4/201213 24.06. Ahoj, gympláci! Léto už je tady, ale tím se Gymjev Express nenechá odradit a znovu vydává další číslo. Setkáváme se naposledy v tomto školním roce. Spousta z vás už je nejspíš myšlenkami na prázdninách, ale předtím, než si půjdete užívat sluníčka, vody a podobných letních aktivit, nezapomeňte ještě věnovat trochu času čtení časopisu. Přejeme vám pěkné vysvědčení, krásné prázdniny a dobrou zábavu. Avšak nezapomeňte na svoji školu a na shledanou třeba v září!
...přiváží:
Dlouho očekávaný ,,multižánrový” festival našeho gymnázia GYMFEST Sborový zpěv, divadlo, tanec, hudba, sportovní utkání, chemická show, videosekvence a mnoho dalšího tvořilo 15. 6. 2013 program na největší akci tohoto školního roku, na Gymfestu. Tato událost zapojila do příprav takřka všechny studenty gymnázia, celý profesorský sbor a desítky jiných účastníků, kteří na gymnáziu jen hostovali, a zároveň sloužila jako takový den otevřených dveří pro veřejnost.
Hlavním cílem Gymfestu bylo, aby si každý přišel na své, pobavil se a prohlédl si Gymnázium v Jevíčku z trochu jiného úhlu pohledu.
Aula, školní dvůr, sportovní hřiště, chodby a odborné učebny se začaly zaplňovat návštěvníky Gymfestu hned po dopoledním slavnostním zahájení. O festivalu se dozvěděli i naši zahraniční přátelé z Německa a rozhodli se, že budou tak ochotní a přijedou sem k nám do
rozhovor, který si (pokud umíte německy) můžete přečíst. 1. Gefällt es dir hier ? Ich finde es wirklich sehr schön hier und ich finde toll, dass ihr alle so nett zu uns seid. Es macht Spaß hier zu sein. 2. Warst du schon einmal hier? Ja, ich war schon einmal in Tschechien aber nicht in Jevicko.
foto: Diana Hauptová
foto: Diana Hauptová
foto: Diana Hauptová
Jevíčka a zapojí se do programu se svojí pěveckou show. Během pobytu se stačili sblížit s našimi studenty německého jazyka a při této příležitosti vznikl i krátký
3. Was hast du hier alles gemacht ? Wir haben uns die Stadt angesehen, waren einkaufen, haben für die Vorstellung geprobt. Unseren Auftritt gemacht und oft mit euch
geredet. 4. Wie lange habt ihr eure Vorstellung vorbereitet? Wir haben etwa 4 Wochen dafür geübt. Smích, radost, zábavu, pohodu, zážitky a vzpomínky nám tato akce uzavírající konec druhého pololetí nabídla. Dokonce bylo předem domluvené i hezké počasí, takže všechno se povedlo, jak mělo. Přesně jak už
foto: Diana Hauptová
psala v článku na gymjev.cz Mgr. Jana Sedláčková: ,,Poděkování patří všem, kteří se jakýmkoli způsobem podíleli na přípravě, organizaci a realizaci této akce.” Sami totiž nechápeme, jak se paní profesorce jako hlavní organizátorce povedlo Gymfest dovést skoro až k samotné dokonalosti, a tímto před ní smekáme. Jediné, co můžeme my jako studenti vytknout, je, že Gymfest je důvodem, proč chodit do školy i v sobotu. P.S. Příští rok už všichni počítáme s druhým ročníkem! Diana Hauptová, Michael Jordán
ZA OSTNATÝM DRÁTEM
Poslední květnové dny využili studenti a profesoři našeho malého ústavu k návštěvě
Českého Krumlova a jednoho rakouského koncentačního tábora, kde projevili úctu lidem, kteří zde za otřesných podmínek umírali.
foto: Michaela Fickerová
Jeden, dva, tři... hlavně nezakopnout... čtyři, pět, šest... kolik jich ještě je? Při pohledu dolů se mi zdá, že scházíme až do samotného pekla. Nejsem daleko od pravdy – jdeme totiž po schodech, po kterých denně chodily tisíce zbídačených lidí s obrovskými kvádry žuly na zádech. Jdeme do kamenolomu v koncentračním táboře Mauthausen. Ten začali 8. srpna 1938 stavět vězni z tábora Dachau nedaleko městečka Mauthausen. Nejprve tvořili největší část vězňů českoslovenští socialisté, komunisté, anarchisté, homosexuálové, Romové, Poláci a tzv. sektáři Svědkové Jehovovi. Nejvíce odosuzenců na smrt však bylo z řad vzdělanců. Ti všichni, včetně žen a dětí, byli nuceni tvrdě pracovat až 20 hodin denně za jakéhokoli počasí v kamenolomu nebo v baráku pro nemocné, děti bývaly využívány jako osobní poskoci poručíků SS. Vyčerpaní a podvyživení lidé přežívali v nelidských podmínkách sotva rok. Průměrný přísun kalorií se přitom na konci války pohyboval kolem třetiny toho, co by měl dostat tak těžce pracující. Konečně jsme dole. Vypadá to tu
spíš jako louka než místo, kde se těžil kámen – všudypřítomná tráva nám sahá až po kolena a vzhledem k počasí má člověk sto chutí skočit do místního jezírka. Jediným důkazem minulých hrůz jsou pamětní desky a ohromná žulová stěna tyčící se před námi. Díky našim jazykovým schopnostem se dozvídáme, že z ní příslušníci SS shazovali vězně kvůli tomu, že je neuposlechli, že byli pomalí anebo jenom kvůli tomu, aby ostatním nahnali strach. Mužská část výpravy se snaží zvednout nalezený kámen, který jistě patřil k těm menším. Nikomu se to nedaří, a tak toto místo opouštíme. O slovo se hlásí opět schody. „Jak to ty lidi mohli snést?“ ptá se Zuzka Kunhartová ze 3.A, když jsme zhruba v polovině „já tyhle schody sotva vylezu, a to nic nenesu. Divím se, že to tady mohli vydržet, když ještě ke všemu tahali kameny. Nedokážu si představit, jak jim asi mohlo být, co cítili.“
foto: Michaela Fickerová
Myslím, že to nás ve chvíli, kdy jsme se stupínek po stupínku přibližovali vrcholu a zároveň končili naší prohlídku, napadlo asi všechny. Ještě se naposledy rozhlédnout, povzdechnout si, zamyslet se. Zatím sbohem, vy, kteří jste měli smůlu a museli jste toho tolik vytrpět, možná se jednou někde potkáme. Michaela Fickerová
Jeden z nejlepších
Ráno jedenáctého dubna bylo zvláštně klidné, tiché, vyrovnané, zárověň však plné napětí. Alespoň pro Daniela Richtera, který se chystal do našeho hlavního města, kde se měl zúčastnit celorepublikového kola v soutěži z latiny zvané Certamen Latinum. Soutěž se skládala ze tří částí – překladu, gramatiky a kulturního přehledu. V první části Dan s přehledem přeložil do češtiny báji o Pyramovi a Thisbé, kterou ve svém díle Proměny zpracoval Ovidius, pokračoval oddechovým testem, ve kterém určoval z jakého slova v textu je odvozeno slovo české, v jakém je tvaru, co se stane, když se změní čas ve větě hlavní, a jiné perličky. Když nakonec úspěšně odpověděl na primitivní otázky ohledně textu – motivy, inspirace, autor – šel spokojeně na oběd. Čekalo ho pouze vyhlášení. Nikoho nepřekvapilo, že si Dan z Prahy odvezl jak latinský slovník, diplom a propisku od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, tak úžasné, krásné a zasloužené třetí místo. Michaela Fickerová
Exkurze do Terezína
V neděli 19.5.2013 mělo naše gymnázium možnost zúčastnit se exkurze do koncentračního tábora v Terezíně. Z Jevíčka jsme vyjížděli brzo ráno a měli jsme před sebou zdlouhavou cestu. Nakonec to uteklo jako voda a asi po čtyřech hodinách jsme dorazili na místo. Právě probíhala Terezínská tryzna, což je každoroční vzpomínková slavnost, která má
foto: Eliška Žáčková
za úkol uctívat oběti války. Hned prvním zážitkem bylo osobní setkání s naším panem prezidentem. Po vyslechnutí Zemanova projevu jsme se už vydali na prohlídku tábora. Měli jsme možnost nahlédnout například do místností, kde vězni trávili noc, a na vlastní kůži si vyzkoušet, jaké to je být zavřený na samotkách, kde byli vězni týráni. Po prohlídce jsme navštívili také muzeum, mohli jsme vidět hodně zajímavých věcí a přečíst si některé dopisy vězňů, ze kterých nám běhal mráz po zádech. Myslím, že v řadě z nás probudil výlet silné emoce. Celý den se vydařil na jedničku a já jen doufám, že bude v budoucnu možnost vyrazit na další podobné exkurze.
přizpůsobena nejpomalejším cyklistům, většina studentů se tedy příliš neunavila. Po třech hodinách šlapání jsme dorazili do našeho kempu v lesním údolí nedaleko Svojanova. Sotva jsme se stačili naobědvat a ubytovat a už jsme vyráželi vybaveni buzolou a papírkem s azimuty do okolních kopců. Během této orientační chůze jsme se důkladně seznámili s místním potokem, který většina z nás musela dvakrát přebrodit, s kopřivami po pás a s okolními strmými kopci, které jsme prochodili křížem krážem. Sotva jsme pak večer uložili svá unavená těla do postelí, byli jsme vzbuzeni na noční bojovku. Za poslední chatkou začínala cesta lesem označená svíčkami, bohužel svíčky postupně zhasínaly a tým z poslední chatky měl jejich sledování tedy již velmi ztížené. Označená cesta lesem po pár set metrech končila u potoka. Na řadu tedy přišlo opět brodění následované rychlým návratem do teplých postelí.
Eliška Žáčková
Turistický kurz
Studenti třetích ročníků Gymnázia Jevíčko se ve dnech 8. až 14. června zúčastnili tradičního turistického kurzu. V sobotu ráno jsme naložili do dodávky svá zavazadla a školní vybavení a vyrazili na kolech do Svojanova. Po cestě jsme zastavovali na několika místech, kde jsme si odpočinuli a kde se k nám připojili zbylí studenti, kteří neodjížděli z Jevíčka. Rychlost jízdy byla
foto: Michal Poláček
Následující den jsme byli rozděleni na dvě skupinky, jedna vyrazila slaňovat z místní skalky, druhá byla rozdělena na menší týmy, které dostaly za
úkol najít podle mapy svá stanoviště s biologickými úkoly. Po splnění těchto úkolů následovaly střelby ze vzduchovky na sklopné terče a sbírání dřeva na večerní táborák a makrely. Když jsme v lese narazili na strom vyvrácený větrem, měli jsme hned o zábavu postaráno, strom přeseknout a dopravit do tábora byl úkol na dlouhé minuty.
foto: Michal Poláček
Večer jeden ze studentů dovezl kytaru, na kterou jsme až do konce kurzu hráli a při jejímž doprovodu jsme zazpívali spoustu známých písniček. V pondělí všichni vyrazili do Poličky, pěší autobusem, cyklisté na kolech. Tam jsme počkali na pronajatý autobus, který nás zavezl na začátek naší trasy po přírodních památkách a po dvanáctikilometrové procházce nás vyzvedl a zavezl zpátky do Poličky. Následoval návrat zpět do tábora a volný čas. V úterý ráno jsme navštívili nádherný hrad ve Svojanově, pokochali jsme se překrásným výhledem z kamenné věže a při odchodu jsme ani netušili, že se sem ještě podíváme, aspoň ne tak brzy. Odpoledne následovala důležitá událost lov na Predátora. Byli jsme rozděleni na malé týmy a s doprovodem vyučujícího jsme vyrazili po stopách Predátora, při jeho sledování jsme plnili různé úlohy šplhali na strom pro
vybavení, lovili munici z potoka, napadali Predátora oštěpy a vzduchovkou. Po laně jsme překonávali řeku, v náručí nesli raněné, skrývali jsme se před zraky Predátora v potrubí pod silnicí atd. Večer následovalo vyhodnocení úspěšnosti týmů a rozdání drobných cen, ze kterých měli výherci jistě radost. Ve středu cyklisté vyrazili na hrad Pernštejn a pěší na Vírskou přehradu. Na hradě jsme si samostatně prohlédli veřejně přístupné části a poté vyrazili na prohlídku s průvodcem. Při návratu jsme se zastavili na Vírské přehradě a po krátké přestávce pokračovali zpět do tábora. Ačkoliv jsme ujeli téměř 80 kilometrů na kolech, nikdo neměl žádný defekt a všichni jsme se ve zdraví a plní zážitků vrátili do tábora.
foto: Michal Poláček
Klidná noc byla opět přerušena noční akcí, tentokráte nočními střelbami ze vzduchovek na terče. Studenti oblečení a přichystaní na náročnou činnost byli překvapení krátkým průběhem a po odstřílení se vraceli s povděkem do svých chladnoucích postelí. Čtvrtek byl ve znamení příprav na velký táborák, ráno několik studentů vyrazilo s profesorem Linhartem hledat vzácné rostliny v okolí Svojanova a zbytek se pustil do přípravy dřeva. Odpoledne následoval
velký orientační závod po okolí. Jednotlivé týmy dostaly mapy s nakreslenou trasou a buzoly, po krátké instruktáži vyrazily do lesů. Někteří zvolili delší, ale pohodlnější trasy po cestách, jiní vyrazili přímo k vytyčeným bodům do prudkých kopců. Některá stanoviště byla viditelná na první pohled, u jiných se některé týmy zasekly na dlouhé minuty. Jakým překvapením bylo, když jsme po trase došli opět až k hradu ve Svojanově.
foto: Michal Poláček
Poslední stanoviště většinu týmů zmátlo a zdrželo je na několik desítek minut. Mapy, podle kterých jsme se navigovali, nebyly totiž příliš aktuální, nizký a neprostupný lesní porot na nich nebyl vůbec zaznamenán. Přesto všichni nakonec našli správnou cestu a dostali se do tábora. Večer byl zakončen opékáním výborných párků od místního řezníka a zpíváním u kytary. Druhý den ráno jsme vyklidili chatky a vyrazili na zpáteční cestu. Celý týden jsme měli nádherné počasí, pršelo pouze jednou a jen v noci. Všichni si jistě kurz užili a budou na něj dlouho vzpomínat. Jakub Kaderka
...zpovídá Štěpán Richter
Zpovídali jsme Štěpána Richtera, letošního maturanta, ze 4. A. Tento nadějný mladý filozof se zúčastnil filozofické soutěže Nebojme se myslet. Jako jeden ze dvou nejlepších účastníků reprezentoval Českou republiku na mezinárodní soutěži v Dánsku. 1. Zúčastnil ses takové soutěže poprvé? Účastnil jsem se několika olympiád už předtím (dějepis, matematika apod.), ale nikdy to nesouviselo s filozofií. 2. Připravuješ se nějak předem, nebo prostě sedneš a píšeš? Na tohle se pořádně ani připravit nedá, většinou je to absolutní improvizace. Člověk se samozřejmě může naučit něco z dějin filozofie, ale pokud nemá dobrý názor a neumí argumentovat z hlavy, není mu to k ničemu. 3. Soutěž se skládala z několika kol. Které pro tebe bylo nejtěžší a proč? Nejtěžší bylo první kolo, na které jsme jeli poprvé do Olomouce. První esej jsme museli psát rukou, takže nebyla možnost zpětně cokoli měnit všechno co jsem napsal, muselo být definitivní. Plus psaní rukou trvá déle než na počítači, takže se to stíhalo hůř.
4. Bylo o hodně těžší psát v cizím jazyce? V jakém jsi psal? Psal jsem v angličtině, asi jako všichni účastníci. Nevím o nikom, kdo psal v jiném jazyce. Těžší to samozřejmě bylo, ale spíš si myslím, že mi to přidalo,protože angličtinu zvládám bez problémů. 5. Kam jdeš na VŠ? Pomohla ti soutěž k přijetí? Jdu na Právnickou fakultu Masarykovy univerzity. Soutěž neměla na přijetí, bohužel, žádný vliv. 6. Jak bylo v Dánsku? Co se tam dělo, jak to probíhalo... Výlet do Dánska považuju za jeden ze svých nejlepších výjezdů do ciziny, možná dokonce vůbec nejlepší. Dánsko je nádherná země, dost mi připomínala třeba Holandsko (roviny a lidé na kole). První den jsme strávili na vlastní pěst v Kodani a pak jsme se přesunuli do Odense, kde se konala soutěž. Ubytovali nás promíchaně, takže každý byl na pokoji s dvěma cizinci. Výborná zkušenost velice mě pobavilo, že i když tam byli lidé z celého světa (Indie, Izrael, Čína, Argentina...), byli jsme všichni úplně stejní. Samotná soutěž probíhala neuváženě druhý den v devět ráno, když měli všichni kocovinu z předešlého večera.
zdroj: tablo maturantů
Zapomněl jsem zmínit pivo nám dávali zdarma a dánské pivo je tak dobré jako to české. Psali jsme opět esej v cizím jazyce, tentokrát už tam nebyla jen angličtina. Od té chvíle to byl mix přednášek, prohlídek a oslav a musím říct, že to byly úžasné dva dny. 7. Vzkázal bys něco studentům gymnázia? Zpochybňujte všechno, co vám ostatní řeknou. Kristýna Valíčková, Eliška Veselková
...baví
Omalovánky
Německé hříčky
nakreslila: Kateřina Hufová
zdroj: Hueber Lustige Sprachrätsel A1
úvodník: A. Solichová ...přiváží: M. Mrva, D. Hauptová ...zpovídá: J. Tihonová, M. Jordán, E. Veselková ...baví: M. Ptáčník ...objevuje: Z. Křivánková, Š. Janků korekce: M. Fickerová, T. Finsterlová, K. Valíčková grafika: T. Haas šéfredaktor: Z. Valčíková
