Chem. Listy 91, 547 - 557 (1997)
HETEROCYKLICKÉ [3,2-£]KONDENZOVANÉ PENTALENY A JEJICH BENZOANALOGA PAVEL PIHERA a JIŘÍ SVOBODA
Současné poznatky o sloučeninách tohoto typu nebyly doposud komplexně shrnuty. I rozsáhlé kompendium6 poÚstav organické chemie, Vysoká škola chemicko-technojednává o těchto heterocyklech jen okrajově. Informace logická, Technická 5,166 28 Praha 6 o jednotlivých strukturních typech jsou navíc značně rozdílné. Byla diskutována syntéza a reaktivita dostupného a stálého TT systému7 a menší znalosti máme o TP (cit. 8 ) Věnováno prof. Ing. Jaroslavu Palečkovi, CSc. k 65. naro- a o skupině systémů FP, BFP a TF (cit. 9 ). Čtyři strukturní ženinám typy - FF, BSF, SI a BSBF - dosud vůbec nebyly popsány. Rovněž základní heterocykly SF, BSP, FBF a Pí zatím Došlo dne 11 .II. 1997 nebyly připraveny a existují pouze některé jejich deriváty. Jak bude dále ukázáno, příčinou rozdílné úrovně znalostí o jednotlivých heterocyklických systémech je především jejich Obsah stabilita odvíjející se od vlastností příbuzných základních pětičlenných heterocyklů, furanu, pyrrolu a thiofenu. 1. Úvod V nedávné době jsme do této skupiny heterocyklických 2. Syntéza [3,2-£>]kondenzovaných heterocyklů sloučenin zavedli nové základní heterocyklické sloučeniny 2.1. Bazicky katalyzované cyklizace - [l]benzothieno[3,2-&]furan (BTF) 1 0 a [ljbenzothieno2.2. Cyklizace Friedelova-Craftsova typu [3,2-&]benzofuran (BTBF) 11 a studovali jejich reaktivi2.1. Cyklizace reaktivních intermediátů tu 1 1 > 1 2 . Protože kondenzované heterocyklické sloučeniny to2.3.1. Tvorba thiofenového hoto strukturního typu jsou předmětem našeho trvalého a selenofenového skeletu zájmu, shrnujeme v této práci komplexně poznatky o [3,2-ž>]2.3.2. Tvorba pyrrolového kruhu kondenzovaných heteropentalenech. 2.4. Fischerova syntéza indolů 2.5. Cyklokondenzace y-aminoketonů
3 závěr
2.
Syntéza
[3,2-Z>]kondenzo heterocyklů
váných
1. Úvod Syntetické metody přípravy [3,2-£>]kondenzovaných Kondenzované heterocyklické sloučeniny typu pentaleheterocyklických sloučenin jsou v mnoha případech odvonů a jejich benzokondenzovaných derivátů (1) představují zeny od prověřených metod tvorby jednoduchých pětičlenlátky s rozmanitými vlastnostmi. V této skupině heterocykných heterocyklů, resp. jejich benzo[&]kondenzovaných lů je možné nalézt substance s analgetickou a protizánětderivátů. Jak bude ukázáno, nelze však tyto postupy aplikolivou aktivitou1, látky inhibující thrombin2, antidepresiva3 vat pro všechny typy citovaných kondenzovaných heteronebo antihistaminika4. Pro své vlastnosti byly rovněž vycyklů. Vedle typu heteroatomu je pro volbu syntetické užity i pro konstrukci kapalně krystalických systémů5. strategie důležitý i počet kondenzovaných benzenových Množina bi- až tetracyklických heteroaromatických sloujader, resp. typ koncového pětičlenného kruhu. Bicyklické cenin představuje třicet šest základních strukturních typů systémy jsou připravovány lineárními syntézami, tricyk(1), které shrnuje tabulka I. Pro usnadnění orientace v nálické systémy s jedním anelovaným benzenovým jádrem sledujícím textu jsme pro označení jednotlivých typů sloujsou přístupné jak lineárními, tak konvergentními postupy, cenin zavedli systém zkratek vycházející z názvosloví CheTetracyklické systémy se dvěma připojenými benzenomical Abstracts Ring Index Handbook (1993 Edition). vými kruhy byly získány pouze konvergentními metodami. 547
Tabulka I Názvy a použité zkratky podle Chemical Abstracts Ring Index Handbook (1993 Edition)
548
2.1.Bazicky
katalyzované
16 30 31
cyklizace
Metoda bazicky katalyzovaných cyklizací úspěšně vy13>14 užívaná např. v syntézách benzo[6]furanů představuje téměř obecný způsob přípravy bicyklických a hlavně tricyklických systémů. Její výhodou je především snadná dostupnost výchozích sloučenin a ve většině případů dobré až velmi dobré výtěžky produktů cyklizační reakce. Často používaný postup spočívá v intramolekulární kondenzační reakci 2-heterosubstituovaných octových kyselin a jejich esterů s aldehydickou skupinou (2). Vý15 jimečně se podařila i kondenzace s ketonem . Tabulka II shrnuje jednotlivé typy syntetizovaných heterocyklů. Tímto způsobem se však nepodařilo vytvořit systém FP zřejmě pro jeho nízkou stabilitu16. Cyklizační reakce substituovaných octových kyselin byla převážně indukována pyridinem v acetanhydridu26, resp. zahříváním s octanem sodným v kyselině octové23. Reakce je v těchto případech doprovázena spontánní dekarboxylací na základní heterocyklus (2). Běžnějším substrátem pro cyklizační reakce jsou však estery příslušných kyselin. Báze použitá pro cyklizaci esterů závisí na reaktivitě výchozího esteru: obvykle bylo použito methoxidu nebo ethoxidu sodného, úspěšné byly ale i kondenzace katalyzované hydroxidem draselným22-25 nebo uhličitanem draselným27. Reakce bývá někdy doprovázena hydrolýzou esterové funkce nebo se hydrolýza provádí následně s cílem získat odpovídající karboxylovou kyselinu a z ní pak základní heterocyklus (2). Standardní způsob dekarboxylace - analogicky jako u jiných aromatických karboxylových kyselin 28 ' 29 - spočívá v zahřívání s měděnou bronzí v chinolinu, výjimečně
s oxidem chromito-měďnatým ' ' . Málo běžná je i de32 karboxylace zahříváním za sníženého tlaku . Tímto způsobem byla připravena řada základních kondenzovaných I6 33 16>32 heterocyklických systémů: FP (cit. ' ), TP (cit. ), SP 16 17 15 19 20 (cit. ), TF (cit. ), TT (cit. ), ST (cit. ), SS (cit. ) , 31 34 24 35 BFP(cit. ),BTP(cit. ) , SBF(cit. ),TBT(cit. ) , SBT 26 26 27 24 26 (cit. ) , BST (cit. > ) a SBS (cit. > ). Takto byly připraveny i N-alkylderiváty některých dusíkatých hetero30 21 2I 21 cyklů (FP (cit. ), BFP (cit. ), BTP (cit. ) , BSP (cit. )). 17 Základní SF se však získat dekarboxylací nepodařilo , Menšího rozšíření dosáhla analogická Dieckmannova kondenzace diesterů. Působením terč. butoxidu draselného 36>37 byly vybudovány skelety N-chráněných FI (cit. ) , BTF
549
Tabulka II Heterocykly připravené intramolekulární kondenzací kyseliny (esteru) s aldehydy, resp. ketony
(cit. ' ) a FBF (cit. ~ ). Vzniklé p-ketoestery, které Acylace je oblíbenou metodou pro připojení thiofe42 43 v roztocích existují v příslušné enol-formě (3), byly ponového nebo furanového kruhu k benzenovému jádru drobeny hydrolýze a následné dekarboxylaci (X = N-CH3 a byla aplikována i pro tvorbu [3,2-fc]kondenzovaných pěaY = O(cit. ),X = SaY = O(cit. )). Vzniklý keton lze po tičlenných heterocyklů z odpovídajících karboxylových redukci NaBH4 spontánně dehydratovat, např. tak byl připra- kyselin. Na rozdíl od širokého spektra používaných kataven BTF (cit. ). lyzátorů (např. kyselina fluorovodíková, resp. polyfosfoBazicky katalyzovaným cyklizacím podléhají i další řečná nebo oxid fosforečný) se zde používá výhradně kysubstráty. Např. adicí enolátu ketonu generovaného uhličiseliny sírové (6). Vznikající cyklický keton lze redukcí 44 45 taném draselným, resp. methoxidem sodným byl uzavřen NaBH4 (cit. ) , resp. LiAlH4 (cit. ) v jednom stupni 40 38 furanový cyklus v TF (cit. ) , BTF (cit. ) (4) a FBF transformovat na heterocyklický systém. Acidita reakčního 39 (cit. ) . Pro cyklizaci ester-nitrilů v syntéze derivátů TF prostředí však limituje použitelnost této reakce na deriváty 41 38 39 (cit. ) , BTF (cit. ) i FBF (cit. ) se osvědčil jako báze TT, i v tomto případě však výtěžky cyklizace nejsou příliš ethoxid sodný, resp. terč. butoxid draselný. vysoké. Příbuzné Thorpeovy-Zieglerovy kondenzační reakce Při pokusech o přípravu izomerních, tj. [2,3-&]kondendinitrilů byly analogicky využity v přípravě aminonitrilů zovaných systémů byl pozorován přesmyk zbytku thios TF (cit. 4 0 ) a BTF (cit. 3 ) skeletem. V obou případech byl glykolové kyseliny z polohy 2 do polohy 3 za vzniku dostatečně efektivní bází uhličitan draselný (5). substituovaných TT (cit. 4 4 > 4 6 ) a TP (cit. 4 7 - 4 8 ) (7). Polyfosforečná kyselina jako katalyzátor umožnila získat TP v do2.2. C y k l i z a c e F r i e d e l o v a - C r a f t s o v a typu brých výtěžcích. Pro vysvětlení průběhu přesmyku byl navržen cyklický mechanismus přesmyku elektrofilní čásElektrofilní cyklizační reakce v syntéze heterocyklictice 47 . kých systémů využívají intramolekulámí acylační reakce Ojedinělá lineární syntéza tetracyklického systému karboxylových kyselin a alkylační reakce karbonylovými BTBT - spočívá v cyklizaci kyseliny 4-(TBT-2-yl)máselné sloučeninami. za katalýzy oxidem fosforečným. Destilací intermediárního
550
ketonu za sníženého tlaku byl získán přímo zcela aromatizovaný BTBT (cit. 4 9 ) . Elektrofilní alkylace acetaly aldehydů (Z = CH(OC2H5)2) a ketony (Z = COCH3, COC 6 H 5 ) (8) slouží k jednoduchému připojení thiofenového skeletu ke kruhu thiofenovému 1 5 - 5 0 , resp. benzo[£]thiofenovému35>51. Analogicky k podobným syntézám benzo[£]thiofenů52'53 nebo benzo[b]furanů54 se jako činidlo osvědčila polyfosforečná kyšelina 35 nebo oxid fosforečný za zvýšené teploty 50 ' 51 . Při syntéze 3-methyl-TT bylo použito úspěšně i chloridu hlinitého 15 . Cyklizace 2-thienylmerkaptoacetonu55 a co-(N-methyl-2-pyrrolylthio)acetofenonu56 probíhají podobně rovněž s přesmykem postranního řetězce z polohy 2 do polohy 3 heteroaromatického jádra a následně ke vzniku [3,2-Z?]kondenzovaného produktu (viz výše). Distribuce [2,3-b]a [3,2-£>]kondenzovaných izomerů přitom závisí na použitém činidle a struktuře výchozího ketonu: katalýza kyselinou polyfosforečnou56 vede ke směsi produktů, zatímco při použití TiCl 4 je přesmyk zcela potlačen. Naproti tomu co-(2-pyrrolylthio)acetofenon poskytuje působením pólyfosforečné kyseliny pouze produkt přesmyku56. 2.3. Cyklizace reaktivních intermediátů V řadě syntéz kondenzovaných thiofenů, selenofenů a pyrrolů vystupují reaktivní částice radikálového, resp. elektrofilního charakteru, které v klíčovém stupni atakují násobnou vazbu nebo aromatický či heteroaromatický sys-
551
tém za vzniku nového heterocyklu. Mezi takové reaktivní intermediáty lze zařadit částice typu sulfenyl- a selenylhalogenidů a částice s povahou nitrenu. 2. 3. 1.
Tvorba thiofenového a selenofenového skeletu
Lineární i konvergentní syntézy kondenzovaných heterocyklů využívají uzávěru sloučenin typu 1,3-butadienthiolu 57 , resp. o-arylthiofenolu za vzniku thiofenového cyklu, Tímto způsoben se podařilo připravit kyselinu TBT-2-karboxylovou35, BST-2-karboxylovou26, SBS-2-karboxylovou 2 6 a základní tetracyklus BTI 5 8 (9). Využití přímé oxidače merkaptoskupiny jodem je však ojedinělé. Častější metoda cyklizace spočívá v oxidaci chráněné merkapto, resp. hydroselenolové skupiny. Pro chránění merkaptoskupiny se osvědčila methylová59 a ethoxythiokarbonylová5 skupina, hydroselenolová skupina byla blokována methylovou 26 - 59 , resp. kyanoskupinou5. Cyklizace chráněných derivátů probíhají hladce působením bromu v pyridinu, resp. octové kyselině, nebo chloridem sulfurylu v pyridinu. Za těchto podmínek lze selektivně odlišit i methylthioa methylselenoskupinu59 (10). Cyklizace skořicových kyselin chloridem thionylu (tzv. Higova reakce) poskytuje v jednom stupni substituované benzoffeJthiofeny^O. Reakce s komplikovaným mechanismem 61 předpokládá v jednom ze stupňů vznik intermediárního sulfenylhalogenidu, který následně atakuje benzenové jádro za uzavření thiofenového kruhu. Tato reakce byla rozšířena i pro anelaci thiofenového kruhu k dalším heteroaromatickým systémům, výtěžky však jsou jen výjimečně
vysoké 62 (11). Chlorid thionylu totiž navíc způsobuje nezahříváním benzalchloridu se sírou hladce vzniká BTBT žádoucí chloraci reaktivního heteroaromátu. Např. 3-(2(cit. 6 8 ) (13) a z 2-(2-chlorfenyl)benzo[&]furanu byl ana-thienyl)akrylová kyselina poskytuje při 100 °C vedle očelogicky připraven BTBF (cit. 1 1 ). I když výtěžky některých kávaného 3-chlor-TT-2-karbonylchloridu i příslušný 3,5cyklizačních reakcí někdy nejsou vysoké, lze tak připravit dichlorderivát (12). Při vyšší teplotě pak monochlorderivát i heterocyklické sloučeniny jiným způsobem málo dostupnebyl vůbec izolován63. Analogické výsledky poskytl i dené, např. 3,6-dimethyl-TT a -SS (cit. 6 9 ) (14). 62 rivát selenofenu . Skelet TF se podařilo připravit jen v případě, kdy furanové jádro bylo v poloze 5 substituováno 2. 3. 2. Tvorba pyrrolového kruhu arylovou funkcí. I v tomto případě byla reakce komplikována nežádoucí chloraci do vyššího stupně 64 . Naproti tomu Rozkladem azidů 70 stejně jako redukcí nitrosloučenin71 3-(2-benzo[fc]furanyl)akrylová kyselina poskytuje, i když lze generovat částice nitrenového charakteru, které se sev nízkém výtěžku, pouze očekávaný derivát TBF (cit. 6 4 ) . kundárně stabilizují uzavřením pyrrolového kruhu. Tyto Obdobně jako chloridu thionylu se dá použít pro Himetody byly již dříve aplikovány pro syntézu derivátů govu reakci i chloridu seleninylu. Protože je však silnějším indolu 7 2 ' 7 3 a dále rozšířeny pro tvorbu výše kondenzochloračním činidlem než chlorid thionylu a působí navíc váných heterocyklických systémů. Výhodou této metodiky i jako činidlo oxidační, byly při cyklizacích izolovány pouje velká variabilita a relativně snadná dostupnost výchozích ze tetrachlor-ST a tetrachlor-SS. Hydrogenolýza chlorolátek. Azidová metoda poskytuje vesměs velmi dobré vývých atomů však umožňuje získat základní heterocyklické těžký, zatímco redukce nitrosloučenin triethylfosfitem má systémy ST a SS (cit. 6 5 ) . výsledky proměnlivé. TT a SS byly poprvé izolovány z pestrých směsí proFotolytického rozkladu azidů bylo použito jen ojediduktů vznikajících reakcí acetylenu se sírou 66 , resp. se něle 74 - 75 , termický způsob rozkladu azidů převládá (15). seleném67 za vysoké teploty. Podmínky reakce proto omeBylo ukázáno, že bicyklické heteroaromatické systémy zují aplikaci této syntézy na látky relativně stálé. Např. jsou přístupné jak atakem nitrenu na násobnou vazbu (po-
552
stup A), tak i na heteroaromatický systém (postup B). 76 Postupem A byly připraveny skelety FP (X = O) , TP 76 76 (X = S) a SP (X = Se) , jako Z sloužila acetylová, resp. nitroacetylová skupina. Běžnější postup B vycházející z produktu kondenzace aromatického aldehydu s ethylazidoacetatem (Z značí ethoxykarbonyl) poskytl hetero77 78 78 cyklické systémy PP (X = N-CH 3 ) - , FP (X = O) , TP 77 79 16 33 (X = S ) ' a SP (X = Se) ' . Analogicky byly připra3I 80 vény substituované deriváty BFP (cit. ) a Pí (cit. ) . Azidovou metodu je možné využít i pro konvergentní syntézu tricyklů a tetracyklů. Přitom může nitren atakovat jak 81 82 83 heteroaromatický kruh (FI (cit. ) ajeho deriváty , TI (cit. )), 84 tak benzenové jádro (BTI) (cit. ) (16). Byla rovněž studována reaktivita p\|3-disubstituované násobné vazby vůči ataku nitrenové částice. Ukázalo se, že v případě disubstituce terminálního atomu uhlíku násobné v vazby (syntézy TP (cit. 7 4 ' 7 5 > 8 5 ) a BTP (cit. 8 6 )) je cyklizace
doprovázena [l,5]sigmatropním přesmykem substituentu za vzniku 2,3-disubstituovaného pyrrolového derivátu (17). V syntéze BTP byla navíc zaznamenána i přítomnost 86 vedlejšího N-substituovaného produktu . Pro fotochemicky iniciovanou cyklizaci pak byla stanovena následující 75 migrační schopnost skupin : X = RSO > RS = H > RSO 2 > RCO > COOEt Triethylfosfitové metody cyklizace bylo využito pro 87 88 přípravu 6-methyl- , resp. 5-arylderivátů TP atakem nitrenu na a- nebo (3-substituovanou dvojnou vazbu. Analogicky se podařilo uzavřít koncový pyrrolový kruh v 2-aryl89 derivátech BTP (cit. ) (18). Podobně jako rozklad azidů tato metoda slouží k uzávěru středních pyrrolových kruhů tricyklických systémech, např. v TI (X = S ^ a F I Í X = O) 81 (19). BTI bylo možno připravit jak atakem nitrenu na
553
heteroaromatický, tak na benzenový kruh. Nižší výtěžky druhého postupu jsou přičítány stabilizaci intermediální 84 částice vznikem stálejší dipolární mezomerní struktury . V případě tetracyklického systému II se osvědčilo uzavírat 91 triethylfosfitovou metodou pouze jeden kruh , protože synchronní uzávěr obou kruhů z výchozího 2,2 '-dinitrostil92 benu poskytl jen velmi nízký výtěžek . 2.4. F i s c h e r o v a s y n t é z a indolů [3,3]Sigmatropní přesmyk arylhydrazonů karbonylových sloučenin patří mezi základní postupy v syntéze in93 dolů . Tato metoda byla využita i pro syntézu výše kondenzovaných heterocyklických sloučenin. Protože cyklizačni reakce je kysele katalyzovaná (chlorovodíková nebo lépe octová kyselina), bicyklické systémy se proto podařilo získat v proměnlivých výtěžcích jen v případě TP (cit. 9 4 ) . U stálejších tricyklických systémů se metoda osvědčila k vytvoření jak středového tak koncového pyrrolovéhojádra v derivátech TI (cit. 9 5 ) (20) a Pí (cit. 9 6 ) (21). Největšího uplatnění však Fischerova syntéza nalezla při syntézách tetracyklických systémů ze substituovaných fenylhydrazinů a bicyklických ketonů (X = O (cit. 9 7 ) , S
4
98
100
(cit. - ), Se (cit."), N-Ts (cit. )) (22). Také 5,10-disubstituované II byly analogicky připraveny reakcí N-acetylin101 doxylu s N-alkyl-N-fenylhydraziny . Naproti tomu N,N100 difenylhydrazin derivát II neposkytl , Metodika indolové syntézy má však některá omezení, Patří mezi ně především dostupnost a stálost výchozí karbonylové sloučeniny a struktura substituovaného fenylhydrazinu. 3-Substituované fenylhydraziny poskytují směsi strukturních izomerů, substituent v poloze 2 může svým sterickým vlivem zabránit nebo ztížit žádanou cykliza84 95 ci ' . Podobný vliv má i substituent v poloze 4 bicyk84 Iického ketonu . 2.5. C y k l o k o n d e n z a c e y-aminoketonů Pyrrolový kruh je možno uzavřít i intramolekulární kondenzací ketonů obsahujících v y-poloze aminoskupinu. V analogii s deriváty indolu 1 0 2 tak byly připraveny i deriváty TP (cit. 32,l03,i04-) ^3) a BTP (cit. 3 4 ) ze snadno dostupných arylsubstituovaných pyrohroznových kyselin nebo jejich esterů. Disubstituované pyrohroznové kyseliny cyklizují v důsledku sterického efektu alkylových skupin jen obtížně a poskytují 5,6-disubstituované deriváty TP
554
s nízkými výtěžky105. Analogicky byl připraven II postupným nebo synchronním uzávěrem pyrrolového kruhu 1 0 6 (24). Tato metodika poskytuje lepší výsledky než výše diskutovaná cyklizace nitrenů. Výchozí y-aminoketony jsou přístupné standardní redukcí odpovídajících nitrosloučenin. Vedle nejčastěji používaného chloridu cínatého v kyselině chlorovodíkové se osvědčila i redukce síranem železnatým ve vodném amoniaku 32 - 34 nebo zinkem v kyselině octové 106 .
5. 6.
7. 8. 9.
3. Závěr
10. Z výše uvedeného přehledu je zřejmé, že standardní metody výstavby pětičlenných heterocyklických sloučenin se dají úspěšně aplikovat i pro syntézu výše kondenzovaných heterocyklických sloučenin. Taktika při výběru vhodného postupu odráží známé znalosti o struktuře a stabilitě jednoduchých heterocyklických systémů. Rovněž stálost některých bicyklických, ale i tricyklických heterocyklů má v jejich syntéze základní význam. Lze proto očekávat, že příprava některých dosud nepopsaných kondenzovaných heterocyklických sloučenin bude velmi obtížná.
11. 12. 13. 14. 15. 16.
LITERATURA
17.
1.
18.
2.
3. 4.
Nakashima Y., Kawashima Y., Sáto M., Okuyama S., Amanuma F., Sota K., Kameyama T.: Chem. Pharm. Bull. 55,5250 (1985). Sall D. J„ Berry D. R., Coffman W. J., Craft T. 1, Denney M. L., Gifford-Moore D. S., Kellam M. L., Smith G. F.: Bioorg. Med. Chem. Lett. 2, 1025 (1992). Sasaki K., Tashima Y., Nakayama T., Hirota T.: J. Heterocycl. Chem. 28, 269 (1991). Werner L. H„ Schroeder D. C, Ricca S., Jr.: J. Am.
19. 20. 21. 22.
555
Chem. Soc. 79, 1675 (1957). Kaszynski P., Dougherty D. A.: J. Org. Chem. 58, 5209(1993). Cava M. P., Lakshmikantham M. V., v knize: Comprehensive Heterocyclic Chemistry (Katritzky A. R., Rees C. W., ed. ), sv. 4, str. 1037-1083. Pergamon Press, London 1984. Litvinov V. P., Goldfarb J. L.: Adv. Heterocycl. Chem. 79, 123(1976). Garcia F., Gálvez C: Synthesis 1985, 143. Krutošíková A.: Collect. Czech. Chem. Commun. 55, 597 (1990). Svoboda J., Nič M., Paleček J.: Collect. Czech. Chem. Commun. 58,2983(1993). Pihera P.: Nepublikované výsledky. SvobodaJ.,PiheraP., SedmeraP., PalečekJ.: Collect. Czech. Chem. Commun. 61, 888 (1996). Bartlett P. D., Trachtenberg E. N.: J. Am. Chem. Soc. 80, 5808 (1958). Erlenmeyer H., Grubenmann W., Bloch H.: Helv. Chim. Acta 57, 75 (1948). Goldfarb J. L., Litvinov V. P., Ozolin S. A.: Izv. Akad. Nauk SSSR, Ser. Khim. 1965, 510. Soth S., Farnier M., Paulmier C: Can. J. Chem. 56, 1429 (1978). Paulmier C, Morel J., Semard D., Pastour P.: Bull. Soc. Chim. Fr. 1973, 2434. Litvinov V. P., Goldfarb J. L.: Izv. Akad. Nauk SSSR, Ser. Khim. 7965, 2183. Goldfarb J. L., Litvinov V. P., Ozolin S. A.: Izv. Akad. Nauk SSSR, Ser. Khim. 1968, 1419. Gronowitz S., Konar A., Hórnfeldt A.-B.: Chem. Scripta70, 159(1976). Webert J.-M., Cagniant D., Cagniant P., Kirsch G., Weber J.-V.: J. Heterocycl. Chem. 20, 49 (1983). Litvinov V. P., Mortikov V. J., Vajsburg A. F.: Izv. Akad. Nauk SSSR, Ser. Khim. 7990, 422.
23. Cagniant P., Kirsch G., Perrin L.: C. R. Acad. Sci„ C 50. Zhirjakov V. G., Abramenko P. I.: Khim. Geterosikl. 276, 1561 (1973). Soed. 1965, 334. 24. Cagniant P., Peřin P., Kirsch G.: C. R. Acad. Sci., C 51. ParhamW.E.,GadsbyB.: J.Org.Chem. 25,234(1960). 278, 1011 (1974). 52. Dickinson R. P., Iddon B.: J. Chem. Soc, C1968,2733. 25. Ricci A., Balucani D., Bettelli M.: Gazz. Chim. Ital. 53. Plé P. A., Marnett J. L.: J. Heterocycl. Chem. 25,1271 707,774(1971). (1988). 26. Iteke É., Christiaens L., Renson M.: Bull. Soc. Chim. 54. Davies W., Middleton S.: J. Chem. Soc. 1958, 822. Fr. 7972,4767. 55. GoldfarbJ. L., Litvínov V. P.: Izv.Akad. Nauk SSSR, 27. Kirsch G., Cagniant P.: C. R. Acad. Sci., C 274,2179 Ser. Khim. 1963, 1621. (1972). 56. Harris R. L. N., McFadden H. G.: Austr. J. Chem. 39, 28. Zwanenburg D. J., de Haan H., Wynberg H.: J. Org. 887(1986). Chem. 57,3363(1966). 57. Chakrabarti P. M., Chapman N. B.: J. Chem. Soc, C 29. Burness D. M.: J. Org. Chem. 27, 102 (1956). 7970, 914. 30. Krutošíková A., Hanes M: Collect. Czech. Chem. 58. McKinnon D.M., Lee K.R.:Can.J. Chem. 66,1405(1988). Commun. 57, 1487 (1992). 59. Iteke É., Christiaens L., Renson M.: C. R. Acad. Sci., 31. Krutošíková A., Kováč J., Dandárová M., Bobálová C 275, 277 (1972). M : Collect. Czech. Chem. Commun. 47,3288 (1982). 60. HigaT., Krubsack A. I: J. Org. Chem. 41,3399 (1976). 32. Snyder H. R., Carpino L. A., Zack J. F., Jr., Mills J. 61. Higa T., Krubsack A. J.: J. Org. Chem. 40,3037 (1975). F.: J. Am. Chem. Soc. 79, 2556 (1957). 62. Capron B., Paulmier C, Pastour P.: Bull. Soc. Chim. 33. Jáva K. N., Soth S., Farnier M, Paulmier C: C. R. Fr. 7975, 2575. Acad. Sci., C 281, 793 (1975). 63. WrightW. B., Jr.: J. Heterocycl. Chem. 9, 879 (1972). 34. Schurko O. P., Mamaev V. P.: Izv. Sib. Otd. Akad. 64. Královicova E., Krutošíková A., Kováč J.: Collect. Nauk SSSR, Ser. Khim. 7967, 112. Czech. Chem. Commun. 57, 1685 (1986). 35. Chapman N. B., Hughes C. G., Scrowston R. M: J. 65. Capron B„ Paulmier C: C. R. Acad. Sci., C 279,947 Chem. Soc, C 7970, 2431. (1974). 36. Unangst P. C, Carethers M. E.: J. Heterocycl. Chem. 66. ChallengerF., Gibson G. M.: J. Chem. Soc. 7940,305. 27,709(1984). 67. Umezawa S.: Bull. Chem. Soc. Jpn. 14, 363 (1939). 37. Svoboda J., Nič M., Paleček J.: Collect. Czech. Chem. 68. Voronkov M. G., Udře V. E.: Khim. Geterosikl. Soed. Commun. 58, 592(1993). 796~5,683. 38. Beck J. R.: J. Heterocycl. Chem. 72, 1037 (1975). 69. Choi K. S., Sawada K„ Dong H., Hoshino M., Na39. Vaidya V. P., Agasimundin Y. S.: Indián J. Chem., B kayama J.: Heterocycles 38, 143 (1994). 22,462(1983). 70. L'Abbé G.: Chem. Rev. 69, 345 (1969). 40. Pankiewicz J., Decroix B., Morel J.: C. R. Acad. Sci., 71. Bunyan P. J., Cadogan J. I. G.: J. Chem. Soc. 1963,42. C 281, 39 (1975). 72. HemetsbergerH., Knittel D., Weidmann H.: Monatsh. 41. Gewald K., Bellmann P.: J. Prakt. Chem. 325, 457 Chem. 707, 161 (1970). (1983). 73. Sundberg R. J.: J.Org.Chem. 30, 3604(1965). 42. Dann O., Kokorudz M: Chem. Ber. 86, 1449 (1953). 74. Gairns R. S., Moody C. J., Rees C. W., Tsoi S. C: J. 43. Einhorn J., Demerseman P., Royer R.: J. Heterocycl. Chem. Soc, Perkin Trans. 1 1986, 497. Chem. 22, 1243 (1985). 75. Gairns R. S., Moody C. J., Rees C. W., Tsoi S. C: J. 44. Gronowitz S., Rudén U., Gestblom B.: Ark. Kemi 20, Chem. Soc, Perkin Trans. 1 1986, 501. 297(1963). 76. Gronowitz S., Westerlund C, Hórnfeldt A. -B.: Acta 45. ChallengerF., HolmesJ.L.: J. Chem. Soc. 7955,1837. Chem. Scand., B 50, 391 (1976). 46. GronowitzS.,MosesP.: Acta Chem. Scand. 76,155(1962). 77. Aratani T., Yoshihara H., Suzukamo G.: Tetrahedron 47. Gronowitz S., Hórnfeldt A.-B., Gestblom B., HoffLett. 30, 1655 (1989). man R. A.: Ark. Kemi 75, 151 (1962). 78. Hemetsberger H., Knittel D.: Monatsh. Chem. 103, 48. MattesonD.S,SnyderH.R.:J.Org.Chem.22,1500(1957). 194(1972). 49. Ricci A., Balucani D., Berardo B.: C. R. Acad. Sci., C 79. Eras J., Gálvez C, García F.: J. Heterocycl. Chem. 27, 275,139(1972). 215(1984).
556
80. Fresneda P. M., Jones R. A., Voro T. N.: Synth. 98. DalglieshC. E.,MannF. G.:J. Chem. Soc. 1947,653. Commun. 20, 2011 (1990). 99. Buu-Hoi N. P„ Saint-Ruf G., Martani A., Ricci A., 81. Yakushijin K., Yoshina S.: J. Heterocycl. Chem. 14, Balucani D.: J. Chem. Soc, C 1968, 609. 975(1977). 100. Mérour J.-Y., Savelon L.: Heterocycles 32, 849 82. Nakashima Y., Kawashima Y., AmanumaF., SotaK., (1991). Tanaka A., Kameyama T.: Chem. Pharm. Bull. 32, 101. Grinev A. N., Rjabova S. J.: Khim. Geterosikl. Soed. 4271 (1984). 1982, 199. 83. Smith P. A. S., Boyer J. H.: J. Am. Chem. Soc. 73, 102. Cornforth R. H„ Robinson R.: J. Chem. Soc. 1942,680. 2626 (1951). 103. Gale W. W., Scott A. N., SnyderH. R.: J. Org. Chem. 84. Chippendale K. E., IddonB., Suschitzky H.: J.Chem. 29,2160(1964). Soc, Perkin Trans. 1 1972, 2023. 104. Keener R. L., Skelton F. S., Snyder H. R.: J. Org. 85. Moody C. J., Rees C. W., Tsoi S. C : J. Chem. Soc, Chem. 33, 1355 (1968). Perkin Trans. 1 1984, 915. 105. Scott A. N., Hoogenboom B. E., Snyder H. R.: J. Org. 86. Degl'InnocentiA.,FunicelloM.,ScafatoP.,SpagnoloP., Chem. 29, 2165 (1964). Zanirato P.: J.Chem. Soc, Perkin Trans. 1 7995,2141. 106. Ruggli R, Zaeslin H.: Helv. Chim. Acta 18, 845 87. GronowitzS., Ander I.: Acta Chem. Scand.,B 29,513 (1935). (1975). 88. Colburn V. M., Iddon B., Suschitzky H.: J. Chem. Soc, Perkin Trans. 1 1977, 2436. P. Pihera and J. Svoboda (Department of Organic 89. Chippendale K. E., Iddon B., Suschitzky H.: J. Chem. Chemistry, Institute of Chemical Technology, Prague): HeSoc, Perkin Trans. 1 1973, 125. terocyclic [3,2-Z»]-Fused Pentalenes and Their Benzo90. Abramovitch R. A., Chellathurai T., McMaster I. T., annellated Derivatives Takaya T., Azogu C. I., Vanderpool D. P.: J. Org. Chem. 42, 2914 (1977). The methods of preparation of heterocyclic [3,2-b]91. Jackson A. H., Johnston D. N., Shannon P. V. R.: J. fused pentalenes and their benzoannellated derivatives are Chem. Soc, Chem. Commun. 7975, 911. summarized. Tricyclic systems were prepared by linear or 92. Cadogan J. I. G., Cameron-Wood M, Mackie R. K., convergentsyntheses,tetracyclic derivatives by convergent Searle R. J. G.: J. Chem. Soc. 1965, 4831. methods. Only the base-catalyzed cyclization seems to be 93. Robinson B.: Chem. Rev. 69, 227 (1969). a generally appHcable method. Intramolecular Friedel94. Schvedov V. I., Trofimkin J. I., Vasiljeva V. K., Crafts acylation together with acid-catalyzed dehydration Grinev A. N.: Khim. Geterosikl. Soed. 7975, 1324. are ušed for the annellation of thiophene ring in some more 95. Buu-Hoi N. P., Hoan N., Khoi N. H., Xuong N. D.: J. stable systems. Higa reaction and other cyclizations of Org. Chem. 14, 802 (1949). sulphenyl and selenyl intermediates are ušed for the closure 96. Grinev A. N., Rjabova S. J.: Khim. Geterosikl. Soed. of thiophene and selenophene rings, whereas cyclization of 7952, 201. nitrene intermediates, Fischer indol synthesis, and cyclo97. Schroeder D. C , Corcoran P. O., Holden C. A., Muldehydration of y-aminoketones are ušed for the formation ligan M. C: J. Org. Chem. 27, 586 (1962). of pyrrole ring.
557
