Historie lékárny v Tachově
Abych mohla vyprávět o počátcích lékárny v Tachově, musím zavést čtená e do souvislostí, které s ní p ímo i nep ímo souvisí. Počátek lékárny je spjat p edevším s kláštery, které ve městě a blízkém okolí vznikly. Pro další text jsou důležité p edevším dva z nich, karmelitánský a paulánský. Královské město Tachov bylo často navštěvováno svým králem Karlem IV., který zde několikrát pobýval, hlavně na své cestě do Německa. V roce 1351 zde dal založit karmelitánský mužský klášter s latinskou školou, který byl situován do dolního rohu náměstí, na pozemky domů č. 4-Ř, kudy dnes vede Rokycanova ulice. Zcela zmizelý klášterní kostel byl zasvěcen sv. Rochu, Šebestiánu a Rozalii. Klášter velmi trpěl opakovanými požáry, nap íklad p i dobývání města husity, proto se mu začalo íkat Černý klášter. Karmelitánům nepomohl ani Jan Filip Husmann z Namedy a Riolsburgu, který koupil Tachov v roce 1623, neboť ten svou p ízeň projevil paulánskému ádu a založil pro ně klášter ve Světcích. Prý to byla oplátka za podporu, kterou mu pauláni poskytli p i jeho konfliktu s právníkem Bischerem, jehož dal Husmann na íšském sněmu v ezně ubít. V roce 1670 odešli karmelitáni z Tachova natrvalo a zůstalo zde jen zbo eniště, které vrchnost dala ohradit zdí, aby trosky nerušily pohled na náměstí. Paulánský klášter ve Světcích (Heiligenu), který vyrostl po mnohých p ekážkách teprve v letech 1656-1669 byl významnou stavbou ve světeckém údolí.
Bývalý pavlá ský klášter Svět e (zdroj foto: Google)
Bylo to již za Antonína Losyho z Losimthalu, kterému v roce 1664 prodala zadlužené panství vdova po Janu Husmannovi. Pauláni byli
ád nejmenších brat í založený sv. Františkem
z Pauly a schválený papežem Sixtem IV. Roku 1474. Ve znaku měli heslo Charitas, jejich
1
hlavní činností byla askeze a služba p íkladem ostatním. Askeze byla velmi p ísná, nejedli maso, mléko, vejce ani sýry, jako pokání za všechny, žijící nest ídmým životem.
Znak paulá ského řádu (zdroj foto: Google)
Na základě na ízení Marie Terezie byl sestaven v roce 1771 soupis všech eholníků v jednotlivých konventech české provincie. Mezi tachovskými paulánskými mnichy je zapsán V. P. Florentius Benischko, u kterého je psáno, že byl apotecarius (lékárník). Nemocní mniši byli p enášeni do jakési nemocnice, nebo spíše ošet ovny, kde se o ně staral mnich ošet ovatel. Po dobu léčby jim bylo dovoleno jíst maso, aby se posílili. Ve zmíněném soupisu eholníků byl posledním tímto mnichem fr. Nicolaus Schedl, který byl označen jako clericus valetudinarius. (Valetudinarium je staré ímské označení pro nemocnici, nebo spíše polní lazaret ímských legií.) Historici p edpokládají, že již tehdy v klášte e byla lékárna s vlastní laborato í, ačkoliv v samotném plánu konventu takto žádná místnost pojmenována není. V klášterních lékárnách bývala lékárna nejprve spíše jako sk íň s léčivy, tzv. armarium pigmentorum, později to bývala celá místnost, věnovaná úpravě, uložení léčiv i výrobě p ípravků z nich. Na několika dochovaných rytinách a vedutách se zobrazením pavlánského kláštera ve Světcích v období jeho největší slávy, je zobrazena velká zahrada, od níž vede široké schodiště do kopce ke klášteru. Dá se tedy p edpokládat, že zde mniši pěstovali i léčivé rostliny, ze kterých v lékárně p ipravovali léky nejen pro sebe, ale i pro poutníky a všechny pot ebné. Nejčastějšími rostlinami v klášterních zahradách bývalo asi 16 rostlin: bílá lilie, šalvěj, routa, kosatec, máta červená, pískavice obecná, růže, ohnice, kmín ímský či egyptský, libeček léka ský, vratič balšámový, rozmarýn, máta kade avá nebo vodní, saturejka zahradní, fazol obecný. Protože Světce byly poutním místem, ještě když zde stával kostelík Čtrnácti svatých pomocníků, pauláni využili této tradice a je známo, že sem proudila procesí až z Horní Falce. Jeden z takových to obrazů kláštera ve Světcích je i ve Vranově u Brna, kam se pauláni po letech vrátili a otev eli tam své duchovní centrum.
2
Josefínskými reformami byly všechny kláštery pavlánského ádu v Čechách zrušeny. Mezi nimi to byl i klášter ve Světcích, který i s monumentálním chrámem existoval jen pouhých 113 let.
eholníkům byla vymě ena penze a někte í odešli do kláštera v Nové Pace. Byla
zrušena i lékárna. V roce 17Ř6 požádal lékárník Anton Storch o to, aby se mohl usadit v Tachově a postavit si dům s lékárnou. Skutečně se tak stalo a tento dům byl postaven v místech bývalého karmelitánského kláštera. P i stavbě bylo využito zbytků dosud stojících pozůstatků konventu. Nalezené náhrobní kameny byly odvezeny a p ipevněny kolem zdí kostelíka Sv. Václava. Některé za ízení si majitel p evezl ze zrušené pavlánské lékárny ve Světcích. V tomto domě, který nese č.p. Ř, byla od té doby lékárna, která nesla název Lékárna u zlatého orla (Apotheke zum goldenen Adler).
Pohled a dů
č. 8 z á ěstí po roce 1882 (zdroj foto: Google)
St ídali se zde němečtí majitelé, neboť celé město bylo osídleno vždy p evážně německy mluvícím obyvatelstvem. Lékárnu zde provozoval také Karl Swoboda, jehož manželkou byla Ewa rozená Prokischová z Českých Budějovic. Ti měli syna Heinricha Swobodu, který byl také lékárníkem a zároveň i poštmistrem v Tachově. (Nebylo to v Čechách ojedinělé. Ne snad kvůli p ilepšení nebo vzdělání, ale spíše protože lékárníci měli na služební kauci.) Vzal si Barbaru, dceru knížecího výběrčího daní v Tachově (Johanna Loschnera). 3
Jejich syn, rovněž Heinrich Swoboda se narodil 3. 1. 1837 v Tachově a zem el 24. 2. 1910. Maturoval v Chebu, u otce se vyučil farmaceutické teorii a praxi, ale lákalo jej spíše cestování. Se svou budoucí první ženou se poznal v Aši a na podzim 1Ř65 se se Sofií Charlotte Krausovou oženil. Sňatkem se osamostatnil a poté, co mu zem el otec, p esídlil v roce 1Ř6ř do Tachova a p evzal po něm lékárnu i poštmistrovský ú ad. Ten zastával v letech 1870-1ŘŘ1. Po smrti své první ženy si vzal její sestru Ernestinu, nar. 25. 6. 1850. Jako jeho manželka je uvedena už ve sčítacích listech z roku 1868. V roce 1871 byl zvolen tachovským purkmistrem. Poté vstoupil do politiky a byl poslancem Českého zemského sněmu a íšské rady v letech 1885-1891.
Heinrich Swoboda (zdroj foto: Google)
P estože byl významným občanem města, psal dokonce i básně a zasadil se o mnohé pozitivní věci pro další rozvoj města, byl tvrdým zastáncem používání německého jazyka na ú adech. V té době se sice česká menšina na všech ú adech podle zákona měla domluvit i česky, ale obyvatelstvo Tachova bylo témě všechno německé národnosti. Lékárníkem však Heinrich Swoboda sám dlouho nebyl, platil si lékárníka jako zaměstnance a 4. 3. 1882 lékárnu prodal lékárníkovi Heinrichu Tuschlovi (původem ze Stoda). Ten ji p evzal 1. 8. 1ŘŘ2. Poté si Heinrich Swoboda začal stavět větší dům č. 52ř hned vedle lékárny. (V současnosti tento dům stále stojí, bývala v něm prodejna zeleniny a je v něm od roku 2015 restaurace Asia.) Tento dům má společnou zeď s domem č. Ř. Na staré fotografii výkresu lékárny je dokumentováno, že vedle lékárny byla proluka, na které byla vidět brána s vjezdem do dvora. Místní noviny Grenzbotte v té době psaly, že p i výkopových pracích p i stavbě domu č. 529 se v těchto místech našlo mnoho kosterních pozůstatků, pravděpodobně mnichů z bývalého karmelitánského kláštera, jehož h bitov zasahoval až na toto místo.
4
Dalším majitelem lékárny je doložen v roce 1913 lékárník Heinrich Schmidt, o kterém existuje zmínka v katalogu vystavovatelů, že se v roce 1ř13 účastnil 3. Mezinárodní farmaceutické výstavy ve Vídni jako jeden z lékárníků, zastupující vystavovatele z Čech. Tento lékárník byl posledním německým majitelem lékárny. Je také pravděpodobným majitelem 5. vydání německého lékopisu z roku 1910 (Deutsches Arsneibuch 5. Aufgabe 1910), který se zachoval i s datovanými výst ižky z novin Apotheker-Zeitung z roku 1925, které píšou o uchovávání návykových látek a dále vloženou informací o vydání lékárnického kalendá e na rok 1ř30 i s cenovou kalkulací za počet objednaných kusů z 22. 10. 1929. V období 2. světové války, kdy byla celá oblast tzv. Sudet p ipojena k íši, platilo zde ve všech lékárnách 6. vydání německého lékopisu, který se rovněž zachoval v původní podobě, jen se začerněnou íšskou orlicí na titulní straně.
)a ěst a i lékár y
. léta (zdroj foto: Google)
Těsně po skončení druhé světové války bylo zdravotnictví v Tachově zajišťováno pouze německými léka i a ostatními německými zdravotníky, kte í česky neuměli. Po konfiskaci lékárny podle dekretu č.10Ř/1ř45 byl do ní dosazen národní správce, jímž byl PhMr. Josef Bubník a původní majitel byl s rodinou stejně jako ostatní obyvatelé německé národnosti z Tachova odsunut do Německa. .
5
V letech 1950-51 p ešly všechny lékárny v republice, (některé pod nátlakem) do n. p. Medika. V roce 1951 vznikl v Tachově Okresní ústav národního zdraví, který tehdy sídlil v budově bývalé učňovské školy na tehdejší Stalinově ulici, dnes ulice Prokopa Velikého. V této budově od roku 1ř53 sídlila i zubní ambulance, kterou vedl MUDr. Václav Petráš. Lékárny celého okresu pod OÚNZ p ešly k 1. 7. 1ř60. Všechny lékárny okresu tvo ily Lékárenskou službu, kterou ídil okresní lékárník. Jeho pod ízenými byli vedoucí lékárníci jednotlivých lékáren. V roce 1ř63 byla lékárna p estěhována do domu č. 1Ř1 do Zahradní ulice. V historické budově č. Ř se pak vyst ídalo několik provozoven, sběrna oděvů a čistírna Komunálních služeb, opravna televizorů a také několik nájemníků, kte í budovu spíše devastovali. Budova značně chátrala, až ji v roce 1řř1 koupili manželé Charvátovi, kte í ji citlivě rekonstruovali a tím tuto vzácnou památku zachránili.
Klenotnictví U Zlatého Orla, dů
č. 8 (zdroj foto: Google)
P ed rekonstrukcí proběhl stavebně-historický průzkum, z něhož vyplynuly zajímavé informace. Původní fasáda celé budovy byla novogotická s romantizujícími prvky. Okna byla původně členěna na 6 tabulek. Takovéto původní okno se p ed rekonstrukcí zachovalo pouze ve viký i. Z jižní p ední místnosti ústil vstup osazený d evěným ostěním z 2. poloviny 19. století do komunikačních prostor, ve kterém se p i jižní zdi nalézalo schodiště s kamennými stupni. Do hloubi domu procházela úzká chodba klenutá úzkým segmentem. Pod schodištěm byl vstup do sklepa, osazený kamenným pravoúhlým portálem z 19. století. Obvodové zdivo v některých místech je 120-130 cm silné, p evážně kamenné.
6
Výkres plá u lékár y dů
č. 8 (zdroj foto: Google,www. zlatyorel.eu, originál výkresu vlastní SOkA Tachov )
K zadní partii domu byl na místě objektu zachyceném katastrální mapou z roku 1938 p istaven novodobý p ízemní sklad s pultovou st echou.
P i úpravách zadní místnosti
vedlejšího domu č. 529 byl v severní obvodové zdi domu č. 8 nalezen v kameni provedený plastický erb. Nad schodištěm z p ízemí bylo jednou zalomené d evěné v etenové schodiště do druhého patra z 2. poloviny 19. století. Podle informací nynějšího pana majitele zde bylo zachováno v původním stavu historické sklepení a objevena dokonce i původní schránka na uchovávání fosforu.
Dvířka s hrá ky a fosfor (foto A. Charvát)
7
Sklep pod p ední jižní částí domu byl velmi rozsáhlý. Vedlo sem kamenné schodiště a klenba je datována do 2. poloviny 15. století. Okolní terén zaznamenal během času značný nárůst, původní sklepní okénka sahala pod úroveň nynějšího terénu a později tam byla vybudována další okénka výše. Archeologický průzkum dokonce zjistil ve sklepních prostorách zásah jakéhosi možného hledače pokladů, protože část kamenného sklepa byla rozkopána a později vyspravena cihlami. Nynější majitelé měli nelehkou úlohu p i celkové rekonstrukci objektu, aby vyhověli veškerým podmínkám památká ů zachovat historické prvky a p itom celou zchátralou budovu probudit k současnému životu. Byly zde i propadlé stropy a opravdu značný havarijní stav. Rekonstrukce zahrnovala prakticky vše od stavebních prací, p es znovuzavedení rozvodů elekt iny, vody, plynu, a dalších sítí, až po hromosvod. Nyní zde Charvátovi provozují klenotnictví s původním historickým názvem U Zlatého Orla. Pokud sem p ijdete, můžete vidět i jiné kamenné historické artefakty, které byly p i rekonstrukci objeveny. Po p estěhování lékárna v Zahradní ulici v domě č. 1Ř1 zůstala od roku 1963 až do roku 1ř75. Byl to dvojpodlažní dům, rekonstruovaný v t icátých letech, původně nepodsklepený, s půdním prostorem. V historických záznamech je uvedeno, že jeho kolaudace po provedené rekonstrukci proběhla v roce 1938 a jeho tehdejšími majiteli byli Franz X. a Helene Heidenreichovi. Tento dům však byl původně mnohem starší. Doklad o tom, že stál již v roce 1Ř6ř lze nalézt ve sčítacích arších z tohoto roku a podle čísla popisného, které se neměnilo, lze p edpokládat dataci ještě starší. Majitelem objektu v roce 1963 bylo OPBH (tehdejší Okresní podnik bytového hospodá ství). Lékárna se sklady byla umístěna v p ízemí domu, v 1. pat e byly byty. Byla zde ocelová výkladní sk íň s d evěnou výplní, v místnostech lékárny byl na podlaze xylolit a PVC. Topení bylo lokální na tuhá paliva, ve skladu byl litinový žlab, v lékárně umyvadlo a v chodbě kanalizační gula. Teprve v roce 1ř67 došlo v lékárně k vybudování etážového topení a podep ení stropu v místnostech. Kotel byl umístěn v místnosti sloužící jako umývárna a šatna zaměstnanců lékárny. Prostory byly poměrně stísněné. Proto, když byla v roce 1975 dostavěna budova nové polikliniky, lékárna se p estěhovala sem. V domě č. 1Ř1 od té doby proběhly výrazné rekonstrukce nynějšími vlastníky, manželi Bočkovými. V bývalých prostorách lékárny je nyní zámečnictví pana Buriana.
8
V tě hto
íste h ývala lékár a v Zahradní ulici (zdroj foto: Google)
V budově nové polikliniky ve Václavské ulici se sdružily v roce 1ř75 všechny zdravotnické služby v Tachově, kromě plicního oddělení, které sídlilo v budově ve Stadtrodské ulici. MUDr. Václav Petráš pak dlouhá léta vykonával funkci editele nové polikliniky. Po něm tuto funkci vykonávala MUDr. Miroslava Firkušná a poté MUDr. František Barták. Lékárenskou službu v roce 1ř75 tvo ilo 6 lékáren: Tachov, St íbro, Bor, Bezdružice, Planá, Černošín a 1 oddělení komplexního zdravotnického zásobování v Plané. Lékárna v Tachově měla číslo 03-10-01. Po r. 1ř75 bylo její spádovou oblastí 15 400 obyvatel. Zásobovala léčivy obvodní zdravotní st ediska 1-4, všechna odborná oddělení polikliniky (bylo jich 15), ordinace závodní zdravotní péče, 1 útvar ozbrojených složek. Dále skladovala kompletní sortiment veterinárních léčiv pro okres Tachov, zásobovala i Okresní veterinární za ízení Tachov, Závod chovu drůbeže a prasat, Státní statek Halže, Hoštka, Chodová Planá, Tachov a Sdružené služby rostlinné výroby Velké Dvorce. Po p estěhování lékárny do polikliniky byla dle dohody s editelem Okresní veterinární správy MVDr. Ji ím Šípem lékárna povinna neustále uchovávat zásobu veterinárních p ípravků cca 23 druhů léčiv v celkovém počtu Ř50 balení. Uvedená množství byla pouze minimální zásobou. Jinak uchovávala celý sortiment veterinárních léků v normě vypočítané podle skutečné pot eby v minulém období. Tuto zprávu okresní lékárník PhMr. Jind ich Nový píše 12. 6. 1974. Lékárna držela i pohotovostní služby o sobotách, nedělích i ve všední den po běžné otvírací době až do nočních hodin a pohotovostní výdej probíhal p es okénko v boční stěně p i vstupu do lékárny. 9
Zásobování léčivy a zdravotnickým materiálem probíhalo na základě plánovaných objednávek 1x za 14 dní. Objednávky byly často kráceny dodavatelem a lékárny okresu si vzájemně vypomáhaly p esuny pot ebných léčiv mezi sebou v rámci Lékárenské služby. Ze zpráv a hlášení lékárníků z r. 1řŘř se dá vyčíst, že problémy byly i se surovinami pro p ípravu léčiv, s obalovým materiálem, zdravotnickými prost edky. S nimi často lékárnám vypomáhal Sklad komplexního zásobování Planá. Lékárny měly na starost i kontroly uchovávání léčiv v ordinacích léka ů, poskytovaly podklady pro Komisi účelné farmakoterapie, která sledovala a hodnotila p edepisování léčiv jednotlivými léka i. Podle zprávy z roku 1ř73 vybavovala lékárna i lékárničky na dětské letní tábory ve formě velkých a malých zdravotnických brašen. Bohužel oborové normy pro vybavení vůbec neodpovídaly skutečné pot ebě. Nap . vybavení pro 50 dětí se poskytovalo stejné jako pro 300 dětí v tábo e. Lékárenská služba prost ednictvím okresního lékárníka PhMr. Jind icha Nového podala k tomuto stavu p ipomínky. Pracovníci jednotlivých lékáren si rovněž vypomáhali p i ročních inventarizacích jako členové inventarizačních komisí a v zástupech v lékárnách po celém okrese. Lékárníci byli tak v častém osobním kontaktu. V roce 1ř76 dostali pracovníci lékárny úkol p ihlásit se do soutěže o titul Brigády socialistické práce. Z kroniky, kterou tehdy zaměstnanci museli vést, se dovídáme, že v lékárně od roku 1ř45 až do roku 1řŘ5 pracovali postupně jako vedoucí lékárníci tito zaměstnanci: PhMr. Václav Planeta, PhMr. Mojmír ičica, PhMr. Ji í Trhlík, PhMr. Václav Štumpa, PhMr. Vladimír Topka, PhMr. Anna Horná, PhMr. Miloslav Sola ík, PhMr. Miroslav Šimáně, PhMr. Jind ich Nový, PhMr. Alois Němejc. Další záznam z roku 1ř76 informuje, že v tomto roce pracovali tito zaměstnanci: lékárníci PhMr. Alois Němejc, PhMr. Jind ich Nový, PhMr. Maxmilián Dekoj, farmaceutické laborantky Eva Brožková (později provd. Suttá), Jitka Líbenková, Vlaďka Johanová, Eva Nováková, Dagmar Slancová (nyní Čečková), sanitárka Anna Jadlovská a pomocnice paní Marta Danková. Podle osobních závazků se zaměstnankyně také staraly o záhon léčivých rostlin, který byl založen podél schodiště k lékárně, a který dnes již neexistuje. Kroniku mi k nahlédnutí laskavě zapůjčila dcera PhMr. Jind icha Nového Dagmar Čečková.
10
Kolektiv za ěst a ů lékár y v ro e : zleva PhMr. M. Dekoj, M. Danková, J. Líbenková, E. Suttá, V. Joha ová, A. Jadlovská, D. Čečková, PhMr. A. Ně ej fotoar hiv A. Jadlovské
V gale i ké la oratoři: M. Ha drej hová, M. Da ková, E. Suttá, V. Joha ová, J. Lí e ková, A. Jadlovská (fotoarchiv A. Jadlovské)
11
Laborantky a sanitárka v roce 1981 (foto z kroniky BSP)
V roce 1řŘ5, kdy jsem do lékárny nastoupila na praxi po prvním ročníku Farmaceutické fakulty, byl vedoucím lékárníkem PhMr. Alois Němejc, zástupcem PhMr. Ulmanová. Lékárník asistent byl PhMr.František Cikán, laborantky Jitka Líbenková, Eva Suttá, Vlaďka Johanová a Marie Handrejchová, sanitárka Anna Jadlovská a pomocnice paní Danková. Z této doby se mi zachoval plánek rozmístění jednotlivých místností lékárny, který jsem zakreslila do svého deníku praxe. Vchod pro zaměstnance byl v místech, kde se nyní vchází do ordinace oční léka ky MUDr. Kalafové. V lékárně byl na jižní straně sklad obalového materiálu, šatna, sociální za ízení se sprchami, velký sklad hromadně vyráběných léčivých p ípravků, kancelá , na severní straně oddělen dlouhou chodbou byl sklad sušených drog, sklad veterinárních léčiv, antibiotik a tzv. ciziny (léčiv dovážených ze zahraničí). Dále sklad zdravotnického materiálu, úklidová komora, sklad kyselin, sklad ho lavin a etheru, denní místnost, sterilizace s autoklávem, sklad surovin, umývárna skla, analytická a galenická laborato , p ípravna léků a oficína (výdejna léků) s malou čekárnou. Z chodby bylo propojení nákladním výtahem do sklepa, kde se p ijímaly dodávky léčiv. V záznamech mám rovněž uvedeno, že lékárna v té době odebírala 14 odborných časopisů a v knihovně lékárny bylo 36 odborných knih. Za pouhý jeden měsíc se podle záznamů v tzv. elaborační knize v lékárně vyrobilo nap íklad 30 kg 3% peroxidu vodíku, 6 kg 3% borové vody, 50 kg Jarischova roztoku, 20 kg eděného 12
lihu. Z takzvané malé elaborace se p ipravilo za jeden měsíc 600 prášků jednoho složení, 300 prášků jiného, 200 čípků proti bolesti, 7 kg masti proti opruzeninám atd., což je množství, které se skutečně během měsíce vydalo. Byla to skutečně velká množství, tehdy naprosto běžná. Magistraliter p íprava v galenické laborato i tehdy prožívala svůj zlatý věk a vyžadovala někdy i fyzickou zdatnost lékárníků i laborantů. V roce 1986 nastoupil do lékárny v Tachově jako vedoucí lékárník PhMr. Milan Naar z Ostravy a krátce zde pracoval i se svou manželkou lékárnicí. V roce 1řŘ7 se konala svatba našich dvou kolegů PharmDr. Mileny Tomaščínové a PhMr. Františka Cikána, která byla první a dosud poslední svatbou lékárnice a lékárníka v Tachově. Když jsem v roce 1988 nastupovala do lékárny v Tachově po promoci na Farmaceutické fakultě UK V Hradci Králové společně se svou kolegyní, rovněž absolventkou Jarmilou Staňkovou, byl vedoucím lékárníkem PhMr. František Chalupa, který již dlouhá léta p ed tím vedl lékárnu v Plané. V roce 1989 se vedoucím lékárníkem lékárny v Tachově stal PhMr. František Cikán, který od svého absolutoria pracoval v lékárně v Plané a pak v Tachově. V roce 1řř0, kdy lékárna nebyla vybavena počítačovou ani jinou komunikační technikou, kromě telefonu, byla mezi jednotlivými lékárnami okresu zavedena tzv. telefonní pošta. Důležité zprávy se na pokyn editele lékárenské služby (nové označení funkce okresního lékárníka) telefonicky posílaly po adě do jednotlivých lékáren. Každá lékárna je zapsala do zvláštního sešitu a poslední v adě ji poslala pro kontrolu zpět do tachovské, odkud zpráva vycházela. Funkci editele lékárenské služby v letech 1990-1991 vykonával PhMr. Václav Planeta, který zde již d íve působil. Z jeho zápisů o měsíčních schůzích lékárníků okresu se dovídáme, jak se p ipravovala transformace lékárenství na okrese, která proběhla k 1. 1.1992. PhMr. Planeta byl rovněž členem transformační komise jako zástupce Lékárenské služby. V roce 1řř0 byla z ízena funkce kvalitá e Lékárenské služby, jímž se stala RNDr. Jarmila Kramlová. Její analytické pracoviště bylo v lékárně ve St íb e. Z lékárny v Tachově tam proto byly p evedeny analytické váhy. Dr. Kramlová rovněž p evzala po PhMr Novém funkci lékárníka útvaru civilní obrany od 1. 7. 1991. V roce 1990 byl v Tachově z ízen Okresní ú ad se zdravotnickým referátem a od 1. 1. 1991 OÚNZ zatím fungoval dále jako p íspěvková organizace v p echodném období. V roce 1řř1 byla zrušena lékárna v Černošíně výpovědí soukromého majitele objektu a byla z ízena pouze výdejna léků, která byla otev ena u ordinace léka e a kam dojížděla PhMr. Svatava Steinerová 2x týdně ze St íbra. 13
V zá í 1řř1 se konalo ustavující shromáždění Okresního sdružení České lékárnické komory, která vznikla na základě zákona o profesních komorách. P edsedou Okresního sdružení lékárníků (OSL) Tachov byl zvolen PhMr. František Cikán a byl rovněž delegátem na 1. ustavující sjezd České lékárnické komory v Praze. V srpnu 1991 byly oznámeny závěry Komise pro transformaci a rozvolnění OÚNZ Tachov o tom, že nově z ízenou Lékárenskou službu od 1. 1. 1řř2 bude tvo it lékárna Tachov, Bezdružice, Bor u Tachova, výdejna léčiv Černošín, lékárna Planá, lékárna St íbro a sklad komplexního zásobování Planá. Kromě toho vznikne St edisko sdružených hospodá skotechnických služeb, které po určitou dobu (nejméně v roce 1řř2) bude zabezpečovat pot ebné služby oborů. (mzdy, účetnictví, plánování, financování, právní a regresní agendu, technickou agendu, služby výpočetního st ediska a další dohodnuté a požadované služby). Po jmenování delimitační komise OÚNZ Tachov byly ustanoveny delimitační komise jednotlivých nástupnických organizací. Za Lékárenskou službu Tachov to byli PhMr. Václav Planeta, PhMr. František Cikán, Libuše Krejčová – hlavní farmaceutická laborantka a vedoucí KZ Planá a Alena Lešková – ekonomka lékárenské služby. Protože PhMr. Planeta ukončil své působení ve funkci, bylo vypsáno výběrové ízení, které se konalo 30. 10. 1991, a novým editelem Lékárenské služby Tachov se od 1. 1. 1992 stal PhMr. František Cikán. K 31. 12. 1řř1 zanikl OÚNZ, jeho majetek byl p eveden na město Tachov. Od 1. 1. 1992 se stala Lékárenská služba okresu Tachov právním subjektem, ekonomicky p íspěvkovou organizací. Jejím z izovatelem byl Okresní ú ad Tachov. Lékárenskou službu nakonec tvo ila Lékárna 01 Tachov, Lékárna 02 Bezdružice, Lékárna 03 Bor u Tachova, výdejna léčiv 04 Černošín, Lékárna 06 St íbro a 2 pracovnice provozně ekonomického útvaru. Ty měly na starost jen účetní agendu lékárenské služby, ostatní vedení agendy mzdové a osobní a veškerou evidenci prováděla nástupnická organizace zaniklého OÚNZ Nemocnice Planá. Lékárna 05 Planá u M. Lázní se stala od tohoto data ústavní lékárnou Nemocnice Planá. Služby pro ve ejnost zůstaly zachovány v dosavadním rozsahu. Oddělením této lékárny bylo Komplexní zdravotnické zásobování v Plané s celookresní působností. Vedoucí lékárnicí se stala dosavadní vedoucí lékárny v Plané PharmDr. Jana Kučerová. Ekonomická kancelá Lékárenské služby, která sídlila v budově ve Stadtrodské ulici č. p. 600, dostala výpověď z těchto prostor novým majitelem, jímž se stala v roce 1řř2 Všeobecná zdravotní pojišťovna. V roce 1993 sídlila kancelá pak krátce v budově v Panenské ulici. V domě však byl havarijní stav kotelny, unikaly tam životu nebezpečné plyny, a proto se po 14
uvolnění prostor v budově bývalé Národní fronty ve Stadtrodské ulici v roce 1993 p estěhovala tam. V roce 1řř2 bylo nutné po ídit první počítačovou techniku v návaznosti na zpracovávání receptů pro zdravotní pojišťovny a pro p íjem léčiv na sklad. Dále byla po ízena nap íklad i nová pokladna pro počítání tržeb v hotovosti, která nahradila starou, již neopravitelnou, fax na urychlení objednávek a nové za ízení na filtraci očních kapek, které bylo p edepsáno k p ípravě podle platného lékopisu.
Far a euti ká asiste tka J. Staňková při zpra ová í re eptů pro pojišťov y (fotoarchiv autorky)
V roce 1993 bylo v republice kromě Všeobecné zdravotní pojišťovny ještě 15 dalších resortních zaměstnaneckých pojišťoven. Docházelo často k velkému zpožďování jejich plateb, častým vracením faktur z důvodu nedostatečné jednoznačné identifikace pojištěnců. Nejčastější byly chyby v p episu rodných čísel a čísel pojišťovny na receptech, které nebylo možno ově it okamžitě p i výdeji v lékárně, ale dohledávaly se až po vrácení pojišťovnou. Finanční situace lékáren se stále pohybovala na hranici platební schopnosti a pro vedoucí lékárníky to vůbec nebylo jednoduché. V roce 1995 pracoval v lékárně v Tachově tento odborný personál: vedoucí lékárník - PhMr. František Cikán, lékárníci - PharmDr. Milena Cikánová, PhMr. Vlasta
15
eháková, PharmDr.
Jana Chrastinová, farmaceutické laborantky – Jitka Líbenková, Dagmar Čečková, Veronika Buchtová, Renata Foltasová, sanitárky - Anna Jadlovská a Miroslava Bošková.
V. Bu htová
y í Hrušková a Phar Dr. J. Chrasti ová v příprav ě léčiv (fotoarchiv autorky)
V roce 1řř6 už bylo jasné, že Lékárenská služba okresu Tachov se postupně rozpadne. Byla za azena do privatizace usnesením vlády. Pozdějším usnesením vlády č. 7ŘŘ/1řŘŘ Sb. byl ale u lékárny na poliklinice v Tachově proces privatizace pozastaven, stejně jako u celé tachovské polikliniky.
16
)a ěst a i lékár y 90. léta: (fotoarchiv R. Procházkové) Horní snímek zleva: PhMr V. Řeháková, J. Viktorová, M. Bošková, J. Lí e ková, A. Jadlovská, P. Krč ářová, J. Staňková a PhMr. F. Ciká Dolní snímek zleva: R. Foltasová (nyní Procházková), M. Bošková, A. Jadlovská a J. Viktorová při přejí etiketová í léčiv
ea
Dle zákona č.320/2002Sb. došlo 31. 12. 2002 ke zrušení okresních ú adů. Lékárenská služba, nyní zastupovaná už jen lékárnou na poliklinice v Tachově se definitivně rozpadla. Ostatní lékárny byly privatizovány, výdejna v Černošíně zanikla odchodem vedoucí lékárnice do důchodu. V roce 1993 vznikla v Tachově na náměstí první soukromá lékárna Veronica majitelky PharmDr. Jarmily Staňkové, později i druhá lékárna Elixír v pronájmu v budově pošty, ve St íb e vyrostla také úplně nová soukromá lékárna Melissa majitelky PharmDr Jaroslavy Laššákové.
17
)a ěst a i lékár y v ro e : J.Viktorová, A. Jadlovská, PharmDr. J. Chrastinová, J. Líbenková, PhMr. F. Ciká , PhMr. V Řeháková ( fotoarchiv A. Jadlovské)
PhMr. František Cikán se rozhodl v roce 2003 následovat svou ženu, která již v té době provozovala lékárnu v Bělé nad Radbuzou, a nastoupit jako odborný zástupce do jejího OOVL (Odloučené oddělení výdeje léčiv) v Hostouni. Změny se dočkalo v té době i Okresní sdružení České lékárnické komory. Protože jeho počet členů byl p íliš malý, rozhodli se lékárníci okresů Tachov a Domažlice spojit se do jednoho okresního sdružení a vystupovat nyní pod společnou hlavičkou OSL Domažlice-Tachov. Lékárna Na Poliklinice v Tachově se stala oddělením Polikliniky v Tachově, jejímž z izovatelem se stalo město Tachov. Vedoucím lékárníkem se na podzim 2003 po její částečné vnit ní rekonstrukci stal Mgr. Václav Pechoušek z Plzně. Rekonstrukce probíhala v letních měsících. Některé prostory lékárny byly stavebně odděleny, nap . bývalý sklad léčiv, denní místnost a šatna se zázemím. Nyní tyto p ebudované místnosti tvo í ordinaci oční léka ky MUDr. Kalafové a vedle sídlící oční optiky. Mezi oficínou a původní p ípravnou léčiv byla odstraněna skleněná dělící stěna a p ípravna léčiv byla p estěhována do původních prostor galenické laborato e.
18
Phar Dr. J. Chrasti ová v původ í příprav ě léčiv, odděle é skle ě ou stě ou od výdeje (90. léta) (fotoarchiv autorky)
Za oficínou je nyní sklad léčiv. Do oficíny byly p i rekonstrukci instalovány nové nábytkové sestavy pro ukládání léčiv, nové počítačové vybavení s tiskárnami a skenery.
U výdeje a předpis PhMr. V. Řeháková a u vol ého prodeje J. Lí e ková v původ í h prostorá h (90. léta) (fotoarchiv autorky)
19
Pohled z čekár y po reko struk i výdej í h prostor z roku 2003 (zdroj foto: Google)
Byla vyměněna okna, vybavena žaluziemi, instalovány nové široké parapety ve skladu léčiv a laborato i, položena nová dlažba v čekárně a oficíně s podlahovým topením a upravena nová denní místnost z bývalého skladu zdravotního materiálu, WC a sprcha na severní straně lékárny. Začala postupná změna v organizaci práce. Počítačové systémy se rozší ily také na výdej na recepty a poukazy na zdravotnické prost edky, volný prodej a poté i na záznam magistraliter p ípravy v laborato i. Skladový systém byl provázán s objednávkami prost ednictvím specializovaného lékárenského softwaru. Každá krabička, každý p ipravený lék jsou nyní tímto systémem identifikovány a jsou dohledatelné jejich pohyby od p íjmu až po výdej. Elektronizace je v současnosti na takové úrovni, že p edstava tužky s kalkulačkou, která d íve stačila k výdeji léku, mi p ipadá jako pravěk. Na druhé straně tato p ílišná závislost na PC technice může komplikovat fungování lékárny p i delším výpadku zdroje napájení nebo p i poruše techniky. Na krátkodobé krizové stavy je ale lékárna p ipravena. Protože náš právní systém umožnil, že vlastníkem lékárny může být i nelékárník, využily této možnosti i různé firmy, které nyní vlastní etězce lékáren. V Tachově se to týkalo již zmíněných dvou soukromých lékáren, které koupil majitel etězce. V srpnu 2015 otev el úplně novou lékárnu v Sokolovské ulici v Tachově ještě další majitel etězce lékáren. Dá se však íci, že skoro všichni odborní pracovníci ostatních tachovských lékáren v určitém období v naší lékárně pracovali, známe se a máme mezi sebou p átelské kolegiální vztahy, které nenarušilo ani konkurenční působení více lékáren různých majitelů. V roce 2014 se změnilo vedení Polikliniky Tachov. Město Tachov nebylo spokojeno s ekonomickou situací polikliniky. Výběrové ízení vypsané městem vyhrál a jako editel polikliniky po MUDr. Františku Bartákovi nastoupil Ing. Petr Tuháček.
20
V současné době (2016) v Lékárně Na Poliklinice v Tachově pracují tito farmaceuti - vedoucí lékárník Mgr. Václav Pechoušek a PharmDr. Jana Chrastinová jako lékárník-asistent, dvě farmaceutické asistentky - Libuše Krejčová a Jana Staňková DiS., obě na částečný úvazek. Úklid a pomocné činnosti má na starost paní Jaroslava Viktorová. Lékárnu najdete od roku 2015 nově a výrazněji označenou z obou stran budovy. Bylo opraveno i schodiště k lékárně a instalováno nové zábradlí. Uvnit vás navedou k výdeji na p edpis a k volnému prodeji výraznější označení nad výdejní tárou. Nově máte i možnost objednat si elektronicky své volně prodejné léčivé p ípravky a doplňky stravy p es e-shop a vyzvednout si je po obdržení SMS p ímo v naší lékárně.
Poděkování autorky: Mé velké poděkování za poskytnutí informací a nasměrování p i hledání pramenů pat í Mgr. Štěpánu Čadkovi z Muzea Českého lesa v Tachově, Mgr. Janu Edlovi ze Státního okresního archivu Tachov, paní Ji ině Vanické z Městského ú adu v Tachově, panu Antonínu Charvátovi a p edevším svým milým bývalým kolegyním za poskytnutí archivních fotografií. PharmDr. Jana Chrastinová
21
Literatura: Procházka, Z.: Tachov město, historicko-turistický průvodce č. 8, Nakladatelství Českého lesa, 2007 Líbal, D.: P ehled urbanistického a architektonického vývoje města Tachova a okolního kraje, Sborník Okresního muzea v Tachově 16/1řŘ2 Halová, M.: Tachov v datech, Sborník Okresního muzea v Tachově 3/1ř6ř Mirtlová, M.: Stopy historie tachovských budov, Sborník Muzea Českého lesa, 200ř Procházka, Z.: Světce u Tachova v proměnách staletí, Nakladatelství Českého lesa, 2009 Vlček, P., Sommer, P., Foltýn, D.: Encyklopedie českých klášterů, Praha, 1řř7 Rusek, V., Smečka, V.: České lékárny, Nuga , 2000 Prameny: www.portafontium Časopis českého lékárnictva č. 24, 1912, s. 422-423 Lékárnické listy č. 20, roč. VIII, 1ř13, s. 174-176 Nedopilová L.: XLVI. symposium z dějin farmacie a veterinární medicíny, Sborník z kongresu s mezinárodní účastí Georg Joseph Camel ( 1661-1706), Brno 8. - 10. 6. 2006 Mihola J.: K nerealizovaným fundacím, proměnám počtu
eholníků, jejich původu a
zaměstnání, v kontextech ádu nejmenších brat í německo-česko-uherské provincie, Sborník prací pedagogické fakulty MU Brno, roč. 26/2012, č. 2, s. 5ř-72 www.kohoutikriz Anderle, J.: Stavebně historický průzkum domu č. 8 v Tachově, 1řř2, plánový archiv Památkového ústavu Plzeň, sv. 0037-4-21312 Kronika BSP Lékárny Tachov Archivní materiály Lékárny Tachov Archivní materiály MěÚ Tachov Chrastinová, J.: Deník prázdninové praxe studentů oboru všeobecné farmacie, 1řŘ5 a 1řŘ7
22
