ZPRAVODAJ MĚSTA PLZNĚ ROČNÍK XVIII říjen 2013
Nový průvodce
Deset let
pomůže řešit životní situace
jsou Bezovka a Lochotín památkovými zónami
Oslavy
strana 3
strana 5
strana 7
vzniku republiky nabídnou pestrý program
Heren bude ve městě ubývat Novela vyhlášky řeší regulaci hazardu Vyhlášku, která reguluje počet míst, kde mohou být provozovány loterie, sázkové nebo jiné podobné hry, a také jejich otevírací dobu, schválili na svém zářijovém jednání zastupitelé města. Ze současných 220 heren v Plzni by měl jejich počet klesnout na 130. Úbytek bude pokračovat i nadále. Město je navíc připraveno tvrdě zasáhnout proti provozovatelům, kteří nedodrží stanovená pravidla. Herny a kasina už se nebudou vyskytovat v historickém centru. Ze zhruba 20 adres v Husově, Tylově a Kollárově ulici zbyde pouze jediná. Přesto však v centrálním obvodu zůstane nejvíce heren ve městě, a to 60. Ve druhém obvodu bude současný počet 37 heren zatím zachován. V prvním městském obvodu fungují herny na 23 adresách a ve čtvrtém obvodu na sedmi. Další tři jsou v malých obvodech. Obecně závazná vyhláška začala platit 1. října letošního roku. „O odebrání licencí provozovatelům heren, tedy jejich faktickém zrušení, musí ze zákona rozhodnout Ministerstvo financí České republiky. Předpokládáme, že se tak stane do konce února příštího roku,“ vysvětluje Aleš Průša, vedoucí Odboru bezpečnosti a prevence kriminality Magistrátu města Plzně.
K vyhlášce se zastupitelé vrátí za zhruba tři měsíce, dokument by se potom mohl ještě změnit. Dalším záměrem je například omezení počtu heren na Slovanech. V souvislosti s přijetím novely vyhlášky regulující hazard na území města zpřísnil odbor bezpečnosti a prevence kriminality pravidla pro provoz heren. „Na základě vzájemné deklarace jsou provozovatelé povinni vybavit herny vnitřním kamerovým systémem se záznamem, zrušit světelné reklamy a poutače na jackpot. Nad rámec tohoto budou povinni zneprůhlednit výlohy, vstupy, okna a jiné otvory provozoven tak, aby nebylo možné nahlížet do vnitřních prostor,“ popisuje nová opatření Aleš Průša. Kolemjdoucí by tak neměli při běžném pohledu zaznamenat, že se v objektu nachází herna. „Městská policie provádí pravidelné kontroly těchto zařízení. Pokud jejich provozovatelé nebudou dodržovat pravidla vzájemné deklarace nebo se potvrdí podezření, že v některé z heren byli mladiství, bude to okamžitý důvod k vyřazení provozovny ze seznamu vyhláškou povolených míst,“ uzavírá Aleš Průša. (red)
I když letošní babí léto mnoho slunečních paprsků nenabídlo, vycházky podzimní přírodou v Borském parku mají své kouzlo. Foto: Michal Böhm
ROZHOVOR
Režisérka Natália Deáková: Imponuje mi noblesní duch Plzně Činohru Divadla J. K. Tyla řídí od této sezony režisérka Natália Deáková. Poprvé se tak v Plzni do čela souboru postavila žena, navíc se jedná o nejmladší šéfku činohry v celé České republice. I přes své mládí, je bratislavská rodačka velmi zkušená režisérka. V 32 letech má za sebou desítky inscenací na mnoha českých scénách i v rozhlase. „Kolik jich je přesně, netuším. Jednou se mě na to ptala Jiřina Jirásková, ale nedokázala jsem jí odpovědět. Budu to muset spočítat,“ usmívá se sympatická tmavovláska. Novinkou pro Natálii Deákovou není ani funkce umělecké šéfky, zkušenosti na tomto postu získala v Činoherním studiu v Ústí nad Labem. Bylo to těžké rozhodování, když vám vedení plzeňského divadla nabídlo funkci šéfky činohry? Nabídku jsem zvažovala hodně dlouho. Měla jsem v Praze stálé místo režisérky v Českém rozhlase a vedle toho pohostinsky režírovala v divadlech, nijak jsem netoužila tento stav měnit. Definitivně jsem se rozhodla, až když jsem se během příprav inscenace Je třeba zabít Sekala lépe seznámila se souborem. To mě donutilo všechno přehodnotit. Zdejší soubor je velmi kvalitní profesně i lidsky, bylo by ode mě hloupé nabídku odmítnout. Vzpomenete si ještě na vaši první návštěvu Plzně? Jak na vás město zapůsobilo?
To bylo během studií na DAMU, kdy nás studenty tehdejší divadelní ředitel Jan Burian pozval na festival Divadlo. Tenkrát jsme tady spali někde ve zkušebně, bylo to velmi punkové. Musím ale říci, že dvě festivalové inscenace, které jsem tady viděla, mě velmi silně oslovily a staly se pro mě do budoucna velkou inspirací. Jaké jsou vaše dojmy z města teď? Rozhodně bych ho ráda více prozkoumala. Plzeň má svého noblesního ducha,
což mi velmi imponuje. Je tu cítit tradice měšťanské kultury. Své místo tady mají různé kulturní instituce, ať je to divadlo nebo filharmonie. Činohru jste převzala v době velkých změn. Blíží se stěhování do nové budovy. Je to znát na atmosféře v divadle? To, že se blíží stěhování, je na atmosféře hodně znát. Všichni jsme v očekávání, zda vše dopadne podle plánu. Chceme novou budovu otevřít velkolepě, chystají se tři premiéry. Otevře se Prodanou
Natália Deáková je nejmladší šéfkou činohry v České republice.
Foto: Martin Pecuch
nevěstou, muzikálový soubor představí Cats a my v činohře bychom chtěli uvést málo známou hru Josefa Kajetána Tyla Pražský flamendr. Budeme ji ale hrát pod názvem Flamendr a příběh marnotratného mladého umělce zasadíme do plzeňského prostředí. Je to inscenace hodně náročná na přípravu, doufám, že divadlo se opravdu začne stěhovat v dubnu. Kdyby se termín posunul, bylo by to pro nás hodně složité. Na co se nejvíc těšíte v novém divadle? Vzhledem k tomu, že Komorní divadlo bylo původně kino, má pochopitelně své limity. Scénické možnosti v nové budově budou nesrovnatelné, technické zázemí bude na úrovni vyspělých evropských divadel, což nám výrazně rozšíří možnosti především výtvarného řešení inscenací. A právě na to se velmi těším. Kam by se měla dále posunout plzeňská činohra? Dojde v souvislosti s novými podmínkami k nějakým zásadním změnám? Ráda bych uvedla víc inscenací moderních autorů, ale o to se vlastně činohra snaží už teď. Koncem října bude mít premiéru drsná komedie Lháři skotského dramatika Anthony Neilsona. Výrazný posun do modernějších vod očekávám především ve studiu v novém divadle. Na první sezonu plánujeme do studia jenom premiéry inscenací současných autorů. Později bychom tam chtěli uvádět mimo
jiné i autorské texty a dokumentární dramata. Myslíte, že se vám podaří oslovit tradičně konzervativní plzeňské publikum? Publikum rozhodně nezklameme tím, co nabídneme ve Velkém divadle. Budeme navazovat na tradici uvádění velkých dramatických příběhů, silných, a spíše klasických, témat. Ve studiu ale chceme vsadit na mladé diváky. Zatím se mi zdá, že je jich v hledišti málo. Plzeň je přitom univerzitním městem a potenciál tady očividně je. Otázka je, proč tito studenti nechodí do divadla. Mnozí mají možná špatné zkušenosti z povinných školních představení. Za rok by se měl ujmout vedení divadla nový ředitel? Co od budoucího šéfa očekáváte? Měl by to být člověk, který má svou vizi, progresivní a odvážný. Rozhodně ne profesní nebo lidský prospěchář. Určitě bych si přála, aby ho vybrala kompetentní komise složená z odborníků. Stihla jste si už splnit svůj životní režisérský sen? Snů moc nemám. Ale baví a naplňuje mě dělat dokumentární divadlo, kam lze zasáhnout i autorsky. Pracovala jsem tak třeba na inscenaci o Marylin Monroe, kterou jsme před časem napsaly spolu s dramaturgyní Švandova divadla. A taky stínové divadlo, ale na to teď asi hodně dlouho nebude čas. Pokračování na straně 7
S T R ANA 2 / Říj e n 2013
Modernizace úpravny vody začala V posledním zářijovém týdnu byla zahájena rekonstrukce a modernizace úpravny vody na Homolce. Stavba za 1,1 miliardy korun je klíčovým projektem města. Má zajistit kvalitu pitné vody, která bude odpovídat nejpřísnějším normám, a současně posílit výkon nynějšího zařízení. Vše by mělo být hotovo 31. března 2016. Na rekonstrukci získala Plzeň z Fondu soudržnosti Evropské unie 674 milionů korun, dalších 40 milionů dostane ze Státního fondu životního prostředí. Zbytek uhradí město ze svého rozpočtu. Návrh koncepce rekonstrukce byl zpracován v roce 2007. „Stanovil základní doporučení, a to změnu výkonu úpravny vody pro dlouhodobý výhled, doplnění a opravu technologické části, tedy strojních a elektrických zařízení. Dále jsou to stavební úpravy, které souvisejí s doplněním technologické linky úpravny vody, rekonstrukce a sanace stavebních konstrukcí a v neposlední řadě zajištění kvality pitné vody v parametrech daných vyhláškami,“ uvádí Erich Beneš, ředitel Útvaru koordinace evropských projektů města Plzně. Od roku 2011 má úpravna vody výjimku krajské hygienické stanice. S ohledem na rychlé a nutné řešení bylo rozhodnuto, že rekonstrukce bude postupovat tak, aby především zajistila vyšší kvalitu pitné vody. (red)
Plzeň chce přilákat více turistů Cestovním ruchem se bude zabývat nová samostatná organizace Na rodiny s dětmi, seniory a kongresovou turistiku by se měl v příštích pěti letech zaměřit cestovní ruch v Plzni. Z nové koncepce rozvoje cestovního ruchu na období 2014 – 2018 dále vyplývá, že by město mělo více pracovat s pivovarnickou tradicí. Dalším ze záměrů je vytvoření nové samostatné organizace, která se bude zabývat marketingem, koncepčním rozvojem a vytvářením konkrétních produktů služeb. Má vzniknout přeměnou plzeňského kulturního servisu Esprit. Záměr schválilo v září zastupitelstvo města. Vznikne tak oficiální platforma nejen pro městské, ale i privátní produkty cestovního ruchu. Cestovní ruch a jeho podpora byly dosud chápány jako součást všeobecného marketingu města. Tato problematika nebyla řešena jako samostatné odvětví. Až na výjimky v Plzni dosud neexistuje provázaný systému služeb, který by mohli návštěvníci využít, a neexistuje oficiální partner pro cestovní kanceláře a instituce. „Zatímco v předchozích letech návštěvnost města neustále rostla, v roce 2012 jsme zaznamenali stagnaci, v některých případech až dvacetiprocentní pokles návštěvnosti. Je zjevné, že dochází k naplnění cyklu životnosti destinace, která není zatím optimálně řízena,“ připomíná vedoucí odboru prezentace a marketingu magistrátu Zuzana Smotlachová jeden z důvodů, proč je nutný vznik nové organizace.
Daň z nemovitosti se nezvýší Místní koeficient daně z nemovitosti se v příštím roce v Plzni nezvýší. Rozhodlo o tom v září zastupitelstvo. Tímto takzvaným místním koeficientem lze daň zvýšit dvou až pětinásobně. Město má na svém území zavedeny různé koeficienty pro výpočet daně z nemovitosti. Změny pro rok 2014 nastanou pouze v části Červeného Hrádku a v lokalitě Staré Lobzy. Příslušný koeficient pro daný rok lze zjistit na www.plzen.eu, a to buď podle katastrálního území a čísla parcely, nebo podle ulice a čísla popisného. Příjem daně z nemovitosti je stoprocentním příjmem rozpočtu města. Pro rok 2014 se očekává inkaso stejné jako letos, tedy zhruba 135 milionů korun.
Ilustrační foto: Martin Pecuch „Největší aktuální příležitost pro místní cestovní ruch představuje projekt Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015. Ten by měl přilákat nadprůměrný počet návštěvníků. Nová organizace se bude v první fázi své činnosti věnovat zajištění a prezentaci alespoň základní turistické nabídky právě pro projekt Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015,“ uvádí Zuzana Smotlachová.
Do budoucna by se měla strategie města v oblasti cestovního ruchu více zaměřit na výhodnou polohu Plzně blízko Německa, rostoucí segment cestovního ruchu, kterým jsou senioři a celosvětový trend zvyšujícího se zájmu návštěvníků o „neokoukané“ destinace. Plzeň má již nyní předpoklady například pro efektivní využití rostoucího zájmu o industriální památky nebo pro individuální cestování. (red)
Nájemce získal polikliniku na 10 let Rada města Plzně rozhodla o prodloužení pronájmu polikliniky na Slovanech stávajícímu nájemci, Městské poliklinice Plzeň, na dalších deset let. Do vybavení budovy je třeba investovat nemalé finanční prostředky, aby mohla být nadále zajištěna kvalitní lékařská péče a důstojné prostředí. Společnost je připravena za tímto účelem investovat. Objekt na Francouzské třídě 2 a 4 využívá od roku 2004. (red)
Město se bez kvalitní a spolehlivé technické infrastruktury neobejde Nový územní plán Rubrika o přípravě nového územního plánu je tentokrát věnována technické infrastruktuře. Pod tímto pojmem si lze představit vodohospodářské, energetické a telekomunikační systémy včetně navazujících zařízení, jako jsou například vodárny, čističky odpadních vod, teplárny nebo elektrické stanice. I když velká část technické infrastruktury zůstává veřejnosti skryta, pro chod města je velice důležitá. Přenosové cesty mohou být podzemní i nadzemní, v případě bezdrátových přenosů vzdušné, vedené vysoko nad okolním terénem. Při územním plánování je nutné chránit hlavní distribuční trasy a dále plochy, které jsou vymezeny pro technickou infrastrukturu. Dalším úkolem je nové trasy a plochy pro technickou infrastrukturu navrhnout. Zásobování elektřinou je dostatečné Elektrická energie je nadzemními vedeními velmi vysokého napětí (VVN) přiváděna z elektráren do transformoven napětí v Chrástu a Přešticích. Odtud směřuje do osmi elektrických stanic rozmístěných na území města Plzně. Z nich je dále dopravována podzemními a nadzemními vedeními vysokého napětí k distribučním trafostanicím nebo přímo k odběratelům. „Z hlediska elektrické energie je Plzeň zásobena dostatečně. Do budoucna se počítá hlavně s výstavbou vedení, která posílí spolehlivost a bezpečnost dodávek elektrické energie, a s rozšířením sítě vysokého a nízkého napětí do rozvojových lokalit. Nový územní plán navrhuje například dobudování propojení mezi transformovnou v Křimicích a rozvodnou na Nové Hospodě vedením VVN. K posílení spolehlivosti by mělo přispět i zamýšlené propojení rozvodny na Nové Hospodě s transformovnou v areálu Škodovky kabelem VVN,“ uvádí vedoucí
ateliéru technické infrastruktury Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně Petr Bílek. Tepelné zásobování posílí nová spalovna Významnou součástí technické infrastruktury jsou rozvody tepla, jehož hlavním zdrojem v Plzni jsou dvě teplárny. Z nich je teplo v podobě horké vody dopravováno do rozvodné sítě hlavními napáječi. Zpracovaná Územní energetická koncepce města Plzně mimo jiné určuje, jaký způsob vytápění bude upřednostněn v konkrétním území. Stanovuje lokality, které budou zásobeny teplem z centrálního zdroje a kde je ekonomičtější, vzhledem k nižší hustotě osídlení, využívat jiné zdroje. Do systému tepelného zásobování bude během zhruba tří let začleněna i budovaná spalovna odpadu v Chotíkově. „Výstavba spalovny bude mít pozitivní efekt pro obyvatele Plzně. Dojde k významnému posílení tepelného výkonu v oblasti Košutky,“ dodává Petr Bílek. Rozvod vody chybí v okrajových částech Zásadní význam pro zásobování vodou má úpravna na Homolce, kam je přiváděna voda z řeky Úhlavy. Součástí vodohos-
podářského systému jsou dále vodojemy, které vyrovnávají špičkové odběry a vytvářejí potřebné rezervy vody. Tyto vodojemy jsou rozmístěny na příslušných výškových kótách. Vodohospodářský systém je třeba dále doplňovat tak, aby zásoba vody ve vodojemech a rozvodná síť pokryly celé město včetně okrajových částí, kde nedostatečná kapacita vody nebo chybějící rozvody výrazně limitují další rozvoj, například v Malesicích, Liticích, Černicích, Bručné, na Výsluní a ve Lhotě. Situaci by mohla pomoci vyřešit výstavba plánovaných vodárenských souborů Ostrá Hůrka, Litice, Malesice, Švabiny a Holý vrch, které jsou navrženy již ve stávajícím územním plánu. „Kapacita úpravny vody na Homolce, která byla dostavěna v 80. letech minulého století, je dostatečná. V dalších letech však bude třeba zmodernizovat technologii úpravy vody,“ konstatuje Petr Bílek. Další součástí technické infrastruktury, která je zohledňována při územním plánování, je kanalizace. Jejími prvky jsou kanalizační sběrače směřující k čistírně odpadních vod umístěné na řece Berounce u Jateční třídy. „Nedávno zmodernizovaná čistírna odpadních vod kapacitně vyhovuje. Systém kanalizačních sběračů řek je však nutné doplnit a zrekonstruovat,“ připomíná Bílek s tím, že v některých částech města napojení na kanalizační systém zcela chybí, což značně omezuje jejich rozvoj. Zatímco sběrače v původní kanalizační síti zachycují společně splaškovou i dešťovou vodu a dopravují je do čističky, současný trend
Co je technická infrastruktura? Technická infrastruktura je tvořena složitými obslužnými systémy, které ovlivňují rozvoj, vzhled i celkový život města. Lidé vnímají technickou infrastrukturu jako něco, co hyzdí krajinu a ničí životní prostředí. Často se jim vybaví kouřící komíny elektráren a tepláren, mohutné siluety chladících věží, nevzhledné stožáry vysokého a velmi vysokého napětí, otevřené skládky uhlí, povrchová potrubí velkých
průměrů atd. Málokdo si ale již dokáže představit, že by mu doma netekla teplá a studená voda, že by musel rozdělat oheň proto, aby se ohřál a najedl, nebo že by večer neviděl v televizi svůj oblíbený pořad. Sfér, které technická infrastruktura ovlivňuje doslova každou minutu našeho života, je mnoho a vyjmenovat všechny by znamenalo dotknout se všech oborů lidské činnosti.
Z teplárny je horká voda dopravována do rozvodné sítě hlavními napáječi. Foto: archiv podporuje lepší hospodaření s dešťovou vodou. Ta bude proto kanalizací vedena do zadržovacích (retenčních) nádrží a odtud se zpožděním do vodních toků nebo do jednotné kanalizace, která není schopna odvést přívalový déšť. Ve vhodných lokalitách bude dešťová voda vsakována do země. Bezpečnostní pásma je nutné respektovat Zemní plyn do Plzně proudí systémem vysokotlakých plynovodů, tvořících severní a jižní obchvat města. Na ně navazují další plynovody, které končí ve vysokotlakých regulačních stanicích. V těchto zařízeních se mění parametry plynu tak, aby jej mohli využívat maloodběratelé a domácnosti. „Kapacita plynovodů je v Plzni dostatečná. Tomu napomohl v 90. letech přechod ze svítiplynu na zemní plyn, který má přibližně dvojnásobnou výhřevnost. Nyní je ukončena plynofikace celého města, výjimkou je pouze oblast Výsluní, Malé Homolky a zadní Roudné,“ připomíná Petr Bílek. Při územním plánování je třeba zohlednit až osmdesátimetrové koridory
bezpečnostních pásem vysokotlakých plynovodů, ve kterých je ze zákona omezena výstavba. Rozvoj moderních technologií Bouřlivým vývojem prochází v současné době obor elektronických komunikací. Klasické kabelové metalické telefonní sítě se dále rozvíjejí jen zvolna. Rychlý rozvoj prodělávají naopak optické kabelové a zejména bezdrátové sítě, u kterých se neustále zvyšuje rychlost a objem přenášených dat. Město Plzeň patří k významným provozovatelům optických kabelových sítí. Budovaná metropolitní optická síť propojuje městské, krajské a státní úřady a další významné instituce. Dále se rozvíjí městský kamerový a informační systém a systém inteligentních zastávek veřejné dopravy. Rozvoj bezdrátových přenosů může mít i negativní územní dopady, a to zejména při umísťování základnových stanic s vysokými stožáry (většinou v krajině) a při omezování výškové zástavby v bezdrátových trasách. (red)
R A DN I Č N Í L I S T Y / S T R A N A 3
S řešením životních situací pomůže nový průvodce Plzeň jako první město v republice nabízí občanům ucelený přehled institucí a úřadů Kde přesně si zažádat o důchod? Jak lze vyřídit mateřskou? To jsou otázky, na které nezná odpověď mnoho Plzeňanů. Unikátní brožura s názvem „Průvodce po mapě životních situací aneb Kde Vám v Plzni pomohou?“ by měla občanům pomoci zjistit, na kterých úřadech si mohou vyřešit své záležitosti. Publikaci vydal koncem září odbor sociálních služeb magistrátu. Jako první město v České republice Plzeň nabízí svým občanům ucelený přehled institucí a úřadů veřejné správy. V životě každého občana mohou nastat situace, kdy potřebuje vyhledat pomoc, v mnoha případech odbornou. Stát a samospráva disponují funkčním systémem poradenství, služeb, pojištění i peněžité pomoci. Praxe však ukazuje, že skutečně jen zlomek veřejnosti má povědomí o tom, která instituce jakou pomoc poskytuje, v jakém rozsahu, jak je možno požádat a především, kde přesně konkrétní instituci hledat. „Spouštěčem pro vznik průvodce byla naše každodenní zkušenost. Není dne, aby na odbor sociálních služeb do Martinské ulice nepřišel někdo s požadavkem na ukončení mateřské, sjednání vdovského důchodu nebo třeba odevzdat neschopenku. Denně tak už více než tři roky, kdy se Úřad práce z centra přestěhoval na Bory, opakujeme a vysvětlujeme. Především ženy, matky, nás přesvědčují, že tady to určitě musí být, vzhledem k tomu, že tady to bylo vždycky. Když jsme si následně udělali vlastní průzkum, jak se veřejnost orien-
Zprávy jsou nově ve znakové řeči Souhrn nejzajímavějších reportáží televize ZAK z uplynulého týdne mohou vždy v premiéře v sobotu od 18 hodin, v repríze pak v neděli od 9 hodin, zhlédnout neslyšící a nedoslýchaví diváci. Zpravodajská relace zaměřená na nejdůležitější události z Plzeňského a Karlovarského kraje je od 21. září tlumočena do znakové řeči. Podle dostupných informací zprávy tlumočené do znakové řeči osloví zhruba tři tisíce občanů se sluchovým postižením. Iniciátorem projektu je odbor sociálních služeb plzeňského magistrátu, který jej připravil ve spolupráci s televizí ZAK a Spolkem neslyšících Plzeň. Do znakové řeči tlumočí zprávy předseda tohoto sdružení Miroslav Hanzlíček. Aktuální znakované vysílání najdou zájemci každý týden na internetové adrese www.plzen.eu/ socialnisluzby.
Oživení centra je tématem výstavy S vizemi, jak by mohl v budoucnu vypadat střed města, seznamuje výstava nazvaná Oživení centrální oblasti Plzně. Zhlédnout ji lze do 24. října v mázhauzu radnice. Otevřeno je denně od 8 do 18 hodin. Výstavu připravil Útvar koncepce a rozvoje města Plzně, stejně jako diskusi s občany na téma budoucí podoba centra, která se uskuteční 4. listopadu od 16 hodin ve sněmovním sále radnice. (red)
tuje v plzeňských institucích veřejné správy, zjistili jsme, že informovanost občanů je minimální,“ vysvětluje důvod pro vznik průvodce Alena Hynková, vedoucí Odboru sociálních služeb Magistrátu města Plzně. Příprava průvodce byla z hlediska časového, obsahového i grafického zpracování náročná. „Chtěli jsme, aby vznikla publikace srozumitelná pro každého. Aby člověk, který
hledá, našel odpověď hned. Aby při hledání pomoci nebloudil městem od úřadu k úřadu. Bylo třeba pojmenovat opakující se životní situace a ty pak provázat s konkrétní institucí a přímou pomocí. Přípravy komplikovala také poměrně nejistá legislativa a dodatečné úpravy. Správnost každé informace je garantována úřadem, který agendu zajišťuje,“ dodává Alena Hynková. „Informovanost veřejnosti a cílené služby občanům, kteří hledají a také očekávají pomoc nebo radu, patří k naší hlavní činnosti. V rámci šíření osvěty
bude Průvodce po mapě životních situací zájemcům k dispozici zdarma na úřadech městských obvodů, v informačních centrech, ale třeba i v Knihovně města Plzně a na úřadu práce. Nevylučujeme, že pokud bude náklad 18 000 kusů rozebrán, následně vydáme dotisk,“ upřesňuje Helena Knížová, ředitelka úřadu služeb obyvatelstvu plzeňského magistrátu. Na přípravě průvodce se spolu s magistrátem podílel především Úřad práce v Plzni a Okresní správa sociálního zabezpečení Plzeň – město. (red)
Podle Aleny Hynkové (na snímku vpravo) byla informovanost veřejnosti o možnostech řešení životních situací nedostatečná. Foto: Michal Böhm
Na Univerzitě třetího věku vládne přátelská atmosféra Vyjet na poznávací exkurzi do zahraničí, navštívit neveřejné divadelní zkoušky, proniknout do genia loci knihoven, klášterů nebo sklepení, kde právě archeologové provádějí výzkum, chodit pozorovat hvězdy a noční oblohu, vyzkoušet si posuzovat soudní pře, procházet se po zaniklých obcích nebo pátrat v archívech. To vše a mnohem víc včetně klasických přednášek čeká na studenty Univerzity třetího věku (U3V), kterou již od roku 1992 pořádá Západočeská univerzita. „Podle údajů statistického úřadu je v Plzni a Plzeňském kraji vysoký podíl staršího obyvatelstva ve věku nad 65 let. Pro mnohé z nich je nepředstavitelné trávit veškerý svůj volný čas pouze hlídáním vnoučat, vylepšováním chat, chalup nebo obhospodařováním zahrádek.
Univerzita třetího věku je tu pro seniory, kteří se ještě stále chtějí něco nového a zajímavého dozvědět a zároveň poznat vrstevníky s podobnými zájmy. Nejde zde totiž pouze o učení, ale také o vzájemnou komunikaci jak s přednášejícími, tak i s ostatními posluchači,“ říká tajemnice Univerzity třetího věku Magdaléna Edlová. Univerzita třetího věku se snaží nabízet svým posluchačům pestrou škálu předmětů tak, aby si každý mohl vybrat, co ho skutečně zajímá. Přednášky vedou zkušení akademičtí pracovníci. Samotní zaměstnanci univerzity se shodují, že na přednáškách vládne přátelská atmosféra. „Na každou hodinu se vždy velmi těším. Je to příležitost, dostat se mezi příjemné lidi, se kterými si mám o čem popovídat. Studium je ale
samozřejmě prvořadé,“ říká s úsměvem jedna z posluchaček Ludmila Knopová. Mnoho studentů se do kurzů zapisuje opakovaně. „Od roku 2004 jsem absolvoval několik oborů a předmětů, v některém roce i dva obory současně. Můj široký záběr není způsoben touhou mít co nejvíce nastudováno, ale v první řadě tím, že přednášky jsou zásluhou přednášejících velice zajímavé a poutavé. Moje obzory se tak znatelně rozšiřují. Proto se znovu vracím a chci i nadále ve studiu pokračovat. V souvislosti se studiem bych si dovolil trochu poopravit jedno rčení: „Co v mládí nestačíš či zanedbáš, dohoníš ve stáří studiem na Univerzitě třetího věku,“ dodává Pavel Šnajdr. Více informací o možnostech studia lze získat na webu www.u3v.zcu.cz nebo na telefonu 377 631 907. (red)
BEZPEČNé MěSTO
Projekt cílí na prodejce alkoholu V Plzni okusí alkohol většina mladistvých před 15. rokem. Na skutečnost, že české děti a nezletilí ovládají žebříčky konzumace alkoholu, poukazuje Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách. Na základě této studie vznikl z iniciativy Odboru bezpečnosti a prevence kriminality Magistrátu města Plzně, Plzeňského Prazdroje a Centra protidrogové prevence a terapie projekt Respektuj 18. Jeho pozornost se upírá hlavně na prodejce alkoholu, personál restaurací, rodiče a další dospělé, kteří konzumaci mladistvých tolerují nebo jim ji sami zprostředkují.
V rámci prevence se uskutečnilo několik aktivit včetně mediální kampaně v ulicích Plzně. Dále vznikly internetové stránky www.RESPEKTUJ18.cz, kde zájemci najdou informace o alkoholu, o jeho působení na organizmus a rady, co dělat v konkrétních situacích. Připravuje se také vzdělávací program zaměřený na prodejce alkoholu, který povedou lektoři Centra protidrogové prevence a terapie. „Je nutno zdůraznit také rovinu represivní. Městská policie se na projektu podílí především kontrolami restaurací a klubů, které navštěvují mladiství,“ uvádí manažerka projektu prevence kriminality Andrea Gregorová. V létě strážníci kontroly ještě zintenzivnili. „Protože bylo zadrženo několik mladistvých pod vlivem alkoholu, budou kontroly pokračovat. Odbor bezpečnosti proto městské policii zakoupil za 107 tisíc korun dva nové alkoholové testery,“ dodává Andrea Gregorová. Projekt bude vyhodnocen koncem roku. Pokud se aktivity v jeho rámci osvědčí, bude pokračovat i nadále.
V boji s vandaly pomohou fotopasti
Plzeňská teplárenská postupně rozšiřuje síť horkovodů dů z 202 kilometrů v roce 2007 na 250 km v roce 2012, tedy o 48 km, což je téměř celá čtvrtina. Ekologické a levné teplo i do centra Zajímavé je, že po připojení k centrálnímu zásobování teplem v Plzni touží nejen uživatelé nově postavených objektů, ale také zákazníci v historickém centru. Letos proto položila Plzeňská teplárenská nový horkovod přímo na náměstí Republiky, v Prešovské, Dominikánské a Smetanově ulici. V příštím roce se dočkají horkovodu v Bezručově ulici a v Kopeckého sadech.
Vzhledem k všeobecnému trendu směřujícímu k úsporám energie a zateplování budov se české teplárny potýkají s poklesem prodeje svého hlavního produktu – tepla. Například na plzeňských sídlištích zbývá už jen málo nezateplených panelových domů. Jak na to Chce-li si teplárna zachovat ekonomickou stabilitu, musí udržet prodej tepla na dostatečné výši a nabízet tedy teplo novým zákazníkům a podle jejich přání rozšiřovat síť horkovodů. Poptávka po teple z Plzeňské teplárenské je stále vysoká díky jeho nízké ceně (490 Kč/GJ), která je druhou nejnižší v České republice. Proto Plzeňská teplárenská rozšířila svoji síť primárních rozvo-
Plzeňská teplárenská letos položila nový horkovod přímo na náměstí Republiky. Foto: archiv
O teplo je zájem Ačkoliv průměrný odběr tepla u zákazníků především vlivem úspor a zateplování klesá, celkový prodej tepla se v Plzni daří dlouhodobě udržet nad hranicí tří milionů GJ. Z toho odebírají téměř pětinu (585 tisíc GJ – 19,3 %) noví zákazníci, kteří se k centrálnímu zásobování připojili po roce 2005. (PI)
K dokumentaci černých skládek, odhalení osob, které je zakládají, a ke zjištění další přestupkové a trestné činnosti včetně vandalství a sprejerství poslouží několik fotopastí, jež nově zakoupilo město Plzeň. Přístroje využije městská policie i Policie ČR. Jejich součástí je GSM modul, který umožňuje zasílání obrázků z kamery na mobil nebo email. Prostřednictvím tohoto zařízení je možné fotopasti kontrolovat na dálku a v případě odcizení je lze snadno dohledat. Fotopasti mají vysoké rozlišení, které zajišťuje špičkové záběry. (red), ilustrační foto: Michal Böhm
S T R ANA 4 / Říj e n 2013
Konference představí klíčové projekty
Naplňování strategie projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015 a představení některých již realizovaných projektů, to jsou hlavní témata dvoudenní konference, která se v Plzni uskuteční koncem října. Účastníci akce by se měli dozvědět, co se bude v Plzni v souvislosti s Evropským městem kultury odehrávat a jaké budou přínosy tohoto projektu pro město nebo kraj. Jedním z témat bude kultivace veřejného prostoru, kterou se zabývá program Pěstuj prostor. Ten umožňuje Plzeňanům účastnit se utváření městského prostředí. Chybět nebude ani
Kreativní demokratická škola s návodem, jak vychovávat děti k aktivnímu demokratickému občanství a estetickému cítění. Konference se zaměří i na kulturní turismus, vzdělávání, rozvoj lidských zdrojů a znalostní ekonomiku. Cestovního ruchu se týká jednak regionální linie Západočeské baroko, která chce návštěvníky nalákat na kulturní zážitky v památkách Plzeňského kraje, ale i opomíjený fenomén kulturní krajiny. Chybět nebude ani důležité téma propojení kultury a podnikání. Představí se projekty takzvaného kreativního inkubátoru, který nabídne systémovou
Kurzy Arts Managementu přivítají nové studenty Na Fakultě umění a designu Západočeské univerzity v Plzni začne na podzim druhý ročník kurzů celoživotního vzdělávání, zaměřený na management kultury. Svým rozsahem ojedinělý vzdělávací program, který připravila společnost Plzeň 2015, zajišťují profesionální lektoři z České republiky a Slovenska. Nabídku manažerských, tvůrčích a inspiračních kurzů tvoří celá škála disciplín z oblasti kultury. Cílem je prohloubit manažerské dovednosti, potřebné k vedení kulturní organizace nebo projektu. Autorka vzdělávacího programu Alexandra Brabcová vysvětluje: „Jedná se o nekomerční projekt, určený v zásadě všem, kteří se na vytváření kultury podílejí, manažerům z neziskových i příspěvkových organizací, zástupcům samosprávy a veřejné správy, učitelům, umělcům,
Krátce
Ředitel divadla zatím nebyl vybrán Žádného z pěti zájemců o post ředitele Divadla J. K. Tyla nevybrala na svém zářijovém jednání třináctičlenná komise. Na obsazení této funkce doporučila vyhlásit uzavřené výběrové řízení s tím, že kandidáty osloví sami členové komise. Nový ředitel by měl převzít vedení divadla od 1. září 2014.
Časovou kapsli otevřou v roce 2060 Až v roce 2060, u příležitosti stého výročí založení 21. základní školy na Slovanech, otevřou její budoucí žáci a učitelé časovou schránku, která byla na konci srpna slavnostně zapečetěna při oficiálním zahájení provozu nových prostor školní družiny. Časová kapsle bude uložena v prostorách nového planetária v science centru Techmania. „Obsahuje například osobní dopisy, fotografie či obrázky tříd, učitelů, školy a také osobností spojených s naší školou. Jedním z artefaktů je mince z roku 1960, kdy byla naše škola otevřena. K tomuto kroku jsme se rozhodli z několika důvodů. Jedním z nich je odkaz pro příští generace, dalším pak podpora Plzně jako Evropského hlavního města kultury v roce 2015,“ říká ředitel školy Martin Prokop. (red)
organizátorům a animátorům kulturních projektů i studentům.“ „Smyslem projektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015 je nejen přijímat impulsy, ale rovněž je ze západočeské metropole vysílat do celé České republiky,“ uvádí ředitel společnosti Plzeň 2015 Jiří Sulženko, jemuž tématika arts managementu není cizí z vlastní praxe na katedře pražské DAMU. „Mimořádně nás těší, že pozvání do našeho projektu přijaly takové osobnosti, jako například Eva Blažíčková z Duncan Centre, Rudolf Adler z katedry dokumentární tvorby FAMU, expert na tvůrčí psaní Zbyněk Fišer či Miroslav Vaněk z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd,“ dodává Jiří Sulženko. Projekt je podpořen z prostředků Ministerstva kultury ČR. (mr)
podporu začínajícím malým a středním firmám v kreativních odvětvích. Účastníci konference se seznámí například s projektem Krekr sloužícím jako neobvyklý a efektivní způsob rozvoje firemní kultury či s webovým portálem Everfund, který nabídne alternativní způsob podpory kulturních projektů prostřednictvím komunitního financování. Na závěr se účastníci seznámí se stavem příprav multifunkčního kulturního centra Světovar, které bude nejen důležitým místem pro konání programu v roce 2015, ale z dlouhodobého hlediska by se mělo stát zázemím pro rozvoj kulturního života v Plzni. Již třetí ročník konference Fórum pro kreativní Plzeň s mottem „Od vize k realizaci“ pořádá společnost Plzeň 2015 pod záštitou primátora ve dnech 30. a 31. října v Měšťanské besedě. (mr)
Své kuchařské umění představil na Světovaru Petr Forman, umělecký ředitel společnosti Plzeň 2015. Podle receptu „Vaříme pět let, průběžně mícháme, kořeníme, v září 2014 ochutnáme a v lednu pozveme celou Plzeň i Evropu na kulturní hostinu!“ připravil ochutnávku vlastní gastronomie i programu projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015. Foto: Plzeň 2015
Plzeňané mohou i v letošním roce pěstovat prostor Po prvním úspěšném ročníku pokračuje program Pěstuj prostor společnosti Plzeň 2015 i v letošním roce. Všichni občané, kterým není lhostejné, v jakém prostředí žijí, a rádi by své město proměnili k lepšímu, se mohou zúčastnit druhé otevřené výzvy na zadávání podnětů ke zlepšování různých míst v Plzni. Může se jednat například o nové využití plácku se sušáky, propojení nenavazujících cyklostezek či oživení veřejného prostranství. „Po úspěchu loňské otevřené výzvy jsme se rozhodli ji letos rozšířit do tří kategorií. Zájemci mohou buď rovnou požádat o grant na projekt, kterým chtějí zlepšit veřejný prostor města Plzně, nebo nabídnout spolupráci při řešení podnětu s tím, že hlavní organizaci převezme Plzeň 2015. Možné je i pouze vložit nápad, kterým se může inspirovat někdo další, ať už veřejná správa, Plzeň 2015 nebo třeba architekti
v projektu Městské zásahy,“ vysvětluje Marek Sivák ze společnosti Plzeň 2015. Podněty se zadávají na webové stránce www.plzen2015.cz/verejnyprostor. Je třeba místo vyfotit a vyplnit průvodní formulář včetně kontaktu. Ti, kteří nemají přístup na internet, mohou své podněty Kontakt : Plzeň 2015, o.p.s. Jana Holatová Pražská 19, 301 00 Plzeň zaslat poštou. Dále je nutné pořídit minimálně jednu fotografii daného místa a do textu uvést název podnětu, polohu místa, popis podnětu (do 1 000 znaků), jméno a příjmení, adresu, telefon a souhlas s uvedením vašeho jména nebo přezdívky u příspěvku (žádné další údaje zveřejněny nebudou). K podnětu lze nepovinně přilo-
Na nové zvony již přispělo velké množství dárců Dva nové zvony pro katedrálu sv. Bartoloměje byly počátkem října slavnostně představeny veřejnosti. Aby se 1. ledna 2015 mohlo v katedrále sv. Bartoloměje rozeznít všech šest zvonů, musí se účet veřejné sbírky s dosavadními zhruba třemi miliony korun rozšířit o další finanční prostředky. Celkem je zapotřebí osm milionů korun. „Peníze máme už i na třetí zvon, ale další finanční prostředky je třeba získat také na úpravu zvonice, vybavení nebo elektroniku,“ uvedl jeden z iniciátorů sbírky architekt Jan Soukup. Zatím přispělo velké množství drobných dárců. Značný zájem byl o certifikáty za deset tisíc korun, které zaručují zveřejnění jména na zvonu. Finanční prostředky přislíbilo město, kraj a Plzeňský Prazdroj. Podle předpokladů organizátorů sbírky by v příštím roce měly přibýt další dva zvony Bartoloměj a Hroznata. První zvon se v katedrále sv. Bartoloměje rozezněl již v roce 1446. Byl pojmenován podle patrona kostela - Bartoloměj. V první polovině 16. století měl kostel již pět zvonů. Všechny se však při požáru v roce 1835 zřítily a později byly rozbity a roztaveny. Ihned se začalo pracovat na nových. Již 15. června 1835 byly slavnostně pokřtěny čtyři nové zvony nazvané Anna, Prokop, Jan Nepomucký a Marie. Hlavní zvon Bartoloměj, lidově zvaný Bárta, byl ulit a na věž vynesen roku 1838. Podle tehdejšího arcibiskupa však neměl hezký zvuk, a tak ho v roce 1854 nahradil zvon nový. V té době byl druhým největším zvonem v Čechách. V období nacistické okupace byly zvony roztaveny. Jediným, který se z roku 1835 dochoval, je Prokop, kterého v roce 1994 doplnil ještě zvon věnovaný sv. Anně.
žit také vlastní návrh na řešení problému nebo zlepšení místa. Na obálku s kompletními materiály je třeba výrazně uvést „Pěstuj prostor“. Pak už ji stačí odeslat na adresu uvedenou v rámečku. Po ukončení výzvy na konci roku vyberou odborníci ty nejzajímavější podněty. Společnost Plzeň 2015 pomůže autorům vybrané podněty dále rozpracovat, zapojit do jejich realizace místní obyvatele a získat pro jejich uskutečnění veřejnou správu i potenciální sponzory. Není možné zaručit realizaci každého nápadu, všechny dobré podněty se ale dočkají podpory. V minulém ročníku se sešlo 83 podnětů, z nichž porota vybrala jedenáct vítězných. Z toho jsou již dnes dva podněty zrealizovány, další vedly k jednání či inspiraci při přípravě různých akcí, například mezinárodního workcampu a Dne Meliny Mercouri. (mr)
C H Y S t á se
Plavecká elita míří na Slovany
Zvony Jan a Marie byly odlity v dílně Royal Eijsbouts v nizozemském Astenu. Foto: archiv Do sbírky na nové zvony mohou zájemci přispět v kavárnách CrossCafé, kde jsou umístěny kasičky. Peníze lze také zaslat na sbírkové konto
107-2517160217/0100. Jména osob či firem, které poskytnou částku přesahující 10 tisíc korun, budou uvedena na těle zvonu. (red)
Posedmnácté se během víkendu 19. a 20. října v Plaveckém areálu města Plzně uskuteční mezinárodní plavecké závody Plzeňské sprinty. Tradiční akce je součástí Českého poháru 2013. Do konce letošního roku se ve slovanském bazénu uskuteční další prestižní akce Zimní mistrovství České republiky dorostu a dospělých ve dnech 28. listopadu až 1. prosince. Následovat bude ve dnech 7. a 8. prosince Pohár České republiky deseti a jedenáctiletého žactva. Vzhledem ke konání Plzeňských sprintů a zimního mistrovství bude bazén v době konání obou závodů pro veřejnost zavřený. „Příznivci sportu ale mohou přijít fandit do hlediště, protože obě klání budou divácky velice atraktivní. Na Plzeňských sprintech se představí velké množství domácích plavců. Na zimní mistrovství míří téměř kompletní česká špička včetně Simony Baumrtové, Petry Chocové a Jana Micky,“ uvádí za organizátory tajemnice Plaveckého klubu Slávia VŠ Plzeň Radka Šrailová. Obou závodů se zúčastní také celá řada zástupců pořádajícího klubu. „Doufáme, že se opět v kategorii družstev probojujeme na přední místa v tabulce tak, jak tomu bylo v uplynulých ročnících,“ uzavírá Radka Šrailová. (red)
Z A J Í M AVÁ V Ý R O Č Í
R A DN I Č N Í L I S T Y / S T R A N A 5
Bezovka a Lochotín se staly památkovými zónami před deseti lety Vilové čtvrti Bezovka a Lochotín byly vyhlášeny městskými památkovými zónami v roce 2003. Obě místa charakterizuje uspořádání blízké takzvaným zahradním městům. Je zde zastoupena zejména zástavba z konce 19. a prvních tří desetiletí minulého století. Lokality jsou mimořádné nejen z urbanistického hlediska, ale lze zde nalézt řadu památkově chráněných či jinak významných staveb. Zajímavé jsou i osudy jejich obyvatel, které prozrazují mnoho o mladší historii našeho města. Prolínající se hvězdy v Bezovce Bezovka, či máme-li se držet správného historického názvu, lokalita nazvaná „V Bezovce“ již při pohledu na mapu připomíná díky své rozbíhající se uliční síti dvě prolínající se hvězdy. To odráží jak název parkově upraveného centrálního náměstí Na Hvězdě, tak blízkého malého náměstíčka, které bylo původně pojmenováno U Svépomoci. Lidově se těmto dvěma místům přezdívá Velká a Malá hvězda. Na přelomu 19. a 20. století v Bezovce vznikaly především luxusní vily. Ty lze nalézt podél Klatovské třídy či poblíž ulice V Bezovce. Mezi objekty z tohoto období vyniká historizující vila Libuše se secesními prvky v Žižkově ulici 26, která byla postavena na rozlehlém pozemku v roce 1904 pro Gustava Lufta. Druhá fáze vývoje Bezovky nastala po
roce 1922, kdy mladé Československo a Plzeň nevyjímaje trápil nedostatek bytů vyvolaný následkem hospodářských potíží po světové válce. Vyrostly zde proto celé bloky družstevních domů různých typů od samostatně stojících vilek po dvojdomy a domy řadové. Družstva postupovala z úsporných důvodů často tak, že zastavěla prakticky celý blok najednou během jednoho roku. O rozsáhlejší činnosti různých stavebních družstev svědčí i názvy ulic Družstevní a U Svépomoci. Kromě družstva Svépomoc, které zde působilo, patřilo k významným stavebníkům Lidové stavební bytové družstvo a dále stavitel Tomáš Dobrý, který v lokalitě vystavěl několik rodinných domů podle návrhů profesora plzeňské stavební průmyslovky Vladimíra Weingärtnera. Tito pánové se zasloužili o výstavbu jedné z nejvýraznějších staveb, a to rodinného šestidomu z roku 1927 v Čermákově ulici. Nejvýznamnějším družstvem ve městě bylo Živnostensko-občanské stavební a bytové družstvo pro Plzeň a okolí s.r.o., vedené bratry Josefem a Václavem Paškovými. Ti byli současně investory, projektanty i realizátory výstavby. Také ve dvacátých letech minulého století vznikaly V Bezovce hodnotné stavby, například velkorysé vily se společnou zahradou pro dvě spřátelené židovské rodiny ve Schwarzově ulici 48 a 50.
Pestrá směsice obyvatel Vzhledem k různorodosti staveb a pozemků nelze říci, že Bezovka byla výhradně čtvrtí bohatých plzeňských vrstev. Obývala ji pestrá směsice obyvatel od rodin bohatých podnikatelů po střední vrstvy družstevníků, kteří vytvořili sociálně vyvážené prostředí příjemné pro bydlení. Budoucí vývoj čtvrti ovlivnila na konci 30. let změna. Měla zde vzniknout rozsáhlá obytná čtvrť s koncepčně vedenými ulicemi a stavbami občanské vybavenosti. Závěrečná etapa výstavby před druhou světovou válkou vychází z regulačního plánu vypracovaného architektem Vladimírem Zákrejsem. Jedná se opět o vilovou výstavbu, která Bezovku obohatila o funkcionalistické stavby. Donedávna jedinou kulturní památkou zde byla právě stavba v tomto stylu, vila v Erbenově ulici 8, vystavěná pro ředitele soukromé obchodní školy Heřmana Konejla. Druhou památkou Bezovky bude brzy bytový dům pro někdejší ředitele škodováckých divizí na Klatovské 110. Lochotín poznamenala dopravní tepna Lochotínská vilová čtvrť se oproti Bezovce utvářela v naprosto odlišných podmínkách. Zástavba, určená uliční sítí připomínající písmeno V, byla situována do svahu říční terasy a současně do klínu historických cest z centra do
Jednou z nejvýraznějších staveb v Bezovce je rodinný šestidům z roku 1927 v Čermákově ulici.
Foto: Michal Böhm
Kestřánkova vila na Karlovarské třídě 70 je považována za jednu z prvních secesních staveb v Evropě. Foto: Michal Böhm Karlových Varů a Bolevce. Pro čtvrť byla důležitá a později i osudná jediná spojnice centra města s jeho novým Severním Předměstím. Historicky lokalita navazovala na vývoj zahrad a letohrádků, které zde byly budovány od konce 18. století. První vily začaly vznikat závěrem 19. století. Jejich majitelé je využívali především jako letní byty. Vliv na rozvoj čtvrti měl také neúspěšný plán primátora Martina Kopeckého na výstavbu lázní. Čtvrť měla postupně zaujmout plochu až k hranicím obce Bolevec. Lochotín nabízí pestrou škálu objektů od historizujícího stylu, přes Kestřánkovu vilu na Karlovarské 70, jednu z prvních secesních staveb v Evropě, až po funkcionalistickou Rohrerovu vilu v ulici Karoliny Světlé 21. Frišova vila v ulici Boženy Němcové 9 představuje příklad luxusního objektu z let 1914-1915, vyzdobeného prvky doznívající secese. Tuto nejrozsáhlejší z lochotínských vil navrhl významný architekt Oldřich Starý, velký obdivovatel Adolfa Loose. Součástí zahrady byl rovněž bazén a drobné plastiky. Stavebník Friš pak nechal pro své děti vybudovat na přilehlých parcelách další tři vily v ulici Boženy Němcové 11,13 a 15. Lochotínská památková zóna zahrnuje také další individuální stavby prohlášené za kulturní památky. Najdeme zde příklady kubizujících fasád domů v Lidické 5 a 7 či osobitou napodobeninu lidové architektury s iluzivním roubením ve Vlastině 8. Cenné památkové hodnoty Secesní výzdobu lze obdivovat i na druhé straně Karlovarské třídy. Hotel Cizinecký dům vznikl v roce 1928 rozšířením starší vily, aby během 60. a 70. let
získal výzdobu i vnitřní řešení odrážející to kvalitnější z dobové architektonické produkce. Cenné památkové hodnoty si zachovaly i dvě původně samostatné stavby, nyní využívané lékařskou fakultou. Starší, dnes tzv. Pavlovův ústav, navrhl ve 20. letech Hanuš Zápal jako budovu Vyšší hospodářské školy vychovávající zemědělské odborníky. Mladší funkcionalistická stavba, dnešní Procháskův ústav, vznikla jako tzv. Jubilejní okresní dětský domov pro 150 sirotků z Plzeňska. Do organismu čtvrti neblaze zasáhla úprava Karlovarské třídy a Lidické ulice v 70. a 80. letech, kdy s rozvojem panelových sídlišť došlo k razantnímu rozšíření komunikací. Kapacitní dopravní tepny necitlivě proťaly vilovou čtvrť, narušily regulaci potoka protékajícího Lochotínským parkem. Musela jim ustoupit i někdejší lázeňská budova, část vilových zahrad i stavební parcely. Proto se vilová čtvrť dochovala jen jako pouhé torzo původně rozsáhlejšího záměru. Pozornost věnovaná architektonickému, urbanistickému i kulturnímu dědictví, které tyto zóny představují, není samoúčelná. Vedle hodnot uchovávaných příštím generacím tato místa inspirují současné architekty při řešení otázek urbanismu i příjemného bydlení. Pro památkovou péči jsou podstatné analytické práce a návrhy pro další směřování ochrany obou území zpracované v letech 2008 až 2010 architektem Oldřichem Fárou. Úkolem pro veřejnou správu do budoucna však zůstává omezení negativních vlivů tranzitní dopravy na obě vilové čtvrti. Zpracováno s využitím materiálů autorů Lenky Buchbergerové, Petra Bukovského a Davida Růžičky
Začátky sokolské organizace v Plzni před 150 lety nebyly vůbec jednoduché Když několik plzeňských mladíků z takzvaných lepších kruhů zhlédlo v roce 1862 v Praze sokolské cvičení, byli jím tak nadšeni, že se rozhodli založit organizaci Sokol i ve svém městě. Po konzultacích se zakladatelem Sokola dr. Miroslavem Tyršem se ujal příprav zaměstnanec sedleckých železáren a nadšený Čech František Uman společně s mladým lékařem Vilémem Šelem. V německy psaných, ale v českém duchu redigovaných novinách „Pilsner Bote“ uveřejnili oznámení, že 25. října 1863 bude založen plzeňský Sokol. Uman se několikrát setkal s Tyršem, aby s ním probral vše potřebné, informoval jej o postupu příprav a získal od něj stanovy pro Plzeň. V říjnu byla jednota založena a do jejího čela postaven dr. Šel, který byl současně místostarostou pěveckého sdružení Hlahol. Od října roku 1864 byl z Prahy získán jako cvičitel Hynek Palla, sbormistr Hlaholu a učitel zpěvu na reálce.
Začátky sokolské organizace v Plzni nebyly jednoduché. Národnostně nevyhraněné prostředí, kde se německý živel prolínal a soutěžil s českým, přinášelo složité situace. Zakrátko se se Sokolem rozloučili jeho bývalí nadšení obdivovatelé, jako například syn hoteliéra Waldeka, synové továrníka Kiebitze a další, kterým národní charakter Sokola nevyhovoval, a založili si nový německo-český tělocvičný spolek Orlice, německy Aar. U české části Plzeňanů nenašla tato akce pochopení, Sokol se dále úspěšně rozvíjel a budoval své sokolovny. Na roztržku původních zakladatelů zůstala v Plzni dodnes památka – původní tělocvična německého spolku Aar stojí v Husově ulici. Od roku 1945 byla užívána různými tělovýchovnými organizacemi, v současné době je sídlem sportovního baru. (Úryvek je otištěn se souhlasem autorů a vydavatelství Starý most)
Jako tělocvična nové organizace sloužil sál v hostinci U zlatého anděla. Foto z knihy Památník Sokola plzeňského 1863 – 1913 Důležitým úkolem členů nově vzniklé sokolské organizace bylo nalézt vhodné prostory ke cvičení. „Pronajata
byla dvorana a vedlejší místnosti v hostinci U zlatého anděla v Dominikánské ulici, kde Sokol také první dny radostné
i strastné prožil. Po zajištění místnosti pro cvičení usilováno o zaopatření nejnutnějšího nářadí ku cvičení. Pořízeny činky, hole, nářadí ku skoku a šplhání, žebřík, kladina, kruhy, visutá hrazda, koza, hrazda a kůň,“ popisuje vybavení tělocvičny publikace Památník Sokola plzeňského 1863 – 1913. Autoři knihy dále zmiňují datum 1. prosince 1863, kdy se Sokolové sešli U zlatého anděla k prvnímu cvičení. „Cvičeno napotom třikráte týdně. Cvičení řídil starosta jednoty Dr. V. Šel za součinnosti bratří P. Herolda a prof. Vosyky. Tělocvičná činnost probíjeti se musela obtížně začátky. Nemělať Plzeň nikdy před tím tělocvičných ústavů jako Praha, a proto také strádala nedostatkem cvičitelských sil. Jen usilovnou prací Dr. Šela a jím získaných pracovníků podařilo se tělocvičnou činnost v jednotě udržovati a živiti,“ uzavírá publikace popis událostí v prvním roce existence Sokola v Plzni. (red)
S T R ANA 6 / Říj e n 2013
Druhý zářijový týden patřil v Plzni vědě. V pořadí osmý ročník Dnů vědy a techniky se odehrával v laboratořích a odborných pracovištích univerzitního kampusu na Borských polích i v centru města. V areálu kampusu si mohli zájemci prohlédnout například laboratoř virtuální reality nebo aerodynamické tunely. Foto: archiv
Z Á Ř I J OV É OH L É DN U T Í
Výběr nejzajímavějších domácích a zahraničních inscenací v podání 26 souborů zhlédli během pěti dnů v září návštěvníci mezinárodního festivalu Divadlo. Muzikál nazvaný Divadlo Gočár, který loni získal cenu Alfréda Radoka za nejlepší hudbu, v Plzni představil soubor Omnimusa (na snímku). Foto: Petr Procházka
O nový český rekord se při letošním čtvrtém ročníku atletického mítinku Plzeňská tyčka postarala rodačka V pátek 20. září se Plzeň připojila k celosvětovému uměleckému happeningu „Parking day“. Volná parkovací z Plzně Jiřina Svobodová – Ptáčníková. Loňská mistryně Evropy na novém stadionu ve Skvrňanech suverénně místa se na jeden den proměnila na veřejné parky, které si účastníci akce upravili k obrazu svému. překonala výšku 476 cm. Foto: Martin Pecuch Foto: archiv
S velkou slávou byl před 40 lety zahájen provoz kulturního domu v Šeříkové ulici. Stavba za 7,3 milionu Kčs vznikla v akci Z. Kulturní dům Šeříkovka nyní nabízí především koncerty rockových kapel. V uplynulých pěti měsících se zde uskutečnila rekonstrukce restaurace, pivnice a dalších prostor za více než jeden milion korun, na které se podílel nový nájemce spolu s Úřadem městského obvodu Plzeň 2 – Slovany. Foto: archiv
Týden kulturních fabrik v Plzni nabídl sérii seminářů, tvůrčích dílen a také mezinárodní konferenci. Její účastníci zde načerpali inspiraci pro využití bývalých továren ke kulturním účelům. Poznatky z této akce využije tým Plzeň 2015 při přeměně bývalého pivovaru na multifunkční centrum Světovar – kulturní fabrika. Foto: Plzeň 2015
kulturní dění
R A DN I Č N Í L I S T Y / S T R A N A 7
Oslavy vzniku republiky nabízí jako každoročně pestrý program Od vzniku samostatného Československa letos uplyne 95 let. Plzeň si toto výročí připomene dvoudenními oslavami. Občanům se při nich již tradičně otevře řada pamětihodností za symbolických 28 korun nebo zdarma, mezi nimi například nově zrekonstruovaná Stará synagoga, radnice, Měšťanská beseda nebo okázalé Loosovy interiéry. Speciální akci připravil také Plzeňský Prazdroj, který za zvýhodněné ceny nabízí návštěvy Pivovarského muzea, historického podzemí i jedné ze svých prohlídkových tras. Plzeňský rodák a dlouholetý patron oslav 28. října Jiří Suchý přiveze na nedělní večer slavné představení Kdyby tisíc klarinetů. Inscenace, která se v září letošního roku vrátila na prkna Semaforu v nezvyklé formě, samotným Jiřím Suchým označené jako „mystická crazy komedie“. Do ulic v pondělí 28. října vyjede historická tramvaj, pro děti jsou připravena loutková představení v Měšťanské besedě. Kulturní scénu U Branky otevřou v 10 hodin slovenské trhy a v poledne se vedle, ve Smetanových sadech, uskuteční vernisáž výstavy velkoformátových fotografií s názvem Spolupracovníci TGM. Plzeňské oslavy vzniku republiky zakončí krátce po 19. hodině na náměstí Republiky slavnostní ohňostroj na hudbu českých mistrů Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka. Ještě předtím projde Plzní po vzpomínkovém aktu na náměstí T. G. Masaryka lampionový Průvod světel.
Hvězdy jazzu míří do Plzně Trumpetistu Randyho Breckera, vokální skupinu New York Voices, avantgardního jazzmana Dava Liebmana a celou řadu dalších hvězd představí v Plzni festival Jazz bez hranic. Osmý ročník přehlídky potěší nejen posluchače jazzu a muzikanty, ale poprvé i tanečníky a gurmány. Trumpetista Randy Brecker vystoupí v návštěvnickém centru pivovaru v pátek 25. října. „Tento trojnásobný držitel Grammy Award je světovou ikonou jazzu, R&B i rocku. Jeho jméno je spojeno se vznikem skupiny Blood, Sweat & Tears,“ uvádí dramaturg festivalu Ivan Slabý. Galakoncert Jazzu bez hranic nabídne zážitek v podání jedné z nejlepších amerických vokálních skupin, New York Voices. Ve Velkém divadle zazpívá v sobotu 9. listopadu. Mladému publiku předvedou ve čtvrtek 28. listopadu v Parkohotelu svoji show Vojtěch Dyk & B-Side Band. Jazz bez hranic uzavře ve středu 4. prosince v Domě hudby vystoupení Dava Liebmana, který hrával i s Milesem Davisem.
Naprázdno nevyjdou ani ti, kteří se chtějí raději vydat do přírody. Neděle 27. října bude totiž v Plzni ve znamení turistiky.
Akci nazvanou „28 kilometrů na rozhlednu Chlum“ připravil spolu s městem Klub českých turistů. Na jednu ze tří tras o délce
4, 11 nebo 13 km mohou zájemci vyrazit buď samostatně či v doprovodu průvodce. Podrobný program na www.plzen.eu. (red)
Dlouholetým patronem oslav 28. října je plzeňský rodák Jiří Suchý. Tentokrát se zde jeho divadlo Semafor představí ve slavném představení Kdyby tisíc klarinetů. Foto: archiv
CHYSTÁ SE
V Besedě zahraje Vladimír Mišík
Vladimír Mišík, jedna z nejvýraznějších osobností české populární hudby, zavítá v říjnu v doprovodu akustické formace ČDG do Měšťanské besedy. Sestava tria vychází ze současných či bývalých členů Mišíkovy kapely ETC a je vždy proměnlivá. Různé je nástrojové obsazení, a tudíž i hudební aranže. Základní osou jsou však nezaměnitelné písně Vladimíra Mišíka. V Plzni by měl ČDG vystoupit ve složení Vladimír Mišík (kytara, zpěv), Pavel Skála (kytara) a Vladimír Pavlíček (housle). Koncert v Měšťanské besedě se uskuteční v pondělí 21. října od 19 hodin. Více informací o programu Besedy mohou zájemci získat na internetové adrese www.mestanska-beseda.cz. (red)
Alfa pozve své diváky během letošní sezony na čtyři premiéry Kromě vlastní tvorby nabídne divadlo zajímavá zájezdová představení souborů předních českých scén Celkem čtyři novinky představí divákům během letošní sezony Divadlo Alfa. Dále nabídne šestnáct inscenací ze svého repertoáru a připravena jsou i vynikající představení hostujících divadel. První z premiér, dramatizace známé pohádky Otesánek, se odehrála 7. října. Liberecký autor Vítek Peřina zasadil Otesánka do současnosti a navíc do plzeňského regionu. Další novinka se chystá na 16. prosince. Dramaturg Divadla Alfa Pavel Vašíček upravil pro jeviště knížku Václava Čtvrtka Jak ševci zvedli vojnu pro červenou sukni. Chybět nebude dvojice hastrmanů Česílka a Čepečka, kteří pomáhají ševci Kubovi a jeho milé Stázině překonat úklady knížecího správce Kolomajzny. Režisérem obou představení je Tomáš Dvořák. Dvojice mladých autorů Tomáš Jarkovský a Jakub Vašíček, která má na svém kontě úspěšnou inscenaci Hamleteen, uvede 28. března další dramatizaci s osobitým pohledem na dospívání. Tentokrát to budou Ostře sledované vlaky Bohumila Hrabala. V hlavní roli se stejně jako v Hamleteenovi představí Milan Hajn. V květnu se do Alfy vrátí Radovan Lipus,
který je podepsán pod inscenací Amberville, aby zde režíroval hororový příběh z pera Mariána Pally. Ten ve hře O zlém Drndovi stvořil půvabnou hříčku pro malé děti o klukovi Karlíkovi, který už je poněkud znuděný poučnou babiččinou pohádkou o Zlém Drndovi. Vymyslí tedy o tomto „největším strašidelňákovi na světě“ příběh vlastní, v němž sám vystupuje. Premiéra se chystá na 19. května. Během podzimu zve Alfa k hostování soubory předních českých scén. Diváci mohou zhlédnout inscenaci Hrdý Budžes s Bárou Hrzánovou nebo Ucpanej systém Dejvického divadla s Ivanem Trojanem. V rámci Česko-Slovenských dnů se odehraje představení Zhasněte lampiony s Tatianou Vilhelmovou a chystá se i Višňový sad v nastudování Divadla Na zábradlí „Také v této sezoně přineseme divákům vedle vlastní tvorby i zajímavé počiny dalších českých divadel. Hostují u nás nejen soubory pro dospělé, ale i divadla pro děti, jako například pražské Divadlo Pro malý. Jedinečnou příležitostí porovnat česká i zahraniční divadla, která se orientují na mladé publikum, je přehlídka Skupova Plzeň. Její jubilejní 30. ročník
v červnu 2014 tuto sezonu ukončí,“ říká ředitel Divadla Alfa Tomáš Froyda. I v této sezoně poskytne Alfa svým návštěvníkům možnost využít vstupenku jako jízdenku na veřejnou dopravu v Plzni. Projekt, který vznikl ve spolupráci s dopravními podniky, má divákům
usnadnit rozhodování, jak se do divadla dopravit. Vstupenka platí vždy hodinu před a hodinu po představení. Při kontrole ji stačí ukázat revizorovi. Více informací o aktuálním dění v divadle najdou zájemci na www.divadloalfa.cz. (red)
Dvojice autorů Tomáš Jarkovský a Jakub Vašíček naváže na svou úspěšnou inscenaci Hamleteen (na snímku) další dramatizací s osobitým pohledem na dospívání. V březnu to budou Ostře sledované vlaky Bohumila Hrabala. Foto: archiv
ROZHOVOR
Natália Deáková: Imponuje mi noblesní duch Plzně Pokračování ze strany 1
Vojtěch Dyk
Foto: Jef Kratochvil
Festival potěší také vyznavače tance. „V sobotu 2. listopadu se bude na swingovém bále v Saloonu Roudná tančit v rytmu hudby 30. a 40. let v podání Matouškova Swingbandu. Další novinkou bude Týden kuchyně New Orleans,“ připomíná Ivan Slabý. Jazz bez hranic se koná v Plzni od 12. října do 4. prosince. Více informací lze získat na www.jazzbezhranic.com. (red)
Jaká jste režisérka, vysvětlujete hercům klidně svůj záměr nebo někdy zvýšíte hlas? Občas umím vybuchnout, ale snažím se být klidná. Je to lepší cesta k tomu, aby se herec otevřel. Když se bojí nebo stydí, je to na jeho výkonu velmi znát. Já se snažím o pracovní partnerství. Dal už vám někdo ze starší generace herců najevo, jak velký věkový rozdíl mezi vámi je? Několikrát se mi to už samozřejmě stalo, ale mám pocit, že spíš zkouší, co vydržím a že to vlastně ani nejde brát osobně.
Kromě divadla se věnujete režii v rozhlase. Co pro vás rozhlas znamená? Rozhodně si v rozhlase odpočinu od divadla. Je to vlastně takové mé hobby, dělám ho s velkou radostí, láskou a úctou k mluvenému slovu, které poskytuje velký prostor pro imaginaci jak pro tvůrce,
tak posluchače. Vytváření neviditelných světů má pro mě obrovské kouzlo. Ve srovnání s divadlem je práce v rozhlasovém studiu navíc velmi intimní a klidná. Doufám, že se mi podaří vytvořit něco s místními herci také v plzeňském rozhlasovém studiu. Za sebou máte premiéru dramatu Dva na Vinohradech. Co vás čeká teď? Se dvěma rozhlasovými hrami bych se měla zúčastnit festivalů v Bukurešti a Berlíně, s inscenací Parchant Marilyn budeme hostovat v mé rodné Bratislavě, takže říjen prožiji zčásti na cestách. Na konci měsíce začínáme v činohře zkoušet současnou hru amerického autora Tracyho Lettse Srpen v zemi indiánů,
brilantně napsanou sondu do rodinných vztahů s tragikomickým rozměrem, premiéra bude ve Velkém divadle 14. prosince. Bude to náročné, ale taky dobrodružné, těším se na to. Blíží se rok 2015, kdy se Plzeň stane evropským hlavním městem kultury. Zapojíte se nějak do toho projektu? Samozřejmě dění kolem projektu sleduji. Určitě by bylo zajímavé přivézt do Plzně divadelní soubory z blízkého Německa, ale také výjimečné inscenace tuzemských tvůrců. Přiložit ruku k dílu můžeme také tím, že zde v českých premiérách představíme tvorbu současných evropských dramatiků. (kpk), foto: Martin Pecuch
S T R ANA 8 / ř íj e n 2013
P R O V OL N Ý Č A S
Secesní ateliér nabízel fotografické služby Vybíráme z knihy „100 zajímavostí ze staré Plzně – III. část“
Půvabně vyhlížející stavbičku někdejšího secesního fotografického ateliéru Jiřího Hrbka nelze přehlédnout v ulici U Zvonu (má číslo 11). K secesním úpravám průčelí stavby došlo počátkem 20. století na základě projektu firmy J. a V. Pašek z Plzně. Zmíněný ateliér získal kolem roku 1906 zcela novou podobu. Původní pultovou střechu nahradila konstrukce prosklené stěny, jež pak asi ve výši tří metrů přecházela v zaoblení ve střechu s klasickým sklonem. Tento historický fotoateliér využíval dvě černé komory, potřebné pro práci s citlivým fotografickým materiálem, které ležely v místech za proskleným ateliérem. Skleněnou střechu pak měla i tzv. „kopírovna“, umístěná nad oběma černými komorami. Tato stavba vyrostla na konstrukci staršího domu, kam fotografická firma přešla roku 1871 z blízké Střelecké ulice, která tehdy lemovala břeh později zaniklé Mlýnské strouhy. Scenérie, které mohly pozorovat osoby, pracující v ateliérové nástavbě, musely být více než úchvatné – zeleň, voda
perl i čky z ar c h i v u ( 2 . ) V předchozím vydání Radničních listů bylo úkolem čtenářů odpovědět na otázku: Který rok je obecně považován za datum založení Plzně. Správně odpověděli ti, kteří nám napsali, že se jedná o rok 1295. Při losování měly nejvíce štěstí Jaroslava Pellarová a Petra Zoubková. Pro výherkyně máme v informační kanceláři na radnici, na nám. Republiky 1 připraveny permanentky do Plaveckého areálu města Plzně – Bazénu Slovany. Druhá část Perliček z archivu, které připravuje redakce Radničních listů spolu s Archivem města Plzně, zavede čtenáře do doby vlády Zikmunda Lucemburského. Tentokrát jsou ve hře dvě vstupenky na koncert Vladimíra Mišíka a ČDG v Měšťanské besedě v pondělí 21. října. Stačí jen správně odpovědět na otázku: Podle čeho je pojmenováno privilegium Zikmunda Lucemburského z roku 1434? Odpovědi můžete zaslat do 18. října 2013 na adresu redakce nebo na e-mail
[email protected]. Nezapomeňte připsat heslo Perličky z archivu, své jméno, adresu, e-mail nebo telefonní číslo.
Na snímku z počátku dvacátého století již je uvedeno jméno syna zakladatele firmy Jiřího Hrbka. a občas Plzeňané, projíždějící se v prostoru „plzeňských Benátek“ za kamenným mostem na loďkách. Dnešní ulice U Zvonu
nesla koncem devatenáctého věku odlišný název – jmenovala se Solmsova. Než došlo k secesní přístavbě domu, ateliér byl umístěn ve stísněnějším podkroví. Sám patrový dům vyhlížel poměrně prostě i pokud šlo o plastické členění výzdoby. Hlavní vstup byl umístěn ve středu budovy, snad v roce 1903 došlo k osazení dřevěného výkladce na pravé straně, do přestavby pak přibyl i druhý výkladec. Po přestěhování se do popisované budovy firma používala jméno Čeněk Hrbek, na snímku z počátku století již je uvedeno synovo jméno Jiří Hrbek. Ten převzal fotoateliér po otcově smrti v roce 1902. Působení fotografické dynastie Hrbků v nádherné budově ukončil až rok 1948, kdy došlo ke změně společenských poměrů v zemi. Stavba se dočkala rekonstrukce až v letech 1994-1995. Ačkoli dnes budova slouží společnosti s jiným zaměřením, půvab někdejšího fotoateliéru z ní cítíme stále. (Úryvek a fotografie jsou otištěny se souhlasem autorů a vydavatelství Starý most)
PSALO SE PŘED 65 LETY
Rázná opatření proti škůdcům národa Počátkem října 1948, necelý měsíc poté, co předsednictvo Ústředního výboru KSČ schválilo politickou linii „ostrého kurzu proti reakci“ zahrnující rovněž „očistu velkých měst od reakce“, informoval deník Pravda o údajně teprve plánovaném zákroku vůči tzv. šmelinářům žijícím v Plzni. Do této kategorie byly zařazeny osoby souzené podle zákona č. 15/1947 Sb., o stíhání černého obchodu a podobných pletich, a potrestané pokutou vyšší než 30 tisíc Kčs. Avizovaný zákrok spočíval v nuceném vystěhování celých rodin z dosavadních bytů, „které jim jako škůdcům národa nepřísluší,“ a jejich umístění v bytech nižší kategorie o jedné či maximálně dvou místnostech (to ovšem pouze v případě, že počet osob byl vyšší než čtyři). O vystěhování 30 plzeňských „šmelinářů“ v horizontu jednoho týdne však bylo ve skutečnosti rozhodnuto už
Zlatá bula Zikmunda Lucemburského patří ke chloubám archivu Zlatá bula Zikmunda Lucemburského z roku 1434 se řadí k nejcennějším dokumentům uloženým v Archivu města Plzně. Jedná se o privilegium vydané městu Plzeň císařem Zikmundem za odměnu a jako náhrada škod po husitských válkách. Pro Plzeň, důsledně stojící na straně katolické církve a Zikmunda Lucemburského, znamenaly husitské války ohromnou finanční zátěž. Panovník si uvědomoval cenu této věrnosti a snažil se město odškodnit. Vedle darování majetku nebo platů byla jednou z cest ekonomická podpora Plzně. V tomto směru měla městu zajistit mimořádné výhody listina vydaná 19. září 1434 v německém Řezně opatřená majestátní zlatou mincovní pečetí, díky níž vešla do obecného povědomí pod označením zlatá bula Zikmunda Lucemburského. Listina košatou latinou zdůrazňovala věrnost Plzeňských a proklamovala záměr nahradit škody, které město utrpělo během husitského obléhání. Na prvním místě garantovala osvobození od každoroční královské berně. Jako druhou milost bula potvrzovala právo vybírat v městských branách od všech trhovců mýto při příchodu i od-
chodu. Zajímavé je, že dle užité formulace začala zřejmě Plzeň toto mýto poněkud svévolně vybírat pro své potřeby již před časem, ačkoli mýta patřila mezi regály
(tj. k výhradním právům panovníka) a město si mýtné nemohlo bez královského souhlasu nechávat pro svůj užitek. Zikmund zlatou bulou tuto praxi tedy legalizoval.
Nalezené ježky nechte v přírodě. Pomoci jim můžete přikrmováním Téma hádanky v minulém vydání nebylo vybráno náhodou. Právě v tomto období se na naši záchrannou stanici obrací velké množství lidí s tím, že na zahradě či venku našli malého ježečka a že mají obavy, aby přežil zimu. Celý tento problém je pak veřejností velice citlivě vnímán, aniž by se ve skutečnosti o problém vůbec jednalo. Ježka západního najdeme například na trávníku
25. září. Bližší údaje se doposud v archivech nepodařilo dohledat, je však pravděpodobné, že vystěhování realizováno nebylo. Nasvědčuje tomu jednak zmínka ze schůze předsednictva Krajského výboru KSČ v Plzni 4. října, kde zaznělo, že „Okresní (akční) výbor (Národní fronty) Plzeň-město zabýval se již vysídlením šmelinářů z bytů, dosud není však provedeno,“ a jednak to, že nucené vystěhování v tomto období se neuskutečnilo – až na jednotlivé výjimky – ani v jiných městech. Vysídlením „třídních nepřátel“ z Plzně a dalších měst v kraji se však nejvyšší krajští představitelé během let 1948-1953 zabývali opakovaně a na přelomu let 1950-1951 přijalo dokonce krajské vedení strany usnesení o vystěhování „měšťáků“ z Plzně. K jeho realizaci však v původně plánovaném rozsahu až do léta 1953 nedošlo. Adam Skála
v sídlišti, v křoví mezi domy či u popelnic a odpadkových košů. Do prvních mrazů všichni ježci hledají potravu, aby co nejvíce přibrali na váze a získali patřičnou tukovou zásobu. Zimu pak přežijí jen ti nejsilnější. Tak to v přírodě prostě chodí. Na druhou stranu však ježek nemá k přirozenému životu a přežití vždy ideální podmínky, a tak si naši pomoc v určitém směru zaslouží.
Pro ježky západní je před zimou důležité získat dost vhodné potravy a najít místo k přezimování. V přírodě to pro mláďata z prvního (jarního) vrhu a zdravé dospělé jedince není problém. Ježek je hlavně masožravec s výborným čichem. Sbírá brouky, larvy, žížaly, slimáky, zdechliny, ptačí vajíčka, ještěrky, žabky, bobule i plody. Jablko či hrušku si dá pouze jako moučník a na košíku ovoce ho určitě neodchováte. Zimuje pod hromadou větví, padlým kmenem, převislým drnem, v pelechu z listí, suché trávy a vegetace. V zástavbě pak ježek nepohrdne nejrůznějšími odpadky a krmením pro kočky a psy, někdy i pro slepice. V kompostu může také zimovat, nebo si udělá pelech pod složeným dřevem, stavebním materiálem, králíkárnou či stavební buňkou. To potom v pelechu najdeme papíry, krabičky od cigaret, obaly, hadry a odpadky. V Plzni ježci žijí většinou tam, kde lidé krmí kočky a psy venku. Všechny plzeňské „kočkařky“ vám řeknou, že u misek často potkávají i ježky. Do prvních mrazů je většina ježků aktivní a běhá venku. K zimnímu spánku se pak ukládá podle počasí a průběhu podzimu. Nespí však celou zimu. Ježky můžeme občas potkat venku, zejména pokud je zima mírná. Nejúčinnější pomocí pro ježky je, když je teď necháte v klidu a případně je budete
pravidelně přikrmovat. Je to mnohem efektivnější, než když si ježka vezmete domů či ho dovezete na záchrannou stanici. Mnohem důležitější než krmení a náročná i nákladná záchrana slabých mláďat z druhého (pozdně letního vrhu) je ochrana míst, kde ježci žijí. Paradoxně „zabordelařená“ zahrada s hromadami větví, přerostlou trávou a ovocnými stromy je pro ježky zajímavější než nakrátko střižený a chemicky ošetřený trávník s nebezpečným bazénem a zahradním grilem. Největším nepřítelem ježků je však silniční doprava, sekačky, křovinořezy, těžká mechanizace, šachty, do země zapuštěné bazény, nezabezpečené chemikálie a volně pobíhající psi. I tady je na místě ohleduplnost a pomoc než často hysterická záchrana slabých a nemocných mláďat. Naše organizace se snaží ježkům pomáhat hlavně v přírodě, případně řeší problémy, způsobené třeba při sekání trávy nebo stavební činnosti. Záchranou mláďat z druhého vrhu se již několik let nezabýváme. Výsledky neměly v porovnání s náklady a úsilím pro celkový ekosystém hlubší význam. Proto i vy, až potkáte ježka, zkuste si vzpomenout na to, co jste dnes četli. Karel Makoň, DES OP - Záchranná stanice živočichů Plzeň Foto: archiv
Poslední a nejvíce vyzdvihovaná část zlaté buly přinesla všem plzeňským obyvatelům osvobození od placení veškerých cel, mýt a poplatků ze zboží jak v Čechách, tak v celé říši. Znamenala tedy pro Plzeňské ohromné zlevnění tuzemských i zahraničních obchodních cest. Starší literatura hodnotí toto privilegium jako základ postavení Plzně coby obchodní mocnosti. Neměli bychom však zapomínat, že podobná privilegia držela už o více než 100 let dříve také jiná města. Například Praha byla osvobozena od cel v říši už od roku 1330. Rozsáhlými obchodními výsadami se pyšnila také Kutná Hora, Brno, Cheb nebo Olomouc. Přestože Plzeň nebyla osvobozením od cel zářivou výjimkou, svého privilegia si velmi cenila a pilně je využívala více než tři století. Ke zrušení plzeňské bezcelnosti došlo za josefínských reforem v roce 1787, v rámci snahy o vytvoření moderního vnitrostátního trhu. Stát však tehdy Plzeň odškodnil alespoň ročním příspěvkem ve výši 3 000 zlatých. Marie Malivánková Wasková, Archiv města Plzně
ZVÍŘÁTKA KOLEM NÁS (16.) V minulém vydání hádali čtenáři, jaké zvíře se skrývá v říkance: „Bodliny má plné blešek, dupe, funí, je to...?“. Správně odpověděli všichni, kteří poznali ježka západního Z odpovědí jsme vylosovali tu, kterou nám poslala Kristýna Havelková. Pro vítězku máme v informační kanceláři na radnici cenu, kterou připravilo město a DES OP – Záchranná stanice živočichů Plzeň, a čtyři vstupenky do zoo. O ježcích se můžete dočíst více v článku na této stránce. Také dnešní hádanka má podobu říkanky: „Na bodláčí sedí jedlík, pestré peří, je to ...?“ Odpovědi mohou děti s pomocí dospělých poslat do 25. října na adresu redakce. K dispozici je také email RadnicniListy@plzen. eu. Nezapomeňte připsat heslo Zvířátka kolem nás, své jméno, věk a adresu!
RADNIČNÍ LISTY města Plzně - Ročník 18 • Vychází desetkrát ročně • Vydavatel: Statutární město Plzeň,Tiskové oddělení KP, náměstí Republiky 1, 306 32 Plzeň, IČ: 00075370 • Redakce - telefon: 378 032 017, e-mail:
[email protected] • Náklad 80 000 výtisků • Bez jazykové úpravy • Neprodejné • List není reklamní tiskovinou • Nevyžádané příspěvky nevracíme • Redakce si vyhrazuje právo příspěvky zkrátit • Tisk: NAVA TISK, s. r. o. • Sazba písmen Lido STF od Františka Štorma • Distribuci na území města Plzně zajišťuje Česká pošta, tel.: 377 203 441 • Pro zájemce jsou zbývající výtisky k dispozici v recepci radnice • Zapsáno v evidenci periodického tisku pod číslem MK ČR E 14331 • Toto číslo vychází 11. října 2013
