Hlavní výzkumné linie v oblasti nerovností ve zdraví I. Šolcová, V. Kebza, M. Kodl, V. Kernová Státní zdravotní ústav
Stručná historie z
z z z
Problém nerovností ve zdraví se poprvé objevil v odborné literatuře v r. 1842 ve zprávě E. Chadwicka. Autor poukázal na rozdíl v průměrném věku u šlechty a studovaných osob v porovnání s námezdními dělníky (35 vs 15 let). Ve 20. století v 70. letech průkopnická práci Drevera a Whitheadové (Health inequalities, London, 1977). Whitehall I (1967 – muži a KVO) a Whitehall II (1987 – ženy a různé choroby) – M. Marmot „Černá zpráva“ (Townsend, Davidson, Whitehead, 1992) kolektivu vedeného sirem Douglasem Blackem.
Linie výzkumu /hypotézy „Individuální“, „hy absolutního příjmu“ - zastánci této linie vycházejí z toho, že zdraví je ve vztahu k individuálnímu příjmu jedince; vyšší příjem je spojen s lepším zdravím bez ohledu na příjmy ostatních ve společnosti. z
Linie výzkumu / hypotézy „Kontextová“ (též „ekologická“, „hy relativního příjmu“) Důležitý je relativní příjem vzhledem k ostatním a s tím související postavení ve společnosti. Materiální podmínky nepůsobí na zdraví přímo, ale přes emoční a sociální vlivy. Zastánci kontextové linie vycházejí z prací R. G. Wilkinsona, který na počátku 90. let upozornil na to, že není významný jen příjem jedince, ale to, v jakých podmínkách přerozdělování příjmů (ve státě, distriktu, oblasti, regionu) jedinec žije.
Kontextová hypotéza z
z
Z výsledků srovnání 32 zemí, které Wilkinson provedl, vyplývá, že nerozhoduje absolutní výše státního příjmu, ale způsob jeho (re)distribuce mezi občany. Důvodem je dle autora to, že země s větší tendencí k rovnostářství jsou sociálně kohezivnější. Jejich komunitní život je více vyjádřen a sociální nerovnost nemá tak negativní dopad na zdraví. Podle Wilkinsona má sociální koheze základní význam pro kvalitu společenského života jako jednu z nejmocnějších determinant zdraví. (Pojem distribuce příjmů pochází od G. B. Rodgerse: Income and inequality, 1979.)
Důsledky kontextové hypotézy - Z kontextové hypotézy plyne, že velké rozdíly v příjmech mají neblahé důsledky pro zdraví celé populace, a nikoli pouze pro občany s nižšími příjmy. - Protože by to znamenalo, že je v zájmu i velmi bohatých, aby redukovali nerovnost v příjmu (a tím i svůj vlastní příjem), nepřekvapí, že byla realizována řada dalších studií, které měly výsledky těchto studií verifikovat a potvrdí-li se, pokusit se objasnit příčiny.
Kontextová hypotéza - mechanismy z z
z
Dvě kategorie výkladů – psychosociální a materiální Psychosociální výklad vysvětluje nerovnosti ve zdraví deprivací, narušením sociální koheze (Wilkinson), sociální distribucí stresu a jeho latentních negativních důsledků (Thoitsová). Marmot: potřeba autonomie, kompetence a svobody, sociální participace, důstojnosti, bezpečí, občanská společnost, sociální důvěra, integrace do společnosti. Materiální výklad argumentuje spíše nedostatečnými investicemi do veřejných zdrojů (bydlení, vzdělání, ochrana životního prostředí, ekonomický vývoj apod.).
Současný stav z
z z
Ken Judge a kol. (1995) : data z 13 studií.Wilkinsonovy závěry byly potvrzeny jen v omezené míře. Lynch et al. (2001): 16 vyspělých zemí. Hypotetický vztah neprokázán. J. P. Mackenbach (2002): Kontextovou linii sociálních nerovností ve zdraví bude možno opustit.
Současný stav: nové argumenty z z
z
Wilkinson (Mind the gap: Hierarchies, health and human revolution, 2001). D. Leon a G. Walt (Poverty, inequality and health: An international perspective, 2001). Odpověď na otázku, který z obou táborů se mýlil, mohou přinést až další výzkumy.
Nové argumenty z z z
Wilkinson (Mind the gap: Hierarchies, health and human revolution, 2001) D. Leon a G. Walt (Poverty, inequality and helath: An international perspective, 2001) Odpověď na otázku, který z obou táborů se mýlil, mohou přinést až další výzkumy.
Hypotézy vysvětlující sociální gradient z z
Kauzální hypotéza Výběrová hypotéza
Kauzální hypotéza z
SES je příčinou rozdílů ve zdraví, tj. nízká sociální pozice je příčinou horšího zdraví. O specifických faktorech, které souvisejí s SES, jako jsou materiální podmínky na jedné straně a kulturní a behaviorální faktory na straně druhé, se předpokládá, že jsou mediátory vztahu mezi SES a zdravím. Rizikové materiální podmínky zahrnují např. špatné bydlení, vysokou hustotu populace v dané lokalitě, nedostatek materiálních prostředků. Postoje, názory, vědomosti, životní styl, výživové návyky, rizikové chování, závislosti typu kouření, pití, drogy reprezentují kulturní a behaviorální faktory.
Výběrová hypotéza z
Výběrový vliv zdraví na SES, tj. že nízká sociální pozice je důsledkem (nikoli příčinou) horšího zdraví. Osoby s dobrým zdravím mají tendenci stoupat na sociálním žebříčku, zatímco ty s chatrným zdravím klesají směrem dolů. Zdravotní stav je determinantou sociálního statusu a nikoli naopak.
