Historie, současnost a trendy specifické legislativy lázeňských měst

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy

Historie, současnost a trendy specifické legislativy lázeňských měst Bakalářská práce

Autor:

Šárka Retamalová Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Milan Trnka

Duben 2013

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Karlových Varech dne 22. 04. 2013

Šárka Retamalová

Poděkování: Touto formou bych ráda poděkovala svému vedoucímu práce panu Ing. Trnkovi, za všechny jeho uţitečné rady a korektury, které přispěly k vypracování této práce. Zvláštní poděkování patří mému manţelovi, za jeho velkou výdrţ při mém psaní, za pevné nervy a za ochotu postarat se o mně a celou domácnost bez jediného odporu.

Anotace: Tato bakalářská práce si klade za cíl zhodnotit stav současného lázeňství, především po stránce historického a legislativního vývoje na území Čech. Úvodní část práce se zaobírá přírodními léčivými zdroji, typy lázeňské léčby a průřezem zákonodárného procesu v českých zemích. Závěrečná praktická část je věnována vyuţití lázeňského poplatku, srovnání příjmů a výdajů významných lázeňských měst, organizacím a projektům působícím v dané oblasti. Práce poskytuje analýzu získaných informací pro zjištění příčin aktuálního stavu lázeňství a pomocí interpretace historických a nových trendů má čtenář získat přehled o vývoji v nadcházejících letech. Předmětem práce je podat ucelený pohled na oblast lázeňství od historie aţ po současnost k pochopení směru aktuálního vývoje lázeňství. Klíčová slova: lázeňství, legislativa, historie, přírodní léčivé zdroje, lázeňská města, trendy Annotation: The goal of this bachelor work is to assess the current state of the spa industry in terms of historical and legislative developments in Bohemia. The introductory part deals with natural mineral resources, types of spa treatments and a cross section of the legislative process in the Czech lands. Final part is devoted to the use of local tax, comparison of revenue and expenditure of major spa towns, organizations and projects operated in the area. The bachelor provides an analysis of the information gathered to determine the causes of the current state of spas and thanks to interpretation of historic and new trends the reader has to get an overview of developments in the coming years. The main subject of this work is to give a comprehensive view on spa treatment from history to understand today's development direction. Key words: Spas, legislation, history, natural healing resources, spa towns, trends

OBSAH Úvod ........................................................................................................................................... 7 1

Definice základních pojmů ............................................................................................... 9

2

Historie lázeňství ............................................................................................................. 11

3

2.1

Počátek lázeňství........................................................................................................ 11

2.2

Starověk ..................................................................................................................... 11

2.3

Středověk ................................................................................................................... 12

2.4

Novověk ..................................................................................................................... 14

2.5

Moderní dějiny ........................................................................................................... 14

Balneologie ....................................................................................................................... 17 3.1

3.1.1

Peloid .................................................................................................................. 18

3.1.2

Minerální voda.................................................................................................... 18

3.1.3

Plyny ................................................................................................................... 20

3.1.4

Klimatické podmínky ......................................................................................... 20

3.2

4

5

Přírodní léčivé zdroje ................................................................................................. 17

Typy lázeňské léčby................................................................................................... 21

3.2.1

Komplexní lázeňská péče ................................................................................... 21

3.2.2

Příspěvková lázeňská péče ................................................................................. 23

Legislativní proces v Českých zemích ........................................................................... 24 4.1

Vývoj v 19. Století ..................................................................................................... 24

4.2

Období světových válek............................................................................................. 26

4.3

Poválečné období roky 1945-1989 ............................................................................ 26

4.4

Platná legislativa ........................................................................................................ 28

4.4.1

Ochrana přírodních zdrojů .................................................................................. 29

4.4.2

Správa zdrojů a souvisejících objektů ................................................................ 30

4.4.3

Ochrana léčebných lázní ..................................................................................... 32

Lázeňský Poplatek .......................................................................................................... 34 5.1

Lázeňský poplatek na českém území ......................................................................... 34

5.2

Srovnání lázeňského a ubytovacího poplatku ............................................................ 35

5.3

Rekreační a ubytovací poplatek v Evropě ................................................................ 37 5

6

Významná lázeňská místa .............................................................................................. 40 6.1

7

Významná lázeňská místa v Západních Čechách ...................................................... 40

6.1.1

Karlovy Vary ...................................................................................................... 40

6.1.2

Františkovy Lázně .............................................................................................. 44

6.1.3

Mariánské Lázně................................................................................................. 44

6.1.4

Srovnání příjmů a výdajů Západočeských lázní ................................................. 45

6.2

Návštěvnost lázeňských míst v ČR ............................................................................ 46

6.3

Významná lázeňská místa v Evropě .......................................................................... 48

Trendy v lázeňství ........................................................................................................... 51 7.1

organizace na podporu lázeňství ................................................................................ 51

7.1.1

Různá členská sdruţení v ČR ............................................................................. 51

7.1.2

Organizace zabývající se lázeňství v evropském měřítku .................................. 52

7.2

Nové trendy v lázeňském cestovním ruchu ............................................................... 54

Závěr ........................................................................................................................................ 59 Seznam pouţité literatury ...................................................................................................... 62 Seznam obrázků...................................................................................................................... 69 Seznam grafů .......................................................................................................................... 69 Seznam tabulek ....................................................................................................................... 69

6

ÚVOD Lázeňství má ve světě dlouholetou tradici. Přírodní léčivé zdroje byly vţdy důleţitým bohatstvím kaţdé země, díky nimţ prosperovala a stávala se vyhledávaným místem z řad turistů. Doménou léčebných kúr se staly přírodní minerální vody, které se v Evropě hojně vyskytovaly. Sama poloha českých zemí umoţňovala rozkvět lázeňství a jen na českém území existovalo přes 250 míst, jejichţ hlavním zaměřením byly vodní lázeňské procedury. V současnosti se celkový počet lázeňských míst sice ustálil na čísle 37, ale Česká republika se stále můţe pyšnit, ţe i dnes se řadí mezi významná lázeňská centra, které navštěvují statisíce hostů z celého světa. V Jáchymově například vznikly první radonové lázně na světě. V uplynulých letech však v českých zemích lázeňství upadalo, díky různým aspektům doby. Počínaje válkami, politickou situací či ekonomickou krizí. Dnes je zapotřebí povznést tuto oblast do nového rozvoje a konkurenceschopnosti s jinými destinacemi. Nabídnout zákazníkovi nejen tradiční léčebné procedury, ale poskytnout komplexní sluţby za přijatelné ceny. V této bakalářské práci se budu zabývat analýzou vývoje lázeňství od historie aţ po současnost, a to především v českých zemích. První část je věnována historickému a legislativnímu výkladu, druhá část je zaměřena na současný stav lázeňství. Celá práce je rozdělena do sedmi hlavních kapitol, které se zabývají určitou lázeňskou oblastí. Zvolenými metodami zpracování je analýza základních poznatků, komparace získaných informací a vyhodnocení směru dnešního lázeňství. Práce je rozdělena na část teoretickou, která vysvětluje základní pojmy, pojednává o historii lázeňství, zaobírá se postupem legislativního procesu aţ po platné zákonodárství a ochranu lázeňského oboru. Druhá praktická část se věnuje významným lázeňským centrům, návštěvností míst a trendům v současné době. Teoretické poznatky by měli pomoci k pochopení současného stavu lázeňství v českých zemích. V úvodu práce si vysvětlíme definici pojmu přírodního léčivého zdroje, a jaké legislativní nástroje město pouţívá, aby dbalo na ochranu tohoto přírodního bohatství. V závěru si probereme významná lázeňská města v Čechách i v Evropě a rozebereme si místní lázeňský poplatek a jeho vyuţití. Zvolené téma, Historie, současnost a trendy specifické legislativy lázeňských měst, jsem si vybrala s ohledem na své pracovní zkušenosti v oboru lázeňství a osobní zálibu v oblasti, která patří do tradic českých zemí. Neboť ţiji v Karlových Varech, největších lázní u nás, je 7

pro mě lázeňství velmi aktuálním tématem doby. K sepsání práce jsem vyuţívala nejen odbornou literaturu a oficiální webové stránky organizací zabývajících se lázeňství, stránky Ministerstev a Českého statistického úřadu, ale i svých vlastních postřehů v dané problematice. Některé získané informace jsem pro přehlednost výkladu zpracovala do tabulek a grafů. Při vypracování práce jsem aplikovala postup analýzy primárních a sekundárních dat, analýzu získaných poznatků a jejich následnou syntézu, metodu komparace a vloţení vlastních zjištění získaných z pracovní činnosti. Uvedené téma se týká širokého okruhu organizací, které vyvíjejí různé druhy aktivit na poli lázeňství, vzhledem k moţnému rozsahu práce však nelze obsáhnout všechny společnosti a jejich činnosti. V práci se tedy zaobíráme pouze vybranými informacemi, které by měly pomoci zajistit snadnější porozumění dané tematiky, a tím nám usnadnit vstup do problematiky v České republice. Státy a různé organizace se starají o ochranu přírodních zdrojů v rámci specifické legislativy, která přispívá ke zlepšení podmínek ochrany zdrojů. Prostřednictvím této práce bychom měli také pochopit české legislativní úpravy a vývoj ochrany lázeňských měst. Cílem práce je zhodnocení stavu legislativních úprav, potřeb a trendů lázeňských míst, a to především v českém prostředí. Bakalářská práce chce poukázat na vývoj lázeňství v českých zemích a okrajově se dotknout tohoto oboru i v evropském měřítku s cílem porozumět dnešnímu problematickému stavu v lázeňství.

8

1 DEFINICE ZÁKLADNÍCH POJMŮ Aerotherapie – léčení působením vzduchu, např. ve vzdušných lázních. Balneo – z řečtiny lázeň neboli koupel. Balneoologie – vědní obor zabývající se lázeňstvím. Balneoterapie – vědní disciplína, zabývá se léčbou přírodními léčivými zdroji. Heliotherapie – léčení efektem slunečního záření. Kolonáda – je "otevřená chodba se sloupořadím."1 Krenologie – pochází z řečtiny, vědní obor zabývající se výskytem a uţití přírodních léčivých zdrojů. Lázeňské místo – "území obce nebo jeho část anebo území více obcí, popřípadě jejich částí, v němž se nacházejí přírodní léčebné lázně."2 Lázeňský statut – vymezuje "vnitřní a vnější území lázeňského místa a v zájmu ochrany léčebného režimu a zachování, popřípadě vytvoření lázeňského prostředí stanoví omezení"3 či zákaz určité činnosti, která by v daném okolí mohla zapříčit jakékoliv změny u přírodních léčivých zdrojů. Lázeňství – "Souhrn aktivit, specifické infrastruktury a lidských zdrojů v oblasti poznání a praxe zaměřený na znalost přírodních léčivých zdrojů (balneologie) a realizaci technik a procedur pro léčení různých somatických, psychosomatických i psychologických problémů (balneoterapie). Souhrnným cílem lázeňství je prevence a léčení lidských chorob, regenerace sil a relaxace. Je spojeno s využíváním síly přírodních léčivých zdrojů, krásy přírodního i kompozice kulturního prostředí."4 Pramen – přirozený vývěr podzemní vody, který se dostává na zemský povrch.

1

KOL. AUTORŮ. Slovník cizích slov. 1. vyd. Praha: Ottovo nakladatelství, 2000, 708 s. ISBN 80-718-1376-1.

2

ČESKO. Zákon č. 164 ze dne 13. dubna 2001 o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-164

3

ČESKO. Zákon č. 164 ze dne 13. dubna 2001 o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-164

4

PÁSKOVÁ, Martina a Josef ZELENKA. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002, 448 s. ISBN 80-239-0152-4.

9

Přírodní léčivé zdroje – za přírodní léčivé zdroje se povaţují minerální vody, plyny, peloidy a místa s klimatickými podmínkami, které splňují charakteristiku dle Lázeňského zákona č. 164/2001 Sb. Termální pramen: přírodní minerální pramen, který má teplotu nad 20 °C. Thalassoterapie – léčivé působení mořské vody na organismus člověka.5 Wellness – "znamená stav/pocit blahobytu, jež je maximálně orientovaný na individuální možnosti člověka."6 Za wellness se označuje ţivotní styl, kterým se člověk snaţí získat dobrý fyzický a psychicky stav těla a duše, vedoucí k harmonii a vyrovnanosti člověka.

5

KOL. AUTORŮ. Slovník cizích slov. 1. vyd. Praha: Ottovo nakladatelství, 2000, 708 s. ISBN 80-718-1376-1.

6

Česká asociace Wellness [online]. 2007 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.spa-wellness.cz/.

10

2 HISTORIE LÁZEŇSTVÍ 2.1 POČÁTEK LÁZEŇSTVÍ Lázeňství je jiţ odnepaměti spjato především s vyuţíváním vody v jakékoliv formě jejího skupenství. Voda byla hlavním zdrojem k léčení nemocí, k posílení ducha a později také slouţila i k hygienickým účelům. Především volně vyskytujícím se přírodním pramenům, které se lišily svou teplotou a chutí, lidé připisovali zázračná uzdravení. Voda byla brána jako nezkrotná síla s boţskými vlastnostmi, která se vţdy těšila velké úctě a váţnosti. Díky jejím blahodárným účinkům a nadpřirozené moci vznikaly v blízkosti těchto oblastí zasvěcené oltáře, osady, pozdější města, o kterých nám vyprávějí mnohé legendy. Například u nás pověst o vzniku Karlových Varů či města Teplice jsou toho zdárným příkladem. Ovšem i ostatní léčivé zdroje jako bahna, rašeliny či slatiny byly pouţívány v historii k léčení. Bahenní koupele a zábaly byly hojně vyuţívány při léčení revmatických nemocí a později se staly součástí mnoha léčebných procedur v lázeňských místech.

2.2 STAROVĚK Jiţ ve starověkém Řecku voda byla povaţována za velmi vzácnou a pouţívala se v přiměřeně malých dávkách. Teplé koupele byly určeny především pro bohatší vrstvu obyvatel, pro nemocné či pro stařešinu. Původně se lidé koupali venku pod širým nebem, avšak rychlé znečištění vod dalo podnět ke vzniku uzavřených privátních míst a poté existenci veřejných lázní a koupelím v ohřívaných vodách. V lázních se chodilo předpisově oblečeno, pouze v sandálech a lehkém bílém oděvu. Voda zde tekla ve ţlabech, kde bylo moţno smáčet se i bez koupele. Lázně slouţily k osobní hygieně, k očistě ducha i těla a postupem času se k nim přidávaly masáţe s vonnými oleji a různé procedury jako depilace či celková kosmetika. Při rozvoji císařství se v Římě dozvídáme o vzniku státních koupelen, tzv. balneae publicae, a soukromých lázní, balneae privatae. Státní lázně byly placeny ze státní pokladny, dotacemi či pomocí darů zámoţných a byly zřízeny především k léčebným účelům. Privátní lázně sloţily pro klidnou relaxaci platícím občanů. Z těchto dob máme zmínky o velkém rozkvětu a hojnosti lázeňství. Lázeňství se stalo pro mnohé vrstvy obyvatel důleţitou součástí ţivotního stylu. 7

7

KŘÍŢEK, Vladimír. Obrazy z dějin lázeňství. 1987. vyd. Praha: AVICENUM, 1987. 1. ISBN 08-096-87.

11

Léčebné lázně existovaly také v zemích Orientu, kde tvořily významnou kategorii a jejich provoz se stal výnosnou činností. Arabské lázně byly rozděleny na muţské a ţenské, kde se přísně kontrolovala čistota, teplota a také mravnost. Lidé v těchto zařízeních spíše odpočívali. Podávalo se občerstvení, typická káva, ovoce či sladkosti. V muţské části se nosil turban a barevná zástěra, teplota se pohybovala průměrně okolo 45 – 50°C. V Číně se objevují první zmínky o koupelích uţ mezi 1000 a 500 př. n. l. Veřejné lázně navštěvovali muţi a ţeny společně a pro léčebné účely si lidé smáčeli nohy nebo se koupali v dřevěných kádích. Význam lázeňství nesmíme opomenout také v Japonsku, kde např. existovaly velké lidové koupele. Od 5. století př. n. l. v Evropě kromě existence koupelí s ohřívanou vodou, zaujaly pozornost především přírodní vývěry termálních a minerálních vod. V okolí vulkanického území vznikala místa s příznivým klimatem pro vznik lázní, které slouţily k léčebným procedurám. Prováděly se zde i menší chirurgické zákroky. Lázně s přírodními zdroji provozovali především kněţí, a to za řádný poplatek. Poplatek se lišil dle zámoţnosti osoby. Teplé termální prameny umoţňovaly provoz lázní po celý rok.8

2.3 STŘEDOVĚK V Evropě v dobách středověku koupele pomalu upadají, církvi roste moc a zastává názor, ţe vystavovat nahé tělo v rámci společných koupelí je hříchem. Lázně jsou tudíţ označeny za místa plná hříchu a smilstva. Samotná hygiena upadá a někteří církevní mnichové zůstávají bez osobního mytí i přes rok. I přes tuto snahu církve odstranit veřejné lázně od 12. století n. l. pomalu roste zájem o vodoléčbu a jiné léčebné procedury. Koupel znamená více neţ pouhou hygienu těla, je určena k prevenci či dokonce k samotné léčbě. Před léčebnou koupelí probíhá příprava, jeţ má organismus připravit na léčebné účinky, tzv. otevření těla. U zdravých lidí k tomu slouţilo většinou projímadlo, které vyčistilo a tělo připravilo ke koupeli. Lidé proto chodili do lázní nalačno, pouze nemocní a slabí měli povoleno se před koupelí najíst a posilnit. 9 Při omývání panoval klid, lidé postávali nebo posedávali na okraji kádě či dřevěného bazénu. Voda dosahovala asi pod kolena a koupalo se pod širým nebem, takţe mnoţství koupelí se odvíjelo dle ročního období. Hlavní sezóna začínala v teplých měsících, a však koupele byly

8

KŘÍŢEK, Vladimír. Obrazy z dějin lázeňství. 1987. vyd. Praha: AVICENUM, 1987. 1. ISBN 08-096-87.

9

BOŘÍKOVÁ, Jana a Otakar BOŘÍK. Hospice, špitály a nemocnice v Karlových Varech. Vyd. 1. Dobřichovice: KAVA-PECH, 2004, 292 s. ISBN 80-858-5373-6.

12

vyloučeny od 22. července do 23. srpna, kdy slunce je ve znamení Lva tzv. období psích dnů. Psí dny v lidové pranostice znamenají dobu mimořádných sráţek a přírodních pohrom, mluví se o vlně magdalénských deští následovaná časem úmorného horka v měsíci srpnu. V tomto údobí se lázně celkově uzavřely a nikomu nebylo koupání umoţněno. 10 Pro léčebnou kúru nebyla důleţitá teplota vody, ale především doba strávená ve vodě a celkové mnoţství koupelí. Čas byl velice důleţitým indikátorem pro správné dokončení léčby. Celková kúra zahrnovala 100 aţ 200 hodin koupelí. Koupat se tedy začalo jiţ od časného rána aţ do pozdního večera. Celodenní sezení ve vodě bylo sice pro tělo náročné, ale lidé věřili, ţe je to nutné pro udrţení dobrého zdraví. Dlouhotrvající koupel však zapříčinila poškození pokoţky. Pokoţka se smršťovala a vytvořily se hnisavé vředy a koţní vyráţky, které mokvaly a při dotyku s oblečením byly velice bolestivé. Tyto nemoci kůţe byly brány za správné plnění předepsané léčby. Odlišnost veřejných koupelí se projevovala dle zámoţnosti občanů. Soukromé lázně byly zastřešeny a pro lepší trávení dne byl čas věnován hrám jako kostky, dáma či domino. Hudebníci hráli a zpívali k zpříjemnění atmosféry a v místě bylo nabízeno honosné občerstvení. Velké tácy plavaly po vodě plné lahůdek a pití dle libosti. K předepsanému oděvu zde patřily koupací kalhotky a ţeny navíc nosily na hlavách šátky. Ţenské pohlaví bylo oděno velice spoře a muselo se dohlíţet, aby se ve vodě neodehrávaly různé milostné hrádky. Někdy dokonce zasahoval lázeňský soud, který uděloval peněţité pokuty, především v 16. století. Na přelomu 14. století se pomalu začalo zakazovat společné koupání muţů a ţen.11 Obrázek 1: Otevřené lázně roku 1529

Zdroj: České lázeňství jako fenomén [online]. 2011[cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.spas.cz/files/Konf2011_Sbornik.pdf 10

Lidová meteorology. Astro Wendys [online]. 2012 [cit. 2013-10-25]. Dostupné z: http://astro.wendys.cz/meteo.php?7

11

KŘÍŢEK, Vladimír. Obrazy z dějin lázeňsví. 1987. vyd. Praha: AVICENUM, 1987. 1. ISBN 08-096-87.

13

2.4 NOVOVĚK Od 16. století koupel patřila k sociálnímu zpestření a místu společenského setkání. Začaly vznikat přírodní a léčivé lázně pro bohaté se všemi moţnými módními vymoţenostmi, které slouţily především k zábavě neţ očistě či léčení. Chodilo se koupat dle potřeby přibliţně dvakrát týdně, pro nemocné bylo otevřeno denně. Po celé Evropě od 13. století začaly řádit epidemie moru, chřipky a od 16. století jsou zmínky o nemocných nakaţených malomocenstvím. Rozšíření infekčních chorob a zvýšení cen dřeva v Evropě přispělo v této době k uzavření mnoha lazeben a veřejných lázní. Dbalo se na přísná protiepidemická nařízení. S rozvojem lékařských škol začal stoupat zájem spíše o pitné kúry. Léčebné koupele tak pomalu střídalo léčebné pití minerálních vod. Začalo se konzumovat obrovské mnoţství vody, kolem 5 litrů denně, které mělo napomáhat člověku odplavit všechny škodliviny z těla. Přírodní kyselky se staly populárním nápojem vyšších vrstev. Projímavé účinky se mnohdy pokládaly za správné dodrţování kúry. Představa vydatného pití k zlepšení zdraví byla aţ později změněna a předepsané pitné mnoţství se sníţilo na příznivější hladinu.12 Zvrat ve vyuţívání minerální vod k vnitřnímu uţití, inicioval vznik novým lázním. Objevovaly se nové vývěry minerálních vod a v 17. století u nás v okolí Teplic vzniklo několik lázeňských míst. K léčebným procedurám se začaly běţně pouţívat i termální bahniště. V okolí zdroje se hloubily jámy, ve kterých lidé zůstávali někdy dnem a nocí. U pouţití slatiny a rašeliny byla příprava více náročná. Před aplikací se mísily s vodou a směs se ohřívala na teplotu 40 aţ 45 °C. Nákladnost těţby, většinou ručním kopáním, a problém odstranění upotřebeného materiálu, oddálil moţnosti širokého uplatnění tohoto léčivého zdroje. Léčivé vlastnosti se započaly důkladněji zkoumat aţ v 19. století.13

2.5 MODERNÍ DĚJINY Na počátku 19. století se objevily zásadní změny. Evropa procházela důleţitým mezníkem. Období průmyslové revoluce zapříčinilo rozlišnosti ve sloţení obyvatelstva. Nárůst sociálních poměrů podnikatelů a průmyslníků rozdělovaly aristokracii na šlechtu, dle mého označení

12

BOŘÍKOVÁ, Jana a Otakar BOŘÍK. Hospice, špitály a nemocnice v Karlových Varech. Vyd. 1. Dobřichovice: KAVA-PECH, 2004, 292 s. ISBN 80-858-5373-6.

13

KŘÍŢEK, Vladimír. Obrazy z dějin lázeňství. 1987. vyd. Praha: AVICENUM, 1987. 1. ISBN 08-096-87.

14

tzv. "rodovou" historicky podloţenou, která přísně zachovávala tradice a šlechtu "novodobou", která díky své zámoţnosti si zvyšovala ţivotní úroveň. Nově vzniklá vrstva se snaţila zapadnout do společnosti šlechty rodové a rychle přejímala zvyklosti nově nabytého stavu.14 Pruţný rozvoj společnosti vedl ke zrodu vzdělaného obyvatelstva středních i vyšších vrstev, vzniku svobodného povolání, tak i vznik novým úředním výkonům. Osidlování měst stoupalo a politický ţivot vzkvétal. Šlechta dbala na společenský ţivot a návštěvnost lázeňských míst pomalu rostla. Objevují se zde i první důkladné analýzy pro vědecké účely uţití léčivých zdrojů. Nové objevy chemických prvků či radioaktivity v minerálních vodách umoţnilo rozvoj vědecké balneologie, která se začala přednášet na univerzitách. Šlo o největší rozkvět v lázeňství a cestovního ruchu v lázeňských místech. Vznikla velká produkce i umělých minerálních vod v Londýně, Vídni či ve Stockholmu.15 Pitná místa se soustřeďují do kolonád, "které umožňovaly pití vody přímo u jejích vývěrů. Nabírání vody z pramene a plnění pohárků bylo nejednou spojeno se zvláštním rituálem. Ženy pramenářky nabíraly vodu a hostům podávaly naplněné pohárky."16 Speciální lázeňské pohárky byly především vyrobeny z porcelánu, hojně zdobené s různými tvary a objemy. Později se vytvořil typický tvar se sací trubičkou, která je určena pro pití vody po menších douškách. Od 20. století se vytvořily rehabilitační centra pro zaměstnance a dělníky. Zdravotní pojišťovny započaly nabízet lázeňskou léčbu svým klientům. K léčebným kúrám se v lázeňských místech přidal podrobný lékařský dohled, který zaručoval komplexní lázeňskou péči. Naskytla se moţnost výběru uhličitých a radonových koupelí např. v Jáchymově či příleţitosti k odjezdu do přímořských lázní na čerstvý vzduch a hřejivé slunce. Objevuje se zde všemoţné vyuţití peloidů, které se stávají mezi aristokracií oblíbenou léčivou kúrou.17 Lázeňství se stává velmi lukrativním oborem. Velkou oblíbenost dokazuje i stoupající návštěvnost lázeňských míst a přibývání hostů z řad významných osobností. Svědčí o tom mnohé návštěvy z řad politiků, výtvarníků, architektů a různých světoznámých odborníků. Hosty tvořily významné osobnosti jako František Josef I., spisovatel Josef Kafka, skladatel 14 15

KUKLÍK, Jan. Dějiny 20. století: učebnice pro střední školy. 2. vyd. Praha: Práce, 1998, 191 s. ISBN 80-208-0454-4. VYSOKÁ ŠKOLA EVROPSKÝCH A REGIONÁLNÍCH z: http://generator.citace.com/dokument/iLLrYT5wVgrzyAYL

STUDIÍ,

o.

p.

s. Sociální

politika.

2010.

Dostupné

16

KŘÍŢEK, Vladimír. Obrazy z dějin lázeňství. 1987. vyd. Praha: AVICENUM, 1987. 1. ISBN 08-096-87.

17

BUDINSKÁ, Jitka a Petra ZERJATKE. Kapitoly z dějin lázeňství. Teplice: Regionální muzeum v Teplicích, 2006, 164 s. ISBN 80-8532143-2.

15

Johann Strauss nejmladší či filosof Theodor Lessing. Především lázně v západních Čechách se staly velice vyhledávaným a známým místem, určený pro hojný ţivot a všestrannou regeneraci duše a těla. Mezi vlastníky lázní patřili některé obce, šlechta, církev či soukromé společnosti. Například Karlova Studánka patřila řádu Německých rytířů, Mariánské Lázně byly z části majetkem řádu tepelských premostrátů a Karlovy Vary či Františkovy Lázně byly vedeny v majetku města. Obrázek 2: Fotografie z roku 1905, prostor před Mlýnskou kolonádou Karlovy Vary

Zdroj: Karlovy Vary - Mlýnská kolonáda. Památky a příroda Karlovarska [online]. 2009-2013 [cit. 2013-0328]. Dostupné z: http://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/karlovy-vary-mlynska-kolonada/

Tento stav se udrţel aţ do příchodu první světové války, kdy slavná éra lázeňství pomalu upadá. Meziválečné období je charakterizováno ekonomickou krizí a chátrání lázeňský míst. Důsledkem druhé světové války některá lázeňská místa zanikají. V Čechách i přes následné vyvlastnění lázeňských objektů státem se lázeňská místa drţí v konkurenci světových lázní, i kdyţ jejich nedostatečná renovace a niţší ubytovací úroveň byla patrná. Stav se změnil po roce 1989, kdy se otvírají nové moţnosti a lázně přicházejí pod správu soukromých vlastníků.18

18

BUDINSKÁ, Jitka a Petra ZERJATKE. Kapitoly z dějin lázeňství. Teplice: Regionální muzeum v Teplicích, 2006, 164 s. ISBN 80-8532143-2.

16

3 BALNEOLOGIE Balneologie je dlouholetým vědeckým oborem. "Balneologie je nauka o léčení přírodními, na určité místo vázanými, léčivými zdroji, jejich účincích na lidský organismus a lázeňských léčebných metodách".19 Dříve se odvětví omezovalo především na pouţití přírodních léčivých zdrojů, dnes se ale vymezení rozšířilo a k balneologii můţeme zahrnovat nejen balneoterapii, ale hydroterapii, fyzioterapii, přírodní léčitelství, klimatologii, meteorologii a mnoho jiných medicínských i nemedicínských oborů.

3.1 PŘÍRODNÍ LÉČIVÉ ZDROJE Mezi přírodní léčivé zdroje dnes řadíme přirozeně se vyskytující minerální vody, plyny, peloidy a klimatické podmínky lokalit. Tyto zdroje musí mít v České republice (ČR) osvědčení z Ministerstva zdravotnictví s označením jako přírodní léčivé zdroje či jako zdroje přírodní minerální vody a jako takové jsou dnes pouţívány v lázeňství. Lázeňský zákona č. 164/2004 Sb. přesně definuje, co se můţe povaţovat za minerální vodu nebo za zdroj léčivé minerální vody takto: "Minerální vodou pro léčebné využití se rozumí přirozeně se vyskytující podzemní voda původní čistoty s obsahem rozpuštěných pevných látek nejméně 1 g/l nebo s obsahem nejméně 1 g/l rozpuštěného oxidu uhličitého nebo s obsahem jiného pro zdraví významného chemického prvku anebo která má u vývěru přirozenou teplotu vyšší než 20 st. C nebo radioaktivitu radonu nad 1,5 kq/l. Zdrojem přírodní minerální vody je přirozeně se vyskytující podzemní voda původní čistoty, stálého složení a vlastností, která má z hlediska výživy fyziologické účinky dané obsahem minerálních látek, stopových prvků nebo jiných součástí, které umožňují její použití jako potraviny a k výrobě balených minerálních vod, a o tomto zdroji bylo vydáno osvědčení podle tohoto zákona."20 Česká republika díky své lokalitě má široký výběr přírodních léčivých zdrojů, a to vyuţívaných na 37 lázeňských místech. Na 24 místech můţeme naleznout minerální vody s obsahem oxidu uhličitého (CO2), na 10 místech se vyuţívají peloidy a zbylá 3 místa splňují kritéria být léčebná, díky svým klimatickým podmínkám.21

19

JANDOVÁ, Dobroslava. Balneologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, xvi, 404 s., 16 s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-247-2820-9.

20

ČESKO. Zákon č. 164 ze den 13. dubna 2001 o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2001. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-164 21

SVAZ LEČEBNÝCH LÁZNÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Almanach lázní České republiky 1993. 1. vyd. Poděbrady: ZEM, 1993.

17

3.1.1 PELOID Za peloid pro léčebné účely je povaţována rašelina, bahno nebo slatina, které vznikly přírodním způsobem neboli rozkladem organických a anorganických látek. Podle procentuálního mnoţství obsahu organických látek v peloidu rozlišujeme mezi rašelinou, která má okolo 97 % organických látek a slatinou s průměrným obsahem okolo 30 aţ 50 % organických látek, které řadíme do jedné skupiny pojmenovanou humolity, jde o tzv. organický odpad. Druhou skupinu tvoří bahno, ve kterém jsou ve větším mnoţství zastoupeny látky spíše anorganického původu. V ČR se vyuţívají k léčebným kúrám ponejvíce humolity.22 Dle místa naleziště se nepatrně mění vlastnosti jednotlivých peloidů, ale blahodárné účinky a působení na organismus člověka jsou vesměs stejné. Peloidy se aplikují k bahenním koupelím a zábalům, jelikoţ dobře udrţují a předávají teplo. Pomalým přiváděním tepla na lidský organismus napomáhá k hloubkovému a šetrnému oteplování těla, vyuţívané k léčbě ke zlepšení elasticity tkáně pacienta. Díky nízkému pH tyto přírodní látky působí protizánětlivě a vedou k lepší účinnosti tlumení bolesti.23

3.1.2 MINERÁLNÍ VODA Vody dělíme dle původu na vody přírodní a vody odpadní. Mezi přírodní vody patří vody atmosférické, vody podzemní a vody povrchové. Minerální vody začleňujeme do vod, které se nacházejí pod zemským povrchem jako vody prosté a vody půdní.24 Minerální vody můţeme vyčlenit z podzemních vod podle pěti základních hledisek. K těmto pěti bodům patří: 1) celkový počet rozpuštěných pevných látek, 2) obsah plynu oxidu uhličitého, 3) teploty při vývěru, 4) radioaktivity, 5) celkové mineralizace uţitečné pro zdraví.25 V České republice můţeme navštívit místa, které disponují teplými (Jánské Lázně) i studenými (Mariánské Lázně) prameny. Nejznámější termální pramen Vřídlo, bychom nalezli v Karlových Varech. Má teplotu 73,4 °C, vyvěrá z hloubky 2000 aţ 2500 m, výtrysk 22

Peloidy. WikiSkripta [online]. 1999, 2012 [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://www.wikiskripta.eu/index.php/Peloidy

23

KRÁLOVÁ, Dagmar. Balneologie [online]. 2012-2013 [cit. 2013-03-30]. Dostupné z: http://www.fsps.muni.cz/impact/balneologie

24 25

BUMERL. Hydrologie. 2003, 56 s. Dostupné z: http://www.sos-veseli.cz/download/hydrologie_ucebni%20_text.pdf VYLITA. Tajemství karlovarských z: http://www.rlplz.cz/kvprameny.htm

pramenů. Referenční

laboratoře

18

PLZ [online].

2005

[cit.

2013-03-30].

Dostupné

směsi vody a CO2 dosahuje potencionálně aţ do výšky 16 m. Dnes je výtrysk Vřídla regulován přiměřeně budově a míse výtrysku, je moţné ho tedy vidět tryskat do výšky cca 12 m ve Vřídelní kolonádě (viz obrázek č. 3, Pohled na vřídelní fontánu a samotné Vřídlo). S rozvojem lázeňského oboru bylo však nutností přírodně vyvěrající prameny více zpřístupnit léčebným provozovnám.

Od 16. století jiţ v Evropě docházelo k technickým úpravám

jednotlivých vývěrů za pouţití např. dřevěných rour či kamenných paţení. Dnes je většina hlubokých pramenů jímána pomocí jímacích vrtů, které usnadňují oddělování povrchových vod od vod podzemních. Vrty se skládají ze dvou částí. První část slouţí k jímání vody v podzemních prostorách a druhá část slouţí k výnosu vody na povrch. Materiál je vyroben zpravidla z anti korozívní oceli, polyvinylchloridu (PVC), polyetylénu (PE) či PB s ohledem na vnější prostředí. Navrtáním pramenů a pouţitím kvalitních potrubních rozvodů, dosáhneme zlepšení kvality, snadnější distribuci, upevnění stálosti průtoku a lepšímu měření sloţení minerálních vod.26 Obrázek 3: Pohled na vřídelní fontánu a samotné Vřídlo

Zdroj: CzechTourism: lázeňství [online]. 2005-2013 [cit. 2013-28-01]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/lazenstvi/

Minerální vody jsou velice významné pro lázeňství a mají široké vyuţití v léčebných procedurách. Léčí nemoci ţenské, koţní, nervové, nemoci oběhového systému, močového ústrojí, trávicího ústrojí, pohybového ústrojí, dýchacího ústrojí, onkologické nemoci a poruchy metabolismu.27

26

Jak a proč se čerpají minerální vody?. In: REFERENČNÍ LABORATOŘE PLZ. Jímání vod [online]. 2005 [cit. 2013-11-05]. Dostupné z: http://www.rlplz.cz/jimanivod.htm

27

SVAZ LEČEBNÝCH LÁZNÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Almanach lázní České republiky 1993. 1. vyd. Poděbrady: ZEM, 1993.

19

V ČR dle určitých chemických a fyzikálních vlastností můţeme rozlišit minerální vody typově na slabě mineralizované vlaţné (Teplice), uhličité (KV, Mariánské Lázně, Kynţvart), zemité (Mariánské lázně), alkalické (Luhačovice, Bílina), slané (KV, Františkovy Lázně), jodové (Dárkově, Karviné), sirné (Běloves, Teplice), ţeleznaté (Františkovy Lázně, Králova Studánka), radonové (Jáchymov) a kalciumchloridové.28

3.1.3 PLYNY Zřídelní plyn vystupuje na povrch společně s vodou nebo osamoceně ve formě plynného výronu. Je sloţen převáţně z oxidu uhličitého, dusíku, kyslíku a vzácných plynů. K léčbě se připravují suché koupele či plynové injekce. Suché koupele se odehrávají ve speciálně uzavřených místnostech či plynových vacích. Plynový zábal se pouţívá uţ od 19. století, pomáhá nejvíce lymfatického systému, poruchám prokrvení končetin. Je efektivní proti dýchacím problémům, při potíţích s pokoţkou a napomáhá organismu odstraňovat z těla toxiny, tuky a soli.

3.1.4 KLIMATICKÉ PODMÍNKY Existují místa, která řadíme mezi léčebná díky dobrým klimatickým podmínkám. Základní doménou je zde léčení metodou klimatoterapie. Na osobu trpící určitou nemocí necháme působit patřičné klimatické faktory. Mezi hlavní klimatické činitele zahrnujeme z dráţdivých faktorů především nízkou teplotu, koncentrace UV záření, nízký tlak vodních pár či kyslíku, nepřítomnost dusna a povětrnostní podmínky. Stimul je krátkodobého typu mírné aţ silné intenzity. U šetřících faktorů jsou naopak důleţité dlouhodobé vlivy klimatu, kde se projevuje určitá základní stálost jejich působení jako teplota a vlhkost vzduchu, slunečné záření či dobré ovzduší bez příměsi škodlivin a různých alergenů. Polohou místa se indikuje léčebný způsob a dává moţnosti vyuţití metod aerotherapie, heliotherapie a thalassoterapie.29 V České republice dle vyhlášky č. 267/2012 Sb., o stanovení Indikačního seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost, je vypracován pro lékaře soupis chorob, kterým je moţno stanovit léčebný postup v klimatických lázních s určenou délkou pobytu a výčtem stanovených míst k realizaci léčby.

28

KRÁLOVÁ, Dagmar. Balneologie [online]. 2012-2013 [cit. 2013-03-30]. Dostupné z: http://www.fsps.muni.cz/impact/balneologie

29

JANDOVÁ, Dobroslava. Balneologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, xvi, 404 s., 16 s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-247-2820-9.

20

3.2 TYPY LÁZEŇSKÉ LÉČBY Samotná léčba či pouhá prevence prostřednictvím přírodních léčebných zdrojů je v současné době velmi důleţitou součástí zdravotní péče. Jedním z předmětů sociální politiky českého státu je právo na zdravotní péči určenou pro všechny občany. Hlavním garantem je ministerstvo zdravotnictví, které hradí prevence a léčbu. Český stát ze svého sociálního zabezpečení hradí určité typy léčebných kúr a poskytování sociální a zdravotní péče pro nemocné. Platba se realizuje dle platné legislativy. Preventivní péče v ČR zahrnuje komplexní nebo příspěvkovou lázeňskou péči. Lze sem zahrnout i zvláštní skupinu samoplátců, kteří si hradí veškeré náklady s lázeňským pobytem ze svých vlastních zdrojů. Samoplátce si dle svého úsudku zvolí léčebné místo a po dohodě s lázněmi si určí délku pobytu, druh stravování a lékařský dohled. Lékařské doporučení se nevyţaduje, ale všem pacientům se doporučuje obrátit se na svého ošetřujícího lékaře na sepsání zprávy pro lázeňského doktora. Pacient můţe zahájit léčbu po dokončení vstupní prohlídky, která nezjistí ţádné okolnosti, které by vylučovaly nabízený druh léčby. Příspěvková či komplexní lázeňská péče je určena výhradně pro občany České republiky a je hrazena zdravotní pojišťovnou. Schválením lékařského návrhu revizním lékařem dané pojišťovny se odsouhlasí platba příspěvku dle Zdravotního řádu. Léčba probíhá v odborném léčebném ústavu, který musí splňovat předpoklady dle zákona č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízení v platném znění. Kaţdá pojišťovna si sama vybírá ze seznamu léčebných institucí k uzavření smlouvy o zprostředkování péče klientům dané pojišťovny. Při nenastoupení, předčasnému ukončení či přerušení lékařské péče bez opodstatněného důvodu (úmrtí v rodině, nutné ošetřování člena rodiny či jiná onemocnění v rozporu s léčebným reţimem) se pojišťovna doţaduje náhrady ušlé škody v rámci vyřízení léčby pacientu.30

3.2.1 KOMPLEXNÍ LÁZEŇSKÁ PÉČE Komplexní péči doporučuje příslušný odborný lékař. Praktický lékař můţe podat návrh pouze tehdy, pokud je ţádost doplněna o materiály se znalecky potvrzeným nálezem. Veškerá doporučení obsahují popis léčby s délkou pobytu, naléhavost termínu k přijetí a typu

30

Svaz léčebných lázní [online]. 2009 [cit. 2013-03-05]. Dostupné z: http://www.lecebne-lazne.cz/cs

21

preferovaného lázeňského místa, vše odkazující se na indikační seznam. Náleţitosti přezkoumá revizní lékař, který svým vyjádřením odsouhlasí nebo příslušný návrh zamítne. Má právo ţádost před odsouhlasením pozměnit a změny písemně dát na vědomí lékaři. Zamítnutý návrh putuje zpátky k navrhovateli. Odsouhlasené podmínky pojišťovna pošle danému lázeňskému místu, které se spojí s pacientem a sjedná dle stupnice závaţnosti nemoci I. a II. datum zahájení léčby. Pacient I. zařazení je vyzván léčebnou k nastoupení do 1 měsíce, pacientu II. zařazení se lhůta prodluţuje do 3 měsíců, u dětí a dorostu se termín pohybuje do 6 měsíců od podmětu k zahájení léčby. V komplexní lázeňské péči se obvykle doléčují pacienti z těţkých onemocnění nebo po komplikovaných operacích.31 Po novele roku 2012 účinností k 1. 10. 2012 zůstala komplexní péče ponechána a veškeré náklady za standardní vyšetření, léčbu, ubytování, stravu i dopravu pomocí zdravotní sluţby, které jsou spojené s pobytem v lázních, jsou stále připisovány k úhradě pojišťoven. Pacient, který není osvobozen od poplatků, však hradí zákonný regulační poplatek 100 Kč/den a poplatek za lázeňský pobyt max. 15 Kč/den dle novely 298/2011 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Obrázek č. 4: Postup k podání ţádosti o příspěvkovou péči

Zdroj: Jak si vyřídit pobyt v lázních. Lázně Dárkov, a.s. [online]. 2010 [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: http://www.darkov.biz/cat_44/step_3/diseaseid_44

Pacient je léčen v době své pracovní neschopnosti s délkou léčby na 21 dní. U speciálních výjimek lze termín prodlouţit o týden. Dorost a děti mají stanovenou délku pobytu na 28 dní. Při potvrzení nutného doprovodu nemocného revizním lékařem pojišťovna hradí léčebnému centru i výlohy doprovodu.32 31 32

SVAZ LEČEBNÝCH LÁZNÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Almanach lázní České republiky 1993. 1. vyd. Poděbrady: ZEM, 1993. Nemoci

koţní:

Jak

si

vyřídit

pobyt

v

lázních. Lázně

22

Dárkov,

a.s. [online].

2010

[cit.

2013-03-02].

Dostupné

3.2.2 PŘÍSPĚVKOVÁ LÁZEŇSKÁ PÉČE Pokud pacient nesplňuje kritéria na komplexní léčbu, můţe ošetřující lékař předepsat léčbu příspěvkovou. Návrh pošle reviznímu lékaři, který po schvalovacím procesu odešle vyjádření pojišťovně. Pojišťovna obeznámí se závěrem svého klienta a poskytne mu seznam, ze kterého si pacient dle svého úsudku vybere léčebnu. Z výloh vzniklých z lázeňské péče pojišťovna hradí pouze vyšetření a léčení v době pobytu, ostatní vzniklé náklady si pojištěnec hradí sám. Tím mu nevzniká povinnost ubytovat se v příslušném lázeňském zařízení, na procedury a konzultace s lékařem lze docházet i ambulantně. Příslušný návrh léčby je platný v období měsíců, v kterém musí pacient nastoupit na předepsanou léčbu.33 Z grafu č. 1, Vývoj pacientů v lázních v letech 1980-2003, lze vyčíst, ţe počet cizinců, kteří navštěvují Čechy za účelem lázeňského pobytu má stoupající tendenci oproti českým klientům s plně hrazenou péčí, kdy návštěvnost v zařízeních rázně klesá. Dosáhnout tedy na komplexní léčebnou péči je pro českého občana dnes mnohem sloţitějším procesem neţ dříve. Splnění všech podmínek pro získání příspěvkové péče v rámci pojišťoven nutí některé pacienty si hradit svůj pobyt ze své vlastní kapsy a lázeňská zařízení musí sniţovat své cenové nabídky v rámci udrţení hostů z řad samoplátců, coţ můţe mít neblahý dopad na poskytování léčebné péče. Se sníţením placené doby pobytu, vzniklé schválením nové indikace, se prohlubuje krize, ve které se lázně musí přizpůsobovat aktuálním trendů a hledat nové klienty. Graf 1: Vývoj pacientů v lázních v letech 1980-2003 350000 300000 250000

Cizinci

200000

Domácí s amoplátci 150000

Pojiš těnci-čás t. hrazená péče Pojiš těnci - plně hrazená péče

100000 50000 0 1980 1990

1991 1992 1993

1995 1997

1999 2000 2001

2002 2003

Zdroj: Asociace hotelů a restaurací České republiky [online]. 2011 [cit. 2013-03-02] Dostupné z: http://www.vscrhl.cz/en/images/stories/studium/lazenstvi/prezentace04.ppt

z: http://www.darkov.biz/cat_44/step_3/diseaseid_44/ 33

SVAZ LEČEBNÝCH LÁZNÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Almanach lázní České republiky 1999. 2. vyd. Praha: ZEM, 1999

23

4 LEGISLATIVNÍ PROCES V ČESKÝCH ZEMÍCH První náznaky legislativního základu pro ochranu ţivotního prostředí přicházejí jiţ od středověku. První právní spisy slouţily především pro účely vlastnického práva, kdy majetek tvořil vyhraničené území se všemi přírodními zdroji a ţivočišnými tvory. V této době vysoká šlechta byla nucena vydávat listiny na ochranu svého vlastnictví s nastolením přísných trestů při porušení jejího práva. Roku 1661 jiţ máme zprávy, ţe v okolí lázní Wolkenstein v Sasku, byl omezen těţební provoz v důsledku ochrany minerálních vod. V roce 1761 dokonce vydal nejvyšší správní zemský úřad v Praze nařízení, o zákazu dolování uhlí na území obce Rosnice (dnes součást města Karlovy Vary). V 19. století se objevují snahy o ochranu přírody a přírodních léčivých zdrojů dle smyslu zachování zdroje. Někteří individuální šlechtici si zakládají ochranná pásma ve svých územních teritoriích a přicházejí další nařízení omezující hornickou činnost z let 1790, 1836, 1846.34 Od 20. století se vydávají propracovanější právní akty, které se přímo zabývají problémem ochrany prostředí. Bere se na vědomí důleţitost přírodních léčebných zdrojů vyuţívaných k léčebným kúrám. Zřizují se ochranná územní pásma.

4.1 VÝVOJ V 19. STOLETÍ Na českém území se vţdy hojně vyskytovaly přírodní léčivé zdroje, které daly za vznik mnoha významným lázeňským místům. Od 18. století se lázně prakticky nacházely na kaţdém českém panství. Uţ doba vlády Marie Terezie je vyznačena výstavbou vojenských lázní a velkých nemocnic. Na poč. 19. století ve městech vznikly nařízením zemské vlády lázeňské komise, které rozhodovaly ve všech věcech týkajících se lázní. Mezi členy patřili policejní inspektor, lázeňský lékař a zástupci z řad magistrátu města, později se přidal úředník kníţecího velkostatku. Komise měla dohled na kvalitu potravin, nápojů a dodrţování trţního řádu, rozhodovala o rozdělení příjmů lázeňské taxy a ochraně lázeňského okolí.35 V roce 1848 došlo v českých zemích k revoluční změně. Dubnovou ústavou a císařským nařízením č. 268/1849 o nové organizaci soudní, č. 255/1849 o nové organizaci správy a prozatímním zákonem obecním č. 170, došlo ke zrušení vrchnostenské správy. Rakouská

34

VYLITA, Tomáš. Ochrana minerálních vod. Karlovy Vary, 2010.

35

KŘÍŢEK, Vladimír. Obrazy z dějin lázeňsví. 1987. vyd. Praha: AVICENUM, 1987. 1. ISBN 08-096-87.

24

správa byla rozdělena do dvou sfér, na správu státní a na samosprávu obce, která byla zvolená z řádu zámoţných obchodníků, řemeslníků, úředníků a lékařů. Byly zavedeny okresy v čele s okresním hejtmanem, kraje v čele s krajskou vládou a země v čele s místodrţitelem. "Základem svobodného státu je svobodná obec."36 Ve "svobodné obci" však nastaly spory, zda do budoucnosti upřednostnit lázeňství nad průmyslem. Některé obce nesouhlasily s opatřeními lázeňské komise a raději viděly své hlavní zaměření v průmyslovém oboru. V roce 1868 se zemským zákonem o lázních zrušila lázeňská komise a správa nad lázeňskými záleţitostmi byla přenesena do rukou samosprávy obcí, které postupně začaly spravovat fond hudební a fond lázeňské taxy. Na základě zdravotního zákona roku 1870 byli ustanoveni v lázeňských místech lázeňští poradci, aby podávali informace a návrhy na zlepšení moţných závad přímo státní správě.37 Dalším důleţitým mezníkem na českém území je utváření zákonů o povinném úrazovém a nemocenském pojištění vydané r. 1883 v Německu a r. 1888 v Rakousku - Uhersku. Na konci 19. století a poč. 20. století nastaly v některých městech problémy s těţební činnosti, která nepříznivě ovlivnila zdroje podzemních vod. Roku 1859, za dob rakouské monarchie, byl stanoven na základě hornického zákona vznik prvního ochranného pásma, který měl znemoţnit intenzivní rozvoj uhlí a kaolínu v okolí města Karlovy Vary. I přes snahu zamezit provoz důlního těţení, v roce 1879 došlo k pohromě na dole Döllinger u Teplic, kde průval důlních vod zapříčinil poškození přírodního zdroje. Velké zděšení nastalo i v Karlových Varech v roce 1903, kdy se vydatnost přírodních pramenů rapidně sníţila důsledkem těţebních činností. V tomto roce také značně ubyl na vydatnosti výtrysk Vřídla.38 Na obrázku 4, je znázorněn graf z roku 1908 z měření vydatnosti karlovarský pramenů. Křivky ukazují, ţe náhlý pokles intenzity vývěrů minerálních vod nastává jiţ od roku 1901 a s přibývajícími léty se úbytek stále prohlubuje aţ do roku 1909, kdy lze pozorovat zvýšení průtoku vod.

36

MALÝ, Karel. Dějiny českého a československého práva do roku 1945. 3. přeprac. vyd. Praha: Linde, 2003, 673 s. ISBN 80-720-1433-1.

37

BUDINSKÁ, Jitka a Petra ZERJATKE. Kapitoly z dějin lázeňství. Teplice: Regionální muzeum v Teplicích, 2006, 164 s. ISBN 80-8532143-2.

38

VYLITA, Tomáš. Ochrana minerálních vod. Karlovy Vary, 2010.

25

Obrázek 4: Znázornění měření vydatnosti karlovarských pramenů r. 1908, Kampe

Zdroj: Foto archiv SPLZaK

Důsledkem neblahých událostí obce pocítily značnou nutnost ochrany lázeňství před průmyslem. V Karlových Varech byla dokonce na popud ministerstva orby jmenovaná komise na záchranu přírodních zdrojů, sloţená z řad rakouských odborníků. Majitelé lázní a vlastníci důlních společností byli nuceni dohodnout se na jisté ochraně zdrojů. Celkové dění dalo za vznik lázeňské a civilní inspekce pro lázeňská místa.39

4.2 OBDOBÍ SVĚTOVÝCH VÁLEK Po skončení první světové války a vzniku samostatného státu Československa, v roce 1919 nařízením vlády republiky vzniká lázeňská rada, která se zabývá otázkou lázeňství pro celou oblast nově vzniklého státu. Hlavní zaměření se zakládalo na vytvoření legislativního návrhu zahrnující dohled a vliv státního aparátu, aby v kaţdém lázeňském místě byl příslušný odborný dozor. Rozvoj zákonodárství v příslušné oblasti přerušila druhá světová válka a vyhlášení Protektorátu Čech a Moravy a tím zabránění vzniku jakékoliv svobodnému legislativnímu procesu. Lázně byly obsazené německými vojáky.40

4.3 POVÁLEČNÉ OBDOBÍ ROKY 1945-1989 V roce 1945 z nařízení prezidenta republiky se uvalují lázně pod národní správu a městské lázeňské podniky přecházejí do správy národního výboru, později místní správní komise. V roce 1948 dochází ke znárodnění všech přírodních léčebných zdrojů a lázní. Vydáním zákona č. 125/1948 se veškeré vlastnické právo přenáší na stát. Správu vykonává jeden státní podnik Československé státní lázně a zřídla, která se řídí dle pramenného řádu. Tímto krokem definitivně skončila účast města a soukromých podnikatelů na správě lázní. Pomalu se utváří 39

SPRÁVA PŘÍRODNÍCH LÉČIVÝCH ZDROJŮ A KOLONÁD, p.o. Výstava Minerální prameny KV. 2011.

40

Národní shromáţdění československé 1918-1920, tisk 2104. Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky [online]. 1919 [cit. 201302-04]. Dostupné z: http://www.psp.cz/eknih/1918ns/ps/tisky/T2104_00.htm

26

hrazená lázeňská péče, v roce 1951 se určují indikační seznamy pro jednotlivou léčbu. Kaţdému lázeňskému městu se přidělí dle bohatství přírodních zdrojů určité specializace pro léčení chorob a příjem pacientů.41 Národní shromáţdění roku 1955 se usneslo na zákoně o důleţitosti plánovité ochrany přírodních léčivých zdrojů a jejich vyuţití pro léčebné a preventivní účely. Přírodní léčebné zdroje "zlepšují zdravotní stav nemocných, přispívají k rychlému obnovení jejich pracovní schopnosti, zpomalují stárnutí, snižují nebezpečí jejich předčasného vyřazení z pracovního procesu a pomáhají zajišťovat zdravý rozvoj nové generace,"42 a proto je nutné zajistit jejich zvláštní ochranu. V důsledku schválení nového zákona č. 43/1955 o československých lázních a zřídlech, vznikají městské lázeňské statuty a inspektorát, který pod záštitou ministerstva zdravotnictví dohlíţí na ochranu přírodních léčebných zdrojů a přírodních léčebných lázní. Prozatímně vydává ochranná opatření a v rámci ochranného postupu vláda občanům nekompenzuje ušlou škodu. Rozhodnutí o prohlášení zdroje za přírodní léčivý zdroj vydává Ministerstvo zdravotnictví a dnem označení se stává přírodní léčivý zdroj majetkem státu. Nemovitost, u které se shledá potřeba uţití v rámci přírodního zdroje, lze vyvlastnit dle zákona č. 280/1949 Sb., o územním plánování a výstavbě obcí. Lázeňská místa vyuţívající přírodních zdrojů jsou zanesena do lázeňské péče, která přispívána prevenci a ozdravně obyvatel. Nad lázeňskou činností dohlíţí národní výbory, které pečují o prospěch celkového lázeňství. Národní výbory jsou územně rozděleny a přímo jsou podřízeny vládě nebo jiným orgánům, která vláda vymezí. Československé státní lázně (ČSL) přecházejí pod záštitu ministerstva zdravotnictví a v roce 1956 vznikají menší pomocné místní státní organizace, které se nacházejí pod správou ČSL. Zákon č. 43/1955 Sb., o československých lázních a zřídlech byl zrušen aţ zákonem č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. Důleţitá změna přichází po sametové revoluci v roce 1989, kdy hospodářsko-politický vývoj naší země se zásadně změnil. Státní místní správy se vyhlásily za samostatné podniky a v roce 1990 prošly privatizační procesem. Většinu lázeňských zařízení začali vlastnit soukromí majitelé či akciové společnosti. Stát si ponechal pouze malé mnoţství z těchto míst např. vojenské léčebné lázně, které patří pod ministerstvo obrany nebo dětskou léčebnu Mánes. Přírodní léčivé zdroje byly ponechány státu jako jedinému vlastníku.

41

ČERNÝ, Jaroslav. Lázně v ČSSR. 1. vyd. Praha: Práce, 1989, 177 s. Příručky práce. ISBN 80-208-0504-4.

42

Zákon č. 43 ze dne 17. září 1955 z: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=43&r=1955

o

československých

27

lázních

a

zřídlech.

1955.

Dostupné

4.4 PLATNÁ LEGISLATIVA Platnou legislativní sféru lázeňství v ČR tvoří dle zdrojů Ministerstva zdravotnictví právní předpisy č. 164/2001 Sb., č. 370/2001 Sb., č. 385/2001 Sb., č. 427/2001 Sb., č. 423/2001Sb., č. 427/2001 Sb., č. 513/2002 Sb., č. 533/2002 Sb., č. 419/2003 Sb., č. 615/2004 Sb., č. 208/2005 Sb., č. 320/2005 Sb., č. 467/2005 Sb., č. 479/2005 Sb., č. 539/2006 Sb., č. 387/2007 Sb., č. 41/2008 Sb., č. 116/2009 Sb., č. 145/2009 Sb., č. 308/2010 Sb., č. 12/2011 Sb., č. 174/2011 Sb., č. 223/2011 Sb., č. 319/2011 Sb., č. 13/2012 Sb., č. 267/2012 Sb., č. 411/2012 Sb. a č. 5/2013 Sb. Přesný název a upřesnění obsahu jednotlivých předpisů je uvedeno v příloze č. 1, Platná legislativa. Pro snadnější orientaci si v této podkapitole uvedeme pouze několik zásadních právních norem. Dnes nejdůleţitějším dokumentem legislativy ČR zabývajícím se tematikou lázeňství je Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (dále lázeňský zákon). Jeho předmět úpravy stanoví "podmínky pro vyhledávání, ochranu, využívání a další rozvoj přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod určených zejména k dietetickým účelům, přírodních léčebných lázní a lázeňských míst."43 Dle lázeňského zákona je součást Ministerstva zdravotnictví Český inspektorát lázní a zřídel, který je "ústředním orgánem státní správy pro stanovení podmínek pro vyhledávání, ochranu, využívání a další rozvoj přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod určených zejména k dietetickým účelům, přírodních léčebných lázní a lázeňských míst."44 Český inspektorát vydává závazná stanoviska neboli povolení k činnostem, které lze provádět v ochranných pásmech na území lázeňského místa a schvaluje uţívání přírodního zdroje. Ţádosti je moţné najít na webových stránkách ministerstva zdravotnictví v sekci inspektorátu. Za zmínku stojí vyhláška č. 370/2001Sb., která udává pravidla pro vykonání ústní zkoušky pro fyzické osoby, které sloţením získávají oprávnění ke způsobilosti k odbornému dohledu nad vyuţívání a ochraně přírodních léčivých zdrojů.

43

ČESKO. Zákon č. 164 ze den 13. dubna 2001 o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2001. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-164

44

Český inspektorát lázní a zřídel: Základní informace. Ministerstvo zdravotnictví Česká republika [online]. 2010 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/Odbornik/dokumenty/zakladni-informace_4206_2043_3.htm

28

V neposlední řadě vyhláška č. 423/2001 Sb.," kterou se stanoví způsob a rozsah hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod a další podrobnosti jejich využívání, požadavky na životní prostředí a vybavení přírodních léčebných lázní a náležitosti odborného posudku o využitelnosti přírodních léčivých zdrojů a klimatických podmínek k léčebným účelům, přírodní minerální vody k výrobě přírodních minerálních vod a o stavu životního prostředí přírodních léčebných lázní."45 Téměř všechny právní předpisy slouţí k ochraně přírodního zdroje a jejího okolí před moţným ohroţením. Samostatná města vydávají pro své území obecně závazné vyhlášky, které povolují, většinou za úplatu, či naopak zakazují určité chování v lázeňské zóně. V mnoha lázeňských místech je zpoplatněn vjezd do lázeňského místa, zákaz šíření reklamy mimo provozovnu či vyhrazení určitého chování kolonádním řádem (viz příloha č. 2, Kolonádní řád KV).

4.4.1 OCHRANA PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ Vlastníkem přírodního bohatství je tedy stát, podobně jako ve většině ostatních zemí. Stát se stará o ochranu a zachování zdrojů do budoucnosti. Přispívá k rozvoji a zabraňuje jakémukoliv moţnému poškození či změn výstupních cest a okolí. Územně správní celky musí v souladu s vydanými statuty chránit své přírodní zdroje, léčebná místa a jejich vymezená ochranná pásma. Za úkol mají vytvářet dobré podmínky pro rozvoj a činnost těchto míst. Ochranná opatření lze dodatečně pozměnit vyhláškou ministerstva zdravotnictví, závaznou vyhláškou obce i prozatímně nařízením od Českého inspektorátu k nutnému zabránění případných škod. 4.4.1.1 Ochranná pásma I. a II. stupně K ochraně zdroje se přesně určí hloubková a plošná ochranná pásma, v nichţ se zamezí nebo zakáţe těţební a důlní činnosti, konstrukce staveb a jiný moţný provoz, který by mohl zdroj ovlivnit či poškodit. Dle lázeňského zákona, ochranná pásma dělíme na ochranné pásmo prvního stupně a ochranné pásmo druhého stupně. Pásmo I zahrnuje území přímo v okolí jímání. Je vymezeno zpravidla kruhem o poloměru 50 m, v jehoţ středu se zdroj nalézá.

45

Sbírka zákonů: Předpis č. 423/2001 Sb. Sagit [online]. z: http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?cd=76&typ=r&zdroj=sb01423

29

2001

[cit.

2013-03-30].

Dostupné

Pásmo II. stupně ochraňuje zdroj více do šíře, je zde začleněno okolí jeho zřídelní a infiltrační struktury. Toto pásmo můţe být rozděleno na pásma dílčí, ve kterých se fázově omezí či zapoví různé činnosti sepsané dle vyhlášky ministerstva vnitra.46 V praxi to znamená, ţe ochrana se stupňuje. V pásmu prvního stupně jsou mnohem přísnější podmínky k získání práva působit v okolí zdroje neţ v pásmu druhého stupně, a je tudíţ lepší mírou ochrany zdroje (viz příloha č. 3, Ochranná pásma KV).

4.4.2 SPRÁVA ZDROJŮ A SOUVISEJÍCÍCH OBJEKTŮ Jak jiţ jsme si uvedli, stát dohlíţí na ochranu přírodních zdrojů a lázeňských míst. Územně samosprávné celky (dále obce) mají na starosti jejich správu. V rámci potřeby obce mohou zakládat různé druhy organizací, které za svou hlavní činnost mají odborně spravovat tento majetek města. Tyto společnosti jsou zaloţené přímo zřizovatelem na základě platného zákona. Typy vzniklých organizací jsou: 1) společnosti s ručením omezením, např. Lázně Bechyně, s. r. o., Kostelec u Zlína, s. r. o. či Ostroţská Nová Ves, s. r. o., 2) akciové společnosti, mezi něţ patří Františkovy Lázně, a. s., Teplice nad Bečvou, a. s. nebo Lázně Bělohrad, a. s. 3) státní podniky jako Kynţvart, s. p., Velké Losiny, s. p. nebo Toušeň, s. p. 4) příspěvková organizace Správa přírodních léčivých zdrojů a kolonád, p. o. 47 Společnosti, které byly zaloţeny ke správě přírodních léčivých zdrojů, se staly zároveň i hlavními uţivateli těchto přírodních léčivých zdrojů. Prostřednictvím uţití zdroje firmy nabízejí, ve své vedlejší podnikatelské činnosti, lázeňské a ubytovací sluţby fyzickým i právnickým osobám. Jsou označovány jako léčebné lázně a mají na starosti ochranu, vedení, pouţívání a distribuci zdroje. Výjimkou je příspěvková organizace Správa přírodních léčivých zdrojů a kolonád, p. o. (SPLZaK) sídlící v Karlových Varech, která jako jediná přírodní léčivý zdroj (termální vodu) spravuje bez jejího uţití, a proto nepouţívá označení lázní. Příspěvková organizace jako pojem, byl zaveden jiţ vyhláškou ministra financí č. 84/1958 Sb., o územním plánování a vládní vyhlášky č. 78/1960 Sb., o rozpočtovém řádu národních

46

ČESKO. Zákon č. 164 ze den 13. dubna 2001 o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2001. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-164

47

SVAZ LEČEBNÝCH LÁZNÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Almanach lázní České republiky 1999. 2. vyd. Praha: ZEM, 1999

30

výborů, kde je definován jako "organizace, které plní veřejné úkoly"48. Ke zřízení společnosti tedy předcházela nutnost potřeby zřizovatele mít v určité oblasti správu s vlastní právní subjektivitou, aby činnost v dané sféře byla efektivnější a veřejné úkoly mohly být splněny. V zákoně 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtům se dozvídáme o hospodaření společnosti. "Příspěvková organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými vlastní činností a s peněžními prostředky přijatými z rozpočtu svého zřizovatele. Dále hospodaří s prostředky svých fondů, s peněžitými dary od fyzických a právnických osob, včetně peněžních prostředků poskytnutých z Národního fondu a ze zahraničí."

49

Neboli

společnost dostává dotace a příspěvky na provoz a nutné opravy od svého zřizovatele. Hospodaří se svěřeným majetkem v rozsahu stanoveném zřizovací listinou, se snahou nabývat majetek pro město a plnit hlavní účel jejího vzniku. Obrázek 5: Ochranná známka SPLZaK

Zdroj: Foto archiv SPLZaK

Společnost SPLZaK byla zřízená statutárním městem Karlovy Vary na základě zřizovací listiny. Hlavním předmětem činnosti je správa, vyuţití, ochrana, údrţba a reţimní měření přírodních léčivých zdrojů a kolonádních objektů. SPLZaK je jediným distributorem vřídelní vody. Je zajímavé, ţe společnost SPLZaK jako jediná v České republice rozvádí minerální vodu pro jiné subjekty. Minerální vodu poskytuje odběratelům, kteří splní zákonné poţadavky (souhlas Ministerstva zdravotnictví apod.) za úhradu provozních nákladů. Ostatní správci lázeňským míst, i kdyţ je tu potvrzena dostatečná vydatnost zdroje, odvádí vodu pouze do vlastních lázeňských objektů. Za hlavní důvod tohoto počínání se uvádí nedostačující kapacita správců, která dodnes brání k vytvoření rozvodních sítí a čerpání vody pro různé společnosti. V současnosti přírodní léčivou vodu v rámci procedur nabízejí klientům pouze organizace, 48

Příspěvková organizace. Iuridictum: Encyklopedie o právu [online]. 2007 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://iuridictum.pecina.cz / Příspěvková organizace

49

Předpis č. 250/2000 Sb.: Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Zákony pro lidi.cz [online]. 2010-2013 [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-250

31

které rovněţ tento zdroj spravují (s výjimkou SPLZaK) i přes velkou poptávku wellness a jiných hotelových komplexů. K závěru podkapitoly je nutné podotknout, ţe organizace také spolupracují s garantovanými firmami, které jsou velice důleţité ke správní činnosti. Tyto společnosti mají odborníky v daném oboru a svými posudky, statistikami, rozbory a odbornou publikací pomáhají lázeňským organizacím. Jedny z nejdůleţitějších společností jsou referenční laboratoře či znovuobnovený Výzkumný ústav balneologický.

4.4.3 OCHRANA LÉČEBNÝCH LÁZNÍ Léčebné lázně jsou především zařízení, která vyuţívají přírodní léčebné zdroje nebo se nacházejí v jejich blízkosti a splňují veškeré zákonné podmínky od zdravotnického personálu, vybavení aţ po specializaci nabízených léčebných procedur (příloha č. 4, Orientační soupis léčebného zaměření a mapa léčebných lázní v České republice). Procedury jsou určeny pro vyšetřovací a ozdravné účely a stát jim poskytuje specifickou ochranu pomocí speciálních zákonů, vyhlášek, nařízení, předpisů a jiných legislativních norem. Území, na kterém stojí přírodní léčebné lázně, vláda vyhlásí na ţádost ministerstva zdravotnictví za lázeňské místo a přidělí mu lázeňský statut. Statutem je místu dána nejen zvláštní ochrana, ale je zde podmíněn rozvoj dané lokality. Zákon o péči a zdraví lidu č. 20/1966 Sb. popisuje, ţe ve statutu se: "blíže vymezí rozsah lázeňského území a stanoví se v něm i potřebná ochranná opatření v lázeňském místě a podmínky zajišťující řádné provádění lázeňské péče; zejména se v něm určí opatření související s výstavbou a rozvojem lázeňského místa a stanoví se, která činnost a jakým způsobem se v lázeňském místě omezuje, popřípadě zakazuje, a jaká zařízení se v něm nesmějí zřizovat."50 Reţim ochrany stanoví statut lázeňského místa, bohuţel dnes je tento reţim ochrany uţ poměrně zastaralý. Lázeňské statuty pocházející z 60-80let a nemohou zdárně vyhovovat dnešním potřebám lázeňských měst. První dle lázeňského zákona schválený "moderní" statut mají Karlovy Vary. Nařízením vlády č. 321/2012 Sb., o stanovení lázeňského místa Karlovy Vary a Statutu lázeňského místa Karlovy Vary (účinnost od 1. 1. 2013), který určuje lepší reţim ochrany. Předmětem úpravy je zde soupis přísnějších podmínek, které mají slouţit k vytvoření lepšímu poskytování lázeňských sluţeb a zachování lázeňského prostředí.51

50

Zákon č. 20 ze dne 30. března 1966 o péči a zdraví lidu. 1966. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?r=1966&cz=20

51

Nařízením vlády ze dne 23. srpna 2012 o stanovení lázeňského místa Karlovy Vary a Statutu lázeňského místa Karlovy Vary. 2012. Dostupné z: http://www.mmkv.cz/data/USR_259_DEFAULT/OVV___Statut_lazenskeho_mista_KV.pdf

32

V roce 2012 na 15 konferenci Sdruţení lázeňských míst České republiky byla udělena cena Karlovým Varům, kterou převzal primátor Karlových Varů Petr Kulhánek. Cena byla "za zpracování, projednání a prosazení schválení statutu lázeňského místa v České republice od roku 1990".52 Schválením nového statutu město jako první získalo kvalitnější ochranu lázeňského území. Na oficiální stránce magistrátu KV se můţeme dočíst, ţe jiţ dávno v minulosti tu byla snaha o vytvoření propracovanějšího návrhu k vytvoření efektivnějšího statutu, ale kvůli rozporu s legislativními nároky z řad ministerstva, bylo aţ v roce 2013 dosaţeno úspěchu. Dřívější návrhy nebyly prosazeny a odsouhlaseny státem.

52

Magistrát města Karlovy Vary [online]. 2004-2013 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.mmkv.cz

33

5 LÁZEŇSKÝ POPLATEK 5.1 LÁZEŇSKÝ POPLATEK NA ČESKÉM ÚZEMÍ Přesné zavedení lázeňského poplatku nám není známo. Z historických pramenů se dozvídáme, ţe jiţ roku 1531 král Ladislav dal právo českému šlechtickému rodu Šlikům na vybírání poplatku za koupele ve prospěch tehdejší nemocnice. Aţ na přelomu 19. století se zavedlo vybírání tzv. lázeňské taxy, která byla ustanovena v lázeňském dekretu. Listiny vyhlašující město za veřejné lázně.

Např. v Mariánských lázních byla taxa zavedena dekretem od

nejvyššího purkrabího v Čechách, hrabětem Kolowratem roku 1818, od hostů s výjimkou chudých, které budou trávit ve městě více jak tři dny ve výši 2 zlatých vídeňské měny.53 V Karlových Varech hosté dobrovolně dávali příspěvek do roku 1795, kdy byla městem lázeňská taxa určena na 2 zlaté pro šlechtu a 1 zlatý pro niţší stav a ve městě Teplice byl poplatek r. 1816 nařízen tehdejší zemskou vládou. Peníze z lázeňské taxy byly určeny k udrţení a výstavbě lázeňských budov, ke zkrášlení města a okolí. Poplatky platili lázeňští hosté, výše částky se často odvíjela od sociálního statutu daného hosta. Výjimkou se stalo město Karlovy Vary roku 1805, kdy byla zavedena jednotná taxa z počátku ve výši 2 zlatých, později rozdělena na 4 zlaté za dospělého a 2 zlaté pro děti. Osvobozeni od placení taxy byli důstojníci aţ po kapitána. A to pouze do roku 1851, kdy se zpět vrátilo rozdělení dle majetkového poměru daného hosta. 54 O vynaloţených prostředcích rozhodovala pouze lázeňská komise. Po zrušení komise se o poplatky staraly samy obce. Z fondu se hradil navíc provoz ohlašovny pro cizince, lázeňský orchestr, uvedení hosta do návštěvní knihy či klíč od toalety. S peněz se také podporovalo divadlo a čítárna, platila se reklama a nezbytné výlohy pro udrţování cest a popřípadě jiné menší poplatky. Příjmy z lázní byly značně vysoké, odlišovaly se podle návštěvnosti města a podle toho, jestli daná obec pronajímala budovy nebo je sama provozovala.

53

Vývoj měny: Konvenční měna. Mladá Boleslav od počátku věků do novověku [online]. Magistrát města mladá Boleslav, 2003 [cit. 201303-02]. Dostupné z: http://programy.mb-net.cz/mb-pravek-novovek/JT0901002.htm

"Od 2. poloviny 18. století se v rakouských zemích používal měnový systém označovaný jako konvenční měna. Základní jednotkou byl tolar, kterému odpovídaly 2 zlaté. A 1 zlatý se dělil na 60 krejcarů. Od dob státního bankrotu navíc souběžně fungovala ještě tzv. vídeňská měna, představovaná papírovými poukázkami o kurzu 1 zlatý konvenční měny = 2,5 zlatého vídeňské měny". 54

Karlovarský kalendář 1949: Vývoj lázeňské taxy. 1949.

34

Na počátku 20. století byla návštěvnost lázeňských měst dle dobových fotografií a návštěvních knih neuvěřitelná (viz příloha č. 5, Fotografie návštěvnosti Mlýnské kolonády KV). Rozkvět v mnohých místech zavdal podobu dnešním významným lázním. 55 Dnes maximální výši poplatků určuje zákon a obce mají prostor k rozhodnutí o výběru určité částky. Dle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích ve znění zákona č. 229/2003 Sb. "Poplatek se vybírá v lázeňských místech nebo místech soustředěného turistického ruchu z ubytovací kapacity v zařízeních určených k přechodnému ubytování za úplatu."56 Tyto poplatky plynou do rozpočtu měst, která je v rámci své potřeby přerozděluje do určitých oborů. Maximální výše lázeňského a rekreačního poplatku (dále lázeňský poplatek) činí 15 Kč/os a maximální výše ubytovacího poplatku je 6 Kč/os na den.

5.2 SROVNÁNÍ LÁZEŇSKÉHO A UBYTOVACÍHO POPLATKU Lázeňský poplatek a poplatek z ubytovacích kapacit je zahrnut do pokladny samosprávně územních celků. Pochází od osob, které se zdrţují na daném území minimálně jednu noc. Kaţdá obec či město si sama určuje výši poplatků, do maximální hranice udané státem, kterou bude na svém území od hostů vybírat. Lázeňský poplatek hradí fyzické osoby, které po dobu přechodnou pobývají na území lázeňského místa za účelem léčebného či rekreačního pobytu. Poplatek vybírá hoteliér nebo osoba, která ubytování pro klienta poskytla. Osoby, které jsou vyňati z placení této částky, přesně stanovuje zákon o místních poplatcích (např. osoby starší 70 let). Poplatek ubytovací se vybírá v obcích a městech za ubytování klienta na dobu přechodnou za úplatu. Částku taktéţ vybírá osoba, jeţ ubytovací sluţbu nabízí. Všichni ubytovatelé musí vést evidenční knihu v písemné podobě, do které jsou povinni zapisovat informace přehledně a srozumitelně o trvání pobytu, nacionálie klienta (jméno, příjmení, adresa trvalého pobytu), číslo občanského průkazu či cestovního pasu hosta a u lázeňského poplatku se navíc zapisuje účel pobytu. Vše uspořádáno dle časové posloupnosti příjezdu hostů.57

55

BUDINSKÁ, Jitka a Petra ZERJATKE. Kapitoly z dějin lázeňství. Teplice: Regionální muzeum v Teplicích, 2006, 164 s. ISBN 80-8532143-2

56

ČESKO. Zákon č. 565 ze dne 13. prosince 1990 o místních poplatcích. In: Sbírka zákonů České republiky. 1990. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/ZAKON_1990-565_Z_O_MISTNICH_POPLATCICH_-_Aktualni_zneni.pdf

57

HOLUB, Martin. Evidence hostů – je povinností ubytovatelů?. 2010, z: http://www.roedl.com/fileadmin/user_upload/Roedl_Czech_Republic/clanky/2010/AHR_10_2010.pdf

35

2

s.

Dostupné

Graf 2: Výše lázeňského a ubytovacího poplatku ve vybraných lázeňských místech 15 13 Kč

11 9 7 5 3 1 Lázeňský poplatek 2013

Františkovy Lázně Karlovy Vary Lázně Kynžvart Mariánské lázně Třeboň

Ubytovací poplatek 2013

Janské lázně Lázně Bělohrad Lázně Libverda Mšené - lázně Velké losiny

Jeseník Lázně Bohdaneč Lipová-lázně Poděbrady

Karlova studánka Lázně Kundratice Luhačovice Teplice nad Bečvou

Zdroj: vlastní zpracování, data pocházejí z výročních zpráv měst

Obsaţené informace v grafu č. 2 pocházejí z obecně závazných vyhlášek obcí, které jsou z webových stránek dostupné veřejnosti. Pomocí tohoto grafu si srovnáme výši ubytovacího a lázeňského poplatku ve vybraných lázeňských místech v ČR. Mnohá lázeňská místa se rozhodla na vyuţití maximální výše za vybírání lázeňského poplatku. Ojediněle lázně Kundratice, Kynţvart, Karlova studánka a Lipová ponechávají poplatek na niţší hranici. Dokonce Lázně Mšené se usnesly na poplatku 7 Kč/os. Pro osoby, které přenocují za účelem zdravotního a rekreačního pobytu a nebyly zproštěny platby, se lázeňský poplatek pohybuje ve vybraných lázní v rozmezích od 7 do 15 Kč. Trochu odlišné je to u ubytovacího poplatku, u kterého se obce rozhodly poplatek vybírat v menších dávkách či vůbec. Například z vyjádření obce Lipová ustanovením č. 4/2004 Sb., o zrušení poplatku za ubytovací kapacitu je patrné, ţe pro obec je velice organizačně nákladné zjišťovat, které stavby podléhají dle zákona k přechodnému ubytování za poplatek a které za stavby určené k bydlení či k individuální rekreaci.58 Samozřejmě k rozhodnutí o výši poplatků přispívá mnoho okolností. Určitě záleţí na velikosti a celkových výdajích dané obce. Menší poplatek si mohou dovolit malé obce, které nemají velké náklady, a jejich návštěvnost zdaleka nepřesahuje návštěvnosti významnějších turistických center, které od hostů poţadují větší finanční příspěvek pro uchování sluţeb. Je důleţité poznamenat, ţe maximální výše poplatků se v Čechách po revoluci nezměnily, ale reţie dnešních subjektů nezávratně rostou. Důkazem je město Karlovy Vary, které potřebuje 58

Obec Lipová [online]. 2012 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.obeclipova.eu/

36

mnohem větší částky na nutné rekonstrukce lázeňských objektů. Dle primátora města uţ v roce 2012 byl podán poţadavek na dvojnásobné zvýšení lázeňského poplatku. Ministerstvo financí přislíbilo změnu zákona o místních poplatcích, kterou odhaduje uţ od příštího roku.59 Ovšem do dnešního dne změna zákona nebyla sněmovně předloţena. Navrhované dvojnásobné zvýšení přestavuje, ţe částka 15 Kč se můţe zvýšit aţ na částku 30 Kč/os za noc, coţ je pro tuzemského hosta citelná změna v celkové částce pobytu. Je pravda, ţe kaţdá obec se můţe rozhodnout o navýšení svého poplatku či ponechání na stejné úrovni. Obávám se, ţe však mnoho obcí by se rozhodlo v konečné fázi k navýšení ceny, která můţe přispět k ubývání českých hostů v některých lázeňských místech nebo zkrácení zdravotního pobytu na víkendové záleţitosti by zásadně neprospívalo kvalitě lázeňské péče. Osobně jsem zastánce menšího zvýšení lázeňského poplatku např. o 10 Kč, neboť velký turistický ruch a počet lázeňských hostů obci přináší určité výdaje na úpravu a udrţení lokality daného místa. Pro zachování tradiční historie lázeňství by obec měla vybrané příjmy přerozdělit do hlavních oblastí lázeňství jako je oprava okolí, péče o hosta a renovace lázeňských objektů. Obávám se, ţe některé obce preferují vynaloţit velkou částku tohoto příjmu spíše do propagace cestovního ruchu neţ do obnovy a oprav objektů.

5.3 REKREAČNÍ A UBYTOVACÍ POPLATEK V EVROPĚ V této kapitole se zaměříme na odlišnosti místního poplatku v Německu, Francii a Rakousku, kde se platí tzv. pobytová taxa. Poplatek za lázeňský pobyt existuje v zemích Německa jiţ od roku 1507, kdy na místě dnešních lázní Baden-Baden, lazebník vybíral poplatek za koupání v horkých pramenech. Dnes německé lázně jsou oprávněny poţadovat od svých hostů poplatek, dle obecního zákona o daních, za rekreační a ubytovací pobyt. Příjem z poplatku jde převáţně určen na pokrytí nákladů údrţby lázeňského místa a na výstavbu v daném regiónu. Na oplátku rekreační hosté mohou vyuţívat bezplatně veřejnou hromadnou dopravu. Průměrná taxa se ve spolkových zemích Německa pohybuje okolo 2 €/os za noc. Poplatek se sniţuje v závislosti na věku a zdravotním stavu hosta, invalidé a děti do 16 let platí menší sazbu. Rozdíly ve výši udává také hlavní a mimo sezónní pobyt hosta nebo lukrativity navštíveného místa. Ve významných lázních Baden-Baden je základní poplatek pro rok 2013 stanoven od 1,40 € aţ na 3,50 €/os za noc. 60

59

Karlovy Vary zvýší lázeňský poplatek. Ct24 [online]. 2011 z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/120601-karlovy-vary-zvysi-lazensky-poplatek/

60

Kommunalabgabengesetz: Fünfter Teil - Kostenersatz und sonstige Abgaben (§§ 42 - 45).Dejure.org [online]. 2009 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://dejure.org/gesetze/KAG/43.htmle

37

[cit.

2013-02-05].

Dostupné

Například v oblasti Schwarzwaldu v části Jiţního Německa na území Badenweileru je výše poplatku rozdělena na 5 hlavních okruhů: 1) rekreační oblast I., která zahrnuje lázeňské objekty od 360 aţ 470 m nadmořské výšky jako Cassiopeia Therme; 2) rekreační oblast II., je a okolí Oberweiler od nadmořské výšky 340 aţ 470 m; 3) resortní oblast IIa, rezidence "Moosmatt" mezi Oberweiler a Schweighof ve výšce 380 m; 4) lázeňský okres III., okres Lipburg s Sehringen, samostatné údolí, asi 3 km od centra, 390 m a 580 m nadmořské výšky; 5) lázeňský okres IV., okres Schweighof, samostatné údolí, asi 2,5 km od centra. Poplatek je od 0,70 €/os do 2,80 €/os za noc. Výše se pohybuje dle letní či zimní sezóny (viz tabulka 1, Výše poplatku na území Badenweiler). 61 Tabulka 1: Výše poplatku na území Badenweileru Období

Okruhy Rekreační oblast I.

Rekreační oblast II.

Resortní oblast IIa

Lázeňský okres

od 01. 04. do 31. 10.

2,80 €

1,90 €

1,40 €

1,15 €

od 01. 11. do 31. 03.

2,40 €

1,40 €

0,90 €

0,70 €

III. a IV.

Zdroj: vlastní zpracování, data sesbírány z Kurtaxe. Badenweiler [online]. 2013 [cit. 2013-03-30]. Dostupné z: http://www.badenweiler.de/de/information_kontakt_service/kurtaxe

Ve Švýcarsku se platí něco obdobného od roku 1904 a Francie má platný poplatek, taxe de séjour, od roku 1910. Některé obce ve Francii mohou poţádat rekreanty o poplatek spojený s pobytem na jejich území. Tento poplatek umoţňuje financovat cestovní ruch nebo ochranu přírodního bohatství lázeňského místa. Sazba je dána kvalitou sluţeb, které hotel, penzion či camping nabízí. Poplatek je stanoven radou obce a pohybuje od 0,20 €/os do 1,50 €/os za noc na osobu v závislosti na ceně a typu ubytovacího zařízení. Host je veden v knize návštěv, kde se zapisují i lůţka, která nebyla nikým obsazena. Při zjištění špatného vedení knihy, úřady mohou udělit pokutu aţ do částku 1500 €. Od poplatku jsou například třeba zproštěné děti do 13 let, občané pobírající sociální podpory či zaměstnanci top cestovních kanceláří. 62

61

Kurtaxe. Badenweiler [online]. 2013 [cit. 2013-03-30]. Dostupné z: http://www.badenweiler.de/de/information_kontakt_service/kurtaxe

62

BERÁNEK, Michal. Poplatek za obsazené lůţko, lázeňská, rekreační či daň z hosta. Poplatek za obsazené lůžko, lázeňská, rekreační či daň z hosta [online]. 5.6.2012, č. 26 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.horydoly.cz/business/poplatek-za-obsazene-luzko-lazenskarekreacni-ci-dan-z-hosta.htm

38

Graf 3: Výše rekreačního poplatku ve Francii

m axim um

Campiing a caravany Hotely * Hotely ** Hotely ***

m inim um

0,00

Luxusní hotely

0,20

0,40

0,60

0,80

1,00

1,20

1,40

1,60

Zdroj: vlastní zpracování, data získaná analýzou hotelů ve Francii

Z grafu č. 3, Výše rekreačního poplatku, vyplývá, ţe minimální a maximální povolená zákonná výše poplatku klesá úměrně s úrovní hotelu. Pokud srovnáme české vybírání poplatků fixní dávkou a francouzskou pohyblivou taxou dle úrovně kvality hotelu, je z mého hlediska zahraniční verze účelnější pro výběr vyšších poplatků. Touto cestou je moţné zvýšit maximální hranici poplatku u luxusnějších hotelů, kde rozdíl v ceně nebude pro klienta rozhodující. V Rakousku se pohybuje výše pobytové taxe, kurtaxe, dle spolkové země a oblasti ve které se návštěvník nachází. Poplatek se průměrně pohybuje mezi 1 – 1,20 €/os., děti do 15 let jsou osvobozeni od placení. Ve významnějších turistických střediscích se základní poplatek zvyšuje aţ na 3 €/os, v rakouských Alpách je host povinen zaplatit 2,5 €/os na noc. Ze srovnání místních poplatků ve Francii, Německu či Rakousku vyplývá, ţe nejniţší poplatek je ve Francii, který se pohybuje pod hranici 2 €/os. V Rakousku a Německu se poplatek zvyšuje aţ na hranici okolo 3 aţ 4 €/os za osobu na noc. Vybraná suma má slouţit ve všech zemí především na pokrytí nákladů, které vznikly prostřednictvím cestovního ruchu. Zbylá částka je určena k rozvoji v dané oblasti, ke zlepšení zdravotní péče pro hosta a ke zkrášlení okolí. Místní (rekreační) poplatky se samozřejmě platí téměř ve všech lázeňských místech Evropy. Jsou součástí vystavené faktury a hosté přímo mohou vidět, kolik obec či město poţaduje za jejich návštěvu.63

63

BERÁNEK, Michal. Poplatek za obsazené lůţko, lázeňská, rekreační či daň z hosta.Poplatek za obsazené lůžko, lázeňská, rekreační či daň z hosta [online]. 5.6.2012, č. 26 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.horydoly.cz/business/poplatek-za-obsazene-luzko-lazenskarekreacni-ci-dan-z-hosta.html

39

6 VÝZNAMNÁ LÁZEŇSKÁ MÍSTA 6.1 VÝZNAMNÁ LÁZEŇSKÁ MÍSTA V ZÁPADNÍCH ČECHÁCH Nejvýznamnější lázně v Čechách jsou často shrnuty pod pojem tzv. lázeňský trojúhelník, který tvoří Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně, vše v Západních Čechách. Na tomto území nalezneme unikátní historické památky a jedinečné přírodní lokality, které díky přírodním léčivým zdrojů patří k hojně vyhledávaným místům. Návštěvníci zde mohou vyuţít svůj pobyt k mnoha účelům jako k relaxaci, k posílení zdraví, k léčebným kúrám nebo pouze k načerpání nové síly.64

6.1.1 KARLOVY VARY Karlovy Vary byly zaloţeny ve 14. století (přesné datum vzniku města nám není znám), kdy král Jan Lucemburský přikázal v roce 1325, přesídlit obyvatelé z blízké obce Obora k pramenům, coţ vedlo k vytvoření první osady na tomto místě. Dodnes se však traduje známá pověst o nalezení minerálních vod a zaloţení města, která vypráví o samotném králi Karlu IV, který při lovu objevil zázračný teplý pramen, u kterého nechal zaloţit osadu, která později získala privilegium města. Tato pověst se nedochovala celá, a proto dodnes existují její různé formy. Například zobrazení jelena se k nám dostává aţ v 18. století a tím zapříčinění vzniku dnes hojně navštěvované sochy jeleního skoku. 65 Nezvratnou slávu město získalo díky svým léčivým pramenům, které se na území hojně nachází. Od dob středověku zde byla prosazovaná koupelová kúra, která spočívala v mnohočetných hodinových koupelích, zdárně vyuţívána aţ do 18. století. Z historických pramenů se dozvídáme, ţe u Vřídla byly vystavěny 4 bazény: 1) první bazén slouţil pro nemocné s vnitřními a revmatickými bolestmi, 2) druhý bazén pro nemocné se svrabem, 3) třetí pro pacienty s koţními vředy, 4) poslední bazén byl určen k vyléčení malomocenství.66 Od 16. století lázeňští doktoři začali pacientům doporučovat pití minerální vody a postupem času byly koupele vytlačovány pitnými kúrami. Jiţ roku 1522 Dr. V. Payer radil ve své

64 65 66

KOL. AUTORŮ. České lázně v srdci Evropy. Karlovy Vary: MIRROR PROMOTION, 2007. ISBN 9788025408100. FISCHER, Bruno. Lázeňství v Karlovarském kraji. 1. vyd. Karlovy Vary: kvtisk, 2011. ISBN 2008448658. VYLITA, Tomáš. Tajemství karlovarských pramenů. Referenční laboratoře PLZ [online]. 2005 [cit. 2013-03-30]. Dostupné z: http://www.rlplz.cz/kvprameny.htm

40

traktátu, ţe pro zdraví je dobré pít karlovarské minerální vody. Hlavním představitelem pitné kúry se však stává Dr. Becher, prostřednictvím jeho první chemické analýzy pramenů. Dr. Becher (1725-1792) prosazoval pití v malých dávkách přímo ze zdroje doprovázený tělesným pohybem a tento postup byl na začátku 19. století mnohými světoznámými odborníky zdokonalován. Dnes Karlovy Vary nabízí termální i studené minerální vody k pitné léčbě, léčebným koupelím, inhalaci či k slizničním výplachům. Bahna a slatiny k aplikaci tepla prostřednictvím obkladů, zábalů a koupelím. Plyny ve formě suchých plynových koupelí a injekcí a v neposlední řádě příznivé klimatické podmínky vhodné pro zdravotní péči.67 V okolí vřídelní zóny vyvěrá voda na 80 místech, 14 pramenů je vyhlášeno za přírodní léčivý zdroj s teplotou od 30 °C do 73 °C (Příloha č. 5., Karlovarské prameny). Celková vydatnost zřídelní struktury je 2000 l za minutu s obsahem 6,4 g minerálů v kaţdém litru, 95 % tvoří větší prameny a 5 % tvoří divoké vývěry a menší spontánní prameny.68 Graf 4: Sloţení minerálních pramenů KV

9%

2% 1%

1% 34%

26%

HCO3 2150,0 Na 1699,0 SO4 1629,0 Cl 598,5 Ca 124,4 K 93,2 Mg 45,2

27%

Zdroj: vlastní zpracování, data sesbírána ze SPRÁVY PŘÍRODNÍCH LÉČIVÝCH ZDROJŮ A KOLONÁD, p. o. Výstava Minerální prameny KV. 2011.

Sloţení minerální vody je zcela výjimečné. Voda obsahuje mnoho stopových prvků, které jsou důleţité pro lidský organizmus. Různé prameny se od sebe liší v obsahu rozpustného oxidu uhličitého a teplotě, ale jejich chemické sloţení je v podstatě stejné.

67

ŠOLC, Pavel. Karlovarská lázeňská léčba a medicína na přelomu 20. a 21. století. 1. vyd. Praha: Galén, c2000, 95 ISBN 80-726-2046-0.

68

FISCHER, Bruno. Lázeňství v Karlovarském kraji. 1. vyd. Karlovy Vary: kvtisk, 2011. ISBN 2008448658.

41

Obrázek 6: Rozvody pod Vřídelní kolonádou

Obrázek 7: Zanesené potrubí

Zdroj: fotografie z archivu Správy přírodních léčivých zdrojů a kolonád, p.o.

Vřídelní voda za sebou zanechává usazeniny ve formě sintru, vřídlovce a ţilníku, které vznikají díky chemicko-fyzikální specifičnosti minerální vody.69 Sedimentaci lze pozorovat v potrubí uţívané k rozvodu termy. Z důvodu pravidelné zimní odstávky se kaţdoročně vřídelní kolonáda uzavírá po dobu nutných oprav na 14 dní.70 Jak jiţ jsme uvedli v předešlé kapitole, příspěvková organizace SPLZaK je správcem Vřídla i ostatních malých pramenů, čtyř kolonádních objektů (Vřídelní kolonáda, Mlýnská kolonáda, kolonáda Trţní a kolonáda Sadová) a čtyř lázeňských pavilonů (Pavilon pramene Svoboda, Pavilon Sadového pramene, Pavilon Arnošta Kleina a Pavilon Ţeleznatého pramene). Společnost se stará o ochranu, správu a distribuci vřídelní vody do lázeňských objektů. Nutné opravy jsou hrazeny zejména z rozpočtu Karlových Varů, dotace lze získat i ze státního rozpočtu ČR nebo rozpočtu EU.71 Z grafu níţe č. 5, Rozdělení finančních prostředků do lázeňství KV v letech 2005-2011, vidíme procentuální mnoţství finančních prostředků, které město uvolnilo pro obor lázeňství v posledních šesti letech. Informace pochází z výročních zpráv města KV, kde se můţe občan informovat, jak město kaţdoročně přerozděluje své příjmy. Organizace SPLZaK dostává z rozpočtu KV finanční částku, která se příliš nezvyšuje a zdaleka neodpovídá hlavním potřebám pro zajištění důleţitých oprav spravujících objektů. V souvislosti s tím organizace SPLZaK předloţila v roce 2011 vedení města koncepční materiál s vypracovanou strategií rozvoje kolonád neboli orientační výpis "Desatero akcí", které je nutno co nejrychleji vyřešit.

69

VYLITA, Tomáš. Tajemství karlovarských pramenů. Referenční laboratoře PLZ [online]. 2005 [cit. 2013-03-30]. Dostupné z: http://www.rlplz.cz/kvprameny.htm

70

Karlovarské radniční listy. Praha: STRATEGIC CONSULTING, 2013, roč. 2013, č. 02. ISSN 11990.

71

Magistrát města Karlovy Vary [online]. 2004-2013 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.mmkv.cz

42

Graf 5: Rozdělení finančních prostředků do lázeňství města KV v letech 2005-2011

100% % z celkového množství vydaných 80% prostředků 60% 40% 20% 0%

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

léta

různá zájmová sdružení jiné výdaje v rámci propagace lázeňství Infocentrum KV projekt Tour film renovace lázeňských pavilonů Lázně III. + Alžbětiny lázně projekt "České lázně v Evropě" SPLZaK Zdroj: vlastní zpracování, data pocházejí z výroční zprávy města Karlovy Vary

Mezi deseti hlavními body patří: 1) havarijní stav všech podlaţí haly Fontány Vřídelní kolonády, 2) příprava nového jímání Vřídla, 3) dokončení rekonstrukce Mlýnské kolonády, 4) revitalizace trţní kolonády, 5) modernizace monitorovacího systému reţimních měření, 6) revitalizace Vřídelní kolonády jako celku, 7) pokračování obnovy hlavních zásobovacích řádů termominerální vody, 8) rozšíření exkurzní trasy Podzemí Vřídla, 9) oprava prvků a střech v pavilonech pramene Dorotka a Svoboda.72 Je zajímavé, ţe v posledních letech se sice rapidně zvyšuje příspěvek do lázeňství (viz graf č. 6, Roční příjmy města za lázeňský poplatek v letech 2007-2011 ), roku 2009 činil 18534 tis. a v roce 2011 stoupl příspěvek na 22150 tis., takţe návštěvníků v lázeňském městě přibývá a zároveň náklady na údrţbu rostou. Přes 70 % z příspěvku však plyne na reklamní činnosti (Infocentrum, sdruţení pro propagaci lázeňství, atd.), opravy přírodních zdrojů a souvisejících objektů jsou z důvodu nedostatečných financí stále odkládány.

72

SPRÁVA PŘÍRODNÍCH LÉČIVÝCH ZDROJŮ, p. o. Strategie rozvoje kolonád: Orientační výpis - ,,Desatero akcí". Karlovy Vary, 2011

43

6.1.2 FRANTIŠKOVY LÁZNĚ Nejmenšími lázněmi z lázeňského trojúhelníku jsou Františkovi Lázně v nadmořské výšce 445 m. Za přírodní léčivý zdroj je pouţívaná slatina, minerální voda o teplotě 9 °C aţ 14 °C a plyn ve formě téměř čistého oxidu uhličitého z pramene Marie. Za zakladatele lázní je zmiňován doktor Adler, jenţ poţádal císaře Leopolda II. o ochranu vývěru Slatinná kyselka (dnešní Františkův pramen), který patřil k Chebu. Pramen byl vzdálen asi 6 km od města a císař povolil zaloţit lázeňskou osadu pod správou města. Obec byla zaloţena roku 1793 a nazvána jako Vesnice císaře Františka. Postupně se obec rozrůstá a v roce 1807 jsou lázně pojmenovány na Františkovy Lázně. Nejvýznamnější Františkův pramen byl znám jiţ před rokem 1400, vyuţíván převáţně pro léčení ţenské neplodnosti. Dnes nalezneme ve Františkových Lázních 23 pramenů, léčí se zde nemoci oběhového ústrojí, nemoci pohybového ústrojí, nemoci onkologické a gynekologické. Správcem a uţivatelem přírodního zdroje je společnost Františkovi Lázně, a.s., která vznikla v roce 1992.73

6.1.3 MARIÁNSKÉ LÁZNĚ Mariánské Lázně jsou nemladšími lázněmi v západočeském trojúhelníku. Byly zaloţeny na popud klášterního lékaře, který zkoumal chemické vlastnosti minerálních pramenů v okolí vesničky Teplá. Klášterní lékař Josef Jan Nehr v roce 1779 přemluvil opata premonstranského kláštera pro vyuţití pramenů k léčení nemocných a v roce 1818 z vůle opata vzniká obec Mariánské Lázně a získává statut lázeňského místa.74 V okolí města vyvěrá přes 100 minerálních pramenů a kolem 40 jich nalezneme přímo na území lázní. Vývěry jsou označovány za studené ţeleznaté kyselky, jejichţ teplota se pohybuje okolo 7 °C aţ 10 °C. K přírodním léčivým zdrojům patří minerální voda, rašelina, slatina a přírodní léčivý plyn. Léčí se zde nemoci pohybového ústrojí, nemoci ledvin a močových cest, nemoci dýchacího ústrojí, poruchy výměny látkové, gynekologická onemocnění, onkologické nemoci a léčení nemocí močového a gynekologického ústrojí u dětí.75

73

FISCHER, Bruno. Lázeňství v Karlovarském kraji. 1. vyd. Karlovy Vary: kvtisk, 2011. ISBN 2008448658.

74

Město Mariánské Lázně [online]. 2012 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.muml.cz/

75

FISCHER, Bruno. Lázeňství v Karlovarském kraji. 1. vyd. Karlovy Vary: kvtisk, 2011. ISBN 2008448658.

44

Z Mariánských lázní pochází také jedna z legend o vzniku tradičních lázeňských oplatek. Pověst hovoří o místním klášterním kuchaři, který upekl v přístroji na hostie chutnou oplatku posypanou cukrem a oříšky, která se stala v místě oblíbeným pamlskem. Dnes se vyrábí oplatky v mnoha lázeňských městech a jsou neodmyslitelnou součástí lázní. V ČR se roku 2008 vyrobilo přes 2 tis. tun oplatek a v roce 2011 oslavily oplatky 155 let své existence.76

6.1.4 SROVNÁNÍ PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ ZÁPADOČESKÝCH LÁZNÍ V této kapitole jsou porovnány příjmy a výdaje z výročních zpráv Karlových Varů, Františkových Lázní a Mariánských Lázní, které města začleňují do sféry lázeňství. Graf 6, Roční příjmy města za lázeňský poplatek, znázorňuje finanční částky, která města vybírají od ubytovatelů za pobyty lázeňských hostů z let 2007-2011. Františkovy a Mariánské lázně se drţí kaţdý rok na podobné hranici, viditelný pokles či vzrůst návštěvnosti v těchto místech lze pozorovat aţ v roce 2011. V tomto roce Mariánským Lázním jako jediným klesly příjmy ze 4824 tis. na 4324 tis., i přes celkový vzrůst návštěvnosti v České republice. Karlovy Vary postihlo viditelné sníţení rekreačních a lázeňských pobytů jiţ v roce 2009. Malé výnosy se přičítají na úkor celosvětové krize, při které menší příjezd cizinců zásadně ovlivnil příjmy do městské pokladny. Rok 2010 jiţ přináší oţivení ekonomiky KV a v roce 2011 se dosahuje úrovně roku 2008. Graf 6: Roční příjmy města za lázeňský poplatek v letech 2007-2011 v tis. Kč

30,000 25,000

20684

22576

20,000 15,000 10,000

5575

5,108

5,000

Františkovy Lázně

11892

12228

11465

4701

22150

20099

18534

11540

4824

Karlovy Vary

12079

Mariánské Lázně

4324

0 2007

2008

2009

2010

2011

léta

Zdroj: vlastní zpracování, data pocházejí z výročních zpráv měst

Následující roky by měly přinést lázním určité zvýšení lázeňského poplatku, díky mnohým projektům, které jsou zaměřeny na zlepšení lázeňské péče, podporu vědy a výzkumu 76

BEŢÁKOVÁ, Jana. Lázeňské oplatky. In: Český z: http://www.rozhlas.cz/plzen/publicistika/_zprava/891056

rozhlas

45

-

Plzeň [online].

2011

[cit.

2013-04-01].

Dostupné

a zkvalitnění informačních portálů, které mají pomoci přilákat více zahraničních hostů. Především město Karlovy Vary vloţilo v roce 2011 značnou část svých výdajů do reklamní a informační činnosti, které mají přispět k navýšení návštěvnosti místa do budoucnosti. Graf 7: Výdaje měst do oblasti lázeňství v letech 2007-2011 v tis. Kč 30000

27,251

25000 20000 15000

17,359 11,497

14832

Františkovy lázně

8,850

9,711

Karlovy Vary

10000 5000

1650

966

1616

3279

0 2007

2008

2009

2010

2011

léta

Zdroj: vlastní zpracování, data pocházejí z výročních zpráv měst

V nadcházejícím grafu se zaměříme na výdaje Karlových Varů a Františkových Lázní do lázeňské oblasti (viz graf č. 7, Výdaje měst do oblasti lázeňství v letech 2007-2011). Výdaje v Mariánských lázních, které by mohly eventuálně patřit do oboru lázeňství, bohuţel nelze z výročních zpráv zjistit, proto zde nejsou uvedeny. Náklady vynaloţené ve Františkových lázních také nejsou zcela přesné, jejich roční částka je vytvořena dle mého subjektivního zařazení výdajových poloţek. Výdaje Karlových Varů do oboru lázeňství v roce 2011 značně přesáhly příjmy z lázeňského poplatku. Velká část financí byla určena infocentru a marketingovým projektům.

6.2 NÁVŠTĚVNOST LÁZEŇSKÝCH MÍST V ČR V České republice počet hostů v lázeňských místech stále roste. Dle statistiky CzechTourism v prvním čtvrtletí roku 2011 vzrostl počet zahraničních hostů v příjezdech o 8,5 % a v přenocování o 5,9 %. Počet domácích hostů se v příjezdech zvýšil o 2,4 % a v přenocování klesl o 4,4 %. Postupný nárůst hostů v lázeňských centrech přichází z let 2000 aţ 2008 (viz příloha č. 6, Grafický vývoj pacientů v lázeňství). Po roce 2009 a překonání krize se zvyšuje příjezd lázeňských hostů, především z řad českých občanů, kteří se jako samoplátci stále více vrací do lázeňských míst.

46

Délka pobytu se ovšem stále zkracuje, u domácích hostů je délka pobytu okolo 12,5 dne, u cizinců se pohybuje na 9,6 dne. V celkovém průměru vychází na 11 dní, které hosté stráví v lázních (viz graf č. 8, Počet hostů v lázeňském ubytovacím zařízení v ČR).77 Graf 8: Počet hostů v lázeňském ubytovacím zařízení v ČR 400000

Počet hostů

300000 200000 100000 0

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Cizinci

234141

295911 317016

336921 306748

316097

Rezidenti

263107

275190 333651

337392 340889

358757

Zdroj: Vlastní zpracování, data pocházejí ze statistik Czech Tourismu

Postupné sniţování pobytu tuzemských hostů je zapříčiněno především zkracování pobytů od zdravotní pojišťovny a nárůst českých samoplátců. V roce 2002 tvořila příspěvková péče více jak 50 % účelu pobytu, dnes ji z celkového počtu tvoří okolo 37 %. Zahraniční hosté přijíţdějí většinou do lázní jako samoplátci, ponejvíce z Německa, Ruska či Izraeli (graf č. 9, Počet hostů z ciziny). Graf 9: Počet hostů z ciziny

počet

10.000

1 2005 Německo

Rusko

Izrael

2006 Ukrajina

2007

Rakousko

Slovensko

USA

léta

2008 Polsko

Francie

Italie

Zdroj: Vlastní zpracování, data pocházejí z České lázeňství jako fenomén [online]. 2011[cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.spas.cz/files/Konf2011_Sbornik.pdf

77

České lázeňství jako fenomén [online]. 2011[cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.spas.cz/files/Konf2011_Sbornik.pdf

47

6.3 VÝZNAMNÁ LÁZEŇSKÁ MÍSTA V EVROPĚ Tradiční léčebné lázně můţeme obdivovat po celé Evropě, Japonsku či Asie. V této kapitole se zkráceně zaměříme na léčebnou indikaci některých známých a turisty oblíbených lázeňských středisek, které můţeme naleznout v Německu (Baden-Baden), Itálii (Bagni di Lucca), Maďarsku (Hajdúszoboszló), Bulharsku (Velingrad), Slovensku (Piešťany) a Francii (Vichy). Nejvíce se v Evropě léčí choroby dle indikačního spektra, které jsou závislé na místním přírodním léčivém zdroji - pohybového ústrojí kolem 70 %, choroby KVS mezi 12 %, zbývající procenta se léčí choroby dýchacích cest, choroby kůţe, poruch výţivy a metabolismu a gynekologické. V sousedním Německu se nacházejí významné římské termální lázně Baden-Baden s nabídkou mnoha léčebných procedur 21. století (např. omlazující procedury, antistresové pobyty a sportovní programy) či tradičních léčebných kúr (vodoléčba, bahenní koupele aj.). Lázně mají přes 2000 let dlouholetou tradici a dnes jsou v Evropě známé jako "World Spa Resort in the Black Forest" díky zvláštní atmosféře lázeňského střediska obklopeného lesní scenérií. Lázně jsou situované v historickém letním sídlu evropské šlechty. Zámecký komplex sloţil především k odpočinku a relaxaci dřívější smetánky. V Baden-Baden vyvěrá okolo 800 tis. litrů vody denně z 12 horkých solných pramenů. Léčí se zde nemoci pohybového aparátu, páteře, revmatická onemocnění, onkologické problémy, nemoci oběhového a nervového systému, gynekologické onemocnění a onemocnění dýchacího ústrojí. Roční kapacita lůţek je 1.970.788, jejíţ průměrné vytíţení v roce 2010 činilo 42,44 %. Průměrná délka lázeňského pobytu je 2,5 dní na hosta.78 Nejstarší lázeňské město v regiónu Toskánska je Bagni di Lucca nazývané "Land of Princes and Poets" leţící v údolí obklopené zalesněným pohořím. Místo je povaţováno za oázu klidu a harmonie. Lázně vyuţívají 25 sirných pramenů o teplotě 36,5 °C aţ 54,1 °C. Sloţení termální vody charakterizuje velký obsah minerálů pocházejícího z podzemních vod, které se v hloubce kolem 2-3 km pod povrchem dosáhnou na teplotu 70 °C. Při zpětném výstupu na povrch voda získává důleţité minerální látky z přítomných skalnatých masivů, především kamennou sůl, síran vápenatý, oxid křemičitý a různé uhličitany. Teplé prameny lidé vyuţívali jiţ za římského období. První písemně dochované lázeňské zařízení pocházelo ze 13. století, jednoduchá budova obsahoval dvě vany, do nichţ voda tekla přímo od pramenů.

78

Thermae europae. Karlovy Vary: Magistrát města KV, 2009, roč. 2009, č. 6.

48

Tyto vany byly rozděleny pro muţe a ţeny. Dodnes je moţné spatřit pokoj určený ke koupeli. V Bagni di Lucca je moţné okusit ponorné vany, bahenní procedury, léčebné inhalace plynu a terapie přírodních jeskyň. Prameny jsou určeny pro léčbu respiračního ústrojí, traumatizmů, gynekologických onemocnění a neplodnosti či proti revmatismu 79 Maďarské termální lázně jsou vyhlášené svými mnoha druhy léčebných procedur. Významné lázně Hajdúszoboszló, které jsou oblíbeným místem revmatiků díky jodobromové slané vodě, která pomáhá léčit především nemoci pohybového ústrojí. Léčebná indikace zahrnuje léčbu nervové onemocnění, dýchací potíţe, koţní a gynekologické problémy. Lázně jsou nového typu, léčivá voda o teplotě 75 °C, byla objevena pomocí hloubkového vrtu roku 1925, který byl zřízen pro hledání ropy. Chemickou analýzou byl zjištěn obsah minerálů a mnoha stopových prvků jako titan, měď, zinek, olovo, stroncia či stříbra. Dnes do města přijíţdí přes milión návštěvníků ročně.80 Lázně Velingrad "Spa Capital of the Balkans", bychom nalezli v Bulharsku. Tyto lázně jsou proslulé velkým mnoţství horkých pramenů, přes 80 minerálních vývěrů nalezneme v okolí zóny, které produkují kolem 170 litrů za sekundu. Teplota je v rozmezí mezi 22 °C a 91 °C, alkalické vody se vyznačují vyšší radioaktivitou a hladinou wolframu či stříbra. Nachází se zde jeden z největších termálních pramenů v zemi o teplotě 91 °C a hojně vyuţívaná radonová koupel. Z přírodních léčebných zdrojů je moţné si vybrat také bahenní koupele či klimatické podmínky. Ve Velingradu se ošetřují nemoci dýchacího, pohybového ústrojí (astma), neurologické poruchy, gynekologické potíţe či kardiovaskulární onemocnění.81 Termální vody také nalezneme ve Francii ve slavném městě Vichy, oblíbeném místě Napoleona III., který pomohl uskutečnit rozvoj města novou výstavbou domů, parků, radnice, kostela či nádraţí. V roce 1862 se rozvíjí prodej stáčených minerálních vod a doplňkových produktů (tabletek a solí). Poč. 20. století se město zaměřuje na výstavbu honosných lázeňských budov, na modernizaci léčebných metod a nových technických postupů. V roce 2007 dle sčítání lidu je počet obyvatel města 25 899. Z grafu č. 10, Návštěvnost města Vichy v letech 2007-2009, vyplývá, ţe návštěvnost města je z velké části z řad francouzských občanů, kteří do města hojně přijíţdějí. Například ve větších českých lázní se zahraniční hosté pomalu dostávají na přední příčky v návštěvnosti. 79 80

Bagni di Lucca [online]. 2012 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://www.bagnidiluccaterme.info/en/home.html

Léčivá voda Hungarospa. Hungarospa: z: http://cz.hungarospa.hu/hungarospa/leciva-voda

Hajdúszoboszló [online].

81

Velingrad Spa and Wellness. VisitBulgaria.net [online]. z: http://www.visitbulgaria.net/en/velingrad/velingrad_spa.html

49

2001-2011

2001-2013

[cit. [cit.

2013-03-24]. 2013-03-20].

Dostupné Dostupné

Graf 10: Návštěvnost města Vichy v letech 2007-2009. 60000 40000

hosté cizinci

20000 0 2007

2008

2009

Zdroj: Vlastní zpracování, data pocházejí z European Historic Thermal Towns Association [online]. 2013 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.ehtta.eu/

Ve Vichy nalezneme horké minerální vody s teplotou do 44 °C a studené prameny s teplotou okolo 22 – 27 °C. Chemické sloţení vody, značný výskyt mnoha stopových prvků, pomáhá léčit především nemoci zaţívacího ústrojí, alergických symptomů, obezitu a metabolická onemocnění. K léčbě jsou pouţity pitné kúry, koupele, termální páry, zábaly z bahna či střevní výplachy. Nachází se zde uznávaná laboratoř L’Institut of Vichy, zaměřena na zdraví a krásu, jenţ pomáhá vyváţet kvalitní Vichy kosmetické produkty do celého světa.82 Slovenské lázně Piešťany léčí díky přírodním léčivým zdrojům. Počátky vyuţití minerální vody k léčebným účelům pochází z 2. pol. 14. století prostřednictvím gotického kláštera. Největší rozvoj lázní však nastal v roce 1889, kdy lázně spravovala rodina Winterů, která město Piešťany pozměnila na významné lázeňské místo. Lázně nabízejí přes 60 léčebných procedur díky 10 horkým pramenům a účinkům sirného bahna. Vývěry mají teplotu mezi 67 aţ 69 °C s velkým obsahem síry, voda vyvěrající z 2000 m obsahuje 1.500 mg minerálních látek na 1 l. Lázně se indikují především na nemoci pohybového ústrojí a nervového systému.83

82

European Historic Thermal Towns Association [online]. 2013 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.ehtta.eu/

83

Piešťany - termální lázně. WellnessTour [online]. 2004-2013 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.wellnesstour.cz/wellness-laznepiestany.phtml#historie

50

7 TRENDY V LÁZEŇSTVÍ Lázně jsou nedílnou součástí zdravotní péče a cestovního ruchu. V současnosti je velice důleţitá podpora, rozvoj a ochrana těchto míst, proto se lázeňská města a společnosti sdruţují ke spolupráci se stejnými cíli. Vznikají různé svazy, členské organizace či sdruţení s obdobným zájmem o zkvalitnění sluţeb a stabilizaci lázeňského místa.

7.1 ORGANIZACE NA PODPORU LÁZEŇSTVÍ Zaloţené organizace působí na legislativní procesy, otevřeně se vyjadřují k normám a veřejně zastupují zájmy svých členů, které souvisejí z jejich činností. Následující podkapitola bude zaměřena na jednotlivý výčet významných organizací, které působí na poli lázeňství v České republice i v evropském měřítku.

7.1.1 RŮZNÁ ČLENSKÁ SDRUŢENÍ V ČR Významné sdruţení v ČR je členský svaz s názvem Sdruţení lázeňských míst České republiky (SLM). SLM "je dobrovolnou zájmovou nestranickou a nevládní organizací lázeňských měst a obcí v ČR (dále jen lázeňská místa), na jejichž území se nacházejí i lázeňská zařízení a mají schválený statut lázní. Členové sdružení považují lázeňství za významnou činnost ve své obci či městě, která má význam pro rozvoj nejen svého místa a regionu, ale i ČR."84 Veškeré informace nejen o organizaci nalezneme na nových webových stránkách www.jedemedolazni.cz, kde rozkliknutím na odkaz SLM získáme data ohledně lázeňských míst na území ČR. Ve výroční zprávě 2012 se sdruţení zabývalo kritickou situací financování léčebné péče z veřejných prostředků a s jedním z témat byl i statut Karlových Varů. Svaz kaţdoročně pořádá konference a semináře z oblasti lázeňství a cestovního ruchu. SLM zaštiťuje projekt IOP s názvem "Jedeme do lázní". Cílem je národní podpora cestovního ruchu a konkurenceschopnosti lázeňských míst. Vytvoření marketingu a medializace přírodně-kulturního bohatství, která má přilákat návštěvníky z ciziny i z Čech.85 Druhým důleţitým sdruţení v dnešní době je Svaz léčebných lázní České republiky (SLL) sdruţující 42 lázeňských míst, které jsou označena se zdravotní hlediska jako léčebná místa. SLL je členem Evropského svazu lázní, hájí a prosazuje zájmy lázeňství, klade důraz na výzkum, působí jako odborný poradce a podporuje informovanost obyvatelstva. Svaz "vznikl

84

Jedeme do lázní: Objevte krásu českých lázní [online]. 2013 [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: http://www.jedemedolazni.cz/cs/

85

Jedeme do lázní: Objevte krásu českých lázní [online]. 2013 [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: http://www.jedemedolazni.cz/cs/

51

jako zájmové profesní sdružení léčebných lázní v roce 1995 s cílem udržet a garantovat léčebnou úroveň těchto lázeňských společností."86 Mezi členská sdruţení zahrneme Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče v ČR, který má ve svém profilu speciální sekci lázeňství. Sekce prosazuje zájmy a práva svých členů. Dlouhodobě bojuje proti sníţení finančních prostředků z řad veřejného zdravotnictví vkládaných do oboru lázeňství a snaţí o zásadní reformy, které by měly pomoct léčebné péči. Členem svazu můţe být občan České republiky nebo cizinec starší 15 let, který je v pracovně právním vztahu, OSVČ či zahraniční student a to v oblastech související se zdravotnictvím, sociálními či jinými veřejnými sluţbami. 87 Nově vzniklá Česká asociace wellness, o.s. (ČAW), hlavní činnosti sdruţení je zastupování zájmů svých členů v oblasti wellness. Členem se můţe stát fyzická či právnická osoba při uhrazení členského poplatku dle platného ceníku. Společnost poskytuje informační servis o novinkách a trendů u nás i v zahraničí. Nabízí se podpora legislativní pomoci a spolupráce. Je zde příleţitost kooperace členů pod záštitou organizace. Poslední zmiňovanou asociací je ASORKD. "Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR, o.s. je dobrovolným sdružením občanských sdružení a dalších subjektů činných v ochraně či rozvoji kulturního dědictví ČR."88Asociace není určena přímo pro obor lázeňství. V tomto seznamu by však neměla chybět, jelikoţ lázeňská kultura je spjatá s kulturním dědictvím měst a patří pod ochranu národního bohatství.

7.1.2 ORGANIZACE ZABÝVAJÍCÍ SE LÁZEŇSTVÍ V EVROPSKÉM MĚŘÍTKU Mezi výčet významných evropských organizací, které sdruţují lázeňská místa a napomáhají k udrţení přírodního a kulturního bohatství lázeňských míst, zahrneme základní evropské organizace EHTTA, ESPA, EU a celosvětovou organizaci WHO, která svou působností je důleţitá i pro evropské společenství. European Historic Thermal Towns Association zkráceně EHTTA je nezisková organizace, která byla zaloţena v Bruselu 10. prosince 2009. Sdruţení je zaloţené na potřebě podporovat, chránit a zachovat kulturní dědictví lázeňských míst v Evropě. Hlavním cílem je vytvoření spleti významných lázeňských měst za účelem spolupráce, výměny zkušeností a osvědčených 86 87

Svaz léčebných lázní [online]. 2009 [cit. 2013-03-05]. Dostupné z: http://www.lecebne-lazne.cz/cs

Sekce lázeňství. Odborový svaz zdravotnictví z: http://osz.cmkos.cz/cz/sekce-os/lazenstvi.aspx

a

sociální

88

péče

ČR [online].

2012

[cit.

2013-03-01].

Dostupné

Stanovy. Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR [online]. 2013 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://www.asorkd.cz/kdo-jsme/stanovy/

52

postupů pro vznik aktivní politiky na ochranu a podporu lázeňského střediska. Za lázeňská města se povaţují místa, které jsou obdařeny přírodním zdrojem (minerální vodou) s historickou tradicí, historické památky tradované nejméně z 19. století, moţnosti kulturních aktivit (divadlo, orchestr atd.) a lázeňské ubytování na standardní úrovni pro léčbu hostů (kvalitní systém hotelů). V současnosti tuto evropská síť tvoří 25 lázeňských měst z 11 evropských zemí. Tato města se mohou pyšnit různorodou architektonickou zástavbou a přírodním bohatství, které je známé po celé Evropě. Součástí této organizace je také město Karlovy Vary, které hostilo v roce 2009 celosvětovou konferenci Thermae Europae pořádanou organizací EHTTA.89 European Spas Association, ESPA je sdruţení evropských lázní, která zastupuje 21 členů z 20 evropských zemí. Svaz lázní se soustřeďuje na oblast lázeňství a balneologie, cílem je podporovat a zlepšovat standarty lázeňské péče, soustředit se na výzkum v daných oblastech a vytvářet nové programy pro poskytování lepších léčebných postupů. Společenství si klade za cíl ochranu společných zájmů a úzké spolupráce lázeňských míst v Evropě. Mezi členy patří např. Česká republika, Bulharsko, Německo, Maďarsko, Litva, Lucembursko, Italy a další. Do listu začleníme European Union, EU je evropské společenství 27 států, které se snaţí o upevnění hospodářské politiky, zachování míru, podpory lidských práv, prosperity, zachování jednotné měny a vytvoření jednotného trhu. Mezi některé oblasti, kterými se EU v dnešní době zabývá, patří kultura a vzdělání, regiony a místní rozvoj, ţivotní prostředí, zdraví nebo zaměstnanost. EU spolufinancuje projekt S.O.WELL (Social Tourism Opportunities in Wellness and Leisures Activities), který se zaměřuje na lázeňský cestovní ruch. Klade si za důraz na zpřístupnění lázeňství pro skupiny seniorů (nad 65 let) a mladých lidí (18 aţ 30 let) v mimosezonní době. Program definuje postupy pro rozvoj nabídky pobytů a mimosezonních aktivit, vytvoření kompletního přehledu na zvýšení lázeňského cestovního ruchu. Vedoucím projektu je Francie.90 World Health Organization, WHO je jeden z koordinačních orgánů mezinárodní společnosti Spojených národů, který je zodpovědný za vyčlenění standardů v poskytování celosvětového zdraví pro kaţdého člověka. Světová organizace zdraví se zabývá výzkumným programem na podporu zdraví, technickou podporou zemí a monitorování zdravotních trendů. Svůj vliv

89

European Historic Thermal Towns Association [online]. 2013 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.ehtta.eu/

90

Sowell Project. Project Sowell [online]. 2012 [cit. 2013-03-30]. Dostupné z: http://www.sowell-project.eu/en/sowell

53

upřednostňuje na řešení problémům se zdravím populace 21. století. Zaobírá se indikací a doporučuje systém zdravotní léčebné péče.91 Tyto organizace v rámci své působnosti napomáhají k udrţení historického, přírodního a kulturního bohatství lázeňských míst, jeţ je pro evropské společenství velice důleţitou oblastí.

7.2 NOVÉ TRENDY V LÁZEŇSKÉM CESTOVNÍM RUCHU V současnosti je lázeňství neodmyslitelně spjato s cestovním ruchem. Lázeňský cestovní ruch se zásadně podílí na rozvoji domácího a zahraničního cestovního ruchu, coţ dokazuje vyšší průměrná návštěvnost lázeňských míst. Lázeňští hosté jsou významnými účastníci cestovního ruchu, jejich zájem o skloubení zdravotního pobytu se svoji dovolenou, přináší mnohé benefity. Hosté při své návštěvě utrácejí více peněz neţ běţní klienti a získané finanční prostředky přispívají ke zvýšení ekonomiky v slabších regionech a lepší zaměstnanosti občanů. Dle statistik si zahraniční hosté v posledních letech více vybírají destinace, která nabízejí nejen historicko-kulturní záţitky, ale i kvalitní zdravotní péči. Běţný host se stává náročnější a poţadavky na dovolenou rostou. Zvyšuje se zájem o wellness a fitness pobyty, které mají za úkol zregenerovat organizmu. Ve společnosti se objevuje nový ţivotní styl, projevuje se větší starost o zdraví, nutnosti relaxace a odpočinku. Roste poptávka po netradičních produktech přírodní medicíny jako mazání kanabis, kosmetické produkty obsahující termální vodu či speciální výţivné masky.92 Lázeňský pobyt má v sobě nést doprovodné atraktivní programy, které by zahrnovaly kulturní vyţití daného místa. Hosté upřednostňují ubytovací zařízení, které nabízejí kompletní sluţby za přijatelné ceny. Těmto novým podmínkám se lázeňská místa snaţí své nabídky přizpůsobit. Lázeňská střediska nabízí v moderním pojetím staré osvědčené procedury a hledají nové moţnosti k přilákání nových klientů, upřednostňovaných z řád samoplátců. Zaměření na nové hosty je zapříčiněno omezováním lůţkových kapacit v hotelech, snazší přispění na placenou lázeňskou péči a krácení délky pobytu pacientů. Ubytovací zařízení v lázeňských centrech se tak dostávají do víru konkurenčního boje, který vede ke sniţování cen, coţ je v některých městech neblahé pro oblast tradičního lázeňství. Zdravotní lázně jsou nuceni vloţit finance do

91

World Health Organization [online]. 2013 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://www.who.int/en/

92

Jsou české lázně připravené na novou realitu ve světě spa a wellness center? [online]. 2011[cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://www.jedemedolazni.cz/galerie/tinymce/kestazeni/seminare/Konf2011_1_10_Vackova_Pripravenost.pdf

54

různých oblastí péče o zdraví (vznik bazénů, sportovních areálů) a můţe se stát, ţe sluţby ve zdravotní péči budou na úkor ekonomického rozvoje sniţovány. Dnešním největším trendem v lázeňství je tedy skloubení různých druhů aktivit z řad wellness a fitness nabídky, která nabízejí nejen zdravotní péči, ale různé moţnosti kompletního vyuţití volného času. V nabídkách nalezneme moţnosti zapojení do cestovní turistiky, pořádání výletů do významných historických částí či spojení lázeňství se sportovními areály (lyţování v Německu či Rakousku). Zdravotní střediska v Čechách nabízejí levné vyuţívání laserové medicíny na menší zdravotní zkrášlení (laserové ošetření, vyhlazení vrásek, léčba akné či úprava očních víček). Zdárným příkladem je město Karlovy Vary, kde se objevil nárůst individuálních cest hostů z Ruska, kteří vyuţívají moţnosti zvýhodněných kratších pobytů, které se pravidelně opakují. Do Thajska či do Tuniska jezdí Evropané pro větší chirurgické zákroky jako liposukce či plastické operace nosu.93 Pod samotným pojem lázeňství dnes můţeme zahrnout i zdravotní turistiky, wellnees turistiku a fitness pobyty. Wellness turistika slouţí ke zlepšení psychického a fyzického stavu člověka. Lidé cestují na dovolenou za odpočinkem, relaxací a pro zlepšení svého osobního zdraví. Wellness pobyt umoţňuje činnosti, jejţ mají pomoci zlepšit kvalitu ţivota. Hostům se zde dostává vytouţený klid a odpočinku těla a duše. Cílem wellness je především zlepšit pocit o sobě samém. Při zdravotní turistice, lidé cestují do míst určených k léčení. Hosté samoplátci většinou vybírají místa dle výše nákladů, nabízené kvality péče, lepšímu přístupu k zdravotní péči nebo jiné péči, která jim doma nebyla nabídnuta. Pacienti vyhledávají lékařské zákroky, ale i menší kosmetické úpravy. Zdravotní péče je ve většině zemí podporována vládními orgány a veřejnou správou. Některé léčebné procedury mohou být zcela nebo částečně hrazené dle zákonných podmínek států. Ke zdravotní turistice patří tradiční lázeňství, které vyuţívá přírodních léčivých zdrojů k léčebné péči pacienta, především koupele, zábaly, inhalace, injekce či klystýry. Fitness pobyt je určen převáţně na zlepšení kondice člověka. Nalezneme zde velké sportovní vytíţení, coţ je fyzicky pro klienta více náročné. Pomocí specializovaných strojů či cvičebních metod pod dozorem odborníků dochází ke zkvalitnění postavy, popřípadě hubnutí určitých partií dle přání klienta. 94

93

Global Spa & Wellness Summit [online]. 2013 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://www.globalspaandwellnesssummit.org/

94

Global Spa & Wellness Summit [online]. 2013 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://www.globalspaandwellnesssummit.org/

55

Lázeňství se v dnešní době stává velice výnosným druhem činnosti, vedoucí k příchodu nových investorů a vzniku společností. Dalším neopomenutým trendem v lázeňství je celoţivotní péče o zdraví tzv. styl zdravého ţivota. Do popředí se dostává zdravá výţiva nebo dietní strava, která je od klientů striktně vyţadována. Vznikají nové preventivní programy zaměřené na změnu ţivotního stylu s cílem prevence, nabízející tradiční koupelovou léčbu, dle indikace lázeňských míst, zaměřené v Evropě na pohybové ústrojí, gynekologické problémy, koţní onemocnění či psychické problémy. Zařazovány jsou speciální programy pro seniory. Lázeňská zařízení vyuţívají poznatků vědy ke zkvalitnění ţivota. Nutností je dostatek odporníků a terapeutů, rozlišnost produktů a především splnění kvality péče dle evropských norem. Díky tomuto trendu se lázeňství i v budoucnu uchová. Následkem stárnutí populace a nutnosti rehabilitace se lidé stále více budou vracet na lázeňská místa. Tíha evropské ekonomiky závisí na stárnutí populace a během pár let dojde k nárůstu osob ve vyšším věku. Očekávaná délka ţivota se v EU pohybuje u ţen 82 let a u muţů na 76 let. Dle statistiky Eurostat je v Evropě nevyšší počet starých ţen, na 100 muţů (80letých) připadá 221 ţen, především ve Španělsku, Švédsku či Francii. I kdyţ ve vyspělých zemí stoupá zájem o zdraví ţivot a návrat k přírodě, stále hlavními zdravotními problémy doby jsou nadváha a obezita, přičiněná špatnými zdravotními návyky lidí. Eurostat udává, ţe se zvýšilo o 30 % případů nadváhy a obezity u dětí kolem věku 7 aţ 11 let, coţ je alarmující. Populace sice stále více roste, ale ţivotospráva průměrného člověka zaostává i v ČR. Z grafu 11 lze vyčíst, ţe procento obézních muţů a ţen nad 25 let v ČR je o nejméně 15 % vyšší, neţ je tomu ve Švédsku. Graf 11: Procento obézních muţů a ţen nad 25 let v ČR a ve Švédsku

Zdroj: České lázeňství jako fenomén [online]. 2011[cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.spas.cz/files/Konf2011_Sbornik.pdf

56

Přes vysokou úroveň zdravotnictví přetrvávají kardiovaskulární problémy, rakovina, deprese, psychologické choroby, osteoporóza, problémy výţivy či diabetes. 95 V Čechách si lázeňství klade za cíl zvýšení počtu klientů a postupné prodluţování délky pobytů. Postup k dosáhnutí této mety je spatřováno především v marketingové činnosti lázní a zlepšení standartu a kvality sluţeb v konkurenci se zahraničními subjekty. Nutností je informovat zahraničního i tuzemského hosta o nabídkách lázeňských míst, vydáváním specializovaných časopisů, vytvořením infostruktury, pořádáním veletrhů, festivalů, či různých kampaní. Reklama se musí přizpůsobit dnešním potřebám klienta. Agentura CzechTourism propaguje České lázeňství jako lukrativní destinaci pro domácí a zahraniční trh, oslovením střední a vyšší střední příjmové skupiny obyvatel z Evropy. Projekt "Upevnění postavení České republiky a její konkurenceschopnosti na evropském trhu cestovního ruchu" má ukázat v moderní prezentaci image České republiky jako zajímavou dovolenou pro okolní evropské státy (Německo, Rakousko, Itálie a Británie či Polsko). K tématu kampaně patří i představení léčebného lázeňství v ČR.96 Z dalších významných programů je projekt IOP "Jedeme do lázní", který má vyzdvihnout přírodně-kulturní bohatství českých lázní. Projekt "České lázně v Evropě" či návrh na zapsání lázní do seznamu UNESCA. K dosáhnutí evropských standardů ubytovacích zařízení v lázeňských místech, musí některé hotely zvýšit kvalitu poskytovaných sluţeb, zpřístupnit rychlé rezervace přes internet, nabídnout výhodné akce a balíčky v rámci zakoupení celé procedury s moţnosti většího výběru. Nutné je zaměření na rozvoj lidských zdrojů, důleţité je překonání jazykových bariér, které v menších lázeňských městech stále nacházíme. Téţ je třeba rozšířit moţnosti aktivit, které jsou situovány v komplexu hotelů. Města by měly představit propracovaný plán rozvoje léčebného místa. Shrneme-li vývoj lázeňského cestovního ruchu vzhledem k studiu socioekonomického vývoje společnosti, získáme shrnutí současných trendů v lázeňství, zachycené v tabulce č. 2, Trendy v lázeňství s ohledem na vývoj společnosti. 97

95

České lázeňství jako fenomén [online]. 2011[cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.spas.cz/files/Konf2011_Sbornik.pdf

96

CzechTourism: lázeňství [online]. 2005-2013 [cit. 2013-28-01]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/lazenstvi/

97

Program rozvoje cestovního ruchu a lázeňství v karlovarském kraji 2007 – 2013. 2007. Dostupné z: http://www.krkarlovarsky.cz/NR/rdonlyres/C0F0394B-B6CB-419B-98B4-A320137961A2/0/PRCR20072013.pdf

57

Z této tabulky lze zjednodušeně porovnat hlavní trendy v lázeňské oblasti. Tabulka 2: Trendy v lázeňství s ohledem na vývoj společnosti Vývoj společnosti

Trend v oblasti lázeňství

Geografické změny

Procedury zaměřené na stárnoucí populaci

Péče o zdraví

Nové moţnosti kosmetické úpravy, zlepšení zdravotní péče

Rostoucí vzdělání populace

Poptávka po speciálních produktech, zájem o historickokulturní památky

Volný čas

Pro dovolenou výběr z Wellness a fitness programů

Zkušenosti s cestováním

Zarezervování pobytu dle vlastních potřeb bez cestovní agentury, kratší pobyty, tzv. víkendové

Ţivotní styl

Nabízení sluţeb lázeňských hotelů dle potřeb klienta

Informační technologie

Marketingová činnost, informovanost o lázeňských místech

Jistota a bezpečí

Jistota v lázeňských destinaci, zaručena kvalita sluţeb, odborníci v péči o klienta

Zdroj: vlastní zpracování, data sesbírána z Programu rozvoje cestovního ruchu a lázeňství v karlovarském kraji 2007 – 2013. 2007. Dostupné z: http://www.kr-karlovarsky.cz/NR/rdonlyres/C0F0394B-B6CB-419B-98B4A320137961A2/0/PRCR20072013.pdf

Současné trendy jsou závislé na vývoji společnosti a na základních ţivotních podmínkách. Do budoucnosti se odhaduje, ţe největší poptávka bude po wellness produktech, které budou mít za úkol navrátit člověka k poznání sama sebe. Nalézt ztracenou harmonii těla a duše, tzv. být šťastný v tom stále více uspěchaném světě.

58

ZÁVĚR Uţ odedávna věříme, ţe voda má blahodárné účinky nejen pro tělo, ale i na duši. Jiţ ve starém Římě lidé vyuţívali teplé minerální prameny pro prevenci a léčení chorob a v Evropě se začaly v blízkosti termálních vývěru vytvářet první osady, které daly za vznik významným lázeňským centrům. S vývojem technického pokroku lidé upřesnili léčebné procedury a dnes uznané léčivé přírodní zdroje, minerální voda, plyn, peloid a klimatické prostředí, slouţí nejen k preventivnímu léčení, ale pomáhají léčit nemoci jako gynekologické potíţe, poruchy pohybového a dýchacího ústrojí, koţní problémy, alergeny a jiné. Lázeňská místa mají určenou indikaci dle typu naleziště přírodního léčivého zdroje a zdravotní pojišťovna se souhlasem revizního lékaře nabízí klientům komplexní či příspěvkovou léčbu k vyléčení či zmírnění choroby. Lázeňství se stalo v Evropě důleţitou oblastí cestovního ruchu a pro většinu vyspělých zemí je zásadním cílem zachování léčivého zdroje pro další generace. K zajištění nedotknutelnosti zdroje stát vydává závazné normy, které mají zajistit přímou i nepřímou ochranu. Ochrana léčebných zdrojů a lázeňských míst se ukázala jiţ v historii jako nezbytná k udrţení stálé vydatnosti zdroje. Těţební, stavební či jiné činnosti prováděné i relativně daleko od hlavního vývěru mohou nenávratně ohrozit zdroj a zničit tak jedno z největších přírodních bohatství. Vyspělé země dnes legislativou dbají na zvláštním druhu ochrany. V ČR je to především pomocí statutů vyhlášených pro lázeňské místo, ochranných pásem I. a II. stupně a ustanovením správců zdrojů, kteří dohlíţí na způsob nakládání se zdroji. V České republice v roce 2001 byl vydán lázeňský zákon, který je dnes základní normou pro oblast lázeňství a od roku 2013 je účinný i dlouho očekávaný nový statut pro město Karlovy Vary, který přispěl k modernější ochraně lázeňského místa. Velký podíl na zachování lázeňského oboru mají národní i mezinárodní společenství, které slučují lázeňská střediska a jiné typy organizací, pořádají konference, veletrhy, vytvářejí projekty a celkově se starají o prospěch lázeňství. Pro zachování kvalitních sluţeb lázeňského místa, město vybírá poplatek od pacientů, které je důleţitým příjmem financí do rozpočtu města a mělo by plynout do oblasti lázeňství. V mnoha městech však není zřetelné, kam výnosy z lázeňského a rekreačního poplatku jsou přerozdělovány a zda se vůbec dostanou zpět do lázeňství. Mnohá města přitom dnes ţádají o moţnost zvýšení místního poplatku z 15 Kč aţ na dvojnásobek kvůli kaţdoročnímu nárůstu potřeb lázní. Je pravda, ţe v některých místech správci zdrojů usilují o navýšení dotačního 59

příspěvku pro nutné opravy a rekonstrukce lázeňských objektů z důvodů jejich havarijního stavu. Dnes v Evropě existuje více neţ 1200 lázní a lékařsky uznávaných zdravotních středisek, které tvoří silný hospodářský celek a vytváří významné podíly na hrubém domácím produktu země. V České republice můţeme povaţovat za klíčové lázně město Karlovy Vary, které je důleţitým bodem lázeňského cestovního ruchu, jenţ se snaţí spolu s Františkovými Lázněmi a Mariánskými Lázněmi (tzv. lázeňský trojúhelník) zařadit mezi světové památky, zápisem do seznamu světového bohatství UNESCO, coţ by mělo velký význam pro západočeský kraj a přísun nových zdrojů z řad EU. V posledních 15 aţ 20 letech se v Evropě prosazují nové trendy, které mají za úkol přilákat nové klienty do lázeňských míst. Rozšířením nabídky se má zvýšit konkurenceschopnost zdravotních středisek. Zdravotní zařízení se nemohou jiţ spoléhat pouze na přísun financí od pacientů, ale jsou nuceni hledat nové domácí a zahraniční klienty, poskytovat nové sluţby a nabízet výhodnější nabídky. Ze statistik posledních 10 let vyplývá rapidní sníţení českých pacientů, kteří přijíţděli do lázní na náklady zdravotních pojišťoven a v současnosti je sloţitým úkolem získat komplexní příspěvkovou péči. Aktuálně je tedy důleţité pozdvihnout konkurenceschopnost stávajících lázeňských míst a přitom nezapomenout udrţovat renovaci a ochranu lázeňských objektů a zdrojů, abychom měli i příštím generacím, co nabídnout. Různé sdruţení a svazy pomáhají řešit některé současné otázky zvelebování města a zlepšení péče o hosta, pořádáním konferencí, veletrhů a různých projektů, kde si členové předávají poznatky a své zkušenosti v oboru. V dnešní době se stává lázeňství velikým trendem a turistickou destinací pro všechny typy rodin. Lázeňství jiţ neznamená pouze léčebná střediska, která vyuţívají léčivé zdroje, ale pojem je spjat s wellness a fitness pobyty. Lázeňská města uţ nemají výsadu pouze léčit nemocné, ale objevuje se zde fenomén relaxace a poţitku. Lidé vyhledávají místa obestřená slovem lázeňství. Hledají nové lokality s tradičně historicko-kulturními záţitky. Dobrá marketingová činnosti a nové trendy, doufejme, ţe pomůţou lázním opět získat slávu, kterou měla jiţ na počátku 20. století. Na základě zpracované analýzy pro danou oblast byl cíl v této bakalářské práci splněn. V první kapitole jsem vysvětlila základní pojmy, druhá kapitola slouţila pro přiblíţení historického vývoje od starověku aţ po 20. století. Hlavní tématem práce byla charakteristika přírodních léčivých zdrojů, kterou zahrnovala třetí kapitola, souhrn legislativního vývoje

60

v oblasti lázeňství zahrnula kapitola čtvrtá, a určení současného směru lázeňského cestovního ruchu v České republice bylo popsáno v kapitole sedmé. Mezi dílčí témata patřilo vymezení typů placené zdravotní péče, sepsané v kapitole třetí, charakteristika významných lázeňských míst obsaţená v kapitole číslo šest a organizacemi zabývajícími se lázeňství byla určena kapitola sedmá.

61

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY Kniţní literatura BOŘÍK, Otakar a Fabian SUMMER. Fabian Summer: o lázních císaře Karla IV. Vyd. 1. Sokolov: Fornica, 2008, 107 s. ISBN 978-80-903918-9-5. BOŘÍKOVÁ, Jana a Otakar BOŘÍK. Hospice, špitály a nemocnice v Karlových Varech. Vyd. 1. Dobřichovice: KAVA-PECH, 2004, 292 s. ISBN 80-858-5373-6. BUDINSKÁ, Jitka a Petra ZERJATKE. Kapitoly z dějin lázeňství. Teplice: Regionální muzeum v Teplicích, 2006, 164 s. ISBN 80-853-2143-2. BURACHOVIČ, Stanislav a Hans-Jurgen KNABE. Historie lázeňství v česko-saském příhraničí. 1. vyd. Praha: Regionální sdruţení DIALOG, 2011. ISBN 831717. ČERNÝ, Jaroslav. Lázně v ČSSR. 1. vyd. Praha: Práce, 1989, 177 s. Příručky práce. ISBN 80208-0504-4. DĚDINA, Jiří. Management, organizování a ekonomika lázeňství - vybrané kapitoly. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství, 2004, 170 s. ISBN 80-8659201-4. FISCHER, Bruno. Lázeňství v Karlovarském kraji. 1. vyd. Karlovy Vary: kvtisk, 2011. ISBN 2008448658. JANDOVÁ, Dobroslava. Balneologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, xvi, 404 s., 16 s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-247-2820-9. KNOP, Karel. Lázeňství: ekonomika a management. Vyd. 1. Praha: Grada, 1999, 231 s. ISBN 80-716-9717-6. KOL. AUTORŮ. České lázně v srdci Evropy. Karlovy Vary: MIRROR PROMOTION, 2007. ISBN 9788025408100. KOL. AUTORŮ. Slovník cizích slov. 1. vyd. Praha: Ottovo nakladatelství, 2000, 708 s. ISBN 80-718-1376-1. KŘÍŢEK, Vladimír. Obrazy z dějin lázeňsví. 1987. vyd. Praha: AVICENUM, 1987. 1. ISBN 08-096-87. KUKLÍK, Jan a Jan KUKLÍK. Dějiny 20. století: učebnice pro střední školy. 2. vyd. Praha:

62

Práce, 1998, 191 s. ISBN 80-208-0454-4. MALÝ, Karel. Dějiny českého a československého práva do roku 1945. 3. přeprac. vyd. Praha: Linde, 2003, 673 s. ISBN 80-720-1433-1. PÁSKOVÁ, Martina a Josef ZELENKA. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002, 448 s. ISBN 80-239-0152-4. SVAZ LEČEBNÝCH LÁZNÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Almanach lázní České republiky 1999. 2. vyd. Praha: ZEM, 1999. ŠOLC, Pavel. Karlovarská lázeňská léčba, její vývoj a logika. Vyd. 1. Sokolov: Fornica Graphics, 2011, 150 s. ISBN 978-80-87194-34-8. ŠOLC, Pavel. Karlovarská lázeňská léčba a medicína na přelomu 20. a 21. století. 1. vyd. Praha: Galén, c2000, 95 p. ISBN 80-726-2046-0. ŠPIŠÁK, Ladislav a Zdeněk RUŠAVÝ. Klinická balneologie. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2010, 275 s. ISBN 978-802-4616-544.

Internetová literatura Bagni

di

Lucca

[online].

2012

[cit.

2013-04-03].

Dostupné

z:

http://www.bagnidiluccaterme.info/en/home.html BERÁNEK, Michal. Poplatek za obsazené lůţko, lázeňská, rekreační či daň z hosta. Poplatek za obsazené lůžko, lázeňská, rekreační či daň z hosta [online]. 5.6.2012, č. 26 [cit. 2013-0401]. Dostupné z: http://www.horydoly.cz/business/poplatek-za-obsazene-luzko-lazenskarekreacni-ci-dan-z-hosta.html BEŢÁKOVÁ, Jana. Lázeňské oplatky. In: Český rozhlas - Plzeň [online]. 2011 [cit. 2013-0401]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/plzen/publicistika/_zprava/891056 CzechTourism:

lázeňství

[online].

2005-2013

[cit.

2013-28-01].

Dostupné

z: http://www.czechtourism.cz/lazenstvi/ Česká asociace Wellness [online]. 2007 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.spawellness.cz/ České

lázeňství

jako

fenomén

[online].

2011[cit.

2013-04-01].

Dostupné

z: http://www.spas.cz/files/Konf2011_Sbornik.pdf Český inspektorát lázní a zřídel: Základní informace. Ministerstvo zdravotnictví Česká

63

republika

[online].

2010

[cit.

2013-03-12].

Dostupné

z: http://www.mzcr.cz/Odbornik/dokumenty/zakladni-informace_4206_2043_3.html European Historic Thermal Towns Association [online]. 2013 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.ehtta.eu/ Františkovy

Lázně

[online].

29.03.2013

[cit.

2013-04-01].

Dostupné

z: http://www.frantiskovy-lazne.cz/ Global Spa & Wellness Summit [online]. 2013 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://www.globalspaandwellnesssummit.org/ HOLUB, Martin. Evidence hostů – je povinností ubytovatelů?. 2010, 2 s. Dostupné z: http://www.roedl.com/fileadmin/user_upload/Roedl_Czech_Republic/clanky/2010/AHR_1 0_2010.pdf JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Aplikace marketingu - základní podmínka konkurenceschopnosti českých lázeňských subjektů v podmínkách Evropské unie. Cestovní-ruch.cz [online]. 19992011 [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://www.cestovni-ruch.cz/zdroje/lazne-marketing.php Jak a proč se čerpají minerální vody?. In: REFERENČNÍ LABORATOŘE PLZ. Jímání vod [online]. 2010 [cit. 2013-11-05]. Dostupné z: http://www.rlplz.cz/jimanivod.htm Jedeme do lázní: Objevte krásu českých lázní [online]. 2013 [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: http://www.jedemedolazni.cz/cs/ Jsou české lázně připravené na novou realitu ve světě spa a wellness center? [online]. 2011[cit.

2013-03-27].

Dostupné

z: http://www.jedemedolazni.cz/galerie/tinymce/kestazeni/seminare/Konf2011_1_10_Vackov a_Pripravenost.pdf Karlovy Vary - Mlýnská kolonáda. Památky a příroda Karlovarska [online]. 2009-2013 [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/karlovy-vary-mlynskakolonada/ Karlovy Vary zvýší lázeňský poplatek. Ct24 [online]. 2011 [cit. 2013-02-05]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/120601-karlovy-vary-zvysi-lazensky-poplatek/ Kommunalabgabengesetz: Fünfter Teil - Kostenersatz und sonstige Abgaben (§§ 42 - 45). Dejure.org

[online].

2009

[cit.

z: http://dejure.org/gesetze/KAG/43.htmle

64

2013-04-01].

Dostupné

KRÁLOVÁ, Dagmar. Balneologie [online]. 2012-2013 [cit. 2013-03-30]. Dostupné z: http://www.fsps.muni.cz/impact/balneologie Kurtaxe.

Badenweiler

[online].

2013

[cit.

2013-03-30].

Dostupné

z: http://www.badenweiler.de/de/information_kontakt_service/kurtaxe Léčivá voda - Hungarospa. Hungarospa: Hajdúszoboszló [online]. 2001-2011 [cit. 2013-0324]. Dostupné z: http://cz.hungarospa.hu/hungarospa/leciva-voda Lidová

meteorology.

Astro

Wendys

[online].

2012

[cit.

2013-10-25].

Dostupné

z: http://astro.wendys.cz/meteo.php?7 Magistrát města Karlovy Vary [online]. 2004-2013 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.mmkv.cz Město Mariánské Lázně [online]. 2012 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.muml.cz/ Národní shromáţdění československé 1918-1920, tisk 2104. Poslanecká sněmovna parlamentu

České

republiky

[online].

1919

[cit.

2013-02-04].

Dostupné

z: http://www.psp.cz/eknih/1918ns/ps/tisky/T2104_00.htm Nařízením vlády ze dne 23. srpna 2012 o stanovení lázeňského místa Karlovy Vary a Statutu lázeňského

místa

Karlovy

Vary.

2012.

Dostupné

z: http://www.mmkv.cz/data/USR_259_DEFAULT/OVV__Statut_lazenskeho_mista_KV.pdf Nemoci koţní: Jak si vyřídit pobyt v lázních. Lázně Dárkov, a.s. [online]. 2010 [cit. 2013-0302]. Dostupné z: http://www.darkov.biz/cat_44/step_3/diseaseid_44/ NIGRINOVÁ.

Management

lázeňských

a

wellness

služeb.

2011.

Dostupné

z: http://is.vsh.cz/el/6310/leto2011/CR023/um/CR_023_Nigrinova_ISBN.txt Obec Lipová [online]. 2012 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.obeclipova.eu/ Peloidy.

WikiSkripta

[online].

1999,

2012

[cit.

2013-03-29].

Dostupné

z: http://www.wikiskripta.eu/index.php/Peloidy Piešťany - termální lázně. WellnessTour [online]. 2004-2013 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.wellnesstour.cz/wellness-lazne-piestany.phtml#historie Platné právní předpisy. Ministerstvo zdravotnictví České republiky [online]. 06.11.2009, 09.01.2013 [cit. 2013-03-05]. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/Legislativa/dokumenty/platnepravni-predpisy_3689_1785_11.html Program rozvoje cestovního ruchu a lázeňství v karlovarském kraji 2007 – 2013. 2007. 65

Dostupné

z:

http://www.kr-karlovarsky.cz/NR/rdonlyres/C0F0394B-B6CB-419B-98B4-

A320137961A2/0/PRCR20072013.pdf Předpis č. 250/2000 Sb.: Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Zákony pro lidi.cz

[online].

2010-2013

[cit.

2013-03-28].

Dostupné

z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-250 Předpis č. 267/2012 Sb.: Vyhláška o stanovení Indikačního seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost. Zákon pro lidi.cz [online]. 2012 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-267 Předpis č. 423/2001 Sb.: Vyhláška o zdrojích a lázních. Sagit [online]. 2001 [cit. 2013-03-30]. Dostupné z: http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?cd=76&typ=r&zdroj=sb01423 Příspěvková organizace. Iuridictum: Encyklopedie o právu [online]. 2007 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://iuridictum.pecina.cz / Příspěvková organizace Sekce lázeňství. Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR [online]. 2012 [cit. 2013-0301]. Dostupné z: http://osz.cmkos.cz/cz/sekce-os/lazenstvi.aspx Sowell

Project.

Project

Sowell

[online].

2012

[cit.

2013-03-30].

Dostupné

z: http://www.sowell-project.eu/en/sowell Stanovy. Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR [online]. 2013 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://www.asorkd.cz/kdo-jsme/stanovy/ Svaz léčebných lázní [online]. 2009 [cit. 2013-03-05]. Dostupné z: http://www.lecebnelazne.cz/cs Šedá serie 1914. Historické pohlednice Mariánských Lázní [online]. 2004 [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: http://pohledy-ml.wz.cz/seda.htm VYLITA, Tomáš. Peru Lectures. Referenční laboratoře PLZ [online]. 2005 [cit. 2013-03-30]. Dostupné z: http://www.rlplz.cz/peru.htm VYLITA, Tomáš. Tajemství karlovarských pramenů. Referenční laboratoře PLZ [online]. 2005 [cit. 2013-03-30]. Dostupné z: http://www.rlplz.cz/kvprameny.htm VYSOKÁ ŠKOLA EVROPSKÝCH A REGIONÁLNÍCH STUDIÍ, o. p. s. Sociální politika. 2010. Dostupné z: http://generator.citace.com/dokument/iLLrYT5wVgrzyAYL Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR [online]. 2010-2013 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.uzis.cz/ 66

Velingrad Spa and Wellness. VisitBulgaria.net [online]. 2001-2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.visitbulgaria.net/en/velingrad/velingrad_spa.html Všeobecná zdravotní zdravotní pojišťovna České republiky [online]. 2013 [cit. 2013-02-15]. Dostupné z: http://www.vzp.cz/ Vývoj měny: Konvenční měna. Mladá Boleslav od počátku věků do novověku [online]. Magistrát města mladá Boleslav, 2003 [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: http://programy.mbnet.cz/mb-pravek-novovek/JT0901002.htm World

Health

Organizacion

[online].

2013

[cit.

2013-04-05].

Dostupné

z: http://www.who.int/en/ Zákon č. 164 ze den 13. dubna 2001 o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů. 2001. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-164 Zákon č. 20 ze dne 30. března 1966 o péči a zdraví lidu. 1966. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?r=1966&cz=20 Zákon č. 43 ze dne 17. září 1955 o československých lázních a zřídlech. 1955. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=43&r=1955 Zákon č. 565 ze dne 13. prosince 1990 o místních poplatcích. 1990. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/ZAKON_1990565_Z_O_MISTNICH_POPLATCICH_-_Aktualni_zneni.pdf Žena

středověká

a

renesanční:

Část

třetí.

2009.

Dostupné

z: http://www.sesity.net/elektronicka-knihovna/dejiny-zeny-iii.pdf

Ostatní literatura Karlovarský kalendář 1949: Vývoj lázeňské taxy. 1949. Karlovarské radniční listy. Praha: STRATEGIC CONSULTING, 2013, roč. 2013, č. 02. ISSN 11990. SPRÁVA PŘÍRODNÍCH LÉČIVÝCH ZDROJŮ A KOLONÁD, p. o. Výstava Minerální prameny KV. 2011. Thermae europae. Karlovy Vary: Magistrát města KV, 2009, roč. 2009, č. 6.

67

SPRÁVA PŘÍRODNÍCH LÉČIVÝCH ZDROJŮ, p. o. Strategie rozvoje kolonád: Orientační výpis - ,,Desatero akcí". Karlovy Vary, 2011. VYLITA, Tomáš. Ochrana minerálních vod. Karlovy Vary, 2010.

68

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Otevřené lázně roku 1529 ...................................................................................... 13 Obrázek 2: Fotografie z roku 1905, prostor před Mlýnskou kolonádou Karlovy Vary ........... 16 Obrázek 3: Pohled na vřídelní fontánu a samotné Vřídlo ........................................................ 19 Obrázek 4: Znázornění měření vydatnosti karlovarských pramenů r. 1908, Kampe ............... 26 Obrázek 5: Ochranná známka SPLZaK.................................................................................... 31 Obrázek 6: Rozvody pod Vřídelní kolonádou Obrázek 7: Zanesené potrubí ........................ 42

SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Vývoj pacientů v lázních v letech 1980-2003 .............................................................. 23 Graf 2: Výše lázeňského a ubytovacího poplatku ve vybraných lázeňských místech ............. 36 Graf 3: Výše rekreačního poplatku ve Francii.......................................................................... 39 Graf 4: Sloţení minerálních pramenů KV ................................................................................ 41 Graf 5: Rozdělení finančních prostředků do lázeňství města KV v letech 2005-2011 ............ 43 Graf 6: Roční příjmy města za lázeňský poplatek v letech 2007-2011 .................................... 45 Graf 7: Výdaje měst do oblasti lázeňství v letech 2007-2011 .................................................. 46 Graf 8: Počet hostů v lázeňském ubytovacím zařízení v ČR ................................................... 47 Graf 9: Počet hostů z ciziny...................................................................................................... 47 Graf 10: Návštěvnost města Vichy v letech 2007-2009. ..... Chyba! Záloţka není definována. Graf 11: Procento obézních muţů a ţen nad 25 let v ČR a ve Švédsku................................... 56

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Výše poplatku na území Badenweileru .................................................................. 38 Tabulka 2: Trendy v lázeňství s ohledem na vývoj společnosti ............................................... 58

69

Příloha č. 1

Platná legislativa v oblasti lázeňství a) lázeňský zákon b) č. 370/2001 Sb., vyhláška o zkoušce o odborné způsobilosti k výkonu odborného dohledu nad vyuţíváním a ochranou přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod c) č. 385/2001 Sb., nařízení vlády, kterým se stanoví jednotková výše poplatku za přírodní minerální vodu odebíranou ze zdroje přírodní minerální vody d) č. 423/2001 Sb., vyhláška, kterou se stanoví způsob a rozsah hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod a další podrobnosti jejich vyuţívání, poţadavky na ţivotní prostředí a vybavení přírodních léčebných lázní a náleţitosti odborného posudku o vyuţitelnosti přírodních léčivých zdrojů a klimatických podmínek k léčebným účelům, přírodní minerální vody k výrobě přírodních minerálních vod a o stavu ţivotního prostředí přírodních léčebných lázní (vyhláška o zdrojích a lázních) e) č. 427/2001 Sb., sdělení Ministerstva zdravotnictví o vydání osvědčení o přírodních léčivých zdrojích a zdrojích přírodních minerálních vod a o zrušení osvědčení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod f) č. 513/2002 Sb., vyhláška, kterou se stanoví ochranná pásma zdroje přírodní minerální vody v Byňově a vymezují se konkrétní ochranná opatření (vyhláška o ochranných pásmech zdroje přírodní minerální vody v Byňově( g) č. 533/2002 Sb.,sdělení Ministerstva zdravotnictví o vydání osvědčení o přírodních léčivých zdrojích a zdrojích přírodních minerálních vod a o zrušení osvědčení přírodního léčivého zdroje h) č. 419/2003 Sb., sdělení Ministerstva zdravotnictví o vydání osvědčení o přírodních léčivých zdrojích a zdrojích přírodních minerálních vod a o zrušení osvědčení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod i) č. 615/2004 Sb., sdělení Ministerstva zdravotnictví o vydání osvědčení o přírodních léčivých zdrojích a zdrojích přírodních minerálních vod a o zrušení osvědčení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod 1

j) č. 208/2005 Sb., vyhláška o stanovení ochranného pásma I. stupně přírodního léčivého zdroje minerální vody jímané vrtem HV-40 v Mariánských Lázních k) č. 320/2005 Sb., vyhláška o stanovení ochranných pásem zdroje přírodní minerální vody v Očihově a vymezení konkrétních ochranných opatření (vyhláška o ochranných pásmech zdroje přírodní minerální vody v Očihově) l) č. 467/2005 Sb., vyhláška o stanovení ochranného pásma I. stupně zdroje přírodní minerální vody jímané vrtem HV-7 v Nových Hradech – Byňov m) č. 479/2005 Sb., sdělení Ministerstva zdravotnictví o vydání osvědčení o přírodních léčivých zdrojích a zdrojích přírodních minerálních vod a o zrušení osvědčení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod n) č. 539/2006 Sb., vyhláška o stanovení ochranných pásem přírodního léčivého zdroje minerální vody jímané vrtem Le-7 v katastrálním území Charvátská Nová Ves obce Břeclav a o vymezení konkrétních ochranných opatření o) č. 387/2007 Sb.,vyhláška o stanovení ochranného pásma I. stupně přírodního léčivého zdroje minerální vody jímané vrtem Le-5 v katastrálním území Charvátská Nová Ves p) č. 41/2008 Sb., vyhláška o stanovení ochranného pásma I. stupně přírodního léčivého zdroje minerální vody jímané vrtem BJ 22 - JUBILEJNÍ v katastrálním území Poděbrady q) č. 116/2009 Sb., sdělení Ministerstva zdravotnictví o vydání osvědčení o přírodních léčivých zdrojích a zdrojích přírodních minerálních vod r) č. 145/2009 Sb., vyhláška o stanovení přírodních léčebných lázní Lednice v katastrálním území Lednice na Moravě s) č. 308/2010 Sb., vyhláška o stanovení ochranných pásem zdrojů přírodních minerálních vod a přírodních léčivých zdrojů v Kyselce a vymezení konkrétních ochranných opatření t) č. 12/2011 Sb., vyhláška o stanovení ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů minerální vody v Karviné a vymezení konkrétních ochranných opatření u) č. 174/2011 Sb., vyhláška o stanovení ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů minerální vody v Louce u Mariánských Lázní, Mnichově u Mariánských Lázní a Pramenech a ochranných pásem zdrojů přírodních minerálních vod v Nové Vsi u

2

Sokolova, Louce u Mariánských Lázní, Mnichově u Mariánských Lázní a Pramenech a o vymezení konkrétních ochranných opatření (vyhláška o ochranných pásmech zdrojů Nová Ves - Louka - Mnichov) v) č. 223/2011 Sb., vyhláška o stanovení ochranných pásem I. stupně přírodních léčivých zdrojů minerální vody jímané vrty BJ 321 (pramen sv. Josef) a BJ 331 (pramen Jaroslava) v katastrálním území Luhačovice a vymezení konkrétních ochranných opatření w) č. 319/2011 Sb., vyhláška o stanovení ochranných pásem přírodního léčivého zdroje minerální vody v Buchlovicích a vymezení konkrétních ochranných opatření x) č. 13/2012 Sb., vyhláška o stanovení ochranných pásem přírodního léčivého zdroje loţiska peloidu Labiště lázeňského místa Lázně Toušeň a vymezení konkrétních ochranných opatření y) č. 411/2012 Sb., vyhláška o stanovení ochranného pásma I. stupně přírodního léčivého zdroje minerální vody jímaného vrtem BV 341 (pramen VIOLA) v katastrálním území Luhačovice z) č. 5/2013 Sb., vyhláška o stanovení ochranného pásma I. stupně přírodního léčivého zdroje minerální vody jímané vrtem R IV (HV 301) v katastrálním území Hranice aa) č. 267/2012 Sb., vyhláška o stanovení Indikačního seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost. Zdroj: Platné právní předpisy. Ministerstvo zdravotnictví České republiky [online]. 06.11.2009, 09.01.2013 [cit. 2013-03-05]. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/Legislativa/dokumenty/platne-pravnipredpisy_3689_1785_11.html

3

Příloha č. 2

Obecně závazná vyhláška města Karlovy Vary č. 5/1997 Sb. Kolonádní řád Město Karlovy Vary, na základě usnesení zastupitelstva ze dne 1. 7.1997, dle ustanovení § 16 a § 17 zák. ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, vydává tuto obecně závaznou vyhlášku č. 5/1997: Článek 1 Úvodní ustanovení Účelem této obecně závazné vyhlášky města je zajistit nerušený průběh pitné léčby a hygienickou ochranu objektů slouţících pro podávání minerálních vod. Vymezení základních pojmů 1. Kolonádním, předkolonádním a souvisejícím prostorem se rozumí prostor vyznačený na orientační tabuli, která je spolu s textem uvedeným v čl. 3 této vyhlášky vyvěšena na všech kolonádách. Text je v jazyce českém, německém, anglickém a ruském. 2. Povolením ve smyslu odst. 14 aţ 16 čl. 3 této vyhlášky se rozumí písemné povolení vydané příspěvkovou organizací města Karlovy Vary – Správou přírodních léčivých zdrojů a kolonád

1)

– vydané na konkrétní činnost, prostor a čas, na základě smlouvy

nebo dohody s ţadatelem. 3. Dobou pitné kúry se rozumí doba vyznačená v souboru informativních značek u vstupních dveří kolonády. Článek 3 Ochrana veřejného pořádku v kolonádních, předkolonádních a souvisejících prostorech. 1. V kolonádách a souvisejících prostorech se zakazuje: a. vjezd, vstup, parkování a odkládání všech motorových a nemotorových vozidel, jízdních kol, kolečkových bruslí, skateboardů a jiných dopravních prostředků a sportovních náčiní s vyjímkou invalidních vozíků, b. narušování veřejného pořádku hlučným či jinak nevhodným chováním, c. vstup ve znečištěných nebo nevhodných oděvech, budících veřejné pohoršení, d. vstup se psy a jinými zvířaty,

1

e. odhazování odpadků mimo určené odpadní nádoby a jakékoli jiné znečišťování, f. vnášení předmětů a látek, které by mohly ohrozit či omezit provoz těchto prostor, bezpečnost návštěvníků a pacientů nebo porušit hygienické podmínky pitné kúry, g. konzumování potravin, pochutin, alkoholických nápojů, h. kouření, i. vyuţívání vody z pramenních váz k jiným neţ pitným účelům, j. odebírání vody z pramenních váz do nádob o objemu větším neţ 1 litr, k. vylévání vody mimo pramenní vázy, l. krmení holubů a jiného ptactva, m. vylepování reklamních a informačních plakátů, instalování ostatních reklamních zařízení bez povolení, n. pouţívání rozhlasových, televizních a jiných přístrojů k reprodukci zvuku a obrazu bez povolení, o. provozování prodeje, veřejné pouliční produkce (hudební, koncertní, divadelní činnost, estrádní a artistické produkce, produkce lidové zábavy ), malování obrazů nebo provozování jakékoli výdělečné činnosti bez povolení, p. provozování všeho druhu. 2. V kolonádních prostorech se dále zakazuje vstup s dětskými kočárky v době pitné kůry. Článek 4 Kontrola, sankce 1. Porušování této vyhlášky se postihuje podle zvláštních předpisů 2). 2. Dodrţování této vyhlášky jsou oprávnění kontrolovat a při jejím porušení ukládat a vybírat blokové pokuty podle zvláštních zákonů 3): a. stráţníci Městské policie Karlovy Vary a příslušníci Policie ČR, b. zaměstnanci Úřadu města Karlovy Vary a osoby pověřené ukládáním a vybíráním pokut v blokovém řízení dle zvl. zákonů 4). Článek 5 Zrušovací ustanovení Dnem 21. 7. 1997 se zrušuje obecně závazná vyhláška města Karlovy Vary č. 7/1992, Kolonádní řád. 2

Článek 6 Účinnost Tato vyhláška byla vyhlášena dne 07. 07. 1997 a nabývá účinnosti dnem 22. 7. 1997. Primátor města Karlovy Vary: JUDr. Josef Pavel v. r. Náměstek primátora města Karlovy Vary: Mgr. Petr Masák v. r. 1)

Správa přírodních léčivých zdrojů a kolonád se sídlem: Lázeňská 2, Karlovy Vary. § 50 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů § 46 a 48 zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. 3) § 2, odst. 1 zákona ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů, § 2, odst. 1 a 2 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů, § 84 zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. 4) § 84 odst. 3 zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů 2)

Doplnění vyhlášky č. 10/2006:

Obecně závazná vyhláška města Karlovy Vary č. 10/2006, kterou se mění a doplňuje obecně závazná vyhláška města Karlovy Vary č. 5/1997, Kolonádní řád Zastupitelstvo města Karlovy Vary se na svém zasedání dne 28. února 2006 usneslo vydat na základě ustanovení § 84, odst. 2), písmene i) zák. č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, tuto obecně závaznou vyhlášku: Čl. I Obecně závazná vyhláška č. 5/1997, Kolonádní řád, se mění a doplňuje takto: 1.

v čl. 2 se zrušuje odst. 2 a 3;

2.

v čl. 3, odst. 1, se zrušuje písmeno b), c), e), g), h), k), m), n), o);

3.

v čl. 3 se zrušuje odstavec 2;

4.

v čl. 4, odst. 1, odkaz „2)“ se mění na odkaz „1)“;

5.

v čl. 4, odst. 2, odkaz „3)“ se mění na odkaz „2)“;

6.

v čl. 4, odst. 2, písm. a) se vypouští text: „a příslušníci Policie ČR“;

7. v čl. 4, odst. 2, písm. b) se text „Úřadu města Karlovy Vary“ nahrazuje textem „Magistrátu města Karlovy Vary“; 8.

v čl. 4, odst. 2, písm. b) odkaz „4)“ se mění na odkaz „3)“;

9.

poznámka pod čarou č. 1 zní: 3

___________ „1) § 58 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů § 46 a § 48 zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů“; 10. z poznámky pod čarou č. 2 se vypouští: „§ 2, odst. 1 zákona ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů“. Čl. II Účinnost Tato obecně závazná vyhláška nabývá účinnosti dnem 30. března 2006. Primátor města Karlovy Vary Mgr. Zdeněk Roubínek v.r.

I. náměstek primátora města Karlovy Vary Mgr. Jana Petříková

Vyvěšeno dne: 14. března 2006 Zdroj: Magistrát města Karlovy Vary [online]. 2004-2013 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.mmkv.cz

4

Příloha č. 3

Orientační mapy ochranných pásem Karlových Varů

Zdroj: Foto archiv SPLZaK

1

Příloha č. 4

Orientační soupis léčebného zaměření a mapa léčebných lázní v České republice Orientační soupis léčebného zaměření lázeňských míst Místo

Hlavní léčebné zaměření

Přírodní léčebné zdroje

Bechyně

pohybový aparát

peloid

Bludov

metabolické poruchy, dýchací a močové ústrojí

sirnaté vody

Bohdaneč

pohybový aparát

Peloid

Darkov-Karviná

nervové nemoci, pohybový aparát, koţní nemoci

jodobromová voda

Františkovy lázně

nemoci oběhového ústrojí, nemoci ţenské, nemoci pohybového ústrojí, některá onkologická onemocnění

uhličitá voda, peloid, léčivý

Hodonín

pohybový aparát

jodobromová voda

Jánské lázně

onkologická onemocnění, dýchací ústrojí, nervové onemocnění, pohybový aparát, koţní nemoci

termální voda

Jáchymov

pohybový aparát, periferní svalstvo

radonová voda

Jeseník

nemoci dýchací, duševní poruchy, koţní nemoci

klima

Karlova Studánka

onkologická onemocnění, dýchací ústrojí

uhličitá voda

Konstantinovy lázně

nemoci oběhového ústrojí

uhličitá voda

Karlovy Vary

onkologická onemocnění, trávicí ústrojí, metabolické poruchy

termální voda

Kostelec u Zlína

pohybový aparát

termální voda

Kynţvart

dýchací ústrojí, koţní nemoci

uhličitá voda

Lázně Bělohrad

pohybový aparát, koţní nemoci

termální voda

1

plyn

Lázně Libverda

oběhová ústrojí, pohybový aparát

uhličitá voda

Lázně Mšené

pohybový aparát

peloid

Luhačovice

okolog. onemocnění trávicí ústrojí, metabolické a dýchací poruchy

uhličitá voda, sirnatá voda

Mariánské Lázně

okolog. onemocnění, dýchací a močové ústrojí

uhličitá voda

Ostroţská Nová Ves

pohybový aparát

sirná voda

Poděbrady

oběhové ústrojí, poruchy metabolismu

uhličitá voda

Teplice nad Bečvou

oběhové ústrojí, koţní nemoci

uhličitá voda

Teplice v Čechách

nemoci nervové, pohybový aparát

Termální

Toušeň

pohybový aparát

peloid

Třeboň

pohybový aparát

peloid

Velichovky

pohybový aparát

Peloid

Velké Losiny

nervová onemocnění,

sirná voda

Vráţ

nervové onemocnění, pohybový aparát

klima

Zdroj: SVAZ LEČEBNÝCH LÁZNÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Almanach lázní České republiky 1999. 2. vyd. Praha: ZEM, 1999.

2

Mapa léčebných lázní V ČR

Zdroj: SVAZ LEČEBNÝCH LÁZNÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Almanach lázní České republiky 1999. 2. vyd. Praha: ZEM, 1999.

3

Příloha č. 5

Fotografie návštěvnosti Mlýnské kolonády KV Pavilon Skalního pramene z roku 1897

Prostor před Mlýnskou kolonádou z roku 1905

Prostor před Mlýnskou kolonádou 1929

Mlýnská kolonáda ve 2. polovině 20. století

Promenádní hala Mlýnské kolonády 2010

Terasa Mlýnské kolonády - březen 2011

Zdroj: Karlovy Vary - Mlýnská kolonáda. Památky a příroda Karlovarska [online]. 2009-2013 [cit. 2013-0328]. Dostupné z: http://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/karlovy-vary-mlynska-kolonada/

1

Příloha č. 6

Karlovarské prameny Číslo

Název pramene

Teplota

1

Vřídlo

73,4 °C

2

Pramen Karla IV.

64,4 °C

3

Dolní Zámecký pramen

55,6 °C

4

Horní Zámecký pramen

55,9 °C

5

Trţní pramen

65,2 °C

6

Mlýnský pramen

56,6 °C

7

Pramen Rusalka

60,2 °C

8

Pramen kníţete Václava

65.6 °C

9

Pramen Libuše

63,0 °C

10

Skalní pramen

46,9 °C

11

Pramen Svobody

62,4 °C

12

Sadový pramen

41,6 °C

14

Pramen Štěpánka *

14,2 °C

15

Hadí pramen

28,7 °C

16

Ţeleznatý pramen *

14,0 °C

* Pramen doposud nevyhlášený jako přírodní léčivý zdroj

Zdroj: vlastní zpracování, data sesbírána ze SPRÁVY PŘÍRODNÍCH LÉČIVÝCH ZDROJŮ A KOLONÁD, p. o. Výstava Minerální prameny KV. 2011.

1

Příloha č. 7

Grafický vývoj pacientů v lázeňství Počet přenocovaných hostů v lázeňských ubytovacích zařízení v ČR 4.500.000 počet

3.500.000

2.500.000

rezidenti 1.500.000

cizinci

léta

500.000 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Zdroj: Vlastní zpracování, data sesbírána z CzechTourism: lázeňství [online]. 2005-2013 [cit. 2013-28-01]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/lazenstvi/

Vývoj počtu pacientů v lázeňství dle způsobu úhrady

Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR [online]. 2010-2013 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.uzis.cz/

1