienam ruky prázné, své ruky spienam k modlitbie, As B Cmi B modlitba stúpa k tobie lkaniu, As B Cmi své ucho nachyl k biedovaniu. Cmi B Es F R: Muoj Bože z hlubin ťa volám, Es F Cmi úzkostnú modlitbu moju slyš, ve smrti spienam ruky prázné, ať moju prosbu vyslyšíš. Cmi pred.:

B

As

B

2. Má duša syta útrapú, moj život přiblížil sa prázniu, tam, kde jen úzkosť hlasu zaznie, tvář nech teď mám, co do jam jdú. Tam, kde je tma, ač den je bílý, sem jak bych žádné nemiel síly. R: Muoj Bože, z hlubin ťa volám...



Nina Tomáš Klus D Dnes v noci jsem ze spaní křičela tvoje jméno, Hmi já vím, že nejsi rád, ale nejde zapomenout, G jak při každém slově přivíráš víčka. A Prosím, vyslyš moji zpověď, už jsme starý na psaníčka. Jsem bytost z vodních par, živa jenom z tvého dechu, já vím, že nejsi rád a že je ti to k vzteku, chci ti všechno říct a pak se někam schovat, třeba pochopíš, jak je těžké nemilovat. Zase zrychlil se mi dech, jak maratonským běžcům, co je to za příběh bez lásky, bez milenců, nemáš slov, patrně všechna patří jiným, prosím, proměň je s nimi ve snech v gesta i v činy. A já tu zůstanu, ztracené malířské plátno, třeba se vrátíš a já zas nechám se napnout, prosím, maluj mě, tvoř k obrazu svému, nech mě shořet, už nikdy o nás nemluv. Ref.: D Jsi mé úzko, jsi krev G jsi zvuk, když padnou D Jsi mé úzko, jsi krev án, G jsi zvuk, když padnou

Hmi z řezných ran, jsi ten, kdo vchází nepozván, A mi na rety slzy múz. Hmi z řezných ran, ačkoli nechci, jsi ve mně uschov A mi na rety slzy múz.

Až splynu se vzduchem, nechám rozplakat nebe, budu vším tím, co lidi k propasti svede, budu krysařovou flétnou a ozvěna v tvé duši, pak ptáci tiše vzlétnou, by nedali tušit. Že se nebe nakloní a zatřese světem, tvé černé svědomí poprvé promluví k obětem nerovných bojů tvé sebestředné války, srdečních nepokojů, cos pozoroval z dálky. Ref.: (: Jsi mé úzko, jsi krev z řezných ran, ačkoli nechci, jsi ve mně usc hován, jsi zvuk, když padnou mi na rety slzy múz. Jsi mé úzko, jsi krev z řezných ran, jsi ten, kdo vchází nepozván, jsi zvuk, když padnou mi na rety slzy múz. :) Tištěno z www.pisnicky-akordy.cz


Duša a ja No Name E 1. Opýtal som sa mojej duše A4/C# či schová sa pod vankúše H v tom jedinom mieste v byte A H tam sa nám darí v našej intimite. Keď som s ňou počujem hlasy čo vravia mi že robím asi málo pre nás dvoch mal by som robiť viacej viem bohužiaľ leniviem. E R: Si skvelá čo robíš pre moje telo A nebyť teba tak by onemelo C#mi nečakaj že ti poradím F# kam máš ísť ďalej ďalej kto je ďalší v poradí. A H čo mi chceš naznačiť už vetrím bolo ti lepšie u toho pred tím 2. Tíško mi šepkáš mená tiel ktorých vekmi vekov bola si majitelom záhadou pre mna dodnes sú veci nepoznané prečo práve ja som na zozname. Či ďalší bude ti vhodný viac ako já či s tebou vleze pod vankúše tak kam sa uberáš či za šťastím či z blata do kaluže. R: SOLO R: 3. = 1.



Ďakujem že si No Name Emi G Hmi A 1. Ďakujem že som, že si a že sme sami Dobre vieš kto som, ja kto si a čo je s nami C#mi A H A H Do sna nám vošlo zopár ľudí a zo sna sa vždy ťažko budí 2. Ďakujem že som, že si a že sme spolu Dobre vieš kto som, ja kto si a že mám smolu Poviažem ti obe ruky Keď spravíš dotyk a bez záruky H E R: Sa mi sníva, sníva, A že sa na teba dívam Že s tebou splývam, že v tebe bývam.

C#mi sníva H splývam, splývam

Do sna nám vošlo zopár ľudí .. A zo sna sa vždy ťažko budí R: 2x modulácia +1 R: 2x Že sa mi sníva, sníva, sníva ..



Kolej Yesterday Michal Prokop Am G Am 1. To bejvávaly na koleji časy, Am G C už ráno začal večírek, B Am někdo dal dvacet, někdo stovku B Am a stavěli jsme Eiffelovku F G Am ze snů a peří, ze sirek.

2. To tenkrát ještě holkám rostly vlasy, to bylo před tím vejbuchem, a kdo měl žízeň, tak ji hasil, a kdo měl žízeň, tak ji hasil, F G C E vracel se s kytkou za uchem. A D R: Prázdnou ulicí na kolej, G C jo, to je dávno, Yesterday, H E Am Yesterday.

3. To bejvávalo na koleji snění, bramborák voněl v kuchyni, někdo dal dvacet, někdo pade, za to jsme měli, kamaráde, hned štěně píva ve skříni.

4. Tenkrát, hochu, ještě ozáření hrozilo leda od slunce a byly řeky po setmění, a byly řeky po setmění, F G C E kam jsi moh chodit na sumce. R: A ty pak hodit na olej, jo, to je dávno, Yesterday, Yesterday.

5. To bejvávaly na koleji časy, už ráno začal večírek, někdo dal dvacet, někdo stovku a někdo zbořil Eiffelovku F G C E ze snů a peří, ze sirek. R: A od tý doby ta kolej patří už dávno Yesterday, Yesterday.



Černý brejle Ready Kirken D F#mi 1. Nosím černý brejle, protože mi nejde Emi C chránit svoji duši, která něco tuší D F#mi i z okolností zdá se, že nepřichází zase Emi C to co jse si přál tak budu čekat dál Ami F *: ať mi nědko odpoví proč přišlo tohle období D E E7 tak náhlá změna trasy má skrytej význam asi F R: zdálo, zdálo, zdálo, C málo, málo, málo, že F zdálo, zdálo, zdálo, C málo, málo, málo, že D

F#mi

Emi

Ami asi se mi zdálo Emi E chybí už tak málo Ami asi se mi zdálo Emi E chybí už tak málo

C

2. Docházej mi náboje, však nevzdávám to bez boje pořád věřím tomu, že se vrátí domů tak snadno mě nezlomí ani pohý vědomí že mi zatím nejde čekat až to přejde *: R: (3x) E7 F



Ať žije show Lenka Filipová C Život je C kde před

G Ami šatna v kabaretu G Ami zrcadlem sedávám Dmi Málo se líčím C Tak se tu rozhlížím G F Čas na to mám

F F

Kouzelník, co má dlouhé hbité prsty pavoučí Doufá, že jednou tanečnici obměkčí Ta z dlouhé chvíle Za režisérem se jen otáčí Konferenciér trpí samomluvou potají Mim na něj napsal sáhodlouhý anonym Závidí mu úspěch... C G F R: Nálada houstne a štípe jak dým C Jenomže právě teď začneme s tím svým show F G C A opona vzhůru stoupá A všichni se náhle změní Nic na nich poznat není Po dobu představení Co mě to napadlo, brát tohle angažmá Proč právě tenhle kabaret Nejspíš to znáte Váš život přehrává kabaret Svět Sedíte sami před zrcadlem myšlenek Myslíte na to, jak dobré oplácí se zlým Málem to vzdáte... R: Nálada houstne a štípe jak dým Jenomže právě teď začnete s tím svým show A opona vzhůru stoupá A všichni se rázem změní Pro úspěch představení A A A A A

proto ať žije show opona vzhůru stoupá všichni se rázem změní proto ať žije show proto ať žije show



Den, kdy se vrátí láska Leona Machálková D D/C# D/H D/A 1. Mít svůj cíl a zázemí, cestou přímou jít G/E A F#mi7 Hmi/As Schůzka náhodná a je to silnější než já E/D A D Teď už vím, že nestačí jen chtít. 2. Hříšníci i andělé, obývají svět Jsme jen Ty a Já a tak vážně se mi zdá Že dneska žádný anděl nepřilét G Emi F#mi7 Hmi *: A něžná svítání, nás neminou Emi7 G A F# H Jednou je najdem, náhodou nás naleznou. E E/As A R: Zas přijde den kdy láska vrátí se k nám F#mi H C#mi C#mi C#mi H E Nabízí náruč dokořán E E/As A Nebude dál samotná nebude sám F#mi H E Den kdy se vrátí láska k nám G A A7 Ooooh ooh oh 3. Na rozcestí osudů, křídla rozpínat Když nejvíc chceš se rvát, překvapí Tě náhlý pád A já už vím, že nestačím jim dát. 4. A jen na tom záleží, musíme se dát Cestou zdlouhavou s vlastním nebem nad hlavou A slunce tvé to nedokáže lhát *: A něžná svítání... R: Zas přijde den... A C#mi Vrátí se k nám, vrátí se k nám. F#mi7 H E V den kdy se vrátí láska k nám...


Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)


Hledá se žena Mandrage

Recommend Documents