HISTORICKÉ SBÍRKY MUZEA VÝCHODNÍCH ČECH V HRADCI KRÁLOVÉ

Filosofická fakulta Masarykovy univerzita

Ústav archeologie a muzeologie

studijní rok 2007/2008

Kateřina Mikušíková posluchačka 3. ročníku muzeologie

HISTORICKÉ SBÍRKY MUZEA VÝCHODNÍCH ČECH V HRADCI KRÁLOVÉ bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Pavel Holman Brno 2008

2

Prohlašuji tímto, že jsem bakalářskou práci na téma Historické sbírky Muzea východních Čech v Hradci Králové vypracovala sama, pouze s použitím pramenů a literatury v práci uvedených.

V Hradci Králové, 30. dubna 2008

3

Seznam použitých zkratek CES

- Centrální evidence sbírek

ISO

- Integrovaný systém ochrany

UK

– Univerzita Karlova

DEMUS

– Digitální evidence muzejních sbírek

AMG

– Asociace muzeí a galerií

ICOM

– International Council of Museums

SVKHK

– Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové

ICCROM – International Centre for the Conservation and Restoration of Cultural Property MVČ

– Muzeum východních Čech

KMVČ

- Krajské muzeum východních Čech

HO

– Historické oddělení

PK

– Přírůstková kniha

FNHK

– Fakultní nemocnice Hradec Králové

NKP

– Národní kulturní památka

HK

- Hradec Králové

GK

- Gayerovy kasárna

HB

- Hlavní budova

KD

- Konzervátorské dílny

4

Obsah I.

ÚVOD...............................................6

II.

MUZEUM VÝCHODNÍCH ČECH.............................7

1. Historie muzea a sbírek............................8 1. 1 Počátky muzea..................................8 1. 2 Rozdělení muzea...............................10 1. 3 Nová budova muzea.............................11 1. 4 Období 1. světové války.......................13 1. 5 Meziválečné období............................14 1. 6 Období 2. světové války.......................16 1. 7 Od roku 1946 do roku 1989.....................17 1. 8 Po roce 1989..................................18 2. Současná organizace muzea........................21 III. SBÍRKY MUZEA......................................22 1.

Historická podsbírka a její fondy...............22

1. 1 Fond Bydlení – odívání........................24 1. 2 Fond Divadlo..................................25 1. 3 Fond Doprava-spoje............................26 1. 4 Fond Ekonomika................................27 1. 5 Fond Etnografie-folkloristika.................27 1. 6 Fond Foto-kino................................28 1. 7 Fond Hradecensia..............................29 1. 8 Fond Hudba....................................29 1. 9 Fond Kultura..................................30 1. 10 Fond Literatura..............................31 1. 11 Fond Militaria...............................32 1. 11. 1 Památník bitvy 1866 na Chlumu ..........33 1. 12 Fond Numismatika.............................33 1. 13 Fond Obchod-služby...........................34 1. 14 Fond Politika................................35

5

1. 15 Fond Stát....................................35 1. 16 Fond Školství................................36 1. 17 Fond Tělesná kultura.........................37 1. 18 Fond Umělecký průmysl........................38 1. 19 Fond Výroba-technika.........................39 1. 20 Fond Výtvarné umění..........................39 1. 21 Fond Zdravotnictví...........................40 1. 22 Fond Zemědělství ............................41 IV. SPOLEČENSKOVÉDNÍ KNIHOVNA .........................43 1. Stručná historie knihovny.........................43 2. Fondy knihovny....................................46 2. 1 Staré tisky....................................47 2. 2 Periodika......................................47 V.

NAKLÁDÁNÍ SE SBÍRKOU A PÉČE O SBÍRKOVÉ PŘEDMĚTY ...49

1. Akvizice předmětů do sbírek........................49 2. Dokumentace a evidence sbírek......................54 3. Uložení sbírek.....................................58 4. Ochrana sbírek a jejich zabezpečení................63 4. 1 Konzervátorské dílny ...........................67 5. Inventarizace a vyřazování ze sbírky...............70 VI. ZÁVĚR .............................................73 Resumé ................................................74 Poznámky ..............................................75 Seznam pramenů a literatury ...........................79 Seznam příloh .........................................83 Přílohy ...............................................84

6

I.Úvod Za téma své bakalářské práce jsem si vybrala Historické sbírky Muzea východních Čech v Hradci Králové. Pro toto téma jsem se rozhodla poté, co jsem absolvovala v historickém oddělení povinnou prázdninovou praxi. Během této doby jsem se blíže seznámila s historickými sbírkami, sbírkovou evidencí, uložením sbírek a způsoby její ochrany. Muzeum východních Čech v Hradci Králové má za sebou již více než sto let své existence. Vzniklo v roce 1880 a brzy se stalo regionálním centrem kulturního života kraje. Ze sbírek muzea patří historické sbírky mezi jedny z nejstarších,

spolu

s archeologickými sbírkami. Mým cílem bylo vytvořit práci, která by laickou i odbornou veřejnost seznámila s historickými sbírkami muzea, jejich fondy a obsahem těchto fondů. Dále je informuji, jakým způsobem se sbírky do muzea získávají, ale především, jak je o ně postaráno v rámci jejich uložení a ochrany. Práci

jsem

představuje

rozdělila

vznik

muzea

do

čtyř a

kapitol.

sbírek

První

a

jejich

kapitola vývoj

až do současnosti. Další kapitola se zabývá vlastními historickými sbírkami a jejich rozdělením na jednotlivé materiálové a tématické fondy. Součástí historického oddělení je i Společenskovědní knihovna, o níž pojednává třetí kapitola, která seznamuje

s její

historií,

fondy,

uložením

a

zpřístupněním

knižních dokumentů. A poslední kapitola popisuje způsoby zacházení se sbírkami, akvizici, uložení a ochranu sbírkových předmětů. Prostřednictvím této práce bych chtěla vytvořit alespoň základní představu o historických sbírkách MVČ v HK, jejich

vzniku,

sbírkami.

vývoji

a

současném

uspořádání

a

zacházení

se

7

II. Muzeum východních Čech Muzeum východních Čech v Hradci Králové bylo založeno již roku 1880, v období raného vývoje regionálního muzejnictví, jako Městské muzeum historické (v pořadí jedenácté). Dnes se řadí mezi největší regionální vlastivědná muzea ve východních Čechách. Je příspěvkovou organizací zřízenou Královehradeckým krajem a členem Asociace muzeí a galerií ČR. Muzeum

shromažďuje,

a zpřístupňuje

archeologické,

spravuje,

odborně

historické

a

využívá

přírodovědecké

sbírky. Vedle vlastní vědeckovýzkumné činnosti organizuje odborné konference, kromě expozic a výstav pořádá i další kulturní a společenské akce.” Sídlí v

1)

monumentální secesní budově, postavené v roce

1912 podle návrhu architekta Jana Kotěry, pro potřeby nově vzniklého muzea. Tato stavba, stojící na Eliščině nábřeží, byla v roce 1995 prohlášena za národní kulturní památku. Historická budova dnes slouží především k výstavním a prezentačním účelům. Vedle výstavních prostor zde sídlí také ředitel muzea PhDr. Zdeněk Zahradník, ekonomické a provozní oddělení a útvar propagace

a

historického

prezentace. a

Odborná

přírodovědeckého

pracoviště oddělení

archeologického, jsou

umístěna

v objektu tzv. Gayerových kasáren. Pro veřejnost je muzeum otevřeno každý den, kromě pondělí, od 9 do 17 hodin. Pro handicapované návštěvníky je umožněn bezbariérový přístup do muzea. Pravidelně každý měsíc vydává MVČ v HK informační a gramový

bulletin

„Vitrína”,

který

seznamuje

pro-

návštěvníky

s aktuálním programem pořádaných výstav či expozic, přednášek a jiných kulturních akcích.

8

1. Historie muzea a sbírek

1. 1 Počátky muzea „Přímým podnětem k založení muzea byla Velká výstava starožitností

a

památností,

která

se

konala

v Hradci

Králové

v roce 1879 v prostorách hradecké reálky na Komenského

třídě.

Sbírky tu vystavovali soukromí sběratelé, město Hradec Králové, obec třebechovická, bohdanečská, hradecká reálka, hradečtí konsistoři, seminář a jiné instituce nebo jednotlivci. Vystaveny byly listiny a rukopisy, knihy (nejstarší bible z roku 1488),

knihy

rodáků

Albína

a

Švendy,

středověké

a

novější

zbroje, obrazy, mešní roucha, průmyslové výrobky a nástroje, numismatická sbírka prof. J. B. Miltnera, vzácné královéhradecké graduály atd.”

2)

O výstavu byl nebývalý zájem, přestože

trvala pouhé čtyři dny (od 28. 6. do 1. 7. 1879), shlédlo ji asi tři tisíce návštěvníků. Z této výstavy město zakoupilo pro nově vznikající muzeum řadu předmětů, a tak nedlouho po jejím skončení, dne 22. října 1879,

mohl

výstavní

komitét

požádat

obec

o

založení

muzea

po vzoru jiných měst. 21. května 1880 pak schůze nového městského zastupitelstva schválila tento návrh na zřízení muzea a volbu

pětičlenného

muzejního

výboru,

kterému

předsedal

purkmistr Karel Collino. Dalšími členy byli Ladislav Jan Pospíšil, továrník Jaroslav Červený, M. Lhotský, ředitel reálky František Ulrich, ředitel měšťanské dívčí školy Kristian Stefan a kanovník Eduard Prášinger. Na další schůzi městského zastupitelstva, konané 6. srpna 1880, byly schváleny stanovy muzea

a

tímto

potvrzeno

založení

muzea

z právního

hlediska.

Za hlavní úkol si zastupitelé určili nalezení vhodného místa pro uložení sbírek. Obec věnovala své sbírky muzeu a muzejní

9

odbor požádal i veřejnost o darování

předmětů do obou odděle-

ní muzea. Bylo to oddělení archeologické a průmyslové. Archeologické

oddělení

sbíralo

především

starožitnosti,

rukopisy,

listiny, knihy, mince, pečetě, zbraně, kroje a jiné starší předměty

a oddělení průmyslové předměty nové umělecké a prů-

myslové hodnoty. „V prvním období své existence, přibližně do konce roku 1894, získalo muzeum formou nejrůznějších darů, převodů či nákupů do svých sbírek několik tisíc předmětů.”

3)

Tyto předměty

byly zpočátku umístěny ve dvou přízemních místnostech hradecké reálky na Komenského třídě, kde se konala památná výstava starožitností. V roce 1881 byly pro cenné předměty pořízeny kovové

a

ohnivzdorné

skříně.

Ty

nejcennější

byly

uloženy

v železné skříni od firmy Bromovský & Schulz, která byla opatřena skleněným poklopem a horní železnou deskou. V roce 1884 byly sbírky přestěhovány do bývalé kaple sv. Václava (dům čp. 33 na Žižkově náměstí, dnešní Velké náměstí), kde byly teprve 1. února roku 1885 poprvé zpřístupněny veřejnosti. Obyvatelé

Hradce

Králové

si nového

muzea

velmi

vážili

a svou přízeň projevovali četnými dary. Zaměření sbírek nemělo od počátku regionální charakter. Sbíraly se předměty různé povahy, často i rarity. Díky Ladislavu Janu Pospíšilovi byla sbírka

uspořádána,

exponáty

opatřeny

popisky

a

čísly

a vytvořena také kniha přírůstků, katalog a protokoly muzejního odboru. Od roku 1893 byl správcem sbírek Hynek Svoboda a od roku 1895 pak Ludvík Domečka, který rozšířil sbírky o exponáty z Hospodářské, průmyslové a národopisné výstavy (1894). Díky Domečkovu vedení postupně stoupala i úroveň odborné práce muzea.

„Muzeum

započalo

s pravidelnou

ediční

činností,

10

s opisováním listin z mimohradeckých archivů i článků, mají4)

cích vztah k Hradci Králové.” „Roku

1895

byla

získána

tzv.

Waldekova

sbírka

památek

z války roku 1866, která byla roku 1897 převezena z Waldekova domu

na

a roku

Zámečku 1898

do

nejprve

do

prostoru

nových

místností

nad

kaplí

bývalého

sv.

bytu

v čp. 33, kde byla roku 1899 zpřístupněna veřejnosti”

Josefa

školníka 5)

. Tato

sbírka čítala kolem 600 kusů a sám pan Waldek ji pomáhal instalovat. Jednalo se především o chladné a palné zbraně, vojenské uniformy, různé součásti výzbroje a výstroje, odznaky atd. Spolu s Waldekovou sbírkou byla na tomto místě instalována

i tzv. Steinského sbírka

6)

, která byla pro muzeum získána

roku 1897.

1. 2 Rozdělení muzea Historické muzeum mělo od počátku archeologické (resp. historické) a průmyslové oddělení. Ale protože roku 1894 muzejní odbor rozhodl o rozdělení muzea, tak byly 22. února 1896 usnesením

městského

zastupitelstva

schváleny

nové

stanovy

a muzeum rozděleno na dva samostatné ústavy. Městské historické

muzeum

(v

němž

převažuje

archeologie)

a

které

i nadále

spravuje muzejní odbor řízený městskou radou. A nově ustanovené Městské průmyslové muzeum pro severovýchodní část království Českého, které řídí samotné kuratorium a jehož předsedou byl zvolen František Ulrich. Ještě tentýž rok, dne 4. října 1896 byla také založena a zpřístupněna muzejní knihovna, která vzniká vyčleněním rukopisů a knih ze sbírek Městského historického

muzea,

které

byly

pořízeny

z výstavy

starožitností

a památností nebo z četných darů příznivců muzea. Knihovna byla prozatím umístěna v domě čp. 59 a sbírky Městského průmys-

11

lového muzea byly přestěhovány do školy pro umělecké zámečnictví (dnešní Obchodní akademie). V době vlády Marie Terezie a Josefa II. byl Hradec Králové

pro

svoji

významnou

strategickou

polohu

přestavěn

na vojenskou pevnost. Tato hradební pevnost se však ukázala zvláště po bitvě mezi rakouskou a pruskou armádou roku 1866 dále bezúčelnou a tak se prosazovalo její zrušení. Díky vleklému jednání však došlo k tomuto činu až roku 1894, zásluhou tehdejšího náměstka starosty Ladislava Jana Pospíšila. Symbolické bourání hradeb začalo 4. října 1894 v místech, kde dnes stojí socha L. J. Pospíšila. Díky zrušení hradecké pevnosti a následnému bourání hradeb a stavbě nových budov, bylo nalezeno mnoho archeologických památek

7)

, které byly odevzdány do mu-

zea. Důsledkem toho se na přelomu 19. a 20. století stává prioritou Městského historického muzea systematický archeologický výzkum, který organizoval současný správce sbírky Ludvík Domečka. Roku 1903 byla zásluhou Františka Žaloudka zřízena v domě čp.

230

první

muzejní

laboratoř,

předchůdce

konzervátorské

dílny, a o rok později získán první fotoaparát. Ten používal Žaloudek k dokumentování hradeckých památek, událostí, průvodů a slavností. „Jeho fotografické desky jsou dodnes unikátním pramenem pro poznání podoby města v 19. a na počátku 20. století.”

8)

1. 3 Nová budova muzea Na počátku 20. století se obě muzea potýkala, vlivem neustále se vzrůstajícího počtu sbírek, s nedostatkem prostor. Sbírky byly roztroušeny v několika budovách a jen málo předmětů mohlo být vystaveno, díky nedostatku výstavních prostor.

12

(Knihovna s čítárnou byly roku 1908 přemístěny do školy pro umělecké

zámečnictví,

kde

se

konala

i

veškerá

přednášková

a výstavní činnost muzea). Jediným řešením byla výstavba nové reprezentativní

muzejní

budovy.

„Nejdříve

byl

vypracováním

projektu pověřen architekt Jan Koula, kuratorium však bylo zklamáno z Koulova neorenesančního návrhu a proto nebyl jeho projekt realizován.”

9)

Na návrh Jana Kotěry

10)

kuratorium také

nejprve nepřistoupilo, z důvodu vysokých nákladů, ale zásluhou starosty Ulricha byly nakonec nutné finanční prostředky získány a Kotěrova stavba mohla být nakonec v letech 1909 – 1912 realizována. Nová budova byla postavena na městském pozemku u Labe, darovaném muzejnímu spolku již v roce 1898. Tato budova je druhou v pořadí, kterou architekt Kotěra pro Hradec Králové vytvořil, ale která je i přes pouze částečné uskutečnění celkového projektu jeho největším

přínosem pro město. Jedná

se o vrcholné dílo české secesní architektury. Stavitelem se na její

budovy

vnitřní

a

muzea vnější

i dekoratér František Kysela

byl

Josef

výzdobě 11)

Jihlavec

podíleli

kromě

a

dále Kotěry

, podle jehož návrhu jsou zho-

tovena okna, malíř Jan Preisler

12)

, který vytvořil mozaikovou

výzdobu pod kupolí, podle pastelových návrhů z r. 1911, sochař Stanislav Sucharda

13)

, Vojtěch Sucharda

14)

a jeho dvě sedící

postavy Historie a Průmyslu v průčelí, Franta Anýž

15)

a Jaro-

slav Horejc. Při plánování stavby muzea byla pro Kotěru nejdůležitější účelnost budovy, tedy rozvržení jednotlivých částí výstavní sály, prostory pro kurátory, přednáškový sál, knihovna atd. Kotěrovou snahou bylo, aby muzeum působilo především vůči veřejnosti a proto je její největší část věnována výstavním sálům. Teprve poté myslel na dekorativní prvky.

13

„Budova hradeckého muzea tak reprezentuje první typickou stavbu muzea u nás. I přes požadavek účelnosti bylo dosaženo monumentálnosti a střízlivě.”

a

16)

celkový

charakter

muzea

působí

elegantně

Budova je postavena na asymetrickém půdorysu

latinského kříže. Na stavbu bylo použito režné zdivo, lisované prosté a glazované cihly, vynikají architektonické detaily. V průčelí jsou na pilířích po obou stranách vstupu umístěny dvě sedící alegorické ženské postavy, podle modelů Stanislava Suchardy, představující Historii a Průmysl. Budova byla koncipována jako tříposchoďová s dvěma postraními dvouposchoďovými křídly, suterénem a zvýšeným přízemím. První patro bylo určeno pro sbírky uměleckého průmyslu, výstavní sál s vrchním osvětlením, místnosti pro kustody a skladiště. Druhé patro potom pro prehistorii a sbírky historického muzea, sbírky předmětů z války

1866,

místnosti

pro

kustody

a skladiště.

Výstavní

místnosti je možné podle potřeb přetvořit použitím pohyblivých stěn. Ve třetím patře byl umístěn fotoateliér s horním osvětlením, temná komora a konzervační sál. Vybavení budovy nábytkem, novými výstavními vitrínami, ale i některými výtvarnými prvky

se

pro

nedostatek

finančních

prostředků

protáhlo

až

do třicátých let 20. století.

1. 4 Období 1.světové války Činnost muzea byla ochromena 1. světovou válkou, která přišla dříve, než se v nové budově vůbec mohla rozvinout nějaká

činnost.

„V roce

1914

byl

k muzeu

připojen

Ústav

pro zvelebování činností, který se staral o organizaci muzejních kurzů a snažil se tak povznést tradiční i zanikající řemesla a živnosti, jako bylo krajkářství, cizelérství, klempířství, výroba nákrčníků aj.”

17]

Muzeum vydávalo také různé pub-

14

likace týkající se těchto řemesel. Sbírky sice byly do novostavby přestěhovány, ale protože nebyly peníze na vitríny, nebyly zatím instalovány ani zpřístupněny. A tak bylo dohlíženo alespoň na jejich dobré uložení a uchování. Výstavní činnost byla omezena, stejně jako nákupy dalších předmětů do sbírek. Nákupem byly obohaceny pouze sbírky textilií, a to o vybrané předměty z majetku Otakara Klumpara – výšivky a čepce z Polabí. Roku 1916 se konala výstava vlastních textilních sbírek muzea, o rok později byly vystaveny sbírky kovové společně s odlitky zvonů, rekvírovaných k válečným účelům.

18)

Z této sbírky vznikla pozoruhodná kampanologická kolekce, která je dnes součástí fondu Výroba-technika. Kromě odborného sbírkotvorného programu a výstavní činnosti snažilo se muzeum budovat odbornou knihovnu.

19)

Knihovna

byla roku 1913 přestěhována ze školy pro umělecké zámečnictví do novostavby muzea. Sbírky ze stávajícího městského muzea byly přemístěny do zapůjčených místností v odborné škole zámečnické. Keramika a textilie, předměty z národopisného oddělení hradecké výstavy krajinské (cínové cechovní nádoby, lidový nábytek aj.) se staly základem sbírek průmyslového muzea.

1. 5 Meziválečné období Po vzniku Československé republiky, 28. října 1918, nastává pro město nová epocha jeho vývoje. Je to slavné období, kdy se vytvářel jeho moderní urbanistický obraz. Zásluhou starosty Ulricha, jeho spolupracovníků a tvůrčí činností architekta Josefa Gočára, který byl žákem Jana Kotěry, se Hradec Králové rázem dostal na přední místo mezi československými městy. Přibývaly nové školy, ústavy a úřady, pozemní komunika-

15

ce a celé nové čtvrti. Pevnostní město se měnilo v "Salón republiky". Ochromená

činnost

muzea

byla

obnovena

a

stala

se intenzivnější. Roku 1918 začalo muzeum jednat s architektem Kotěrou o podobě nových muzejních vitrín a instalací sbírek. Teprve v roce 1928 byly instalovány umělecko-průmyslové sbírky, jejíž předměty byly uloženy ve vitrínách podle Kotěrova návrhu. První sál byl veřejnosti zpřístupněn 20. dubna 1929, zde

byly

vystaveny

předměty

keramické,

kovové,

ze

dřeva

a

skla. O rok později byla instalována síň textilu a „…do 1. května 1931 již byly zpřístupněny všechny sbírky, tzn. i historické

expozice

ve

druhém

poschodí

včetně

lapidária

v suterénu. K nim přibylo od 28. října 1931 nově otevřené oddělení památek na I. světovou válku v suterénních místnostech.”

20)

Ve třicátých letech bylo muzeum doplněno mnohými uměleckými dekoracemi, mezi něž patří i fontána před vstupem do budovy, která byla navržena Kotěrou a instalována roku 1934. 4. června 1931 poctil muzeum svou návštěvou Fridolín Macháček, archivář města Plzně a muzejní referent Svazu československých muzeí, který si prohlédl sbírky obou muzeí a vyslovil jim pochvalu. V roce 1932 rezignoval na své místo ředitel Ludvík Domečka a na jeho místo nastoupil František Tichý. 1. až 28. září se konala výstava památek hudebního života, která se stala základem hudebně-divadelního oddělení sbírek. Kromě této výstavy uspořádalo muzeum dalších deset výstav a podobně tomu bylo i následující roky.

Ve dnech 9. až 12. května muzeum na-

vštívil

univerzitní

profesor

grafkou

a

zde

pořídili

z Prahy

fotografie

Albín

nálezů

Stocký

s foto-

lužických

hrobů

na Pláckách a Slezském Předměstí, které byly použity ve druhém

16

díle Stockého „Pravěku českého”. „Muzeum se podílelo na řadě celostátních kulturních akcích, např. pořádání XV. Sjezdu Svazu československých muzeí v roce 1934.” provizorně

zpřístupněna

městská

21)

galerie

V roce 1936 byla ve

staré

radnici

na Žižkově náměstí. Dále byla pro veřejnost otevřena pracovna spisovatele Ignáta Herrmanna, tak jak se zachovala v jeho bytě v domě „U Stýblů” na Václavském náměstí v Praze. Události roku 1938 a druhá světová válka znamenaly ustrnutí kulturního rozvoje Hradce Králové.

1. 6 Období 2. světové války Před vypuknutím 2. světové války došlo ještě k připojení Župního pedagogického muzea

22)

k stávajícím muzeím historickému

a umělecko-průmyslovému. A v roce 1939 bylo otevřeno Muzeum přírodovědecké, jehož úkolem bylo především propagovat moderní metody v zemědělství, které by vyhovovaly přírodním podmínkám severovýchodních Čech. Vedoucí osobností těchto snah byl František

Ulrich,

který

za

války

vytvořil

podmínky

pro přírodovědecký výzkum a výchovu mladých přírodovědců jako náhradu za uzavření vysokých škol. Od roku 1936 byl prováděn soustavný botanický výzkum. Byl také pořízen úplný seznam botanické literatury a vytvořen herbář pro potřeby muzea a dále úplný seznam doposud známých lokalit vzácných druhů rostlin. Přírodovědecké muzeum se věnovalo hlavně ochraně přírody a pořádáním exkurzí v rámci botanické skupiny a také geologickomineralogické skupiny. „Činnost

muzea

poznamenalo

období

nacistické

okupace.

Od roku 1933 byl ředitelem muzea František Tichý, který musel roku 1941 muzeum opustit a vedení se ujal Dr. František Hejl, který se staral i o řízení okupanty zavedené městské kulturní

17

služby. Muzejní program musel vyhovovat nacistické ideologii. O cenné knihy, obrazy a sochy byly muzejní sbírky ochuzeny, okupanti odvezli i sbírku památek na první světovou válku, byly likvidovány, některé sbírky technologické, sbírky pedagogického muzea, ale i archiválie, např. sokolské župy, turistické župy orlické, archiv Královéhradecka a Vlastivědné společnosti.”

23)

1. 7 Od roku 1946 do roku 1989 Po osvobození republiky v roce 1945 se město znovu stalo významným hospodářským a kulturním střediskem. V letech 1949 až 1960 je zde centrum Královéhradeckého kraje, v letech 1960 až 1990 Východočeského kraje a v roce 2000 se Hradec opět stává, v rámci vytváření nových územně správních celků, střediskem kraje Královéhradeckého. Po válce roku 1946 došlo ke sloučení všech královéhradeckých muzeí v jediné. Po roce 1948 dochází k zestátnění sbírek a muzeum získalo krajskou působnost v rámci tehdejšího Východočeského

kraje.

Poté

co

byl

v

roce

1959

přijat

zákon

č.54/1959 Sb. o muzeích a galeriích, který vymezoval postavení muzea ve společnosti, získává muzeum statut vědeckého odborného pracoviště. Důsledkem toho se do muzea dostali vyškolení odborní pracovníci - historici, etnografové aj. Tímto zákonem byla

také

stanovena

celostátní

muzejní

síť,

tzn.

vymezení

ústředních a krajských muzeí. Po roce 1959 dochází ke změně názvu hradeckého muzea na Krajský vlastivědný ústav a muzeum se těší nebývalému rozvoji, který se projevuje odborně vědeckou prací, ale i výstavní, osvětovou a publikační činností. Později ještě muzeum mění název na Krajské vlastivědné muzeum Zdeňka Nejedlého. Se změnou názvu přichází i změna vnitřní

18

struktury muzea a provozovatele. „V jeho vedení se od 50. let vystřídali Karel Michl, Jaromír Loužil, Vlastimil Květenský, Adolf Čejchan a Milan Koubek.”

24)

V roce 1969 vzniká v rámci muzea samostatné archeologické oddělení, do něhož byly vyčleněny všechny archeologické sbírky, které byly doposud součástí sbírek historických. Hradecké

muzeum

plní

funkci

specializovaného

odborného

a výzkumného pracoviště, jehož prioritou je péče o sbírkové předměty, jejich evidence, konzervace a restaurace. V této době bylo pro muzeum hlavním úkolem, dokumentovat nejnovější dějiny

a

současnost.

To

znamená

nesbírat

pouze

pozoruhodné

a originální exponáty, ale zajímat se i o prosté předměty každodenního života. V návaznosti na tyto snahy vznikají v muzeu v sedmdesátých letech nové tématicky členěné fondy. Akviziční činnost vycházela z rámcového sbírkotvorného programu. „Kromě toho vytváří muzeum vlastní výzkumné úkoly, především v oboru archeologie, přírodních věd a dokumentace současnosti.”

25)

Dokumentace současnosti používala pro sběr

materiálu netradičních forem, jako je nahrávaní vzpomínek pamětníků, zhotovování modelů průmyslových zařízení a jiné. Od roku 1974, vá

Krajským

muzeem

po sloučení s muzeem v Pardubicích se stávýchodních

Čech.

Muzejní

sbírky,

nové

i stávající, se stále rozrůstají a tak se po letech musejí začít ukládat do příměstských depozitářů, které však mají naprosto nevhodné podmínky pro jejich uložení. A tak v těchto starých opuštěných budovách jen „trpí” a chátrají.

1.8

Po roce 1989 V návaznosti na politické změny, probíhající po listopadu

1989, došlo v rámci Krajského muzea východních Čech během roku

19

1990 k řadě závažných změn, které se projevily v organizaci muzea,

ale

také

v jejích

sbírkotvorné,

činnostech,

odborné

a prezentační. Došlo k rozdělení organizace na dvě samostatná muzea

(pracoviště

Hradec

Králové

a

pracoviště

Pardubice).

Krajská správa byla zrušena a s ní i funkce krajského metodika. Ředitelem muzea se po zdlouhavých peripetiích stává Petr Rybář. Rok 1991 znamená v činnosti muzea zahájení nové etapy existence a činnosti ve sféře ústředních muzeí přímo řízených Ministerstvem kultury České republiky. K 1. lednu 1991 se z někdejšího Krajského muzea východních Čech vyčlenilo pardubické pracoviště jako samostatné muzeum a k tomuto datu instituce změnila název na Muzeum východních Čech v Hradci Králové (dále jen MVČ). „Cílem

muzea

je,

fungovat

jako

regionální,

odborná

a vědecká instituce. Působit jako komplexní informační centrum v rámci

společenských

vazbami,

a

přírodních

zajišťující

současně

věd,

s

nadregionálními

poslání

kulturního

a vzdělávacího zařízení v podmínkách statutárního města.” V roce

1991

získává

muzeum,

zásluhou

města,

26]

budovu

tzv. Gayerových kasáren, která měla do budoucna sloužit pro uložení sbírkových předmětů, konzervátorské pracoviště a odborná pracoviště, pracovny odborných kurátorů sbírek a badatele. Ale nejdříve prochází rekonstrukcí. Vícenásobné přesuny brzdí již dočasně limitované muzejní aktivity, ale nedochází k jejich úplnému ustrnutí. V témže roce bylo vytvořeno oddělení prezentace a informací a v rámci něho pracoviště počítačové techniky s jedním pracovníkem. Muzeum také převzalo od Okresního úřadu v HK provoz areálu památníku války 1866 na Chlumu s muzeem.

20

V roce 1995 bylo ustanoveno tzv. kolegium odborných pracovníku jako poradní orgán ředitele muzea a připraveno ustavení správní rady památkové zóny Bojiště 1866 na Chlumu. Také poskytnuta dotace šedesát tisíc Kč na připojení pracoviště ISO k síti CESNET. V roce 1996 bylo vytvořeno pracoviště fotodokumentace a ISO (FISO), které bylo organizačně začleněno do historického oddělení muzea. A také reorganizováno bývalé oddělení prezentace a informací, s novým názvem oddělení prezentace, pro které byla přijata nová pracovnice, Jitka Prausová. V letech 1999-2002 prošla rozsáhlou vnitřní rekonstrukcí také Kotěrova stavba na Eliščině nábřeží. V tomto období byla zcela přerušena výstavní a expoziční činnost a také omezeny pravidelné

přednáškové

cykly.

Práce

se

musela

soustředit

do GK. V těchto letech se muzeum snažilo uchovat určité veřejné povědomí o existenci a fungování muzea jako specifické instituce. Připravovalo se na přechod do zřizovatelské pravomoci Královéhradeckého kraje. Muzeum bylo znovu otevřeno pro veřejnost 21. května 2002 výstavou díla Jana Kotěry pod záštitou prezidenta republiky k 777. výročí založení města Hradec Králové. V historické budově dnes sídlí vedení muzea, konkrétně ředitel,

ekonomický

a

provozní

úsek

a oddělení

propagace

a prezentace. Od

dubna

do

července

2007 prošla

rekonstrukcí

střecha

hlavní budovy muzea, která je nejvíce vystavována nepříznivým vlivům počasí. Od roku 2007 také došlo ke změně v organizační struktuře muzea. Oddělení ISO, které bylo doposud součástí HO, se z něj vyčlenilo a nyní funguje samostatně.

21

2.

Současná organizace muzea

Muzeum je vnitřně členěno na: •

útvar ředitele

•

ekonomické oddělení

•

provozní oddělení

•

oddělení propagace a prezentace

•

archeologické oddělení

•

historické oddělení

•

přírodovědecké oddělení

•

oddělení ISO

•

Památník bitvy 1866 na Chlumu

(viz Organizační struktura v Příloze)

22

III. Sbírky muzea Sbírku MVČ v HK tvoří v současnosti tři podsbírky, které jsou na základě zákona 122/2000 Sb. o ochraně sbírek muzejní povahy zapsány od 24. října 2001, každá zvlášť, v Centrální evidenci sbírek (dále jen CES) Ministerstva kultury. Jmenovitě jde o podsbírky archeologickou, přírodovědnou a historickou. Správou sbírky a sbírkotvorné činnosti je pověřen zástupce ředitele Jaroslav Zámečník. Sbírkovou oblastí jsou východní Čechy, to ostatně napovídá již samotný název muzea, s přesahy po celém území České republiky, výjimečně i do zahraničí. Sbírky jsou uloženy v depozitářích v budově Gayerových kasáren, kde sídlí i jednotlivá odborná oddělení. Pouze společenskovědní knihovna je umístěna v Kotěrově budově muzea na Eliščině nábřeží. V dalších podkapitolách se budu podrobněji zajímat o podsbírku historickou a její fondy.

1.

Historická podsbírka a její fondy Historická podsbírka je v současnosti nejpočetnější sbír-

kou muzea. Obsahuje 148477 sbírkových předmětů, které zahrnují i

archiválie

a

kulturní

památky

a

je

zapsaná

podle

zák. 122/2000 Sb. v CES (viz kapitola Evidence sbírek). Základem pozdějších historických muzejních sbírek se stal soubor předmětů shromážděných pro výstavu starožitností a památností,

která

se

konala

v roce

1879

v Hradci

Králové

(podrobněji v kapitole 1. 1 Počátky muzea). Nejstarší sbírkové předměty pocházejí ze středověku, převaha předmětů je však až z 19. a 20. století.

23

„Historické sbírky jsou zaměřeny na regionální historii, výtvarné umění, dějiny architektury a výstavbu královéhradecké aglomerace,

na

dějiny

řemesel,

techniky

a

speciálně

i fotografii, společenské, politické, kulturní události, etnografické sbírky a sbírky uměleckoprůmyslové.” Historické

fondy

nevznikly

všechny

27)

najednou.

Nejstarší

fondy byly založeny již na přelomu 19. a 20. století. Patří mezi ně fond Etnografie – folkloristika, Bydlení – odívání, Umělecký

průmysl,

Většina fondů

Militaria,

Numismatika

a

Výtvarné

umění.

však byla vytvořena až na počátku sedmdesátých

let 20. století, kdy byly tzv. klasické historické sbírky jako etnografie nebo numismatika doplněny tématicky členěnou soustavou fondů vycházejících z dokumentace současnosti. Jsou to fond Ekonomika, Politika, Stát, Školství, Obchod-služby a Zemědělství.

Součástí

některých

fondů

se

staly

i

předměty

z původních řad drobných tisků, plakátů a pozitivů. Nejnovějšími fondy, které vznikly v osmdesátých letech 20. století jsou Foto–kino a Hradecensia. Historická podsbírka je dnes rozdělena do

22 tématických

a materiálových fondů. Některé z nich se svým obsahem částečně překrývají, jako např. fond Ekonomika a fond Výroba-technika. Fond Ekonomika byl založen účelně na začátku sedmdesátých let 20. století, ale postupně ztrácel význam a dnes ho plně zastoupil fond Výroba-technika. V praxi muzea to prý vyhovuje a nepočítá se s nějakým přeskupením fondů. Co se týká správy fondů, tak zpravidla jeden pracovník spravuje více fondů najednou (viz Příloha 8). Vedoucím HO je od roku 1993 Jan Jakl. Podkapitoly popisující jednotlivé fondy jsou řazeny abecedně.

24

1. 1. Fond Bydlení-odívání Základem fondu Bydlení–odívání se staly sběry pro Národopisnou výstavu českoslovanskou, která se konala v Praze v roce 1895

a

také

sbírky

původního

Městského

průmyslového

muzea

pro severovýchodní část Království českého. O rozšiřování sbírek se tehdy nejvíce zasloužil Otakar Klumpar. „Fond velmi utrpěl uložením v nevhodných podmínkách a několikerým stěhováním.

Zejména

nábytek,

který

byl

do

roku

1968

uložen

v hospodářských objektech zámku Hrádek u Nechanic, odkud byl potom převezen do bývalé školy v Bělči nad Orlicí a teprve až v průběhu 1. poloviny devadesátých let 20. století byl uložen v temperovaných depozitářích. Podobně na tom byl textil a textilní

doplňky,

které

byly

uloženy

v krabicích

a

skříních,

od roku 1985 v temperovaném depozitáři „U Švagerků.”

28)

Od

roku 1990 pak byly sbírky konečně přestěhovány do Gayerových kasáren, kde pro ně, bohužel, byly temperované depozitáře připraveny až o tři roky později. Fond, v dnešní podobě, byl ustaven až na počátku sedmdesátých let 20. století s příchodem etnografky Zdeny Lenderové, která se postarala o systematické roztřídění a přehodnocení stávajících sbírkových předmětů. „Fond dokumentuje každodenní život obyvatel, bydlení, stravování, odívání, včetně

vybavení

a zařízení domácností na venkově i ve městech, a to převážně na území východních Čech. Některé soubory, jako malovaný nábytek

nebo

části

krojů

apod.,

region

a pokrývají území celé České republiky.“

výrazně

překračují

29)

Fond obsahuje téměř šest tisíc sbírkových předmětů, které mapují časové období od 19. století po současnost. Patří sem

25

např. oděvy, klobouky, vějíře, rukavice, kabelky, boty, nábytek, kočárky, plakáty a vybavení domácnosti. Mezi nejhodnotnější části fondu patří soubor kubistického nábytku, soubor lidového malovaného nábytku a sbírka dětských a loutkových kočárků. Fond se dále člení na sedm sbírkových řad. Při doplňování fondu se bude muzeum více snažit věnovat oblasti východních Čech se zaměřením na předměty osobní potřeby, které byly v minulosti opomíjeny. Jako dětské kočárky a jiné předměty související

s péčí

o

děti,

předměty

osobní

hygieny

a

péče

o vzhled, všední oděvy odrážející dobové módní vlivy, předměty pečující o údržbu oděvů a čistotu v domácnosti. V současnosti řeší správce fondu Zdena Lenderová vlastní výzkumný program Královéhradecký lidový kroj, na kterém se podílí i Zemská hospodářská škola ve Stěžerách a firma Vladimír Prokop ze Starkoče.

1. 2. Fond Divadlo Fond byl vytvořen na počátku sedmdesátých let 20. století a jeho součástí se staly i sbírky původního Divadelního oddělení muzea, které působilo ve dvacátých až padesátých letech 20. století

a také předměty z původních sbírek drobných tis-

ků, plakátů a pozitivů. „Fond dokumentuje činnost ochotnických divadelních spolků,

loutkových

divadel

a

profesionální

divadelní

scény.”30)

Shromažďuje materiály o jednotlivých divadelních osobnostech, zejména z královéhradeckého kraje s ojedinělými přesahy do východních Čech. Fond čítá téměř 1900

sbírkových předmětů, kte-

ré pochází z období od 19. století po současnost. Fond se člení na čtyři sbírkové řady.

26

Sbírkotvorná činnost se zaměřuje především na dokumentaci divadelního dění v regionu a na významné akce, z kterých jsou pořizovány fotografie a dokumentovány programy. Nejlepším způsobem zachycení divadelního představení by jistě bylo pořízení videozáznamů, ale takovou sbírku fond bohužel nemá a

ani se

s ní do budoucna nepočítá. Mezi nejvýznamnější divadelní akci patří každoročně pořádaný mezinárodní festival Divadlo evropských regionů, kam se sjíždějí divadelní spolky z celého světa, aby zde návštěvníkům předvedly své divadelní umění. Velký význam pro fond má i světově proslulé loutkové divadlo Drak, které je nejmladším profesionálním loutkovým divadlem v Čechách.

1. 3 Fond Doprava-spoje Fond v muzeu,

Doprava–spoje v polovině

vznikl,

sedmdesátých

jako let

většina 20.

dalších

století.

rozvoj zaznamenal v dalším desetiletí, především

fondů

Největší v případě

železniční dopravy, zásluhou správce Miroslava Lendera, který byl významným sběratelem a znalcem v oblasti historie železniční dopravy. Fond dokumentuje všechny formy dopravy a spojů vyskytujících se v regionu – železniční, silniční, MHD, vodní, leteckou, poštovní a telekomunikační. Těžištěm dokumentované oblasti je Hradec Králové a okres Hradec Králové s možnými přesahy dále. V případě železniční dopravy má některá její dokumentace význam celostátní. Fond obsahuje asi 2700 sbírkových předmětů z období od 19. století po současnost. Předměty, které dokumentují potahovou dopravu se zvířaty jsou zařazeny do fondu Zemědělství. V nejbližší době se nepředpokládá další systematický sběr do tohoto fondu.

27

1. 4 Fond Ekonomika „Fond

je

zaměřen

na

dokumentaci

hospodářské

činnosti

v obecnějším (spíše hospodářsko-politickém) smyslu, převážně východočeské oblasti...“

31)

Svou náplní se fond ekonomika pře-

krývá s fondem Výroba – technika. Fond Ekonomika je početně nepříliš

významný,

obsahuje

necelých

čtyři

sta

sbírkových

předmětů, většina je z období druhé poloviny 20. století. Převažují maloplošné sbírkové předměty archivní povahy a fotografie. Zajímavá je série snímků, které dokumentují Hospodářskou průmyslovou

a

národopisnou

výstavu

v Hradci

Králové

v roce

1894. Tento fond byl vytvořen účelově na počátku sedmdesátých let 20. století a postupně ztrácel smysl, plně ho zastoupil fond Výroba-technika. Dnes se řadí k těm mála fondům, které nepočítají s dalším rozšiřováním.

1. 5 Fond Etnografie-folkloristika „Fond Etnografie-folkloristika patří k nejstarším muzejním souborům. Jeho základem se staly sběry pro národopisnou výstavu českoslovanskou, která se konala v roce 1895 v Praze.“ 32)

Sbírka velmi utrpěla nevhodným uložením. Především betlémy

a dřevořezby, jejichž část byla nenávratně zničena a ztracena. Na počátku osmdesátých let 20. století byly zbylé předměty převezeny

nazpět

do

Hradce

Králové,

část

do

hlavní

budovy

a část do depozitáře „U Švagerků”, a v roce 1993 byly uloženy do nových depozitářů. Fond dokumentuje doklady tradiční lidové výtvarné kultury s důrazem na 18. a 19. století. Patří sem dřevořezby, podmal-

28

by, betlémy, perníkářské formy a drobné náboženské tisky. Zahrnuje

téměř

3000

předmětů

z území

celé

České

republiky.

Z regionálního hlediska je cenný soubor perníkářských forem. Značný

význam

mají

také

rozsáhlé

sbírky

podmaleb

na

skle

a betlémů. Při doplňování fondu bude více zohledněna oblast východních Čech, ale soubory betlémů a podmaleb budou rozšiřovány bez ohledu na region.

1. 6 Fond Foto-kino Fond

vznikl

na

začátku

osmdesátých

let

ze

sbírkových

předmětů fondu Výroba-technika, fotoarchivu a některých dalších fondů. Jedním z důvodu vzniku fondu bylo také to, že je Hradec Králové již od roku 1922 centrem fotochemie v České republice. Fond mapuje vývoj a využití fotografie od jejího objevení v roce 1839, s podchycením předcházejícího období, až do současnosti.

Soustřeďuje

se na oblast

Královéhradeckého

kraje,

v případě působení fotografů v rámci bývalého Východočeského kraje, hlavně okresy Ústí nad Orlicí a Semily. Fond obsahuje téměř tři tisíce předmětů. Fotografie jsou uloženy ve specializovaném chlazeném depozitáři. Tento depozitář byl zřízen v roce 1992 jako první svého druhu v Československu. Jsou zde ale uloženy i fotografie evidované v jiných tématických fondech HO. Významnými soubory jsou ukázky historických technik 19. století, jako je daguerrotypie, panotypie, ferotypie, autochromy aj. a typová dokumentace

výroby

českých

fotopřístrojů,

především

značky

Flexaret. Pro Hradec Králové má velkou vypovídací hodnotu, zatím plně nezhodnocenou, kolekce skleněných negativů. Doplňována bude především tvorba regionálních fotografů.

29

V současné

době

pracuje

správce

fondu

Jiří

Zikmund

na projektu „Fotografové Královéhradecka”. Má v plánu pokračovat ve sběru biografických údajů a založit databázi osobností. Zatím je

v tomto projektu evidováno asi třicet fotografů.

1. 7 Fond Hradecensia Fond vznikl na počátku osmdesátých let 20. století. Má za úkol dokumentovat architektonický vývoj města Hradce Králové a vše co souvisí s městem a není součástí ostatních sbírkových fondů. „Základ fondu tvoří fotografie (jednotlivé objekty, osobnosti aj.), plány města a architektonické kamenné artefakty, okrajově fond doplňuje drobná plastika.”

33)

Fond ob-

sahuje téměř 3000 předmětů v šesti sbírkových řadách. Výběr předmětů do fondu je podmíněn vztahem k městu, výjimečně

nejbližšímu

okolí.

Další

rozšiřování

fondu

bu-

de zaměřeno na fotografie, plány a další projektovou dokumentaci, případně i architektonické prvky.

1. 8 Fond Hudba „Fond byl vytvořen již v době vzniku muzea jako samostatné hudební oddělení a postupně

do něho byly převedeny i před-

měty z původních sbírek drobných tisků, plakátů a pozitivů. Dokumentuje činnost hudebních spolků, hudebních těles a jednotlivých jů.”34)

osobností,

Sbírkovou

produkci

oblastí

je

hudebnin

a

hudebních

Královéhradecký

kraj

nástro-

s přesahy

do bývalého východočeského kraje, z období od 15. století po současnost. Fond obsahuje přes 3500 sbírkových předmětů. Textilie a drobná plastika jsou součástí stejnojmenných sbírkových řad fondu Kultura. Nalezneme zde i řadu pramenů k výrobě hudebních nástrojů, jako jsou propagační tiskoviny, katalogy,

30

nebo fotografie výrobků. Hudební archiv většinou tvoří soubory z pozůstalostí a obsahuje hudební materiál tištěný i rukopisný se skladbami českých i světových autorů. Mezi unikáty patří soubor více než šedesáti hudebních rukopisů, zejména z 15. až 19.

století

nebo soubor

dechových

hudebních

nástrojů

firmy

„V. F. Červený” z Hradce Králové. Fond je členěn

na šest sbírkových řad. Do budoucna bude

sbírkotvorná činnost zaměřena na dokumentaci hudebního dění v regionu, významné akce a osobnosti, z důrazem na obrazové prostředky a trojrozměrné předměty, včetně hudebních nástrojů vyráběných v regionu a audionahrávky, které čerpají ze sbírek muzea. Na digitalizace hudebních rukopisů je využíváno různých grantů. Minulý rok byl např. získán grant v rámci programu VISK 6 ve výši 112.000,- Kč a jeho prostřednictvím zdigitalizováno devět hudebních rukopisů.

1. 9 Fond Kultura Fond Kultura vznikl počátkem sedmdesátých let 20. století a byly do něj zahrnuty původní sbírky drobných tisků, plakátů a pozitivů. Fond mapuje kulturní činnost v regionu Královéhradecka v období od 19. století do sou-časnosti s ojedinělými přesahy na východní Čechy. Kulturní činnost je v tomto fondu mapována s výjimkou akcí divadelních, literárních a hudebních, které jsou náplní jiných fondů. Obsahuje téměř 1700 sbírkových předmětů v sedmi sbírkových řadách. V budoucnu bude rozšiřování sbírky zaměřeno na dokumentaci kulturního dění v regionu, na významné akce a osobnosti.

31

1. 10 Fond Literatura „Základem fondu se stal literární archiv s úzkou vazbou na spisovnu muzea, postupně rozšiřován pozůstalostmi významných osobností společenského života.”

35)

Jeho velká část byla

v minulosti převedena do Okresního archivu nebo dalších fondů muzea. Fond dokumentuje činnost literárních osobností, prostřednictvím rukopisů, memoárů, korespondence a fotografií, převážně z Královéhradecka s přesahy na celé východní Čechy z období od 19. století po současnost. V rámci Literárního archivu se ve fondu nalézá na dvě stě rukopisů, většinou se jedná o soubory modliteb, především z 18. století. Soupis velké většiny muzeem spravovaných rukopisů obsahuje Repertorium rukopisů 17. a 18. století z muzejních sbírek v Čechách, díl I/2. Od roku 1937 se v muzejních sbírkách nalézá také pozůstalost spisovatele

Ignáta

Herrmanna,

z

původní

spisovatelovy

pracovny

v Praze. Fond čítá 6000 sbírkových předmětů ve čtyřech sbírkových řadách. Sbírkotvorná činnost fondu bude zaměřena na předměty se vztahem k regionu a jeho osobnostem. V současné

době

je

řešen

výzkumný

program

zhodnocení

tzv. Literárního archivu MVČ. Jeho řešitelkou je Jaroslava Pospíšilová, která má tento fond ve své správě. Je potřeba pokračovat především v prohloubení dokumentace v katalogu DEMUS. A dále je řešena pozůstalost Ignáta Hermanna, především jde o rozšíření stávajících záznamů v DEMUS, zpracování pozůstalosti, kompletace pracovny, vyhledávání trojrozměrných předmětů z pracovny v jednotlivých fondech, dále rozšíření fotodoku-

32

mentace Literárního archivu ve spolupráci s Památníkem národního

písemnictví,

osobnost

I.

Hermanna

ve

spolupráci

s Městským muzeem v Chotěboři a zápůjčka fotografií a dokumentů z pozů-stalosti I. Herrmanna.

1. 11 Fond Militaria

„Základem fondu se na konci 19. století staly nákupy sbírek

J.

N.

Steinského

a

Waldeka.

Ve

třicátých

letech

20. století se zvýšil počet předmětů dokumentujících československý odboj v letech 1914-18. Odbojová sbírka byla v roce 1939 zkonfiskována, velká část fondu zaměřena na rok 1866 musela být v letech 1955-57 předána Vojenskému historickému muzeu

v Praze.”

36)

V roce

1966

se

konala

rozsáhlá

výstava

ke 100. výročí bitvy u Hradce Králové, která se stala podnětem k oživení

fondu

o

tradiční

sbírku.

Prusko-rakouská

bitva

u Hradce Králové 3. července 1866 patří k největším bitvám 19. století. Na zdejším bojišti tehdy zůstalo téměř 8 000 mrtvých a více než 23 000 raněných vojáků. Dále se fond rozrostl díky nákupům ze soukromých sbírek, převody z jiných muzeí a z tehdejší krajské správy Sboru národní bezpečnosti a získal tak základní typy zbraní z obou světových válek, ukázky loveckých zbraní a některá díla regionálních puškařů. Fond mapuje vývoj vojenství od 16. století po současnost, čítá přes tři tisíce tři sta předmětů

a jeho těžištěm jsou

vojenské památky z válečného roku 1866. Fond obsahuje především chladné a palné zbraně, vojenské uniformy, různé součásti výzbroje a výstroje, odznaky a distinkce, plakáty, příležitostné

tisky,

s početnou

pohlednice,

skupinou

fotografie

pěchotní

a

a

soubor

dělostřelecké

nálezů munice.

33

V budoucnu by měl být kladen důraz na téma válečného roku 1866, případně výrobky místních a regionálních puškařů. Vybrané předměty z fondu Militaria jsou trvale vystaveny v expozici na Chlumu.

1. 11. 1 Památník války 1866 na Chlumu U příležitosti 70. výročí bitvy bylo v centrálním prostoru bojiště na vrcholu vyvýšeniny Chlum, nedaleko Hradce Králové, z iniciativy člena Komitétu pro udržování památek z války roku 1866 pana Josefa Volfa z Máslojed vybudováno tzv. válečné muzeum. Muzeum bylo vybaveno sbírkami členů spolku a jeho příznivců a slavnostně bylo předáno

veřejnosti 3. července 1936.

Dnes je v muzeu umístěna expozice výzbroje a výstroje armád prusko-rakouské války 1866 převážně ze sbírek MVČ v Hradci Králové. Expozice podává prostřednictvím dobových obrazových dokumentů základní přehled hlavních válečných událostí mimo území našeho státu v létě 1866 i prvních bojů na území severovýchodních Čech.

Dále je tu v hrubých rysech naznačen vlastní

průběh bitvy na Chlumu u Hradce Králové, vítězné postavení pruské armády i následný ústup rakouské armády po prohrané bitvě přes královéhradeckou pevnost k České Třebové.

1.12 Fond Numismatika Numismatika byla součástí muzejních sbírek již od počátku. Základ dnešního fondu tvoří tzv. starý fond, jedná se o materiál získaný muzeem do šedesátých let 20. století. Mimo tento fond byla od té doby sbírka doplňována nákupy, dary a také převody z menších muzeí – Kostelec nad Orlicí, Vamberk, Rychnov nad Kněžnou, Chlumec nad Cidlinou aj.

34

Fond se dále člení na nálezy, mince, medaile, papírová platidla (notafilie), faleristiku a tiskoviny (losy, akcie, spořitelní knížky apod. – vždy na papíře). Mince se dělí na naše a cizí a v každé této řadě pak ještě podle druhu. Nejvýznamnější částí sbírky jsou bezesporu nálezové soubory mincí, konkrétně nález denárů v HK z roku 1970, nález grošů z roku 1991 (cca 1611 kusů) a nález brakteátů, grošů a slitků stříbra z Černožic z roku 1979. Velké přírůstky byly zaznamenány především v politicky vyhrocených dobách, po 2. světové válce, v případě zabavení mincí Němcům nebo zabavení soukromého majetku v období socialismu. Fond je od června 2007 ve správě Vojtěcha Brádleho, který se se sbírkou teprve seznamuje (před ním fond spravovala

Dag-

mar

není

Vorlová).

Přesný

počet

sbírkových

předmětů

zatím

znám, ale pohybuje se v desítkách tisíc kusů. Pan Brádle již prošel sbírku papírových platidel, kterých je cca 26 000 kusů a medailí cca 780 kusů. S doplňováním sbírek se do budoucna počítá, ale v současné době nejsou žádné nákupy realizovány, z důvodu seznamování se se sbírkou.

1. 13 Obchod-služby Základem

sbírky

se

staly

předměty,

které

byly

vybrány

ze starých fondů a na ně navázala dokumentace obchodu a služeb konce 20. století. Fond vzniká v sedmdesátých letech 20. století v rámci dokumentace současnosti. Fond shromažďuje předměty vztahující se k obchodu, živnostem a službám, jako vybavení obchodů, propagační

materiály, fotografie, ukázky produkce

a jiné věci související s obchodem na území města a okresu Hradec Králové. Sbírka mapuje období od 18. století po součas-

35

nost. Obsahuje však i několik kusů kamenných závaží ze 17. století. Zajímavou součástí fondu je soubor téměř dvou set plakátů 1. poloviny 20. století. Dále je fond členěn do šesti sbírkových řad a obsahuje přes 2000 předmětů. Fond by měl být i nadále zaměřen pouze na město Hradec Králové a jeho nejbližší okolí.

1. 14 Fond Politika Tento

fond

byl

jako

většina

ostatních

vytvořen

v sedmdesátých letech 20. století v rámci dokumentace současnosti a jeho součástí se staly i předměty z tzv. síně odboje. Sbírkové předměty pocházejí převážně z východních Čech (zejména Královéhradecka). Úkolem tohoto fondu je dokumentovat činnost zde působících politických stran, spolků, sdružení i jednotlivců. Nejstarší předměty ve fondu pocházejí z 18. století. Převážně do něj byly zařazeny fotografie a předměty archivní povahy, celkem téměř 17000 předmětů. „K hodnotným souborům patří dokumentace prvního československého odboje, odbojové ilegální tiskoviny z období protektorátu a materiály dokumentující události 1968/9,...”37) ať už jsou

to

fotografie,

periodika,

případně

deníky

legionářů.

Sbírkové předměty dokládají také významné události naší historie v regionu, jako např. vznik ČSR, období nacistické okupace a Protektorátu Čechy a Morava, události let 1968/1969 nebo „sametovou revoluci”. Doplňování fondu bude v budoucnosti orientována na politické

dění

na první

a

v regionu druhý

a

jeho

odboj,

osobnosti.

Důraz

protikomunistický

a spolky, které byly v minulosti opomíjené.

bude

odboj

kladen

a strany

36

1. 15 Fond Stát Fond Stát byl také vytvořen v rámci dokumentace sočasnosti a stejně jako u fondu Politika se staly jeho součástí předměty z tzv. síně odboje. „V roce 2000 byly k fondu přiřazeny specifické sbírkové řady Pečetidla a Mapy, které byly vytvořeny

v padesátých

a původně předměty činnost

letech

uloženy

v tzv.

východočeské orgánů

20.

i

státní

století

při

Literárním celostátní

správy

a

nové

inventarizaci

archivu.”

38)

provenience,

osobností

v ní

Sbírkové

dokumentují působících

zejména v 19. a 20. století, výjimečně s přesahy do 17. a 18. století, v případě map a pečetidel. Fond obsahuje přes 4700 sbírkových předmětů a člení se na devět

sbírkových

řad.

K nejhodnotnějším

souborům

patří

sbírka map a pečetidel řemeslných cechů. Významné jsou soubory historických

map

Království

českého,

vojenské

speciálky

z 2. poloviny 19. století a počátku 20. století z produkce vojenských zeměpisných ústavů ve Vídni a v Praze nebo mapy zachycující

stav

na

jednotlivých

frontách

1.

světové

války.

Fond obsahuje i dokumentaci návštěv prezidenta T. G. Masaryka v Hradci Králové. Sbírkotvorná činnost bude zaměřena na materiály dokumentující státní akty, např. volby, zasedání státních orgánů nebo návštěvy představitelů státu a dokumentující významné osobnosti.

Pro

tento

fond

je

důležitý

především

vztah

k regionu,

v budoucnosti bude doplňován hlavně soubor pečetidel, razítek a map.

1. 16 Fond Školství Fond

mapuje

školství

východočeského

regionu

s určitými

přesahy na území celé České republiky od 18. století po sou-

37

časnost. Fond se dělí na šest sbírkových řad, které obsahují přes 4700 sbírkových předmětů. „K nejhodnotnějším částem fondu patří rozsáhlý soubor školních obrazů, dále učebnic a školní časopisy, školní pomůcky a soubor písemných dokumentů týkajících se královéhradeckých škol (školní zprávy, vysvědčení, pozvánky na školní akce atd.).”

39)

V dalších letech by měla být sbírkotvorná činnost zaměřena na dokumentaci historie a vývoje školství na území města Hradce Králové a jeho okolí, případně i regionu. Doplňovány budou školní obrazy, školní učebnice a časopisy do roku 1945 a dále školní pomůcky pouze staršího data a regionálního charakteru. Sbírková řada Fotografií bude doplňována především tably studentů, profesorských sborů a výukových kurzů královéhradeckých případně východočeských škol.

1. 17 Fond Tělesná kultura Tento fond vznikl na počátku sedmdesátých let a jeho základ tvořily předměty z tzv. várií, které byly doplněny o materiály z archivu muzea. Fond se soustředí na sbírkové předměty z oblasti tělesné výchovy, sportu, pohybové rekreace, turistiky a cestovního ruchu. Sbírka je zaměřena na město Hradec Králové a Královéhradecký kraj, v případě některých zajímavostí na území celé České republiky. Z celého kraje je sbíráno sportovní nářadí a náčiní, oblečení a tištěné a fotografické dokumenty. Přes 3000 sbírkových předmětů je rozděleno do sedmi sbírkových řad. Předměty

ve

sbírce

jsou

z období

od

19.

století

po současnost. Mezi nejhodnotnější patří kolekce sportovního vybavení, která obsahuje ojedinělý

soubor bruslí, převážně

české produkce (pravděpodobně největší v Čechách).

38

1. 18

Fond Umělecký průmysl

Současný fond vznikl ze sbírek bývalého Městského průmyslového muzea, které vzniklo rozdělením tehdejšího městského muzea v roce 1896. Sbírky byly postupně doplňovány dary a nákupy.

Kromě

historických

předmětů

byla

sbírka

rozšiřována

i o současnou produkci, českou i zahraniční. Tímto způsobem vznikl například významný a bohatý fond secese. Ve druhé polovině 20. století byly z důvodu změny koncepce prezentační činnosti sbírky přesunuty do naprosto nevyhovujících depozitářů, velká část sbírky byla tehdy buď převedena jiným institucím nebo zlikvidována po necitlivém vytřídění. Torzo sbírky bylo umístěno, bez jakéhokoliv třídění, do suterénu muzea. Sbírky tohoto fondu patří k stěžejním fondům muzea. Vazba průmyslového muzea na školu pro umělecké zámečnictví ovlivnila vznik sbírky kovaných a zámečnických prací, která je nejvýznamnější V hojné

a

míře

nejucelenější přesahují

sbírkovou

sbírkové

řadou

předměty

tohoto

regionální

fondu. rámec.

K nejpočetnějším patří sbírka porcelánu a keramiky, do níž spadá i lidová keramika. Sbírka skla je ojedinělá a mapuje jeho vývoj od 15. do 20. století . Bohatě využívaný je především soubor exponátů z přelomu 19. a 20. století z období secese. Většina předmětů ve fondu je české provenience, ale jsou zde zastoupena i zahraniční díla. Sbírka obsahuje více než 7000 sbírkových předmětů, rozdělených do čtrnácti sbírkových řad. Při výběru předmětů do fondu není důležitý jejich původ, ale skutečnost, že byly v daném regionu užívány. Sbírka bude doplňována

především

o

kvalitní

exponáty

z období

secese,

39

„…hmotné doklady dokumentující životní styl meziválečného období charakterizovaného v Hradci Králové tzv. Salónem republiky, na zdokumentování kovaných prací školy pro umělecké zámečnictví použitých jako doplňky architektury v Hradci Králové a na

dokumentačně

a

umělecky

z druhé poloviny 20. století.”

hodnotné

exponáty

pocházející

40)

1. 19 Fond Výroba-technika Fond z tzv.

Výroba-technika várií

vznikl

koncem

a z uměleckohistorických

sedmdesátých sbírek.

let

Přibližně

na konci osmdesátých let došlo k připojení fondu řemesel, soukterého

částí

je

i

kolekce

dokumentující

kampanologii

v regionu východních Čech. Tato sbírka byla na počátku šedesátých let, jako ideologicky nevyhovující, převezena do prostor hospodářských staveb na zámku Skalka, které absolutně neodpovídaly

podmínkám

potřebným

k

uložení

sbírek

tohoto

druhu

a téměř došlo k jejich úplnému zničení, což bylo pravděpodobně i původním záměrem. Přesto byly předměty na počátku osmdesátých

let

20.

století

zachráněny

a

dnes

patří

tato

sbírka

k neju-celenějším a historicky nejvzácnějším částem fondu. Kromě tento

obslužných

řemesel

fond

veškerou

výrobu,

a

potravinářských

individuální

i

dokumentuje průmyslovou,

v Hradci Králové a současném Královéhradeckém kraji(hlavně Hořicko,

Jaroměřsko

a

Rychnovsko).

Fond

obsahuje

téměř

2400

sbírkových předmětů v pěti sbírkových řadách, dokumentujících období od 18. století po současnost. Fond

má

být

i

nadále

zaměřen

na

Královéhradecký

a sbírat se bude také vše, co se týká kampanologie.

1. 20 Fond Výtvarné umění

kraj

40

„Základ fondu byl položen na přelomu 19. a 20. století, výrazný

růst

zaznamenal

ve

dvacátých

letech

20. století.

Ve druhé polovině padesátých let byly však veškeré umělecky hodnotné práce delimitovány do nově založené Krajské galerie.”41) (dnešní Galerie moderního umění). Muzeu byl ponechán pouze materiál dokumentárně-historického charakteru. Na konci šedesátých let 20. století musely být proto vytvořeny nové sbírkové řady obrazů a plastik, které byly v osmdesátých letech sjednoceny

do jedné a byla značně rozšířena původní

sbírka exlibris. Fond se dělí na čtyři sbírkové řady a zaměřuje se hlavně na ikonografii města, na tvorbu regionálních autorů a na drobnou grafiku. Sbírkové předměty tohoto fondu pocházejí z období od gotiky až po současnost. Mezi významné soubory patří sbírka drobné grafiky a exlibris a kolekce uměleckého plakátu, zastoupená díly Vojtěcha Hynaise, Maxe Švabinského, Františka Kysely, Václava Preissiga, Alfonse Muchy a dalších. Sbírkotvorná

činnost

bude

v budoucnu

zaměřena

výhradně

na tvorbu regionálních autorů zabývajících se ikonografií města. Pokud bude možnost, mohou být rozšiřovány i sbírky uměleckého plakátu a drobné grafiky do poloviny 20. století.

1. 21 Fond Zdravotnictví K založení tohoto fondu v sedmdesátých letech 20. století přispěl mimo jiné i stoupající význam královéhradecké Lékařské fakulty a Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy a věhlas Fakultní nemocnice Hradec Králové. „Kromě nákupů a vlastního sběru byl fond doplňován dary od lékařů jednotlivých klinik Fakultní nemocnice a převodem vyřazených zdravotnických pří-

41

strojů

z bývalého

Králové.” Fond

Krajského

ústavu

národního

zdraví

Hradec

kraje

s oje-

42)

mapuje

zdravotnictví

východočeského

dinělým přesahem na území celé České republiky. Sbírkové předměty

pocházejí

z období

od

poloviny

19.

století

až po současnost. Obsahuje zdravotnické přístroje a pomůcky, vybavení lékáren, obaly od léčiv,

učebnice a lékařskou lite-

raturu, plakáty se zdravotnickou tématikou, fotografie (portréty lékařů a významných osobností, zdravotnické objekty). Fond

čítá

téměř

tisíc

pět

set

sbírkových

předmětů

v šesti

sbírkových řadách. Soubor by měl být doplňován jen vzácně vlastními sběry nebo dary, případně nákupy. Sbírkotvorná činnost bude zaměřena na město Hradec Králové a jeho nejbližší region a jen ojediněle

na

území

Královéhradeckého

Kraje.

Muzeum

bude

při do-

plňování sbírek i nadále spolupracovat s oběmi fakultami UK a s FNHK.

1. 22 Fond Zemědělství Fond Zemědělství vniká v sedmdesátých letech 20. století v rámci

programu

dokumentace

současnosti.

Jeho

základem

se

staly etnografické sbírky, podstatného rozšíření se pak dočkal v osmdesátých

letech

díky

pozůstalosti

pana

Mokerského

z Blešna. Již od počátku bylo snahou fondu dokumentovat hospodářskou činnost zaměřenou na pěstování zemědělských plodin, chov hospodářských zvířat, potravinářská řemesla a výrobu a s nimi související zájmová sdružení a spolky. Předměty pocházejí převážně z východních Čech. Přes dva a půl tisíce předmětů se člení do šesti sbírkových řad. Jedním z nejzajímavějších sou-

42

borů

je

19. a 20.

dobová století

zemědělská nebo

osvětová

tzv.

literatura

bleskovky

z přelomu

z padesátých

let

20. století. Sbírkotvorná činnost může být, z důvodu omezených prostorových možností, zaměřena pouze na menší nástroje a náčiní a obrazový materiál. Všechny sbírkové předměty musí pocházet z východních Čechách.

43

V. Společenskovědní knihovna „Muzejní knihovna je v souladu se Zřizovací listinou muzea veřejně přístupnou základní knihovnou se specializovanými fondy.”

43)

Knihovna shromažďuje dokumenty potřebné pro odbornou práci zaměstnanců muzea i pro odbornou veřejnost. Cílem

knihovny

je

vybudování

kvalitního

informačního

střediska se zaměřením na obory - východní Čechy, militaria, rok 1866, numizmatika, etnografie, archeologie, historie, umění, průmysl, školství a zdravotnictví. Knihovna Muzea východních Čech v Hradci Králové je členem Oborové komise knihoven muzeí a galerií, která je zřízena jako odborná

komise

při

AMG

České

republiky

(dostupné

z http://www.cz-museums.cz). Knihovna je pro veřejnost otevřena v pondělí a ve středu od 9 do 12 a od 13 do 17:30. Knihovnu vede a o knihovní fondy se stará Ivana Nývltová.

1. Stručná historie knihovny Muzejní 4. října

knihovna 1896

byla

jako

založena knihovna

a

zpřístupněna

Průmyslového

již muzea

pro severovýchodní část království českého, jen dva měsíce poté, co bylo muzeum rozděleno na Průmyslové a Historické. Základem knihovny se staly zakoupené rukopisy a knihy ze slavné výstavy

starožitností

a památností

v Hradci

1894, ale také četné dary příznivců muzea.

Králové

v roce

44

Prozatím musela být knihovna umístěna v domě čp. 59, kde fungovala společně s čítárnou. Již

v roce 1896, v úplných za-

čátcích samostatnosti průmyslového muzea, měla jeho knihovna dostatek odborných knih, které získala prostřednictvím darů nebo nákupy. Její tituly zasahovaly téměř všechny oblasti průmyslové

zejména

činnosti,

zámečnictví,

truhlářství,

řezbář-

ství, čalounictví, sochařství, oblast textilu (výšivek, krajek)

atd. V roce

1908

byla

knihovna

s

čítárnou

přemístěny

do školy pro umělecké zámečnictví, kde probíhala i přednášková a výstavní činnost. Roku 1913 dochází k přemístění knihovny do novostavby muzea na nábřeží a ihned se stává největší a nejnavštěvovanější knihovnou ve městě. Pro své čtenáře byla tehdy k dispozici čítárna s neuvěřitelnými šedesáti místy a množstvím odborných knih a časopisů všech možných oborů. Následující rok

byly

do knihovny pořízeny kovové posuvné regály pro sbírku, jejíž základ tehdy tvořilo dvě stě třináct svazků odborné literatury, kterou spravoval knihovník Antonín Václaví. „První katalogy knihovny sestavil odborný učitel Miloslav Oehm, který pracoval v knihovně až do roku 1912, od roku 1912 do roku 1921 ji spravoval prof. Jaroslav Oehm, jehož od roku 1922 vystřídal František Tichý. Muzejní knihovna měla svou vlastní čítárnu, hojně navštěvovanou hradeckými čtenáři.“

47)

V roce 1939 vzniká v Hradci Králové Přírodovědecké muzeum, které také zakládá svoji knihovnu a když jsou po druhé světové

válce

roku

v jedno,

stává

se

1946

jeho

všechna

součástí.

hradecká Po

vzniku

muzea

spojena

Státní

vědecké

knihovny v polovině 20. století význam muzejní knihovny klesá a působení čítárny ustupuje výstavní činnosti muzea. Po něko-

45

lik dalších desetiletí pak musí uživatelům stačit pouze jedno badatelské místo. V sedmdesátých

letech

20.

století

je

fond

historické

knihovny rozdělen na odbornou knihovnu a sbírku krásných tisků a regionální literatury. Na konci osmdesátých let probíhá vytřídění

knihovny

ze

svozů

z padesátých

let,

související

s vyřazením nefunkční literatury. Počátkem

devadesátých

let

byl

kladen

důraz

především

na evidenci knihovního fondu, ale žádný z nabízených systémů neobstál jako vyhovující podmínkám knihovny. V roce 1992 se knihovna napojila na organizační systém knihovníků v republice i

některé

mezinárodní

dokumentační

a informační

projekty

(např. německé historické proudy). O rok později byl zakoupen od VUT v Brně softwarový systém MDokis. Knihovna byla ve spolupráci s NK ČR zahrnuta do „Příručky německých historických fondů“. Od roku 1996 je knihovnou budována informační databáze regionálních periodik a osobností ve spolupráci s SVKHK a vedoucím pracovníkem historického oddělení Janem Jaklem. Po

rekonstrukci

Kotěrovy

budovy,

v letech

1999-2002

se společenskovědní knihovna vrací nazpět do muzea, kde vznikají pro ukládání knih v suterénu budovy tři temperované depozitáře s posuvnými regály. Tyto regály pojmou všech padesát tisíc svazků knih a počítají i s budoucím nárůstem fondu. Roční přírůstek je cca 800 k.j. Z důvodu ochrany knihovních dokumentů jsou na okna depozitáře připevněny ochranné folie proti UV záření, depozitáře jsou opatřeny dvěma odvhlčovači a je zde zprovozněn monitorovací systém kontrolující teplotu a RV. Rekonstruována byla i pracovna knihovníka a badatelna, kam byl dříve přístup značně omezen, z důvodu omezených prostorových možností. Dnes je tedy ve studovně (badatelně) možné

46

využít deseti míst, počítačový katalog a internet a přes dvě stě

CD

východočeských

regionálních

periodik

z fondu

muzea.

Knihovní fond proběhl kompletní inventarizací a počítačovou evidencí. Na rekonstrukci a zprovoznění knihovny a na digitalizaci fondu byly použity prostředky ze speciálních grantů. Uživatelé knihovny mohou procházet lístkové katalogy, nebo využít možnosti prohlížet on line katalog Lanius na webových stránkách www.muzeumhk.cz/knihovna. Knihy lze také objednat na emailové adrese [email protected]. Přírodovědná

knihovna

dnes

funguje

samostatně

(sídlí

v budově Gayerových kasáren a je součástí Přírodovědného oddělení). Obě knihovny jsou zapsány, každá zvlášť, v evidenci Ministerstva kultury České republiky.

2. Fondy knihovny Knihovna vytváří knihovní fond, který se dělí na: 1)univerzální fond (studijní) – odpovídá zaměření muzea jako specifické sbírkotvorné organizace v oblasti historických věd a archeologie, kopíruje odborné shromažďování sbírky hmotných

dokladů

zejm.

v oborech

etnografie,

historie

(bitva

u Chlumu 1866), dějiny umění a archeologie 2)historický fond (konservační) – obsahuje knihovní dokumenty, které vznikly do roku 1860 nebo mají v daném oboru pro svou jedinečnost historickou hodnotu. Tento fond má

sbírkovou

povahu, je přihlášen v Centrální evidenci sbírek a řídí se ustanovením zákona č. 122/2000 Sb. o ochraně sbírek muzejní povahy. Obsahuje naučnou a výběrově i krásnou regionální literaturu, staré tisky, bibliografie a mapy. 3)specializovaný fond – dokumenty s regionálním zaměřením, vytvářen od 70. let 20. století

47

Muzejní knihovna se řídí Knihovním řádem, na jehož základě je knihovnou presenční, ze svých fondů může tedy půjčovat knihy a další dokumenty pouze ke studiu v knihovně (týká se pouze fondu univerzálního). Univerzální fond je určen ke studiu a není již dále členěn. Historický a konzervační fond jsou z půjčování vyjmuty a mohou být půjčeny jen za podmínek stanovených muzeem pro badatele. Knihovna MVČ je z velké části zaměřena na regionální literaturu.

Tento

soubor

zahrnuje

díla

literatury

naučné

i krásné, která svým obsahem, osobou autora nebo místem vydání mají nějaký vztah ke sběrné oblasti muzea. Odborná

knihovna

obsahuje

také

informační

materiál

o výsledcích vědeckého bádání v oblasti muzeologie. Knihovna poskytuje veřejné knihovnické, informační a MVS tím, že zpřístupňuje knihovní dokumenty z vlastního knihovního fondu nebo prostřednictvím MVS. Tyto služby poskytuje bezplatně (s určitými výjimkami).

2. 1 Staré tisky Nejstarší knihou ve sbírce je vídeňský prvotisk Nider Iohannes, Die vier und zwanzig gulden Harfen z roku 1470 a nejstarším českým prvotiskem je Kampenského Pražská Bible z roku 1488. Poprvé se v Hradci Králové tiskly knihy již v roce 1565, ale ty se do dnešních dob bohužel nedochovaly. Staré královéhradecké tisky, vytištěné před rokem 1800 hradeckými tiskaři také patří k cennostem knihovního fondu muzejní knihovny. Mají signaturu začínající KST. Nejstarším královéhradeckým prvotiskem je dvousvazková Hypomnena z roku 1617 Blažeje Borovského z Borovna.

48

2. 2 Periodika Nezbytnou

součást

fondu

tvoří

periodika

východočeského

kraje. Knihovna se snažila shromáždit pokud možno kompletní časopisecký fond regionu. Noviny a časopisy poskytují jednu z nejaktuálnějších informací a proto knihovna věnuje takovou pozornost jejich kompletaci. Na základě různých grantů a spolupráce s NK Praha převedla

muzejní

knihovna

nejohroženější

regionální

periodika

do digitální podoby. Mikrofilmováním a následnou digitalizací jsou dnes zpřístupněna tato periodika - Kraj Královéhradecký, Osvěta lidu, Ratibor, Pochodeň, Královéhradecko, Obnova, Nové směry, Rozhledy, Štít, Pokrok, Orlické proudy, Obzor hospodářský a Od Kladského pomezí.

49

V. Nakládání se sbírkou a péče o sbírkové předměty Tato kapitola zahrnuje činnosti, kterými předmět prochází poté, co je přijat do muzea. V podkapitolách se vracím do roku 1988 a snažím se nastínit jednotlivé sbírkotvorné činnosti, jak vypadala jejich situace před dvaceti lety a jak vypadá dnes, v případě kapitoly „Akvizice předmětů do sbírek” se vracím až do padesátých let. Chtěla bych zde jen upozornit, že období od roku 1974 do roku 1990 bylo ovlivněno spojením hradeckého a pardubického pracoviště v rámci Krajského muzea východních Čech. Současná pravidla nakládání se sbírkou vychází z Režimu zacházení se sbírkou MVČ v HK, platné od 1. března 2002.

1.Akvizice předmětů do sbírek Akvizice, neboli získávání předmětů do sbírky, je podmíněna statutem a

sbírkotvornými programy, které vydává ředitel

muzea. Každý fond muzea má svůj vlastní sbírkotvorný program a podle něj sbírá. O zařazení předmětů do sbírky rozhodují správci jednotlivých fondů se souhlasem vedoucího oddělení. Do roku 1959 byly nejčastějším způsobem akvizice dary nebo nákupy. V tomto roce byl také vytvořen Rámcový sbírkotvorný program a muzeum začalo získávat předměty do sbírek i jiným způsobem. Je třeba zde také zmínit rok 1969, kdy bylo vytvořeno samostatné archeologické oddělení, které přebírá do svých

50

sbírek celou řadu předmětů, které byly dosud součástí sbírek historických. A z toho důvodu se i značně změnil sbírkotvorný program. Významným obdobím pro tvorbu sbírky historického oddělení byla sedmdesátá léta, kdy vzniká celá řada nových sbírkových fondů. Cílem těchto fondů je dokumentace nejnovějších dějin a současnosti,

prostřednictvím

věcí

z běžného

života.

Tento

přístup se nazývá dokumentace současnosti a v rámci něj vznikají fond Divadlo, Doprava-Spoje, Ekonomika, Kultura, Obchodslužby,

Politika,

Stát,

Školství,

Tělesná

kultura,

Výroba

a technika, Zdravotnictví a Zemědělství. Od

roku

s muzeem

1974,

kdy

pardubickým,

hradecké

jako

Krajské

muzeum muzeum

funguje

společně

východních

Čech

(KMVČ) je sbírkotvorná činnost zaměřena na oblast celého východočeského kraje. (Plán akviziční činnosti na období 1986 – 1990 byl zaměřen na dokumentaci období socialismu). V roce 1988 dochází k poklesu akviziční činnosti, je méně darů od občanů a převodů a téměř o 37% narůstají nákupy. Pro představu, bylo do sbírek tehdejšího KMVČ, tedy muzea hradeckého a pardubického získáno 21.181 kusů sbírkových předmětů do společenskovědních oborů. Přestože došlo v roce 1990 ke zrušení společného fungování muzeí a východočeský kraj byl rozdělen na kraj Královéhradecký a Pardubický, nepřestalo hradecké muzeum sbírat předměty do sbírek i z oblastí severních okresů bývalého kraje. V dalších letech stále převažují při získávání předmětů do sbírek nákupy. Předměty získané do muzea prostřednictvím nákupů, ale nemusejí vždy projít nákupní komisí. Mnoho předmětů bylo do sbírek pořízeno i mimo nákupní komisi. V roce 1991 pocházela

většina

přírůstků

z vlastní

akviziční

činnosti,

51

z nákupů a menší podíl také z darů. Do historických fondů bylo získáno 2532 předmětů. V roce 1992 stále převažují nákupy (nákupní komise sešla pouze jednou), dary a vlastní akviziční činnost. V roce 1993 byl zvýšen podíl vlastních sběrů oproti nákupům ve fondech Školství, Zdravotnictví a Obchod-služby. Do historických sbírek bylo získáno 1098 předmětů a 4 soubory. Z roku 1994 se zachoval pouze Roční výkaz o muzeu za rok 1994, z kterého jsem se dozvěděla jen celkový počet získaných předmětů do muzea, který činil 31082 kusů. Pro rok

1995 byla

významná

účelová

dotace

ze

státního

rozpočtu v hodnotě osm set tisíc korun, díky které byla vykoupena dřevěná polychromovaná barokní plastika sv. Doroty, jedná se o předmět kulturní hodnoty. Do fondů bylo získáno 691 předmětů

a

nákupní

komise

se

sešla

jen

jednou.

Léta

1991

až 1996(7) byla značně ovlivněna stěhováním sbírek z bývalých depozitářů „U Švagerků” a z Bělče do nově získané a postupně rekonstruované budovy GK. V roce 1996 bylo do sbírek získáno 1765

nových

předmětů.

Akviziční

činnost

je

naplňována

v souladu se Sbírkotvorným programem muzea. Značný počet předmětů získává muzeum v roce 1998, bylo to 4484

předmětů.

Podstatná

část

těchto

akvizic

pocházela

z vlastní výzkumné a dokumentační činnosti, především historické dokumentace. Dalším nejčastějším způsobem získání předmětů byly v tomto roce nákupy. Chtěla bych jmenovat alespoň některé významné přírůstky, jako byl malovaný betlém Jeronýma Štantejského

z roku

1859,

dřevěný

malovaný

strop

z 1.pol.18.stol. z Hradce Králové, sada pamětních mincí Karel IV. rop, z 1.pol.18.stol. nebo soubor kulis a 16 loutek ze 40. let 20.století.

52

Roku 1999 bylo do sbírek přijato 1074 předmětů, především prostřednictvím nákupů. Významnými akvizicemi byly v tomto roce např. automobil Start, vyrobený roku 1930 v HK, soubor nábytku podle návrhu Josefa Gočára nebo zlacená dřevořezba reliéf Stětí sv. Barbory, z 2.pol.18.století, na jehož získání byl použit grant MK ve výši čtyři sta tisíc Kč. Mezi významné akvizice roku 2000 patří např. nákup vázy a sedmi kalichů z orlického skla, nákup nábytkových kusů podle návrhu Josefa Gočára nebo promítacího přístroje zn. Bavaria a originální filmové smyčky. Z pozůstalosti prof. Prokopa Nováčka ze zámečnické školy v Hradci Králové byl získán soubor filmů s regionální tématikou a nákupem album 450 fotografií československých legií v Rusku, Francii a Holandsku. Roku 2001 bylo do historických fondů získáno 1095 předmětů, konaly se tři nákupní komise a čtyři pozůstalostní řízení. V roce 2002 byl zpracován pro celou sbírku muzea i její jednotlivé části „Program tvorby sbírky muzea”, podle něhož se muzeum řídí dodnes. Průběžně byly doplňovány všechny fondy HO, buď prostřednictvím vlastních sběrů, nákupy či dary. Celkem byla historická sbírka v tomto roce obohacena o 1407 ks. Nejvýznamnějšími akvizicemi byly např. nákup skříňkového betlému, pocházejícího z Čech z 1.čtvrtiny 20.stol., který byl zařazen do fondu Etnografie-folkloristika, sbírka kočárků byla doplněna o loutkový kočárek, dětský kočárek značky Premier, kočárek pro panenky a sportovní kočárek pro dvojčata. Do fondu Bydlení-odívání

byl

nákupem

získán

sekretář

s výklopnou

deskou

z 1.pol.19.stol. Dále byla získána mědirytina Hradce Králové (půdorysný plán, cca z r. 1700), obsáhlá pozůstalost po hradeckém

fotografovi

Menecovi,

(884

negativů

Do fondu Uměleckého průmyslu byly zakoupeny

a

pozitivů).

předměty ze vzác-

53

ného jadeitového skla (dóza s víkem a popelník) a vzácné lahvičky na alkohol s figurálními motivy z roku 1799. Do fondu Politika byl na aukci vydražen „Památník legionáře Josefa Tichého”

příslušníka

9.

pěšího

pluku,

akvarel

za

7.700,-Kč

a vlastním sběrem byl doplněn fond o unikátní soubor fotografií z návštěvy prezidenta Beneše v HK na LF v roce 1946 (48ks) z pozůstalosti hradeckého fotografa Petra. Nákupní komise HO se sešla v tomto roce pouze dvakrát. V roce 2003 byla sbírka doplněna o mětů.

K nejvýznamnější

akvizici

1507 sbírkových před-

patřilo

křeslo

z mobiliáře

Okresního domu od Jana Kotěry, v celkové ceně 130.000,- Kč, na které významně přispělo MK ČR polovinou částky z programu ISO na výkup předmětů kulturní hodnoty a kulturních památek. Darem bylo získáno loutkové divadlo ze 40. let 20. století obsahující celkem 57 kusů loutek a kulis. Sbírka dětských kočárků byla doplněna o kočárek HASA, vyrobeným po r. 1935. Dalšími zajímavými přírůstky byly dřevěný řezbovaný a zlacený zrcadlový

rám

z období

pozdní

secese,

skříňkový

betlém

z Králík

z přelomu 19. a 20. století a kresba Benátek od Jana Kotěry z roku 1910. Největší počet předmětů byl v roce 2004 získán formou nákupu přes nákupní komisi, dalším četným způsobem byl převod a nákup mimo komisi, 219 předmětů bylo získáno vlastním výzkumem a 196 dary, celkem byl v tomto roce historický fond obohacen o 1597 předmětů. K nejvýznamnějším akvizicím mimo nákupní komisi patřily secesní skleněná váza, obraz Hradce Králové od J. Rérycha nebo kovová malovaná dětská postýlka z přelomu 19. a 20. století.

54

V dalších letech stále převažují při akviziční činnosti nákupy a převody. Roku 2005 bylo do historických sbírek získáno 1229 předmětů a v roce 2006 714 předmětů. V roce 2007 bylo kromě nákupu druhým nejvýznamnějším způsobem získání předmětů do sbírek vlastní sběr, jehož prostřednictvím bylo do sbírek přijato 682 předmětů a nákupy 2632. Nejvýznamnějšími

akvizicemi

byly

loutka-marioneta

z divadla

Matěje Kopeckého, portréty královéhradeckého manželského páru z první pol. 19.stol., soubor asi 2400 pohlednic regionu nebo soubor školních obrazů z 1. pol. 20.stol. Do budoucna se nepočítá s dalším rozšiřováním fondu Ekonomika, který již v současnosti plně zastoupil fond Výrobatechnika a další sběr neplánuje ani fond Doprava-spoje. Ostatní fondy budou doplňovány se zaměřením na oblast východních Čech, s výjimkou fondů Obchod-služby, Školství a Zdravotnictví, které zůstanou zaměřeny na město Hradec Králové a jeho nejbližší okolí. Stejně jako fond Hradecensia, který shromažďuje předměty úzce spjaté s městem a jen výjimečně s nejbližším okolím a fond Militaria, tématicky zaměřený na válečný rok 1866, případně i práci regionálních puškařů. Pro evidenci o způsobu získání předmětů do sbírky je vždy důležitý doklad o nabytí předmětu, ať už je to darovací smlouva, smlouva o převodu vlastnictví, kupní smlouva, apod. Tyto doklady se ukládají v návaznosti na přírůstkovou knihu u pracovníka, který je pověřený jejich vedením a správou. (viz další kapitola)

2. Dokumentace a evidence sbírek Sbírka

MVČ

v HK

je

majetkem

Královéhradeckého

kraje.

Dle zák.122/200 Sb. o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně

55

některých dalších zákonů je od 24. října 2001 zapsána do Centrální evidence sbírek (CES), kterou vede MK ČR. Dosud bylo v CES do historické podsbírky zapsáno 148 399 evidenčních čísel, 1882 bylo vyřazeno. Sbírka MVČ v HK podléhá ze zákona dvoustupňové evidenci (chronologické a systematické). Nově získané předměty musí být v rámci chronologické evidence nejprve zapsány do přírůstkové knihy (dále jen PK), která je v případě historického oddělení označena písmenem H. Tento akt má majetkoprávní charakter. Vedením chronologické evidence je pověřena Pavla Jirková, která souběžně zaznamenává nové přírůstky i do počítačové verze (databáze

DEMUS),

ta

ale

nemá

charakter

úředního

záznamu.

Předměty se do PK zapisují chronologicky, v pořadí, ve kterém byly do podsbírky získány a tomu odpovídá i přiřazení přírůstkového čísla. Každý sbírkový předmět nebo jeho část je v rámci evidence označen přírůstkovým číslem, a to buď připevněním čísla přímo na předmět, v případě že hrozí znehodnocení předmětu, označí se tímto číslem obal v němž je předmět uložen. Zpravidla počet předmětů získaných v daném roce odpovídá i popředmětů,

čtu

které

byly

v témže

roce

zpracovány

v chronologické evidenci. Pravidelně se každý rok provádějí kontroly vedení PK. Historické oddělení má od roku 1961 jednu PK. Před tímto datem je možné dozvědět se o jednotlivých sbírkových předmětech z inventářů, které jsou děleny podle typu podsbírky (fondu). Seznam těchto inventářů najdete v Příloze č. 10. Čtyřikrát za rok připraví pracovník pověřený vedením evidence

sbírek

podklad

pro

hlášení

změny

zápisu

v CES,

jde

o předměty, které byly dosud zapsány pouze v chronologické evidenci.

56

Systematiká evidence byla dříve vedena na katalogizačních kartách, které se ale již dnes přepisují do počítačové databáze DEMUS. V letech 1991 -1996 bylo odborné zpracování sbírek značně omezeno z důvodu častých přesunů. Příprava pracovníku pro evidenci na PC začala v roce 1992 a nejprve bylo zahájeno zpracování fondů Militaria a tehdejšího fondu Politické poměry. V roce

1993

byl

z důvodu

několikanásobného

stěhování

sbírkových předmětů do prostor GK, omezen přístup ke sbírkám, a tím pádem omezeno i odborné zpracování ve II. stupni evidence. Začalo se se zpracováním fondu Militaria a Školství. V roce

1995

bylo

odborné

zpracování

sbírek

prováděno

na PC v programu AISM, kde bylo zpracováno asi 8000 předmětů. I v dalších letech se ve fondech prohlubovala a zkvalitňovala evidence, správa a zpracovanost sbírek. V roce

1998

bylo

v databázi

AISM

a

DEMUS

zpracováno

14 971 předmětů. V roce 1999 byly ve II. stupni evidence zpracovány předměty především z archivních fondů, fondu numismatiky a uměleckého řemesla. V rámci přípravy CES byly zpracovány aktualizované soupisy evidenčních pomůcek, přehledy fotoarchivů, evidence II. stupně. Tyto práce pokračovaly i v roce 2000. Tento rok byl významný přijetím zák. 122/2000Sb o evidenci sbírek

muzejní

č. 275/2000Sb.

povahy,

K jeho

který

aplikaci

do

je

prováděn

muzejní

vyhláškou

evidence

dochází

v průběhu roku 2001. Do počítačových databází byly zpracovány stávající evidenční knihy a postupně zaváděn do evidence program DEMUS. Evidenční zápisy byly vedeny souběžně do PK a databáze DEMUS a došlo také k revizi PK v programu DEMUS. V průběhu roku bylo dokončeno pořizování mikrofilmových a digitálních kopií evi-

57

denčních pomůcek sbírkových fondů. Odborný pracovník HO Jiří Zikmund

se

autorsky

podílel

na

zpracování

programu

DEMUS-

Fotoarchiv a zpracování zásad pro zápis fotografických sbírek do databáze DEMUS. V roce 2001 byla dokončena revize zápisů po přepsání PK do databáze DEMUS. V HO, stejně jako v ostatních odděleních, byly zpracovány podklady pro zápis sbírky muzea do CES. V roce 2003 se do práce se sbírkou postupně prosazují nové legislativní principy, které jsou upraveny „Režimem zacházení se sbírkou” a dalšími vnitřními předpisy. Při zpracování systematické evidence již začíná převažovat počítačová forma. V souvislosti

s podstatným

nárůstem

agendy

evidence

sbírky

a jejich vazby na CES byla obsazena funkce správce dokumentací sbírek. Bylo dokončeno pořízení digitálních kopií všech uzavřených

evidenčních

knih

sbírek.

Tyto

aktivity

pokračují

i v dalších letech. V roce 2004 bylo do programu DEMUS, příp. AISM (numismatika) provedeno 9 390 záznamů. U fondu Umělecký průmysl zbývá zpracovat již jen 395 předmětů do databáze DEMUS, fond Školství a Zdravotnictví jsou již kompletní a zbývá opravit ještě asi 800 záznamů převedených z databáze AISM. Zákon neukládá povinnost pořizovat k evidenčním záznamům fotografickou

dokumentaci,

ale

v současné

době

je

to

již

u historických sbírek samozřejmostí, protože je to nejlepší způsob identifikace předmětů. „Oficiálním dokladem systematické evidence je ověřený

tištěný výstup z počítačové evidence.

Samostatnou součástí evidence je obrazová dokumentace.”

44)

V roce 2007 byly pořízeny celkem čtyři zálohy veškerých dat týkajících se sbírek, které jsou uloženy v jedné kopii na DVD u paní Ilony Razimové, která má na starosti evidenci

58

a správu majetku na HB a v jedné kopii u zástupce ředitele Jaroslava Zámečníka v GK, který má na starosti správu všech sbírek.

3.Uložení sbírek V roce 1988 se vedlo úspěšné jednání s JZD Dolany o odkoupení objektu bývalého mlýna v Opatovicích nad Labem, kde bylo

počítáno

s vybudováním

velkokapacitního

depozitáře

pro obě pracoviště KMVČ (HK+PU). K tomuto kroku muzeum dospělo, z důvodu přeplněnosti stávajících depozitářů. Dále byly jako depozitář využívány prostory v bývalé škole v Bělči nad Orlicí. Po roce 1989 mnohé budovy, které sloužily muzeu jako depozitáře byly vráceny v restitucích původním majitelům, to byl případ areálu mlýna v Opatovicích nad Labem. Jiné byly odprodány, jako budova „U Švagerků”, kde byla umístěna většina depozitářů HO a jako poslední byl uvolněn

a připraven na odpro-

dej depozitář v Bělči nad Orlicí. Jistou „záchranou” pro sbírky bylo získání budovy tzv. Gayerových kasáren v srpnu 1990, kterou poskytlo muzeu město a která se nachází nedaleko hlavní budovy. Tyto nově získané prostory musely ale nejdříve projít rozsáhlou

rekonstrukcí,

pro uložení

sbírek.

Tyto

aby

vyhovovaly

rozsáhlé

muzejním

přesuny

sbírek

účelům

probíhaly

i v následujícím roce. Provizorně byly uloženy fond Průmysl, Zemědělství, Politika, Ekonomika, Doprava, Školství, Zdravotnictví, Foto-kino, Kampanologie a Notafilie. Nové

depozitáře

byly

vybaveny

mobiliářem,

z nedostatku

financí, starší provenience a okna opatřena mřížemi. Organizace sbírek nebyla změněna. Došlo k částečnému uložení fotoarchivu

a

textilií.

Ale

dosud

nebylo

zahájeno

stěhování

59

z depozitářů v Bělči n.O. Stav uložení sbírek byl velmi špatný, z důvodu stěhování, stavebních prací, prašnosti a špatného topení. V roce 1993 stále probíhá provizorní stěhování sbírek, dozor a instalace mobiliáře jsou zajištěny samotnými pracovníky muzea. Z hlavní budovy byla do depozitářů v GK přestěhována sbírka Militarií a také sbírka Faleristiky, která byla zatím umístěna provizorně. V náhrad-ních depozitářích byly také uloženy sbírky Politika, Stát, Zemědělství, Obchod-služby, Školství, Zdravotnictví, Notafilie, Faleristika, část Výtvarného umění, Kampanologie, Fotoarchivu a Tělovýchovy. Další sbírky byly uloženy do depozitářů v Bělči a na HB. Teprve v roce 1995 byly dokončeny opravné práce GK, kde vznikly kromě jiného i depozitáře pro sbírky. A tak mohl být uvolněn a připraven na odprodej depozitář v Bělči n. Orlicí. Postupně byly do GK přestěhovány všechny sbírky. Předměty byly do depozitářů uloženy podle materiálu. Byly instalovány regály a

ukládací

systémy

v depozitáři

kov,

speciální

systémy

pro textil, dřevo a archiv. Zprovozněn byl specializovaný depozitář Numismatiky/archiv velkoplošných archiválií. Přestěhovány fondy Numismatika včetně literatury, kompletní literární archiv a fond nábytku z depozitáře v Bělči n. O. Přesuny sbírek HO do GK byly ukončeny až v průběhu roku 1997. Mobiliáře byly vybaveny podle možností. Opravy byly zakončeny kolaudací suterénu s depozitáři, které vyhovují současným požadavkům na uložení sbírek (fotopracovna, mokrá dílna konzervátorů, provozní zázemí muzea). Dokončeny byly depozitáře archivu, Výtvarného umění a textilu, které, musí být do budoucna vybaveny nábytkovými regály. V roce 1998 bylo řešeno především ukládání knihovních fondů historické knihovny. Byl

60

pořízen ukládací mobiliář pro etnografii, mapníky pro velkoplošný archivní materiál. Na základě veřejné soutěže byla odprodána budova bývalé Školy v Bělči n.O. (vč. pozemků), kterou užívalo muzeum jako depozitář od roku 1968. Do depozitářů GK byly pořízeny další ukládací systémy. V roce 1999 byly nainstalovány regály v lapidáriu v HB, stojan na chladné zbraně v depozitáři 315, další depozitáře byly doplněny dřevěnými regály, v depozitáři 414 byly nainstalovány konstrukce pro zavěšení školních obrazů. Došlo také k opravě chladícího zařízení v depozitáři Foto a byla zadána výroba raznic na obaly fotosbírek. Z důvodu připravované rekonstrukce HB musely být koncem roku

v GK

dočasně

uloženy

i

sbírkové

předměty

z expozic.

V roce 2000 byly definitivně uloženy další sbírky – část fondu Výtvarného umění/Obrazy, školní obrazy, Umělecký průmysl a Divadlo. Negativy a pozitivy z fondu HO byly uloženy do nových ukládacích obalů pro fotosbírky EMBA Paseky, na jejichž vzniku se podílel odborný pracovník muzea Jiří Zikmund. V rámci grantu MK ČR bylo uloženo do papírových obalů 1611 pražských grošů z krá-lovéhradeckého nálezu. V roce 2001 došlo k balení fotografických a velkoplošných negativů 18x24 a větších. Bylo vyrobeno šest papírových krabic na krucifixy a dvacet čtyři látkových potahů na nábytek a kočárky. V roce 2002 byl v chlazeném depozitáři fotografie více jak z poloviny vyměněn mobiliář a tím zvětšeny prostorové možnosti

depozitáře.

Mimo

činnost

konzervátorských

dílen

byly

v rámci letní praxe studentů uloženy do nových obalů pozitivy

61

(VU/07, část HK/07) a prapory z fondu Zemědělství, Stát, Politika a Kultura. V roce 2003 byl novou technologií vybaven depozitář Foto. Byly navrženy vhodné obaly na klobouky, proveden výběr dodavatele (M s.r.o. J. Šafář) a zajištěno dodání obalů. Konzervátorky

průběžně

šily

obaly

na

textilie,

oděvy

a

kočárky.

V chlazeném depozitáři fotografií č. 327 byly namontovány dva nové regály. Po opakujících se závadách na chladícím agregátu, které si vyžadovaly stálé opravy a s tím spojené finanční náklady, musel být tento téměř deset let starý agregát vyměněn za nový. Uvažovalo se o rekonstrukci GK a rozšíření depozitárních prostor, aby byly zlepšeny podmínky pro ukládání sbírek, ale z finančních důvodů nebylo k tomuto kroku přistoupeno. Také zde byl nápad s využitím objektu bývalé synagogy jako depozitáře, po opuštění SVKHK, ale po bližším posouzení dispozičních podmínek, byla tato varianta uznána jako nereálná. V roce

2005

byly

ušity

ochranné

povlaky

do

depozitáře

textilu, a to na oděvy uložené v šatních skříních, které prošly konzervací, také ochranné povlaky na nábytek, zhotoveny mikrotenové obaly a knihy a časopisy v knihovně byly skládány do skládaných ochranných krabic. Pro hudební rukopisy byly NK Praha vyrobeny speciální obaly, ty do nich ale mohly být uloženy až po mechanickém očištění. V roce 2007 bylo nově nainstalováno závěsné zařízení na uložení sbírkových jízdních kol. Bylo zahájeno značení regálů z důvodu počítačové lokalizace sbírek. Hudební rukopisy byly přestěhovány z trezorů v suterénu do depozitáře č. 402. Dnes slouží pro uložení historických sbírek budova Gayerových kasáren, ale muzeum usiluje o získání nových depozitár-

62

ních prostor. Budova leží ve středu města, je podsklepená, má čtyři nadzemní patra a půdorys do tvaru „U”. Díky rekonstrukci byly obnoveny veškeré inženýrské sítě, vnitřní omítky, podlahové krytiny, opravena okna a bylo instalováno dálkové ústřední topení. Historické sbírky jsou uloženy ve třetím a čtvrtém patře a rozděleny do depozitářů podle materiálu. Nejcitlivější materiály jsou uloženy v depozitářích, ležících v klimaticky stabilnějších částech budovy (viz. tabulka níže). Ve čtvrtém patře jsou uloženy sbírkové předměty z papíru a obrazy. Knihovna a její depozitáře se nacházejí v hlavní budově na Eliščině nábřeží, kromě nejvzácnějších svazků, které jsou uloženy ve speciálních trezorových skříních.

Uložení sbírek do depozitářů: JIŽNÍ SÁLY – KOVY • velké i malé stroje, části zvonů, jemná technika,

psací

stroje, fotoaparáty, lékařské přístroje, gramofony, fonografy, magnetofony • umělecký průmysl – mříže, kříže, drobné kované předměty, dveře, lustry, misky, vázy, medaile, plakety • zemědělství – pluhy, brány, odstředivky • bydlení – pračky, vařiče, kamna, vysavače JIŽNÍ SÁLY – DŘEVO • nábytek • výtvarné umění – plastiky • lidové výtvarné umění, hračky • hudební nástroje • zemědělské nářadí – cepy, sudy, díže • řemesla – kolovraty, tkalcovské stavy

63

• vývěsní štíty • tělovýchova – lyže, saně SEVERNÍ SÁLY • sádra – kampanologie, modely a návrhy budov a výtvarných děl • textil – stylové oděvy, uniformy, zaměstnanecké oděvy • drobné součásti oděvů • bytové textilie • oděvní doplňky – vějíře, slunečníky, kabelky, klobouky • výtvarná díla – tapiserie • vlajky a prapory • kůže – boty, kabelky, oděvy a jejich součásti • zbraně – kombinované materiály • numismatika – mince, notafilie, faleristika, vyznamenání, drobná plastika • sklo, keramika, porcelán – nádobí, výtvarná díla, obrázky na skle • papír – školní obrazy, plány a projekty, literární archiv • obrazy

4. Ochrana V roce

a zabezpečení sbírek 1988

se

snažilo

muzeum

řešit

nedostatky

v oblasti ochrany a bezpečnosti tím, že přijalo nové pracovníky, konzervátory. Vybudování EZS bylo prozatím odloženo. Důraz byl

kladen

na

ochranu,

především

prostřednictvím

evidence

a správy sbírek. Na pracovišti v HK se řešilo zprovoznění odvlhčovače pro depozitář v suterénu hlavní budovy, kde byla zjištěna zvýšená vlhkost. Sbírky byly v tomto období uloženy v několika budovách - depozitářích, které plně neodpovídaly správnému uložení sbírek. Po získání budovy GK, v roce 1991,

64

dochází k rozsáhlému stěhování sbírek z těchto prostor, které se ale z důvodu celkové rekonstrukce budovy GK, protáhlo až do roku 1997. Již v roce 1996 došlo k postupnému zprovoznění budovy GK a jejímu vybavení EPS a EZS. Tyto systémy byly napojeny na PCO Policie ČR a HZS a bezpečnost budovy byla zvýšena také denní a noční ostrahou se psy. Zvýšená

vlhkost stěn pod

úrovní terénu byla řešena svislou vodotěsnou izolací. Aby byla zajištěna ochrana sbírkových předmětů byly „…od roku 1995 klimatické podmínky v depozitářích kontrolovány pomocí ručního digitálního vlhkoměru TESTO 610. Každý měsíc byla měřena a registrována teplota a relativní vlhkost všech depozitářů a všech podlaží od sklepa až po půdní prostory pro budoucí koncepci klimatizace budovy.”

45)

Na konci roku 2000, byl z důvodu zkvalitnění péče o sbírky, instalován modernější monitorovací systém od anglické firmy Hanwell.56) Tato řů,

měřidla byla umístěna do

všech depozitá-

jedná se o bezdrátový systém třiceti tří snímačů, které

přenáší informace o aktuální teplotě vzduchu uvnitř a vně objektu, relativní vlhkosti, osvětlení a UV záření (ve vybraných depozitářích) do centrálního zařízení, které tyto údaje vyhodnocuje a porovnává s nastavenými limity. V případě překročení těchto limitů, vysílá signál pověřené osobě, kterými pracovnice

konzervátorských

dílen.

Mikroklima

uvnitř

depozitářů

je

od té doby nepřetržitě monitorováno. Budova s depozitáři je situována severojižně. Výhodou je silné obvodové zdivo a poměrně malé plochy oken, díky nimž je budova teplotně poměrně stabilní. Přestože na výkyvy venkovního klimatu reaguje pomaleji, značně jí

ovlivňuje extrémní

venkovní klima. V letním období je problémem jižní slunce, které zvyšuje teplotu v depozitářích nad neúnosnou mez, stejně

65

tak jako v zimním období teploty pod bodem mrazu, snižují relativní vlhkost pod minimální možnou hranici. Z dosud naměřených hodnot vyplývá, že vnitřní mikroklima budovy je rozdílné nejen na severní a jižní straně, ale i v jednotlivých patrech. Depozitáře určené pro uložení historických sbírek jsou opatřeny roletami. Jižně situované depozitáře č. 322 a 323, kde jsou uloženy předměty ze dřeva a nábytek je vlhkost upravována pomocí mobilních zvlhčovačů vzduchu typu Hydro–air 145 od francouzské firmy. Díky nim se tu RV udržuje v rozmezí 45 – 55%. „Sbírky citlivé na světlo, z papíru, textilu a barviva, jsou uloženy v zatemněných depozitářích a čidla Hanwellu nainstalovaná do těchto prostor vykazují hodnoty 0 lx.”

46)

A při

jejich vystavování se snižuje intenzita osvětlení ve výstavních a expozičních prostorách na 50 lx. Výjimku tvoří depozitář s fotografickými sbírkami, který je chlazený a teplota zde nepřesáhne 13°C. Jednou týdně je pomocí systému Hanwell kontrolován stav v depozitářích a naměřené hodnoty jsou zaznamenány a archivovány. Tuto činnost mají na starost pracovnice konzervátorských dílen. Každoročně jsou také prováděny v depozitářích dvě kontroly stavu a uložení sbírek. A na jejich základě pak odstraňovány případné nedostatky. Všechny depozitáře jsou vybaveny kovovými regály z oceli ošetřené kvalitním nátěrem nebo regály z měkkého dřeva vyrobené na míru. Sbírkové předměty jsou chráněny před prachem tím, že

jsou

ukládány

do kartónových

krabic,

některé

vyrobeny

na míru (např. kancionály). „Větší předměty se opatřují povlakem z bílého bavlněného plátna ušitého na míru, menší jsou zabaleny do mikroténové folie. Bavlněné povlaky, které chrání historický mobiliář před prachem se průběžně perou a žehlí.”

66

47)

Vzácné

kusy

nábytku

jsou

v

depozitářích

uloženy

v ochranných dřevěných obalech. V případě

HB

muzea

je

bezpečnost

sbírek

zajišťována

od roku 2002 EZS a EPS, systémem videointerkomu, kamerovým dohledem a monitoringem prostředí, tato zařízení jsou také napojena na PCO Policie ČR a HZS. V závěru roku 2002 bylo ještě doplněno osvětlení vnějšího kamerového systému o infračervené osvětlení sledovaného prostoru. Z důvodu ochrany vystavovaných předmětů došlo v roce 2003 k polepení oken ochrannými foliemi pohlcujícími UV záření a okna byla opatřena roletami. Problémem pro vystavování v HB

je nízká klimatická vlhkost, která

má za následek např. praskání dřevěných součástí apod. Po pravidelných kontrolách depozitářů v roce 2003 bylo shledáno, že depozitáře jsou celkově v dobrém stavu, pouze v depozitáři č. 019 došlo k velkému zvýšení vlhkosti v podobě mokrého zdiva.

Při další kontrole již nebyly zjištěny žádné

závažné závady. Pouze drobné, které byly odstraněny, bylo také konstatováno zlepšení stavu v depozitáři 019. Na konci května 2003 bylo provedeno vyhodnocení záznamů o klimatu ve výstavních prostorách v HB muzea za dvanáct měsíců, od otevření budovy. Byly zjištěny velmi nepříznivé klimatické

podmínky,

zejména

vysoké

teploty

i

úroveň

UV

záření

a velmi nízká relativní vlhkost. Proto bylo do budoucna stanoveno jako jeden z hlavních úkolů sledování a zejména zlepšení klimatických podmínek, jinak by hrozilo nucené omezení, případně i zrušení vystavování originálních předmětů, a to zapůjčených i vlastních. Muzeum má plán preventivní péče, který je pravidelně kontrolován ředitelem muzea. Pro trvalé uchování sbírek se také vypracovávají depozitární a badatelské řády.

67

MVČ v HK má zpracovanou interní normu upravující kategorizaci

sbírkových

Nejcennější

předmětů

předměty

pro

sbírky

účely

jsou

mimořádných

zařazeny

do

I.

událostí. kategorie

a tyto předměty by byly v případě evakuace zachráněny jako první, z tohoto důvodu jsou také viditelně označeny.

Dále

existuje ještě II. kategorie. Z důvodu bezpečnosti jsou každý rok prováděny periodické revize

elektroinstalace,

výtahu,

hydrantů,

zabezpečovacího

zařízení, tlakových nádob a ručního elektrického nářadí.

4. 1 Konzervátorské dílny V roce 1988 byly na pracovišti HK vyčleněny konzervátorské dílny, původně byly umístěny v budově „U Švagerků” a spravovala je jedna pracovnice. V září roku 1991 došlo ke zrušení tohoto pracoviště a sbírky musely být ošetřovány a zpracovávány pracovníky jednotlivých oddělení. Šlo především o konzervátorské

práce

v návaznosti

na

pořádané

výstavy.

Dále

došlo

k základnímu ošetření grošového nálezu. Konzervátorské a preparátorské dílny, vč. skladů byly plně zprovozněny až v roce 1995, a umístěny do GK, kdy nastoupila nová konzervátora paní Barvová. Veškeré předměty z příměstských depozitářů, zde byly nejdříve podrobeny základnímu ošetření a teprve poté připraveny k uložení v nových depozitářích, u lidového nábytku bylo provedeno i voskování. Uložen byl hlavně lidový nábytek, zemědělské nářadí, kampanologie, kovářské nářadí, hudební nástroje, obrázky na skle, soubor uměleckého průmyslu apod. V průběhu let, kdy GK procházela rekonstrukcí a předměty byly uloženy jen provizorně, nemohly být dostatečně zajištěny kontroly stavu sbírek v depozitářích. Externě byly restaurovány staré kočárky, textil, plakáty a zhotoveny kopie zbraní

68

a uniform pro expozici na Chlumu. Ošetřen byl sádrový model královéhradecké pevnosti, což se stalo každoročním pravidlem, ošetřeny byly také předměty z expozice Věci lidí, před vystavením soubor ocelové bižuterie a zvonařství. V roce 1996 byly ošetřeny předměty pro výstavy, nové přírůstky a také předměty z depozitářů, u kterých to bylo shledáno v rámci inventarizace. Pracovnice KD na většinu ošetřených předmětů zhotovily látkové nebo mikrotenové obaly. Externě byly konzervovány především předměty z depozitáře textilu, kočárky, zemědělské předměty, militaria a plakáty. V roce 2000 bylo provedeno ošetření desítek pískovcových pomníků v areálu památkové zóny na Chlumu. V roce 2003 byla uzavřena dohoda mezi MVČ v HK a restaurátorskou třídou Střední průmyslové školy v Turnově na základě konkrétní

spolupráce.

V listopadu

2003

bylo

předáno

k restaurování 12 kusů předmětů (soubojová pistole, šperky, svícny, konvička). Zároveň bylo s externím učitelem školy Petrem

Hartmannem

předběžně

jednáno

o

restaurování

vybraných

předmětů ze sbírky železa, především z období gotiky a renesance. Dnes

pracují

v KD

HO

dvě

konzervátorky,

Dana

Barvová

a Vlasta Dvořáčková, které se zaměřují především na konzervování předmětů z oblasti umění a uměleckého řemesla. Pracovníci HO však ještě spolupracují s dalšími

konzervovátory - exter-

nisty. Ivan Doubrava pravidelně ošetřuje předměty v expozici na Chlumu a také ošetřuje a konzervuje předměty z fondu Militaria

(kovy).

Zuzana

Červenková

se

specializuje

a

stará

o předměty z depozitáře textilu a textilní části předmětů jiných fondů, především militaria, jako jsou prapory, uniformy, které

pravidelně

ošetřuje

v expozici

na

Chlumu.

Přímo

69

v depozitáři textilu ošetřuje sbírkové předměty, které pere, žehlí a ukládá. Příležitostně dle potřeby je využíváno služeb dalších konzervátorů, např. Ivan Hlubuček, který se specializuje na nábytek (např. z bývalé čítárny muzea a trojmístný sedák z Okres.domu) nebo Soňa Háková. Každoročně je ošetřen sádrový model města HK a všechny předměty z expozice na Chlumu, a předměty, které se chystají na výstavu. Průběžně po celý rok je stav historických sbírek kontrolován a dvakrát do roka je vypracována zpráva o stavu sbírek. V

nepravidelných

intervalech

probíhá

ve

všech

depozitářích

dezinsekce sbírek tzv. plynováním. Toto ošetření se provádí z důvodu preventivní ochrany sbírek před biologickou korozí, poškození materiálů mikroorganismy, jako jsou plísně nebo houby, dále ochrana před hmyzem a hlodavci. Konzervátorské dílny vedou systematickou dokumentaci, kam zapisují veškeré zásahy, které předmět prodělal. Zásahy jsou dokumentovány

pod

příslušnými

sbírkovými

předměty

v elektronické databázi (konzervátorské karty) od roku 2003, spolu s fotodokumentací, Fotodokumentace je značena, aby mohla být začleněna do evidence ISO,

označení tvoří kromě inventár-

ního čísla také index Y a pořadové číslo záběru, např. MI0499-Y1. Díky získání grantu ISO je tato fotodokumentace prováděna pomocí digitální techniky. Konzervátorské dílny jsou vybaveny přístroji, které umožňují aplikovat moderní technologie konzervace s ohledem na individuální přístup ke každému sbírkovému předmětu. Pro analýzu činnosti muzeí v oblasti péče o sbírky vypracovala mezinárodní organizace ICCROM tzv. indikátor úspěšnosti preventivní konzervace.54) Tato pomůcka pro vyhodnocení stavu

70

péče o sbírky má posouzením činnosti muzea v jednotlivých bodech získat přehlednou analýzu stavu péče o sbírkové předměty.

5. Inventarizace a vyřazování ze sbírek Provádět pravidelnou inventarizaci sbírek je povinností každého muzea, tato povinnost vyplývá ze zák. 122/2000Sb.

Tím

je myšlena inventarizace řádná a mimořádná. Vzhledem k rozsahu sbírky MVČ v HK, musí být sbírka kompletně zinventarizována během patnácti let a provádějí ji všechna sbírková oddělení souběžně. V roce 2002 byl pro sbírku muzea zpracován „Dlouhodobý harmonogram inventarizace”, podle kterého se muzeum řídí dodnes. Cílem inventarizace je porovnání záznamů se skutečným stavem předmětu (zda fyzicky existuje), ověření jeho stavu a zjištění případného poškození. O tom, jaká část sbírky má být inventarizována v daném období, rozhoduje ředitel muzea. Samotnou inventarizaci provádí inventarizační komise, kterou jmenuje ředitel muzea a ta vyhotoví o výsledku svého šetření inventarizační protokol. Protokol musí obsahovat termín provedení inventarizace, jména členů komise, rozsah inventarizace, zjištěné skutečnosti a návrhy na opatření. Tyto protokoly jsou trvalou součástí evidence sbírky. MK může nařídit provedení mimořádné

inventarizace

z důvodů

uvedených

v zák.

122/Sb.

a ředitel svým příkazem kdykoliv. Návrh na vyřazení předmětu ze sbírky může podat inventarizační komise nebo správce sbírky. V roce 1991 bylo

vyhověno jedné

žádosti o vrácení ma-

jetku (z pěti), dle zák. č. 87/1991 Sb. o mimosoudních rehabi-

71

litacích a se souhlasem MK ČR bylo ze sbírek na přelomu roku 1991

a

1992

odepsáno

dvacet

sedm

kusů

sbírkových

předmětů

a vráceno původnímu majiteli. V následujících letech, kdy procházela budova GK rozsáhlou rekonstrukcí, byla inventarizace značně omezena, z důvodu stěhování sbírek a jejich prozatímnímu uložení. Řádná inventarizace byla znovu obnovena v roce 1996, kdy bylo zinventarizováno 2000 ks textilu, 1149ks map, 280 hudebních nástrojů, 1620ks faleristiky, 700 medailí, 2500 numismatiky

(systematiky),

V dalších

letech

164ks

zlatých

pokračovala

mincí

a

inventarizace

1500

militarií.

všech

sbírkových

souborů podle plánu. V roce 1999 došlo k lustraci sbírek s ohledem na usnesení Vlády ČR o navrácení majetku obětem holocaustu. Roku 2000 prošlo inventarizací 32795 předmětů, bylo připraveno

vrácení

sbírek

bývalému

Památníku

V.

K.

Klicpery

i Chlumci nad Cidlinou a provedena jejich kompletace, u MK byla podána žádost na jejich vyřazení. V roce 2001 proběhla inventarizace 11939 předmětů, proběhla také inventura předmětů zapsaných do chronologické evidence po roce 1961 a 141 předmětů bylo navrženo k vyřazení, což bylo MK schváleno. Ke dni 19. 2. 2002 byl městu Chlumec nad Cidlinou předán sbírkový

fond

bývalého

památníku

V.

K.

Klicpery

v Chlumci

n. Cidlinou a tyto sbírky byly zároveň odepsány z CES. V roce 2002 byla provedena inventarizace 13285 sbírkových předmětů z fondů Etnografie-Folkloristika, Foto-kino, Hudba, Kultura, Numismatika/P(notafilie),

Politika,

Tělesná

kultura,

Umělecký

průmysl(nálezy),domácnost, církevní předměty a keramika, Výroba-Technika, Doprava-Spoje.

72

V roce 2003 bylo zinventarizováno 5492 předmětů. Kromě inventarizací fondů a sbírkových řad byla zahájena revize předmětů evidovaných chronologicky v přírůstkové knize. V souladu s dlouhodobým plánem inventarizace sbírek muzea bylo v roce 2004 provedeno 31 dílčích inventarizací a revizí, Ho 24186 předmětů V roce 2006 bylo zinventarizováno 5032 předmětů z fondu Ekonomika/Písemnosti, drobná plastika a fotografie, Výtvarné Umění/Písemnosti a Umělecký průmysl/barevné kovy. Minulý rok byly provedeny řádné inventarizace fondů Fotokino, Literatura, Obchod-služby, Výroba-technika a Numismatika/Papírová platidla. Také byly zpracovány podklady pro dlouhodobý harmonogram inventarizací na období 2008-2012.

73

VII. Závěr V mé práci jsem se zabývala historickými sbírkami Muzea východních Čech v Hradci Králové. Od vzniku muzea již prošly sbírky dlouhým vývojem, během kterého se muzeum několikrát rozdělilo, nejprve na dvě muzea, Městské historické a Městské průmyslové muzeum pro severovýchodní část království českého, po nějakém čase se opět spojilo, a to i s dalšími nově vzniklými muzei v Hradci Králové (jako např. Župní pedagogické muzeum nebo Muzeum přírodovědné). V roce 1974 se do roku 1989 spojilo s muzeem v Pardubicích jako Krajský vlastivědný ústav. Sbírky

muzea

tedy

stále

narůstají

a

mění

svou

podobu

a charakter. Po roce 1959 vzniká archeologické oddělení a to si přetahuje do svých sbírek řadu předmětů z dřívějšího historického muzea. Po vytvoření rámcového sbírkotvorného programu v šedesátých letech 20. století je definována sbírková oblast a zaměření sbírky. V sedmdesátých letech se historické sbírky dělí na tématické a materiálové fondy, kterých je dnes již dvacet jedna. Rozdělení těchto fondů vychází z Programu tvorby sbírky, vydané ředitelem muzea. Snažila jsem se co nejlépe dosáhnout vytyčeného záměru a myslím si, že se mi to do jisté míry povedlo. Samozřejmě jsou v mé práci oblasti, kterým bych se mohla věnovat hlouběji, ale v rámci, tak značného historického období, které moje práce popisuje, to nebylo možné.

74

Resumé Bakalářská práce pojednává o historických sbírkách Muzea východních Čech v Hradci Králové. Nejdříve je zde nastíněn vznik muzea a sbírek a jejich vývoj až do současnosti. Další část se věnuje současnému uspořádání historických sbírek v rámci tématických a materiálových fondů. Jedna kapitola je také věnována Společenskovědní knihovně MVČ v HK, která vzniká brzy po založení muzea a spolu se svou čítárnou se podílí na kulturní osvětě veřejnosti. Poslední kapitola se zabývá nakládáním se sbírkou, to znamená akvizicí, uložením a ochranou sbírkových předmětů a jejich inventarizací.

My graduation thesis discuss about historical collectios. Museum of East Bohemia in Hradec Králové. At first I outline rise of the museum and his collections and her development to present. Next part turn to present form of historical collections in thematic and material fund. One of a topic paid to Library of Art sof Museum of East Bohemia in Hradec Králové, which raised soon after rise of a museum and together with her reading room participace to cultural education of people. Final topic inform about handling with collection, aquisition, deposition and protection of things and stocktaking.

75

Poznámky 1)

Zřizovací listina Muzea východních Čech v Hradci Králové.

Hradec Králové: Muzeum východních Čech v Hradci Králové, s. 1. 2)

Malina, Jiří: Hradecké muzeum. Hradec Králové, 1983, s. 6.

3)

Tamtéž, s. 9.

4)

Tamtéž, s. 9.

5)

Tamtéž s. 9.

6)

Dne 2. prosince 1888 došlo na ustavující valné hromadě k za-

ložení Komitétu pro udržování památek z války roku 1866, do jehož čela byl zvolen právě J. Steinský. 7)

Muzeum zařídilo , že dělníkům byla vyplácena za každou ode-

vzdanou památku peněžitá odměna a navíc byl vydán návod , jaké památky mohou být nalezeny, jak se mají chránit a kam odevzdat. 8)

Malina, Jiří: Hradecké muzeum. Hradec Králové, 1983, s. 10.

9)

Zikmund, Jiří; Lenderová, Zdena: Kotěrovo muzeum na histo-

rické fotografii. Hradec Králové, 2000, s. 8 10)

Jan Kotěra (1871-1923) zakladatel české moderní architektu-

ry , urbanista a teoretik, stoupenec principů individualistické moderny. Respektoval požadavky účelnosti, využíval asymetrickou kompozici, usiloval o potlačení dekorativnosti přísným geometrickým tvaroslovím, s oblibou užíval režné cihlové zdivo. 11)

František Kysela (1881-1941), český malíř a všestranný umě-

lec, mj. sklář a textilní výtvarník. Pro muzeum v Hradci Králové

76

12)

Jan Preisler (1872-1918)- český malíř a grafik, prof. AVU,

jeden ze zakladatelů moderního českého umění. Podílel se také na výzdobě pražského Obecního domu. Zabýval se také knižní ilustrací. 13)

Stanislav Sucharda (1866-1916), český sochař, prof. Na VŠUP

a AVU, bratr Vojtěcha Suchardy. Tradici české novorenesance obohatil smyslem o malířské účinky světla. 14)

Vojtěch Sucharda (1884-1968), český sochař a řezbář, věno-

val se zejména restaurátorství. 15)

Franta Anýž (1876-1934), český kovolitec a šperkař, zakla-

datel stejnojmenného kovoliteckého podniku. Věnoval se tvorbě secesních šperků i užitkových předmětů, podílel se také na výzdobě 16)

pražského

Obecního

domu

a

katedrály

sv.

Víta.

Zikmund, Jiří; Lenderová, Zdena: Kotěrovo muzeum v Hradci

Králové na historické fotografii.Hradec Králové,2002,s.11 17) 18)

Malina, Jiří:Hradecké muzeum. Hradec Králové, 1983, s. 12. Průmyslové muzeum uspořádalo společně s historickým muzeem

akci,

jejímž

cílem

byla

dokumentace

zvonů,

rekvírovaných

v roce 1916. Z odlitků celých zvonů či jejich uměleckých reliéfních částí z území celé hradecké diecéze vznikla pozoruhodná kampanologická sbírka.Hradecké muzeum:Jiří Malina 19)

Malina Jiří:Hradecké muzeum.Hradec Králové:Krajské muzeum

v Hradci Králové,1983.s.12. 20)

Tamtéž,s.13.

21)

Tamtéž,s. 14.

22)

Župní pedagogické muzeum vzniká 26. 11. 1922 po vzoru Peda-

gogického muzea v Torontu (1853) a dalších podobných specializovaných muzeích. Již ve svých počátcích si klade za úkol sbírat odkazy, zachraňovat a třídit památky, tykající se školství a jeho vývoji v minulosti. Sbírá knihy, obrazy, pomůcky, lis-

77

tiny a jiné předměty, které nějakým způsobem souvisí se školstvím. Shromažďuje sbírky, pořádá výstavy a přednáškové kursy a zakládá také knihovnu. Muzeum se stává poradcem v otázkách učitelských a výchovných. 23)

Malina Jiří: Hradecké muzeum. Hradec Králové: Krajské muze-

um v Hradci Králové,1983.s.15. 24)

Tamtéž, s. 16.

25)

Tamtéž, s. 17.

26)

Zřizovací listina Muzea východních Čech v Hradci Králové.

Hradec Králové: Muzeum východních Čech v Hradci Králové, s. 2. 27)

Program tvorby sbírky Muzea východních Čech v Hradci Králo-

vé. Vnitřní směrnice muzea. Nestránkováno. 28)

Tamtéž, nestránkováno.

29)

Tamtéž, nestránkováno.

30)

Tamtéž, nestránkováno.

31)

Tamtéž, nestránkováno.

32)

Tamtéž, nestránkováno.

33)

Tamtéž, nestránkováno.

34)

Tamtéž, nestránkováno.

35)

Tamtéž, nestránkováno.

36)

Tamtéž, nestránkováno.

37)

Tamtéž, nestránkováno.

38)

Tamtéž, nestránkováno.

39)

Tamtéž, nestránkováno.

40)

Tamtéž, nestránkováno.

41)

Tamtéž, nestránkováno.

42)

Tamtéž, nestránkováno.

43)

Společenskovědní

řád

knihovny

Muzea

východních

v Hradci Králové. Hradec Králové. Nestránkováno.

Čech

78

44)

Režim zacházení se sbírkou Muzea východních Čech v Hradci

Králové: příkaz ředitele muzea č. 2/2002.s. 7. 45)

Dana

Barvová:Preventivní

konzervace

historických

sbírek

v

muzeu východních Čech v Hradci Králové.Škola muzejní propedeutiky, s.8. 46)

Tamtéž, s. 13.

47)

Tamtéž, s. 11

79

Seznam pramenů a literatury Kolektiv autorů: Preventivní ochrana sbírkových předmětů. Praha: Národní muzeum, 2000. Malina, Jiří; Doubrava Aleš: Hradecké muzeum. Hradec Králové: Krajské muzeum v Hradci Králové, 1983. Tichý,

F.;

Filip,

J.:

Průvodce

sbírkami

Městského

musea

v

Hradci Králové. Hradec Králové: Městské museum, 1946. Zikmund, Jiří; Lenderová Zdena: Kotěrovo muzeum v Hradci Králové na historické fotografii. 1. vyd. Hradec Králové: Muzeum východních Čech v Hradci Králové, 2002. ISBN 80-85031-42-6. Žalman, Jiří a kolektiv: Příručka muzejníkova. Vyd. 1. PrahaBrno: Asociace muzeí a galerií České republiky, 2002. ISBN 80-7028-179-0. Divecký, J.: Význam Župního pedagogického muzea. Osvěta lidu, r. 28, 1925, č. 26, s. 1. Kubálek, J.: Župní pedagogické museum v Hradci Králové. Osvěta lidu, r. 25. 1922, č. 70, s. 3. Doubrava, A.: Sto let hradeckého musea. Zpravodaj KMVČ, r. 7. 1980, č. 4, s. 5-26. Články: Sbírka památek z války r. 1866 hradeckému museu. Kraj královéhradecký, r 26. 1935, č. 19, s. 4. Z činnosti

městského

průmyslového

Osvěta lidu. 1933, č. 13, s. 2-3.

muzea

v Hradci

Králové.

80

Muzeum Zdeňka Nejedlého v Hradci Králové. In: Muzejní a vlastivědná práce, 1, 1963, č. 1, s. 44-45. Malina, Jiří: Muzejní knihovna na pracovišti v Hradci Králové. Zpravodaj: Krajské muzeum východních Čech II/1, 1975, s. 2223.

Ostatní: Výroční zpráva : Přehled činnosti za rok 2002. Hradec Králové: Muzeum východních Čech v Hradci Králové, 2003. Program tvorby sbírky Muzea východních Čech v Hradci Králové: příkaz č. 13/2002 podle čl. I. A 2. Režimu zacházení se sbírkou Muzea východních Čech v Hradci Králové.vydává ředitel Muzea východních Čech v Hradci Králové. Zákon 122/2000 Sb. o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů.Parlament České republiky. Zpráva o činnosti. Městské průmyslové museum pro severovýchodní část království českého v Hradci Králové za rok 1905. Hradec Králové, 1909. Režim zacházení se sbírkou Muzea východních Čech v Hradci Králové: příkaz ředitele muzea č. 2/2002. Hradec Králové: Muzeum východních Čech, 2002. Knihovní řád společenskovědní knihovny Muzea východních Čech v Hradci Králové, 2002. Barvová,

Dana: Preventivní konzervace historických sbírek v

Muzeu východních Čech v Hradci Králové. Seminární práce. Škola muzejní propedeutiky, 2004/2005. Zpravodaj: Krajské muzeum východních Čech. Hradec Králové : Krajské muzeum východních Čech, Roč. 3., 1976. Zpravodaj:

Krajské

muzeum

východních

Čech.

Krajské muzeum východních Čech, Roč. 4, 1977.

Hradec

Králové:

81

Zpravodaj:

Krajské

muzeum

východních

Čech.

Hradec

Králové:

Krajské muzeum východních Čech, Roč. 5, 1978. Zpravodaj: Krajské muzeum východních Čech. Hradec Králové : Krajské muzeum východních Čech, Roč. 6., 1979. Zpravodaj:

Krajské

muzeum

východních

Čech.

Hradec

Králové:

Krajské muzeum východních Čech, Roč. 7, 8, 1980-1981. Zpravodaj:

Krajské

muzeum

východních

Čech.

Hradec

Králové:

Krajské muzeum východních Čech, Roč. 9, 1985. Zpravodaj: Krajské muzeum východních Čech. Hradec Králové : Krajské muzeum východních Čech, Roč. 10., 1989. Zpravodaj: Krajské muzeum východních Čech. Hradec Králové:, Krajské muzeum východních Čech, Roč. XVI.-XVIII., 1989, 1990, 1991-1992. Komplexní rozbor činnosti a hospodáření za rok 1988. Hradec Králové: Krajské muzeum východních Čech, 1989. Výroční zpráva: Přehled činnosti Krajského muzea východních Čech za rok 1990. Hradec Králové, 1989. Přehled činnosti Krajského muzea východních Čech za rok 1990. Hradec Králové: Krajské muzeum východních Čech, 1991. Přehled činnosti za rok 1991. Hradec Králové: Muzeum východních Čech v Hradci Králové, 1992. Přehled a rozbor činnosti za rok 1992. Hradec Králové: Muzeum východních Čech v Hradci Králové, 1993. Přehled a rozbor činnosti za rok 1993. Hradec Králové: Muzeum východních Čech v Hradci Králové, 1994. Roční výkaz o muzeu za rok 1994. Rozbor činnosti za rok 1995. Hradec Králové: Muzeum východních Čech v Hradci Králové, 1996. Rozbor činnosti za rok 1996. Hradec Králové: Muzeum východních Čech v Hradci Králové, 1997.

82

Plán činnosti na rok 1997. Hradec Králové: Muzeum východních Čech v Hradci Králové, 1997. Výroční zpráva o činnosti Muzea východních Čech v Hradci Králové za rok 1998. Muzeum východních Čech v Hradci Králové, 1999. Výkaz činnosti za rok 1999. Muzeum východních Čech v Hradci Králové, 2000. Výroční zpráva Muzea východních Čech v Hradci Králové za rok 2000. Hradec Králové: Muzeum východních Čech v Hradci Králové, 2001. Přehled činnosti za rok 2001. Muzeum východních Čech v Hradci Králové, 2002. Přehled činnosti za rok 2002. Hradec Králové: Muzeum východních Čech v Hradci Králové, 2003. Přehled činnosti za rok 2003. Hradec Králové: Muzeum východních Čech v Hradci Králové, 2004. Přehled činnosti za rok 2005. Hradec Králové: Muzeum východních Čech v Hradci Králové, 2006. Přehled činnosti za rok 2006. Hradec Králové: Muzeum východních Čech v Hradci Králové, 2007. Internet: Centrální evidence sbírek. Historická podsbírka Muzea východních Čech v Hradci Králové [online]. Praha: Ministerstvo kultury ČR [cit. 2007-04-18]. Dostupný z http://www.mkcr.cz/ces/cz/psb.php>. TR Instruments, spol. s. r. o. Bezdrátový monitorovací systém Hanwell

[online].

Brno.

TR

Instruments

spol.

s.

r.

[cit.2007-09-11]. Dostupný z

http://www.trinstruments.cz/produkty/mericisys-

temy/monitorovaci-systemy/hanwell.html

o.

83

Muzeum

východních

Čech

v Hradci

Králové.

Sbírky.

[online].

Hradec Králové: Muzeum východních Čech v Hradci Králové [cit. 2007-04-18]. Dostupný z http://www.muzeumhk.cz/muzeum.html.

Seznam příloh 1.

Hospodářská průmyslová a národopisná výstava 1894.

2.

Jan Kotěra

3.

Návrh budovy muzea od Jana Kotěry, realizovaný v letech

1909-1912.

4.

Alegorie Průmyslu, podle návrhu Stanislava Suchardy

5.

Alegorie Historie, podle návrhu Stanislav Suchardy.

6.

Vstupní vestibul muzea

7.

Přednáškový sál muzea

8.

Dnešní podoba Společenskovědní knihovny

9.

Počítač pro uživatele knihovny

10. Volný výběr nových titulů knihovny 11. Monitorovací systém Hanwell 12. Členění historické podsbírky muzea 13. Inventáře a Přírůstkové knihy historického oddělení 14. Organizační struktura muzea 15. Ukázka katalogizačního lístku z online katalogu Caslin 16. Tabulka správy fondů 17. Umístění předmětů v depozitáři 18. Akvizice do historických sbírek 19. Evidence sbírek

84

Přílohy

1. Hospodářská průmyslová a národopisná výstava (1894)

2. Jan Kotěra

85

3. Návrh budovy muzea od Jana Kotěry realizovaný v letech 1909 - 1912

4. Alegorie Průmyslu

5. Alegorie Historie

86

6. Vstupní vestibul muzea

7. Přednáškový sál muzea

87

8. Dnešní podoba Společenskovědní knihovny

88

9. Počítač pro uživatele

10. Volný výběr nových titulů knihovny

11. Monitorovací systém Hanwell

89

Příloha 12 Členění historické podsbírky muzea




BYDLENÍ-ODÍVÁNÍ (sign. BO):

-

Písemnosti I (BO/01)

-

Písemnosti II (BO/02)

-

Fotografie (BO/07)

-

Textilie (BO/ET)

-

Galanterie (BO/EG)

-

Nábytek (BO/EN)

-

Vybavení domácnosti (BO/ED).




DIVADLO (signatura DI):

-

Písemnosti I (DI/01)

-

Písemnosti II (DI/02)

-

Trojrozměrné předměty (DI/04)

-

Fotografie (DI/07).




DOPRAVA-SPOJE (sign. DO)

-

Písemnosti I (DO/01)

-

Písemnosti II (DO/02)

-

Textilie (DO/03)

-

Trojrozměrné předměty (DO/04)

-

Drobná plastika (DO/05)

-

Fotografie (DO/07).


EKONOMIKA (signatura EK) -

Písemnosti I (EK/01)

90

-

Písemnosti II (EK/02)

-

Drobná plastika (EK/05)

-

Fotografie (EK/07).


ETNOGRAFIE-FOLKLORISTIKA (signatura EF) -

Písemnosti I (EF/01)

-

Písemnosti II (EF/02)

-

Fotografie (EF/07)

-

Trojrozměrné předměty (EF/EM).


FOTO-KINO (signatura FK) -

Písemnosti I (FK/01)

-

Písemnosti II (FK/02)

-

Tjrozměrné předměty (FK/04)

-

Pozitivy (FK/07)

-

Diapozitivy (FK/08)

-

Negativy (FK/09)

-

Filmy (FK/10)

-

Digitální fotografie (FK/11)


HRADECENSIA (signatura HK) -

Písemnosti I (HK/01)

-

Písemnosti II (HK/02)

-

Trojrozměrné předměty (HK/04)

-

Drobná plastika (HK/05)

-

Fotografie (HK/07)

-

Lapidárium (HK/LA)


HUDBA (signatura HU) -

Písemnosti I (HU/01)

-

Písemnosti II (HU/02)

-

Fotografie (HU/07)

-

Hudební archiv (HU/HA)

-

Trojrozměrné předměty (HU/IN)

91

-

Hudební rukopisy (HU/HR)


KULTURA (signatura KU) -

Písemnosti I (KU/01)

-

Písemnosti II (KU/02)

-

Textilie (KU/03)

-

Trojrozměrné předměty (KU/04)

-

Drobná plastika (KU/05)

-

Zvukové záznamy (KU/06)

-

Fotografie (KU/07)


LITERATURA (signatura LI) -

Písemnosti I (LI/01)

-

Písemnosti II (LI/02)

-

Fotografie (LI/07)

-

Literární archiv (LI/LA)


MILITARIA (signatura MI) -

Trojrozměrné předměty (MI/04)

-

Drobná plastika (MI/05)

-

Fotografie (MI/07)

-

Písemnosti (MI/T)


OBCHOD-SLUŽBY (signatura OB) -

Písemnosti I (OB/01)

-

Písemnosti II (OB/02)

-

Textilie (OB/03)

-

Trojrozměrné předměty (OB/04)

-

Drobná plastika (OB/05)

-

Fotografie (OB/07)


POLITIKA (signatura PO) -

Písemnosti I (PO/01)

-

Písemnosti II (PO/02)

-

Textilie (PO/03)

92

-

Trojrozměrné předměty (PO/04)

-

Drobná plastika (PO/05)

-

Zvukové záznamy (PO/06)

-

Fotografie (PO/07)


STÁT (signatura ST) -

Písemnosti I (ST/01)

-

Písemnosti II (ST/02)

-

Textilie (ST/03)

-

Trojrozměrné předměty (ST/04)

-

Drobná plastika (ST/05)

-

Zvukové záznamy (ST/06)

-

Fotografie (ST/07)

-

Mapy (ST/MA)

-

Pečetidla (ST/PE)


ŠKOLSTVÍ (signatura SK) -

Písemnosti I (SK/01)

-

Písemnosti II (SK/02)

-

Textilie (SK/03)

-

Trojrozměrné předměty (SK/04)

-

Drobná plastika (SK/05)

-

Fotografie (SK/07). TĚLESNÁ KULTURA (signatura TK)

-

Písemnosti I (TK/01)

-

Písemnosti II (TK/02)

-

Textilie (TK/03)

-

Trojrozměrné předměty (TK/04)

-

Drobná plastika (TK/05)

-

Zvukové záznamy (TK/06)

-

Fotografie (TK/07).

93


UMĚLECKÝ PRŮMYSL (signatura U) -

Písemnosti I (U/01)

-

Nálezy (U/A)

-

Cínové předměty (U/C)

-

Domácnost (U/D)

-

Hodiny (U/H)

-

Keramika (U/K)

-

Svítidla (U/L)

-

Drobné ozdobné předměty (U/0)

-

Církevní předměty (U/R)

-

Sklo (U/S)

-

Schránky (U/T)

-

Varia (U/V)

-

Železné předměty (U/Z)

-

Ostatní kovové předměty (U/M).


VÝROBA-TECHNIKA (signatura VT) -

Písemnosti I (VT/01)

-

Písemnosti II (VT/02)

-

Trojrozměrné předměty (VT/04)

-

Drobná plastika (VT/05)

-

Fotografie (VT/07).


VÝTVARNÉ UMĚNÍ (signatura VU) -

Písemnosti I (VU/01)

-

Písemnosti II (VU/02)

-

Trojrozměrné předměty (VU/04)

-

Fotografie (VU/07).


ZDRAVOTNICTVÍ (signatura ZD) -

Písemnosti I (ZD/01)

-

Písemnosti II (ZD/02)

-

Textilie (ZD/03)

94

-

Trojrozměrné předměty (ZD/04)

-

Drobná plastika (ZD/05)

-

Fotografie (ZD/07).


ZEMĚDĚLSTVÍ (signatura ZE) -

Písemnosti I (ZE/01)

-

Písemnosti II (ZE/02)

-

Textilie (ZE/03)

-

Trojrozměrné předměty (ZE/04)

-

Drobná plastika (ZE/05)

-

Fotografie (ZE/07)

95

Příloha 13 Inventáře a PK Historického oddělení 1) Inventář mincí 2) Inventář fotografií 2)

Přírůstková kniha HO–I

3)

Inventář plakátů

4)

Inventář starých sbírek IV

5)

Inventář kampanologie

6)

Inventář literárního archivu I, II

7)

Inventář drobných tisků

8)

Inventář starých sbírek I a

9)

Inventář starých sbírek I b

10)

Inventář sbírek historického muzea

11)

Inventář starých sbírek II

12)

Inventář starých sbírek III

13)

Přírůstková kniha HO-II

14)

Inventář plakátů I

15)

Inventář ex libris

16)

Přírůstková kniha nových a nejnovějších dějin

17)

Přírůstková kniha HO-IV

18)

Přírůstková kniha historických sbírek

19)

Inventář sbírek průmyslového muzea I, II (doplňky)

20)

Přírůstková kniha HO-III, 1. část

21)

Inventář negativů I. – V.

22)

Inventář fotografií I. – III.

96

23)

Inventář negativů VI.

Příloha 14 Organizační struktura Muzea východních Čech (platná od 1. prosince 2002)

Ředitel

Archeologické oddělení

Přírodovědecké oddělení

Zástupce ředitele pro sbírk. činn.

Ekonomic. oddělení

Historické oddělení

Fotograf

Vedoucí přírodověd. oddělení

Vedoucí historického oddělení

Geolog paleontolog

Etnograf

Zoolog

Historici

Botanik

Numizmatik

Preparátor

Konzervátoři

Dokumentátor, knihovník

Knihovník

Provozní oddělení

Pracovníci ISO

Oddělení propagace a prezentace

Útvar ředitele

Oddělení propagace a prezentace

97

Příloha 15 Ukázka katalogizačního lístku online katalogu Caslin Muzeum východních Čech v Hradci Králové - katalog Clavius

Knihy - Katalogizační lístek

Základní , ISBD , Citace

Signatura

24 393

Hlavní ná-

Kotěra, Plečnik

:

zev : Vydání :

1. vyd.

Nakladatel

Vysoká škola umělckoprůmyslová v Praze

Rozsah :

361 s.

Klíčová

korespondence

:

slova :

Přír. čísla :

-

Kotěra,

Jan,

1871-1923

-

Plečnik,

Josip,

1872-1957

Plečnik,

Josip,

1872-1957

2004/063 24 393

98

INFORMACE

O

POČTU

Počet :

exemplářů

1

Příloha 16 Správa fondů: Fond

Správce

Bydlení-odívání

PhDr. Zdena Lenderová

Divadlo

PhDr. Jaroslava Pospíšilová

Doprava spoje

Jiří Zikmund

Ekonomika

PhDr. Jaroslava Pospíšilová

Etnografie-folkloristika

PhDr. Zdena Lenderová

Foto-kino

Jiří Zikmund

Hradecensia

Mgr. Jan Jakl

Hudba

PhDr. Jaroslava Pospíšilová

Kultura

PhDr. Jaroslava Pospíšilová

Literatura

PhDr. Jaroslava Pospíšilová

Militaria

Mgr. Jan Jakl

Numismatika

Mgr. Vojtěch Brádle

Obchod-služby

PhDr. Zdena Lenderová

Politika

PhDr. Jaroslava Pospíšilová

Stát

PhDr. Jaroslava Pospíšilová

Školství

Mgr. Pavla Koritenská

Tělesná kultura

Jiří Zikmund

99

Umělecký průmysl

PhDr. Jaroslava Švancarová

Výroba-technika

Jiří Zikmund

Výtvarné umění

Mgr. Jan Jakl

Zdravotnictví

Mgr. Pavla Koritenská

Zemědělství

PhDr. Jaroslava Pospíšilová

Příloha 17 Umístění předmětů v depozitářích Číslo

Sbírkové předměty, materiál

019

kamenné artefakty, školní lavice, dřevo

022

provizorní trezory s hudebními rukopisy

301

trojrozměrné předměty, kovové předměty, kočárky

302 303

sádra

304

hudební nástroje a reprodukční přístroje

307

textil a kůže – uniformy, vlajky, oděvy,

308

klobouky, vějíře, rukavice, kabelky, boty…

313

písemnosti

314 315

zbraně, munice

319

sklo, podmalby na skle

321

vybavení domácnosti (skříň na chodbě)

322

dřevo, dřevořezby, betlémy, dřev.formy, loutky, kulisy

323

dřevo, nábytek a dřevěné předměty

327

chlazený fotografický depozitář

404

obrazy

100

406

písemnosti

412

papír – písemnosti, listiny, archiválie, drobné nábo-

413

ženské tisky, grafika, plány, plakáty, tiskoviny

414

Příloha 18 a 19 Akvizice do historických sbírek Rok Historické Celkem muzeum (ks) fondy (ks) 1988 21.181 (společ.vědobory HK+PU) 1989 1990 2.546 19.360 1991 2.532 13.905 1992 611 17.641 1993 1.098 1994 31.082 1995 691 30.323 1996 1.765 20.698 1997 1998 4.484 25.576 1999 1.074 14.191 2000 1.095 38.500 2001 1.095 37.323 2002 1.407 8.576 2003 1.507 17.241 2004 1597 13.288 2005 1.229 40.491 2006 714 11.276 2007 3.901 10.353 Evidence sbírek Rok I. stupeň II. stupeň 1988 21 181 (HK+PU) 1989

Knihovna KF SF 717 510 243 71 291 1156 391 509 72 278 106 421 271 626 655 celkem 80 431 115 616 266 484 238 499 416 464

101

1990 2 546 1991 2 532 1992 611 1993 1 098+4soubory 1994 1995 691 1996 1 765 1997 1998 4 484 1999 1 074 2000 1 095 2001 1 095 2002 1 407 2003 1 507 2004 1 597 2005 1 229 2006 714 2007 3 901

4 632 1 000 Cca 8000 6 100 16 626 2 100 36 073 6 880 11 416 12 429 9 390 10 216 5 032 4232