Hlavní zjištění a doporučení týkající se vzdělávání a odborné přípravy v oblasti bezpečnosti pacientů v Evropě Práce podskupiny pro vzdělávání a odbornou přípravu v oblasti bezpečnosti pacientů, která působí v rámci pracovní skupiny Evropské komise pro bezpečnost pacientů a kvalitu zdravotní péče Tato zpráva obsahuje analýzu programů, modulů, kurzů, praktických seminářů, projektů a diskusních skupin, jež poskytli členové pracovní skupiny Evropské komise pro bezpečnost pacientů a kvalitu zdravotní péče v rámci úkolu koordinovaného podskupinou pro vzdělávání a odbornou přípravu v oblasti bezpečnosti pacientů, která působí v rámci uvedené pracovní skupiny. Uvedené iniciativy jsou využívány na různých úrovních (místní, regionální, celostátní, jiné), zaměřují se na různé koncepce poskytování bezpečné péče a jsou určeny pro různé cílové skupiny studentů. Jako takové slouží spíše k informování veřejnosti, poskytovatelů vzdělávání a tvůrců politik, než k ovlivňování nebo Strana | 1
jako příklady. Každou z nich je nezbytné přizpůsobit vnitrostátním podmínkám, očekáváním a financování.
OBSAH 1. 2. 3.
SOUVISLOSTI................................................................................................................... 3 METODA ........................................................................................................................... 4 ÚČEL A ÚLOHA VZDĚLÁVÁNÍ A ODBORNÉ PŘÍPRAVY V OBLASTI BEZPEČNOSTI PACIENTŮ ............................................................................................. 5 4....... ORGANIZACE PROGRAMŮ VZDĚLÁVÁNÍ A ODBORNÉ PŘÍPRAVY V EVROPĚ .................................................................................................................................................... 7 4.1 Odpovědnost a správa ...................................................................................................... 7 4.2 Vnitrostátní regulace ...................................................................................................... 10 4.3 Druhy vzdělávání v oblasti bezpečnosti pacientů .......................................................... 13 4.4 Cílové skupiny................................................................................................................ 14 4.5 Kapacity fakult ............................................................................................................... 15 4.6 Organizace...................................................................................................................... 16 4.7 Hodnocení ...................................................................................................................... 16 5. OBSAH ............................................................................................................................. 16 5.1 Hlavní výsledky učení.................................................................................................... 19 6. SOUVISEJÍCÍ VZDĚLÁVACÍ METODY A ČINNOSTI .............................................. 20 6.1 Příklad z Německa ......................................................................................................... 23 6.2 Příklad z Dánska (1)....................................................................................................... 23 6.3 Příklad z Dánska (2)....................................................................................................... 25 6.4 Příklad ze Španělska....................................................................................................... 26 6.5 Příklad z Mezinárodní společnosti pro kvalitu ve zdravotnictví (ISQua) ...................... 27 7. PŘEKÁŽKY V PROVÁDĚNÍ ......................................................................................... 31 8. FAKTORY ÚSPĚCHU V PROVÁDĚNÍ ........................................................................ 32 9. DOPORUČENÍ................................................................................................................. 36 Přílohy ...................................................................................................................................... 36 Příloha 1 − Šablona .............................................................................................................. 36 Příloha 2 − Glosář ................................................................................................................ 42 Tabulky..................................................................................................................................... 45 Tabulka 1 Příklady vzdělávacích činností zaslané respondenty .......................................... 45 Tabulka 2 Úroveň pořádajících orgánů................................................................................ 61 Tabulka 3 Druh vzdělávání a odborné přípravy................................................................... 63 Tabulka 4 Cílová skupina..................................................................................................... 64 Tabulka 5 Kapacita, odborná příprava a zájem.................................................................... 66 Tabulka 6 Forma výuky, doba trvání a kvalifikace účastníků ............................................. 68 Tabulka 7 Hodnocení vzdělávacího programu a kvalifikace získané účastníky.................. 74 Tabulka 8 Překážky bránící provedení................................................................................. 77
Strana | 2
1. SOUVISLOSTI Pracovní skupina pro bezpečnost pacientů a kvalitu zdravotní péče1 (PSQCWG) se v roce 2013 rozhodla vypracovat doporučení týkající se vzdělávání a odborné přípravy v oblasti bezpečnosti pacientů. Toto rozhodnutí vycházelo z toho, že členské státy jen málo dodržují požadavky obsažené v doporučení Rady 2009/C 151/012. V doporučení bylo členským státům uloženo: Na příslušné úrovni podporovat vzdělávání a odbornou přípravu zdravotnických pracovníků v oblasti bezpečnosti pacientů prostřednictvím a) podpory multidisciplinárního vzdělávání a odborné přípravy v oblasti bezpečnosti pacientů pro všechny zdravotníky, ostatní zdravotnické pracovníky a příslušné řídící a administrativní pracovníky ve zdravotnickém prostředí; b) začlenění otázky bezpečnosti pacientů do pregraduálního a postgraduálního vzdělávání, odborné přípravy na pracovišti a navazujícího celoživotního vzdělávání zdravotníků; c) eventuálního rozvoje základních dovedností v oblasti bezpečnosti pacientů, totiž základních znalostí, postojů a dovedností nutných pro dosažení bezpečnější péče, které by byly šířeny mezi všechny zdravotnické pracovníky a příslušné řídící a administrativní pracovníky; d) poskytování a šíření informací včetně osvědčených postupů všem zdravotnickým pracovníkům o normách v oblasti bezpečnosti pacientů, riziku a stávajících bezpečnostních opatřeních za účelem snížení počtu pochybení a případů újmy nebo jejich předcházení a podpora jejich zapojení; e) spolupráce s organizacemi, které se podílejí na zdravotnickém vzdělávání, aby bylo zajištěno, že bezpečnost pacientů bude náležitě zohledněna v učebních plánech vysokoškolského vzdělávání a při dalším vzdělávání a odborné přípravě zdravotníků, včetně rozvoje dovedností potřebných k dosažení a zajištění změn chování nezbytných ke zlepšení bezpečnosti pacientů prostřednictvím systémové změny. Ze zprávy Evropské komise z roku 20123 o provádění tohoto doporučení Rady vyplynulo, že ze všech oblastí, na které se doporučení vztahuje, se nejméně provádějí ustanovení v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a dále pak ustanovení o posílení účasti pacientů a o zavádění systémů podávání zpráv a evidence poznatků o nepříznivých událostech. Tento dokument ve formě doporučení poskytuje členským státům návod k zavedení a provádění vzdělávání a odborné přípravy v oblasti bezpečnosti pacientů pro zdravotníky a pro řídící pracovníky ve zdravotnictví, jak to vyžaduje doporučení Rady z roku 2009. Tato doporučení zohledňují iniciativy ve vzdělávání a odborné přípravě v oblasti bezpečnosti pacientů, o nichž byla pracovní skupina informována, doplněné o příklady a zkušenosti z 27 evropských zemí (26 členských států EU a Norska) a 9 evropských profesních sdružení (nevládních organizací) a vycházejí z dřívějších zkušeností získaných při práci na projektu pracovní skupiny pro vzdělávání v rámci sítě Evropské unie pro bezpečnost pacientů (EUNetPaS4) a zohledňují pokyny Světové zdravotnické organizace (WHO) k multiprofesním učebním osnovám v oblasti bezpečnosti pacientů. Tato doporučení popisují zkušenosti s činností ve vzdělávání a odborné přípravě, o níž byla pracovní skupina informována, a poukazují na faktory nezbytné pro jejich provádění – tato část je založena na dohodnutých typických znacích, které jsou vymezeny v připojené šabloně. 1
http://ec.europa.eu/health/patient_safety/policy/index_cs.htm http://ec.europa.eu/health/patient_safety/docs/council_2009_cs.pdf 3 http://ec.europa.eu/health/patient_safety/docs/council_2009_report_cs.pdf 4 http://ns208606.ovh.net/~extranet/ 2
Strana | 3
2. METODA Tato zpráva byla připravována v několika fázích pod vedením odborníků: Prof. Cordula Wagner, Nizozemsko, Prof. Doris Østergaard, Dánsko, Prof. Brian Capstick, Spojené království. Práce začala zmapováním činností z poslední doby a příkladů osvědčených postupů týkajících se evropských zkušeností se vzděláváním a odbornou přípravou v oblasti bezpečnosti pacientů. Za tímto účelem byl podskupině pro vzdělávání a odbornou přípravu zaslán návrh šablony pro podávání informací o vzdělávání a odborné přípravě a byla požádána o připomínky. Pozměněná verze zohledňující připomínky podskupiny byla poté zaslána nejen členům podskupiny pro vzdělávání a odbornou přípravu, ale i ostatním členům pracovní skupiny pro bezpečnost pacientů a kvalitu zdravotní péče. Odpovědi byly projednány prostřednictvím telekonference dne 29. října 2013 a předloženy na zasedání pracovní skupiny pro bezpečnost pacientů a kvalitu zdravotní péče dne 4. listopadu 2013. Výsledky této práce byly projednány na zasedání podskupiny dne 13. února a předloženy pracovní skupině pro bezpečnost pacientů a kvalitu zdravotní péče na jejích zasedáních ve dnech 14. února a 13. března 2014. 27 zemí (26 členských států a Norsko) a 9 evropských profesních sdružení se podělilo o nepřeberné množství příkladů souvisejících se vzděláváním a odbornou přípravou v oblasti bezpečnosti pacientů. Je však třeba si uvědomit, že tato zpráva neobsahuje úplné spektrum činností ve vzdělávání a odborné přípravě týkající se bezpečnosti pacientů v Evropě. S ohledem na diskusi, která proběhla na zasedáních pracovní skupiny pro bezpečnost pacientů a kvalitu zdravotní péče, bylo rozhodnuto o tom, které druhy a kategorie činností/iniciativ budou do této zprávy zahrnuty: a sice, zda by měl být uveden výčet odborné přípravy na pracovišti poskytované v rámci primární a nemocniční péče, praxe zubních lékařů a navazujícího odborného vzdělávání, vycházejíce z předpokladu, že odborná příprava v oblasti kontroly infekcí, bezpečnosti léků, resuscitace, agrese a pádů je různým kategoriím zdravotnického personálu pravidelně poskytována v rámci plánů interního vzdělávání ve všech členských státech a v Evropě. Proto bylo rozhodnuto, že některé příspěvky o činnostech odborného vzdělávání v rámci organizací, které členské státy a profesní organizace poskytují, budou v tabulkách uvedených v příloze ponechány jako příklady oblastí, jež tyto činnosti pokrývají, a jako uznání těm, kdo do této zprávy přispěli. Je však třeba poukázat na to, že vzhledem k tomu, že nejsme schopni takovou odbornou přípravu regulovat, nepodporujeme právě ty činnosti odborné přípravy, které jsou v tomto doporučení obsaženy. Zásada: Tato zpráva si neklade za cíl poskytnout vyčerpávající obraz o všech činnostech/iniciativách ve vzdělávání a odborné přípravě v oblasti bezpečnosti pacientů v Evropě, ale obsahuje praktická řešení, jak ustanovení doporučení Rady uvádět do života, a dokresluje to na příkladech, o nichž byla pracovní skupina informována, a na příkladech osvědčených postupů při vzdělávání a/nebo odborné přípravě v oblasti bezpečnosti pacientů v různých evropských zemích. To zahrnuje činnosti/iniciativy v oblasti vzdělávání a odborné přípravy vyvíjené v rámci osnov vyššího vzdělávání, činnosti v rámci formálního a informálního navazujícího odborného vzdělávání poskytovaného různými organizačními složkami a činnosti poskytované interně ve zdravotnickém prostředí. Strana | 4
Tato zpráva rovněž zahrnuje otázky jako: organizační/institucionální zdroje potřebné pro provádění vzdělávací činnosti, kapacity fakult; důležitost zaměření na studenty jako budoucí zdravotníky; důležitost zahrnutí odborné přípravy pro řídící pracovníky ve zdravotnictví a zdravotnické pracovníky jako příležitost k celoživotnímu učení; zapojení pacientů (tj. jak využít zkušeností pacientů nebo příběhů pacientů jako vzdělávacích prostředků); komunikace mezi profesními skupinami a mezi zdravotníky a pacienty, hodnoty jako zodpovědnost a soucit.
3. ÚČEL A ÚLOHA VZDĚLÁVÁNÍ A ODBORNÉ PŘÍPRAVY V OBLASTI BEZPEČNOSTI PACIENTŮ Zdravotníci včetně lékařů, zubních lékařů, zdravotních sester a porodních asistentek a farmaceutů musí předtím, než smějí diagnostikovat, léčit a ošetřovat pacienty, absolvovat rozsáhlé vzdělání. Základní vzdělání těchto zdravotníků v evropských zemích je, pokud jde o jeho obsah z hlediska bezpečnosti pacientů, částečně srovnatelné, což by podporovalo výměnu zdravotníků školených v zahraničí a umožňuje to automatické uznávání kvalifikací zdravotníků, kteří se stěhují do jiného členského státu EU. V poslední době není příliš mnoho známo o vzdělávání v oblasti bezpečnosti pacientů, které zdravotníci získávají během svého základního vzdělání nebo později, když absolvují navazující vzdělávání. Vzdělávání v oblasti bezpečnosti pacientů se zaměřuje na získání znalostí, postojů a dovedností na podporu změn v chování, jejichž cílem je poskytovat bezpečnější péči. Zásady bezpečnosti pacientů zahrnují i dovednosti neodborné povahy, které nejsou specifické pro jednotlivé obory, a jsou proto důležité pro všechny zdravotnické odborníky, ačkoli poskytované znalosti jsou někdy spojeny se specializací zdravotníků. Příklady vzdělávacích témat souvisejících s bezpečností pacientů jsou: podávání zpráv o nežádoucích příhodách, formování lidských faktorů a předávání informací mezi zdravotníky a ve vztahu k pacientům (Jansma, 20115). Podávání zpráv o nežádoucích příhodách se osvědčilo ve vysoce rizikových odvětvích, jakými jsou letecká doprava nebo petrochemický průmysl. Účinný systém podávání zpráv závisí na zdravotnících, kteří si uvědomují rizikové situace, jsou si vědomi důležitosti informování o nežádoucích příhodách a učení se z takových událostí a vědí, jak podat zprávu o mimořádné události v rámci systému. Vzdělání by mohlo napomoci ke splnění těchto podmínek a k dosažení kultury aktivního podávání zpráv. Možnost lidského selhání, na kterou poukazují nauky zabývající se lidskými faktory, je dalším důležitým tématem, kterému zdravotníci musí porozumět, ale který často není součástí základního vzdělávání a učebních osnov. Komunikace s pacienty je zařazená do některých učebních osnov, avšak komunikace mezi zdravotníky a příčiny neúspěšné komunikace a nedostatečné multidisciplinární spolupráce dosud v běžných učebních osnovách zařazeny nejsou. Multidisciplinární spolupráce se skládá z několika prvků a při vzdělávání v oblasti bezpečnosti pacientů je jí třeba věnovat zvláštní pozornost (Jansma, 20116): •
být týmovým hráčem, a to i mimo vlastní pracovní prostředí,
•
aktivně zapojovat pacienty a osoby, jež o ně pečují, jako partnery do zdravotnického týmu a vést je k tomu, aby přispívali k bezpečné péči,
5
Jansma J.D., Wagner C., Bijnen A.B., A patient safety curriculum for medical residents based on the perspectives of residents and supervisors. Journal of Patient Safety 2011, 7(2), 99-105. 6 Jansma J.D., Patient safety education for medical residents. Dizertační práce. Amsterdam, VUmc, 2011.
Strana | 5
•
hovořit otevřeně,
•
diskutovat o konfliktech,
•
využívat veškeré kvality svého týmu,
•
přispívat ke koordinaci úkolů a ke komunikaci v rámci týmu,
•
vykonávat situační vedení nebo nechat jiné, aby tak činili, bez ohledu na hierarchii,
•
využívat všechny zdroje v týmu a v daném prostředí (např. informace, členy týmu, pacienta, zdravotnické prostředky a podpůrná zařízení) k tomu, aby byla práce bezpečná a účinná.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vypracovala pokyny k učebním osnovám v oblasti bezpečnosti pacientů: http://www.who.int/patientsafety/education/curriculum/tools-download/en/index.html
(multiprofesní vydání). Tyto pokyny jsou určeny k zapracování do stávajících osnov zdravotnického vzdělávání, avšak nehledě na to existují překážky bránící jejich provádění. Pokyny obsahují 11 témat (rámeček 1) pro vzdělávání v oblasti bezpečnosti pacientů. Pro školitele se navrhuje několik školicích metod včetně přednášek, výuky v malých skupinách, diskusí ke konkrétním případům, hraní rolí a simulací.
Rámeček 1 Téma č. 1: Co je bezpečnost pacientů? Téma č. 2: Proč je pro bezpečnost pacientů důležité využívat lidské faktory? Téma č. 3: Pochopení systémů a vliv komplexnosti na bezpečnost pacientů. Téma č. 4: Být účinným týmovým hráčem. Téma č. 5: Učení se z chyb, aby se zabránilo újmě. Téma č. 6: Pochopení a řízení klinického rizika. Téma č. 7: Využívání metod zlepšování kvality pro zlepšení péče. Téma č. 8: Zapojení pacientů a osob, které o ně pečují. Téma č. 9: Prevence a kontrola infekcí. Téma č. 10: Bezpečnost pacientů a invazivní postupy. Téma č. 11: Zlepšování bezpečnosti léků.
4. ORGANIZACE PROGRAMŮ VZDĚLÁVÁNÍ A ODBORNÉ PŘÍPRAVY V EVROPĚ 4.1 Odpovědnost a správa Členové podskupiny pro vzdělávání a odbornou přípravu a ostatní členové pracovní skupiny pro bezpečnost pacientů a kvalitu zdravotní péče označili hlavní aktéry, na nichž leží největší odpovědnost Strana | 6
za vzdělávání a odbornou přípravu pregraduálních studentů, zdravotníků a řídících pracovníků ve zdravotnictví. Jako odpovědi se nabízely následující možnosti: • • • • • •
ministerstvo zdravotnictví, ministerstvo školství, správní jednotky, např. regiony, vědecké lékařské společnosti, zdravotnické organizace, jiné (upřesněte).
Většina činností v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v EU, o kterých byla pracovní skupina informována, je organizována na celostátní úrovni (ministerstva, vysoké školy a zdravotnická/profesní sdružení) a na místní úrovni (zdravotnické organizace). Za postgraduální a za navazující odbornou přípravu v některých členských státech a v Norsku jsou odpovědné regiony jako správní jednotky (tabulka 2 v příloze). Zdrojem vzdělávání v bezpečnosti pacientů na celostátní úrovni jsou většinou ministerstva zdravotnictví a školství, vysoké školy, zdravotnické školy, státní instituty, profesní organizace, státní agentury pro kvalitu zdravotní péče a bezpečnost pacientů, státní akreditační orgány, státní regulační orgány, vědecké lékařské společnosti a sdružení, společnosti a sdružení zdravotních sester a konzultační organizace. Na místní úrovni je odborná příprava spojena s interními vzdělávacími plány v nemocnicích a dalších zdravotnických organizacích a institucích. Podrobnější informace a komentáře ke správě a odpovědnosti jsou uvedeny v rámečku 2. Rámeček 2 Rakousko: všechny tyto instituce (ministerstvo zdravotnictví, ministerstvo školství, správní jednotky, např. regiony, vědecké lékařské společnosti, zdravotnické organizace) plní určité povinnosti, a stejně tak i vysoké školy, které mají určitou míru autonomie, pokud jde o tvorbu svých učebních osnov. Ministerstvo zdravotnictví stanoví právní rámec pro vzdělávání lékařů a dalších zdravotnických pracovníků. Do pravomoci ministerstva zdravotnictví nespadají řídící pracovníci ve zdravotnictví. Belgie: federální (celostátní) vláda rozhoduje o základním obsahu, avšak regiony/obce organizují a řídí různé programy na univerzitách a vysokých školách (ošetřovatelství atd.). Bulharsko: za vzdělávání zdravotníků odpovídá ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo školství a zdravotnické organizace na své místní úrovni. Chorvatsko: ministerstvo vědy, školství a sportu; vědecké lékařské společnosti (odborná příprava pro zdravotníky); zdravotnické organizace a lékařská komora, komora zdravotních sester a komora porodních asistentek. Za vzdělávání a odbornou přípravu v oblasti bezpečnosti pacientů je odpovědná také agentura pro kvalitu a akreditaci v oblasti zdravotnictví a sociální péče. Kypr: ministerstvo školství odpovídá za pregraduální vzdělávání; za odbornou přípravu zdravotníků a řídících pracovníků ve zdravotnictví je odpovědné ministerstvo zdravotnictví a také vědecké společnosti a zdravotnická profesní sdružení a regulační orgány. Dánsko: vysoké školy a lékařské fakulty odpovídají za pregraduální studium (rovněž v oblasti bezpečnosti pacientů) a odborná příprava zdravotníků je v gesci Národní rady pro zdravotnictví, regionů a zdravotnických organizací. Odpovědnost za odbornou přípravu odborných lékařů je rozdělena mezi regiony, lékaře a veřejný správní orgán. Estonsko: ministerstvo školství, zdravotnické organizace. Strana | 7
Finsko: ministerstvo zdravotnictví odpovídá za postgraduální vzdělávání lékařů a zubních lékařů; ministerstvo školství za pregraduální studium; správní jednotky, např. regiony, a vědecké lékařské společnosti jsou odpovědné za navazující odborné vzdělávání. Francie: ministerstvo vysokého školství odpovídá za lékaře, farmaceuty, zubní lékaře a porodní asistentky. Za ostatní zdravotníky (včetně technických a řídících funkcí) je odpovědné ministerstvo zdravotnictví. Spolupracují i jiné orgány, mimo jiné Národní úřad zdraví. Německo: ministerstvo zdravotnictví nese hlavní odpovědnost za vzdělávání a odbornou přípravu pregraduálních studentů: lékařů, zubních lékařů, farmaceutů a fyzioterapeutů. Rovněž má hlavní odpovědnost za vzdělávání a odbornou přípravu zdravotních sester a porodních asistentek, které procházejí určitým druhem odborné přípravy na středních zdravotních školách. Maďarsko: odpovědné je ministerstvo pro lidské zdroje (působí tam mimo jiné tajemník pro vysoké školství, který odpovídá za pregraduální studenty, a tajemník pro zdravotnictví, který odpovídá za odbornou přípravu zdravotníků a řídících pracovníků ve zdravotnictví). Itálie: ministerstvo školství a vysoké školy odpovídají za vzdělávání a odbornou přípravu pregraduálních studentů. Po získání vysokoškolského diplomu je pro všechny zdravotníky povinná účast na programu navazujícího odborného vzdělávání, aby každoročně získali stanovený počet kreditů vztahujících se ke konkrétním tématům stanoveným na celostátní, regionální a místní úrovni; jedním z těchto témat je bezpečnost pacientů. Ministerstvo zdravotnictví od loňského roku ověřuje, kolik kurzů je pořádáno k těmto specifickým otázkám, z nichž část se týká bezpečnosti pacientů. Lotyšsko: za lékařské vzdělávání pregraduálních studentů, zdravotníků a řídících pracovníků ve zdravotnictví odpovídá ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo školství. Za proces pregraduálního vzdělávání a odborné přípravy jsou odpovědné vysoké školy. Malta: pokud jde o postgraduální programy odborné přípravy, existuje sdílená odpovědnost mezi ministerstvem zdravotnictví, vědeckými lékařskými společnostmi, zdravotnickými organizacemi a vysokou školou. Norsko: odpovědnost za vzdělávání a odbornou přípravu zdravotníků má ministerstvo školství a výzkumu. V poslední době dochází ke změnám ve vzdělávacím systému. Ředitelství pro zdravotnictví reviduje strukturu a obsah specializační odborné přípravy lékařů a součástí toho pravděpodobně bude i bezpečnost pacientů. Dnes je bezpečnost pacientů povinná na jedné ze čtyř škol pro vzdělávání lékařů (na univerzitě v Oslu). Existuje také pětiletý národní program v oblasti bezpečnosti pacientů, včetně zlepšování kvality a zaměření na bezpečnost pacientů při poskytování zdravotní péče. Polsko: za programy pregraduálního vzdělávání má celkovou odpovědnost ministerstvo zdravotnictví. Za postgraduální a celoživotní vzdělávání odpovídá Lékařské centrum postgraduálního vzdělávání (CMKP). Bezpečnost pacientů zatím není výslovně formulovaným modulem na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy. Rumunsko: ministerstvo školství je odpovědné za pregraduální studenty; zdravotníci a řídící pracovníci ve zdravotnictví spadají do odpovědnosti ministerstva zdravotnictví a vědeckých lékařských společností. Slovensko: ministerstvo školství, vědy, výzkumu a sportu je odpovědné za vzdělávání zdravotníků v rámci vysokoškolského studia na univerzitách a vysokých školách. Bezpečnost pacientů při poskytování zdravotní péče je začleněna zejména do vybraných předmětů, které jsou zaměřeny na praktické dovednosti, např. prevence a kontrola infekcí, nástroje ke zlepšování kvality poskytované Strana | 8
zdravotní péče včetně ošetřovatelské péče, rizika invazivních postupů a praktik, nepříznivá reakce na léčiva. Za pregraduální vzdělávání v oblasti bezpečnosti pacientů odpovídá ministerstvo zdravotnictví. Bezpečnost a kvalita zdravotní péče je začleněna do minimálních vzdělávacích standardů zveřejněných vyhláškou ministerstva zdravotnictví č. 12422/2010 Sb. v platném znění, která stanoví minimální standardy pro specializační studijní programy, minimální standardy pro certifikační programy a minimální standardy pro programy navazujícího vzdělávání a jejich strukturu. Samostatné celostátní učební osnovy v oblasti bezpečnosti pacientů neexistují. Profesní organizace v oblasti zdravotnictví se touto problematikou zabývají v kontextu navazujícího celoživotního vzdělávání. Španělsko: ministerstvo školství odpovídá za pregraduální vzdělávání zdravotníků. Ministerstvo zdravotnictví (v některých aspektech) a regiony odpovídají za navazující odbornou přípravu zdravotníků. Švédsko: stát odpovídá za vysoké školství na úrovni pregraduálního studia i vzdělávání absolventů. Vzdělávací instituce však mají poměrně vysokou míru nezávislosti při vypracování učebních osnov, pokud jsou splněny obecné požadavky (pro každý stupeň) stanovené v nařízení o vysokém školství. Existuje několik lékařských a zdravotnických škol. Za profesní přípravu na pracovišti je ve švédském zdravotnictví odpovědný poskytovatel zdravotní péče. Švédsko má 21 nezávislých okresních rad / regionů, které financují a organizují zdravotní péči, jež zahrnuje také soukromé poskytovatele zdravotní péče. Vzhledem k výše uvedenému je složité popsat vzdělávání a odbornou přípravu v oblasti bezpečnosti pacientů pro různé kategorie zdravotníků a studentů. Níže uvedené odpovědi by měly být posuzovány s ohledem na tuto složitost a měly by být považovány za obecný souhrn a příklady. Ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí prostřednictvím Národní rady pro zdravotnictví a sociální zabezpečení vydává nařízení pro zdravotnické pracovníky. Ministerstvo vzdělávání a výzkumu je odpovědné za vzdělávání pregraduálních studentů poskytované prostřednictvím různých vysokých a ošetřovatelských škol. Formální celostátní osnovy v oblasti bezpečnosti pacientů pro různé kategorie studentů neexistují. Všechny lékařské a ošetřovatelské školy se nicméně bezpečností pacientů zabývají, avšak způsob výuky tohoto předmětu je různý. Správní jednotky, např. regiony: odpovědnost okresních rad za poskytování zdravotní péče zahrnuje zajištění bezpečnosti pacientů a odbornou přípravu na pracovišti pro všechny zaměstnance ve zdravotnictví. Vědecké lékařské společnosti: Švédská lékařská společnost a Švédská společnost pro ošetřovatelství daly podnět ke spolupráci týkající se základních dovedností ve zdravotnictví. Byly popsány základní dovednosti v oblasti týmové práce a v oblasti zlepšování práce. Základní dovednosti v oblasti bezpečnosti pacientů a péče zaměřené na pacienta budou popsány během roku 2014. Odbornou přípravu zdravotnických pracovníků zajišťují také zdravotnické organizace. Spojené království: odpovědnost má ministerstvo zdravotnictví; správní jednotky; vědecké lékařské společnosti; zdravotnické organizace a jiní. Pregraduální studenti a začínající lékaři: Rada pro všeobecné lékařství (GMC) zveřejňuje každých pět let dokument, který se v současnosti nazývá „Lékaři zítřka“, který stanoví požadované výsledky ve vzdělávání, které musí lékaři prokázat, aby mohli vykonávat své povolání. Každá lékařská škola tyto požadované výsledky využívá při koncipování svých vlastních učebních osnov.
Strana | 9
Odborní lékaři / konzultanti: každých pět let jejich Královské kolegium (regulační orgán) zveřejňuje osnovy pro odborné lékaře – neprobíhá to ve stejné době, ale je rozloženo v čase. Některé z nich vydávají Královská kolegia a některé jiní poskytovatelé, avšak ti musí mít akreditaci od Královského kolegia lékařů. Sestry a pomocný zdravotnický personál: podobně – jejich regulační orgán zveřejňuje výsledky vzdělávání a poskytovatelé vytvářejí učební osnovy tak, aby tyto výsledky vzdělávání obsahovaly. Řídící pracovníci ve zdravotnictví: mnohem individualizovanější. Počáteční odborná příprava pro absolventy vstupující do národního zdravotnického systému – někteří řídící pracovníci jsou pracovníky klinik, kteří přešli ze své klinické oblasti – odpovědnost za jejich odbornou přípravu proto bývá různá.
4.2 Vnitrostátní regulace Vnitrostátní právní předpisy a vnitrostátní regulace se přímo nezaměřují na činnosti vzdělávání a odborné přípravy v oblasti bezpečnosti pacientů, ale často přicházejí zprávy o tom, že související koncepce a otázky jsou rozptýleny v různých normativních aktech a nařízeních členských států. Tato nařízení nejčastěji souvisí s kvalitou jako takovou a s kontrolou infekcí. Námět k zamyšlení: Byla vznesena otázka, zda členské státy potřebují vnitrostátní právní předpisy pro zavedení a rozvoj vzdělávání a odborné přípravy v oblasti bezpečnosti pacientů a zda by toto vůbec mělo být právně regulováno. Liší se to totiž od měnících se učebních osnov. V Dánsku a v některých dalších zemích tvoří bezpečnost pacientů v některých oborech součást specializace. Rámeček 3 obsahuje podrobné informace o vnitrostátní regulaci programů v oblasti bezpečnosti pacientů. Rámeček 3 Spadá vzdělávání a odborná příprava v oblasti bezpečnosti pacientů pod vnitrostátní právní předpisy a vnitrostátní regulaci? ANO: Rakousko: (Vzdělávání a odborná příprava jsou v právní gesci ministerstva zdravotnictví a jsou regulovány.) Francie: vzdělávání a odborná příprava jsou v právní gesci ministerstva vysokého školství a ministerstva zdravotnictví a výuka v oblasti bezpečnosti pacientů a kvality zdravotní péče je regulována. Německo: vzdělávání a odborná příprava v oblasti bezpečnosti pacientů přibližně ve 20 zdravotnických profesích – mimo jiné u lékařů (základní lékařská odborná příprava), zubních lékařů, farmaceutů, zdravotních sester a porodních asistentek – podléhá vnitrostátním právním předpisům a regulaci. U všech ostatních zdravotnických profesí – mimo jiné u odborných lékařů (specializační odborná příprava lékařů) – vzdělávání a odborná příprava v oblasti bezpečnosti pacientů spadá pod právní předpisy a regulaci 16 spolkových zemí Německa. Slovensko: bezpečnost pacientů je částečně začleněna do některých učebních osnov postgraduálního vzdělávání vydaných vyhláškou ministerstva školství č. 12422/2010 Sb. v platném znění, která stanoví minimální standardy pro studijní programy, minimální standardy pro certifikační programy a minimální standardy pro programy navazujícího vzdělávání a jejich strukturu. Otázky bezpečnosti Strana | 10
pacientů jsou zahrnuty do pregraduálního vzdělávání regulovaného nařízením vlády č. 296/2010 o odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání. Švédsko: zákon o bezpečnosti pacientů (2010:659) jasně stanoví, že za bezpečnost pacientů jsou odpovědni poskytovatelé zdravotní péče.) Spojené království: (V jednotlivých profesích je to různé – indikátory lze nalézt v každé učební osnově, ale obsah a míra podrobnosti se liší.) NE: Belgie: (Bezpečnost pacientů není v učebních osnovách lékařů a sester přímo specifikována. Federální veřejná správa zdravotnictví však vytvořila vnitrostátní pokyny a program podpory k tématům souvisejícím s bezpečností pacientů. Tento program se skládá z praktických seminářů o základních dovednostech pro bezpečnost pacientů (jako je analýza hlavních příčin (RCA) a analýza způsobů selhání zdravotní péče a jejich následků (HFMEA)) a o specifičtějších tématech souvisejících s druhým víceletým programem kvality a bezpečnosti pacientů (2013–2017), jako je podávání rizikových léků, bezpečná chirurgie, identifikace pacientů, zbavení svobody, posílení účasti pacientů a jejich rodin a integrovaná péče. V těchto činnostech byla navázána úzká spolupráce s osmi belgickými vysokými školami.) Bulharsko: (Prvky vzdělávání a odborné přípravy v oblasti bezpečnosti pacientů jsou rozptýleny v různých normativních aktech a programech, avšak neexistuje jediný ucelený dokument, který by se zabýval vzděláváním a odbornou přípravou v oblasti bezpečnosti pacientů.) Chorvatsko: (Vzdělávání v oblasti bezpečnosti pacientů je zčásti zahrnuto do vnitrostátního právního předpisu: zákona o kvalitě zdravotní a sociální péče.) Kypr: (Částečně: vzdělávání v oblasti bezpečnosti pacientů je zmíněno v ustanoveních zákona „zákon o ošetřovatelství a o porodní asistenci 1988-2012“. V těchto ustanoveních se jasně stanoví, že zdravotní sestry a porodní asistentky musí mít znalosti a vzdělání pro zajištění bezpečnosti pacientů. Podle stejného zákona musejí zdravotní sestry a porodní asistentky své povolení k výkonu povolání každé čtyři roky obnovovat. To zajišťuje celoživotní profesní rozvoj, který předpokládá také bezpečnost pacientů.) Dánsko: (Od roku 2015 bude bezpečnost pacientů součástí učební osnovy pro studenty medicíny na jedné z vysokých škol v Dánsku. Ve specializační odborné přípravě lékařů se zaměřujeme na sedm rolí lékaře (upraveno z rolí CanMEDS). Tyto role zahrnují i roli spolupracovníka, komunikátora, vedoucího a profesionála. Jsou zaměřeny na bezpečnost pacientů a zahrnují dovednosti neodborné povahy. Mezi dovednosti neodborné povahy patří znalost situace, rozhodování, komunikace, týmová práce a vedení. Specializační odborná příprava spadá pod Národní radu pro zdravotnictví.) Estonsko Finsko Maďarsko (Odborná příprava v oblasti bezpečnosti pacientů není v osnovách zdravotnického vzdělávání přímo specifikovaná. Instituty však mohou pořádat kurzy odborné přípravy (např. v oblasti bezpečnosti pacientů), mají-li akreditaci Maďarského akreditačního výboru (v rámci vysokoškolského vzdělávání) nebo Akreditační komise pro vzdělávání a odbornou přípravu dospělých (mimo vysokoškolské vzdělávání.)
Strana | 11
Itálie (Vzdělávání a odborná příprava v oblasti bezpečnosti pacientů nejsou upraveny vnitrostátními právními předpisy a nejsou vnitrostátně regulovány, v současné době neexistují pravidla, která by upravovala vzdělávání v těchto otázkách. Nicméně se vstupem nové dohody mezi státem a regiony ze dne 20. 12. 2012 v platnost italské ministerstvo zdravotnictví vydává jasné směrnice regionům ohledně existence plánu odborného přípravy v oblasti bezpečnosti pacientů. Některé vysoké školy mimoto definují magisterský studijní program se zohledněním této problematiky.) Lotyšsko (Částečně. Mohlo by být užitečné mít právní předpisy o vzdělávání a odborné přípravě v oblasti bezpečnosti pacientů a akreditaci programů). Malta Norsko (Nedávná bílá kniha o budoucí organizaci a struktuře určitých druhů vzdělávání v oblasti zdraví a péče poukázala na potřebu provedení určitých změn s cílem zajistit, aby toto vzdělávání bylo v souladu s potřebami obyvatelstva v oblasti zdraví a sociální péče. Byla navržena některá opatření, která jsou nyní postupně prováděna. Jedním z těchto opatření je poskytnout různým poskytovatelům služeb v oblasti zdraví a péče větší a strukturovanější vliv na obsah různých druhů vzdělávání. Kromě toho existují procesy, jež usilují o zlepšení kvality praktické odborné přípravy pro různé profese. To vyžaduje spolupráci mezi vzdělávacími institucemi a sektorem zdraví a péče, kde se tato praktická odborná příprava uskutečňuje. Polsko (Kromě odborné přípravy v oblasti kontroly infekcí.) Portugalsko Rumunsko Slovensko (Vzdělávání v oblasti bezpečnosti pacientů je zčásti zařazeno do některých učebních osnov postgraduálního vzdělávání vydaných vyhláškou ministerstva zdravotnictví č. 12422/2010 Sb..) Španělsko (Některé vysoké školy zavedly moduly bezpečnosti pacientů pro studenty medicíny. Žádné specifické nařízení k této problematice neexistuje.) Výše uvedená zjištění odrážejí otázku zavedení povinného vzdělávání a odborné přípravy v oblasti bezpečnosti pacientů: žádný z členských států to neuznává jako povinnost – podrobněji viz rámeček 4. Rámeček 4 Jsou vzdělávání a odborná příprava v oblasti bezpečnosti pacientů ve vaší zemi povinné? ANO: Rakousko (do určité míry), Dánsko (některé regiony vyžadují, aby sociální pracovníci, kteří se zabývají nepříznivými událostmi, absolvovali základní kurz týkající se bezpečnosti pacientů. Bezpečnost pacientů je součástí učební osnovy v programu specializační odborné přípravy lékařů.) Francie (bezpečnost pacientů je již několik let povinná v jiném než lékařském vzdělávání. V poslední době byla výrazně posílena při studiu lékařů – vnitrostátním nařízením z dubna 2013.) Německo (vzdělávání a odborná příprava v oblasti bezpečnosti pacientů je v Německu implicitně povinná; bezpečnost pacientů je celkovým cílem všech kurzů odborné přípravy pro zdravotnické profese v Německu. Výraz „bezpečnost pacientů“ se v různých aktech týkajících se odborné přípravy a zkoušek pro zdravotnické profese sice výslovně neuvádí, avšak přesto jsou v těchto aktech ustanovení pokrývající bezpečnost pacientů. Je tomu tak například v ustanovení o „zajištění kvality“.) Portugalsko (ve zdravotnických organizacích a v určitých zdravotnických profesích.) Slovensko (bezpečnost pacientů je součástí učebních osnov v pregraduálním vzdělávání i v navazujícím vzdělávání zdravotníků.) Strana | 12
NE: Belgie, Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Finsko, Maďarsko, Itálie, Lotyšsko (s výjimkou odborné přípravy v oblasti kontroly infekcí); Malta, Norsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Španělsko, Švédsko (neexistují žádné formální požadavky na zavedení specifických modulů bezpečnosti pacientů nebo odborné přípravy v oblasti bezpečnosti pacientů do vzdělávání pregraduálních studentů, zdravotníků nebo řídících pracovníků ve zdravotnictví. Ve stále větší míře k tomu však dochází na úrovni pregraduálního i postgraduálního studia. Jsou pořádány kurzy lékařské simulace, analýzy hlavních příčin, analýzy rizik, přezkumu lékařských záznamů, měření kultury bezpečnosti atd. Švédská lékařská společnost nedávno zahájila celostátní kurz pro hlavní pověřené lékaře.) Spojené království (bezpečnost pacientů není povinná, ale v učebních osnovách se vyskytuje.) Námět k zamyšlení: V Norsku existují procesy zaměřené na úpravu zdravotnického vzdělávání, ale pro organizace působící ve zdravotnických službách je povinné systematicky se zabývat bezpečností pacientů a kvalitou zdravotní péče, což znamená, že zdravotníci a vedoucí pracovníci se musí naučit, jak to dělat. Možná tedy členské státy nepotřebují regulaci, ale vnitrostátní program jako nástroj?
4.3 Druhy vzdělávání v oblasti bezpečnosti pacientů Většina z uváděných činností v oblasti vzdělávání a odborné přípravy je poskytována na úrovni postgraduálního vzdělávání a v rámci modulů navazujícího vzdělávání. Vodítka týkající se pregraduálního vzdělávání poskytlo pouze osm členských států a Norsko, což vyvolává potřebu vyžádat si další příklady vzdělávacích modulů na pregraduální úrovni a učit se od ostatních členských států, které je mají zavedeny. V Německu existuje průběžná široká iniciativa nazvaná „Nationaler Kompetenzbasierter Lernzielkatalog für die Medizin“ (Gesellschaft für Medizinische Ausbildung/ GMA, Medizinischer Fakultätentag/MFT). Jedním z jejích cílů je integrovat bezpečnost pacientů na úrovni vysokých škol / v lékařských školách. Tabulka 3 podává souhrnné údaje o druzích vzdělávání v oblasti bezpečnosti pacientů, jež zaslali respondenti. Námět k zamyšlení: Chybí vstupy, které by poskytly příklady vzdělávání a odborné přípravy týkající se změn v kultuře – jak začlenit bezpečnost pacientů do profesní kultury a jak čelit kultuře zajišťování bezpečnosti pacientů, která není perfektní, včetně kulturních/národních rozdílů mezi členskými státy, regiony a profesními kulturami. Týká se to také zkušeností s nástroji pro budování kultury. Některé země již o tom začaly přemýšlet jako o průběžném procesu a provádějí průzkumy kultury bezpečnosti pacientů, např. Belgie, Norsko, Dánsko, Spojené království. Další otázkou je, kam má být bezpečnost pacientů co nejúčinněji začleněna.
4.4 Cílové skupiny Obdržené informace odpovídají druhům vzdělávání uvedeným v tabulce 4. Většina činností ve vzdělávání a odborné přípravě v oblasti bezpečnosti pacientů, o nichž byla pracovní skupina informována, je určena spíše pro řídící pracovníky ve zdravotnictví než pro zdravotní sestry, lékaře, zubní lékaře, porodní asistentky a jiné zdravotníky (sem patří noví pracovníci nemocnic a zainteresovaní pracovníci; sekundární lékaři; kliničtí odborníci v řídících funkcích, postgraduanti). V Itálii je většina kurzů bezpečnosti pacientů dostupná pro všechny zdravotníky, i když některé jsou zaměřeny na konkrétní zájmovou skupinu a jsou dostupné pouze pro sestry nebo lékaře nebo pro řídící pracovníky ve zdravotnictví s ohledem na specifické dovednosti každé z těchto kategorií. V mnoha Strana | 13
zemích je nejméně činnosti ve vzdělávání a odborné přípravě, o nichž byla pracovní skupina informována, určeno farmaceutům. Námět k zamyšlení: Pokud jde o komunikaci: rozsáhlá výuka o komunikaci v oblasti bezpečnosti pacientů by měla být vedena v raném stadiu a pro široký okruh posluchačů. Komunikace mimo jiné zahrnuje otevřenost při povzbuzování pacientů, aby kladli otázky. Pokud však jde o pregraduální vzdělávání, to, aby představitelé pacientů odpovídali za vzdělávání zdravotníků, je obtížný proces s mnoha překážkami, a je na něm tedy i velmi omezený praktický zájem. Jelikož však konečnými příjemci výsledků odborné přípravy v oblasti bezpečnosti pacientů jsou pacienti, jejich zapojení do přípravy učebních osnov je velmi důležité a mělo by být při každé příležitosti oceňováno a podporováno. Úloha pacientů a jejich organizací Pacienti s chronickými nemocemi získávají experimentální znalosti o svém stavu a léčení, jež mohou být cenným zdrojem pro zdravotnické odborníky při pochopení jejich očekávání a vyhlídek a při tvorbě řešení zaměřených především na pacienta. Posílení jejich účasti a jejich zapojení na všech úrovních zdravotní péče je zcela nezbytné pro nastolení „kultury bezpečnosti pacientů“ v systému zdravotní péče a pro zajištění bezpečné péče na individuální i na kolektivní úrovni. Na individuální úrovni jsou osobní zkušenosti pacientů cenným zdrojem, který umožňuje zjišťovat mezery a selhání systému a fungovat jako „poslední bezpečnostní pojistka“. Klíčové prvky posílení účasti zahrnují kvalitní informace, zdravotní gramotnost a respektování práv pacientů. Zdravotníci by měli být školeni tak, aby naslouchali pacientům a účinně s nimi komunikovali, aby si uvědomovali výhody partnerské spolupráce s pacienty. Jednotlivé pacienty lze podpořit prostřednictvím školení o jejich stavu, možnostech léčby a o bezpečnosti pacientů. Jako příklady vzdělávacích materiálů vypracovaných pro pacienty lze uvést „Knihu pacientů“ dánské Společnosti pro bezpečnost pacientů nebo publikace „Ahoj, zdravotní péče“ nebo „Moje nemocnice je akreditovanou nemocnicí“ vydané nedávno Polským národním centrem pro posuzování kvality zdravotní péče (NCQA). Odbornou přípravu poskytují i organizace pacientů. Jeden příklad pochází z Bulharska, kde Národní organizace pacientů pořádá „vysokou školu pro pacienty“ poskytující informace a podporu, které jsou upraveny pro různé nemoci a jejichž cílem je posílit schopnost pacientů zvládat nemoc a usměrňovat zdravotnické prostředí. Odborná příprava zahrnuje vzdělávací informace vytvářené výlučně pro pacienty, odbornou přípravu specifickou pro jednotlivé nemoci a sdílení zkušeností s jinými pacienty7. Nedávno vytvořenou síť škol pro pacienty ve Španělsku tvoří školy pro pacienty z různých regionů (Baskicka, Katalánie, Andalusie, Murcie a Galicie). Jejím cílem je spolupracovat, vyměňovat si zkušenosti a podporovat vytváření sítí, obsahu odborné přípravy a programů pro usnadnění získávání dovedností zaměřených na posilování odpovědnosti občanů za péči o sebe sama a na zvládání nemoci. Na kolektivní úrovni organizace pacientů sehrávají klíčovou úlohu při přenášení zkušeností svých členů, zastupování jejich názorů a zájmů a zajištění toho, že služby budou rozvíjeny tak, aby splňovaly potřeby a preference pacientů. Organizace pacientů rovněž určují představitele pacientů, aby se účastnili takových činností, jako je vzdělávání zdravotníků8. Andaluská škola veřejného zdraví 7
http://uni.npo.bg/
8
WHO organizuje program „Pacienti pro bezpečnost pacientů“, který zahrnuje síť vyškolených dobrovolníků z řad pacientů a vytvořil řadu zdrojů, včetně webových seminářů, k řadě různých témat z oblasti bezpečnosti pacientů v různých souvislostech. http://www.who.int/patientsafety/patients_for_patient/en/
Strana | 14
poskytuje odbornou přípravu zaměřenou na zlepšování znalostí a dovedností pacientů týkajících se jejich chronické nemoci, kvalitu života, využití služeb, dodržování režimu a životního stylu podle osvědčených postupů, jež byly předány v rámci Společné akce za bezpečnost pacientů a kvalitu zdravotní péče (PaSQ). K dispozici jsou příklady účasti pacientů při odborné přípravě zdravotníků ve Spojeném království, v Kanadě a v USA. Ukazují, že zkušenosti pacientů mohou být cenné při tvorbě vzdělávání a odborné přípravy a jejich poskytování; stupeň zapojení pacientů je různý, od minimální účasti až po úplné partnerství jako učitelé nebo osoby přijímající rozhodnutí o vzdělávacích programech („Pacienti jako učitelé“ (PaE), Škola lékařství a biomedicínských věd, University of Sheffield, Spojené království; Comensus, University of Central Lancaster (UCLan), Spojené království9). Také v Itálii existují zkušenosti s účastí pacientů, např. Accademia del Cittadino (region Toskánsko) a některé kurzy pořádané pro sdružení pro občanská práva a dobrovolnické organizace.
4.5 Kapacity fakult Jak je uvedeno v tabulce 5, je málo informací o kapacitách a zájmu fakult a o odborné přípravě na fakultách: mnohé členské státy neposkytují žádné související informace. Má se za to, že nedostatek adekvátních kapacit fakult vytváří velmi závažné překážky, které jsou zjišťovány při provádění vzdělávacích činností a odborné přípravy v oblasti bezpečnosti pacientů. Většina činností ve vzdělávání a odborné přípravě vyžaduje fakultu s akademickými kvalifikacemi a odborníky s odbornými znalostmi v oblasti bezpečnosti pacientů a kvality zdravotní péče. Diskuse, které proběhly na zasedání podskupiny pro vzdělávání a odbornou přípravu, potvrzují, že příliš často se nedostává školicí kapacity a největším problémem je nedostatek učitelů pro výuku problematiky bezpečnosti pacientů. Členské státy by proto chtěly zjistit možnosti „odborné přípravy pro školitele“. Zejména proto, že se jedná o dlouhodobý proces – vybudování akademického kolegia / uznání vyžaduje přibližně deset let a lze je srovnat s procesem vybudování specializace v sociální medicíně. Z těchto důvodů je většina znalostí v oblasti bezpečnosti pacientů poskytována a získávána po získání vysokoškolského titulu, zatímco by mělo být podporováno vzdělávání a odborná příprava před absolvováním vysoké školy.
4.6 Organizace Většina uváděných činností ve vzdělávání a odborné přípravě je poskytována v učebnách a prezenční formou, což je mimo jiné velmi nákladné a někdy to není dosti produktivní. Nejdůležitější je odborná příprava na pracovišti, protože právě tam se uskutečňuje největší část odborné přípravy. Existuje několik příkladů elektronického učení, koučinku a podpory po telefonu; ještě méně je otevřených vzdělávacích kurzů. Doba trvání je velmi různá, a to i tehdy, když se vzdělávání a odborná příprava týkají stejného tématu. Pohybuje se od jedné hodiny do 105 hodin nebo devíti měsíců. Někteří respondenti nešli do takových detailů, aby rozlišili dobu trvání vzdělávání a odborné přípravy zaměřené na bezpečnost pacientů od celkového postgraduálního a navazujícího vzdělávání. Kvalifikace získané účastníky po absolvování vzdělávání a odborné přípravy v oblasti bezpečnosti pacientů se pohybují v rozmezí od žádné kvalifikace až po magisterský diplom; některé zajišťují odměňování pro lékaře, kteří léčí zvláštní kategorie pacientů (např. pacienty se zlatým stafylokokem 9
The Health Foundation, 2011, http://www.health.org.uk/public/cms/75/76/313/2809/Can%20patients%20be%20teachers.pdf?realName=d6ifzx. pdf
Strana | 15
(Staphylococcus aureus) odolným vůči meticilinu). Jiné kvalifikace zahrnují diplomy, osvědčení a vzdělávací kredity. Podrobné údaje o formě výuky, době trvání a kvalifikaci vyplývající z účasti jsou uvedeny v tabulce 6.
4.7 Hodnocení Jak je uvedeno v tabulce 7, většina nahlášených činností je hodnocena účastníky (16 členských států a Norsko). Nově vznikající důležitou formou uznání ve sféře vzdělávání a odborné přípravy v oblasti bezpečnosti pacientů je akreditace: více než polovina členských států již uznává vzdělávání a odbornou přípravu v oblasti bezpečnosti pacientů udělením akreditace a mnohé ji plánují zavést jako uznání v blízké budoucnosti. Je však také důležité hodnotit nejen vzdělávání a odbornou přípravu, ale posuzovat i účastníky. Akreditace není pouze uznáním ocenění získaných účastníky, ale vztahuje se také na poskytovatele kurzů, kteří musí být identifikováni a registrováni. Poskytovatelé kurzů musí fakticky prokázat své schopnosti splněním určitých požadavků a kritérií. V Itálii systém celoživotního profesního rozvoje předpokládá zvláštní registraci poskytovatelů kurzů, s výjimkou magisterských programů pořádaných vysokými školami. Zdravotníci se mohou účastnit kurzů pořádaných na různých úrovních, z nichž většina má a poskytuje konkrétní počet kreditů pro každou profesi (zdravotní sestry, lékaři, farmaceuti a tak dále). Od roku 2010 byl zorganizován značný počet akcí, které jsou dostupné pro každou kategorii zdravotníků, přičemž většina těchto kurzů je bezplatná a pořádají je akreditované organizace.
5. OBSAH Otázka obsahu byla posuzována ze dvou hledisek: 1. porovnání seznamu témat v evropských učebních osnovách, zjištěného pomocí dotazníkové šablony, s pokyny WHO k učebním osnovám v oblasti bezpečnosti pacientů (viz rámeček 1); 2. zjištění témat, s nimiž se často setkáváme v evropských učebních osnovách, a jejich navržení jako doplňujících témat k pokynům WHO k učebním osnovám v oblasti bezpečnosti pacientů. Hlavními tématy zahrnutými v uváděných činnostech ve vzdělávání a odborné přípravě byly tyto: Nejčastěji se vyskytujícím tématem v celé Evropě je, jak se zdá, kontrola infekcí. Moduly nebo lekce odborné přípravy týkající se kontroly infekcí jsou poskytovány v rámci vysokoškolského vzdělávání, navazujícího odborného vzdělávání i vzdělávání na pracovišti ve formě jednorázových specializovaných lekcí nebo pravidelných lekcí. Často jsou pořádány především a hlavně pro zdravotní sestry, dále pak pro lékaře a zubní lékaře. Jiná specifická témata zahrnují: prevenci pádů, bezpečnost léků, radiační bezpečnost v onkologii a bezpečnost krve. Toto je zahrnuto v pokynech WHO k učebním osnovám v oblasti bezpečnosti pacientů: téma č. 9. Systémový přístup k bezpečnosti pacientů a zvyšování kultury bezpečnosti pacientů jsou témata zahrnutá v některých vzdělávacích činnostech, zejména v Německu, v Dánsku a ve Finsku. To je zahrnuto v pokynech WHO k učebním osnovám v oblasti bezpečnosti pacientů: téma č. 3. V popisovaných činnostech se velmi často setkáváme s důležitostí týmové práce a komunikace s jinými zdravotníky. Většina uváděných příkladů pochází z Dánska a z Německa a týká se Strana | 16
komunikace mezi lékaři. Jedna zpráva uvádí zajímavý příklad odborné přípravy poskytované farmaceutům na téma, jak komunikovat s předepisujícím zdravotníkem. Anglie informovala o příkladu kurzu, kdy jsou účastníci vyzýváni, aby pracovali jako tým a řídili, prováděli, rozvíjeli a udržovali zlepšování bezpečnosti pacientů. To je částečně zahrnuto v pokynech WHO k učebním osnovám v oblasti bezpečnosti pacientů: téma č. 4, i když v pokynech WHO k učebním osnovám se komunikace ve zdravotnickém týmu výslovně neuvádí. V souvislosti se vzděláváním a odbornou přípravou v oblasti bezpečnosti pacientů je zřídka popisována komunikace s pacienty. Příklady takové odborné přípravy byly hlášeny z Německa a Dánska. Také v Itálii mají zkušenosti s různými kurzy na místní úrovni (na úrovni regionů nebo nemocnic) s cílem zlepšovat znalosti pacientů z oblasti bezpečnosti pacientů. Některé organizace kromě toho začínají aktualizovat způsoby, jak lépe komunikovat s pacienty a osobami, které o ně pečují. To je nová otázka související s „humanizací“ poskytování zdravotní péče, zejména v oblasti onkologie a v pediatrii. Rozmanité zkušenosti získané v Itálii prokazují, že je zcela nezbytné organizovat proces zdravotní péče tak, aby byl lékařům a sestrám poskytnut dostatek času na komunikaci s pacienty: vyčleněný prostor a čas pro přijetí diagnózy a jasné vysvětlení procesu léčebné péče, stejně jako se poskytuje/předpokládá v zařízeních pro vyšetření rakoviny prsu. To je zahrnuto v pokynech WHO k učebním osnovám v oblasti bezpečnosti pacientů: téma č. 8. Správné vedení záznamů, identifikace pacientů a právní otázky. Německo informovalo o sérii lekcí o správném používání nově zaváděného softwaru pro identifikaci pacientů, které jsou pořádány v rámci krátké odborné přípravy na úrovni nemocnic. Také z Německa pochází příklad modulu pro lékařsko-právní aspekty a aspekty odpovědnosti při analýze nežádoucích příhod. Také Itálie informovala o kurzu odborné přípravy o právních otázkách a řízení sporů. Mimoto jsou často pořádány další kurzy na různých úrovních, které mají napomoci tomu, aby chirurgové a pracovníci chirurgických oddělení správně používali kontrolní seznam WHO. Polsko informovalo o modulu na ochranu osobních údajů, který je začleněn do vysokoškolského vzdělávání. V pokynech WHO k učebním osnovám v oblasti bezpečnosti pacientů to není výslovně zahrnuto. Učení se z chyb, ke kterým téměř došlo, jak se zdá, není běžnou součástí odborné přípravy. Přesto však existují povzbudivé příklady takové výuky, o kterých informovalo například Finsko v souvislosti s odbornou přípravou zubních lékařů. Příklad odborné přípravy v oblasti analýzy hlavních příčin, který uvedlo Dánsko, může být zdrojem inspirace pro ty, kdo chtějí rozvíjet učení se z chyb nebo z chyb, ke kterým téměř došlo. Popisovaná odborná příprava zahrnuje úvod k metodě analýzy hlavních příčin a připravuje účastníky kurzu k tomu, aby usnadňovali procesní myšlení při analýze hlavních příčin v rámci svých týmů nebo zařízení. Také v Itálii existují zkušenosti s kurzy věnovanými analýze hlavních příčin (RCA), rovněž pomocí internetového učení. Toto je zahrnuto v pokynech WHO k učebním osnovám v oblasti bezpečnosti pacientů: téma č. 5. V některých případech vzdělávání a odborná příprava v oblasti bezpečnosti pacientů tvoří nedílnou součást vzdělávání o postupech k zajištění kvality, jak je tomu v případě Chorvatska a Norska. Toto není výslovně zahrnuto v pokynech WHO k učebním osnovám v oblasti bezpečnosti pacientů. Další skupina zahrnuje základní lekce odborné přípravy na pracovišti pro nové zaměstnance nemocnic, se základními obecnými informacemi o bezpečnosti pacientů a podrobným vysvětlením opatření v oblasti bezpečnosti pacientů, která se uplatňují v dané nemocnici, a specifických postupů, jimiž je nutné se řídit poté, co došlo k chybě nebo téměř došlo k chybě. Organizace kurzů na místní úrovni ukazuje na potřebu informací o těchto tématech, která v současnosti není dostatečně podpořena Strana | 17
vysokoškolskými kurzy. Mimoto jsou pořádána pravidelná setkání s cílem instruovat, jak postupovat v určitých rizikových situacích. Příklad takové odborné přípravy lze najít v Rakousku. Spojuje v sobě všechna témata obsažená v pokynech WHO k učebním osnovám v oblasti bezpečnosti pacientů. Vzdělávání a odborná příprava se, jak se zdá, silně zaměřuje na péči o pacienty v léčebných zařízeních, s množstvím různých lekcí odborné přípravy poskytovaných v nemocnicích nebo nemocnicemi jejich pracovníkům. Jednou z výjimek je odborná příprava v Chorvatsku věnovaná ošetřovatelským standardům v oblasti primární zdravotní péče, včetně řady prvků bezpečnosti pacientů. V pokynech WHO k učebním osnovám v oblasti bezpečnosti pacientů toto není výslovně uvedeno. Mělo by se zvážit, zda témata zjištěná v evropských učebních osnovách, která však nejsou přímo zahrnuta v pokynech WHO k osnovám, nezačlenit do budoucích verzí osnov WHO na základě toho, že členské státy je již používají. K dalším tématům, jejichž začlenění do učebních osnov lze zvážit, avšak která nejsou uvedena ani v pokynech WHO k učebním osnovám, ani v evropských osnovách, patří stížnosti pacientů a způsoby, jak je řešit: pár dobrých příkladů zařazení otázky řešení stížností pacientů do celoživotního profesního rozvoje je k dispozici na adrese: http://www.bda.org/events/1288-ilearn-webcastpreventingcomplaints-by-delivering-high-levels-of-patient-satisfaction-.aspx; http://www.bda.org/events/1662training-essentialshandling-complaints-and-improving-communication-skillsfriday-18-july2014london.aspx; http://www.bda.org/events/1600-ilearn-webcastscan-complaints-be-good-forbusiness.aspx Kromě toho by měly být dále rozpracovány „právní otázky“ s cílem zajistit, že budou zahrnovat příslušné oblasti, jako např. práva pacientů. Uváděné činnosti ve vzdělávání a odborné přípravě v oblasti bezpečnosti pacientů nezahrnovaly odbornou přípravu pro jejich převod mezi různými úrovněmi poskytování zdravotní péče, a sice předávání pacientů. A to nehledě na financování výzkumného projektu HANDOVER Evropskou komisí (www.handover.eu) a na soubor nástrojů pro předávání pacientů s praktickými návody a knowhow (www.handover.nl). Rozmanitost zjištěných otázek by naznačovala, že je zapotřebí vynaložit další úsilí a určit, která témata jsou důležitá pro potřeby jednotlivých členských států a korelují s dostupnými údaji o bezpečnosti pacientů v příslušných zemích. Vyvážení potřeb ve vzdělávání a odborné přípravě zdravotníků v každé zemi, které by vycházely z individuálních potřeb, včetně důsledného uplatňování přístupu doporučeného osnovami WHO, je obtížné, ale nikoli neproveditelné. Osnovy WHO jako takové tvoří dobrý základ pro individuální vnitrostátní učební osnovy, jež mají být vypracovány v jednotlivých státech, avšak musí být dostatečně adaptabilní, aby umožňovaly uspokojení potřeb jednotlivých členských států. Pro informování o vývoji učebních osnov v budoucnu by mohly být využity evropské projekty jako Společná akce za bezpečnost pacientů a kvalitu zdravotní péče (PaSQ: www.pasq.eu) a síť Evropské unie pro bezpečnost pacientů (EUNetPas). K zajištění toho, že se obsah bude vyvíjet a zůstane smysluplný, je nezbytné důkladné vyhodnocení jednotlivých učebních osnov a výsledků výuky. Díky hodnocení se osnovy mohou vyvíjet tak, aby splňovaly aktuální potřeby vnitrostátních orgánů a zdravotníků a aby zároveň co nejlépe vyhovovaly potřebám pacientů. Toto hodnocení bude muset sledovat dva samostatné aspekty: Strana | 18
• •
potřeby zdravotníků pomocí předběžného a následného hodnocení v porovnání se vznikajícími potřebami, efektivní využívání zdrojů pro předávání tohoto obsahu.
To by mělo být považováno za další „téma č. 12“ v osnovách WHO. Konečnými příjemci výsledků odborné přípravy v oblasti bezpečnosti pacientů jsou pacienti, a proto je jejich zapojení do přípravy učebních osnov a vzdělávání velmi důležité a mělo by být při každé příležitosti oceňováno a podněcováno. Vývoj učebních osnov by měl zohledňovat rozdíly mezi profesemi a na jejich rozvoji by se měli podílet jak tyto profese, tak pacienti.
5.1 Hlavní výsledky učení Zjištěné vzdělávací činnosti vedou k tomu, že jejich účastníci jsou schopni: •
• • • • • •
používat metody k rozpoznávání a potvrzení míry a povahy újmy způsobené v jejich organizaci; chápat, co je nepříznivá událost a jak by o ní měly být podávány zprávy a jak by měla být zvládána, rozlišovat mezi různými druhy nepříznivých událostí a být schopen zasadit je do souvislostí v praxi, plánovat organizační zlepšení, měřit je, podílet se na nich a komunikovat o nich v rámci organizace, účinně komunikovat v týmech, organizacích a s jednotlivými pacienty a osobami, jež o ně pečují, s cílem dosáhnout začlenění bezpečnosti do péče o pacienty, přispívat k rozvoji spolehlivých a odolných systémů vhodných pro jejich organizaci a z hlediska potřeb pacientů, sehrávat aktivní úlohu při zohledňování strategií v oblasti bezpečnosti pacientů v rámci své organizace, nabývat vědomostí v oblasti řízení rizik a lidských faktorů.
Činnosti ve vzdělávání a odborné přípravě zahrnují široké spektrum problematiky bezpečnosti pacientů a jejich cílem je poskytovat cílovým skupinám dovednosti a znalosti týkající se zásad bezpečnosti pacientů za účelem poskytování bezpečné péče evropským občanům. Strategie v oblasti vzdělávání a odborné přípravy by měly vždy zohledňovat potřeby pacientů a zdravotníků a měly odpovídat a být přiměřené každodenní praxi při poskytování zdravotní péče v jednotlivých členských státech.
6. SOUVISEJÍCÍ VZDĚLÁVACÍ METODY A ČINNOSTI Kromě nejrůznějších tradičních metod, jako je prezenční výuka, semináře, konference atd., o nichž respondenti informovali, existuje rostoucí tendence k poskytování vzdělávacích činností, které využívají netradiční metody. Jednou z těchto netradičních metod je simulace. Simulace a její význam pro bezpečnost pacientů mimo rámec vzdělávání a odborné přípravy Simulace je ve stále větší míře používána jak v pregraduálním, tak i v postgraduálním vzdělávání a odborné přípravě. V tomto smyslu došlo ve využití simulace ke značnému pokroku. Aby bylo možno plně rozkrýt možnosti simulace při zvyšování bezpečnosti pacientů, stávající přístupy mohou a měly by být doplněny jiným využitím simulací než pro vzdělávací účely. Simulace má význam při Strana | 19
analyzování a zdokonalování pracovních systémů a procesů a také při analyzování a nápravě lidských pochybení. Toho lze dosáhnout využitím simulačních center jako laboratoří, a také zejména při zavádění simulací na stávajících klinických pracovištích při simulacích in situ. Zdrojem mnohých problémů v oblasti bezpečnosti pacientů nejsou totiž znalosti, dovednosti a postoje pracovníků, ale nesoulad mezi požadovanými úkoly a zdroji, které jsou pro plnění těchto úkolů k dispozici. Simulace tak může napomoci nalezení nejslibnějšího způsobu řešení problému. Simulace při analýze pracovišť a postupů: většinu pracovních procesů lze organizovat různými způsoby. Náklady a přínosy různých variant jsou často určovány drobnostmi a odvíjejí se od souhry různých subsystémů skládajících se z jednotlivých opatření. To, co se v diskusích jevilo jako ideální uspořádání, se často, je-li to uvedeno do praxe, ukáže být špatným. Simulace poskytuje možnost změnit pracovní postup. Taková rekonstrukce může sama o sobě přinést cenné hlubší pochopení ze strany zúčastněných osob a mohla by odhalit různé vnitřní modely, které mají lidé zapojení do procesu. Mohou mít odlišné základní předpoklady, zvyklosti nebo přání. Odhalením těchto rozdílů se připraví půda pro jednání o společném porozumění. Simulace rovněž umožňují systematicky měnit podmínky, za kterých probíhá určitý proces nebo je vykonáván určitý úkol. Lze zvýšit nebo snížit časový tlak, přidat nebo ubrat zdroje. V rámci simulace je pak možné zkoumat důsledky. Ačkoli jen zřídka dojde ke stoprocentnímu zopakování příčin a důsledků, přesto simulace může poskytnout cenný vhled do podstaty věci, pokud výsledky projednají odborníci na zkoumané pracovní postupy. Jednou ze známých simulačních laboratoří v Evropě je Dánský ústav pro lékařskou simulaci (DIMS), který se aktivně podílí na analytických projektech založených na simulaci. Ve spolupráci s dánskými nemocničními lékárnami zkoumal prvky v systému označování léků, které usnadňují nebo ztěžují určení správného léku. Ve spolupráci s nemocnicí v Herlevu zkoumal důsledky změn v pracovním postupu při řešení porodních komplikací, a to zkombinováním představ z oblasti „analýzy způsobů selhání zdravotní péče a jejich následků“ se simulací. Syntéza analýzy chyb: tento úhel pohledu se více zaměřuje na jednotlivce, ale zároveň zahrnuje i otázky organizace. Simulaci lze použít také k podrobnějšímu pochopení toho, jak se lidé dopouštějí chyb, a to syntézou podmínek, které by mohly chybu vyvolat. Zvažte například systematickou odchylku chyb v záznamech pacientů a proveďte šetření, které z nich v napjatých podmínkách péče o pacienta je snadnější přehlédnout. Takové šetření lze provést při simulaci, avšak ne v klinické praxi. Pracovníci Dánského ústavu pro lékařskou simulaci se podílejí na zkoumání lidských chyb pomocí simulace. Zejména pokud jde o to, za jakých podmínek by lidé nesplnili záměr provést určitý úkon. Simulace je užitečná při navrhování a optimalizaci pracovišť a produktů: na základě analýzy založené na simulaci nebo jiných druhů analýzy pracoviště může simulace sloužit také k testování navrhovaných řešení a zlepšení. Simulace sice nutně nezaručuje nalezení nejlepší možnosti (jiné metody by vždy přidaly odlišné pohledy), ale může sloužit k eliminaci neefektivních návrhů v rané fázi, při jejich vyzkoušení v reálném prostředí, které přesto umožňuje zkoumat důsledky a ovlivňovat zkušební podmínky. Většina simulačních center je vybavena infrastrukturou pro tvorbu scénářů v podobě audio- a videozáznamů. Tyto záznamy pak lze použít pro podrobnou analýzu. Pro projektanty a inženýry může být působivé a poučné uvidět uživatele v interakci s jejich produkty. V klinickém prostředí by to s ohledem na etickou a organizační stránku nebylo snadno možné. Dánský ústav pro lékařskou simulaci aktivně spolupracuje s výrobci zdravotnických přístrojů, zkouší jejich výrobky v prostředí simulace. Ve spolupráci s Dánskou technickou univerzitou jsou zkoumány možnosti, jak nejlépe provádět studie použitelnosti v simulačním prostředí. Strana | 20
Jednou z prvních zemí v Evropě, které provádějí moderní lékařskou odbornou přípravu založenou na simulaci, je Německo. V letech 1994–2000 bylo založeno mnoho simulačních center, hlavně na lékařských vysokých školách. Brzy poté se některé skupiny zaměřily na odbornou přípravu týmů a do svých osnov odborné přípravy začlenily lidské faktory a krizové řízení lidských zdrojů (CRM). V Německu existuje několik příkladů již zavedeného využití simulace a krizového řízení lidských zdrojů při pravidelné odborné přípravě týmů. Například zdravotničtí pracovníci záchranné služby Šlesvicka-Holštýnska (Rettungsdienstkooperation Schleswig-Holstein (RKISH)) mají několik sanitních vozů pro odbornou přípravu pomocí simulace a hlásí velké úspěchy při uplatňování krizového řízení zdrojů v každodenní práci při poskytování neodkladné lékařské pomoci pacientům. V Německu je všeobecně známo, že kvalifikace instruktorů je nejdůležitějším faktorem, který ovlivňuje kvalitu programů odborné přípravy založené na simulaci. Nahrazení zkušeností z reálného světa simulací schválily také první lékařské společnosti: pohotovostním lékařům bylo povoleno, aby ošetření 25 pacientů v sanitním voze nahradili třemi dny intenzivních programů simulace práce na lékařské pohotovosti. Pro všechny zúčastněné je to velice přitažlivé: poskytuje to lepší kvalifikaci, a proto i větší bezpečnost pacientů, je to rychlejší a systematičtější, a nakonec by to mělo být i levnější. Simulační odborná příprava není zatím povinná v žádném lékařském vzdělávání ani v programech navazujícího odborného vzdělávání. Některé další informace o simulaci v oblasti bezpečnosti pacientů jsou dostupné na adrese: http://qualitysafety.bmj.com/content/13/suppl_1/i91.full?sid=18507948-c25b-45c2-a6f8b033d42aa1c7 a http://journals.lww.com/ccmjournal/Citation/2004/02001/National_Medical_Simulation_training_prog ram_in.11.aspx Odborná příprava založená na simulaci se využívá v Dánsku a Norsku a v blízké budoucnosti ji plánuje zavést i Francie. Francouzský celostátní program pro bezpečnost pacientů na období 2013– 2017 klade velký důraz na vzdělávání, kulturu bezpečnosti pacientů a podporu zdravotnických odborníků, neboť jeho cílem je rozvíjet zpětnou vazbu založenou na zkušenostech, analýzu hlavních příčin a týmového ducha; povzbudit vedoucí pracovníky k zaměření pozornosti na otázky bezpečnosti; posilovat základní a pokračující vzdělávání zdravotníků v otázkách bezpečnosti pacientů a zavádět inovativní metody ve vzdělávání (simulace, „vážné hry“). Itálie plánuje zavést na celostátní úrovni simulace v různých oblastech, nejen v chirurgii, kde již existují určité zkušenosti v souvislosti s využitím robotické chirurgie. Stále populárnější jsou také webové semináře a moduly elektronického učení. Maďarsko zavedlo odbornou přípravu on-line, která se skládá z devíti modulů a zahrnuje taková témata jako: terminologie bezpečnosti pacientů, praktické zlepšování bezpečnosti pacientů, vypracování protokolů o bezpečnosti pacientů, posuzování a analýza rizik, stížnosti na zacházení s pacienty, úloha komunikace při zlepšování bezpečnosti pacientů, základní znalosti z oblasti ekonomiky zdravotnictví pro plánování programů bezpečnosti pacientů nebo úloha akreditace při zlepšování bezpečnosti pacientů. Itálie zahájila několik online kurzů věnovaných různým tématům, např. předcházení lékovým chybám, analýza hlavních příčin nebo klinický audit.
Strana | 21
V některých členských státech EU se uskutečňují iniciativy směřující k posilování vzdělávacích činností. Ve Francii reforma studia lékařství (2ème cycle / magisterské) umožnila zavést nebo výrazně posílit řízení rizik, řízení škod, pozitivní učení se z chyb, komunikaci s pacienty, komunikaci a práci v týmu, komunikaci a práci s jinými zdravotníky atd.10. Reforma pokračujícího vzdělávání zdravotníků (Développement professionnel continu / DPC) zavedla pro každého zdravotníka povinnost každoročně se zúčastňovat analýzy odborných postupů a získávat nové dovednosti. Řízení rizik, zlepšování komunikace s pacienty a jejich zapojení v zájmu dosažení lepší kvality a bezpečnosti i další témata úzce spojená s bezpečností pacientů tvořily v roce 2013 nedílnou součást celostátně uplatňovaného zaměření pokračujícího vzdělávání zdravotníků11. Také ve Francii existuje mnoho projektů v oblasti elektronického učení a simulace (z nichž některé zapojují pacienty), vyvíjených buď pro základní, nebo pro navazující vzdělávání. Španělské ministerstvo zdravotnictví nabízí několik on-line kurzů souvisejících s bezpečností pacientů12. Jeden z těchto kurzů je věnován řízení rizik a byl vypracován ve spolupráci s Univerzitou Carlose III. v Madridu. Od roku 2008 bylo vytvořeno celkem 23 verzí, včetně dvou v angličtině v rámci akce EUNetPas. Konečné projekty tohoto kurzu jsou veřejně dostupné na adrese: http://www.seguridaddelpaciente.es/es/formacion/proyectos-curso-gestion-riesgo Navazující odborné vzdělávání Důležitou složkou kvalitního vzdělávání a odborné přípravy je nepřetržitý profesní rozvoj (CPD). U zdravotnických profesí je často spojen s etickým závazkem a základním právem každého zdravotníka zajistit, aby jeho znalosti a dovednosti byly přiměřené pro poskytování nejlepší možné péče pacientům13. Celá koncepce celoživotního profesního rozvoje jako taková úzce souvisí s bezpečností pacientů a kvalitou zdravotní péče. S rostoucím tempem zavádění inovací v medicíně, a to nejen v oblasti vědy a techniky, ale i přístupu, vzrůstá důležitost struktur, jež umožňují postgraduální vzdělávání a odbornou přípravu k zachování a rozvíjení stávajících znalostí a dovedností a k získání nových dovedností, které obsahují nejnovější vědomostní základnu pro praxi. Celoživotní profesní rozvoj je proto jedním z ohnisek vzdělávání a odborné přípravy v oblasti bezpečnosti pacientů, a to jak z hlediska přínosu celého celoživotního profesního rozvoje pro bezpečnost pacientů, tak z hlediska činností, které se specificky zaměřují na bezpečnost pacientů. Jedním z příkladů je poukázání na úlohu celoživotního profesního rozvoje při vzdělávání a odborné přípravě v oblasti bezpečnosti pacientů, jak je uvedeno v čl. 4 písm. b) doporučení Rady z roku 2009 o bezpečnosti pacientů, včetně prevence a kontroly infekcí spojených se zdravotní péčí. Nově přijatá směrnice 2013/55/EU, kterou se mění směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací, aktualizovala také stávající ustanovení o navazujícím celoživotním vzdělávání se zvláštním důrazem na zdravotníky a zdůraznila důležitost nepřetržitého odborného rozvoje pro „bezpečnou a účinnou praxi“.
10
http://www.enseignementsup-recherche.gouv.fr/pid20536/bulletin-officiel.html?cid_bo=71544&cbo=1 http://www.legifrance.gouv.fr/jopdf/common/jo_pdf.jsp?numJO=0&dateJO=20130302&numTexte=8&pageDe but=03899&pageFin=03900 12 http://www.seguridaddelpaciente.es/es/formacion/tutoriales/ 13 Politické prohlášení Stálého výboru evropských lékařů (CPME) k navazujícímu lékařskému vzdělávání (CME) a celoživotnímu profesnímu rozvoji (CPD), přijaté v roce 2001. 11
Strana | 22
Evropská komise v roce 2013 zadala vypracování studie s cílem přezkoumat a zmapovat nepřetržitý profesní rozvoj a celoživotní učení lékařů, zdravotních sester, porodních asistentek, zubních lékařů a farmaceutů v EU, která má být dokončena v říjnu 2014. Pro účely této studie byl nepřetržitý profesní rozvoj v oblasti bezpečnosti pacientů vymezen jako oblast mimořádného zájmu. Probíhající studie proto bude zkoumat, jak v členských státech EU přistupují k nepřetržitému profesnímu rozvoji v oblasti bezpečnosti pacientů, a má přispět ke zmapování činností v oblasti bezpečnosti pacientů.
6.1 Příklad z Německa Učební osnovy k bezpečnosti pacientů Německé koalice pro bezpečnost pacientů Osnovy obsahují dva moduly: Cesty k bezpečnosti pacientů – výčet studijních cílů v oblasti bezpečnosti pacientů a Iniciativa zaměřená na realizaci bezpečnosti pacientů na úrovni univerzitního/pregraduálního vzdělávání lékařů. Modul 1 Cesty k bezpečnosti pacientů je výčet studijních cílů vypracovaný multiprofesní pracovní skupinou Německé koalice pro bezpečnost pacientů, který popisuje znalosti a dovednosti důležité pro všechny zdravotníky. Vycházejíc ze studia stávajících osnov (např. pokyny WHO k učebním osnovám, australský národní vzdělávací rámec v oblasti bezpečnosti pacientů, německá koncepce odborné přípravy v oblasti bezpečnosti pacientů) a na základě „Obecných pokynů pro vzdělávání a odbornou přípravu v oblasti bezpečnosti pacientů“ vypracovaných v rámci projektu EUNetPas pracovní skupina definuje těchto devět témat souvisejících s bezpečností pacientů: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
přehled o bezpečnosti pacientů; příčiny závažných nežádoucích příhod a újmy způsobené pacientům; systémové myšlení; zapojení pacientů; kultura bezpečnosti; týmová práce; komunikace; učení se ze závažných nežádoucích příhod; opatření k zajištění bezpečnosti pacientů.
„Cesty k bezpečnosti pacientů“ reagují především na potřeby pregraduálního vzdělávání a odborné přípravy a současně se zaměřují na odbornou přípravu a výuku všech zdravotníků v oblasti základních a nejdůležitějších poznatků a dovedností týkajících se bezpečnosti pacientů. Seznam byl nedávno předběžně testován organizacemi pro vzdělávání a odbornou přípravu a dozná jen menší úpravy. Cílem Německé koalice pro bezpečnost pacientů je zapracovat tyto studijní cíle do závazných osnov pro zdravotníky.
6.2 Příklad z Dánska (1) Integrace bezpečnosti pacientů, lidských faktorů a dovedností neodborné povahy do učebních osnov pro zdravotnické profese v Dánsku Plánování vzdělávací akce zahrnuje analýzu potřeb, výběr studijních cílů, metody, která má být použita, rozhodnutí o osobě školitele a vyhodnocení akce. Dříve byla jediným základem pro vzdělávací akci učební osnova pro program specializační odborné přípravy a byla často vnímána jako čistě lékařsky zaměřená. V roce 2001 byly zavedeny role Can Med a upraveny na sedm rolí lékaře Strana | 23
v Dánsku a tyto role zahrnují taková témata jako bezpečnost pacientů a dovednosti neodborné povahy. Studijní cíle jsou nyní u mnohých specializací založeny také na údajích o bezpečnosti pacientů a kvalitě zdravotní péče. Jelikož tyto role (kromě role lékaře-odborníka) byly pro školené osoby a řídící pracovníky nové, zaměřily se činnosti v odborné přípravě na tyto role. Aby však mohla být využívána lékařská odborná kapacita, je důležité, aby školitelé pomohli učícím se pochopit důležitost dovedností neodborné povahy. Nyní používané metody jsou interaktivní, a to včetně diskusí o případech, odborné přípravy v praktických dovednostech a odborné přípravy založené na simulaci včetně hraní rolí, odborné přípravy na pokročilých chirurgických simulátorech a simulací založených na scénářích. Odborná příprava založená na simulaci má tyto výhody z hlediska bezpečnosti pacientů a z pedagogického hlediska: • učící se mohou cvičit, aniž by ohrozili pacienta, • simulované podmínky tvoří bezpečné prostředí pro výuku, • odbornou přípravu lze opakovat a přizpůsobit potřebám učících se, • lze cvičit nouzové situace a zřídkavé události, • lze provádět odbornou přípravu pro skutečný tým, • rozbor a zpětná vazba po scénáři podněcují reflexi. Odborná příprava se v závislosti na studijních cílech provádí pro jednotlivce nebo pro týmy. Pouze několik málo činností v pregraduálním vzdělávání je v současnosti určeno pro několik profesí. V regionu hlavního města Dánska to byl Dánský ústav pro lékařskou simulaci (DIMS), který jako první zavedl odbornou přípravu multiprofesních týmů. V současné době existují simulační centra/jednotky ve všech pěti regionech Dánska. Téměř všechna centra jsou v nemocnicích, avšak pregraduální činnosti lze provádět i na vysokých školách. Centra navzájem spolupracují na specializačních činnostech a do určité míry také na činnostech navazujícího celoživotního vzdělávání. Odbornou přípravu lze provádět v simulačních centrech nebo místně – v závislosti na účelu odborné přípravy. Místně se mohou uskutečňovat také kratší kurzy odborné přípravy pro jednotlivce nebo týmy. Místní odbornou přípravu lze upřednostnit, je-li plánována odborná příprava v organizacích (odděleních). Jedním z nejdůležitějších faktorů pro úspěšnou a účinnou odbornou přípravu založenou na simulaci je poskytovat zpětnou vazbu, aby se podnítila reflexe. Nezbytnou podmínkou pro to jsou vyškolení školitelé, kteří chápou zásady učení dospělých a potřeby učících se a řídí poskytování zpětné vazby. Pregraduální vzdělávání: pregraduální odborná příprava zahrnuje několik modulů pro odbornou přípravu studentů medicíny v oblasti komunikace s pacienty, nácvik praktických dovedností a vizity – přičemž vizity se nacvičují společně se studenty ošetřovatelství. Postgraduální vzdělávání: za posledních deset let se projevuje zvýšený zájem o plánování vzdělávacích akcí podle zásad učení dospělých a při dodržení výše uvedených kroků. Níže jsou uvedeny příklady vzdělávacích činností pro jednotlivce v rámci programů specializační odborné přípravy se zaměřením na bezpečnost pacientů a s využitím simulace jako jedné ze vzdělávacích metod. 1. Pro lékaře v prvním roce praxe existuje čtyřdenní kurz věnovaný bezpečnosti pacientů a dovednostem neodborné povahy. Kromě toho má pomoci učícím se pochopit vazbu mezi odbornými dovednostmi (lékařskou odbornou kapacitou) a dovednostmi neodborné povahy. Strana | 24
2. Při specializační odborné přípravě pro sanitární techniky, zdravotnický personál, porodní asistentky, anesteziologické sestry jsou bezpečnost pacientů a dovednosti neodborné povahy součástí kurzu odborné přípravy v Dánském ústavu pro lékařskou simulaci. 3. Do specializační odborné přípravy pro anesteziology na celostátní úrovni je zařazen třídenní kurz bezpečnosti pacientů, interní profesní komunikace a komunikace s pacienty. Mimoto se některé z ostatních povinných kurzů zabývají dovednostmi neodborné povahy – zvyšování odborné způsobilosti po dobu čtyřleté odborné přípravy. 4. Bezpečnost pacientů, lidské faktory, dovednosti neodborné povahy jsou začleněny do specializační odborné přípravy lékařů (v osnovách k tomu existují specifické studijní cíle). Činnosti pro týmy v rámci organizace (nepřetržitý profesní rozvoj): všechny tyto činnosti zahrnují aspekty bezpečnosti pacientů, lidských faktorů a dovedností neodborné povahy. Tyto činnosti jsou určeny pro členy skutečných týmů. Toto bylo zavedeno v mnoha větších nemocnicích v Dánsku a v některých nemocnicích se také provádí. 1. 2. 3. 4. 5. 6.
odborná příprava resuscitačního týmu; odborná příprava traumatologického týmu; identifikace a primární ošetření pacienta v kritickém stavu na oddělení; odborná příprava porodnického týmu; kompletní operační tým; nácvik chirurgických dovedností.
Činnosti pro organizace: v regionu hlavního města Dánska simulační centra spolupracují při odborné přípravě založené na simulaci pro organizace. Roste počet iniciativ, kdy všichni pracovníci daného oddělení jsou školeni jako týmy v dovednostech neodborné povahy. V roce 2013 se všichni pracovníci v sedmi odděleních zúčastnili týmové odborné přípravy v dovednostech neodborné povahy založené na simulaci, a to buď v simulačním centru, nebo s dopravou simulátoru na oddělení. Směřujeme k obecnému pojetí odborné přípravy v organizacích založené na otázkách bezpečnosti pacientů. Provádí se to ve spolupráci s jednotkou pro bezpečnost pacientů v daném regionu. Odborná příprava v oblasti lidských faktorů, bezpečnosti pacientů a dovedností neodborné povahy se v určité míře vyskytuje ve většině dánských nemocnic. Rovněž chirurgické specializace se zvýšenou měrou zaměřují na odbornou přípravu na chirurgických simulátorech dříve, než je postup prováděn na pacientovi. Je to součást programů specializační odborné přípravy.
6.3 Příklad z Dánska (2) Bezpečnost pacientů, interní profesní komunikace a komunikace s pacientem: povinný kurz specializační odborné přípravy dánských anesteziologů. Studijní cíle uvedené v osnovách: Komunikace: • • • •
je schopen řídit komunikaci s pacienty a příbuznými během krize, je schopen řídit komunikaci s pacienty a příbuznými v případě nečekaných komplikací, nepříznivých událostí, nespokojenosti s léčením a stížností na léčení, je schopen přizpůsobit komunikaci a chování situaci a konstruktivně a jasně komunikovat, získává důležité informace o odborných kvalifikacích členů týmu.
Spolupráce: Strana | 25
• • • • • • • • • • • •
v případě potřeby ukládá úkoly členům týmu, vždy optimálně využívá lidské zdroje a stanoví konkrétní úlohy a funkce členů týmu, je schopen posoudit potřebu jakékoli další asistence, vede tým k loajalitě, přičemž respektuje názory a příspěvky jednotlivců, prokazuje vnímavost a respekt k přínosu členů týmu, je schopen zvládat konflikty v týmu, je schopen provádět kritickou analýzu a reflexi aktuálního průběhu, je schopen koordinovat multidisciplinární řízení úloh, prokazuje pochopení a schopnost konstruktivně komunikovat s mezioborovými týmy, je schopen přizpůsobit komunikaci povaze situace a požadavkům na intenzitu jednání, chápe a uvědomuje si střet zájmů ve vztazích mezi spolupracovníky a ve vztazích s pacientem/příbuznými, přispívá k aktivnímu urovnání konfliktů.
Odborná úloha: • • •
má respekt, pochopení a empatii ke kolegům a jiným osobám, které se setkaly s nepříznivými událostmi a chybami, přispívá ke vzájemnému učení na nepříznivých událostech a možných chybách, začleňuje aspekt bezpečnosti pacientů do své každodenní práce.
Vedení: • • •
v případě potřeby se ujímá postavení vedoucího týmu, při přijímání rozhodnutí přihlíží k názorům členů týmu, organizuje pracovní náplň a určuje její priority při dodržování požadavků účelnosti a bezpečnosti při zacházení s pacienty a s ohledem na své vlastní zdroje a zdroje organizace.
Metody používané při třídenním kurzu: Minipřednášky, případy, diskuse ve skupině, diskuse k příkladu závažné nežádoucí příhody nahranému na videu, která je založena na hraní simulované role pacienta (kdy jeden aktér vystupuje v roli pacienta), odborná příprava založená na simulaci a vyhodnocení. Členové týmu s jinou profesí, např. chirurgové, se účastní scénářů a hrají v nich svou vlastní roli. Scénáře zahrnují odbornou přípravu komunikace s týmem po závažné nežádoucí příhodě – první uvolnění napětí v týmu a ve vztahu k pacientům a příbuzným po závažné nežádoucí příhodě. Účastníci jsou rozděleni do malých týmů. Každému členu týmu je poskytnuta odborná příprava v komunikačních dovednostech.
6.4 Příklad ze Španělska Magisterský program „Bezpečnost pacientů a kvalita zdravotní péče“ podporovaný španělským ministerstvem zdravotnictví ve spolupráci s Univerzitou Miguela Hernándeze Bylo vypracováno celkem šest verzí, poslední dvě byly on-line. Tento magisterský program obsahuje 1 500 hodin (60 kreditů ECTS podle evropských standardů) a je rozdělen na 12 modulů. Studijní cíle:
Strana | 26
• •
•
• • •
informovanost účastníků v otázkách bezpečnosti pacientů, určení chyb a nepříznivých událostí spojených se zdravotní péčí a jejich předcházení, znalost stávajících iniciativ v oblasti epidemiologie a prevence nežádoucích příhod; srovnání stávajících studií o měření nežádoucích příhod; analýzy výhod, nevýhod a omezení různých epidemiologických metod pro měření četnosti a rozdělení nežádoucích příhod, znalosti typických znaků systémů dobrovolného podávání zpráv o pochybeních a nežádoucích příhodách; dodržování metodiky používané pro analýzu a prevenci nežádoucích příhod; podpora opatření zaměřených na bezpečnost na pracovišti; rozvíjení komunikačních dovedností pro zvládání krizových situací, rozlišování pořadí nebo přirozené historie vzniku nežádoucích příhod, schopnost provádět průzkumy a analýzu za účelem zjištění zdrojů rizika pro pacienty a snaha o jejich snižování, získání schopnosti řídit rizika ve zdravotnických zařízeních.
Metodika Prezenční studium a distanční studium s online interakcí mezi učiteli a studenty. Zapojení přítomných a jejich motivace jsou podporovány prezentací případových studií a prací ve skupině. Výuka je soustředěna na práci se studenty za účelem podpory učení a dovedností potřebných pro vypracování návrhu konečného projektu. Projekt se bude skládat z individuálního výzkumu, původního a zaměřeného na jeden z obsahových cílů magisterského programu. Proběhne veřejná obhajoba tohoto projektu před komisí složenou z akademických koordinátorů. Dále bude poskytováno akademické vedení s cílem pomoci studentům při vyhledávání dokumentace, součástí této disertační práce bude i řešení případů a studie v terénu. Obsah Hlavní obsah zahrnuje: • • • • • • • • •
základní pojmy a taxonomie bezpečnosti pacientů, základní pojmy v epidemiologii, zajištění kvality: společná komise, normy ISO, standardy EFQM, spokojenost pacientů atd. řízení rizik, lékařství založené na vědeckých poznatcích a jeho využití z hlediska bezpečnosti pacientů, dopad nežádoucích příhod, prevence nežádoucích příhod a hlavní zásady postupů k zajištění bezpečnosti pacientů, kultura bezpečnosti pacientů, právní aspekty bezpečnosti pacientů.
6.5 Příklad z Mezinárodní společnosti pro kvalitu ve zdravotnictví (ISQua) Stipendium ISQua Program stipendií byl zahájen na konferenci v Ženevě v roce 2012. Byl propagován jako „studenty vedený“ program profesního rozvoje, který kladl důraz na význam a umožňoval flexibilitu. Původně byl založen na webových seminářích a nevelkém počtu případových studií. Kredity bylo možno získat Strana | 27
účastí na těchto činnostech a prostřednictvím řady činností dostupných pro účastníky z různých zdrojů (účast na konferencích / praktických seminářích, vystupování na konferencích / praktických seminářích, publikační/přednášková/výzkumná činnost, recenze, provádění průzkumů, redakční činnost). Přístup byl úmyslně liberální s cílem podpořit zápis jinak velmi zaneprázdněných lidí, kteří toužili po tom být vybráni, když šlo o příležitosti k nepřetržitému profesnímu rozvoji, a protože jsme v té fázi neměli dostatek zdrojů pro vytvoření formální učební osnovy nebo pro rychlé vytvoření velkého objemu studijní náplně. Přesto jsme nastavili solidní standard pro odvedenou práci. Počet přihlášených rostl pomalu. Předělem se stal týden, kdy se konala konference v Edinburghu. V té době jsme již těžili z odborných znalostí profesionálního manažera v oblasti vzdělávání; vytvořili jsme značný objem kvalitní náplně v širším spektru modalit; začali jsme ladit nedostatky v oblasti IT, které jsou zřejmě v každém novém studijním programu nevyhnutelné; a díky intenzivnímu úsilí na Edinburské konferenci, kde se nám počet přihlášených téměř zdvojnásobil, jsme nyní měli ono kritické množství účastníků, které umožňuje, aby se program mohl rozvíjet ze své vlastní podstaty. O patnáct měsíců později jsme měli téměř 90 účastníků z 24 zemí představujících 23 profesí, 25 absolventů vysokých škol, činnosti v sedmi modalitách a deset vzdělávacích partnerů; ti všichni naplňovali náš program bohatým obsahem. Program je stále „vedený studenty“, je stále flexibilní a stále klade důraz na význam. Následují dva diskusní dokumenty, které nastíní druhou a třetí fázi programu. Jsou navrženy tak, aby mohly být zavedeny v průběhu roku 2014 a v letech 2015–2016. Tento třífázový rozvoj programu vychází z následující filozofie: Fáze 1: vybudovat flexibilní a významnou pevnou vzdělávací platformu vytvořením kvalitní znalostní základny a dosažením životaschopného počtu přihlášených studentů; Fáze 2: při zachování flexibility a významnosti zavést pevnější strukturu založenou na solidních pedagogických zásadách; a Fáze 3: posílit program zavedením globálního standardu založeného na kvalitním obsahu a způsobu jeho předávání a na přiznávání formálních akademických kvalifikací spolu s partnerskými orgány udělujícími akademické hodnosti na všech kontinentech. Plán vzdělávání na rok 2014 Modularizace a restrukturalizace sítí Dále je nastíněno provádění druhé fáze vývoje stipendijního programu ISQua. V první fázi stipendijního programu bylo záměrně umožněno, aby se organicky vyvíjel kolem několika volně strukturovaných činností. Cílem tohoto postupu bylo umožnit vypracování obsahu programu a vytvoření platformy a umožnit nám sledovat studijní volby a chování účastníků. Tento přístup se v letech zrodu jednoznačně osvědčil, možná i díky malému počtu účastníků v prvních 12 měsících fungování. Počet účastníků nyní přesahuje 80 a stále roste, obsah je rozsáhlý a bohatý a přístupy počáteční skupiny ke studiu byly dobře pochopeny. Nyní nastal čas zavést do programu více struktury a přísnosti a komplexněji zohlednit některé základní pedagogické zásady, jako je motivace, směrování činnosti (časový sled voleb), vysvětlení a kritické připomínky, a zároveň zachovat důležité charakteristiky programu – vedený studenty, flexibilní a významný. Strana | 28
K dosažení toho bude fáze 2 rozvoje stipendijního programu ISQua zorganizována do ucelených modulů s požadavky jejich absolvování, které zajistí, že účastníci zvládnou šíři i hloubku znalostí v celé řadě klíčových témat kvality a bezpečnosti. Program obsahuje některé nedílné činnosti, které musí být rozvinuty do uspořádaných a ucelených modulů, aby se zvýšila dostupnost jejich využití a rozvíjely se základní studijní dovednosti. Jako nejcennější se s postupem času ukázaly tyto činnosti: 1. webové semináře; 2. případové studie. Spolu s těmito prvky existují také prvky budování sítě, které rovněž musí být rozvíjeny tak, aby mohly být poskytovány na stejné úrovni jako výše uvedené prvky, a sice: 1. fórum stipendistů; 2. knižní klub. Tato nová struktura poskytuje studentům jasnější plán jejich studia a usnadní také správu vzdělávacího systému. Umožňuje také rozvoj hlavních dovedností v rámci každého modulu. Nástin nové struktury Navrhuje se, že v nové struktuře bude studium poskytováno prostřednictvím kombinace zpočátku čtyř modulů a volitelného studia. To poskytuje studentům jasnou strukturu, na které mají založit svou práci, a přesto jim dává flexibilitu, aby mohli oblast svého studia přesně přizpůsobit svému profesnímu rozvoji.
1. Moduly Každý modul budou tvořit čtyři složky: • případová studie, • dva webové semináře, • aktivní účast na fóru stipendistů, • posouzení. Od každého studenta se bude vyžadovat absolvování tří ze čtyř modulů v plném rozsahu a dvou složek ze čtvrtého modulu. Strana | 29
Vzorový příklad
Za každý modul bude deset kreditů a za jednotlivé složky po pěti kreditech – celkem čtyřicet kreditů. 10 x 3 = 30 2 x 5 = 10 Celkem = 40
2. Volitelné studium Tuto část může tvořit jakákoli kombinace schválených činností, jejichž přehled je uveden na našich webových stránkách; až dvacet kreditů lze dosáhnout z volitelných předmětů, tj. účasti na konferencích, napsáním kapitoly knihy atd. Harmonogram V březnu 2014 začíná studium pilotního modulu, který se zabývá vedením a řízením, a mezitím, co ho budou studenti absolvovat, bude zahájena práce na vývoji čtyř základních modulů a softwaru, jehož prostřednictvím budou tyto moduly poskytovány. Plánuje se, že po vyhodnocení modulu řízení bude tato nová struktura uvedena v činnost na konferenci v říjnu 2014. Noví studenti zahájí studium v rámci této nové struktury a stávající studenti si budou moci vybrat, zda dokončí studium podle pravidel, která existovala v době jejich registrace, nebo se pustí do nových modulů. Nové prvky: • •
studijní skupiny mobilní aplikace
7. PŘEKÁŽKY V PROVÁDĚNÍ Na základě nahlášených činností bylo rozhodnuto rozdělit problémy při provádění činností ve vzdělávání a odborné přípravě do čtyř hlavních oblastí, které jsou spojeny s/se: • • • •
zdroji (peníze, pracovníci, čas, odborné znalosti atd.), odporem vůči změně a nedostatečnou informovaností, organizací a logistikou a jinými příčinami. Strana | 30
Překážky spojené s potížemi s financováním oznámilo sedm zemí; odpor ke změně, včetně nedostatečných kapacit fakult, uvedlo šest zemí; osm zemí informovalo o překážkách pramenících z organizace a logistiky; mezi jiné příčiny patří nedostatek příslušných údajů pro měření dopadu, jazykové potíže a překlady, nedostatečně silné vedení. Hlavními uváděnými překážkami a obtížemi je nedostatek zdrojů ve formě finančních a časových omezení, ale také nedostatek způsobilých a dobře odborně připravených fakult a učitelů. Dále byly uvedeny faktory, jako jsou potíže se začleněním modulů vzdělávání a odborné přípravy v oblasti bezpečnosti pacientů do učebních osnov nebo nedostatečná informovanost o tématech bezpečnosti pacientů. K jiným uváděným obtížím patřily: technické problémy jako nedostatek učebních pomůcek, např. vhodných učeben, projektorů pro prezentace v Powerpointu atd. Všechny uváděné překážky a obtíže jsou shrnuty do tabulky 8. Kromě překážek uvedených při shromažďování údajů jsou níže uvedeny další příklady obtíží, které brzdí provádění vzdělávání a odborné přípravy v oblasti bezpečnosti pacientů a které byly zjištěny během diskuse na zasedání podskupiny pro vzdělávání a odbornou přípravu. • • • •
• •
Závažnými překážkami, které brání provádění „nových“ činností, jsou především nedostatek zdrojů, pracovní vytížení, nedostatek pracovníků a finanční omezení. Nedostatečná informovanost na úrovni nejvyššího vedení / vedení. Bezpečnost pacientů musí být považována za prioritu a vedoucí představitelé by měli působit jako vzor. Nedostatečná kultura bezpečnosti (namísto „kultury obviňování“). Lepší systém řízení, který by zahrnoval zdravotnické odborníky. Je-li vzdělávání a odborná příprava v oblasti bezpečnosti pacientů považována za větší pracovní zatížení, ale nikoli za nedílnou součást způsobilosti všech zdravotníků, je obtížné motivovat lidi, aby se do těchto činností zapojovali. Nedostatečné znalosti o tom, co bezpečnost pacientů znamená, proč je důležitá, které konkrétní nástroje a opatření jsou k dispozici atd. Potřeba určit a zavést vhodné odbornosti na úrovni fakult.
8. FAKTORY ÚSPĚCHU V PROVÁDĚNÍ Zjištěné důležité faktory pro provádění opatření na strategické úrovni: • • • •
zajistit, že bude použita správná osnova pro příslušnou profesi / cílovou skupinu a že bude splněna ve stanovené lhůtě, provádění vzdělávání a odborné přípravy v oblasti bezpečnosti pacientů v minimálních standardech pregraduálního a postgraduálního vzdělávání, zavedení bezpečnosti pacientů jako nedílné, nezbytné nebo povinné oblasti v pregraduálním vzdělávání a v rámci nepřetržitého profesního rozvoje (včetně postgraduálního vzdělávání), vypracování a provádění strategie v oblasti bezpečnosti pacientů, včetně o plánu odborné přípravy pro osnovy pregraduálního/postgraduálního vzdělávání s jasnými studijními cíli a zaměřením na zdravotníky na jejich pracovišti a v souladu s popisem jejich pracovních funkcí, o vytvoření a provádění národní strategie v oblasti bezpečnosti pacientů, která bude zahrnovat vzdělávání v oblasti bezpečnosti pacientů pro studenty v pregraduálním i v postgraduálním vzdělávání, Strana | 31
vytváření informovanosti na univerzitách a vysokých školách, zvyšovat jejich povědomí o tom, že bezpečnost pacientů a kvalita péče jsou pro zdravotníky zcela nezbytné, participační proces, pro nějž je charakteristický dialog a vzájemná výměna mezi oblastmi politiky, správními úrovněmi, organizacemi a jinými zúčastněnými stranami, začlenit odbornou přípravu založenou na simulaci do programů specializační odborné přípravy A do přípravy pro týmy, např. do odborné přípravy pro resuscitační týmy. o
• •
Praktická řešení, která se dobře osvědčují a měla by být doporučována: • •
• •
• • • •
zavedení bezpečnosti pacientů do učebních osnov navazujícího specializačního vzdělávání zdravotníků a řídících pracovníků ve zdravotnictví, víceplánový přístup: pregraduální vzdělávání, zlepšování kultury bezpečnosti v nemocnicích, zlepšování dovedností v nástrojích pro dosažení bezpečnosti pacientů a v postupech zdravotnických pracovníků, požadavky a standardy pro bezpečnost pacientů, internetové stránky, kde budou přístupné informace o programech vzdělávání a odborné přípravy v oblasti bezpečnosti pacientů v EU, rozšíření osnov pregraduálního a postgraduálního vzdělávání o povinné kurzy bezpečnosti pacientů, o organizování odborné přípravy v oblasti bezpečnosti pacientů pro vedoucí pracovníky zdravotnických organizací a řídící pracovníky ve zdravotnictví, o doporučení všem vysokým školám, aby do svých učebních osnov zařadily bezpečnost pacientů, o doporučení, aby bezpečnost pacientů byla zařazena do přijímacích kurzů pro nově přijaté zdravotníky v nemocnicích a zařízeních primární zdravotní péče (ve veřejném i soukromém sektoru), o prezentace/kurzy o bezpečnosti pacientů a kvalitě zdravotní péče na univerzitách a vysokých školách (jako externí odborníci), o pobídky vysokým školám, aby organizovaly specifickou odbornou přípravu v oblasti bezpečnosti pacientů a vzdělávání (např. o kultuře, zvýšení účasti pacientů, proaktivní analýze rizik, vedení), a jejich financování – spolupráce, organizování celostátních akcí (např. sympozií, kongresů…) na téma bezpečnosti pacientů a pobízení vysokých škol a zdravotnických odborníků k účasti, organizování stáží pro studenty v nemocnicích, aby si uvědomili důležitost bezpečnosti pacientů a kvality zdravotní péče (jiná metoda, jak toho dosáhnout: fokusní skupiny) zapojení profesních společností do vypracování programů odborné přípravy, teorie usměrňování, fakta; údaje; zaměření výzkumu; publikace.
Jedním z nejdůležitějších aspektů souvisejících se zaváděním bezpečnosti pacientů pro studenty vysokých škol je úprava vysokoškolských modulů nebo zařazování nových modulů. Doporučení Rady umožňuje, aby akademická obec při výuce věnovala pozornost otázkám bezpečnosti pacientů. Bylo by proto užitečné spíše zdůrazňovat bezpečnost pacientů a klást ji do popředí při výuce, než doplňovat do vysokoškolských kurzů nové moduly; uvádět tato specifická témata do souvislostí v různých disciplínách (např. prezentovat chirurgický kontrolní seznam na lekcích pro začínající chirurgy nebo hygienu rukou při výuce problémů spojených s rezistencí vůči antibiotikům). Takový jednoduchý přístup je užitečný, neboť zlepšuje kulturu bezpečnosti pacientů již na pregraduální úrovni. Stejný přístup by bylo možno zvážit pro odbornou přípravu v rámci nepřetržitého profesního rozvoje. Strana | 32
Další faktory zjištěné podskupinou pro vzdělávání a odbornou přípravu: •
• •
•
• •
• • •
•
dobře rozvinutá, vyzrálá kultura bezpečnosti pacientů, která: o považuje bezpečnost pacientů za prioritu na všech úrovních zdravotní péče, o je vnímána jako prospěšná v každodenní práci, o podporuje učení a zlepšování, ne obviňování nebo trestání, o zahrnuje všechny zdravotníky, řídící pracovníky ve zdravotnictví a pacienty/rodiny, o je prosazovaná a podporovaná vzory, je důležité, aby docházelo ke zlepšování, takže zdravotníci skutečně pocítí změnu k lepší zdravotní péči ve své každodenní praxi, vzájemné učení: podporovat výměnu znalostí a zkušeností jako jeden z klíčových faktorů bezpečnosti pacientů. „Bezpečnost pacientů“ nelze nařídit. Užitečné jsou strategie, které spojují pohledy shora dolů a zdola nahoru, začít s prvky, které lze snadno realizovat: místo rozsáhlých programů odborné přípravy je užitečné začít s inteligentními činnostmi, které snadno zapadnou do každodenních pracovních postupů, školit učitele v otázkách bezpečnosti pacientů a používat vhodné metody učení bezpečnosti pacientů (interaktivní metody, zapojení pohledu pacientů, cvičení v komunikaci atd.), zaměřit se na dostupné nástroje/opatření a na příklady osvědčených postupů; využívat stávající opatření a zkušenosti (např. kontrolní seznamy apod.) a přizpůsobovat je podmínkám organizace / místním podmínkám, zaměření na meziprofesní aspekt bezpečnosti pacientů: klíčovými otázkami jsou týmová práce a respektování existujících rozdílů v profesní kultuře, začlenění zkušeností pacientů s nežádoucími příhodami a zlepšování postupů zdravotní péče, komunikace atd., práce s pobídkami: zabývání se otázkami bezpečnosti pacientů by nemělo být považováno za práci navíc. To zahrnuje: o správné finanční pobídky i nepeněžní pobídky, o osobní motivaci/odpovědnost zdravotníků, o flexibilitu a přizpůsobivost vzdělávání a odborné přípravy podle profese, zdravotnického prostředí, systému zdravotnictví atd., bezpečnost pacientů považovaná za nedílnou součást vzdělávání a odborné přípravy na všech úrovních a pro všechny zdravotníky: není to nic, co se má člověk učit „navíc“, ale základ zdravotní péče.
Podskupina pro vzdělávání a odbornou přípravu také vyhledávala informace o faktorech úspěchu z hlediska fakulty: Brian Capstick, hostující profesor na Imperial College a tvůrce softwaru pro podávání zpráv o nežádoucích příhodách, který používá správa pro veterány a ministerstvo obrany USA, provincie British Columbia a někteří další poskytovatelé zdravotní péče v Kanadě a mezi 70 a 80 % systému národní zdravotní služby ve Velké Británii. Podle profesora Capsticka mezi faktory úspěchu při studiu v oblasti bezpečnosti pacientů patří: 1. Oblast působnosti a jasný záměr Bezpečnost pacientů je poměrně nové pole působnosti a studium může být rychlejší, zaměří-li se na oblasti, které jsou vnímány jako priorita a ve kterých pro ně typická metoda učení se z chyb může Strana | 33
přinést výsledky, jež nemohou být účinněji dosaženy nějakými jinými prostředky. Například, má se program bezpečnosti pacientů omezit na případy, kdy systém zdravotní péče přináší nějaké nové nebezpečí, jako např. záměny při chirurgických výkonech, zapomenuté nástroje po operaci nebo infekce získané v nemocnici? Nebo se bezpečnost pacientů vztahuje i na případy, kdy pacient utrpí újmu v důsledku nemoci, avšak poškození bylo (alespoň do určité míry) zabráněno, nicméně k újmě došlo kvůli odchýlení se od běžného standardu péče, např. když byla diagnóza nebo léčba z nedbalosti nebo bezdůvodně opožděná? Vymezení pojmu bezpečnosti pacientů tak, aby zahrnoval újmu způsobenou odchýleními od standardu péče, by mohlo vzdělávání a odborné přípravě významně prospět. Bezpečnost pacientů by se tím více posunula do hlavního proudu klinického vzdělávání a napomohlo by to k zainteresování lékařů, kteří se poměrně snadno motivují ke studiu toho, jak dosáhnout konzistentnějšího standardu péče o pacienty a jak se vyhnout sporům. 2. Učení se z nepříznivých událostí Z očividných příčin tvoří učení se z nepříznivých událostí důležitou část vzdělávání a odborné přípravy v oblasti bezpečnosti pacientů. Je toho mnoho, co se dá naučit z jednotlivých případových studií, a ty se přirozeně řadí do druhu participačních činností, které dospělí lidé upřednostňují před pasivnějšími formami. Dobré případové studie může být překvapivě obtížně najít a sepsat a je zapotřebí mnoho jednotlivých učitelů, mají-li to dělat sami. V tomto směru je užitečná určitá podpora z celostátního nebo místního zdroje, jako je skvělé video WHO a brožura Učení se z chyb14. Učení vycházející v úhrnu ze studia velkého počtu nežádoucích příhod souvisejících s bezpečností pacientů je konečným cílem systémů podávání zpráv o nežádoucích příhodách a existuje několik faktorů, které mohou urychlit učení, jež se může od nich odvíjet. (a) Vychovávat společenství uživatelů zapálených pro věc Důležitým faktorem úspěchu při učení se ze systému podávání zpráv o událostech je vytvořit a vychovávat společenství uživatelů zapálených pro věc. Toho je snadnější dosáhnout na začátku, jestliže vytvoříte pilotní systém se snadno zvládnutelným programem v oblasti, ve které se pravděpodobně brzy nějak projeví užitečnost učení. Jednou z cest je zaměřit se nejprve na ty případy, kdy pacient utrpěl vážnou újmu,15 i když právě u nich existuje nejmenší pravděpodobnost, že o nich bude podána zpráva16. Menší systém lze s pomocí společenství uživatelů snadno rozšiřovat a tento proces pomáhá rozvíjet odpovědnost a udržovat pocit pohybu vpřed. Umožníte-li, aby program podávání zpráv o nežádoucích příhodách narostl do příliš velkých rozměrů, může být překvapivě obtížné ho zredukovat, jakmile se rozprostře na celý systém zdravotnictví. (b) Zaměřit se na žalovatelné příčiny Nežádoucí příhody související s bezpečností pacientů mají obvykle více příčin, avšak učení se, jak jim předcházet, může být rychlejší, jestliže existuje zaměření na příčinné faktory, které mohou vést k podání žaloby nebo je lze napravit na úrovni zdravotnictví. V praxi existuje ve zdravotnictví asi 30 procesů, které mohou způsobit pacientovi vážnou újmu, když selžou17, a právě od těchto procesů je 14
http://www.who.int/patientsafety/education/vincristine_download/en/ Výbor pro zdravotnictví Dolní sněmovny (House of Commons), Šestá zpráva o zasedání 2008-09, Bezpečnost pacientů (Patient Safety), 3. července 2009, HC 151-1 2008-09 s. 4. 16 Výbor pro kontrolu veřejných účtů, Padesátá první zpráva o zasedání 2005-06, Bezpečnější místo pro pacienty: učením ke zlepšení bezpečnosti pacientů (A safer place for patients: Learning to improve patient safety), HC 831 s. 5. 17 Capstick B., Lekce učení se ze soudních sporů pro zvýšení bezpečnosti pacientů (Learning lessons from litigation for improved patient safety), Clinical Risk (2004), 10, 221-226. 15
Strana | 34
dobré začít. Zahrnují takové postupy jako spolehlivé systémy dohledu nad začínajícími klinickými lékaři, dosazení nových pracovníků, identifikaci rizikovějších pacientů a přijetí účinných opatření pro tyto rizikovější pacienty, jakmile byli identifikováni. Existují věci, které se dají zlepšit opatřením na místní úrovni a kliničtí lékaři o nich rádi slyší. Při studiu žalovatelných příčin lze pravděpodobně snáze čerpat z databáze nepříznivých událostí, jsouli v klasifikačním systému určeny příslušné příčiny. Koncepční rámec pro mezinárodní klasifikaci WHO pro bezpečnost pacientů mnohé z nich zahrnuje, ale jejich význam by byl možná zjevnější, kdyby byly seskupeny do případného klasifikačního stromu. Důležité také je při podávání zpráv o událostech nespěchat, aby mohly být náležitě vyšetřeny a přesně klasifikovány. To může omezit počet událostí, o kterých bude možné podat zprávu, v porovnání se systémem, ve kterém jde všechno, ale pravděpodobně se studenti více naučí.
9. DOPORUČENÍ Kultura bezpečnosti pacientů potřebuje vzdělávání a odbornou přípravu – vzdělávání a odborná příprava potřebují kulturu bezpečnosti. Vzdělávání a odborná příprava v oblasti bezpečnosti pacientů: • • • • •
by měly být zavedeny do učebních osnov pro zdravotníky a řídící pracovníky ve zdravotnictví v každém členském státě a měly by být prováděny, by měly být na všech úrovních vzdělávání a rozvoje zdravotníků a řídících pracovníků ve zdravotnictví, by měly být založeny na předchozím evropském projektu a na práci WHO při tvorbě/vypracování učebních osnov, by měly najít konstruktivní, proveditelné a účinné způsoby, jak do vypracovávání učebních osnov k otázkám bezpečnosti pacientů začlenit pohled pacientů, by měly používat učební osnovy, které lze přizpůsobit pro každou zemi – nesmí jít o statický program.
Přílohy Příloha 1 − Šablona
Strana | 35
DOPORUČENÍ A NÁVOD PRACOVNÍ SKUPINY PRO BEZPEČNOST PACIENTŮ A KVALITU PÉČE OHLEDNĚ VZDĚLÁVÁNÍ A ODBORNÉ PŘÍPRAVY V OBLASTI BEZPEČNOSTI PACIENTŮ ŠABLONA PRO PROVÁDĚNÍ MAPOVÁNÍ Cíl práce: Navrhnout soubor konkrétních doporučení a návodů ke vzdělávání a odborné přípravě zdravotníků (odborníků a řídících pracovníků ve zdravotnictví) v oblasti bezpečnosti pacientů, který bude zveřejněn v červnu 2014, spolu s druhou zprávou o provádění doporučení Rady o bezpečnosti pacientů a kontrole infekcí spojených se zdravotní péčí (2009/C 151/01). Jak je práce naplánována? Práce začne zmapováním příkladů osvědčených postupů z poslední doby týkajících se evropských zkušeností se vzděláváním a odbornou přípravou v oblasti bezpečnosti pacientů. Za tímto účelem byla členům podskupiny rozeslána šablona pro podávání zpráv o vzdělávání a odborné přípravě18 se žádostí o připomínky. Pozměněná verze zohledňující připomínky podskupiny byla zaslána nejen členům podskupiny, ale i ostatním členům pracovní skupiny pro bezpečnost pacientů a kvalitu zdravotní péče. Odpovědi budou projednány na příští telekonferenci v říjnu a po jejich odsouhlasení budou předloženy pracovní skupině pro bezpečnost pacientů a kvalitu zdravotní péče na jejím příštím zasedání dne 4. listopadu 2013. Výsledek této práce bude představen ve formě souboru nástrojů doplněných praktickými řešeními toho, jak účinně provádět ustanovení doporučení Rady, a bude obsahovat příklady osvědčených postupů při vzdělávání a odborné přípravě v oblasti bezpečnosti pacientů v členských státech EU. Soubor nástrojů bude rovněž usilovat o zahrnutí otázek jako: organizační/institucionální zdroje potřebné pro provádění vzdělávací činnosti, včetně kapacity fakult; důležitost zaměření na studenty jako budoucí zdravotníky; důležitost zahrnutí odborné přípravy pro řídící pracovníky ve zdravotnictví a pro zdravotníky jako příležitosti k celoživotnímu vzdělávání; zapojení pacientů (tzn. jak využít zkušeností pacientů nebo příběhů pacientů jako vzdělávacích prostředků); komunikace mezi profesními skupinami a mezi zdravotníky a pacienty, hodnoty jako zodpovědnost a soucit. Jak může být tato práce užitečná členským státům? Soubor nástrojů pro vzdělávání a odbornou přípravu poskytne užitečný a aktuální návod pro členské státy zaměřený na zavedení a provádění vzdělávání a odborné přípravy v oblasti bezpečnosti pacientů pro zdravotnické odborníky a pro řídící pracovníky ve zdravotnictví, jak to vyžadují doporučení Rady obezpečnosti pacientů. Příslušné druhy vzdělávání a odborné přípravy, jež mají být zahrnuty: Veškeré vzdělávání a odborná příprava, které jsou určeny na podporu dosažení lepších výsledků v oblasti bezpečnosti pacientů, by měly být považovány za významné, a tedy mají být zařazeny do mapování. To zahrnuje činnosti ve vzdělávání a odborné přípravě poskytované v rámci osnov vysokoškolského vzdělávání; činnosti v rámci formálního a informálního navazujícího odborného
18
Založená na dotazníku vytvořeném v rámci projektu EUNetPaS (http://ns208606.ovh.net/~extranet/).
Strana | 36
vzdělávání poskytovaného externími agenturami; a činnosti poskytované interně ve zdravotnickém prostředí. Lhůta pro zaslání vyplněné šablony: Vyplněnou šablonu prosím zašlete do dne 16. září na adresu:
[email protected] a paní Basia Kutryba na adresu
[email protected]. PŘEDEM VÁM DĚKUJEME ZA SPOLUPRÁCI!!! Název vzdělávací aktivity (vzdělávání a odborná příprava) Názvy specifických modulů / pořádaných kurzů (např. podávání zpráv a učení; prevence a kontrola infekcí; bezpečná chirurgie; řízení lidských faktorů, řízení rizik atd.) Nové moduly/kurzy, které máte zájem vyučovat v budoucnu Pořádající: (uveďte název vysoké školy/instituce/jiné)
Rok založení (rok, kdy byly toto vzdělávání a odborná příprava prováděny poprvé) Druh vzdělávání a odborné přípravy (např. pregraduální studium, magisterský program, postgraduální vzdělávání/kurzy, nepřetržitý profesní rozvoj, jiné)
Bylo toto vzdělávání nebo odborná příprava akreditováno (ano/ne) a kým (uveďte celý název akreditačního orgánu)
Forma výuky (např. prezenční – v učebně, konference, seminář; webový seminář; dálkové studium – knihy, otevřené vzdělávací kurzy; e-learning, stáže atd.)
Doba trvání vzdělávání a odborné přípravy (v jednotkách času: hodinách/dnech/měsících/letech)
Jedná-li se o vysokoškolské vzdělání, uveďte také jednotky ECTS19 nebo ECVET20.
Cyklické opakování (je vzdělávání nebo odborná příprava koncipována tak, že probíhá jednorázově, Strana | 37
každý měsíc/semestr/rok atd.?)
Zájmová skupina podle disciplín, např. pregraduální studenti, postgraduální studenti, odborníci, řídící pracovníci
Druh účastníků: odborníci z více odvětví; laici Hlavní výsledky učení: např. nabytí nových znalostí, dovedností a vzorců chování
Poskytuje toto vzdělávání a odborná příprava účastníkům nějaký titul nebo kvalifikaci (ano/ne; jaký titul nebo kvalifikaci)
Provádí se hodnocení znalostí/dovedností získaných účastníky (ano/ne) Pokud ano, uveďte prosím druh hodnocení (písemné/ústní/jiné)
Stručný popis vzdělávání a odborné přípravy (nejvýš 150 slov, včetně struktury, hlavních předmětů, učebního procesu)
Pět klíčových slov, která nejlépe popisují toto vzdělávání a odbornou přípravu
Hodnocení vzdělávání a odborné přípravy ze strany účastníků? (ano/ne)
Pokud ano, uveďte druh hodnocení (např. spokojenost, znalosti, dovednosti účastníků atd.) a dopad vzdělávání a odborné přípravy, pokud byl měřen (např. změny v ukazatelích nebo ve vnímání ze strany účastníků, pacientů)
Závažné překážky, které bylo nutno překonat při zavádění odborné přípravy
Strana | 38
Požadované zdroje
Požadované kapacity fakult (nebo zdroje organizací/institucí) a požadované akademické kvalifikace
Zájem fakult o učení / rozšíření učebních osnov na téma bezpečnosti pacientů
Požadovaná odborná příprava na fakultách
Celkový počet školených osob k dnešnímu dni (je-li znám)
Poznámky Byli bychom rádi, kdybyste v tomto oddíle odpověděli na tyto otázky: Jaká opatření je na základě uvedených zkušeností užitečné/důležité provést ve strategické a v praktické rovině?
Jaká praktická řešení se dobře osvědčují a lze je doporučit?
Odkaz na zdroj (webové stránky s informacemi nebo jiné kontaktní údaje umožňující přístup k příslušným informacím o tomto vzdělávání a odborné přípravě)
KONTAKTNÍ OSOBA PRO TOTO VZDĚLÁVÁNÍ A ODBORNOU PŘÍPRAVU
Jméno a příjmení Telefonní číslo E-mailová adresa
ČLENSKÝ STÁT / EVROPSKÁ ZÚČASTNĚNÁ STRANA POSKYTUJÍCÍ INFORMACE: Strana | 39
Jméno a příjmení
Organizace
Země
Telefonní číslo
E-mailová adresa
Strana | 40
Příloha 2 − Glosář Pracovní skupina pro bezpečnost pacientů a kvalitu zdravotní péče Pracovní skupina pro bezpečnost pacientů a kvalitu zdravotní péče byla vytvořena v roce 2005 jako pracovní orgán Evropské komise v oblasti bezpečnosti pacientů. Skupina přispěla k vypracování doporučení Rady o bezpečnosti pacientů včetně prevence a kontroly infekcí spojených se zdravotní péčí (2009/C 151/01); v roce 2009 připravila diskusní dokument o kvalitě zdravotní péče, který byl předložen a projednán v pracovní skupině pro veřejné zdraví na úrovni vyšších úředníků v květnu 2010. Později se název skupiny v anglickém znění mírně pozměnil (v českém překladu zůstává stejný − pracovní skupina pro bezpečnost pacientů a kvalitu zdravotní péče). Skupina se aktivně zapojuje do iniciativ EU souvisejících s bezpečností pacientů a kvalitou zdravotní péče, včetně konzultací k šetření Komise ohledně provádění požadavků doporučení Rady nebo vypracování doporučení k systémům podávání zpráv a učení a k otázkám vzdělávání a odborné přípravy v oblasti bezpečnosti pacientů.
Podskupina pro vzdělávání a odbornou přípravu Podskupina pro vzdělávání a odbornou přípravu je podskupinou pracovní skupiny pro bezpečnost pacientů a kvalitu zdravotní péče Evropské komise. Podskupina byla zřízena, aby navrhla soubor konkrétních doporučení a návodů ke vzdělávání a odborné přípravě zdravotnických pracovníků (zdravotníků a řídících pracovníků ve zdravotnictví) v oblasti bezpečnosti pacientů, který má být zveřejněn v dubnu 2014 s druhou zprávou o provádění doporučení Rady z roku 2009. Členy podskupiny pro VOP jsou zástupci z 11 členských států (Kypru, Chorvatska, Finska, Německa, Maďarska. Itálie, Lotyšska, Polska, Rumunska, Slovinska, Spojeného království) a Norska, a také zastřešujících organizací v EU: CED, CPME, EFN, EPF, ESQH, HOPE, ISQua, PGEU a WHO. Uznání za skvěle odvedenou práci patří těmto osobám: Chorvatsko: Jasna Mesaric Kypr: Dr Mary Avraamidou, Christina Efstathiou Finsko: Ritva Salmi Německo: Sonja Barth a Günther Jonitz; dále Barbara Hoffmann, Marcus Rall a členové Německé koalice pro bezpečnost pacientů Maďarsko: Gergely Fügedi MD, Judit Lam PhD., Eva Belicza Itálie: Alessandro Ghirardini, Rosetta Cardone, Susanna Ciampalini, Angela De Feo, Lucia Guidotti Lotyšsko: Guna Jermacane, Evija Palceja Norsko: Torunn Omland Granlund, Eva Turk, Rumunsko: Carmen Angheluta Spojené království: Bruce Warner, Daniel Eghan CED: Nina Bernot, Aleksandra Sanak Strana | 41
CPME: Sarada Das, Anamaria Corca EFN: Paul de Reave EPF: Kaisa Immonen-Charalambous, Cristina Padeanu ESQH: Paul Bartels HOPE: Silvia Bottaro, Pascal Garel ISQua: Peter Carter PGEU: Jamie Wilkinson WHO: Agnes Leotsakos
Uznání se vyslovuje i těmto členům pracovní skupiny pro bezpečnost pacientů a kvalitu zdravotní péče: Rakousko: Patrizia Theurer Belgie: Margareta Haelterman, Hilde Peleman, Laure Istas Bulharsko: Milena Vladimirova, Natashka Danova, Plamen Dimitrov Dánsko: Helle Krarup, Hans Trier, Jeppe Troels Berger Estonsko: Eve Pilt Francie: Michèle Perrin Irsko: Philip Crowley Litva: Egidijus Banys Lucembursko: Martine Debacker Malta: Carmel Abela Portugalsko: Ana Diniz Couto Slovensko: Peter Bandura, Zuzana Slezáková Slovinsko: Eva Murko Španělsko: Yolanda Agra Švédsko: Ellen Ringqvist, Hans Rutberg Nizozemsko: Hanneke Merten, Martine de Bruijne.
Dále členům CED: Associazione Italiana Odontoiatri, Finská asociace zubních lékařů a Švédská asociace zubních lékařů. Seznam obdržených příspěvků je uveden v tabulce 1. Strana | 42
Vzdělávání a odborná příprava v oblasti bezpečnosti pacientů: Zaměření na získání znalostí, postojů a dovedností na podporu změn chování v oblasti bezpečnosti pacientů. Tyto zásady zahrnují i dovednosti neodborné povahy, které nejsou specifické pro jednotlivé lékařské disciplíny. Příklady: podávání zpráv o nežádoucích příhodách, formování lidských faktorů, předávání informací mezi zdravotníky navzájem a mezi zdravotníky a pacienty. (Cordula Wagner, profesorka v oboru bezpečnost pacientů, Nizozemsko)
Nepřetržitý profesní rozvoj (navazující odborné vzdělávání): Systematické udržování, zlepšování a soustavné získávání a/nebo upevňování celoživotních znalostí, dovedností a odborné kvalifikace zdravotnických odborníků. Má zásadní význam při uspokojování potřeb pacientů, poskytování zdravotnických služeb a odborném vzdělávání jednotlivce. Tento pojem uznává nejen široké odborné dovednosti potřebné pro poskytování kvalitní péče v praxi, ale i multidisciplinární souvislosti péče o pacienty. [Mohl by například zahrnovat rozvoj v odborné, vědecké, regulační a etické oblasti a také dovednosti v oblasti výzkumu, řízení, administrativy a vztahů s pacienty. Činnosti lze rozdělit na formální/neformální a povinné/dobrovolné.] (Definice ze studie o nepřetržitém profesním rozvoji (CPD) a celoživotním učení zdravotníků v EU a v zemích ESVO/EHP, kterou zadalo GŘ SANCO.)
Pobídková teorie motivace (či jen pobídková motivace): pojem v behaviorální vědě, politické teorii a ekonomice, který tvrdí, že pozitivní posilování a nepřímé podněty ovlivňují chování lépe než zákony a nařízení. (Nudge: Improving Decisions about Health, Wealth, and Happiness, Richard H. Thaler, Cass R. Sunstein)
Strana | 43
Tabulky Tabulka 1: Příklady vzdělávacích činností zaslané respondenty Země RAKOUSKO
Pořadatel Nemocnice Hietzing mit neurologischem Zentrum Rosenhügel,
Název vzdělávací činnosti s moduly21 1) Základní odborná příprava v řízení rizik
2) Pravidelné schůzky k řízení rizik BELGIE
Základní dovednosti: Federální veřejná správa zdravotnictví; Druhý poradenský program: osm belgických vysokých škol za koordinace Federální veřejné správy zdravotnictví.
Plánované: Druhý celostátní program kvality a bezpečnosti pacientů (2013– 2017): poradenský a podpůrný program. Praktické semináře o základních dovednostech pro bezpečnost pacientů: • analýza hlavních příčin (RCA), analýza způsobů selhání zdravotní péče a jejich následků (HFMEA), kultura bezpečnosti pacientů, mezinárodní klasifikace pro bezpečnost pacientů (ICPS) (WHO), řízení poskytování zdravotní péče, model chronické péče, ukazatele • kolem 3 000 účastníků v období 2007– 2012 • většina z nich spolupracuje v oblasti kvality a bezpečnosti pacientů. Druhý poradenský program, vytvořený v úzké spolupráci s osmi belgickými vysokými školami: 2014: podpora provádění programů na posílení účasti pacientů na mikroúrovni – kultura bezpečnosti pacientů – vedení – provádění procesů zlepšování – poradenství pro belgické nemocnice při rozvoji slaďování léků a integrované péče– dopad na „druhé a třetí oběti“ po nežádoucích klinických příhodách: průzkum a odborná příprava – proaktivní řízení rizik na operačním sále. Některá témata z roku 2014 budou dále prohloubena, jiná témata budou nová
1. Úvodní kurz – Kvalita a bezpečnost
Strana | 44
pacientů 2. Program odborné přípravy „Kvalita“ 3. Praktický seminář k bezpečnosti pacientů 4. Metoda Prisma
Bezpečnost léků
GZA Ziekenhuizen
2. Psychiatrisch Zentrum Dr. Guislain
Podávání zpráv o nežádoucích příhodách a situacích spojených se značným rizikem nežádoucí příhody. Tvorba standardních postupů. Klinické protokoly.
Předcházení domácím pádům u starších lidí Zajištění kvality v politice prevence Předcházení pádům a nácvik pádů
3. AZ Sint-Jan Brugge-Ostende.
Předcházení pádům Politika prevence infekcí v dialyzační jednotce Politika prevence infekcí v JIP
4. KHBO, Oostkamp, Belgie 5. HIVA (Belgie) 6. Nizozemský institut pro zdravotnické pracovníky, (Nizozemsko) 7. NIG, Leuven (Belgie) 8. Orpadt Jette (Belgie) 9. BICS Brusel (Belgie) 10. Leuven (Belgie) 11. LOGO, Brugge (Belgie) 12. Orpadt Jette (Belgie) 13. Vesaliův institut, Oostende (Belgie) 14. VUB Jette (Belgie) 15. KUL, Leuven (Belgie)
Předcházení pádům u starších lidí: trvající hrozba i ve Flandrech Předcházení pádům a nácvik pádů Politika prevence infekcí Politika prevence pooperačních infekcí Politika prevence a infekce MRSA v dialyzační jednotce Předcházení pádům u starších lidí: sen, nebo skutečnost Předcházení poraněním u starších lidí Za lepší bezpečnost pacientů Bezpečnost pacientů Bezpečnost pacientů: nejvyšší priorita? Týden bezpečnosti pacientů odpovědnost a bezpečnost pacientů
Strana | 45
16. Oostende (Belgie)
praktický seminář o bezpečnosti léků
17. VVIZV, Gent, Belgie
Bezpečnost v nemocnicích
18. ICURO, Brusel
Sympozium o kvalitě a bezpečnosti v JIP
19. Federální ministerstvo veřejného zdravotnictví (Belgie)
Spojit prostředí a bezpečnost
20. AZ St Lucas, Bruggy, Belgie 21. Vlámská asociace nemocničních farmaceutů, Brusel
Bezpečnost pacientů a zvládání nežádoucích účinků léčiv Stížnosti na hygienu rukou
22. VVIZV, Gent (Belgie)
Nozokomiální infekce v belgických nemocnicích
23. Kluwer, Gent (Belgie)
Dezinfekce rukou a nástrojů
24. VZA, Belgie
Infekce: trendy v prevenci a léčbě Zvládání infekcí v nefrologii
25. VZA, Belgie
Prevence infekcí v JIP
26. Griffith, Antverpy
prevence pooperačních infekcí v JIP
27. Orpadt, Belgie
odborná příprava v oblasti zvládání infekcí pro zdravotní sestry
28. Orpadt, Belgie 29. VVIZV, Bruggy 30. Vesalius Institution, Oostende 31. VBVK, Brusel
Kongres o bezpečnosti pacientů v zemích Benelux prevence infekcí v operační ráně (SSI)
32. Amelior, Sint Niklaas (Belgie)
Dny bezpečnosti pacientů společnosti Pfizer
33. BICS, Brusel
dny bezpečnosti (Pohert)
34. Pfizer, Brusel
navazující vzdělávání: bezpečná chirurgie
35. Pfizer, Elewijt (Belgie) 36. KATHO, Bruggy
Požadavek bezpečnosti v žádosti o akreditaci laboratoře a nemocnice
37. BD, Vilvoorde (Belgium)
Řízení rizik při živelních pohromách
38. Univerzální nemocnice Groeninge, Kortrijk
Jak čelit rizikům v nemocnici
39. Deloitte & Touche, Antverpy BULHARSKO
Lékařská univerzita ve Varně
Magisterský program Řízení zdravotnictví: řízení rizik
CHORVATSKO
1) Univerzita v Záhřebu, lékařská fakulta
1) Kvalita ošetřovatelské péče
2) Agentura pro kvalitu a akreditace ve zdravotnictví a sociální péči, Chorvatská společnost pro zlepšování kvality ve zdravotnictví
2) Praktické semináře o bezpečnosti pacientů (Ukazatele bezpečnosti pacientů)
Strana | 46
KYPR 1) Skupina pro řízení vzdělávacích programů, sekce vzdělávání, ošetřovatelské služby, ministerstvo zdravotnictví, Kypr
1) Kontrola infekcí Předoperační příprava Komplexní péče o rány Ošetřovatelství v intenzivní péči (dospělí, děti, nemluvňata) Proces ošetřování Očkování Bezpečnost při chirurgických operacích
2) oddělení pro vzdělávání ve veřejných všeobecných nemocnicích, ošetřovatelské služby, ministerstvo zdravotnictví, Kypr
Praktické semináře komunikačních dovedností pro zdravotní sestry. 2) Ošetřovatelská péče o pacienty s tracheotomií Prevence a léčba proleženin Ošetřování pacientů po bypassu srdeční tepny Bezpečné zacházení s nebezpečnými cytostatickými léčivy Odborná příprava zdravotních sester – hlavní cíle intenzivní zdravotní péče Posouzení podpory dýchání a podpory mechaniky dýchání Bezpečný pohyb pacientů Domácí ošetřovatelská péče o pacienty s mechanickou ventilací Opatření k prevenci nemocniční infekce Užívání – zneužívání antibiotik Hepatitida C a užívání návykových látek Odborná příprava resuscitačních týmů probíhá v nemocnicích. Třídění pacientů.
DÁNSKO
1) Dánská společnost pro bezpečnost pacientů 2) Jednotka bezpečnosti pacientů v regionu hlavního města Dánska 3) Region Střední Dánsko ve spolupráci s regionem Severní Dánsko 4) Studenti bakalářského studia ošetřovatelství, fyzioterapie, pracovní
1) Základní kurz pro manažery rizik. Základní zásady bezpečnosti pacientů Právní hlediska Úloha manažera rizik Lidské faktory Komunikační nástroje Nástroje pro reaktivní analýzu (analýzu hlavních příčin a analýzu závažných příhod)
Strana | 47
terapie, laboratorní medicíny např. 5) Fakulty zdravotnických věd na Kodaňské univerzitě, Aarhuské univerzitě, Univerzitě Jižního Dánska a Aalborgské univerzitě 6) Odborné společnosti v rámci specializační přípravy lékařů ve spolupráci s Národní radou pro zdravotnictví a simulačními centry v zemi 7) Simulační centra/jednotky působí v rámci regionů nebo vysokých škol. Simulační centra jsou v nemocnicích ve všech pěti regionech. Roste zájem o celostátní spolupráci v těchto činnostech. V regionu hlavního města Dánska působí Dánský ústav pro lékařskou simulaci (postgraduální studium) a Centrum pro klinické vzdělávání (pregraduální). Existují střediska v Aarhusu, Odense and Aalborgu.
Metody pro zlepšování Druhá oběť Péče o pacienty, kteří utrpěli újmu 2) Krátké kurzy jsou: Úvodní kurz k bezpečnosti pacientů, pořádá se dvakrát nebo třikrát do roka. Analýza hlavních příčin, pořádá se jednou ročně. Analýza způsobů selhání zdravotní péče a jejich následků, pořádá se jednou ročně. Úvodní kurz řízení statistického procesu, pořádá se jednou ročně. 3a) Dvoudenní základní kurz pro klinické pracovníky v klíčových funkcích z hlediska bezpečnosti pacientů a pro vedoucí pracovníky klinik. Kurz zahrnuje terminologii a koncepce a probírá se nauka o bezpečnosti pacientů, základní právní otázky, podávání zpráv, analýza nepříznivých událostí a učení se z nich, opatření ke zlepšení bezpečnosti, první a druhá oběť, další konkrétní a různé nástroje ke zlepšování. 3b) Dvoudenní kurz pro pokročilé se zaměřením na různé nástroje a metody pro zvyšování bezpečnosti pacientů, např. kultura bezpečnosti pacientů, nástroj Global Trigger, řízení statistického procesu, chirurgický kontrolní seznam, hygiena rukou atd. 4) Moduly bezpečnosti pacientů jsou integrovány do obecné osnovy základního zdravotnického vzdělávání na úrovni bakalářského studia. Moduly jsou přizpůsobeny tak, aby vyhovovaly konkrétní profesní skupině, a mírně se liší svým objemem a obsahem. Pokrývají základní aspekty nauky o bezpečnosti pacientů, právní otázky, podávání zpráv a učení a bezpečné klinické postupy. 5) Např. moduly umožňující získat 5 kreditů ETCS si mohou dobrovolně zapsat studenti zdravotní vědy, veřejného zdraví, klinického řízení a kvality péče, medicíny atd. v magisterském studiu. Kurzy zahrnují základní aspekty bezpečnosti pacientů a kvality péče, terminologii a koncepce, nauku o zlepšování kvality, právní otázky, podávání zpráv a učení, kulturu bezpečnosti pacientů a dovednosti
Strana | 48
neodborné povahy, modely zlepšování, udržitelnost zlepšování, řízení kvality, akreditaci, zapojení / zvyšování účasti pacientů, spokojenost pacientů, sledování kvalitativních ukazatelů a audit. Pregraduální činnosti: komunikace s pacienty; vizity; nácvik praktických dovedností Postgraduální činnosti: pro jednotlivce v rámci programů specializační odborné přípravy s využitím simulace. 5. Pro lékaře v prvním roce existuje čtyřdenní kurz zaměřený na bezpečnost pacientů a dovednosti neodborné povahy – vazby mezi odbornými dovednostmi a dovednostmi neodborné povahy. 6. Při specializační odborné přípravě pro sanitární techniky, zdravotnický personál, porodní asistentky, anesteziologické sestry je bezpečnost pacientů a dovednosti neodborné povahy součástí kurzů odborné přípravy v Dánském ústavu pro lékařskou simulaci. 7. Do specializační odborné přípravy pro anesteziology na celostátní úrovni je zařazen třídenní kurz bezpečnosti pacientů, interní profesní komunikace a komunikace s pacienty. Mimoto se některé z ostatních povinných kurzů zabývají dovednostmi neodborné povahy – zvyšování odborné způsobilosti během čtyřleté odborné přípravy. 8. Bezpečnost pacientů, lidské faktory, dovednosti neodborné povahy jsou začleněny do specializační odborné přípravy lékařů (v osnovách existují konkrétní studijní cíle k této problematice). Činnosti určené pro týmy v rámci organizace (nepřetržitý profesní rozvoj) – všechny tyto činnosti zahrnují aspekty bezpečnosti pacientů, lidské faktory a dovednosti neodborné povahy. Tyto činnosti jsou určeny pro členy skutečných týmů (ne pro studenty). Toto bylo zavedeno v mnoha větších nemocnicích v Dánsku – a v některých nemocnicích se provádí. 7. Odborná příprava resuscitačního týmu 8. Odborná příprava traumatologického týmu
Strana | 49
9. Identifikace a první ošetření kriticky nemocného pacienta na oddělení 10. Odborná příprava porodnického týmu 11. Kompletní operační tým 12. Nácvik chirurgických dovedností Činnosti určené pro organizace V regionu hlavního města Dánska simulační centra spolupracují při odborné přípravě pro organizace založené na simulaci. Roste počet iniciativ, kdy všichni pracovníci daného oddělení byli vyškoleni jako týmy v dovednostech neodborné povahy. V roce 2013 se všichni pracovníci v sedmi odděleních zúčastnili týmové odborné přípravy v dovednostech neodborné povahy založené na simulaci, buď v simulačním centru, nebo s dodáním simulátoru na oddělení. Směřujeme k obecným koncepcím odborné přípravy v organizacích založené na otázkách bezpečnosti pacientů. Provádí se to ve spolupráci s jednotkou pro bezpečnost pacientů v daném regionu.
ESTONSKO
1), 2) Vysoká škola zdravotnická v Tallinnu
S odbornou přípravou v oblasti lidských faktorů, bezpečnosti pacientů a dovedností neodborné povahy se v určité míře setkáváme ve většině dánských nemocnic. Rovněž chirurgické specializace se zvýšenou měrou zaměřují na odbornou přípravu na chirurgických simulátorech předtím, než je postup prováděn na pacientovi. Je to součást programů specializační odborné přípravy. 1) Základy kontroly infekcí Minimum z oblasti bezpečnosti pacientů integrované do jiných předmětů a témat (např. chirurgické ošetřovatelství, postupy v ošetřovatelství atd.).
3) Vysoká škola zdravotnická v Tartu
2) Specializační odborná příprava pro zdravotní sestry
4) Středisko pro navazující lékařské vzdělávání lékařské fakulty, Univerzita v Tartu
3) Řízení a poskytování ošetřovatelských služeb
5) Zdravotní středisko pro severní Estonsko (nemocnice), oddělení odborné přípravy
4) Infekční choroby 5) Bezpečnost pacientů je součástí většiny následujících vzdělávacích aktivit, i když to není v jejich názvu uvedeno. 6) Odborná příprava pro odborníky na
Strana | 50
kontrolu infekcí (lékař-infektolog a specializovaná sestra pro kontrolu infekcí) v Nadaci nemocnice v Pärnu o bezpečnosti pacientů zaměřená na zdravotníky, kteří se zabývají prevencí nakažlivých nemocí. Interní odborná příprava pořádaná Nadací nemocnice v Pärnu. Účast pracovníků nemocnice v Pärnu na odborné přípravě organizované jinými institucemi. FINSKO
1) Národní ústav pro zdraví a sociální péči
Řízení rizik Prevence a kontrola infekcí
2) Moduly navazujícího vzdělávání 3) Finská asociace zubních lékařů FRANCIE
Ministerstvo zdravotnictví a Národní úřad zdraví
První národní program bezpečnosti pacientů byl zahájen v roce 2013 (na období 2013–2017). Zahrnuje čtyři hlavní směry, mimo jiné i „Vzdělávání, pokračující odborná příprava, kultura a podpora bezpečnosti pacientů“ (směr č. 3). Do roku 2017 má proběhnout 35 akcí. Mnohá témata, jichž se týkají (zpětná vazba a analýza po monitorování nebo nepříznivé události, komunikace s pacienty, multiprofesní komunikace, budování týmu, zvládání rizik, používání inovativních metod, např. simulace atd.), byla po zahájení tohoto národního programu zdůrazněna také v již probíhajících programech odborné přípravy a vzdělávání. Na některá z těchto témat jsou rovněž uvolňovány mimořádné finanční zdroje. Existuje i mnoho specializovaných programů (kvalita řízení v oblasti léčiv, prevence infekcí spojených se zdravotní péčí atd.). Cílem národního programu bezpečnosti pacientů je řešit tuto problematiku z hlediska společných příčin a vazeb na všechny zdravotníky a činnosti. Budou navrženy multiprofesní pokyny WHO k zajištění bezpečnosti pacientů.
NĚMECKO* V Německu byli o podání zprávy požádáni pouze členové Německé koalice
1) Ategris – řetězec diakonských nemocnic 2) Univerzita v Kolíně nad Rýnem
3) Apothekerkammer Nordrhein,
1) Pět uváděných činností: odborné standardy v nemocnici/ošetřovatelství; pásek pro identifikaci pacientů; systém podávání zpráv o závažných
Strana | 51
pro bezpečnost pacientů (na dobrovolném základě). Uváděné příklady tedy představují jen malý výběr. Nekontaktovali jsme např. vysoké školy, lékařské komory nebo jiné organizace odděleně. Celkem nám bylo sděleno 30 příkladů. Poznámka: ne všechny příklady, o nichž byla pracovní skupina informována, jsou zde uvedeny.
včetně činností ve spolupráci s Bayerische Landesapothekerkammer 4) Kassenärztliche Vereinigung Westfalen-Lippe 5) Landesapothekerkammer Rheinland-Pfalz 6) Berlínská lékařská komora ve spolupráci s Německou koalicí pro bezpečnost pacientů 7) Apothekerkammer Berlin včetně spolupráce s Deutsche Pharamzeutische Gesellschaft
8) Apothekerkammer Hamburg 9) Bavorská lékařská komora 10) Vysoká škola v Ulmu, oddělení porodnictví a gynekologie ve spolupráci s Německou koalicí pro bezpečnost pacientů 11) Sana Kliniken AG a Gesellschaft für Risikoberatung (GRB) 12) Lékařská komora Dolního Saska ve spolupráci s Techniker Krankenkasse 13) MVZ Strahlentherapie Buchholz
ADKA, Bundesverband Deutscher Krankenhausapotheker e.V.
nežádoucích příhodách (CIRS);
2) Konference, bezpečnost léčiv 3) Šest uváděných příkladů: Zlepšování bezpečnosti léků komunitními farmaceuty; rizika farmakoterapie; řízení nepříznivých farmakologických interakcí; přehled léků v komunitní farmacii; Apotheker für Geriatrische Pharmazie/ postgraduální odborná příprava
4) Dva příklady: MRSA; zákon o ochraně před infekcemi pro lékaře a zákon o ochraně před infekcemi pro zdravotní sestry 5) Dva příklady týkající se bezpečnosti léků, AMTS – Arzneimitteltherapiesicherheit 6) Analýza nežádoucích příhod – intenzivní kurz 7) Dva příklady činností v oblasti bezpečnosti léků, interakce 8) Vzdělávání v základech farmacie
9) Řízení rizik v oblasti bezpečnosti pacientů 10) Simparteam – simulační týmová odborná příprava pro nouzové případy v porodnictví 11) ERiKA – analýza komunikace při nepříznivých událostech a rizicích (Ereignis und Risikokommunikationsanalyse) 12) Základní kurz „Řízení kvality léků“ Centra pro kvalitu lékařské komory Dolního Saska
13) Bezpečnost pacientů v radiační onkologii, ochrana před radiací. Co dělat při chybách medikace, optimalizace postupu
IRSKO
Ředitelství pro kvalitu a bezpečnost pacientů ministerstva zdravotnictví v partnerství s Královským kolegiem lékařů Irska
Diplom v oboru vedení a zlepšování kvality Odborná příprava pro vedení nemocnic o zlepšování kvality
Strana | 52
Odborná příprava v zlepšování kvality pro stážisty Program přeshraniční odborné přípravy v oblasti bezpečnosti pacientů ITÁLIE
Ministerstvo zdravotnictví v partnerství s profesními organizacemi Associazione Italiana Odontoiatri, Italská asociace zubních lékařů, AIO.
1. Příručka pro odbornou přípravu v oblasti bezpečnosti pacientů 2. Příručka pro odbornou přípravu v oblasti řízení klinik a bezpečnosti pacientů. Dále: podávání zpráv a učení se; prevence a kontrola infekcí; bezpečná chirurgie; řízení rizik.
LOTYŠSKO
1) Lotyšská univerzita, lékařská fakulta 2) Dětská univerzitní nemocnice 3) Klinická univerzitní nemocnice Paulse Stradinse, oddělení pro vzdělávání a vědu 4) Stradinsova univerzita v Rize 5) Lékařské vysoké školy
1) Kurz Ekonomika a řízení ve zdravotnictví obsahuje úvod do bezpečnosti pacientů; Kurz Úvod do lékařských studií Magisterský program pro vedoucí pracovníky v ošetřovatelství – kurz Kvalita zdravotní péče obsahuje témata z oblasti bezpečnosti pacientů (systémový přístup, lidské faktory, kultura bezpečnosti, učení se z chyb, proaktivní přístup, osvědčené postupy) 2) Řízení rizik a bezpečnost pacientů; 3) Základy transfuziologie pro lékaře; Radiační bezpečnost při lékařském ozařování; Péče o pacienty s různými zdravotními problémy; Péče o pacienty; Použití hyperbarické oxygenace v lékařství; Hygienická a protiepidemická opatření v nemocnici; Vaskulární choroby a chirurgická péče o pacienty; 4) Bezpečnost pacientů pro sekundární lékaře; Otázky související s bezpečností pacientů jsou zahrnuty do různých studijních kurzů,
Strana | 53
např. kurzy Profesní komunikace lékařů (komunikace, dovednosti), Kontrola infekcí atd. 5) Otázky související s bezpečností pacientů jsou zahrnuty do různých studijních kurzů. LITVA
Lékařská fakulta Vilniuské univerzity
Požadavky na bezpečnost pacientů v Litvě a v zahraničí Postgraduální vzdělávání/kurzy
Litevská univerzita zdravotnických věd
Klinické základy antibakteriální léčby
Vysoká škola v Kaunasu
Antimikrobiální léčba infekčních chorob
Státní vysoká škola v Klaipedě, fakulta zdravotnických věd
Použití antibiotik v praxi klinického lékaře, mikrobiologický přístup
Bezpečnost pacientů a čištění zdravotnických prostředků – sledování postupu sterilizace ve zdravotnických zařízeních Základy zdravotní péče a ošetřovatelství
Vysoká škola v Panevėžysu
Institut hygieny
Ergonomie a lidská povolání Pracovní terapie při fyzické dysfunkci, postupy, modul: Zajištění kvality zdravotní péče V tématu „Bezpečnost pacientů“ bakalářských programů („Ošetřovatelství“ a „Porodní asistence“), jsou zahrnuty tyto moduly: Základy ošetřovatelství I a II; Klinické ošetřovatelství I a II; Ošetřovatelství v péči o dospělé; Geriatrické ošetřovatelství; Ošetřovatelství ve zvláštní péči; Ošetřovatelství v intenzivní péči; Ošetřovatelství v péči o matku a dítě I a II, Kvalita a bezpečnost ve zdravotnictví atd.
LUCEMBURSKO
1) Institut Universitaire International Luxembourg a Fédération des Hôpitaux Luxembourgeois. 2) Zachraňte životy: myjte si ruce (prevence a kontrola infekcí)
NORSKO
1), 2) Univerzita ve Stavangeru, oddělení zdravotnických studií
1) Odborná příprava pro koordinaci zdravotnických pracovníků a pracovníků zdravotní správy. Modul 4: Řízení kvality a rizik 2) Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo pro rodinu (založené na kampani WHO) 1) Bezpečnost pacientů – vysokoškolský kurz na úrovni magisterského studia. 10 kreditů (60 kreditů = jeden ročník). Kurz je
Strana | 54
3) Univerzita v Oslo. Ústav pro zdraví a společnost.
součástí magisterského studia v oboru zdravotnických věd. 2) Bezpečnost pacientů – vysokoškolský kurz na úrovni doktorandského studia. 10 kreditů. Kurz je součástí programu doktorandského studia v oboru a) zdravotnictví a medicína a b) řízení rizik. 3) Znalosti, vedení a kvalita ve zdravotnické škole.
POLSKO
1) Akademia Polonijna v Čenstochové
1) Kvalita zdravotní péče a bezpečnost pacientů.
2) Vyšší odborná škola zdravotnická v Nise / Institut veřejného zdraví / Lékařská záchranná služba
Ochrana osobních údajů a zdravotní dokumentace. Prevence infekcí. Specifika zachování bezpečnosti pacientů na psychiatrickém oddělení. Bezpečná chirurgie. Bezpečná nefrologie. Specifika péče o pacienty v dialyzační stanici. Zásady bezpečné přepravy pacientů. Zásady bezpečného zavedení žilního katétru. Tři zásady bezpečného podávání léků: orálního, nitrožilního a nitrosvalového. Bezpečné ošetřovatelské postupy.
3) Vysoká škola humanitních a ekonomických věd, fakulta zdravotnických věd, obor ošetřovatelství
2) Názvy konkrétních vyučovaných modulů/kurzů: – infekční choroby, – sociální komunikace. 3) Bezpečnost pacientů – prevence nežádoucích situací. Bezpečnost a hygiena pracovního prostředí zdravotní sestry a porodní asistentky –
aplikace moderního zařízení k ochraně pacientů a péči o pacienty – ergonomie práce.
–
zásady zvedání pacientů a měnění jejich polohy.
–
bezpečné zařízení – jak chránit před infekcemi.
mezilidská komunikace – schopnost čelit stresu. PORTUGALSKO
Generální ředitelství pro zdravotnictví (DGS) a Portugalská asociace pro rozvoj nemocnic (APDH)
1) Bezpečnost pacientů: od kvality a bezpečnosti pacientů ke klinické excelenci –
úvodní konference Kvalita ve
Strana | 55
zdravotnictví
– SLOVENSKO
1) Vysoké školy – v pregraduálním studijním programu pro studenty zubního lékařství. 2) Vysoké školy – v rámci postgraduálního vzdělávání. Slovenská komora zubních lékařů – v rámci nepřetržitého profesního rozvoje zubních lékařů.
SLOVINSKO
představení konečného projektu a závěrečná konference
Hygienická bezpečnost v zubní ordinaci, prevence přenosu infekcí, důležitost očkování pracovníků v zubním lékařství, bezpečnost práce s materiály a celým instrumentářem v zubním lékařství, zařízení ordinace zubního lékaře, důležitost bezpečnosti práce s anamnézou pacientů z hlediska prevence a zdravé léčby, kurzy kardiopulmonální resuscitace, rizika a bezpečnost práce s rentgenem.
1) Ministerstvo zdravotnictví
1) Příručka klinických postupů
2) Univerzitní klinické středisko
Podávání zpráv a učení
v Lublani
Rozumné používáni antimikrobiálních látek
3) Vysoká škola ošetřovatelství v Jesenici 4) Lékařská fakulta v Mariboru 5) Onkologický institut
Prevence a kontrola infekcí Odborné pokyny pro řízení a prevenci infekcí Bezpečná chirurgie Projekt WHO „Pět situací pro hygienu rukou“ Akreditace V rámci postgraduální odborné přípravy lékařů účastníci absolvují hodinovou přednášku o kvalitě; akreditace v oboru zdravotní péče včetně bezpečnosti. 2) Jednotka lékařské simulace otevřená v roce 2011: pořádání různého počtu činností odborné přípravy pro domácí i zahraniční lékaře a pracovníky ve zdravotnictví. Středisko má jeden operační sál s přilehlou kontrolní místností, jednu jednotku intenzivní péče s přilehlou kontrolní místností, jež umožňují: 1. odbornou přípravu resuscitačního týmu 2. odbornou přípravu traumatologického týmu 3. identifikaci a první ošetření kriticky nemocného pacienta na oddělení 4. odborná příprava porodnického týmu
Strana | 56
5. kompletní operační tým 6. nácvik chirurgických dovedností (simulace břišních, urologických a gynekologických operací, pánevní trenažer) Systém pro shromažďování odchylek včetně mimořádných událostí, lékových chyb atd.
Směrnice pro bezpečné užívání nových antikoagulačních léků V roce 2013 univerzitní klinické středisko v Lublani vypracovalo strategii v oblasti kvality a bezpečnosti na roky 2013 a 2014 zaměřenou na: –
chirurgický kontrolní seznam,
–
hygienu rukou
–
zacházení s léky
–
katétrovou sepsi
3) Dva kurzy: –
základy kvality ve zdravotnictví a zdravotní péči
–
bezpečnost pacientů (založený na učebních osnovách WHO)
4) Bezpečnost pacientů – sedmihodinový volitelný kurz pro studenty medicíny 5) Bezpečné zacházení s cytostatickými léky Bezpečné používání radiační terapie.
ŠPANĚLSKO
Španělské ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s: Univerzitou Carlose III. – Madrid Univerzitou Miguela Hernandéze – Alicante Španělskou společností intenzivní medicíny Nadací Avedise Donabediana
Studijní program o bezpečnosti pacientů na celostátní úrovni –
online kurz řízení rizik
–
magisterský studijní program v oboru bezpečnost pacientů
–
online kurz SINASP (systém podávání zpráv a učení)
–
kurz hygieny rukou pro klinické odborníky
–
kurz k projektu Bacteriemia Zero
Strana | 57
–
kurz k projektu Pneumonia Zero
Regiony poskytují svým zdravotníkům základní odbornou přípravu o bezpečnosti pacientů Některé vysoké školy mají specifické kurzy o bezpečnosti pacientů pro vysokoškolské studenty ŠVÉDSKO
1) Kraje a regiony
2) Švédská asociace pro regionální a místní samosprávu, SALAR
Většina krajů a regionů poskytuje základní kurzy o bezpečnosti pacientů. Některé poskytují kurzy pro pokročilejší studenty o analýze hlavních příčin a analýze rizik. Ve Švédsku existuje více než 30 simulačních center.
3) Švédská asociace zubních lékařů
Kurzy o přezkumu zdravotních záznamů a modelu SBAR (Situace, souvislosti, posouzení doporučení)
4) Národní rada pro zdravotnictví a sociální věci
Följer jag lagen? (Dodržuji právní předpisy?)
5) Agentura pro léčiva 6) Inspektorát zdravotnictví a sociální péče 7) Strojní fakulta Univerzity v Lundu a Královský technický institut (KTH) 8) Zdravotnické prostředí Vysokoškolské kurzy bezpečnosti pacientů
SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ
Institut NHS pro zlepšování a inovace / NHS QI (nástupnický subjekt)
ŘÍZENÍ ZLEPŠOVÁNÍ BEZPEČNOSTI PACIENTŮ (LIPS) Každý modul má odlišné zaměření a témata zahrnují:
• Začínáme (Měření zlepšování) • Akademie kvality a bezpečnosti • Řídit zlepšování bezpečnosti pacientů • Provádět zlepšování bezpečnosti pacientů • Rozvíjet zlepšování bezpečnosti pacientů • Udržovat zlepšování bezpečnosti pacientů NIZOZEMSKO
1) Organizované zdravotním střediskem VU univerzity
Podávání zpráv a učení; prevence a kontrola infekcí; bezpečná chirurgie; řízení
Strana | 58
v Amsterdamu pro všechny její studenty medicíny. 2) Organizované zdravotním střediskem VU univerzity v Amsterdamu s jinými fakultními nemocnicemi v regionu. 3) Organizované lékařskými středisky osmi nizozemských vysokých škol.
lidských faktorů; řízení rizik. Existují moduly pro různé skupiny: 1) Bezpečnost pacientů a její zlepšování pro pregraduální studenty medicíny. 2) Kurz bezpečnosti pacientů pro sekundární lékaře. Postakademický vzdělávací program v oboru kvality a bezpečnosti pro pracovníky s vysokým potenciálem (lékaře a sestry) v nemocnicích.
Strana | 59
Strana | 60
Tabulka 2: Úrovně pořádajících orgánů
Země
Celostátní úroveň (vysoké školy, profesní organizace atd.)
Regionální úroveň
X
RAKOUSKO BELGIE
1)2)X
CHORVATSKO
X
KYPR
1)X
DÁNSKO
1)X
ESTONSKO
X
FINSKO
X
FRANCIE
X
NĚMECKO
X
MAĎARSKO
X
IRSKO
X
ITÁLIE
X
LOTYŠSKO
X
LITVA
X
LUCEMBURSKO
X
NORSKO
X
POLSKO
X
PORTUGALSKO
X
SLOVENSKO
X
SLOVINSKO
X
ŠPANĚLSKO
X
SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ
X
NIZOZEMSKO
X
RADA EVROPSKÝCH ZUBNÍCH LÉKAŘŮ
Místní Jiné úroveň (nemocnice)
3)X
2)X 2)X X
X
X
X
X
X
X
X
X
X X
X X X X
X
X
X X Strana | 61
ŠVÉDSKÁ ASOCIACE ZUBNÍCH LÉKAŘŮ
X
X
X
Strana | 62
Tabulka 3: Druh vzdělávání a odborné přípravy Země Pregraduální
CHORVATSKO, DÁNSKO, FINSKO, LITVA, LOTYŠSKO, NIZOZEMSKO, NORSKO, POLSKO (2), POLSKO (3), SLOVENSKO, ESTONSKO, SLOVINSKO
Postgraduální
BELGIE, RADA EVROPSKÝCH ZUBNÍCH LÉKAŘŮ, DÁNSKO, NĚMECKO, MAĎARSKO, IRSKO, LITVA, LOTYŠSKO, NIZOZEMSKO, NORSKO, POLSKO (3), SLOVENSKO, ITÁLIE, ESTONSKO, SLOVINSKO
Navazující vzdělávání
BELGIE, DÁNSKO, PORTUGALSKO, FINSKO, RAKOUSKO, ITÁLIE, RADA EVROPSKÝCH ZUBNÍCH LÉKAŘŮ, SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ, ŠPANĚLSKO, LITVA, LOTYŠSKO, NIZOZEMSKO, POLSKO (3), SLOVENSKO, SLOVINSKO, NĚMECKO
Magisterské programy
LITVA, POLSKO (3)
Jiné
CHORVATSKO (praktické semináře), NORSKO, SLOVENSKO, KYPR, ESTONSKO ITÁLIE (praktické semináře, semináře ad hoc, setkání)
Strana | 63
X
BELGIE X
KYPR
X
X
X
X
X
X
1)X 2)X
1)X 2)X
2)X
1)X
X
1)X 2)X
2)X
1)X 2)X
X
X
DÁNSKO
X
ESTONSKO
X
FINSKO
X
X
X
X
X
X
X
FRANCIE
X
X
X
X
X
X
X
NĚMECKO
X
X
X
X
MAĎARSKO
X
X
X
X
IRSKO
X
X
X
X
ITÁLIE
X
X
X
X
X
X
X
X
LOTYŠSKO
X
X
X
Jiné
Multiprofesní
Noví zaměstnanci nemocnic všichni zaměstnanci, kteří se o tuto problematiku zajímají
X
RAKOUSKO
CHORVATSKO
Vedoucí a řídící pracovníci
Farmaceuti
Sestry / porodní asistentky
Lékaři / zubní lékaři
Země
Studenti
Tabulka 4: Cílová skupina
X
X Sekundární lékaři
X
Do této problematiky jsou rovněž zahrnuti začínající lékaři Vedoucí pracovníci klinik Lékařiradiologové a radiologické sestry
LITVA
LUCEMBURSKO
Postgraduální studium pro zdravotníky
X
X
X
X Strana | 64
X
X
X
3)X
1)X 2)X
2)X 3)X
X
X
3) X
POLSKO
1)X 3)X
PORTUGALSKO
X
X
X
X
X
SLOVENSKO
X
X
X
X
X
SLOVINSKO
X
X
X
X
X
ŠPANĚLSKO
X
X
NORSKO
X
X
X
X
Zdravotníci, kliničtí lékaři ve vedoucích funkcích
X Postgraduální studenti zdravotníci
RADA EVROPSKÝCH ZUBNÍCH LÉKAŘŮ ŠVÉDSKÁ ASOCIACE ZUBNÍCH LÉKAŘŮ
X
X
SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ
NIZOZEMSKO
X
X
Strana | 65
Strana | 66
Tabulka 5: Kapacity, odborná příprava a zájem
Země
Požadovaná akademická kvalifikace
Zdravotničtí odborníci se zkušenostmi v oblasti ukazatelů kvality a bezpečnosti pacientů
Ukončené vzdělání pro certifikované manažery řízení rizik, dostatečné lidské zdroje pro poskytování vzdělávání
RAKOUSKO
BELGIE
Jiné
X
X
X
CHORVATSKO 2)X
KYPR DÁNSKO
X
ESTONSKO
3)X
FINSKO
X
FRANCIE
X
NĚMECKO
X
Odborné znalosti v oblasti postgraduálního lékařského vzdělávání a simulací 1)X, 2)X
X
X
X
X
MAĎARSKO IRSKO
X
ITÁLIE
X
X
X
Vhodné kapacity
LOTYŠSKO
X
Intenzivnější spolupráce mezi orgány pro rozvoj zdravotní politiky, vzdělávacími a zdravotnickými zařízeními (nemocnicemi)
LITVA
X
LUCEMBURSKO NORSKO
X
POLSKO
1)X 3)X
2)X 3)X
PORTUGALSKO SLOVENSKO
X
SLOVINSKO
X
X
X
ŠPANĚLSKO
X
SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ
X
Strana | 67
NIZOZEMSKO RADA EVROPSKÝCH ZUBNÍCH LÉKAŘŮ
Lektorská rada Italské asociace zubních lékařů, AIO a externí lektoři
ŠVÉDSKÁ ASOCIACE ZUBNÍCH LÉKAŘŮ
Strana | 68
Tabulka 6: Forma výuky, doba trvání a kvalifikace účastníků Země
Forma výuky
RAKOUSKO
prezenční – v učebně
Doba trvání
Různé formy, např.
Kvalifikace / magisterský diplom / diplom atd. Různé
3 hodiny (lékaři) 4 hodiny (sestry) Pravidelné Ošetřovatelé: 4x/rok Lékaři: 4x/rok Ostatní: 1x/rok
3–4 dny BELGIE
Používají se rozmanité pedagogické prostředky: semináře, dny odborné přípravy s cvičeními, diskuze, příklady osvědčených postupů z domova i ze zahraničí, soubory nástrojů, učící se komunity, e-learning.
Základní dovednosti: •analýza hlavních příčin, analýza způsobů selhání zdravotní péče a jejich následků a mezinárodní klasifikace pro bezpečnost pacientů: každoročně •kultura bezpečnosti pacientů: každé čtyři roky (když se v nemocnicích provádí měření kultury bezpečnosti pacientů). Druhý poradenský program: uskutečňuje se celkem 10 činností k různým tématům, pět v holandštině a pět ve francouzštině
Strana | 69
V učebnách
1. Úvodní kurz – Kvalita a bezpečnost pacientů (3,5 h – dvakrát do roka pro všechny nové pracovníky a 1,5 h pro všechny nové sestry). 2. Program odborné přípravy „Kvalita“ Řízení změn (2 h) Brainstorming (2 h) Měření (2 h) Postupy mapování (2 h) Provádění akcí ke zlepšení (2 h) 3. Praktický seminář k bezpečnosti pacientů (1 h) 4. Metoda Prisma (6 h)
V učebnách
Porady ke zvýšení informovanosti: +- 1 hodina Dílčí témata: +- 4 hodiny
Prezenční a v učebnách
CHORVATSKO
1) Přednášky, semináře, praktická cvičení
2,5 h.
1) Semestrální kurz – 10 kreditů ECTS
1) Ne 2) Ne
2) Jednou za rok
2) Přednášky, konference KYPR
1) Ano 2) Ano
1) Zatím ještě ne, ale očekává se, že v blízké budoucnosti některé z programů získají akreditaci ve formě ECTS nebo ECVET. Možné akreditační orgány: Strana | 70
Kyperská technická univerzita, Univerzita v Nikósii. 2) Ne. DÁNSKO
1) 1) Ano, 2) Ano
1) Ne, 2) Ne
2) Přednášky, skupinové diskuse, hraní rolí a odborná příprava založená na simulaci 1) Ne, 2) Ne 3) Doba trvání od několika hodin do několika dnů
ESTONSKO
1),2),3),4),5) Ano
FINSKO
1) E-learning
1) 10 x 0,5 hodin
2) Prezenční – v učebně
2) Od 1,5 hodin do jednoho dne
3) Prezenční konference
Ne
–
Ne
3) Od 1 do 2 hodin
FRANCIE
Prezenční, e-learning
Různé
Ano
NĚMECKO
– Prezenční – v učebně
Různé formy, např.:
Různé.
– Praktické semináře
3 hodiny (lékaři)
– Seminář
4 hodiny (sestry)
– E-learning
Pravidelné Ošetřovatelé: 4x/rok Lékaři: 4x/rok Ostatní 1x/rok
3–4 dny
MAĎARSKO
Otevřený kurz elearningu
90 hodin
Ne
IRSKO
Prezenční
70
Ano. Diplom
Koučink na pracovišti Podpora on-line Strana | 71
(WebEx, e-mail) Podpora po telefonu ITÁLIE
– Vysokoškolské magisterské studium v oboru bezpečnosti pacientů – Prezenční – v učebně – Praktické semináře – Seminář – E-learning
LOTYŠSKO
12 hodin týdně po 20 Účastníci týdnů osvědčení.
obdrží
V učebně 3–4 hodiny
Pracovní hodin
seminář
4–6
Seminář: 6 až 10 hodin E-learning asi 8–16 hodin pro každou příručku (5 příruček); za každý kurz 8–16 kreditů CME
1) V učebně − prezenční, 1) 3 kredity (jednou za týden přednášky semestr). 2) Prezenční – v učebně 2) 12 hodin 3) Kurzy otevřené výuky 3) (denní studium) – 20 hodin (12 přednášky, 8 praktická cvičení)
ECTS 1) Ne na 1 2) Ne, ale účastníci obdrží kredity za postgraduální odbornou přípravu. hodin 3) hodin – Ano, osvědčení
– 10 hodin
– Ano, osvědčení
– 40 hodin (36 hodin – Ano, reference přednášky, 4 hodiny praktická cvičení) – 10 hodin (6 hodin přednášky, 4 hodiny – Ano, reference praktická cvičení) – 105 hodin (15 hodin – Ano, osvědčení přednášky, 90 hodin praktická cvičení) – 10 hodin (5 hodin přednášky, 5 hodin – Ano, reference praktická cvičení) – 10 hodin (8 hodin – Ano, reference přednášky, 2 hodiny praktická cvičení) 4) 6 akademických hodin.
Strana | 72
LITVA
Prezenční – výuka, Lékařská fakulta Žádný specifický diplom seminář, konference Univerzity ve Vilniusu – v oboru bezpečnosti lékařská etika – 3 kredity pacientů ECTS, 80 hodin; klinická farmakologie, registrace léčiv a bezpečnost jejich užívání – 3 kredity ECTS, 80 hodin; profesní komunikace a psychosomatika − 3 kredity ECTS, 80 hodin Litevská univerzita věd o zdraví – základy zdravotní péče a ošetřovatelství (5 kreditů ECTS), ergonomie a lidská povolání (6 kreditů ECTS), pracovní terapie při fyzických dysfunkcích (21 kreditů ECTS), praxe (30 kreditů ECTS), přibližně 8 kreditů ECTS v bakalářských programech, jiné 8–72 hodin Vysoká škola v Kaunasu – doba trvání vzdělávání a odborné přípravy 3–9 kreditů ECTS za předměty studijního programu, specializace (480–960 hodin), kurzy, stáže, konference (6–90 hodin) Státní vysoká škola v Klaipedě – 160 kreditů ECTS, 3,5 roku Vysoká škola v Panevyzysu 210 kreditů ECTS Institut hygieny – 1–2 dny
LUCEMBURSKO
1) V učebně
1) 12 h
1)
Žádný specifický diplom v oboru Strana | 73
2) V učebně;
2) 3 h
bezpečnosti pacientů
e-learning
2)
NORSKO
Ano 3) Ano
3) Ano, děkanát, Univerzita v Oslu.
POLSKO
1) Ano
2) Ano, ministerstvo vědy a vysokého školství, akreditační komise, souhlas s prováděním směru lékařská záchranná služba.
2) Ano 3) Ano
Ne
3) Ano, osvědčení ministra vědy a vysokého školství. Osvědčení ministra zdravotnictví. PORTUGALSKO
Prezenční – Konference
SLOVENSKO
Prezenční – přednášky + semináře + klinická cvičení, semináře, knihy, otevřené vzdělávací kurzy
V pregraduálním studiu je to obtížné v důsledku rozdílného obsahu v různých studijních předmětech – přibližně = 182 hodin výuky
SLOVINSKO
Přednášky, semináře, praktické semináře, klinická cvičení
Ad 3) 42 hodin a 54 hodin, viz též tabulka 1
ŠPANĚLSKO
Většinou se kurzy on-line
SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ
NIZOZEMSKO
v učebně 80 hodin 3 měsíce
jedná
Prezenční otevřené vzdělávání, semináře, projekty
Prezenční – v učebně, konference, seminář; dálkové studium –
o
/
12 dnů
–
120 hodin
–
1 500 hodin
–
20 hodin
–
20 hodin
–
20 hodin
–
6 hodin
/ Ne
Celkem 9 měsíců – každý modul vyžaduje 3-4 dny + soukromé studium
Pouze magisterský, vysokoškolský titul
tj.
Ne
1) Několik prezentací v učebně a praktické semináře během Strana | 74
knihy, otevřené vzdělávací kurzy; elearning, stáže atd. V učebně, praktický seminář, diskusní skupina, diplomová práce. RADA EVROPSKÝCH ZUBNÍCH LÉKAŘŮ
Prezenční – v učebně
období pregraduální odborné přípravy 2) 2 dny 3) Dvouleté externí
hodiny
Konference Seminář
ŠVÉDSKÁ ASOCIACE ZUBNÍCH LÉKAŘŮ
Tabulka 7: Hodnocení vzdělávacího programu a kvalifikace získané účastníky Země
Hodnocení ze strany účastníků Ano/Ne
Uznání (akreditace – kým? Studijní body)
RAKOUSKO
Ano
Ne
BELGIE
Ano
Program odborné přípravy „Kvalita“ je akreditován Federální veřejnou správou zdravotnictví, bezpečnosti potravního řetězce a životního prostředí. Národní ústav zdraví a invalidního pojištění (NIHDI).
Ne Ne
Ne Ne
CHORVATSKO
Ne
KYPR
3) Ano 4) Ano
1) Zatím ne, ale očekává se, že v blízké budoucnosti některé z programů získají akreditaci ve formě ECTS nebo ECVET. Možné akreditační orgány: Kyperská technická univerzita, Univerzita v Nikósii. 2) Ne.
DÁNSKO
1) Ano 2) Ano
1) Ne 2) Ne
ESTONSKO
1), 2), 3), 4), 5) Ano
Ne Strana | 75
FINSKO
Ne/Ano
Ne
FRANCIE
Ano
Ano
NĚMECKO
Ano/Ne
Ano Ne
MAĎARSKO
Ne
Ano Fakulta zdravotnických a sociálních služeb Semmelweisovy univerzity
IRSKO
Ano
Ano. Královská lékařská vysoká škola Irska (RCPI)
ITÁLIE
Ano
Většina kurzů celoživotního profesního rozvoje v Itálii má akreditaci.
LOTYŠSKO
Ano
1) Ano (ministerstvo školství a vědy) 2) Ne, ale jsou sladěny a akceptovány Asociací lotyšských lékařů 3) Ano (schváleno Asociací lotyšských lékařů) 4) Ano (ministerstvo školství a vědy) 5) Ano (ministerstvo školství a vědy)
LITVA
U některých kurzů – ano (spokojenost Ano účastníků, jejich znalosti a dovednosti) Centrum pro posuzování kvality ve vysokém školství, schváleno ministerstvem zdravotnictví Litvy 2010-11-10 č. 10-(22.2-12)-7199
LUCEMBURSK O
1) Ano 2) Ano
3)
NORSKO
Ano 3) Ano
3) Ano, děkanát, Univerzita v Oslu.
POLSKO
1) Ano
2) Ano,
2) Ano
Ministerstvo vědy a vysokého školství, akreditační komise, souhlas s prováděním směru lékařská záchranná služba.
3) Ano
Ne 2) Ne
3) Ano, osvědčení ministra vědy a vysokého školství. Osvědčení ministra zdravotnictví. Strana | 76
PORTUGALSK O
Ano
Ne
SLOVENSKO
Ano
Ano, – pregraduální studium akreditace od ministerstva školství. – postgraduální studium – akreditace od ministerstva zdravotnictví. – nepřetržitý akreditace zdravotnictví.
SLOVINSKO
Ano
Ano
ŠPANĚLSKO
Ano
Ano
profesní rozvoj – od ministerstva
Každý kurz je akreditován různými agenturami SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ
Ano
Ne
NIZOZEMSKO
Ano
1) Pregraduální (Ano) 2) Odborná příprava postgraduálních studentů / sekundárních lékařů (Ano) 3) Postakademické (Zatím ne)
RADA EVROPSKÝCH ZUBNÍCH LÉKAŘŮ
Ano
Ano Italské ministerstvo zdravotnictví
ŠVÉDSKÁ ASOCIACE ZUBNÍCH LÉKAŘŮ
Strana | 77
Tabulka 8: Překážky bránící provedení Členské státy Financování
FINSKO, IRSKO, ŠPANĚLSKO, LITVA, KYPR (1): Omezené zdroje KYPR (2): Omezené zdroje DÁNSKO (1): Kurzovné může být pro některé účastníky příliš vysoké. ESTONSKO: Financování účastníků SLOVINSKO: Omezené zdroje
Odpor vůči změně
RADA EVROPSKÝCH ZUBNÍCH LÉKAŘŮ, SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ, NĚMECKO, LUCEMBURSKO: Najít správnou vyváženost mezi teorií a praxí. LUCEMBURSKO (2) Přizpůsobení odborné přípravy školeným osobám, které neumějí číst nebo psát (pracovníci úklidu). POLSKO (1): Komunikace s pacienty. POLSKO (3): Nedostatečné znalosti a dovednosti vyžadované pro používání konkrétního zařízení. Nízká schopnost vyrovnat se se stresem. KYPR (1): Nedostatek času u školených osob, (někdy) je obtížné přesvědčit je o potřebě další odborné přípravy (vzdělávání).
Organizace a logistika
SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ, NĚMECKO, ŠPANĚLSKO, NIZOZEMSKO: Bylo obtížné zařadit specifické moduly pro bezpečnost pacientů do lékařských učebních osnov. LUCEMBURSKO (2): Špatné načasování: několik průzkumů současně je značná zátěž pro školitele i pro školené osoby. POLSKO (1): Nedostatečný přístup k vybavení, které pomáhá změnit polohu pacientů. Nedostatek bezpečného vybavení (v lékařských institucích), které brání nežádoucím zraněním (ekonomický faktor). KYPR (2): Nedostatek času. ITÁLIE: Různá dostupnost přístupu k internetu, a konkrétněji, přístup domácností k širokopásmovému připojení je v různých částech země různý, technické dovednosti cílové skupiny poskytovatelů zdravotní péče, různá úroveň propagační činnosti v různých oblastech. SLOVINSKO: silná konkurence pro začlenění nových témat do osnov pregraduálního a postgraduálního vzdělávání.
Jiné důvody
Čas (FINSKO, SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ, LOTYŠSKO, NĚMECKO), Strana | 78
nedostatek příslušných údajů, které by umožnily měření dopadu (SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ), jazyk a překlad (MAĎARSKO), dohoda s vysokými školami a regiony (ŠPANĚLSKO), problematika softwaru (NĚMECKO); překlad powerpointových prezentací do úředních jazyků v Lucembursku (LUCEMBURSKO); silné vedení a priorita bezpečnosti pacientů (DÁNSKO). Nedostatečná kapacita pracovníků vysokých škol pro poskytování kurzů (NORSKO); nedostatek vysokoškolských učitelů v oboru zubního lékařství (SLOVENSKO). SLOVINSKO: Nedostatek akademických odborníků. Svoboda volby: Lékaři budou navazující odbornou přípravu pravděpodobně využívat spíše pro zlepšení svých klinických dovedností nežli jiných dovedností, jako je bezpečnost pacientů, schopnost komunikovat apod.
Strana | 79