HISTORIE VIETNAMU Boje s í any a národy z jihu Osídlení mezolitickými a neolitickými kulturami Hoa Binh a Bac Son na území dnešního Vietnamu sahá do 10. tisíciletí p . n. l. První historicky doložené státní útvary (Au Lac a Nam Viet) pocházejí ze 3. století p ed naším letopo tem, v té dob se tu nacházela rovn ž bronzová kultura Dong Son. V 1. století n. l. dobyla ína Rudou deltu Mekongu a postupn sv j vliv rozši ovala – nejen ve Vietnamu, ale i v sousedních zemích. Jih Vietnamu byl ovšem pod vlivem Indie, o emž sv d í p edevším království Funan a Champa. ína Vietnam podstatn ovlivnila – p edevším co se tý e práva, správy, vzd lání a literatury; spíše než u venkovského obyvatelstva m l ínský element váhu u vysoce postavených Vietnamc . ínská nadvláda skon ila až v roce 938, kdy legendární vojev dce Ngo Quyen zvít zil u eky Bach Dang nad ínskou armádou. Následovalo skoro 900 let nezávislosti, která však byla neustále ohrožována nájezdy í an . Aby si uchoval svou nezávislost, musel Vietnam nakonec p istoupit na jakýsi vazalský vztah k ín , kdy svému mocnému sousedovi každoro n odvád l tu né dávky. P esto se jim postupn poda ilo rozší it své panství sm rem na jih – až k delt eky Mekong (v boji s ampy a Khméry). Na období nezávislosti se pohlíží jako na etapu kulturního a hospodá ského rozkv tu. Rozší ení zem stát oslabilo, protože docházelo k vnit ním mocenským souboj m mezi aristokraty. Na konci 18. století dokázali zemi sjednotit rolníci – ovšem pouze na krátko, protože nebyli schopni obrovskou moc udržet. Vlády nad celým územím se ujal rod Nguyen, který si jako sídelní m sto vybral Hué. Válka s francouzskými kolonialisty Ani Vietnam se ale nedokázal ubránit p íchodu kolonialist . Od poloviny 19. století se o Vietnam pokoušela Francie, roku 1884 bylo její úsilí p ivedeno ke zdárnému konci – Francie p evzala správu nad celým vietnamským územím. Následné koloniální období ukon ila až druhá sv tová válka, b hem níž byl Vietnam okupován Japonskem. Po válce se jako jedinou životaschopnou mocenskou silou stala komunistická strana v ele s Ho i Minem. Na podzim roku 1945 byla v Hanoji vyhlášena nezávislost Vietnamu, ale již za n kolik m síc se do zem vrátili Francouzi. To si samoz ejm Vietnamci nenechali líbit, a tak se za ala dlouhá válka, která skon ila až bitvou u i n Biên Ph roku 1954, z níž Francie odešla jako poražená. Ješt téhož roku byla uzav ena mírová dohoda v Ženev , v jejímž d sledku byl Vietnam rozd len na dv ásti: sever ovládaný komunisty a jih pod vládou Ngo Dinh Diema (s podporou USA). Americko - vietnamská válka Jenže mezi severem a jihem záhy vypukla ozbrojený konflikt, kterého se ú astnily i velmoci studené války – na stran jihu USA, severu pomáhal Sov tský svaz a ína. Pro USA to nebyla válka dobyva ná, snažili se zabránit ší ení komunismu v bývalé Indo ín . Zpo átku p sobili Ameri ané jako poradci, ale postupn se jejich po et ve Vietnamu zvyšoval (až na 500 000); USA oficiáln vstoupili do ozbrojeného konfliktu se severem po incidentu v Tonkinském zálivu. Válka byla vleklá a obtížná, krom ádných jednotek severu d lali Ameri an m starosti jihovietnamští partyzáni – Viet Cong (prodloužená ruka severovietnamských komunist ). Ameri ané používali ve Vietnamu velké množství toxických defoliant , které m li usnadnit p ehled o pohybu partyzán a jejich zásobovacích jednotek v džungli. Ovšem následky zamo ení toxickými látkami si nesou lidé (a s nimi samoz ejm vše živé) až dodnes. Zvrat ve vietnamské válce p edstavovala operace TET – v lednu 1968 obklí ili pravidelná severovietnamská armáda a Viet Cong základnu USMC a SF v Khe Sanh, jenže to byl pouze zastírací manévr. Skute ná operace p išla až o n kolik dní pozd ji, kdy severovietnamská armáda a Viet Cong zaúto ili na v tšinu d ležitých m st na jihu (sever doufal ve vyprovokování protivládního a protiamerického povstání, k n muž ovšem nedošlo). Do dvou týdn se poda ilo všechny útoky odvrátit, nejdéle se bojovalo v Saigonu a Hué. Nicmén operace TET byla p í inou stahování amerického vojska z Vietnamu – vláda USA již necht la investovat do „nekone né války“ s velkým po tem padlých a ran ných – to vše s nejistým koncem. V lednu 1973 byla podepsána Pa ížská dohoda o ukon ení války, ale ve Vietnamu se bojovalo dál, pouze bez ú asti USA a dalších spojenc . Boje skon ily až v dubnu 1975, kdy si komunisté Jižní Vietnam kone n podrobili. Dnešní Vietnam Vietnamská armáda poté svedla vít zné boje s í any o sporná pohrani ní území, Vietnam pak plynule navázal válkou s Kambodžou, již ukon ila až dohoda z roku 1989. V 90. letech (po pádech sv tových komunistických opor) p istoupil Vietnam k hospodá ským a ekonomickým reformám, zapo ala se ekonomická integrace, obnovil se diplomatický styk s USA. P estože Vietnamu n kte í prorokují budoucnost „asijského tygra“, je v zemi zatím celá ada závažných problém – od korupce a nedokonalou legislativu p es nízkou efektivitu výroby až po plýtvání p írodními zdroji i špatné hospoda ení státních podnik . Vietnam se dosud adí mezi rozvojové zem , existuje tu mnoho oblastí s nízkou životní úrovní, vláda se však snaží (nejen) s tímto problémem bojovat.
NÁRODNOSTI 86 % vietnamské populace tvo í etni tí Vietnamci, zvaní Vietové i Kinhové, žijící zejména v deltách hlavních vodních tok a pob ežních rovinatých oblastech. Etni tí í ané tvo í 12% obyvatelstva. Zbytek populace p edstavují p íslušníci n které z 53 oficiáln uznaných národnostních menšin. Jsou to nap . Khmerové (kolem 700 000, žijící v jihozápadní delt Mekongu), amové (kolem 60 000, žijící p evážn podél pob eží mezi Nha Trang a Phan Thiet a v provincii An Giang v delt Mekongu), Edeové žijící v matrilineárním spole enství, Jaraiové, Sedangové, Nungové, Dzaové i Bahnarové. Až na výjimky (jako jsou t eba již zmín ní Khmérové a amové) žijí p íslušníci národnostních menšin v tšinou v horských oblastech; proto jsou zejména u turist známí jako lidé z horských kmen . Po ty p íslušník národnostních menšin ve Vietnamu se pohybují od n kolika stovek (Silaové, Pupeové, Romamové, Brauové) až k milionu (Tayové, Thajové, Muongové, Khmerové). Asi národnostn nejrozmanit jším koutem Vietnamu je sever zem , kde žijí r zn po etná etnika, jejichž p íslušníci v historii p icházeli na území Vietnamu p edevším z íny. P íkladem mohou být i Hmongové, jejichž p vod sice není zcela ujasn n, nicmén v dci se p iklán jí k p edpokladu, že pocházejí z horských region jižní íny. Ve Vietnamu jich žije kolem 800 tisíc, nejvíce jich ale z stalo v ín ; nicmén Hmongové jsou menšinami i v Laosu, Thajsku a Barm . Každé etnikum má svou vlastní p vodní e (navzájem si jednotlivé jazyky bývají dost vzdálené – asto totiž pat í do zcela jiných jazykových skupin) a kulturu. Velmi výrazným prvkem jednotlivých menšin jsou (krom svébytné e i) beze sporu kultura odívání – tradi ní oble ení (velkou roli hraje asto nejen st ih, ale i barva), zdobení a ú esy. Dalším d ležitým odkazem t chto menšin je zachování vlastních tradi ních zp sob života, které ovliv ují jak život spole nosti, tak jednotlivce. Zajímavé jsou ur it i literatura, hudba, tanec, oslavy, svátky, rituály, ceremonie, zvyklosti týkající se p ijetí mezi dosp lé, uzav ení s atku, poh b atd.
Zem d lství A koli podíl zem d lství na tvorb HDP v posledních letech postupn klesá, p esto se jedná o velmi významný ekonomický sektor, který zam stnává kolem 70 % práceschopného obyvatelstva. Hlavní zem d lskou plodinou je rýže (Vietnam je druhý nejv tší sv tový exportér rýže), která se p stuje na cca 80 % obd lávané p dy. Dalšími exportn významnými plodinami jsou kávovník, ajovník, ledvinovník (o íšky kešu) a ada druh ovocných strom . Pro domácí pot ebu je krom rýže rozší eno p stování kuku ice, manioku, cukrové t etiny, bavlníku, ovoce a zeleniny - poslední dv položky však za ínají nacházet uplatn ní i v exportu. Vietnamský ajový pr mysl dosáhl v posledním desetiletí tém 200% r stu produkce, export se zvýšil zhruba o 230 %. Export by m l vzr st na 110 tisíc tun p i p íjmech 200 milion dolar . Vietnam nyní ovládá 3,5 % sv tového trhu a exportuje p ibližn do 40 zemí sv ta v etn St edního východu, východní Evropy, Spojených stát , Austrálie a Taiwanu. Základem živo išné výroby je chov prasat a dr beže (hrabavé i vodní) a v n kterých oblastech i chov skotu a buvol . Další, p edevším exportn významnou komoditou, jsou vodní produkty (krevety, krabi, sépie, ryby,...).
Pr mysl Pr mysl spolu se stavebnictvím hraje v národní ekonomice st žejní roli. Soukromý pr myslový sektor se rozvíjí rychleji než státní, kde je hlavním problémem zastaralé výrobní za ízení, nep íliš kvalifikovaný management a nedostatek kapitálu k nezbytné modernizaci. V posledních letech stoupá význam textilního, od vního a obuvního pr myslu. Tyto komodity se v sou asné dob nejvíce vyváží do zemí EU, USA, Japonska a Ruska. ada zahrani ních firem využívá spolupráce formou tzv. výrobní kooperace, což je v podstat zakázková výroba ur itého druhu a zna ky od v , profitující z výhody levné místní pracovní síly. Velkou nevýhodou se ukazuje být zastaralost výrobních stroj , nicmén již byla zahájena masivní obm na strojového parku, což do budoucna bude znamenat v tší produkci a pravd podobn i nižší ceny. Rovn ž potraviná ský a zpracovatelský pr mysl za íná stále více nabývat na významu, zejména v oblasti mražených mo ských produkt , ovoce a zeleniny. Hlavními exportními trhy jsou Japonsko a Singapur. Vietnam získává elekt inu z n kolika desítek elektráren, z nich více jak polovina je vodních a tém druhá polovina tepelných. Skrytou devízu navíc p edstavuje slune ní energie. LIDÉ Spole enská etiketa Pokud ve Vietnamu nechcete budit zbyte ný rozruch a pobou ení, m li byste dodržovat alespo n kolik základních pravidel tam jší spole enské etikety. Ve stylu oblékání byste m li respektovat místní zvyky – to znamená nechodit p esp íliš odhaleni. Obzvlášt p i návšt v chrám se doporu uje zahalit ramena a kolena, za samoz ejmost se považuje, že si zujete boty. Nahota je naprosto nevhodná – dokonce i na pláži.
Tradi ní vietnamský zp sob pozdravu vypadá tak, že zdravící vás vezme za ruce a mírn se ukloní. Ve styku s Vietnamci je dobré se usmívat, tvá it se p átelsky a být zdvo ilý, pokud je to jen trochu možné, nedávejte úplný pr chod svým emocím, zvlášt t m negativním – hrozí Vám, že ztratíte tvá . Na sch zku s domorodci cho te vždy v as, Vietnamci jsou dochvilní a o ekávají totéž od vás. Velmi d ležitou sou ástí obchodních jednání je p edstavování a vým na vizitek, které se podávají z ruky do ruky (dát ji na st l se považuje za vysoce nezdvo ilé). Vietnamci jsou (jako v tšina Asiat ) velmi pov r ivý národ – existují období, která jsou pro danou innost vhodná nebo naprosto nevhodná – je t eba to respektovat. Hlava jakožto nejvyšší ást lidského t la je v asijských zemích považována za cosi výjime ného, proto je krajn nevhodné dotýkat se n í hlavy. Dalšího velkého proh ešku se dopustíte, pokud k n komu obrátíte svá chodidla. Nikdy nesm ujte své nohy k emukoli sakrálnímu (obzvlášt ne k sochám Buddhy), myslete na to p edevším p i návšt v chrám (rad ji si ve svatyni stejn jako domorodci klekn te, tak zajistíte, aby Vaše chodidla sm ovala od oltá e). Pokud si v n kterých spole ensky nových situacích nebudete v d t rady, d lejte to samé, co místní obyvatelé, tím ur it nic nezkazíte. A ješt jedno upozorn ní na záv r – nezapomínejte, že Vietnam je komunistická zem ; zdejší režim se Vám nemusí líbit, m žete mít výhrady a p ipomínky, ale jste tu na návšt v , a musíte se podle toho chovat. Nedoporu ujeme bavit se o politice, mohli byste místní obyvatele p ivést do prekérní a dozajista nep íjemné situace. Pokud se Vám Vietnamci budou zdát p íliš zdrženliví, nedivte se, tady je každý, kdo se p esp íliš p átelí s lidmi ze Západu, podez elý. Proto ve vztazích s místními nenaléhejte a nechte všemu volný pr b h. Sociální uspo ádání Vietnamská spole nost je založena na pevných rodinných vztazích. Model vietnamské rodiny se vyvíjel p edevším z ínského vzoru, jenž erpal z konfucianismu. To souvisí s tvrzením, že v tšina Vietnamc se hlásí k buddhismu, nicmén odpov di na otázky týkající se rodiny, morálky a spole enského života hledají v konfucianismu a pro porozum ní p írod a kosmu jako celku se obracejí k taoismu. Rodina je pro každého Vietnamce st edem života. Pod slovem rodina si však nep edstavujme rodinu nukleární, nebo podobnou, jak jsme na ni zvyklí, rodina ve vietnamském pojetí je pojem nesrovnateln širší a zahrnuje opravdu všechny p íslušníky daného klanu. Každé dít musí dle konfuciánských tradic vyjad ovat úctu svým rodi m, musí je poslouchat, starat se o nich v nemoci nebo ve stá í a po smrti jim ob tovat, aby jejich duše došla klidu. V minulosti platily tvrdé zákony, které trestaly jakákoli provin ní d tí v i rodi m – nap . za nadávání rodi m mohl být potomek ob šen. Zajímavé jsou také tresty za porušení t íleté doby smutku po smrti rodi – v té dob se potomek nemohl ženit/vdávat, ú astnit se oslav, poslouchat hudbu, pít alkohol, nosit jiné šaty než smute ní, dokonce nesm l ani sexuáln žít. Za porušení t chto pravidel se ud lovaly nejr zn jší tresty od vyhnanství p es bití holí nebo bi em až po práce za trest. Tyto zákony, které upravovaly vztahy mezi rodi i a d tmi, platily do 19. století – nebývaly však p íliš využívány, protože d ti m li úctu ke svým rodi m jaksi p irozen zakódovanou. A v podstat to platí dodnes – i v sou asné dob má rodina na jedince velký vliv; rodi e asto zasahují do osobního života svých d tí a ty je poslouchají, protože je to zako en ná tradice, od níž se odstupuje v tšinou pouze za cenu ztráty p ízn rodiny – a to je pro Vietnamce, kte í jsou na rodin od narození až do smrti závislí, cena p íliš vysoká. Situace ve velkých m stech se už ale za ala m nit. Hlavní slovo v rodin má muž, alespo to tak vypadá, nicmén i ve Vietnamu platí ono pov stné r ení o hlav a krku rodiny. I tak je ale up ednost ovan jším potomkem syn. Kolem 50% student vysokých škol ve Vietnamu tvo í ženy, jenže po studiích mají na rozdíl od muž malou šanci prosadit se na vedoucích postech ve vystudovaném oboru. Vietnam ur it není zemí rovných p íležitostí pro muže a ženy. Chudé ženy z venkova jsou asto pod záminkou lukrativního zam stnání vylákány do okolních zemí – nej ast ji do Kambodže, kde jsou pak nuceny k prostituci. Stává se také, že dívku prodají sami p íbuzní nebo rodi e, aby získali peníze na zabezpe ení rodiny. Vietnamky (ale i Vietnamci) se velmi obdivují sv tlé pleti, proto se p ed slune ními paprsky chrání – nosí dlouhý rukáv, klobouky, slune níky a na motorce je uvidíte s rukavicemi až k lokt m. Vietnamci – stejn jako jiné národy v této ásti sv ta – uznávají krom n jakého „klasického“ náboženství i duchy (p edk ), s kterými je t eba být za dob e, tudíž je nutné jim i ob tovat. Každá rodina má doma oltá , kde se krom sošek nap . Buddhy dozajista setkáte i s fotografiemi zem elých p íbuzných, kterým se ob tuje (obdobn jako boh m). Státní svátky: · Nový rok (Tet Duong Lich) 1. ledna · Výro í založení Vietnamské komunistické strany (Thanh Lap Dang CSVN) 3. února – strana byla založena v roce 1930 · Den vít zství (Saigon Giai Phong) 30. dubna – výro í kapitulace vlády Jihovietnamské republiky a „osvobození“ Saigonu 30. 4. 1975 · Svátek práce (Ngay Quoc Te Lao Dong) 1. kv tna · Narození Ho i Mina (Sinh Nhat Bac Ho) 19. kv tna
· Narození Buddhy (Phat Dan) osmý den tvrtého m síce od za átku vietnamského roku (obvykle v ervnu) · Národní den (Ngay Quoc Khanh) 2. zá í – vyhlášení Deklarace nezávislosti Vietnamské demokratické republiky prezidentem Ho i Minem 2. 9. 1954 · Vánoce (Giang Sinh) 25. prosince Náboženské svátky: · Tet (Tet Nguyen Dan) je vietnamský lunární Nový rok a Vánoce v jednom; je to pohyblivý svátek, který se slaví mezi 21. lednem a 20. únorem, lunární nový rok za íná, když je m síc v novu, oslavy pak trvají celý týden Tet se slaví v rodinném kruhu (mnoho Vietnamc žijících v r zných koutech sv ta se na tyto svátky vrací dom , do Vietnamu), jsou to svátky klidu a pohody, kterým ovšem p edchází obvyklý nákupní shon. Každá rodina musí mít na svátky doma strome ek (nebo aspo v tévku) obalený mandarinkami nebo malé stromky rozkvetlých merun k (na jihu) i broskvoní (na severu). K tradi ním jídl m pat í tradi ní slaný kolá bánh ch ng, který se p ipravuje z lepkavé rýže, plní se fazolemi, tu ným vep ovým masem, to vše se zabalí do velkých zelených list dong a zpevní se tenkými naštípanými bambusovými t ískami, které se omotají kolem kolá e. Další tradi ní novoro ní jídlo p edstavuje m t – kandované ovoce a zelenina, maso v rosolu (th t ông), dušené maso s bambusovými výhonky, va ené ku e, vep ová dušená šunka (giò) a samoz ejm miska slavnostní lepkavé rýže. Na oltá ích (p edk ) se o Tetu tradi n ob tují peníze a ovoce. Svátek mrtvých (Thanh Minh) p ipadá na pátý den t etího m síce. Vietnamci si v té dob p ipomínají své p edky a navšt vují jejich hroby. Svátek Buddhova narození, osvícení a smrti pat í k nejv tším buddhistickým svátk m v zemi, oslavy probíhají v buddhistických chrámech a pagodách, po ádají se procesí. Svátek p ipadá na osmý den tvrtého m síce. Letní slunovrat (Tiet Doan Ngo) je spojen s upalováním lidských soch a figurín, aby byla uspokojena pot eba dostate ného po tu duší sloužících v boží armád smrti. Svátek p ipadá na pátý den pátého m síce. Den bloudících duší (Trung Nguyen) je druhý nejvýznamn jší svátek ve Vietnamu (po Tetu), slaví se patnáctý den sedmého m síce. Je to p ipomínka smrti, bloudícím duším se ob tuje jídlo a další dary, aby došly klidu a zapomn li na smrt. V pagodách se slouží modlitby a v domácnostech se ob tuje na rodinných oltá ích. Pálí se papírové oble ení a boty jakožto votivní dary smrti. Trung Thu je velmi d ležitý rodinný svátek, který je ur en p edevším d tem, které se ten den ú astní lampiónového pr vodu, zpívají a tancují. V tento den se rovn ž pe ou speciální sladkosti ve tvaru m síce vyrobené z lepkavé rýže a pln né lotosovými semínky (hlavn pro d ti), dále se podává ovoce, o íšky, žloutky z kachních vajec a další dobr tky. Svátek p ipadá na patnáctý den osmého m síce. Narození Konfucia se slaví osmadvacátý den devátého m síce. NÁBOŽENSTVÍ Co se tý e víry, nalezneme ve Vietnamu n kolik hlavních proud – buddhismus, taoismus, konfucianismus a k es anství. Buddhismus zde p evládá mahájánového typu (asi 50 % obyvatel), p i emž velkou ást buddhist tvo í zen-buddhisti. Další významný element buddhistického vyznání p edstavují lenové sekty Hoa Hao (p edpokládá se asi 1,5 mil. v ících), kte í up ednost ují osobní, vnit ní víru p ed komplikovanými rituály. Therávádový buddhismus se vyskytuje hlavn v oblasti delty Mekongu. Ve Vietnamu žije až 8 milión katolík , což se blíží skoro k 10% celkového po tu obyvatel. Tento údaj adí Vietnam hned za Filipíny, které mají ze zemí jihovýchodní Asie nejvyšší procento katolík . K protestantismu se hlásí asi 200 tisíc v ících v oblastech Centrální vrchoviny. Z dalších náboženství je okrajov zastoupen i islám (p ibližn 0,5 % populace, p evážn etni tí Khmerové a amové) nebo hinduismus (zbytky indické komunity v Ho i Minov M st ). P ibližn dva miliony v ících má sekta Cao Dai, která podivuhodným zp sobem skloubila u ení nejd ležit jších filozofických a náboženských sm r východní i západní kultury. Vietnamští buddhisti tí mniši P estože ve Vietnamu panuje komunistická vláda, v tšina obyvatel je v ících – nejvíce tu žije buddhist . Socialistický stát vzal buddhismus oficiáln na v domí ve chvíli, kdy byla založena Vietnamská buddhistická spole nost, která zast ešuje všechny buddhistické obce v zemi, pro vládu je tak jednodušší mít ješt v tší kontrolu nad lidmi. Buddhistickým mnichem/mniškou se m že stát chlapec nebo dívka, kte í dovršili 17 let. Odcházejí do kláštera, kde se vzd lávají (podobn jako v b žné škole). Chlapci a dívky studují i bydlí odd len . Existují i jakési „bakalá ské“ a „magisterské“ stupn ve studiu buddhismu; samoz ejm platí – ím vyšší vzd lání, tím vyšší postavení. Výše postavení mniši mají na vietnamské pom ry slušné p íjmy – mohou si dovolit dokonce auto, mohou cestovat. Ale na druhou stranu
všichni mniši podléhají p ísnému dennímu režimu v klášte e, kde panují dosti spartánské podmínky, nesm jí nap . pít alkohol, koupat se na pláži, ani obléknout si jiný od v než mnišský.
JÍDLO Kde jíst a pít Ve Vietnamu ur it nebudete trp t hlady – sta í si jen vybrat z nep eberného množství chutí a v ní, na co máte zrovna chu . Tém na každém kroku potkáte místní obyvatele, kte í mají p es rameno zav šeny nádoby (p ipomínají tak jakési váhy), v nichž mají p ipraveny pot ebné suroviny i va i , a jsou tak vždy p ipraveni utišit hlad (nebo chu ) kolemjdoucích; pokud zrovna nemají sv j „stánek“ rozložený, sta í jen slušn požádat a prodava Vám jist rád vyhoví. Na ulici se najíte levn a chutn , výhodou je, že jídlo se v tšinou p ipravuje p ímo p ed Vámi, takže máte možnost do p ípravy zasáhnout (pokud se Vám nap íklad nebude líbit kvalita n jaké ingredience apod.). Evropan nezvyklý na tento styl stravování z ejm bude ned v ivý k hygienickému zázemí, v n mž se jídlo p ipravuje; je pravda, že na ulici nelze dodržet stoprocentní hygienu, nicmén máte možnost si suroviny pro své jídlo sami vybrat – a když budete trošku všímaví, ur it si pochutnáte i bez následných zažívacích problém . Ovšem je t eba po ítat s tím, že chu vietnamské kuchyn je t m evropským dosti vzdálena. Pokud byste cht li vyzkoušet vietnamské restaurace, rozmyslete si nejd íve, na co vlastn máte chu . Restaurace jsou totiž hodn úzce specializované – n kde se podávají jen nudle, n kde jen pala inky, jinde zas jen rýže. Jídelní lístek, který zahrnuje vše – od p edkrmu, p es polévku a hlavní jídlo až po dezert najdete vesm s jen ve v tších a dražších restauracích. Vietnamci chodí do restaurací jíst velmi asto – v tšinou se s nimi potkáte spíše v pouli ních restauracích (a stáncích), které jsou rozloženy p ímo na chodníku a hosté sedí na malých, um lohmotných židlích. V restauracích, které odpovídají evropské p edstav o takovémto za ízení, jedí v tšinou pouze bohatší Vietnamci, je tu totiž relativn draho – platí se tu spíš za komfort a kulturu stravování než za jídlo samotné, protože ve Vietnamu neplatí pravidlo, že ím levn jší pokrm, tím horší a naopak. Doporu ujeme Vám, abyste ve Vietnamu nezapomn li navštívit rovn ž ínskou a francouzskou restauraci, nebo ob kuchyn tvo í nedílnou sou ást vietnamského kuliná ského um ní. Jídlo hraje v život každého Vietnamce jednu z úst edních rolí – a již v pr b hu b žného dne, nebo b hem r zných slavností a oslav. A že je opravdu z eho vybírat – íká se, vietnamská kuchyn nabízí tém 500 odlišných tradi ních jídel. Vietnamská kuchyn je jednoduchá a racionální. Má velmi blízko k ínské kuchyni, protože Vietnamci p evzali od ínských kucha princip va ení – snaží se najít rovnováhu mezi kontrastními chut mi, v n mi i konzistencí pokrmu. P esto, že se mnohá jídla podobají a vliv íny na p ípravu pokrm ve Vietnamu nelze v žádném p ípad opomíjet, vietnamská kuchyn má své originální rysy a vytvá í se tu nezam nitelné speciality. Jeden z významných rozdíl mezi ob ma kuchyn mi spo ívá v tom, že v ín je zvykem všechny p ílohy va it, kdežto ve Vietnamu se mnohem více pracuje s erstvou neva enou zeleninou. Dalším d ležitým specifikem vietnamského stylu va ení je používání velkého množství rozmanitých aromatických bylinek, jež dávají jídlu nenapodobitelnou chu . Rýže Sou ástí tém všech vietnamských jídel je rýže. S rýží se však nesetkáme pouze jako s klasickou p ílohou – z rýže se tu vyrábí t stoviny (základních druh je p t), rýžový papír (používaný k p íprav rolek), sladkosti (hlavn z nezralé zelené rýže), rýžový ocet nebo škrob, a samoz ejm rýžový alkohol. K velmi oblíbeným vietnamským jídl m se adí práv rýžové nudle – pho a vietnamské jarní rolky nazývané nem. Nudle se podávají v misce, jsou chutné, levné a syté. Na severu se konzumují v jakoukoli denní i no ní dobu, na jihu pak p edstavují populární snídani. V jižním Vietnamu se rolkám íká cha gio, na severu pak nem Sai Gon nebo nem ran. Vyráb jí se z rýžového papíru, do n hož se zabalí pokrájené vep ové/krabí maso, nudle, cibule, houby a vají ka. Existuje i vegetariánská varianta rolek nazývaná nem rau. Pokud budete ingredience dávat na rýžový papír sami a sami si ho také zabalíte, jedná se o tzv. banh trang (na jihu) i banh da (na severu). Maso Co se tý e masa, ídí se vietnamští kucha i heslem, že vše, co se hýbe, se dá jíst. Takže krom ku ecího, vep ového, králi ího i hov zího masa, zv iny, dr beže, ryb, krab , krevet, sépií, škeblí, úho a dalších mo ských plod , tu m žete okusit takové „zvláštn stky“ jako žabí stehýnka nebo slepi í pa áty. Vietnamci jedí i maso takových zví at, která jsou pro Evropana tabu. P edevším p edstava jídla p ipraveného ze psa d sí v tšinu cizinc . Restaurace specializované na psí pochoutky jsou však u Vietnamc velmi oblíbené, nicmén plné bývají jen druhou polovinu lunárního m síce; maso ze psa se totiž považuje (stejn jako maso želvy a sépie) za ne isté a podle tradice je vhodné ho jíst práv až druhé polovin lunárního m síce. Mezi nejoblíben jší pochoutky, jejichž poz ení bude Evropanovi d lat ur it potíže pat í (krom psího masa) had (velice chutná je prý kobra), myš, ko ka nebo veverka. Za delikatesu se rovn ž považují kachní vejce, která se podávají p i 80% zralosti plodu, nebo ope ené larvy bource morušového podávané jako p íloha k rýži.
Ko ení Podstatou vietnamské kuchyn je originální rybí omá ka nazývaná nuoc mam. Tato nepostradatelná ingredience se vyrábí fermentací nasolených ryb, p i emž doba kvašení se pohybuje v rozmezí 4 – 12 m síc . Používá se jako „dipping sauce“ a v podstat nahrazuje s l, jak jsme na ni zvyklí na západních stolech. Omá ku nuoc mam lze kombinovat s esnekem, cukrem, octem, chilli a citrusovou š ávou, ímž vznikne nuoc cham používaná rovn ž jako „dipping sauce“. Ovoce a zelenina Jak jsme již uvedli, Vietnamci používají tém výhradn syrovou zeleninu, jelikož je k dispozici po celý rok a není nutné ji zmrazit nebo konzervovat. Totéž platí i o ovoci. Z t ch mén známých druh upozorn me na zelené dra í ovoce, jujubu, khaki, dra í oko, mangostýn, anona, kumkvaty, pomelo (druh grapefruitu), exotický druh t esn a tzv. vodní jablko. Za ochutnání stojí i salát z banánových kv t i manga, lotosové a bambusové výhonky i vývary s karambolou a ananasem.
Severní, centrální a jižní ást Na severu je patrný velký vliv odkazu ínské kuchyn . Velmi oblíbené jsou tu rýžové nudle pho a speciální rýžové rolky. Za místní specialitou zvanou bun oc se skrývají uva ení šneci, kte í žijí v rybnících a jezerech kolem Hanoie, servírovaní s omá kou nuoc cham. Ve st ední ásti Vietnamu leží m sto Hué, které se považuje za baštu vietnamské královské kuchyn . Vzhled je pro tento styl p ípravy jídla stejn d ležitý jako chu nebo v n , proto se aranžování a podávání pokrm v nuje obzvláštní pozornost. Kucha i dokáží s jídlem vytvo it hotové divy – z jarní cibulky ud lají krásný st apec nebo chryzantému, z mrkve a chilli p ekrásné kv tiny a raj ata jako kouzlem p em ní v r že. Toto um ní bylo velmi pe liv st eženo a používalo se jen na královském dvo e, nicmén dnes se s tímto kuliná ským um ním m žete snadno setkat i na banketech v lepších hotelech. M sto Hoi An je zase proslulé kv li cao lau – plochým nudlím smíchaným s fazolovými výhonky, listovou zeleninou a krutony, navrch se kladou plátky vep ového masa. Jižní Vietnam se vyzna uje více aromatickými, ko en nými a pálivými jídly. Velmi oblíbenou a asto používanou ingrediencí je tu krom bylinek a ko ení také kokosové mléko. Ve Vietnamu je rovn ž patrný rozdíl mezi stravováním lidí na venkov a ve m stech. Obyvatelé m st mají v tší výb r potravin – vícemén není problém b hem celého roku koupit všechny druhy potravin, kdežto na vesnici jsou lidé více odkázáni na vlastní produkci, takže jídelní ek se tu více p izp sobuje ro ním obdobím. Lidé ve m stech jedí mnohem více masa než lidé na vesnicích, tam je typickým pokrmem rýže se zeleninou. Nápoje Ve Vietnamu jsou b žn dostupné všechny základní druhy nápoj – od minerální vody p es džusy po pivo i tvrdý alkohol. Co se tý e piva – neexistuje tady žádná národní zna ka, trh je tvo en spíše menšími místními pivovary, p i emž pouze n které z nich jsou distribuovány po celé zemi. Ze znám jších zna ek jmenujme t eba Biere Larue, Halida, Ha Noi, Huda nebo 333. Pod ozna ením bia hoi se pak skrývá to ené pivo. Je jasné, že vzhledem k neustálému p ísunu erstvého ovoce, bez problém seženete „fresh“ džusy – sta í si jen vybrat. Pokud jsme u nealkoholických nápoj , nesmíme zapomenout na aj a kávu. P íprava, servírování a pití aje není pro Vietnamce oby ejnou záležitostí, je to rituál, který západní turisté málokdy docení. Vietnamská káva (ca phe phin) je velmi dobrá, obvykle se servíruje hodn silná a sladká. M žete tu ochutnat i jakousi „bílou kávu“ (ca phe sua da), kterou obvykle z 30-40% tvo í sladké kondenzované mléko. Slavnostní jídla Skute nost, že jídlo ve vietnamském pojetí je neodmysliteln spjato i s r znými oslavami, potvrzují takové obraty jako „jíst Nový rok/svatbu“, což ve volném p ekladu samoz ejm znamená „slavit Nový rok/svatbu“. Tato spojení nám dávají dostate n najevo, že jídlo hraje p i svátcích d ležitou roli. I velmi chudé vietnamské rodiny utratí p i mimo ádných p íležitostech (nap íklad svatba, úmrtí, výro í úmrtí, Nový rok) velké množství pen z a dop ejí si pokrmy, jež si za normálních okolností nem žou dovolit – r zné druhy masa, ryby, paštiky, zákusky nebo lepkavou rýži. Oslavy Nového roku se neobejdou bez tradi ního slaného kolá e bánh ch ng, který se p ipravuje z lepkavé rýže, plní se fazolemi, tu ným vep ovým masem a balí se do velkých zelených list dong p evázaných tenkými naštípanými bambusovými t ískami. Další tradi ní novoro ní jídlo p edstavuje m t – kandované ovoce a zelenina. B žn se kandují malinké meru ky, jablí ka, zázvor, dýn , kokos. Pokud lov k tuto dobrotu ochutnává poprvé, z ejm bude p ekvapen,
protože sladká chu je asto p ebita slanou, pálivou i kyselou, podle toho, v em byly plody naloženy. Oblíbené jsou zejména nakládané meru ky, v nichž se kombinují všechny chut , pálivý kandovaný zázvor nebo nakládaný kokos. Z dalších pokrm , které Vietnamci konzumují b hem novoro ních oslav, jmenujme maso v rosolu (th t ông), dušené maso s bambusovými výhonky, dušenou rybu a erstvou zeleninu uva enou s vep ovou k ží nebo vep ovým masem, va ené ku e, vep ovou dušenou šunku (giò) a samoz ejm nesmíme zapomenout na misku slavnostní lepkavé rýže. Velký význam má p i svátcích rovn ž ovoce – dává se na podnose p ed domácí oltá p edk , p i emž podle tradice by se m lo užívat p ti r zných druh , nebo íslo p t je ve východním myšlení magické.
Kultura stolování Vietnamci jsou zvyklí jíst t i hlavní jídla denn . Snídan je v tšinou jednodušší – rýžové nudle (pho) nebo rýžová kaše (congee). Ob d za íná již kolem jedenácté hodiny dopoledne. D íve lidé ob dvali doma, dnes dávají asto p ednost snadno dostupným pouli ním restauracím nebo tržištím. Ve e e se v tšinou odehrávají v rodinném kruhu. Jídlo je v tšinou soust ed no kolem velké misky s rýží, která bývá obvykle uprost ed stolu. Každý má ale i svou vlastní misku, jídelní h lky a polévkovou lžíci. Po pravé ruce je pak umíst na ješt jedna malá misti ka, která je ur ena pro nuoc mam, nuoc hcam i jiné omá ky. Na stole bývají i ubrousky, které jsou vedle b žného ú elu i k ot ení misek a ty inek p ed jídlem. Pokud si budete chtít nabrat rýži z hlavní misky, použijte spole nou servírovací lžíci, která slouží výhradn tomuto ú elu. Na rýži ve své misce pak m žete položit další v ci – maso, zeleninu, omá ky apod. P i jídle držte misku v levé ruce a používejte jídelní h lky. Vietnamci po jídle preferují spíše ovoce než dezerty, nicmén sladké mají rádi jako sva inku. Rýžové kolá ky, kandované ovoce, smažené banány i kokosová cukrátka jsou tu velmi oblíbené. A te ješt n kolik doporu ení: s usednutím ke stolu po kejte, až si sedne Váš hostitel. Vietnamci ocení, když budete jíst h lkami. Neodmítejte jídlo, které Vám do misky naservíruje hostitel – je to krajn neslušné. Nechávejte h lky v misce ve tvaru V (symbolizuje to totiž smrt). Zdvo ilý hostitel Vám nabídne více jídla než dokážete sníst, bylo by proto neslušné sníst opravdu všechno.
( ) #$ ! "$
&
*
*
*
+
! " #$ , -* " * * 20 3 + 4 &! ) & - !& + 5* ". % + 0 20 3 78 3 3
& & 0 1 ! 0 !- " ! ! " ! ! " $& * 3 0 " '' 6 ! %'0 ! " + ! :66 7 ;:66 #" .* &50 "' : %#?0 ! & : 6 7 :66 #2 = !! ;0#
@ ; ; B B
7
:
E
.-
: 6$ ! 6 0#
; 0# < '
) 66 +A !' 2 B % ' * 70 !- C D D 7 B A !) 0 , ! ! " A< FGH !-
.
)
.
% & ' " / .
0
999+ 0
" & ' ' +, 0 & * * $ " ' ! 0 +' !# 0
< < < ,=#! > 6 ! + !
0
!
!
5!
; ! ( ' " '0 % I '" - ) &" & 6 & (+ ? ! !& $ F &" D J?0 ' $? * ! " 2 * ! - . !" & !"# K = 3 3 !7 ) 0 & " 2 = !! '0 ;; 7 ; '0 & ! L !M ! & & 5 " ) $ %& % ' 20 30 = ' K 7 2 - . ' & % % & D ! 5 50 "% & $ % * *N ' D -D 50 % ) *H & $& " . &% * D %-0 ! " & 5 % & D "+ H * . * ! 5 !- 0 & ' '&5 H- &5 +A O >$ -! % %-0 ! " & + ? A 7 % 50 % $ ( -A = , H * ! " D '0 * D ( 7 ( - H * ! ! '& '0 " D '0 * D (+ = & ,- . . '0 > " P Q+ H * !% * ) +B+ B & &5 " . 0 *. '' 66 > *' #0 '&" #O R ! 7 %-0 '0 " ( %-0 ! ,S #," D 5 * D #,-* & 5! # % & & & '0 ( #H * " , !'( '0 " D 5! #=- ! T "& ! T ;#P *% ) " "' "' *" 72 ' A * 0 $ ( D & 5 & "'+ +B+ B ' * &5 ")' = K 0 # "' " " & & ! , ! &5 % & 2 = 0= ! + + B * D 5& "' ! "& B * * % '0 & 2 , 30 "' & *" " & D D & '0 * &(+ U 6+ + B * & %" "' + C ' " H 0 0 '0 0 " D &"! ,". '0 $ % '0 ,"! " 4) ! , ! !+ Q D& !() % D$ !() * " -D 0 $ D! " * & +
&
%'0
'
;; + . '0 -% %
# (
& +
"
" $& ' +
%
"
*!- -
D -#+, ! *
!M !
' % - 7
"* +
;
&
! 5 !# )" 5!
" '0
!5
"
7 ! '
( < * : 6 !? ?0 ;6+666 ,2=# B: 6 7 :66 0 & ( K = 0 *& "' ( 0 # 3 K = 0 & ! > " &"*& ! ) , & +4 * 6! ( 0 $& ! * 5* '' 6! '0 / & 5 '0 # :66 7 : ! ! 5 ' K 2 ) 5 - ! & #' * '0 .. $ !! ! 5 ' ! 0 + : 7 : < %: 7 : * " & = 0V + @ 5% & 5 " 5* %* " 0 5 *0 +2 & * .& + , %" .& 5 -' & -$ & 5 % !- 5 ' & &5! K 0 + 6: 6 * = 0 30 0 K 0 ! ' " ! ). + = 6+666 % 66 !I!
B , &5 !)+ A
!
& ! ) . -! '0 -.! (! ! * * !- -
D !$ & & 5! " & 0
*
! * #
0
* +=
!-
*
H "
)
+
) ' ;:66 7 B: 6 & .' 8Q3+ < ( 8 K + ;: 6 7 : 6 , '0"*& @ ' 8 66 !I! * D " 0 8 K B !I! 5 & '' &!+ &! ' $ & 5 * PQ@ O ! . & '#'' B66 !I!+ PQ@ ;6666,= ! '0 &! .' ;66 !I! % D& * & + &! ' ! ! " * !() ! & * $ * ". - ' *& ' # 5 ' * D " ) * ) & 0 ! ? !. *& * D " !$ " D % ) '0 & + ? * " " D " $ ) ! & " 0 -* " + K-0 ! * *' & * D + ?' &! '0 ! * * 0 5 . & * D ' '0 66 ! (+++ ! '0 $ & %" % * & 0 5 *0 +? * '0 " & '0 $ & ) & & +< * " &% $ % " O ! +? '0 ! +,' ' %* ' 5 %D 5 " 0 5 & 0 5 *0 +? * - * % *& " !7' . & ! !" & *&"# :66 7 :66 * & . - ! " '0"*& ' 8Q3+ 3 ' !" '' 666 % ! * ! ! !& +W * !) ! * '0 " " H '0" + W )" " & * ! ) ! <% %* ! % 5 .& *"* ! ) .& + 2 .& "'0 D !. - ! ! * ! &5 .& " " !+ Q % D &" & ' ' $ ' + : 67 : 6 " = +666 ,2= C " '0"* (+ 2 - . &' % % " "0 $ & " (& " & ** 0 + = "0 ' 0 O '& 6+666 ,2= < 6+666 ,2= : * A
" '0
*
!+ !() $& "
'! " '' 6
) ' $
) ' '0 + & + &
*
)
* ;:66 * '' B: 6 7 6:66 * 0 ' * + ) - ! ! 0 F ! &5 -) & : 7 : F ! &5 -) & L '' 6 ! "'0 * 6! :66 7 :66 20 3 ! &5 -) : 6 % " 20 3 X 30 = 20 3 6+666 % 0 ".
* $& *( * + Q&
*, %
D +H ) %D - &" 5 ") ! 0 20 3 0 O . '0 D !& '0 -) $ & 5 % 0 '&5 ! $ & -
%
#+ , ' '0 * !- - & '0
% -%
6
% ' +K 0 )
5A 8 &"*& D ! & '0
D&(
0 5
&
% 0( 0 D
&50 !
+ ;:66 7 ;: 6 , 08 ;: 7 B:6 * D A X ! $ && & # H & &(+ ! &! * * & ! .& & & ' $ & 5 ! % '0 " & B:6 7 6: 0 & $! ) & &" ' & ' D '0 D &$ ( & * * #! ) & " &50 & " 6: 7 :66 * < '0 !G @ %- % ! * ( % !$ " 0 5 & " >+ , '0"*& & " (! . '' 6 ! 0 6! (+ P " "& -+
-) 666 D & + 666 ,2= % D & & 5 ! &5 "
! $ "
" '0
6 :66 * : 6 * * : " 0 @" & 20 0 7 *" & ! & '0 * 7 8 . D "! + @( ! ! & ! . )& 0
* ! !
5 "
! D! $ &
-
" - 05 " 0
! 0
! & ' & +2 ! +
'0
, :66 * . -? !O 0 : * .: 7 ;: = B: 6 * * .B: X 6: 6 K 0 '0 & & ! & & % ! & & &# : 7 : H ! 50 ! 0 * " - ! ! 5 '0 $ & ! ) %'0 ! ! ! '0 0 "'0 X * *"'0 %D #+ @ % ) % 0 ' & ' " 0 ! & ! -! $ D *% " '0 %- 0 & 7 . & ! !5+ . &% & D 0+ " & % * %'0 & $ . ! + : 6 X : H C0 K '0 ! * ( . 50 D '0 $ * * " & & + : 6 * A Q 70 & & ' ! 0 *& , " 0 & !- + A Q + A Q # ! 5 !!, ! $ ' V 2 ! +V 2 !#$ 5 / & 30 K + 30 K #+ H" ;6 666 % 66 #+ < + % ! * ! ! "! ! !$ * ! ! ' &5 D" 40 '0 Q +M 5* !%- 0 -. " +X + !5 ! N + = & ! $) * * ' * %'0 '$ ! * %- !&5 ! ) '0 & '& '0 (+ A '&5 " !'0 '&5 %. '0 ( !" & - '0 " - + ( D "* * '0 % A Q ' BBB " * ! - 50 & 0 - ' P2M ?< + , . ! &5 ' V 2 !$ * 0 ' A Q $ % % ' '0 *( &( * % ) * 5$ ' '0 & * + 0 0 &5 & *0 % 666 7 66 + + +#+ H !" 5 % &"*" 0 +H * + + ! % D" 5 F ! &5 . ) 0 ! & "! $& !/ ) - G 5$ Q % 5 . 5+ A Q % & ! * " * ! * !5 + + $& ! ) . $ ) . ! ' %'0 ' '$G 5#+ Y ' * '( * $F 5 4 ' D + " ! ) &5 D & J . ! " * '$ ) " -*A Q * "!50 0 & N # ! &5 /* ! * D . & J + , * - . '0 '0 *% A Q 5 ( ( ) .! $) / & 30 K % " ' * ". .! " ( ! "! -+ 4 0 * - * & ' ' &5! = 6 &! A Q #+ = & ! *( & A Q / % .& * %"'0 -). '0 % ( * D & '0 " & 6+ + = ! '0 D&"'0 A Q & '0 & $ ) D (* 5 D &5$ &5$ &5#+ Y !( %'0 &(!$ '0) !' " % + H 05 % * $ % 0 . '0 ! '0 "! * % 5 % 0 ! *% ! & ' !+Y * !( * . '& ! 0 ! .& ! + = * ! !" & * " ' ) ' % & ($ ! * * "!- . % & & ! * + $ -& & 0 ! )1 ' '0 % '0 % '0 D & '0 & ' XJ &5$ & &5$ & XD &5 +#$ & ) * % '0 & ! '0 !($ ") - * + A Q & 5 " 5 - ! !$ & D ! ! (! *%" $ & ! & $ & D &5 $ % ! (#$ ) D * ) ! ( *& - +
,./* ! ;:66 * B: 6 7 :66 A , B ! ! & ! '&"$ '&" '&" 0 ' + ( 0 " '0"*& * '0 + H ) " '0+ : 67 : 8 ? % '0 30 0 3 ! + K-0 ! ' -& & ! '0 * " & 0 & : * % " A + 01 & & 2 2 !3 &2% 4% 51 2 1 6 0 2 7 7 1 %8 & 9 & : ; ! %< = 4 > 3 ? 7 7 1 &1 & ? 6 % 13 & 3 : %5 3 & 2% 2 @ !# & 7 3 % %? 6 9 & 3% % ? & A B C < 7 7& % 3? ' > ' 7 7 1 7 1 7 !? % 3 &! 6 $ 8 52 ! 2 & 7! % 1 ?: % 3 & % 1 & & !A % 1 ! 2% ?! # 7 : 8 : 3! : 2 : & %3 0 8 ?! # 1 # &:3 & % 1 ? 2 8! 2% 3# !" & 2% &! ? % 3 3 2# 1& % 8!6 : 7 &2 &?!= = :2# > & 2% &! ? > & % D% & :66 7 :66 0 & A A + A # !! , ! $ 0 !' 30 30 Z X A + 4 0 ' 0 66+666 % +< D" & B+ ) & ' 05 - 5 " & % ! !- ! ! &5 &" &5 2 +2 #+ @ 0 % % '0"* ! ) '0 & '& '0 & '0 !" & !- 0 & + , ' BB % A & * '0 ! & '0 & * * * ! - 50 - ' P2M ?< + < % 0 , ! $ -!) A '0"* $ D" " = , 0 '&50 '0( ' . 0 , ! [ +\ , # + +< + % !- $ 0 * 5 0 ] + 0/ ] ^ #$ 0 ! !- ! . '0 '&50 2 $& " ) % * !-+ ' , ! &" !L 8 ! + ;6 2 ' !& &" & A &0 ! !- ! ' 5 * !-+ * &" ($ & * ' " & ' " &5 *& .& + 2"* A * !- '0"* * .0 ! &50 ! " 30 A + 30 A "#$ D !) 0 " * ! " _! _ D _0 ! _+ 2 & " &5! ( &( 2 $ 5 * '0 " 3 = ' + 3 \ '$ ; X ;; #$ K = + K \ $ B X B #% *" ! ! & ! & " ! (% '+ , %' * &5 & ' % A 0 ! !- ! Q ! $ 5 * D" 0 . N ' * &5 G D $ ) * 0 . 8 C !% ) + N ' * '0 !&" & ) & B 0 '0 & '& *& - $ ! & '0 & " ( . & *( * !% '&5 -+ , ' ;; ! N ' * & 0 .0 & " A ! 2 00 '& * ' * &5 & 5 ) * D & D" 0 &" &50 !- + 05 - 5 " ' $ + B $ % & K = A * ' ( ) - . 0 !- , ! $ !) * A + & D ' * &5 & ' + B $& . W & '0 0 "'0 & * , ! " & ! # 0 P Q#$ A D" ) 0 , ! XO % & , !+ , B ; "!' * + 2 D D 3 5 # !!. "' + 3 * % & ! '(! $ ) '0 * & % + 2" ! '& / &$ -!) % 0 ) % !% $ " 5 . & 5 ! & '0 &* D & D" !- + , ( & ' 5 " * ! & 6 ' +4& ) ! " *( A ! ! *" ! ! &5 & ! '&5 ! ' ) & BB6$ & ! % * " " & !" & + $% & 2 E' 4 /-F A /G)* , & )" $ & " *% B& ($ 66& 0! 0 $ 5 !% * D % % 05 !% * ' ) ( 0 $ $& $ $ * '0# %" 5 ! )$ " ) $* &" & %" 2 H &" $ . ! $% D +2 0 < * -* * *% % % ) + C" & "' 30 A
* '
-
(
%
*
0 &
+ "
!- - + C" &5 $ " ( % $& " ) P / & !% * &X $! )$ N5 > X) $ ) 'X & " $ ) X 0 -& B X !% & " &5 F - % ;# ) " F -D "# = * &"* 50 !- !* &" &" $ %-0 ! % & ! - % +, D '' 6` +
" ;6
- '0 &( ($ . '0
! &5 " & %
& !
)
-* D
%
$/
-
G *.(F H ! : 6< * *0 ;: 6 A $ B: 6 0 & A @ % # E > % & % % :B 1 & : %1 5 2 & ?: 4 ? % 2# 7 1 I % 2 %: 2% &! & 4 ?H & @ D "! 3 ! 2 ' W ! ( & $ & '0"* ! & - .! & A X& " +4 + , '! & '0 S S * D & * ! &' D $ & P =$ 0 * " 5 '' 6 ! . 0 0 $ * D #$ & "! % " * &H * $* ! ! 5 H * * &50 "' ' *& D & * S 8& + @ & " -. 2 ' 3 + &" " * D" 7 " D" D & 5! ! '0 $ ! " & & " 05 -$ & & ) & ' ! $& * "! & A + , ' ! 0 ' * D &"! ) " % $& " * * & ?0 "! 50 & 6 67 " . '0 & '& & ! > A +@ D" $ & " * -' '0 D " ($ " & .+, & D -* & " ' 666+ & D 0 & " % * 0 " ) '' B: 6$ * ()& ! & ! 8 ? : 6# A
! & Aa 2 # 0 !( ) 5 '&5$ * !-$ % ) - 66 &! *" 3 & &50 *" + 0 &5 ! ' 0 " ;B 666 ' 66 #+ +$ & % , ! D & " + , D & '0 & &" ! &5 8 + 8 $ 6 6X #$ 8 30 3 !* 0 A 8 + A 8 #+ 2 5 0 8 + 30c 8 $ UH*5 '0 & T#+ Q) D" & ' ! ' 5 . $ -& & " . & % ! " +3 * !$ % J *% '&" 3 ;X ;6 # ! & ! . ! &5 !- A + , ' UH-
;
0
0
" &5 & ' !, 5&" ! O " & + b A #+ *! & & - '0"* )* &"'0 '0"* ! *"* ! * + + 8 30" 3 #$ * !& !5 . = ? , +\ ? B+ % 30 8 " & ! ;+ % !" -&" &" 2
! + H) D % ' 5 6+ + +, ' 6 6 5 !, # * 30 ! ( ) -.! ( ;6 X B # D
& +2 $H 0H +H 0H #$ ! 30 8 A 2 + Aa 2 $ - & T7 U T * !- ) % 0 O 5 & #$ !5 % " D . D " & A + , + ;; A 0 ! !- ! ' * &50 & " 3 & $* 0 '0 . , !+ , '0 B X B % A 0 ! !- ! 0 , ! + , ! &5 ! & '&5 % & #$ + B 0 ! !- ! '& ! ' ! ' 50 , ! , ! &5 ' '&5 % & #+ K-0 ! - *!!! 0 & " 5 !5 + , %"'0 * ) ! 30 8 % * " !+ &5 3 K 0 +3 Kd 0#$ 8 = +8 \ #$ 8 K +8 K Z #$ = 8 + \ 8 #$ 8 30 0 + 8 30a 0# 7 !5 . ! * 0 -& & D" * -. ! + , + ' + + ! " = = + \b \b#$ = V + \b V #$ = C 0 \b C 0#$ K ' 30 0 + K ' 30a 0# *
& 30
8 $ 5* & ' A + 4" . 0 ! 0 !% & " * ' * &5 & ' ! * ;; B + K-0 ! ! '&5 " & G D -$ & " %-0 '0 B X B $ % !! - % !% " &" D" 0 *" % % .& * D * D +A ( ) !& !' ! , ! % 0 0 +,' !%0 + 66 '0 '&5 (*& ! $ & 5 0 *( & % ) * +X;+ + +@% 5&" &5 *% & ! 5 *( & $ !+ % " = H & " -)+ 2 * "!- . ! !" & ! !?0 "! ! $ '0) ( 0" + +Y '0 "!( & '0 /* ! A / - ' ) 66# !" -) ( $ % " % * ) ) + $ '0 "! '0 50 '0 3 , * + 5) ?0 "! V 30 0#% * ) D" & + + @ A % " ) " 4* "' 50 ! D $ * !% ( !- $ 0 ) ( ' '0 ?0 "! 50 W -)+ , % * ! 4* *& " " D J '0 D & % & 0 ' '0#$ ) % ( (* ! ! '& ! ' '0 $ 5 ( ' ' ! : ," ' $ C % & " ' $ P0 " ' + @ % ' * &5 & * ' '0"* . * 0 5 % $& 5 " ! 5 !- : A &" $& " +4 $! 8 K $ & "' % % A '&50 ! +2 -. ! !A F H ! ! "!- K = 0$ 5 + B + @ ! * *! & * !5 A '&5 ! ! H ! !- $ %- * ) " N ' * %"'0 & " " +N ' * 5) * * 50 M '&50 ! * + BB #+
/F : :66 X : -.FF ! :66 :66 7 : 6 %& # # # # # #
* 8 ? 6 * 0 8 3 ! * '0"*& ! '0 ' '0 :66 '0"*& * 0 " 0 5 0 &5 !0 ) '0 $) * ! 0 " $& 5 " " 5 ). + H % ! '0"*& ! ! ' !$* -& & * ! : = & " ) "' $ & ! - 7 (!- # 4 ) % ' % *" ) $ * -. - &" % 7 * ! " $ ) -& !- * ! $ ! ' $ % !! & !" '0 " + 2 D -. % $& 5 ) % " % D O ) '0 $ '&+ , ! % % ' #+ , 0 "'0 ' 7 & '0 +, % K 0 '& ' + 3 *"& /& !" ! ! )7 ) $ ! (! ! % +H ! & * ! " & ! + " . - -! '0 % % " * 0 ) -$ - !+
// : 6 B:66 7 :66 ;: 7 B: , ' 3 0 * D & $ " . - .& + :66 * * $ : 6 B: 6 7 :66 A
&!$
!
*
8
! "' ?
$ &"*&
&
D 50
'&50 )
+
0 &
& -
5
/ : 6 * *A !- A 8 ;: 6 7 B: 6 0 & '0 "! : 7 : 0 & & ? ' 0 7 D -& $ * ! D & +4 & P% " 2 0 K 0+
0 & & &" % 0 % &5
&5 0 %' $ '' 6 ! ' 5+ *% & D
0 & & 0 '0"*& & 5!
'&50 ! +
/( : 6 :66 * 0 & 3 !? ' & '0 : 6 7 B: 6 A H B: 6 7 : 6 3 ! ? ' )1& 1&"'0 & * A : 67 : 6 * % ! :66 * ? K = !0
A
H
X
( *
'+@
" 0
"
0 &
& +
& -+ : 6
/) ;:66 ;: 6 * ? K " % ! ? 1 ? K % '0"*& '0 '0 '' 66 ! (+ 0 $ . 6! '0 '0 & +? & ) * * * -5 5 D" ! '0 5! %D + : 6 * 0 + , $& " +
&$
'0"*& 2 8 ! *0 2 8 ! & !I!# < %" & $& 5 % ) & ? K # '' 66 ! ( 5 ' -$ !& ' * D ! = ! '$ & 5 '' 6 ! '0 *' &+ H "! ! &' $& * D N $ ' * 0 ! ) ' 5! " ) % ! * '& ! ") ! ) % & + P ) % &( " + 4 &! ! '0 $ ' & D *0 $ & " %* * ! *0 $ +? 0 " '' 6 ! * . 6! + P * D" & * " '0 * 5
/* :66 : 6 * ( '% ? 1 % ) '0 * - 5 ' -+ 2 & ) ' '0"* ! -& & '0 (+ ? ! ! & 6 ! (+ < !& " " %D +? & & D &*/ ! 1$ " "* & * %" & '0 '+ 8 1 * 0 * " * 1+ 4 ! / & ! 5 * +@ " *! #+ ? & " 5& ; &! '' $ 0
-& &
&* ) +< 0 %" '' 6 ! * ! + ' '' &!$ &* N 8 & $' ) . % ) ) * +4 " . 0 ' / ! % D& $ & -& & ! ) & ! . '0 &!+ ? * - " % * . += ! $& " 0 5 & / % 5 & ! (!# ! ) ( &($ & ! ) 5 & * ! ! 5# % 5! ! !() % !() % ! '0 0 ( 0 ! - 7! * '0(*
D
'0 (
-*
" &$ '
?
K
0
+
< ? K 2 -. * *" ' A +2 * -& & * ( % $ & -& & (+ 2 .. ' * A + =" '0 *A 0 +H ! % $ & ! & ! *A 0 ? A .! & ! ? K +? ! 0"+ ! ( * !- ! A 0 % *") & ! 7 . 5 ! ) ! & ( % &*0 0 ) % % ! & $& " . !- + 3 & % & * & " $ ) 1 ) " 5 % $ ) * & "+++ ! ? K & ) -0 ' + * ? K $ 0" &5$ ' " 0 $& 5 D 5 %- " ! & !+ , !- - ? K ! '0"* ' ") $ & 5 "*' ! + ") D 5$ D 5 D ! *"* ! !+
/+ :66 : 6
-
% ! ? K 7 0 @ 1$ & " " * *" & A + K-0 ! ' " D &" -& & * " &+ ;: 6 * * L 8 X? K +* " & ? 7K A G ! +* " & 3 3 K '0 ! +* " & = L ? .& -= L G '' 6 ! A 8 + 0 A 8 # *" & , ! 3 & &5! *" + 4 * "!" & "!$ & 5 *! D & ! ' 5! ! $ D ) % 0 @" & % ' BB * " * ! - 50 - ' P2M ?< + , ' 66B 0 ". '0 '0 ( - + :66 * A K 7 % ! A 6:66 * A + .-
1
.! "
&
! " ' ! '& & + ! * ; (
1 71
, ! '0 & ! - ' * ! '0 " 4 ! %5 5+ ' 5! , ! * & , ! 5 5 '0 * 5 " ;+666 7 6+666 ,2= $XCD#, 6+666$X ,2= $X CD+ ? ' ? ) -' -. 2"& P =
'' C I P =# % '' * 666 7 666 ,2= $X CD# (!- " ' 6+666 7 +666 ,2=$ ) +
$X )
