HLAVNÍ STRATEGICKÉ SMĚRY A DOPORUČENÍ STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ. Jihomoravského kraje

JIHOMORAVSKÝ KRAJ

HLAVNÍ STRATEGICKÉ SMĚRY A DOPORUČENÍ STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ Jihomoravského kraje (projednáno RRLZ JMK dne 20.2.2006)

_______________

Brno, červen 2006

HLAVNÍ STRATEGICKÉ SMĚRY A DOPORUČENÍ STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ Jihomoravského kraje

Vypracoval kolektiv Masarykovy univerzity zahrnující řešitelské týmy z pracovišť: Ekonomicko-správní fakulty (Katedra veřejné ekonomie a Katedra regionální ekonomie a správy), Fakulty sociálních studií a Centra pro regionální rozvoj. Ke zpracování byly využity poznatky z Analýzy rozvoje lidských zdrojů JMK, dokumenty a materiály EU, ČR a JMK a výsledky z konzultací s odbornou veřejností. Brno, červen 2006

2

OBSAH

Úvod ....................................................................................................................................................................... 4 1 Stanovení strategické vize.................................................................................................................................. 4 STRATEGICKÁ VIZE JMK V OBLASTI LIDSKÝCH ZDROJŮ ........................................................................ 5 STRATEGICKÝ CÍL V OBLASTI ROZVOJE LZ V JMK.................................................................................... 5 2 Stanovení přijatých priorit EU v oblasti RLZ v podmínkách JMK (revidovaná Lisabonská strategie) ... 6 2.1 Revidovaná Lisabonská strategie ................................................................................................................ 6 2.2 Identifikace cílů revidované Lisabonské strategie...................................................................................... 7 2.3. Doporučení pro stanovení opatření realizovatelných v rámci Strategie rozvoje lidských zdrojů v Jihomoravském kraji pro roky 2006-2016 ................................................................................................... 11 3 Stanovení strategického cíle s konkretizací cílů vzájemně propojených, které vycházejí z prioritních potřeb JMK ......................................................................................................................................................... 12 STRATEGICKÝ CÍL V OBLASTI ROZVOJE LZ V JMK.................................................................................. 14 4 Priority, opatření a aktivity, cílové skupiny................................................................................................... 18 4.1 Priorita 1 – Rozvoj lidského kapitálu........................................................................................................ 18 4.2 Priorita 2 – Adaptabilita a konkurenceschopnost .................................................................................... 44 4.3 Priorita 3 – Rozvoj politiky zaměstnanosti................................................................................................ 58 5 Indikátory (ukazatele) a kvantifikátory ......................................................................................................... 70 Závěr .................................................................................................................................................................... 78 Přílohy.................................................................................................................................................................. 80 Příloha č. 1....................................................................................................................................................... 80 Porovnání opatření pro oblast rozvoje lidských zdrojů v JMK s požadavky dokumentů EU........................ 80 Příloha č. 2....................................................................................................................................................... 85 Vybrané ukazatele z Národního programu reforem ČR (aplikace revidované Lisabonské strategie do národních podmínek) relevantních pro oblast rozvoje lidských zdrojů ......................................................... 85 Příloha č. 3....................................................................................................................................................... 91 Finanční rámce Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje.................................................... 91 Prameny ............................................................................................................................................................... 98 Řešitelský kolektiv a řídící skupina ................................................................................................................. 100 Seznam zkratek ................................................................................................................................................. 102

3

Úvod Projekt SRLZ, dle zadání zadavatelem, zahrnuje následující podprojekty: Analýzu SRLZ, Metodiku pro zhotovení Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje, Zpracování SRLZ Jihomoravského kraje (2006-2016) a tvorbu Stručné verze SRLZ. V rámci řešení první fáze zpracoval řešitelský tým Metodiku pro SRLZ, v druhé fázi projektu došlo ke zpracování Analýzy, která je tvořena třemi součástmi: Situační analýzou, SWOT analýzou a Problémovou analýzou. Ve třetí etapě pak řešitelský kolektiv v souladu se smlouvou zpracoval „Hlavní strategické směry a doporučení SRZL“. Předkládaný dokument v první kapitole definuje strategickou vizi rozvoje SRLZ JMK a z ní vyplývající Strategický cíl. Formulace obou kategorií se opírá a respektuje zpracovanou Strategii rozvoje JMK a Program rozvoje JMK. Druhá kapitola aplikuje přijaté strategické cíle EU v oblasti RLZ do podmínek Jihomoravského kraje. Třetí kapitola konkretizuje strategický cíl do dílčích cílů, resp. priorit. Čtvrtá kapitola v tabulkové podobě rozpracovává priority do opatření. Struktura jednotlivých opatření zahrnuje číslo a název opatření, cíl opatření, charakteristiku opatření, klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření, geografické pokrytí, odpovědné instituce a spolupracující instituce, hlavní výstupy opatření, časový rozvrh, cílové skupiny, finanční rámec, indikátory (ukazatele) a kvantifikátory.

1 Stanovení strategické vize V roce 1994 poprvé v České republice klesl podíl zaměstnaných v zemědělství, průmyslu a ve stavebnictví pod polovinu z úhrnné zaměstnanosti. Formálně tak ČR překročila hranici mezi společností průmyslovou a postindustriální, která je charakterizovaná dominantní rolí služeb a utvářením hierarchické pozice států a regionů v ekonomickém rozvoji nikoliv na základě kvantitativních, ale kvalitativních faktorů (zejména na základě inovační výkonnosti a koncentrace řídících funkcí). Tyto skutečnosti umocněné ekonomickým zaostáváním ČR za zeměmi původní EU 15 znamenají, že centrální role v dlouhodobé strategické vizi kraje logicky přísluší zvyšování konkurenceschopnosti daného regionu, která je definována jako jeho schopnost generovat vysokou úroveň příjmů a zaměstnanosti v národním a zejména v mezinárodním kontextu, v systémovém chápání pak jako schopnost trvalé udržitelného zvyšování produkčního potenciálu regionu. V tomto kontextu sehrává významnou roli strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje a jeho jednotlivých subregionů, která se opírá o stanovení přijatých strategických cílů EU v oblasti RLZ (Lisabonská strategie resp. revidovaná Lisabonská strategie) a její aplikace do podmínek JMK. Důraz je položen na konkretizaci cílů, které vycházejí z potřeb rozvoje kraje s přihlédnutím k cílovým skupinám. Důležité je vymezení měřitelných cílů, identifikace ukazatelů a kvantifikátorů při respektování specifických oblasti se zvláštním akcentem na celoživotní vzdělávání a systém regionálního řízení rozvoje lidských zdrojů. Při formulaci strategické vize se vychází z dokumentu „Strategie rozvoje JMK- 2005“, ve kterém je vize JMK definována takto (doslovná citace): „JMK jako dynamicky se rozvíjející region, který v souladu s principy udržitelného rozvoje, disponuje výkonnou a konkurenceschopnou ekonomikou založenou na moderních technologiích s vysokou přidanou hodnotou, vysokou úrovní vzdělanosti s důrazem na přípravu a využití kvalitních lidských zdrojů, udržuje přijatelný stav životního prostředí a

4

krajiny, moderně orientovaným zemědělstvím, udržuje regionální kulturní specifika, využívá svou příznivou geografickou polohu na důležitých kontinentálních osách, využívá potenciál cestovního ruchu a koncepčně usměrňuje proces suburbanizace.“ Z citované vize je odvozen v dokumentu Strategie rozvoje JMK - 2005 následující globální cíl: „Jihomoravský kraj bude ekonomicky silný a dynamicky se rozvíjející region při udržení kvalitního životního prostředí a krajiny. Hospodářským těžištěm budou aktivity založené na moderních technologiích. Průmysl bude produkovat výrobky s vysokou přidanou hodnotou. Vzroste vzdělanostní úroveň obyvatelstva, zkvalitní se procesy vzdělávání a zlepší se možnosti uplatnění lidských zdrojů v občanské a profesní sféře. Zemědělství bude tvořit součást páteře integrovaného rozvoje ve venkovském prostoru. Cestovní ruch bude v turisticky atraktivních oblastech aktivně přispívat k rozvoji území.“ Na základě formulace strategické vize a globálního cíle Strategie rozvoje JMK – 2005 a charakteristik kraje zapracovaných do Analýzy rozvoje lidských zdrojů JMK, lze generovat následující strategickou vizi a strategický cíl pro Strategii rozvoje lidských zdrojů JMK.

STRATEGICKÁ VIZE JMK V OBLASTI LIDSKÝCH ZDROJŮ Kvalifikovaný, adaptabilní a konkurenceschopný lidský kapitál na otevřeném a efektivním trhu práce, zaručující rovné příležitosti pro všechny, využívající potenciál Brna jako druhého nejvýznamnějšího vzdělanostního a inovačního centra v ČR.

STRATEGICKÝ CÍL V OBLASTI ROZVOJE LZ V JMK Zvyšování zaměstnanosti a celkového hospodářského růstu kraje prostřednictvím rozvoje efektivního trhu práce, založeného: na kvalifikovaném, flexibilním a konkurenceschopném lidském kapitálu generovaném vzdělanostním a inovačním potenciálem JMK, na adaptabilitě a konkurenceschopnosti lidských zdrojů v JMK, na účinné politice zaměstnanosti včetně důsledného prosazování rovných příležitostí a integraci sociálně vyloučených skupin obyvatelstva, a to při respektování a podpoře principů udržitelného rozvoje1.

1

Udržitelný rozvoj je založen na integraci a rovnováze cílů ekonomických, sociálních a ekologických. Udržitelný rozvoj představuje takový rozvoj, který uspokojuje potřeby současné generace bez ohrožování možností budoucích generací. (viz http://www.nczm.cz).

5

2 Stanovení přijatých priorit EU v oblasti RLZ v podmínkách JMK (revidovaná Lisabonská strategie) Devadesátá léta 20. století v Evropě jsou poznamenána ekonomickými problémy promítajícími se výrazně do sociálního života společnosti a do oblasti trhu práce. Zpomalování tempa ekonomického růstu v Evropě od roku 1991 vyplývající z ekonomické recese doprovázené nedostatečnou tvorbou pracovních míst, malým důrazem na adaptabilitu a flexibilitu ekonomických subjektů a relativně štědrými systémy sociální ochrany vyústilo v druhé polovině devadesátých let v prohlubující se problém (zejména dlouhodobé) nezaměstnanosti, chudoby a sociálního vyloučení. Ve snaze čelit těmto problémům vytvořily členské státy EU tzv. Lisabonskou agendu, resp. Lisabonskou strategii, jejímž dlouhodobým cílem je vytvořit v kontextu zemí EU kompetitivní dynamickou společnost založenou na znalostech, podporující zaměstnanost a sociální soudržnost.

2.1 Revidovaná Lisabonská strategie V březnu roku 2005 Evropská komise zveřejnila delší dobu očekávané znění tzv. Nové Lisabonské strategie pro období let 2005-2008. Specifikum této nové etapy Lisabonské strategie vyplývá ze snahy členských zemí integrovat a posilovat opatření v oblasti politiky trhu práce a hospodářské politiky. Její název je Integrované hlavní směry pro růst a zaměstnanost 2005-2008. Současně je akcentován význam širších opatření sociálního státu, který se promítá do Plánů boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení (resp. plánů sociálního začleňování v jednotlivých členských zemích EU) a v průběhu roku 2008 se pravděpodobně odrazí i v integraci třetího pilíře do nové podoby Lisabonské strategie (krom politiky trhu práce a hospodářské politiky budou do Lisabonské agendy přeneseny i cíle a priority v oblasti sociální politiky). V nové podobě Lisabonské strategie označila Evropská komise za znepokojující stále trvající nízkou úroveň zaměstnanosti v zemích EU a rovněž zpomalující se růst produktivity práce. Oba zmíněné problémy mají přímou vazbu na úroveň lidského kapitálu pracovníků, jejich schopnost adaptability na měnící se ekonomické a sociální podmínky, flexibility a profesní i prostorové mobility. Právě dostatečné a odpovídající znalosti a dovednosti jsou v současné „znalostní“ společnosti považovány za významné výběrové kritérium při vstupu nebo návratu na pracovní trh, v širší rovině pak za hlavní zdroj konkurenceschopnosti a ekonomického růstu. Lze proto říci, že o parametrech budoucího hospodářského rozvoje území v zásadě rozhoduje již současná příprava pracovní síly, tedy současný přístup k otázce rozvoje lidských zdrojů. V této souvislosti apeluje Evropská komise na všechny členské země, aby v co nejkratší době realizovaly myšlenku znalostní společnosti založené na lidském kapitálu, komunikačních a informačních technologií, vzdělávání a politikách výzkumu a inovací. Krom obecných faktorů přispívajících k ekonomickému růstu a větší zaměstnanosti je podle Evropské komise dále nutné posílit adaptabilitu a otevřenost pracovních trhů včetně rozvoje jejich infrastruktury, zvýšit investice do lidského kapitálu a zefektivnit systémy vzdělávání a pracovní přípravy. Oproti předcházející podobě klade tedy nově koncipovaná Lisabonská strategie výrazně větší důraz na význam lidského kapitálu a úlohu politik (politika zaměstnanosti, politika vzdělanosti ad.), které jej vytvářejí a rozšiřují.

6

Nová Lisabonská strategie také nabízí svým cílově (nikoliv metodicky) orientovaným přístupem možnost flexibility v řešeních na úrovni jednotlivých členských států, zároveň však zavazuje členské státy k aktivnějšímu a pravidelnějšímu monitorování a vyhodnocování výsledků národních politik. V tomto směru je pro ČR, tedy i pro Jihomoravský kraj, důležitý požadavek vytvoření orgánu monitorujícího a vyhodnocujícího stav dosahování cílů Lisabonské strategie do roku 2006, tzv. „Mr. or Ms. Lisbon“, který je možné využít i pro monitoring a evaluaci návazných strategií JMK. Významný posun je také zřejmý v povaze navrhovaných směrů a cílů politik členských zemí: oproti dřívější podobě nemají současné navrhované priority podobu kvantifikovaných cílů (až na zachované průřezové cíle týkající se podílu zaměstnané evropské populace). Přesto, že tyto normativy byly ze znění Lisabonské strategie odstraněny, mají pro reálné politiky členských států stále význam zejména ve smyslu hodnocení dosažených úspěchů. Vzhledem k nutnosti revize Lisabonské strategie a cílů, které jsou tímto dokumentem definovány, je nutné adekvátně upravit i soubor priorit relevantních pro jednotlivé členské státy a tedy i pro regiony. Závěry pracovní komise pod předsednictvím W. Koka jednoznačně vypovídají o potřebě tvorby odpovídajících nástrojů, kterými by byly revidované priority implementovány na úrovni členských států a jednotlivých regionů. Nově stanovené cíle se staly základem pro Národní program reforem ČR (Národní Lisabonský program 20052008), který ČR k 15. 10. 2005 sestavila a jehož přijetí se očekává v průběhu roku 2006.

2.2 Identifikace cílů revidované Lisabonské strategie Cílem kapitoly je identifikovat a stručně charakterizovat soubory opatření stanovené revidovanou Lisabonskou strategií v oblasti rozvoje lidských zdrojů, a to ve třech prioritách, tj. oblast lidského kapitálu, zaměstnanosti a adaptability a konkurenceschopnosti. Tyto tři priority v zásadě odpovídají základním pilířům hlavních směrů zaměstnanosti, zahrnují však i oblasti, na které v souvislosti s lidskými zdroji upozorňují i vybrané hlavní směry hospodářské politiky. Na základě takto stanovených cílů a priorit Lisabonské strategie a s ohledem na problémy a nedostatky dílčích politik a opatření směřujících k rozvoji lidských zdrojů na úrovni Jihomoravského kraje (viz situační analýza, kap. 14 a částečně 8) budou na konci kapitoly stanoveny možné opatření realizovatelné v souladu s prioritami stanovenými Strategií rozvoje lidských zdrojů v Jihomoravském kraji na léta 2006-2016.

2.2.1 Rozvoj lidského kapitálu Úroveň lidského kapitálu je výrazně diferencujícím faktorem na současných pracovních trzích. Výzkumné studie prokazují, že mnoha lidem se nedaří vstoupit na pracovní trh a/nebo dlouhodobě zde setrvat v důsledku nedostatečné či z hlediska potřeb lokálního trhu práce nevhodné kvalifikace. Nová Lisabonská strategie proto více než dříve akcentuje roli lidského kapitálu a možnosti jeho dalšího rozvoje. Jako zásadní se jeví potřeba zvyšovat rozsah investic do lidského kapitálu a snaha diverzifikovat finanční podíl s ohledem na všechny zúčastněné aktéry. Je třeba vytvořit systémy motivace pro vstup do vzdělávacích a výcvikových programů jak na straně zaměstnanců a nezaměstnaných, tak na straně zaměstnavatelů a orgánů veřejné správy. Evropská komise navíc apeluje na členské země, aby v tomto směru lépe využívaly evropských strukturálních fondů a zdrojů Evropské investiční banky. 7

Nezbytné je nadále přizpůsobovat lidský kapitál občanů podmínkám znalostní společnosti, a to i prostřednictvím programů celoživotního učení. EU přitom vyžaduje, aby strategie celoživotního učení byly komplexní, zajišťovaly dostatečnou nabídku kvalitních vzdělávacích a výcvikových programů a byly přístupné všem občanům (se zvláštním důrazem na osoby znevýhodněné na pracovním trhu, zejména nízkokvalifikované a starší pracovníky). Takto koncipované strategie celoživotního učení by měly mít potenciál snížit podíl mladých lidí, kteří předčasně opouštějí vzdělávací systém a usnadnit vstup do všech forem a stupňů vzdělávání (tj.podporovat i celkový socializační proces). Celkové rozšiřování dostupnosti vzdělávacích programů a zvyšování rozmanitosti jejich nabídky i jejich kvality musí však být doprovázeno také vytvořením transparentních systémů certifikací tohoto vzdělání a jeho respektováním všemi subjekty pracovního trhu (v národním i evropském měřítku). Časový horizont, v kterém mají být strategie celoživotního učení dotvořeny (tj. rok 2006), je zavazující pro všechny členské státy EU a je tudíž silným podnětem pro orientaci politik trhu práce a vzdělávání v nejbližší době. Kromě těchto opatření je podle Evropské komise potřeba nadále postupovat také v reformách systémů vzdělávání a odborné přípravy, které mají přinést celkové zpružnění těchto systémů a jejich zefektivnění ve vztahu k ekonomickým vstupům (finanční udržitelnost) i sociálně ekonomickým výstupům (lepší vazba na podmínky regionálních trhů práce, jednodušší tranzice mezi vzdělávacím systémem a trhem práce ad.). Hospodářský růst a produktivitu práce ovlivňuje také úroveň a struktura investic do výzkumu a vývoje, inovací a vzdělání. V následujícím období bude nutné tyto investice nadále zvyšovat (až na předpokládanou průměrnou úroveň EU ve výši 3% HDP do roku 2010) a zefektivňovat. Jako potřebné se jeví i zlepšování vztahů mezi veřejným výzkumem a soukromým sektorem a podporování soukromého výzkumu a vývoje (např. prostřednictvím daňových pobídek). Evropská komise pro další období přichází s projektem tzv. inovačních středisek (innovation poles), která mají i na regionální úrovni efektivně propojit rovinu teoretického výzkumu a jejich praktické aplikace, která přinese vysokou přidanou ekonomickou hodnotu pro region.

2.2.2 Adaptabilita a konkurenceschopnost Vzrůstajícím nebezpečím z pohledu EU, které se stává klíčovým i pro nové členské státy, jsou otázky spojené s náklady na výrobní faktor práce. Je nutné reflektovat skutečnost, že náklady práce musejí pozitivně ovlivňovat zaměstnanost, a musí být nastavena i adekvátní dialektická vazba mezi na jedné straně flexibilitou pracovního trhu (moderní formy organizace práce, vzdělávání atd.) a správně nastavenými sociálními opatřeními (jistota pracovních míst ad.). S tímto je nutně spjata existence odpovídajícího legislativního rámce, který by na úrovni regionů zabezpečoval minimalizaci segmentace a distorze pracovních trhů a umožňoval snižování sektoru stínové ekonomiky (výhody pro registrovanou zaměstnanost atd.). Jedním z klíčových slov, pod jehož hlavičkou bude probíhat implementace revidované Lisabonské strategie v jednotlivých regionech, je tedy adaptabilita, která je zde myšlena v širším slova smyslu – tj. podniky i pracovníci se musejí vyrovnat s nároky na ně kladenými nově otevíranými trhy a novými technologiemi (včetně nových inovativních forem organizace práce, podnikových strategií atd.), ale i jednotlivé subjekty veřejné správy musejí na toto

8

reagovat vhodně koncipovanou politikou (otázky rekvalifikací, podpora celoživotního vzdělávání atd.). Na úrovni jednotlivých regionů tedy musí být realizována taková opatření, která by reflektovala vzrůstající potřebu kvalifikované pracovní síly, jež by měla vzdělání odpovídající potřebám silných tržních sektorů fungujících v regionu. S touto skutečností musí být v souladu i postupy institucí, které se v regionu podílejí na realizaci aktivní politiky zaměstnanosti. Klíčovým bodem v oblasti adaptability je rovněž reflektování aktuálních technologických trendů ze strany ekonomicky aktivních subjektů v regionu (firmy by měly úžeji spolupracovat s vědeckými ústavy a univerzitami v regionu na realizaci různých projektů – tuto prioritu reflektuje tzv. 7. rámcový výzkumný program EU pro období 2007 – 2013). Je nutné v rámci veřejných vzdělávacích aktivit podporovat využívání komunikačních a informačních technologií, což by v posledku vedlo k vytvoření fungující informační společnosti (soulad se strategickým záměrem EU „2010: European Information Society“). Pro subjekty na trhu práce musí být připraveny takové programy, které by využívaly tyto postupy a umožnily celoživotní vzdělávání. Zde je nutná širší kooperace s podniky ekonomicky aktivními v kraji, které by participovaly s institucemi veřejné správy na celoživotním vzdělávání svých stávajících či potencionálních zaměstnanců. Potřeby flexibility na trhu práce jsou spojeny i s dostatečnou mobilitou pracovních sil mezi jednotlivými regiony či členskými státy. Na podporu dostatečné mobility nejen pracovníků, ale i dalších ekonomických subjektů, by měly jednotlivé členské státy zlepšovat rovněž stav svojí infrastruktury především v příhraničních oblastech (např. program „45 „quick start““). Tímto by měla být značně usnadněna možnost firem realizovat svoji produkci i v příhraničních regionech, a zároveň to značně zefektivní fungování trhu práce v těchto oblastech. Se souborem těchto opatření by měla být harmonizována i politika v oblasti mzdové, kdy by mělo dojít k většímu souladu mezi vývojem mezd a růstem produktivity v daném ekonomickém cyklu a odvětví.

2.2.3 Politika zaměstnanosti Jedním ze zásadních problémů oslabujících výkonnost evropské ekonomiky je nízká míra zaměstnanosti, a to zejména mladých lidí a starších pracovníků (neméně významná je však i nízká úroveň participace žen na pracovním trhu v některých zemích). Přitom zapojení na pracovním trhu je považováno za klíčový zdroj sociálního začlenění, a je tedy předpokladem sociální soudržnosti společnosti i jejího ekonomického rozvoje. V tomto smyslu klade EU důraz na posílení flexibility pracovních trhů a na hospodářský růst spojený s tvorbou dostatečného počtu kvalitních pracovních míst. Kvalitní pracovní místa mají přilákat i osoby prozatím stojící mimo pracovních trh a celkově zvýšit nabídku pracovní síly. Ve smyslu zvyšování zaměstnanosti je rovněž významné podporovat znevýhodněné regiony (např. formou finanční pomoci zaměstnavatelům, kteří cíleně vzdělávají své zaměstnance). Vzhledem k demografickým trendům stárnutí a poklesu podílu populace v produktivním věku je podle Evropské komise třeba zajistit a podporovat tzv. celoživotní přístup k práci spočívající zejména v usnadňování prvotního vstupu na pracovní trh v případě mladých lidí či ve zjednodušení návratu na něj po kratší či delší době přerušení (např. v důsledku rodičovské dovolené, studijního volna nebo zdravotního omezení). V obou případech pak hraje roli zejména vstupní úroveň lidského kapitálu a následně možnosti jeho rozvoje a

9

rozšiřování, např. prostřednictvím výcvikových a vzdělávacích aktivit nebo procesu celoživotního učení. Obdobné přístupy jsou využitelné i při realizaci strategií aktivního stárnutí, které nabízejí starším pracovníkům možnost dlouhodobějšího setrvání na pracovním trhu (a tím následně umožňují zajistit udržitelnost sociálního systému). Neméně významnou roli hrají i opatření směřující k podpoře rovnosti žen a mužů a k harmonizaci rodinného a pracovní života. Pro zvýšení účasti na pracovním trhu je dále nutné usnadnit přístup k práci také uchazečům o zaměstnání a znevýhodněným skupinám. Podle Evropské komise je třeba zaměřit pozornost předně na aktivity mající charakter prevence před nezaměstnaností (např. zajištění většího souladu mezi trhem práce a vzdělávacím systémem, důraz na průběžné vzdělávání a výcvik pracovníků ad.), a dále na opatření, která zamezí déletrvající ztrátě kontaktů nezaměstnaných s trhem práce a posílí jejich zaměstnatelnost (mj. např. zpřístupnění výcvikových, vzdělávacích a motivačních programů). Účast na těchto opatřeních tak může být v kontextu paradigmatu aktivace chápána také jako pobídkový a kontrolní mechanismus. Nadále je také třeba bojovat s diskriminací znevýhodněných osob v přístupu na pracovní trh (zdravotně handicapovaní, etnické menšiny, absolventi, starší osoby ad.). Významnou roli v tomto smyslu hrají opatření aktivní politiky pracovního trhu, je však třeba zajistit jejich dostatečné materiální i personální zázemí (síť kvalifikovaných pracovníků ve veřejném sektoru). Ke snazšímu přístupu k zaměstnání přispívá také funkční infrastruktura trhu práce. Tu je třeba podle závěrů Evropské komise dále vytvářet a posilovat tak, aby směřovala k lepší mobilitě pracovníků na evropském pracovním trhu (zejména služby EURES).

10

2.3. Doporučení pro stanovení opatření realizovatelných v rámci Strategie rozvoje lidských zdrojů v Jihomoravském kraji pro roky 2006-2016 Je třeba konstatovat, že prosazování priorit revidované Lisabonské strategie bude v podmínkách ČR a tedy i Jihomoravského kraje velmi obtížné. Přesto, že se situace na trhu práce v ČR postupně zlepšuje a řada požadavků Lisabonské strategie již byla implementována do programů a opatření politiky pracovního trhu i do ostatních dílčích sociálních politik, zdá se, že reálně ČR nebude schopna v nejbližší době tyto priority a kritéria naplnit. Podceněna nadále zůstává oblast rozvoje lidského kapitálu, a to i přes akcent, který na ni klade vládní Strategie rozvoje lidských zdrojů. Dostatečná pozornost není věnována především přípravě pracovní síly na školách a také systému celoživotního učení. Není doceněna role jednotlivých aktérů v rámci rozvoje lidských zdrojů (např. finanční zainteresovanost zaměstnavatelů nebo dostatečné podepření opatření cílených na rozvoj lidských zdrojů finančním a personálním zabezpečením úřadů práce) a poněkud problematické je i zacílení konkrétních programů a nástrojů k znevýhodněným skupinám na pracovním trhu a do hospodářsky znevýhodněných lokalit. Je proto nutné očekávat, že toto se negativně a výrazně promítne již v nejbližším období v celkových možnostech hospodářského rozvoje regionu. V návaznosti na tato zjištění je třeba nadále prosazovat podstatné zvýšení počtu zaměstnaných v národním hospodářství a potažmo v regionu, zlepšování jejich kvalifikační skladby, vytváření podmínek pro rovnost šancí na pracovním trhu a posilování sociální soudržnosti. V podmínkách Jihomoravského kraje (podobně jako v celé ČR) se pro stanovení strategie rozvoje lidských zdrojů jedná v rámci priorit 1.-3. především o následující opatření, která jsou podrobně rozpracovaná v kapitole č. 4 a porovnána s požadavky EU v příloze č. 1: Priorita 1. – Rozvoj lidského kapitálu Priorita 2. – Adaptabilita a konkurenceschopnost Priorita 3. – Politika zaměstnanosti

2.3.1 Rozvoj lidského kapitálu vytvořit a realizovat koncepci celoživotního učení, zvyšovat podíl osob zapojených v systému celoživotního učení (především snížit podíl mladých lidí, kteří předčasně opouštějí vzdělávací systém a usnadnit vstup do všech forem a stupňů vzdělávání); zvyšovat rozsah investic do lidského kapitálu jak na úrovni kraje (resp. programů veřejné politiky), tak na úrovni zaměstnavatelů i zaměstnanců (příp. nezaměstnaných); rozšiřovat nabídku a zkvalitňovat vzdělávací a výcvikové programy pro znevýhodněné skupiny osob na trhu práce (zejména pro osoby s nízkou kvalifikací); zajistit přístup ke vzdělávání (zejména terciérnímu) široké veřejnosti; pokračovat v zefektivňování činností vzdělávacího systému (zejména v přizpůsobování vzdělávací soustavy potřebám a požadavkům regionálního trhu práce); podporovat zvyšování a zefektivňování investic do vědy a výzkumu;

11

zvyšovat úroveň kvalifikace učitelů na všech stupních vzdělávací soustavy pro zajištění rozvoje výchovy a vzdělání odstranit překážky týkající se uznávání a transparentnosti kvalifikací a schopností v národním i evropském měřítku (vytvořit systém certifikace vzdělávacích programů akceptovatelný všemi aktéry pracovního trhu).

2.3.2 Adaptabilita a konkurenceschopnost zjednodušit podmínky pro podnikání; podporovat přechody mezi jednotlivými profesními statusy (včetně vzdělávání); podporovat inovační formy organizace práce (nové podnikové strategie atd.); podporovat ekonomickou restrukturalizaci s důrazem na omezení sociálních nákladů; aplikovat rozhodný postup v otázce transformace neregistrované práce na řádné zaměstnání; podporovat geografickou mobilitu (např. meziregionální – NUTS II); akcentovat roli zaměstnavatelů jako sociálních partnerů; podporovat aktivní ekonomické subjekty na poptávkové straně trhu práce; podporovat zjednodušení a zefektivnění komunikace a spolupráce mezi ekonomickými subjekty, institucemi veřejné správy a institucemi vědy a výzkumu.

2.3.3 Politika zaměstnanosti zvýšit míru zaměstnanosti obyvatelstva s důrazem na její růst v souboru osob ve věku 50 let; zefektivnit proces zprostředkování zaměstnání pro nezaměstnané a neaktivní osoby; odstraňovat veškeré formy diskriminace na trhu práce, lépe cílit opatření a programy politiky pracovního trhu ke znevýhodněným skupinám; podporovat společné úsilí zainteresovaných aktérů k prosazení navýšení finančních prostředků a rozšíření služeb zaměstnanosti, koordinovat úsilí k maximálnímu využití zdrojů z prostředků evropských strukturálních fondů; zajistit rovnost žen a mužů na pracovním trhu, podporovat opatření směřující k harmonizaci rodinného a pracovního života; odstraňovat neodůvodnitelné rozdíly na trhu práce v jednotlivých regionech kraje; zajistit informační systém budování datové základny pro průběžné sledování trendů zaměstnanosti; rozvíjet infrastrukturu pracovního trhu (zejména ve vazbě na evropský pracovní trh – lepší informovanost jednotlivých subjektů ad.) a podporovat spolupráci regionálních aktérů (větší koordinace aktivit na úrovni kraje).

3 Stanovení strategického cíle s konkretizací cílů vzájemně propojených, které vycházejí z prioritních potřeb JMK Strategie rozvoje lidských zdrojů je vypracovávána a přijímána v době, kdy se ČR stala integrální součásti EU. V celém horizontu SRLZ bude ČR (a tím i JMK) fungovat v podmínkách, které vytváří EU. Ve vztahu k pojetí SRLZ JMK se to týká především legislativního, systémového a metodického rámce fungování Společenství a vazeb na fondy EU (Strukturální fondy, Fond soudržnosti atd.). Současně jde o období, kdy bude ukončeno jedno programové období EU a realizuje se rozsáhlá příprava na programové období 2007 – 2013.

12

Do Strategie rozvoje lidských zdrojů JMK se proto bezprostředně promítá výběr problémů zařazených EU do Rámce podpory společenství pro ČR na léta 2004 – 2006 prostřednictvím operačních programů, zejména OPRLZ a konkrétní zkušenosti z jejich realizace, což výrazně ovlivní orientaci SRLZ JMK. Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje musí však reagovat i na nově se připravují dokumenty na léta 2007 – 2013. Schéma č. 1 Vazba strategických a programových dokumentů Jihomoravského kraje na regionální a národní úroveň K

EN T

NUTS 3 a 2

K

E

Strategické dokumenty ČR

SRLZ JMK KRP 2006-8

Program rozvoje kraje

přímá vazba

A

Národní a nadnárodní úroveň

Strategie Jihomoravského kraje

Ostatní strategické, programové a rozvojové dokumenty JMK

I

Národní rozvojový plán

Regionální operační program, 2007-2013

Operační programy (EU)

nepřímá vazba

Poznámka: KRP = Krátkodobý realizační plán.

Z toho vyplývá, že pojetí, systémové a obsahové zaměření SRLZ JMK musí vyhovět následujícím rovinám využití: musí být kompatibilní s nově zpracovávanou Strategíi rozvoje Jihomoravského kraje, v souladu se zadáním úkolu musí být SRLZ o jednu rozlišovací úroveň podrobnější než je Strategie rozvoje JMK, zpřesňovat strategii rozvoje lidských zdrojů věcně, časově, finančně i územně, aby mimo jiného mohla plnit i roli východiska strategických a programových dokumentů vypracovávaných na mikroregionální a municipální úrovni, musí korespondovat a být východiskem pro aktualizaci Programu rozvoje Jihomoravského kraje v segmentu lidských zdrojů a vzhledem k časovému horizontu krátkodobého realizačního plánu SRLZ (2006 – 2008) i východiskem pro další dokumenty kraje včetně dokumentů potřebných pro čerpání zdrojů z EU, 13

musí brát v úvahu současně zpracovávané programovací dokumenty na úrovni národní a regionu soudržnosti (NUTS 2 Jihovýchod, které jsou připravovány na programovací období 2007 – 2013), musí vycházet ze zpracovaných analýz SRLZ JMK – situační, problémové a SWOT, Dále dokument musí: akceptovat v kapitole 1. strategickou vizi a z něj odvozený strategický cíl, akceptovat priority vycházející z Lisabonské strategie uvedené a zdůvodněné v kapitole 2., využívat a dále rozšiřovat opatření souhrnně uvedená a porovnávaná ve velké většině s dokumenty EU v tabulkách č. 1, 2. a č. 3. Ve schématu č. 2 je znázorněna dekompozice strategického cíle na zvolené tři priority Lisabonské strategie a ve schématu č. 3 je znázorněno členění priorit na jednotlivá opatřeními, aktivity a cílové skupiny. Každé opatření je samostatně transformováno do tabulky s dvanácti doporučenými deskriptory (viz text za schématem). Schéma č. 2 Strategický cíl a jeho dekompozice

STRATEGICKÝ CÍL V OBLASTI ROZVOJE LZ V JMK Zvyšování zaměstnanosti a celkového hospodářského růstu kraje prostřednictvím rozvoje efektivního trhu práce, založeného: na kvalifikovaném, flexibilním a konkurenceschopném lidském kapitálu generovaném vzdělanostním a inovačním potenciálem JMK, na adaptabilitě a konkurenceschopnosti lidských zdrojů v JMK, na účinné politice zaměstnanosti včetně důsledného prosazování rovných příležitostí a integraci sociálně vyloučených skupin obyvatelstva, a to při respektování a podpoře principů udržitelného rozvoje.

STRATEGICKÝ CÍL JE V DUCHU REVIDOVANÉ LISABONSKÉ STRATEGIE DEKOMPONOVÁN NA NÁSLEDUJÍCÍ PRIORITY (DÍLČÍ CÍLE): 1. Rozvoj lidského kapitálu 2. Adaptabilita a konkurenceschopnost 3. Rozvoj politiky zaměstnanosti Pro dosažení dílčích cílů (priorit) - a tím i cíle strategického – bude nutno v systému řízení rozvoje lidských zdrojů komplexně propojit otázky vzdělávání, zaměstnanosti a kvalifikace, ale také podpory podnikání. Méně významnou roli než dosud by měly mít faktory „sociálního zabezpečení“ a „sociální péče“.

14

Obecně vzato: lidský kapitál každého území je nutno nadále považovat za jeho nejcennější zdroj, který musí být rozvíjen v souladu se zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích („kraj pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů“).

15

Schéma č. 3 Provázanost vize, cíle, priorit, opatření a aktivit

STRATEGICKÁ VIZE Strategický cíl

Priorita 1

Priorita 2

Priorita 3

Rozvoj lidského kapitálu

Adaptabilita a konkurenceschopnost

Rozvoj politiky zaměstnanosti

Opatření

Opatření

Opatření

Aktivity

Aktivity

Aktivity

1.1 až 1.x

2.1 až 2.x

3.1 až 3.x

CILOVÉ SKUPINY

Obecnými klíčovými prioritami Jihomoravského kraje – obdobně jako v celé ČR – musí zůstat snaha o růst míry zaměstnanosti obyvatelstva, o zvyšování jeho vzdělanosti a kvalifikační úrovně, o jeho permanentní vzdělávání cestou zapojování do funkčního systému celoživotního vzdělávání. Nově vznikající pracovní místa musí být určena pro kvalifikovanou pracovní sílu a musí zaručovat přijatelný životní standard osobám na ně umístěných. Při řešení nezaměstnanosti musí být prioritní důraz kladen na odstraňování stávajících vysokých meziregionálních rozdílů a na regiony s dlouhodobou nezaměstnaností. Celkově tak trh práce v JMK musí být více otevřený a musí zaručovat rovné příležitosti pro všechny jeho aktéry.

16

Věcná struktura každého opatření: Číslo a název opatření Cíl opatření Charakteristika opatření Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření Geografické pokrytí Odpovědná instituce Spolupracující instituce Hlavní výstupy opatření Časový rozvrh Cílové skupiny Finanční rámec Indikátor (ukazatel, měřítko), případně i kvantifikátor

17

4 Priority, opatření a aktivity, cílové skupiny Každá z priorit je rozpracována z pohledu jejího strategického uplatnění v procesu zvyšování konkurenceschopnosti Jihomoravského kraje do formy tabulky se strukturou uvedenou v kapitole třetí. Tímto přístupem dostávají „Hlavní strategické směry a doporučení strategie rozvoje lidských zdrojů JMK“ charakter základního informačního materiálu pro zpracování finálního dokumentu „Strategie rozvoje lidských zdrojů JMK do roku 2016“. Poměrně problematickou záležitostí se při využití této nadmíru konkrétní metody prezentace strategických směrů stává doplnění identifikátorů (ukazatelů) jednotlivých opatření o kvantitativní ukazatele. V tomto směru se doporučuje, aby realizátor strategie v procesu monitoringu kvantifikátory doplňoval a postupně zpřesňoval, protože i z procesu revize Lisabonské strategie vyplývá, že predikce kvantifikátorů u většiny opatření na období přesahující cca pět let je problematická a nepřesná. Z tohoto důvodu má kvantifikátor u některých opatření jen „obecný“ charakter. Z logiky věci vyplývá, že popis „Opatření“ uvedených v následujícím přehledu musí být zpracován jednotnou formou, a to přesto, že v rámci Strategie rozvoje lidských zdrojů je řešeno velké množství velmi rozdílných problémů. Tato skutečnost samozřejmě způsobuje při podrobné identifikaci jednotlivých opatření značné problémy. V jejich důsledku nebylo možno ve všech případech zajistit popis zmíněných opatření pomocí všech dvanácti zvolených deskriptorů. Zejména „kvantifikátor“ není u řady opatření definován. V některých případech to nebylo možné vzhledem k charakteru opatření, v jiných zase tento kvantifikátor může být dán jen rozhodnutím krajské reprezentace. V řadě případů dokonce nebude možno – a to z objektivních důvodů – tento kvantifikátor vymezit vůbec, neboť by se jednalo o odhad stavu, který by měl být odvozován z jiných složitě odhadovaných ukazatelů.

4.1 Priorita 1 – Rozvoj lidského kapitálu Opatření v rámci priority rozvoje lidského kapitálu významně přispívají k upevňování a rozvoji lidského kapitálu a jsou tak rozhodující součástí strategie rozvoje lidských zdrojů. Jde o přizpůsobení vzdělávacího procesu včetně struktury vzdělávacích programů potřebám trhu práce. Opatření směřují také do oblasti rozvoje kapacit celoživotního učení v Jihomoravském kraji, do zkvalitnění a modernizace vzdělávání v kontextu s kurikulární reformou, do zajišťování kvality, monitorování a hodnocení vzdělávání a zajišťování rovnosti příležitosti ke vzdělávání. Opatření jsou dále směřována na rozvoj integrovaného systému poradenství ve školství směrem ke školním poradenským pracovištím a poradenství k volbě povolání. Svoji roli zde hraje i zájmové vzdělávání a výchova a vzdělávání dětí a mládeže (sociální návyky a dovednosti). S kvalitou vzdělávání úzce souvisí zvyšování profesionality a společenského postavení pedagogických pracovníků a změna struktury vzdělávacích příležitostí. Důležitou roli sehrávají lidské zdroje ve všech odvětvích národního hospodářství, přičemž v důsledku značné diverzifikace nároků jednotlivých sektorů je vhodné příjmout specifická opatření pro rozvoj lidských zdrojů ve veřejném sektoru, v nestátních neziskových organizacích a v podnikatelském sektoru. Obecným úkolem JMK je přispět ke zvýšení podílů vysokoškolsky vzdělaných občanů v regionu. K tomu mají sloužit i opatření excelence a internacionalizace vysokých škol. 18

Možnosti rozvoje lidského potenciálu jsou podmíněny zdrojově. Proto má velký význam i vzdělávání lidských zdrojů ke zvyšování absorpční schopnosti Jihomoravského kraje i jeho jednotlivých mikroregionů. Přehled opatření priority 1.1 Celoživotní učení pro všechny a jeho realizace 1.2 Kvalita vzdělávání v rámci regionálního školství 1.3 Zjišťování kvality, monitorování a hodnocení vzdělávání – regionální školství 1.4 Rovnost příležitostí ke vzdělávání 1.5 Rozvoj integrovaného systému poradenství ve školství 1.6 Zvyšování profesionality a společenského postavení pedagogických pracovníků regionálního školství 1.7 Změna struktury vzdělávacích příležitostí 1.8 Zájmové vzdělávání 1.9 Vysokoškolská vzdělanost občanů v regionu 1.10 Přizpůsobování vzdělávacího procesu včetně struktury vzdělávacích programů potřebám trhu práce 1.11 Výchova a vzdělávání dětí a mládeže (sociální návyky a dovednosti) 1.12 Rozvoj a kvalita lidských zdrojů ve veřejném sektoru 1.13 Lidské zdroje v nestátních neziskových organizacích 1.14 Lidské zdroje v podnikatelském sektoru (další vzdělávání) 1.15 Rozvoj lidských zdrojů s cílem zvyšovat absorpční kapacitu regionu 1.16 Excelence a internacionalizace vysokých škol 1.17 Další vzdělávání zaměstnavatelů a zaměstnanců

Poznámka: 1. Přehled opatření týkajících se regionálního školství vychází z „Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR“ a „Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Jihomoravského kraje“. Při vytváření jednotlivých klíčových aktivit, které mají naplňovat jednotlivá opatření je nutné tyto dokumenty respektovat. Charakteristiky jednotlivých opatření jsou podrobněji rozebrány tamtéž. 2. Opatření vztahující se k terciárnímu vzdělávání jsou čerpány z dostupných strategických materiálů veřejných, soukromých i státních vysokých škol v JMK a strategických dokumentů MŠMT ČR.

19

Specifikace opatření Priority 1 – Rozvoj lidského kapitálu Číslo a název opatření

1.1 Celoživotní učení pro všechny a jeho realizace Cíl opatření Vedle tradičních forem prvotního vzdělávání (předškolní, základní, střední, vyšší odborné, vysokoškolské) je třeba rozvíjet tzv. další vzdělávání, které je určeno různým cílovým skupinám. Cílem opatření je usnadnění přístupu k získání vzdělání a lepší uplatnitelnosti populace na trhu práce (podpora společenské integrace a soudržnosti). Charakteristika opatření Podpora vzniku regionálního informačního centra pro celoživotní vzdělávání. Využití zákonodárné iniciativy zastupitelstva kraje při schvalování zákona o CŽV. Podpora rozvoje distanční formy vzdělávání na středních a vyšších odborných školách. Podpora škol, které sdruží svůj potenciál k vývoji vzdělávacích aktivit, které svým obsahem překračují oborové zaměření škol. Vytvoření podmínek pro podporu komunitních škol. Ve výukových procesech celoživotního vzdělávání podporovat, zavádět a využívat informační technologie, které umožní výuku distanční formou. Vytvoření podmínek pro snazší propojení počátečního a dalšího vzdělávání mezi institucemi, poskytujícími jednotlivé formy vzdělávání. Na vysokých školách vytvářet v rámci CŽV profesně orientované programy, a to i ve spolupráci s organizacemi veřejného i soukromého sektoru s cílem vytvořit programy „na zakázku“, dle jejich potřeb. Posilovat význam a zkvalitňovat vzdělávací programy Univerzity třetího věku jako vyjádření veřejného poslání především veřejných univerzit JMK. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření Plně využívat legislativní možnosti pro zavádění celoživotního vzdělávání. Podpora škol v regionálním školství a ostatních organizací, které nabídnou uchazeči možnost získání kvalifikace distanční formou. Využívat možnosti, které poskytují rozvojové programy MŠMT pro zavádění dalších programů CŽV. Podporovat aktivity Univerzity třetího věku v JMK. Připravit směrnici kraje o CŽV. Využít zákonodárné iniciativy zastupitelstva kraje při schvalování zákona o CŽV. Geografické pokrytí Jihomoravský kraj Odpovědná instituce Jihomoravský kraj Spolupracující instituce Střední a vyšší odborné školy, vysoké školy, úřady práce, odbory, vzdělávací instituce působící v Jihomoravském kraji v oblasti dalšího vzdělávání, státní i nestátní agentury podílející se na výše uvedené problematice. Hlavní výstupy opatření narůst počtu osob zařazených do systému CŽV nárůst podílu škol poskytujících další vzdělávání nárůst počtu programů a kurzů dalšího vzdělávání, které jednotlivé organizace nabízejí Časový rozvrh 2006 – 2008 2006 – 2016 Cílové skupiny

20

populace JMK ve věku 25 – 64 let Finanční rámec (možné zdroje financování) KR, EU a SR, OPRLZ, SROP Indikátor (ukazatel) podíl osob zařazených v CŽV na úhrnu populace v JMK Kvantifikátor od roku 2010 každoročně zařazovat do systému CŽV nejméně 12,5 % populace ve věku 25 – 64 let Infrastruktura2 Regionální informační centrum pro celoživotní vzdělávání

2

Institucionální infrastruktura má většinou regionální charakter a při jejím zavedení či rozvoji stávajícího stavu se počítá s podporou JMK. U institucionálních prvků s republikovým či nad republikovým charakterem se počítá s podporou organizací, které je budou vytvářet, s podporou JMK a s podporou prostředků z EU.

21

Číslo a název opatření

1.2 Kvalita vzdělávání v rámci regionálního školství Cíl opatření Cílem opatření je podpora a zajišťování informační kampaně ke tvorbě RVP, podpora tvorby ŠVP a komunikační podpora při tvorbě SVP. Charakteristika opatření Cílem kurikulární reformy je efektivnější vzdělávání – užitečnější pro děti, žáky a studenty, vedoucí k růstu vzdělanosti národa a zvýšení jeho ekonomického potenciálu. Hlavní cíle kurikulární reformy jako hlavního nástroje postupného a dlouhodobého ovlivňování procesu vzdělávání jsou dány Dlouhodobým záměrem ČR; dokončení kurikulární reformy vyžaduje podporu odbornou, finanční, materiální, propagační i společenskou; kraj v této souvislosti vystupuje jako prostředník mezi MŠMT ČR a školami. Jeho úkolem je specifická podpora kurikulární reformy. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření Rámcové a školní vzdělávací programy, zkvalitnění výuky cizích jazyků, zvyšování základních dovedností žáků a učitelů v oblasti informační gramotnosti, vytváření podmínek ke zkvalitnění vzdělávání na 2. stupni ZŠ. Podpora a zajišťování informační kampaně ke tvorbě RVP, podpora tvorby ŠVP, komunikační podpora při tvorbě ŠVP. Geografické pokrytí Jihomoravský kraj Odpovědná instituce Jihomoravský kraj Spolupracující instituce Regionální školství, státní i nestání subjekty podílející se na výše uvedené problematice. Hlavní výstupy opatření změna cílů a obsahů vzdělávání - kurikulární reforma zkvalitnění výuky cizích jazyků zvýšení základních dovedností žáků a učitelů v oblasti informační gramotnosti využití navýšených hodin na 2.stupni základních škol účast v mezinárodních programech (Sokrates, Leonardo da Vinci,…) kvantita a kvalita počítačů na školách Časový rozvrh 2006 – 2008 2006 – 2016 Cílové skupiny regionální školství Finanční rámec (možné zdroje financování) KR, EU a SR (vazba na SROP, OP LZZ) Identifikátor (ukazatel) podíl vyškolených koordinátorů ŠVP na jednu školu podíl žáků vyučovaných dle ŠVP z celkového počtu žáků podíl škol s vypracovanými ŠVP a podíl škol se zahájenou výukou podle ŠVP podíl nekvalifikovaných učitelů cizích jazyků četnost zapojení do mezinárodních programů počet počítačů na 100 žáků podle úrovně vzdělávání a druhu školy podíl počítačů mladších 5 let z celkového počtu podíl absolventů základní školy, které nepokračují v dalším studiu

22

počet připojených počítačů k internetu na 100 žáků podíl pedagogických pracovníků, kteří absolvovali další vzdělávání Infrastruktura Síť konzultantské a metodické podpory školám 1. a 2. stupně

23


1.3 Zjišťování kvality, monitorování a hodnocení vzdělávání – regionální školství Cíl opatření Cílem opatření je vytvoření komplexního systému evaluace vzdělávání monitorujícího výsledky. Charakteristika opatření Nová struktura obsahu vzdělávání (RVP) s sebou přináší i potřebu vytvoření komplexního systému evaluace vzdělávání, který by monitoroval výsledky vzdělávání a konfrontoval je s potřebami účastníků vzdělávání (školy, žáci, rodiče, zřizovatelé, studenti, zaměstnavatelé, atd.). Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření Hodnocení žáka, osobní portfolio žáka, hodnocení v uzlových bodech vzdělávací dráhy žáků, evaluace na úrovni škol, evaluace vzdělávacího systému a jeho částí, hodnocení studentů, akreditace. Geografické pokrytí Jihomoravský kraj Odpovědná instituce Jihomoravský kraj Spolupracující instituce Školy, asociace škol, Česká školní inspekce, Centrum pro zajišťování výsledků vzdělávání (CERMAT), vysoké školy, státní i nestátní subjekty podílející se na evaluaci vzdělávacího systému. Hlavní výstupy opatření realizace evaluací na úrovni žáka realizace autoevaluací na úrovni školy zapojení škol do mezinárodních průzkumů meziroční porovnání výsledků nových maturitních zkoušek meziroční porovnání výsledků nových závěrečných zkoušek v oborech vzdělání s výučním listem úspěšnost absolventů na trhu práce uplatnitelnost absolventů a využívání získaného vzdělání absolventy v kraji zájem o studium Časový rozvrh 2006 – 2008 2006 – 2016 Cílové skupiny žáci, subjekty působící v regionálním školství, vysoké školy Finanční rámec (možné zdroje financování) EU a SR (vazba na SROP, OP vzdělávání), rozpočty obcí Indikátor (ukazatel) podíl škol, které uskutečňují evaluaci na úrovni žáka podíl škol, které uskutečňují autoevaluaci na úrovni školy a její výsledky podíl škol, které prošly evaluací podíl škol zapojených do mezinárodních průzkumů z příslušného počtu (podle úrovní vzdělávání a druhu škol) podíl absolventů, kteří nenašli uplatnění na trhu práce

24


1.4 Rovnost příležitostí ke vzdělávání Cíl opatření Cílem opatření je zajištění rovného přístupu ke vzdělávání bez ohledu na druh znevýhodnění (zdravotního, ekonomického, sociálního, etnického, podle pohlaví) je jedním z důležitých projevů sociální soudržnosti společnosti. Součástí je i prevence sociálně patologických jevů ve školách a s ní úzce související podpora péče o děti a mládež v jejich volném čase, zejména v oblasti zájmového vzdělávání ve školských zařízeních. Charakteristika opatření Péče o talentované žáky, odstraňování sociálních nerovností, multikulturní výchova, podpora žáků se speciálními vzdělávacími potřebami – integrace, rozvoj škol pro zdravotně postižené, podpora studentů vysokých škol se specifickými nároky, prevence sociálně patologických jevů. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření Podpora výměny zkušeností pedagogů škol s multikulturním zaměřením; rozvíjet vzdělávání v oblasti multikultury a aplikace získaných poznatků do praktické činnosti apod. Výchova ke zdravému životnímu stylu, rozvoj a podpora soc. kompetencí, zkvalitnění specifické primární prevence, podpora programů zaměřených na prevenci násilí ve školách a školských zařízeních. Podpora nabídky volnočasových aktivit. Institucionální zabezpečení přístupu ke vzdělávání osob se specifickými nároky a osob ohrožených sociálním vyloučením. Geografické pokrytí Jihomoravský kraj Odpovědná instituce Jihomoravský kraj Spolupracující instituce Subjekty působící v regionálním školství, asociace škol, státní i nestátní subjekty vzdělávacího systému. Hlavní výstupy opatření zvýšení podílu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami integrovaných do běžných škol, další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti pedagogicko-psychologické práce a speciální pedagogiky Časový rozvrh 2006 – 2016 Cílové skupiny žáci, studenti, školy a školská zařízení, pedagogičtí pracovníci, zdravotně postiženi, talentovaní žáci Finanční rámec (možné zdroje financování) EU a SR (vazba na SROP, OP RLZ) + KR + SZ + JZ Indikátor (ukazatel) podíl žáků se speciálními vzdělávacími potřebami integrovaných do běžných tříd škol podíl žáků ve specializovaných třídách běžných škol podíl dětí a žáků ve speciálních školách z příslušné věkové skupiny podíl pedagogických pracovníků, kteří absolvovali další vzdělávání v oblasti pedagogicko psychologické práce a speciální pedagogiky podíl studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na vysokých školách Infrastruktura

25

Institucionální zabezpečení přístupu ke vzdělávání osob se specifickými nároky a osob ohrožených sociálním vyloučením.

26


1.5 Rozvoj integrovaného systému poradenství ve školství Cíl opatření Cílem opatření je racionalizace sítě poradenských pracovišť na území JMK, podpora nových forem poradenské péče, poskytování služeb souvisejících s výchovou a vzděláváním přímo na školách. Charakteristika opatření Hlavní cíl efektivní poradenské péče je spatřován nejen v odborné činnosti poradenských pracovníků ve školských poradenských zařízení (PPP, SPC), ale v souvislosti s nezbytnou integrací žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a nárůstem protispolečenských jevů přímo v konkrétních školách, v práci s konkrétním rizikem ohroženými klienty, třídami žáků a v promyšleně koordinované spolupráci s pedagogickými sbory učitelů jednotlivých škol. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření Racionalizace sítě poradenských pracovišť na území JMK, podpora nových forem poradenské péče, poskytování služeb souvisejících s výchovou a vzděláváním přímo na školách, vytváření a realizace projektů komplexních služeb pro žáky a rodiče v oblasti volby školy. Geografické pokrytí Jihomoravský kraj Odpovědná instituce Jihomoravský kraj Spolupracující instituce Školy, pedagogicko-psychologické poradny, speciálně pedagogická centra, střediska výchovné péče, úřady práce (IPS), státní i nestátní subjekty podílející se na výše uvedené problematice. Hlavní výstupy opatření zvýšení dostupnosti a kvality poradenských služeb v rámci celého systému poradenství na celém území Jihomoravského kraje aplikace standardů a nadstandardů v systému výchovného poradenství Časový rozvrh 2006 – 2008 2006 – 2016 Cílové skupiny školy, pedagogicko-psychologické poradny, speciálně pedagogická centra, střediska výchovné péče, úřady práce (IPS), státní i nestátní subjekty podílející se na výše uvedené problematice. Finanční rámec (možné zdroje financování) KR, EU a SR (vazba na SROP, OP LZZ), NO Indikátor (ukazatel) podíl škol se školním poradenským pracovištěm v jednotlivých druzích škol Infrastruktura Síť diagnostického, informačního a poradenského systému pro podporu volby školy a volbu povolání

27


1.6 Zvyšování profesionality a společenského postavení pedagogických pracovníků regionálního školství Cíl opatření Cílem opatření je zajištění požadované kvality pedagogů, vytváření lepších podmínek k výkonu této profese a s cílem, aby do školství vstupovali talentovaní a motivovaní lidé. Charakteristika opatření Podpora dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků s prioritami: Předmětové vzdělávání, příprava pro orientaci absolventů na trhu práce, projektový management, týmová spolupráce, autoevaluace škol, komunitní školy, metody a formy práce zaměřené na aktivní učení a efektivnější vzdělávání a výchovu. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření Spolupráce s MŠMT, vzdělávání učitelů k zavádění kutikulární reformy, vzdělávání učitelů k reformě maturitní a závěrečné zkoušky, zvyšování kompetencí učitelů v pedagogickopsychologické práci, zpřístupnění DVPP malotřídním školám, podpora managementu DVPP v kraji – vzdělávání lektorů DVPP, další vzdělávání učitelů směřující k naplnění priorit stanovených vládou. Geografické pokrytí Jihomoravský kraj Odpovědná instituce Jihomoravský kraj Hlavní výstupy opatření aprobovanost učitelů a kvalifikovanost pedagogických pracovníků pro jednotlivé předměty vývoj platu pedagogických pracovníků Časový rozvrh 2006 – 2016 Cílové skupiny pedagogičtí pracovníci, absolventi Finanční rámec (možné zdroje financování) EU a SR (vazba na SROP, OP LZZ) + KR + SZ + JZ Indikátor (ukazatel) podíl pedagogických pracovníků, kteří absolvovali příslušné další vzdělávání (k rámcovým vzdělávacím programům, ke tvorbě školních vzdělávacích programů, k hodnocení žáků, autoevaluace, k maturitním a závěrečným zkouškám, v oblasti poskytování pedagogickopsychologických služeb a speciální pedagogice, v oblasti práce s mládeží) průměrná velikost platů pedagogických pracovníků JMK k průměrnému platu v ČR Kvantifikátor dosáhnout růstu platu v regionálním školství o 30 % nad průměrem krajské mzdové úrovně – do roku 2010

28


1.7 Změna struktury vzdělávacích příležitostí Cíl opatření Cílem opatření je optimalizace sítě škol. Změna struktury vzdělávací soustavy vzhledem k demografickému vývoji. Charakteristika opatření Pokračování v optimalizaci sítě škol, respektování demografického vývoje, institucionální změny školství v kraji. Racionalizace a homogenizace oborové nabídky středních škol. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření Podpora oborů s podprůměrnou mírou nezaměstnanosti absolventů, podpora oborů s vyšší poptávkou po absolventech na trhu práce, směřování k homogenitě vzdělávací nabídky škol, zvyšování úrovně materiálně technického i personálního zabezpečení výuky, optimalizace počtu VOŠ a provázanost se studiem bakalářských oborů VŠ v regionu. Geografické pokrytí Jihomoravský kraj Odpovědná instituce Jihomoravský kraj Spolupracující instituce Střední školy, úřady práce, asociace škol, VŠ Hlavní výstupy opatření zachování stávajících kapacit středních škol spolu s optimalizací středních škol i optimalizace školských zařízení zachování stávajících kapacit VOŠ podpora oborů s podprůměrnou mírou nezaměstnanosti a podpora oborů s vyšší poptávkou po absolventech na trhu práce Časový rozvrh 2006 – 2016 Cílové skupiny střední školy v kraji Finanční rámec (možné zdroje financování) EU a SR (vazba na SROP, OP LZZ) + KR + SZ + JZ Indikátor (ukazatel) počet absolventů středních škol s maturitou

29


1.8 Zájmové vzdělávání Cíl opatření Cílem opatření je naplnění volného času zájmovou činností se zaměřením na různé oblasti: formování osobnosti mladého člověka, podpora přirozených zájmů, potřeb a talentů jakožto prevence negativních jevů ohrožující současnou mladou generaci. Charakteristika opatření Podpora zájmového vzdělávání a sektoru ZUŠ, významného a vhodně plnícího tradiční specifické vzdělávací cíle a úkoly. Naplnění volného času zájmovou činností se zaměřením na různé oblasti: formování osobnosti mladého člověka, podpora přirozených zájmů, potřeb a talentů jakožto prevence negativních jevů ohrožující současnou mladou generaci. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření Zachování stávajícího počtu žáků ZUŠ, podpora ZUŠ, podpora volnočasových aktivit, podpora průběžného a dalšího vzdělávání pracovníků DDM, vybudování kvalitní sítě informačních center mládeže v kraji. Monitorování a podpora nestátních neziskových subjektů zabezpečující volnočasové aktivity. Geografické pokrytí Jihomoravský kraj Odpovědná instituce Jihomoravský kraj Spolupracující instituce ZUŠ, školy a školská zařízení (DDM, ŠD, ŠK), konzervatoře, střední a vyšší odborné školy s uměleckým zaměřením, státní a nestátní organizace poskytující volnočasové aktivity. Hlavní výstupy opatření podíl žáků příslušných věkových skupin účastnících se pravidelného zájmového vzdělávání v základních uměleckých školách, v DDM a ve ŠD a ŠK podpora vzniku Regionálního informačního centra pro celoživotní vzdělávání, informační a dotační podpora volnočasových aktivit Časový rozvrh 2006 – 2008 2006 – 2016 Cílové skupiny děti a mládež, pracovníci jednotlivých institucí (zejména DDM) Finanční rámec (možné zdroje financování) EU a SR (vazba na SROP, OP LZZ) + KR + SZ + JZ

30


1.9 Vysokoškolská vzdělanost občanů v regionu Cíl opatření Cílem opatření je: Zvyšování kapacity VŠ v regionu, zlepšení spolupráce mezi vysokými školami a školami druhého stupně v regionu s cílem zajistit vyšší a kvalitnější počet uchazečů o vysokoškolské studium, který bude zárukou, že studium úspěšně dokončí a v regionu po absolvování zůstane. Budovat analytické nástroje vysokých škol, které by měly poskytovat informace o regionálním rozložení zájmu o studium a perspektivách zaměstnání absolventů. Realizovat opatření pro umožnění vysokoškolského vzdělávání dětem azylantů a osob se specifickými nároky (smyslově, či tělesně postižení), které by bez specifických podmínek vysokoškolské studium nemohly absolvovat. S využití informačních technologií a moderních didaktických technologií zvyšovat počty studentů, kteří získávají vysokoškolské vzdělávání studiem při zaměstnání. Spolupracovat s úřady práce a podle prognóz vývoje zaměstnanosti v profesních skupinách upravovat (přizpůsobovat) studijní programy. Charakteristika opatření V roce 2005 se pohyboval podíl vysokoškolsky vzdělaných občanů JMK na úrovni 15,8 % z celkového počtu obyvatel. Tímto podílem se řadil JMK na druhé místo za Prahou (ovšem za průměrem „15“ EU zatím vysoce zaostával). Protože kvalita lidského potenciálu je, mimo jiné, přímo odvislá od počtu vysokoškolsky vzdělaných občanů, je nezbytné tento podíl v JMK permanentně zvyšovat. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření V rámci vysokých škol regionu konstituovat společný zájmový orgán, který by cíleně zabezpečoval spolupráci s JMK jako garantem třetího stupně vzdělávací soustavy. Odstraňoval by komunikační vakuum mezi školami třetího a druhého stupně, které je dáno současnou legislativou, kdy řízení vzdělávací soustavy druhého stupně je plně v kompetenci krajů, které však vůči vysokým školám nemají žádné kompetence. Geografické pokrytí Jihomoravský kraj Odpovědná instituce Jihomoravský kraj Spolupracující instituce Vysoké školy regionu Hlavní výstupy opatření zvyšování podílu vysokoškolsky vzdělaných občanů v JMK zvyšování podílu zájemců o studium ze sociálně, kulturně nebo zdravotně znevýhodněných skupin Časový rozvrh 2006 – 2016 Cílové skupiny studenti středních škol, potenciální zájemci o distanční studium (zaměstnané osoby, osoby na mateřské dovolené apod.), příslušníci sociálně, kulturně nebo zdravotně znevýhodněných skupin Finanční rámec (možné zdroje financování) EU, SR (vazba na OP LZZ), zdroje vysokých škol, KR, MŠMT ČR Indikátor (ukazatel) podíl vysokoškolsky vzdělaných občanů regionu

31

vytvořit regionální asociaci všech typů vysokých škol pro zabezpečování spolupráce s JMK a s Krajským úřadem práce Kvantifikátor v roce 2016 dosáhnout hodnoty 25 % regionální koordinační platforma Infrastruktura Regionální koordinační platforma všech typů vysokých škol pro zabezpečování spolupráce s JMK a s Krajským úřadem práce

32


1.10 Přizpůsobování vzdělávacího procesu včetně struktury vzdělávacích programů potřebám trhu práce Cíl opatření Cílem opatření je zabezpečit maximální uplatnitelnost absolventů druhého a třetího stupně vzdělávací soustavy a absolventů kurzů celoživotního vzdělávání na trhu práce JMK. Charakteristika opatření Zvýšení míry informovanosti mezi úřady práce v regionu, JMK (jako garanta regionálního školství) a mezi středními, vyššími odbornými a vysokými školami v regionu o absolventech a výhledových potřebách trhu práce. Zkvalitňování úrovně vzdělávání ve školách a školských zařízeních všech stupňů vzdělávací soustavy a rozvoj podpůrných systémů ve vzdělávání, a to ve vztahu na potřeby trhu práce. Podpora nestátních neziskových organizací poskytujících vzdělávací služby zaměřené na změnu a doplnění kvalifikace, a to ve vztahu na potřeby trhu práce. U středních, vyšších odborných a vysokých škol přizpůsobit profil studenta potřebám praxe s využitím integrace povinných praxí do studijních programů. Vytvářet předpoklady pro stálou spolupráci škol s podnikatelskou sférou a organizacemi veřejného sektoru včetně územních samosprávných celků, a to i s využitím účasti předních odborníků na přednáškové a projektové činnosti škol. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření Vytvořit jednotný systém vzájemné informovanosti o vzdělávacích programech mezi vzdělávacími institucemi v kraji (formální školství, NNO a dalšími subjekty), úřady práce a JMK. Vytvořit systém vzájemné informovanosti JMK a středních, vyšších odborných a vysokých škol od úřadů práce o potřebách trhu práce. S využitím potenciálu podnikatelské sféry regionu a přátelského prostředí územních samosprávných celků (kraj, obce III) připravit ve spolupráci s profesními komorami jednotný systém pro realizaci povinné praxe studentů vysokých škol. Geografické pokrytí Jihomoravský kraj Odpovědná instituce Jihomoravský kraj Spolupracující instituce Vysoké školy, vyšší odborné školy, střední školy, úřady práce, vzdělávací agentury, nestátní neziskové organizace poskytující vzdělávání, obce III, hospodářské, agrární a profesní komory, Rada hospodářské a sociální dohody. Hlavní výstupy opatření snížení nesouladu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce snížení podílu strukturální nezaměstnanosti Časový rozvrh 2006 – 2016 Cílové skupiny absolventi středních a vysokých škol, nezaměstnaní, školy, úřady práce Finanční rámec (možné zdroje financování) EU, SR (vazba na SROP, OP LZZ, OPPP), vysoké školy, organizace umožňující praxi

33

Indikátor (ukazatel) míra nesouladu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce podíl absolventů škol v evidenci úřadů práce déle než 12 měsíců (z celkového počtu absolventů škol)

34


1.11 Výchova a vzdělávání dětí a mládeže (sociální návyky a dovednosti) Cíl opatření Cílem opatření je výchova, rozvoj vzdělání dětí a mládeže, na vytváření jejich sociálních návyků a dovedností. Charakteristika opatření Zkvalitňování vzdělávání v základních a středních školách. Podpora mimoškolských aktivit dětí a mládeže. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření Inovace vzdělávacích programů zahrnující sociální návyky a dovednosti. Rozvoj a diverzifikace mimoškolských aktivit dětí. Geografické pokrytí Jihomoravský kraj Odpovědná instituce Jihomoravský kraj Spolupracující instituce Školy, obce, neziskové organizace vzdělávacího, kulturního a sportovního typu Hlavní výstupy opatření zkvalitnění přípravy dětí a mládeže pro studium na navazujících stupních a pro praxi snížení patologických jevů Časový rozvrh 2006 – 2016 Cílové skupiny děti a mládež Finanční rámec (možné zdroje financování) EU a SR (vazba na SROP, OP LZZ) + KR + SZ + JZ Indikátor (ukazatel) počty inovovaných vzdělávacích programů počet obcí a NNO zabývajících se prevencí sociálně-patologických jevů Kvantifikátor počet programů o 1 % ročně

35


1.12 Rozvoj a kvalita lidských zdrojů ve veřejném sektoru Cíl opatření Cílem opatření je rozvoj a kvalita lidských zdrojů ve veřejném sektoru, tj. v institucích státní správy, a ve všech organizacích odvětví veřejného sektoru. Charakteristika opatření Zkvalitňování vzdělávání úředníků územních samosprávných celků, vzdělávání úředníků správních úřadů v regionu a vzdělávání pracovníků organizací v odvětvích veřejného sektoru. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření Realizovat vzdělávací programy v rámci CŽV s využitím relevantní legislativy týkající se vzdělávání dané skupiny osob. Rozšiřovat studijní programy vysokých škol, a to včetně bakalářského stupně, pro vzdělávání dané skupiny osob. Vždy s využitím informačních technologií pro zavádění distanční formy vzdělávání. Zavedení systému certifikace institucí a vzdělávacích programů. Geografické pokrytí Jihomoravský kraj Odpovědná instituce Jihomoravský kraj Spolupracující instituce Vysoké školy, vyšší odborné školy, vzdělávací instituce a agentury. Hlavní výstupy opatření Kvalita a efektivnost řízení veřejného sektoru. Časový rozvrh 2006 – 2008 2006 – 2016 Cílové skupiny úředníci územních samosprávných celků, úřadů státní správy, zaměstnanci organizací odvětví veřejného sektoru (mimo veřejné správy dále justice, policie, armáda, školství, zdravotnictví, sociální služby, kultura apod.) Finanční rámec (možné zdroje financování) EU a SR (vazba na SROP, OP LZZ), vysoké školy, kraj, obce III, organizace a zaměstnanci, MŠMT ČR. Indikátor (ukazatel) počet vzdělávacích programů a kurzů pro tento typ vzdělávání počet absolventů tohoto typu vzdělávání a jejich podíl certifikace institucí, vzdělávacích programů, lektorů Kvantifikátor pokrytí potřeby institucí a organizací termín založení koordinačního orgánu do konce roku 2007 Infrastruktura Koordinační orgán pro akreditované vzdělávací instituce, které realizují vzdělávací programy pro ÚSC

36


1.13 Lidské zdroje v nestátních neziskových organizacích Cíl opatření Cílem opatření je rozvoj lidských zdrojů v nestátních neziskových organizacích. Charakteristika opatření Zkvalitňování vzdělávání zaměstnanců a dobrovolníků organizacích. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření

v nestátních

neziskových

S využitím stávajících a zaváděním nových vzdělávacích aktivit středních škol, VOŠ a vysokých škol zlepšovat úroveň vzdělávání zaměstnanců a dobrovolníků nestátních neziskových organizací v regionu směřující ke zkvalitnění jejich činnosti a uplatnění na trhu práce. Zaměřit se na specifika charakteristik NNO vycházejících z jejich poslání (charita, sociální služby, ekologie, volnočasové aktivity dětí a mládeže, komunitní vzdělávání, tělesná kultura a sport, protidrogové aktivity apod. Geografické pokrytí Jihomoravský kraj Odpovědná instituce Jihomoravský kraj Spolupracující instituce Nestátní neziskové organizace, střední školy, VOŠ, vysoké školy, vzdělávací instituce a agentury Hlavní výstupy opatření zvyšování kvality lidského potenciálu nestátních neziskových organizací, který povede ke zvýšení efektivnosti jejich činnosti a ke zvyšování počtu jejich klientů Časový rozvrh 2006 – 2016 Cílové skupiny pracovníci působící v nestátních neziskových organizacích, osoby v dobrovolnické službě zájemci o neziskový sektor včetně donátorů Finanční rámec (možné zdroje financování) EU a SR (vazba na SROP, OP LZZ), vysoké školy, NNO, donátoři + KR + SZ + JZ Indikátor (ukazatel) počet vzdělávacích aktivit počet účastníků aktivit podíl účasti na celkovém počtu pracovníků NNO Kvantifikátor meziroční růst aktivit a účastníků Infrastruktura Podpora činnosti existující asociace nestátních neziskových organizací BANNO v rámci JMK pro koordinaci vzdělávacích a volnočasových aktivit především pro děti a mládež.

37


1.14 Lidské zdroje v podnikatelském sektoru (další vzdělávání) Cíl opatření Cílem opatření je podpořit další vzdělávání řemeslníků cestou spolupráce podniků a škol. Charakteristika opatření Opatření je zaměřeno na podporu specifického odborného vzdělávání s cílem podpořit rozvoj lidských zdrojů v podnikatelském (tržním) sektoru diferencovaně podle velikosti a zaměření podniků a odvětví národního hospodářství. Cílem je zvýšit tímto přidanou hodnotu lidského kapitálu v jeho jednotlivých kategoriích u zaměstnanců v obchodě a službách, v průmyslu a výrobě a v zemědělství. Opatření jsou orientována na rozvoj odborných a profesních znalostí, kvalifikace zaměstnanců v závislosti na probíhajících technologických změnách, a to prostřednictvím odpovídající nabídky rekvalifikačních programů a vzdělávání, s důrazem na vzdělávání v oblasti informačních technologií, řemesel a jazyků. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření Vzdělávání zaměstnanců velkých podniků a firem. Vzdělávání zaměstnanců malých a středních firem. Vzdělávání zaměstnanců v obchodu a službách. Vzdělávání zaměstnanců v průmyslu a stavebnictví. Vzdělávání zaměstnanců v zemědělství. Geografické pokrytí Jihomoravský kraj Odpovědná instituce Jihomoravský kraj Spolupracující instituce KHK, OHK Brno, hospodářské komory v JMK Hlavní výstupy opatření podíl vyškolených zaměstnanců v rekvalifikačním, profesním a řemeslném vzdělávání podíl vyškolených zaměstnanců v informačních technologiích podíl vyškolených zaměstnanců v jazykových kurzech podíl vyškolených zaměstnanců velkých podniků a firem podíl vyškolených zaměstnanců malých a středních firem podíl vyškolených zaměstnanců v průmyslu a stavebnictví podíl vyškolených zaměstnanců v obchodu a službách podíl vyškolených zaměstnanců v zemědělství Časový rozvrh 2006 – 2008 2006 – 2016 Cílové skupiny zaměstnanci a zaměstnavatelé, profesní organizace zaměstnanců Finanční rámec (možné zdroje financování) KR, OKH, OP LZZ Indikátor (ukazatel) počet úspěšných absolventů jednotlivých kurzů míra účasti zaměstnanců jednotlivých podniků ve vzdělávacích kurzech míra účasti zaměstnanců jednotlivých odvětví a sektorů ve vzdělávacích kurzech Kvantifikátor 38

počet úspěšných absolventů jednotlivých kurzů cca 70 %

39


1.15 Rozvoj lidských zdrojů s cílem zvyšovat absorpční kapacitu regionu Cíl opatření Cílem opatření je poskytnout zájemcům z veřejného sektoru, neziskového sektoru i podnikatelského sektoru možnost získat znalosti a dovednosti potřebné pro zpracovávání a tvorbu projektů. Charakteristika opatření Podporovat vzdělávací a školicí aktivity pro zájemce z veřejného sektoru, neziskového sektoru a podnikatelského sektoru, které pomohou co nejširšímu okruhu občanů kraje získat znalosti a dovednosti umožňující zpracovávat projekty pro čerpání prostředků z fondů EU. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření Základní seznámení s možnostmi čerpání zdrojů z prostředků EU a s metodikou tvorby projektů. Nadstavbové školení osob pro management projektů. Specifické školení osob pro hodnocení projektů. Geografické pokrytí Jihomoravský kraj Odpovědná instituce Jihomoravský kraj Spolupracující instituce Úřady obcí III, hospodářské komory, agrární komory, vzdělávací instituce a agentury, vysoké školy, organizace zaměstnavatelů, odborové organizace. Hlavní výstupy opatření rozšiřující se počet občanů kraje schopných zpracovávat projekty řídit projekty a hodnotit projekty Časový rozvrh (rok zahájení a rok ukončení) 2006 – 2008 2006 – 2016 Cílové skupiny vybraní zaměstnanci veřejné správy, neziskové organizace, samosprávné podnikatelské instituce, odborové organizace Finanční rámec (možné zdroje financování) EU a SR (vazba na SROP) + KR + OR, Indikátor (ukazatel) celkový počet absolventů vzdělávacích aktivit počet úspěšných absolventů jednotlivých typů kurzů míra účasti osob z veřejné správy ve vzdělávacích kurzech míra účasti zástupců neziskových organizací ve vzdělávacích kurzech míra účasti členů samosprávných podnikatelských institucí a podnikatelů ve vzdělávacích kurzech Kvantifikátor počet úspěšných absolventů jednotlivých typů kurzů cca 70 %

40


1.16 Excelence a internacionalizace vysokých škol Cíl opatření Cílem opatření je vytvořit z regionu evropské centrum vzdělanosti a výzkumu s využitím existující struktury vysokých škol, jejich pedagogického a vědecko-výzkumného potenciálu s cílem permanentně zkvalitňovat jeho lidský potenciál a tím i zvyšovat jeho konkurenceschopnost. Charakteristika opatření Podpora vzniku koordinační platformy všech vysokých škol v regionu. Rozvoj infrastruktury podpůrných organizací. Dosahovat vysoké kvality ve všech sférách činnosti VŠ, tedy ve výzkumu, ve výuce a v podpůrných činnostech (excelence). Podporovat strategické aktivity pro prohlubování excelence a internacionalizace vysokých škol. Podpora vědeckovýzkumných aktivit vysokých škol ve spolupráci s podnikatelskou sférou a světovými výzkumnými centry. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření Prohlubovat interakce mezi všemi typy vysokých škol regionu, tj. veřejnými, státními a soukromými, s cílem ustavení partnera pro jednání s JMK o strategických záměrech regionu. S využitím již existujícího Brněnského centra evropských studií, programu Jean Monnet a sítě podpůrných evropských institucí typu Europe Direct, Eurion, Euroinfo center apod. vybudovat v Brně Evropské centrum excelence, které bude zaměřeno na strukturu evropské integrace, shromažďování exaktních, humánních a dalších zdrojů pro Evropská integrační studia. S využitím programů typu Sokrates/Erasmus, Jean Monet, vlastních aktivit vysokých škol a Jihomoravského centra pro mezinárodní mobilitu, podporovat všechny formy mobility studentů i učitelů a mezinárodní spolupráci ve vědě a výzkumu. Pokračovat v aktivitách týkajících se zapojení vysokých škol a JMK do zvyšování konkurenceschopnosti kraje formou budování společných technologických a inovačních center (Jihomoravské inovační centrum-JIC, Centra transfer technologií) s cílem zapojení vysokých škol do připravovaného Evropského technologického institutu. Podporovat činnost Jihomoravského centra pro mezinárodní mobilitu studentů a učitelů. Geografické pokrytí Jihomoravský kraj Odpovědná instituce Jihomoravský kraj Spolupracující instituce Veřejné, státní a soukromé vysoké školy regionu, podnikatelské subjekty, RRA JMK Hlavní výstupy opatření zvyšování počtu vysokoškolsky vzdělaných občanů JMK zvyšování konkurenceschopnosti regionu Časový rozvrh 2006 – 2008 2006 – 2016 Cílové skupiny studenti vysokých škol, zaměstnanci vysokých škol, kooperující podnikatelská sféra Finanční rámec (možné zdroje financování) EU a SR (vazba na OP LZZ), zdroje vysokých škol a participující podnikatelské sféry, KR Indikátor (ukazatel) podíl vysokoškolsky vzdělaných osob v regionu na celkovém počtu obyvatel

41

počet aktivit zaměřených na vzájemnou spolupráci vysokých škol, kraje a podnikatelských organizací počet institucí s mezinárodním charakterem, jejichž součástí jsou vysoké školy JMK Kvantifikátor zvýšení podílu vysokoškolsky vzdělaných osob JMK na 25 % do roku 2016 založení Evropského centra excelence do konce roku 2007 vytvoření Evropského technologického vědecko-výzkumného vysokoškolského centra do konce roku 2007 Infrastruktura Vybudování v Brně Evropského centra excelence s využitím stávajícího potenciálu Brněnského centra evropských studií. Podporovat činnost Jihomoravského centra pro mezinárodní mobilitu studentů a učitelů. Podporovat připojení brněnských univerzit do Evropského technologického institutu s využitím potenciálu Jihomoravského inovačního centra a Center pro transfer technologií.

42


1.17 Další vzdělávání zaměstnavatelů a zaměstnanců Cíl opatření Cílem opatření je zvyšování konkurenceschopnosti firem na globálním trhu a zejména na trhu EU cestou posilování jejich adaptability na stále se měnící technologické, obchodní a právní podmínky. Charakteristika opatření Rozvoj lidských zdrojů v podnicích cestou průběžného rozvíjení a udržování takové kvalifikační úrovně zaměstnavatelů a zaměstnanců, která odpovídá posledním poznatkům z oblasti řízení, technologie, legislativy jak národní, tak EU a ochrany životního prostředí. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření Podpora zpracování plánů rozvoje lidských zdrojů v podnicích. Systematické sledování rozvoje řízení, technologií, legislativy a problematiky ochrany životního prostředí. Monitoring potřeb podniků v oblasti dalšího vzdělávání zaměstnavatelů a zaměstnanců. Vzdělávací aktivity v podnicích a v zařízeních hospodářských komor. Poradenství z oblasti rozvoje lidských zdrojů v podnicích. Využívání a podpora mezinárodní spolupráce v rámci EU v oblasti rozvoje lidských zdrojů pro podnikání. Geografické pokrytí Jihomoravský kraj Odpovědná instituce Jihomoravský kraj Spolupracující instituce Hospodářské komory, školy, vzdělávací a poradenské instituce a agentury, odborové organizace Hlavní výstupy opatření Plány rozvoje lidských zdrojů v podnicích. Informační materiály z oblasti řízení, technologií, legislativy a problematiky ochrany životního prostředí. Zprávy o potřebách podniků. Projekty k čerpání podpory ze strukturálních fondů EU pro další vzdělávání zaměstnavatelů a zaměstnanců. Konkrétní vzdělávací aktivity. Časový rozvrh 2006 - 2008 2006 - 2016 Cílové skupiny Zaměstnavatelé, OSVČ, podnikatelé a živnostníci v MSP, zaměstnanci Finanční rámec EU a SR (vazba na OPPP, OP LZZ) + KR + SZ Indikátor (ukazatel) kvalita zpracovaných zpráv a stupeň jejich využití pro rozvoj lidských zdrojů v podnicích Kvantifikátor počet podniků, které si zpracovaly/inovovaly plán rozvoje lidských zdrojů počet vyškolených zaměstnavatelů a zaměstnanců

43

4.2 Priorita 2 – Adaptabilita a konkurenceschopnost Opatření v rámci této priority významně přispívají ke zvýšení adaptability zaměstnanců, ale také zaměstnavatelů a podnikatelů na změny ekonomických a technologických podmínek a na podporu jejich konkurenceschopnosti. Tato opatření směřují především k podpoře profesní mobility, podpoře geografické mobility v návaznosti na regionální trh práce, k podpoře ekonomické restrukturalizace regionu, k podpoře mobility a realokace výzkumných pracovníků mezi veřejným a soukromým sektorem. V tomto smyslu je zásadní otázkou informační a počítačová gramotnost obyvatelstva. Jde nutně o posílení technického zázemí pro rozšíření přístupu obyvatelstva na Internet, o rozvoj moderních informačních a komunikačních technologií ve styku úřad-podnikatel a podnikatel úřad. K tomu mají sloužit vzdělávací kurzy pro obyvatelstvo zaměřené na efektivní využívání Internetu a moderních prostředků komunikace. S tímto problémem úzce souvisí permanentní analýza motivačních a nemotivačních faktorů rozvoje lidských zdrojů, která má sloužit k odstraňování administrativních, finančních i psychologických bariér. Neméně důležitou otázkou je doplnění dotačních titulů ve vybraných odvětvích v návaznosti na zákon o investičních pobídkách. A dále optimalizace rozhodování při investování finančních prostředků získaných ze strukturálních fondů i z programů vypisovaných resorty a státními fondy v oblasti „lidských zdrojů“. Přehled opatření priority 2.1 Podpora profesní mobility 2.2 Podpora geografické mobility v návaznosti na regionální trh práce 2.3 Podpora ekonomické restrukturalizace 2.4 Podpora mobility výzkumných pracovníků mezi veřejným a soukromým sektorem 2.5 Návrh systému doplňkových dotací ve vybraných odvětvích v návaznosti na zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách 2.6 Rozvoj moderních informačních a komunikačních technologií ve styku úřad–podnikatel a podnikatel–úřad 2.7 Rozvoj technického zázemí pro rozšíření přístupu obyvatelstva na Internet 2.8 Vzdělávání a kurzy pro obyvatelstvo zaměřené na efektivní využívání Internetu a moderních prostředků komunikace 2.9 Průběžná analýza motivačních a demotivačních faktorů rozvoje lidských zdrojů 2.10 Optimalizace rozhodování při investování finančních prostředků získaných z dotací EU a ze státního rozpočtu do oblasti rozvoje lidských zdrojů 2. 11 Podpora meziregionální (přeshraniční) spolupráce

44

Specifikace opatření Priority 2 – Adaptabilita a konkurenceschopnost Číslo a název opatření

2.1 Podpora profesní mobility Cíl opatření Cílem opatření je podpora profesní mobility cestou zvyšování konkurenceschopnosti zaměstnanců i zaměstnavatelů, formou rozvoje odborných znalostí a dovedností, včetně podmíněného uznávání kvalifikace získané v praxi, prostřednictvím rozšíření nabídky krátkodobých školících programů a zavedením systému certifikace znalostí. Charakteristika opatření Zvýšení adaptability zaměstnanců i zaměstnavatelů na změny ekonomického prostředí prostřednictvím specifických a rekvalifikačních programů. Rozvoj odborných znalostí a dovedností. Zavedení systémů ověřování a certifikace znalostí a kompetencí. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření Výběr perspektivních oblastí vzdělávání, institucionální a personální zabezpečení. Výběr profesí vhodných pro standardizovanou certifikaci, institucionální zabezpečení. Založení asociace vzdělávacích zařízení zaměřených na lidské zdroje v podnikatelském sektoru, všeobecných a profesních komor a úřadu práce. Geografické pokrytí Jihomoravský kraj Odpovědná instituce Jihomoravský kraj Spolupracující instituce Hospodářské komory, agrární komory, živnostenská společenství, odborové organizace, školy, vzdělávací instituce a agentury Hlavní výstupy opatření výukové materiály, návrhy certifikačních standardů, specifikace profesí vhodných pro standardizovanou certifikaci, vytvoření seznamů spolupracujících institucí, vytvoření zastřešující organizace Časový rozvrh 2006 - 2008 2006 - 2016 Cílové skupiny populace JMK ve věku 30 – 55 let Finanční rámec (možné zdroje financování) KR, OR, OPLZZ, OPPS, OPMS, OPNS, JZ, SZ Indikátor (ukazatel) kvalita certifikací, počet nově zavedených kursů

45


2.2 Podpora geografické mobility v návaznosti na regionální trh práce Cíl opatření Cílem opatření je zvýšit geografickou mobilitu ekonomicky aktivního obyvatelstva v kraji s ohledem na situaci na lokálních trzích práce a tím de facto napomoci snížit míru nezaměstnanosti v problémových oblastech kraje. Charakteristika opatření Dobudovat integrovaný dopravní systém v JMK. Zjednodušení (a zlevnění) cestování do zaměstnání prostřednictvím více spojů hromadné osobní dopravy. Zvýšení počtu uživatelů veřejné hromadné osobní dopravy i jejich adaptability na tento druh dopravy do zaměstnání. Omezení individuální dopravy do zaměstnání v zájmu zlepšení ŽP. Vytvoření podmínek pro zvýšení bytové výstavby v oblastech vykazujících nárůst počtu nových pracovních míst. Usilovat o zlepšení trhu s byty. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření Sdružení finančních prostředků státu, kraje a obcí a umožnění tak jejich racionálnějšího využití, a to v zájmu zlepšení parametrů dopravního systému v JMK. Koordinace jízdních řádů zajišťujících optimální provoz přestupního systému. Vytvoření grantových schémat podporujících bytovou výstavbu v oblastech s dostatečnou nabídkou pracovních míst. Geografické pokrytí Jihomoravský kraj Odpovědná instituce Jihomoravský kraj (Kordis) Spolupracující instituce úřady práce, obecní úřady, KHK, AK Hlavní výstupy opatření pravidelné analýzy zapojení obcí JMK do IDS, analýzy vytíženosti spojů, hodnocení finančních efektů ze zavedení IDS, analýzy bytové výstavby Časový rozvrh 2006– 2016 Cílové skupiny všichni obyvatelé v kraji Finanční rámec (možné zdroje financování) SR, KR, OR, OPLZZ, OPPS, OPMS, OPNS, JZ, SZ Indikátor (ukazatel) snížení neuspokojené poptávky po pracovní síle snížení regionálních rozdílů v míře nezaměstnanosti zlepšení dopravní dostupnosti problémových oblastí počet obyvatel využívající IDS nárůst bytové výstavby ve vybraném území Kvantifikátor zvýšení o 2 % ročně uživatelů IDS nárůst bytové výstavby o 1 % ročně

46


2.3 Podpora ekonomické restrukturalizace Cíl opatření Cílem opatření je podpora zvyšování kvality podnikatelského prostředí, které bude obyvatele kraje motivovat k zakládání nových podniků a povede ke zvýšení konkurenceschopnosti již existujících firem, což následně povede ke zvyšování počtu nových, zejména kvalifikovaných a na znalosti a dovednosti náročných pracovních míst. Charakteristika opatření Podpora podnikatelského prostředí příznivého pro rozvoj malého a středního podnikání a zakládání nových podniků cestou poskytování a distribuce informačních a poradenských služeb. Podpora vzdělávání a odborné přípravy v oblasti podnikatelských a manažerských dovedností za účelem zvyšování konkurenceschopnosti firem s důrazem na jejich pozici na jednotném vnitřním trhu EU. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření metodická a informační pomoc při tvorbě podnikatelských záměrů podpora činnosti Krajské hospodářské komory zpracování analýzy vzdělávacích potřeb zaměstnavatelů v JMK, zvláště začínajících podnikatelů vytvoření regionálního internetového portálu zaměřeného na podnikání v JMK vytvořit integrované informační místo Geografické pokrytí Jihomoravský kraj Odpovědná instituce Jihomoravský kraj Spolupracující instituce RRLZ, RRA, KHK, AK, živnostenská společenstva, odbory Hlavní výstupy opatření vytvoření integrovaného informačního místa a vytvoření regionálního internetového portálu zaměřeného na podnikání v Jihomoravském kraji (procedury spojené se zakládáním podniku, informace o stavu trhu v JMK, řízení podniků, poradenská místa apod.) zlepšení celkového informačního servisu pro podnikatele analýza vzdělávacích potřeb začínajících podnikatelů Časový rozvrh 2006– 2016 Cílové skupiny podnikatelé a MSP Finanční rámec (možné zdroje financování) SR, KR, OR, OPLZZ, OPPS, OPMS, OPNS, JZ, SZ Indikátor (ukazatel) počet nových pracovních míst v podnikatelské sféře, počet nově vytvořených podniků, počet podpořených podniků, kvalita podnikatelského prostředí vytvoření portálu Kvantifikátor počet nových pracovních míst o 2 % ročně, počet nových podniků o 1 % ročně, počet

47

podpořených podniků o 1 % ročně vytvoření portálu do konce roku 2006 Infrastruktura vytvoření regionálního internetového portálu zaměřeného na podnikání v JMK

48


2.4 Podpora mobility výzkumných soukromým sektorem

pracovníků mezi

veřejným a

Cíl opatření Cílem opatření je zvýšit a posílit mobilitu vědecko-výzkumných pracovníků, která jim umožní poznání reálných potřeb a problémů a která jim rovněž usnadní využít výsledky základního a aplikovaného výzkumu v tržní praxi. Charakteristika opatření Podpora zakládání nových znalostně orientovaných podniků vědecko-výzkumnými pracovníky (tzv. spin-off firmy). Podpora většího uplatňování částečných pracovních úvazků vědecko-výzkumných pracovníků – tzn. částečný pracovní úvazek v akademické, resp. výzkumné sféře, a současně částečný úvazek v podnikatelské sféře. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření Vzdělávání vědecko-výzkumných pracovníků v oblasti ekonomické, manažerské a právní, zaměřené na získání znalostí v oblasti zakládání podniků, možnosti získávání informací o trzích a konkurenci, teambuilding a ochranu duševního vlastnictví. Poradenství v oblasti programů podpory podnikání (zejména programů zaměřených na zakládání podniků). Zvýhodnění pracovních míst na částečný úvazek a motivace vědecko-výzkumných pracovníků a pracovišť k preferenci tohoto typu pracovně-právních vztahů. Podpora účasti vědecko-výzkumných pracovníků v projektech rámcových programů EU, které podporují spolupráci mezi výzkumnou a podnikatelskou sférou a pomoc při navazování kontaktů. Podpora Mezinárodního centra klinického výzkumu Mayo. Geografické pokrytí Jihomoravský kraj Odpovědná instituce Jihomoravský kraj Spolupracující instituce Jihomoravské inovační centrum, vysoké školy a výzkumné ústavy v JMK Hlavní výstupy opatření zlepšení informačního servisu o zakládání podniků, duševním vlastnictví a o tržních informacích posilování odborné úrovně a kapacity poradenských míst regionální internetový portál informační semináře/kurzy a osvěta zákonodárná iniciativa kraje Časový rozvrh 2006-2008 2006–2016 Cílové skupiny podnikatelé, MSP, výzkumníci a vědecko-výzkumná pracoviště Finanční rámec (možné zdroje financování) SR, KR, OR, OPLZZ, OPPS, OPMS, OPNS, JZ, SZ

49

Indikátor (ukazatel) počet nových spin-off firem, počet účastníků kurzů, dostupnost a kvalita kurzů, počet vědecko-výzkumných pracovníků s částečným úvazkem v podnikatelské sféře, počet účastí jihomoravských subjektů v rámcových programech EU, počet nově získaných grantů a projektů, počet projektů řešených ve spolupráci veřejného a soukromého sektoru Kvantifikátor nárůst nových projektů o 2 % ročně nárůst projektů řešených společně veřejným a soukromým sektorem o 3 % ročně

50


2.5 Návrh systému doplňkových dotací ve vybraných odvětvích v návaznosti na zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách Cíl opatření Cílem opatření je podpora vzniku nových inovativních firem v JMK systémem doplňkových dotací, jejichž využití napomůže zvýšit konkurenceschopnost ekonomiky kraje. Charakteristika opatření Rozvíjet progresivní odvětví a obory pomocí účelových dotací. Podporovat vytváření sítě inovativních firem včetně rozvoje klastrů. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření Zvýšit veřejné výdaje na VaV se zaměřením na aplikovaný průmyslový výzkum prostřednictvím grantových schémat. Systém doplňkových dotací soustředit: - na různé formy vzdělávacích aktivit a rekvalifikací, - na konkrétní realizaci vědeckých a vývojových činností především v inovativních firmách MSP, - na pořízení nových technologií a výrobních zařízení. Geografické pokrytí Jihomoravský kraj Odpovědná instituce Jihomoravský kraj Spolupracující instituce JIC, úřady práce, KHK, AK, živnostenská společenstva, odbory, VŠ Hlavní výstupy opatření analýzy tvůrčích aktivit na VŠ, výzkumných ústavech a významných firmách v kraji, hodnocení vědeckých objevů a nových technologických řešení Časový rozvrh 2006– 2016 Cílové skupiny podnikatelé, ekonomicky aktivní obyvatelstvo (vzdělávání, rekvalifikace) Finanční rámec (možné zdroje financování) SR, KR, OR, OPLZZ, OPPS, OPMS, OPNS, JZ, SZ Indikátor (ukazatel) zvýšení veřejné podpory, růst inovačního potenciálu firem, zvýšení počtu patentů Kvantifikátor nárůst veřejné podpory o 3 % ročně do roku 2010, zvýšení veřejných výdajů na VaV, zvýšení počtu patentů v podpořených firmách

51


2.6 Rozvoj moderních informačních a komunikačních technologií ve styku úřad–podnikatel a podnikatel–úřad Cíl opatření Cílem opatření je výrazně rozšířit možnosti komunikace a vyřizování agend elektronickými komunikačními prostředky. Charakteristika opatření Zavedení resp. rozšíření technických prostředků a osvojení softwaru umožňujícího přenesení významného rozsahu agend a administrativních úkonů souvisejících s podnikáním na elektronické komunikační prostředky. Podporovány budou všechny projekty, které povedou k racionalizaci styku podnikatel - úřad i úřad – podnikatel. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření Pořízení technických prostředků a software umožňujících on-line komunikaci s úřady a vyřizování podnikatelských agend elektronickou cestou. Vzdělávání a školení pracovníků úřadů k osvojení metodiky a zvládnutí technik elektronické komunikace a vyřizování agend. Geografické pokrytí Jihomoravský kraj Odpovědná instituce Jihomoravský kraj Spolupracující instituce úřady obcí III, magistrát města Brna a úřady MČ, městské úřady, KHK, AK Hlavní výstupy opatření Dovybavení všech městských úřadů a úřadů obcí III potřebnými komunikačními prostředky. Zvládnutá technika a metodika vyřizování podnikatelských agend elektronickou cestou. Časový rozvrh (rok zahájení a rok ukončení) 2005 – 2008 Cílové skupiny úřady vyřizující agendy podnikatelů, podnikatelé Finanční rámec (možné zdroje financování) SR, KR, OR, OPLZZ, OPPS, OPMS, OPNS, JZ, SZ Indikátor (ukazatel) podíl povinných a ostatních podání podnikatelských subjektů vyřízených elektronicky v rámci dotčených institucí územní správy a samosprávy, rozšíření elektronického podpisu Kvantifikátor podíl povinných a ostatních podání podnikatelských subjektů vyřízených elektronicky v rámci dotčených institucí územní veřejné správy (státní správy i samosprávy), nárůst o 5 % ročně

52


2.7 Rozvoj technického zázemí pro rozšíření přístupu obyvatelstva na Internet Cíl opatření Cílem opatření je vytvoření technického zázemí pro zpřístupnění internetu všemu obyvatelstvu v kraji. Charakteristika opatření Podstatné rozšíření počtu míst, z nichž budou mít obyvatelé a podnikatelé v JMK přístup k Internetu. Budování nových internetových stanic i rozšíření resp. zpřístupnění míst, kde základní technické prostředky již existují, např. knihovny, informační centra, školy, obecní úřady, úřady práce (EURES). Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření Budování nových stanic pro přístup k internetu v místech kraje s jejich velkým nedostatkem. Rozšíření a modernizace existujících stanic umožňujících přístup obyvatelstva k internetu. Geografické pokrytí Jihomoravský kraj Odpovědná instituce Jihomoravský kraj Spolupracující instituce Městské a obecní úřady, informační centra, vzdělávací instituce Hlavní výstupy opatření Dostatečné pokrytí území kraje terminály, z nichž budou mít všichni obyvatelé a podnikatelé přístup k internetu. Časový rozvrh 2006– 2016 Cílové skupiny obyvatelstvo kraje a podnikatelé Finanční rámec (možné zdroje financování) SR, KR, OR, OPLZZ, OPPS, OPMS, OPNS, JZ, SZ Indikátor (ukazatel) počet kiosků na úřadech veřejné správy pro přístup obyvatelstva na Internet, počet obyvatel a podnikatelů využívajících Internet Kvantifikátor zvýšení informovanosti o dostupnosti internetových míst, nárůst počtu kiosků o 2 % ročně do roku 2010, nárůst počtu obyvatel využívajících Internet o 5 % ročně do roku 2010

53


2.8 Vzdělávání a kurzy pro obyvatelstvo zaměřené na efektivní využívání Internetu a moderních prostředků komunikace Cíl opatření Cílem opatření je podporovat vzdělávací a školicí aktivity pro obyvatelstvo a pro podnikatele umožňující využívat možnosti Internetu a elektronického styku s úřady i vyřizování specializovaných agend. Charakteristika opatření Poskytnout obyvatelstvu možnost získat základní znalosti a dovednosti potřebné pro využívání internetu a prostředků pro on-line komunikaci s úřady. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření Zpracování případové studie zaměřené na syntézu dosavadních poznatků z dané oblasti. Základní školení pro práci s Internetem. Základní školení pro elektronické vyřizování agend. Permanentní vzdělávání obyvatelstva v racionálním využívání moderních informačních a komunikačních technologií. Vybudování resp. inovace multifunkčních regionálních a lokálních informačních a vzdělávacích center. Geografické pokrytí Jihomoravský kraj Odpovědná instituce Jihomoravský kraj Spolupracující instituce Vybrané vzdělávací instituce, obecní úřady Hlavní výstupy opatření případová studie inovace vzdělávacích a informačních center rozšiřující se počet obyvatel kraje zvládající využívání moderních informačních a komunikačních technologií Časový rozvrh (rok zahájení a rok ukončení) 2006 - 2008 2006– 2016 Cílové skupiny vybrané věkové a sociální skupiny obyvatelstva nad 30 let Finanční rámec (možné zdroje financování) SR, KR, OR, OPLZZ, OPPS, OPMS, OPNS, JZ, SZ Indikátor (ukazatel) zpracování případové studie, identifikace zainteresovaných institucí, dostupnost a počet vzdělávacích kursů pro obyvatelstvo na využívání Internetu a komunikaci IT, počet obyvatel JMK ovládající základní počítačové znalosti a Internet Kvantifikátor počet oslovených subjektů, počet inovovaných vzdělávacích a informačních center, nárůst počtu kursů o 1 % ročně, nárůst počtu účastníků kursů o 3 % ročně do roku 2010

54


2.9 Průběžná analýza motivačních a demotivačních faktorů rozvoje lidských zdrojů Cíl opatření Cílem opatření je průběžné získávání znalostí reakce obyvatelstva v kraji na konkrétní legislativní opatření, vyhlášky a předpisy ovlivňující rozhodování lidských zdrojů při prosazování se na trhu práce. Charakteristika opatření Monitorování osob evidovaných na úřadech práce. Vyhodnocování informací o bariérách zapojování lidských zdrojů do zaměstnaneckého poměru získaných z podnikatelské sféry a odborů. Vytvoření systému spolupráce mezi úřady práce a profesními organizacemi a regionální samosprávou. Vytvoření informačního systému pro rodiče a osoby ovlivňující volbu povolání. Vytvořit síť diagnostického, informačního a poradenského systému pro podporu volby školy a volbu povolání. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření Vytvoření systému získávání a vyhodnocování informací od uchazečů o zaměstnání pomocí sociologických testů a dotazníků. Prohloubit činnost Rady hospodářské a sociální dohody ve smyslu soustavného získávání informací z podnikatelské sféry a odborů, jejich akceptace a optimalizace rozhodovacího procesu Rady. Geografické pokrytí Jihomoravský kraj Odpovědná instituce Jihomoravský kraj, RHSD JMK Spolupracující instituce Úřady práce, profesní a odborové svazy, KHK, AK, vědecko-výzkumné ústavy a VŠ Hlavní výstupy opatření Informace o bariérách zapojování lidských zdrojů do pracovního procesu a podklady pro optimální rozhodování RHSD JMK. Časový rozvrh 2006 - 2016 Cílové skupiny Členové RHSD JMK, RRLZ, úřady práce, zástupci podnikatelské a odborové sféry Finanční rámec (možné zdroje financování) SR, KR, OR, OPLZZ, OPPS, OPMS, OPNS, JZ, SZ Indikátor (ukazatel) monitorovací systém, IS mezi úřady práce a profesními organizacemi, IS pro rodiče a osoby ovlivňující volbu povolání

55


2.10 Optimalizace rozhodování při investování finančních prostředků získaných z dotací EU a ze státního rozpočtu do oblasti rozvoje lidských zdrojů Cíl opatření Cílem opatření je získat maximální efekty z investovaných finančních zdrojů do RLZ. Charakteristika opatření Optimalizovat systém vytváření projektů v oblasti lidských zdrojů. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření Vytvořit systém pro generaci kvalitních projektů odpovídajících potřebám trhu práce. Podporovat realizaci klastrů3 v OKEČích relevantních pro rozvoj lidských zdrojů v JMK. Geografické pokrytí Jihomoravský kraj Odpovědná instituce4 Jihomoravský kraj (RRLZ JMK, Odbor školství a Odbor regionálního rozvoje JMK) Spolupracující instituce Úřady práce, RRA JMK, KHK, AK, NNO Hlavní výstupy opatření optimalizovaná doporučení pro rozhodování zastupitelstva kraje rozvoj informačních aktivit týkajících se optimalizace využívání dotací EU a státního rozpočtu Časový rozvrh 2006 - 2016 Cílové skupiny členové RRLZ JMK, pracovníci odboru školství a odboru regionálního rozvoje JMK, zastupitelé, odpovědní pracovníci na obcích III. Finanční rámec (možné zdroje financování) SR, KR, OR, OPLZZ, OPPS, OPMS, OPNS, JZ, SZ Indikátor (ukazatel) analýza současného systému hodnocení předložených projektů analýza využívání a možného dalšího rozvoje programu klastrů v JMK Kvantifikátor zvyšování počtu úspěšných projektů zvyšování počtu realizovaných klastrů v relevantních OKEČích v JMK

3

Klastr je soubor regionálně propojených společností (podnikatelů) a přidružených institucí a organizací – zejména institucí terciárního vzdělávání (VŠ, VŠO) a výzkumného charakteru - jejichž vazby mají potenciál k upevnění a zvýšení jejich konkurenceschopnosti. 4 Spolupracující institucí kraje je také RRLZ, její spolupráce se předpokládá u všech opatřeních.

56


2.11 Podpora meziregionální (přeshraniční) spolupráce Cíl opatření Cílem opatření je podpora přeshraniční spolupráce mezi příhraničními oblastmi, které by neměly být znevýhodněny okrajovým postavením území v rámci svých státních hranic a izolací od svých přirozených sousedů na druhé straně hranice. Vytvoření odpovídajícího institucionálního a infrastrukturního rámce pro optimální fungování meziregionálním spolupráce v příhraničních oblastech. Podporovat vytváření partnerství mezi regiony. Charakteristika opatření Napomáhat jednotlivým mikroregionům v aktivitách vedoucím k vytváření meziregionální spolupráce (dohody o partnerství apod.). Podporovat aktivity optimalizující využívání evropských fondů k rozvoji meziregionální spolupráce. Iniciovat meziregionální projekty vedoucí ke zvýšení konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů v JMK. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření Odpovídající vzdělávání pracovníků v regionálních rozvojových centrech. Poskytnutí širší podpory při zpracovávání projektů meziregionálním spolupráce, zejména vytvářejících nové infrastrukturní a institucionální prvky s využitím různých dotačních titulů (programy Evropské územní spolupráce). Vytváření podmínek pro realizaci širší spolupráce se sousedními regiony. Redefinice euroregionu Weinviertel-Pomoraví-Záhorie, podpora projektu CENTROPE. Geografické pokrytí Jihomoravský kraj Odpovědná instituce Jihomoravský kraj (Odbor regionálního rozvoje JMK) Spolupracující instituce RRA JMK, KHK, AK, obce s rozšířenou působností Hlavní výstupy opatření Zlepšení informačního servisu o možnostech meziregionální spolupráce. Vytvoření nového institucionálního rámce pro oblast meziregionálním spolupráce. Zvýšení počtu realizovaných programů evropské územní spolupráce. Aktivity informačních míst v obcích s rozšířenou působností týkající se možností nové spolupráce s příhraničními regiony. Časový rozvrh 2006 - 2016 Cílové skupiny členové RRLZ JMK, odbor regionálního rozvoje JMK, zastupitelé, odpovědní pracovníci na obcích III., RRA , podnikatelské subjekty v příhraničních regionech, NNO Finanční rámec (možné zdroje financování) SR, KR, OR, OPLZZ, OPPS, OPMS, OPNS, JZ, SZ Indikátor (ukazatel) Analýza současného institucionálního rámce meziregionální spolupráce. Kvantifikátor Zvyšování počtu realizovaných projektů vytvářejících nové institucionální prvky v meziregionálním spolupráci. Počty programů realizovaných s pomocí informačních míst v příhraničních regionech .

57

4.3 Priorita 3 – Rozvoj politiky zaměstnanosti Opatření politiky pracovního trhu významně přispívají k upevňování a rozvoji lidského kapitálu a musí tak nutně být nedílnou součástí strategie rozvoje lidských zdrojů. Tato opatření směřují předně k osobám, které z různých důvodů ztrácejí na kratší či delší dobu kontakt s pracovním trhem (nezaměstnaní či tzv. zájemci o zaměstnání). Stále častěji se však v zemích EU projevuje snaha využívat tato opatření také ve smyslu aktivace a prevence nezaměstnanosti. Stále více opatření a nástrojů tak směřuje k podpoře osob zaměstnaných, u kterých hrozí větší či menší riziko ztráty zaměstnání. Důslednější podpora (nejčastěji ve formě poradenských a informačních aktivit, případně finančních subvencí) je také směrována na zaměstnavatele, kteří umožňují svým zaměstnancům posilovat a rozvíjet jejich pracovní potenciál. Ačkoliv je zajištění a realizace takových opatření v ČR z velké části v kompetenci státních institucí (tedy úřadů práce, potažmo MPSV), zdá se, že JMK může v tomto procesu sehrát významnou a aktivní roli hned v několika ohledech: (a) zejména ve vztahu k vzájemné informovanosti a kooperaci subjektů státní správy a privátního sektoru, která může přispět k lepší cílenosti opatření politiky zaměstnanosti na regionální úrovni, (b) rovněž může přispět k zajištění/zprostředkování alternativních finančních zdrojů pro projekty a instituce působící v oblasti politiky pracovního trhu (např. prostřednictvím grantů EU) a tím napomáhat k rozšíření nabídky aktivit v oblasti práce s nezaměstnanými a nezaměstnaností ohroženými občany regionu, (c) jednoznačně určující je také pozice kraje jako tvůrce strategií územního plánování rozvoje regionu, jehož nedílnou součástí je i určování směru a charakteru hospodářského vývoje v regionu spojeného s rozvojem zaměstnanosti a péčí o lidské zdroje. Přehled opatření priority 3.1 Zvýšení rozsahu a účinnosti opatření aktivní politiky zaměstnanosti 3.2 Modernizace a zvýšení efektivnosti veřejných služeb zaměstnanosti 3.3 Zdokonalení informačního systému pro průběžný monitoring vývoje na regionálním trhu práce 3.4 Rovné příležitosti na trhu práce 3.5 Odstraňování neopodstatněných rozdílů ve struktuře zaměstnanosti a nezaměstnanosti jednotlivých mikroregionů 3.6 Podpora sociální inkluze v obcích

58

Specifikace opatření Priority 3 – Rozvoj politiky zaměstnanosti Číslo a název opatření

3.1 Zvýšení rozsahu a účinnosti opatření aktivní politiky zaměstnanosti Cíl opatření Cílem je rozšíření nabídky a celkové posílení opatření aktivní politiky zaměstnanosti při zaměstnávání uchazečů a zájemců o zaměstnání; zvýšení cílenosti opatření aktivní politiky zaměstnanosti na osoby znevýhodněné na pracovním trhu a podpora jejich začlenění na pracovní trh; zvyšování kvality aktivních opatření, důraz na prevenci a zapojení všech zainteresovaných subjektů do zajištění a realizace aktivních opatření na regionální úrovni. Charakteristika opatření Opatření je zaměřeno zejména na zajištění rychlého začlenění nezaměstnaných na pracovní trh a na předcházení nezaměstnanosti u osob ohrožených nezaměstnaností. Významná je zejména cílená podpora jednotlivců a skupin znevýhodněných na pracovním trhu (absolventi škol a mladiství, občané se zdravotním postižením, lidé nad 50 let věku, osoby bez kvalifikace nebo s nízkou úrovní kvalifikace, ženy po mateřské dovolené, lidé s malými dětmi, dlouhodobě nezaměstnaní, příslušníci etnických menšin). Základním předpokladem účinnosti opatření aktivní politiky zaměstnanosti je včasná, kvalitní a cíleně směřovaná intervence a zapojení všech zainteresovaných aktérů na regionální úrovni. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření Podpora účasti nezaměstnaných a nezaměstnaností ohrožených osob v programech aktivní politiky zaměstnanosti, efektivnější používání nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti a zvýšení rozsahu opatření s ohledem na situaci v regionu a jednotlivých mikroregionech, důraz na motivační, informační a poradenské aktivity mající preventivní charakter. Zvýšení účasti specifických znevýhodněných skupin na aktivních opatřeních, zvyšování kvality opatření směřovaných ke znevýhodněným skupinám (vhodné tzv. „na míru šité“ programy, rekvalifikace, praxe ad.), cílená podpora zaměstnavatelů zaměstnávajících, resp. cvičících osoby z těchto skupin. Cílená podpora státních, nestátních i privátních institucí působících v oblasti trhu práce (poradenství, informace), podpora diverzifikace ekonomických zdrojů při financování programů rozvíjejících zaměstnatelnost. Geografické pokrytí Jihomoravský kraj (Hodonín, Znojmo, Břeclav, Bučovice, Mikulov) Odpovědná instituce Jihomoravský kraj Spolupracující instituce Úřady práce, obce III, odborové organizace, poradenská a informační centra, hospodářské komory, agrární komory, zaměstnavatelské svazy, vzdělávací instituce, neziskové organizace působící v oblasti vzdělávání a trhu práce Hlavní výstupy opatření zvýšení počtu programů aktivní politiky, resp. počtu podpořených institucí poskytujících služby v oblasti trhu práce zvýšení počtu účastníků aktivních opatření zvýšení cílenosti aktivních opatření na osoby znevýhodněné na pracovním trhu zvýšení počtu podpořených pracovních míst Časový rozvrh 2006-2008 2006-2016 Cílové skupiny

59

nezaměstnaní, zájemci o zaměstnání, osoby ohrožené nezaměstnaností, zaměstnavatelé, neziskové organizace, odbory Finanční rámec (možné zdroje financování) EU, SR (vazba na OP LZZ), KR Indikátor (ukazatel) podíl úspěšných absolventů aktivních opatření míra účasti nezaměstnaných, zájemců o zaměstnání a nezaměstnaností ohrožených v aktivních opatřeních míra účasti dlouhodobě nezaměstnaných v opatřeních aktivní politiky pracovního trhu index cílenosti aktivních opatření na znevýhodněné (ženy, zdravotně postižení, mladí lidé a absolventi ad.) navýšení finančních zdrojů na aktivní politiku zaměstnanosti Kvantifikátor podíl úspěšných absolventů kurzů 70 % míra účasti dlouhodobě nezaměstnaných v opatřeních aktivní politiky pracovního trhu 25 % do roku 2010 navýšení finančních zdrojů z alternativních zdrojů o 20 % do roku 2013

60


3.2 Modernizace a zvýšení efektivnosti veřejných služeb zaměstnanosti Cíl opatření Cílem je zefektivnění stávajících služeb a posilování spolupráce s institucemi veřejné správy, se zaměstnavateli, profesními sdruženími, vzdělávacími a neziskovými organizacemi; zvyšování personálních kapacit veřejných služeb zaměstnanosti a jejich vzdělávání a zefektivnění využívání ekonomických zdrojů SR i EU při vzdělávání pracovníků veřejných služeb zaměstnanosti s ohledem na úkoly vyplývající pro ně z priorit EES. Charakteristika opatření Veřejné služby zaměstnanosti musí zajistit kvalitní a včasnou pomoc nezaměstnaným, nezaměstnaností ohroženým a zájemcům o zaměstnání. Zásadním předpokladem je přitom orientace na zvyšování dovedností jednotlivce a poskytování širších služeb, které nejlépe podpoří jeho reintegraci na trhu práce. Toto opatření se zaměřuje na kvalitu a rozsah poskytovaných služeb v rámci úřadu práce a na spolupráci s ostatními institucemi působícími v oblasti trhu práce (zejména „dodavateli“ služeb). Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření Informační a poradenské aktivity směřující k větší kooperaci služeb zaměstnanosti s ostatními institucemi státní správy a samosprávy, zaměstnavateli, profesními sdruženími ad. Získávání kvalitních pracovníků, jejich teoretická a praktická příprava, doškolování. Realizace tzv. „na míru šitých programů“, práce s marginalizovanými, individuální proaktivní přístup. Koordinace spolupráce služeb zaměstnanosti (informační a poradenské aktivity, agentury práce) s institucemi státní správy a samosprávy, zaměstnavateli, profesionálními sdruženími, vzdělávacími a neziskovými organizacemi. Geografické pokrytí Jihomoravský kraj (Hodonín, Znojmo, Břeclav, Bučovice, Mikulov) Odpovědná instituce Jihomoravský kraj ve spolupráci s ÚP Spolupracující instituce RRLZ, úřady práce, obce III poradenská a informační centra, hospodářské komory, agrární komory, vzdělávací instituce, neziskové organizace působící v oblasti vzdělávání a trhu práce, odbory (Regionální rada odborových svazů) Hlavní výstupy opatření zvýšení počtu vzdělávacích a výcvikových programů pro osoby poskytující služby nebo podporující poskytování služeb zaměstnanosti zvýšení počtu podpořených osob poskytujících služby nebo podporujících poskytování služeb zaměstnanosti Časový rozvrh 2006-2008 2006-2016 Cílové skupiny pracovníci veřejných služeb zaměstnanosti, instituce působící v oblasti trhu práce (vzdělávací organizace, poradenské a zprostředkovatelské agentury, neziskové organizace ad.) Finanční rámec (možné zdroje financování) EU, SR (vazba na OP LZZ), KR Indikátor (ukazatel) podíl vyškolených osob poskytujících služby nebo osob podporujících poskytování služeb

61

zaměstnanosti (z toho zvlášť podíl osob poskytujících služby zaměstnanosti v rámci neziskových organizací) počet účastníků tzv. individuálních akčních plánů úspěšnost individuálních akčních plánů Kvantifikátor podíl vyškolených osob poskytujících služby nebo osob podporujících poskytování služeb zaměstnanosti Infrastruktura Koordinace spolupráce služeb zaměstnanosti (informační a poradenské aktivity, agentury práce) s institucemi státní správy a samosprávy, zaměstnavateli, profesionálními sdruženími, vzdělávacími a neziskovými organizacemi.

62


3.3 Zdokonalení informačního systému pro průběžný monitoring vývoje na regionálním trhu práce Cíl opatření Cílem opatření je prohloubení systému pravidelného monitorování situace na regionálním trhu práce. Pravidelné hodnocení účinnosti programů aktivní politiky zaměstnanosti. Charakteristika opatření Toto opatření je zaměřeno na rozvoj řídícího informačního systému veřejných služeb zaměstnanosti včetně analýz, predikcí a monitorování vývoje na trhu práce. Zavedení a rozšiřování systému monitorování a hodnocení veřejných programů (získávání měřitelných a hodnotitelných výstupů) přispěje k průběžnému kvalitnějšímu posuzování situace na regionálním trhu práce a ke zvýšení účinnosti těchto programů a opatření. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření Vytvoření systému umožňujícího pravidelné vyhodnocování situace na regionálním trhu práce, naplnění databází, pravidelný monitoring a hodnocení realizace a efektů programů aktivní politiky zaměstnanosti, publikace vybraných dat a informací. Vytvoření informačního systému pro pravidelné vyhodnocování situace na regionálním trhu práce, naplňování jeho databází, hodnocení realizace a efektů programů aktivní politiky zaměstnanosti, prezentace vybraných dat a informací. Geografické pokrytí Jihomoravský kraj Odpovědná instituce Jihomoravský kraj v koordinaci s ÚP Spolupracující instituce RRLZ, úřady práce, obce III poradenská a informační centra, hospodářské komory, agrární komory, odborové organizace, vzdělávací instituce, organizace působící v oblasti trhu práce Hlavní výstupy opatření naplnění ukazatelů účasti v jednotlivých programech aktivní politiky trhu práce sledování charakteristik nezaměstnaných a charakteristik účastníků opatření podle pohlaví, vzdělání, věku, délky předchozí nezaměstnanosti, zdravotního stavu ad. sledování charakteristik regionálního (event. lokálního) trhu práce Časový rozvrh 2006-2008 2006-2016 Cílové skupiny úřady práce (analytické oddělení), Jihomoravský kraj (pracovní skupina pro oblast trhu práce) Finanční rámec (možné zdroje financování) EU, SR (vazba na ROP, OP LZZ, IOP), KR, OR Indikátor (ukazatel) pravidelné výstupy podle výše uvedených ukazatelů (čtvrtletí, pololetí, rok) Kvantifikátor zdokonalení systému do konce roku 2007 Infrastruktura Zdokonalení informačního systému pro pravidelné vyhodnocování situace na regionálním trhu práce, naplňování jeho databází, hodnocení realizace a efektů programů aktivní politiky zaměstnanosti, prezentace vybraných dat a informací.

63


3.4 Rovné příležitosti na trhu práce Cíl opatření Cílem je realizace aktivit a opatření odstraňujících diskriminaci žen na pracovním trhu; rozvoj opatření směřujících k harmonizaci rodinného a pracovního života a realizace souboru aktivit směřujících k odstraňování diskriminačního přístupu k příslušníkům národnostních a etnických menšin, imigrantům a zahraničním pracovníkům. Charakteristika opatření Opatření je zaměřeno na odstraňování přetrvávajících nerovností mezi ženami a muži na pracovním trhu a prosazování naplňování principu rovných šancí žen a mužů v praxi. Podpora opatření směřujících k harmonizaci rodinného a pracovního života. Opatření podporuje rovněž nediskriminační přístup k příslušníkům etnických a národnostních skupin, imigrantům a zahraničním pracovníkům. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření Cílené zvyšování veřejného povědomí o otázkách diskriminace žen na pracovním trhu a možnostech boje s ní, pravidelné sledování a hodnocení účinnosti přijatého systému na ochranu osob proti diskriminaci na základě pohlaví, prosazování principu gender mainstreamingu. Podpora nových forem zaměstnávání a vytváření podmínek maximální účasti žen na trhu práce, podpora sociálních služeb v oblasti péče o děti a starší či nemocné členy rodiny. Podpora žen zahajujících samostatnou výdělečnou činnost, motivace zaměstnavatelů k zaměstnávání žen, zlepšení přístup žen ke vzdělávacím a výcvikovým aktivitám. Podpora aktivit umožňujících hladší integraci etnických a národnostních menšin, imigrantů a zahraničních pracovníků na trhu práce, ve vzdělávání apod. Identifikace vhodných obcí v JMK pro trvalý pobyt imigrantů s využitím různých dotačních titulů, zejména pro bytovou výstavbu ve prospěch imigrantů ve smyslu usnesení vlády ČR. Podpora povědomí obyvatel JMK o fungování etnických a národnostních menšin, imigrantů a zahraničních pracovníků na území kraje. Geografické pokrytí Jihomoravský kraj Odpovědná instituce Jihomoravský kraj, Spolupracující instituce RRLZ, úřady práce, obce III, odborové organizace, vzdělávací instituce, poradenská a informační centra, neziskové organizace působící v oblasti trhu práce, zaměstnavatelské agentury, personální agentury, asistenční centra pro podnikatelky, neziskové organizace působící na poli integrace národnostních a etnických menšin (včetně národnostních kulturních spolků) Hlavní výstupy opatření zvýšení počtu podpořených osob (žen) a institucí (vzdělávacích a jiných organizací, event. zaměstnavatelů) (každoročně cca o 20 %) počet podpořených pracovních míst zvýšení podílu flexibilních pracovních poměrů zvýšení počtu míst v zařízeních péče o děti, staré a nemocné členy rodiny zvýšení podílu dětí 0-3 a 3-6 umístěných v zařízeních péče o děti zvýšení počtu imigrantů s povolením k trvalému pobytu a s pracovním povolením Časový rozvrh 2006-2008

64

2006-2016 Cílové skupiny mladí partneři (ženy i muži), ženy (zejména po mateřské dovolené či matky s malými dětmi, ženy starší 50 let), zaměstnavatelé, organizace působící v oblasti trhu práce, organizace vytvářející osvětové programy pro národnostní a etnické menšiny, imigranty a zahraniční pracovníky Finanční rámec (možné zdroje financování) EU, SR (vazba na OP LZZ, ROP, IOP), KR, OR, SZ Indikátor (ukazatel) počet podpořených osob a institucí počet podpořených pracovních míst zvyšování podpory zaměstnavatelů v penzijních formách pojištění počet míst v zařízeních péče o děti, staré a nemocné členy rodiny podíl dětí 0-3 a 3-6 umístěných v zařízeních péče o děti počet imigrantů s povolením k trvalému pobytu či s pracovním povolením počet podpořených národnostních kulturních spolků a jejich programů Kvantifikátor podíl dětí 0-3 a 3-6 umístěných v zařízeních péče o děti – 33 % dětí ve věku 0-3 a 90 % dětí ve věku 3-6 do roku 2010

65


3.5 Odstraňování neopodstatněných rozdílů ve struktuře zaměstnanosti a nezaměstnanosti jednotlivých mikroregionů Cíl opatření Cílem je posílení aktivní politiky zaměstnanosti při opětovném začleňování nezaměstnaných na pracovní trh ve vybraných mikroregionech JMK a cílená podpora zaměstnavatelských subjektů ve vybraných mikroregionech JMK (podpora zahraničních investic, rozvoj průmyslových zón). Charakteristika opatření Opatření je zaměřeno na odstraňování neopodstatněných rozdílů ve struktuře zaměstnanosti a nezaměstnanosti v některých regionech Jihomoravského kraje. Jeho cílem je snižování, případně redistribuce nezaměstnanosti mezi různými skupinami obyvatel a cílená podpora hospodářského rozvoje některých lokalit. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření Realizace programů aktivní politiky zaměstnanosti (výcviky a vzdělávání, tvorba míst, informační a poradenské aktivity), důraz na participaci osob ze skupin na trhu práce znevýhodněných. Cílená podpora zaměstnavatelů (podpora začínajících podnikatelů, motivace zaměstnavatelů k zaměstnávání osob ze skupin na trhu práce znevýhodněných). Podpora vzdělávacích a výcvikových programů privátních a neziskových organizací, podpora projektů EU. Geografické pokrytí Jihomoravský kraj Odpovědná instituce Jihomoravský kraj, Spolupracující instituce RRLZ, úřady práce, obce III, odborové organizace poradenská a informační centra, hospodářské komory, agrární komory, vzdělávací instituce, organizace působící v oblasti trhu práce Hlavní výstupy opatření zvýšení počtu podpořených programů aktivní politiky ve vybraných regionech zvýšení počtu účastníků programů aktivní politiky ve vybraných mikroregionech zvýšení cílenosti programů aktivní politiky na znevýhodněné osoby na trhu práce ve vybraných mikroregionech zvýšení počtu podpořených pracovních míst (v soukromém i veřejném sektoru) Časový rozvrh 2006-2008 2006-2016 Cílové skupiny nezaměstnaní a nezaměstnaností ohrožení lidé, zaměstnavatelé, vzdělávací instituce a organizace působící v oblasti trhu práce ve vybraných mikroregionech JMK, obce, dobrovolné svazky obcí Finanční rámec (možné zdroje financování) EU, SR (vazba na ROP, OP LZZ, IOP), KR, JZ Indikátor (ukazatel) variační rozpětí – míra nezaměstnanosti v regionech JMK počet podpořených programů aktivní politiky ve vybraných mikroregionech počet účastníků programů aktivní politiky ve vybraných mikroregionech 66

index cílenosti programů aktivní politiky na znevýhodněné osoby na trhu práce ve vybraných mikroregionech počet podpořených pracovních míst v soukromém a veřejném sektoru míra přežití nových podniků Kvantifikátor nárůst počtu programů o 1 % ročně nárůst počtu účastníků o 2 % ročně

67


3.6 Podpora sociální inkluze v obcích Cíl opatření Cílem opatření je rozvoj inkluzívních programů na podporu dlouhodobě nezaměstnaných a osob postižených nebo ohrožených sociálním vyloučením. Realizace souboru aktivit směřujících k odstraňování diskriminačního přístupu k příslušníkům národnostních a etnických menšin, imigrantům a zahraničním pracovníkům. Rozvoj programů zaměřených na zvyšování kvalifikace, znalostí a dovedností poskytovatelů sociálních služeb. Posílení kapacity státních i nestátních subjektů a organizací zabývajících se programy sociálního začlenění specifických skupin osob. Charakteristika opatření Toto opatření bude realizováno aktivitami v oblasti zaměstnanosti a sociálních služeb. Jeho cílem je podpořit inkluzi specifických skupin obyvatel regionu na pracovní trh a do společnosti. V oblasti zaměstnanosti je nutné zaměřit se na osoby dlouhodobě odloučené od pracovního trhu (viz. znevýhodněné skupiny osob na pracovním trhu) s cílem napomoci jejich opětovnému zapojení do běžných pracovních a sociálních aktivit. V oblasti sociálních služeb je třeba zaměřit pozornost předně na samotné poskytovatele sociálních služeb, tedy na jejich potřebnou kvalifikaci a kapacitu řešit otázky spojené se sociálním vyloučením některých skupin obyvatel. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření Realizace a rozvoj specifických inkluzívních opatření a podpora tvorby nových pracovních míst pro dlouhodobě nezaměstnané a osoby ohrožené sociálním vyloučením (programy pro vzdělávání, výcvik a zaměstnávání dlouhodobě nezaměstnaných a osob ohrožených sociálním vyloučením, poradenství, motivace zaměstnavatelů k zaměstnávání dlouhodobě nezaměstnaných a osob ohrožených sociálním vyloučením). Vzdělávací a výcvikové aktivity zaměřené na zajištění kvalitních a typově i místně dostupných sociálních služeb, programy celoživotního vzdělávání poskytovatelů sociálních služeb. Posílení personálních kapacit subjektů zabývajících se programy pro sociální začlenění, zvyšování rozsahu, dostupnosti a kvality poskytovaných sociálních služeb, zavádění standardů kvality sociálních služeb, vytváření partnerství mezi neziskovým sektorem, institucemi státní správy a samosprávy a privátním sektorem. Geografické pokrytí Jihomoravský kraj (Hodonín, Znojmo, Břeclav, Bučovice, Mikulov) Odpovědná instituce Jihomoravský kraj Spolupracující instituce RRLZ, úřady práce, obce III, poskytovatelé sociálních služeb, vzdělávací instituce, odborové organizace, neziskové organizace působící na poli integrace příslušníků národnostních a etnických menšin (včetně národnostních kulturních spolků) Hlavní výstupy opatření zvýšení počtu podpořených inkluzívních programů a opatření zaměřených na dlouhodobě nezaměstnané a osoby ohrožené sociálním vyloučením zvýšení počtu účastníků podpořených inkluzívních programů a opatření zaměřených na dlouhodobě nezaměstnané a osoby ohrožené sociálním vyloučením zvýšení počtu podpořených nových pracovních míst pro dlouhodobě nezaměstnané a osoby ohrožené sociálním vyloučením zvýšení počtu a kvality podpořených vzdělávacích a výcvikových aktivit pro poskytovatele

68

sociálních služeb (včetně zvýšení průměrné délky vzdělávacích a výcvikových programů) zvýšení počtu účastníků podpořených vzdělávacích a výcvikových aktivit pro poskytovatele sociálních služeb zvýšení počtu subjektů poskytujících sociální služby zvýšení počtu subjektů poskytujících sociální služby se zavedenými standardy kvality sociálních služeb Časový rozvrh 2006-2008 2006-2016 Cílové skupiny dlouhodobě nezaměstnaní a osoby postižené nebo ohrožené sociálním vyloučením, organizace vytvářející osvětové a inkluzívní programy pro příslušníky národnostních a etnických menšin, imigranty a zahraniční pracovníky, státní i neziskové organizace poskytující sociální služby dlouhodobě nezaměstnaní a osoby ohrožené sociálním vyloučením nestátní neziskové organizace (poskytovatelé sociálních služeb) Finanční rámec (možné zdroje financování) EU, SR (vazba na ROP, OP LZZ, IOP), KR, OR. Indikátor (ukazatel) počet podpořených inkluzívních programů a opatření zaměřených na dlouhodobě nezaměstnané a osoby ohrožené sociálním vyloučením počet účastníků podpořených inkluzívních programů a opatření zaměřených na dlouhodobě nezaměstnané a osoby ohrožené sociálním vyloučením počet podpořených nových pracovních míst pro dlouhodobě nezaměstnané a osoby ohrožené sociálním vyloučením počet a kvalita podpořených vzdělávacích a výcvikových aktivit pro poskytovatele sociálních služeb počet účastníků podpořených vzdělávacích a výcvikových aktivit pro poskytovatele sociálních služeb počet subjektů poskytujících sociální služby počet subjektů poskytujících sociální služby se zavedenými standardy kvality sociálních služeb Kvantifikátor nárůst počtu programů o 1 % ročně nárůst počtu účastníků o 2 % ročně

69

5 Indikátory (ukazatele) a kvantifikátory Indikátory (ukazatele) a kvantifikátory zahrnuté do jednotlivých opatření respektují dokumenty EU a z nich vycházející dokumenty ČR, zejména „Národní program reforem České republiky“, který je klíčový pro postulování základních měřitelných cílů5. Tento program je postaven na závěrech přijatých v aktuálních strategických materiálech EU (Integrované hlavní směry pro růst a zaměstnanost 2005 – 2008 ad.) a v souladu s nimi určuje tři hlavní oblasti incidence zamýšlených reforem – makroekonomická politika, mikroekonomická politika a politika zaměstnanosti. V souladu s požadavkem Evropské Komise se Národní program reforem věnuje opatřením, která budou realizována v následujících 3 letech. Při výběru priorit Národního programu reforem byl především kladen důraz na jejich realizovatelnost v daném období, na stanovené výdajové rámce rozpočtu ČR a vyhodnotitelnost a vzájemný synergický efekt jednotlivých opatření. Zde je nutné zdůraznit především nutnost efektivního monitoringu dosažených cílů, což je teze postulovaná ve všech dokumentech, které hodnotí a revidují Lisabonskou strategii. Tímto paradigmatem je nutné nazírat i níže uvedené identifikátory (ukazatele) a kvantifikátory.

5

Blíže viz příloha č. 2.

70

Opatření

Indikátor (ukazatel)

ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ 1.1 Celoživotní učení pro podíl osob zařazených v CŽV na úhrnu populace v JMK všechny a jeho realizace 1.2 Kvalita vzdělávání v rámci regionálního školství

1.3 Zjišťování kvality, monitorování a hodnocení vzdělávání – regionální školství

1.4 Rovnost příležitostí ke vzdělávání

podíl vyškolených koordinátorů ŠVP na jednu školu podíl žáků vyučovaných dle ŠVP z celkového počtu žáků podíl škol s vypracovanými ŠVP a podíl škol se zahájenou výukou podle ŠVP podíl nekvalifikovaných učitelů cizích jazyků četnost zapojení do mezinárodních programů počet počítačů na 100 žáků podle úrovně vzdělávání a druhu školy podíl počítačů mladších 5 let z celkového počtu podíl absolventů základní školy, které nepokračují v dalším studiu počet připojených počítačů k internetu na 100 žáků podíl pedagogických pracovníků, kteří absolvovali další vzdělání. podíl škol, které uskutečňují evaluaci na úrovni žáka podíl škol, které uskutečňují autoevaluaci na úrovni školy a její výsledky podíl škol, které prošly evaluací podíl škol zapojených do mezinárodních průzkumů z příslušného počtu (podle úrovní vzdělávání a druhu škol) podíl absolventů, kteří nenašli uplatnění na trhu práce podíl žáků se speciálními vzdělávacími potřebami integrovaných do běžných tříd škol podíl žáků ve specializovaných třídách běžných škol podíl dětí a žáků ve speciálních školách z příslušné věkové skupiny podíl pedagogických pracovníků, kteří absolvovali další vzdělávání v oblasti pedagogicko psychologické práce a speciální pedagogiky

Kvantifikátor

od roku 2010 každoročně zařazovat do systému CŽV nejméně 12,5 % populace ve věku 25 – 64 let – EU

1.5 Rozvoj integrovaného systému poradenství ve školství 1.6 Zvyšování profesionality a společenského postavení pedagogických pracovníků regionálního školství 1.7 Změna struktury vzdělávacích příležitostí 1.8 Zájmové vzdělávání 1.9 Vysokoškolská vzdělanost občanů v regionu 1.10 Přizpůsobování vzdělávacího procesu včetně struktury vzdělávacích programů potřebám trhu práce 1.11 Výchova a vzdělávání dětí a mládeže (sociální návyky a dovednosti) 1.12 Lidské zdroje ve

podíl studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na vysokých školách. podíl škol se školním poradenským pracovištěm v jednotlivých druzích škol podíl pedagogických pracovníků, kteří absolvovali příslušné další vzdělávání (k rámcovým vzdělávacím programům, ke tvorbě školních vzdělávacích programů, k hodnocení žáků, autoevaluace, k maturitním a závěrečným zkouškám, v oblasti poskytování pedagogicko-psychologických služeb a speciální pedagogice, v oblasti práce s mládeži) průměrná velikost platů pedagogických pracovníků JMK k průměrnému platu v ČR počet absolventů středních škol s maturitou

dosáhnout růstu platu v regionálním školství o 30 % nad průměrem krajské mzdové úrovně – do roku 2010

podíl vysokoškolsky vzdělaných občanů v regionu vytvořit regionální koordinační platformu všech typů VŠ pro zabezpečování spolupráce s JMK a s Krajským úřadem práce

v roce 2016 dosáhnout hodnoty 25 % EU vytvořit koordinační platformu do konce

míra nesouladu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce podíl absolventů škol v evidenci úřadů práce déle než 12 měsíců (z celkového počtu absolventů škol) počty inovovaných vzdělávacích programů počet obcí a NNO zabývajících se prevencí sociálně patologických jevů

počet programů o 1 % ročně

počet vzdělávacích programů a kurzů pro tento typ vzdělávání

pokrytí potřeby institucí a organizací –

72

veřejném sektoru

počet absolventů tohoto typu vzdělávání a jejich podíl certifikace institucí, vzdělávacích programů, lektorů

1.13 Lidské zdroje v nestátních neziskových organizacích 1.14 Lidské zdroje v podnikatelském sektoru (další vzdělávání)

počet vzdělávacích aktivit počet účastníků aktivit podíl účasti na celkovém počtu pracovníků NNO počet úspěšných absolventů jednotlivých kurzů míra účasti zaměstnanců jednotlivých podniků ve vzdělávacích kurzech míra účasti zaměstnanců jednotlivých odvětví a sektorů ve vzdělávacích kurzech celkový počet absolventů vzdělávacích aktivit počet úspěšných absolventů jednotlivých typů kurzů míra účasti osob z veřejné správy ve vzdělávacích kurzech míra účasti zástupců neziskových organizací ve vzdělávacích kurzech míra účasti členů samosprávných podnikatelských institucí a podnikatelů ve vzdělávacích kurzech podíl vysokoškolsky vzdělaných osob v regionu na celkovém počtu obyvatel počet aktivit zaměřených na vzájemnou spolupráci vysokých škol, kraje a podnikatelských organizací počet institucí s mezinárodním charakterem, jejich součástí jsou vysoké školy JMK

1.15 Rozvoj lidských zdrojů s cílem zvyšovat absorpční kapacitu regionu

1.16 Excelence a internacionalizace VŠ

1.17 Další vzdělávání zaměstnavatelů a zaměstnanců

kvalita zpracovaných zpráv a stupeň jejich využití pro rozvoj lidských zdrojů v podnicích

73

EU termín založení koordinačního orgánu do konce roku 2007 - EU meziroční růst aktivit a účastníků počet úspěšných absolventů jednotlivých kurzů cca 70 % - EU

počet úspěšných absolventů jednotlivých typů kurzů cca 70 %

zvýšení podílu vysokoškolsky vzdělaných osob JMK na 25 % do roku 2016 – EU založení Evropského centra excelence do roku 2007 vytvoření Evropského technologického vědecko-výzkumného vysokoškolského centra do konce roku 2007 počet podniků, které si zpracovaly/inovovaly plán rozvoje lidských zdrojů, počet vyškolených zaměstnavatelů a zaměstnanců.

ADAPTABILITA A KONKURENCESCHOPNOST 2.1 Podpora profesní kvalita certifikací počet nově zavedených kursů mobility 2.2 Podpora geografické snížení neuspokojené poptávky po pracovní síle snížení regionálních rozdílů v míře nezaměstnanosti mobility v návaznosti na zlepšení dopravní dostupnosti problémových oblastí regionální trh práce počet obyvatel využívající IDS nárůst bytové výstavby ve vybraném území 2.3 Podpora ekonomické počet nových pracovních míst v podnikatelské sféře počet nově vytvořených podniků restrukturalizace počet podpořených podniků kvalita podnikatelského prostředí vytvoření portálu 2.4 Podpora mobility počet nových spin-off firem výzkumných pracovníků počet účastníků kurzů mezi veřejným a dostupnost a kvalita kurzů soukromým sektorem počet vědeckovýzkumných pracovníků s částečným úvazkem v podnikatelské sféře počet účasti jihomoravských subjektů v rámcových programech EU počet nově získaných grantů a projektů počet projektů ve spolupráci veřejného a soukromého sektoru 2.5 Návrh systému zvýšení veřejné podpory doplňkových dotací ve růst inovačního potenciálu firem vybraných odvětvích zvýšení počtu patentů v návaznosti na zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách 2.6 Rozvoj moderních podíl povinných a ostatních podání podnikatelských informačních a subjektů vyřízených elektronicky v rámci dotčených

74

zvýšení o 2 % ročně uživatelů IDS nárůst bytové výstavby o 1 % ročně

počet nových pracovních míst o 2 % ročně – EU počet nových podniků o 1 % ročně – EU počet podpořených podniků o 1 % ročně – EU vytvoření portálu do konce roku 2006 – EU nárůst nových projektů o 2 % ročně – EU nárůst projektů řešených společně veřejným a soukromým sektorem o 3 % ročně – EU

nárůst veřejné podpory o 3 % ročně do roku 2010 EU zvýšení veřejných výdajů na VaV- EU, zvýšení počtu patentů v podpořených firmách – EU podíl povinných a ostatních podání podnikatelských subjektů vyřízených elektronicky v rámci dotčených

komunikačních technologií ve styku úřad-podnikatel a podnikatel úřad 2.7 Rozvoj technického zázemí pro rozšíření přístupů obyvatelstva na Internet

institucí územní správy a samosprávy rozšíření elektronického podpisu

institucí územní veřejné správy (státní správy i samosprávy) – nárůst o 5 % ročně – EU

počet kiosků na úřadech veřejné správy pro přístup obyvatelstva na Internet počet obyvatel a podnikatelů využívajících Internet

2.8 Vzdělávání a kursy pro obyvatelstvo zaměřené na efektivní využívání Internetu a moderních prostředků komunikace 2.9 Průběžná analýza motivačních a demotivačních faktorů rozvoje lidských zdrojů 2.10 Optimalizace rozhodování při investování finančních prostředků získaných z dotací EU a SR do oblasti RLZ 2.11 Podpora meziregionální (přeshraniční) spolupráce

dostupnost a počet vzdělávacích kursů pro obyvatelstvo na využívání Internetu a komunikaci IT počet obyvatel JMK ovládající základní počítačové znalosti a Internet

zvýšení informovanosti o dostupnosti internetových míst – EU nárůst počtu kiosků o 2 % ročně do roku 2010 – EU nárůst počtu obyvatel využívajících Internet o 5 % ročně do roku 2010 – EU nárůst počtu kurzů o 1 % ročně – EU nárůst počtu účastníků kursů o 3 % ročně do roku 2010 – EU

monitorovací systém IS mezi úřady práce a profesními organizacemi IS pro rodiče a osoby ovlivňující volbu povolání analýza současného systému hodnocení předložených projektů analýza využívání a možného dalšího rozvoje programu klastrů v JMK

zvyšování počtu úspěšných projektů zvyšování počtu realizovaných klastrů v relevantních OKEČích v JMK

analýza současného institucionálního rámce meziregionální spolupráce

zvyšování počtu realizovaných projektů vytvářejících nové institucionální prvky v meziregionálním spolupráci. počty programů realizovaných s pomocí informačních míst v příhraničních regionech

ROZVOJ POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI

75

3.1 Zvýšení rozsahu a účinnosti opatření aktivní politiky zaměstnanosti

3.2 Modernizace a zvýšení efektivnosti veřejných služeb zaměstnanosti

3.3 Zdokonalení informačního systému pro průběžný monitoring vývoje na regionálním trhu práce 3.4 Rovné příležitosti na trhu práce

podíl úspěšných absolventů aktivních opatření míra účasti nezaměstnaných zájemců o zaměstnání a nezaměstnaností ohrožených v aktivních opatřeních míra účasti dlouhodobě nezaměstnaných v opatření APZ index cílenosti aktivních opatření na znevýhodněné (ženy, zdravotně postižení, mladí lidé, absolventi, atd.) navýšení finančních zdrojů na aktivní politiku zaměstnanosti podíl vyškolených osob poskytujících služby nebo osob podporujících poskytování služeb zaměstnanosti (z toho zvlášť podíl osob poskytujících služby zaměstnanosti v rámci neziskových organizací) počet účastníků tzv. individuálních akčních plánů úspěšnost individuálních akčních plánů

podíl úspěšných absolventů kurzů 70 % - EU míra účasti dlouhodobě nezaměstnaných v opatřeních aktivní politiky pracovního trhu 25 % do roku 2010 – EU navýšení finančních zdrojů z alternativních zdrojů o 20 % do roku 2013 – EU

pravidelné výstupy podle výše uvedených ukazatelů (čtvrtletí, pololetí, rok)

zdokonalení systému do konce roku 2007

počet podpořených osob a institucí počet podpořených pracovních míst zvyšování podpory zaměstnavatelů v penzijních formách pojištění počet míst v zařízeních péče o děti, staré a nemocné členy rodiny podíl dětí 0-3 a 3-6 umístěných v zařízeních péče o děti počet imigrantů s povolením k trvalému pobytu či s pracovním povolením počet podpořených národnostních kultur a spolků a

podíl dětí 0-3 a 3-6 umístěných v zařízeních péče o děti – 33 % dětí ve věku 0-3 a 90 % dětí ve věku 36 do roku 2010 – EU

76

podíl vyškolených osob poskytujících služby nebo osob podporujících poskytování služeb zaměstnanosti

3.5 Odstraňování neopodstatněných rozdílů ve struktuře zaměstnanosti a nezaměstnanosti jednotlivých mikroregionů

3.6 Podpora sociální inkluze v obcích

jejich programy variační rozpětí – míra nezaměstnanosti v regionech JMK počet podpořených programů aktivní politiky ve vybraných mikroregionech počet účastníků programů aktivní politiky ve vybraných mikroregionech index cílenosti programů aktivní politiky na znevýhodněné osoby na trhu práce ve vybraných mikroregionech počet podpořených pracovních míst v soukromém a veřejném sektoru míra přežití nových podniků počet podpořených inkluzívních programů a opatření zaměřených na dlouhodobě nezaměstnané a osoby ohrožené sociálním vyloučením počet účastníků podpořených inkluzívních programů a opatření zaměřených na dlouhodobě nezaměstnané a osoby ohrožené sociálním vyloučením počet podpořených nových pracovních míst pro dlouhodobě nezaměstnané a osoby ohrožené sociálním vyloučením počet a kvalita podpořených vzdělávacích a výcvikových aktivit pro poskytovatele sociálních služeb počet účastníků podpořených vzdělávacích výcvikových aktivit pro poskytovatele sociálních služeb počet subjektů poskytujících sociální služby počet subjektů poskytujících sociální služby se zavedenými standardy kvality sociálních služeb

77

nárůst počtu programů o 1 % ročně - EU nárůst počtu účastníků o 2 % ročně - EU

nárůst počtu programů o 1 % ročně - EU nárůst počtu účastníků o 2 % ročně - EU

Závěr „Hlavní strategické směry a doporučení strategie rozvoje lidských zdrojů JMK“ (dále jen „hlavní směry) tím, že obsahují konkrétní opatření pro realizaci jednotlivých priorit Lisabonské strategie, představují základní materiál, který bude po projednání v Radě pro rozvoj lidských zdrojů JMK tvořit podstatnou část finálního dokumentu. Dá se také reálně předpokládat, že tento postup umožní dokončení projektu do 30.6.2006. Výsledkem práce na hlavních směrech nejsou jenom prezentovaná opatření, ale také poznání, že na krajské úrovni je nutné vybudovat efektivní a permanentně fungující systém pro strategické řízení rozvoje lidských zdrojů podobný systému na úrovni národní. Ten by měl zahrnovat vedle orgánů krajské samosprávy a relevantních odborů krajského úřadu, také instituce státní správy včetně úřadů práce, zástupce obcí, Regionální rozvojovou agenturu, podnikatelské, zaměstnavatelské a profesní organizace, zástupce škol všech stupňů a dalších vzdělávacích institucí, významné regionální podniky a poradenské a konzultační firmy, neziskové nestátní organizace a regionální organizace s evropským zaměřením. Rada pro rozvoj lidských zdrojů v JMK, která je složena ze zástupců krajské samosprávy a sociálních partnerů, by pak – vedle koordinace procesu tvorbou a realizací strategie RLZ kraje - měla garantovat základní rámec sociálního smíru a pomoc při řešení „krizových situací“ v regionu, kterou je např. významný růst nezaměstnanosti nebo naopak kritický nedostatek určitých profesí na regionálním trhu práce. Dá se předpokládat, že výše uvedený systém lze připravit s využitím zkušeností, které doprovází zpracování jednotlivých částí Strategie rozvoje lidských zdrojů JMK a s využitím realizace aktivit, která tvoří součást jednotlivých opatření hlavních směrů. Z tohoto pohledu bude na krajské úrovni nutné provést především následující kroky, které budou ještě zpřesňovány a doplňovány při finálních pracích na konečné podobě strategického dokumentu s využitím připomínek zadavatele a členů řídící skupiny: 1. Usilovat o pružné využívání zdrojů a předností ekonomiky Jihomoravského kraje a všestranně podporovat zvyšování „flexibility“ kapitálu, technologií a samotných lidských zdrojů, podporovat inovace a přizpůsobovat stávající podnikatelské, marketingové a finanční strategie novým příležitostem a změnám podnikatelského prostředí. Cílem by měl být především růst pracovních míst. 2. Prosazovat, aby komplex aktivit souvisejících s přípravou na zaměstnání pružně reagoval na měnící se kritéria a rostoucí nároky na celkovou zaměstnatelnost pracovní síly. K tomu definovat a formovat systém „dalšího vzdělávání“, který se musí stát důležitým nástrojem udržování a obnovování zaměstnatelnosti. 3. Tento „nový přístup ke vzdělávání“ prosazovat s důrazem na celoživotní učení. Přizpůsobovat vzdělávací systémy v kraji potřebám trhu práce v podmínkách „informační společnosti“ a podporovat investice do integrace informačních a komunikačních technologií a do vzdělávání. 4. Mnohem více než dosud usilovat o zvýšení péče o tzv. „špičkové talenty“, kterých je v populaci Jihomoravského kraje zhruba 2-3 %, tedy 20 – 30 tis. K tomu přizpůsobit stávající vzdělávací systém v kraji i příslušné alokační mechanismy. 5. Prosazovat zásadní opatření procesu adaptability, kterými je například geografická mobilita spojená s regionálním trhem práce, ekonomická restrukturalizace a podpora mobility výzkumných pracovníků mezi veřejným a soukromým sektorem.

Jednotlivá opatření zahrnutá do hlavních směrů by měla být postupně rozpracována a časově vymezena s využitím kapacit těch institucí a organizací, která budou po schválení dokumentu odpovědná za jejich realizaci. Pouze tento postup bude zárukou realizace Strategie rozvoje lidských zdrojů v JMK.

79

Přílohy

Příloha č. 1 Porovnání opatření pro oblast rozvoje lidských zdrojů v JMK s požadavky dokumentů EU Jak je uvedeno v kapitole 2. je možné na základě priorit 1.-3. postulovat relevantní opatření, které povedou k jejich naplňování na úrovni JMK. Pro větší přehlednost byla zvolena tabulková metoda, kde je možné v úrovni zvolených priorit identifikovat jednotlivá opatření stanovená pro JMK s cíly, které vytyčuje revidovaná Lisabonská strategie pro EU. Je tak zajištěna kompatibilita mezi úrovní EU, úrovní ČR a regionem.

80

T a b u l k a 1 Lidský kapitál

Strategický směr

Cíle EU vážící se k rozvoji lidských zdrojů

Lidský kapitál Zvýšit investice do lidského kapitálu prostřednictvím lepšího vzdělávání a kvalifikace

(a) (b) (c)

(d) (e)

Zvýšit a zkvalitnit investice do lidského kapitálu, diverzifikovat finanční podíl s ohledem na všechny zúčastněné aktéry. Vytvořit a realizovat účinné a komplexní strategie celoživotního učení: usnadnit vstup do všech forem a stupňů vzdělávání; snížit podíl lidí předčasně opouštějících vzdělávací systém; zajistit všem přístup ke vzdělávacím a výcvikovým aktivitám, s důrazem na přístup znevýhodněných (hlavně nízkokvalifikovaní a starší pracovníci a uchazeči o zaměstnání); zvyšování rozmanitosti nabídky a kvality vzdělávacích programů; odstranit překážky týkající se uznávání a transparentnosti kvalifikací a schopností. Reformovat systémy vzdělávání a odborné přípravy, zkvalitnit je a zefektivnit. Zvyšovat a zefektivňovat investice do výzkumu a vývoje, inovací a vzdělávání, zlepšovat vztahy mezi veřejným výzkumem a soukromým sektorem (např. inovační střediska).

Cíle a priority vážící se k rozvoji lidských zdrojů akcentované v Jihomoravském kraji Vytvořit a realizovat koncepci celoživotního učení, zvyšovat podíl osob zapojených v systému celoživotního učení. Zvyšovat rozsah investic do lidského kapitálu jak na úrovni státu (resp. programů veřejné politiky), tak na úrovni zaměstnavatelů i zaměstnanců (příp. nezaměstnaných).* Rozšiřovat nabídku a zkvalitňovat vzdělávací a výcvikové programy pro znevýhodněné skupiny osob na trhu práce (zejména pro osoby s nízkou kvalifikací).* Zajistit přístup ke vzdělávání (zejména terciérnímu) většímu počtu osob.* Pokračovat v zefektivňování činností vzdělávacího systému (zejména v přizpůsobování vzdělávací soustavy potřebám a požadavkům regionálního trhu práce – inovační potenciál JMK). Podporovat zvyšování a zefektivňování investic do vědy a výzkumu.* Odstranit překážky týkající se uznávání a transparentnosti kvalifikací a schopností v národním i evropském měřítku (vytvořit systém certifikace vzdělávacích programů akceptovatelný všemi aktéry pracovního trhu).* * Tyto priority jsou relevantní rovněž pro celostátní úroveň

81

T a b u l k a 2 Adaptabilita a konkurenceschopnost Strategický směr

Adaptabilita a konkurence schopnost Zvýšit adaptabilitu pracovníků a podniků a pružnost trhů práce


(a)

(b)

(a) (b) (c)

(a) (b)

Cíle a priority vážící se k rozvoji lidských zdrojů akcentované v Jihomoravském kraji

Podporovat kombinaci Zjednodušit podmínky pro flexibility a jistoty pracovních podnikání. míst (tzv. flexicurity): Podporovat přechody mezi zvyšovat adaptabilitu podniků jednotlivými profesními statusy (spojena zejména s měnícími se (včetně vzdělávání).* osobními preferencemi Podporovat inovační formy zaměstnanců, změnou poptávky po organizace práce v JMK kvalitních pracovních místech, (formou vzdělávacích aktivit, změnou demografické struktury rekvalifikace ad.). populace, změnou role současné Podporovat ekonomickou rodiny ad.); restrukturalizaci JMK zvyšovat adaptabilitu zaměstnanců s důrazem na omezení (spojeno s větší různorodostí práce sociálních nákladů. a častými tranzicemi mezi Aplikovat rozhodný postup zaměstnaností, nezaměstnaností, v otázce transformace ekonomickou neaktivitou ad.). neregistrované práce na řádné Předcházet segmentaci trhu zaměstnání.* práce a podporovat inovativní Podporovat geografickou formy organizace práce mobilitu v JMK. (diverzita smluvních ujednání, Akcentovat roli zaměstnavatelů flexibilní pracovní doba). jako sociálních partnerů.* Optimalizovat náklady práce Podporovat ekonomické tak, aby příznivě ovlivňovaly subjekty v JMK aktivní na zaměstnanost: poptávkové straně trhu práce. snižovat nemzdové náklady práce; Podporovat zjednodušení a přezkoumat daňové zatížení; zefektivnění komunikace a podporovat právní rámec pro spolupráce mezi ekonomickými jednání o mzdě. subjekty, institucemi veřejné Transformovat nehlášenou správy a institucemi vědy a práci na řádné zaměstnání, výzkumu v JMK. bojovat s šedou ekonomikou. Přezkoumat úroveň flexibility Podporovat geografickou aktivní politiky mobilitu ekonomických zaměstnanosti.* subjektů. Monitorovat a přijmout Podporovat progresivní případná opatření v oblasti hospodářské sektory: nemzdových nákladů práce a poskytovat informace o dotačních jejich dopadů na pracovní místa programech (7. rámcový výzkumný v JMK. program, inovační střediska); podporovat malé a střední podnikání (poradenství, finanční záruky, informace). Podporovat princip partnerství mezi ekonomickými subjekty, institucemi veřejné správy a institucemi vědy a výzkumu (zefektivnění a zjednodušení komunikace a vzájemné spolupráce).  Tyto priority jsou relevantní rovněž pro celostátní úroveň

82

T a b u l k a 3 Zaměstnanost Strategický směr


Zaměstnanost Přilákat více lidí do zaměstnání, udržet je zde a modernizovat systémy sociální ochrany (a) (b)

(a)

(b)

(c)

(a)

(b) (c)

(d)

Provádět politiky zaměstnanosti, jejichž cílem je dosažení plné zaměstnanosti, zlepšování kvality a produktivity práce a posilování sociální a územní soudržnosti. cíleně zvyšovat zaměstnanost až na 70% v roce 2010 (resp. 60% u žen a 50% u osob ve věku 55-64 let); snižovat míry nezaměstnanosti a ekonomické neaktivity. Podporovat celoživotní přístup k práci: podporovat rovné šance v přístupu na pracovní trh, odstraňovat rozdíly v zaměstnanosti a nezaměstnanosti mužů a žen, starších a mladších pracovníků; usnadnit vstup, návrat či setrvání na pracovním trhu prostřednictvím opatření v oblasti harmonizace rodiny a zaměstnání, moderních penzijních systémů a systémů zdravotní péče, strategií aktivního stárnutí; zvyšovat kvalitu práce spojenou nejen s pracovními a finančními podmínkami, ale také s možnostmi přístupu k celoživotnímu učení a s perspektivou profesního postupu. Podporovat začleňování uchazečů o zaměstnání a znevýhodněných na trh práce: pomáhat při aktivním hledání práce (včasná identifikace potřeb, pomoc a vedení při hledání práce, individuální akční plány; zpřístupnit odbornou přípravu a jiná opatření aktivní politiky trhu práce; zajistit, aby se lidem vyplatilo pracovat, potírat nezaměstnanost, chudobu a neaktivitu (revize daňových a dávkových systémů); bojovat s diskriminací znevýhodněných osob na trhu práce. „Zasíťovat“ celoevropský trh práce, posílit jeho infrastrukturu a tím podporovat mobilitu lidí; modernizovat a posilovat

83

Cíle a priority vážící se k rozvoji lidských zdrojů akcentované v Jihomoravském kraji Zvýšit míru zaměstnanosti obyvatelstva s důrazem na její růst v souboru žen a osob ve věku 55-64 let.* Zvyšovat průměrný věk odchodu do důchodu (až k hranici 65 let v roce 2010) a návazně realizovat strategie aktivního stárnutí.* Zefektivnit proces zprostředkování zaměstnání pro nezaměstnané a neaktivní osoby v JMK. Odstraňovat veškeré formy diskriminace na trhu práce, lépe cílit opatření a programy politiky pracovního trhu ke znevýhodněným skupinám v JMK. Podporovat společné úsilí zainteresovaných aktérů k prosazení navýšení finančních prostředků i personálních kapacit služeb zaměstnanosti, koordinovat úsilí k maximálnímu využití zdrojů z prostředků evropských strukturálních fondů v JMK. Zajistit rovnost žen a mužů na pracovním trhu, podporovat opatření směřující k harmonizaci rodinného a pracovního života.* Odstraňovat neodůvodnitelné rozdíly na trhu práce v jednotlivých regionech kraje v JMK. Rozvíjet infrastrukturu pracovního trhu (zejména ve vazbě na evropský pracovní trh) a podporovat spolupráci regionálních aktérů (větší koordinace aktivit na úrovni kraje) v JMK.

instituce trhu práce (dbát na materiální i personální zabezpečení služeb zaměstnanosti). Pravidelně monitorovat a vyhodnocovat situaci na trhu práce. * Tyto priority jsou relevantní rovněž pro celostátní úroveň

84

Příloha č. 2 Vybrané ukazatele z Národního programu reforem ČR (aplikace revidované Lisabonské strategie do národních podmínek) relevantních pro oblast rozvoje lidských zdrojů Relevantním dokumentem, který je klíčový pro postulování základních měřitelných cílů je Národní program reforem České Republiky. Tento program je postaven na závěrech přijatých v aktuálních strategických dokumentech EU (Integrované hlavní směry pro růst a zaměstnanost 2005 – 2008 ad.) a v souladu s nimi určuje tři hlavní oblasti incidence zamýšlených reforem – makroekonomická politika, mikroekonomická politika a politika zaměstnanosti. V souladu s požadavkem Evropské Komise se Národní program reforem věnuje opatřením, která budou realizována v následujících 3 letech. Při výběru priorit Národního programu reforem byl především kladen důraz na jejich realizovatelnost v daném období, na stanovené výdajové rámce rozpočtu ČR a vyhodnotitelnost a vzájemný synergický efekt jednotlivých opatření. Zde je nutné zdůraznit především nutnost efektivního monitoringu dosažených cílů, což je teze postulovaná ve všech dokumentech, které hodnotí a revidují Lisabonskou strategii. Tímto paradigmatem je nutné nazírat i níže uvedené kvantifikované cíle a ukazatele, tj. nejenom jich co nejefektivněji dosahovat, ale používat i odpovídající zpětnou vazbu a průběžně postupy optimalizovat. Vzhledem k velkému rozsahu zamýšlených politik na úrovni České Republiky, tak jak jsou stanoveny v Národním programu reforem ČR, jsou níže stanovené cíle stanoveny pro region JMK, kdy tyto mohou být na této úrovni efektivně ovlivňovány.

Problém míry zaměstnanosti obyvatelstva Nejdůležitějším kritériem Lisabonské strategie i nově přijatých dokumentů (ať už na úrovni EU či ČR) je tzv. „míra zaměstnanosti obyvatelstva“, což je – dle metodiky Eurostatu podíl zaměstnaných na celkovém počtu obyvatel ve věkové skupině 15 – 64 let. Podle závěrů Lisabonské konference z roku 2000 se má míra zaměstnanosti v členských zemích Unie postupně zvyšovat tak, aby v roce 2005 bylo dosaženo podílu 67 % a v roce 2010 70 %. V souboru žen má příslušný podíl činit 57 % v roce 2005 a 60 % a v roce 2010, zatímco v souboru osob v předdůchodovém věku má být dosaženo 50-ti % v cílovém roce 2010. Tabulka 1 Míra zaměstnanosti obyvatelstva v členských zemích EU (v %) muži ženy 67 57 2005 70 60 2010 Pokud by v podmínkách Jihomoravského kraje mělo být kritérium „celkové míry zaměstnanosti“ do konce roku 2010 naplněno, z celkového počtu obyvatel kraje by přibližně 555,5 tis. osob mělo být zaměstnáno. Současný stav je ale podstatně nižší. Dle ČSÚ dosáhl v roce 2004 průměrný počet zaměstnaných pouze hodnoty 509,1 tis. osob. Znamená to, že v kraji chybí zřídit 46,4 tis. pracovních míst, což ovšem představuje nárůst o celých 9 % oproti dnešnímu stavu. Aby tohoto „Lisabonského kritéria“ mohlo být v kraji dosaženo, muselo by národní hospodářství růst tempem, který by umožňoval každoročně navyšovat

85

celokrajský počet pracovních míst o téměř 1,5 %, což – při spojitém vývoji a vzato aritmeticky – představuje 7 – 8 tis. pracovních míst ročně. Jednalo by se ovšem o zásadní změnu v dosavadním vývoji počtu pracovních příležitostí v kraji. V posledních třech letech (2002 – 2004) totiž počet pracovních míst v kraji stagnuje, ovšem v předchozích 10-ti letech v kraji ročně zaniklo v průměru vždy zhruba 2,5 tis. pracovních míst. Ani z hlediska mezikrajského srovnávání předchozí vývoj v kraji nelze označit za pozitivní. V průběhu let 1993 – 2004 míra zaměstnanosti obyvatelstva poklesla o 5,3 procentního bodu, což mezi 14-ti kraji ČR je pátá nejhorší hodnota (po kraji Ústeckém, Olomouckém, Moravskoslezském a Karlovarském). Pro porovnání: celková míra zaměstnanosti v ČR ve stejném období klesla z 69,0 % na 64,2 %, tedy „pouze“ o 4,8 procentního bodu. Je naprosto nepravděpodobné, že by se ekonomika kraje mohla v nejbližších 5 – 6 letech vyvíjet natolik dynamicky, aby vyžadovala tak vysoký růst počtu nových pracovních příležitostí. Lze to odvozovat nejen ze stávající dynamiky vývoje – přestože ekonomika státu i kraje v posledních přibližně 4 letech roste, počet pracovních míst v ekonomice se nezvyšuje. Proti jejich růstu totiž působí technologický rozvoj (tzv. „substituce práce kapitálem“), v jehož důsledku podniky produkují více s menším počtem pracovníků. Vyšší nárůst počtu pracovních míst v národním hospodářství tak může v našich podmínkách vyvolat až masivní hospodářský růst. Ve smyslu Lisabonských kritérií by míra zaměstnanosti žen měla v cílovém roce 2010 dosáhnout 60-ti %. V podmínkách kraje by to znamenalo vytvořit pro ně dalších téměř 17 tis. pracovních míst. Také tento úkol je v Jihomoravském kraji – ostatně jako v celé ČR a ve většině zemí EU – fakticky nesplnitelný. V předchozím období totiž v hospodářské struktuře kraje pracovních míst pro ženy výrazně ubylo. V letech 1993 – 2004 se jejich počet snížil o více než 10 tisíc na současných 220,9 tis. (průměrný stav za rok 2004). Z hlediska mezikrajského srovnání se ovšem míra zaměstnanosti žen v kraji vyvíjela příznivěji, než celková míra zaměstnanosti. Po roce 1993 se snížila o 4,5 procentního bodu, což odpovídá celostátnímu poklesu (o 4,4 procentního bodu). V tomto směru horší vývoj než v Jihomoravském kraji byl zaznamenán v sedmi ze čtrnácti krajů v ČR. Třetím ukazatelem míry zaměstnanosti, který je v rámci Lisabonské strategie řešen, je hodnota míry zaměstnanosti v kategorii „starších pracovníků“ (ve věku 55 – 64 let). V rámci tzv. „procesu aktivního stárnutí“ (pátý „hlavní směr zaměstnanosti“) by se měl jejich počet v zemích EU intenzivně zvyšovat tak, aby v roce 2010 bylo v této věkové kategorii zaměstnáno 50 % osob. V roce 2004 ale v Jihomoravském kraji pracovalo pouze 40,1 % osob v této věkové kategorii. Z celkového počtu 80,2 tis. obyvatel kraje ve věku 55 – 59 let pracovalo 44,7 tis., to je 55,7 %, zatímco z 63,9 tis. obyvatel kraje ve věku 60 – 64 let bylo zaměstnáno 12,7 tis., tedy pouze 20,2 %. Po dosažení 60-ti let věku je tedy patrný prudký pokles úrovně ekonomické aktivity obyvatelstva. U obou těchto věkových skupin je krajská míra zaměstnanosti nižší než míra celostátní.

86

Tabulka 2 Míra zaměstnanosti v kategorii „starších pracovníků“ v r.2004 v JMK Věk Počet v tis. Počet v % 55 - 59 44,7 55,7 60 - 64 12,7 20,2 Dosažení standardu požadovaného pro rok 2010 by znamenalo nutnost vytvořit v průběhu nejbližších šesti let v kraji pro tuto věkovou skupinu přes 14 tis. nových pracovních míst, což ovšem představuje celou čtvrtinu dnešního stavu. Ani tento úkon nelze považovat za reálný, naopak ze všech „Lisabonských kritérií“, vztažených k parametru „míra zaměstnanosti“, je v podmínkách Jihomoravského kraje a celé České republiky nejobtížněji splnitelný. Závěrem je možno problém míry zaměstnanosti obyvatelstva v Jihomoravském kraji charakterizovat takto: pro dosažení cílů stanovených „Lisabonskými kritérii“ by v kraji mělo v průběhu nejbližších šesti let vzniknout 46,4 tis. pracovních míst, z toho 29,5 tis. - což je téměř dvě třetiny z úhrnného počtu – by mělo být pro ženy a 16,9 tis. pro muže. Z tohoto celkového počtu nově vzniklých pracovních míst by 14,2 tis. (to je 30 %) měli obsadit pracovníci starší 55-ti let. Prakticky veškerá nová pracovní místa by měla být vhodná pro pracovníky kvalifikované.

Prodlužování průměrného věku odchodu do důchodu V roce 2000 činil průměrný věk odchodu pracovní síly do starobního důchodu v Evropské unii 59,9 let. Nové dokumenty revidující Lisabonskou strategii - v rámci strategického „hlavního směru zaměstnanosti“ (Zjišťování nabídky pracovních sil a podpora aktivního stárnutí) - určují za cíl zvýšit tento věk o pět let, a to v desetiletém období 2000 – 2010 (cílová hodnota je tedy až hranice 65 let). Tempo prodlužování věku odchodu do důchodu má tedy být mimořádně dynamické. Aktuální věk odchodu do důchodu v ČR dosahuje dle údajů Eurostatu 60,3 roků a mezi 25-ti členy EU je nyní osmý nejnižší. Provést vyčíslení vlivu prodlužování „délky zaměstnání“ na růst celkové míry obyvatelstva není snadné. Jak již bylo uvedeno, ze statistických údajů za rok 2004 vyplývá, že míra zaměstnanosti obyvatel ve věku 55 – 59 let dosahuje v Jihomoravském kraji hodnoty 44,7 %, ovšem míra zaměstnanosti obyvatel v následující věkové kohortě (60 – 64 let) je již téměř třikrát nižší (pouze 20,2 %). Je tedy zřejmé, že posunutí hranice odchodu do důchodu nutně výrazným způsobem zvýší počet osob ekonomicky aktivních, a to v obou věkových kategoriích, především ale ve skupině osob ve věku 60 – 64 let. Lze odhadovat, že při naplnění tohoto Lisabonského kritéria by se jejich počet v národním hospodářství kraje mohl zvýšit přibližně o 15 tis. osob. Nelze očekávat, že by tento úkol mohl být v Jihomoravském kraji – stejně jako v celé ČR a také ve většině států Unie – v tomto horizontu splněn. Přestože průměrný věk při odchodu do starobního důchodu je i v ČR již několik let prodlužován, tempo tohoto zvyšování je poměrně nízké. Ve vládou schválené koncepci se například stále předpokládá, že v roce 2013 bude u nás dosahovat věk při odchodu do důchodu v průměru „pouze“ 63 let. Při dynamičtějším zvyšování tohoto věku by ovšem reálně hrozilo nebezpečí, že tento přírůstek počtu pracovní síly, který by rostoucí ekonomika výhodně využila ke zvyšování produkce, může naopak být v podmínkách ekonomiky, která stále ještě nevyžaduje novou pracovní sílu, prostředkem k dalšímu významnému růstu nezaměstnanosti, a tedy k oslabení realizovaného hospodářského růstu.

87

Rozvoj systému celoživotního učení Také plnění úkolů stanovených v rámci třetího strategického směru Integrovaných hlavních směrů pro růst a zaměstnanost (2005 – 2008), tj. Zvýšení investic do lidského kapitálu prostřednictvím lepšího vzdělávání a kvalifikace bude v Jihomoravském kraji doprovázeno značnými problémy, a to zejména v oblasti naplňování účasti na celoživotním vzdělávání. Evropské směrnice požadují, aby počínaje rokem 2010 bylo do systému celoživotního učení zařazováno každoročně alespoň 12,5 % populace ve věku 25 – 64 let. Za rok 2004 přitom bylo v rámci celé ČR dosaženo hodnoty pouze 5,7 % a jen v sedmi dalších státech Unie byl tento podíl ještě nižší než u nás (Španělsko, Portugalsko, Řecko, Maďarsko, Malta, Polsko a Slovensko). Stejně jako ve většině států Unie (s výjimkou Belgie, Německa, Lucemburska a Malty) je i u nás míra zapojení žen do tohoto systému vyšší, než míra zapojení mužů. Až v posledních několika letech jsou údaje o systému celoživotního vzdělávání zjišťovány Eurostatem i na úrovni regionů NUTS 2 (údaje za regiony NUTS 3, tedy na úrovni našich krajů, k dispozici ale nejsou). Podle zmíněného zdroje bylo v roce 2004 na území regionu NUTS 2 Jihovýchod do systému celoživotního vzdělávání (tedy vzdělávání a školení, které v běžném roce trvá alespoň čtyři týdny), zapojeno celkem 59,6 tis. osob, což v relativním vyjádření znamená 6,4 % z počtu osob ve věku 25 – 64 let. Přestože se jedná pouze o poloviční hodnotu vzhledem k normě vytyčené v rámci Lisabonské strategie pro členské země EU pro rok 2010, v národním měřítku se jedná o úroveň poměrně vysokou. Z osmi regionů NUTS 2 v ČR pouze Praha vykázala za rok 2004 hodnotu vyšší (11,2 %). Všechny ostatní oblasti státu za regionem NUTS 2 Jihovýchod výrazně zaostávají – např. třetí v pořadí NUTS 2 Severovýchod vykazuje hodnotu již jen 5,0 % (!). Zatímco na celkovém počtu obyvatel ČR ve věku 25 – 64 let (což je základ k němuž se údaje o celoživotním vzdělávání vztahují) se region NUTS 2 Jihovýchod podílel 15,8 %, jeho podíl na celostátním počtu osob, které byly do systému celoživotního vzdělávání v roce 2004 zapojeny, dosahuje 17,7 %. Lze se navíc domnívat, že v rámci regionu NUTS 2 Jihovýchod vykazuje Jihomoravský kraj celkově lepší výsledky, než kraj Vysočina. Přesto je ale možno odhadovat, že pro splnění cílů Lisabonské strategie by bylo třeba v průběhu nejbližších šesti let zvýšit v Jihomoravském kraji podíl osob zapojených do systému celoživotního vzdělávání o přibližně 30 – 40 % oproti dnešnímu stavu.

Rozvoj sekundárního a terciárního vzdělání Splnění úkolu uvedeného ve třetím hlavním směru zaměstnanosti podle Národního programu reforem ČR (alespoň 85 % osob ve věku 22 let by v EU mělo mít v roce 2010 dokončené vyšší středoškolské vzdělání) nebude v podmínkách Jihomoravského kraje činit žádné potíže. Zmíněné kritérium je u nás (dle odhadu jako v jednom z pouhých tří států Unie) totiž plněno již nyní. Přesnou hodnotu ale nelze určit, neboť nejsou k dispozici data o struktuře vzdělání osob ve věku 22 let a to ani na krajské, ani na celostátní a ani na celounijní úrovni. Nicméně vzhledem ke skutečnosti, že v Jihomoravském kraji ze zaměstnané pracovní síly pouze 6 % osob má nižší než středoškolské vzdělání (včetně stupně vyučen), je možno konstatovat, že pro zajištění plnění tohoto Lisabonského kritéria není v podmínkách kraje třeba přijímat žádná speciální opatření. Stávající stav je dostatečný již nyní a vzhledem k zavedenému systému školní přípravy zhoršení této situace v dalším období prakticky ani nepřipadá v úvahu. Velkým problémem Jihomoravského kraje – stejně jako celé ČR – je ale nadále výrazný nedostatek odborníků s terciárním stupněm vzdělání v národním hospodářství.

88

Opatření na trhu práce Národní program reforem ČR, jak již bylo řečeno výše se věnuje širokému spektru různých politik, kdy cíle na úrovni JMK není možné kvantifikovat. K některým důležitým relevantním bodům pro oblast rozvoje lidských zdrojů by bylo nicméně vhodné podat alespoň stručný komentář, kdy tyto body budou rozvinuty dalších částech tohoto materiálu. Pro zjednodušení je možné pracovat s původní diferenciací tak jak je uvedena v Lisabonské strategii. V červenci 2004 schválila vláda České republiky Národní akční plán zaměstnanosti na léta 2004 – 2006. Jeho základním cílem je podpořit celkový růst zaměstnanosti v ČR. Zmíněný Národní akční plán obsahuje řadu konkrétních opatření v působnosti jednotlivých resortů a sociálních partnerů sdružených v Radě hospodářské a sociální dohody, které by měly přispět ke snížení nezaměstnanosti, respektive ke zvýšení zaměstnanosti v České republice. Mezi velmi důležitá opatření v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí patří například i nové nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, které ve smyslu zákona o zaměstnanosti v ČR platí od října 2004. Již počátkem roku 2004 zahájilo Ministerstvo práce a sociálních věci ČR – právě jako reakci na první „hlavní směr zaměstnanosti“ - na všech úřadech práce realizaci speciálního programu prevence před dlouhodobou nezaměstnaností. Tento program je určen všem uchazečům o zaměstnání do 25 let věku a do 6 měsíců jejich evidence. Jeho cílem je – v souladu s principy obsaženými v Evropské strategii zaměstnanosti - nabídnout těmto nezaměstnaným buď pracovní místo nebo zvýšit jejich celkovou zaměstnatelnost formou poradenské aktivity, školení, rekvalifikace, odborné praxe nebo formou jiného opatření. Podle Národního akčního plánu zaměstnanosti by od 1.1.2007 měl být na všech úřadech práce v ČR realizován další speciální program, tentokrát určený uchazečům nad 25 let a do 12 měsíců evidence. Do konce roku 2006 by se rovněž měla výrazně zvýšit možnost pracovního uplatnění pro rizikové skupiny dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů o zaměstnání. V roce 2006 by poradenské aktivity, školení a rekvalifikace mělo absolvovat až 20 % dlouhodobě nezaměstnaných, evidovaných na úřadech práce. Důležitou součástí Národního akčního plánu zaměstnanosti je i podpora procesu celoživotního vzdělávání a podpora snahy o zajišťování souladu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce. Již řadu let je ministerstvem práce a sociálních věcí ČR prosazována snaha o zajištění rovnosti mužů a žen na trhu práce a prosazována zásada netolerovat ani náznak diskriminačního jednání s jakoukoliv skupinou v procesu zprostředkování zaměstnání. V tomto ohledu je národní legislativa v oblasti pracovního práva a zákon o zaměstnanosti včetně navazujících právních předpisů již zcela v souladu s požadavky kladenými na tuto oblast Evropskou strategií zaměstnanosti. Do konce roku 2006 by měl být v rámci Národního akčního plánu zaměstnanosti výrazně podpořen i rozvoj malého a středního podnikání. Návazně na doporučení Evropské strategie zaměstnanosti by mělo dojít k výraznému zjednodušení a snížení „administrativní a regulační zátěže“ pro začínající podniky a pro malé a střední podniky, rovněž jednodušší by mělo být i přijímání nových zaměstnanců. Je deklarováno, že začínající firmy by měly mít i snadnější přístup ke kapitálu. Rozvoj malého a středního podnikání v oblasti konkurenceschopnosti je již nyní podporován i finančními zdroji Evropské unie, především z prostředků Evropského sociálního fondu. Zájemcům o podnikání mají dle Národního akčního plánu zaměstnanosti sloužit nové aktivity Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, které společně s MPSV ČR a

89

Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR bude více než dosud podporovat vzdělávání, odborný výcvik a odbornou praxi v oblasti podnikatelských a manažerských dovedností.

90

Příloha č. 3 Finanční rámce Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje Finanční rámec se zabývá širšími finančními souvislostmi Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje6. S přihlédnutím k definičnímu charakteru strategie jako dlouhodobého nástroje řízení, nelze generovat konkrétní údaje, ale spíše vymezit potenciální zdroje pro realizaci cílů a opatření SRLZ JMK. V tomto smyslu dále naznačené disponibilní objemy finančních prostředků mají orientační hodnotu7. Východiska pro finanční rámec SRLZ – analýza financování v uplynulém období Základním východiskem pro zpracování finančního rámce SRLZ JMK je analýza finančních možností vyplývající z fiskální kapacity Jihomoravského kraje (rozpočet kraje, rozpočtový výhled), posouzení možností čerpání z evropských zdrojů a využití dalších veřejných zdrojů (státní rozpočet, státní fondy, rozpočty obcí a dobrovolných svazků obcí v JMK) a též případných soukromých zdrojů. Vzhledem k omezenosti tuzemských regionálních prostředků pro realizaci cílů SRLZ JMK, významným zdrojem, v následujícím programovém období EU 2017 – 2013, mohou být právě finanční zdroje Evropské unie. Jejich získání je však podmíněno přípravou kvalitních projektů a schopnosti spolufinancování ze strany předkladatelů projektů. Z tohoto pohledu důležitým faktorem jsou reálné absorpční schopnosti regionu, a to nejenom z hlediska finančního, ale též z aspektu koncipace a následné realizace projektů investičního i neinvestičního charakteru. Tato skutečnost je podmíněna nejen úrovní managementu Jihomoravského kraje na všech úrovních veřejné správy, managementu neziskových organizací i podnikatelského sektoru, ale také objektivními územními, lidskými, věcnými a technologickými faktory. Tabulka 1: Výdaje rozpočtu Jihomoravského kraje v letech 2003 – 2005 na lidské zdroje 2003 2004 2005 Objem Podíl na Objem Podíl na Objem Podíl na v mil. Kč celkových v mil. Kč celkových v mil. Kč celkových výdajích výdajích výdajích Lidské zdroje 9043 89,4 % 9698 85,9 % 9998 79,3 % Celkem výdaje 10113 100 % 11293 100 % 12613 100 % Pramen: Závěrečné účty JMK za roky 2003 a 2004, předběžné vyhodnocení rozpočtu JMK za rok 2005, ekonomický odbor KÚ JMK.

Pro anticipaci fiskální kapacity Jihomoravského kraje (krajský rozpočet) v příštích letech může mít relevantní význam analýza finanční situace JMK v minulém období. Pokud se podíváme na výdajovou stránku rozpočtu Jihomoravského kraje, můžeme konstatovat, že do oblasti lidských zdrojů byla předurčena největší část rozpočtu. V roce 2003 přes 9 mld. Kč,

6

Financování Krátkodobého realizačního plánu SRLZ JMK 2006-2008 je řešeno samostatnou přílohou (Finanční tabulka) v daném dokumentu. 7 Zpracováno na základě Strategie rozvoje Jihomoravského kraje, část Finanční rámec, duben 2006.

91

v roce 2005 téměř 10 mld. Kč (viz tabulka 1). Uvedené údaje ovšem vyplývají ze skutečnosti, že segment školství, který byl převeden na kraje, tvoří hlavní odvětví veřejného sektoru kraje. Druhým pilířem pro možnou predikce disponibilních zdrojů je analýza dosavadních zkušeností z využívání evropských zdrojů. V programovém období 2004 – 2006 je realizováno 48 projektů s celkovými náklady 1845 mil. Kč. Máme-li vyhodnotit úspěšnost projektů v oblasti lidských zdrojů musíme přistoupit na určité zjednodušení a považovat za ekvivalent sledované kategorie okruh „Obyvatelstvo a trh práce“ (viz tabulka 2). V daném okruhu bylo uskutečněno 12 projektů s náklady 273 mil. Kč. Z této části tvořily finanční prostředky EU 215 mil. Kč a finanční zdroje JMK 16 mil. Kč. Řada projektů se nachází v realizační fázi a bude trvat až do roku 2008. Tato skutečnost může vést k tomu, že finalizace těchto projektů může zatížit rozpočet v nejbližších letech, což může omezit generaci nových rozvojových projektů. Tabulka 2: Projekty EU v okruhu obyvatelstvo a trh práce v období 2004 - 2006 Počet projektů Náklady Finanční zdroje Finanční zdroje v mil. Kč EU (mil. Kč) JMK (mil. Kč) Obyvatelstvo a 12 273 215 16 trh práce Celkem 48 1845 984 494 Pramen: Přehled projektů podporovaných z fondů EU 2004 – 2006, stav k 31.10.2005, ORR KÚ JMK.

Jiný pohled na oblast využití finančních prostředků v segmentů lidských zdrojů může vycházet z členění projektů podle operačních programů uskutečněných v JMK v témže období. V operačním programu rozvoj lidských zdrojů bylo realizováno 7 projektů s náklady 160 mil. Kč. (viz tabulka 3). Finanční zdroje z EU činily 101 mil. Kč a spolufinancování z finančních zdrojů JMK 8 mil. Kč. Vzhledem k tomu, že mnohé projekty v oblasti lidských zdrojů byly naplněny přes jiné operační programy nebo dokončující předvstupní fondy, resp. iniciativy EU, je nutné považovat pohled na OP RLZ jen za doplňující či ilustrační. Tabulka 3: Členění projektů spolufinancovaných z EU podle operačních programů v období 2004-2006 Finanční zdroje Finanční zdroje OP, Počet projektů Celkové iniciativa EU náklady EU (mil. Kč) JMK (mil. Kč) (mil. Kč) SROP 26 1311 785 213 OP I 1 243 0 243 OP RLZ 7 160 101 8 INTERREG 10 27 20 5 PHARE 2003 4 105 79 26 Celkem 48 1845 984 494 Pramen: Přehled projektů podporovaných z fondů EU 2004 – 2006, stav k 31.10.2005, ORR KÚ JMK.

Hodnotíme-li financování projektů z aspektu vícezdrojového financování, můžeme konstatovat, že zdrojové zabezpečení realizovaných projektů (viz tabulka 4) je následující. Při financování projektů v oblasti obyvatelstva a trhu práce činil podíl prostředků z EU 78,4 %, státní zdroje činily 15,5 %, krajské 5,9 % a podíl zdrojů municipálních a soukromých byl minimální.

92

Tabulka 4: Projekty EU v okruhu obyvatelstvo a trh práce v období 2004 – 2006 – zdroje financování – relativní vyjádření Počet Celkové Zdroje Státní Krajské Obecní Soukromé projektů náklady EU zdroje zdroje zdroje zdroje (mil. (v %) (v %) (v %) (v %) (v %) Kč) Obyvatelstvo a 12 273 78,4 15,5 5,9 0 0,2 trh práce Celkem 48 1845 53,4 9,9 26,8 0,2 9,7 Pramen: Přehled projektů podporovaných z fondů EU 2004 – 2006, stav k 31.10.2005, ORR KÚ JMK.

Při obdobném rozboru operačních programů (viz tabulka 5) dojdeme k závěru, že v OP RLZ je hrazeno 63,5 % z nákladů ze strukturálních fondů EU, 31,8 % ze státního rozpočtu a 4,7 % z prostředků kraje. Podíl municipálních a soukromých zdrojů v OP RLZ je nulový, což je zřejmě způsobeno absencí uvedených projektů v hodnoceném souboru projektů. Tabulka 5: Projekty realizované v období 2004-2006 dle operačních programů – zdroje financování – relativní vyjádření OP, Počet Celkové Zdroje Státní Krajské Obecní Soukromé zdroje iniciativa EU projektů náklady EU zdroje zdroje zdroje (mil. (v %) (v %) (v %) (v %) (v %) Kč) SROP 26 1311 59,8 10,0 16,2 0,3 13,6 OP I 1 243 0 0 100 0 0 OP RLZ 7 160 63,5 31,8 4,7 0 0 INTERREG 10 27 75,0 4,5 20,5 0 0 PHARE 2003 4 105 75,1 0 24,7 0 0,2 Celkem 48 1845 53,4 9,9 26,8 0,2 9,7 Pramen: Přehled projektů podporovaných z fondů EU 2004 – 2006, stav k 31.10.2005, ORR KÚ JMK.

Důležitou informací je rovněž údaj o podílu JMK ve Společném regionálním operačním programu. Na základě odhadů lze konstatovat, že Jihomoravský kraj získal přibližně 10 % z celorepublikové alokace z tohoto programu v roce 2004 – 20068. Při predikci na nové programové období 2007 – 2013 je vhodné přihlédnout k výše uvedeným zkušenostem z minulého období. Finanční zdroje v novém programovém období 2007-2013 Finanční prostředky, které bude kraj využívat při realizaci Strategie rozvoje lidských zdrojů v období 2007-2013, lze z hlediska jejich odhadu rozčlenit na dvě kategorie. Za prvé, národní zdroje, které lze predikovat na relativně krátkou dobu vymezenou rozpočtovými výhledy. Za druhé, na evropské zdroje, které vzhledem na sedmiletý plánovací rámec EU budou známy. Nicméně přesně budou definovány celkové objemy uvedených zdrojů vyčleněné do jednotlivých operačních programů. Konkrétní předvídatelnost evropských zdrojů plynoucích do Jihomoravského kraje je však limitována z důvodu závislosti alokací na připravených a schválených projektech.

8

Viz Strategie rozvoje Jihomoravského kraje- část Finanční rámec, duben 2006.

93

Od reálného vzniku krajského finančního systému v roce 2001 se postupně navyšovaly příjmy krajských rozpočtů v kontextu s přechodem kompetencí ze státu (ministerstev) na krajskou samosprávu. Nicméně ke stabilizaci krajských rozpočtů dochází až v roce 2005, kdy byl zvýšen podíl krajů na rozpočtovém určení daní. Přesto ve srovnání s obecní samosprávou je ještě větší část krajských rozpočtů financováno prostřednictvím dotačních titulů. V roce 2005 činily příjmy rozpočtu Jihomoravského kraje cca 12,6 mld. Kč a v tomto roce jsou plánovány ve výši 13,1 mld. Kč. Podle rozpočtového výhledu by se měly v letech 2007 – 2009 přiblížit úrovni 14 mld. Kč. Výdaje rozpočtu kraje jsou v zásadě obdobné, kraj hospodaří poměrně vyrovnaně. V letech 2007 a 2008 se však předpokládají deficity rozpočtů kraje v důsledku přijetí úvěru a zapojování finančních prostředků z minulých let. Naopak v roce 2009 by měl být sestaven přebytkový rozpočet z důvodu splátky jistiny přijatého úvěru od Evropské investiční banky. Uvedený úvěr byl schválen Zastupitelstvem JMK v září 2005 ve výši 1,2 mld. Kč a je určen na rozvojové projekty. Z aspektu strategického rozvoje Jihomoravského kraje je důležitým údajem poměr mezi běžnými a kapitálovými výdaji. Přes 90 % výdajů kraje činí výdaje běžné, tj. na kapitálové výdaje zůstává přes 1 mld. Kč. Vysoký podíl běžných výdajů a převaha dotací souvisí se skutečností, že JMK je zřizovatelem velkého množství příspěvkových organizací, zejména v odvětví školství. Z výše uvedených údajů vyplývá, že kraj má relativně malý operační prostor pro realizaci větších rozvojových projektů. Nezanedbatelnou roli v rozvoji kraje hrají státní prostředky ze státních fondů (Státní fond rozvoje bydlení, Státní fond dopravní infrastruktury, Státní fond pro ochranu životního prostředí). Zdroje ze státního rozpočtu tvoří nezbytný doplněk při realizaci rozvojových projektů. V minulém období tvořily cca 10 % z nákladů realizovaných projektů. Při zachování tohoto podílu v kontextu se zvýšenou mírou financování z fondů EU (85 %), lze předpokládat, že ostatní prostředky budou dostačovat na kofinancování. Vedle krajského rozpočtu, zdrojů EU a prostředků státu se budou i v příštím období podílet na financování rozvojových strategií v JMK ostatní zdroje. Na základě předcházejícího vývoje je predikováno, že podíl těchto zdrojů nepřekročí 10 %9. Finanční perspektiva EU na léta 2007 – 2013 byla schválen na summitu Evropské rady v prosinci 2005. EU bude hospodařit s částkou téměř 862,4 mld. EUR, což činí 1,045 HDP členských států Evropské unie. Důležitou informací je skutečnost, že EU stanovila pro nové programové období flexibilnější pravidla pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů (např. výhodnější spolufinancování, nevratná DPH jako způsobilý výdaj atd.). Pro ČR je v novém programovém období 2007-2013 ze strukturálních fondů a Kohezního fondu určeno cca 777 mld. Kč (v běžných cenách). To představuje průměrnou roční alokaci 111,1 mld. Kč (tj. čtyřnásobek oproti současnému období – průměr v letech 2004-2006 činil 25,4 mld. Kč). Prostředky z těchto fondů jsou rozčleněny dle priorit v Národním rozvojovém plánu (viz tabulka 6).

9

Viz Strategie rozvoje Jihomoravského kraje- část Finanční rámec, duben 2006.

94

Tabulka 6: Relativní alokace finančních prostředků EU určených pro ČR v programovém období 2007 – 2013 v rámci cíle 1 podle OP Podíl v % Operační V mld. Kč/rok V mld. Kč 2007-2013 program Podnikání a 12 13,1 91,7 inovace Výzkum, vývoj a 6 6,5 45,8 inovace Zaměstnanost 10 11,3 79,0 Vzdělávání 10 11,3 79,0 Životní prostředí 20 22,4 156,7 Doprava 20 22,4 156,7 IOP 8 8,7 61,1 ROP 12 13,1 91,7 Technická pomoc 2 2,2 15,3 Celkem cíl 1 100 111,0 776,9 Konvergence Pozn.: Rozdělení prostředků podle Národního rozvojového plánu 2007-2013.

Operační programy jsou cestou, přes kterou získávají subjekty finanční zdroje z fondů Evropské unie. Objem prostředků, které získá Jihomoravský kraj lze anticipovat pouze přibližně, protože jejich alokace závisí na množství přijatých projektů. Specifické místo zaujímají regionální operační programy (viz tabulka 7), kde se alokace prostředků přesouvá na úroveň regionu soudržnosti NUTS II (v případě JMK spolu s Krajem Vysočina – Region soudržnosti Jihovýchod). Tabulka 7: Alokace prostředků v regionálních OP v období 2007-2013 V mld. Kč/rok V mld. Kč na období 2007-2013 Celkem SF ČR 111,0 776,9 ROP (12 %) 13,32 93,228 ROP JV (1,71 %) 1,898 13,285 ROP JMK (0,94 %) 1,043 7,303 Pozn.: Podíl ROP podle Národního rozvojového plánu 2007-2013.

Regionální operační programy zahrnují aktivity, které jsou v kompetenci krajů a obcí. Jedná se o aktivity, které mohou výrazně přispět k rozvoji regionů. V řadě oblastí je vazba na příslušný operační program v gesci příslušných ministerstev. V případě ROP může region soudržnosti Jihovýchod počítat s relativně jistým objemem finančních prostředků. Při realizaci projektů s podporou finančních zdrojů EU je nutné zabezpečit dostatečné národní prostředky na kofinancování operačních programů. Uvedené prostředky lze rozčlenit na výdaje z rozpočtu kraje, prostředky od ostatních subjektů a zdroje státního rozpočtu. Disponibilní finanční prostředky z jiných než-li krajských zdrojů lze predikovat obtížně, u státních zdrojů je možné kalkulovat s určitou kontinuitou. Zdroje dostupné Jihomoravskému kraji představují určitý rámec, resp. naznačují maximální možný objem finančních zdrojů při příznivém vývoji ostatních faktorů. Při realizaci finanční alokace je nutné přihlížet k rozdílné struktuře spolufinancování v jednotlivých operačních 95

programech a rozdílné finanční náročnosti jednotlivých oblastí. Stěžejním úkolem je vyjasnění hlavních finančních toků do jednotlivých oblastí rozvoje kraje (včetně rozvoje lidských zdrojů) a odhadnutí finančních nároků na jednotlivé zúčastněné subjekty. Z hlediska kraje je klíčový odhad každoroční výše finančních prostředků potřebných pro spolufinancování projektů a odpovídající zabezpečení projektových procedur v kraji. Odhad komplikuje v současné době jen parciální znalost připravovaných projektových záměrů, neboť nové podněty budou generovány během celého programového období 2007 – 2013 (viz tabulka 8). Tabulka 8: Předpoklad možných získaných prostředků z Evropské unie v programovém období 2007-2013 pro Jihomoravský kraj Operační V mil. Kč/rok V mil. Kč 2007-2013 program Podnikání a 1022 7153 inovace Výzkum, vývoj a 507 3572 inovace Zaměstnanost 881 6162 Vzdělávání 881 6162 Životní prostředí 1747 1747 Doprava 1747 12223 IOP 679 4766 ROP 1043 7303 Technická pomoc 172 1193 Celkem cíl 1 8670 60756 Konvergence Pramen: Strategie rozvoje Jihomoravského kraje- část Finanční rámec, duben 2006.

Příjmová stránka rozpočtu Jihomoravského kraje činila v roce 2003 10,29 mld. Kč a v roce 2005 - po novelizaci zákona o rozpočtovém určení daní - již 12,56 mld. Kč. Příjmy rozpočtu Jihomoravského kraje na rok 2006 se předpokládají ve výši 13,12 mld. Kč. Rozpočet Jihomoravského kraje na spolufinancování realizovaných projektů v období 2004-2006 participoval v rozsahu 494 mil. Kč. V období 2007-2013 musí dojít k několikanásobnému zvýšení, neboť jinak nebudou zdroje EU pro Jihomoravský kraj dostupné. V relativním vyjádření činí finanční podíl Jihomoravského kraje na celkových nákladech projektů uskutečňovaných s podporou fondů EU v období 2004-2006 téměř 27 %, podíl EU tvoří 53 %, podíl prostředků ze státního rozpočtu 10 %. Za situace, že se možný podíl financování z fondů EU zvýší na 85 % a podíl státu zůstane stejný, mohou krajské prostředky podpořit poměrně značné množství projektů, včetně projektů v oblasti lidských zdrojů (viz tabulka 9).

96

Tabulka 9: Předpoklad financování na období 2007-2013 V mil. Kč/rok Zdroj financování Podíl v % Rozpočet EU 85 8670 Státní rozpočet 5 510 Rozpočet JMK 5 510 Rozpočty obcí 2,5 255 Soukromé zdroje 2,5 255 Celkem 100 10200

V mil. Kč 2007-2013 60756 3574 3574 1787 1787 71478

Pramen: Strategie rozvoje Jihomoravského kraje- část Finanční rámec, duben 2006.

Z výše uvedených predikcí financování, zpracovaných pro Strategii rozvoje Jihomoravského kraje, lze s určitou nepřesností odhadovat potenciální finanční prostředky pro segment rozvoje lidských zdrojů až v rozsahu 18 mld. Kč za celé programové období 2007-2013 (viz tabulka 10). Při kalkulaci potenciálních zdrojů z EU na priority SRLZ je nutné vyjít ze skutečnosti, že jsou uvedené priority kompatibilní nejen s OP LZ a zaměstnanost, OP vzdělávání a OP výzkum, vývoj a inovace, ale také v IOP (např. modernizace veřejné správy, rozvoj informační společnost) a v OP podnikání a inovace, případně z operačních programů Evropské územní spolupráce. Tabulka 10: Předpoklad možných získaných prostředků z EU v programovém období 2007 – 2013 pro JMK v oblasti rozvoje lidských zdrojů V mil. Kč/rok V mil. Kč 2007-2013 Priorita 1 – Rozvoj lidského 881 6162 kapitálu Priorita 2 – Adaptabilita a 835 5845 konkurenceschopnost Priorita 3 – Rozvoj politiky 881 6162 zaměstnanosti Celkem 2597 18169 Obdobně lze anticipovat – na základě odhadů financování generovaných ve Strategii rozvoje Jihomoravského kraje – podíl jednotlivých subjektů na úhrnném financování SRLZ JMK (viz tabulka 11). Celková částka na financování SRLZ JMK v letech 2007-2013 by mohla za příznivých okolností dosáhnout až 21 mld. Kč. Tabulka 11: Předpoklad financování SRLZ JMK na období 2007-2013 Zdroj financování Podíl v % V mil. Kč/rok V mil. Kč 2007-2013 Rozpočet EU 85 2597 18169 Státní rozpočet 5 130 908 Rozpočet JMK 5 130 908 Rozpočty obcí 2,5 65 454 Soukromé zdroje 2,5 65 454 Celkem 100 2987 20893 Finanční alokace v období 2007-2013 jsou naznačeny jen schématicky. Období po roce 2013 nelze predikovat. Podle existujících prognóz úspěšného rozvoje ČR a vývoje v EU (rozšíření EU o další státy) se předpokládá, že finanční objemy určené pro ČR na programové období 2007-2013 se již nebudou opakovat. ČR se zřejmě stane „čistým plátcem“.

97

Prameny              

                      

Rozvojové, koncepční a strategické materiály JMK a dalších institucí Strategie rozvoje Brněnského kraje Strategie rozvoje Jihomoravského kraje Strategie rozvoje lidských zdrojů – Analýza a Hlavní strategické směry a doporučení SRLZ Jihomoravského kraje Program rozvoje Jihomoravského kraje Region soudržnosti NUTS 2 Jihovýchod – prezentační publikace 2004 Regionální operační program NUTS 2 pro území Jihomoravského kraje (paralelně se zpracovává) Dokumenty Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Jihomoravského kraje, JMK, prosinec 2005 Rozvojové strategie mikroregionů a obcí Jihomoravského kraje Programové prohlášení Rady Jihomoravského kraje Dostupné strategické materiály veřejných vysokých škol a BCES Výsledky expertních rozhovorů se zástupci soukromých vysokých škol Výsledky expertních rozhovorů s vedením veřejných a státních vysokých škol Výsledky setkání vedení Masarykovy univerzity s ministryní MŠMT a řediteli středních škol JMK Rozvojové, koncepční a strategické materiály na úrovni ČR Národní rozvojový plán na léta 2004 - 2006 Strategie rozvoje lidských zdrojů pro Českou republiku (únor 2003) Akční plán zaměstnanosti (1999, 2001, 2002) Operační program rozvoje lidských zdrojů (2003) Dodatek k operačnímu programu RLZ (2005) Komunikační akční plán operačního programu RLZ (2005) Strategie hodnocení operačního programu RLZ (2005) Společný regionální program (2003) Dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy České republiky (2002) Vize rozvoje České republiky do roku 2015 (2000) Národní inovační strategie ČR (2004) Národní inovační politika (2005) Národní program reforem ČR 2007 - 2013 Strategie udržitelného rozvoje ČR Strategie hospodářského růstu ČR (2005) Národní program reforem ČR (Národní Lisabonský program 2005 – 2008) Strategie regionálního rozvoje ČR 2007 – 2013 (zpracovává se) Národní rozvojový plán 2007 – 2013 (návrh) Národní strategický referenční rámec 2007 – 2013 Programové prohlášení vlády ČR Strategie rozvoje terciárního vzdělávání (2000-2005) – MŠMT Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol na období 2006-2010 – MŠMT Aktualizace koncepce reformy vysokého školství – dokument MŠMT ze 24.1.2006

98

 Usnesení vlády ČR ze dne 14.9.2005 č. 1175 k aktualizaci koncepce reformy vysokého školství  Boloňský proces – vytváření Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání Dokumenty a materiály EU, OECD, OSN  Boloňská charta – cíle a snahy pro celoživotní učení (1999)  Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech  Nařízení Komise (ES) č. 1159/2000 o informačních a propagačních opatřeních, která mají být prováděna členskými státy v souvislosti s pomocí ze strukturálních fondů  Závěry Evropské rady v Lisabonu – lisabonský proces (2000)  Memorandum o celoživotním učení (2000)  Lifelong Learning for All – celoživotní učení pro všechny – (OECD 1966)  Elektronická Evropa (akční plán EU 2000)  Sdělení Evropské Komise COM (2005) 24 ze dne 2. 2. 2005 jarnímu zasedání Evropské Rady – „Společně k růstu a zaměstnanosti“ – „Nový začátek lisabonské strategie“ - Sdělení předsedy Barrosa po dohodě s místopředsedou Verheugenem  Sdělení Evropské Komise COM (2005) 0141 ze dne 12. 4. 2005 „Integrované hlavní směry pro růst a zaměstnanost (2005 – 2008)“ včetně Doporučení Komise o hlavních směrech hospodářské politiky členských států a Společenství (na základě článku 99 Smlouvy o ES) a návrhu Rozhodnutí Rady o hlavních směrech politiky zaměstnanosti členských států (na základě článku 128 Smlouvy o ES)  Evropská Komise SEC (2005) 192 ze dne 4.2.2005 Lisbon action plan incorporating EU Lisbon programme and recommendation for actions to member states for inclusion in their national Lisbon programmes – Companion document to the Communication to the Spring European Council 2005 {COM (2005) 24}“Working together for growth and jobs“  Evropská Komise SEC (2005) 193 ze dne 4.2.2005 Delivering on growth and jobs: A new and integrated economic and employment co – ordination cycle in the EU – Companion document to the Communication to the Spring European Council 2005 {COM (2005) 24} “Working together for growth and jobs“–A new start for the Lisbon strategy

99

Řešitelský kolektiv a řídící skupina Řešitelský kolektiv Instituce

Řešitelský kolektiv Doc. Ing. Jaroslav Rektořík, CSc. Vedoucí projektu Ing. František Svoboda Kontaktní osoba projektu Ing. Markéta Řežuchová Koordinační pracovník Ing. Eduard Bakoš Kontaktní osoba pro styk s veřejností Doc. PhDr. Jan Šelešovský, CSc. Vedoucí pracovní skupiny Mgr. David Póč Ing. Katarína Poluncová Ing. Mirka Wildmannová, Ph.D. Ing. Marek Pavlík PhDr. Karel Vališ Mgr. Simona Škarabelová, Ph.D. Mgr. Jiří Špalek, Ph.D. Interní doktorandi oboru veřejná ekonomie MU v Brně Doc. RNDr. Milan Viturka, CSc. Vedoucí pracovní skupiny RNDr. Jaroslav Maryáš, CSc. Mgr. Petr Tonev Ing. Vladimír Žítek RNDr. Josef Kunc, PhD. Ing. Viktorie Klímová Doc. RNDr. Václav Toušek, CSc. Vedoucí pracovní skupiny Mgr. Ondřej Mulíček, Ph.D. Prof. PhDr. Tomáš Sirovátka, CSc. Vedoucí pracovní skupiny Mgr. Markéta Horáková Mgr. Václav Kulhavý, M.Sc. PhDr. Jiří Winkler, Ph.D Mgr. Blanka Plasová Mgr. Kristina Peláková

Ekonomicko-správní fakulta MU – proděkan Ekonomicko-správní fakulta MU - IVS Ekonomicko-správní fakulta MU Ekonomicko-správní fakulta MU Ekonomicko-správní fakulta MU - KVE Ekonomicko-správní fakulta MU - KVE Ekonomicko-správní fakulta MU - KVE Ekonomicko-správní fakulta MU - KVE Ekonomicko-správní fakulta MU - KVE Ekonomicko-správní fakulta MU - KVE Ekonomicko-správní fakulta MU - KVE Ekonomicko-správní fakulta MU - KVE Ekonomicko-správní fakulta MU - KVE Ekonomicko-správní fakulta MU – KRES – vedoucí katedry Ekonomicko-správní fakulta MU – KRES - proděkan Ekonomicko-správní fakulta MU - KRES Ekonomicko-správní fakulta MU - KRES Ekonomicko-správní fakulta MU - KRES Ekonomicko-správní fakulta MU - KRES Centrum pro regionální rozvoj MU Centrum pro regionální rozvoj MU Fakulta sociálních studií MU - proděkan Fakulta sociálních studií MU Fakulta sociálních studií MU Fakulta sociálních studií MU Fakulta sociálních studií MU Fakulta sociálních studií MU

100

Řídící skupina stanovená Jihomoravským krajem – RRLZ Funkce předseda R RLZ Zástupci za JMK

Zástupci ÚP stálý host stálý host zástupce Krajské hospodářské komory zástupce Agrární komory Zástupci zaměstnavatelských svazů

zástupci Regionální rady odborových svazů

zástupce základních a středních škol zástupce vysokých škol

Jméno Ing. Lubomír Šmíd RNDr. Miloš Šifalda Mgr. Václav Božek,CSc. PaedDr. Ilona Sokolová Ing. Pavel Ocásek Ing. Jan Marek Ing. Jiří Uklein, Ph.D. Mgr. Jaromír Pragač

Instituce radní JMK radní JMK zastupitel JMK zastupitelka JMK ředitel ÚP Bo-venkov ředitel ÚP Vyškov ředitel ÚP Brno-město SOU tradičních řemesel, spol. s.r.o.

Ing. Hana Zezulová

Okresní agrární komora BM a BO ředitel CCS Systems Mercaton Co,spol.s r.o.

Paedr. Jiří Grenar Ing. Josef Burda místopředseda RRLZ JUDr. Jaromíra Kočičková

Energetické strojírny Brno, a.s.

Miloš Antoš místopředseda RRLZ

ředitel Regionálního inform., porad. a vzděl. centra Akademie J.A.Komenského

Mgr.Marta Nováková Ing. Vladimír Mackrle

RROS ČMKOS Vládní zmocněnec pro JMK

PhDr. Josef Filouš

ředitel Gymnázia

prof. Ing. Emanuel Ondráček, zástupce Správní rady BCES CSc. Tajemnice RRLZ: ing. Věra Krytinářová

101

Seznam zkratek CEDR

Centrální evidence dotací z rozpočtu

CR

Cestovní ruch

EAFRD

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova

EFF

Evropský rybářský fond

ERDF

Evropský fond pro regionální rozvoj

ESF

Evropský sociální fond

EU

Evropská unie

FS

Fond soudržnosti

IOP

Integrovaný operační program

InMP

Informační místo pro podnikatele

JIC

Jihomoravské inovační centrum

JMK

Jihomoravský kraj

JZ

Jiné zdroje

KAP

Komunikační akční plán

KHK

Krajská hospodářská komora

KR

Krajský rozpočet

KRP

Krátkodobý realizační plán

KÚ

Krajský úřad

LZ

Lidské zdroje

MSP

Malé a střední podnikání

MU

Masarykova univerzita

NPR

Národní program reforem

NRP

Národní rozvojový plán

NSRR

Národní strategický referenční rámec

NUTS

Klasifikace územních statistických jednotek

Obce II.

Obce s pověřeným obecním úřadem

Obce III.

Obce s rozšířenou působností státní správy

OHK

Obchodní a hospodářská komora

OKEČ

Odvětvová klasifikace ekonomických činností

OP

Operační program

OPI

Operační program Infrastruktura

OPPP

Operační program Průmysl a podnikání

OP RLZ

Operační program Rozvoj lidských zdrojů

OP RVMZ

Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství

OR

Obecní rozpočet

RRLZ

Rada pro rozvoj lidských zdrojů

102

PRK

Program rozvoje kraje

ROP

Regionální operační program

RPIC

Regionální poradenské a informační centrum

RPS

Rámec podpory Společenství

SHR

Strategie hospodářského rozvoje

SR

Státní rozpočet

SRH JMK

Strategie hospodářství Jihomoravského kraje

SR JMK

Strategie rozvoje Jihomoravského kraje

SRLZ

Strategie rozvoje lidských zdrojů

SROP

Společný regionální operační program

SZ

Soukromé zdroje

SWOT

Analýza silných a slabých stránek

ÚSC

Územní samosprávné celky

VŠ

Vysoká škola

103

HLAVNÍ STRATEGICKÉ SMĚRY A DOPORUČENÍ STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ. Jihomoravského kraje

Recommend Documents