HISTORICKÝ VÝVOJ PIVOVARŮ, PIVOVARSKÝCH PROVOZŮ A TECHNOLOGIÍ V ČESKÝCH ZEMÍCH

HISTORICKÝ VÝVOJ PIVOVARŮ, PIVOVARSKÝCH PROVOZŮ A TECHNOLOGIÍ V ČESKÝCH ZEMÍCH 24.–25. 9. 2015 Muzeum města Brna • hrad Špilberk

program semináře

Sponzorem hašení konferenční žízně je Parní pivovar Hauskrecht.

PROGRAM ČTVRTEK 24. 9. 2015 od 8:30 registrace účastníků 9:00 zahájení semináře, přivítání účastníků, úvodní slovo RNDr. Karel Kosař, CSc., PhDr. Pavel Ciprian 9:30–10:50

1. blok přednášek

9:30–9:50 Kolařík Václav – Merta David – Zůbek Antonín Pivovarnictví středověkého Brna v archeologických nálezech 9:50–10:10 Flodrová Milena – Holub Petr – Jordánková Hana Brněnské pivovarnictví ve středověku a raném novověku 10:10–10:30 Smutný Bohumír Brněnské pivovarnictví v období průmyslové revoluce 10:30–10:50 Karst Dobieslaw Próba porównania średniowiecznych pieców słodowniczych z obszaru Polski i Czech na wybranych przykładach (Trial comparision of the medieval malt-kilns form Polish and Czech territories on selected examples) přestávka na kávu 11:00–12:15

2. blok přednášek

11:00–11:20 Dryja Sławomir Krakowska kariera piwowara Tomasza Latosa z Rokycan circa Pilzna Bohemie i jego rodziny. Obraz piwowarstwa krakowskiego w XVI wieku 11:20–11:40 Kočár Petr Archeobotanické nálezy zbytků sladu a nálezy sladovnických obilnin v České republice 11:40–11:55 Varhaník Jiří Pivovar na hradě Zvíkově 11:55–12:15 Starec Milan Hvozdy historických pivovarů diskuze oběd 1

14:00–15:15

3. blok přednášek

14:00–14:20 Marethová Barbara – Kočár Petr – Skalická Pavla – Zezula Michal Archeologické doklady sladovnického provozu ve středověké Opavě 14:20–14:40 Hušťák Pavel – Anderle Jan – Majer Antonín Záchranný archeologický výzkum pivovaru na náměs Republiky ve Žďáře nad Sázavou 14:40–14:55 Holub Petr – Starec Milan Pivovar při zámku ve Žďáře nad Sázavou 14:55–15:15 Vašek Vladimír Poznámky k historickému pivovarnictví ve vybraných vsích chomutovského Krušnohoří přestávka na kávu, drobné občerstvení 15:30–16:55

4. blok přednášek

15:30–15:45 Vrána Filip Dějiny pivovarnictví Slavkova u Brna 15:45–16:00 Plavec Michal Pivovarnictví a sladovnictví v královském městě Nymburce do třice leté války 16:00–16:20 Novotná Dana Čtyři historická zastavení (zajímavá zjištění o pivovarnictví 17.–19. stole z archivních a stavebněhistorických průzkumů) 16:20–16:35 Kuča Mar n – Vrána Filip Panský pivovar v Moravském Krumlově 16:35–16:55 Kolka Miroslav – Peřina Ivan Konstrukční a dispoziční podoba pivovaru v Zahrádkách u České Lípy diskuze, občerstvení 17:15 komentovaná prohlídka výstavy ŽÍT PIVO 19:00 – společenský večer, zaručené kuloární informace, skromná panelová diskuze, drobné občerstvení pivní i nepivní 2

PÁTEK 25. 9. 2015 9:00–11:00

5. blok přednášek

9:00–9:15 Dufek Pavel Pivovary a první pozemková reforma 9:15–9:35 Růžková Zuzana Partneři i soupeři. Pivovary a vrchnost na pardubickém panství v 16. a 17. stole 9:35–9:55 Ivanov Jan Cesty knížecího piva: Vývoz a prodej piva ze schwarzenberských pivovarů ve 2. polovině 19. stole 9:55–10:15 Horáček Michal Jeden lepší dvou aneb východiska, souvislos a pozadí vývoje pivovarnictví v Benešově a na Konopiš ve druhé polovině 19. stole 10:15–10:35 Peluněk Lukáš F. Fran šek Bedřich Janáček (1845–1929) – mezi Zlínem a Uherským Brodem. Kapitola z dějin zlínského pivovarnictví 10:35–10:55 Grisa Jan „Dej Bůh Čechům štěs “ – Český nacionalismus v pivovarnictví přestávka na kávu 11:10–12:30

6. blok přednášek

11:10–11:25 Belis Jiří SHP čás panského pivovaru v České Kamenici 11:25–11:45 Prouza Pavel Záchrana a oživení kulturní památky Parostrojního pivovaru v Lobči 11:45–12:00 Kaucká Kristýna Pivovar v Krušovicích v éře Fürstenbergů 12:00–12:15 Kamlar Marek Pivní reklama včera a dnes aneb Artefakty pohledem sběratele oběd 3

13:30–15:00

7. blok přednášek

13:30–13:50 Štolleová Barbora Akciové pivovary v českých zemích za nacis cké okupace 13:50–14:10 Stellner Fran šek – Polanecký Lukáš Vývoj jihočeského pivovarnictví na přelomu 80. a 90. let 20. stole 14:10–14:30 Verner Jiří Brigádnictví, chmelové sklizně a chmelařství v Československu v letech 1945–1970 14:30–14:45 Šimková Pavla České pivo v dějinách českých zemí a Spojených států 15:30 exkurze v pivovaru Hauskrecht

PŘIHLÁŠENÉ POSTERY: Hanzlíková Hana: Areál NKP Zámek Jindřichův Hradec, Starý pivovar č.p. 2 – SHP Peřina Ivan: Ležatý hvozd jako součást budovy tvrze, hypote cké relikty valachu na tvrzi Tlustec (okr. Česká Lípa) Cejpová Miroslava: Pivovary na některých českých hradech Smutný Bohumír: Brněnské pivovarnictví v období průmyslové revoluce Prouza Pavel: Záchrana a oživení kulturní památky Parostrojního pivovaru v Lobči Psota Vra slav: 95 let sladařského ústavu v Brně Hušťák Pavel – Anderle Jan – Majer Antonín: Záchranný archeologický výzkum pivovaru ve Žďáře nad Sázavou 4

Pivovarnictví středověkého Brna v archeologických nálezech Mgr. Václav Kolařík, David Merta, Mgr. Antonín Zůbek, Ph.D. Archaia Brno o.p.s. Systema cký záchranný archeologický výzkum, který probíhá v historickém centru města Brna a v prostoru jeho historických předměs v posledním dvace le přinesl řadu poznatků týkajících se historické topografie, architektury církevní, profánní i for fikační, dotknul se hmotné kultury a dalších archeologických pramenů spojených s každodennos obyvatel města v období středověku. V rámci těchto výzkumů bylo dokumentováno i větší množství pyrotechnologických zařízení různého spektra využi . Přesto, že těchto výzkumů bylo již takřka na 500, a archeologicky probádána byla snad více než čtvr na plochy historického jádra města, podařilo se zachy t pouze několik reliktů výrobních zařízení, které snad lze dát do spojitos s pivovarnictvím, respek ve sladovnictvím. Jaké závěry pak z této skutečnos můžeme vyvodit? A lze i na základě jiných nepřímých archeologických indicií lokalizovat činnos spojené s vařením piva, případně jeho konzumací? Právě to si klade za cíl tento příspěvek…

Brněnské pivovarnictví ve středověku a raném novověku Milena Flodrová, Mgr. Petr Holub, PhDr. Hana Jordánková Soukromá badatelka, Muzeum města Brna, Archiv města Brna Při přípravě výstavy Žít pivo byla z edicí historických pramenů vysledována zajímavá data o poloze brněnských pivovarů a bydliš brněnských pivovarníků ve 14. a 15. stole . Další zajímavou skutečnos je pak fakt, že veškeré právo várečné pak v podstatě jako monopol přebírá v průběhu 16. stole město. Vybudováním dvou městských sladoven byla také patrně výrazně omezena soukromá sladovnická činnost. Příspěvek se zamýšlí nad středověkým brněnským pivovarnictvím a vznikem městského pivovaru v raném novověku. 5

Brněnské pivovarnictví v období průmyslové revoluce Doc. PhDr. Bohumír Smutný, Dr. Moravský zemský archiv Brno Příspěvek se zabývá historií pivovarů v Brně a v okolí města v období průmyslové revoluce v 19. stole . Za výchozí stav udává 40. léta 19. stole , kdy kromě městského pivovaru působilo na území dnešního Brna, především na průmyslových předměs ch, několik vrchnostenských pivovarů, které si na tomto území strážily svůj vrchnostenský regál před konkurencí. Za nejvýznamnější pivovarnickou rodinu lze považovat židovské podnikatele Morgensterny (později pivovar Moravia), v 19. stole byl také postaven starobrněnský pivovar, několik podnikatelů se zabývalo sladovnictvím.

Próba porównania średniowiecznych pieców słodowniczych z obszaru Polski i Czech na wybranych przykładach (Trial comparision of the medieval malt-kilns form Polish and Czech territories on selected examples) dr. Dobiesław Karst Muzeum Dawnego Kupiectwa Świdnica Malt ovens with complex and specialized construc on became being popular in Central Europe in the fourteenth century. They consisted of two basic elements: the hea ng unit (oven, furnace) and based on it the grid. Depending on the type of construc on of these two elements in the late medieval mes dominated the two types of malt ovens: a Dutch, also known as the English and German, also known as Polish. Base of their construc on remain unchanged un l the beginning of the nineteenth century. The first type of oven – a Dutch, had a flat grid based on the foo ng in the form of an inverted pyramid with its top 6

bedded in the stove or kiln placed under it. Drying device of the second type - German, some mes also called Polish, have been ou i ed with a drying floor in the form of gable roof, based on the rectangular oven, resembling elongated house with a ridge pole. Fire unit (furnace) of the la er type usually consisted of kiln chamber and connected to her flue. Due to the placement of the flue it can be differen ated into two sub-types: 1 - with the mouth of the fuel in the short side of kiln chamber, and 2 - with the mouth of the fuel in the long side of kiln chamber. The la er subtype of the malt oven is especially popular among the archaeological discoveries made recently in Central Europe, in par cular in Poland and Czech Lands, but the first subtype is also present there by a few examples.

Krakowska kariera piwowara Tomasza Latosa z Rokycan circa Pilzna Bohemie i jego rodziny. Obraz piwowarstwa krakowskiego w XVI wieku dr. Sławomir Dryja Uniwersytet Papieski Jana Pawła II w Krakowie, Instytut Historii Sztuki i Kultury W roku 1522 został przyjęty do prawa miejskiego w Krakowie Tomasz Latos tabernator, pochodzący – jak zapisano – z Rokicze circa Pilzna Bohemia. Nie mamy wątpliwości, że chodzi o miejscowość Rokycany. Wraz z Tomaszem do Krakowa przybyła jego małżonka Dorota. Przy ulicy Szewskiej (dziś. nr 23) zakupili kamienicę wraz z browarem. Po śmierci Tomasza prowadzeniem rodzinnego interesu zajął się jego syn Walenty. Należał on do najznamienitszych piwowarów swego okresu. Od Wasnego krawca zakupił on sąsiednią nieruchomość, którą przebudował na słodownię. Po przedwczesnej śmierci Walentego browar wraz słodownią prowadziła wdowa Dorota, zaś po dojściu do sprawnych lat syn Kasper. Drugi z synów Jan otrzymał staranne wykształcenie – ukończył wydział lekarski na Uniwersytecie Jagiellońskim. Historię piwowarskiej rodziny pochodzącej z Czech przerwała nagła śmierć Kaspra.Przez krótki czas prowadziła go wdowa po Kasprze, Zofia, jednak około 1580 roku został on oddany w dzierżawę. Dorota (wdowa po Walentym) wyszła ponownie za mąż za Wawrzyńca Wilkowskiego. Jej wnuczka Anna wyszła 7

za mąż za Jakuba Wołowczyka piwowara. Browar w kamienicy „latosowskiej” funkcjonował nieprzerwanie co najmniej do połowy XVIII wieku.

Archeobotanické nálezy zbytků sladu a nálezy sladovnických obilnin v České republice Mgr. Petr Kočár Archeologický ústav AV ČR Příspěvek pojednává o dosavadních archeobotanických nálezech zuhelnatělého obilí z České republiky, které je možno interpretovat jako doklady výroby sladu (více než 10 lokalit s cca 25 vzorky). Dále uvádí některé dosud tradované nálezy spáleného obilí v minulos označené jako nález sladovnické suroviny, u kterých se tato interpretace nepotvrdila (např. Manský dům na Křivoklátě). Detailně budou rozebrána kritéria posuzování, zda archeobotanický nález obilnin je či není sladovnickou surovinou a obecně interpretační možnos archeologie a botaniky v dané problema ce (nálezové okolnos , druhové složení, % naklíčení obilnin, délka klíčků, plevelná příměs ve vzorcích a další indicie).

Pivovar na hradě Zvíkově JUDr. Jiří Varhaník Soukromý badatel Převážná část bohaté literatury, věnované hradu Zvíkovu, spojuje s pivovarem rozměrnou, torzálně zachovanou budovu napro Hlízové věži na jeho rozhraní střední a jižní čás . V severní čás jejího zdiva se uplatňují dva raně go cké portálky a jeho vnější líc pokrývá renesanční sgrafito z konce 16. stole . Příspěvek stručně analyzuje pozůstatky tohoto objektu.

8

Hvozdy historických pivovarů Ing. Milan Starec Pivovarské muzeum v Kostelci nad Černými lesy V posledních letech je v České republice věnována zvýšená pozornost průzkumům pivovarů a zpracovávání historie pivovarnictví obecně. Bohužel však sladovny a sladovnictví jsou často opomíjeny. Při výrobě sladu je jeden ze základních úkonů jeho sušení a hvozdění na tzv. hvozdech. Technologická podoba hvozdů se v principu od pozdního středověku do počátku 19. stole neměnila a stejně tak tomu bylo od poloviny 19. stole víceméně dodnes. O to zajímavější je právě doba 40. až 60. let 19. stole , kdy docházelo k přechodu od hvozdů kouřových na vzdušné a kdy vznikaly zajímavé varianty hvozdových pecí.

Archeologické doklady sladovnického provozu ve středověké Opavě Mgr. Petr Kočár, Mgr. Barbara Marethová, Mgr. Pavla Skalická, Mgr. Michal Zezula AÚ AV ČR, Národní památkový ústav, ú. o. p. Ostrava

Záchranný archeologický výzkum pivovaru ve Žďáře nad Sázavou Mgr. Pavel Hušták, Ing. Jan Anderle, Antonín Majer Pueblo-archeologická společnost, o.p.s. V letních měsících v roce 2014 proběhl na ploše náměs Republiky ve Žďáře nad Sázavou, záchranný archeologický výzkum, který odhalil pozůstatky zaniklého pivovaru. Příspěvek v krátkos představí výsledky archeologického a stavebně historického průzkumu pivovaru. 9

Pivovar při zámku ve Žďáře nad Sázavou Mgr. Petr Holub, Ing. Milan Starec MuMB, Pivovarské muzeum v Kostelci nad Černými lesy V létě a na podzim roku 2014 proběhl v souvislos s rekonstrukcí objektu v areálu bývalého hospodářského dvora při žďárském zámku záchranný archeologický výzkum. Rozsah rekonstrukce pokryl v podstatě celý objekt bývalého pivovaru. Příspěvek přináší závěry zjištěné archeologickým výzkumem a dalšími pozorováními historického vývoje stavby.

Poznámky k historickému pivovarnictví ve vybraných vsích chomutovského Krušnohoří Ing. Vladimír Vašek Soukromý badatel Příspěvek se zabývá vývojem pivovarnictví ve vybraných obcích horské čás Chomutovska na základě písemných a archivních pramenů. Zpracovává prvotní historické zmínky z privilegií, přináší dílčí poznatky z originálních archivních dokumentů a snaží se pos hnout těžiště vývoje drobné pivovarnické činnos od počátků do období po skončení třice leté války; ve vybraných případech i z pozdějšího období.

Dějiny pivovarnictví Slavkova u Brna Mgr. Filip Vrána Soukromý badatel Práce shrnuje historii pivovarnictví ve Slavkově od středověku po současnost. Na počátku byly pivovary v jednotlivých měšťanských domech. Šlechta měla vlastní provoz mimo hradby. Měšťané postupně koncentrovali svou výrobu do jednoho většího pivovaru, ten ale museli šlechtě prodat, protože se po třice leté válce neúměrně zadlužili. Vrchnostenský pivovar ve Slavkově fungoval až do roku 1917. Po téměř sto letech se začalo ve městě vařit znovu, díky společnos Des la. 10

Pivovarnictví a sladovnictví v královském městě Nymburce do třice leté války Michal Plavec Národní technické muzeum První zmínka o pivovarnictví v královském městě Nymburce je obsažena v lis ně krále Jana Lucemburského z roku 1327. Jako v každém královském městě patřilo i zde vaření piva k jedněm z největších výsad měšťanů. Tomu odpovídal i jeho rozsah. Až do začátku 16. stole se naše vědomos o pivovarnictví zakládají pouze na tom, že se zde vařilo pšeničné i ječné pivo, přičemž pšeničné můžeme označit jako spotřební. Královské město Nymburk si také v rámci mílového práva vymínilo, že se v krčmách v tomto okruhu bude točit pouze nymburské pivo. To nepla lo pouze v případě vesnic, či poddaných v majetku města, nebo samotných měšťanů, ale i v případě poddaných sousedních vrchnos . Tomu se okolní šlechta začala bránit na počátku 16. stole , ale přes takzvanou Svatováclavskou smlouvu se městský monopol držel až do stavovského povstání. Sousední šlechta to ž nebyla schopna konkurovat ve výrobě piva a kvůli jeho nedostatku stejně musela dovolit jeho dovoz z královského města. Situace se změnila v roce 1548 po konfiskaci městského majetku, neboť nymburš várečníci přestali mít laciný zdroj obilí z městských statků a byli nuceni pšenici a ječmen kupovat z okolních panství, především z nově vzniklých komorních panství Lysá nad Labem a Poděbrady. Do začátku třice leté války výstav klesal, ale ne tak razantně, jak by odpovídalo situaci. Okolní vrchnos to ž stále ještě neměly k dispozici potřebnou výrobní kapacitu a zajis t tak spotřebu vlastních poddaných. Postupně se možnos vrchnostenských pivovarů, zejména lyského a poděbradského, vyrovnávaly královskému městu Nymburku. Defini vní konec monopolu vaření piva v královském městě Nymburce znamenala třice letá válka.

11

Čtyři historická zastavení (zajímavá zjištění o pivovarnictví 17. – 19. stole z archivních a stavebněhistorických průzkumů) Ing. arch. Dana Novotná, Ph.D. Národní památkový ústav, ú.o.p. Brno Z archivních dokumentů vybrané: Údaje o životě a postavení dvou sládků panských pivovarů valdštejnských panství (Rožďalovice, Litomyšl) z konce 17. a začátku 19. stole . Pokyny, jak řídit pivovar z roku 1628 (valdštejnské panství, Frýdlant) Detaily smlouvy o koupi pivovaru ve Znojmě v první tře ně 19. stole

Panský pivovar v Moravském Krumlově Mgr. Mar n Kuča, Mgr. Filip Vrána Městské muzeum Moravský Krumlov, Soukromý badatel Panský pivovar v Moravském Krumlově můžeme předpokládat nejpozději k roku 1625, kdy byl v zemských deskách zapsán prodej krumlovského panství Gundakarovi z Liechtensteina. Pivo se ve městě pochopitelně vařilo i dříve. Ve srovnání s jinými mnohými pivovary na Znojemsku patřil k těm výraznějším. Na počátku 20. stole byla výroba piva ve městě uzavřena a pivovar rychle upadl v zapomnění. Zachovalá část objektu je dodnes využívána pro soukromé účely.

Konstrukční a dispoziční podoba pivovaru v Zahrádkách u České Lípy Mgr. Ivan Peřina, Mgr. Miroslav Kolka Národní památkový ústav, ú.o.p. Liberec Renesanční zámecký pivovar č. p. 55 v Zahrádkách u České Lípy se již několik desítek let mění ve zříceninu, část budov byla odbourána zcela. Přesto jeho relikty dodnes patří k ukázkám unikátního řešení stavby, 12

kdy řada konstrukcí je vysekána v pískovcovém skalním podloží. Příspěvek shrnuje starší poznatky z dnes neexistujících čás objektu a nová terénní zjištění v konfrontaci s dochovanými stavebními plány.

Pivovary a první pozemková reforma PhDr. Pavel Dufek, Ph.D. Národní archiv Příspěvek se zaobírá osudy pivovarů spojených s velkostatky při provádění první pozemkové reformy. Zkoumá se v něm, zda bylo pro majitele velkostatků možné podržet si ve svém vlastnictví pivovary, které byly propojeny s jimi vlastněnými velkostatky, a zda se o jejich podržení ve svém vlastnictví snažili. Zaobírá se též mo vací jednání majitelů velkostatků.

Partneři i soupeři. Pivovary a vrchnost na pardubickém panství v 16. a 17. stole PhDr. Zuzana Růžková Univerzita Pardubice, Filozofická fakulta, Ústav historických věd Rozvoj pardubického pivovarnictví v raném novověku je spojen s rodem pánů z Pernštejna, který vlastnil pardubické panství mezi lety 1490–1560. Šlech ci zde zpočátku sledovali podobný trend, jaký můžeme pozorovat i na jiných dominiích a panstvích, a sice podporu produkce místních městských pivovarů na úkor produkce královských měst. Teprve kolem poloviny 16. stole začala vrchnost důsledněji prosazovat vlastní, panské pivovary a zdejší krčmy se pokoušela postupně obracet k povinnému odběru vrchnostenského piva. Tato snaha však nedosáhla naplnění ani za pánů z Pernštejna, ani po roce 1560, kdy panství přebírá česká komora. Řadu sporných momentů lze přitom spatřovat nejen mezi městskými a panskými pivovary, ale také mezi panskými pivovary a samotnou vrchnos . Této tema ce bude věnována stěžejní pozornost v rámci příspěvku. 13

Cesty knížecího piva: Vývoz a prodej piva ze schwarzenberských pivovarů ve 2. polovině 19. stole Mgr. Jan Ivanov Univerzita Pardubice, Filozofická fakulta, Ústav historických věd Podnikání šlechty v oboru pivovarnictví se datuje již hluboko do raného novověku, někdy i do středověku. Pivo z daných velkostatků se většinou prodávalo v daném regionu, jen výjimečně se vyváželo na delší vzdálenos . V 19. stole však s průmyslovou revolucí přichází kromě vlastní modernizace pivovarské výroby i díky modernizaci dopravní infrastruktury možnost rychleji a efek vněji exportovat pivo. Můj příspěvek se zaměří na knížecí schwarzenberské pivovary Pro vín, Krumlov, Třeboň a řadu méně významných pivovarů. Pokusím se popsat, jak moc ovlivnila výstavba železniční sítě možnost vyvážet produkci pivovarů jak do vzdálenějších knížecích velkostatků, tak do Vídně či zahraničí. Důležitým pozorovaným jevem bude souběh rozšiřujícího se exportu s technologickými změnami při výrobě piva.

Jeden lepší dvou aneb východiska, souvislos a pozadí vývoje pivovarnictví v Benešově a na Konopiš ve druhé polovině 19. stole Mgr. Michal Horáček Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav hospodářských a sociálních dějin Proměna pivovarnictví v Benešově a na Konopiš v druhé polovině 19. stole v sobě skrývá snad všechny podstatné prvky soudobého vývoje tohoto oboru. V tomto případě ozvláštněném dlouhým sporem vrchnos a měšťanů o vaření a prodej piva, který se v 70. letech 19. stole proměnil na konkurenční boj nového akciového pivovaru v Benešově a tradičního panského provozu na Konopiš . Celý příběh nachází 14

na konci 19. stole nečekané rozuzlení, které znamenalo začátek zcela nového vývoje. Příspěvek zachy nejen stěžejní body tématu, ale přinese i některé dosud šíře nereflektované skutečnos či kri ku dostupných pramenů.

Fran šek Bedřich Janáček (1845–1929) – mezi Zlínem a Uherským Brodem. Kapitola z dějin zlínského pivovarnictví Lukáš F. Peluněk Univerzita Palackého v Olomouci Příspěvek osvětluje životní osudy sládka Fran ška Bedřicha Janáčka (1845–1929). Janáček pocházel z Vysočiny, po dlouhodou dobu však působil v městském pivovaru ve Zlíně, kde mimo jiné hrál i svou roli v počátcích Baťovy obuvnické továrny. Po dílčích neúspěších a jistém rozčarování se Janáček rozhodl Zlín opus t a novým působištěm se mu stal nedaleký Uherský Brod. Krátce po Janáčkově odchodu ze Zlína tamější pivovar ukončil svou činnost - skončila tak několikasetletá tradice zlínského pivovarnictví. V Uherském Brodě Janáček založil nový pivovar (1894), který se brzy postavil mezi přední pivovarská zařízení na Moravě.

„Dej Bůh Čechům štěs “ – Český nacionalismus v pivovarnictví Mgr. Jan Grisa Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Katedra historie Příspěvek se věnuje nacionalismu v českém pivovarnictví. Poukazuje na národní mo vaci při zakládání akciových pivovarů především v posledním dese le 19. stole . Pos huje některé osobnos , periodika a spolky spojené s problema kou. Na případu Prvního severočeského akcijního pivovaru v Bohušovicích budou představena některá specifika národně založeného podniku. 15

SHP čás panského pivovaru v České Kamenici PhDr. Jiří Belis Muzeum města Ús nad Labem

Záchrana a oživení kulturní památky Parostrojního pivovaru v Lobči Ing. arch. Pavel Prouza, Ph.D. Pivovar Lobeč s.r.o. Technická památka Parostrojního pivovaru v Lobči u Mšena je svědkem pě setleté tradice vaření piva na Kokořínsku. První písemná zmínka je z roku 1586 a renesanční jádro stávající stavby bylo vybudováno kolem roku 1600. Pivovárek byl koncem 19. stole přestavěn v parostrojní provoz, zlatá léta zažíval počátkem 20. stole kdy roční výstav dosahoval 10 s. hl. K zastavení výroby došlo v roce 1943, po znárodnění užíval areál státní statek. Od roku 2007 je areál v majetku architektonické pla ormy RIOFRIO, od roku 2009 je kulturní památkou, postupně probíhá příkladná stavební obnova a oživování pivovaru jako turis cké atrak vity Kokořínska. Letos už zase vaří pivo a záchrana pivovaru byla nominována na cenu NPÚ Patrimonium pro futuro.

Pivovar v Krušovicích v éře Fürstenbergů Mgr. Kristýna Kaucká Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta Ústav hospodářských a sociálních dějin Referát se zaměří na krušovický pivovar od roku 1869, kdy se přešlo na strojní výrobu, až do jeho převze státem v roce 1948. Předmětem příspěvku se stane modernizace pivovaru. Důraz bude kladen na období první republiky a probíhající pozemkovou reformu. Na konkrétním příkladu krušovického pivovaru se pokusí nas nit její vliv na produkci. 16

Pivní reklama včera a dnes aneb Artefakty pohledem sběratele Ing. Marek Kamlar Klub sběratelů pivovarských suvenýrů Praha, z. s. S významným podílem ruční práce, mnohdy s poutavou grafikou, ale hlavně co kus, to originál. Ano, takové svého času bývaly pivní artefakty. A jak je tomu dnes? Šikovné ruce ustoupily strojům, malíře nahradili grafici s programy, no a odlišnost byste mezi síci kusy marně hledali. Pojďme si tedy tento kontrast na několika ukázkách trochu přiblížit.

Akciové pivovary v českých zemích za nacis cké okupace Mgr. Barbora Štolleová, Ph.D. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta Ústav hospodářských a sociálních dějin Příspěvek se na pozadí celkové proměny podnikatelského prostředí v českých zemích (systém válečného řízeného hospodářství) soustředí na vývoj vybraných akciových pivovarů v letech okupace. V popředí zájmu stojí jejich ins tucionální a majetkoprávní změna – především mechanismy německé okupační moci za účelem řízení a kontroly těchto společnos , personální změny ve statutárních orgánech, změny v akciovém kapitálu.

Vývoj jihočeského pivovarnictví na přelomu 80. a 90. let 20. stole doc. PhDr. Fran šek Stellner, Ph.D., Ing. Lukáš Polanecký Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

17

Brigádnictví, chmelové sklizně a chmelařství v Československu v letech 1945 – 1970 Mgr. Jiří Verner Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav českých dějin Příspěvek se bude zabývat specifickým fenoménem v českých dějinách – chmelovými brigádami, kterých se ve druhé polovině dvacátého stole každoročně účastnily dese síce (nejen) mladých lidí. Především bude zodpovězena otázka, proč a jak byly brigády v tak masivním měřítku organizovány, jakým způsobem práce na chmelnicích probíhala či jaké byly životní podmínky brigádníků. Zvláštní zřetel bude věnován školním brigádám známým mladším generacím již jen z populárního muzikálu „Starci na chmelu“. V referátu bude také částečně věnována pozornost českému chmelařství ve dvou poválečných dese le ch.

České pivo v dějinách českých zemí a Spojených států Pavla Šimková Rachel Carson Center for Environment and Society Ludwig-Maximilians-Universität München Pivo požívá v České republice výjimečného postavení. Je to nejen jeden z nejdůležitějších produktů českého zemědělství, ale také pevná součást společenského života: pivo je neodmyslitelně spjato s českou kulturou a iden tou. Tato pozice mezi sférami společenského vývoje a zemědělské výroby, která s rá hranice mezi přírodou a kulturou, činí z piva vynikající výzkumný objekt, na němž lze zkoumat souvislos mezi nápojem, identou a proměnami krajiny. Pěstování ječmene a chmele ovlivnilo jak fyzickou podobu krajiny, tak způsob, jakým o určitých krajinách uvažujeme a jak je vnímáme: na jednu stranu došlo v průběhu 19. a 20. stole k industrializaci zemědělství a jí podmíněné transformaci krajiny; na stranu druhou přispělo pěstování pivovarských surovin k zachování tradičních kulturních krajin. Kromě své přítomnos v české krajině je pivo také 18

pevnou součás české iden ty. Pivovarnictví a konzumace piva nabízejí vztah k určitému místu či regionu a posilují tak místní a národní iden ty. Obzvlášť zřejmý je tento fenomén na příkladu českých vystěhovalců do USA: v této souvislos se nabízí otázka, jaký význam mělo pivovarnictví pro národní a regionální iden tu vystěhovalců a jakou roli hrálo v procesu přeměny neznámého místa a krajiny v domov.

19

SAMOSTATNÉ POSTERY Areál NKP Zámek Jindřichův Hradec, Starý pivovar č.p. 2 – SHP Ing. Hana Hanzlíková R projekt Brno Zámecký pivovar v JH představuje jeden z nejvýznamnějších českých souborů tohoto typu staveb. Naše hodnocení se zabývá budovou Starého pivovaru č. p. 2 z jeho areálu. Zde nejcennější čás vznikly v jednom stavebním období, v 16. stole a za přímé účas italského stavitele. Radikálním zvratem v organizmu domu byly zásadní, ale dlouhodobé opravy a stabilizace po požáru z počátku 18. stole . Probíhaly zřejmě až do období klasicismu. Poslední významnou etapou vývoje stavby je období 19. stole , kdy byl modernizován provoz. Informace o tomto časovém úseku čerpáme z dochovaných plánů. Stavebněhistorický průzkum proběhl v r. 2008 a mohl tak dokumentovat stav objektu, provozních zařízení, ještě před nedávným zhoubným požárem budovy. Zasažena byla hlavně rozsáhlá horní a podkrovní patra s trámovými stropy na dřevěných sloupech, mohutné konstrukce krovů a auten cky dochované technologické prvky provozu.

Ležatý hvozd jako součást budovy tvrze, hypote cké relikty valachu na tvrzi Tlustec (okr. Česká Lípa) Mgr. Ivan Peřina Národní památkový ústav, ú.o.p. Liberec Pokračující destrukce omítek na tvrzi Tlustec odkryla v severním traktu v přízemí relikty obdélného dymníku ve valené klenbě nápadně podobného zařízením k odvodu kouře nad ležatými hvozdy v pivovarech. Rovněž vzájemné stra grafické vztahy konstrukcí, nález možného přikládacího otvoru i zánik staršího středověkého křídla tvrze tak mohou dokládat vaření piva či alespoň hvozdění sladu v 16. stole . Diskusní otázkou pro konferenční 20

kolegium zůstává, zda nalezené relikty opravdu lze takto interpretovat, mimo jiné i s ohledem na nedaleko stojící renesanční pivovar u panského sídla ve Velkém Val nově.

95 let sladařského ústavu v Brně Ing. Vra slav Psota, CSc. Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a.s. Brněnské pracoviště VÚPS, a.s. bylo založeno 4. srpna 1920 jako Výzkumný ústav sladařský, který byl spojen se Státním výzkumným ústavem kvasného průmyslu. Ústav vznikl za společného přispění státu, který poskytl prostory vybavené laboratorním nábytkem a sladařského průmyslu, který vybavil laboratoře potřebným zařízením a přístroji. V roce 1933 byl ústav vybaven pokusnou sladovnou. Ústav organizoval „Sjezdy sladařsko-pivovarské“ (1925–1932), „Moravskou školu sladovnickou v Brně“ (1932–1936) a vydával časopis „Zprávy Ústavu kvasného průmyslu“ (1935–1939). V průběhu okupace byly v letech 1942–1945 vydány čtyři svazky Žilovy edice. V roce 1950 byl Výzkumný ústav kvasného průmyslu v Brně spolu s ostatními pracoviš zabývajícími se výzkumem v oblas piva a sladu začleněn do Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského. V roce 1952 se brněnské pracoviště přestěhovalo do stávajících prostor a začalo úzce spolupracovat s Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským. Ústav plnil požadavky sladařského průmyslu prostřednictvím výzkumných úkolů, analýz vyrobeného sladu apod. Počínaje rokem 1993 se pracovníci brněnského pracoviště VÚPS úspěšně účastnili mnoha veřejných soutěží v oblas výzkumu, vývoje a inovací. V roce 1994 byl Výzkumný ústav pivovarský a sladařský priva zován. Od roku 1999 vychází „Ječmenářská ročenka“, ve které se odráží část výsledků práce současných výzkumných pracovníků brněnského pracoviště VÚPS. Na pracoviš je každoročně uspořádáno několik seminářů týkajících se kvality ječmene – základní suroviny pro výrobu sladu. V současné době je pracoviště vybaveno moderní laboratorní technikou. Od roku 2001 je laboratoř brněnského pracoviště VÚPS, a.s. akreditovaným pracovištěm pod názvem Analy cká zkušební laboratoř – Sladařský ústav Brno. Pracoviště úzce spolupracuje s výrobci sladu, šlech teli ječmene a univerzitami. Naplňuje se tak účel, za kterým bylo v roce 1920 založeno. 21