Hlavní tendence průmyslové výroby a zahraničního obchodu v 1. pololetí 2015 a úvahy o dalším vývoji (září 2015)
Vývoj průmyslové výroby v 1. pololetí 2015 Růst průmyslové produkce, nastoupený v roce 2014 po dvou letech poklesu, pokračoval i v první polovině roku 2015. V 1. čtvrtletí produkce vzrostla o 4,5 % a ve 2. čtvrtletí mírně zrychlila na 4,8 %. Za celé 1. pololetí 2015 se průmyslová produkce meziročně reálně zvýšila o 4,7 %, ve zpracovatelském průmyslu o 5,8 % a výrobě elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu o 0,9 %. V mínusu zůstala těžba a dobývání o 7,2 % (projevily se poklesy v předchozích měsících). V rámci zpracovatelského průmyslu vysokým tempem rostl ostatní zpracovatelský průmysl (o 9,8 %), výroba pryžových a plastových výrobků (o 9,7 %), rozhodující výroba motorových vozidel (o 9,3 %) a výroba oděvů a výroba papíru a výrobků z papíru (shodně o 9,2 %). Samotný výkon průmyslu tak významně přispěl k silnému růstu domácí ekonomiky (HDP podle předběžného odhadu v 1. pololetí vzrostl meziročně v průměru o 4,2 %). Za příznivými výsledky v 1. pololetí 2015 stál nárůst celkových zakázek o 7 %, z toho zakázek ze zahraničí o 6,9 % a domácích zakázek o 7,4 %. Avšak v porovnání s rokem 2014 jejich růst zpomalil v důsledku snížení růstu exportních zakázek v eurozóně, a to zejména vlivem nejistot ohledně vývoje řecké krize a dopadů oboustranných ruských sankcí.
Vývoj průmyslové produkce v ČR, v eurozóně a v Německu (sezónně očištěné údaje, meziroční změna v %) 8 6 4 2 0 -2 -4 1. Q. 2012
2. Q. 2012
3. Q. 4. Q. 1. Q. 2012 2012 2013 Česká republika
2. Q. 2013
3. Q. 2013
4. Q. 1. Q. 2013 2014 Eurozóna
2. Q. 2014
3. Q. 4. Q. 2014 2014 Německo
1. Q. 2015
2. Q. 2015
Zdroj: Eurostat, propočty a graf MPO
Hlavním tahounem zpracovatelského průmyslu zůstala výroba motorových vozidel, která je zároveň největším domácím průmyslovým odvětvím (v 1. pololetí 2015 s podílem 28,2 % na celkových tržbách průmyslu). K růstu prodejů a tím i výroby osobních vozů přispěla jak vyšší zahraniční, tak i domácí
2
poptávka, která byla podpořena inovacemi tuzemských výrobců. S růstem automobilového průmyslu se zvyšovala i produkce dodavatelských oborů. Velmi dobrých výsledků dosahovala i další významná odvětví, jako např. výroba kovových konstrukcí (růst o 7,6 %), výroba elektrických zařízení (růst o 7,5 %), výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů (růst o 6,5 %). Ve zpracovatelském průmyslu v 1. pololetí 2015 vzrostla produkce v 18 odvětvích.
Index průmyslové produkce
(meziroční změna v %) Zdroj: ČSÚ, graf MPO
Podle Sdružení automobilového průmyslu výroba silničních vozidel v 1. pololetí 2015 vzrostla meziročně o 6,2 %. Výroba osobních a malých užitkových vozů, která na celkové výrobě silničních vozidel měla rozhodující podíl (97,7 %), stoupla o 6,0 % (export se zvýšil o 7,1 %, domácí prodej o 20,8 %). Automobilový průmysl si ve 2. čtvrtletí 2015 udržel stejné růstové tempo jako v 1. čtvrtletí. Z domácích automobilek vzrostla v 1. pololetí 2015 výroba v TPCA o 38 % (podíl 17,0 % na celkové výrobě osobních vozů), v Hyundai o 4,3 % (podíl 24,8 %). Výroba ve Škodě Auto za pololetí meziročně stagnovala (podíl 58,2 %). Příznivé výrobní výsledky automobilového průmyslu dávají reálný předpoklad, že loňský rekordní rok ve výrobě osobních vozidel v ČR (vyrobeno více než 1,2 mil. vozů) by mohl být v roce 2015 překonán. Meziroční nárůst výroby zaznamenaly i výrobci autobusů (o 33,6 %) a výrobci nákladních automobilů (o 20,5 %). V členění produkce podle hlavních průmyslových seskupení v 1. pololetí 2015 nejvíce vzrostla výroba pro investice o 6,9 %, kde se projevila zvýšená ochota investovat (rostla podnikatelská a spotřebitelská důvěra a poptávka). Následovala výroba meziproduktů růstem o 5,8 %, výroba pro
3
dlouhodobou spotřebu o 3,9 % a výroba pro krátkodobou spotřebu o 1,9 %. Snížila se naopak výroba energií o 1,1 % (kvůli klimatickým vlivům). V organizacích s 50 a více zaměstnanci se v 1. pololetí 2015 tržby zvýšily o 4,7 %, zaměstnanost o 3,3 % a celkové zakázky o 7,4 %. Vývoj v jednotlivých čtvrtletích je zachycen v následující tabulce.
Vývoj tržeb, zaměstnanosti a nových zakázek (organizace s 50 a více zaměstnanci, meziroční změna v %) 25 20 15 10 5 0 -5 -10 1. Q. 2012
2. Q. 2012
3. Q. 4. Q. 2012 2012 Tržby
1. Q. 2013
2. Q. 3. Q. 4. Q. 2013 2013 2013 Zaměstnanost
1. Q. 2014
2. Q. 3. Q. 4. Q. 2014 2014 2014 Zakázky celkem
1. Q. 2015
2. Q. 2015
Zdroj: ČSÚ, graf MPO
V členění produkce podle technologické náročnosti výroby se zvýšily tržby ve všech sektorech, nejvíce v rozhodujícím sektoru MEDIUM HIGH-TECH, jehož podíl vzrostl na 51,8 %. V tomto sektoru má rozhodující váhu velice úspěšná výroba motorových vozidel. Podle podílu na tržbách zpracovatelského průmyslu následuje sektor MEDIUM LOW-TECH, přesto, že jeho podíl v 1. pololetí 2015 klesl na 24,3 %, stejně tak i podíl sektoru LOW-TECH, který se snížil na 13,8 %. Sektor HIGHTECH dosáhl druhého nejvyššího růstu tržeb a jeho podíl mírně vzrostl na 10,1 %. V tomto sektoru má důležité postavení výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů. Podle výsledků dosažených v 1. pololetí 2015 se tedy zvyšovala výroba výrobků s vyšší přidanou hodnotou.
4
Vývoj produkce zpracovatelského průmyslu podle technologické náročnosti výroby (organizace s 50 a více zaměstnanci, podíl v %, rozdíl v p. b.) Tržby za prodej vlast.
Podíl na tržbách
Podíl na tržbách
výrob. a služeb (b.c.)
zpracov. prům.
zpracov. prům.
Rozdíl
meziroční změna
1. pol. 2014
1. pol. 2015
1. pol. 2015-1. pol. 2014
Zpracovatelský průmysl celkem
5,4
100,0
100,0
0,0
HIGH-TECH
5,7
10,0
10,1
0,1
MEDIUM HIGH-TECH
8,1
50,5
51,8
1,3
MEDIUM LOW-TECH
1,8
25,2
24,3
-0,9
LOW-TECH
1,8
14,3
13,8
-0,5
CZ-NACE
Zdroj: ČSÚ, propočty MPO
Růst tržeb a zaměstnanosti v 1. pololetí 2015 (v organizacích s 50 a více zaměstnanci) sice zvedl produktivitu práce o 1,4 %, její růst však byl mírnější než růst reálných mezd (o 5,3 % přepočtených indexem cen průmyslových výrobců). To mělo za následek pokles růstu jednotkových mzdových nákladů nominálních na 1,0 %, reálných na 3,8 %. Průměrná měsíční nominální mzda v těchto organizacích meziročně vzrostla o 2,4 % a činila 27 864 Kč.
Očekávaný vývoj průmyslu v roce 2015 Předstihové indikátory dlouhodobě navozují pozitivní očekávání, jejich hodnoty setrvávají na nadprůměrných hodnotách, a to jak co se týče důvěry podnikatelů, tak i nákupních manažerů ve zpracovatelském průmyslu. Podle předstihových ukazatelů se od června 2015 zrychlil růst nových zakázek a výroba, a také tvorba nových pracovních příležitostí. Pro průmysl ČR bude důležitý vývoj rozhodujícího automobilového průmyslu, který je hlavním tahounem růstu. Pro ten bude rozhodující vývoj evropského automobilového trhu, kam je vyvážena velká část produkce ve formě komponentů. Zvýšení prodeje a výroby ovlivní i dodávky domácích dodavatelů dílů a příslušenství. Pro rok 2015 předpokládáme zvýšení průmyslové produkce v ČR zhruba na úrovni předchozího roku 2014.
5
Vývoj zahraničního obchodu v 1. pololetí 2015 Zahraniční obchod České republiky1 v 1. pololetí 2015 vykázal vynikající výsledky, když objem dovozu, vývozu, ale i obchodní bilance, byly nejvyšší v historii samostatné ČR. Jeho obrat stoupl na 3 596,2 mld. Kč (meziroční růst o 265,2 mld. Kč), obchodní bilance vylepšila svůj přebytek růstem na 244,2 mld. Kč (meziročně o 7,9 mld. Kč více) i přesto, že letošní pololetní vývoz měl zatím nižší dynamiku růstu než dovoz. Rekordní výsledek dosáhl vývoz hodnotou 1 920,2 mld. Kč a meziročním růstem o 7,7 %, za kterým zaostal dovoz objemem 1 676,0 mld. Kč a s růstem o 8,3 %. K vynikajícím výsledkům přispěla velice příznivá situace na evropských automobilových trzích a nízké ceny energetických komodit. Na straně exportů oslabená koruna posilovala vyšší konkurenceschopnost domácích výrobců. Stranu importů však kurz koruny vůči oběma referenčním měnám zatěžoval, stejně tak i vyšší spotřeba domácností a pokračující průmyslová aktivita generující dovozy. Podobnou tendenci vykázaly i výsledky zahraničního obchodu podle metodiky národního pojetí (sleduje skutečný obchod se zbožím realizovaný mezi českými a zahraničními subjekty, tj. změnu vlastnictví mezi rezidenty a nerezidenty). V roce 1. pololetí 2015 vzrostl vývoz na 1 683,9 mld. Kč, tj. meziročně o 7,4 % a dovoz na 1 577,2 mld. Kč, tj. o 7,5 %. Přebytek obchodní bilance v národním pojetí se zvýšil na 106,7 mld. Kč, což je meziročně více o 5,2 mld. Kč.
Zahraniční obchod ČR v letech 2012-2015 (přeshraniční statistika, běžné ceny)
Zdroj: ČSÚ, graf MPO
1
V dokumentu jsou obsaženy údaje podle stavu k 6. 8. 2015 včetně dopočtů, které budou v průběhu roku 2015 zpřesňovány.
6
Výsledky zahraničního obchodu bezprostředně souvisely s vývojem směnných kurzů v průběhu 1. pololetí 2015. Česká koruna v průměru za celé 1. pololetí 2015 posílila na 27,503 CZK/EUR, meziročně o 0,2 %. Na oslabení koruny měl nadále vliv kurzový závazek ČNB udržovat její kurz vůči euru poblíž hladiny 27 CZK/EUR. Vůči americkému dolaru s průměrným kurzem 24,671 CZK/USD domácí měna za 1. pololetí 2015 razantně oslabila o 23,1 %. Ceny zahraničního obchodu ve 2. čtvrtletí 2015 setrvaly pod úrovní předchozího roku. Kurzový vliv držel hladinu cen dovozu i vývozu a bránil tak jejich razantnějšímu výkyvu. Pokles cen zahraničního obchodu by byl bez kurzového vlivu daleko výraznější. Slabá koruna na straně vývozů pomáhala k udržení vyšší konkurenceschopnosti českých exportérů na zahraničních trzích, u dovozů omezovala deflační tlaky pramenící z poklesu cen některých komodit na světových trzích, především minerálních paliv a energií. Ceny tak opět přispěly k dobrým výsledkům zahraničního obchodu a následně celého výkonu české ekonomiky. V úhrnu za 2. čtvrtletí 2015 vývozní ceny meziročně klesly o 0,5 %, dovozní ceny se však nezměnily, a proto směnné relace po devíti čtvrtletích růstu zamířily do záporných hodnot v průměru o -0,5 %. Ve vývozních cenách stouply nejvíce z významnějších skupin ceny strojů a dopravních prostředků o 0,6 % a ceny průmyslového spotřebního zboží o 0,5 %. Naopak nejvíce klesly ceny minerálních paliv o 10,1 %, potravin o 6,8 %, ostatních surovin o 3,3 % a ceny chemikálií o 1,5 %. V dovozních cenách z významnějších skupin zaznamenaly nejvyšší meziroční nárůst ceny průmyslového spotřebního zboží o 5,7 %, strojů a dopravních prostředků o 4,3 % a ceny polotovarů o 1,8 %. Tempo růstu dovozních cen brzdily klesající ceny minerálních paliv, které meziročně spadly o 19,5 % a ceny ostatních surovin a chemikálií, poklesem o 9,4 %, resp. o 0,8 %. Významnější záporné hodnoty směnných relací dosáhly potraviny (91,6 %), průmyslové spotřební zboží (95,1 %), stroje a dopravní prostředky (96,5 %) a polotovary (97,6 %). Nejvyšší kladné hodnoty byly zaznamenány u minerálních paliv (111,7 %) a ostatních surovin (106,7 %).
Meziroční změny cen vývozu, dovozu, směnné relace (v %)
Zdroj: ČSÚ, graf MPO
7
Největší část českého vývozu a dovozu byla v 1. pololetí 2015 již tradičně realizována v rámci zemí evropské osmadvacítky, kam směřovalo 83,1 % celkového domácího vývozu a uskutečnilo se 65,9 % dovozu. Vývoz do tohoto uskupení vzrostl meziročně o 8,5 % a dovoz o 7,5 %. Celkový obrat v porovnání se stejným obdobím předchozího roku stoupl o 201,8 mld. Kč na 2 699,5 mld. Kč a obchodní bilance se státy Evropské unie skončila aktivem ve prospěch ČR ve výši 490,4 mld. Kč, což je o 46,9 mld. Kč více než v 1. pololetí 2014. Tyto výsledky opět potvrdily silnou obchodní závislost České republiky na státech Evropské unie, jejichž ekonomická situace výrazně ovlivňuje výkon národního hospodářství. Pro zahraniční obchod České republiky jsou pak dlouhodobě významné především sousední státy, které jsou vesměs členskými zeměmi Evropské unie. Pozici nejsilnějšího obchodního partnera si zachovalo Německo, z teritoriálního hlediska pro ČR nejvýznamnější vývozní a dovozní destinace. Vývoz sem vzrostl meziročně o 7,8 %, dovoz o 7,3 %. Na celkovém vývozu se podílelo 32,1 %, na celkovém dovozu 26,2 %, což je meziročně v případě vývozu stejný podíl, u dovozu však o 0,3 p. b. nižší. Protože bylo do Německa více vyvezeno, než odtud dovezeno, skončila bilance přebytkem ve výši 177,3 mld. Kč ve prospěch ČR, meziročně o 14,6 mld. Kč vyšším. Ve vzájemném obchodu se Společenstvím nezávislých států pokračoval nepříznivý vývoj způsobený přetrvávajícím geopolitickým napětím na východě Evropy a oboustrannými sankcemi ve vztazích s Ruskem. Objem českého exportu do tohoto uskupení zemí meziročně klesl o 28,4 % na 54,9 mld. Kč, z toho vývoz do Ruské federace propadl o 31,1 % na 38,9 mld. Kč a na Ukrajinu dokonce o 37 % na 6,7 mld. Kč. Ukrajina se vlivem konfliktu dostala do ekonomických a sociálních problémů, což negativně ovlivnilo její podíl na celkových českých vývozech, který oslabil v 1. pololetí 2015 meziročně o 0,3 p. b., na 0,3 %. V obchodních vztazích s Ruskem se projevil negativní vliv protiruských a ruských sankcí a podíl této země na celkovém českém vývozu se meziročně snížil o 1,2 p. b. na 2,0 %. Zároveň klesly také ruské dovozy (meziročně o 17,7 %), které však stlačily klesající světové ceny minerálních paliv a nižší objem dovozu plynu. Vlivem rychlejšího poklesu vývozu než dovozu došlo k výraznému zvýšení deficitu obchodní bilance s Ruskem o 5,9 mld. Kč, a to na 15,4 mld. Kč. Nejvyšší přebytek obchodní bilance, meziročně vyšší o 14,6 mld. Kč, dosáhla Česká republika ve vzájemném obchodě s Německem (177,3 mld. Kč), druhé nejvyšší kladné saldo vykázal obchod se Slovenskem, jehož hodnota vzrostla meziročně o 9,7 mld. Kč na 75,1 mld. Kč. Mezi pětici států, s nimiž měla ČR v 1. pololetí 2015 nejvyšší aktivum obchodní bilance, se dále zařadily Spojené království (66,3 mld. Kč), Francie (46,8 mld. Kč) a Rakousko (27,7 mld. Kč). Nejvyšším schodkem 185,0 mld. Kč, který se meziročně prohloubil o 41,1 mld. Kč, skončila opět bilance zahraničního obchodu s Čínou. Druhým nejvyšším deficitem skončila obchodní výměna s Jižní Koreou, kde se pasivum meziročně zvýšilo o 9,0 mld. Kč na 34,5 mld. Kč. Zatímco záporná obchodní bilance pro Českou republiku byla dříve typická převážně pro obchod s asijskými zeměmi, v 1. pololetí 2015 se do první trojice zemí s nejvyššími deficity podařilo vměstnat Polsku. Výše jeho schodku činila 17,5 mld. Kč, následovalo Japonsko (-17,4 mld. Kč) a Ruská federace (-15,4 mld. Kč).
8
Teritoriální struktura ZO v 1. pololetí 2015 OBRAT Meziroční 1-6/2015 změna mil.Kč podíl v % v%
Ukazatel
VÝVOZ Meziroční 1-6/2015 změna mil.Kč podíl v % v%
DOVOZ Meziroční 1-6/2015 změna mil.Kč podíl v % v%
SALDO OBCHODNÍ BILANCE 1-6/2014 1-6/2015 mil.Kč mil.Kč
Celkový zahraniční obchod ČR
3 596 230
100,0
8,0 1 920 231
100,0
7,7 1 675 999
100,0
8,3
236 363
244 232
Vyspělé tržní ekonomiky EU ESVO ostatní vyspělé tržní ekonomiky Rozvojové ekonomiky Tranzitivní ekonomiky Společenství nezávislých států Ostatní * Nespecifikováno Zahraniční obchod se zeměmi OECD
2 960 670 2 699 543 62 783 198 344 222 588 17 348 142 412 241 568 11 644 2 933 721
82,3 75,1 1,7 5,5 6,2 0,5 4,0 6,7 0,3 81,6
8,1 1 740 090 8,1 1 594 959 4,3 40 502 9,3 104 629 17,7 88 693 -5,3 9 743 -23,0 54 868 26,8 25 322 33,5 1 515 8,3 1 699 989
90,6 83,1 2,1 5,4 4,6 0,5 2,9 1,3 0,1 88,5
8,9 1 220 580 8,5 1 104 584 14,3 22 281 13,2 93 715 15,6 133 895 1,7 7 605 -28,4 87 544 19,8 216 246 36,7 10 129 9,0 1 233 732
72,8 65,9 1,3 5,6 8,0 0,5 5,2 12,9 0,6 73,6
7,0 7,5 -10,1 5,3 19,2 -13,1 -19,3 27,7 33,0 7,4
457 556 443 463 10 626 3 467 -35 564 831 -31 774 -148 177 -6 509 410 316
519 510 490 375 18 221 10 914 -45 202 2 138 -32 676 -190 924 -8 614 466 257
*) Čína, Severní Korea, Kuba, Laos, Mongolsko, Vietnam Zdroj: ČSÚ, tabulka MPO
Zahraniční obchod ČR s vybranými státy v 1. pololetí 2015
Země SRN Slovensko Polsko Čína Francie Itálie V.Británie Rakousko Nizozemsko Maďarsko Ruská federace USA Španělsko Belgie Švýcarsko
Obrat
Vývoz
Dovoz
1-6/2015
1-6/2015
1-6/2015
Meziroční změna v% mil. Kč v mil. Kč podíl v % 1 056 647 74 216 7,6 29,4 249 827 22 974 10,1 6,9 245 472 27 996 12,9 6,8 232 455 48 921 26,7 6,5 152 948 10 744 7,6 4,3 142 363 10 510 8,0 4,0 138 876 14 066 11,3 3,9 127 556 -565 -0,4 3,5 102 801 3 303 3,3 2,9 94 180 8 857 10,4 2,6 93 111 -29 208 -23,9 2,6 87 696 8 946 11,4 2,4 81 421 9 480 13,2 2,3 76 435 3 909 5,4 2,1 48 799 6 637 15,7 1,4
Meziroční změna v mil. Kč v% mil. Kč podíl v % mil. Kč 616 964 44 408 7,8 32,1 439 683 162 459 16 356 11,2 8,5 87 368 114 009 10 217 9,8 5,9 131 463 23 727 3 922 19,8 1,2 208 728 99 892 9 759 10,8 5,2 53 056 75 534 7 385 10,8 3,9 66 829 102 610 10 911 11,9 5,3 36 266 77 637 -1 291 -1,6 4,0 49 919 53 724 5 955 12,5 2,8 49 077 55 072 5 495 11,1 2,9 39 108 38 866 -17 539 -31,1 2,0 54 245 46 961 8 594 22,4 2,4 40 735 51 417 7 021 15,8 2,7 30 004 46 757 1 753 3,9 2,4 29 678 31 235 4 218 15,6 1,6 17 564
Saldo obchodní bilance Meziroční 1-6/15 změna
1-6/14
Meziroční změna v mil. Kč v mil. Kč v% podíl v % 29 808 7,3 26,2 162 681 177 281 6 618 8,2 5,2 65 353 75 091 17 779 15,6 7,8 -9 892 -17 454 44 999 27,5 12,5 -143 924 -185 001 985 1,9 3,2 38 062 46 836 3 125 4,9 4,0 4 445 8 705 3 155 9,5 2,2 58 588 66 344 726 1,5 3,0 29 735 27 718 -2 652 -5,1 2,9 -3 960 4 647 3 362 9,4 2,3 13 831 15 964 -11 669 -17,7 3,2 -9 509 -15 379 352 0,9 2,4 -2 016 6 226 2 459 8,9 1,8 16 851 21 413 2 156 7,8 1,8 17 482 17 079 2 419 16,0 1,0 11 872 13 671
14 600 9 738 -7 562 -41 077 8 774 4 260 7 756 -2 017 8 607 2 133 -5 870 8 242 4 562 -403 1 799
Zdroj: ČSÚ, tabulka MPO
Z hlediska komoditní struktury se o příznivý vývoj zahraničního obchodu tradičně nejvíce zasloužil obchod se stroji a dopravními prostředky, které byly, stejně jako v předchozích letech, hlavním tahounem nejen českého průmyslu, ale i exportu. Svůj dominantní podíl na něm zvýšily meziročně o 0,4 p. b., na 55,1 %. Na celkových dovozech se podílely 44,5 %, o 2,0 p. b. meziročně více. Vývoz této komoditní skupiny se zvýšil meziročně o 8,4 % a dovoz o 13,6 %. Saldo její obchodní bilance skončilo přebytkem ve výši 311,8 mld. Kč, meziročně o 6,8 mld. Kč nižším, především kvůli pomalejšímu růstu vývozu než dovozu z důvodu vyšší dovozní náročnosti této skupiny zboží. Největší podíl (36,5 % s růstem o 1,4 p. b.) ve skupině strojů a dopravních prostředků mají silniční vozidla, jejichž vývoz meziročně vzrostl o 12,8 % a návazně jejich podíl na celkovém vývozu meziročně posílil o 0,9 p. b. na 20,1 %.
9
Komoditní struktura ZO v 1. pololetí 2015 Vývoz
1-6/2015 podíl v %
Meziroční změna v%
Dovoz
1-6/2015 mil.Kč
podíl v %
Meziroční změna v%
Saldo obchodní bilance
1-6/2014
1-6/2015
mil. Kč
mil. Kč
Ukazatel
mil.Kč
Celkový zahraniční obchod v tom: 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny, nepoživatelné, s výjimkou paliv 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 5 Chemikálie 6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Průmyslové spotřební zboží 9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné
1 920 231
100,0
7,7
1 675 999
100,0
8,3
236 363
244 232
67 856 15 902 45 679 57 933 5 696 123 120 316 443 1 058 261 224 215 5 126
3,5 0,8 2,4 3,0 0,3 6,4 16,5 55,1 11,7 0,3
7,2 24,9 0,1 25,2 3,2 2,7 3,8 8,4 8,9 40,2
82 150 10 872 39 057 117 146 4 006 193 348 299 417 746 412 178 625 4 966
4,9 0,6 2,3 7,0 0,2 11,5 17,9 44,5 10,7 0,3
7,5 28,5 -7,9 -12,0 1,0 3,9 7,2 13,6 14,4 18,0
-13 089 4 269 3 224 -86 798 1 552 -66 228 25 590 318 602 49 793 -552
-14 294 5 030 6 622 -59 213 1 690 -70 228 17 026 311 849 45 590 160
Zdroj: ČSÚ, tabulka MPO
Vývoj zahraničního obchodu v roce 2015 Pro zbývající část roku 2015 předpokládáme pokračování příznivého trendu vývoje českého zahraničního obchodu, nicméně s mírnějšími tempy růstu než v roce 2014. Kladnému vývoji nahrávají zatím aktuální hodnoty předstihových indikátorů, které se momentálně nacházejí nad svými průměrnými hodnotami, tak i vývoj ekonomické situace směrem k vyššímu růstu u našich hlavních obchodních partnerů, především pak výhled hospodářského růstu Německa a z toho vyplývající úroveň zahraniční poptávky. Možné riziko naopak představuje případná eskalace vývoje na Ukrajině, další rozšíření a prodloužení obchodních sankcí mezi Západem a Ruskem, negativní dopad finančních potíží Řecka a přetrvávající deflační tlaky především z titulu nízkých cen energetických komodit, ale i některých dalších surovin. Z hlediska dovozu cenu ropy sráží dolů rostoucí převis nabídky nad poptávkou a rekordně vysoká úroveň zásob. K jejímu výraznějšímu růstu by mohla vést hrozba zostření krize na Blízkém východě a v severní Africe. Pozitivně budou přispívat uvolněné domácí měnové podmínky prostřednictvím slabého kurzu koruny. Svůj vliv sehraje vyšší srovnávací základna loňského roku.
10
