Health Check - změny tří nařízení
Nahrazení Nařízení Rady (EC) č. 1782/2003 z 29. září 2003 stanovující společná pravidla pro přímé podpory v rámci SZP a zřizující některé podpory pro zemědělce - nové nařízení č. 73/2009 Nařízení Rady (EC) č. 1234/2007 z 22. října 2007 stanovující společnou organizaci zemědělských trhů a specifické podmínky pro některé zemědělské produkty (nařízení o jednotné Společné organizaci trhů) – změna č. 72/2009 Nařízení Rady (EC) č. 1698/2005 z 20. září 2005 o podpoře rozvoje venkova v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) – změna č. 74/2009
41
Článek 68-70 návrhu Využití 10% vnitrostátního stropu od roku 2010 na ( počítá se z obálky pro rok 2013): a) i - Zemědělskou činnost pro ochranu ŽP a) ii - Zlepšení jakosti zem. produktů a) iii - Zlepšení uvádění zem. produktů na trh a) iv – Podpora pohody zvířat a) v – zvláštní zemědělské činnosti, z nichž vyplývají dodatečné agro-envi výhody b) Na vyrovnání nevýhod u přežvýkavců v ekonomicky nebo ekologicky citlivých oblastech c) V oblastech restrukturalizace a rozvoje - zamezení opouštění půdy d) Příspěvek na pojistné za pojištění úrody e) Fondy pro choroby rostlin a zvířat Pro body a), b) a e) je stanoven limit 3,5 % z vnitrostátního stropu PP, Dále na podporu sektoru mléka může dát ČS až 55 % z částky odpovídající 3,5 % jako státní pomoc
42
Na vyrovnání nevýhod u přežvýkavců v ekonomicky nebo ekologicky citlivých oblastech
Nelze paušálně, nutno definovat ohrožené oblasti Navrhuje se podle podílu tržeb za mléko na celkových tržbách zemědělského podniku Nutná aplikace plateb spojených s produkcí u ovcí a koz (50 %) a masných krav (100 %), Předpokládaný objem financí ve výši 3,5 % z 909 mil. € je cca 800 mil. Kč
43
Podíl tržeb za mléko Podíl tržeb
0-15 %
15-30 % Nad 30 %
Počet farem
513
1180
3 931
Počet dojnic
12 240
113 787
274 168
Na dojnici
Bez podpory
1200 Kč
2400 Kč
44
Modulace - Současný stav
• Pro EU 15 začala v roce 2005 se sazbou 3 %
•
a s postupným zvyšováním na 4 % v roce 2006 a 5 % od 2007. Byla zavedena franšíza 5 000 € na podnik, tedy tato částka se nemoduluje. Minimálně 80 % z modulované částky zůstane v příslušném ČS (90 % v případě Německa). Nové ČS (EU-10+2) byly z této modulace vyloučeny až do doby, kdy dosáhnou stejného procenta výše přímých plateb jako v EU 15.
45
Finální podoba modulace EU 15 suma přímých plateb
EU 15
EU 15
EU 15
NČS
NČS
2009
2010
2011
2012
2012
2013
0-5000 €
0
0
0
0
0
0
5000 € 300000 €
7%
8%
9% 10%
0
10%
11% 12% 13% 14%
4%
14%
nad 300 000 €
46
Dopady pro ČR (pro 255 €/ha – rok 2013) Suma přímých počty plateb podniků 0-5000€ 5000 € 300000 € nad 300 000 € celkem
10 249
ha v pásmu
částka modulace mil Kč
297 997
0
10 009 2 379 066 805 034
1 517 513 205
21 114 3 482 096
2 235
856
47
Předpoklad SAPSU rok
obálka mil. €
2009
2010
2011
2012
2013
559,6
654,2
739,9
832,1
909,3
z.p.
mil. ha
3,5
3,5
3,5
3,5
3,5
SAPS
€/ha
160
187
211
235
255
čl.68
mil. €
90,9
90,9
90,9
90,9
obálka mil. €
563,3
649,0
741,2
818,4
161
185
210
230
SAPS
€/ha
48
Mléčná kvóta Kvóty rozděleny do marketinkového roku 2014/15 Měkké přistání - Soft landing: zvyšování kvóty ročně o 1 % od roku 2009 do 2013, od 2015 zrušení Možnost zřídit národní mléčný fond Zrušení omezení ohledně podpory investic do produkce mléka
49
Mléko – celosvětový problém Ceny v roce 2007 zemědělských komodit vysoké – volný kapitál, spekulativní nákupy Finanční krize v celém světě Podpora mléka i v USA Ceny např. v Holandsku již na úrovni 0,2717€/kg, tedy na úrovni ledna 2007 a 2009
50
Změna intervenčního nákupu Nařízení Komise č. 1272/2009 z 11. prosince 2009 – prováděcí k 1234/2007 U obilovin od 1. července 2010 jen pšenice obecná, minimální nabízené množství 80 tun, celkem pro EU 27 limit 3 mil. tun. Cena zůstává 101,31 €/t plus 0,46 €/t za skladování každý měsíc Nově se bude skládat kauce 20 €/t. 51
Problematika stanovení výše přímých plateb Nejvyšší podíl na obálce přímých plateb mají platby na některé plodiny na orné půdě Vzhledem k poklesu světových ceny byla zavedena v podstatě kompenzace ve výši 63 €/t referenčního výnosu Pro ČR byly pro všechny národní kvóty brány historické údaje z ČSÚ
52
Příklady výše referenčního výnosu/ skutečnost 2005-08 (t/ha) ČR
4,20/4,71
Slovensko
4,06/4,27
Belgie
6,24/8,52
Itálie
3,90/5,30
Německo
5,66/6,63
Portugalsko
2,90/2,98
Dánsko
5,22/6,00
Rakousko
5,27/6,15
Francie
6,02/6,91
Maďarsko
4,73/4,97
UK
5,83/7,20
Polsko
3,00/3,07
53
ko
nd
ta
us ko Po l sk Po o r tu ga Ru ls ko m un Sl sk o ov in Sl sk o ov en sk o Fi ns k Šv o éd Ve l ká s ko Br ita ni e
sk o
al
sk o
M
ko
la
Ra
Ho
ar
rs
va
sk o
Lit
bu
l ie
pr
Ita Ky tyš
aď
m
M
ce
ko
ci e
ěls
ck o
Fr an
uv a
ko
ko
Ir s ko
ns
ko
ČR
ec
Ře
to
an
Lo
et
ia
Li
tv
Lu
La
Šp
Es
m
ie
sk o
lg
ns
ar
Be
Dá
lh
Ně
Bu
t/ha
Referenční a skutečný výnos porovnání referenčního a skutečného výnosu
9,00
8,00
7,00
6,00
5,00 referenční výnos
4,00 skutečný výnos
3,00
2,00
1,00
0,00
54
Platba navíc podle skutečnosti v €/ha zemědělsky využívané půdy ČR
20,11
Slovensko
6,93
Belgie
49,74
Itálie
34,66
Německo
36,52
Portugalsko
1,37
Dánsko
36,86
Rakousko
20,53
Francie
25,53
Maďarsko
9,08
UK
22,93
Polsko
2,71 55
Přímé platby ČR podle skutečnosti Přežvýkavci neplníme speciální prémie na býky a porážkové prémie telata a dospělý skot Pokud podle skutečnosti, pak přežvýkavci by v plném systému přímých plateb přišli o cca 22,5 mil. €, tedy podle kursu asi o 563 mil. Kč Pokud bychom vypočítali obálku na SAPS podle skutečnosti 2008 (plodiny na orné podle let 2005-2008), pak bychom získali celkem více o 13,8 €/ha v případě 100% plateb.
56
Bulharsko ČR Dánsko Německo
porážkové premie dospělý skot a skutečné porážky
Estonsko Irsko Řecko Španělsko Francie Italie Kypr Latvia Lotyšsko Lietuva Litva Lucembursko Maďarsko Malta Holandsko Rakousko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko Velká Britanie premiová práva
57
skutečné porážky
Porážkové prémie dospělý skot
5 000 000
4 500 000
4 000 000
3 500 000
3 000 000
2 500 000
2 000 000
1 500 000
1 000 000
500 000
0 Belgie
2 500 000
2 000 000
1 500 000
1 000 000
500 000
0 Belgie Bulharsko ČR Dánsko Německo Estonsko
porážkové premie telata a skutečnost
Irsko Řecko Španělsko Francie Italie Kypr Latvia Lotyšsko Lietuva Litva Lucembursko Maďarsko Malta Holandsko Rakousko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko Velká Britanie
Porážkové prémie telata
ks
premiová práva
skutečnost
58
Historické hledisko je překonané U masných krav, pak např. v ČR, Belgii, Německu, Španělsku, Velké Británií a Francii jsou skutečné stavy vyšší, naopak např. v Itálii, Maďarsku, Dánsku, Rakousku a Polsku jsou skutečné stavy nižší. U porážkových prémií dospělého skotu a telat je skutečnost většinou nižší nežli jsou přidělená práva.
59
Národní doplňkové platby - top-up
Obecně do výše o 30 % nežli jsou přímé platby v rámci postupného zvyšování, ne však přes 100 % Pokud před vstupem byla platba obdobná jako v EU 15, pak do výše roku 2003 ( převedeno na € v tehdejším kursu), zvýšeno o 10 % unijní sazby (len na vlákno, telata) Bramborový škrob do 100 % Mléčná platba do 100 % již od roku 2007 Vzhledem k tomu, že se SAPS zvyšuje a nelze přes 100 %, proto se top-up na VDJ bude i nadále snižovat
60
Top-up propočet u VDJ
Propočte se maximální výše dorovnání a odečte se skutečný SAPS U VDJ přes ha krmné plochy – tedy přes zatížení Proč platba na VDJ – dostane se na všechny masné krávy a ovce a kozy, i když nemají premiová práva. Top-upy musejí být v souladu s principy reformy SZP, tedy decouplingem, nelze tedy na ornou půdu, požadavek na systém před 2007 nemá oporu v komunitárním právu Proto na VDJ historická nebo na historický chmel Spojení s produkcí může být od roku 2010 jen masné krávy, ovce a kozy, bramborový škrob, v žádném případě mléko 61
Teoretická výše přímých plateb €/ha (2013, BU a RO 2015) ČR
255
Slovensko
200
Belgie Německo
445 345
Itálie Portugalsko
297 161
Dánsko
289
Rakousko
232
Francie
288
Maďarsko
227
UK Bulharsko
238 157
Polsko Rumunsko
190 126
62
Č D R án N sk ěm o e Es cko to ns ko Irs k Ř o Šp eck an o ěl sk Fr o an ci e Ita La l ie tv ia Ky L o pr ty Li et šsk uv Lu a o ce Lit m va bu M rsk aď o ar sk o M H ol alta an R dsk ak o ou sk P o Po ol s rtu ko g R a ls um ko un Sl sk ov o i Sl nsk ov o en sk Fi o n Š sk Ve vé o lk ds á k Br o ita ni e EU 27
B Bu el g lh ie ar sk o
Průměrná přímá platba €/ha průměrná platba €/ha
800,00
700,00
600,00
500,00
400,00 €/ha
300,00
200,00
100,00
0,00
63
Změna výše přímých plateb €/ha v případě jedné sazby 252 €/ha (2013 - BU a RO 2015)
ČR
-3
Slovensko
+51
Belgie
-193
Itálie
-46
Německo
-94
Portugalsko
+91
Dánsko
-137
Rakousko
+20
Francie
-37
Maďarsko
+20
UK
+14
Polsko
+61
Bulharsko
+95
Rumunsko
+125 64
Výše plateb v rámci EAFRD (z rozpočtu EU)/národní kofinancování v €/ha v rámci finanční perspektivy 2007-2013
ČR
113/32
Slovensko
145/44
Belgie
43/75
Itálie
81/81
Německo
68/43
Portugalsko
149/37
Dánsko
24/20
Rakousko
172/172
Francie
31/26
Maďarsko
94/33
UK
69/36
Polsko
118/36 65
Výše národních plateb v €/ha, rok 2007, nejedná se o všechny podpory.
ČR
46
Slovensko
15
Belgie
93
Itálie
54
Německo
115
Portugalsko
4
Dánsko
44
Rakousko
55
Francie
82
Maďarsko
50
UK
42
Polsko
36 66
Další rozdíly LFA a AEO, různé výše plateb a limitů nebo redukcí Zdanění příjmů Zahrnutí dotací do daňového základu Výše spotřební daně Výše zdravotního a sociálního pojištění Parita kupní síly
67
Platba na farmu – modely stanovení platebních nároků
Historický – platební nároky zůstanou, ať již děláš cokoliv – nespravedlnost Regionální – všem v regionu stejně – ukaž co umíš Kombinovaný – část platby regionální, část historická Prozatím lze platební nárok pronajmout, prodat s půdou nebo bez půdy, nebo prodat půdu bez nároku V případě přechodu nájmu platební nárok přechází s nájmem 68
Platba na farmu do roku 2013
Trend je postupný přechod na regionální model - tedy jedna sazba v regionu MZe rozhodne, kdy se přejde na platbu na farmu a jak se stanoví platební nároky V každém případě jde o tom, že nebudou moci být vypláceny couplované platby, tedy spojené s produkcí. Ať vezmeme referenční historické období rok 2007 (podle top-upů), nebo zohledníme citlivé komodity rozdělením z národní reservy, principiálně nebude v podstatě žádné spojení peněz s výrobou (až na masné krávy a ovce/kozy) I platba za škrobové brambory, chmel, ovoce/zelenina a sušená krmiva budou zahrnuty do platby na farmu
69
Teoretická potřebná výše platby pro nulovou rentabilitu 2011-2013 Mléko - dojnice Rentabilita bez podpor = – (22 – 24) % Potřebná podpora cca 80 - 117 € na dojnici Býci - výkrm Rentabilita bez podpor = – (34 – 37) % Potřebná podpora cca 180 - 260 € na vykrmovaného býka 70
Mléko, rentabilita predikce ÚZEI 15,00 10,00 5,00
náklady Kč/l
0,00 -5,00
2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
CZV Kč/l
-10,00
rentabilita bez podpor %
-15,00
rentabilita s podporami %
-20,00 -25,00 -30,00
71
Výkrm býci predikce ÚZEI 80,00 60,00 40,00
náklady Kč/kg ž.h.
20,00
CZV Kč/kg ž.h
20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10 20 11 20 12 20 13
0,00 -20,00
rentabilita bez podpor % rentabilita s podporami %
-40,00 -60,00
72
Obecně po roce 2013
Další otevření světu, zrušení intervencí a kvót Předpoklad snížení podílu SZP na rozpočtu EU Předpoklad snížení podílu 1. pilíře – tedy přímých plateb (až o 30 %) Bude to systémem postupného snižování – opět soft landing Posílení 2. pilíře – zde peníze mají multiplikační efekt Pozice členských zemí jsou velmi rozdílné
Cílem plateb není podpora produkce, ale mimoprodukčních funkcí – public goods 73
Otázky k diskuzi 1
Řešit otázku budoucí podoby přímých plateb po roce 2013 solo bez ohledu na celkovou podobu SZP? Nezahrnout do pravidel SZP i další otázky, které mají přímý dopad do ekonomiky zemědělství, tj. větší sjednocení daňových předpisů (zdanění dotací, spotřební daň u pohonných hmot, systém a limity/sazby DPH), limitů na státní podpory a jejich cílení, problematiku odvodů na zdravotní a sociální zabezpečení? Ponechat současný systém SZP - 1. pilíř (přímé platby, intervence, tržní opatření), 2. pilíř (investice, venkov, krajina)?
74
Otázky k diskuzi 2
Ponechat nebo změnit poměr 1. a 2. pilíř? Nepřesunout platby LFA a AEO do 1.pilíře? Neřešit platby ve více okruzích? - přímé platby na plochu jako základní sociální platbu, - platbu za znevýhodněné oblasti (LFA) - platby za péči o životní prostředí, krajinu a za šetrné hospodaření ve vztahu k vodě
75
Otázky k diskuzi 3
Nerozdělovat přímé platby v systému jako SAPS a tím zjednodušit systém vypuštěním platebních nároků a jejich následné aktivace? Neinspirovat se Americkým modelem (Farm Bill) a přímé platby (jejich výši) odvíjet od tržních cen za minulé období? Jak velkou část národní obálky přímých plateb ponechat k rozhodnutí ČS k podpoře citlivých sektorů? Je systém článku 68 postačující? 76
Otázky k diskuzi 4
Jak řešit potřebnou cílenou podporu přežvýkavců, jsou stávající opatření v EAFRD dostačující? Otázka případného národního kofinancování přímých plateb. Jak stanovit spravedlivé podmínky přímých plateb při opuštění historického principu – zohlednění ceny práce, parity kupní síly, výměry trvalých kultur, odlehlých regionů (Francie), potřeby vyrovnání (subsidiarita) zaostalých regionů?
77
Jaká hlediska by měla budoucí SZP zohledňovat Ekonomické
Sociální
Environmentální
Tržní orientace
Stabilita příjmů farmy
Udržitelný rozvoj z hlediska ŽP
Konkurenceschopnost
Životaschopnost venkova
Biodiversita
Rozpočtové náklady
Zaměstnanost
Očekávání z hlediska ŽP
Efektivnost transferu financí
Distribuce plateb
Voda
Administrativní zátěž
Zjednodušení
Ostatní
Náklady zemědělců
Implementační pravidla
Kompatibilita s požadavky WTO
Náklady veřejné správy
Lepší cílení podpor
Koherence s cíli ostatních politik 78
Děkuji za pozornost
Kontakt: Mail:
[email protected] Telefon: 222 000 265 Mobil 739 610 805
79
