Historie české správy. SPRÁVA V OBDOBÍ část

Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 – 1918 2. část

Název školy

SOŠ InterDact s.r.o. Most

Autor

Mgr. Daniel Kubát

Název šablony

V/2_Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol

Číslo projektu

VY_52_INOVACE_15

Předmět

Historie české správy

Tematický celek

Správa v období 1848 – 1918 (2 .část)

Téma

Ústavní vývoj

Druh učebního materiálu

Prezentace

Metodický pokyn

Prezentace je určena k výkladu nového tématu

Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

17. 2. 1867 panovník obnovil uherskou ústavu a jmenoval uherskou vládu, František Josef se nechal korunovat na uherského krále, dochází k tzv. rakouskouherskému vyrovnání, vzniká Rakousko-Uhersko  Uhersko mělo nyní vlastní sněm a vlastní vládu, s Předlitavskem bylo spojeno osobou panovníka na základě pragmatické sankce, zahraničními věcmi, vojenstvím a financemi 

1867 – vydána tzv. Prosincová ústava  platná pouze pro Předlitavsko, položila základy ústavním institucím  podle ústavy všichni jednotné rakouské státní občanství.  veškeré národnosti prohlášeny za rovnoprávné

 osoba panovníka posvátná a nedotknutelná, příslušelo mu privilegium beztrestnosti nebyl za své jednání nikomu odpovědný  císař reprezentoval monarchii navenek, řídil zahraniční politiku, uzavíral a ratifikoval smlouvy, měl právo vyhlašovat válku i uzavírat mír, velitel nejvyšší branné moci, udílel jako jediný šlechtické tituly, řády a vyznamenání  panovník měl právo vydávat nařízení s prozatímní zákonnou platností podle paragrafu 14 prosincové ústavy – obcházení říšské rady v době, kdy nebyla shromážděna  císař jmenoval a propouštěl ministry, veškeré soudnictví jménem císaře

zákonodárná moc se vykonávala společně s panovníkem a oběma komorami říšské rady  všeobecné, přímé, rovné a tajné hlasovací právo do říšské rady bylo zavedeno až zákonem z ledna 1907  aktivní právo bylo přiznáno občanovi mužského pohlaví staršímu 24, pasivní 30 

Po zmaru českého vyrovnání v roce 1871 (fundamentální články) se do popředí dostává jazyková otázka: 





1880 – vydána tzv. Stremayerova jazyková nařízení – zrovnoprávnění češtiny s němčinou – vnější úřední řeč, vnitřní úřadování i nadále doménou němčiny 1890 – tzv. punktace – mělo být provedeno jazykové vyrovnání, Čechy měly být rozděleny na německé a česko-německé území, nebylo uskutečněno 1897 – Badeniho jazyková nařízení – povolovala v Čechách a na |Moravě užívání němčiny i češtiny ve vnější i vnitřní službě a státní úředníci měli znát oba jazyky, přineslo však pouze německou obstrukci na říšské radě a útoky na české obyvatelstvo v pohraničí (krveprolití), nakonec tato nařízení odvolána

období po vyhlášení 1.světové války v červenci 1914 je označováno jako vojensko-byrokratická diktatura, byla uzavřena říšská rada, byla zrušena osobní svoboda, likvidováno shromažďovací a spolčovací právo, zrušeno listovní tajemství a omezena svoboda tisku  v některých částech území bylo vyhlášeno stanné právo (vše podle paragrafu 14 prosincové ústavy – císařská nařízení)  Říšská rada obnovena až po nastoupení Karla I. v roce 1917, ta neschválila mnohá válečná opatření a omezení, zrušila rozsudky vojenských soudů 

  

 



tvůrcem nové soustavy správy ministr Stadion v platnosti od roku 1850 základní územní jednotkou se staly tzv. politické okresy, vyššími jednotkami pak kraje a země nejvyšším orgánem politické správy se stalo ministerstvo vnitra Čechy rozděleny do sedmi krajů /mimo kraje stále Praha/ a do 79 politických okresů (v každém vytvořeno okresní hejtmanství) Morava se dělila na dva kraje a 25 okresních hejtmanství a Slezsko tvořilo jeden kraj se sedmi okresními hejtmanstvími

Okresní hejtmanství – prvoinstanční úřad politické správy  v čele okresní hejtman (úředník s právnickým vzděláním)  v čele každého kraje pak zřízena krajská vláda v čele s krajským prezidentem (krajské úřady zrušeny Únorovou ústavou) 

v jednotlivých zemích se vytvořila místodržitelství v čele s místodržiteli  působnost místodržitelství: záležitosti politické a policejní správy, kultu a vyučování, obchodní a živnostenské záležitosti, zemědělství, stavební záležitosti  místodržitel pečoval o záležitosti, které mu svěřil císař nebo jednotlivá ministerstva  místodržitel byl podřízen ministrovi vnitra 

Zdroje:   

http://www.mzv.cz/public/6a/7/64/126925_14883_maly_statni_znak.jpg http://forum.valka.cz/attachments/osobnosti/Rakousko_Uhersko/Franz_Joseph.JPG http://img24.eu/images/5b4f3fqk.png