Milí pøátelé, Dostáváte do rukou další Rukovì , v poøadí již pátou. Pøi rùzných setkáních s Vámi jsem si s potìšením ovìøil, že Rukovì si získává stále vìtší oblibu, že na ni 'ekáte a je pro Vás nedílnou sou'ástí 'lenství ve Svazu. Pro 'leny redak'ního kolektivu je to závazek, aby nastavenou úroveò neustále zvyšovali. Tato letošní Rukovì je tak trochu jubilejní. Nejenže je v poøadí pátá, ale vychází v jubilejním roce 50. výro'í založení našeho Svazu. Proto i to, co dnes dostáváte do rukou, má trochu pøispìt k jeho dùstojným oslavám. Vìøte že k pøípravì Rukovìti pøistupujeme s maximální odpovìdností a snažíme se, aby každý 'len v ní nalezl øadu 'lánkù, které ho zaujmou. Letos kromì odborných 'lánkù se ve vìtší míøe vìnujeme výše vzpomínanému výro'í a vìøím, že i to bude pro Vás zajímavé. Rukovì není koncipována jako jednorázové 'tení, pøedpokládám, že se k ní budete v prùbìhu roku pravidelnì vracet, nìkteré 'lánky si pøe'tete i vícekrát a že se budete tìšit na Rukovì 2008, ve které zase budou pøevažovat odborné 'lánky. Vìøím, že ve Vašich ZO si výro'í založení Svazu pøipomenete a pøi té pøíležitosti uskute'níte rùzné výstavy a další akce smìøované k tomuto výro'í. Propagujte prosím naši 'innost pøed nejširší veøejností, lobujte u svých poslancù a dalších 'initelù za to, aby nedocházelo k bezdùvodné likvidaci našich osad. Naši právníci i ostatní funkcionáøi pro to dìlají maximum, ale každá pomoc na všech úrovních nám mùže pomoci. Vìøím, že spole'nì dokážeme pøesvìd'it všechny o tom, že zahrádkaøení není pouze individuální záležitost, ale že naše zahrádky pomáhají zlepšovat životní prostøedí ve mìstech a tím slouží i všem našim spoluob'anùm daleko více než rùzné hypermarkety, 'i benzinové pumpy, které by nìkteøí obecní zastupitelé rádi vidìli na místì našich zahrádek. Pøeji nám všem, aby letošní rok nás tak netrápil povìtrnostními extrémy, aby se nám na zahrádkách vše daøilo a náš spole'ný koní'ek nám stále pøinášel maximální uspokojení. Rovnìž v osobním životì Vám pøeji hodnì úspìchù, zdraví a spokojenosti. Váš pøedseda
Vážení p átelé zahrádká i,
d kujeme Vám za p íze , kterou nám v nujete. Ohlasy na Rukov t jsou v tšinou velmi kladné a nebo podn tné. Letošní Rukov $ je však trochu jiná než ty p edešlé. Rok 2007 je pro celý +eský zahrádká ský svaz jubilejní, nebo$ práv v tuto dobu vzpomínáme 50.letého výro-í založení Svazu. K této skute-nosti jsme p ihlédli p i výb ru p ísp vk0 a jejich uspo ádání, které se od minulých ro-ník0 liší. Mimo odborných text0 zde naleznete zavzpomínání na p edsedy Svazu, na významn jší zahrádká e a spolupracovníky Svazu, kte í se o rozvoj zahrádká ské -innosti zasloužili. Historický text je vždy odlišen jiným typem písma. Ve svém mate ském jazyku p isp li do naši ro-enky zahrádká ští p átelé nám nejbližší, od kterých nás ani státní hranice neodd lila - v osob p edsedy SZZ Prof. Ivana Hri-ovského. Odborná pojednání ze sousedního Slovenska komplexn postihují odbornou tematiku, ale i zahrádká i - zvlášt ti zkušen jší a toužící n co vyzkoušet, jist tento text p ijmou. Se svolením n meckých zahrádká 0 jsme v -eském p ekladu p etiskli pro zajímavost text, vydaný Bavorským zemským svazem pro zahradnictví a pé-e o venkov, München. V íme, že Vás op t zaujmou i moudré myšlenky doc. Jaromíra Šikuly, p etišt né z brn nského Zahrádká ského informátora, kterého kdysi pro pot ebu zahrádká 0 brn nského regionu vydával. Zajímavé jsou i n které textové p etisky ze starších -ísel -asopisu Zahrádká v této ro-ence použité. Pot šil nás Váš zájem a Vaše aktivita, se kterou jste nám nabídli k za azení své p ísp vky do Rukov ti, rádi je zve ej ujeme a budeme se t šit na další. U vybraných p etisk0 text0, použitých v této ro-ence uvádíme vždy zdroj, ze kterého byl p etisk použit a letopo-et p0vodního zve ejn ní. Ing. Miloš Kožešník, Ing. Josef Nejedlo redakto i ro-enky 2
Historické ko eny zahrádká ství a vznik ZS Ing. Otto Macl, editel muzea ZS v Hradci Králové D jiny zahrádká ství u nás úzce souvisejí s d jinami ovocná ství, vina ství a zahradnictví, nebo tyto profese jsou i hlavní náplní zahrádká ské "innosti. První zmínky o zahradách s ovocnými sady a vinnou révou se objevují již v zakládacích listinách klášter( v 10. a 11. století, ale skute"ný rozkv t ovocná ství a vina ství nastal až od doby Karla IV. U"ený kn z a léka , chlumecký rodák Bartolom!j Klaret psal již v této dob „O stromech a plodech ovocných“. Tento rozkv t však p erušila vále"ná pohroma husitské bou e. Po jejich potla"ení dosáhlo za vlády Ji ího z Pod brad naše ovocnictví takového stupn dokonalosti, že "eské ovoce se stalo proslulým po celém sv t . Další pohroma však p išla t icetiletou válkou v letech 1618 - 1648, kdy zemi drancovali cizí žoldné i a ovocné sady hynuly. Velké ad "eských m st a stav( byly statky zkonfiskovány a rozdávány dobrodruh(m z císa ské armády. Následnou rekatolizací byly ze zem vyhnáni všichni, kte í se necht li s novými pom ry smí it. Jedním z nich byl i Ji í Holík, který objevem nových št pa ských metod proslavil "eské ovocnictví po celé Evrop . P(l století po jeho smrti se v roce 1754 narodil další ;ech, který svou láskou k lidem a ovocnému stromu se stal hlasatelem nové doby, ve které se "eský národ probouzel z hlubokého spánku po Bílé ho e. Byl to pod bradský d kan Mat!j Rössler, který ve své zahrad Sans Pareil zasadil na 2000 ovocných strom( a všechny p stované odr(dy popsal ve své knize „Pomona bohemica“. Jedním z jeho mladších spolupracovník( byl chlumecký d kan Alois Velich, jehož hlavní zásluha spo"ívá ve výchov lidových ovocná ( a v ší ení domácích odr(d. V druhé polovin 18. století, v dob vlády Marie Terezie, se objevují první snahy o spolkovou "innost v oblasti zahradnictví a ovocná ství. Bylo to jednak „Bratrstvo zahradnické“, které vzniklo již v roce 1750,
„Spole%nost pro zvelebování hospodá ství a svobodného um(ní v Království %eském“, kterou v roce 1770 založila sama panovnice, „První zahrádká ský ovocnicko vina ský spolek“, založený v roce 1816 v Brn , „Spolek %eských zahradník+“, založený v roce 1880 Benediktem Roezlem a „Ovocnický spolek pro království %eské“, jehož bohatá "innost po roce 1880 zahájila opravdový rozvoj ovocná ství v bývalém Rakousko-Uhersku. V dob první poloviny 19. století za"íná epocha velikán( našeho ovocnictví. Prvními z nich byli Josef Eduard Proche, který postavil naše ovocnictví na v decký základ a ukázal cestu promyšlené hybridizace, nejv tší "eský pomolog Jan .íha, autor desetidílné pomologie „;eské ovoce“, nejv tší moravský ovocná František Suchý, jehož p ekrásná pomologie „Moravské ovoce“ mu postavila trvalý pomník a zahradní architekt Josef Van!k, autor desetidílné „Lidové pomologie“, který za"átkem 20. století vybudoval v Chrudimi jeden z nejlepších zahradnických závod( v Evrop . Období konce 19. a za"átku 20. století bylo ve znamení živeln vznikajících spolk(, které nebyly nijak centráln ízeny. N které z nich byly sice zakládány profesionálními zahradníky, ovocná i a vina i a nahrazovaly bývalé cechovní organizace, jiné byly výkonnými orgány místních ú ad( k zajiš ování úkol( obcí p i zakládání a údržb zelen (tak zvané okrašlovací spolky), ale protože v nich vznikaly kluby zahrádká ( a svou "inností ovlivnily vznik skute"n zájmových, neprofesionálních spolk(, jako byl ku p íkladu „Svaz zahrádká ( a p átel p írody v Brn “, „Spolek zahrádká ( Praizler“ v P íbo e, nebo „Spolky p átel p írody“, m(žeme je považovat za p edch(dce dnešních zahrádká ských organizací. Období okupace 1939 - 1945 se vyzna"ovalo velmi silným omezením spole"enského života, jakým byl zákaz shromažHování a spol"ování lidí. Okupanti cht li mít obyvatelstvo pod kontrolou a proto usilovali o sjednocení všech spolk( do jedné organizace, kterou byl „Svaz zahrádká 4“. N které spolky však do n ho nevstoupily a p erušily
svoji "innost. I když byl „Svaz zahrádká (“ založen pod tlakem okupa"ní mocnosti, jeho existence umožnila v obtížných podmínkách Protektorátu alespoJ spolkový život zahrádká (. Období od osvobození v roce 1945 bylo obdobím „Jednoty zahrádká 4“, vzniklé p ejmenováním „Svazu zahrádká (“, do kterého n které spolky odmítly vstoupit. V prvních povále"ných letech p(sobila „Jednota“ pod ochranným štítem „Jednotného svazu "eských zem d lc(“, ale s p ipravovanou socializací vesnice byla tato organizace zrušena a „Jednota“ tak z(stala bez p ímého partnera. Po ur"itou dobu byla pod metodickým vedením Ministerstva zem d lství, ale postupn byly vytváeny podmínky pro vznik nové, celostátní organizace zahrádká (. K tomu došlo 29.9.1957, kdy byl na 1. celostátním sjezdu v Praze ustaven „ eskoslovenský svaz zahrádká 4 a ovocná 4“. Prvním p edsedou organizace byl zvolen František Machala, vedoucí koniferových školek v Žehušicích, tajemníkem Václav And l. V roce 1957 tak za"alo budování a formování nejv tší zahrádká ské organizace v našem stát , která v dob svého nejv tšího rozmachu dosáhla tém p(l milionu "len(. Od svého vzniku prošel eský zahrádká ský svaz, stejn jako celá naše spole"nost, složitým vývojem. P etrval však až do dnešních dn(, protože jeho jádrem jsou základní organizace, jejichž "lenové jsou spojeni láskou k p írod , pro které práce na zahrádce není jen koní"kem, ale ur"itým zp(sobem života a seberealizace. Práv v tom je i budoucnost této spole"ensky prosp šné organizace, která v roce 2007 oslavuje 50 let svého trvání.
František MACHALA 1. p edseda Svazu (1958-1961) Narodil se 7. 5.1907. Jako dvacetiletý p išel do Žehušic z Jeze í. V r. 1929 odešel na zahradnickou praxi do Francie, odkud se vrátil v r. 1940 zpátky do Žehušic, kde se stal vedoucím koniferových školek až do r. 1974. Na 1. sjezdu 3
Svazu byl zvolen za p edsedu nové zahrádká ské organizace. Tuto funkci vykonával až do r. 1961, kdy se stal šéfem stálého výstavního pavilonu na mezinárodní výstav3 IGA v Erfurtu. I když byl i v dalším volebním období 8lenem p edsednictva, na práci svazu se již p íliš nepodílel. Zasloužil se však o vybudování organiza8ních základ: svazu.
eskému zahrádká skému svazu je padesát a já si myslím, že p i této p íležitosti je na míst krátce se zamyslet nad ;eským zahrádká ským svazem, jeho minulostí, sou"asným stavem i jeho perspektivami. Historie zahrádka ení sahá stejn jako p stování rostlin daleko do minulosti lidstva. Ani si neuv domujeme, že kladný vztah k p stování rostlin máme ve své genetické výbav . Pohled na rozkvetlé stromy, rozkvetlé louky i na samotné kv ty v nás vzbuzuje dobrý pocit, líbí se nám. Je to dáno bezpochyby tím, že bohat kvetoucí rostliny nazna"ovaly od pradávna bohatou úrodu a s ní i dobré zásoby na zimní období a dobrou šanci na p ežití. A není t žké si domyslet, že práv jedinci, kte í kdysi dávno dbali o dobrou úrodu, p ežili tuhé zimy i neúrodná období a jejich potomky jsme práv my. Zahrádka ení u nás má dlouhou tradici a pln souvisí s rozvojem zahradnického oboru. Zakládání prvních zahrádek, tehdy spíše sad(, vinic a vini"ek kolem m st probíhalo soub žn s m stskou výstavbou. Zahrada byla do té doby b žnou sou"ástí venkovských obydlí, ale v moment rozsáhlejší výstavby m st si vznik samostatných zahrádek vynutil m stský zp(sob života, který odtrhl m š any od p írody. Intenzivn ji se zahrádka it po"alo v ;echách již v dob Karla IV. Tehdy se prvn zazelenaly révou svahy pražských Vinohrad a nejeden m šan zde m l svou vinici tak, jako dnes mají naši zahrádká i v podobných zahradních celcích své zahrádky. Byly zakládány "etné sbírkové zahrady p stitel( exotických d evin. Náš Svaz má v ;eské republice na co navazovat a na své p edch(dce m(že být právem hrdý. 4
Rovn ž organizované zahrádká ství má u nás dlouholetou tradici a ve svých adách vždy sdružovalo a sdružuje jak b žné p stitele, tak špi"kové odborníky ovocná e, vinae, zeliná e i kv tiná e. První zmínky o jejich sdružování do r(zných spolk( a spole"ností m(žeme vysledovat již daleko p ed dobou Karlovou, sahají minimáln již do doby cyrilometod jské. Za první organizovaný spolek snad m(žeme považovat Spole"nost vina ( v M lníce, která dostala stanovy již za vlády Vladislava a další potom v r.1606. Možná ale, že je ješt p edešli sada i a zahradníci v jiných oblastech jako nap . v okolí Plzn kde kvetlo zahradnictví a št pa ství tak, že v r.1593 si tamní zahradníci po ídili vlastní cechovní organizaci. Z význa"ných ovocná ( té doby je t eba zmínit Ji ího Holíka, který - i když v exilu popsal koncem 17. století všechny zp(soby roubování a tento jeho vynález posloužil celému lidstvu. Ve druhé polovin 18. století u nás významn ovlivnil ovocná ství pod bradský d kan Mat j Rössler, který díky svým styk(m s "eskými a významnými evropskými pomology shromáždil na své zahrad v Pod bradech 2000 odr(d všech tehdy existujících druh( ovoce - jabloní, hrušní, t ešní, sliv, bobulovin a o ech(. O tom, k jakému velkému pokroku v ovocnictví došlo v 19. stol., sv d"í m.j. vynikající kniha Františka Pixy, který byl fará em v Malín . Ve své knize „Klí" št pa ský“ popisuje Holík(v zp(sob roubování a o"kování. Již tehdy vystihl význam p stování zákrsk( a popsal všechny tehdy známé odr(dy ovoce. Do druhé poloviny 19. století spadá záslužná práce p stitele a šlechtitele Josefa Eduarda Proche, který na své zahrad p stoval 630 odr(d jablek, 518 hrušek a 131 slivoní. K založení prvního skute"n zahrádká ského spolku na našem území p isp la skute"nost, že v r.1806 brn nský pedagog Karel Kristián André slou"il v Brn všechny p írodov decké organizace v Moravskoslezskou spole"nost pro zvelebování orby, p írodoznalectví a vlastiv du a v této spole"nosti po-
tom v r.1816 vznikl Spolek zahrádká ský (pomologický). V r.1900 se ustavil Zemský ovocnický spolek pro markrabství moravské a v jeho l(n byl ustaven i Zemský vina ský spolek. Oba tyto spolky již vydávaly "asopisy, po ádaly výstavy, sjezdy aj. V ;echách v té dob existoval Ovocnický spolek pro Království "eské. Zemský ovocnický spolek m l v roce 1919 p es 8000 "len( a Zemský vina ský m l p es 6000 "len(. V r. 1881 došlo v Rychnov nad Kn žnou k ustavení Okrašlovacího spolku. Podobné spolky pak za". 20. století vznikaly v mnoha m stech a zabývaly se hlavn kv tiná stvím a zkrášlováním svých m st a okolí. Za první republiky Úst ední sdružení zahrádká ( již po ádalo celostátní výstavy, zakládalo zahrádkové kolonie, vydávalo "asopis „;eskoslovenské zahrádky“, a již tehdy se domáhalo p ijetí zákona na ochranu zahrádkového hnutí. V dob 2. sv tové války byl spolkový život zna"n utlumen, ale po osvobození se "innost rychle obnovila a na II. sjezdu Svazu zahrádká ( 21. íjna 1945 m l již 29 840 "len(. V r.1948 ale byl tento Svaz zlikvidován a direktivn ustavena Jednota zahrádká(. Ta v r.1957 byla p em n na na ;eskoslovenský svaz zahrádká ( a ovocná (, který m l 29. zá í 1957 I. ustavující sjezd. Jelikož náš Svaz je jeho p ímým pokra9ovatelem, slavíme v roce 2007 50. výro9í založení Svazu. Do roku 1989 byly státními, politickými a hospodá skými orgány i tehdejším vedením ;ZS podporovány p edevším p stitelské aktivity tehdejších tém 460.000 "len( Svazu. Cílem bylo vyp stovat co nejvíce ovoce, zeleniny a hrozn( révy vinné a doplnit tím tehdy velmi špatn zásobený trh. Podíl "len( ;ZS a ostatních drobných p stitel( na celkových objemech nákupu do centrálních tržních fond( dosahoval u ovoce asi 70 %, u zeleniny a hrozn( asi 50 %. Ostatní obory zahrádká ské "innosti byly vytla"eny na okraj zájm( a ti skute"ní zahrádká i ve vedení ;ZS museli vyvíjet zna"né úsilí, aby pro specializované organizace
p stitel( kaktus(, narcis( a tulipán(, me"ík(, ji in, lilií, skalni"ek, citrus( atd. vytvo ili alespoJ trochu p ijatelné podmínky pro jejich p ežití. Koncem roku 1968 v období krátkodobého uvoln ní politické situace se zahrádká (m poda ilo prosadit vydávání vlastního "asopisu s názvem Zahrádká . Je pot šitelné, že tento "asopis vychází nep etržit od ledna 1969 dodnes a že se nám ho poda ilo p es veškeré snahy o jeho prodej udržet. Hned na po"átku své existence si mezi zahrádká i získal nesmírnou oblibu a byl trvale nedostatkovým zbožím, protože v té dob nebylo ani dostatek papíru na jeho tisk a náklad se mohl zvyšovat pouze na povolení. I po roce 1989 p es záplavu r(zných periodik si Zahrádká udržuje na trhu vedoucí pozici mezi "asopisy podobného zam ení a dnes oslovuje tém 400.000 "tená (. Sv d"í to o jeho vysoké úrovni, která se v posledních letech ješt podstatn zlepšuje. K zvýšení jeho popularity jist p isp la i nov zavedená p íloha Zahrádká ka, takže dnes jsou to vlastn 2 "asopisy v jednom za jednu z nejnižších cen na trhu. Je jenom škoda, že se nám nepoda ilo po r.1990 prosadit, aby byl jako "lenský "asopis. Jsem p esv d"en, že je velká chyba, že ho neodebírají všichni "lenové, protože opravdu dokáže oslovit každého, od za"ínajících zahrádká ( až po ty špi"kové, kte í pat í mezi jeho pravidelné "tená e. V období totality pro výrobní ú"ely a ke z izování zahrádek byla základním organizacím ;ZS p edávána do užívání i tzv. velkovýrobn obtížn využitelná p(da, na které vznikaly zahrádkové osady, v nichž se soust eHovala p evážná v tšina tehdejší "lenské základny. Zahrádká i sdružení v osadách i dnes p edstavují v tší polovinu naší "lenské základny. Tu druhou tvo í p ídomní zahrádká i a "lenové specializovaných organizací. K dnešnímu dni má náš Svaz 180.000 "len(. Je to zna"ný pokles oproti roku 2000, kdy m l Svaz 400.000 "len( a spolu s jejich rodinnými p íslušníky tak v podstat ovlivJoval život asi 10 % populace. Ve v tšin okresních i menších m st m l své prodejny, 5
vlastní stavby, moštárny, sušárny, palírny a povidlárny. M l p ímé napojení na výrobce hnojiv, osiv a ochranných prost edk(, kterými zásoboval své organizace. Podílel se i na vzniku nových odr(d a významn ovlivJoval požadavky na výzkum i šlecht ní. Bylo to ale dáno tím, že v období totality to byla jedna z mála "inností, kde bylo možno se svobodn realizovat. Je smutné, že dnes 15 let po obnovení svobody pro nás zahrádká e již tak dobrá doba není. Paradoxn se získanou svobodou po roce 1990 došlo i ke ztrát n kterých práv nás zahrádká (. Bylo nám mnohdy vzato naše právo nejd(ležit jší, právo na užívání p(dy. Také provoz hospodá ských za ízení se musel pod ídit novým pravidl(m, které vedly b hem n kolika let k jejich úplné likvidaci, zanikl celý systém výkupu p ebytk(, ale i systém prodejen a sklad(. P esto ale stále p i našich ZO máme v provozu hodn moštáren i adu palíren a prodejen. V sou"asné dob evidujeme u našich ZO 470 moštáren, 70 sušáren, 50 povidláren, 38 palíren a 23 prodejen. Velmi nás mrzí, že doposud nebyl naším parlamentem p ijat dlouho o"ekávaný a mnohokrát odložený zahrádká ský zákon, který by jasn definoval kdo vlastn jsme, co smíme a jak se máme chovat. P esto naši "lenové nadále pe"ují o rostliny, zvelebují ve ejná prostranství, ale i tak jsou n kdy trnem v oku n kterým rádoby ekologickým organizacím. Ty považují zahrádka ení za p írodu poškozující a tento sv(j názor p enášejí na zastupitelstva na všech úrovních. Odtud pak sílí snaha o vytla"ení zahrádká ( z m st a v tších obcí, která je navíc podporována r(znými lobistickými skupinami, které up ednostJují stavby supermarket(, benzinových pump a dalších lukrativních staveb. Náš Svaz se již v roce 1996 stal "lenem Evropské ligy zahrádká ( a snažíme se využít i jejich pomoci p i prosazování práv pro zahrádká e. Bohužel naši politi"tí p edstavitelé jsou v tšinou k t mto našim požadavk(m hluší. Již v roce 1990 jsme p istoupili ke zm n organiza"ní struktury ;eského zahrádká ské6
ho svazu. Všechny naše Základní organizace mají plnou právní subjektivitu. Zrušili jsme okresy a z ídili Územní rady, které slouží jako servisní orgán pro ZO na území jejich p(sobnosti. Každou ZO zastupuje v Územní rad jeden volený funkcioná . Nejvyšším svazovým orgánem je Republiková rada, kterou tvo í volení zástupci ze všech ÚR. Ta pak volí ze svého st edu p edsedu, 3 místop edsedy a sedm "len( p edstavenstva, p edsedu a p t "len( revizní komise. Jako servisní orgán pro RR a celý Svaz slouží Úst edí, v jehož "ele je vedoucí Úst edí. To má ekonomické a odborné odd lení, redakci "asopisu Zahrádká a nakladatelství Kv t. V souvislosti se z ízením kraj( jsme museli p istoupit k ustavení Krajských koordina"ních rad které tvo í zástupci všech ÚR tohoto kraje a které mají nezastupitelné místo p i jednáních s politickými a dalšími p edstaviteli toho kterého kraje. N které naše specializované organizace se od Svazu odd lily, n které z ekonomických d(vod( zanikly a dnes má Svaz 15 specializovaných organizací. Jsou to p stitelé lilií, me"ík(, kosatc(, r(ží, narcis(, tulipán( a drobných cibulovin, chryzantém, pelargónií, kaktus(, skalni"ek, karafiát( a citrusových plod(. Dále pod SZO pat í Hortiklub, Achillea a p stitelé jahod. Ovocnái, vina i a zeliná i, kte í mají celostátní p(sobnost jsou ízeni p íslušnými komisemi. Vývoj po roce 1990 byl velmi rychlý. Hodn problém( nám p inášelo rychlé st ídání zákon(, které ve svém novém zn ní "asto úpln zapomínaly na zájmové organizace. Tím se naši "lenové dostávali do zna"né právní nejistoty, což jim pochopiteln na nálad nep idávalo. Krom toho se "ím dál více naskytovala p íležitost k nejr(zn jším aktivitám k cestování, podnikání a proto se nem(žeme divit, že zvlášt mladí "lenové tomuto dali p ednost a v našich adách z(stávají p evážn senio i. Pokud p ihlédneme k t mto všem aspekt(m, pak pokles "lenské základny zase není až tak dramatický. Jednou z nejd(ležit jších forem "innosti, ve které dnes pokra"ujeme a nadále ji rozšiujeme, je odborná výchova našich "len(.
Na p edávání znalostí a zkušeností s p stováním ovoce a zeleniny se zejména do roku 1970 podíleli i profesionální pracovníci zem d lských podnik(, šlechtitelských stanic, odr(dových zkušeben, zem d lských škol a výzkumných ústav( p edevším jako odborní referenti základních organizací ;ZS. V tšina z nich našla širší uplatn ní na úrovni okresních odborných instruktor( ;ZS, kte í zajiš ovali p ednášky, školení, instruktáže a praktické ukázky p ímo na zahradách "len( podle zájm( a pot eb okolních základních organizací. Pro doplJování znalostí odborných referent( základních organizací a pro zvyšování úrovn odborn výchovné "innosti okresních odborných instruktor( jsou po ádána od roku 1974 každoro"n oblastní školení ;ZS. Je to cyklus 4 - 6 p ednáškových dní - sobot zpravidla ve 14 denních intervalech v zimních m sících. Tématické zam ení p ednášek bylo v cí vzájemné dohody spolupracujících tehdejších okresních výbor(, dnes územních rad ;ZS. Od roku 1974 bylo pro vybrané okresní odborné instruktory zavedeno i t íleté studium na „Úst ední zahrádká ské akademii“, které kon"ilo zpracováním a obhajobou záv re"né diplomové práce. Poslední, v poadí již šestý cyklus této nejvyšší formy zahrádká ského vzd lávání byl ukon"en v roce 2003 a b hem t iceti let úsp šn ukon"ilo studium zahrádká ské akademie více jak 300 absolvent(. K ukon"ení došlo hlavn z d(vod( vysokých náklad( na toto studium, které si náš Svaz hospoda ící p evážn bez dotací nemohl dovolit. Jednou z v cí, na kterou m(žeme být právem hrdi, bylo z ízení Zahrádká ského muzea v Hradci Králové v roce 1999. V muzeu jsou shromážd ny unikátní dokumenty zachycující vývoj zahrádka ení u nás. Muzeum je otev ené i široké ve ejnosti a bylo by jist pro naše "leny prosp šné, aby tam ZO naplánovaly n který ze svých zájezd(. V muzeu se také po ádají p ednášky a školení pro zahrádká e a je vybaveno kvalitní audiovizuální technikou.
Závažné zm ny politických, spole"enských a ekonomických podmínek po roce 1989 si vynutily i rozsáhlé zm ny v myšlení a uvažování i o formách odborn výchovné "innosti. Sou"asná spole"nost p ebytky ovoce a zeleniny od zahrádká ( nepot ebuje, d ív jší zp(sob využívání zahrádek, zahrad, záhumenek a pozemk( zejména na venkov ztratil svoje opodstatn ní, ada jejich uživatel( nebo vlastník( je již dnes pouze bývalými "leny ;ZS. Mnoho z nich stojí naprosto ne"ekan p ed možností p esn ji p ed nezbytností co nejrychleji p ejít od produk"ního využívání zahrad k zahradám obytným, které musí být daleko p ijateln jší, poutav jší a p itažliv jší pro mladší generace našich d tí a vnou"at. Je to n co nového a nezvyklého, složit jšího a náro"n jšího, nemáme s tím mnoho zkušeností, "asto nám chybí odborné informace. Stojí p ed námi tedy závažný úkol po ádat r(zná školení a seminá e a p ipravit tak naše "leny a hlavn mladší generaci na p echod od d íve tržního zahrádka ení k jeho dnešní okrasné a rekrea"ní "innosti. V podmínkách tržní ekonomiky se stávají i informace tržním zbožím. V tší tržní hodnotu mají informace v rohodné, objektivní a ov ené, nezpochybnitelné - tedy informace zaru"ené, garantované. Takové informace m(že ;ZS díky širokému zázemí vysoce kvalifikovaných odborník( ve svých adách poskytovat svým "len(m i v podmínkách tržní ekonomiky bezplatn nebo za symbolicky "áste"nou úhradu finan"ních náklad(. Proto bude nutno zm nit d ív jší formy odborn výchovné "innosti tak, aby garantované odborné informace byly co nejp ístupn jší p ímo "len(m ;ZS v základních organizacích. Jednou z forem, které musíme v budoucnu více využívat, je poskytování informací p es internet. Tam budeme mít možnost našim "len(m, kte í budou znát p ístupový kód, poskytovat ty nejnov jší informace ze všech oblastí zahrádká ské "innosti, uve ejJovat rozsáhlé soubory fotografií všech odr(d ovoce, kv tin i zeleniny, prost možnosti budou prakticky nevy"erpatelné, jenom se je musíme nau"it co nejrychleji využívat a p edávat "len(m. Internet 7
také podstatn urychlí komunikaci mezi Úst edím, ÚR, ZO i jednotlivými "leny. Je to samoz ejm dlouhodobá cesta, ale nesmíme zaváhat. Samoz ejm budeme vedle aktivit, které jsou zam eny na p evážn individuální p ístup "len( k informacím ("asopis Zahrádká , Rukov zahrádká e, odborné publikace) i nadále na úrovni ZO a ÚR daleko více využívat formy instruktáží, praktických ukázek, výstav, tématických besed, školení a seminá ( i odborných zájezd( a exkurzí. Odborn výchovné p(sobení takových akcí je nezastupitelné p edevším možnostmi vzájemné a bezprost ední vým ny post eh(, poznatk(, zkušeností, dovedností a znalostí všech "len(, které spojují spole"né, by i n kdy úzce specializované zájmy. Republiková rada ;ZS oslovuje každého "lena bezplatnými odbornými a organiza"ními informacemi v každoro"n vydávané Rukov ti zahrádká e. Ta si ihned, jak jsme ji za"ali vydávat, získala mezi "leny velkou oblibu a budeme ji i nadále vydávat a vylepšovat. RR zajiš uje reprezentativní ú"ast ;ZS na nejvýznamn jších výstavách se zahradnickou tématikou, každoro"n organizuje dvoudenní monotématické odborné semináe pro OOI a trvalou pozornost v nuje i výsledk(m odborn výchovného p(sobení redakce a redak"ní rady "asopisu Zahrádká . Významná je i mezinárodní spolupráce v oblasti odborné výchovy se zahrádká skými organizacemi v zahrani"í, zejména se Slovenským zahrádká ským svazem. Vynikající úroveJ v našich aktivitách vždy m la a má práce s mládeží. Jejím vyvrcholením je každoro"n po ádané celostátní kolo sout že „Mladý zahrádká “, jehož ú"astníci nás vždy p ekvapí vysokou úrovní svých znalostí a v ím, že právem v nich vidíme své pokra"ovatele. Další z "inností, kterou se snažíme maximáln rozvíjet, je výstavnictví. Po r. 1989 došlo k jeho silnému útlumu, ale v posledních letech m(žeme s pot šením sledovat op t zna"ný nár(st po"tu výstav. Pro naše "leny mají nejv tší cenu menší výstavy místního "i regionálního charakteru. 8
Tam totiž mají nejlepší p íležitost se realizovat, vzájemn sout žit, lépe se poznávat a tak utužovat dobré vztahy v organizaci. D(ležité jsou pro nás ale i celostátní výstavy které po ádáme, nebo se na nich podílíme. Je to hlavn výstava v Olomouci, Lysé n.L., Litom icích aj. Na nich totiž máme naprosto jedine"nou možnost prezentovat náš Svaz co nejširší ve ejnosti, propagovat naši "innost i "asopis Zahrádká a také získávat nové "leny. P es všechny problémy, které musíme ešit - a není jich málo - a p es názory ady skeptik( z(stávám optimistou a v ím, že náš Svaz má svým "len(m co p inášet a je jen na nás, abychom naši "innost rozvíjeli ke spokojenosti všech. Krom aktivit, o nichž jsem se již zmínil jednou z priorit je a z(stává nutnost postarat se o právní jistotu našich "len( a tím p isp t k jejich spokojenosti. Cílem Svazu musí být p edevším š astný a spokojený zahrádká pro kterého bude pot šením být "lenem Svazu a bude p esv d"en o tom, že Svaz d lá maximum pro jeho spokojenost. Pokud se nám to bude da it, tak pevn doufám, že náš Svaz má p ed sebou dobré vyhlídky a že b hem "asu si najdou cestu do našich ad i ti mladí, kte í teH mají zcela jiné zájmy a starosti. Vždy to zahrádka ení opravdu máme všichni ve svých genech! Váš MUDr. Josef K í ž, p edseda +ZS
Václav KOVANDA 2. p edseda Svazu (1961 - 1974) Narodil se 17.12.1909, p:sobil jako st edoškolský profesor v Hradci Králové. Byl funkcioná em Ovocnické jednoty a po jejím zrušení p ešel do celostátní zahrádká ské organizace ?eského svazu ovocná : a zahrádká :, kde se stal nejd íve p edsedou krajského výboru a v r. 1961 p edsedou ÚV ?SOZ. V této funkci vytrval až do r. 1974. M3l výrazný podíl na rozvoji svazu, r:stu 8lenské základny a byl iniciátorem výstavby Bíhova domu v Chlumci nad Cidlinou. Zem el 2.3.1997 v Hradci Králové.
Kdyby mezi p áními gratulant0 k svazovým padesátinám m la chyb t slova Doc.Jaromíra Šikuly, který m l k +ZS vždy up ímný vztah a svojí odborností a ob tavostí se podílel na rozkv tu Svazu v mnohých jeho oblastech, zvlášt v odborném vzd lávání, pak by nám asi n co chyb lo a proto alespo p etiskujeme ze Zahrádká ského informátora jeho pozdravná slova k svazovým t icátinám z roku 1986. Text je v n kterých -ástech poplatný své dob , kdy vznikl, ale základní myšlenka základu zahrádká ské -innosti je stále aktuální
30 let je nejkrásn/jší v/k v život3 8lov3ka, zahrádká e i zahrádká ské organizace. Pro8? Pon3vadž 8lov3k p estává být dít3tem, je skute8n3 dosp3lým a je to též doba, kdy 8lov3k má touhu mít svou zahrádku, kus svého „polí8ka“, kde si d3lá, co srdce rá8í, co um napovídá a co se rodí v myšlenkách, když si v klidném domácím prost edí povídá muž se svou manželkou o tom, co krásného m:že p inést život. Ano, 30 let to je jistý rozb3h v život3, rozb3h již uvážený, logický, ú8elný, promyšlený, cílený. Je-li takovým volba zahrady, pak ru8ím za to, že nebudete litovat. Zahrada je cesta k p írod3. Je to cesta aktivní spolupráce s p írodou, je to cesta vychovávající k estetice i k lásce, cesta vedoucí k myšlení, které z:stává tv:r8í, krásné, hmotné i plné lyriky, o to nám šlo. VždyJ naše národy byly vždy temperamentní, aktivní, silné, tv:r8í, objevné a duševn3 neoby8ejn3 silné. Vzpomínám si na knížku Františka Ronovského, který p ed více než 120 lety vydal v Brn3 Hospodá skou knihu a v ní o ovocná ích píše o možnosti p3stování zákrsk: a jmenuje zákrsky ploché, dnes nazývané italskými palmetami, zákrsky štíhlé, dnes nazývané štíhlými holandskými v eteny a zákrsky voln3 rostoucí, dnes nazývané americkými voln3 rostoucími zákrsky. Dokud to byla 8eská myšlenka, nebylo to nic, až je to italské, holandské a americké, je to šlágr módní zahrady i velkovýrobní praxe. Milí zahrádká i, ale i všichni ostatní, probuNme se a um3jme „naše“ propagovat. NestyNme se za krásnou v3c, za krásný výp3stek, za náš um
i šikovné ruce! Vychovávejme tak i mládež a dokažme to i na našich zahradách. Práv3 t3ch našich 30 let, to není t icet let v3ku každého z nás, ale 30 let naší zájmové organizace, která je jednou z nejv3tších v Národní front3. Je to náš ?eský zahrádká ský svaz, naše organizace, která vznikla p ed 30 lety a m3la již v p edcházejících organizacích své dobré p edch:dce, také jakési „Ronovské“ a proto neza8ínala na poli neoraném, ale již s velkou tradicí, s velkou armádou zahrádká :, nadšenc: a milovník: p írody, krásy a práce s p:dou. M3li bychom si všichni pogratulovat, m3li bychom na zahradách ud3lat veselíce a vzájemn3 se ješt3 více jeden druhému p iblížit, zlidštit naše kolektivy a vytvo it jednotné p átelství. 30 let výro8í není jen oslava, je to ohlédnutí zp3t, a to již vidíme vzr:st naší 8lenské základny do p:lmiliónového šiku, to již vidíme krásné zahradní osady, rozkvetlé ulice, obdivuhodné a nitro pot3šující zahrádky p ed domy, chatami, chalupami, záhony p ed samoobsluhami, na nám3stích, prost3 všude, kde ruce zahrádká : odevzdaly nám všem svou práci a zkušenosti. Nelze nevid3t ani ty tisíce funkcioná :, kte í to vše p edem promýšleli a organizovali. I tyto ádky, které 8tete, nevznikly samy, i ty vytvo ilo minulé t icetiletí a historie. Nelze nevzpomenout ani práce odborných a organiza8ních komisí p i Úst edním výboru našeho svazu a kone8n3 práci našich 8elných funkcioná :, celého p edsednictva a vlastního vedení svazu. Víte, kolik to bylo sch:zí, cest, kolik sobot a ned3lí mimo vlastní zahrádky, jen proto, aby se nám na zahradách lépe d3lalo a žilo? Máme nové a lepší stanovy, rozrostly se moštárny, povidlárny, palírny, sušárny ovoce a jiná za ízení, vyrostly p i základních organizacích domy a vkusné zahrady, spole8enské místnosti, vybavené knihovny a vyrostli i noví funkcioná i. My jsme jako 8lenové neum3li ani vše využít, co se nám podávalo a podává. Kolik by jen mohlo být miniškolek s produkcí rajonizovaných kultivar: broskvoní, jabloní, rybízu a mnoha dalších. Ješt3 neumíme d3lat zahrádká ské burzy, neumíme dosti ekonomicky myslet a myšlení p evád3t do praxe. Myšlenky velkého tv:rce novodobých d3jin s. M. Gorba8ova se musí i u nás promítnout do nových a sm3lých 8in:. Máme k tomu otvírající 9
se dve e. Jen zav8as p ijít, hrd3 otev ít a 8estn3 splnit vše, co je ve prosp3ch našich národ:. Zahrádky si to zaslouží. Bude to prosp3ch pro celou naši vlast, pro naše rodiny i pro budoucí generace. Gratulujeme si k 30. narozeninám našeho svazu, gratulujeme si k tomu, že jsme to všichni navzájem dokázali, vytvo it základ moderní 8eské a slovenské zahrady, zahrady, kterou se stává celá naše zem, která byla, je a bude zemský ráj na pohled. Jaromír Šikula (Zahrádká ský informátor, zvl. %. z roku 1986)
Spolupráca SZZ a ZS na úseku odborného vzdelávania Prof. Ing. Ivan Hri%ovský, DrSc., predseda RV SZZ V príhovore k "lenom ;eského záhradkárskeho zväzu chcem vyjadri v mene svojom i v mene Predstavenstva Republikového výboru Slovenského zväzu záhradkárov obdiv a uznanie na pokra"ujúcu spoluprácu našich zväzov aj po rozdelení ;eskoslovenskej republiky. PriateVstvo a odbornos nám nedali, ani nedávajú pocit, že medzi nami existuje vytý"ená hranica na rieke Morava. Prvopo"iatky našej spolupráce sú od vzniku organizácie ;eskoslovenského ovocinárskeho a záhradkárskeho zväzu. Sám som bol za predsedu Václava Kovandu "lenom Predsedníctva v zastúpení Slovenska. Vaša Rukov záhradká e nachádza uplatnenie, obdobne ako aj "asopis Zahrádká aj medzi našimi "lenmi, aj keH musím prizna , že Rukov záhradká e, ktorá je považovaná za vynikajúcu odbornú publikáciu, by mohla nájs širšie uplatnenie aj na Slovensku. Tu sa nám spolo"ne vytvára možnos vzájomnej výmeny pre "lenov ;ZS aj našej publikácie Poradca záhradkára a vä"šieho spropagovania slovenského "asopisu Záhradkár. Obidve odborné publikácie, ktoré vychádzajú 1 krát do roka pomáhajú a môžu ešte viac napomáha najmä na úseku odborného vzdelávania našich 10
"lenov. Ich neustále stúpajúca odborná úroveJ dokazuje, že úroveJ práce našich zväzov sa zvyšuje, "o má priaznivý vplyv aj na "lenov našich zväzov. Okrem Rukov ti zahrádká e a "asopisu Zahrádká , ich vysokej odbornej úrovni chcem v retrospektíve poukáza na spolo"né odborné podujatia a stretnutia posluchá"ov Ústrednej záhradkárskej akadémií ;ZS a SZZ. Spolo"né odborné stretnutia boli v rokoch 1995 a 1998 v Nitre. Za ;ZS bolo v r. 1995 23 ú"astníkov a v r. 1998 12 ú"astníkov. ;eský zväz záhradkárov zabezpe"il takéto stretnutie známe aj pod názvom - Postgraduálne školenie v roku 1995 v Lednici (bolo prítomných 20 ú"astníkov zo SZZ), v r. 1998 v M lníku (10 osôb) a v roku 2003 v Boskovicích (10 osôb). VeVký význam majú aj spolo"né stretnutia vedúcich zástupcov ;ZS a SZZ v ;eskej i Slovenskej republike, spolupráca medzi jednotlivými okresnými výbormi ;ZS a SZZ, ako aj základnými organizáciami. Táto spolupráca má už dlhoro"nú tradíciu. NeodmysliteVnou sú"as ou je aj vzájomná spoluú"as na rôznych záhradkárskych výstavách, na degustáciách vín, odborných seminároch "i konferenciách a iných podujatiach. Svoj príhovor, ktorý by mohol by ešte dlhším výpo"tom našich spolo"ných aktivít ukon"ím citovaním Ing. Otta Macla: „nezanedbateVný je i pocit, že sme "lenmi organizácie, ktorá je sú"as ou európskeho spolo"enstva záhradkárov, "o zna"ne posilnilo jej prestíž“ (Rukov záhradká e, 2006).
Vlastimil JEŽEK 3. p edseda Svazu (1974 - 1989) Narodil se v b eznu 1922. Pracoval jako státní zam3stnanec. Do funkce p edsedy ?ZS byl zvolen na 5. sjezdu v r. 1974, v období tvrdé normalizace spole8enského života, která se projevila i politizací 8innosti ?ZS, který jako sou8ást Národní fronty pomáhal vytvá et kulisu spole8enské loajality v:8i tehdejšímu z ízení. I v t3chto podmínkách se ale zasloužil o rozvoj 8lenské základny svazu a zahrádkových osad.
Funk9nost soudobých zahrad a sm! ování odborné 9innosti ZS Prof. Doc. Ing. Ji í Mare%ek, eská zem(d(lská univerzita Praha-Suchdol Zahrady nikdy nebyly a nebudou ve svém uspo ádání, hospodá ském i sociálním využití nem nnou, statickou záležitostí. Jejich zvláštností je, že vždy velmi dynamicky plnily takové momentální funkce, které zpravidla jejich uživatel(m nebyla schopna v uspokojivé mí e zajistit spole"nost. Byly tedy ur"itým odrazem vztah( lidí k materiálním a spole"enským pom r(m té které doby. Odtud tedy celá škála jejich forem od zajiš ování existen"ního minima na stran jedné až po zahrady ur"ené k reprezentaci, obytnosti a k širšímu spole"enskému využití. Ve výtvarném pojetí zahrad, které jsou svojí podstatou p írodním prost edím, se pak odrážel vztah jejich uživatel( k p írod v širším slova smyslu. Proto tedy jednak zahrady p írodu pln hospodá sky využívající, "i násiln upravující a jednak zahrady p írodu v jejích rozmanitých formách rozvíjející a esteticky ztvárJující. Aktuální otázkou tedy je, jaké funkce by zahrady v sou"asné dob m ly plnit, jaká estetická forma jejich pojetí odpovídá dnešnímu vztahu "lov ka k p írod . M li bychom si odpov d t i na otázku, které organiza"ní i odborné formy by náš Svaz m l v tomto smyslu preferovat. Spole"ným soudobým požadavkem prakticky všech vrstev naší spole"nosti jsou zvyšující se nároky na kvalitu životního prost edí. V tomto sm ru mohou zahrady v našich sídlech sehrát naprosto rozhodující úlohu. Jsou p edn nejrozsáhlejším vegeta"ním útvarem, zahrnujícím "asto 50 až 70 % plochy obce. Vytvá í „zelenou infrastrukturu“, prolínající systematicky valnou "ástí obce a uplatJující se v detailním a intimním styku "lov ka s vegetací. Tato p(sobnost je navíc celoro"ní, pravideln za azená do životního rytmu rodiny, takže je vysoce ú"inná. Žádný jiný typ sídelní zelen není schopen celou sestavu pozitivních vliv( plnit tak intenzivn a tak konkrétn , dle
individuálních ob"anských zájm( a pot eb. Proto bychom v koncepcích našich soudobých zahrad m li v novat více pé"e zahradnímu mikroklimatu, ochran proti prašnosti a hlu"nosti, více pozornosti by m lo být v nováno repelentním ú"ink(m vegetace, rostlinám aromatickým a voJavým, naše p stitelské technologie by m ly být k p írod maximáln šetrné. Ekologicky i hygienicky nejhodnotn jší prost edí by m lo doslova objímat náš d(m. Rodinné zahrady mohou mít nejen dnes, ale i v budoucnosti vysoké hodnoty sociální. Jejich využívání (p stování) na rozdíl od jiných spole"enských aktivit nerozd luje, ale naopak sdružuje rodinu. Kde jinde se dá tak neformáln , tedy nejen slovy, realizovat pozitivní výchova a vztah d tí k p írod a k biologické pot eb lidského bytí v(bec. Vysokou hodnotou amatérského „zahradni"ení“ je sdružování ob"an( bez rozdíl( jejich spole"enského postavení, majetkových pom r( i politických názor(. P i utvá ení ob"anské spole"nosti se jedná o hledisko velmi významné. Zahrady, které vždy s n kým, sousedí vytvá í p edpoklad sousedských vztah( a kontakt(. Rozmnožování t chto sociálních hodnot je jedním z cíl( rozvoje obytné kvality sídel. O jejich rozvoj usilují projektanti ve ejné zelen , p ších zón, velmi aktuelní je tento problém v „anonymních“ podmínkách v tšiny našich sídliš . Prozatím se zapomíná na to, že p stování zahrady a zejména pak práce v uli"ních p edzahrádkách tuto sociální hodnotu, tedy vzájemné ob"anské kontakty m(že vytvá et na velmi vysoké úrovni a navíc ze své vlastní kapsy. Rozvíjejme tedy tuto nám vlastní "innost všemi možnými formami (mén vysokých zdí zcela odd lujících zahradu od ulice, mén thujových plot( kolem celé zahrady, více kontaktních míst pro „hovory p es plot“, více pohledov spole"n využívaných výsadeb na soudobých zahradách) - to vše z pozice, že jsme všichni dohromady p átelé zahrad. Velkým vzorem nám v tomto sm ru mohou být jihomoravské, vzorn udržované neoplocené p edzahrádky, které jsou nejen odrazem typické moravské slušnosti a lásky k "istot a k po ádku, ale 11
i projevem ur"itého, velmi pozitivního sociálního ovzduší v rámci celé obce. Zahrady jsou nejrozsáhlejší formou tzv. „obytné zelen “, jejíž funk"nost by m la spo"ívat v naplJování r(zných forem životního stylu obyvatel, do jisté míry analogicky jako to chceme do jednotlivých místností našeho bytu. Obytnost zahrnuje uživatelské pohodlí a rozvoj osobních zálib, estetické zážitky i úm rný hospodá ský užitek. Vysokých obytných hodnot docilujeme co nejd(sledn jším optickým (okna) a fyzickým (zahradní dve e) propojením jednotlivých místností bytu s p ímo navazujícími "ástmi zahrady. Tuto skute"nost velmi "asto nerespektují navrhovatelé rodinných dom( (tv(rci územních a regula"ních plán(). Špatná poloha stavby na pozemku totiž m(že "asto výrazn znemožnit plnohodnotné obytné využití zahrady. Obytnost zahrady by m la uspokojovat pot eby celé rodiny, tedy nejen dosp lých, ale i d tí v p íslušném v ku a domácích „zví ecích spolubydlících“. Obytnost proto musí být zajišt na odpovídající zahradní vybaveností. Budou to r(zná odpo"ívadla, zahradní nábytek, r(zn p íjemná zahradní zákoutí celé rodiny nebo jejích jednotlivých "len( (ranní "i ve"erní posezení, odpo"inek pod korunou stromu, daleká vyhlídka apod.), p stitelské tématické celky (místa odborného zájmu) aj. Obytným za ízením m(že být i ovocný strom "i zeleninový záhon, plnící funkci „št dré ledni"ky“ v byt . Na rozdíl od obytných hodnot ve ejné zelen je charakteristickým rysem obytných "ástí zahrad ur"itý stupeJ rodinné intimity, p ímá vazba na byt a prakticky každodenní, tedy životnímu stylu rodiny p izp(sobená funk"nost. Obytné využívání zahrad má v sou"asné dob tendenci velmi progresivního nár(stu a je mu proto t eba v novat všestrannou propagaci a pomoc. Hospodá ská funk"nost, "asto ned(sledn ozna"ována jako tzv. „užitkovost“, je u nás tradi"ní a v minulosti vlastn do zna"né míry náš Svaz vytvo ila. Dala vyr(st velkému po"tu našich zahrádká ských odborník(, p ivedla celou naši organizaci k vysoké p stitelské intenzit a vytvo ila naše typické, up ímné spolkové „zahrádká ské mikrokli12
ma“. Zde není co našim "len(m radit, protože se jedná o zajetou tradici, kterou je t eba pouze permanentn naplJovat novými fakty. Jde jen o to, jak na tuto starou tradici nahlížet v dob nár(stu dalších, více mén nových funkcí zahrad. V žádném p ípad nelze tuto zejména ovocná skou i zeliná skou tradici pokládat za p ežitek doby, ale naopak za skute"nost, která dovoluje "i podmiJuje nár(st dalších funkcí zahradního prostoru. Pro rodinu pot ebné množství kilogram(, kus( "i litr( je totiž možné p i naší, tradi"n uplatJované vysoké intenzit vyp stovat na menší ploše a tím uvolnit místo pro celou adu výše uvedených aktuelních funkcí. Rozvíjení intenzivních forem hospodá ské funk"nosti zahrad je proto perspektivní s tou zm nou, že již v b žných podmínkách nep(jde o pouhou existen"ní produk"ní záležitost, ale o cílev domou "innost otevírající zahradu novým soudobým pot ebám. Letitá ovocná ská tradice našich zahrad by nem la zaniknout, protože je významnou sou"ástí naší národní kultury, kterou nemohou v pot ebné odborné a spole"enské kvalit zajiš ovat tržní p ístupy supermarket(, ani vysoce intenzivní, velkoplošné ovocné plantáže. Podporou zahrádká ského ovocna ení formou lokálních výstav, záchranou starších, osv d"ených ovocných odr(d, odborn osv tovou aktivitou a pod. realizujeme práv tak moderní a soudobou "innost, jako nap . p i budování zahrad v japonském "i abstraktním stylu. V honb za modernostmi sv ta bychom nem li zapomínat na naše kulturní ko eny. Nespornou funkcí našich soudobých zahrad by m la být výrazn uplatJována krása. Nem li bychom ji - jak se to "asto stává pokládat za pouhý „návdavek“ "i za „úlitbu sou"asnosti“, ale za rovnocennou sou"ást celé soustavy „zahradních užitk(“. Krása zahrady by se nem la týkat pouze jen tzv. „okrasné "ásti“, ale m la by prolínat celou zahradou. V r(zných "ástech by se pak toto krásno m lo uplatJovat v r(zných formách. Ve vazb na zahradní terén nebo na vyhlídku z okna to bude doména okrasných voJavých rostlin, v p edzahrádce by forma krásna m la vyjad ovat vztah pr("elí domu a uli"ního prost edí a pod. V ovocná -
sky využívané "ásti zahrady m(že být krása vyjád ena p stební perfektností, zdravotním stavem porost(, "istotou "erného úhoru mezi ovocnými st nami, zeliná ská plocha m(že být krásná systémem azení jednotlivých druh( zelenin, jejich p stitelskou perfektností, kultivovaností sklizn , bezplevelností, ale i krásnými k(ly k raj"at(m, vzorn srovnaným kompostem "i kultivovanou nádobou na zálivkovou vodu apod. Proto d lit zahradu na okrasnou a užitkovou je u nás nevhodn tradovanou odbornou chybou. Z tohoto nesprávného názoru lze totiž vyvodit, že v „užitkové "ásti“ již o krásu vlastn v(bec nejde a proto „vzh(ru k oprýskaným vanám na vodu, sázej tam, kde je volno, hlavn že to roste“. Krása by m la být chápána jako míza prolínající celým zahradním organismem, který má r(zné funkce a proto i r(zné formy krásy. Zahrada by v tomto smyslu m la být chápána jako sestava funk"ních ploch - "ástí, v rámci nichž se krásno bude projevovat v r(zných formách. Celá zahrada by m la být sou"asn k užitku i ke kráse. Významným posuvem v soudobém pojetí krásy zahrad, ale i park( je ur"itá forma návratu k p írodním formám t chto vegeta"ních celk(. Vyjad ování krásy zahradního prost edí nemusí být realizováno pouze pestrými sortimenty rostlin a sestavením abstraktních tvar(, ale i ur"itou výtvarnou stylizací krásy místních p írodních lokalit nebo památností místa - stráJ se v esy a jalovci, kamenná zídka s mate ídouškou, studánka mezi balvany, jezírko s lekníny, sk ípinou a blatouchy, "ást trávníku p stovaná jako rozkvetlá louka apod. Teorii krásy zahrad jsme velmi mnoho dlužní, protože u nás byla po dlouhou dobu hrub zanedbávána. V sou"asné podob nás v tomto sm ru v podob p eklad( cizích "asopis( a knižních publikací zaplavuje nikoliv odborn špatná, ale duchovn "asto cizí spousta informací, které ne vždy odpovídají našim kulturním tradicím. Charakteristickým rysem dalšího vývoje našich soudobých zahrad by m la být v souladu s nov se utvá ejícími spole"enskými strukturami jejich postupná v cná i formální diferenciace. M lo by se tedy
jednat o ur"itý kultivovaný návrat k pojetí našich zahrad v první polovin minulého století, kdy jejich úroveJ pln odpovídala tehdejšímu evropskému pr(m ru. V p edpokládané soustav nov vznikajících zahradních forem (typ() bychom m li maximáln podporovat naše typicky "eské „;apkovské pojetí zahrady“, vyjád ené velmi klasicky v „Zahradníkov roce“. Snoubí se zde vysoká intelektuální úroveJ „zahradníka“ s hluboko zažitým osobním vztahem k rostlinám, který lze považovat za nejvyšší kulturní a sociální hodnotu zahrad v(bec. ;apkovsky pojatá zahrada je dokladem i toho, že funk"n a ob"ansky nejcenn jší zahrada je ta, kterou si vlastním intelektem vytvá í její uživatel sám, za metodické pomoci p íslušných odborník( a institucí. Úloze zahrad v životním stylu sou"asné spole"nosti je proto t eba v novat velkou pozornost. Svaz by se m l stát do jisté míry garantem "i iniciátorem rozvoje všech pot ebných iniciativ. R(zné svazové akce v minulosti pod heslem „sám sob projektantem“ byly ve své dob velmi progresivní formou "innosti našeho Svazu, která v(bec s odstupem let neztratila nic na své aktuálnosti. Prozatímní názory státních ú edník( a bohužel i zna"né "ásti architekt( na funk"nost "i územní situování rodinných zahrad a zahrádkových osad jsou "asto na velmi nízké úrovni. Nejú"inn jší zárukou budoucího pozitivního vývoje našich zahrad je skute"nost, že pat íme do skupiny t ch evropských zemí, kde ideálem zna"né "ásti jejich obyvatel je bydlení v rodinném dom se zahradou. Jsem p esv d"en o tom, že tato spole"enská pot eba si postupn vytvo í odborné, hospodá ské a spole"enské klima, v n mž bude mít významnou úlohu nejen náš Svaz, ale i soustava kvalifikovaných státních ú edník( a odborný i všeobecn vzd lávací systém výchovy mladé generace. Výuka všeobecn vzd lávajícího p edm tu „Gardening“ - „zahradni"ení“, která je již adu let praktikována na r(zných typech univerzit i st edních škol ve Velké Británii, je nejen jednou z ady p í"in vysoké úrovn tamn jších zahrad, které jsou zde povýšeny do kategorie životních nezbytností, ale sou"asn velmi hluboce zasáhla i do výchovy 13
mladé generace ve smyslu utvá ení p írodního prost edí v(bec. V plné d(v e ke kultivovanému historickému základu naší spole"nosti si zcela jist najdeme vlastní cestu nejen k povznesení vlastních zahrad, ale i k tomu, abychom p isp li k celkovému evropskému proudu jejich dalšího rozvoje. pozn. redakce: Prof. Ing. Ji í Mare%ek, CSc. (*1930) je zahrádká +m známý jako dlouhodobý %len zahrádká ské organizace, %len SZO Hortiklub ZS, v letech 1959 - 1962 vedoucí odborného úseku Úst edního výboru eskoslovenského ovocná ského a zahrádká ského svazu v Praze, autor publikací „Zahrada a její uspo ádání“ (1975) a „Zahrada“ (1992). V letech 1971 - 1991 editel Výzkumného a šlechtitelského ústavu okrasného zahradnictví v Pr+honicích, nyní pedagog katedry zahradnictví a krajiná ské architektury eské zem(d(lské univerzity v Praze.
Ing. Ji í 7ADA 4. p edseda Svazu (1990 - 1999) Narodil se 27.3.1934 v Brn3, gymnázium absolvoval v Hranicích na Morav3. Je absolventem VŠZL, pracoval v podniku Zem3d3lské stavby ve Valašském Mezi í8í a Frýdku-Místku jako hlavní inženýr. V r. 1975 nastoupil do Výzkumného ústavu hutnictví a železa. Do ?ZS vstoupil v r. 1967, b3hem n3kolika let se stal p edsedou OV ve Frýdku-Místku. V r. 1990 byl zvolen p edsedou republikové rady ?ZS. Má velkou zásluhu na úsporné redukci správního aparátu, je iniciátorem právní ochrany zahrádká: a významný je i jeho podíl na integraci svazu do Evropské zahrádká ské organizace.
Flora Olomouc 2006 p es zna9né problémy velký úsp!ch MUDr. Josef K íž, p edseda
ZS
Každoro"n po ádáme, nebo se svazovou expozicí ú"astníme n kolika celostátních výstav a o letní etap Flora Olomouc m(žeme íci, že je jednou z nejd(ležit jší. Tradi"n je na ní velká návšt vnost, a tak máme mimo ádnou p íležitost prezentovat náš 14
Svaz p ed ve ejností a jsem rád, že mohu konstatovat, že letos jsme tuto p íležitost op t maximáln využili. Když jsem v pr(b hu výstavy hovo il s našimi "leny z ady ZO ;ZS, kte í na výstavu uspo ádali zájezdy, setkal jsem se n kolikrát s požadavkem seznámit je s tím, jak se podobná výstava p ipravuje. Letos je pro to opravdu vhodná p íležitost, protože p i p ípravách výstavy se sešlo tolik problém(, že nakonec všichni v"etn editele výstavišt a p edsedy p edstavenstva byli s kone"ným výsledkem více než spokojeni a n kolikrát nám to dali najevo. Vše za"alo pro kv tiná e mimo ádn nep íznivým pr(b hem vegetace - st ídala se mimo ádn teplá období s chladnými, to samé bylo s nepravidelným p ísunem vláhy, který vyvrcholil dlouhým suchem práv p ed výstavou. Našt stí v tšina našich vystavovatel( se s touto nep ízní dokázala vyrovnat a p ipravit exponáty na vysoké úrovni. To ale nebylo vše. Z odborného odd lení odešla jedna pracovnice a za"aly se ší it fámy, že zbývající pracovníci nedokáží výstavu zajistit. Jsem rád, že opak byl pravdou, p estože nastaly ješt další komplikace v pr(b hu roku - n kolik tradi"ních aranžér( od eklo svou ú"ast a bylo t eba urychlen hledat náhradu. I to se poda ilo. SZO Martagon a Gladiris oslavovaly jubilejní rok od svého založení a ada tradi"ních vystavovatel( „vy"erpala své síly“ p i t chto výstavách a svou ú"ast v Olomouci od ekli. I za n se našla náhrada. SZO Pelargonium m la n kolik svých výstav a v Olomouci budou vystavovat až v p íštím roce. Záv re"ná p íprava výstavy ale prob hla v nebývalé pohod , všichni vystavovatelé, aranžé i a pracovnici úst edí podali maximální výkony a všem pat í dík. O tom, jak se výstava líbila, sv d"í krom spokojenosti návšt vník( i verdikt odborné poroty, která nám ud lila dv nejvyšší ocen ní - Cenu editele VFO za celkové pojetí pavilonu A a Cenu p edstavenstva VFO za nejlépe ešenou expozici a ší i a kvalitu sortimentu gladiol expozici Ing. M. Slavíkové a MUDr. J. K íže. To ješt doplnila ada pohár(, medailí a diplom(. I z toho je vid t, že ojedin lé hlasy v tšinou t ch, kte í na výstav nebyli, ale údajn od
n koho slyšeli, že výstava nebyla nejlepší, nelze brát vážn . Snad jedinou výhradu lze mít k tomu, že v pavilonu byly mezi jednotlivými expozicemi p íliš široké cesty lze akceptovat, ale to byla záležitost architektky, která uspo ádání pavilonu navrhla. Všichni, kte í se na úsp chu letošní výstavy podíleli, i ti, kte í se v p íštím roce zú"astní poprvé a na Floru 2007 se již p ipravují, jsou zárukou, že se op t mají návšt vníci na co t šit a na nás je, abychom tuto i další výstavy pln využili k propagaci našeho Svazu, získávání nových "len( a p edplatitel( "asopisu Zahrádká .
Zahrádká i a výstavy Ing. Alena Morkesová, bývalá editelka výstavišt( Zahrada ech Litom( ice Jedna z nejušlechtilejších zájmových "inností "lov ka je zahrádká ství. K této "innosti je zapot ebí velké lásky a vztahu k p írod , je známa mnoho let a její po"átky m(žeme hledat tém na p elomu prvního tisíciletí. ;lov k hledá nejen obživu v této práci, ale také odpo"inek, relaxaci a na"erpání nových sil do života ve všech návaznostech. Postupem let bylo zaznamenáno v zahrádka ení velkých úsp ch(, které umožnily vystavování výp stk( a tyto byly p edkládány široké ve ejnosti nejen k obdivu, ale i k zobecn ní a ší ení této "innosti. B hem doby se z malých lokálních výstav staly velké akce na specialisovaných celostátních výstavách. V tomto pojetí zejména vynikla výstavní "innost ;eského zahrádká ského svazu na výstav Zahrada ;ech v Litom icích. Prakticky lze íci, že to byli práv zahrádká i, "lenové ;ZS, kte í p ed nástupem velkovýroby v oblasti ovoce a zeleniny dali základ ke konání výstavá ských akcí. Tuto práci vykonávali na základ naprosté dobrovolnosti a velkého nadšení pro uvedenou v c. Postupem doby nabývaly zahrádká ské akce na výstavách nesmírné popularity a vážnosti. V po"átcích byly také základem pro tvorbu velkovýrobních p stebních zám r(. V adách zahrádká ( byla a je velká dynamická síla vysokých odborník( a nad-
Projev uznání z návšt vní knihy +ZS na mezinárodní výstav IGA Erfurt 1985 šenc(, kte í dokládají, že v naší zemi lze vyp stovat velice kvalitní ovoce a zeleninu, která propaguje místní klimatické podmínky a spot ebu z vlastní produkce, což je významné i z hlediska národního hospodá ství naší zem . Zahrádká ská výstavní "innost je ve srovnání s jinými výstavá skými obsahy nesmírn náro"ná, nebo se jedná o biologický materiál, který se instaluje prakticky n kolik málo hodin p ed otev ením bran výstaviš , a kdyby se m ilo v této souvislosti nadšení vystavovatel(, tak by zahrádká i byli na suverénním prvním míst . Jako zam stnankyn výstavá ské organizace jsem m la možnost spolupracovat se "leny zahrádká ských svaz( jak v republice, tak i mimo ;eskou republiku, kde jsem trvale pojala p esv d"ení, že se jedná o jednu z nejušlechtilejších "inností "lov ka, která nejen zabezpe"uje ur"ité samozáso15
bení, ale jejich cíl neustálého r(stu a vzd lávání v oboru nemá konkurenci. Lze si jen p át, aby tato významná "innost byla dále rozvíjena, zejména v sou"asné hektické dob , kdy se "asto setkáváme s názory, že vše si lze koupit a není t eba se zaobírat vlastním p stováním. Byl by to doslova h ích, kdyby zahrádká ská "innost nebyla dále rozvíjena a hlavn také spole9ensky uznávána. P eji ;eskému zahrádká skému svazu, aby p i svém jubileu dále navázal na svoji úsp šnou "innost v úzké spolupráci se státními orgány pro rozvoj "eského ovocná ství a zeliná ství ve prosp ch nás všech. V naší krásné zemi abychom tak mohli nadále vytvá et slavnosti kv t( a v"el, a tak pokra"ovat ve šlép jích všech p edcházejících generací.
RNDr. Josef KLIMEŠ 5. p edseda Svazu (1999 - 2004) se narodil 29.01.1940 v Davli. Po zakon8ení studia na st ední škole pracoval na Fakult3 d3tského léka ství UK v Praze jako laborant, pozd3ji samostatný odborný pracovník. V roce 1968 zakon8il vysokoškolská studia na P írodov3decké fakult3 UK v Praze v oboru parazitolog a mikrobiolog. Svoji odbornou kvalifikaci uplatnil jako vysokoškolský u8itel na 2. léka ské fakult3 UK v Praze-Motole. ?lenem ?eského zahrádká ského svazu je od roku 1969, p i p:sobení v ÚV ?ZS pracoval v Komisi pro práci s mládeží, jako p edseda Komise odborné výchovy, vedoucí Úst ední zahrádká ské akademie a místop edseda ÚV ?ZS. V roce 1999 byl zvolen p edsedou Svazu.
Spolupráce ZS s eským rozhlasem Zuzana Vojtíšková, redaktorka R 2-Praha Jako bych se vždycky na chvíli vrátila do d tství. Práv tak na m p(sobila setkání s instruktory ;eského zahrádká ského svazu v rozhlasové klubovn pro zahrádká e, pravideln vysílané každé úterý v rámci 16
programového bloku Host do domu na vlnách ;eského rozhlasu 2 - Praha od zá í 2001 do b ezna 2006. Zahrádká ská kolonie nedaleko Kladna to bylo mé d tství. Chata i tam p stovali nejr(zn jší plodiny a vzájemn se u"ili jeden od druhého, konzultovali správný postup pé"e o rostliny se sousedy, sledovali a porovnávali své výp stky. Na každou správnou zahrádku pat ilo rádio: maminka si ho nosila s sebou v koší"ku ze záhonu na záhon, zasypané zemí a nejr(zn jším plevelem. Vysílalo se tehdy ledacos, ale na zahrádká skou klubovnu si nevzpomínám. Tu jsem zažila až p i své práci v rozhlase. Vznikla z podn tu tehdejšího editora vysílání Jana Uhrina. Jeho zám rem a p áním bylo p ipravovat speciální po ady ur"ené pro nejrozší en jší zájmové skupiny u nás. V prvé ad mezi n po"ítal zahrádká e. Nepochybovalo se ani o sb ratelích, chovatelích drobných zví at a kutilech a chalupáích. Spolupráce se zahrádká i tehdy vyšla na mne, a tak v úterý dopoledne mohli pravidelní poslucha"i ;eského rozhlasu 2-Praha po p t let slýchávat rady a tipy pro zahrádkáe. Se sb rateli spolupracovala každé pond lí Stanislava Dufková, o st ede"ní klubovnu se dlouhou dobu starala Marie Retková, ve "tvrtek se chovatelé mohli dovolat do klubovny, kterou mnohé týdny vedla Dagmar Misa ová a páte"ním pr(vodcem kutil(, chata ( a chalupá ( byl Aleš Cibulka. Nejprve se dané téma probralo obecn a druhá "ást kluboven pat ila vždy telefonickým dotaz(m poslucha"(. Do zahrádká ské klubovny v zá í 2001 p išel jako první Karel Cibulka. Lidé ho p ijali velmi p ízniv , protože si ho pamatovali z televizních po ad(. Posléze p icházeli další a další odborní instrukto i a spolupracovníci ;eského zahrádká ského svazu, jejichž ú"ast ve vysílání velmi spolehliv domlouvala po celou dobu pravidelné spolupráce V ra Chodorová. V pr(b hu p ti let jsme tak s poslucha"i m li možnost seznámit se s p íjemnými lidmi i s jejich praktickými radami a zkušenostmi ze zahrádek.
Pravidelným hostem se stal Ji í Žleb"ík z Výzkumného ústavu pro krajinu a okrasné zahradnictví v Pr(honicích. Poznala jsem ho nejen jako nadšeného p íznivce zahrádká (, ale také jako zapáleného cyklistu, který je schopný a ochotný prožít celou svou dovolenou na kole a ujet desítky "i stovky kilometr(. V ím, že si jejich po"et zaznamená stejn tak p esn a pe"liv , jako si vedl údaje o tom, kolikrát se zú"astnil našeho vysílání. Myslím, že jsme se potkali víc než padesátkrát. Pom rn "asto p icházel Bohumír Muchka a radil, jak p stovat ovocné stromky na zahrad . Jednou spustil doslova záplavu dopis( od poslucha"(. Z dobré v(le pomoci všem zahrádká (m nabídl k zaslání tabulku, ve které bylo zaznamenáno, jaký post ik je vhodné aplikovat, v jakém množství, a v jakou dobu na konkrétní ovocné stromy. Dobrých 14 dní ned lala kolegyn Jana Koubová v produkci nic jiného, než rozlepovala obálky, množila tabulky, vkládala je do nových obálek a rozesílala poslucha"(m. V té dob jsem nabyla pocitu, že snad každý poslucha" ;eského rozhlasu 2-Praha je sou"asn také zahrádká em. Bohumír Muchka se stal p íjemným spolupracovníkem a dokonce p ijal pozvání do po adu Setkání Hosta do domu, aby se pod lil o svou zkušenost s tancováním a vystupováním ve Státním souboru písní a tanc(. Milé se pro m staly také návšt vy V ry Drábkové, která dokázala postupn p ekonat prvotní trému, zahodila veškeré „taháky“, které si s sebou p(vodn nosila, a stala se z ní výborná mluv"í, která v rozhlasové klubovn um la poslucha"(m poradit nejen s tím, jak se starat o zahrádku. Navíc d lá výborné k ížaly! V te mi. Kdykoliv jedu autobusem p es Lod nici do vedlejší Vráže nebo až do Berouna, vzpomenu si na návšt vu výstavy pelargónií u Aleny Heinrichové, která také p icházela do rozhlasové klubovny pro zahrádká e. Záplava kv t( v tších i menších, p evislých i vzp ímených, s líste"ky drobnými i velkými, rostliny zasázené v truhlících a kv tiná"ích rozestavených všude, kam oko dohlédlo. Neuv itelný zážitek. Paní Heinrichová si
kv(li pelargóniím v lét rozhodn nevezme dovolenou. Kdo by zaléval její milované kv tiny? Chápu, že sv it takovou zodpov dnost n komu jinému prost není možné. Na zalévání stovek truhlík( musí mít "lov k dostatek "asu, trp livosti, pevné nervy a hlavn lásku k pelargóniím. Jako neúnavný p stitel révy vinné se v rozhlasové klubovn p edstavil Jaroslav Tomek, který úsp šn sbírá sladké hrozny na své zahrádce v Nymburce. Rozhlasové vysílání si nenechal ujít, ani když mu nebylo dob e a m l potíže se srdcem. Klobouk dol(! Díky Janu Dvo ákovi ze specializované organizace ;ZS Dagla, který také býval mým hostem ve vysílání, se mi pošt stilo zažít nevšední událost - k est nov vyšlecht né ji inky jménem Zuzana. Stala jsem se její kmotrou a na pardubickém zámku jsem se potkala s naším p edním šlechtitelem ji inek Ji ím Václavíkem. Nato"ili jsme spolu rozhovor mezi množstvím tvarov pestrých a r(znobarevných ji inek, které byly na výstav k vid ní. Až nebudete mít na podzim co d lat, zajeHte se podívat do Pardubic na ji inky! Kdo neví, jak správn založit kompost, aby v n m prob hla horká fáze a všechny další d(ležité procesy, m l by se zeptat Miroslava Kaliny. Ur"it mu poradí, jak na to. K nám do ;eského rozhlasu p ijížd l pravideln na ja e a na podzim. Za"átkem roku zpravidla nechyb la návšt va Evy Pekárkové, která radila, jak vybírat semena. O p stování drobných bobulovin mluvila vždy velmi spolehliv a fundovan Jana Dlouhá. Ekologie na zahrádce je zase doménou Josefa Klimeše. Pokud vás pokoušou svilušky nebo chytnete klíšt , zeptejte se ho, co si po"ít. Nerada bych zapomn la také na Pom nu Pazderkovou, Bohuslava Vláška, Milana Blažka, Josefa Vlasáka a další instruktory, kte í p išli jednou "i víckrát do úterního vysílání, aby poradili poslucha"(m ;eské-ho rozhlasu 2-Praha, jak zahrádka it nebo p stovat t eba citrusy. A" sama nezahrádka ím, byla jsem ráda, že rozhlasová klubovna pro zahrádká e vyšla práv na mne. Jestli budu mít n kdy 17
trochu víc volného "asu, vezmu rý", moty"ku, hráb a další ná"iní a pustím se na zahradu, abych pronikla do toho zvláštního života, který má své kouzlo. Polezu od jara do podzimu po zemi a budu stále p emýšlet, jak to ud lat, abych se už nemusela ohýbat. D kuji za všechna zahrádká ská i lidská setkání!
MUDr. Josef K=ÍŽ 6. p edseda Svazu se narodil 27.02.1937 v Praze, gymnázium vystudoval v Tel8i a Fakultu všeobecného léka ství UK v Praze. V mládí se v3noval sportování, zvlášt3 lehké atletice, stolnímu tenisu a košíkové, potom se jeho zájmy za8aly otá8et za zahrádká stvím. Je aktivním 8lenem specializované základní organizace p3stitel: me8ík: a kosatc: GLADIRIS Nový Ji8ín, svojí sbírkou odr:d me8ík: a lilií pat í mezi p ední p3stitele t3chto rostlin u nás. Mimo n3kolika stovek odr:d narcis:, tulipán: a kosatc: zkouší i jako správný zahrádká v podmínkách jiho8eské Žirovnice (560 m n. m.) odr:dy jabloní, kterých má na své zahrad3 p eroubováno okolo stovky. V roce 1969 se stal p edsedou žirovnické ZO ?ZS na Pelh imovsku, další jeho cesta vedla p es funkci v ÚR Pelh imov do Úst edního výboru ?ZS v Praze, kde ho 6. sjezd zvolil jako 8lena. Dv3 funk8ní období p:sobil jako místop edseda Svazu a v prosinci 2004 byl zvolen jejím p edsedou.
Zelenina na zahrádkách Ing. Jaroslav Rod, P edstavenstvo Republikové rady
ZS
O významu zeleniny již toho bylo napsáno mnoho a proto není snad "lov ka, který by zpochybJoval skute"nost, že zelenina je d(ležitou složkou naší stravy. Podle statistických údaj( každý z nás v pr(m ru ro"n zkonzumuje p ibližn 80 kg zeleniny. Je to málo nebo moc? Nemá smysl srovnávat celkové množství zkonzumované zeleniny u nás s jinými zem mi, protože to závisí nejen na zvyklostech, ale p edevším na klimatic18
kých podmínkách jednotlivých zemí. D(ležité ale je, že odborníci ji doporu"ují konzumovat v našich podmínkách ro"n v množství 140 až 150 kg (400 g denn ), což je tém dvakrát tolik než je sou"asná skute"nost. Podstatné však není jen celkové množství spot ebované zeleniny, ale i její pestrost a druhové složení, vzájemný pom r "erstvé a r(znými zp(soby upravované zeleniny a v neposlední mí e i její pokud možno rovnom rná konzumace v pr(b hu celého roku. Z uvedeného množství u nás zkonzumované zeleniny tradi"n p ipadá nejvíce na zelí a cibuli - celá jedna t etina. Možná pro n koho z nás je zajímavé, že hned na t etím míst jsou raj"ata. T ch se u nás v sou"asnosti konzumuje o padesát procent více než p ed 10 lety. Podobný vzestup je možné pozorovat i u paprik a meloun(, nejv tší pokles je pak v konzumaci okurek nakláda"ek, fazolových lusk( a hlávkové kapusty. P iznejme si ale, že sortiment zeleniny je v naší strav stále velmi omezený. I když se u nás b žn p stuje a konzumuje tém padesát botanických druh( zeleniny, v naší b žné strav ji v tšinou nenajdeme více než deset druh(. P itom by se v našich klimatických podmínkách dalo p stovat daleko víc než sto druh( zeleniny. A to je stále jen mén než desetina toho, co je ve sv t považováno, p stováno a konzumováno jako zelenina. Zajímavé je též, jaký podíl u nás vyp stované zeleniny p ipadá na drobné p stitele samozásobitele neboli zahrádká e. P estože žádná p esná evidence se v tomto sm ru nevede, každoro"n se provád jí jakési oficiální „kvalifikované odhady“. Podle nich v sou"asnosti v pr(m ru na samozásobitele p ipadá p ibližn 12 až 15 % z celkového množství u nás vyp stované zeleniny. Jestliže se u nás ro"n vyp stuje asi t etina až p(l milionu tun zeleniny, pak zahrádká i z toho vyp stují 35 až 75 tisíc tun. Op t je tu otázka, zda je to málo nebo hodn . V pr(m ru na jednoho obyvatele p ipadá zhruba 5 kilogram( doma vyp stované zeleniny. Uvážíme-li ale, jen jaký podíl obyvatel se p stováním „samozásobitelské“ zeleniny
zabývá, pak na každého z nich p ipadá zaru"en ne zanedbatelné množství. Více než dv t etiny z celorepublikové produkce vyp stují samozásobitelé pouze "esneku a kedlubn(. P ibližn polovinu produkce pak hrášku, okurek (nakláda"ek i salátovek) a raj"at. U celeru, cibule, petržele a póru je podíl samozásobitel( jen mezi 10 a 15 % a v p ípad zelí hlávkového a zelí pekingského dokonce mén než 10 %. Z výše uvedených "ísel pak jednozna"n vyplývá, jakou zeleninu zahrádká i p ednostn p stují a kterou rad ji nakupují. D(vod( pro" tomu tak je, je celá ada. V prvé ad je t eba si p iznat, že vzhledem k politickým a ekonomickým zm nám v posledních letech došlo, a i nadále bude docházet k podstatné zm n zp(sobu života našich obyvatel, v"etn zahrádká (. Zahrádka ení se stále více p esouvá ze sféry produk"ní a ekonomické do sféry relaxa"ní a estetické. Místo zeleninových záhon( a ovocných strom( na zahradách za"ínají p evládat pe"liv upravené trávníky, grily, bazény a sem tam n jaká ta okrasná trvalka a d evina. Tím se samoz ejm p ibližujeme „Evrop “ ale i zde existují zahrádká i, kte í si n jakou tu „samozásobitelskou“ zeleninu vyp stují. Dokonce v posledních n kolika letech je zde patrný nár(st zahrad s užitkovou funkcí. U nás krom toho má zahrádkaení našeho typu mnohaletou, dá se íci hluboko zako en nou tradici, která možná bude p ežívat i po dobu n jaké té generace. Samoz ejm , nebude to již masová záležitost, ale vždy se najde dost takových zahrádká (, kte í budou n jakou tu zeleninu p stovat. Nebude to asi ta, která se pohodln , lacin a p itom v dobré kvalit koupí v obchodech, ale p edevším taková, která není „po ruce“ "erstvá a kvalitní v jakoukoliv denní hodinu a p itom její p stování není namáhavé a náro"né. Vždy bude chutn jší edkvi"ka, kedluben "i mladá mrkvi"ka "erstv vytažená ze zem nebo práv utržený hrášek než ty „nej"erstv jší“ v obchod . Zejména když bude ur"ena d tem a vnou"at(m. N kte í budou p stovat zeleninu i z d(vodu, že tu svou budou považovat za kvalitn jší a snad i zdrav jší než tu nakupo-
vanou, jiní budou i nadále práci na zahrad a tím i na zeleninovém záhon považovat za vhodn jší relaxaci než koukat na televizi nebo za smyslupln jší t lesnou aktivitu než ve fitcentru. Nesmíme také zapomínat na to, že zahrádká je "lov k kreativní a hloubavý a že mnohým p inese v tší požitek na vlastní o"i sledovat zm ny v r(stu a vývoji jednotlivých rostlin (v"etn zeleniny) v pr(b hu jejich vegetace než na televizní obrazovce. ;eský (a samoz ejm i moravský a slezský) "lov k je též velmi "asto sb ratel a tak i zahrádká i se i nadále budou pídit po tom, co ješt nemají. Budou vyhledávat a následn p stovat r(zné tvarové, chu ové, barevné a velikostní kuriozity a „špeky“ a to nejen kv(li svému uspokojení, ale i z d(vodu radosti nad vyvoláním závisti u soused( a jiných p stitel(. Vždy si p iznejme, že i toto je sou"ástí naší národní povahy. Nesmíme samoz ejm opominout ani skute"nost, že "erstvá kupovaná zelenina není, a ani v budoucnosti nebude, snadno p ístupná zdaleka všem našim ob"an(m. I když sí prodejen se zeleninou je bohatá, bude p edevším pro obyvatele venkova v mnoha p ípadech dostupn jší a vhodn jší si n které druhy zeleniny p stovat, než pro ni dojížd t do vzdálených prodejen. A proto také na venkov vždy byla, je a i v budoucnu bude p evaha „samozásobitel(“ zeleninou. A jak to vypadá, bude i v budoucnu existovat skupina lidí, pro které p stování zeleniny bude i otázkou ekonomickou a to i p esto, že pr(m rná cena základních druh( zeleniny v obchodech se za posledních 5 let snížila asi o 10 % (nejvíce se snížila u cibule, mrkve a zelí, naopak se zvýšila u kv táku, raj"at, okurek a p edevším papriky). Je velmi nesnadné ur"it, které druhy zeleniny jsou pro drobné p stitele jednozna"n v budoucnosti perspektivní a které neperspektivní. Ur"uje to, a i nadále bude ur"ovat ada kritérií, z nichž n které se mohou "asem m nit. Výše zmín né „kuriozity“ se najdou prakticky mezi všemi druhy zeleniny. Tak jak jeden sbírá známky, druhý pivní etikety, tak další bude shán t a p stovat nejr(zn jší odr(dy papriky, fazolu "i "esneku a další m(že nap íklad po adu let 19
zkoušet chu ové vlastnosti širokého sortimentu doma vyp stovaných odr(d i nap . toho hlávkového zelí, které se v sou"asnosti jeví jako nejmén perspektivní. V n kterých p ípadech dokonce je t eba po"ítat s tím, že sortiment p stované zeleniny se postupn bude rozši ovat o takové druhy, které jsou u nás zatím „mén známé“ nebo doposud zcela neznámé. Vždy kdo z nás p ed n kolika lety znal, natož pak um l p stovat nap . pekingské zelí, brokolici, cibuli zimní (se"ku), cukety, "ekanku "i listové saláty. A pro" by tomu podobn nemohlo být nap . s apíkatým celerem, novozélandským špenátem, bobem zahradním, kiwanem, portulákem, rokulou "i roketou a p edevším s obrovským sortimentem orientálních (asijských) zelenin, pro n ž v sou"asnosti ani nemáme odpovídající "eské názvy. Za zeleninu je t eba po"ítat i brambory, jejichž p stování je a i v budoucnu bude u zahrádká ( oblíbené p edevším z d(vodu získání podstatn kvalitn jších hlíz než p i velkoplošném p stování. V širším slova smyslu je t eba mezi zeleniny po"ítat i r(zné ko eninové, aromatické a i lé"ivé rostliny. A i když v obchodech a tržnicích vždy bude dostatek t chto rostlin, zaru"en bude pokra"ovat sou"asný trend vyp stovat si je sám, aby zcela "erstvé byly vždy po ruce, by t eba jen v kv tiná"i "i truhlíku za oknem. Nelze opominout ani tu skute"nost, že n které druhy zeleniny a zejména pak z nich ur"ité odr(dy se budou p stovat i jako okrasné, jak to již po adu let m(žeme vid t v okolních i vzdálen jších zemích. Na záv r jen malá zmínka o tom, že problémy nemají jen zeliná i-samozásobitelé, ale p edevším zeliná i tržní, kte í jsou na produkci zeleniny existen"n závislí. Všechny ty „objektivní“ d(vody zp(sobily, že plochy s tržní produkcí zeleniny se u nás jen za posledních sedm let snížily o 52 %, a více než 50 procent u nás zkonzumované zeleniny bylo vyp stováno v zahrani"í. D(vod( tohoto stavu je více, ale v žádném p ípad to není v neschopnosti našich p stitel( a už v(bec ne v nižší kvalit u nás vyp stované zeleniny. 20
Fazole na živý plot (Zahrádká ský informátor, Jaro 1986) Jemný špan3lský paravan si lze vytvo it poblíž odpo8ívadla nebo u chaty z pnoucích fazolí. Sta8í k tomu jemná d ev3ná m ížka a na ní natažené provázky do výšky 2 m. Vyséváme na vzdálenost 15 cm. Po celé léto je špan3lská st3na plná kv3t: a pozd3ji vzhledných lusk:. Je lehká, propouští jemný letní vánek a je vysoce dekorativní a p itom užite8ná. Ješt3 si tím podstatn3 zvýšíte úrodnost p:dy, pon3vadž fazole je vikvovitá rostlina, která zlepšuje mikrobiální složení v p:d3.
Ovocna ení v zahrádkách v dalším období Ing. Ladislav Zahradník, P edstavenstvo Republikové rady
ZS
V zahrádká ské ve ejnosti se "asto prezentují p edpov di o zásadních zm nách v hospoda ení na zahrádkách. Jde o ústup od užitkových zahrad k zahradám okrasným, rekrea"ním, "i odpo"inkovým. U zeleniny skute"n dochází k výraznému omezení. P í"inou je dostatek "erstvé a levné zeleniny na trhu po celý rok. U ovocného stromoví je situace pon kud jiná. Jednak jde o dlouhov ké kultury, kdy ke strom(m získá p stitel b hem let ur"itý citový vztah. Pokud jsou stromy zdravé, je t žké rozhodnutí o likvidaci. K radikálním zásah(m dochází nej"ast ji p i genera"ní vým n nebo zm n majitele. Pak rychle mizí p edevším vysoké tvary ovocných strom(. Dalším hlediskem je fakt, že p stovaní ovocných strom( holduje p evážná v tšina zahrádká (. P i tom nejde pouze o ekonomický efekt produkce, ale o pot šení a zálibu se stromy pracovat, formovat je podle svých p edstav, pozorovat, bádat, zkoušet, objevovat zákonitosti, experimentovat, prožívat úsp chy i nezdary, s nadhledem brát neúrodná léta, s optimismem hled t do budoucna, jak nám to p íroda zase vynahradí, prost se se strome"ky piplat. Záliba v ezbá ství je všeobecn známa a dá se praktikovat celoro"n .
Tak to chápou zahrádká i samozásobitelé. Výsledky jejich snažení pat í rodin , p íbuzenstvu a známým. A nesmí zapomenout: nejlepší plody schovat na výstavu. Tržní zhodnocení ovoce od zahrádká ( pat í minulosti. Obchod nemá o malé dodávky zájem, výkup p ebytk( prakticky neexistuje. Je skute"ností, že v obchodní síti je dostatek p kného ovoce, "asto i velmi levného. Vesm s ale tvrdší odr(dy v omezeném sortimentu, snášející dob e p epravu. Navíc chemicky nadopované. Jaký vývoj v drobném ovocna ení lze o"ekávat? Ur"it s ním zahrádká i neskon"í! Nep(jdou dál jen ve šlép jích svých d d( a otc(, ale postupn upraví charakter zahrádek podle sou"asných pot eb. Množství ovocných d evin p izp(sobí jen uspokojení vlastní pot eby. Na mošty a pálenky využijí pod adn jší ovoce. Up ednostní se jemné, zvlášt chutné sorty, které na trhu nejsou k mání. Sortiment zvolí rad ji širší v druzích, od každého n co, aby bylo na zahrádce po celý rok co zobat. Jiná motivace d ti na zahrádku sotva p iláká. Nejcenn jší jsou první zralé plody a pak ty poslední, co nejdéle vydrží. Mezi tím odr(dy zrající postupn , aby bylo co dát na st(l
V zahrádce by m lo být místo i pro hry d tí v ideální konzumní zralosti. Není pot eba vybrané odr(dy vždy dosazovat, dají se i naroubovat na stávající stromky. Abychom se co nejvíce obešli bez chemie, volíme odr(dy odolné (rezistentní) k nejvážn jším chorobám a šk(dc(m. Je z "eho vybírat. Nezapomínejme na bobulové ovoce. Brzy plodí, sta"í mu málo místa a je nenáro"né na p stování. Jsou to první jarní vitamíny.
K dispozici je široký výb r jahod, malin, ostružin, malinoostružin, rybízu, angreštu "i bor(vek. Oteplování klimatu nabádá k vyzkoušení teplomilných druh( ve vyšších oblastech (nad 400 m nad mo em). Broskve, kiwi a vinná réva (hrozno je také ovoce) p inese zajisté p stiteli uznání. Pro malé zahrádky neopomeneme volit tvary a typy nenáro"né na prostor, jako jsou zákrsky, v etena, "i sloupové formy. Protože zahrada je denn na o"ích, dáme i na estetický dojem ovocných d evin. Pokud p esto toužíme po rekrea"ní zahrad , jeden vyšší ovocný strom jako dominanta je velmi p(sobivý. Zajímavé jsou zkušenosti zahrádká ( v Bavorsku. Tam již po druhé sv tové válce, po stabilizaci trhu, za"al trend p em ny užitkových zahrad v okrasné. Za p(l století p estala ad lidí chutnat masov p stovaná zelenina a ovoce, jednotné chuti, tzv. „supermarketové“. ]ada zahrádká ( se vrací zp t k p stování ovoce a zeleniny na vlastních zahrádkách.
Zahrádká D. 1/1980 o životním jubileu tajemníka Josefa Máry Dne 24. ledna se dožívá 60 let tajemník ÚV ?eského zahrádká ského svazu, soudruh Josef Mára. Toto významné životní jubileum ho zastihuje v plné síle a sv3žesti a v plné práci pro další rozkv3t našeho Svazu. Soudruh Mára po vystudování zem3d3lské školy v Tábo e nastoupil práci v zem3d3lství a dlouhá léta pracoval ve vedoucích funkcích státních statk: na r:zných místech. Velmi aktivn3 se zapojil do budování zem3d3lství v osvobozeném pohrani8í, zvlášt3 na Žatecku. V roce 1953 p ešel do Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni, kde pracoval až do roku 1973 ve funkci nám3stka úst edního editele. V roce 1973 p ešel pak do sekretariátu našeho úst edního výboru jako vedoucí odd3lení hospodá ských a ú8elových za ízení. V roce 1975 pro onemocn3ní tehdejšího tajemníka ÚV ?OZS byl s. J. Mára zvolen za 8lena úst edního výboru Svazu a sou8asn3 byl zvolen tajemníkem ÚV. 21
Jeho práce pro rozvoj ?eského zahrádká ského svazu je vysoce hodnocena nejen v naší zájmové organizaci, ale i nad ízenými orgány. Za dlouholetou aktivní a ob3tavou práci p i budování socialistického zem3d3lství a ?OZS prop:j8il v loVském roce prezident republiky s. Márovi státní vyznamenání „Za ob3tavou práci pro socialismus“. Na VI. sjezdu našeho Svazu byl soudruh Mára op3t zvolen za 8lena ÚV Svazu a tajemníkem ÚV. V3 íme, že vykoná ješt3 mnoho prosp3šné práce pro rozvoj naší zájmové organizace. P ejeme mu k jeho šedesátinám pevné zdraví, spokojenost v práci i rodinném život3 a mnoho elánu, životního optimismu a tv:r8ích myšlenek v další náro8n3 práci. Vlastimil Ježek, p edseda ÚV +ZS
Mladí zahrádká i ZS Old ich Jank+, p edseda Komise pro práci s mládeží
ZS
;ZS ve svém programu na svazové funk"ní období si mimo jiného dal ve vztahu k p írod za úkol nau"it d ti - mladé zahrádká e otloukat píš alku, uplést pomlázku z p írodního materiálu. Zkrátka e"eno to, co naši d dové a otcové hrav zvládli a ješt n kte í z nás ovládají, nau"it naše d ti a vnuky. Formou hry a p irozenou zv davostí jak dílo dopadne nau"íme d ti zru"nosti. Doporu"uji vedoucím kroužk( p edem si to prakticky vyzkoušet a teprve pak p edvád t. Za"ínáme s píš alkou na p ivítání jara. P ipomenu, že proutek musí mít mízu, tedy v období jara. Uplést pomlázku dovedl každý klu"ina. Podpo íme tím také staré "eské oby"eje, protože ten, kdo si krásnou pomlázku uplete, ur"it bude hledat pro ni využití. Aktivní vedoucí kroužk( mohou spole"n s malými hochy obejít d v"ata z kroužku Mladého zahrádká e nebo zahrádkové osady. P edvedou jim, že pomlázka není jen otloukáním dívek a n kdy i "innostmi, které mají k oslav jara daleko, ale hlavn kultivovaný ob ad jarního veselí pro ob zú"astn né strany s místními zvyky, velikono"ními íkankami a básni"kami. 22
Postup p i pletení pomlázky z 8 prut0
asopis Zahrádká Ing. Jan Stanzel, CSc, šéfredaktor %asopisu Bezmála "ty i desítky let vydává ;eský zahrádká ský svaz sv(j "asopis Zahrádká . Je to dlouhá doba a zároveJ p íležitost ohlédnout se. Nahlédneme-li do historie, zjistíme, že vydávání "asopis( pro drobné p stitele má u nás bohatou tradici. Prvopo"átky se datují do poslední "tvrtiny 19. století, kdy Zemský ovocnický spolek pro Království "eské vydával ilustrovaný šestnáctistránkový m sí"ník „Listy zahradnické“. Zem d lská rada a její pozd jší Ovocnická jednota vydávala od roku 1910 „Ovocnické rozhledy“. Tento ilu-
strovaný titul pro racionální ovocnictví vlastnil Ferdinand Machá"ek. Týž majitel vydával od roku 1912 n kolik let "asopis „Naše zahrádka“, v novaný zahrádkám kolem rodinných domk(, kv tinám v domácnostech a na balkonech. Od íjna roku 1906 vycházel pro zahrádká e praktický "asopis „Rádce z P edmostí“, který s p estávkami b hem I. a II. sv tové války vycházel až do roku 1950. V roce 1934 za"al vycházet "asopis „P ítel zahrad a chovatel( drobného hospodá ského zví ectva“, který vydávalo Úst ední sdružení zahrádká ( a chovatel( drobného hospodá ského zví ectva. Po jeho zastavení na konci srpna 1944 byl op t obnoven v roce 1945, ovšem již bez ur"ení pro chovatele s podtitulem „;asopis Svazu zahrádká (“. V roce 1950 byly zastaveny Rádce z P edmostí, P ítel zahrad a za"al vycházet „Rádce zahrádká (“, který vydávalo Ministerstvo zem d lství, až do roku 1968. Vydavatelské oprávn ní na Rádce bylo k 1.7. 1968 p evedeno na ;ZS. ;eský ú ad pro tisk a informace jej však k 31.12 1968 zastavil a Svazu povolil od 1.1. 1969 nový m sí"ník Zahrádká . Zahrádká m l na svém za"átku 28 stran v"etn obálky, "ernobílý vnit ek a z vn jší strany barevnou obálku. Od roku 1988 má polovinu stran barevných a po"et stran se zvýšil na 36. Od kv tnového "ísla 1993 je "asopis celobarevný s po"tem stran 32. K op tnému navýšení po"tu stran (na 44) došlo v roce 1996. V lednu 2002 má Zahrádká již 48 stran a o t i roky pozd ji 60 stran. V lednu téhož roku (2005) se jako p íloha objevuje poprvé Zahrádká ka, která má 12 stran. Vzhledem k její oblíbenosti se stala pravidelnou sou"ástí "asopisu. Od roku 2006 má "asopis 68 stran. Ve vedení redakce se vyst ídali za existenci Zahrádká e Jan Bureš, Ota Zouplna, Antonín Dolejší, Dr. František Hrdli"ka, Dr. Stanislav Peleška, znovu Antonín Dolejší, Ing. Petr P ív tivý a v sou"asné dob Ing. Jan Stanzel, CSc. D(ležitou úlohu hráli jist grafici. Na za"átku ak. malí . Radim Malát. Od roku 1993 Vlastimil Sobota, krátce Irena Hudcová, dále Henrieta Nesp váková, Markéta Mišková a v sou"asné dob Hana
DaJková. Na za"átku byl "asopis tišt n v pražské tiskárn Naše vojsko, poté v b eclavském Moraviapressu a nyní op t v Praze v Reproprintu. Tiskárna Naše vojsko zajiš ovala i p edtiskovou p ípravu. Ta p i p echodu do B eclavi p ešla na T-studio, které ji d lá dodnes. M nila se i distribuce. Na po"átku to byla monopolní Poštovní novinová služba, která zajiš ovala p ímý prodej i p edplatné. V sou"asné dob je distributor( víc a nakladatelství Kv t již p es deset let zajiš uje p ímé p edplatné. Databázi p ibližn p ti tisíc p edplatitel( p evzal od soukromé firmy Direct Marketing. Po"et p ímých p edplatitel( má stoupající tendenci. V sou"asné dob je jejich po"et 33.100. P ímé p edplatné je od roku 1994 podporováno ob"asnými dárky v podob novinek osiv i dalších vzork( (nap . hnojiv) a nižší cenou. Nižší cenu mají i p edplatitelé další distribu"ní spole"nosti, Mediaservisu. T ch je v sou"asné dob p ibližn 16 tisíc. Kontrolu nad "teností "asopisu poskytuje Mediaprojekt, který pro Unii vydavatel( zajiš ují renomované spole"nosti: Sdružení GfK, TN Sofres, STEM/MARK. Toto sledování je zároveJ jedním z hlavních podklad( pro rozhodování reklamních agentur o umisování inzerce. ;asopis Zahrádká se po roce 1990 stejn jako ostatní tradi"ní "eská periodika na trhu neubránil tlaku mnoha konkuren"ních "asopis( zahrani"ních vydavatel(. P esto si udržel vedoucí postavení na trhu mezi "asopisy pro volný "as. Z p ibližn 170 periodik (bez deník( a suplement() se pohybuje jeho "tenost v první dvacítce. V první dvacítce nej"ten jších "asopis( se pohybuje i v jednotlivých kategoriích (nap . v kové skupiny 40 - 49 let, 50 až 59 let, 60 - 69 let, 70 - 79 let, muži, ženy, všechny kategorie týkající se vzd lání, ve v tšin kraj( apod). Pozoruhodná je i vysoká sledovanost v kategorii soukromých podnikatel(. Tradi"n horší sledovanost je v Praze a obcích nad 100 000 obyvatel a u v kových kategorií mladších 40 let. To vše za pom rn omezených prost edk( na reklamu a v soupe ení s velkými vydavatelskými domy pat ícími nadnárodním koncern(m. 23
Deviza, kterou svazový "asopis Zahrádká má na rozdíl od své konkurence, je bezmála "tvrt milionu "len( ;ZS. Propagací na zahrádká ských výstavách, školeních, p ednáškách a dalších akcích m(že získávat nové "tená e. Na oplátku nabízí nejenom kvalitní a odborníky ov ené informace, ale také propagaci všech svazových akcí. Nabízejí se i další možnosti. Svazový V stník, který je nyní distribuován samostatn za vynaložení pom rn vysokých finan"ních prost edk( by mohl být jmenovit vkládán ur"eným "len(m k "asopisu a tak se snadn ji dostávat na pot ebná místa. Tím by se interní informace mohly ke "len(m dostávat "ast ji. P edpokládá to ovšem, aby v každé ZO byl aspoJ jeden "len p ímým p edplatitelem nebo aby si "asopis p edplatila ZO. Redakce se snaží ídit se podn ty "tená ( i když p i jejich r(znorodosti nelze nikdy vyhov t úpln všem. Jsme rádi za všechny dopisy. Pochvalné jist pot ší, ale i kritické mají d(ležitou úlohu v tom, aby náš "asopis byl takový, jaký jej chceme mít a zároveJ byl úsp šný na trhu.
P íroda je silná Ladislav Zahradník Náš soused, povoláním u"itel, necht l už dál poslouchat kritické p ipomínky svého bratra, jaká nekvalitní jablka sklízí. Opat il si rouby kvalitních odr(d, teorii št pování znal a dal se do roubování. Roubovací n(ž nebyl zrovna po ruce, tož nabrousil n(ž p íborový a za"al. Výhrady praktik( odrážel úslovím „p íroda je silná“!. Na výsledek jsme byli hodn zv davi. Úsp šnost ujmutí roub( byla asi dvacetiprocentní. Komentoval to slovy: „asi jsem p írodu p ecenil“. Pou"ení z toho plyne, že dobrý emeslník se pozná i podle ná adí!
K úpravám stanov a jednacího ádu ZS JUDr. Vladislav Labuta, Právní komise ZS V posledních dvou letech došlo zejména v návaznosti na zm ny v územním "len ní 24
státu k postupným úpravám stanov ;eského zahrádká ského svazu, které reagovaly p edevším na novou strukturu orgán( státní správy, na zrušení okres( a z ízení krajských správních celk(. Stanovy schválené republikovou radou 11. prosince 2004 zejména nahradily okresní a m stské výbory ;ZS územními orgány svazu a specifikovaly jejich p(sobnost v organiza"ní struktu e ;ZS. Tato zm na však p inesla zna"né komplikace p edevším v kompetencích nov z ízených územních rad v bývalých okresech. Tyto územní rady v nespecifikovaných územních celcích nabyly charakteru územních orgán( svazu a oprávn ní jednat jménem svazu, avšak pozbyly charakter samostatných organiza"ních jednotek ;ZS a tím i charakter samostatných právnických osob oprávn ných svým jménem jednat a nést práva i povinnosti vyplývající z vlastní právní subjektivity. Problematickou se tak zejména stala i realizace § 20 Stanov o majetku a hospoda ení územních rad ve smyslu zákona ". 83/1990 Sb. o sdružování ob"an(, kterým se ;ZS ídí. Protože územní rady nebyly organiza"ními jednotkami, ale orgány svazu, nem ly právní subjektivitu, nemohly vlastním jménem jednat, nap . samostatn disponovat majetkem a uplatJovat vlastnická, resp. majetková práva, což m l práv zmín ný paragraf na mysli. Problematickou se stala i odpov dnost územních rad, kterou by za n v plném rozsahu, zejména v majetkových v cech nesl svaz, respektive orgán, který je nositelem jeho právní subjektivity, tj. republiková rada. Protože absence právní subjektivity, tj. práva samostatn jednat a nést právní odpov dnost, by se mohla z eteln projevit i v úrovni ízení, které ve vztahu k po"tu základních organizací p ímo z centra není možné, p istoupila republiková rada na p edchozí popud ministerstva vnitra jako orgánu, který schvaluje stanovy a po dohod s ním k nové úprav stanov, které schválila dne 10. prosince 2005. Podle t chto nových stanov se ;eský zahrádká ský svaz "lení na organiza"ní jednotky, kterými jsou základní organizace
;ZS, specializované základní organizace ;ZS a územní sdružení ;ZS se stejným právním postavením, tj. každá tato organiza"ní složka je právnickou osobou s vlastní právní subjektivitou, s právem vystupovat v právních v cech svým jménem, uzavírat v souladu se zákonem a stanovami závazky, nabývat práv v"etn vlastnických a nést samostatnou majetkovou a právní odpov dnost. Za celý svaz, který má samoz ejm jakožto ob"anské sdružení také právní subjektivitu, je jejím nositelem republiková rada. Právní subjektivita základních organizací je dána tím, že svá práva a povinnosti na n p enáší sdružené fyzické osoby, tj. "lenové. Základní organizace (respektive její orgány) za své "leny jedná vlastním jménem, zastupuje je ve v cech svazu a svým "len(m dovnit a za své "leny navenek je odpov dná. Právní subjektivita územních sdružení je dána tím, že tyto organiza"ní jednotky sdružují základní organizace na území kde p(sobí a kde to stanoví republiková rada (zpravidla na území bývalých okres(). Tyto sdružené základní organizace jako samostatné právnické osoby jsou "leny územních sdružení a p enáší na n v rozsahu daném stanovami n která svá práva a povinnosti. Ve vztahu k jiným územním orgán(m a institucím za n územní sdružení svým jménem a jménem svazu jednají a mají v("i nim dovnit a za n navenek právní odpov dnost. Právní subjektivita základních organizací a územních sdružení si nekonkurují, naopak se doplJují tam, kde samostatná jednání nejsou dostate"n ú"inná - viz. nap . zastupování více ZO ve vyšších územních institucích, ve statutárních m stech, p i nárokování a rozd lování dotací, p i organizaci regionálních akcí apod. Územní sdružení mohou optimáln zajiš ovat jak odborné, ekonomické a organiza"ní ízení a koordinaci "inností základních organizací, tak naopak umožJovat operativní spojení ve vztahu k centrálním republikovým, event. krajským koordina"ním orgán(m svazu. Vedle vymezení základních organizací a územních sdružení jako organiza"ních
jednotek svazu vymezuje úprava stanov z prosince 2005 jako výkonné a ídící orgány svazu územní rady, krajské koordina"ní rady a republikovou radu svazu. Tyto orgány nemají samy o sob právní subjektivitu, nemají právo jednat svým jménem, ale jako orgány svazu jednají jménem svazu, respektive jménem jeho organiza"ních jednotek, p i kterých jsou z ízeny. To se jedná zejména o územní rady, které jsou koncipovány jak na jedné stran jako orgány svazu, tak na druhé stran jako orgány územních sdružení, v jejichž rámci p(sobí. Pro tato sdružení jsou zároveJ jejich statutárními orgány, vystupují tedy jejich jménem p i všech jednáních prost ednictvím p edsedy, p edstavenstva nebo radou pov eného "lena p edstavenstva územního sdružení. Ú"ast všech sdružených základních organizací na "innosti územního sdružení a ve smyslu jednacího ádu ("l. 22) je dokonce povinná pod sankcí zrušení základní organizace, která se do "innosti územního sdružení nezapojí. Všechny sdružené základní organizace mají v územním sdružení stejnou váhu. Jednací ád specifikuje ustanovení stanov o volb zástupc( základních organizací do územní rady když stanoví, že do územní rady volí základní organizace vždy jednoho svého zástupce. Územní rada pak jedná ve sboru za aktivního zastoupení všech základních organizací, které se mohou ú"inn domáhat svých zájm( p i realizaci hlavních úkol( územních sdružení vymezených stanovami: - Zabezpe"ovat rozvoj svazu v daném území, zajiš ovat pln ní úkol( vyplývajících ze stanov, jednacího ádu, vlastních usnesení a usnesení republikových orgán( a prosazovat zájmy sdružených základních organizací ve vztahu k mimorezortním subjekt(m na daném území a k republikovým orgán(m svazu. Do nových stanov byla nov za azena ustanovení o krajských koordina"ních radách. Specifické vymezení jejich organizace a p(sobnosti si vyžádala praktická pot eba krajského ídícího a výkonného subjektu svazu zejména ve vztahu k novému územní25
mu "len ní státu. Nov z ízené orgány státní moci a správy v krajích a ostatní krajské instituce nepovažují za své partnery nižší územní orgány svazu a na druhé stran ú"ast republikové rady p i jednání s krajskými orgány správy není rovn ž z hlediska celostátní p(sobnosti republikové rady optimální a ani by nemusela být vždy vzhledem ke specifikaci kraj( dosti kompetentní. Ú"ast územních sdružení na "innosti krajské koordina"ní rady sice není povinná (pro její ustanovení posta"í 1/3 územních sdružení v kraji), nicmén je však v zájmu všech organizací v kraji žádoucí, nebo do její p(sobnosti náleží vedle koordinace p edevším hájit zájmy a pot eby organizací svazu v kraji navenek i ve vztahu k republikovým orgán(m a vystupovat jménem organizací v kraji ve styku s orgány státní správy a jinými institucemi. Krajské koordina"ní rady mají rovn ž právo vydávat pro územní sdružení a základní organizace závazné koordina"ní akty. Pro všechna územní sdružení by pak bylo ú"elné se na t chto koordina"ních aktech podílet a zajistit tak jejich efektivitu pro vlastní pot ebu. Krajské koordina"ní rady jsou svým charakterem orgány svazu, nemají tedy vlastní právní subjektivitu a jednají pouze jménem svazu k zajišt ní pot eb svazu na úrovni kraje. Zvyšování jejich úlohy a prestiže je ješt závislé na aktivní ú"asti zainteresovaných územních sdružení, nicmén se však p edpokládá spíše do budoucna v návaznosti na decentralizaci úloh státu na krajské orgány zejména v ekonomické oblasti (dotace atp.). S úpravou stanov velmi úzce souvisí i úprava jednacího a volebního ádu orgán( svazu, kterou schválila republiková rada dne 1. dubna 2006. Tato úprava p edstavuje p edevším realizaci zmiJované právní subjektivity, která ve smyslu zákona ". 83/ 1990 Sb. o sdružování ob"an(, p edevším znamená právo „jednat vlastním jménem“. Práv toto právo specifikuje a konkretizuje nový jednací a volební ád. Stanovy mají spíše obecn jší charakter a jejich ú"elem je p edevším konkretizace zákona, resp. 26
specifikace organiza"ní struktury svazu a úprava p(sobnosti svazu jako ob"anského sdružení a jeho organiza"ních jednotek. Jednací a volební ád pak stanoví zp(soby a formy jednání jednotlivých organiza"ních složek a orgán( svazu a orgán( jeho organiza"ních jednotek. Zásadní zm na jednacího a volebního ádu spo"ívá ve zmiJované úprav organiza"ní struktury svazu, tj. rozlišení organiza"ních jednotek svazu a jeho výkonných a ídících orgán( svazu a t chto organiza"ních jednotek. Pro úplnost jsou mezi orgány organiza"ních jednotek za azeny i orgány základních organizací, tj. "lenská sch(ze, výbor ZO, revizní orgány a další orgány územních sdružení, tj. vedle územní rady p edstavenstvo a revizní skupina, stejn jako u republikové rady. Podrobn ji je také rozvedeno jednání krajských koordina"ních rad. Oproti dosud platnému jednacímu a volebnímu ádu je podrobn ji upravena odpov dnost organizace za škodu zp(sobenou funkcioná em svazu p i jednání nad rámec zmocn ní. Zde je nutné podtrhnout nutnost zpracovat v každé organizaci vnit ní p edpis, kterým se upraví zastupování organizace a jmenovité pov ení k právním úkon(m, jak to stanoví obecn platné p edpisy a v stník ;ZS ". 2 z roku 2004 na str. 4. Vedle drobných úprav se zásadní zm ny jednacího ádu vztahují k rozhodování o zániku územních sdružení, která p ísluší pouze republikové rad ;ZS. Nov je také upraven zp(sob likvidace majetku zaniklého územního sdružení a p evod majetku takového sdružení do fondu územních sdružení republikové rady, která jej rozd lí nástupnickým územním sdružením. Nov se zároveJ upravuje zánik základní organizace, kde vedle pasivity se za d(vod zániku ZO považuje nezapojení do "innosti územní rady tím, že se základní organizace neú"astní trvale "innosti ÚR nebo nevyšle-li do ÚR svého zástupce. Již zmiJované zm ny volebního ádu se týkají voleb v základních organizacích do územní rady územního sdružení (jeden zástupce za každou organizaci).
Stanovy a volební a jednací ád ;ZS jsou základními normami, kterými se ídí "innost orgán( a organizací ;ZS. Proto je nutné tyto normy znát a na všech úrovních se jimi ídit. Vedle bezporuchového chodu by to m lo vést i ke zvýšení prestiže ;eského zahrádká ského svazu jako ob"anského sdružení, které má své nezastupitelné místo ve spole"enském systému našeho státu.
Degustace v
ZS
Ing. Josef Nejedlo, odborné odd(lení úst edí
ZS
Degustace je termín, se kterým se "lenové ;ZS "asto setkávají v jeho praktické podob . Tento termín má sv(j "eský slovní ekvivalent - ochutnávka a p i organizování této akce profesionálními pracovišti se používá ozna"ení organoleptické hodnocení. Jinak tedy e"eno jde o smyslovou zkoušku potravin, potraviná ských výrobk(, rostlinných produkt( a zp(sob( jejich konzervování a zpracování. P i této zkoušce se uplatJují hlavn lidské smysly: chu , zrak, "ich. I zde byly pokusy o nahrazení subjektivního hodnocení lidmi hodnocením objektivním pomocí fyzikálních a fyzikáln -chemických metod, ale klasická degustace spole"ným hodnocením kolektivem pro tuto "innost zkušených lidí se zatím pro praktické použití jeví jako jediná možnost. Subjektivní vjemy posuzovatel( se statisticky zpracovávají. Oficiální degustace odr(d jablek s celostátní p(sobností se u nás neprovádí. ;ZS se ú"astní svými odbornými instruktory profesionálních degustací, po ádaných každoro"n OVOCNÁ]SKOU UNIÍ ;R, VŠÚO Holovousy, SEMPROU Litom ice a ÚKZÚZ ochutnávek odr(d jablek v Ho icích, Holovousích v.P. a v Lysicích a ochutnávky odr(d hrušek v Litom icích. Degustaci odr(d ovoce po ádají i mnohé ZO a ÚR ;ZS. Ovocná ská komise ;ZS na svých vybraných zasedáních degustuje a hodnotí n které novinky odr(d ovoce a u p íležitosti podzimního zasedání Republikové rady ;ZS po ádá pro ú"astníky zasedání výstavku odr(d ovoce, dopln nou ochutnávkou vybraných odr(d a odbornou p ednáš-
kou. Zahanbit se nedají ani zeliná i Svazu. S úsp chem zorganizovali u p íležitosti jednoho z ro"ník( celostátní výstavy NATURA VIVA v Lysé n.L. ochutnávku zeleninových salát(, na svých zasedáních hodnotila zeliná ská komise degustací vzorky nakládaných okurek a jiných zelenin. Doménou t ebí"ských zahrádká ( je degustace brambor, kterou organizují každoro"n již od roku 1998 a svoje znalosti si doplJují návšt vou pracovních setkání profesionálních p stitel( brambor. Program svazového školení pro odborné instruktory, po ádané v roce 2005 v Havlí"kov Brod s tematikou p stování brambor obohatili t ebí"ští zahrádká i ochutnávkou vybraných odr(d brambor, vhodných pro p stování na zahrádce. Ochutnávku zorganizovali vzorov a všem ú"astník(m školení již druhý den ráno p edali tabulkov zpracované výsledky hodnocení. Ochutnávku rychlokvašených okurek (které zde ozna"ují jako „mo"áky“) po ádají pardubi"tí zahrádká i, kysané zelí se degustuje na Morav . Vzorky odr(d hroznového vína, p stovaných ve Slezsku mohou ochutnat návšt vnící výstavy, kterou každoro"n po ádají severomoravští zahrádká i ze ZO Velké Hoštice ve spolupráci s ÚR ;ZS Opava. Hlavní specialitou moravských zahrádká ( je ale ochutnávání pálenek ze švestek, jablek, hrušek a n kterých dalších druh( ovoce a dále likér( (višJový, malinový, kdoulový, o echový a další). Degustace ovocných pálenek se zde nazývá košt, po ádá ji ÚR ;ZS P erov, rok 2007 je v konání této akce jubilejní - desátý. Do ochutnávky se ;ZS snaží zapojit i laickou ve ejnost. U p íležitosti konání celostátní výstavy Hortikomplex 2005 a 2006 Olomouc uspo ádal Svaz ve spolupráci s firmou FAN SLADIDLA, s.r.o. sout ž "tená ( "asopisu ZAHRÁDKÁ] o nejchutn(jší nálev okurek. Sout žícími zaslané vzorky byly na olomouckém výstavišti hodnoceny profesionální porotou. Na základ úsp šnosti akce se organizátoi rozhodli v této form hodnocení pokra"ovat. 27
Aktualizace a oživení právního v!domí ZS JUDr. Antonín Krch, místop edseda
ZS
Z požadavk( a dotaz( "len( ZO a ÚR ;ZS, docházejících do právní poradny RR ;ZS vyplývá, že majetkoprávní a sociální problémy ve spole"nosti se promítají do vztah( mezi výbory ZO ;ZS a "leny, a mezi "leny navzájem. ;asto vznikají obtížn ešitelné právní spory. Právní komise (PK) RR ;ZS proto zavádí výše ozna"enou rubriku v Rukov ti zahrádká e s cílem pomoci všem "len(m a funkcioná (m ;ZS, aby zahrádká ské právo preventivn p edcházelo spor(m a pomáhalo vzniklé spory co nejú"inn ji a bez pr(tah( v souladu s platnou právní úpravou ešit. V tomto ro"níku Rukov ti za"ínáme nej"ast ji ešenými problémy v období od ledna do "ervna 2006. V tomto období ešila PK RR ;ZS 16 p ípad( porušení § 127 OZ a 12 p ípad( d(sledk( porušení sadebního ádu. I.
§ 127 ukládá vlastníkovi v!ci, že se musí zdržet všeho, "ím by nad míru p im enou pom r(m obt žoval jiného, nebo "ím by vážn ohrožoval výkon jeho práv. P esto došlo k ohrožení soused( stavbou, která je nalepena na plotu souseda a st echa je sklopena na pozemek souseda, v jiném p ípad stíní sousedovu zahrádku. Vyskytují se p ípady pravidelných hlu"ných posezení u táborák( do pozdních no"ních hodin. Dochází p i tom k obt žování soused( hlukem, prachem, popílkem, kou em, ale také hrozbou vzniku požáru opušt ním ohn bez uhašení. Kv(li jarnímu pálení suchého listí a odpadu po dobu celé noci i mimo povolené pálící dny nemohou ob"ané bydlící ve zna"ném okruhu zahrádek si v noci otev ít okna svých byt(. D je se tak p esto, že všechny tyto nešvary jsou obsaženy v osadních ádech, které nejsou osadní správou v"as využity k ešení problému. ]ešení problém( má svá pravidla op ená o mravní lidské vlastnosti. Pat í k nim do28
mluva mezi postiženým a viníkem, nejlépe p ed sv dky, kte í pomohou p i hrubém sporu prokázat provin ní v p ípad , že bude zahájeno ízení v rámci ZO ;ZS. Opakování téhož provin ní, doložené šet ením, m(že být využito až k vylou"ení z ;ZS. Samostatnou kapitolou je p i hrubém narušení zákona pozvat na místo hasi"e, m stskou "i státní policii ;R. ]ešení je také možné dle § 5 OZ domáháním se ochrany u p íslušného orgánu státní správy, aby byl obnoven pokojný stav (týká se zvlášt vlastník( pozemk(). U zvláš závažných p ípad( není vylou"eno právo domáhat se ochrany u soudu. Problémy se stavbami je nutné ešit u p íslušných stavebních ú ad(, které mohou uložit zm ny a úpravy staveb až po jejich odstran ní v souladu se stavebním zákonem. II. Porušení sadebního ádu se vyskytlo na druhém míst ešených p ípad( - 12 x. Pokojný stav sousedských vztah( a narušení vlastnických práv soused( je zp(sobováno stín ním d evinami vysazenými v bezprost ední blízkosti hranice - oplocení zahrady. Zvlášt na její severní stran zp(sobuje stín omezující vzr(st a výnosy užitkových d evin, zhoršuje estetický vzhled užitkových i okrasných rostlin a jejich zdravotní stav. Ko eny takto nevhodn vysazených d evin pronikají do sousední zahrady a od"erpávají z ní vláhu a živiny. P edejít tomu lze již p i zakládání zahrádky vysazením d evin dostate"n daleko od hranice souseda. Vzdálenost od oplocení by m la být nejmén polovi"ní p edpokládaná výška d eviny v jejím plném vzr(stu. Nap . ke e rybízu 1m od hranice pozemku souseda, štíhlá v etena a st ny jádrovin 2 m, volné zákrsky 3 m, vyšší tvary ješt dále. U hranice zahrady se nemají vysazovat ani rostliny, které se rozr(stají svými podzemními odnožemi, nebo by "asem mohly pror(st i do sousedovy zahrady (maliník, líska, mochyn , n které druhy zvonk(, k en, topinambury apod.). Pror(stání lze zamezit tím, že p ed hranicí pozemku zasadíme do
hloubky 40 cm pevnou p ekážku, silnou fólii, eternitové tašky apod. Pokud jsou již blízko hranice narostlé stromy, je jejich majitel povinen sest ihávat korunu i v tve p esahující stanovenou hranici. Spory vznikající o ovoce. Plody zásadn pat í tomu, komu pat í strom i když jsou na v tvi u souseda. K jejich otrhání je nutné si vyžádat souhlas souseda a nepoškodit jeho pozemek. V p ípad odmítnutí vstupu se lze domáhat práva na vydání ovoce z titulu vlastnického práva k n mu. Stromy na hranicích pozemk( pat í i s úrodou do vlastnictví obou soused(. K jeho odstran ní je pot eba souhlas obou. Plot na hranici parcel má jeho vlastník ádn udržovat. Pokud by v d(sledku jeho poškození pronikla na sousedovu zahradu domácí nebo polní zv a zp(sobila by tam škodu, vlastník plotu by ji musel uhradit. Soused nesmí cizí plot poškozovat. Má také vlastníkovi umožnit vstup na svou parcelu k oprav plotu, p ípadn k oprav jiných staveb sahajících až ke spole"né hranici. Vlastnická práva nesm jí být porušována ani tím, že by zahrada byla zaplavována deš ovou vodou ze st ech staveb souseda, práce s rušivými d(sledky (hluk seka"ek, rádia, mo"(vkování apod.) je t eba d lat tehdy, když sousedé nejsou p ítomni. Kompostišt , králíkárnu, kurník, v"elín je t eba umístit na zahrad tak, aby neobt žovaly sousedy a kolemjdoucí (v"ely zabezpe"ené pro alergiky) - vytvá et vysoké zelené st ny. Chemické post iky provád t opatrn , aby nezasahovaly rostliny souseda. Zvlášt nešetrné použití totálních herbicid( by mohlo zp(sobit zna"né škody (Roundop apod.). P eji dobré sousedské vztahy založené na vzájemné úct(, moudrosti a dobré v+li, vlastnostech, které vylu%ují sobectví, tvrdohlavost a nep ipouští nad azenost. Pozn.: p íšt( se budeme v(novat okruh+m: 1. N(které zvláštnosti majetkoprávních vztah+ a %lenství v ZS. 2. Neplacení nájemného, %lenských a ú%elových p ísp(vk+ a jejich zp+sob vymáhání.
Orienta9ní zkoušky octem na obsah vápníku Ing. Miroslav Kalina, ÚR ZS Litom( ice Na obsah uhli"itanu vápenatého v p(d nebo v hnojivech usuzujeme jednoduchou zkouškou pomocí octa. Rozklad uhli"itanu vápenatatého (CaCO3) ve vzorku p(dy nebo hnojiva b žným konzumním octem probíhá za šum ní uvoln ného oxidu uhli"itého. Podle stupn šum ní m(žeme zhruba odhadnout zásobu CaCO3 v p(d . Zkoušku provádíme tak, že dáme malé množství p(dy do porcelánové misky, nebo na hodinové sklí"ko, p idáváme ocet a sledujeme šum ní. Hodnocení je následující: - p(dy do 1 % CaCO3 - nešumí nebo jen velmi slab , - p(dy s 1 - 3 % CaCO3 - šumí slab , - p(dy s 3 - 5 % CaCo3 - šumí siln , ale krátce, - p(dy nad 5 % CaCo3 - šumí siln a delší dobu, P(dy však obsahují zpravidla jen 0,1 až 0,3 % CaCO3 a takový obsah se touto orienta"ní zkouškou t žko stanoví. Proto je t eba uvést, že rozhodnutí zda vápnit a jakou použít dávku vápenatých hnojiv, by m lo vycházet z hodnoty pH, kterou nám zjistí p íslušná laborato . Pouze podle vzhledu se v tšina minerálních hnojiv nedá bezpe"n ur"it. ;asto jedno a totéž hnojivo má zna"n odlišný vzhled, který se m(že m nit r(znými p imíšeninami, skladováním, vlhkostí a dalšími vlivy. P i jejich rozlišování nám m(že pomoci rovn ž ocet. P i zkoušce se postupuje tak, že do skleni"ky napln né do 1/3 octem se vhodí jedna granulka nebo se nasype množství prášku hnojiva na špi"ce nože. V p ípad , že se jedná o ledek amonný s vápencem (granule 2 - 5 mm), nebo o mletý vápenec (prášek), dochází po chvilce k tvorb drobných bublinek oxidu uhli"itého, který vystupuje k hladin . Pokud se netvo í u granulovaných hnojiv oxid uhli"itý, jedná se buH o vícesložková hnojiva NPK a NP, nebo o superfosfát (s nakyslým zápachem). V d(ležitých p ípadech doporu"ujeme p i rozlišování hnojiv požádat pomoc u p íslušné laborato e. 29
Aplikace zákona o potravinách na zahrádká ské zpracovatelské provozy Ing. Eva P ibylová, MZe R, odd(lení potravin ;eskou tradicí je zpracování p ebytk( z vlastních pozemk(. Zahradni"ení, obd lávání vlastních pozemk(, chata ení je pro nás, zejména v takovém masovém m ítku, velmi typické. Nadbytky vlastní produkce byly odebírány zpracovatelskými podniky p ímo nebo prost ednictvím výkupních st edisek. V sou"asné dob je tato praxe významn omezena a p ebytky jsou vykupovány hlavn ve výkupnách zem d lských produkt(, jejichž po"et se ale také podstatn omezil. Pro ;eskou republiku bylo v minulém období typické tzv. samozásobení domácností zpracovanými výrobky z ovoce a zeleniny, kdy se zpracovávala produkce z vlastních zdroj( pro vlastní pot ebu domácností. U podílu samozásobení došlo také k poklesu, ale je nutno zd(raznit, že tato praxe nezanikla, ale je živoucí tradicí hlavn ve venkovských oblastech. Jedná se hlavn o zpracování ovoce na ovocné š ávy a sušení ovoce. Nejrozsáhlejším zp(sobem zpracování ovoce je jeho použití pro výrobu ovocných pálenek. Zpracování p ebytk( bylo a je "asto ešeno na místních úrovních zájmovými sdruženími ob"an(, organizacemi Zahrádká ského svazu. Pro tyto ú"ely vznikly a vznikají malé zpracovny, které umožJují zpracování vlastní produkce ovoce na místní úrovni a k takovým zpracovnám pat í moštárny. V minulém období se za"aly ší it fámy, že na tento typ zpracoven, v"etn moštáren budou uplatJována velmi p ísná pravidla a to hlavn v souvislosti s aplikací nových právních p edpis(, které vstoupily v ú"innost po našem vstupu do Evropské unie. Hlavním d(vodem byly obavy, že realizace požadavk( právních norem bude vzhledem k jejich náro"nosti znamenat konec pro adu z nich. Je skute"ností, že v p ípad zpracování ovoce se jedná o výrobu potravin. Výroba potravin je upravena tzv. „potravinovým právem“, a základním národním legislativ30
ním p edpisem je zákon ". 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o zm n a dopln ní n kterých souvisejících zákon(, ve zn ní pozd jších p edpis(. Tímto zákonem se stanovují základní povinnosti provozovatel(m potraviná ských podnik(, tedy všem hospodá ským subjekt(m, které jsou zapojeny do potravinového et zce. To znamená, že zde stanovené povinnosti se nevztahují jen na výrobce, ale i na maloobchodní a velkoobchodní prodej, skladování a dopravu potravin. Moštárny a jejich provozovatelé v souladu s definicí jsou tedy provozovateli potraviná ských podnik(. Zákon dále definuje termín potravina, kterou se rozumí jakákoli látka nebo výrobek, zpracovaný, "áste"n zpracovaný nebo nezpracovaný, které jsou ur"eny ke konzumaci "lov kem, nebo u nichž to lze oprávn n p edpokládat. Zákon o potravinách se nevztahuje na pokrmy a restaura"ní "innosti a ve ejné stravování, které spadají do p(sobnosti zákona ". 258/2000 Sb., o ochran ve ejného zdraví, ve zn ní pozd jších p edpis(. Je t eba upozornit, že plnou odpov dnost za potraviny nese ten hospodá ský subjekt, který potravinu na trh uvádí a tento subjekt musí být uveden na obalu výrobku ur"eného kone"nému spot ebiteli bez ohledu na to, jaké má postavení v celém potravinovém et zci. Vztahy mezi jednotlivými "lánky potravinového et zce se pak ídí na základ smluv nebo dohod v rámci dodavatelsko - odb ratelských vztah(. K základním povinnostem provozovatele potraviná ského podniku pat í: - uvád t na trh pouze zdravotn nezávadné potraviny, - p i výrob a manipulaci s potravinami zajistit hygienické podmínky, - p i výrob a manipulaci s potravinami používat pitnou vodu, - používat takové materiály, p edm ty a technologická za ízení, která neovlivní zdravotní nezávadnost potravin, - provád t a dokumentovat provedenou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, - zajistit, aby do styku s potravinami p icházeli pouze zdraví lidé, a všichni, kdo s nimi do styku p icházejí musí mít léka -
ské osv d"ení k práci v potraviná ství, tzv. zdravotní pr(kazy, - ur"it technologické úseky, ve kterých je nejv tší riziko porušení zdravotní nezávadnosti výrobk( (systém HACCP), - oznámit zahájení a ukon"ení p edm tu podnikání dozorovému orgánu, - zavést systém sledovatelnosti výrobk(, - ádn a pravdiv ozna"it výrobky. Výše uvedený seznam povinností není vy"erpávající, existuje ješt ada jiných požadavk(, které jsou ur"eny nap íklad provozovatel(m dovážejícím potraviny ze zemí mimo Evropskou unii, povinnosti p i oza ování potravin, a další. Zákon upravuje dozor nad dodržováním povinností vyplývajících z dodržování „potravinového práva“ a stanoví kompetence dozorových orgán( p i dozoru nad trhem s potravinami. Jsou rovn ž stanoveny postihy za nedodržování povinností vyplývajících z nedodržování povinností uvedených v tomto zákon . Jak již bylo uvedeno výroba mošt( je výrobou potravin. Avšak v návaznosti na dodržování povinností potravinového práva je nutno rozlišovat dva základní faktory: a) zda se jedná o výrobky, tedy ovocné š ávy, které jsou výrobkem moštárny a jsou ur"eny k prodeji spot ebitel(m, jinými slovy s výrobky moštárny se dále obchoduje, nebo b) zda se jedná výhradn o zpracování ovoce dodané zákazníkem a výsledný výrobek je ur"en pro jeho spot ebu, ale neslouží k dalším obchodním ú"el(m. V prvním p ípad se jedná o klasickou výrobu potravin, kdy je nutno uplatJovat povinnosti vyplývající ze zákona o potravinách. Ve druhém p ípad je ovšem nutné poukázat na ustanovení odstavce 3 "lánku 1 na ízení Evropského parlamentu a Rady (ES) ". 178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, z izuje se Evropský ú ad pro bezpe"nost potravin a stanoví postupy týkající se bezpe"nosti potravin, kde se uvádí, že požadavky stanovené tímto na ízením, tedy obecným potravinovým právem, se nevztahují na prvovýrobu ur"enou pro osobní pot ebu ani na domácí p ípravu potravin, manipulaci
s nimi nebo jejich skladování za ú"elem domácí spot eby. Pokud tedy moštárna zpracovává ovoce „zákazník(“ na jejich vlastní žádost a k jejich vlastní domácí spot eb a moštárna s t mito výrobky neobchoduje, pak se na takové zpracovny požadavky potravinového práva nevztahují. P estože se neaplikují požadavky zákona o potravinách, stále platí to, že se jedná o výrobu potravin a že i v tomto p ípad je nutné dodržovat základní hygienické požadavky p i výrob potravin. V této souvislosti je pot eba upozornit na zákon ". 258 /2000 Sb., o ochran ve ejného zdraví, ve zn ní pozd jších p edpis(, které výrobu potravin za azuje mezi "innosti epidemiologicky významné a pro výkon tohoto druhu "inností stanovuje ur"ité p edpoklady. Za samoz ejmé by m lo být pokládáno pravidelné provád ní úklidu, "išt ní a dezinfekce zpracovatelských prostor a za ízení, odklízení odpad(, používaní vhodných materiál( a obsluha by m la být zdravotn zp(sobilá. Stejn je tak nutné používat p i zpracování ovoce pitnou vodu, zajistit odpovídající odvod odpadních vod, sociální za ízení a m la by být dostupná za ízení na mytí rukou s vhodným osušováním. Vzhledem k výše uvedenému mohou orgány hygienického dozoru provád t kontroly v t chto za ízeních a ov ovat, zda jsou pln ny hygienické požadavky. Jakékoliv fámy o tom, že dochází ke zp ísn ní požadavk( na moštárny, které budou muset být uzavírány jako následek jejich aplikace, nejsou opodstatn né. Jedná se o ukázku nepochopení požadavk( právních p edpis( a jejich nesprávnou interpretaci. V žádném p ípad se ale nejedná o požadavky nové, protože se jedná o základní hygienické požadavky p i výrob potravin, které jsou uplatJovány a vyžadovány již desetiletí.
Kytice pro krásu a zdraví (Zahrádká D. 3/1973) Znáte pampeliškové víno? Nezmeškejte vhodnou dobu, aby rostliny neodkvetly. Natrhejte 1,5 l rozkvetlých kv3t: bez stopek, vložte do nádoby a k nim p idejte 2 citróny a dva pomeran8e i s k:rou, jemn3 nerez nožem nakrájené na kole831
ka. Jádra odstraVte. Pak kv3ty, citróny i pomeran8e zalejte 4 l va ící vody, p iklopte poklicí a nechte 24 hodin vyluhovat. Do 5 l láhve dejte 1,25 kg cukru krystalu, na to p es pláténko nalejte vylouhovanou vodu z pampelišek, zamíchejte a navrch pak rozdrobte 1,5 dkg kvasnic. Uzav ete kvasnou zátkou nebo jen pláténkem a nechte 3 m3síce kvasit. Vykvašenou tekutinu sto8te pe8liv3 do láhve a pak - dobrou chuJ! Pampelišky také poslouží jako krášlící prost edek proti pihám. Hrst kv3t: pova te 0,5 hod. v jednom litru vody. P eceNte p es pláténko a umývejte obli8ej ráno i ve8er po n3kolik dní. Víno d3láme už n3kolik let a nikdo nechce v3 it, že je z pampelišek. A recept na krásu, ten už nepot ebuji, je mn3 totiž už 69 let. Marie Malantová
Víte, že (Zahrádká D.6/1970) - k správnému vývinu jednoho jablka nebo broskve je zapot ebí asi 40 list:, - vinná réva se p3stuje v našich krajích již od 5. století a v 11. století byla tak rozší ená, že m3la hospodá ský význam, - št3pování ovocných strom: bylo známo našim p edk:m již v 10. století, - lidový název Špargl je z latinského Asparagus a že jeho správný 8eský název je ch est, - užite8nost a lé8ivost 8erného bezu byla tak proslavená, že se íkalo: p ed bezem t ikrát poklekni a pokloV se mu, než ho mineš - rychlost proud3ní vody (mízy) v kmeni je v pr:m3ru 1 - 2 m za hodinu, nejv3tší 5 m za hod, u bylin dokonce až 50 m; zato u jehli8in jen 20 až 40 cm - kmeny ovocných strom: rostou nejvíce od kv3tna do konce srpna - na celém sv3t3 se p3stuje asi 500 rostlin pro jejich jedlé plody, nebo semena, což je asi 0,05 % všech druh: rostlin jevnosnubných - pro zlepšení r:stu nov3 vysázených lísek je dob e ke každému ke i p idat 2 - 3 lopaty p:dy od starého lískového ke e - na 1 ha p:dy je 2 až 10 cent: žížal, které vynesou na povrch za rok n3kolik tun zeminy 32
-
obsahující až 6 x tolik bakterií než m3la zemina p ed tím co ji poz ely vlášení ko en: ovocných strom: žije jen 30 až 50 hodin a již se znova neobnovuje, ale nar:stá na nových aktivních ko íncích p:da drobtovitá zadrží až o 50 % více vláhy než p:da ulehlá nejplodn3jší u slivoní jsou letorosty, vyr:stající z 2 neb 3 letého d eva ji inkové hlízy krátké, pevné a dob e p isedlé ke stvolu jsou nejlepší na p ezimování
P írodní úpravy svah4 zahrádek a okolí chatek RNDr. Ji í Žleb%ík, VÚKOZ Pr+honice Hned úvodem musím íci, že nadpis je pon kud nep esný. P íroda si totiž s n jakými úpravami starosti ned lá. T eba eka se kdysi provrtala krajinou a vytvo ila hluboký kaJon. Strmé svahy jsou obnažené, zvolna zar(stají vegetací. Pak však po velkých deštích dojde k sesuvu a op t se plocha uvolní. My, pokud máme zahradu ve svahu, bychom cht li mít situace stabiln jší. M(žeme jist budovat mohutné st ny, ale je to nákladné a strohé linie se n jak zvlášt k menší zahrad nehodí. Svahy z d(vodu eroze není radno ponechat vegetací nezpevn né. U mírn sklon ných ploch je dob e za"ít zatravn ním. Vytvá íme jakési oblé terénní vlny, bez ostrých h bet( a roh( tak, aby se dalo všude dostat seka"kou. Nesmíme zapomenout, že i trávník pot ebuje být z n "eho živ. Pokud se nám tedy poda í obnažit místy hlušinu, p ekryjeme ji asi 10 cm ornice. Travní sm s vybíráme, pokud možno, s druhy suchovzdornými. Takovými jsou: kost ava ov"í, k. "ervená, lipnice lu"ní, metli"ka k ivolaká, poháJka h ebenitá. Výsev d láme obvyklým zp(sobem, ale d(sledn jej utužíme, abychom po dešti nenašli hluboké rýhy. Když se asi za rok travní koberec zapojí, je možno vysadit d eviny. P itom vytvá íme jakési mísy tak, aby voda stékala k sazenicím. Povrch zem je vhodné p ekrýt geotextilií a na ni ješt dát trochu p(dy. Inspiraci
nalezneme ve výsadbách u komunikací. Také m(žeme položit kulatinu nebo propletené v tve a zabezpe"it kolmo zaraženými k(ly; p ípadn pouze zarazit v tší množství k(l( nebo palisád. Po n jaké dob se i takové hrazení v terénu pohledov ztratí a pozd ji rozpadne, ale to již splnilo svou kotvící funkci. Výška vysazovaných d evin musí odpovídat velikosti plochy. Pro použití na zahrádkách p icházejí v úvahu hlavn opadavé ke e, které tvo í v tšinu v následujícím vý"tu. Cenné jsou zejména ty, jenž jsou otužilé k p ísušk(m. Tedy nap . netva ec k ovitý, mandloJ nízká, d iš ály, "imišník obecný, žanovec m chý ník, d ín obecný, svída krvavá, mnohé skalníky, rakytník ešetlákový, višeJ k ovitá, r(že bedrníkolistá, a "etné p(dopokryvné kultivary r(ží, ešetlák po"istivý, tamaryšky, kalina tušalaj, z jehli"nan( jalovec chvojka klášterská. Na místech p irozen vlhkých nebo t eba "áste"n zastín ných se uplatní svída bílá, líska obecná, hlošina st íbrná, zlatice prost ední, pta"í zob obecný, hlohyn šarlatová, meruzalka alpská, kalina obecná, r(že svraskalá, vrba rozmarýnolistá i jiné nízké vrby, tavolníky. Pomalu roste p(sobivá temn zelená borovice kle" neboli kosod evina. V úplném stínu se toho moc neda í a ko eny jsou málo zakotvené. Sem m(žeme zkusit tis "ervený, mahónii ostrolistou. Svahy osazujeme pom rn hust a ve skupinách. Pokud se vše ujme a je pozd ji porost p ehoustlý, v"as nadbyte"né konkurující jedince vy ežeme. I uschlé ke e sice svah ješt drží, ale nebývá to p kné. Je na míst varování p ed rostlinami, které sice svah zpevní výborn , ale budou pronikat i razantn do okolí; t eba kustovnice cizí, akát bílý, divoké ostružiníky, pámelník bílý. Na strm jších svazích d lali naši p edkové terasy. Nej"ast ji zde p stovali révu vinnou a i dnes nacházíme stopy po zaniklých vinicích. Svahy teras je možné zpevnit poádnou st nou nebo jen zatravnit. ]ešením vhodným pro p íkrost svah( n kde mezi ob ma p edešlými jsou suché zídky, tedy takové p i jejichž stavb se nepoužívá beton
ani malta, pracuje se bez vody. Maximální výška jedné zídky je ovšem možná jen 80 až 100 cm. Pak musíme ponechat zase plošinku na terasu. Ploché, ostrohranné kameny sm rujeme t žišt m mírn dozadu. Dol( dáváme kameny nejv tší. Pokud je zídka vyšší, zapustíme je asi 20 cm do zem . Zídky nemohou být naprosto kolmé, ale na metr výšky musí ustupovat asi o 30 cm. Jednotlivé ady kamen( nepatrn podsypáváme tak 3 cm kvalitní propustné ornice a pokládáme st ídav (vážeme). Vrchol stavby by m l být vícemén vodorovný. Zahrádká ur"it využije možnost dílo ozelenit. P i osazování suchých zídek je ideální dávat ihned do spár sazenice, jejichž ko enový bal v ruce vytvarujeme naplocho. Ale v tšinou je nemáme p i ruce. Musíme tedy pozd ji klacíkem p(du uvolnit a rostliny pak do škvíry natla"it. Protože se zde uplatní druhy veskrze otužilé, sta"í dostat do škvíry (pokud možno rovn ) pohromad jen n kolik ízk(. Výb r skalni"ek hodn závisí na orientaci zídky a na vlhkosti p(dy. Slunce, jižní svah - v tšina rozchodník(, ta ice, hvozdíky, rožce, mochny, zvonky, jaterníky. Pro vrchol zídky jsou jako stvo ené net esky, dále mate ídoušky, levandule, yzop léka ský, šalv j léka ská, saturejka horská. Polostín - ta i"ky, lomikámeny, plamenky, huseníky. Stín - n které kapradiny: sleziníky, puchý ník, osladi", dále lomikámen stinný. Z lepších p(dních podmínek m(žeme dol( spustit rostliny, jež "ást zídky p ekryjí a trochu zamaskují. Takovými trvalkami jsou pupalka misurská a st edomo ský pryšec. Výborn se uplatní zvlášt d eviny p evislého r(stu - nap . mnohé skalníky, "ilimníky, kdoulovce, pravý jasmín nahokv tý, "etné kultivary jalovce vodorovného, p(dopokryvné r(že. Na slunci dob e kryjí zídky p ísavníky, v polostínu i stínu b e" an. Oba druhy m(žeme vysadit i u paty svahu jako pnoucí rostliny. Rovné dlouhé linie je vhodné p erušit asi dva metry vysokými také p evislými ke i - nap . komulí st ídavolistou, zlaticí 33
p evislou, zákulou japonskou nebo sadovou r(ží s prázdným kv tem ´Dortmund´. Mezi rostlinami pro rovné plošiny teras nelze opomenout užitkové druhy, nebo p i jižní orientaci to bývají v kraji nejteplejší místa. Z ovoce je vhodná již vzpomenutá réva vinná; kde je vlh"eji, vysadíme ovocnou st nu, stromkový angrešt, ostružiny nebo maliny, pro n ž ovšem také ud láme jednoduchou drát nou konstrukci. Oslun né svahy mohou dob e využít ty"ková raj"ata, fazole, tykve i okurky. K zídce se dá snadno p istavit pa eništ , jednoduchý fóliovník nebo i skleník. Tam, kde chceme strmost opticky ješt více zd(raznit, vysázíme do horní "ásti vysoké pyramidální jehli"nany. Ideální jsou v p(d dob e zakotvené štíhlé sloupovité jalovce, n které cyp išky. Z trvalek vypadá dob e nenásiln vyvázaný ch est léka ský, juka vláskovitá, liliochvostec robustní. Podmínky jsou celkov p i práci na svazích opravdu ztížené. Zalévat se dá samospádem výborn , ale po schodištích se nedostaneme s kole"ky, na rytí a obracení p(dy je málo místa. Všechny uvedené rostliny však po ujmutí se na dob e zvoleném míst udrží dlouho s minimální pé"í. Schodišt na svahu ned láme únavn dlouhé. Práv z každého odpo"ívadla, kam postavíme lavi"ku nebo i celý altánek, se nám m(že naskytnout až p ekvapiv jiný pohled na osazenou terásku. Výrazné výškové roz"len ní umožJuje optické zv tšení plochy i výhledy do okolí. Pokud je na zahrad holá (samorostlá) skála, p ivádí pravé alpínká e k nadšení. Neváhají šplhat a opatrn vytvá et otvory pro choulostivé skalni"ky. Taková št rbina muže mít docela jiné mikroklima, než je o metr vedle. Správné místo pro rostlinu se n kdy hledá roky, ale v tom je také kouzlo zahradni"ení.
Hvozdík bradatý - p epichování (Zahrádká D.7/1973) V 8ervenci p epichujeme zpravidla již urostlejší semená8e hvozdíku bradatého (vousatého) - Dianthus barbatus L. Takto p edp3stovaná sadba z dubnových 8i kv3tnových výsev: ádn3 34
uroste tak, že ji m:žeme v srpnu - íjnu vysázet na definitivní stanovišt3 (vzdálenost 25 - 35 cm). ?ervencové p epichování podstatn3 p ispívá ke zkvalitn3ní sazenic (bohatší ko enový systém a nevytáhlé, kompaktní a silné nadzemní 8ásti). kh
Tane9nice na zahrádkách Ing. Ladislav Zahradník, ÚR ZS Jind ich+v Hradec P i všeobecném rozvoji, pokroku a hledání nových ešení ani ovocná ství nez(stává stranou. Šlechtitelé zdokonalují známé odr(dy, nabízejí nové, vzdorn jší chorobám a šk(dc(m, lákavých barev i chutí. Zajímavou novinkou, která u zahrádká ( budí pozornost je zcela nový typ jabloní zvaný BALERÍNY, "esky tane"nice. Ozna"ují se také jako SLOUPCOVÉ nebo SLOUPCOVITÉ (podle autor(). Jde o odr(dy slabého vzr(stu, genetickým založením zákrsky, mající jednu osu (terminál) s krátkým plodonosným obrostem. Netvo í kosterní v tve, r(st je kompaktní, charakterem podobný spur typ(m. P irozen zakrslý r(st a malé rozm ry stromk( je p edur"ují pro zahrádky nebo p stování v nádobách. Historie p(vodu této formy sahá do 40. až 60. let minulého století (auto i se neshodují), do zem javorového listu. Ve svém sadu ji nalezl ovocná jménem VIJCIK, polský emigrant, jako h í"ku p írody na stromu odr(dy McIntosh. Tím vešel do d jin sv tového ovocná ství. Nalezená d di"ná odchylka (mutace) se ukázala jako trvalá (po našt pování se nevrací k p(vodní odr(d ) a byla pojmenována po objeviteli McIntosh VIJCIK. Sloupcový charakter r(stu je dominantní a dob e se p enáší na další pokolení. To byl pouze za"átek hv zdné kariéry. Problem byl v tom, že plody nové odr(dy (mutace) neuspokojovaly chutí ani vzhledem. Nechyb lo mnoho, aby upadla v zapomenutí. Št stím bylo, že si informace o ní povšimli známí šlechtitelé v East Mallingu v Anglii a za adili ji do programu k ížení. Rodi"ovským partnerem pro k ížení byla zvolena v prvním kole - jak jinak - sv tová odr(da "íslo jedna Golden Delicious. Násle-
dovaly i další odr(dy v"etn okrasných jabloní. Po 15 letech šlechtitelského úsilí v roce 1989 byly ve ejnosti p edstaveny první hybridní odr(dy se sloupovým charakterem r(stu, komer"n (obchodn ) využitelné. V(bec mezi prvními byla pojmenována odr(da BALLERINA, po níž se celá série odr(d nového typu za"ala ozna"ovat jako BALERÍNY. Všechny nové odr(dy byly právn chrán ny. Majitelem licen"ních práv byla firma BALLERINA TREES CAMBRIDGE. V našem regionu zakoupila v roce 1991 licen"ní práva na p stování balerin firma J. Starkl z Rakouska a v roce 1997 je za"ala prodávat na Slovensku a následn i v ;eské republice. Byly to odr(dy pojmenované podle tanc(: Polka, Waltz, Bolero, Maypole ("esky májka). V té dob již McIntosh VIJCIK m ly ve svých programech k ížení další výzkumné a šlechtitelské stanice. Po prvních sloupovitých odr(dách jabloní p ichází do prodeje další a další. Šlecht ním t chto forem se zabývají snad všechna významn jší šlechtitelské pracovišt na sv t . Z "eských šlechtitelských kuchyní pochází následující odr(dy: VŠÚO Holovousy: - KORDONA (McIntosh x Florina) - rezistent, PIDI (Britemac x Prima), - JAMES GRIEVE SUPER KOMPAKT (radiomutant), - HLS - 13 (McIntosh Vijcik x Selena), HLS - 313
Baleriny kolem p ístupové cesty
ÚEB AV St ížovice: za"al baleríny k ížit v roce 1992 a školka Fytos PlzeJ již množí jejich dv rezistentní odr(dy sloupovitého r(stu: - SONET (Topas x Bolero) - žluté, - RONDO - "ervené Ze zahrani9ních sloupových jabloní jsou nabízeny: - Trajan POLKA (McIntosh Vijcik x Golden Delicious), - Telamon WALTZ (McIntosh Vijcik x Golden Delicious), - Tuscan BOLERO (McIntosh Vijcik x Malling Greensleeves), - MAYPOLE (McIntosh Vijcik x Malus Baskatong) - okras. - Obelisk FLAMENCO (A 1583 x McIntosh Vijcik ) - CHARLOTE (McItosh Vijcik x Malling Greensleeves) - GOLDEN SENTINEL, RHAPSODIE, PRESIDENT a další. Kvalita plod( balerín nedosahuje parametr( špi"kových tržních odr(d, ale neustále se k ížením zlepšuje. Stejn tomu bylo u prvních rezistentních odr(d jabloní. Semena"e k íženc( balerín se vyzna"ují velkou r(znorodostí v charakteru r(stu, habitu (pokud jsou ponechány p irozenému r(stu bez tvarování), vlastnostech plod( a dalších znacích. Proto p ed uvedením nových odr(d do praxe vyžadují delší období pozorování. ]ez a tvarování vyžadují sloupové jablon jen minimální. Pokud na jedinci vyroste více kmínk(, necháváme jen jeden s nejvhodn jším postavením, ostatní odstraníme. U siln ji rostoucích (Kordona) je možno zaštípnout terminál. U v tšiny však jsou ro"ní p ír(stky malé (kde potom brát rouby?). Aby kmínek byl rovný, vyvazuje se k opo e. Ve školkách se používají bambusové h(lky. Sloupové jablon vysazujeme v ad 0,5 až 1 m od sebe (1 m na semená"ích). Pokud si sami št pujeme, volíme podnože bujn jší (M-26, MM-106 i semená"), kv(li podpo e r(stu. Výjimkou je Kordona, které vyhovuje M-9. Otestovat si baleríny je možno i naroubováním do korun stávajících klasických odr(d jabloní. Úroda z jednoho stromku se nepo"ítá na kilogramy, spíše na kusy. Slou35
pové jablon mají tendenci p eplozovat (zvlášt na M-9), a další rok odpo"ívají (alternují). Proto je žádoucí v"asná probírka plod(. Plody jsou pak dob e osv tlené, vybarvené a vyrovnané, jejich množství docilujeme po"tem stromk(. Sloupové jablon nejsou pouze zahrádká skou záležitostí, "i dekorativním prvkem. Jako perspektivní je hodnotí i tržní ovocnái, zejména pro malé nároky na ez, snadné ošet ování a vysoké sklizn z jednotky plochy. Od ú"astník( studijních zahrani"ních cest slyšíme nadšené dojmy z produk"ních sad( sloupových jabloní v Itálii, USA i Rusku. K íženci Mclntosh Vijcik s botanickými jablon mi obohacují paletu okrasných jabloní. I ty už jsou okrasnými školkami nabízeny. Jablon ale nejsou jediným ovocným druhem se sloupovitým "i zakrslým typem r(stu. Ve výzkumných pracovištích jsou k vid ní geneticky zakrslé hrušn , broskvon , nektarinky, meruJky "i t ešn . Objevují se i v katalozích p edních školka ských firem. Nasnad je staré "eské úsloví: „co je malé, to je p kné“.
Jak p!stuji ji inky L. Štecha, OOI ÚR ZS Ml.Boleslav P stování ji inek je mezi zahrádká i velmi oblíbené, jsou vd "né ve váze i na záhon . Tam se mi na nich líbí také to, že se dovedou prosadit i proti konkurenci dalších rostlin, kterým nedají šanci, nebo je aspoJ potla"í. Toho jsem v posledních letech n kolikrát úsp šn využil i p i obnov "ástí pozemk( s vytrvalými plevely (pýr, bršlice), kde jsem necht l použít herbicidy. Na vyhlédnutou plochu na ja e vysázím hlízy vyšších ji inek do trojúhelníkového sponu, pon kud hust ji, „než je v kraji zvykem“, a pop . jim usnadním první "ást vegetace zálivkou a okopáním. Dál už se ale musí snažit samy, pouze v obdobích delšího sucha ob"as zaliji. N kdy v polovin vegetace se již ji inkový porost zapojuje a p(du zakryje tak, že nižší plevel pro nedostatek sv tla p estává r(st. Na podzim p i vyrývání nových hlíz a zarývá36
ní zelené hmoty nacházím v tšinou již pouze rozpadlé oddenky pýru, jejich živé zbytky lze již snadno zni"it druhým rokem nap . p i p stování brambor, obilí a pod. Pravdou je, že ji inkových kv t( z takové plochy moc neužiji, ale nemohu chtít vše. Tento zp(sob odplevelování se osv d"il i n kolika známým, kte í postupovali podobn , a tak ho mohu doporu"it i dalším zahrádká (m.
Význam pestovania a rozmnožovanie orecha kráKovského (Juglans regia, L.) Prof. Ing. Ivan Hri%ovský, DrSc. Pozn. redakce: Toto vysoce kvalifikované pojednání uve ejSujeme zvlášt( pro jeho úplnost obsahu s v(domím, že text, dopln(ný názornými kresbami bude p ijat hlavn( zkušen(jšími zahrádká i a zahrádká skými pokusníky. Orech kráVovský je jedným z najužito"nejších stromov. V minulosti bol neoddelitelnou sú"as ou našich alejí, dvorov a dedín. Mohutné a rozložité koruny orecha pri budovách a na námestiach dávali našim dedinám i mestám charakteristický ráz a spolupôsobili na vytváraní priaznivej klímy. V sú"asnosti sa vysádza do záhrad i do vä"ších produk"ných sadov. Ojedinele aj v alejách a na medziach. Etymologický vývoj slovanského názvu „orech“ nie je vyjasnený. Možno vyjadroval zvuk pri praskaní škrupiny. Meno vlašský (u nás je vo všeobecnosti zaužívané) je pravdepodobne preklad z nemeckého slova walhisch - welsche. Latinský názov „Juglans“ je zrejme odvodený od slova „Jovis glans“ tj.- Jupiterov žalud'. Kedy a akým spôsobom sa orech kráVovský dostal k nám, nie je dnes možné presne zisti . Prvé orechy zrejme vysadzovali už rímske legie v "ase, ked "as terajšieho územia (južná Morava) bola sú"as ou ríše VeVkorímskej. Orech kráVovský je historická hospodárska drevina. Dorastá do výšky 20 - 30 m a dožíva sa aj niekoVko sto rokov. V staroveku bol orech symbolom plodnosti. Orech kráVovský patrí do radu orechotvarých (Juglandales), "eVade orechovitých (Juglandaceae), rodu Juglans L.
PodVa autorov Kutina a kol. (1991) sa rozlišuje niekoVko variet, z ktorých sú uvedené len tie, ktoré sú zo šVachtiteVského a pestovateVského hVadiska významné: - Juglans regia varieta tenera a Halšie s tenkou hladkou škrupinou - papieraky (orech papierový) - varieta rotunda (orech oby"ajný guVatý) - varieta oblonga (orech podlhovastý) - varieta cylindrica (orech valcovitý) a Halšie - s polotvrdou škrupinou, dobre lúpateVnou - polopapieraky - varieta durissima (kamená" veVký) - varieta connata (kamená" malý) a Halšie - s tvrdou hrubostennou ažko lúpateVnou škrupinou - kamená"e - varieta maxima (krapá" obrovský) - varieta macrocarpa (krapá" veVký) a Halšie - s veVkými plodmi a veVmi rozbrázdenou škrupinou - krapá"e - varieta racemosa - s tvrdou škrupinou a s 8-20 plodmi v celom strapci - strapcovité kamená"e - varieta serotina - neskoro pu"iace - koncom mája alebo za"iatkou juna - orechy svätojánske - varieta rubra - s jadrom, ktoré má "ervenokarmínovo sfarbené osemenie - orechy "ervenojadrové kamená"e - varieta laciniata - orechy strihanolistové - varieta fertilis - s pevnou, polotvrdou škrupinou a s 9-28 plodmi v strapci strapcovité polopapieraky. Orech kráVovský je jediný z orechov, ktorý má nepárno perovito zložené listy s celistvookrajovými lístkami. Sam"ie kvety s tromi okvetnými lístkami a mnohými ty"inkami vyrastajú v typických jahJadách. Zo sediacich sami"ích dvojpo"etných kvetov sa vyvíja plod - oriešok obalený dužinatým zeleným a horkým receptákulom. Orech kráVovský je diploidný (2n = 32 chromozómov) s varietami a odrodami samoopelivými i cudzoopelivými. Je jednodomý, s kvetmi jednopohlavnými, vetromilný (anemofilný). V niektorých prípadoch vznikajú plody bez opelenia - apomixia. Plod je okrúhly až pretiahnutý, veVký 4 7 cm. Škrupina má dve oddeliteVné polovice. Jadro orecha je semeno s dvoma hrubými lalo"natými a olejnatými klí"nymi listami.
Orechové semená obsahujú veVa tuku a sú veVmi žiadané na priamy konzum, pri príprave potravín a v pekárenstve. Sú veVmi výživnou potravinou najmä pre deti. Slúžia aj na výrobu orechového oleja. Významný je obsah bielkovín, vitamínov skupiny B, železa a vápnika. Orechové lístie obsahuje kyselinu galovú a egalovú, mastné oleje, farbivá a množstvo vitamínu C, ktoré ho zaraHuje medzi najcennejšie drogy obsahujúcich tento vitamín. Droga z listov má zvieravý ú"inok. Zelené vonkajšie oplodie - rubina - má podobné zloženie ako listy a je tiež dôležitou drogou, ktorá obsahuje chinóny, trieslovinu, juglanín, flavonoidy, silicu, organické kyseliny a glykozid hydrojuglón. Používa sa v modernej terapii pri žalúdo"nych a "revných ažkostiach. Droga pôsobí uspokojujúco na nervy a uvoVJuje kh"e. Používa sa aj proti krvácaniu. Drevo zo stromov orecha sa spracúva v nábytkárskom priemysle. Tvrdé, ažké a trvanlivé drevo s krásnou fialkovastou kresbou poskytuje americký druh - orech "ierny (Juglans nigra, L.). Výber vhodného stanovišOa Stromy orecha kráVovskeho rastú až do nadmorskej výšky 900 m. Najlepšie sa im darí v oblastiach Slovenska s priemernou ro"nou teplotou 8-10 oC (teplota po"as vegeta"ného obdobia nad 16 oC) a priemernými ro"nými zrážkami 550 - 700 mm. Minimálna teplota nesmie by nižšia ako -29 oC. Na produk"né pestovanie sú najvhodnejšie zvlnené pahorkatiny a predhoria južného, západného a východného Slovenska. Najlepšie sú vinohradnícke oblasti. Hladina podzemnej vody nemá by vyššia ako 2 m. Orechu kráVovskému najlepšie vyhovuje dostato"ne hlboká hlinitá pôdá s dostatkom humusu a vápnika. Môže sa však pestovat' aj v ílovitohlinitých alebo ílovitopieso"natých a aluviálnych pôdach. Je náro"ný na vlahu a osvetlenie celých korun. Stromy v nevhodných podmienkach "asto namhzajú. Kvety a letorasty poškodzuje pokles teploty pod -2 oC. Po"as vegetácie je najkritickejšia 37
fenofáza kvitnutia sami"ích kvetov. Kvitnutie sam"ích kvetov po 46 dJoch pri priemernej teplote nad 6 oC zabezpe"uje uvoVJovanie peVu a opeVovanie. Tvary a podpníky Stromy orecha kráVovského sú vzrastné a rozložité, preto vyžadujú vä"ší spon výsadby. Vzdialenos stromov (spon výsadby) závisí od spôsobu rozmnožovania, kvality pôdy, polohy, typu podpníka a od zvolenej odrody. Najbežnejší tvar je vysokokmeJ alebo polokmeJ. V ostatných rokoch sa aj u nás prechádza na tvar štvr kmeJa získaného (dopestovaného) vegetatívnou cestou. Vysádzajú sa v spone 8 - 10 x 6 - 7 m. VrúbVované alebo o"kované odrody orecha tvoria koruny asi o 20 % menšie ako generatívne rozmnožované a do rodivosti nastupujú už v 3. až 4. roku po výsadbe. Úrodnos až na výnimky mrazového poškodenia je pravidelná. Úrodnos si orech zachováva až do vysokej staroby a prináša úrody 200 až 300 kg plodov. KoreJ orecha kráVovského je spo"iatku typický kolovitý, neskôr sa mení v silný hlboko siahajúci so široko rozloženou povrchovou sústavou koreJov. Rozeznáváme 3 typy orechov podVa rastu, a to vidli"natý, metlatý a lesný, alebo drevný typ. Vidli"natý typ je najvhodnejší pre výsadby produk"ných sadov. Metlatý typ sa rozkonáruje z jedného miesta. Lesný typ alebo drevný má jeden terminálny kmeJ a je vhodný na produkciu kvalitného dreva. PodVa autorov Kutina a kol. (1991) sa na vrúbVovanie alebo o"kovanie používajú podpníky získané z výsevu orechov kráVovských zo selektovaných semenných stromov, typy s plným a dobre klí"ivým jadrom. Overujú sa tiež semená"e orecha "ierneho (Juglans nigra L.), semená"e orecha popolavého (Juglans cinerea L.), ale aj orech mandžuský, orech Siaboldov a orech skalný. Rez stromov orecha kráKovského Najvhodnejší termín rezu je na prelome apríla a mája, keH sú mladé letorasty dlhé v priemere 7 cm. Vtedy rany po reze neslzia a rana sa do zimy zahojí. 38
Odrody orecha kráKovského Apollo - oberá sa v tre om týždni septembra. Je to "iasto"ne samoopelivá odroda. Vhodný opeVova" je odroda Jupiter. Odporú"a sa do teplejších oblastí. Pre zahrádky z dôvodov vä"šieho vzrastu sa neodporú"a. Buchlov - dozrieva v druhom až tre om týždni septembra. Je to "iasto"ne samoopelivá odroda. Vhodný opeVova" je odroda Jupiter. Vhodná do najteplejších oblastí, pre produk"né výsadby. Jupiter - oberá sa v tre om týždni septembra. Je to cudzoopelivá odroda. Vhodný opeVova" je odroda Mars. Neskôr pu"iaca odroda vhodná aj pre zahrádky v teplých i menej teplých oblastiach. Lake - oberá sa v tre om týždni septembra. Je to samoopelivá odroda. Vhodná aj do záhrad. PestovateVsky nenáro"ná odroda. Magdon - oberá sa v tre om až štvrtom týždni septembra. Je to "iasto"ne samoopelivá odroda, je stredne odolná proti mrazom. Vhodná je aj do malých záhradiek. Mars - neskoro pu"iaca kvalitná odroda vhodná do stredných polôh. Dozrieva v treom týždni septembra. Je samoopelivá, vhodná aj do záhradiek. Saturn - oberá sa v štvrtom týždni septembra. Je "iasto"ne samoopelivá. Vhodný opeVova" je odroda Apollo. Vhodná do teplých polôh. Seifersdorfský - dozrieva v 3. týždni septembra. Samoopelivá odroda s veVkou rodivos ou a odolnos ou proti nízkym teplotám. Je vhodná aj do záhrad. Spôsoby vegetatívneho rozmnožovania orecha kráKovského O9kovanie Na vol'nom priestore - Došti"kové o"kovanie - Gensenheimské o"kovanie (prstencové) - manžetové - O"kovanie zo zelených vrúbVov Pod sklom - O"kovanie v skleníku - O"kovanie v parenisku
Došti9kové o9kovanie Robí sa okolo 15. júla zelenými o"kami, ktoré sa z vrúbVa vyrežú i s kôrou v tvare obdVžnika dlhého 3 cm a širokého najmenej 1 cm. O"ko sa vloží do rovnako veVkého otvoru na podpníku. Došti"ka sa potom zaviaže lykom a zatrie voskom. Došti"ka s o"kom sa umiestJuje na koreJový kh"ok dvojro"ného podpníka. O"ko vypu"í v budúcom roku.
Došti-kové o-kovanie Gensenheimské o9kovanie (prstencové) - manžetové O"kovanie sa robí o"kami z vlaJajších výhonkov od 15. mája až do za"iatku augusta. Na o"kovanie sa používa dvojitý nôž, ktorého "epele sú rovnobežné, obojstranne brúsené. Vzdialenos medzi "epeVami je 30 mm. Dvojitým nožom sa kôrá vrúbla presne a dokola prereže tak, aby o"ko bolo uprostred výšky prstenca. Na strane o"ka, 10 - 12 mm na stranu k tej ruke, ktorou budeme podrezáva o"ko, prstenec podVžnym rezom rozdelíme, aby sme mohli kôru prstenca z vrúbVa odobra . Rovnaký zárez dvojitým nožom urobíme na podpníku, na rovnom mieste blízko koreJového kh"ku. Vyrezanie prstenca kôry z podpníka je omnoho rýchlejšie. Na obnažené miesto na podpníku nasunieme prstenec z vrúbVa. Potom miesto o"kovania husto zaviažeme širšími pružkami lyka alebo fóliovej pásky, pri"om dbáme, aby o"ko ostalo voVné a nedotknuté. Zaviazanie sa odporú"a každých 8 dní povoVovat' a znova preväzovat',
nakoVko v miestach, kde je podpník stiahnutý, prstenec kôry vrúbVá neprirastá. Pri použití lyka miesto o"kovania natierame štepárskym voskom.
Prstencové o-kovanie orecha kráIovského. a) vrúbeI s prerezanou kôrou, b) o-ko s prstencom kôry, c) úprava podpníka, vsadenie o-ka a zaviazanie o-ka O9kovanie zo zelených vrúbKov Obdobie o"kovania trvá od polovice júla do polovice augusta. Neskôr sa kôra už ažšie odlupuje. O"ká odoberáme len zo silných letorastov. Ujímajú sa len dobre vyvinuté o"ka. O"kovat' môžeme do T zárezu. O"ká ešte v tom roku prirastú, vypu"ia však až na jar budúceho roka. Odporú"a sa v druhej polovici jesene o"ká prihrnú . Na jar skrátime podpník rezom na "apík, ktorý odstránime koncom júla. O"kovance dosiahnu za rok výšku 1,2 - 1,7 m. O9kovanie v skleníku Ako podpník sa naj"astejšie odporú"a dvojro"ný semená" orecha kráVovského. Podpníky v jeseni vyberieme z pôdy a založíme do pareniska alebo na záhon a zakryjeme listím, aby pri nich pôda nezamrzla a aby sme ich mohli v zime zo záhradky vybra . V skleníku môžeme o"kova od 15. februára až do konca apríla. Pred o"kovaním vyberieme podpníky a vysadíme ich do 39
o"kovance asi 25 cm vysoké, prenesieme ich do skleníka s teplotou 20 oC, ktorú neskôr znížime na 15 oC. Do množiarne ich umiestnime neskôr. Po prejdení mrazov ich vysadíme na záhony i s "repníkmi v spone 25 x 25 cm. Do škôlky ich vysádzame až v budúcom roku na jar ako jednoro"né o"kovance.
O-kovanie orechov v zakrytých priestoroch "repníkov (asi 20 cm vysokých) o priemere 13 cm, dolu 8 cm. Potom ich umiestnime do skleníka s teplotou 18-20 oC. Vrúble májú by založené v prostredí, kde teplota nepresahuje 4 oC. Podpníky, keH za"nú pu"a , zrežeme asi 4 - 8 cm nad koreJovým kh"kom. Nenecháme žiadny "apík ani ažné výhonky. Na rovnom mieste podpníka urobíme do kôry podVžny zárez asi 3 cm dlhý a opatrne odhrnieme kôru od dreva. O"ko zoberieme z vrúbVa ako pri o"kovaní a to s tenkou "as ou dreva. Na dolnom konci štítka o"ka i po jeho stranách zrežeme kôru tak, aby v týchto miestach bolo kambium na vonkajšej strane odkryté. Upravené o"ko zasunieme za kôru a pre"nievajúcu "as štítka o"ka odrežeme. Reznú plochu na podpníku a miesto okolo o"ka zatrieme voskom alebo rozohriatym parafínom. Po nao"kovaní umiestnime "repníky na stoly v množiarenskom skleníku o teplote 23 - 25 oC. O"kovance "astejšie rosíme a zalievame vodou o teplote skleníkovej atmosféry. Teplota nesmie príliš kolísa . Asi za 14 dní sa za"nú prebúdza o"ká a do troch týždJov všetky vypu"ia. KeH sú letorasty asi 15 cm dlhé, vyväzujeme ich opatrne k ty"kám, aby rástli vzpriamene. V tomto "ase odstraJujeme aj lyko. KeH sú 40
O9kovanie v parenisku Tento spôsob sa hodí na množenie malého po"tu o"kovancov orecha. Za"iatkom apríla založíme hlboké poloteplé parenisko. Na hnoj navrstvíme asi 25 cm zeminy. Upravené podpníky sadíme po 20 kusoch na jedno pareniskové okno (100 x 150 cm). O"kujeme v prvej polovici mája, keH sú podpníky zakorenené a napu"ané. Postup je rovnaký ako pri o"kovaní v skleníku. O"kovance podVa potreby v noci nakrývame a cez deJ mierne tienime. V parenisku ostanú do budúcej jari, kedy sa vyškôlkujú. VrúbKovanie Pod sklom - VrúbVovanie na napu"ané zakorenené podpníky - Jarné vrúbVovanie v ruke na nezakorenené podpníky - VrúbVovanie v studenom parenisku - VrúbVovanie v ovocnej škôlke pod prenosnými krytmi VrúbKovanie za zelena vo voKnej pôde - Rudi"ova metoda - Urbanova metoda VrúbKovanie v ruke v období vegeta9ného pokoja pomocou - Nahrievania celého vrúbVovanca - Lokálneho nahrievania - VrúbVovanie na napu"ané zakorenené podpníky Koncom decembra alebo v januári vyberieme zo základne založené podpníky, upravíme korienky a vysadíme do "repníkov tak, aby koreJový kh"ik bol asi 4 cm nad okrajom "repníkov. Vysadené podpníky orecha kráVovského prenesieme do skleníka, kde ich zapustíme do rašeliny na stole alebo ich umiestnime pod stoly. Teplotu udržujeme okolo 15 oC, aby podpníky zakorenili. Asi za
10 - 14 dní zvýšime teplotu na 20 - 23 oC. Pri tejto teplote za"nú podpníky pu"a asi za 2 - 3 týždne. Po napu"aní za"neme s vrúbVovaním. Najlepšie sa osved"ilo vrúbVova anglickou kopuláciou na koreJovom kr"ku alebo o nie"o vyššie nad ním. Po navrúbVovaní postavíme kvetiná"e s vrúbVovancami do rašeliny a teplotu zvýšime na 25 oC. KeH sú vrúbVovance ujaté, za"nú najneskôr do 4 dní pu"a . Otužovanie sa robí postupne. KeH už nehrozí mráz, vysadíme ich do škôlky. Miesto vrúbVovania zahrnieme zeminou.
Kopula"ný rez (rez na spojku) na podpníku za"ína asi 2 cm nad zúžením koreJa pri koreJovom kr"ku. VrubeV, ktorý má dva dobre vyvinuté pú"iky, sa reže kopula"ným rezom na protiVahlej strane spodného pú"ika. Rez sa za"ína asi 1 cm pod spodným pú"ikom. Miesto vrúbVovania zaviažeme lykom a štepárskym voskom zatierame len špi"ku vrúblá. NavrúbVované podpníky založíme do množiarne zakrytej sklom. Najvhodnejšia spodná teplota má by 25 - 26 oC. KeH dosiahnu vrúbVovance dVžku asi 10 cm, vysadíme ich do kvetiná"ov. Po otužení v júni "i v júli ich vysadíme do voVnej pôdy.
VrúbIovanie orechov spôsobom za kôru
VrúbIovanie orechov anglickou (jazy-kovou) kopuláciou pri metódach nahrievania Jarné vrúbKovanie v ruke na nezakorenené podpníky Na vrúbVovanie orechov v ruke je najvhodnejšie obdobie marec až apríl. Najlepšie dvojro"né podpníky asi 10 - 14 dní pred vrúbVovaním prenesieme do skleníka a založíme ich do substrátu. Po napu"aní podpníky o"istíme a vrúbVujeme v ruke.
VrúbKovanie v studenom parenisku Koncom októbra vysadíme podpníky orecha kráVovského do pareniska. Po"as zimy pareniskové okna zakrývame rohožami, aby parenisko nepremrzlo. Na jar, za"iatkom apríla, keH sú už podpníky olistené, vrúbVujeme za kôru na sedielko. Aj pri tomto spôsobe opatrne tienime a rastliny otužujeme. Rastliny ktorých vrúble sa ujali, dorastú do jesene výšky až 120 cm. Nevýhodou vrúbVovania v studenom parenisku je dos obtiažna práca a ujatie vrúbVov je len na 30 - 40 %. 41
VrúbKovanie v ovocnej škôlke pod prenosnými krytmi Koncom apríla až za"iatkom mája vysejeme orechy do záhona v škôlke do vzdialenosti medzi riadkami 25 cm a v riadku 20 cm. Za"iatkom apríla budúceho roka umiestnime nad semená"iky prenosné kryty a tým docielime ich skoré vypu"anie. Potom kryty odstránime a podpníky zavrúbVujeme na úrovni koreJového kh"ka. VrúbVujeme anglickou kopuláciou. Ako viazací materiál použijeme igelitovú pásku. Rany zatrieme voskom alebo parafínom. Po navrúbVovaní zem prihrnieme, aby bolo miesto vrúbVovania v zemi. Potom opä dáme nad vrúbVovance prenosné kryty. Pu"anie vrúbVov nastane za 14 - 30 dní po navrúbVovaní. KeH dosiahnu dVžku asi 25 cm, kryty odstránime, pásku povolíme a urobíme zatienenie vrúbVovancov. Rudi9ova metoda Ako podpník sa používa 1 až 3-ro"ný semená". Ako vrubeV sa používa letorast z vybraného mate"ného stromu. VrúbVujeme od 20. mája do 15. juna, keH je teplota vzduchu 18 - 20 oC. Na podpníku odstránime pod miestom vrúbVovania všetky listy, ponecháme len 10 - 20 mm veVké rapíky (stopky listov). Vyslepíme všetky o"ka až na jedno rezervné. Ostrým nožom urobíme na internódii kopula"ný rez. Na zrast vrúbla s podpníkom je potrebná vysoká teplota bez vä"ších výkyvov a primeraná vzdušná vlhkos . Preto je vhodné vrubeV obali igelitovým vrecúškom, v ktorom je na dne mokrá vata. Ujaté vrúbVovance necháme na mieste aspoJ 1 rok a potom ich presadíme na trvalé stanovišt . Urbanova metoda Spo"íva vo vrúbVovaní zakoren ných podpníkov v ovocnej škôlke alebo na trvalom stanovišti. VrúbVovanie sa robí po 15. máji Tittelovým spôsobom. Rez na podpníku má by aspoJ 7cm dlhý, ale môže by aj dlhší. Jeho dVžka závisí od dVžky internódia vrúbVa, ktorý používame. VrúbVe odoberáme tesne pred vrúbVovaním tak, že odrežeme jednoro"né výhonky, ktoré rastú na strane kolmo, takže májú vypu"ané len horné výhonky. VrubeV na hornej "asti zatrieme 42
štepárskym voskom a všetky rezné rany zakryjeme papierom tak, že utvoria obrátené papierové vrecúško, ktoré je na spodnej "asti zaviazané. Takto zaviazaný vrubeV zaviažme ešte priesvitnou fóliou z PVC na spodnej i vrchnej "asti vrúbVa, takže fólia tvorí uzavretý priestor. Podstata spo"íva v tom, že papier tvorí tienenie vrúbVa a fólia zabraJuje úniku vlahy z vrúbVa podpníka. VrúbKovanie v ruke v období vegeta9ného pokoja Základom tohoto vrúbVovania je poznatok, že oba komponenty orecha kráVovského sú v októbri až februári v období hlbokého vegeta"ného pokoja. Pri zvýšení teploty a vlhkosti je vrubeV schopný zrás s podpníkom, ale pú"iky na vrúbli a podpníku nevypu"ia a neza"nú p ed"asné rás . VrúbVovanie sa robí kopuláciou (spojkovaním) na koreJový kh"ik podpníka. Úväzok urobíme paskou z PVC. Vrchnú reznú plochu na vrúbli zavoskujeme. VrúbVovance hneH ukládame do debien s vlhkými pilinami alebo rašelinou. Používame len preparené piliny z mäkkého dreva, pretože neobsahujú triesloviny, ktoré brzdia rast a sú zbavené parazitických húb. Metóda nahrievania celého vrúbKovanca Naplnené debni"ky dáme na 21 dní do hermeticky uzatvorenej miestnosti s teplotou + 25 až 27 oC. Po celú dobu ich 2 krát navlh"íme. Po ukon"ení trojtýždJového nahrievania vrúbVovance zrastú a celé debni"ky presunieme do chladnej miestnosti, kde ostanú do polovice mája. Po uplynutí jarných mrazíkov vrúbVovance z dební vyberieme a zaškôlkujeme do pripravenej pôdy. Pôdu nahrnieme na miesto zrastu a Halšie roky venujeme pozornos pestovaniu strom"ekov. Výhodou tejto metódy je až 80% vý ažnos . Metóda lokálneho nahrievania Pri tejto metóde sa ohrieva len zóna zrastu. Na ohrievanie sa používajú plechové debni"ky (50 x 50 x 50 cm). Naplnia sa mierne vlhkou rašelinou alebo preparenými pilinami. Medzi substrát do radov ukládame vrúbVovance a ohrievací drôt 12 m dlhý
vsunieme do hadi"ky z PVC, ktorá má priemer 3 mm a vedieme špirálovito medzi radmi vrúbVovanca vo výške vrúbVovania. Aby sa hadi"ka nedotýkala vrúbVovancov, prekrýva sa páskami z plechu prehnutými do tvaru U so šírkou 3 - 4 cm. Konce ohrievajúceho drôtu sa napoja na zdroj nízkého napätia (najvhodnejšie je 24 V). Regulovaním dVžky ohrievajúceho drôtu sa reguluje teplota v mieste ohrievania na 25 oC. Oba komponenty sa zrastú za 25 dní. Naplnené nahrievané debni"ky je treba umiestni v chladnej miestnosti a substrát najmenej 2 x navlh"i (teplota v zón koreJov má by 8 až 12 oC). Po zrastení vrúbVov s podpníkmi je treba vrúbVovance vybra z debni"iek a založi do navlh"eného piesku v pivnici s teplotou 2 - 5 oC. Do volnej pôdy sa môžu vysádza v druhej polovici mája. Vzrastnos sa pohybuje od 63 - 88 %. Náklady na tento spôsob sú nižšie ako u predošlého spôsobu. Záver Z dostupnej literatúry, z prvých výsledkov z praxe, ako aj na základe vlastných poznatkov a výsledkov sa žiada aj na Slovensku vä"šie rozšírenie vhodných odrôd orecha kráVovského. KeH sa rozhodnete vyskúša niektorú z uvedených metód, nezabudnite, že prí"inou zložitých postupov pri vrúbVovaní orecha kráVovského je hrubá kôra, vysoký obsah trieslovín v dreve, ktorý má za následok "ernanie d eva, rýchlu oxidáciu povrchu reznej rany na vrúbli a podpníku, zlé vylu"ovanie miazgy v období vrúbVovania, širokú priehradkovanú dreJ v dreve a potrebu vysokých teplot pre rast kambiálneho pletiva. Rozdielnos p i vrúbVovaní je podobná ako pri o"kovaní, ale s tým rozdielom, že výnosnost' je u jednotlivých spôsobov rozdielna. Pre9o odporu9ame p!stovaO najmä odrody orecha získané vegetatívnou cestou? - do rodivosti nastupujú ovelá skôr ako generatívne množené, spravidla už v 3. až 4. roku - úrodu jednotných a kvalitných plodov dosiahneme len z o"kovaných alebo vrúbVovaných odrôd
- vzrastnos odrôd orecha královského je až o 20 % nižšia a môžu sa uplatnit' aj v záhradách. V závere vyjadrujeme vHa"nos prvým tvorcom metód štepenia orechov na Slovensku. Boli to Jozef Šenkár, Ing. Štefan Záchej, CSc. a Štefan Chlebík.
Jak žijí 9meláci na zahrádce (Bavorský zemský svaz pro zahradnictví a pé%i pro venkov, München) Vedle v"el jsou "meláci jednimi z nejznám jších a nej"ast jších host( našich kv tin v zahradách. Tito dobromyslní bru"ouni, brundibá i v barevném kožíšku mají v "lov ku více p átel než ostatní hmyz. Z pohledu zoolog( jsou "meláci "ítáni k rodu tzv. „pravých v"el“, z nichž jsou fyzicky nejv tšími zástupci. P esn vid no, zaujímají "meláci st ední pozici mezi v"elami samotá skými a v"elami medonosnými. ;meláci sice žijí dle sociálních struktur, ale organizovanost jejich menších kolonií zdaleka nedosahuje organizaci stupn v"el medonosných. P esto mají "meláci mnoho spole"ného s menšími v"elami. Sbírají nektar a shromažHuji pyl v tzv. „koší"cích“ jejich zadních nohou. Zakládají si malé zásoby pylu a medu a používají vosk jako stavební materiál, který vylu"ují ze žláz na zadní "ásti t la. ;meláci nezakládají žádné zimní zásoby, jelikož žijí pouze v letních spole"enstvech. ;asn , za"átkem roku, n kdy již v polovin b ezna, se objeví první "meláci - královny, opoušt jící své zimní p íbytky. Jsou prozatím odkázány samy na sebe a za"ínají sv(j život jako v"ely samotá ské. Po dostate"ném posiln ní již na kvetoucích jívách ko"i"kách nebo ovocných "i bobulovitých d evinách za"ínají královny vyhledávat nízko nad zemí místo k budování hnízda. Zvolené místo hnízd ní se m(že nacházet jak pod zemí (nap . opušt né myší díry, krt"í chodby), tak i na povrchu, "i nad zemí (nap . pod v tvemi, v tráv , ale i ve vykotlaných stromech, pta"ích hnízdech, budkách a budovách). Když je místo hnízd ní p ipraveno, za"ne královna stav t z vosku nádobku velikosti náprstku, kterou naplní nekta43
rem z vlastních zásob pro svoji pot ebu. Do jednoho, rovn ž z vosku zhotoveného kalíšku naklade matka hnízda 8 - 12 vají"ek, která podobn jako slepice zah ívá svým t lem až do vylíhnuti larev. Po 4 - 6 dnech se larvy vylíhnou a jsou p ibližn 1 týden vyživovány pylem a nektarem z uložených zásob. První dcery královny se vylíhnou po dalších 10 - 12 dnech ze svých kokon(. Tyto jsou pouze d lnice, které odleh"ují královn od stavby plástv(, p ísunu pylu a nektaru, aby se mohla výlu"n v novat kladení vají"ek. Vrcholným bodem vývoje kolonií (nanejvýše n kolik stovek jedinc() je vylíhnutí same"k( a budoucích královen. Královny po oplodn ní p ezimují každá zvláš , ve svém vhodném podzemním úkrytu. Z asi 70 kulturních rostlin, které jsou odkázány na opylování je jich p ibližn 35 opylováno práv "meláky. Díky své robustnosti a hustému kožíšku vylétají "meláci i p i nízkých teplotách, dokonce i p i sn hových a kroupových p eháJkách. V létech s nep íznivým po"asím opylují "meláci 25 - 50 % všech kv t(. Jejich velká váha a silná stavba t la jim umožJuje vniknout do tém uzav ených kv t( bez velké námahy, práv tak tzv. „vibra"ní sb r“, p i kterém musí být pyl nejd íve vysypán ze sb rných koší"k(. Dále je pozorováním zjišt no, že "melák opylí ve stejném "ase 3 - 5 x v tší po"et kv t( než v"ela. Toto se nekoná v žádném p ípad na úkor d(kladnosti a kvality opylování. Hodnota opylování "melákem se rovná hodnot opylování t emi v"elami. Díky svým velkým o"ím jsou "meláci schopni létat i za ranního a ve"erního šera, "ímž se celková doba denního letu prodlužuje. Kv tiny, které mají ty"inky hodn hluboko mezi okv tními lístky jsou opylovány výlu"né "meláky díky jejich dlouhému sosáku. Kdyby "meláci vyhynuli, tak by se s nimi ztratily z p írody nenávratn i tyto druhy kv tin, které jsou díky anatomické stavb kv tu odkázány na opylení "melákem. Zachování a podpora hnízd!ní 9melák4 Tím, že se jen velmi málo poda í královnám zachovat jedince rodu, vyvstává problematika zachování již stávajících hnízd a v potaz p icházejících hnízdních areál( 44
k zachováni "melák( v(bec. Zde n kolik d(ležitých pokyn(: - p ísné dodržování zákazu vypalování travin, mezí, zbývajících náhradních a druho adých biotop(. - Zamezeni p eorání mezí, p íkop(, ohrani"ení cest a svah(. - Odstran ní posekané trávy na hnízdících otvorech, umožn ní p ístupu "melák( do jejich hnízd na loukách. - NeodstraJovat zjara listí v parcích a zahradách, nep ehazovat komposty a uložený humus. - Ne"istit pta"í budky s usazenými "meláky b hem roku, nejd íve pozd na podzim. Zajišt!ní pr4b!žné nabídky rostlin, ze kterých sbírají 9meláci nektar a p enášejí pyl ;meláci pot ebují od jara do podzimu nep etržitou nabídku potravy. D(ležitou pomocí „k nastartování“ posílení kolonie "melák( mohou být zahrady s ran kvetoucími rostlinami. V zahrad p stujeme cílové kv tiny "melák(, které se odlišuji od zbývajících kv tin silným r(stem, snadnou dosažitelností a možností odpo"inku. - Zahrada: talovín, krokus, srde"ník, zavinutka, "eme ice "erná, šalv j zahradní, šanta ko"i"í, máta peprná, meduJka léka ská, tymián, dymnivka dutá, netýkavky, svazenka vrati"olistá, kostival, borago (brutnák), lupina, om j, sléz, n které druhy v esovc(, chrpy, rozchodníky, rybíz, št d enec (zlatý déš ), st emcha. - Lu9ní biotopy: zb hovec plazivý, popenec b e" anovitý, šalv j lu"ní, n které "ernohlávky, "istec, pampeliška, chrpa, hrachor lu"ní, jetel bílý plazivý (bílý) a jetel lu"ní ("ervený), úro"ník léka ský bolhoj, štírovník r(žkatý, vikev plotní, chrastevec rolní, hlavá". - Pole: bob obecný, polní krmný hrách, krmná vikev, ozimá vikev, vojt ška, jetel zvrhlý (švédský), jetel inkarnát, jetel bledožlutý, jetel zvrácený, vi"enec ligrus, svazenka, edkev ohnice, epka olejka, ho "ice rolní, slune"nice. - Devastovaná území - pustiny: vlaštovi"ník, pilát léka ský, hadinec obecný, epík,
lnice, divizna, "ernýš rolní, druhy slézu, druhy bodlák(, vl"í mák, tymián, dobromysl obecná, konopi"ka bledožlutá, št tka soukenická, druhy lopuch(, t ezalka lu"ní. - Vlhké oblasti: blatouch, úpolín, kosatec žlutý, kostival, tužebník, konopá", "istec bahenní, máta vodní, kyprej obecný, netýkavka. - K oviny, okraje les4 a mýtiny: hrachor, plicník léka ský, dymnivky, "esnek medv dí, "eme ice "erná, druhy hluchavek, lesní "istec, "ervený a žlutý náprstník, vrbovka, netýkavky, zimolez pý itý, pámelník po í"ní, trnka, st emcha, je áb muk, druhy vrb-jív.
Co se mi také p ihodilo na zahrádce Ing. Ji í Šiman, ovocná ská komise
ZS
V zim , p es výhrady n kterých ochránc( p írody, pomáhám ptactvu p ežít p ikrmováním. Krmítka jsem umístil tak, aby na n bylo z domova vid t a "asto a rádi se na to hemžení kolem nich díváme. Je toho k vid ní na naší zahrádce mnoho, ale dva následující p íb hy jsem považoval za vhodné zaznamenání. Jednou jsem ve své nejobvyklejší poloze, to je v kle"e, trávil - jak íká babi"ka mého vnou"ka ZdeJka - „sv(j volný "as“ na zahrádce a plel záhon. V tom m upoutalo pta"í volání, které jsem tu dosud nikdy neslyšel - n kolikrát opakovaný hlas kavky! Jasný a z etelný. Zpozorn l jsem, vstal a hledal, odkud se ozývá. A v tom se ze skály ozvalo - klepání "apího zobáku. A se propadnu, ale ty zvuky vydával první špa"ek, který p ilet l k nedávno zav šené budce na akátu na skále za naší zahradou. Jenže koncert pokra"oval. P edcházející hlasy se pojednou zm nily tak, že jsem jasn slyšel vzdálený št kot psa a špa"ek skon"il sv(j výstup nádherným staccatem letního žabího sk ehotání! Nev ícn jsem zíral a abych se p esv d"il, že m nemámí sluch, zavolal jsem babi"ku ZdeJku. Ta ho vyslechla a pak si s ním za"ala popískávat. Chvilku byl v rozpacích - takové zvuky asi ješt neslyšel - ale po chvíli už si zas notoval svoji.
Ten špa"ek se u nás se sami"kou usídlili, vyvedli mladé a já vždycky p erušil svoji práci, když za"al sv(j koncert špa""ích nebo imitovaných zp v(. Soudím, že všechny ty zvuky odposlouchal a nau"il se je n kde na svém zimovišti v Africe, ale um l je báje"n ! P ed zav šením špa""í budky m sousedi varovali p ed škodami, které mi napáchají na zahrádce. To se nesplnilo, ale p esto mám k jejich p ítomnosti výhradu. V dob , kdy rodi"e krmí svá mláHata, vynášejí z budky jejich trus. Byly to n kdy p kné kusy a špa"ci s nimi startovali po trase vedle našeho domu, nad uli"kou, kde parkuji se svým autem a tam je ob"as vypoušt li. Co mám povídat: když jsem vid l, jak další bomba letí na sv(j cíl, jen jsem povzdychl. Pravda, n kdy se i minuli a mn nezbývalo než "ekat, jak dopadne další nálet. Když mláHata vylétla z hnízda, špa"ci zmizeli a za adili se do n kterého hejna, poletujícího po kraji. K budce se v té dob v(bec nevraceli. A teH pro hodnov rnost rad ji ocituji z mého zápisníku: 20. zá í ráno p ilet l špa"ek, zazpíval, zaklapal zobákem, prohlédl budku i její okolí a odlet l. Rozlou"il se p ed dalekou cestou a já jsem rád, že se ten p íb h o špa"kovi zatím každý rok opakuje. Další p íb h se odehrál v dob , kdy se sýkorkám v budce, zav šené na dalším akátu ve skále, vyklubala mláHata. Jednou v noci foukal silný vítr a když jsme s vnou"kem ráno obcházeli naše hospodá ství, všimli jsme si, že budka na strom chybí. Našli jsme ji až dole na cest - i s holaty se skutálela dobrých 15 m po skále dol(. V d l jsem, že je zle, ale v tom jsem se zastavil a zadržel i vnou"ka. K budce p ilet la sýkorka, zmizela v ní a zase za chvilku odlet la. Stáli jsme a pozorovali tu neuv itelnou situaci: budka našt stí ležela vletovým otvorem nahoru a rodi"ovský pud páru sýkorek byl tak silný, že p ekonal i úlek z pádu i tak podstatnou zm nu umíst ní budky a mláHata krmil dál. Po chvíli jsem budku p enesl na hromadu d eva, p ipravil si drát a znovu ji zav sil na p(vodní místo v korun stromu. Pád p ežila všechna mláHata - bylo 45
jich tam osm - a jakmile jsme se od budky vzdálili, rodi"e ihned pokra"ovali v krmení. Sýkorky vylétly z budky jako každý jiný rok a okolní stromy zas byly plné jejich št betání a žádostivých proseb o rodi"ovské sousto. A mn nezbývá, než obdivn smeknout p ed silou rodi"ovského instinktu, který v té chvíli vytryskl z tak tit rného pta"ího t lí"ka. Kolik by ho m lo být v nás, lidech, kdyby m l být úm rný naší váze i našemu rozumu. Jak by ten sv t byl pro naše d ti krásný!
Prom!ny rostlin RNDr. Ji í Žleb%ík, VÚKOZ Pr+honice Hned úvodem bych cht l poznamenat, že se jedná v naprosté v tšin pro zahrádká e o prom ny nemilé. ;asto t eba slyšíme, že r(že zplan la. Ono na zahrad opravdu roste a kvete n co podobného šípkové r(ži. Ušlechtilý "ajohybrid ovšem žádnou zm nu neprod lal; prost již neexistuje. Vysv tlím. V tšina r(ží velkokv tých, mnohokv tých, pnoucích ale i mnohé sadovky se množí o"kováním. Výp stek prodávaný ve školkách se tedy vlastn skládá ze dvou jedinc(. Podnož tvo í ko eny, nadzemní "ást je ušlechtilá. Ob"as z podnože však vyrážejí „divoké“ výhony. Jejich tvorbu necht podpoíme, pokud r(ži nevysadíme o 5 cm hloub ji než rostla ve školce nebo pokud ji p i zimní ochran odhrneme z boku. Letorost z podnože roste daleko intenzivn ji než o"kovaná "ást a b hem n kolika m síc( ji p evýší. A tak "ajohybrid živo í až odum e. Pokud se nepodíváte zblízka, celý proces z(stane utajen a vidíte až jeho výsledek r(ži najednou celou jinou, zplan lou. Pomoc je snadná, v"as výhony z podnože rozeznat a odstranit. Tím však nemyslím ust ihnout n kde v polovin , ale p(du odhrnout a ezat až v ko enech. Podnož má v tvi"ky ten"í, více drobn ostnité, list je sv tleji zelený, m k"í, kv t prázdný, jednoduchý, sv tle r(žový nebo bílý, neremontuje. Ani zkušený p stitel p i p edjarním základním ezu v tšinou úpln všechny pror(stající podnože neodhalí; hlavn jde-li o v tší hust vysazený záhon. Rozhodn se tedy vyplatí navštívit plochu s n(žkami a lopatkou ješt asi za m síc. 46
R(že pokryvné, miniaturní a ob"as i jiné se ízkují. Celá rostlina je ušlechtilá, nemá tedy co pror(stat a my máme o starost mén . Ve velkých neokopávaných a neošet ovaných ke ích sadových r(ží se mohou objevit semená"ky. Zpravidla se jedná o nálety z p írody. Rostou ovšem zvolna. Tak se nám také t eba mohou mezi velkoplodé maliny a ostružiny p imíchat divoké. Další necht né semená"ky d evin z okolní p írody se nedají s ni"ím splést - bývá to nej"ast ji bez "erný, javory, b íza, osika. Pror(stání podnoží není pochopiteln jen záležitostí r(ží, ale m(že se objevit u každé roubované nebo o"kované d eviny. A m(že to být i v korunce a tak se nám odvíjí drama tak ka na úrovni o"í. Zahrádká i ur"it znají stromkový angrešt, kde ze zem i z kmínku intenzivn stále raší meruzalka zlatá. Zapomínají si však prohlédnout korunku "asto sázené, i když nep íliš dlouhodob tak rostoucí, arónie "ernoplodé (Aronia melanocarpa) neboli "erného je ábu. Celá stromo adí jinak dob e vysazená, zalévaná i vyvázaná jsem vid l zni"ená jen proto, že nikoho nenapadlo vy íznout v"as pror(stající podnož; tedy oby"ejný je áb pta"í (Sorbus aucuparia). Skryt jší devastace nastává u sladkoplodého je ábu. Zde totiž ušlechtilá "ást má listy také d lené; jen líste"ky mén zubaté. Na v tvi"kách v bezlistém stavu rozdíly nenajdeme, ur"íme ovšem místo roubování a tak se orientujeme. Jiným "astým problémem zahrádká ( bývají „sprášené“ tulipány. Nakoupil p kné, "ervené a po n kolika letech nejen, že jsou nízké a slabé, ale ješt vícemén žluté. P edstava postiženého je taková, že zapomn l odstranit po odkv tu všechny vznikající semeníky. Semena vypadala a nové rostliny se vrátily k jakémusi nevalnému p edku. Pravda je, že se odkvetlé kv ty mají odstraJovat, nebo tvorbou semen se rostlina oslabuje a nov se tvo ící cibule v p(d tak má i o deset procent menší hmotnost. Tvorba semen u tulipán( na zahrad je naprosto zbyte"ná. Semena sice klí"í, ale malé rostlinky rostou velmi zvolna a po dvou letech je to jakási pažitka nepodobající se tulipánovým list(m. Pe"livý zahrádká je do té doby vypleje. I kdyby se to náhodou
nestalo, teprve tak za šest až osm let se ukážou první kv ty. V naprosté v tšin mají všechny možné vady a šlecht ní tulipán( opravdu není záležitostí snadnou, rychlou a lacinou. Z(stává však po ád onen fakt, že ty na po"átku vzpomínané "ervené tulipány jsou jiné a mohu bohužel íci, že nenávratn ztraceny. B hem vegetace p i jen ojedin lém a krátkodobém sání na širokých listech tulipán( totiž roznášejí mšice po celém kraji hned n kolik virových chorob. Ty se vn jšími p íznaky však projeví až následující rok. Nej"ast jší z nich je sv tlá virová pestrokv tost. V napadených buJkách je zablokována tvorba ur"itých barviv. Tulipány jsou pak r(zn pruhované, a to nejen ty p(vodní, ale i ty, jenž vyrostou z dce inných p ir(stajících cibulí. Rostliny ješt sice další roky žijí, ale jsou "ím dál menší. Pokud pak chceme záhon vylepšit nákupem nových kvalitních cibulí, je to "innost p edem marná, protože máme zdroj infekce hned vedle, což se ur"it projeví. Abychom tedy zabránili postupné zkáze „chovu“ tulipán( je nutné, jakmile se žlut nebo bíle pruhované kv ty, které m ly být celé "ervené, fialové nebo oranžové, otev ou, vytáhnout je i s cibulí. Tu vyhodíme co nejdále, ur"it tedy ne na kompost nebo do hlíny za plot. Je to práce, p i které bolí srdce, protože n kdy je nemocná t eba polovina porostu. Ur"itou út chou m(že být to, že u ezané kv ty dáme do vázy; jsou opravdu p kné. Virózy u bílých a žlutých tulipán( se rozeznávají bez laboratorního vyšet ení obtížn a cht jí cvi"ené oko. Práv tyto odr(dy "asto virózy dále p enášejí. Pokud se tulipány p stují ve velkém d lají se, mimo i tu naprosto nezbytných negativních výb r(, "asté post iky proti mšicím. Našt stí netrpí všechny tulipány virózami stejn a jsou i naprosto odolné jako t eba mnohé botanické. Obecn se dá íct, že více jsou napadány pozdní odr(dy. Když už jsme u tulipán(, ukážeme si další zajímavý jev. Poctivý p stitel má vysazenou sm s oblíbených odr(d. Vytahuje každoro"n cibule (jak má být), "istí je a malé rozdává nebo vyhazuje, protože na víceleté dop stování nemá místo ani síly. Neuv domuje si však, že rozdílné odr(dy mají také
r(znou velikost cibulí. N které (nap . liliokv té) jsou kv tuschopné už menší a nikdy nedorostou výb rové velikosti (obvod nad 13 cm) jako t eba odr(dy ze skupiny Darwin hybrid(. P stitel m(že tak p ijít o to nejlepší, co má. Pomoc je zde snadná. P stovat odr(dy odd len . Je to však pracn jší a mnohdy stojíme o barevný koberec r(zn promíchaných barev, který také je p kný delší dobu. Pokud tedy máme sm s odr(d, zohledJujte mimo velikosti také tvar a ponechávejte si i malé cibule, jsou-li kulaté. Když sklízíte už v "ervnu (jak je to správné) jsou i dce inné cibule ješt pohromad . Po opatrném dosušení si tedy ponecháme tu nejv tší a další m(žeme postrádat. Necht né výb ry se poda í i u dalších cibulnatých a hliznatých rostlin. Obecn h( e rostou a mají tedy i menší cibule albíni. U každoro"n vytahovaných ji in je odr(dovou vlastností také r(zný tvar hlíz. N které odr(dy mají tak ka kulovité hlízy dob e se držící pohromad . Jiné se rozpadají a stávají se tak kandidáty na vyhození. Zde je t eba si uv domit, že je d(ležité mít p i sázení na hlízách kvalitní rašící o"ka, nikoliv mít hlízy co nejv tší. V ele proto doporu"uji na kr"ek hlízy v íjnu p ed skladováním navázat popisku a již rozpadávající se hlízky svázat dohromady. Podívejme se na rostliny p stované ze semen. Udržet odr(du na dobré, jednotné kvalit , nebývá jednoduché; v zahrádkách bez izola"ních vzdáleností a p ivázaných izola"ních sá"k( n kdy nemožné (cizosprašnost, p íbuzné plan rostoucí druhy). Naprosto to pochopiteln nejde u odr(d hybridních, kde nemáme k dispozici rodi"e, jejichž opylováním se osivo každoro"n znovu p ipravuje. Ze zeleniny lze nyní na zahrádkách sbírat semena jen u hrášku, fazolí (okrasné vysoké jsou cizosprašné), n kterých raj"at, kopru a další na ové zeleniny. U letni"ek je situace p ece jen lepší. Jsou ovšem druhy, kde budete se zachováním vlastností výchozích rostlin asi zklamáni nap . astry (Callistephus), mnohé slune"nice (Helianthus), nevadlec (Celosia), netvaec (Ageratum), hybridní afrikány neboli aksamitníky (Tagetes). Jiné sice také nebudou stejné, ale semená"ky ve sm si se dají 47
uplatnit, pat í sem hledíky (Antirrhinum), ji inky miJonky (Dahlia), afrikány (Tagetas), okrasné tykvi"ky (Cucurbita), hrachor (Lathyrus), kejklí ka (Mimulus). Pak jsou letni"ky, u nichž m(žeme sklízet a vysévat stále vlastní semena - lokanka (Clarkia), všelicha (Brachycome), ostrožka (Consolida), kosmatec (Dorotheanthus), gazania (Gazania), iberka (Iberis), letní cyp išek (Kochia), talíovka (Lobularia), b ínek (Lonas), m sí"nice (Lunaria), "ernucha (Nigella), šrucha (Portulaca) titonie (Thitonia) a "etné další. Velká potíž je s dvouletkami. U macešek je "astá hybridizace s pleveln rostoucí violkou rolní (Viola arvensis), u sedmikrás zase se sedmikráskou chudobkou (Bellis perennis) a pomn nky také provázejí v okolní p írod plané druhy. Mnohé trvalky p inášejí hodn semen, která nesta"íme odstranit. Semená"e bývají r(zných hodnot, což však odhalíme až p i kv tu. Nep íjemnou vlastností je ovšem vysemeJování p ímo do st edu stárnoucího a ídnoucího trsu. V tomto p ípad je asi nejlépe vše d(sledn zlikvidovat a nakoupit znovu. Zna"né praktické znalosti vyžadují výsevy d evin. Prošlecht né kultivary své vlastnosti v tšinou nepodržují, ale je to p ípad od p ípadu. Záleží také na konkrétním jedinci, kým je opylován. P i výsevech t eba japonských javor( (Acer japonicum, A. palmatum) získáme pozoruhodnou stupnici zabarvení, d lení list( i kone"né výšky rostlin. Tato variabilita se zna"n liší u jednotlivých semenných strom(, i když se nám jeví na první pohled stejní. Podobn se chovají druhy, u nichž je znám hybridní p(vod. Ob"as se v parcích p stuje t eba je áb duryJský (Sorbus x thuringiaca). Vznikl jako k íženec je ábu muku (Sorbus aria) s listy ned lenými vej"itého tvaru a dob e známého je ábu pta"ího neboli obecného (Sorbus aucuparia) s d lenými listy. Hybridní p(vod je na je ábu duryJském patrný, listy jsou slab d lené. V pokusném výsevu se vyskytly typy odpovídající ob ma rodi"(m a asi z poloviny také r(zné p echody mezi nimi. Protože je áby se ízkovat nedají, je zde jediná možnost v rného p emnožení 48
v roubování. Na druhé stran je ovšem mnohokrát ov eno, že u výsev( "ervenolistého d iš álu Thubergenova (Berberis thunbergii) dobrého p(vodu se v potomstvu zachovává žádané "ervené zbarvení z 90 i více procent; zelené semená"e snadno už v mládí vyt ídíme. N které odr(dy okrasných a ovocných d evin vznikly pupenovými mutacemi; a již samovolnými nebo um le navozenými. Náhle se pak objeví jedna v tvi"ka t eba s žlut panašovanými listy, s kv ty nebo plody jiné barvy. D(ležité a výhodné je, že ostatní vlastnosti z(stávají zachovány. Sta"í si tedy jen takového jevu všimnout a dále množit vegetativn - tedy ízkováním, roubováním nebo o"kováním. Potíž je v tom, že se u n kterých rostlin "asto mutace zp tn vrací k p(vodnímu typu. P ímo modelovou d evinou je v tomto sm ru kolem p(l metru vysoký stálezelený brslen Fortune(v (Euonymus fortunei). Má n kolik velmi p kných žlut nebo bíle panašovaných kultivar(. Ve spleti v tvi"ek se však "asto najdou i celé syt zelené a ty, protože mají více chlorofylu, také více rostou. Je tedy t eba sledovat a vy ezávat. Záv rem n kolik snad dobrých rad pro zahradu. Už p i nákupu se informujte, zda je d evina o"kována, roubována nebo jde o ízkovanec "i semená". Bedliv pozorujte všechny zm ny na výhonech. Seznamte se s nejb žn jšími chorobami hlavn virovými, abyste je neudržovali a tím neší ili. Všechna semena, jenž se na zahrad vytvo í, nám nedají rostliny p(vodních kvalit. Pokud p stujete cibulnaté a hlíznaté rostliny ve sm si d lejte negativní výb ry uvážliv a se znalostí druhu "i rodu.
Chybí ochranné lh4ty pro listová hnojiva? Ing. Miroslav Kalina, ÚR ZS Litom( ice S touto otázkou se již n kolikrát setkala zahrádká ská poradna úst edí ;ZS a my zde pro pot ebu zahrádká ské ve ejnosti zp ístupJujeme následující kvalifikovanou odpov H:
Mimoko enová výživa zahradních plodin se provádí p edevším v raném období vegetace a b hem hlavního r(stu, kdy listy nejsnadn ji p ijímají živiny. Detailní termíny aplikace jsou vždy uvedeny na obalu každého listového hnojiva. V Rukov ti Zahrádká e 2003 nalezne "tená termíny nást iku mo"ovinou, ho kou solí a stopovými prvky. Z nich vyplývá, že ve v tšin p ípad( je delší období mezi posledním post ikem a sklizní plodiny.Výjimkou je aplikace solí vápníku proti ho ké skvrnitosti jabloní. Výrobci zde uvád jí jako poslední termín ošet ení 14 dní p ed sklizní. Ten bychom m li dodržet rovn ž p i aplikaci stopových prvk(. Je t eba se zmínit také o dusíku, který p ijímají listy rostlin velmi rychle. Ve form mo"oviny je 50 % p ijato již za 1 až 4 hodiny, v p ípad ledku vápenatého ješt rychleji a totéž platí i pro hnojiva, kde je dusík ve form aminokyselin (nap . Hycol). Za 24 hodin je 85 % mo"oviny absorbováno a rostliny ji tak mohou p em nit na pot ebné dusíkaté látky. Proto bychom se nemuseli bát v p ípad pot eby provést mimoko enové hnojení dusíkem i n kolik dní p ed sklizní. Nemusíme se obávat zvýšení obsahu dusi"nan( v rostlinách. To platí nap . pro plodovou zeleninu. Ostatní základní živiny fosfor, draslík, vápník a ho "ík - jsou d(ležitými minerálními látkami ve výživ lidí a zví at a proto nep edstavují žádné zdravotní riziko. V záv ru uvádíme, že množství živin dodávané mimoko enovou výživou je malé a je v tšinou absorbováno rostlinami. Listová hnojiva u nás podléhají registraci u ÚKZÚZu, kde se sleduje jejich hygienická nezávadnost a také ú"innost.
Nejvhodn!jší termín pro ez o ešáku královského (Juglans regia) Jaroslav Matejsek, ÚR ZS Náchod Z mnohaletých pokus( a pozorování, kdy o ešáky byly zám rn ezány v r(znou ro"ní dobu, jednozna"n vychází jako nejvhodn jší období pro ez termín jarní, po narašení. Pro názornost si p ipomeJme výhody a nevýhody ezu v r(zném ro"ním období.
Zimní ez Bylo zjišt no, že o ešák je pod silným tlakem mízy po ukon"ení dormance (hlubokého vegeta"ního klidu), asi od poloviny prosince do doby, než vyraší pupeny a vyrostou nové zelené p ír(stky. V zimním období (v dob kdy mrzne) je tok mízy blokován mrazem. Ale p i každém i krátkodobém oteplení se výron mízy na nové ezné rán obnovuje. Za mrazu znovu ustává a tak se to opakuje po dobu asi 40 dn(, než dojde k ucpání cév sraženinou mízy. Po dobu výronu mízy nelze rány zat ít žádným p ípravkem. Rány, které lze ošet it po delší dob až po zaschnutí, se h( e hojí. ]ez v zimním a jarním období p ed narašením o ešák(m neprospívá, ale naopak škodí. Letní ez v srpnu Stále je doporu"ován letní ez o ešáku v srpnu. Je to z toho d(vodu, že po ezu plodících o ešák( v srpnu nedochází k výronu mízy a tak se stará, dnes již p ekonaná praxe stále oživuje. Ale je také nutné si p ipomenout, že v srpnu se již netvo í znatelné hojivé závaly nových ran na vzrostlých a plodících stromech. Dochází z ejm jen k uzav ení cév, nebo v srpnu ezané o ešáky neroní po skon"ení dormance mízu, na rozdíl od o ešák( ezaných v listopadu (po odb ru roub(). Jinak je to u o ešák( ve školce, kde r(stová aktivita je delší než u strom( na trvalém stanovišti. U t chto mladých stromk( se m(že menší hojivý svalec vytvo it i v srpnu. ]ez o ešák( v srpnu není vhodným termínem. Letní ez v 9ervnu Je možný v nutném p ípad , kdy pot ebujeme odstranit p ekážející, nebo zlomenou v tev. Na prosv tlení koruny je skoro pozd . Doporu"ovaný ez za"átkem "ervna, když nové p ír(stky dosahují délky 30 - 50 mm (3 až 5 cm) je z ejm omyl. Za"átkem "ervna mají mladší a dosud neplodící o ešáky nové p ír(stky až 50 cm dlouhé, nikoliv 3 - 5 cm. Po ezu za"átkem "ervna vytvo í o ešák zával v polovi"ní mohutnosti (pouze v ší i do 5 mm po obvodu rány) o proti ezu jarnímu 49
po narašení, kdy se vytvo í zával v ší ce do 10 mm do srpna toho roku. Pokud má strom málo živin a trpí suchem, mohou být závaly menší. Pro" bychom doporu"ovali ezat o ešáky až v "ervnu a nevyužili možnosti jarního termínu. Opožd ným pr klestem až v ervnu p ipravíme o ešák o zna nou asimila ní plochu a ztratíme as na vytvo ení mohutn jších zával ezných ran v tom roce.
Rána o pr0m ru 2,5 cm / ez 5. -ervna (fotografováno na podzim téhož roku, zával 5 mm po obvodu) Jarní ez po narašení Do doby než o ešák za"ne rašit, je pod silným tlakem mízy. Stanovení ur"itého data pro jarní ez není možné z n kolika p í"in, které ovlivJují dobu rašení: 1. nep edvídatelný termín p íchodu jara 2. r(zná nadmo ská výška 3. poloha pozemku (chrán ná, v trná) 4. sklon pozemku (p iklon ný ke slunci, nebo odklon ný) 5. typ o ešáku a) ran rašící (SEIFERSDORFER, APOLLO) b) st edn rašící (JUPITER a další odr(dy) c) pozd ji rašící (MARS) Z výše uvedeného je z ejmé, že stanovení za"átku nejvhodn jšího termínu jarního ezu k ur"itému kalendá nímu datu není možné, nebo m(že být v každém roce jiné. P esn j50
ší ur"ení termínu jarního ezu, který je použitelný v každém roce, v každé nadmo ské výšce a poloze pozemku, pro všechny typy o ešák(, umožJuje orientace podle vegeta"ní fáze strom(. To znamená, že když se o ešák za"ne zelenat, nastává nejvhodn jší období pro jeho ez. Když nové p ír(stky narostou do délky 3 až 5 cm, m(žeme od ezat slabší v tve o pr(m ru do 5 cm. U siln jších v tví m(že po ezu v té dob docházet ke slabšímu a krátkodobému slzení mízy. Z toho d(vodu siln jší v tve od ízneme rad ji pozd ji, když nové zelené p ír(stky dosáhnou délky 10 až 15 cm. V této dob je snížen tlak mízy natolik, že v tšinou nedochází ani ke krátkodobému slzení z ezných ran. Siln jší v tev se ízneme nejprve na pahýl (aby se nezatrhla) a teprve potom od ízneme pahýl ve v tevním kroužku. Je lépe ezat za suchého a teplého po"así a rány bezprost edn po ezu ošet it vhodným nát rem. Používáme husté barvy editelné vodou, které nepálí a neimpregnují d evo, nap . ne ed nou LATEXOVOU barvu s p idáním houbomorného p ípravku (FUNDAZOL a pod.) p ípadn p idáme i práškový stimulátor pro podporu hojení ran. V tší rány o pr(m ru nad 5 cm m(žeme po zaschnutí základního nát ru (upravené latexové barvy) nat ít 2 - 3 mm silnou vrstvou št pa ského vosku, který nepálí (typ JENTEN). Povrch vosku p et eme lehce hustou latexovou barvou a tím zabráníme stékání vosku p i oh átí sluncem a snížíme tak možnost jeho p ed"asného vyschnutí a následného odpadnutí z rány. Takto kombinovaný nát r chrání ránu po dobu 1 - 2 rok(. P ipomeJme si, že "ím v tší je rána, tím více rok( potrvá než se zcela zahojí. P i dobré r(stové aktivit stromu se rána o pr(m ru 10 cm hojí asi 5 - 6 let. Po tu dobu ji musíme ošet ovat, než se zcela uzav e. Jarní ez po narašení o ešák( je nejvhodn jší termín v celém kalendá ním roce. Souhrn poznatk4 v hojení ran (hodnocení koncem vegeta"ní doby) 1. ez po narašení p i délce nových p ír4stk4 5 - 10 cm, - hojivý zával v ší ce 10 mm po obvodu rány.
2. ez za9átkem 9ervna, - hojivý zával v ší ce 5 mm po obvodu rány 3. ez za9átkem 9ervence, - hojivý zával v ší ce 2 mm po obvodu rány 4. ez za9átkem srpna, - žádný m itelný hojivý zával
Není brambora jako brambora Miroslav Muška, ÚR ZS T ebí% Brambory jako d(ležitá "ást naší stravy se bohužel stávají plodinou, která je postupem "asu konzumována stále mén . Uvádí se, že se u nás sn dlo v r.1850 170 kg brambor na osobu, v r.1938 120 kg na osobu a nyní to je už jen 77 kg na osobu. Stejn tak to je i s plochou zem d lské p(dy, na které se brambory p stují - v r.1955 to bylo 650 tisíc hektar(, v r.1998 již 72 tisíc hektar(, v r. 2002 mén než 50 tisíc hektar( a v r.2004 už jen kolem 40 tisíc hektar(. Z této plochy mají drobní p stitelé brambory na 7 - 8 tisících hektarech. Pro úplnost údaj( je však t eba dodat, že v r. 1994 byl pr(m rný výnos 16 tun z hektaru, zatímco v r. 2004 to již bylo 25 tun. V roce 2005 byly výnosy rekordní za celou dobu p stování od roku 1918, dokonce byl dosažen výnos nad 100 tun z hektaru (podmínky velkovýrobního p stování). Vliv( na snížení konzumace je více, jedním z nich je i to, že velkovýroba dodává brambory mechanicky poškozené, tudíž nevzhledné a leh"eji podléhající nákazám. V poslední dob je snaha dodávat na trh brambory, sklizené šetrn jší technologií, umyté a zabalené v líbivých PE obalech s popisem odr(dy. Negativní dopad má také prodej brambor v dob , když nejsou vhodné pro konzumaci - brambory ur"ené pro letní a podzimní konzum jsou prodávány na vánoce i mnohem pozd ji. Dokonce jsou tyto odr(dy p stitelem ozna"ené jako vhodné pro pozdní konzum. Jako p íklad lze uvést velmi ranou odr(du IMPALA. Jedná se o odr(du, která má vysoké výnosy v raných termínech p i p ed"asné sklizni, je chu ov velice dobrá. Touto odr(dou je však
osázena neúm rn veliká plocha, takže se konzumuje mnohem pozd ji, než je vhodné. Uva ené hlízy jsou pak vodnaté a nechutnají. Ale protože si je zákazník nakoupil ve slev ve v tším množství v dob p ed nabídkou brambor vhodných k uskladn ní, nekoupí pozd ji odr(du jinou. Kvalitních odr(d pro pozdní konzum se prodá málo, p stitel nezv tšuje, spíš zmenšuje osázené plochy. Uzavírá se tak bludný kruh - IMPALA se množí a p stuje na velkých plochách a nedává šanci p stovat pro pozdní konzum mnohem vhodn jší a chutn jší odr(dy. Tyto výše popsané problémy však nemá zahrádká , který brambory p stuje pro sebe. P stuje pro kvalitu, ne pro množství, chce si pochutnat a má radost, že jeho výp stek chutná i jiným. M(že si vybrat odr(dy vhodné pro požadovaný zp(sob užití a svým zp(sobem p stování se blíží ekologickému p stování, jehož výsledkem je zcela ur"it lepší chu než chu stejné odr(dy p stované ve velkovýrob a nevhodn skladované v obchod . Každý z nás si m(že svoji produkci srovnat se zmín ným ekologickým p stováním brambor, které se na trhu ozna"ují grafickým znakem a také p ívlastkem „BIO“. Jsou také dražší, nebo jejich p stování je náro"n jší. Ekologicky p stované brambory nejsou hnojeny minerálními hnojivy, ale pouze chlévským hnojem v množství 3 - 4 kg na metr "tvere"ní a zeleným hnojením. Proti plísni bramborové se nepoužívají chemické post iky - pouze p ípravky na bázi oxychloridu m di - KUPRIKOL, mandelinka bramborová se sbírá ru"n . Je vhodné volit odr(dy, které jsou mén citlivé na plíseJ bramborovou. Naproti tomu velkovýroba používá na udržení zdravého stavu porostu post iky proti plevel(m p ed i po vzejití sadby, mo í sadbu, post iky proti plísni (naši p stitelé 3-5 x, v Polsku až 1-2 x, v N mecku až 16 x, v Holandsku až l8 x, ve Francii až 19 x), post iky proti mandelince a mšicím a post iky na likvidaci porostu p ed sklizní brambor. I z t chto d(vod( je vhodné p stovat brambory na zahrádkách. Aby p stování na 51
zahrádce bylo úsp šné a splnilo o"ekávání je t eba dodržet následující: 1. zvolit vhodný varný typ a vegeta"ní dobu odr(dy 2. sázet jen kvalitní sadbu 3. dodržet ur"ité zásady p stování Varný typ Rozlišujeme 3 základní varné typy a to: VARNÝ TYP A: jedná se o pevné lojovité brambory, které jsou nerozvá ivé, p íjemn vlhké, velmi slab až slab mou"naté, jsou vhodné pro p ípravu bramborového salátu i ke konzumu jako va ené. VARNÝ TYP B: polopevné, polomou"né brambory s jemnou až hrubší strukturou, p íjemn vlhké až sušší, jsou vhodné jako p íloha k jídlu. VARNÝ TYP C: m kké, mou"naté brambory s jemnou až st edn hrubou strukturou, st edn vlhké až suché, tyto jsou vhodné k p íprav kaší, t st a výrobk( z brambor. Je však t eba vzít v úvahu, že n které odr(dy jsou p echodem mezi uvedenými varnými typy - AB, BA, BC. První písmeno zna"í p evahu k varnému typu. Také je t eba po"ítat s tím, že se mohou objevit tzv. ro"níková kolísání kvality, zp(sobená klimatickými podmínkami v roce p stování (pevná se nap . zdá polopevná, polopevná mou"natá, ale i naopak). Odr4da dle vegeta9ní doby Podle délky vegeta"ní doby jsou brambory za azeny do 4 skupin a to: - Velmi rané, vegeta"ní doba 90 - 100 dní, - Rané, vegeta"ní doba 100 - 110 dní, - Polorané, vegeta"ní doba 110 - 120 dní, - Polopozdní až pozdní, vegeta"ní doba nad 120 dní. Pro zahrádká e mají význam odr(dy velmi rané, rané, mén polorané. Polopozdní až pozdní jsou mén vhodné, i když jejich p stování nelze vylou"it - sklizeJ v polovin zá í i pozd ji není pro v tšinu zahrádká ( ta nejvhodn jší doba. Obecn platí, že velmi rané se mají zkonzumovat co nejd íve, nejdéle do vánoc. Jsou samoz ejm vyjímky. P edklí"ením a použitím netkané textilie lze v nadmo ské výšce 520 m - není-li ex52
trémn chladné po"así - dosáhnout p ed"asné sklizn za 66 - 69 dn(. V r. 2003 jsem sázel 31. 3. a za"al kopat 5. 6. Teplota v tomto roce byla týden p ed sázením nad 10 oC, teploty po dobu vegetace byly velice p íznivé. Sázena byla odr(da VELOX, která byla od 15. 2. dána k p edklí"ení do místnosti s teplotou 14 - 18 oC po dobu 4 týdn( a 2 týdny p i teplot okolo 10 oC. Po vysázení byl záhon ihned p ikryt netkanou textilií ata ponechána až do výše stonk( cca 25 cm. V tomto roce byly i p íznivé deš ové srážky, takže nebylo t eba zalévat. Pro nejran jší sklizn je vhodné vybírat odr(dy s rychlým nár(stem hlíz. V sou"asné dob tuto vlastnost splJují odr(dy EVEREST, FLAVIA, IMPALA, LEONI, MAGDA, SOLIST a VITESSE. Kvalitní sadba Každý, kdo p stuje brambory, by m l nejen z vlastní zkušenosti íkám zásadn použít kvalitiní certifikovanou sadbu od množitele. Taková sadba se pozná podle toho, že je ozna"ená náv skou do 10 kg podnikovou, nad 10 kg ú ední - tj. s hlavi"kou ÚKZÚZ. Na náv sce musí být název a adresa dodavatele (výrobce), název odr(dy, stupeJ množení - zahrádká vysta"í se stupn m C1 nebo C2 (rozlišujeme základní rozmnožovací materiál ozna"ený SE1, SE2 a E; stupeJ E je dále p emnožován jako certifikovaná sadba C1 a C2; mezi stupni množení mimo kvalitativní ukazatele je i rozdíl v cen - nap . v r. 2005 stupeJ E 12 až 14,50 K" za kg, stupeJ C2 7 K" za kg), hmotnost, velikostní t íd ní,ozna"ení zem výroby a "íslo partie (údaj, ze kterého lze zjistit veškeré informace týkající se uznávacího ízení prodávané certifikované sadby). Sadbu s ozna"ením C1 p stuji ješt další rok, ale je bezpodmíne"n t eba provád t ve vegeta"ním období selekci - vy adit nezdravé rostliny a cizí p ím si i s hlízami. Poznají se podle toho, že mají nap . svinuté listy, "erný stonek nad zemí, jsou nízké r(stem "i jinak netypické. Použitím nekvalitní sadby nejenže není kvalitní porost, ale dochází k nižším výnos(m - mám zkušenosti hned druhý rok mén až o 25 %. Kv(li kvalit konzumu bychom m li dbát i o "isto-
tu odr(dy. Je ur"it na závadu mít mezi salátovkou rozvá ivou bramboru a naopak, v p íloze mezi tmav žlutými mít bramboru sv tlou. Doporu"uji také sázet více odr(d a to proto, že ne vždy každá odr(da „vyjde“ tak, jak by m la. Doporu"it nejlepší odr(du není jednoduché proto, nebo každému chutná jiný varný typ - n kdo nenechá dopustit na lojovitou bramboru, n kdo zcela opa"n propaguje bramboru mou"natou. Navíc jde o subjektivní hodnocení.Úst ední kontrolní a zkušební ústav zem d lský - Odbor odr(dového zkušebnictví m l v roce 2005 p ihlášeno k uznávacímu ízení 177 odr(d sadbových brambor, na polních pokusech v Havlí"kové Borové bylo p stováno 232 odr(d od 13 firem. Orientace v tak po"etné nabídce není také jednoduchá, zahrádká i ÚR ;ZS T ebí" proto po ádají každoro"n degustaci vybraných odr(d brambor. V p ehledné tabulce výsledk( lze tak nalézt prvotní informaci o vhodné odr(d . Ostatní pak záleží na výb ru samotného zahrádká e. Dle výsledk( degustací a zkušeností nejen vlastních si dovolím doporu"it následující odr(dy, které jsou však více sm ovány k tužším varným typ(m, tak jak se zdá být orientována chu konzument(. - Odr4dy velmi rané: Astoria BA, Colette BA, Magda BA, Rosára A, AB ("ervená slupka) - Odr4dy rané: Annabelle AB, Baccara B,BA, Dali A,AB, Karin BA, Kordoba B, Marabel B, Princess AB, Secura B,BC - Polorané: Andante AB,A, Ditta (d íve Lenka) AB, Kariera BA, Laura B ("ervená slupka), Lolita BA, Milva BA, Red Anna B ("ervená slupka), Victoria B,BA Kde lze zjistit vlastnosti výše uvedených odr(d brambor? Každá firma, která je držitelem šlechtitelských práv nebo udržovatelem nebo zástupcem zahrani"ního vlastníka šlechtitelských práv v ;eské republice, vydává popisy vlastností a použití jednotlivých odr(d brambor v souhrnném katalogu nebo jednotlivých letácích, které bývají k dispozici na výsta-
vách se zahrádká skou, "i zem d lskou tematikou. V t chto materiálech jsou vlastnosti uvedeny tak, jak se firm odr(da p i jejích pokusech jeví. Objektivní a nezávislý seznam odr(d, jejich hodnocení odolnosti proti chorobám a šk(dc(m, hospodá ských vlastností (tvar hlíz, barva dužniny, barva hranolk(, lupínk( aj.) a stolní hodnoty (konzistence, mou"natost, vlhkost, chu , tmavnutí va ených hlíz aj.), v"etn podrobných popis( celkem 150 odr(d je uveden v publikaci Úst edního kontrolního a zkušebního ústavu zem d lského, Odbor odr(dového zkušebnictví s názvem „P ehledy odr(d 2005 brambory“. Zásady p!stování Brambory nemají zvláštní nároky na p(dní podmínky, dají se p stovat i v jílovitohlinitých p(dách s dobrými výsledky. Nevhodné však jsou zamok ené pozemky a p stování pod stromy na zahrádce. Je t eba p(du na podzim hluboce zorat nebo zrýt, zjara ádn nakyp it - nejlépe rota"ním kyp i"em, je-li k dispozici. Doba kyp ení záleží na vlhkosti p(dy, p(da musí osychat. Výsledkem musí být jemná struktura bez hrudek nebo dokonce hrud. Sázet je t eba do teplé p(dy, sadba o velikosti minimáln 25 x 25 mm, maximáln 60 x 60 mm, vzdálenost brambor od sebe do 30 cm. P i velké sadb m(že být v tší, p i malé sadb menší vzdálenost. Vývoji rostlin pom(že opakované proorání "i okopání. Ko en(m se tak dostává vzduchu a zni"í se plevele. Znovu však p ipomínám, nesmí dojít ke vzniku hrud a musí být rozdroben nežádoucí p(dní škraloup. Po sklizni je t eba nechat brambory ve stodole, v chatce "i pod jiným p íst eškem. Dojde p i tom k osušení hlíz a ke zhojení poškozených míst. Vhodná doba je 2 - 3 týdny. Brambory v této dob je nutné chránit p ed slune"ním svitem. Aby hlízy nezezelenaly, p ikryjeme je prodyšnou pytlovinou nebo kartonem. P ed uložením do sklepa nebo jiné chladné a vlhké místnosti vy adíme hlízy s napadením hnilobou. Nedostate"né vydýchání poznáme podle vytvo ené potní vrstvy - jsou na povrchu vlhké. Vlastní skladování je vhodné p i teplotách 2 - 6 oC. Brambory skladované p i 53
této teplot však nelze ihned konzumovat. Došlo u nich totiž k p em n škrobu v cukry a chutnaly by nasládle. Nechají se proto 10 až 14 dn( v teplot 12 oC - 15 oC, aby došlo k vydýchání cukr(. Je doporu"ováno skladovat do výše vrstvy asi 1 m. Mám velmi dobré zkušenosti se skladováním v rašlových pytlích r(zné velikosti až do 50 kg, které umožJují i p i mén v traném skladování p ístup vzduchu. Samoz ejm lze použít i d ev né nebo um lohmotné bedni"ky. Pro ty, kte í cht jí spíše ekologicky p stované brambory, doporu"uji chlévský hn(j, nebo zelené hnojení - nap . ho "ici bílou, svazenku vrati"olistou "i lni"ku setou p ed podzimní orbou. V pr(b hu vegetace nepoužívat minerální hnojiva, pouze post ik na list listovým hnojivem - osv d"il se mn CAMPOFORT forte nebo WUXAL SUS KOMBI Mg. Post ik na list aplikuji 3 x, poprvé po"átkem tvorby poupat, pak po"átkem kvetení a za 14 dn( poté. Pokud se zahrádká rozhodne pro chemickou ochranu proti plísni bramborové, lze doporu"it post iky p ípravky ALTIMA 500 SC, CASOAR, TATTOO a RIDOMIL GOLD MZ 68 WP. Jsou v sou"asné dob dle výsledk( zkoušek nejú"in jší. Proti mandelince bramborové jsou ú"inné post iky ACTARA, BANCOL, CALYPSO a MOSPILAN.
Klatovský karafiát (Dianthus caryophyllus var. Clatoviensis) Peter Pošefka, p edseda Spec. zákl. organizace ZS Klatovský karafiát) Karafiáty se za"aly v Klatovech p stovat v roce 1813, kdy se do svého rodného m sta vrátil rytmistr Volšanský a na památku si z francouzského m sta Nancy p ivezl malá, "erná semínka drobnokv tého karafiátu. Zbytek svého života pak v noval hlavn p stování a zušlech ování této milé rostlinky. Brzy o ni vzbudil zajem i u svých soused( a tak se do d jin klatovského karafiátu zapsali jako první p titelé cvo"ka Jan Pirner, mlyná Josef Formánek a Mat j Stránský. Hlavní zásluhu o p stování klatov54
ských karafiát( má však hostinský a pomolog Michal Bullmann, který s J. Pirnerem provád l um lé sprašování a výb r rostlin. V roce 1831 zasílá již M. Bullman velkokv té karafiáty do Itálie, N mecka, Švédska i Anglie. Tak se díky velkému nadšení, nezm rné trp livosti a pracovitosti rodila odr(da klatovského karafiátu. Jedná se o mrazuvzdornou trvalku se stonkem 50 60 cm vysokým, žaludovým nepukavým kalichem. Kv t se vyzna"uje pravidelností, celokrajnými nezoubkovanými okraji korunních plátk(, pr(m rem 6 - 8 cm, h ebí"kovou v(ní a hlavn nádhernými odstíny všech barev, krom modré, se zajímavou kresbou. Podle barevné kresby v kv tu rozd lil klatovské karafiáty do 6 t íd profesor Josef ;echura (1812 - 1891). Od zahrádká ( p evzali pozd ji karafiáty klatovští zahradníci Mat j Spora, Antonín B íško, František Celerin, Josef Walter, Vít Boublík, Vojt ch Svoboda a další, kte í získali klatovským karafiát(m sv tovou slávu na výstavách ve Vídni 1892, Bruselu 1893, Antverpách 1894, Amsterodamu 1895, Lyonu, Hamburku atd. Za to, že klatovské karafiáty p e"kaly 1. sv tovou válku, pat í velký dík zahradníku Mat ji Pintí ovi. Od n ho se po válce op t rozši ují hlavn zásluhou profesora Dr. Františka Ševce, který popsal d jiny klatovského karafiátnictví a zp(sob p stování v publikaci Klatovské karafiáty (1926). Také 2. sv tová válka byla velkou p ekážkou v p stování a jen opravdoví milovníci zachraJovali sortiment. Nejnov jší éra p stování klatovských karafiát( za"ala v roce 1954, kdy vznikl kroužek p stitel( a obdivovatel( této kv tiny. V roce 1956 již uskute"nil první výstavu na záhrad klatovského muzea, v r. 1957 pak u p íležitosti X. MFF i v Karlových Varech. Ve výstavní "innosti pokra"uje i nyn jší Specializovaná základní organizace p stitel( klatovských karafiát( p i ÚR, nebo ZO ;ZS v Klatovech. V sou"asné dob má 12 "len(, z toho 7 své výp stky každoro"n p edstavují "lenové ve ejnosti na 14 denní "ervencové výstav na zahrad v Hostašov ul. v Klatovech. Zde bývá zpravidla k vid ní tisícovka rostlin na záhonech a 500
v pavilónu v kv tiná"ích. Krom toho v roce 1994 jsme klatovské karafiáty vystavovali v Pražské botanické zahrad UK. V letech 1997, 1998 a 2000 na celonárodních výstavách se zahrani"ní ú"astí v Lysé nad Labem, v r. 1999 a 2003 na výstavách Zahrada Vyso"iny v Žirovnici, dále v r. 2001 v N mecku na výstav Natur in Cham, v r. 2002 v Nepomuku. Všichni sou"asní p stitelé jsou zahrádká i, kte í milují m sto, v n mž žijí a mají velkou zásluhu na tom, že klatovské karafiáty se již v r. 2013 do"kají 200 let své existence. P stují kolem 60 odr(d a sortiment stále obohacují o novinky vyp stované ze semen. Vyp stování nového karafiátu ze semene není však záležitostí 1 roku, vyžaduje hodn trp livosti a vytrvalosti. Proto zájemci o pestrobarevný karafiátový záhon si mohou v Klatovech objednat sazenice získané h ížením (há"kovaním), které jim ješt v tom samém roce vykvetou. (Postup popsán nap . v únorovém ". "asopisu Zahrádká 2006). Návod k p stovaní je vložen do každé zásilky se sazenicemi. Existuje i videokazeta o p stovaní a množení klatovských karafiát(. Zveme všechny milovníky kv tin, kte í v "ervenci navštíví zajímavé m sto pod ;ernou v ží, aby krom kostel(, katakomb, barokní lékárny nezapomn li navštívit i výstavu pravých klatovských karafiát( na výstavní záhrad proti muzeu.
Staré odr4dy Ing. Ladislav Zahradník, p edseda ovocná ské komise
ZS
Panenské, Croncelské, Bernské r(žové, Pa ížanka, Solanka, Špinka a další... Kdo z ovocná ( pam tník( by si nevzpomn l na své za"átky, a už se zdálo, že odr(dy p stované p ed více jak 100 lety zmizí v propadlišti d jin. Sta"í projít staré zahrady a jsme p ekvapeni, kolik zapomenutých odr(d nacházíme a majitelé jsou na n pyšní. N kdy ze sentimentu, vždy "asto ovocné stromy s hospodá em, "i hospodyní vyr(staly i stárly. Jindy z úcty k rodi"(m "i prarodi"(m, kte í strom zasadili. Vždy úcta k ovocnému stromu pat ila k našim národním tradicím. Sám
vzpomínám na d tství, kdy u našeho domu byl jen malý dvorek s jedinou jabloní odr(dy Croncelské. Dodnes mám k této odr(d sympatie. Ovocné druhy charakterizují i oblast p stování. I když jsou nej"ast jší jablon , k obrazu krajiny jižní Moravy pat í neodmysliteln meruJky, k Valašsku slivon , východní ;echy proslavily t ešn a severní ;echy zase hrušn . I u p em n ných užitkových zahrad na okrasné je nez ídka zachován starý ovocný strom jako dominanta zahrady, estetický vjem je velmi p(sobivý. Je tu i další d(vod k ochran a zachování starých odr(d. Odborn se nazývá genové d dictví. Staré a podobn i krajové odr(dy jsou p izp(sobené místním klimatickým podmínkám. Vyzna"ují se otužilostí a vzdorností k významným chorobám a šk(dc(m. Slouží jako výchozí zdroje p i šlecht ní. Považují se právem za národní bohatství. ShromažHováním a udržováním starých odr(d, jinak záchranu genofondu má v náplni "innosti u nás n kolik institucí, nap . VŠÚO Holovousy u Ho ic, MZLU Brno, ÚKZÚZ, hlavní odr(dová zkušebna ovoce v Želešicích u Brna a v Lysicích, Valašské muzeum v p írod Rožnov pod Radhošt m, Pomologické muzeum Velké Losiny, Genofondový sad Velké nad Veli"kou (ZO ;SOP Bílé Karpaty), Ovocná školka Bojkovice u Uherského Brodu. Krom profesionálních institucí se problematice záchrany starých a krajových odr(d po vzoru západních zemí v posledních letech v nují i ob"anská sdružení, spolky i nadšenci. Tyto záslužné aktivity jsou podporovány nejen Ministerstvem zem d lství a Ministerstvem životního prost edí, ale i EU a UNESCO. Je to p íznivá zpráva i pro zájemce o staré odr(dy, kam se obrátit p i shán ní informací, št p(, p ípadn výsadbového materiálu.
Málo jako šafránu ... (Zahrádká D.2/1973) Šafrán vlastn3 není nic jiného než krokus. Krokus se zlatov3 zbarvenými kv3ty, který t3ž55
kou exotickou v:ní každoro8n3 v íjnu a listopadu naplVuje kašmírské údolí Pampore v Indii. Pro každého obdivovatele syt3 vybarvených a vonících kv3t: je to prý nezapomenutelný zážitek. V d ív3jších dobách m3l šafrán velký význam. S královským kv3tem barvili ve starov3ku plášt3 irských panovník:. Ve starov3kém Becku byly p i slavnostech sín3 i divadlo zdobeny šafránem. Šafrán sloužil i jako vonná látka v lázních. Ulice Bíma byly posypány kv3ty šafránu, když se Nero vracel z polních tažení. Arabové užívali šafránu p ed více jak tisíci léty k lé8ebným ú8el:m. Jak se královský krokus (i u nás rostou plan3 dva druhy) rozší il do všech 8ástí sv3ta, to p esn3 nikdo neví. P i jednom polním tažení ho prý Džingischán p ivezl do ?íny. Odtamtud se p es Tibet dostal do Indie. Do Špan3lska ho p ivezli arabští dobyvatelé. Také v Anglii existuje už n3kolik staletí „Shaffron Waldon“ - údolí, ve kterém jednou za rok kvete tato královská kv3tina. Cesta šafránu do kašmírského údolí Pampore má svou vlastní historii. P ed tisíci léty žil ve sv3tu vzdáleném údolí proslulý léka Waghbatta. Léka i se poda ilo vylé8it knížete horského kmene Takšaka Naga z o8ní choroby. Z vd38nosti daroval kníže léka i hlízu šafránu. Léka hlízu zasadil ve své zahrad3 a pozd3ji se královská kv3tina rozší ila po celém údolí. Ješt3 dnes, když je m3síc v úplVku a šafrán kvete, se šlechtický dárce oslavuje. Již dlouho ztratil šafrán sv:j význam jako barvivo pro královské plášt3 nebo jako vonná látka pro lázn3. Pouze tu a tam, jako nap íklad v Anglii se ješt3 dnes barví dorty a cukroví šafránovou žlutí... Vidíme, že naše p ísloví je konec konc: velice pravdiv3. Miroslav Kamiš
Hortenzie na zahrádce Ing. Tomáš Foral Rod Hydrangea L.- hortenzie z "eledi Saxifragaceae - lomikamenovité d íve Hydrangeaceae - hortenziovité, jsou opadavé z ídka stálezelené ke e, vzácn menší stromy nebo pnoucí d eviny. 56
N kolik desítek druh( roste ve východní Asii, ;ín , Japonsku a v Americe. Dor(stají výšky cca 1 až 1,5 metru, n které až do 3 metr( výšky i ší ky, popínavá hortenzie apíkatá až 20 m. Všechny vyžadují sv tlé stanovišt a živinami bohatou, hlubokou p(du. Nejznám jší a nejp stovan jší hortenzie velkolistá nejlépe roste v kyselých, rašelinohlinitých p(dách s p(dní reakcí kyselou, tj. pH 3,5 - 4,5. V takto kyselé p(d však druhy a kultivary s r(žovými a "ervenými kv tenstvími složenými p evážn ze sterilních kv t( se zbarvují do modra. V p(dách s reakcí pH 5,5 - 6,0 se vybarvují kv tenství do r(žova a "ervena. P i vyšší reakci pH 6,5 - 7,0 dochází k chlorózám, tj. žloutnutí list(. Je tedy z ejmé, že hortenzie se nedají p stovat ve vápenitých p(dách a nesmí se zlévat tvrdou vodou. Pokud máme r(žov kvetoucí kultivar a p ece jen chceme docílit modrého vybarvení kv tenství, p idáváme do p(dy kamenec hlinitoamonný v množství cca 5 kg na 1m3 substrátu. Kamencem se rostliny zalévají i b hem nakvétání. N které odr(dy jsou více, jiné mén citlivé, proto intenzita modrého zbarvení m(že být u r(zných odr(d jiná. Zm na barvy z r(žové na modrou je zp(sobována ú"inkem volných iont( hliníku na barvivo delphinidin, který kv ty obsahují. Není to tedy barvení v pravém slova smyslu, jde o reakci barviv p ítomných v kv tu zm nou kyselosti p(dy "i zálivky. N které druhy a odr(dy m ní b hem svého kvetení barvu vlivem reakce bun "ných š áv stárnutím kv t( nap . z bílé po "ervenou až m d n hn dou nebo z modré a r(žové po zelenou až hn dou, dokonce m(žeme najít na jednom ke i kv ty v barv r(žové, modré i fialové. N které druhy udržují hn dá zaschlá kv tenství p es celou zimu na ke ích i po opadu listí. Vyzrálá kv tenství se m(žou použít k sušení do suchých aranžmá jak v p írodní barv , tak odbarvené do b la nebo obarvené do pastelových odstín(. Je vhodné je preparovat a zvlá"nit glycerínem. Kv tenství hortenzií jsou umíst ná na jednoletých výhonech. Nejoblíben jší jsou hortenzie s kulovitými kv tenstvími která
mají pr(m r až 30 cm, jsou však i velmi p(vabné hortenzie s latami kv t( kuželovitého tvaru nebo jemná jakoby krajková kv tenství, která mají po obvodu kv ty sterilní s velkými okv tními plátky a uprost ed kv ty drobné fertilní (plodné). Sterilní kv ty mají 4 korunní plátky, jsou však již i odr(dy s v tším po"tem plátk( a kv ty jsou poloplné nebo plné. Barva kv t( m(že být v odstínech bílé, žluté, r(žové, "ervené, temn "ervené, sv tle až tmav modré a fialové. Jsou odr(dy s kombinací t chto barev. Jsou to dlouhov ké ke e se vzr(stající oblibou u nás, protože kvetou v lét , kdy jsou ke ové záhony na kv ty chudé. Nejvhodn jší doba množení hortenzií v domácích podmínkách je za"átek léta z polovyzrálých nebo bylinných vrcholových ízk( bez vrcholových kv tních pupen(. Ve velkovýrob se z rychlených mate"ních rostlin odebírají ízky v únoru až b eznu. U n kterých druh( m(žeme použít i rozd lení trs( "asn na ja e p ed rašením pupen(. Množení semeny je možné hlavn u botanických druh(. Nej"ast ji p stovanými druhy jsou hortenzie velkolistá (Hydrangea macrophylla, synonymum hortenzie topolová (Hydrangea opuloides), hortenzie plstnatá (Hydrangea villosa), hortenzie pilovitá (Hydrangea serrata), hortenzie latnatá (Hydrangea paniculata), popínavá hortenzie apíkatá (Hydrangea anomala petiolaris), hortenzie strome9kovitá (Hydrangea arborescens), hortenzie drsná (Hydrangea aspera), hortenzie kosmatá (Hydrangea heteromalla), hortenzie dubolistá (Hydrangea quercifolia), hortenzie Sargentova (Hydrangea sargentiana). Rostliny vysazujeme na sv tlé stanovišt chrán né p ed prudkými v try a pr(vanem. Rostliny snesou slunce (není vhodný p ímý úpal), ale musí být zajišt na vydatná zálivka ne však p emok ení. Nejlépe rostou v polostínu, ale snesou i stín. Živná, dob e p ipravená p(da s p ím sí rašeliny a zetlelého kravského hnoje, jehli"naté hrabanky "i listovky jsou podmínkou zdárného r(stu a vývoje rostlin, kvalitního a bohatého kvetení.
Hortenzie jsou také velmi vhodné a oblíbené jako kontejnerové rostliny do p enosných nádob a jako rostliny hrnkové, pokojové, vhodné k rychlení. V obchodech se dnes prodávají tém po celý rok, nej"ast ji však na ja e a na podzim. Výsadbu kontejnerovaných rostlin m(žeme provád t tém po celou vegeta"ní dobu. Není vhodné pouze období velkých veder a pozdní podzim, protože pak mohou neproko en né rostliny vymrzat. N které hortenzie je vhodné na zimu chránit p ed silnými mrazy rašelinou, hoblinami, listím a chvojím nebo v tší vyztuženou lepenkovou "i polystyrénovou bednou. D(ležité je d(kladné odplevelení p(dy p ed výsadbou. Mimo vypletí doporu"uji i chemické odplevelení dostupnými herbicidy, které nezanechávají v p(d rezidua. U hortenzie velkolisté ezem odstraJujeme pouze suché nebo p ekrývající se v tve, v tve slabé a odkvetlé a to pouze na ja e. Pro vytvo ení silných kv tních pupen( ežeme ke e od kv tna do poloviny "ervna nad 3. až 4. o"kem (pupenem). Výhony, ukon"ené kv tním pupenem nesmíme na ja e odstraJovat protože kv tní pupeny se zakládají již v p edcházejícím roce. Snížené kvetení m(že být tedy zp(sobeno nevhodným ezem nebo zmrznutím vrcholových kv tních pupen( v tuhé zim a také špatnou výživou a p stováním v alkalické (vápenité) p(d . Naopak nap . hortenzii latnatou nebo strome"kovitou ežeme každoro"n hluboko p ibližn na 2 o"ka. Hortenzie sázíme jako solitéry nebo v menších skupinách do trávníku nebo trvalkových záhon( s nízkými trvalkami a ke i, nejlépe poblíž cest, teras, odpo"ívadel, v esoviš , dom( zdí a vchod(, k potok(m a rybní"k(m, kde mají dostatek pot ebné vlhkosti. Kv tenství jsou krásná jak pro pozorování zblízka, tak zá í do dálky svojí velikostí i jasnými barvami. N které druhy m(žeme použít do voln rostoucích živých plot( a popínavou hortenzii apíkatou na zdi, ploty, sloupy, pergoly, kmeny strom(, ale i bez opory jako p(dopokryvnou rostlinu nebo voln bizardn rostoucí ke . Kolem dob e v tveného ko enového systému rostliny opatrn okopáváme. Hnojíme 57
pravideln , každoro"n kombinovanými hnojivy bez vápníku a p idáváme dostatek humusu a rašeliny. Dbáme na vyváženou výživu a nep ehnojujeme dusíkatými hnojivy, aby nové letorosty dob e vyzrály a v zim nenamrzaly. Je vhodné ke e mul"ovat rozdrcenou borkou (k(rou) nebo d ev nými št pky, které nejenže udržují p(du bez plevel(, udržují vláhu, dodávají humus, ale chrání v zim rostliny p ed velkým promrznutím.
Virus šarky švestky a ochrana proti n!mu Doc. Ing. Jaroslav Polák, DrSc., Výzkumný ústav rostlinné výroby, odbor rostlinoléka ství, Praha - Ruzyn( Virus šarky švestky, (Plum pox virus zkratka PPV), je jedním z nejškodliv jších rostlinných vir( na sv t a nejškodliv jším v ;eské republice. Tento virus tém úpln zlikvidoval p stování švestek, p edevším pak velmi kvalitní švestky Domácí. Zlikvidoval by i produkci slivovice v ;echách, a zejména na Morav , kdyby p ední výrobci tohoto chlapského nápoje více než 90 % pot ebných švestek nedováželi ze zahrani"í, p edevším z Rumunska. Virus je vláknitého tvaru, vlákna jsou dlouhá 750 nm (m í tedy mén než tisícinu milimetru) a 13 nm široká. Virus se p enáší neperzistentn mšicemi. To znamená, že mšice m(že nabývacím sáním na nemocné rostlin virus získat b hem n kolika minut, nebo dokonce vte in a b hem stejné doby inokula"ního sání virus p enést do zdravé rostliny. Z toho vyplývá, že použití aphicid( k zabrán ní p enosu viru šarky švestky mšicemi je prakticky neú"inné.
P íznaky napadení šarkou na broskvon typu cling 'Catherina' 58
plodech
Každý rostlinný druh m(že, a "asto je infikován n kolika r(znými viry. Z tohoto aspektu jsou na tom nejh( e brambory, kde je v podmínkách naší republiky rozší eno nejmén šest d(ležitých vir(, a kdybychom nem li dob e organizovaný systém produkce zdravé sadby, asi bychom brambory nemohli v(bec p stovat, nebo by jejich p stování bylo nerentabilní. V ;eské republice bylo na r(zných rostlinách zjišt no hodn p es sto r(zných druh( vir(, ve sv t bylo identifikováno tém dev t set druh( rostlinných vir(. Na peckovinách (slivon , resp. švestky, meruJky, broskvon ) se vedle viru šarky švestky by v mnohem menší mí e vyskytují virus zakrslosti slivon , a virus nekrotické kroužkovitosti t ešn . Ojedin le mohou být peckoviny v ;R infikovány i kmeny viru mozaiky jablon , a viru chlorotické skvrnitosti jablon . Oba tyto viry mohou na peckovinách vyvolat p íznaky podobné p íznak(m šarky, i když slabší. V souvislosti s infekcí t mito viry hovo íme o pseudošarce. V ;eské republice dosud nebyl prokázán p irozený výskyt viru šarky švestky na stromech t ešn nebo višn . Stanovení v genofondu t ešn ve VŠÚO Holovousy nemohlo být ov eno, protože stromy s pravd podobnou infekcí byly zlikvidovány. ;asto je v odborné ve ejnosti a mezi zahrádká i diskutována otázka ochrany peckovin proti viru šarky švestky. Problém t žce doléhá zejména i na domácí producenty slivovice, p edevším na Morav . Je nutno zcela jasn konstatovat, že virové choroby rostlin, resp. jednou infikované a nemocné stromy nelze v žádném p ípad a žádnými prost edky lé"it. Nelze tedy vylé"it stromy infikované virem šarky švestky ani zelenou skalicí, ani jinými chemikáliemi, které se n kde dokonce prodávaly za ú"elem lé"by strom( nemocných šarkou. Producenti takovýchto „pseudolék(“ se snaží vyd lávat na neznalosti, nebo hlouposti t ch, kte í by takové zboží kupovali. Ú"inná ochrana proti virovým chorobám, a tudíž i proti viru šarky švestky však existuje. Je to v prvé ad p stování viruprostých strom( a odr(d. Systém certifikace a produkce viruprostých školka ských výp stk(
se v sou"asné dob v ;eské republice zavádí. Dobrému zahrádká i se rozhodn vyplatí zakoupit si k výsadb viruprosté stromky. I kdyby se mu v infek"ním prost edí b hem n kolika let šarkou, nebo jinými viry infikovaly, množství i kvalita výp stk( mu n kolikanásobn nahradí rozdíl v cen standardních a viruprostých stromk(. Žádejte u školka ( certifikované viruprosté stromky s visa"kou VF (virus free)! V p ípad švestek, merun k a broskvoní však nelze pro podmínky ;eské republiky doporu"it nákup a výsadbu k šarce velmi náchylných odr(d, nap . švestky Domácí, broskvon Catherina, nebo meruJky Karola, by by byly viruprosté. Rychlá reinfekce v tšinou neumožní, aby zahrádká z t chto odr(d získal kvalitní úrodu po delší "asové období.
nebo v tšina t chto základních kategorií, a také p echody mezi nimi. Existují, nebo je možno vyšlechtit odr(dy k viru extrémn náchylné, neboli hypersenzitivní, náchylné, tolerantní, rezistentní, nebo dokonce imunní. Jednotlivé kategorie vztahu hostitele (rostliny) a patogena (v našem p ípad viru) je možno charakterizovat takto: 1. Hypersenzitivita, neboli extrémní náchylnost je vztah hostitele a viru, kdy odr(da, resp. buJka, rostlinné pletivo infikované virem kolabuje, nekrotizuje, odumírá. Pokud dojde k lokálnímu (místnímu) odum ení infikovaných bun k, virus se nem(že v rostlin ší it, a takovou odr(du je dokonce možno využít v praxi, k p stování podobn jako odr(du odolnou. 2. Náchylnost je vztah hostitele a viru, kdy se viru v buJce, v rostlinných pletivech da í, množí se, dosahuje vysoké koncentrace na úkor produktivity a kvality rostliny. Jedná se o zápornou „symbiózu“ rostliny s virem. Rostlina reaguje silnými p íznaky na listech i plodech, až deformacemi, snížením výnosu, kvality, zhoršeným vzhledem tak, že nap . plody jsou neprodejné.
P íznaky napadení šarkou na plodech merun k odr0dy 'Karola' Jedinou možností ú"inné ochrany proti vir(m, proti viru šarky švestky, je p stování viruprostých, rezistentních, p ípadn dokonce k viru imunních odr(d. Tady je namíst vysv tlit odbornou terminologii na úseku odolnosti rostlin k chorobám. Školka i i šlechtitelé ob"as používají nesprávnou terminologii, pokud ne p ímo zavád jící. Z neznalosti a možná i z komer"ních zájm( dochází n kdy k matení pojm(, což není dobré, a byl by špatný v dec ten, kdo by to nechal bez povšimnutí. Ve vztahu rostliny, resp. odr(dy k patogenu, viru, rozeznáváme p t základních kategorií: hypersenzitivita, náchylnost, tolerance, odolnost (rezistence) a imunita. V rámci jednoho rostlinného druhu se mohou, a zpravidla také vyskytují všechny
3. Tolerance je vztah, kdy se viru v buJce, v rostlinných pletivech rovn ž da í, množí se tam a dosahuje vysoké koncentrace, avšak minimáln na úkor produktivity a kvality rostliny. P íznaky na plodech jsou slabé, málo z etelné, nebo dokonce žádné, kvalita je dobrá. Jedná se o kladnou „symbiózu“ rostliny s virem. 4. Odolnost, rezistence je vztah, kdy se virus v buJce, v rostlinných pletivech množí jen omezen , dosahuje nízké koncentrace a minimáln ovlivJuje produktivitu a kvalitu rostliny, rostlinného produktu. P íznaky na plodech jsou velmi slabé, "asto chybí, kvalita plod( je velmi málo, nepatrn ovlivn na, nebo v(bec neovlivn na. 5. Imunita je absolutní odolností, rezistencí, to znamená, že ve skute"nosti k žádnému vztahu mezi rostlinou a virem nedojde. Po inokulaci rostliny virem, provád né jakýmkoli zp(sobem, tj. mechanicky, hmyzem (mšicemi), roubováním nebo o"kováním 59
nemocného, infek"ního roubu, o"ka nedochází ke množení viru v rostlin , tj. nedojde k infekci. Rostlina, odr(da je k infekci virem imunní, což je pro p stitele ideální stav. Na základ uvedených p ti základních vztah( mezi odr(dou a virem je možno p stiteli, zahrádká i poskytnout praktickou radu pro výb r odr(dy, resp. stanovit po adí výb ru odr(dy k p stování podle jejího vztahu k viru. a. V prvé ad p stujte imunní a rezistentní odr(dy. b. M(žete p stovat i hypersenzitivní odr(dy, i když to zní paradoxn . Z praktického hlediska to jsou odr(dy velmi odolné k virové infekci. Je-li hypersenzitivita úplná, což výjime"n m(že být, rostliny dané odr(dy nelze virem infikovat, protože inokulované buJky odum ou, nekrotizují. Nesmí však odum ít celá rostlina c. V tšinou jsou k dispozici odolné, rezistentní odr(dy. Doporu"uji p stovat odr(dy s vysokou rezistencí, ve kterých se virus množí velmi omezen . Nejlepší jsou ty odolné odr(dy, kde se virus po inokulaci, nap . po p enosu mšicemi, nebo roubem zprvu mírn množí, první rok po inokulaci a infekci je možno pozorovat nap . slabé p íznaky na listech, virus lze prokázat sérologicky apod., ale v dalších letech i tak nízký obsah viru klesá a jeho p ítomnost v rostlin je obtížn stanovitelná. Mnohdy lze p ítomnost viru v rezistentní rostlin prokázat jen molekulárním testem. d. P stování tolerantních odr(d je možno doporu"it jen v krajním p ípad , když nejsou k dispozici vhodn jší, resp. odolné odr(dy. Vysoký obsah viru v tolerantních rostlinách zp(sobuje, že tyto rostliny jsou nebezpe"ným zdrojem infekce, jsou nap . stejn vhodné a náchylné k p enosu mšicemi, jako odr(dy náchylné. e. Náchylné, nebo dokonce velmi náchylné odr(dy nelze k p stování doporu"it. Pokud jde o hodnocení a charakteristiku odr(d, nelze vždy spoléhat na hodnocení v zahrani"í, z více d(vod(, resp. je nutno znát postup jakým byla daná odr(da a její vztah k viru vyhodnocen. Mohu "eským a moravským zahrádká (m kvalifikovan 60
poradit, které odr(dy švestek, mirabelek a renklód, merun k, a broskvoní p stovat, abyste mohli v ;eské republice, státu se silným plošným rozší ením šarky, toto ušlechtilé a chutné ovoce bez obav p stovat. Jedná se o odr(dy s vysokým stupn m odolnosti k šarce, n které jsou hypersenzitivní, nebo dokonce imunní, výlu"n ve výše popsaných kategoriích 1,4 a 5. UpozorJuji, že jmenovit nedoporu"uji žádnou z tolerantních odr(d (nap . v tšina ;a"anských odr(d), ani n které odr(dy s nižší rezistencí k šarce. UpozorJuji také na nesprávné charakteristiky odr(d peckovin ve vztahu k šarce (nap . i Rukov zahrádká e 2006), které jsou "asto p ejímány ze zahrani"í, rezistence bývá zam Jována za toleranci a naopak, nebo údaje o odolnosti zcela chybí. Švestky, starší odr4dy s vyšší odolností k šarce: - kategorie 4: Gabrovská, Anna Späth, Stanley, Wangenheimova Švestky, nové odr4dy: - kategorie 1 - hypersenzitivní: odr(da Jojo. V sou"asné dob to je z hlediska praktického p stování k šarce nejodoln jší odr(da švestky. Nesmí však být v žádném p ípad p eroubována, nebo roubována, o"kována na jiné stromy a podnože peckovin nejen proto, že je licen"n chrán na, ale i proto, že po naroubování, p eroubování, nao"kování na rostlinu, strom, podnož infikovaný šarkou by odr(da Jojo jako hypersenzitivní odum ela, nebo "áste"n odum ela. - kategorie 4, rezistentní: Haganta, Hanita, Presenta, Tophit Mirabelky a renklody: - kategorie 4: Althanova renkloda, Oullinská renkloda, Mirabelka nancyská Meru[ky: - kategorie 5, imunní: Harlayne - kategorie 4, rezistentní: Betinka, Harcot, Paviot (starší odr(da) Broskvon!: - kategorie 4, st edn! rezistentní: Favorita Moretiini 3 (raná), Envoy (pozdní)
Uvedené odr(dy peckovin je možno s úsp chem a bez obav p stovat i v oblastech se silným výskytem šarky, což jsou všechny polohy a oblasti ;ech i Moravy do 400 m n.m. s výjimkou jižní Moravy a jižních ;ech, kde je výskyt šarky slabší. Dobré výsledky je možno dosáhnout i u dalších odr(d, u nichž je v popisu uvád na rezistence, nebo tolerance. Pokud jsou infikovány, p íznaky šarky na plodech jsou u t chto odr(d slabší, chu plod( není výrazn zhoršena, a infikované plody v tšinou neopadávají.
Jak ezat strom, který velmi bujn/ roste? (Zahrádká ský informátor Zima 1989) Bujn3 rostoucí strom má k takové reakci d:vod. M:že to být jednostranné p ehnojení dusíkem, zastín3ní koruny a velmi 8asto je p í8ina v genetickém kódu podnože nebo i roubu. Máme- li strom na vzr:stné podnoži, nap íklad na plán3ti nebo na M 11, nelze korunu udržet ezem ve tvaru zákrsku. Musíme bezpodmíne8n3 udržovat korunu mohutnou. Není-li pro takový velký strom na zahrad3 místo, musíme strom odstranit a nahradit novým, který má podnož pro zákrskové typy strom:, tedy M 9, J-TE-F nebo G, p ípadn3 mírn3 bujn3jší M 4, A 2, MM 106 a podobn3. Jde o fyziologické vlastnosti podložené d3di8n3, a ty nelze zm3nit. Je to podobné jako v íši živo8išné, tím že nebudeme dob e krmit bernardýna, nedocílíme u n3ho velikost foxteriéra, ale dosáhneme toho, že budeme mít nezdravé a neduživé zví e. Výživa musí být jen fyziologickým doplVkem r:stových geneticky podmín3ných vlastností strom:, a ty jsou dány podnoží i roubem. D3láme-li pr:klest v lét3, podstatn3 snížíme dlouživý r:st. Proto rad3ji u bujn3 rostoucích strom: zimní ez omezujeme.
Mravenci ve skleníku Ing. Ladislav Zahradník Nejednotné názory odborník( na škodlivost zahradních mravenc( mne p im ly p isp t do diskuze svou zkušeností. Po více než p(l století zahrádka ení jsem se nesetkal s p ípady významn jších škod na rostlinách zp(sobených mravenci. Zejména ve
skleníku, kde mi d lají spole"nost nep etržit už 23 let, pozorn sleduji jejich "innost. D tem i vnou"at(m všt puji zásadu, že mravenci jsou moji pomocníci a nesmí jim být ubližováno. Celý skleník - 25 plošných metr( - mají pod kontrolou. Pokud se neobjeví ohnisko "i kolonie savých šk(dc(, ani o mravencích nevím. Zvýšenou aktivitou (najednou jsou všude) mne vždy upozorní na nebezpe"í. Vždy jsou také - a asi právem - nazýváni zdravotní policií. Jde o mšice na paprikách, nebo puklice na rév vinné. Réva mi slouží jako stínovka v h ebenu skleníku, místo barvení horních skel. Ochranné zásahy volím šetrné, abych mravenc(m p íliš neublížil. P ipouštím, že odhán ním p irozených nep átel mšic podporuji jejich množení. Opatrují si totiž své „dojné“ stádo. Ale ve skleníku jsou hmyzí dravci a parazité, živící se mšicemi, vzácní. Jsem p esv d"en, že užite"nost mravenc( p evyšuje jimi zp(sobené škody.
Jen pro zahrádká ky! (Zahrádká ský informátor Zima 1989) Zima je období, kdy m:žeme pln3 využít vyp3stovaných bylinek ze zahrady, i nasbíraných ve volné p írod3. Ovšem nemusí to být jen lé8ivé a povzbuzující 8aje, ale i ozdravující a vzpružující i zkrásVující koupele. Dvakrát týdn3 si ud3láme 20 minutové koupele v bylinkovém odvaru. Ú8elem takových koupelí je sou8asn3 dosažení p elé8ení nerv: a ob3hu krevního. Teplota koupele má být asi 37 oC. Bylinkový odvar si p ipravíme jako koncentrát z lodyh, t eba i bez list:. Listy v3tšinou spot ebujeme na 8aje. Doporu8íme koupel zvlášt3 osv3žující, uklidVující, odstraVující ne8istoty pleti a podporující snadné ve8erní usínání i odstran3ní únavnosti a 8asté bolení hlavy. K tomuto cíli poslouží sm3s stejných díl: dobromysle, t ezalky a meduVky léka ské. Od každé byliny vezmeme asi 30 g lodyh, polámeme je na menší kousky, aby se snadno vložily do 4 5 litrového smaltovaného hrnce. Byliny v hrnci pozvolna uvedeme ve vod3 do varu a ihned odstraníme. Nádoba musí být p i zah ívání i p i odstavení z tepelného zdroje uzav ena pokli8kou. Po mírném ochlazení p ecedíme získaný odvar 61
a vlejeme ho do p ipravené koupele. V této osv3žující a ozdravující koupeli neležíme nehybn3, ale ob8as se jemn3 t eme mycí houbou, aby se éterické oleje a lé8ivé látky snadn3ji dostaly do pokožky a tím i k našemu krevnímu ob3hu a tak do celého t3la. Po 2 - 3 týdnech poznáte samy blahodárný ú8inek takových zahrádká ských kosmetických a lé8ivých procedur.
Kyti9ka pro radost Ing. Ivana Kožešníková, úst edí ZS Praha Kv tina je symbolem citu, úcty a p átelství. ;lov k se kv tinami odedávna obklopoval. Jsou jedine"ným dárkem pro jakoukoliv p íležitost, pro nejbližší, p átele i ty, které máme rádi. Darovaná kyti"ka kv t( ud lá úplný zázrak a sama i tímto malým zázrakem m(že být, nebo kv tiny mohou zt lesJovat radost, v "ase št stí mohou zá it slávou, p inášet pohodu i ut šovat. Mohou být osv žením, výrazem radosti a s p(vabem sob vlastním nám mohou zp íjemnit v tšinu b žných i zlých dní. Kv tiny hrály d(ležitou roli p i oslavách b hem roku po celém sv t a tyto zvyky mnohde p etrvávají dodnes. Každé ro"ní období s sebou p ináší kv ty a kv tiny typické práv pro ur"ité ro"ní období se svými charakteristickými barvami, v(n mi a krásou, která je neot elá, jedine"ná a opakovatelná práv v ro"ních intervalech. P íroda nám tak nabízí svou plnou náru" t ch nejkrásn jších dar( - kv t(, list(, plod( a všeho s "ím m(žeme sob i jiným ud lat radost, nebo alespoJ zp íjemnit život na pár dn(, než tato krása pomine. Vaza9ská a aranžérská tvorba Kv tiny "lov ka provázejí staletími svou rozmanitostí, krásou tvar(, barev kv t( a v(ní, a p esto nám nezevšedn ly. D(kazem toho je jejich veliká obliba na plátnech mistr( malí ( i ve vázách našich domov(. Mnohdy však nesta"í pouhé kv ty, snažíme se jejich krásu umocnit aranžováním do p(sobivých kompozic, s p ihlédnutím nejen k barvám, ale i k tvar(m a prostoru. Dob e naaranžované kv ty by nám m ly n co vypoví62
dat, m ly by budit p íjemné pocity, uklidJovat a vyvolávat atmosféru pohody. Tradi"ní vaza"ství - vaza"ské práce, v sob zahrnují výrobky z kv tin a dalších doplJkových rostlin, které jsou ur"eny konkrétním ú"elem. Jsou ve svém výsledku cen ny a odnášeny zákazníkem. Závisí tak hlavn na vkusu zákazníka, který si vybere sám co se mu líbí. Vznikají tak vaza"ská díla od nejmenší kyti"ky, p es kytici kulovitou, jednostrannou, na položení, svatební, floristická díla ke kalendá ním svátk(m, v ne"ky všeho druhu až po díla v tších rozm r(. Aranžérské práce a aranžérství je oborem již troši"ku složit jším, nebo je to zám rná úprava rostlin v ur"itém prostoru. Chce vaza"skou zru"nost spojenou se schopností vybrat a dát kv tinám a použitým materiál(m formu dle p ání zákazníka - na zakázku. Základní informace Nemusíte toho p íliš mnoho v d t o kv tinách a nepot ebujete ani velké množství pom(cek k vytvo ení vlastnoru"n uvázané kytice. Existují však základní rady, kterými je dobré se ídit, pokud chcete aby vám kv tiny a jejich úprava co nejdéle vydržely. Užite"né jsou již rady p i výb ru a p íprav kv tin, použitých materiál( a jejich ošet ení. O základní výbav! Do základní výbavy pat í ostré nože (na kv ty a zeleJ, florex atd.), zahradnické n(žky na silné d evnaté stonky, kv tiná ské n(žky, klešt na drát. Opat ete si drát r(zné síly k p ípadnému zpevJování dutých stonk( a pro tvarování pevných stonk( p i aranžování velkých kytic. Drát (zvlášt slabší) je dobrým pomocníkem p i aranžování drobných kyti"ek, záv s(, girland a p i práci s drobnými a jemnými kv ty jako je v es (Calluna), v esovec (Erica). Dále je dobrá p ilnavá adhezivní páska, lýko nebo stuha k zakrytí vázacího drátu. Aranžovací florexová hmota (houba) je d(ležitá pro vypichovanou vazbu, p ípadn se zpevJuje zabalením do králíká ského pletiva. Ke dnu nádoby se upevJuje na plastikové kv tiná ské hroty, které se vlepí dovnit nádoby (vázy) tavnou pistolí nebo adhezivní páskou. Samotná
„ba"k(rka“ ze smá"knutého a vytvarovaného pletiva m(že velmi pomoci p i aranžování kv t( do velkých a hlubokých váz, kdy pomáhá kv ty a doplJkovou zeleJ ukotvit. Kone"n je užite"né mít p i ruce ten"í provázek a jemný i silný vázací drát pro svazování kv t( do kytic. O nádobách P i otázce do "eho kv tiny umístit se nám otevírá možnost využití velikého množství vhodných nádob, váz, vázi"ek, keramiky, košík( a ostatních hezkých, pro tento ú"el splJujících nádob, vyrobených i p(vodn pro jiný ú"el, ale máme je rádi a doma jako jsou hrne"ky, šálky, džbánky, konvi"ky, skleni"ky, mísy a další. P i výb ru vhodnosti platí všeobecné pravidlo, že hotová vazba by m la být asi t ikrát vyšší a dvakrát širší než použitá nádoba. Je to ale jen orienta"ní pravidlo, protože mnoho krásných a propor"n vyvážených kytic ho v(bec nemusí splJovat. ]iHte se vždy svým citem, odhadem proporcí i prostoru a pamatujte, že kv tiny a práv ty ve velkých kyticích, pot ebují dostatek místa kolem sebe, aby mohla vyniknout jejich krása. Jako nádoby m(žeme využít i n které netypické p edm ty jako jsou košíky, ošatky i d ev né podložky (p edevším pro suchou vazbu). Pro živé kv ty je vyložíme fólií nebo dovnit umístíme mísu vhodné velikosti. Pro zlepšení rozmíst ní kv t( a zelen upevníme dovnit florexovou hmotu nebo králíká ské pletivo. Pokud požíváte sklen nou vázu, dózu, pro jednoduché aranžmá posta"í i kuli"ky, nebo drobné kamínky, které jsou velmi hezké a stonky kv tin udrží v žádaném sm ru. Nádoby nevzhledné, jako starý kbelík, m(žete hezky obalit senem, slámou, lýkem, nep kná váza, miska se dá zakrýt svázanými kapesníky, s uzlíky na rozích, navle"enými p es dno podobn jako na d tskou hlavi"ku. Pr(svitné sklo m(žeme p izdobit kousky barevných papír( nalepených na vnit ní st ny pr(svitné vázy tak, aby okraje p e"nívaly. Papír m(žeme p elakovat, aby se neodlupoval a do takto ozdobené vázy vložíme pomocnou nádobu na vodu pro kv tiny.
O kv!tech a zeleni P íprav rostlinného materiálu bychom m li v novat mnohem více pozornosti, než se na první pohled zdá nutné. Stojí to za to, nebo v nujeme-li jim trochu pozornosti, vydrží déle a kytice bude i krásn jší. Dokonce i tehdy, pokud jste kv tiny p ed chvílí u ízli, m li byste je ješt jednou šikmo se íznout, aby m ly co nejv tší plochu pro p íjem vody a do vody je pono it. Nejmén vhodnou dobou pro ez kv t( a zelen je polední a odpolední horké, slunné po"así. Ze stonk( odstraníme spodní listy, p íp. trny, rozv tvené stonky nad líme na jednotlivé v tvi"ky. U d evnatých stonk( ošet íme báze pro zv tšení p íjmu vody rozklepáním konc( kladívkem, rozst ihnutím nasávacího ezu nebo seškrábnutím "i se íznutím svrchní vrstvy z dolní "ásti stonku. U še íku (Syringa), jasmínu - pustorylu (Philadelphus), t ešn (Prunus) aj. navíc zbavíme list( celou v tévku. U kv tních stvol( s poupaty, která se nikdy nerozvinou je dobré je odstranit, nebo tak podpo íme rozvoj dolních - frézie (Freesia), me"íky - (Gladiolus), lilie - (Lilium). N kdy se doporu"uje u n kterých rostlin velmi krátké pono ení konc( stonk( do horké vody - še ík (Syringa), t ešeJ (Prunus), svída (Cornus), št d enec (Laburnum), komule (Buddleia), magnolie (Magnolia), sadec (Eupatorium), proskurník (Althaea), slune"nice (Helianthemum), pchá" (Cirsium), rudbekie (Rudbeckia), pelyn k (Artemisia), úpolín (Trollius), paznechtík (Acanthus), krásnoo"ko (Coreopsis), kerblík (Anthriscus), gerbera, nebo vymá"ení stonk( ronících mléko ve vlažné lázni - váno"ní hv zda (Euphorbia) nebo pryšce. N kdy se stane, že nám kv ty - zejména kupované tulipány, r(že a gerbery troši"ku zavadnou. Je možné je oživit tak, že je znovu se ízneme, po n kolika kusech zabalíme pevn do novinového papíru, vložíme do vody a uložíme na noc na chladné místo. O trvanlivosti živých kv!t4 - kytic Kone"n je d(ležité i ošet ování kv tin, kv t( a kytic ve váze. Platí zde n kolik pravidel, z nichž tím nejd(ležit jším je "istota vody, která je d(ležitá již ve fázi p ípravy rostlinného materiálu. 63
U kv t( se m(že vytvo it velmi brzo a rychle na nasávacím ezu a ve stonku tzv. bakteriální zátka, kdy se v p íznivých podmínkách pro rozvoj mikroorganism( vytvo í v cévních svazcích kolonie t chto bakterií, dochází k ucpání cévních svazk( a tím se mechanicky brzdí p íjem a pr(tok vody do kv tního stonku. Kv ty velice brzo vadnou a mezi citlivé na tyto bakterie pat í oblíbené r(že a gerbery, kdy se nedostate"ný p íjem vody projeví „sv šením hlav“ a ohnutím kv tních stonk(. Jestliže se proto již p i p íprav rostlinného materiálu použije zne"išt ná voda, uchovatelnost kv t( se neprodlouží, i když jsou pozd ji umíst ny do sebe"istší vody. Toto je nejvážn jší d(vod, pro" je "istota na míst , zvlášt vázy je nutné p i vymývání vydezinfikovat Savem, Domestosem, Chloraminem, poté vypláchnout a vysušit. Pro udržení "istoty vody je možné používat dezinfek"ní p ísady. V tom p ípad je možná vým na za 3 - max. 5 dn(. Doma naléváme do vázy oby"ejn „vodovodní“ vodu, aniž bereme do úvahy její vhodnost pro kv tiny. V závislosti na jejím zdroji je její složení r(zné a kyselost i výskyt mikroorganism( se liší. Obecn lze íci, že nejvhodn jší je destilovaná voda. Snadno dostupná je také p eva ená, kterou necháme vychladnout a slijeme tak, aby usazeniny z(staly v nádob , ve které se va ila. NepodceJujte ani její teplotu. Optimální je mírn teplá (30 až 40 oC), nebo obsahuje mén vzduchu (kyslíku) a proto je i schopna vzduch na ezné ploše stonku, p íp. i ve stonku „rozpustit“. Lépe se navíc otev ou cévní svazky kv tního stonku a p íjem vody m(že být optimální. N kdy je doporu"ováno d lat nasávací ez pod hladinou vody, nebo se tak zamezí vzniku on ch bublin vzduchu na ezné ploše stonku, které mohou být problémem. Na trvanlivost, zejména kv t(, má vliv také etylén, který je vydechován rostlinami a urychluje procesy dozrávání a stárnutí rostlinných pletiv. P í"inou zvýšené produkce tohoto plynu u rostlin bývají nep íznivé podmínky prost edí jako je nedostatek vody, sv tla, vyšší teplota a relativní vlhkost vzduchu, kone"n i napadení houbovými chorobami a šk(dci. N které rostliny i za normál64
ních podmínek produkují zna"né množství etylénu - pat í sem p edevším zelenina a zralé plody n kterých ovocných druh(. Po"ítejte p ípadn s tímto p i splJování požadavku zvýšené trvanlivosti u aranžmá, kde použijete i plody. Kone"n n co i o prodloužení životnosti kv tin ve váze výživou do vody, nebo po od íznutí kv tiny od mate ské rostliny se zastavuje výživa cukry a dalšími látkami. S pr(myslovou výrobou t chto p ípravk( se za"alo po 2. sv. válce v zemi tulipán( Holandsku. Dnes již existuje široký sortiment možných p ípravk(, jejichž p esné složení je vždy výrobním tajemstvím. Lze je b žn koupit v každém kv tiná ství. Tyto p ípravky obsahují baktericidní látky, nap . chlornan sodný, cukry, látky omezující žloutnutí list(, kyselinu citrónovou a antietylénový p ípravek. Pro prodloužení trvanlivosti kv t( se dá v nouzi použít i oby"ejné SAVO v dávce 1-2 kapky na litr vody. Pokud víte, že kv ty budou v chladn jších podmínkách a nebudou ve váze déle než 5-7 dn( (typické u zahrádká ských výstav) sta"í vodu jen doplJovat. Pokud se obáváte poškození kv t(, pak podle dosavadních zkušeností neblížila kv t(m ji inek, kosatc( i r(ží ani dávka 10 kapek na litr, ale voda již byla siln cítit chlórem, a to m(že být v domácích podmínkách na závadu. Trochu o estetice Mám-li n co málo napsat o estetice, cht la bych se na toto téma podívat trošku z jiného úhlu pohledu. Pravidla o používání barev a hlavní estetické zásady m(žeme najít n kde jinde. V literatu e byla zpracována tém všemi autory píšícími na téma vaza"ství a aranžování kv tin. Dnešní sm r floristika je p ekrásný obor, který vnáší do aranžování rostlin nové a nové, velmi osobité prvky, které ohromují a okouzlují každého mnohdy svou jednoduchostí. Vznikl obor, který je ve své podstat p ekrásným emeslem a nám nebrání nic v tom to také zkusit, protože floristou se m(že stát opravdu každý, kdo má rád kv tiny, rád ud lá radost dárkem který nikdy nezevšední - kv tinou. Darovat kv tiny je snadné. Ud lají radost
vždycky bez ohledu na to, jde-li o kvítka natrhaná p ímo v naší zahrádce nebo o extravagantní úpravu z kv tiná ství, "i aranžmá v nádob . Jedine"nost kv tin je práv v jejich pomíjivosti, radost z nich však dlouho p etrvává. Neexistují p esná a p ísná pravidla pro tvorbu p(sobivých aranžmá, záleží p edevším na výb ru kv tin zajímavého tvaru a vhodné, trvanlivé zelen . Nejp(sobiv jší je ovšem p irozený vzhled naaranžovaných kv tin. ;ím více úprava p ipomíná p irozen rostoucí kv tiny, tím je p kn jší: Je také dobré obsahuje-li kv tiny, které rostou pohromad . Stojí proto za to všímat si pozorn zvláštních kombinací kv tin a rostlin plan rostoucích v polích, u plot( a v lesích, stejn tak t ch šlecht ných v našich zahrádkách a zahradách. Zvláštní význam prostého daru Drobná kyti"ka "i kulatá kytka zdobená t eba mašlí je ideálním dárkem pro mén slavnostní p íležitosti. Je krásným dárkem, který íká „myslím na Tebe“ a nejhez"ím dárkem od d tí. Cht la bych se více rozepsat o tomto malém kv tinovém daru z r(zných kv t(, zvlášt t ch oby"ejných, jakými jsou pomn nky, macešky, primulky, sn ženky, fialky, kopretiny, vonné hrachory, jejich kombinace, p ípadn dopln né zelení. Jsou jak se íká od srdce, z kv tin, kterými v lét naše zahrádky doslova p etékají. Pro tyto kyti"ky sta"í ty nejprostší vázi"ky a t eba místo na okn kam ráno padne první slune"ní sv tlo. U"me hlavn naše nejmenší darovat tuhle radost, protože cenn jší je vždy to, pro" kv tinu darujeme - než to, za kolik pen z. Uvažte si kyti9ku pro radost. Klasickou kv tinovou vazbou je malá kulatá kyti"ka, složená z kv t(, zelen , plodenství a všeho hezkého a zajímavého co roste t eba na vaší zahrádce. Jednotlivé kv ty a doplJky m(žeme p ikládat a provazovat tenkým provázkem, nebo složit jen v ruce a svázat nakonec. Výhoda této druhé neprovázané varianty je, že se dá kyti"ka p eci je lépe o"istit od odkv tajících kv t(, p ípadn ji m(žeme i p eložit.
Nejd íve svá žeme materiál pro pomyslný st ed kyti"ky, potom pokra"ujeme p ikládáním kv t( a zelen p i neustálém pootá"ení. Kyti"ka nám tak vlastn roste ve spirále a na její okraj použijeme nakonec nejširší listy, v tší kv ty, kv tenství a plodenství, i p ípadn výrazn barevný rostlinný materiál, který by se uvnit kyti"ky ztrácel, zatímco na jejím okraji je velice ozdobný a vytvá í tak hezkou manžetu. Nakonec m(žeme kyti"ku ozdobit nejen barevnou mašlí na úvazku, ale i mezi kv ty, vpíchnutím navázané mašli"ky t eba na drátku, a nemusí být jenom jedna. Barvou m(žeme také lecos napov d t. P kná je i mašli"ka zhotovená z p írodních materiál( - lýko, kuku i"né listy nebo šustí, seno.
Malá kulatá kyti-ka biedermeierovského typu
65
Stejným zp(sobem m(žeme uvázat i kyti"ku ze suchých kv tin, list( a plod( nebo kyti"ku z bylinek, která nám po usušení (pov síme ji celou „hlavou“ dol( na suchém, teplém a stinném míst ) bude dlouho p ipomínat minulé léto. Malá kulatá kyti"ka má nejblíže k biedermeierovské kytici, kterou poznáte podle pevn svázaného, mírn kulatého tvaru. Je milou vzpomínkou na období let 1815 až 1848, kdy se touha po bezpe"í a klidném, prostém a š astném život staly ideálem tehdejšího m š anského života. Tyto hodnoty získávají i dnes stále více na d(ležitosti a kyti"ka vázaná tímto stylem je nám proto i dnes blízkou. Nejlépe se do ní hodí kv tiny s r(zn velkými a barevnými kv ty ze zahrady nebo louky. Krásné jsou nejen r(že, t apatky (Rudbeckia), smil (Helichrysum), chrpy (Centaurea), hv zdnice (Aster), kopretiny, nesta ec (Ageratum), ji inky, ostálky (Zinnia), šáter (Gypsophila paniculata) a mnoho dalších kv tin k ezu, sušení, bylinek, letni"ek ale i ostatní, které m(žeme mít doma ve váze, zatímco venku by je už spálil mráz.
"Lžíce vody - putýnka bláta“ (Zahrádká ský informátor Podzim 1979) toto platné heslo o p:dách na podzim má své opodstatn3ní stejn3 dnes, jak v minulosti. Rolníci dob e znali vlastnosti p:d, i když neznali vlastní teoretickou podstatu. V3d3li však, že p:dy jsou po malém zvlh8ení na podzim nestrukturní, blátivé, mazlavé, a že za mokra jsou prakticky neobd3latelné. A kdo to p esto zkusí, zle na to doplatí. P:dy z:stanou nestrukturní a nedosáhnou p:dního gare. Vlastní p í8ina této strukturní únavy p:dy je v jejím mikrobiálním život3, ve spot eb3 tmelících (aglutina8ních) humózních 8ástic a ve ztrát3 p:dního vzduchu. Na ja e pak platí opak; „Putýnka vody, lžíce bláta“. To znamená, že zimou se op3t získá drobtovitá struktura, obnovení intenzívní mikrobiální 8innosti a tím nová p:dní úrodnost. Podpora pro intenzívní 8innost p:dních mikroorganism: je v první ad3 závislá na pH p:d, na dobrém okysli8ení p:dní vody, na nezamok ení p:d spodními bezkyslíkatými vodami a kone8n3 na dobrém zásobení p:d humusotvorným materiálem. Proto pé8e o komposty, o mul8, chlévský hn:j, kejdu, septiky, Vitahum a jiné zdroje organické hmoty nejsou v3cí módní, ale jsou biologickým p edpokladem pro udržení fyzikálních, chemických i biologických vlastností, které podmiVují p:dní úrodnost.
Podnože jsou d4ležité Ing. Miloslav Richter Podnož je zako en ná rostlina, na kterou se o"kuje nebo roubuje ušlechtilá odr(da stejného nebo botanicky p íbuzného ovocného druhu. Podnož upevJuje rostlinu v p(d a "erpá z p(dy vodu a živiny. Naroubovaná "ást asimiluje kysli"ník uhli"itý a odvádí do podnože "ást látek vzniklých asimilací. Roub a podnož žijí vlastn v symbióze a rozhodují o celém dalším život ovocného stromu a o našem p stitelském úsp chu. Je známo, že vliv podnože na vzr(st našt pované odr(dy je v tší než vliv št povance na podnož. Št pováním ušlechtilé odr(dy na vhodnou ovocnou podnož se 66
dá uspíšit nástup do plodnosti, ovlivnit velikost úrody, zlepšit vzhled a kvalitu plod( i jejich uchovatelnost. Podnoží m(žeme také p izp(sobit jednotlivé ovocné druhy a odr(dy daným p stitelským podmínkám. Pro docílení požadovaných vlastností m(žeme u výp stk( použít i mezišt pování. Platí ur"itá zásada, "ím je odr(da plodn jší, mén vzr(stná a horší stanovišt , tím má být podnož siln ji rostoucí. Podle zp(sobu množení d líme podnože na dv skupiny, a to na podnože generativní, množené semeny a vegetativní, které jsou rozmnoženy odd lením "ásti mate"né rostliny. Pro snadné množení a zachování vlastnosti mate"né rostliny je stále v praxi hojn využíváno. P i volb podnože je nutné brát krom odr(dy v úvahu p(dní podmínky, polohu a p stitelský tvar. V podstat platí obecná zásada, "ím je poloha chladn jší a p(dy horší, tím zvolíme bujn ji rostoucí podnož. Ve Státní odr(dové knize ;R je zapsáno v tší množství podnoží pro jednotlivé ovocné druhy.V sou"asné dob máme poznatky i s nov jšími podnožemi a také ur"itý názor, jak se na podnože dívat a v praxi využívat. V tomto p ísp vku seznámíme "tená e s registrovanými podnožemi u jednotlivých ovocných druh(. .
JÁDROVINY Jablon! P stování jabloní t sn souvisí s podnožemi. Podle použité podnože m(žeme zvolit i vhodný p stitelský tvar. Generativní - množené semenem J-KL-1, J-KL-2, J-KL-3, J-KL-4, dále pak J-TE-1, J-TE-2. Vytvá ejí hluboce kotvící k(lové ko eny. Jsou vhodné do sušších, horších i kamenitých p(d a okrajových poloh. UplatJují se pro vyšší kmenné tvary. V posledních letech se tyto podnože mén využívají. Vegetativní - množené odd lky M 1, bujn rostoucí, má velký ko enový systém, je odolná proti mrazu, nesnáší suché p(dy, stromky dob e kotví v p(d . M 4, st edn bujn rostoucí, má malý ko enový systém, je st edn odolná k mra-
z(m, nesnáší sucho, stromky na ní dob e plodí, vyžaduje oporu. M 9, nejvíce používaná slab rostoucí podnož, má malý ko enový m lce ko enící systém, st edn odolná k mraz(m. Je nejnáro"n jší podnoží na stanovištní podmínky, vyžaduje oporu. M 26, st edn bujn rostoucí, dob e kotvící v p(d , vhodná do lehkých a nezamok ených p(d, odr(dy na této podnoži dob e plodí. MM 106, st edn bujn rostoucí, má velký ko enový systém, je odolná k mrazu, vhodná do horších p(d, podle zkušeností mají odr(dy na této podnoži menší plody. A2, bujn rostoucí, má velký ko enový systém, odolná k mrazu, bez v tších nárok( na vlastnosti p(dy, stromy na této podnoži nevyžadují oporu. J-TE-B, bujn rostoucí, má velký ko enový systém, je odolná k mrazu, s nízkými nároky na p(dní vlastnosti, v praxi je málo rozší ená. J-TE-C, st edn bujn rostoucí, je odolná k mrazu, s malými nároky na p(dní vlastnosti. J-TE-E, slab rostoucí, má st edn velký ko enový systém, je st edn odolná k mrazu, vytvá í hodn ko enových výmladk(. J-TE-F, slab rostoucí, m lce ko enící, st edn odolná k mrazu, vhodná pro siln ji rostoucí odr(dy. J-TE-G, velmi slab rostoucí, dob e kotví v p(d , vhodná pro husté výsadby, velmi náro"ná na kvalitu p(dy, ovlivJuje brzkou plodnost odr(d. J-TE-H, st edn bujn rostoucí, odolná k mrazu, se st edními nároky na p(dní vlastnosti, uplatní se p edevším u velmi úrodných odr(d. J-OH-A, slab rostoucí, má st edn velký ko enový systém, dob e kotví v p(d , je st edn odolná k mraz(m, svými vlastnosti na stanovišti je srovnatelná s M9. Oltem, slab rostoucí, má st edn velký ko enový systém, dob e kotví v p(d . Unima, st edn bujn rostoucí, m lce ko enící, nesnáší suché a zamok ené p(dy. J-OH-18, slab rostoucí, má st edn velký ko enový systém, dob e kotví v p(d . 67
Hrušn! P i p stování hrušní m(žeme podle p stitelského tvaru využít následující podnože: Generativní -množené semenem H-TE-1, H-TE-2 jsou hrušJové semená"e, vhodné p edevším do suchých a pís"itých p(d i mén vhodných lokalit. Našt pované stromy vytvá ejí mohutné koruny s pozd jším nástupem do plodnosti po 4-6 letech. Vegetativní - množené odd lky Jsou to podnože kdouloní, které ko ení m lce, pro stabilitu stromu v p(d je proto nutná opora.Tyto podnože používáme pro p stování nízkých tvar(, nástup do plodnosti je brzký. Škodí jim vyšší obsah uhli"itanu vápenatého v p(d . K-TE-B, je mrazuvzdorná, má špatnou sr(stnost (afinitu) s odr(dami hrušní, málo se využívá. K-TE -E, siln odolná proti mrazu. Afinita s odr(dami je r(zná, nejlépe sr(stá s 'Konferencí' a 'Hardyho'. MA-SE, st edn mrazuvzdorná, velmi oslabuje r(st odr(d. Afinita s odr(dami je v tšinou dobrá. Snáší vyšší obsah uhli"itanu vápenatého v p(d . BA29, st edn mrazuvzdorná. Našt pované odr(dy na ní rostou st edn bujn . Ko ení st edn hluboko, afinita s odr(dami je dobrá. K23, množí se velmi dob e odkopky. Našt pované odr(dy rostou st edn bujn . PECKOVINY Broskvon! P i p stování broskvoní v sou"asné dob používáme p evážn semenné podnože. Broskvon - B-VA-1, B-VA-2, B-VA-3, B-VA-4, ve všech p ípadech se jedná o výb ry ze semená"( vinohradnických broskvoní, odolnost v("i mrazu je dobrá. B-VA-4 pon kud snižuje mrazuodolnost kv tních pupen(. Nároky jsou shodné s broskvon mi. Nesnáší nadbytek vápna v p(d , jinak dochází ke chlorózám. B-VA-1 má slabší r(st. Odr(dy našt pované na B-VA-2 mají nejlepší zdravotní stav. BSB1, BSB2, BSB3, ve všech p ípadech se jedná o výb ry ze semená"k( s vysokou odolností proti nadbytku vápna v p(d . 68
BSB1 má slabší r(st, je vhodná pro st edn t žké p(dy s vyšším obsahem vápna. BSB2 má st edn bujný r(st, je vhodná pro leh"í p(dy s vyšším obsahem vápna. BSB3 roste st edn bujn , má vysokou klí"ivost, je vhodná pro leh"í a st edn t žké p(dy s nadbytkem vápna, kde netrpí kalciózou. Lesiberian, nároky na stanovišt jsou podobné nárok(m uvád ným pro v tšinu odr(d broskvoní, odolnost proti mrazu je vysoká. Myrobalán: MYBO1, univerzální podnož pro leh"í a st edn t žké p(dy, našt pované odr(dy velmi dob e rostou. Prunus davidiana: BD-SU-1, její velkou výhodou je, že snáší sušší p(dy i p(dy s vyšším obsahem vápna, odolnost našt povaných odr(d v("i mrazu je neoby"ejn vysoká. Broskvomandlon : BM-VA-1, BM-VA-2, jedná se o mezidruhové k ížence mandlon a broskvon . Odolnost v("i mrazu je st ední. Tyto podnože snáší p(dní únavu, sušší, zejména pís"ité p(dy a vyšší obsah vápna. Mandlon : MN-VS-1, MN-VA-1, vznikly selekcí semená"( sladkoplodých mandlí, jsou vhodné do sušších p(d i s vyšším obsahem vápna. Meru[ky Pro p stování merun k se v poslední dob rozší il výb r následujících podnoží: Generativní - množené semenem: M-HL-1, má slabší r(st, vysokou odolnost proti mrazu, velmi dobrý zdravotní stav a je vhodná i do okrajových oblastí. M-LE-1, pochází ze zahrani"ních odr(d. Její odolnost proti mrazu je vysoká, omezuje r(st stromu a podporuje jeho plodnost. M-VA-1, M-VA-2, M-VA-3, všechny tyto podnože vzešly výb rem ze semená"k( merun k z oblasti jižní Moravy, mají st ední odolnost v("i mrazu. Nároky na stanovišt jsou u všech výše popsaných podnoží pro meruJky shodné s nároky uvedenými pro p stování plodových odr(d. Myrobalány: MY-VS-1, je vhodná p edevším do sušších a leh"ích p(d.
MYBO1, univerzální podnož pro leh"í a st edn t žké p(dy. SlivoJové podnože: WAKO, vhodná pro st ední a t žší p(dy. Vegetativní - množené odd lky: MY-KL-A, je vhodná p edevším do sušších a leh"ích p(d. MRS2/5, vhodná pro st ední a t žší p(dy, podle sd lení žadatele zvyšuje plodnost. SlivoJové podnože: St. Julien A, je vhodná pro meruJky p stované ve vlh"ích a t žších p(dách. Slivon! Podnože u slivoní jsou pro p stitele pom rn v širokém výb ru. Generativní - množené semenem: MY-VS-1, myrobalán, p ízniv ovlivJující plodnost, je vhodný do leh"ích a sušších i st edn t žkých p(d s vyšším obsahem uhli"itanu vápenatého. MYBO1, univerzální podnož pro leh"í a st edn t žké p(dy. WAKO, vhodná pro st ední a t žší p(dy, našt pované odr(dy vytvá í menší koruny. Vegetativní - množené odd lky nebo ízky. St. Julien A, slivoJ vhodná do teplejších oblastí s dostatkem vláhy, sucho nesnáší. P ízniv ovlivJuje plodnost. Pixy, slivoJ velmi vhodná pro nízké p stitelské tvary, nesnáší však suché polohy. Je vhodná pro velkoplodé odr(dy, nebo má snahu zdrobJovat plody odr(d na ni našt povaných. MY-KL-A, myrobalán velmi odolný v("i nízkým teplotám, je mén náro"ný na stanovišt a p ízniv ovlivJuje plodnost našt povaných odr(d. Puebla de Soto 101, siln rostoucí podnož pro slivon , vhodná pro st ední a t žší p(dy. MRS2/5, vhodná pro st ední a t žší p(dy, podle sd lení žadatele zvyšuje plodnost. Vznikla k ížením Prunus cerasifera x Prunus spinosa. T ešn!, višn! P i p stování t ešní a višní se d íve používaly p evážn generativn množené podnože, na nichž našt pované odr(dy rostly
velmi bujn . V sou"asnosti jsou mimo generativn množených podnoží (ptá"nic) k dispozici i slab rostoucí vegetativn množené podnože, vhodné zejména pro p stování t ešní v nízkých tvarech. Generativní - množené semenem: P-TU-1, P-TU-2, P-TU-3, zvané ptá"nice, rostou bujn , jsou vhodné pro t ešn p stované v klasických vyšších tvarech. Nároky na prost edí jsou shodné s obecn uvád nými pro p stování t ešní a višní. Vegetativní - množené odd lky: Colt, vznikl mezidruhovou hybridizací (P. avium x P. cerasus). Odr(dy na n m našt pované rostou slab až st edn bujn . Odolnost proti mrazu je dobrá. Stromy vstupují brzy do plodnosti a tato je velká. P-HL-A, odr(dy na ni našt pované rostou až o 70 % slab ji oproti ptá"nici. Nástup do plodnosti je rychlejší a plodnost vyšší. Je vhodná do hustých spon( a pro p stování t ešní na nízkých tvarech. Speciální požadavky na stanovišt a agrotechniku neklade. P-HL-B, platí pro ni popis podnože p edchozí, roste o n co bujn ji, omezuje r(st asi o 50 % oproti ptá"nici. Je však náro"n jší na agrotechniku a citlivá na použití herbicid(. P-HL-C, roste nejslab ji, asi o 75 až 80 % mén než ptá"nice, vyžaduje p(dy s dostatkem vláhy. Gi1481 (Gisela 6), st edn bujn rostoucí podnož pro t ešn . Znateln omezuje r(st našt pované odr(dy a výrazn p ibližuje plodnost. Stromky na této podnoži se uplatní p edevším na malých zahrádkách, ale i ve v tších výsadbách. SL64, siln rostoucí podnož mahalebky, vhodná pro t ešn a višn , p edevším do horších podmínek, na sušší a pís"ité p(dy. V hlinitých, vlhkých p(dách rostou našt pované stromy p íliš bujn . DROBNÉ OVOCE Angrešt, rybíz P i p stování angreštu a rybízu ve tvaru stromku, používáme jako podnož meruzalku zlatou . ME-LS-A, má siln jší pruty, které málo v tví. Pro svoji dlouhou vegetaci je vhodná 69
p edevším do teplejších oblastí, kde pruty lépe vyzrávají. ME-LS-B, pruty jsou silné i ve vrcholové "ásti, mén v tví. ME-LS-C, má st edn silné pruty, které se mén rozv tvují, dob e vyzrávají.
Karbanátky z Derného ko ene (Zahrádká D. 2/1971) ?erný ko en (Scorzonera hispanica) je mrazuvzdorná rostlina z 8eledi složnokv3tých. Hlavní ko en s 8ernou pokožkou a smetanov3 bílou dužninou, ronící mlé8nou šJávu - latex, se upravuje jako ch est nebo mrkev. Velmi dobré jsou z n3ho karbanátky podle následujícího p edpisu: p:l kilogramu 8erných ko en: oškrábeme, vložíme je neprodlen3 do okyselené vody, aby nez8ernaly. Ova íme je v polévce, pak je pokrájíme na kousky a do m3kka udusíme na omastku. Zeleninu umeleme na strojku, p idáme jednu v mléce namo8enou housku, l až 2 žloutky, s:l, pep , osmaženou cibuli, všechno dob e promícháme a nakonec p idáme ješt3 z bílk: tuhý sníh a tolik housky, abychom mohli tvo it karbanátky. Obalujeme je jako ízky a opékáme na omastku. Podáváme s kaší a salátem nebo kompotem.
Výsadba cibulnatých a hliznatých kv!tin RNDr. Ji í Žleb%ík, VÚKOZ Pr+honice Tento typ okrasných rostlin je mezi zahrádká i zna"n oblíben, k "emuž p ispívá i snadná manipulace. Jednotlivé druhy ovšem pocházejí z r(zných p írodních podmínek. Než vyrazíme nakupovat, bylo proto dobré si zopakovat, kdy je vhodná doba pro výsadbu a jak cibule a hlízy skladovat. Nebudeme se zde podrobn ji zabývat p stováním jednotlivých druh(; tyto informace je možno dostudovat po nákupu doma. Za"neme asi s nej"ast ji p stovanými tulipány. Cibule nakupujeme a sázíme v období od zá í do po"átku listopadu. Rozhodn si je nenechte vnutit celé seschlé n kdy v dubnu. Z p(dy zahradní tulipány vytahujeme každoro"n nebo alespoJ jednou za dva roky. Jinak nar(stá shluk 70
rostlin s malými kv ty. Sklízíme koncem "ervna. V té dob by již m la být vytvo ena hn dá slupka. Pozd ji se dce inné cibule v p(d rozpadají a t žko je všechny najdeme. D(ležitá je teplota p i skladování, nebo v tomto období uvnit cibulí vznikají základy kv t( pro p íští rok. Cibule voln rozložíme a po oschnutí vy"istíme a dáme do teploty kolem 20 oC. Více let na jednom míst m(žeme ponechat botanické tulipány. Také narcisy nikdy nesázíme na ja e. Listy u nich zatahují pon kud pozd ji než u tulipán(, v tšinou po"átkem "ervence. Nenecháme je p íliš vyschnout a násiln bo"ní p ir(stající cibule neodd lujeme. Skladovací teplota je obdobná jako u tulipán( a ur"it se jí v lét spíše p iblížíme v komo e než na p(d . Sázíme v tšinou v zá í tak, aby narcisy m ly dostatek "asu do zimy zako enit. V náro"nosti p stování jsou mezi druhy a odr(dami zna"né rozdíly; n které botanické narcisy se hodí spíše pro alpínká ský skleník. Narcisy ponecháváme na míst n kolik let. Prakticky stejn zacházíme s ladoníky (Camassia), které jsou neprávem opomíjeny. Málokdo dlouhodob na zahrad udrží hyacinty. P itom je to celkem snadné. Musíme je každoro"n náležit vyh át; ovšem ne na p ímém slunci a ne zapa it. Pro domácí skladování se hodí t eba lodžie, kde ponecháme p es prázdniny hyacinty na zastín ném míst . P íhodné jsou teploty kolem 30 oC. Sázíme ve stejné dob jako tulipány. Druhou podmínkou úsp chu je teplé, výslunné místo s lehkou výživnou p(dou. U hyacint( se vyplatí d lat na zahrádce i záchranné p stování vyrychlených cibulí. Dobré letní vysušení ocení také drobné brzo na ja e kvetoucí cibulnaté kosatce - Iris reticulata, I. danfordie. S krokusy (Crocus), mod enci (Muscari), sn dky (Ornithogalum), ladoJkami (Scilla), ladoni"kami (Chionodoxa), puškíniemi (Puschkinia), k ivatci (Gagea) a v tšinou okrasných "esnek( (Allium) nebývají velké starosti. Nakupujeme na podzim p ed výsadbou a ponecháme je v klidu na stanovišti n kolik let. Podobn se chováme i k cibulkám mén známých rod( Brimeura, Bulbocodium (ocúnovec) a Ipheion, pokud je koupíme. Cibulky sn ženek (Galanthus),
bledulí (Leucojum), kandík( (Erythronium), eb"ík( (Fritillaria) i hlízy árón( (Arum) nesm ji p i manipulaci zaschnout; proto si je pozorn p i nákupu prohlédn te. Všechny tyto drobné cibuloviny m(žeme doma také p esazovat b hem vegetace z p(dy do p(dy. V dob kv tu si je takto rozt ídíme podle barvy. Lilie nemají nikdy období úplného vegeta"ního klidu. Ideální doba pro nákup i výsadbu je v zá í - pouze u lilie b lostné (Lilium candidum) srpen. P ípadné pozd jší nákupy se doporu"uje sázet do kontejner( a zvlášt dob e p es zimu chránit. P i jarní výsadb lilií je v tší riziko zpomalení r(stu i uhynutí. V domácích pom rech lilie p esazujeme jako trvalky; tedy s p(dním balem. Neobvyklou dobu pro sázení a v(bec manipulaci mají hliznaté kosatce a bylinné pivoJky. V dob klidu jsou v srpnu, kdy dob e zasychají i ezné rány po d lení. Je t eba jen p ipomenout, že tyto rostliny se nesmí sázet hluboko. Kosatce vydrží na stanovišti v dobré kondici asi p t let, pivoJky i déle. V srpnu má dobu klidu a tedy i dobu vhodnou pro výsadbu také mohutná rostlina s podivnou hv zdicovitou hlízou - liliochvostec (Eremurus). Pot ebuje p es zimu suché místo. Velmi zvláštní životní cyklus pozorujeme u ocúnu (Colchicum). Nakupujeme a vysazujeme v "ervenci a v první polovin srpna. Pozd ji se vystavujeme nebezpe"í, že nám hlízy vykvetou v sá"ku. Na ja e rostlina vytvá í mohutné listy a plody. Jen s velmi pe"livou zimní ochranou by na teplém suchém míst u nás venku mohly vydržet rostliny rod( Brodiaea, Ixia, Ixiolirion, Sparaxis, Triteleia. N které hliznaté rostliny jsou sice p i správném výb ru místa dostate"n mrazuvzdorné, ale manipulaci s nezasazenými hlízkami t žce nesou. T eba brambo íky (Cyclamen), dymnivky (Corydalis) nebo i talovíny (Eranthis) je lépe proto nakupovat v kontejnerech. Jinou skupinou rostlin jsou ty, které u nás promrznutí p(dy nevydrží. M(žeme se o tom p esv d"it, když zapomeneme na podzim vyrýt n kterou ji inku. Vzhledem k tomu, že pro p ezimování pot ebujeme sklep s teplotami 5 až 10 oC (a kdo ho dnes má?),
doporu"uji odložit nákup až na duben. Dobe si p itom hlízy ji inek prohlédneme, zda jsou dužnaté a mají narašená o"ka. Stejn se zimují i nocenky (Mirabilis); dosny (Canna) pot ebují 16 oC. Mají delší vegeta"ní dobu a tak je nedáváme p ímo do p(dy, ale od b ezna necháme vyrašit, pak umístíme do kontejner( a sázíme až po zmrzlých jako silné rostliny s rozvíjejícími se listy. Potom mají nad ji nejen náležit nar(st, ale i kvést. Také hlízky me"ík( pat í do p(dy nejspíše koncem dubna. Na skladování nejsou však náro"né. P i dodržení teploty nebývá nebezpe"í seschnutí "i naopak uhnívání. P i teplot jen kolem 5 oC skladujeme litošku neboli letní hyacint (Galtonia), tigridii (Tigridia), š avel (Oxalis). Montbrécie (Crocosmia), rody Cypella a Calochortus, n které me"íky (Gladiolus byzanticus, G. ilyricus) a arizémy (Arisaema ringens, A. candidissimum) sice u nás venku ob"as p ežijí, ale je jist jší je také uklidit. Habešský me"ík (Acidanthera bicolor) pot ebuje p i suchém skladování teplotu vyšší (asi 15 až 17 oC) a zatahující barevné kaly (Zantedeschia) pokojovou. Problematické je u nás dlouhodobé p stování hliznatých prysky ník( (Ranunculus asiaticus) a sasanek v ncových (Anemone coronaria), i když je jist prodava"i doporu"í a barevné fotografie také lákají. Hlízky se prodávají zaschlé a vyžadují oživování v misce "áste"n pono ené do vody. U nás venku tyto druhy p i teplot již t sn nad nulou raší a potom zmrzají. Pokud je na podzim vytáhnete, "asto zaschnou. Také vyšší cibulnaté kosatce (Iris x hollandica) "asto prodávané jako ezané rostliny, u nás narašené zmrzají. Zde je ovšem suché zimní skladování nemožné. Když už jsme u ezaných skleníkových kv tin, je t eba se zmínit o fréziích, jejich drobné hlízky se také "asto prodávají. Tyto rostliny po tepelné preparaci na sucho prod lávají ve sklenících také období p ísn ízených a zde dosti nízkých teplot. Pro naše letní venkovní záhony se frézie moc nehodí. Mezi podivné aronovité rostliny pat í zmijovec (Amorphophallus) a užovník (Sauromatum). Vysazujeme je jako me"íky a dob e hnojíme. Na podzim vytáhneme. Velké hlízy 71
vykvétají v p edja í bez p(dy za doslova jakýchkoliv podmínek. Zmijovec by m l být p es zimu p i pokojové teplot , druhé rostlin sta"í 3 oC. Je ada cibulnatých kv tin, které u nás venku nep ezimují, ale také nemají rády vytahování z p(dy. Ty m(žeme úsp šn do krásy nap stovat jedin celoro"n vysazené v dostate"n velké nádob . V lét po otužení ven, zima v mrazuprosté místnosti. Sem pat í nyní již "ast ji prodávané rody jako jsou t eba: Cardiocrinum, Crinum (k ín), Eucomis (chocholatice), Hymennocallis, Lachenalia, Lycoris, Nothospordum, Pancratium, Sprekelia, Stenbergia (lužanka), Zephyranthes. Omlouvám se za latinské názvy, ale v tšinou žádné "eské nejsou, pokud si je n kdo práv z reklamních d(vod( nevymyslí. V obchodech bývá ada odr(d hliznatých begonií (Begonia x tuberhybrida). ;asto jsou dlouho nevhodn ponechávány v teple a suchu. Správn by ihned po ukon"ení skladování, které je obdobné jako u me"ík(, m ly být hlízky položeny v p edja í na misku s vlhkou rašelinou a zde "asto roseny. Jak se objeví r(žové pupeny, dáme hlízky jen tak zapušt né, aby byly vid t, do kontejner( s kvalitní humózní p(dou. Teprve p i p esazování v tších rostlin se hlízka ocitne pod povrchem substrátu. Nakonec bych cht l upozornit, že se ob"as setkáváme v barevných sá"cích i s rostlinami, jenž b žn adíme jako trvalky - t eba denivky (Hemerocallis) a šuškardy (Liatris). Tyto pochopiteln co nejd íve osvobodíme a vysadíme.
Víte, že.. Zahrádká D. l/1970 psal, že - velkokv3té r:že o ezány p ed ukon8ením kv3tenství kvetou v3tšinou ješt3 jednou - kv3tnaté pupeny na p íští rok zakládají v kv3tnu b íza a jasan, v 8ervnu t ešeV, buk, javor, v 8ervnu a 8ervenci jabloV a hrušeV - první zákrskové jablon3 byly k nám dovezeny již za vlády Karla IV. z Francie - teprve dr. Kamenický zavedl název podnož místo starého podložka 72
- nejhlubší spánek pupenu je od konce zá í do poloviny listopadu - za dešt3 zadrží koruna strom: asi 23 procent dešJové vody - za jeden horký letní den vypa í jabloV 60 - 70 kg vody, ale borovice jen 5 - 6 kg vody - ko eny ovocných strom: rostou nejvíce v srpnu a zá í a pak od b ezna do poloviny kv3tna - proti 8ervivosti ovoce musíme st íkat nejmén3 dvakrát, a to v polovin3 8ervna a za 8trnáct dn: nato - kniha o št3pování od nejproslulejšího št3pa e v naší historii Ji ího Holíka, vyšla 20 x - ta malá, n3žná konvalinka obsahuje velmi jedovaté látky a proto nepat í malým d3tem do rukou - pampeliška se správn3 jmenuje smetánka léka ská - a její šJáva obsahuje kau8uk - nesnadno se loupající vlašské o echy namo8íme na 10 až 12 hodin do slané vody - kyselina šJavelová obsažená v ovoci p echází do krve a ovlivVuje vým3nu látkovou - zeleninu krájíme výhradn3 noži z nerezav3jící oceli, oby8ejná ocel porušuje vitamin C - teplota vody na zalévání pokojových kv3tin v zim3 má mít asi teplotu vzduchu v pokoji
Maliník, ostružiník a malinoostružiník - požadavky na p!stování na zahrádce Ing. Jana Dlouhá Biologie a morfologie maliníku, ostružiníku a malinoostružiníku Kulturní druhy rodu Rubus L. se za azují mezi poloke e. Pro poloke e je charakteristickou vlastností v tvení stonku ihned od zem , výhony ve spodní "ásti zd evnat lé a vytrvávající, v horní "ásti bylinné a odumírající. Mají dvouletý životní cyklus. R(stové a diferencia"ní stadium prob hne v prvním vegeta"ním období na p ír(stku jednoho roku, výhonu, který se v olist ném stavu v prvním roce nazývá letorost. V pupenech letorostu prob hnou významné kvalitativní zm ny. Obecn lze íci, že se tyto zm ny projeví umíst ním plodných a neplodných pupen( r(zné kvality. Podle n kterých autor( je umíst ní plodných a neplodných pu-
pen( do zna"né míry dáno i vn jšími podmínkami. Letorosty maliníku a ostružiníku ze sekce Moriferi jsou dlouhé 130 až 180 cm, p evážn trnité, jen n kolik u nás registrovaných nových odr(d zahrani"ního p(vodu je tém beztrnných. Výhony ostružiníku ze sekce Ursini a n kterých starších odr(d malinoostružiníku (Hybrides) dor(stají délky 180 až 350 cm. U všech t í sekcí ostružiníku se dnes setkáváme s odr(dami, které mají trnité i beztrnné výhony. Nové beztrnné odr(dy jsou na trhu více cen ny než trnité. Odr(dy ze sekce Ursini mají k ehké, poléhavé a velmi dlouhé letorosty, které jsou pozd ji už jako jednoleté výhony pevn jší, silné a st edn rozv tvené. Druhé vegeta"ní období je už obdobím plodnosti. Jednoleté výhony po p ezimování na ja e rozv tvují, kvetou, plodí a po sklizni odumírají. Plodí tedy na výhonech, které vyrostly v p edchozím roce. Za vegetace však ze spících pupen( na ko enech a ko enovém kr"ku vyr(stají nové výhony, a proto na rostlin nacházíme jednoleté plodící výhony (po sklizni už dvouleté, odumírající) a letošní výhony {letorosty). Ur"itou zvláštností a výjimkou jsou n které odr(dy maliníku, ty kvetou a plodí už na vrcholových "ástech letorost(. Hospodá sky významnou sklizeJ mohou mít od poloviny srpna do konce zá í. Letorosty v dalším roce po p ezimování, už jako jednoleté výhony, znovu rozkvétají a plodí a po sklizni odumírají. Takové odr(dy nazýváme remontantní. Morfologické znaky výhon(, list( a trn( jsou významné pro rozlišení odr(d více, než znaky kv t( a plod(. Významnými znaky pro rozlišení odr(d je vzr(stnost výhon(, postavení výhon(, jejich barva, ojín ní, p ítomnost trn(. Tyto znaky lze dob e hodnotit v zimním období. Listy jsou lichozpe ené, t í až p ti"etné podle odr(dy "len né nebo celokrajné, na rubu st íb it šed plstnaté. U listu rozlišujeme vrcholový lístek a jeden nebo dva páry lístk(, které jsou k apíku p isedlé nebo apíkaté. U maliníku rozlišujeme t i základní typy postavení listu, které jsou dobrým rozlišovacím znakem. Barva listu i tvar báze listu jsou už mén p esným rozlišovacím znakem (mohou být více ovliv-
n ny podmínkami vn jšího prost edí). V kv tenství je 5 až 8 kv t( p evážn bílé barvy, výjimkou jsou odr(dy ostružiníku sekce Ursini, které mají korunní plátky zbarveny sv tle fialov . Nepravý plod (malina, ostružina) je složen z velkého po"tu peckovi"ek (plod(). U maliníku a malinoostružiníku je malina (nepravý plod) odd litelná od plodového l(žka, ale u ostružiníku se sklízí s plodovým l(žkem. Ve druhém roce na jednoletých výhonech maliníku, malinoostružiníku a ostružiníku ze sekce Moriferi (v ;R v n kterých školkách dostupná odr(da 'Wilson(v raný' a nová registrovaná odr(da 'Helen') plody od konce "ervna postupn zrají a sklízíme je opakovanými sb ry asi 14 dní. Výše "ervencové sklizn remontantních odr(d maliníku je ve druhém roce vegetace obvykle nízká. Negativn ji ovlivJuje plodnost dlouho do podzimu, a tím nedostate"né vyzrávání jednoletých výhon(, ty oslabené v dob vegeta"ního klidu "asto namrzají, na ja e zasychají a bývají více poškozeny houbovými chorobami i šk(dci. Ve st edoevropských klimatických podmínkách je vhodn jší ponechat na plodnost pouze „letošní výhony - letorosty“ a po odplození je z porostu odstranit. Bylo dokázáno, že nové výhony vyr(stají v dalším roce d íve, d íve kvetou a plodí. Pak m(žeme tyto odr(dy opravdu považovat za letní maliník. Odr(dy ostružiníku ze sekce Ursini (u nás n j"ast ji p stovaná odr(da 'Thornfree') zrají a sklízíme je opakovanými sb ry od 2. poloviny srpna p ibližn do 10. zá í. Ostružiník a malinoostružiník mají jen odr(dy, které plodí na výhonech z p edchozího roku. Ko enová soustava rodu Rubus L. je relativn m lká, tvo í ji hlavní ko eny, vyr(stající z ko enového kr"ku, ko eny vedlejší a ko enové vlášení. Pro transport živin a vláhy jsou na ko enovém vlášení zvlášt významné slabé nasávací ko eny tlouš ky do 3 mm. Poznání zvláštnosti, charakteru r(stu a biologických vlastností t chto druh( je d(ležité pro výb r druhu a odr(dy na zahradu i pro uplatn ní správné a v"asné agrotechniky. Jen p i znalosti t chto vlastností m(žeme vytvá et pot ebný soulad mezi pot ebami p stitele a biologií rostliny. 73
Požadavky na klimatické a p4dní podmínky T mto ovocným kulturám se nejlépe da í ve všech ovocná ských oblastech na slunném stanovišti. Pot ebují plné a p ímé osv tlení horní "ásti výhonu, ale sou"asn je p íznivé zastín ní bazální "ásti výhonu. Takové podmínky nejvíce odpovídají p(vodním stanovištím, vlh"ím lesním pasekám a k ovištím mírného pásma severní ší ky. Vzhledem k vysoké pot eb vláhy se t mto ovocným kulturám nejlépe da í v podh( í, kde tento dostatek vláhy je. V t chto podmínkách pro relativn pozdní dobu kv tu ve srovnání s jinými ovocnými kulturami nedochází k mrazovému poškozeni kv t(. Požadavky na teplotu. Pro relativn pozdní dobu kv tu nejsou kv ty poškozovány pozdními jarními mrazy. Naopak v n kterých sušších oblastech i v našich klimatických podmínkách, zejména od druhé poloviny "ervna, v "ervenci, kdy odr(dy maliníku a malinoostružiníku postupn kvetou a plodí na jednoletých výhonech, dochází v aridních oblastech a v ro"nících s extrémn vysokými teplotami k zasychání kv t( i malých nevyvinutých plodenství. Takový pr(b h po"así m(že být "ast jší v aridní oblasti jižní Moravy a Polabí, kde se obvykle t mto kulturám mén da í. Lepší podmínky mají v humidních oblastech v podh( í. Maliník a malinoostružiník (k íženec maliníku a ostružiníku) m(že být poškozen nízkými teplotami v zimním období jen obvykle p i p ezimování výhon( poškozených houbovými chorobami, nebo šk(dci. Z houbových chorob se nej"ast ji jedná o odumírání plodících výhon( v d(sledku napadení houbovou chorobou Dydimella applanata, která zp(sobuje jejich odumírání. Výhony ostružiníku bývají touto chorobou "asto napadány. Mrazuvzdornost. Do zna"né míry závisí na stavu porostu a výživ . Pokud mají buJky dostate"né množství zásobních látek, p ezimující výhony jsou dob e vyzrálé, nejsou mechanicky poškozené a mají dobrý zdravotní stav, je p edpoklad pro dobré p ezimování a vývoj 74
v dalším roce. Ostružiník má ve srovnání s maliníkem mrazuvzdornost nižší, pot ebuje teplejší a chrán né polohy. V("i nízkým teplotám v zimním období je nejvíce náchylný ostružiník ze sekce Ursini ( v ;R registrována pouze odr(da 'Thornfree'). Také n které malinoostružiníky p(vodem z k ížení maliníku a ostružiníku ze sekce Ursini jsou citlivé k mrazovému poškození ve d ev a mén vhodné pro st edoevropské podmínky. P i teplotách nižších než - 20 oC nadzemní "ást rostliny zmrzne. Významným opat ením je výb r stanovišt a na zahrádkách do ur"ité míry také úprava stanovištních podmínek. Tyto kultury nikdy nevysazujeme do mrazových kotlin. Vliv v!tru. Na v trných stanovištích dochází ke zvyšování transpirace rostlin a ztrát vláhy z p(dy výparem. Problémová jsou stanovišt otev ená silným v tr(m v rovin a p edevším pak svažitá stanovišt . Na takových stanovištích "asto dochází k vylamováni výhon( a mechanickému poškození od ením pokožky výhon( o podp rné drát nky a následnému zaschnutí. Nep íznivé ú"inky v tru u menších výsadeb lze omezit výsadbou krycích pásových kultur. Vliv exhalát4. Nep íznivý vliv na r(st a plodnost mohou mít také vyšší obsahy plynných a tuhých exhalát(. Výsadby nepat í do blízkosti pr(myslových podnik( (oxid si i"itý, sirovodík, sirouhlík, chlor a z tuhých exhalát( t žké kovy a popílek). Požadavky na vodu. Na vodu, základ pro veškeré pochody v rostlin , jsou kulturní druhy rodu Rubus L. zvlášt náro"né. Pot ebují v pr(m ru 800 mm srážek, z tohoto množství beztrnný ostružiník relativn o „n co“ mén než maliník. S výjimkou humidních oblastí podh( í je nezbytné, aby doplJková závlaha byla sou"ástí agrotechniky p stování t chto druh(. Na v tších p stitelských plochách maliníku na mírn svažitých pozemcích se osv d"ila závlaha podmokem, od po"átku zrání plod( až do konce sklizJového období. U závlahy platí zásada, že kulturám více prospívá jedna vydatná závlahová dávka
nebo atmosférická srážka, než dávky "asté a nízké. Obsah vodních par ve vzduchu ve vztahu k relativní vlhkosti vzdušné je významný od po"átku kv tu až do ukon"ení sklizJového období. Požadavky na p4dy. Kulturním druh(m rodu Rubus L. se nejlépe da í na st edn t žkých, propustných, vlh"ích a humózních p(dách. Hloubka ornice by m la být alespoJ 25 cm. Pokud jde o p(dní druh jsou vhodné p(dy v kategorii p(d pís"itohlinitých až hlinitých s dostate"n propustnou spodní vrstvou. Pot ebují mírn kyselou p(dní reakci (5,5 až 6,5 pH). Nejsou vhodné t žké jílovité a zamok ené p(dy. V takových p(dách letorosty a jednoleté výhony maliníku a malinoostružiníku nedostate"n vyzrávají a jsou náchyln jší k houbovým chorobám. V zimním období výhony špatn p ezimují, na ja e nevyraší, nerozv tvují, neobr(stají plodonosným obrostem, postupn zasychají, až zcela odum ou. Tyto druhy nesnášejí ani p(dy lehké a vysýchavé. Na takových p(dách jsou letorosty slabé a krátké a "asto už v lét zasychají a odumírají. Jsou to druhy mimo ádn náro"né na obsah organické hmoty v p(d . Nastýláním (mul"ováním) slámou nebo trávou p ed sklizní okolo bazálních "ástí plodících výhon( a po sklizni a ezu opatrným vpravením nastýlky (mul"e) do p(dy do blízkosti bazálních "ástí nových výhon( lze p(du pravideln každoro"n obohacovat o organickou hmotu. Mikroklima na zahrádce 1) Ve zvlášt chladných oblastech vysazujeme tradi"ní odr(dy maliníku plodící na loJských výhonech. Remontantní odr(dy pro jistotu a v"asnost letní sklizn p stujeme pouze pro pozdn letní sklizeJ. Dvouletou kulturu remontantního maliníku p evedeme na jednoletou s jistými a stálými výnosy kvalitních plod( v pozdním lét . Sklízíme pak každoro"n pouze plody z letorost(, které po sklizni u zem u ežeme a spálíme. 2) Ve zvlášt chladných podmínkách nep stujeme ostružiník ani malinoostružiník. 3) Tam, kde "asto vane silný vítr vysazujeme tyto kultury do záv t í budov nebo kulisových rostlin.
4) V pís"itých p(dách, kde tyto kultury trpí nedostatkem vody a vyplavováním živin m(žeme upravit p(dní pom ry navážkou hlinité až jílovitohlinité zeminy a rašeliny. 5) Nastýláním (mul"ováním) slámou nebo trávou p ed sklizní okolo bazálních "ástí plodících výhon( a po sklizni a ezu opatrným vpravením nastýlky do p(dy do blízkosti bazálních "ástí nových výhon( lze p(du pravideln každoro"n obohacovat o organickou hmotu. 6) Pro extrémn zamok ené a naopak pro siln vysychavé lehké p(dy a mrazové kotliny jsou tyto druhy nevhodné. V takových podmínkách nepomáhají ani nákladná opatení na jejich zlepšení. Z odr4d maliníku bychom pro novou výsadbu m li up ednostnit odr(dy relativn odoln jší k didymellovému odumírání výhon( s beztrnnými nebo mén trnitými výhony. Na základ poznatk( z odr(dových pokus( se doporu"uje p stovat ze skupiny tradi"ních odr(d plodících pouze na výhonech z p edchozího roku odr(dy 'Canby', 'Fertödi zamatos', 'Granát', 'Rubín bulharský' a 'Tulameen'. Z nových registrovaných odr(d to je 'Glen Ample' a 'Glen Shee'. Remontantní odr(dy maliníku se doporu"uje p stovat v teplejších oblastech a chrán ných stanovištích. Jsou to odr(dy 'Ada', 'Medea', 'Autumn Bliss', 'Joan Squire' a žlutoplodá 'Golden Bliss', agrotechnikou p evedené na letní maliník. Registrované odr(dy maliníku a ostružiníku udržují vybraná pracovišt a rozmnožovací materiál poskytují školka ské ve ejnosti. Ve v tšin školek je dostupná odr(da beztrnného ostružiníku 'Thornfree', ale jen v n kterých školkách lze koupit sazenice k ovitého ostružiníku 'Wilson(v raný' a nové beztrnné odr(dy 'Helen'. Ostružiník 'Thornfree' pat í do teplejších oblastí a chrán ných stanoviš . Didymellovým odumíráním výhon( na rozdíl od maliníku tato odr(da netrpí. Odr(dy malinostružiníku v zemích EU i u nás nepodléhají registra"nímu ízení, voln se s nimi obchoduje. Jejich sazenice musí být ádn ozna"eny jménem odr(dy a p(vodem uznané sadby, stejn jako u odr(d maliníku a ostružiníku. Anglická odr(da 75
'Tayberry' má trnité výhony a je náchylná k mrazovému poškození výhon( v dob vegeta"ního klidu jako ostružiník 'Thornfree'. Nová odr(da 'Buckingham Tayberry' má beztrnné výhony a v ostatních znacích se odr(d 'Tayberry' velmi podobá. Malinoostružiník pat í také do teplejších oblastí a na chrán ná stanovišt . Sazenice obou uvedených odr(d malinoostružiníku lze už dnes koupit v n kterých školkách ;R. Poznámka redakce: Kvalifikovaný text o maliníku, ostružiníku a dostupných k ížencích obou druh+, poskytujících hodnotné a atraktivní ovoce, m(l za úkol seznámit Vás s požadavky a nároky rostlin a zp+soby p(stování, použití na zahrádce a o výb(ru odr+d pro zahrádku. P íšt( bychom cht(li uve ejnit pohled praktika-p(stitele, vycházející z vlastních zkušeností s p(stováním tohoto drobného ovoce na zahrádce. M+žete-li se p ísp(vkem do ro%enky zú%astnit, kontaktujte se s odborným odd(lením úst edí ZS.
Co jsou to kamenné buNky? (Zahrádká ský informátor Léto 1987) V hruškách 8asto nalézáme shluky tvrdých kamenných bun3k, které d3lají p i kousáni dužiny dojem p ítomnosti písku. Kamenné buVky obklopují svazky cévní v dužnin3 n3kterých druh: ovoce ve v3tší mí e. Jsou to tak zvané sklerenchymatické buVky, které se vyzna8ují mohutnými bun38nými st3nami z celulózy (buni8iny), která je prostoupena d evovinou (ligninem). BuVky záhy odumírají a p i kousání dužniny se jeví jako nep íjemná zrní8ka písku. Kaménkovitost je odr:dovou vlastností a zvyšuje se špatnou výživou, zejména nedostatkem dusíku a nevyrovnaným vztahem mezi dusíkem, vápníkem, draslíkem a fosforem.
Barvy podzimu (Zahrádká ský informátor Léto 1987) jsou p evážn3 pigmenty založené na antokyanu. Kv3tní barvivo antokyan má schopnost reagovat na kyselost nebo alkalitu obsahu bun38ných vakuol, ve kterých je rozpušt3n. M3ní pak 76
se zm3nou pH svou barvu. Barevná paleta, kterou nám m:že rostlinný antokyan poskytnout, je nep eberná. Od barvy tmav3 8ervené až 8erné (bobule 8erného rybízu, bezu 8erného, modrých odr:d révy vinné, bor:vek aj.) p es barvu 8ervenou, modrou, zelenou, až po odstíny žluté. Jindy je zbarvení zp:sobeno barvivy rozpustnými v rozpustidlech tuk:. Jsou to tak zvané lipochromy (lipos - tuk, chromos - barva). Ty jsou obsaženy v živých 8ástech bun3k, v tak zvaných chromoplastech i v chloroplastech. Význam posledních je zejména ve vztahu k tvorb3 vitamínu A a vitaminu E. Barvy podzimu nejsou jen krásou, ale i užitkem pro zvýšení biologické hodnoty ovoce a zelenin.
Skalka v období vegeta9ního klidu, ošet ení rostlin po poškození zv! í Ing. Ivan Dvo ák, absolvent 5. cyklu ÚZA ZS Dob e založená a kvetoucí skalka bývá chloubou zahrádká (. Zpravidla se o její vytvo ení pokusí každý, ale ne všichni jsou úsp šní. D(vodem m(že být špatný výb r rostlin pro dané stanovišt , nevhodný substrát a „skalkový“ kámen, jiné vodní pom ry v míst , než na skalce p stované rostliny požadují. Nezbývá nic jiného než studovat a u"it se. Skalka m(že být suchá, oto"ená k jihu i vlh"í, stinná - situovaná k východu nebo dokonce severu. Použité kameny ji mohou p edur"it k p stování vápnomilných rostlin (vápence, dolomitické vápence, travertin,...), rostlin vápnost ežných (žuly, svory,...). M(že ji doplJovat píse"ný p esyp nebo naopak pot("ek a jezírko. První nám t ke studiu: Primule najdeme tém na každé skalce, na každé zídce oto"ené ke slunci, k jihu. Pat í tam? Pro p stování tém všech cibulovin je rozhodující zásobení vodou. Na ja e dostatek, poté teplé léto, do konce zimy vody spíše mén nebo co nejmén . Suchomilné druhy kombinujeme s kobercovými trvalkami, které v lét tém všechnu vodu využijí. Další voda, která okolo cibulí prote"e a zmizí, tolik neškodí. Proto cibuloviny sázíme na vrstvu drenáže, do které srážková voda
odte"e. I voda z drenážní vrstvy se musí n kam „ztratit“, místo nesmí být utopeno v nepropustném materiálu (jíl, siln utužená zemina,...), musí mít zajišt!ný odtok prosáknuté vody.
Drenáž u sázených cibulovin Proti mokrému sn hu, proti podzimním a zimním deš (m místo chráníme nap íklad p ímým pokrytím zem kusem pr(hledného polykarbonátu cca 20 x 30 cm (je odoln jší než sklo). Jindy st íškou t sn nad zemí, pokrytím místa suchou rašelinou, listím a chvojím a ješt st íškou nad, chránící p ed srážkami. Pro v tší rostliny je možno použít jakýsi zvon z prken ve tvaru jehlanu vysoký cca 30 cm, pod který ješt nasypeme suché listí, suchou rašelinu. Pro tuto skupinu rostlin je vítaný suchý podzim a brzy zamrzající zem. Suché listí (nejlépe buk) a suchá rašelina p i dešti špatn nasakují vodu (jsou jakoby mastné), ta z vytvo eného kope"ku stéká do okolí, p ímo neohrožuje cibule skryté pod hromádkou v zemi. Vedle t chto p stujeme stálezelené byliny, poloke e, ke e, listnaté a jehli"naté d evinky. Pro ty je naopak nezbytné zajišt ní dostatku vláhy i v období zimy. Zaléváme je až do
zámrzu a poté prostor kolem nich namul"ujeme. Op t se hodí suché listí a suchá rašelina, navrch chvojí. V tomto p ípad suchá rašelina i suché listí špatn vedou teplo, chrání pom rn dlouho povrch pod nimi p ed zamrznutím. Další izolaci m(že tvo it sníh, který k takovým rostlinám nahrnujeme. Když je zima tuhá a zem zamrzne do hloubky p es 20 30 cm, musíme stálezeleným rostlinám pomáhat dále. Nemají možnost vzít vodu ze zmrzlé zem a v dob , kdy se oteplí a svítí sluní"ko ožívají, dýchají. Vydýchají vodu nashromážd nou v pletivech a poté trpí. Zabránit tomu m(žeme zakrytím chvojím, vytvo ením stínovišt , které zejména v únoru musí zabránit velkému oh átí rostlin a jejich probuzení. P edevším stálezelené d eviny - pokud nejsou jedovaté - mohou být v zim poškozované okusem. Prevencí je natírání hmotami proti okusu, pl(tky okolo jednotlivých rostlin,... Zajímavé a ú"inné bylo rozv šení d rovaných sá"k( z mikrotenu a PVC napln ných vlasy a post íkání zem a rostlin žlu"í prasat. ...Jednu zimu se nám dostali do zahrady králíci. Likvidovali pom rn cenné venkovní výsevy. V knize z konce 19.století jsme našli tyto recepty a vyzkoušeli je. Tehdy sice nepoužívali PVC, na ty"ky v šeli delší prameny pevn svázaných vlas(,...dodnes to funguje !!! Už poškozené, dokola okousané kmínky, nemívají velkou nad ji na záchranu. Ur"itá možnost je nahrazení p(vodních ko en( novými. Vedle drahocenné rostliny (smr"ek, borovi"ka, tis, cyp išek,...) vysadíme z kelímk( 2 - 3 mladé strome"ky stejného druhu. Se ízneme je jako p i roubování jehli"natých d evin a „p iroubujeme na a za k(ru“ do zdravých pletiv nad okousanou "ástí. Ko eny nov vysazených strome"k( budou zásobovat vodou a živinami naši vzácnou rostlinku. Vzhledem k tomu, že poškozená rostlina je jist množitelná ízkováním nebo roubováním, získáme "as na její p emnožení. Pokud se operace zda í, m(žeme (poté až p irostou) vybrat jednu z rostlin, které dávají té nemocné transfúzi, jako nové ko eny a ostatní po "ase odpojit. Osobn mám špatnou zkušenost s balzámem na 77
rány, proto doporu"uji poškozená místa ošet it "erstvým št pa ským voskem (ne starším než 2 roky!!!) nebo latexem v barv p(vodní k(ry. Jinou možností, jak nahradit okousanou
dit v plastovém koší"ku nebo voln obalené králi"ím pletivem. Pravda, pokud se do zahrady dostane srn"í nebo zajíci, okoušou nadzemní "ást, ale cibule odolají jak proti nim, tak proti myším a do p íštího roku zpravidla zregenerují a rostou dále. Proti t mto útok(m op t pomáhá zápach p ítomnosti "lov ka ("asté procházky v míst skalky, vlasy v sá"cích,...), zajíci se bojí i viditelného prostého tenkého drátu nataženého nízko nad zemí. Divocí králíci se ho nebojí.
Náhradní ko eny pro poškozené d eviny k(ru, je postup obdobný o"kování o ešák(. Nad a pod poškozeným místem odstraníme vodorovným ezem okousanou, rozt epenou k(ru. Oškrábeme všechny zbytky k(ry na bílém d ev . Do doby náhrady obalíme poškozené místo do vlhké, "isté látky. Z v tve stejného druhu, stejné tlouš ky, musíme odebrat pruh k(ry a tento plát doplnit na místo poškozené - zde musíme ješt od íznout proužek k(ry, aby na sebe dosedaly "erstvé ezy. Pak nezbývá nic jiného, než ezy omotat páskou a "ekat, spojí-li se vodivé cévy a náhrada bude fungovat. Celou novou k(ru m(žeme obalit vlhkou látkou. Jak jsem napsal výše, takové opat ení zpravidla jen oddálí skon rostliny. Ta je tímto udržena p i život jako zdroj materiálu pro roubování a ízkování. V p ípad , že máme k dané rostlin n jaký osobn jší vztah, m(že ji n kdy zachránit v její zbývající kráse. Tulipánky jsou zranitelné jak nad povrchem, tak i v zemi. Spásá je srn"í i králíci, zajíci. Srn"í je dokonce vyhrabuje. Pod zemí je ni"í malí hlodavci. Vyplatí se cibule vysa78
P emost ní pruhem k0ry Kryt ze suchého listí, rašeliny a chvojí chrání i proti velkým mraz(m. Tam, kde je možnost, m(žeme použít na ochranu ko en(, hlíz, cibulí proti zmrznutí i celé balíky lisované slámy. D(ležité je udržet slámu suchou. Málo odolné druhy doporu"uji sázet do plochy, kde je velký objem zem , který pomalu promrzá. Nakrývat se musí ješt v dob , kdy zem nevychladla - pod mulchem drží teplo déle. Ani sebev tší vrstva nasypaná shora neochrání citlivé rostliny vysazené na okraji skalky, vyvýšeného záhonu. K t m se dostane mráz skrz zem
z boku. Nejvhodn jší místo pro vzácné, citliv jší rostliny není na skalce mimo obytné plochy, i když je oto"ena k jihu a západu, ale v atriu, blízko domu (zá i"e tepla), kde nejsou výkyvy teplot v zim tak výrazné. Zde lze po"ítat i s ur"itým srážkovým stínem a lepším vysycháním po deštích. ;astým ešením, jak p edejít poškozením srážkami v nepravém období a zimními mrazy je vyjmutí rostlin ze skalky a jejich p echování v "áste"n chrán ných prostorech - ve studených sklenících nebo sklepích. Tak jsem d íve zimoval n které narcisky a zejména pleionky. Po zimních a jarních mrazech jsem je vyst hoval ven a nechal n jaký "as zdobit venku. Pro vrstvu za"ínajících skalni"ká ( by bylo podle mne vhodné p ipojit souhrn nejpodstatn jších v textu uvedených praktických rad v p ehledném záv ru (resumé) : S kon"ící zimou by bylo pro majitele skalky pot ebné (vhodné): 1. v dob , kdy za"ínají cibuloviny rašit, odstraJte tabulky skla, kryt ze d eva, listí a rašelinu. 2. mul" pod stálezelenými rostlinami nevyhrabávejte zcela, nechte na povrchu vrstvu cca 3 - 5 cm rašeliny - je možné, že do ní ke íky v teplejší zim zako enily. 3. stálezelené ke íky držíme pod krytem z chvojí až do doby, kdy p(da pod nimi zcela rozmrzne. Chvojí "áste"n chrání i proti ú"ink(m výsušných jarních v tr(. 4. p i zakládání skalky postupujte od p stování rostlin mén náro"ných k citlivým, mén odolným. 5. nikdy nepo"ítejte s tím, že pokud se n co povedlo první rok, bude to dobré i nadále. Zapomenete-li n které opat ení uplatnit a rostliny zimu p ežijí, není to sm rodatné pro roky p íští.
P íprava skalky na zimu (Zahrádká ský informátor, 1/1991) vyžaduje nejen odplevelení, ale p edevším dobré zavlažení okysli8enou vodou. Ideální je voda dešJová. Pro rostliny v t3žší p:d3 naopak
zajistíme drenáž, aby nedošlo k zahnívání ko en:, oddenk: a hlíz. P ihnojujeme jen proleželým nejmén3 t i roky starým kompostem. Citlivé druhy na mráz, zvlášt3 horské, zav8as p ikrýváme chvojím. P3nišníky svazujeme, aby je náhodný sníh neroztrhl v místech v3tvení. Místa s velmi ran3 rostoucími a kvetoucími druhy p ipravíme jemným posypáním odkyselenou rašelinou s trochou sazí nebo s kvalitní tmavou drnovkou, aby se 8eme ice, sn3ženky a jiné druhy zvlášt3 p3kn3 uplatnily na tmavší kontrastn3 zbarvené p:d3. Máme-li zkušenost, že skalky trpí holomrazy a suchem, zvýšíme podíl mul8ujícího materiálu, nejlépe 2 - 3 roky starého prosátého kompostu, který vlivem vysokého podílu organické hmoty zamezí ztrát3 vody výparem z p:dy. Trvalky neu ezáváme až u zem3, aby se 8ást živin mohla uplatnit p i výživ3 ko en:.
i ení mošt4 a vín Ing. Karel P+honý ;irost ovocných nápoj( je v n kterých p ípadech d(ležitým kriteriem jakosti. Nap . u vína je tak d(ležitá, že v klasifikaci systematického p ístupu k degustaci vín (WSET) má 5 stupJ( - jisk ivé - pr(hledné - mdlé opalizující - zakalené. Od nepam ti mají také sklepmist i vyzkoušené sv tlo sví"ky jako nejvhodn jší osv tlení na objektivní hodnocení "irosti. Zákal nebo opalescence mohou být i upozorn ním na zm nu chuti a v(n v p ípad , že jsou zp(sobeny mikrobiologickou "inností. Zcela jinak pohlížíme na ovocné š ávy s podílem d en - džusy. Suspenze d en je zde znakem výrobku. Konzervované mošty p edstavují výrobek, který se konzumuje jak "irý, tak zakalený. Jednozna"né rozhodnutí by m lo panovat v p ípad domácí výroby moštu - p ipravit vždy mošt zcela p írodní, tedy zakalený. V zahrádká ských lisovnách by to m lo platit tam, kde mošty lahvují a odb ratelé kalný mošt akceptují. Platí zde to, co kdysi o "irosti mošt( napsal význa"ný odborník prof. 79
J. Dyr: „Ovocné mošty vyrobené primitivním zp(sobem nebývají "iré, vodojasné a p isuzuje se jim proto nesprávn snížená jakost. Ve skute"nosti je pravdou pravý opak. Vcelku lze uvést, že zákal nebo sediment na dn láhve není závadou, ale p irozenou a významnou složkou jakostního moštu. Jejich odstran ní zhoršuje jakost z hlediska nutri"ního a biologického a p ináší pouze optický výsledek.“ Lisovnám, které cht jí kalné mošty vyráb t, lze doporu"it, aby lahve s mošty etiketovaly a na etiketách uvedly p ednosti tohoto výrobku - mošt je zcela p írodní, nebo není vyroben jako obchodní výrobky smísením koncentrátu s pitnou vodou, je ne ed ný, ne"i ený, nefiltrovaný, bez chemických konzervovadel a jiných ingrediencí. M(že být uvedeno i zdravotní hledisko - zachované pektiny p(sobí na odstraJování t žkých kov( z organismu a rizikových cévních usazenin. Na vytvo ení homogenity nápoje lze upozornit v tou „p ed spot ebou promíchat (prot epat)“. ;i ení proto použijí lahvující lisovny zahrádká (, kde odb ratelé vyžadují "irý mošt a n kdy i výrobci domácích vín. Poznámky k technologii odkalování a 9i ení. Složky zákalu. Pomineme-li hrubé úlomky plod( z lisování, vzniká zákal okysli"ováním železa, zm nou barviv a srážením bílkovin vlivem taninu p ítomnému již v ovoci. Zvláštní složkou zákalu jsou pektiny, které p(sobí jako ochranný koloid, zabraJující koagulaci a sedimentaci ostatních koloid( a zt žují proto "i ení. Proto lze doporu"it odstran ní pektin( pomocí p ídavku pektolytických enzym( do moštu, který má být konzervován "irý. Mošt, který ponecháme zkvasit, se v tšinou zbaví pektin( p(sobením kvasinek. Odkalování moštu okamžit po lisování, je ve všech p ípadech žádoucí operace, tedy i p i domácí výrob moštu. Odkalením odstraníme úlomky slupek a d en a samovoln vysrážené koloidy. Nejjednodušší je sedimentace 12 až 24 hodin. P ed"asnému kvašení p i sedimentaci delší než 12 hodin 80
zabráníme snížením teploty pod 10 oC nebo zasí ením moštu dávkou 50 až 150 mg oxidu si i"itého v 1 l. (i ením rozumíme p idávání takových látek do moštu nebo vína, které adsorbují koloidní "ástice nápoje a tím jej "istí. Využívá se p i tom vyrovnávání náboj( mezi "ásticemi s kladným a záporným nábojem. Užití 9i idel. i ení želatinou. ;i icí efekt spo"ívá v p idání želatiny do moštu nebo vína v kombinaci s taninem nebo kyselinou k emi"itou a vytvo ení sraženiny, která s sebou strhává i ostatní kalící látky. P i "i ení tanino-želatinovém je k vysrážení 1 g želatiny pot ebné 0,8 g taninu. Dávky (u vína) "iní 2 - 20 g želatiny na 100 l. Tanin je sice p irozenou sou"ástí moštu, ale p i jeho nedostatku se želatina nevysráží a z(stane v nápoji tzv. „viset“. P i "i ení se nejprve v celém objemu rozmíchá tanin. Pak se v malém množství moštu (nebo vína) zah átém asi na 40 oC rozšlehá želatina, p idá do celého objemu a promíchá p e"erpáním nebo mícháním. Vzhledem k n kdy obtížnému získávání taninu v obchodní síti sráží se želatina "ast ji koloidním roztokem kyseliny k emi"ité (obchodní ozna"ení TOSIL). Na 12 g želatiny se p idává 100 ml Tosilu. Obvyklá dávka (u vín) je 50 ml Tosilu a 6 g želatiny na 100 l. Postup je obdobný jako p i použití taninu. Není nutno mít obavy z nep íznivého vlivu na kvalitu nebo zdravotní nezávadnost nápoje. i ení bentonitem (koloidním k emi9itanem hlinitým). Bentonit spolehliv odstraní i termolabilní bílkoviny, které nelze vysrážet p i želatinovém "i ení a které by se mohly objevit p i zah ívání moštu nebo po nalahvování vína. Užívaná maximální dávka je asi 150 g na 100 l. P i použití se musí bentonit nechat nabobtnat asi v desetinásobném množství vody, nejlépe p es noc. Tím se vytvo í ve vod stálá suspenze, která se vysráží teprve p i styku s kyselinami a kovovými solemi nápoje.
i ení aktivním uhlím. Aktivní uhlí je drastický prost edek, odstraJující nap . ho kou chu , p íchut po cizích látkách, látky zp(sobující hn dnutí vína, ale také barvu a chu vína. Proto je jeho použití spíše výjime"né. Obvyklá dávka "iní 10 až 50 g / 100 l, maximální je 200 g / 100 l. i ením Polyclarem AT (polyvinylpolypyrolidem) se snižuje selektivn obsah látek zp(sobujících hn dnutí p írodního vína. Zvlášt vhodné je pro lehká vína (do 11 % alkoholu) ošet ená oxidem si i"itým, ur"ená pro delší uložení. T mto vín(m z(stane déle zachována zejména odr(dová v(n , nebo oxid si i"itý p ejde do vázané formy jen velmi pomalu. Maximální dávky jsou 250 g na 100 l, obvyklé dávky jsou 30 - 70 g Polyclaru AT na 100 l. i ení ferokyanidem draselným (tzv. modré) pro zahrádká e nelze doporu"it, nebo vyžaduje ur"ení p esné dávky "i idla, což m(že provést pouze akreditovaná laborato . A to je pro v tšinu zahrádká ( zbyte"ný luxus. Obecné zásady pro 9i ení. ;i icí prost edky v prášku nutno vždy aktivovat kapalinou. Získaná suspenze se rozmíchá v malém množství moštu nebo vína. Želatina se rozšlehá p i teplot kapaliny 40 oC. Po nalití do celého objemu "i eného nápoje je nutné d(kladné promíchání p e"erpáním nebo míchadlem. ;i ení je ú"inn jší v menších nádobách, kde promíchávání je dokonalejší. - P esnou dávku "i idla pro v tší objemy nápoje lze stanovit zkouškou. Shrnutí - záv!r. ;i ení p ipravuje mošty o biologicky cenné látky. Proto domácí mošty konzervované teplem je vhodné pouze odkalit. Pokud lahvované mošty zhotovují zahrádká ské lisovny, záleží na provozovatelích, zda jsou schopni p esv d"it odb ratele o výhodnosti ne"i ených mošt(.
Jestliže je žádáno "i ení mošt(, je vhodné také aplikovat pektolytické enzymy, které výrazn usnadní "i ení a sedimentaci. Pro mošty i víno lze použít "i ení želatinou a taninem nebo želatinou a kyselinou k emi"itou (Tosil). P i obavách z vysrážení dalších termolabilních bílkovin je vhodné doplnit toto "i ení "i ením bentonitem. Jako doplJkové "i ení p i školení lehkých vín reduk"ního charakteru (mírn sí ených) lze doporu"it "i ení polyvinylpolypyrolidonem. To umožní déle udržet p(vodní chu a v(ni vína.
Veselé povídání lidového mudrosloví (Zahrádká ský informátor Jaro 1990) Pro získání lásky druhého sta8í málo. V nest eženém okamžiku nasype hoch milované dívce do st eví8ku trochu drcených list: kaprad3 samce a pak již bude dívka k hochu milující polovinou. Chcete stálou lásku, p3stujte za oknem rozmarýn. Kde dob e roste, tam je trvale s vámi i velká láska. Jednoduché, ne? Jste nešJastní a rozbolav3lí nad zhrzenou láskou? Sta8í malý lék, omýt se n3kolikrát po ránu odvarem z vráti8e a život bude op3t krásný.
SmokvoN do bytu i do zahrady (Zahrádká ský informátor 1/1991) Citronovníky, kávovníky a mnoho dalších subtropických a tropických rostlin si získalo tisíce zájemc:. Pom3rn3 skromný je zájem o smokvoV. Je to chyba, vždyJ práv3 smokvoV, u nás 8ast3ji nazývaná fikovník je ze všech zmín3ných rostlin nejmén3 náro8ná. Snese i p ezimování venku p i opatrném p ikrytí a má velmi dekorativní listy a záhy tvo í i plody, které v teplejších oblastech i dozrají a ve sklenících nebo v bytech tém3 vždy. Jde o ovocný ke a strom smokvoV jedlou (Ficus carica L), který roste b3žn3 a 8asto se p3stuje v St edomo í a v Malé Asii. Mimo jiné jsou kv3ty této rostliny zajímavé svým opylováním. Zprost edkuje ho totiž stehnatka (Blastophaga grossorum). SmokvoV je r:znopohlavná, ale nikoliv dvoudomá. Stehnatka naklade do semeník: svá vají8ka a p itom p enáší i pyl k opylení a následnému oplození kv3t:.
81
Ovšem jsou i plody bez oplození a v kaprifíkách mohou dokonce p ezimovat zmín3né stehnatky, nazývané fíkovníce opylující. Prost3 smokvoV je velmi zajímavá, vzhledná, dekorativní a snadno p3stovaná rostlina a lze ji získat u našich p3stitel: teplomilných kultur, v organizacích Citrusá : a m:žeme si ji vyp3stovat i z h íženc:, z ízk: i ze semen sami doma. Nejrychleji získáme z vlastní kultury sazenice d3lením starších rostlin. Rostlina totiž vytvá í ko enující výhonky snadno ko enící a ty lze od ezat a získáme tak ihned dob e rostoucí rostliny.
Zásady pro sklize[, poskliz[ovou úpravu a skladování sko ápkatého ovoce v souvislosti se závažným zdravotním rizikem p i konzumaci Ing. Miroslav Láska Vlašské o ešáky Sklize[ Doba sklizn se ídí odr(dou (u semená"( typem) a stanovišt m. Nelze-li z jakýchkoli d(vod( "ekat na samovolný opad, což je ideální, plody st ásáme p íp. srážíme bidly obalenými nejlépe gumou. Odlu"ování rubiny (zeleného obalu) "asto komplikuje suché léto, napadení bakteriózou (Pseudomonas), ale i napadení rozto"em (rubina znetvo ená výr(stky). Spadlé plody pravideln sbíráme pro nebezpe"í plísní, šk(dc( a tmavnutí sko ápky. Zásadou je, že plody je nutno od rubiny co nejd íve o"istit. Nejde-li rubina odd lit, dáme je do nádoby do teplejší místnosti krátce zapa it (nenechat však zkašovat t!). Abychom dosáhli sv tlejší barvy, možno o echy vyprat nejlépe ve vlažné až teplé vod , do které p idáme trochu sody. B!lení V tší producenti pro lepší vzhled používají množství jednoduchých i "asto zna"n náro"ných technik. Pro zahrádká e je nejjednodušší použití plynné síry v uzav ené nádob p íp. pytel z PVC, kde zapálíme sirný plátek používaný na sí ení révového vína. Vylou"íme plody poškozené ptáky a s poškozenou sko ápkou. Dále možno 82
použít velmi rozší enou mokrou cestu, kdy ud láme roztok chlorového vápna ve 25 l vody. V druhé nádob vytvo íme roztok vody s 1 kg sody. Tyto roztoky za stálého míchání pomalu vléváme do t etí nádoby "ímž vznikne 50 l roztoku. V tomto roztoku opereme o echy asi 3 minuty, opláchneme vodu a sušíme. Sušení Jedná se o nejd(ležit jší operaci p i které se d lá nejvíce chyb s následky na kvalit (žluknutí, ho knutí), ale hlavn z hlediska zhoršení zdravotní nezávadnosti. Cílem je snížení obsahu vody v plodu z 20 - 30 % na 7 - 8 %. Ideální je sušení na slunci na sítech nebo lískách za ob"asného obracení. Na noc za vlhkého po"así nutno síta p enést do dob e v trané místnosti. Protože na podzim je "asto sušení pomalé a málo efektivní, nutno volit um lé dosoušení. Zásadou je nep ekra"ovat teplotu 30 oC. Není proto možno doporu"it sušení v troub na peci, kamnech apod. P i vyšších teplotách dochází k ho knutí jader a žluknutí oleje. Skladování Pokud o echy nemají chrastivý zvuk, není možno je trvale uskladnit. P i sušení dojde ke ztrát na váze od 36 do 48 % podle typu o echu. O echy uskladníme v "istých, suchých a chladn jších místnostech. Nevhodné jsou místnosti s úst edním a plynovým topením, kde dochází k vadám na chuti. Nejprve je nutno zkonzumovat k apá"e a papírky do vánoc, pak polopapírky (do 1 roku), nejdéle kamená"e (vydrží až 3 roky). U sou"asných odr(d, kde jsou vylou"eny nevhodné typy možno skladovatelnost ohrani"it do 2 let od sklizn . Lískové o echy Sklízí se pr(b žn st ásáním. BuH opadají i s pun"oškou (lombardské) a je t eba je vyjmout, nebo vypadnou bez pun"ošky (zellské). Sušení je jednodušší než u vlašských o ech(. Používáme lísky a sušíme p irozen nebo um le do 35 oC.
Mandlon! SklizeJ je postupná p i praskání rubiny, kterou okamžit odstraníme. Sušíme na slunci. Uskladníme v suchu a chladu na v traném míst . Vylušt ná jádra nesušíme na slunci (hn dnou), ale pomalu ve stínu. Pozor na konzumaci v tšího množství semen ho kých mandlí obsahujících amygdalin (pod. jako jiné peckoviny), který m(že u citlivých osob zp(sobit žalude"ní potíže. Zdravotní riziko Cílen byly vybrány ur"ité druhy sko ápkatého ovoce, u kterých p i nevhodné sklizni, posklizJové úprav a skladování m(že dojít p i konzumaci ke zdravotnímu riziku. Jde p edevším o následný obsah aflatoxin4 (AFB 1; 2 a AFG 1; 2), což jsou toxiny p írodního p(vodu (mykotoxiny). Jsou to metabolity plísní rodu Aspergillus, které se ve velké mí e vyskytují i u arašíd(, pistácií, parao ech(, sušeném ovoci a v dalších komoditách. Takto kontaminované produkty jsou závažným zdravotním rizikem všech živých organism( i v krmivech u domácích zví at. Je nutno se vyst íhat konzumaci všech zaplísn ných, starých, narušených, žluklých a seschlých plod(. P i konzumaci m(že dojít k závažnému poškození jater, d di"ným zm nám, p edevším u vyvíjejícího se plodu, vývojovým vadám v organismu a k nádorovým onemocn ním. Následné t íd ní napadených plod( i semen (vylušt ných) je i ve velkovýrob mén ú"inné a nákladné, proto se klade d(raz na prevenci. U sko ápkatých plod(, které si m(žete koupit v obchodní síti se používá kombinace mechanických a elektronických metod i použití mokré cesty (flotace) na principu m rné hmotnosti. Elektronicky (systém Sortex) jsou odstran ny plody a semena odlišné barvy, svrašt lé, seschlé a poškozené. V tšinou ješt následuje ru"ní dot íd ní. Obsah aflatoxin( není možno snížit ani teplem, jelikož jsou pom rn termostabilní. Ur"ité úsp chy byly dosaženy u arašíd( a semen o ech(, mikrovlnným oh evem a nad jn se jeví použití "pavku.
V sou"asné dob s ohledem na závažnost prací výzkumníci usilovn pracují na zp(sobech, které by významn omezily obsah aflatoxin(. Pro "lenské státy EU platí na ízení komise 466/201/ES, kterou kopíruje naše Vyhl. Ministerstva zdravotnictví ".305/2004 Sb., které vymezují maximální množství aflatoxin(, které smí obsahovat ur"ité suché plody, arašídy, pistácie a sušené ovoce. Jednozna"n možno íci, že tyto produkty (hlavn z dovozu) jsou jednou z nejsledovan jších potraviná ských komodit ze strany kontrolních orgán( SZPI (Státní zem d lské a potraviná ské inspekce) a Celní správy a jsou p edm tem nej"ast jších zákaz( prodeje. Citrusové ovoce a banány Ty, které si m(žete v obchod zakoupit, se také chemicky ošet ují. Proti skládkovým plísním se používal v minulosti u citrusových plod( borax. Dnes se používá bifenyl, orthofenylfenol a u banán( thiabendazol. BuH se plody perou, st íkají, nebo se do obal( vkládají ú"innou látkou napušt né vložky. Tyto látky p(sobí proti penicilinovým plísním, sklerotinii, diplodiové hnilob! a skupin Phomopsis. Použití musí být u citrusovým plod( pro zákazníka ozna"eno. Velké zdravotní riziko i p i b žném užití k(ry citron( (nap . do pe"iva) však nehrozí. Použití upravuje Vyhl. Ministerstva zdravotnictví ". 298/1997 Sb. ("ást 6. konzervanty, tabulka ". 5. a stanovuje nejvyšší povolené množství).
Odr4da LECAR Josef Zav el, Ovocná ská komise
ZS
Tato odr(da jablek je prastará, snad již n kolik století. Byla p stována v ur"itých oblastech, možno íci tam, kde bylo drsn jší podnebí. Zmíním se proto o regionu Tišnovska, což je m(j rodný kraj a kde jsem s touto odr(dou p išel již odmali"ka do styku. Odr(da byla p stována, a je i dnes, jak v sadech, tak i jako solitér na mezích a v polích. Vždy se jednalo o vysokokmeny, pod kterými byl v lét krásný chládek, proto nás maminky, 83
když d lávaly na polích, ukládaly ke spánku i na hraní práv na tato místa. Horší bylo, když n které jablko spadlo a trefilo dít , potom následek byl, jako by spadl kámen. Jablko bylo tak tvrdé, že starší lidé si ho v zimních m sících "asto škrabávali nožem, což jsme my mladí nechápali. Podotýkám, že na Tišnovsku se nachází v nadmo ské výšce 250 - 600 m n kolik desítek vzrostlých jabloní této odr(dy. Charakteristika: Strom roste bujn , tvo í velké široké koruny s p evislým a nesouvislým obrostem, koruna siln zahuš uje, st ed koruny je vzp ímený, stromy dosahují dlouhého v ku. Plodnost je pozdní, v 7. - 8. roce, ob rok st ídavá. Na stanovišt je mén náro"ná, velmi dob e roste i ve vyšších polohách, nesnáší uzav ené polohy, snáší dob e i plochy v trné a zatravn né. Nenamrzá ve d ev , je mrazuvzdornou odr(dou. P stitelským tvarem bývá nej"ast ji polokmen, vysokokmen, p stuje se na jabloJovém plán ti nebo semená"i. Plody jsou nadpr(m rné velikosti, ob poloviny nestejné, tvar plodu ploše kulovitý až kulovitý, slupka hladká, lesklá, zelené barvy, na slune"ní stran "ervené lí"ko. Dužina pevná, tuhá, "ist bílá, š avnatá, p íjemn nakyslé chuti bez výrazné ko enitosti, nehn dne. Celkov lze hodnotit odr(du jako vhodnou pro drsn jší polohy. P edností odr(dy byla velká široká koruna s p evislými v tvemi a s intenzivn rostoucím st edem. Nenamrzá ve d ev , snáší nízké poklesy teplot. Netrpí houbovými chorobami (strupovitost a padlí). Stromy dob e odolávají rakovin a mšici krvavé. P edností je jednoduché skladování plod( do "ervna až "ervence (obdobná situace jak u odr(dy Strýmka). Odr(da pro nenáro"né konzumenty.
Jak hluboko zapravovat kompost? (Zahrádká ský informátor Jaro 1983) Kompost s vysokým obsahem humusu slouží rostlin3 i celému p:dnímu prost edí. Není to tedy jen živina, ale naopak významný fyzikální regu84
látor p:dních vlastností chemických, fyzikálních i biologických. Humus v p:d3 udržuje p:dní vláhu, p:dní vzduch i vhodné rozd3lení živin. Tím je umožn3n p irozený cyklus udržení p:dní úrodnosti, která znemožVuje projevy p:dní únavy. Humus by m3l být proto sou8ástí celé ornice. Ale je-li humusu málo, pak musíme uvažovat, kam ho dát, aby splnil svoji roli nejlépe. Pro zeleniny a m3lce ko enící rostliny dáváme komposty do ornice. To platí zvlášt3 o bobulovinách, o jahodníku, rybízu, angreštu, malinách i ostružinách. Ovocné d eviny na m3lce ko enících podnožích, zvlášt3 pro jablon3 na podnoži M 9, zapravujeme komposty do hloubky 10 -30 cm a snažíme se zbyte8n3 nenechávat humus na povrchu, pon3vadž dochází p i náhodném vysušení 8ásti ornice k zna8ným fyziologickým poruchám v ko enech a tím i v celých rostlinách. Vlivem nedostate8ného zásobení vodou a zvýšené koncentrace solí z hnojiv dochází ke zbyte8nému opadu plod: a k menší odolnosti rostlin proti chorobám a šk:dc:m. Pro velmi hluboko ko enící rostliny, pro d eviny okrasné i ovocné zapravujeme do podélných hlubších rigol: mezi ádky rostlin. Hloubka zapravení by m3la být od 10 do 40 až 60 cm, zvlášt3 pro révu vinnou a ch est.
Herbicidy na zahrádkách Ing. Jaroslav Rod, P edstavenstvo RR ZS Velice "astou otázkou je, zda na zahrádkách používat herbicidy. P edesílám, že odpov H na tuto otázku není jednoduchá a ani jednozna"ná. Aby bylo možné na ni odpov d t, je t eba nejprve si n co o herbicidech pov d t. Herbicidy jsou látky, které se používají k omezování nebo likvidaci plevel(. Plevele jsou pak rostliny, které rostou na ur"itém míst (zahrad , záhonu apod.) proti naší v(li a mají n jaký negativní vliv na námi p stované kulturní rostliny. Za plevel proto m(žeme považovat i nap . jakoukoliv letni"ku, která se nám na záhon vysemenila a roste zde v následujícím roce a my ji musíme likvidovat. V jednom roce byla žádanou a zám rn p stovanou kultur-
ní plodinou a v následujícím pak nežádoucím plevelem. Plevelem m(že nap . být i rožec, který, není-li pravideln a d(kladn omezován ve svém r(stu, se stane z p(vodn ozdoby skalky monopolní skalni"kou, která vše ostatní ze skalky vytla"ila. Totéž platí o k enu a dalších podobných rostlinách. Plevele je t eba omezovat a nebo likvidovat. K tomu se v tšinou používají metody mechanické, nebo stále platí, že „nejlepším herbicidem je motyka“. N kdy se však stane, že naše fyzické síly v tomto nekone"ném boji nám nesta"í a hledáme metody jiné, mén fyzicky náro"né a v mnoha p ípadech i ú"inn jší. A práv v tomto okamžiku se v tšinou za"ínáme pídit po herbicidech. Velmi d(ležité je znát základní rozd lení herbicid(. Herbicidy selektivní jsou takové, které hubí jen ur"itou skupinu plevelných rostlin a nepoškozují rostliny kulturní. Velice "asto se setkávám s dotazy typu „co mám použít proti ur"itému plevelu?“ nebo „jaký herbicid je možné použít do ur"ité plodiny?“ Na takovéto otázky není možné odpov d t, nebo vždy je t eba se ptát „jaký herbicid je možné použít proti konkrétnímu plevelu (pop . skupin plevel() v ur"ité konkrétní plodin “. U všech t chto herbicid( je velmi d(ležitý stupeJ selektivity, tj. rozdíl mezi dávkou, p i které je bezpe"n huben plevel a nepoškozována kulturní rostlina a dávkou, p i které je již kulturní rostlina poškozována. P itom stupeJ selektivity je odvislý nejen od typu a druhu herbicidu, ale i od stá í a r(stové fáze rostlin (plevelných i kulturních), na meteorologických podmínkách, typu a druhu p(dy, na odr(dách kulturních rostlin a ad dalších faktor(. Velmi d(ležitou podmínkou úsp šného použití selektivních herbicid( je absolutní nutnost použití p esné dávky a rovnom rná plošná aplikace. P i dávce nižší než doporu"ené herbicid nedostate"n nebo v(bec „nezabere“ na plevele a p i vyšší v tšinou zase poškodí i kulturní rostliny. Tyto podmínky je však možné splnit jedin tehdy, když herbicidy aplikujeme pomocí post ikova"e, který má plošný rám,
p esn kalibrované trysky a v porostu se pohybuje stabilní rychlostí. Toho však ru"ními, zádovými nebo i traka ovými post ikova"i nikdy není možné dosáhnout. Nev íte-li tomu, p esv d"íte se o tom tak, že sv(j post ikova" naplníte "istou vodou a bude se snažit jim rovnom rn zvl"it nap . suchou betonovou plochu. Výsledek bude názorný a p itom p ekvapující. Shrneme-li to, pak je z ejmé, že úsp šné a p itom bezpe"né používání selektivních herbicid( vyžaduje zna"né množství v domostí a zkušeností a sou"asn vhodnou aplika"ní techniku. A tím vším naprostá v tšina zahrádká ( neoplývá a proto používání selektivních herbicid( na zahrádkách nelze doporu"ovat. Jedinou výjimkou jsou jen vysoce selektivní herbicidy, tzn. takové, které i p i necht ném mírném p edávkování kulturní rostliny nepoškodí. K nim pat í p edevším herbicidy proti dvoud ložným druh(m plevel( v travních porostech (Agrofit Kombi, Bluster Lawn Trigger, Bofix, Lontrel 300, Starane 250 EC). Když n jakou plošku trávníku nezasáhnete nebo zasáhneme menší dávkou, plevele tam sice porostou i nadále, ale p i slabém p edávkování (nap . p i necht ném p ekrytí post iku) pravd podobn trávník ješt nepoškodíme. Druhou velkou skupinou jsou herbicidy neselektivní neboli totální. Ty zahubí všechny rostliny („vše co je zelené“) a proto jsou používány na odpo"ívadlech, h ištích, hrobech, kompostech, dvorech, skladovacích plochách, parkovištích, pod ploty, mezi dlaždicemi, pod okrasnými a ovocnými stromy a ke i, v okolí d tských pískoviš , ale i likvidaci starých trávník(, k likvidaci nežádoucích d evin a úporných plevel( apod. Jednoduše e"eno, všude tam, kde chceme aby nám nic nerostlo. Jsou to herbicidy na bázi derivát( kyseliny fosfore"né (nap . Dominator, Folar 525 FW, Glyfogan 480 SL, Roundup Biaktiv, Touchdown Quattro a další jim chemicky p íbuzné p ípravky) nebo herbicidy Garlon 4 EC "i Casoron G. P i správném použití ve výše uvedených p ípadech je jejich použití nejen opodstatn né, ale mnohdy i jediným zp(sobem, jak se s daným problémem vypo ádat. 85
P i aplikaci jakýchkoliv herbicid( je t eba zd(raznit výraz „správné použití“. V prvé ad je t eba vždy si p edem p e"íst návod na obalu herbicidu i tzv. p íbalový letá"ek a vším, co je zde uvedeno, se striktn ídit. Nikdy nesmíme herbicidy zasáhnout žádné sousední porosty, natož pak porosty sousedovy. Toho docílíme jedin tehdy, jsou-li aplikovány jen pomocí speciálních, tzv. št rbinových "i herbicidních trysek. Ty se vyzna"ují tím, že netvo í jemnou mlhu snadno unášenou vzdušnými proudy (a to i za úplného bezv t í), ale p i menším tlaku vytvá ejí v tší kapky, které zasáhnou jen to, na co je proud post ikové kapaliny nasm rován. B žné trysky v tšinou vytvá ejí z post ikové kapaliny jemn mlžící kužel, št rbinové trysky pak jen úzký v jí . B žné trysky je proto možné používat jedin spole"n se speciálními ochrannými kryty. Zásadn k aplikaci herbicid( nepoužíváme r(zné ru"ní zmlžova"e (rosi"e), ke kterým se herbicidní trysky ani ochranné trysky nedodávají nebo u kterých je nelze použít. Absolutn nemožné je herbicidy aplikovat pomocí zahradních konví, kartá"(, smeták( a podobných zahrádká ských „zlepšovák(“. V mnoha p ípadech místo plošné aplikace vysta"íme s aplikací lokální nebo bodovou, kdy herbicid aplikujeme jen na jednotlivé plevelné rostliny pomocí št tc(, speciálních herbicidních tužek, knotových aplikátor(, herbicidních seker apod. Aby nedocházelo k nežádoucímu poškození rostlin, je t eba post ikova"e po aplikaci herbicid( velmi d(kladn vymýt nejen jejich nádrže, ale i hadice, trysky, síta a ventily. Ideální je, když k aplikaci herbicid( se používá post ikova", který není používán k aplikaci ostatních p ípravk( na ochranu rostlin nebo listových (foliárních) hnojiv. Na záv r je t eba zd(raznit, že jedin za dodržení všech podmínek pot ebných k bezpe"né a ú"inné aplikace herbicid(, a t ch v(bec není málo, se tyto látky mohou stát našimi pomocníky a ne nebezpe"nými látkami, které mnohdy mohou zp(sobit i nezvratné škody.
86
Aforismy, vybrané ze Zahrádká ských informátor4: Jste moud í, rozvážní, pracovití a tv:r8í? Jestli ano, je to krásné. Ale p ece je to na nic, jestli tam chybí to podstatné. Velký p írodní myslitel R.W.Thoreau kdysi ekl: „Jak nedostate8ná je všechna ta moudrost, ve které chybí láska“. (Zahrádká ský informátor, zvl. 8íslo na po8est 30. výro8í ?ZS) Nejt3žší to má na sv3t3 ten, který se snaží uniknout t3žkostem a ne eší je. (Zahrádká ský informátor Podzim 1979) Tehdy je práce na zahrad3 touhou po kráse, je-li v ní láska k tomu co d3láme. J. Š. Dokud se nenau8í 8lov3k víc obdivovat r:že a lilie než sedmikrásky, z:stává 8lov3kem. J. Š. Nežli nahlas zkritizujeme, rozmysleme se t ikrát, zda by i pro vás, kte í kritizujete, nebylo lepší tentokrát ml8et a nenápadn3 pomoci. J. Š. (Zahrádká ský informátor Podzim, 1990)
Jmelí - rostlina známá a p esto tajuplná Ing. Jaroslav Rod, ÚR ZS Olomouc Není snad "lov ka, který by jmelí neznal a to p edevším jako jeden z neodmyslitelných symbol( vánoc. Podívejme se ale na tuto rostlinu trochu podrobn ji a to z hlediska botanického, fytopatologického, medicínského i mýtického. Jmelí (lidov méle, jemela, jemelo, jmel, jimelí, omejlí, omelí, gmejl, gmeil, mejlí, lepiJák) je celosv tov rozší ený stálezelený ke ík, který se vyskytuje na ad jehli"natých a listnatých d evin, u nás p edevším na akátech, lípách, habrech, jasanech, javorech, je ábech, topolech, vrbách, borovicích a jedlích a ojedin le i na smrcích. Z ovocných d evin jej m(žeme najít p edevším na jabloních, vzácn ji na o ešácích a meruJkách. Ve sv t existuje asi 100 botanických druh( jmelí, z nichž u nás roste pouze jmelí bílé (Viscum album). P edevším v našich teplejších oblastech však roste i blízce p íbuzný ochmet evropský (Loranthus europa-
eus), který se vyskytuje jen na dubech, ale protože na zimu mu opadávají listy, je nejen neatraktivní a tudíž o vánocích nepoužitelný, ale i "asto p ehlížený. Ob tyto rostliny pat í do "eledi ochmetovitých (Loranthaceae), které jiné zástupce ve st ední Evrop nemají. Z botanického hlediska však za azení jmelí není vždy zcela jednozna"né. Podle toho na jakých d evinách se vyskytuje, n kte í botanikové u jmelí bílého rozeznávají n kolik subspecií "i forem (nej"ast ji t i), které jiní dokonce považují za samostatné botanické druhy. Jmelí kvete v b eznu a v dubnu nevýraznými kv ty a protože je to rostlina dvoudomá, ony krásné bílé plody (bobule), n komu p ipomínající perly, nenajdeme na všech ke í"cích, ale jen na sami"ích. Uvnit bobulí jsou v siln lepkavé dužnin (latinský název jmelí Viscum znamená lepidlo, Viscum album pak bílé lepidlo) semena. Díky tomuto lepu se semena velmi snadno p ilepí na nové v tve a stromy poté, co je sem prost ednictvím výkal( p enesou ptáci, p edevším drozdi a brkoslavové. Lep p ipravovaný z bobulí v minulosti sloužil v "ižb neboli k lapání drobných pták(. Z tohoto použití má údajn jmelí i "eský název, nebo ve staroslov nštin se jmenovalo jmeja, podle „jímání“ ptactva. Podle velikosti ke (, které mohou dosahovat v pr(m ru i p es jeden metr, se dá usuzovat na jejich stá í, nebo každý rok jejich prýty narostou jen o jeden "lánek s jednou dvojicí list(. Po vyklí"ení mladé ko ínky rozpoušt jí buJky strom( a pronikají do k(ry a do d eva a pomocí tzv. haustorií se rostliny napojují na cévní systém strom( a "erpají z nich vodu a v ní rozpušt né látky. Jmelí se tak stává poloparazitem. Není však úplným parazitem, protože obsahuje chlorofyl (je zelené) a je proto schopno fotosyntézy pomocí které si „vyrábí“ ostatní pot ebné látky. P esto siln ji napadené stromy jsou oslabené a tím náchyln jší v("i chorobám, šk(dc(m i pr(myslovým exhalacím. U siln napadených strom( odumírají v tve. Krom toho jmelí znehodnocuje d evo ur"ené pro další zpracování. Z hlediska zahrádká ( je d(ležité v d t, že ke íky jmelí na jabloních
p edevším zahuš ují koruny a tím p ispívají k vytvá ení podmínek vhodných pro r(zné houbové choroby, jako je strupovitost, moniliová hniloba, nektriová rakovina, mušincovitost "i sazovitost jablek. V n kterých zemích (nap . USA) se jmelí zám rn p stuje a to nejen pro váno"ní použití, ale i pro farmaceutický pr(mysl. Jmelí je rostlina využívaná k lé"ení jak v minulosti, tak i v sou"asnosti. Obsahuje glykoproteidy, peptidické toxiny (p edevším viscotoxin, který se skládá z více než 40 aminokyselin), vodorozpustné polysacharidy (p edevším polygalaktunoráty a flavoniny), alkaloidy, cholin, acetylcholin, histamin, organické kyseliny, triterpeny, fenylové slou"eniny a adu dalších látek. Zajímavé je, že jednotlivé rostliny jmelí mají r(zný obsah látek podle toho, na jakém strom rostou. Nejvíce t chto látek má jmelí sbírané v b eznu, listopadu a prosinci. V sou"asnosti se jmelí používá p edevším ke snížení krevního tlaku (rozši uje vláse"nice), proti arterioskleróze, poruchám vegetativního nervového systému i k podp(rné lé"b n kterých nádorových onemocn ní. Jemu p isuzované ú"inky jsou však mnohem širší: údajn p(sobí mo"opudn , tlumí n které bolesti hlavy, závrat , zmírJuje pocity návalu krve do hlavy (zejména v klimakteriu), reguluje vylu"ování žlu"i a ovlivJuje "innost slinivky b išní, má protirevmatické ú"inky, potla"uje zvýšenou "innost štítné žlázy, pomáhá p i n kterých projevech senné rýmy, udržuje "ilost, pomáhá p i t lesném a duševním p etížení, padoucnici (epilepsii), hysterických záchvatech, hu"ení v uších, používá se p i p íznacích stá í, pomáhá p i závratích, zastavuje krvácení, užívá se p i zvýšené "innosti štítné žlázy, p i k e"ových žilách nebo bércových v edech, prospívá p i lé"b no"ního pomo"ování dosp lých atd. V minulosti bylo jmelí doporu"ováno i proti moru "i p íjici (syfilisu). V kosmetice se jeho výtažky uplatJují v krémech a emulzích ur"ených ke zklidn ní podrážd né citlivé k(že a proti nadm rné tvorb lup(. D(ležité ale je t eba si uv domit, že tato prakticky všestranná lé"ivka je sou"asn i rostlinou pom rn siln jedovatou. Nejjedovat jší je údajn 87
jmelí rostoucí na topolech a proto toto jmelí se ve farmacii v(bec nepoužívá. Je typickým p íkladem toho, na co už p ed asi 450 lety upozornil Paracelsus, že totiž mezi jedem a lékem je rozdíl jen v dávce („Dosis sola facet veneum“). Proto jakémukoliv používání jmelí by m la p edcházet konzultace s léka em. V žádném p ípad by se nem lo užívat p i nedostate"né "innosti srdce a ledvin. Pro své ú"inky a samoz ejm nezvyklý zp(sob r(stu (roste vysoko v korunách, je stálezelené, bobule dozrávají v prosinci a p ipomínají perly) je jmelí již po tisíciletí považováno za kouzelnou rostlinu. Staroindické básn se o n m zmiJují jako o „kouzelném proutí“. Jeho lé"ivé ú"inky údajn znal i biblický král David. Keltští kn ží (druidové) používali jmelí nejen jako léku proti otravám "i neplodnosti, ale zažehnávali jim války, hladomory, krupobití i zlé duchy a vlkodlaky. Protože jmelí utínali zlatými srpy dodnes se zachovala tradice ho pozlacovat. Sta í Galové v ili, že ze jmelí va ený elixír jim dodává nadp irozenou sílu. V období antiky se v ilo, že jmelí otvírá brány do podsv tí a proto se dávalo mrtvým do hrob(. Pohanští Slované nazývali jmelí „metlou duch(“ a odhán li jim nemoci, u knutí, otvírali jim zámky, odhán li zlod je a zlé duchy, odvraceli požáry nebo se "inili neviditelnými. V Japonsku se dodnes výluh z jmelí používá ke zvýšení p(dní úrodnosti a britští farmá i v í, že velké zdravé rostliny jmelí v ští velkou úrodu. V Rakousku se ješt dnes n kdy jmelí dává do manželských postelí pro podporu mužské potence a ženské plodnosti. V Itálii se tradovalo, že žena, která nosí kousek jmelí u sebe má nad ji po"ít. V jiných zemích se ze stejných d(vod( dává do vína. Indiánské ženy ale jmelí používají ze zcela opa"ných d(vod( jako antikoncepci nebo prost edek vyvolávající potraty. N které africké kmeny používají jmelí jako amulet chránící p ed zran ním. Díky svým lepivým semen(m má moc vyvolat nebo udržovat svazky mezi osobami opa"ného pohlaví. Podle jedné legendy bylo jmelí kdysi stromem, z n hož Josef vy ezal kolébku pro Ježíška. Po t iat iceti letech pak 88
strom porazili ]ímané a z jeho kmene vyrobili k íž, na kterém Ježíše uk ižovali. Strom se hanbou zmenšil v malé ke íky, které jsou nuceny žít z jiných strom(. Zahrnuje však dobrem všechny, kdož pod ní projdou. Do domu p ináší št stí, odvahu a lásku. Ale to prý jen tomu, kdo je jmelím obdarován a ne kdo si je sám koupí. Jmelí nechybí ani v klasické kv tomluv , kde znamená „spolu našli jsme št stí“. Objevuje se také v mnoha obdobách i ve sná ích. Sny, ve kterých se vyskytuje jmelí, m(že v štit št stí, pevné zdraví, lásku, rychlé zbohatnutí, svatbu, k tiny, ale sou"asn i falešného p ítele, pobyt mezi "arod jnicemi, nešt stí, nemoc a nebo dokonce i smrt. Co z toho se vyplní prý záleží v jaké situaci se jmelí ve snech objeví. A co m osobn na jmelí nejvíce fascinuje? No p ece to, že pod jeho snítkou se m(žete zcela beztrestn s kýmkoliv líbat. Ale pozor - platí to jen o Št drém dnu.
V9ely na zahrádce a v život! 9lov!ka Ing. Václav Duchá%, u%itel v%ela ství motto: „Pokud by zmizely na zemi v"ely, zbývají lidem jen "ty i roky života", prohlásil Albert Einstein o tomto hmyzu, zjednodušen ozna"ovaném jen jako producent medu. Úloha v"el na naší planet však v žádném p ípad nespo"ívá v produkci medu, na mlsání pro vyšší savce, ale v opylování milion( kv t( na ovocných stromech, zeleninových zahradách, na loukách, polích a lesích. „Bez v"el by nebylo opylení, žádných rostlin, žádných zví at, žádných lidí", vyjad uje zcela prost Einstein(v „v"elí vzorec". V9ely a lidé Jak je možné, že tento sv tov uznávaný u"enec, takto hodnotí v"elu, které se mnozí lidé bojí, "asto ji ni"í a v"ela e chápou jako n koho, kdo si hraje se svým koní"kem. Samoz ejm , že tato situace zatím nenastala, v našich zemích je prozatím v"el i ostatních druh( hmyzu pro opylení rostlin dost, ale ve sv t vlivem nastupující chemizace, za"ínají být problémy.
P ed "asem šel okolo mé zahrady bývalý agronom, zastavil se a íká: „Jak je to možné, že ty máš po ád tolik ovoce na zahrad a já jenom n kolik padavek a t ešn a švestky ani nestojí za to sklízet?". To je proto, že já mám na zahrad v"ely a ty na ja e prost na vaší zahradu nedolétnou - dlouze jsme potom mluvili o významu v"el pro zahrádkáe, ovocná e a o p írodu v(bec. Podobn projevují obavy o zabezpe"ení opylení ovocných sad( i ovocná i ze zem d lských podnik( zabývajících se výrobou ovoce. Tito jsou odkázáni na dovoz v"el od místních v"ela ( a snížení po"tu chovaných v"el a nebo omezení p ísun( v"el do sadu z d(vod( uzáv ry zp(sobené onemocn ním v"el by se následn projevilo na množství a kvalit sklizní. P esto m(žeme slyšet i názory n kterých lidí, že mají na zahrádce dost ovoce a v"ely v okolí nejsou. Ano i to je možné, v naší republice se ješt na opylení podílí i ostatní druhy hmyzu voln žijící v p írod . Zejména v"ely samotá ky, které jsou malého vzr(stu, "asto lidé ani nepost ehnou, zatímco "meláci p edevším na ja e na sebe upozorní svým charakteristickým „bzukotem". Ale tohoto hmyzu vlivem civiliza"ních faktor( ubývá a mimo "melák( se zatím um le neda í jejich odchov ve v tším m ítku. A tak v"ely postupn nabývají na významu. Ve sv t jsou úbytky v"el rovn ž v centru pozornosti a poplatky za p ísuny v"el do ovocných sad( a hmyzosnubných kultur se stávají pro chovatele v"el významným zdrojem p íjm(, které za"ínají p evažovat nad p íjmy z prodeje v"elích produkt(. U velkop stitel( ovoce by zvýšení výnosu o 30 % bylo velmi významné, zatímco u zahrádká (, tém neznatelné. V roce 1973 požádal kongres USA univerzitu v Tasconu ve stát Texas o vy"íslení hodnoty, kterou p ináší v"ely opylovací "inností pro p írodu. Pracovníci univerzity provedli pom rn rozsáhlé výzkumy a jejich záv ry byly p ekvapující. Prokázali, že hodnota opylovací "innosti je 143 krát vyšší, než je hodnota všech v"elích produkt( vyprodukovaných v"elami dohromady. Pokud bychom tyto záv ry p evedli do našich
podmínek, dalo by se íci, že hodnota "innosti našich v"el je asi 40.000 K" na každé v"elstvo. Neznám žádný jiný obor lidské "innosti, který p írod mnohem více p ináší, n ž z ní odebírá a to co odebírá by jinak p išlo nazmar. V"ela i jsou tedy lidé, kte í svojí "inností vytvá ejí nemalé hodnoty nejen pro p írodu, ale doslova život v p írod ovlivJují. V"ely si zachovaly charakter jižního hmyzu, v dob ledové byly ledovcem vytla"eny až k mo i a zp tn se postupn vracely, ale už s n kterými vlastnostmi, které jsou pro n typické. Zatímco jejich sest enice, vosy, sršn a "meláci, si ponechali zp(sob p ežití zimy ve stavu, kdy p ežívá pouze oplozená sami"ka a to v klidovém stavu (hybernace), v"ely celou zimu p ežívají ve spole"enství tvo eném n kolika tisíci d lnic s matkou, kdy mají sice životní pochody zpomalené, ale po celé období tráví potravu a ihned po slunovratu za"ínají s obnovou plodového hnízda. A protože na toto klidové období pot ebují zásoby v podob medu, jsou pro "lov ka od dávnov ku velmi zajímavé, protože nedokázal jinde najít zdroj sladké potravy, pozd ji i alkoholického opojení v podob medoviny, suroviny pro výrobu sví"ek a i na ochranu svého zdraví a už v pylu, nebo propolisu. V9ely a kv!ty Opylovací "innost v"el je nenahraditelná, v"ely jsou ale velmi úzce vázány na prost edí, které jim poskytuje životní prostor v podob úkryt( a potravy. Potrava v"el, kterou tvo í pyl a nektar, p ípadn i medovice je odm nou za opylení. Rovn ž tuto potravu nelze ni"ím plnohodnotn nahradit. To tedy znamená, že nem(žeme v"ely chovat kdekoliv, uzav ené v prostoru, klecích "i omezených prostranstvích. V"ela pat í do volné p írody, do krajiny, mezi kv ty, mezi rostliny, stromy, ke e, pot ebuje místo chrán né p ed v trem a slune"ním žárem a s dostatkem vody. Pro život tedy pot ebuje pyl pro sv(j vývoj, nektar jako zdroj energie a vodu nejen pro 89
ed ní potravy, ale i pro termoregulaci. K tomu ovšem musí mít i slunce, které vytvoí základní podmínku pro život a to je venkovní teplotu nad +10 oC. P i ochlazení na +7 až +9 oC, se v"ela p estává pohybovat, p i +4 až +6 oC upadá do chladové ztrnulosti a pozd ji hyne. V zimním období si udržuje uprost ed zimního chomá"e teplotu 25 oC a pro výchovu plodu 35 oC. P i vyšší teplot rozprašují uvnit úl( vodu a tím teplotu snižují, pokud se jim nepoda í snížit pod 40 oC, dojde ke zhroucení voskového díla a v"ely hynou a nebo opustí úl. To tedy znamená, že klesne-li venkovní teplota v pr(b hu kv tu ovocných stromu a ke ( pod 10 oC, v"ely p estávají létat a opylení t chto rostlin je potom ohroženo. Trvá-li ochlazení delší dobu, m(že podstatn ovlivnit i výši úrody. V naší st edoevropské oblasti p edpokládáme, že asi 15 až 20 % rostlin je opylováno v trem (obiloviny, kuku ice atd.) Ale p evážná v tšina rostlin je odkázána na p enos pylu hmyzem a to p evážn v"elami, i proto, že podíl ostatních druh( hmyzu stále klesá, snadno potom pochopíme význam p ítomnosti v"el. Pro sv(j život spot ebuje jedno v"elstvo za rok asi 30 až 50 kg pylu, 60 až 120 kg medu a 50 až 150 l vody. P íroda je dosti zásobena a v mnoha p ípadech nešet í, tak na p íklad pylu poskytuje na jeden hektar: višeJ 5 - 15 kg, jabloJ 5 až 80 kg, epka ozimá 60 -150 kg a svazenka vrati"olistá 150 - 250 kg. Podobn je tomu i v produkci nektaru na jeden hektar, kdy ovocné stromy poskytují 30 - 50 kg, smetánka léka ská 150 -300 kg, maliník až 700 kg, akát až 1200 kg a les medovici 1000 - 1500 kg. V"ela dokáže dolet t do vzdálenosti n kolika kilometr(, ale pokud najde sn(šku v blízkosti úlu, daleko nelétá. V"ela donáší nektar v tzv. medném vá"ku, kdy pojme 57,7 mm3, nebo 0, 069 g nektaru. K donášce jednoho kg nektaru je pot eba asi 14500 náplní medného vá"ku. Z 3 kg nektaru vznikne po zpracování 1 kg medu, takže na získání jednoho kg medu pot ebuje v"ela 45000 náplní medného vá"ku. 90
V"ela navštíví v pr(m ru za jednu minutu 12 kv t(. P i jednom výletu o délce 27 minut navštíví 324 kv t(, což odpovídá dennímu výkonu 4200 navštívených kv t(. Za 15 letových dn( by mohla navštívit 65000 kv t(. Toto množství odpovídá asi 4,4 g medu, takže jedna d lnice za život naplní asi 15 bun k plástu medem. V"ela je florokonstantní, to znamená, že navšt vuje jenom jeden druh rostliny v jednom dni, na který ráno zalétá, což je pro p enesení pylu velmi významné. Na ja e je nejpo"etn jším druhem hmyzu a proto se podílí nejvíce na opylení jarních rostlin, zejména ovocných strom( a ke (, létá ovšem jenom na takové vzdálenosti, které ji dosta"ují zabezpe"it zdroje potravy. Pro dokonalé opylení je zapot ebí rozmístit v"elstva rovnom rn po celé ploše sadu v po"tu 3 až 5 na jeden hektar. V9ely a zdraví O významu medu pro lidské zdraví asi není pot eba dlouze psát. Ani nejlepší nektar zdaleka ješt není medem. Nejd íve jej musí ve v"elstvu zpracovat velký po"et „chemik(". Musí nektar zahustit, promísit sekretem žláz, a p epracovat v med. V"ely sami ur"ují, kdy se dosáhne správného složení a kdy uzav ou buJky s medem voskovým ví"kem. Nám všem je tato "aruplná vlastnost medu známá ve zdravých a nemocných dnech života. Medem lze lé"it malá poran ní, popáleniny, posiluje "innost srdce, jater, žaludku, ledvin, mo"ového ústrojí a celkov dodává energii p i náro"ných výkonech. Je t eba zvážit nadm rné požívání epného cukru, který má zna"ný podíl viny na tzv. civiliza"ních chorobách. Naproti tomu med svým obsahem jednoduchých cukr( nezat žuje organismus, a zejména je vhodný ke slazení pokrm( u d tí a starších lidí. Medem sladili už lidé v dob kamenné, jako posvátný pokrm se stal sou"ástí mnoha rituál( a náboženských ob ad(. Sta í ]ekové byli p esv d"eni, že je starší než planeta zem a považovali ho za potravu boh(. Ale i pyl je velmi d(ležitý pro lidské zdraví, i když zatím nedocen n a málo se o jeho
významu ví. Podle zkušeností zahrani"ních autor(, p edevším švédských, polských, ale i ruských v dc( je jedním z mála p írodních produkt( pozitivn ovlivJujícím u muž( problémy s prostatou, kladn p(sobí na psychiku, posiluje imunitu, vyrovnává krevní tlak a je zdrojem vitamín( a bílkovin. V"elí žihadla jsou odpradávna používána pro lé"ení neinfek"ních revmatických onemocn ní. V"elí mate í kaši"ka je také jedním z posilujících potravinových doplJk(. Nesmíme zapomenout ani na medovinu, která nesm la chyb t na stolech panovník(, hodnostá ( a na církevních slavnostech.
Tyto zmiJované rostliny v tšinou velmi dob e p ežívají v našich podmínkách a navíc p inášejí trochu exotiky do našich zahrádek a to a již vzhledem, tak plody, které v našich obchodech nejsou b žn k dostání. Do podv domí se již dostala ada rostlin. Jist už znáte nap . kiwi (existují 3 p stované skupiny - velkoplodá Actinidia chinensis a drobnoplodé Actinidia arguta a Actinidia kolomikta), nebo nashi hrušky, u nichž se nabízí ada odr(d. V tomto "lánku bych vám cht l p edstavit další exotické ovoce, které jde u nás b žn p stovat.
Záv!r V"ela je, byla a bude vždy nedílnou sou"ástí života v p írod , nem(že existovat bez kv t( rostlin, na kterých je p ímo závislá a odm Juje se jim tím, že jim pomáhá zachovávat život. ;lov ku vedle opylení jeho plodin poskytuje i produkty, které mu umožJují lépe a zdrav ji žít. V"ela ení je lidskou "inností, která p írodu nepoškozuje, naopak napomáhá zachování rovnováhy života v p írod a využívá zdroje, které by jinak z(staly nevyužity. Hodnoty vytvo ené v"ela skou "inností mnohokráte p evyšují náklady na tuto "innost. Na záv r si dovolím ocitovat z úvodní preambule k patentu vydanému v roce 1775 Marií Terezií.: „Pé"e o blaho všech lidu pohnula naši mate skou starostlivost k vydání tohoto na ízení. Kdy v této bohulibé "innosti nachází každý poddaný možnost ke své obživ a k zapravení dávek státu pot ebných".
Asimina triloba - Mucoul trojlalo9ný V posledních letech se dostává do pop edí zájmu v USA i v Evrop málo známý a rozšíený ovocný strom, který se dá bez problém( u nás p stovat a jehož ovoce je srovnatelné s nejkvalitn jším tropickým ovocem. Asimina triloba je znám jší pod obecným anglickým pojmenováním paw paw („pouv pouv"). ;eské botanické jméno MuHoul trojlalo"ný není p íliš zažito. Asimina triloba (L.) Dunal je netropický reprezentant svého rodu, konkrétn rodu Annonaceae (láhevníkovité). P(vodem je ze severní Ameriky. Jedná se o rostlinu, kterou prokazateln znali a využívali již p(vodní obyvatelé, místn tvo í významnou "ást p(vodního zalesn ní. Je to opadavý strom, procházející vegeta"ním klidem, v našich podmínkách zcela mrazuvzdorný, udávaná mrazuvzdornost je minimáln -25 oC (n které prameny jako bezproblémovou uvád jí hodnotu -31 oC). Rostlina kvete pom rn dlouho (2 - 3 týdny), takže i pravd podobnost p ežití jarních mraz( je vysoká. Plody jsou velikostn i chu ov zna"n variabilní. Hmotnost plodu dosahuje až 0,5 kg, vypadá jako zelený plod manga. Chu ové vlastnosti jsou charakterizovány adou r(zných, "asto velmi malebných a kv tnatých popis(. Podstata sou"asného celosv tového zájmu o paw paw tkví v tom, že se jedná o ovoce mírného pásu, které p itom má chu ové charakteristiky nejkvalitn jšího tropického ovoce. Konkrétn hovo íme o krémovité (pudinkovité) konzistenci a chuti jako banán v kterém je
Exotické ovocné rostliny do našich zahrad ing. Josef Mat(jka, SZO ZS Citrusá i V posledních letech se u nás za"ínají objevovat r(zné zajímavé ovocné stromky a ke e, které m(žeme ozna"it exotickými. Pro mnohé zahrádká e, kte í mají informace o t chto stromech a ke ích, p edstavují velmi zajímavé rozší ení sortimentu ovoce p stovaného na zahrádkách.
91
obsaženo mango, ananas, atp. Dužnina variuje od bílé, p es žlutou po oranžovou. Hovo íme tedy o vysoce kvalitním ovoci tropické chuti, které p i troše št stí a p im ené pé"i m(žeme sklízet na našich zahradách, tedy v mírném pásu. Listy jsou veliké (až 25 cm) a ur"ují estetické p(sobení stromu jako takového, který zjevem vyvolává pocit, že „sem nepat í". Podobn jako o chuti, m(žeme i o vzhledu stromu hovo it jako o ojedin lé „návšt v " tropického vzhledu. Literatura se zmiJuje také o lé"ebných vlastnostech r(zných "ástí rostliny. Požadavky na p stování nejsou nijak p ehnané, naopak, rostlina je v podstat bezproblémová a nenáro"ná, navíc do jisté míry p(sobí insekticidn , takže r(zný škodlivý hmyz se jí celkem spolehliv vyhýbá. Ze zkušeností vyplývá, že stromy je dobré p stovat na slunci, ideáln na chrán ném stanovišti proti v tru. Kv ty paw paw jsou hn do-"ervené (jakoby z moduritu), velké a velice zajímavé. V"ely je v podstat ignorují. Roli opylova"( i v domovin zastává jiný hmyz v"etn mravenc( a zejména vítr. Paw paw je totiž cizosprašné - to znamená, že k opylení je zapot ebí 2 geneticky r(zných strom( (jako nap . u mandloní, slivoní "i t ešní). Je tedy nutné mít vedle sebe dv rostliny r(zných odr(d. N!kolik slov o ezu Nic složitého, máme-li na pam ti, že paw paw kvete na loJských letorostech (kulaté kv tní pupeny lze na podzim z eteln rozeznat v paždí list(). Takže pouze mírné zakrácení a pro ezání p ípadných zaschlých "i jinak poškozených v tví a to za vegetace po odkv tu. Paw paw plodí v tzv. klustrech, kdy z jednoho kv tu m(že být více, konkrétn až 9 plod(. Plody dozrávají dle ranosti odr(dy (srpen až íjen) a jejich skladovatelnost je omezená (v chladni"ce cca 2 - 3 týdny). P ebyte"né nezkonzumované ovoce je možné užít na d en , zamrazit, apod. Další použití plod( je p i výrob vín a destilát( se zcela neobvyklou chutí, p i pe"ení a va ení, výrob zmrzlin, atp. 92
Paw paw nelze ízkovat, což bylo pokusy v USA jednozna"n prokázáno. Jelikož pro úsp šné dozrání musíme mít u nás ranou odr(du, je zapot ebí si po ídit roubované stromky, nebo si naroubovat semená"e. Jednotlivé odr(dy jsou popsány na internetu na adrese v nované tomuto ovoci www.pawpaw.cz P es relativní novost zájmu o paw paw v celosv tovém m ítku je známých odr(d mnoho desítek. V tšina z nich má p(vod v USA, p ípadn v Kanad . V ;R je v sou"asnosti k dispozici odr(dová kolekce asi 20 odr(d. Abychom nemluvili ryze teoreticky, dotkneme se i možnosti získání t chto ovocných strom(: Je n!kolik možností. Výsev semen. Semena jsou u nás k dispozici, výhody tohoto zp(sobu: aklimatizace na podmínky v lokalit , možnost získání unikátních charakteristik plod(. Nevýhody: velice pomalý po"áte"ní r(st, neznámá kvalita, chu , barva plod(, neodhadnutelný po"átek plodnosti, tém jist velmi pozdní zrání. Nákup semená"(. Nevýhody obdobné, jako u p edešlého zp(sobu, výhoda: jisté "asové zkrácení doby vývoje rostliny. Dle mého názoru se nákup semená"( rozhodn nevyplatí. Nákup roubovaných rostlin. Výhody: známé informace o odr(d , tj. o"ekávatelná kvalita, chu , barva plod( a ranost odr(dy, rychlý nástup do plodnosti. Nevýhody: dosud velká cena (700 - 1000 K"). P i nákupu doporu"uji koupit odr(dové rostliny a to kv(li zna"né variabilit velikosti a chuti plod(, nutnosti raného dozrávání pro bezproblémové dozrání v našich podmínkách. Také bych doporu"il nákup od d(v ryhodného prodejce, který zaru"í pravost proklamované odr(dy (není problém odr(du zam nit - vzpomeJme jen kolik se prodalo „samosprašných" rostlin kiwi, které novým majitel(m mnoho radosti nep inesly). V ;R se MuHoul p stuje již déle. Vím jist , že je p stován v Lednické kolekci rostlin. Já a moji známí s úsp chem p stují tento strom již 5 let a mohu potvrdit, že nejenom p ežívá, ale i plodí.
Pro m osobn je tento ovocný strom nejperspektivn jším exotickým ovocem do našich zahrad. Je velmi odolný (lze p irovnat k broskvoním), zejména má velké a chutné plody. Tomely - další exotické plody do našich zahrad. Budu se zabývat rostlinami, které náležejí do rodu Diospyros (p(vodem z e"tiny), což mimochodem nejspíše znamená n co jako „ovoce boh(". Jedná se o rozsáhlý rod, jehož zástupci se v tšinou vyskytují v tropickém pásmu. Menšina z druh( tohoto rodu není tropická a dokonce je možné n které p stovat u nás. O rostlinách rodu Diospyros m(žeme hovo it jako o ebenovnících ("erných, pruhovaných, bílých). Tropické ebenovníky jsou významným cílem t žby, ebenové d evo je velmi kvalitní, tvrdé, stejnorodé a jeho použití je široké. Z hlediska p stování nás zajímají tyto druhy: Diospyros kaki Lf. - tomel japonský (anglicky oriental persimmon) Diospyros virginiana L. - tomel viržinský (anglicky native/Ameri"an persimmon) a k íženci t chto dvou druh(. PojHme k druhu Diospyros kaki Lf. - tomel japonský (anglicky oriental persimmon). Pochází z oblasti ;íny a v Japonsku se jedná o jeden z nejdéle kultivovaných druh( a zároveJ tam jde o jeden z nejvíce cen ných a p stovaných ovocných druh(. Nalezneme jej po celém sv t . ]ada z vás jeho plody zná i z tuzemských obchod(, kde si již vydobyly své místo pod obchodními názvy kaki, churma, sharon. Jedná se o opadavý strom, výjime"n ke ovitý tvar. Jeho listy jsou velké (i 20 cm!), opadávají v tšinou p ed dozráním plod(, p ed opadem se vybarvují až do intenzivní oranžovo - "ervené barvy. Tomel japonský kvete na letorostech v paždí list(, jedná se o kv ty sam"í a sami"í. N které odr(dy plodí bez opylení (partenokarpicky), opylením však kvalita plod( vesm s stoupá, n které odr(dy sam"í kv ty netvo í v(bec. Sami"í kv ty jsou mnohokrát v tší než sam"í, mají bílo - žluté masité korunní lístky, které mohou mít v pr(m ru i p es 3 cm. U nás kvete od konce
kv tna, takže jarní mrazíky kv ty neohrožují na rozdíl od letorost(, které mrazíky ohroženy jsou. P i omrznutí letorost( rostlina obráží pozd ji, již bez kvetení a s rizikem nevyzrání další r(stové periody, která je pak také posunutá. Plod je bobule charakteristická jednak oranžovo - "ervenou barvou (podle odr(dy) a dále vytrvalým kalichem tvaru od kulovitého, p es kónický po zplošt lý až "ty hranný. Hmotnost plod( podle odr(dy až p es 0,5 kg, vesm s okolo 100 - 200 g. (pr(m r plod( až 15 cm). Oplodn né plody jsou semenné, jinak v tšinou bezsemenné. Za ideálních podmínek je násada plod( velká, osv d"uje se jejich probírka. Dužina plod( je v tvrdém (nedozrálém) stavu tvrdá, k upavá a v tšinou trpká. Dozráním se trpkost ztrácí, dužina je pak m kká, velmi š avnatá a lahodná (sladká, žluto - oranžová, "ervená "i hn dá). Chu ovoce doporu"uji vyzkoušet, je opravdu exkluzivní (je t eba jíst zralé, nikoli tvrdé po zakoupení v obchod ), ada lidí tvrdí, že mezi b žnými tuzemskými plody nemá sob rovného. To souvisí i s vysokou š avnatostí. Poznámka: Podle trpkosti a vlivu opylení na plody se tomely japonské d lí do n kolika skupin, existují nap . odr(dy, které nejsou trpké ani p ed dozráním. Tomel je velmi cenným dietetickým zdrojem vitamín(. Plody mají málo kyselin a vysoký obsah cukr( (lze je i sušit, což vede k dalšímu zvýšení obsahu cukr(). Plody se buH p ímo konzumují (pln zralé, m kké), dužinu lze využít v ovocných salátech, zmrzlinách, džemech a marmeládách. Velmi oblíbený je sušený. Dále má široké využití š áva z plod(. Z p stitelského hlediska je vhodná slunná expozice, alespoJ "áste"n záv trná a celkov chrán ná ("ím pozd jší dopad podzimních mrazík(, tím lépe). P(da nejlépe neutrálního pH, bohatá, hluboká. Hnojení b žné. P ejd me nyní k tomu, co je pro nás nejd(ležit jší. Tomel japonský je d evinou subtropickou, jejíž mrazuvzdornost je sice relativn vysoká, ale p esto omezená. Lze íci, že spodní hranice se pohybuje okolo - 15 oC. To je pom rn málo na bezrizikové p stování venku. V ;R u ady p stitel( p esto tome93
ly venku rostou a pravideln plodí. Vždy jde o mikroklima místa. Nelze o"ekávat celoplošné rozší ení tomelu japonského, ale pro nadšence disponující vhodnou lokalitou se jedná o rostlinu, jíž by nem ly opomenout. Vhodnou lokalitou jsou samoz ejm také místa u domu, v centrech m st, u zdí, pod st íškami. Vždy je to v c odhadu a vyzkoušení. Lze samoz ejm problém ešit i jinak. Tomel je naprosto ideální pro nevytáp ný skleník - fóliovník. Další, velmi atraktivní variantou je zmín ná kontejnerová kultura. Existují stovky odr(d (okolo 1000), z odr(d u nás p stovaných venku: 'Tipo', 'Costata', 'Zengi-Maru', 'Saijo', ada dalších v kontejnerové kultu e. Tomel viržinský - Diospyros virginiana L. Ten má podobné charakteristiky jako tomel japonský, takže je již nebudeme opakovat. Na rozdíl od n j pochází ze severní Ameriky, v plané form má malé plody, množené selekce pak mají plody v tší, až okolo 5 - 6 cm. Chu je velmi podobná, plody jsou v tšinou semenné (n které odr(dy jsou p i nep ítomnosti opylova"e bezsemenné). Co je pro nás d(ležité je výrazn vyšší mrazuvzdornost tomelu viržinského. N které nejodoln jší selekce odolají i teplotám pod -30 oC. Plody na strom vydrží dlouho do zimy (p emrznutí je dobrá metoda k odstran ní trpkosti, pokud stupeJ zralosti p ed p íchodem mraz( neposta"uje) a jejich intenzivní barva proza uje dané místo. Spojení sn hem zapadaného stromu s oranžovým ovocem, které se navíc dá sníst je tém neuv itelné. Tomel viržinský je pro nás velmi perspektivním druhem. S vyšší mrazuvzdorností a srovnatelnou chutí plod( stojí za pozornost. S jeho venkovním p stováním již máme rozsáhlé zkušenosti, celkov je zde ve volné p(d asi 10 odr(d (nap . 'Meader', 'Ruby', 'Campbell NC10', 'Yates', 'Szukis'). I pro tento tomel platí b žné požadavky na výživu a p(du. Choroby a šk(dci u nás nep edstavují velký problém. Z ejm nejzajímav jší pro celou adu zahrádká ( jsou mezidruhové k ížence obou uvedených druh(. Dva nejznám jší mají p(vod v bývalém SSSR - jde o odr(dy 'Rosejanka' a 'Nikitskaja Bordovaja' ("ast ji anglická transkripce Rosseyanka a Nikita's 94
Gift). První jmenovaný je svými vlastnostmi bližší tomelu viržinskému, druhý pak tomelu japonskému (Nikita's Gift má o n co menší mrazuvzdornost než Rosseyanka, oba pak p es - 25 oC). Práv tyto rostliny jsou velmi vhodné pro naše pokusy. V USA lze narazit na n kolik dalších odr(d, které mohou být hybridy obou druh(, ale není to jisté. Zkusit 9i nezkusit? Na úplný záv r mi dovolte malou poznámku, která vám snad uleh"í p ípadné úvahy o tom, zda-li tyto rostliny vyzkoušet. Tyto rostliny nejsou mnoho náro"né, ale mohou p inést závan cizokrajnosti. Pro informaci dodávám, že i dnes zcela b žné broskvon byly k nám uvád ny cca p ed 100 lety a jejich rozší ení, by dnes je považujeme za prakticky b žné ovoce našich zahrad, bylo velmi, velmi pomalé. Co z toho plyne? Kdo má možnost a prostor pro p stování uvedených druh(, a to zkusí, riskuje málo. Kontakt pro zájemce o bližší informace: Tel: 737 250 182, e-mail:
[email protected], (v p ípadn problém( u p stitele:
[email protected])
Metodiky ochrany zahradních plodin na webových stránkách ZS Ing. Miloš Kožešník, správce www.zahradkari.cz Možná se vám zdálo, že v roce 2006 webové stránky Svazu spíše stagnovaly, a musím uznat, že je to tak trochu pravda. Pro rok 2007 však p ipravujeme zásadní zm nu. Na webové stránky bude umíst na kompletní publikace Metodiky ochrany zahradních plodin od Ing. Petra Ackermanna, která bude postupn doplJována i o vyobrazení chorob a šk(dc( - jak od autora, tak i od Ing. Jaroslava Roda, a tak by v budoucnu mohla nahradit obrazové atlasy a po"ítáme i s dopln ním dalších chorob a šk(dc( na které sice není povolen žádný p ípravek, ale vy se s nimi v zahrádkách setkáváte. Metodiky budou nejprve zp ístupn ny ze stránky www.zahradkari.cz/metodiky, ve zkušebním provozu, ale po dopln ní o ob-
rázky budou p evedeny na stránky chrán né heslem tak, aby byl p ístup umožn n jen "len(m ;ZS. Pokud budete mít zájem o využívání Metodik i po zkušebním provozu dozvíte se postup k získání hesla na výše uvedené webové stránce. Do dalších let ;ZS zvažuje p ípravu obrazového atlasu zahradních rostlin s podrobnými p stitelskými informacemi. Mnozí namítnete, že atlas( je na webu již dost, ale v našem rodném jazyce s kvalitním popisem, p stebními postupy, p ípadn zkušenostmi s p ezimováním, chorobami, množením aj. není zatím žádný. Více o pr(b hu p íprav a celkovém stavu Atlasu se dozvíde na www.zahradkari.cz/atlas. Další pom(ckou pro za"ínající i zkušené zahrádká e by se m la stát webová encyklopedie. Ta bude uspo ádána jak podle plodin a jednotlivých hesel, tak podle kalendária. O pr(b hu p íprav najdete informace na www.zahradkari.cz/encyklopedie. Spolupráci na Atlasu i Encyklopedii již p islíbily mnohé komer"ní firmy, a tak bude díky nim celková p íprava rychlejší a dostanou se k Vám i informace, kde popisované rostliny sehnat, pokud o n bude mít zájem. Zda a jak rychle se uvedené projekty podaí uskute"nit, záleží z "ásti také na vás, nebo je po"ítáno s "áste"nou spoluprací z vaší strany, p edevším p i po izování obrazových materiál(. V tšina z vás má krásné rostliny na své zahrádce a po ízení fotografie v pot ebné kvalit dnes již není tak velký problém. P ipravovaný atlas i encyklopedie bude ur"ena p edevším "len(m ;ZS, a t m, kte í do nich p isp jí a stanou se spoluatutory. Princip je podobný jako u encyklopedie Wikipedia - www.wikipedia.cz
Krajinná výstava Marktredwitz-Cheb p esto že skon9ila - pokra9uje Ing. Miloš Kožešník, úst edí
ZS
O této u nás neobvyklé výstav , která trvala celé dlouhé 4 m síce, jste se jist do"etli mnohé na stránkách "asopisu Zahrádká . Jejím cílem bylo p edevším revitalizovat pozapomenutá území v Chebu, která budou sloužit ve ejnosti i po skon"ení výstavy. Výstava probíhala soub žn v Chebu a
sousedním bavorském m st Marktredwitz. ;ZS m l na výstav ve skleníku trvalou expozici v podob malé zahrádky s bohatou kv tinovou výsadbou a jezírkem. V pr(b hu výstavy nám s její realizací pomáhalo Zahradnictví Hrdli"ka - T ebeJ a Zahrada Teplá, proto byla expozice stále p kná a pln rozkvetlá. V pr(b hu hlavní výstavy p ipravil ;ZS pro návšt vníky adu dalších menších výstav. První byla výstava kosatc4, za ní následovala tém m síc trvající výstava pelargónií od SZO Pelargonie. Uprost ed léta se uskute"nila výstava lilií - svým rozsahem nejv tší. Podíleli se na ní p stitelé z ad SZO Martagon, SZO Lilium Brno, ale za sv(j rozsah vd "í p edevším profesionál(m - Ing. Václavu Joštovi, Ing. Pavlu Nejedlovi a Ing. Josefu Basikovi, kte í si právem zaslouží velký dík za množství dodaných kv t( a prvot ídní kvalitu. Jen tak si návšt vníci mohli prohlédnout 263 odr(d lilií, dopln ných menší expozicí r4ží. Koncem léta ;ZS p ipravil spole"n s bavorskými zahrádká i rozsáhlou výstavu ji inek a me9ík4 - k vid ní bylo 215 odr(d. Poslední byla výstava révy vinné a ovoce, zaslouženou pozornost budily historické odr(dy z Uherského Hradišt a expozice n meckých zahrádká (. Tato výstava byla op t ve spolupráci se zahrádká i z N mecka a první týden probíhala v Chebu, druhý v sousedním m st Marktredwitz. Podle všech ohlas( byl ;ZS se svými expozicemi hodnocen vždy kladn a dá se íci, že se dob e p edstavil široké ve ejnosti, i p esto, že b hem letních veder po jarní lokální záplav výstavního areálu nebyla jak pro nás, tak pro po adatele situace nijak jednoduchá. P esto, že výstava oficiáln skon"ila, celý areál je dále pe"liv udržován a s ohledem na rozsah výsadeb a množství druh( rostlin se dá p irovnat k malé botanické zahrad , kterou stojí za to navštívit i po skon"ení výstavy. Na záv r dovolte, abych pod koval p edstavitel(m m sta Cheb, p edevším Ing. Pospíšilovi a Ing. Hofrajtrovi, kte í nám ú"ast na výstav umožnili. Spolupráce s nimi byla jak po stránce finan"ní, tak i osobní vždy více než perfektní. 95
Vedení eského zahrádká ského svazu up ímn! d!kuje všem autor4m za spolupráci na této publikaci a t!ší se na další spolpráci.
OBSAH Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 Historické ko eny zahrádká ství a vznik ;ZS . . 2 František MACHALA, 1. p edseda Svazu (1958-1961) . . . . . . . . . . . . 3 ;eskému zahrádká skému svazu je padesát . . 4 Václav KOVANDA, 2. p edseda Svazu (1961 - 1974) . . . . . . . . . . . 8 Spolupráca SZZ a ;ZS na úseku odborného vzdelávania . . . . . . . . . . 10 Vlastimil JEŽEK, 3. p edseda Svazu (1974 - 1989) . . . . . . . . . . 10 Funk"nost soudobých zahrad a sm ování odborné "innosti ;ZS . . . . . . . . 11 Ing. Ji í ;ADA, 4. p edseda Svazu (1990 - 1999) . . . . . . . . . . 14 Flora Olomouc 2006 p es zna"né problémy velký úsp ch . . . . . . . . 14 Zahrádká i a výstavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 RNDr. Josef KLIMEŠ, 5. p edseda Svazu (1999 - 2004) . . . . . . . . . . 16 Spolupráce ;ZS s ;eským rozhlasem . . . . . . 16 MUDr. Josef K]ÍŽ, 6. p edseda Svazu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 Zelenina na zahrádkách . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 Fazole na živý plot . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 Ovocna ení v zahrádkách v dalším období . . . 20 Zahrádká ". 1/1980 o životním jubileu tajemníka Josefa Máry . . . . 21 Mladí zahrádká i ;ZS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 ;asopis Zahrádká . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 P íroda je silná . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 K úpravám stanov a jednacího ádu ;ZS . . . . 24 Degustace v ;ZS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 Aktualizace a oživení právního v domí ;ZS . 28 Orienta"ní zkoušky octem na obsah vápníku . 29 Aplikace zákona o potravinách na zahrádká ské zpracovatelské provozy . . . . . . 30 Kytice pro krásu a zdraví . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 Víte, že (Zahrádká ". 6/1970) . . . . . . . . . . . . 32 P írodní úpravy svah( zahrádek a okolí chatek 32 Hvozdík bradatý - p epichování . . . . . . . . . . . . 34 Tane"nice na zahrádkách . . . . . . . . . . . . . . . . 34 Jak p stuji ji inky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 Význam pestovania a rozmnožovanie orecha kráVovského . . . . . . 36 Jak žijí "meláci na zahrádce . . . . . . . . . . . . . . 43
Co se mi také p ihodilo na zahrádce . . . . . . . . 45 Prom ny rostlin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 Chybí ochranné lh(ty pro listová hnojiva? . . . 48 Nejvhodn jší termín pro ez o ešáku královského . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 Není brambora jako brambora . . . . . . . . . . . . 51 Klatovský karafiát . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 Staré odr(dy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 Málo jako šafránu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 Hortenzie na zahrádce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 Virus šarky švestky a ochrana proti n mu . . . . 58 Jak ezat strom, který velmi bujn roste . . . . . 61 Mravenci ve skleníku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61 Jen pro zahrádká ky! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61 Kyti"ka pro radost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62 "Lžíce vody - putýnka bláta" . . . . . . . . . . . . . . 66 Podnože jsou d(ležité . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66 Karbanátky z "erného ko ene . . . . . . . . . . . . . 70 Výsadba cibulnatých a hliznatých kv tin . . . . . 70 Víte, že.. Zahrádká ". 1/1970 . . . . . . . . . . . . 72 Maliník, ostružiník a malinoostružiník - požadavky na p stování na zahrádce . . . . . 72 Co jsou to kamenné buJky? . . . . . . . . . . . . . . 76 Barvy podzimu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76 Skalka v období vegeta"ního klidu, ošet ení rostlin po poškození zv í . . . . . . . . . 76 P íprava skalky na zimu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79 ;i ení mošt( a vín . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79 Veselé povídání lidového mudrosloví . . . . . . . 81 SmokvoJ do bytu i do zahrady . . . . . . . . . . . . 81 Zásady pro sklizeJ, posklizJovou úpravu a skladování sko ápkatého ovoce v souvislosti se závažným zdravotním rizikem p i konzumaci . 82 Odr(da LECAR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83 Jak hluboko zapravovat kompost? . . . . . . . . . 84 Herbicidy na zahrádkách . . . . . . . . . . . . . . . . . 84 Aforismy, vybrané ze Zahrádká ských informátor( . . . . . . . . . . . . 86 Jmelí - rostlina známá a p esto tajuplná . . . . . 86 V"ely na zahrádce a v život "lov ka . . . . . . . 88 Exotické ovocné rostliny do našich zahrad . . . 91 Metodiky ochrany zahradních plodin na webových stránkách ;ZS . . . . . . . . . . . . . . 94 Krajinná výstava Marktredwitz-Cheb, p esto že skon"ila - pokra"uje . . . . . . . . . . . . . 95
Rukov!O zahrádká e 2007 Vydal
eský zahrádká ský svaz v roce 2006
v nakladatelství KVqT, Rokycanova 15, 130 00 Praha 3, jako ú"elovou publikaci pro své "leny v rámci "lenského p ísp vku. Neprodejné. Z p ísp!vk4 autor4 sestavil Ing. Josef Nejedlo. Odpov dný redaktor Ing. Josef Nejedlo, technický redaktor Ing. Miloš Kožešník. Obálka - foto 1. str. Lukáš Kožešník, foto 4. str. auto i "lánk(. Sazba a grafická úprava - Ing. Miloš Kožešník. Tisk - tiskárna Vltava-Labe-Press, a.s. Praha Uh ín ves.
