Historie zahrádkářských osad v Evropě a českých zemích HEN 437 Hospodaření v krajině
jaro 2015
Cieslarová Nikola, Hadlačová Radmila, Majerová Kateřina
Obsah • Vývoj zahrádkářských osad v Evropě – příklady VB, Francie, Německo, Nizozemí, Dánsko, Švédsko a jiné • Vývoj zahrádkářských osad v českých zemích – data, příklady a důvody • Příklad zahrádkářské osady Kraví hora, Brno
Městské zahrádkářství • Prastarý a zároveň nový prvek urbánní krajiny • V posledních 25 letech dynamický rozvoj na úkor venkovského zemědělství – koresponduje s proměnou sídelní struktury • Obrovská rozmanitost podob i rozsahu v lidské historii – v různých formách po celém světě • Civilizace založené na městském zahrádkářství – Machu Picchu, Mezopotámie
Machu Picchu a Mezopotámie
Rozvoj ZO ve světě • Od 19. století prudký nárůst ZO – důvody: • Paříž, Londýn – industrializace a s ní spojený prudký nárůst městského obyvatelstva • Kuba, Rusko, Tanzanie, Singapur, Holandsko – národní politiky směřující k soběstačnosti • Sarajevo (během balkánského konfliktu), Německo, Rakousko, USA, VB (během a po WW2), Bagdád – válečné konflikty • Izrael (sionisté) – náboženská hnutí • Etiopie (během fašistické okupace) – okupantské politiky
Podoby MZ ve vybraných zemích Evropy • Nejrozšířenější ve VB, Francii, Německu, Dánsku a Švédsku
• Spouštěčem rychlá a dynamická industrializace v 19. století, odříznutí od zdrojů potravin – velká vzdálenost + nedostatečná infrastruktura, závislost na trhu práce, nárůst chudoby ve městech • Vrchol během světových válek, živelný vznik poděl železnic, letišť, v parcích, po WW2 postupně úpadek • Nejdůležitější sociální aspekt – pro zajištění nejchudších, ale i zdravotní aspekt (Německo) nebo estetika (Dánsko) • 1926 založena Evropská unie zahrádkářů, zakládající státy Rakousko a Lucembursko, Německo, Švýcarsko, Francie, VB • Institucionalizovaná zahrádkářská hnutí doménou severozápadní Evropy
Velká Británie • Do 18. století existovaly drobné zahrádky pro individuální potřebu a rozsáhlé plochy určené pro produkci a prodej (sady, pěstební zahrady) • S industrializací došlo k nárůstu cen pozemků, dělnické potravinové zahrady byly přeměněny na okrasné zahrady pro zámožné • Ohrazování ve venkovských oblastech • => nárůst sociální diferenciace=> • 1901 založena Národní zahrádkářská společnost, prosazení zákona na podporu zahrádek, během 12 let jich ve VB existovalo 600 000 • Pozemky pro budování poskytnuty charitou, šlechtou i bohatými továrníky
Francie • Industrializace vedla k masivní migraci lidí z venkova do měst, ztráta soběstačnosti • Úpadek hygieny a kvality stravy => nárůst úmrtnosti • Političtí představitelé – zakládání parků a zahrad pro potřeby chudých (podobně Nizozemí) • 1896 založil opat a křesťanský demokrat Jules Lemire Franzouzský zahrádkářský svaz, do roku 1945 vzniklo 250 000 zahrádek
Německo • První městské zahrady vznikly v Kielu 1820, kdy město pronajalo část svých pozemků dělníkům • Významným představitelem zahrádkářského hnutí doktor Daniel Gotlieb Moritz Schreber – propagace zahrádek ze zdravotních důvodů, na jeho myšlenky navázal doktor A.E. Hauschild budování zahrádek a hřišť pro děti • 1901 založení Zahrádkářského svazu v Berlíně • Vrchol MZ rovněž během světových válek, jen v Berlíně vzniklo 200 000 zahrádek
Německo – „zelený život uprostřed zkázy“
Dánsko • Královský výnos o zřizování zahrádek již z roku 1826, zpočátku měly spíš okrasný charakter • Potravinové zahrádky vznikly až během světových válek • 1916 založena zahrádkářská federace
Švédsko • Od 19. století se země potýká s industrializací – nezdravé životní podmínky, ztráta identity a hodnot venkovského života • Zahrádky měly sloužit především ke zvýšení životní úrovně dělnictva • 1921 politický záměr zrušit MZ ve prospěch zástavby – v reakci na to založen Švédský zahrádkářský svaz
Holandsko – obrovský vládní projekt na zemědělskou kultivaci zamokřených poldrů, který řešil nedostatek místa kolem měst, výsledkem 1. kanál dlouhý 30 km těsně pře WW1, v současnosti poldry ohroženy stoupající hladinou moří
Rusko – „Jak propojit město se zemědělstvím?“
Zahrady vítězství
Vývoj ZO v českých zemích - data • Příměstské zahrádky se začaly objevovat v období industrializace v 19. století – rozsáhlá migrace chudého venkovského obyvatelstva do měst • Před rokem 1914 v českých zemích založeno 29 zahrádek • Mezi lety 1915 – 1918 pak 75 osad • Do roku 1929 už 92 osad • Podpora zakládání od továrníků - Škodovy závody, Baťa • Nejmasovější rozvoj v poválečných obdobích – jistý zdroj potravin v nejisté době • Po roce 1945 obnova dříve rozvinutého zahrádkářského hnutí • V roce 1943 vznikl Svaz zahrádkářů Čech a Moravy • V roce 1957 vznikl Československý svaz zahrádkářů a ovocnářů (později Český zahrádkářský svaz) • Větší rozmach zakládání ZO opět v 70. a 80. letech 20. století • Po roce 1989 úbytek z důvodů změn v majetkovém poměru
Příklady prvních zahrádek v českých zemích • 90. léta 19. století – Praha: půda zapůjčená od továrníka Ringhoffera • Kolem roku 1907 - Brno – Černá pole: Schreberovy zahrádky • Další v České Třebové, Plzni, Českých Budějovicích, Nymburce, Strakonicích, Chocni, Hradci Králové, Mostě, Chebu, Liberci, Aši
Vývoj ZO v českých zemích - důvody • Jako nárazníkové prostředí mezi volnou přírodou a městskou zástavbou • Jako využití ploch nevhodných pro zástavbu (záplavová území) • Jako podpora života rodin • Jako projev v době nesvobody, rozměr vlastnění, smysluplná práce • Jako rekreace, relaxace • Jako výchovný, estetická a společenská činnost
ZO Kraví hora I. „(...) láska k přírodě, poctivá a důsledná práce i úcta k tradicím jsou hodnoty, o něž se snažíme dnes“ (Zdroj: www.zokravihora.cz)
• • • • • • • •
• •
Vznik po první světové válce Slavnostní otevření 17. června 1934 za účasti asi 1 300 návštěvníků Rozloha: 37 726 m2 153 zahrádek (plocha jedné zahrádky asi 10x20m) Budování chaotické, nevzhledné přístřešky, 1934 ale po vichřici všechny popadaly, starobrněnský pivovar nabídl půjčku na stavbu bufetu, skladiště a WC Oslovování „příteli“ a „přítelkyně“ Dříve například povinné pěstování a sběr heřmánku Při větší úrodě ovoce pomáhaly při sklizni děti z domova Dagmar a ze slepeckého ústavu na Veveří Dle možností se na náměstíčku pořádaly přednášky k zahradnické problematice, taneční akce, dětská vystoupení, turnaj v kuželkách (dokud nebyla Tv) Tvorba tenisového dvore, tenis velmi oblíbený
ZO Kraví hora I.
ZO Kraví hora II. „(...) slouží k pěstování ovocných stromů, keřů, zeleniny, bobulovin, vinné révy, květin a jiných plodin a současně k zotavení uživatelů a jejich rodin“ (Zdroj: www.zahradkari.cz)
• Založena 1. října 1946 • Největší z kolonií na Kraví hoře (355 zahrádek)
ZO Kraví hora II.
ZO Malina • „Jsme lidé bydlící v centru velkého města a pobyt na zahrádkách nás baví, naplňuje a uzdravuje.“ (Zdroj: www.zomalina.cz)
• • • • •
Založena v roce 1953 Rozloha 13 777 m2 (57 zahrádek) V roce 2013 poprvé den otevřených dveří Podpisy pod peticí proti rušení zahrádek V roce 2011 se podíleli na podání námitky k záměrům návrhu územního plánu města Brna
ZO Malina
Shrnutí • Zahrádky již od 18. století • Největší rozvoj v době industrializace a světových válek • I sociální, výchovný a zdravotní aspekt zakládání zahrádek • První zahrádka v Brně 1907 v Černých polích • 1934 založena ZO Kraví hora
Zdroje Literatura: • Gibas, A. a kol. 2013: Zahrádkové osady: stíny minulosti, nebo záblesk budoucnosti?. Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze, Praha Web: • Webová stránka Český zahrádkový svaz, (http://www.zahradkari.cz/dokumenty/zahradkarsky_zakon.php), (http://www.zahradkari.cz/zo/KH2), (http://www.zahradkari.cz/zo/kh2/index.php?str=1968&akce=1&cis_akt=1109) • Webová stránka Zahrádkáři Kraví hora 1, Brno, (http://www.zokravihora.cz/ozo.htm) • Webová stránka ČZS ZO Malina Kraví hora, Brno, (http://www.zomalina.cz/o-nas/), (http://m.zahradkarska-osadamalina.webnode.cz/news/obrazem-zahradkarska-kolonie-malina-otevrela-lidem/), (http://www.zomalina.cz/osadni-rad/) • Webová stránka Arnika, (http://arnika.org/likvidace-zahradkovych-osad), (http://arnika.org/soubory/dokumenty/mesta/kauzy/Zahradky/generel_09_podklad_1_verze_PS.pdf) • Webová stránka Česká televize, (http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvi-brno/extra/228822-soumrak-brnenskychzahradkaru/?mobileRedirect=off), (http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10095359318-padajicikvetinac/306295350050007) • Webová stránka Potravinové zahrady, (http://www.potravinovezahrady.cz/industrialni-fenomen-mestskych-zahradek/) • Webová stránka Community-Based Urban Agriculture As Histrory and Future, (http://www.cityfarmer.org/comutybased.html) • Webová stránka vienna Shares, (http://www.viennashares.org/historytime/history-time-urban-agriculture-lets-look-at-someroots/) • Webová stránka The Dirt, (http://dirt.asla.org/2012/05/09/urban-agriculture-isnt-new/) Obrázky: • ZO Kraví hora I, (http://files.zomalina.cz/200000024-cb742cc6eb-public/P7144257.JPG) • ZO Kraví hora II, (http://www.zahradkari.cz/zo/KH2/obr/priprava_pudy1954_1m.jpg) • ZO Malina, (http://img.ct24.cz/cache/616x411/article/47/4693/469245.jpg?1369142054)
Děkujeme za pozornost. Nějaké dotazy?
