HARTENŠTEJN Věděli
jste, že za dávných časů se na hradě Hartenštejn nedaleko Bochova, usídlil rytíř Konrád? Byl velmi lakomý a všechno zlato a bohatství, které nastřádal, chtěl mít jen pro sebe. Dokonce i jeho kůň měl podkovy ze zlata.
Na obyčejné lidi z města Bochov byl však zlý a nechtěl jim pomáhat. A proto ho nikdo neměl rád. Jednoho dne to už obyvatele Bochova dopálilo, a tak se rozhodli Konráda z hradu vykázat. Jeho majetek si rozebrali, ale vypráví se, že v tajných zákoutích hradu ještě spousta zlata zbyla. Již mnoho zvědavců se vydalo po stopách zlatých podkov, které se jednou za čas na zpustlé cestě objeví. Avšak jak se říká, kdo chce ví, nemá nic.
Jakmile se začnou zlaté podkovy, ukazující cestu k hradu sbírat, kouzlo pomine a vše zmizí i s pokladem. I když to pro nedočkavé děti byl úkol nesnadný, nechali jsme všechny podkovy na cestě ležet a popoháněni vidinou pokladu, vyběhly děti k hradu svižným tempem. Ihned si povšimly vzkazu od rytíře Konráda. Sundali
jsme pečeť a dočetli se, že vyprávění nelhalo a že poklad je nadosah.
Stačilo jen v temných zákoutích hradu nalézt tři díly mapy, která napoví, kde je poklad ukryt. I to jsme zvládli. Mapa nás zavedla do setmělého sklepení. Pouze pár odvážlivců se vydalo pátrat a jejich odvaha se vyplatila. POKLAD BYL NÁŠ ! ! !
A buřtíky taky:-)
Ještě se rozhlédnout z věže....
Ještě společnou fotografii z výletu....
A zpátky do školky....
fotky z výletu v Mariánských Lázní zde
NA DUHOVÉ CESTĚ Celý tematický týden na téma "Malované počasí"jsme měli pestře různobarevný ... A tak jsme se rozhodli ho i barevnou tečkou ukončit. Inspirací nám byla DUHA.
Dle wikipedie je duha optický úkaz, projevující se jako skupina soustředěných barevných oblouků, které vznikají lomem a vnitřním odrazem slunečního nebo měsíčního světla na vodních kapkách v atmosféře. Podobně jako po průchodu paprsku skleněným hranolem, kde se světlo při vstupu do opticky hustšího prostředí rozkládá, vidíme i v
duze rozložené sluneční světlo na jednotlivé barevné složky. Od vnějšího okraje duhy směrem k vnitřnímu plynule přechází v pořadí: červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá až fialová. Do pověstných sedmi barev duhy zbývá zařadit už jen barvu indigovou.Ve skutečnosti jsou však barevné přechody zcela spojité. Konec teorie.
Pro nás byla DUHA hlavně motivací k různým hrám, úkolům, k tvoření, vymýšlení, poznávání...ke škádlení a popichování našeho smyslového vnímání - chutí, zvuků, očí, prstů, vůní....Po týdenní barevné inspiraci jsme si chtěli toto hravé téma zpestřit i dlouhou vycházkou. A abychom se
neodklonili od barviček, nazvali jsme výpravu DUHOVOU CESTOU.
Vyrazili jsme hned po svačince. V čele šli rázně a směle vlajkonoši s duhovým praporem, kteří všem udávali i stejné rázné tempo. Cestou nás čekaly, jak jinak, než barevné úkoly. Ne všechny byly snadné a jendoduché, ale dál se šlapalo až po jejich splnění. Děti si pořadí úkolů mohly zvolit sami výběrem barevné obálky. První byla vylosována obálka ORANŽOVÁ ukrývající hru "Čáp ztratil čepičku, měla barvu barvičku". V pořadí druhém byla vylosována MODRÁ obálka s poznávacím úkolem. Pojmenovat ukázat a přiřadit barevné proužky. Třetí ŽLUTÁ obálka byla plná hádanek. Čtvrtá ZELENÁ ukrývala otázku: Kdy můžeme vidět duhu a jaké má barvy? Poslední ČERVENÁ obálka nás všechny rozezpívala a tak jsme s veselou došli až do cíle ke koupališti, kde na nás čekala zasloužená odměna.....opékání vuřtíků a jiných dobrot:-). Cesta zpět do školky už ztratila na svém tempu,
ale i tak bylo o čem cestou štěbetat a celkové 2 kiláčky v nohách z našich dětiček udělaly pěkné borce:-) SLÁVA NAZDAR VÝPRAVÁM A VÝLETŮM!!!
video - MATEŘINKA 2014 vystoupení naší MŠ Domeček s názvem "HEJ HOU" Ukázka toho, jak to může vypadat v dole při každodenní lopotě, při hledání a kopání drahokamů....
https://www.youtube.com/watch?v=zCW_vWlml3I
MUZEUM LOUTEK v Plzni 7.3.2014
V pátek jsme si naposledy zacinkali kouzelným zvonečkem a zatáhli oponu na našem divadelním jevišti. Celý týden jsme si hráli s pohádkami a tak i závěr tohoto týdne jsme chtěli mít stylově pohádkový. Povedlo se:-)
S dětmi jsme vyrazili na návštěvu do světa loutek, jejímž prostřednictvím jsme mohli prožívat cokoliv, co nám dovolily a kam až dosáhly naše fantazijní představy. Loutky těší a baví po mnoho let již celé generace lidí, ale i loutky mají své osobité příběhy. Některé kočovaly s divadly, jiné rozesmály tisíckrát celé poblikum, některé vystupovaly v děsivých dětských snech nebo se proslavily po celém světě....i těmito slovy zvou návštěvníky do muzea loutek jejich oficiální stránky... www.muzeumloutek.cz
Celý průběh návštěvy, od přivítání k rozloučení, probíhal velmi příjemně. Ujala se nás postarší milá paní průvodkyně a dětem přiměřenou formou vyprávěla zajímavosti ze světa loutek. Mohli jsme se seznámit s loutkami nejmenšími, nejvzácnějšími, nejstaršími,
nejznámějšími, nejoblíbenějšími, nejstrašnějšími, největšími,.....prostě veškerá nej...nej..., co vás jen napadnou. Trpělivě odpovídala i na všelijaké všetečné dětské otázky i neotázky:-), nijak jí nevadily dětské otisky na všech naleštěných vitrínách, mohli jsme si na vše sáhnout, vše si omakat i osahat a nakonec si vodění loutek vyzkoušet na vlastní ruce:-)....prostě jsme navštívili svět, kde mají malé návštěvníky rádi. Strávili jsme v muzeu přes hodinu času a neradi narychlo odcházeli, poněvadž jízdní řády autobusů jsou prostě jízdní řády autobusů:) Doporučuji všem velkým i malým navštívit toto krásné místo. Stojí to za to:-) Pokud se budete chtít podívat i na jiné fotografie, než námi pořízené a vložené do fotogalerie: MUZEUM LOUTEK můžete navštívit i facebookové stránky muzea, kde jsou uveřejněny (s naším souhlasem) i fotografie pořízené toho dne zdejším panem fotografem:-) www.facebook.Muzeum-loutek
SETKÁNÍ S POHÁDKOU
"Kdo si přečte všechny řádky, dostane se do pohádky, doví se, co ještě neví. Tomu, kdo jen trochu sleví, kdo vynechá dvě tři slova, tomu se moc věcí schová a bude musit číst znova.
To bylo jednou jedno loutkové divadlo v naší školce, v našem Domečku. A vtom loutkovém divadle byl pohádkový les a v pohádkovém lese drak, který dostal chuť na princeznu..... Tak asi, tak, začínal náš pohádkový týden... Měli jsme draka tříhlaváka papíráka, princeznu Krasolínu, tři hrady s třemi rytíři: Jímrád, Spímrád a Nestrach, Kašpárka a ........vypravěčku....Alenku:-D
A divadelní představení mohlo začít.... "Hop, koníčku, hop a skok, přes kapradí, přes potok, drak spí v lese v černé díře,
pospěš, pospěš pro rytíře." Vždyť je to Kašpárek, jede na koníčku a zpívá. Když zpívá Kašpárek, musí zpívat i koníček:
"Hop, Kašpárku, hop a skok, drž se, drž se přes potok, ještě les a hora, řeka, za řekou nás rytíř čeká." Ale kdepak, rytíř na Kašpárka s koníčkem nikde nečekal. Projeli lesem, vyjeli na horu a z hory dolů a dali se převézt přes řeku. "Hej, dědečku převozníku, nevíš o rytíři, který by zachránil přinceznu Krasolínu? Musí být silný a statečný, protože bude bojovat s drakem. A také aby se princezně aspoň trochu líbil." "Tak rytíře hledáš, Kašpárku," pohladí si převozník vousy, "podívej se tamhle, vidíš ty tři vrchy? Na každém vrchu hrad a v každém hradu bydlí rytíř. V prvním rytíř Jímrád, v druhém rytíř
Spímrád a ve třetím rytíř Nestrach. Některý z nich ti jistě pomůže."
"Děkuji, dědečku převozníčku," řekl Kašpárek, posadil se na koně a hned vzhůru do prvního hradu...."Vzácný pane rytíři Jímráde, pomozte nám. Pro princeznu Krasolínu si chce přijít drak." Rytíř Jímrád sedí za stolem, jí a pije a mlaská: "Kašpárku, Kašpárku, copak nevidíš, kolik mám před sebou práce? tohle všechno musím ještě sníst. A pak to ostatní, co pro mě pečou, smaží, vaří v kuchyni. Za měsíc nebo za rok, to bych snad i jel." Kašpárek sedne na koníčka a rozjede se do druhého hradu...."Vzácný pane rytíři Spímráde, pomozte nám. Pro princeznu Krasolínu si chce přijít drak." Rytíř Spímrád leží na kožešině a spí. Neřekne ano, neřekne ne. Spí a spí a nic ho nemůže probudit. I sedne Kašpárek na koníčka a jede k třetímu hradu. "Vzácný pane rytíři Nestrachu, pomozte nám. Pro princeznu Krasolínu si chce přijít drak."..."Drak říkáš, Kašpárku? Tak to si vezmu na cestu nejostřejší meč." Rytíř Nestrach sedne na koně, Kašpárek na koně, a hned jedou zpátky do království, kde se princezna Krasolína bojí draka a pan král o princeznu Krasolínu. Drak už se vydal na cestu do královského zámku. Veverky a lesní králíci před ním utíkají, medvědi se schovávají a ptáci odlétají v celých hejnech. Ale tady rytíř Nestrach, který neutíká. Vytasí ostrý meč a pustí se do zápasu s drakem. Tohle drak nečekal. Pošle na rytíře ohnivý dech z tlamy, seká drápy vpravo vlevo a pak dostane z rytíře strach. Začne couvat a couvat, ani se neohlédne. Leze pozpátku do lesa a najednou - žbluňk. Nevšiml si, že je na
břehu hluboké tůně, spadl do ní až to zasyčelo. Od té doby draka už nikdo nikdy neviděl.
A rytíř? Vzal si princeznu Krasolínu za ženu. A Krasolína? Přestala být líná. Co by říkal princ líné princezně? A Kašpárek? Sedl na koníčka a jel dál. A kam? Tam a zpátky. Od pohádky do pohádky.
ZIMNÍ OLYMPIJSKÉ HR Y 2014
fotogalerie: ZIMNI OLYMPIADA 2014 ŽIJEME OLYMPIÁDOU - heslo předešlého týdne. Prožívali jsme svou sportovní zimní olympiádu inspirovanou ZOH Soči 2014. Od zahájení až po slavnostní medailové ukončení...
To pravé olympijské zahájení letošních her v Soči jsme s dětmi sledovali na televizním záznamu. Průvody sportovních reprezentací, zapálení ohně a nádherný ohňostroj nad ledovým stadionem...
OLYMPIJSKÉ KRUHY: pro nás barevná inspirace využitá k procvičení počtu, barev, pořadí, tvarů....Také cvičení s obručemi bylo hravé a zpestřené tímto cvičebním náčiním.
Seznámili jsme děti i se skutečným smyslem a posláním OH. Děti již dnes vědí, že každá barva olympijských kruhů představuje jeden kontinent a jejich propojení je jako pospolitost a spojení v jeden SVĚT...
Ke snadnějšímu zapamatování pořadí kruhů nám posloužila krátká říkanka: MODRÁ, ČERNÁ, ČERVENÁ, K TOMU ŽLUTÁ, ZELENÁ.. CO TO ASI ZNAMENÁ? OLYMPIJSKÉ KRUHY!!!
Kruhy, kroužky, kružnice...kulatý, bezbečný, nikde nekončící tvar...pro nás opět motivace ke grafomotorickým cvičením, kdy je důležité uvolnit celou
paži a zápěstí. A když se kruhy rozmotají, je z nich dlouhá volná linka... třeba pro volnou jízdu našich reprezentantů v krasobruslení Michala Březiny a Tomáše Vernera. Každý měl možnost sestavit choreografii krasobruslařské volné jízdy po svém...zmízíkem do inkoustového podkladu...A jak se dětem dařilo můžete ohodnotit zde...
OLYMPIJSKÝ OHEŇ - jeden ze základních symbolů olympijských her. Pro nás opět inspirace ke tvoření a procvičení prstíků. Barva ohně a následný výběr pracovního materiálu byl jasný....žlutá, oranžová, červená...pak už stačilo mít šikovné ručičky a prstíčky na vytrhávání malých kousků papírků z velkých kusů
papíru, vyplnit jimi tři plameny a vlepit je do pochodně...A dál? Slavnostním průvodem tuto pochodeň předat předsedkyni Olympijského výboru...Alence, která ohněm doplnila celoškolkový olympijský plakát:-), který byl opět symbolicky vyvěšen ve veřejně přístupných prostorách MŠ.
AŤ JE ZIMA, AŤ JE MRÁZ, NEBOJÍ SE ŽÁDNÝ Z NÁS. AŤ SI MRZNE, AŤ JE ZIMA, ZIMNÍ SPORTY TY JSOU PRIMA. Jaká by to byla sportovní olympiáda bez sportování? Jenže ta naše měla být zimní...v zimě? na sněhu? když mrzne až praští? na sjezdovce? v běžeckých stopách? na ledě?....Nic takového!!! Opět, jako už mnohokráte předtím, jsme byli nuceni, ať počasím, nebo jinými nepříznivými podmínkami, improvizovat:-) Nakonec se
náš nápad povedl a měl obrovský úspěch.
Z celé plejády zimních sportů jsme vybrali pro naše praktické ukázky: snowboarding, běh na lyžích, sjezd na lyžích (s kombinací akrobatického lyžování), krasobruslení, hokej...
Veškeré možné (možná i nemožné) sportovní náčiní a vybavení k ukázkovým sportům jsme nachystali do naší nové tělocvičny. Tam také proběhla prezentace a následné nazouvání, zkoušení, zaujímání startovních i vítězných poloh, překonávání pohybu statického do pohybu plynulého. Některé sportovní náčiní, kupříkladu běžky, spatřily mnohé děti poprvé. Zvědavost jim
nedala a tak některé děti, třeba Matýsek, neodolaly obutí běžeckých bot a přicvaknutí se k vázání běžek. Najednou, jakoby běžky ožily...Matýsek překonával sám sebe a zkoušel to stejné i s běžkami, navíc s hůlkami připevněnými k zápěstí. Musím zde konstatovat, že boj byl marný, neúspěšný:-( Běžky zvítězily - Matýsek přežil:-))
Vyvrcholením týdne bylo sportovní klání a zápolení. Borci a borkyně museli zdolat, nebo se alespoň zúčastnit čtyř olympijských disciplín: běh na lyžíchštafeta družstev (na žlutých blocích s tyčkami se došoupat k metě), jízda dvoubobu (na lopatách se vzájemně dotáhnout z bodu A k bodu B a poté zpět do bodu A), hokejový slalom zakončený střelbou na branku (hokejkou došoupat, dopinkat, dostrkat...kulatou krabičku od sýra, přetřenou na černo, mezi tyčemi k brance a řízenou střelou odpálit puk do branky), biatlon bez střelné zbraně, ale s palbou na cíl (běh po schodech do 1. patra se střelbou na hrad z kostek molitanovým míčkem ).
Bojovalo se s neskutečným nasazením a skandováním. Takovým, že se křik a sportovní zápolení linulo otevřenými okny až k městskému úřadu. (Víme to, protože jsme zaznamenali reakce spoluobčanů:-)). Sportování se obešlo bez ztrát na životech, bez vážných zranění a bez slziček neúspěchu, neboť u nás v Domečku vyhráli naprosto všichni.
Závěrečný ceremoniál a předávání olympijských medailí si děti, již v uvolněné atmosféře, nabití endorfiny, vychutnávaly. A vychutnávaly si nejenom stanutí na stupni vítězném, ale i čokoládu. Čokoládu jak jinak,než ledovou:-)
OLYMPIÁDĚ NAZDAR !!!!!
ZIMNI OLYMPIADA 2014 - fotogalerie
DIVADLO LETADLO VÝPRAVA ZA LEDNÍM MEDVĚDEM 12.2.
NA SEVERU BYLO PRIMA STUDILO NÁS ZA UŠIMA PO MOŘI JSME PLULI LODÍ KDO MÁ KOMPAS, NEZABLOUDÍ POTKALI JSME ESKYMÁKY TANČÍCÍ TULENĚ TAKY MROŽ NA NÁS KLY VYSTRKOVAL NEŽ SE ZA BÍLOU KROU SCHOVAL VELRYBA SE MIHLA V DÁLI
LEDNÍ MEDVĚD MRÁZ SI CHVÁLÍ ZAJÍC BÍLÝ UŠI KLOPÍ TEĎ UŽ ZNÁME VŠECHNY STOPY TŘEBA LIŠKY POLÁRNÍ ZKRÁTKA CESTA PARÁDNÍ DĚTSKÝ SMÍCH ZNĚL CESTOU NAŠÍ UŽ SE TĚŠÍME NA DALŠÍ
SNĚHULÁCI PRO AFRIKU MŠ Domeček se zapojila do projektu Sněhuláci pro Afriku, jehož cílem je pomoci dětem v Africe dostat se ke vzdělání.
Cílem této jednorázové akce v celorepublikovém rozsahu, je postavit co nejvíce sněhuláků, přičemž forma pomoci organizaci Kola pro Afriku spočívá v tom, že se bude vybírat startovné za každého sněhuláka ve výši 50Kč.
V závislosti na sněhových podmínkách, které byly pro tuto akci rozhodující, jsme se do stavění sněhuláků pustili ve čtvrtek 6.2. A akce
to byla vskutku blesková. Zmrzlý sníh sluníčkem polevil a tak koule přibývaly jedna za druhou a třetí...Celkem se tedy postavili čtyři sněhuláci...dva velcí, jeden menší a jeden malinký...Kolika korunami přispěje naše školka dětem do Afriky, to záleží i na Vás rodičích...., máte možnost přispět 50,- Kč, které je možno darovat do konce tohoto týdne, kdy akci ukončíme. Děkujeme:-)
ZIMNÍ RADOVÁNKY no comment
Zima nás baví....
První měsíc v roce dostal jméno LEDEN. Studený je, plný sněhu, zakrývá se ledem.
I když nám letos paní Zima onemocněla, nesněží, nefouká ani příliš nemrzne, prostě má vysokou teplotu, nesmíme smutnit! Musíme si pomoci sami. S dětmi se rozhodně nenudíme. Místo koulí sněhových – koule papírové, místo studených vloček – vločky z děrovaček. Místo toho, aby nám okna pomaloval mráz – pomalovali jsme si je sami, padajícím sněhem jsme se nechávali okouzlit ve vyrobených sněžítkách. A naši sněhuláci nám jistě vydrží až do jara. Zimní náladu přivoláváme písničkami, říkankami a pohádkami. Ani o zázraky přírodních proměn „led – sníh – voda„ děti nepřišly. Máme přece mrazák. A když máme dlouhou chvíli, nastává boj papírový.
Hola hoj, bude boj o sněhový hrad, z papírových krabic vydrží nám stát. …..a teď jen doufat, aby se paní Zima rychle vykurýrovala, protože nám pomalu, ale jistě, dochází papír…..
další fotografie: LEDEN v Domecku 2014
K+M+B 2014
LEDEN v Domecku 2014
VÁNOCE V DOMEČKU Poslední adventní týden, ale i poslední týden v Domečku roku 2013, nám odcinkal vánoční zvoneček.
Byl to týden plný očekávání, napětí, těšení, radosti i veselí. Byl plný všeho, co tradiční české vánoce přinášejí - vůni jehličí a cukroví, vůni máčených medových svíček, zpěv a poslech koled i vánočních
příběhů, plápolavá světýlka svíček, chuť perníku a cukrové polevy... PROSINEC_v_Domecku_2013- fotogalerie
Byl plný dětského těšení, setkávání a obdarování.... Vše vyvrcholilo vánoční besídkou na téma " Kočkování s koťaty". Děkujeme rodičům i všem hostům, kteří se v adventním čase uměli zastavit a svou přítomností podpořli a povzbudili dětské snažení. Koťata si svým vystoupením vysloužila srdečný potlesk, ukápla nejedna slzička z rodičovských očí, zaplesalo nejedno srdíčko...Došlo k vzájemnému souznění a obdarování.
V pátek, poslední den z posledního týdne roku 2013 v Domečku, kdy veškeré napětí a nervozita z vystoupení dávno odezněly, jsme společně usedli ke slavnostě prostřenému stolu a čekali na Ježíška. Představte si, že dorazil. Přiletěl otevřeným okýnkem a dětem se až tajil dech, když zaslechly za dveřmi to kouzelné cinkání zvonečku. Nadílka byla na svém místě a nezbývalo, než se pustit do rozbalování dárků. Vždy je to úžasný pohled. Pohled na děti, které přestanou vnímat čas a prostor a s bezprostřední radostí a nedočkavostí rozbalují dárečky od Ježíška. Od Ježíška, kterého
ještě nikdy nikdo na vlastní oči nespatřil, ale všechny děti věří, že existuje, mají své přestavy jak vypadá a svěřují mu svá nějtajnější přání. NÁDHERNÉ KOUZLO VÁNOC VANOCNI_BESIDKA_-_2013- fotogalerie
VÁNOČNÍ CHYSTÁNÍ Poslední předvánoční týden, než to všechno v Domečku vypukne, je za námi. Vrcholí přípravy na vánoční besídku pro rodiče, chystáme dárečky, přáníčka, ozdoby a dekorace. Přes to vše u nás panuje rodinná poklidná vánoční nálada. Každý den jsme si v kruhu u adventního věnce ukrojili z jednoho vánočního příběhu, který byl jakousi motivací pro další náplň dne. Konec týdne opět vyvrcholil v kuchyni. Provoněli jsme si školku perníčkovým aroma, které se linulo po celé budově a okny až ven. Také nás potěšilo vánoční vystoupení dětí z LŠU, kterého jsme se v pátek zúčastnili.
Poslední týden z roku 2013 je před námi a my jen doufáme, že bude plný očekávání, radosti, obdarovávání a všeho co k vánocům patří. Naším největším přáním je uvidět v dětských očích jiskřičky štěstí a na tvářích spokojený radostný úsměv.....
PROSINEC_v_Domecku_2013
PEKELNÝ TÝDEN
První prosincový týden je spojen nejen s první adventní nedělí, ale i s příchodem Mikuláše s čerty a celou hvězdnou družinou:-)
Od pondělí do pátku jsme tedy žili v přípravách na tuto pekelnou návštěvu. A aby jsme dětem přiblížili na vlastní kůži, jak to asi v pekle chodí, hráli jsme si na čertíky a čertice, cvičili jsme s ocásky, dupali kopytama, narostli nám růžky, přikládali jsme pod kotel, dělali samé lumpárny, cinkali řetězy, naučili jsme se čertí taneček i básničky pro čerta s Mikulášem...Prostě se u nás čertovsky celý týden rojilo.
KDYŽ SE ČERTI ROZHNĚVALI, KOPYTEM SI DUPLI, KOŽICHY SI VYPRÁŠILI A PAK PĚKNĚ DUPLI. OCASEM SI ZATOČILI JEN TAK BEZ OKOLKŮ.
TANCOVALI VPRAVO, VLEVO TU ČERTOVSKOU POLKU.
ČERTE BERTE, bu, bu, bu !!! JÁ SE TĚ BÁT NEBUDU! ZASTRČ ROHY, ZASTRČ DRÁPKY, POŠLEME TĚ DO POHÁDKY! fůůůůůůůůůůů...
VÍCE FOTOGRAFIÍ ZDE
Letošní vánoční výzdoby na nově zrekonstruovaném náměstí Jiřího z Poděbrad se ujalo Infocentrum Toužim. Nabídlo školkám a školám spoluúčast tím, že ozdobí stromečky na náměstí. Rádi jsme se do této akce zapojili. Rozhodli jsme se nazdobit za náš DOMEČEK dva stromečky. Pro jeden jsme společně s dětmi vyrobili dýhové ozdoby a látková jablíčka, na druhý jsme použili papírové koule obalené alobalem, zabalené do celofánu a červené hvězdy ze slámek. A v pátek 29.11. jsme vyrazili zdobit. Každé dítko přispělo zavěšením několika ozdob a za 20 min. bylo nastrojeno. Již při výzdobě nás kolemjdoucí chválili a obdivovali, což nás velmi potěšilo. Po takové práci jsme se zahřáli čajem a občerstvili Tatrankou, kterou pro všechny zúčastněné připravilo právě toužimské Infocentrum. Tímto Infocentru a pořadatelům akce děkujeme. Jejich nápad se nám moc líbil a při slavnostním rozsvícení letošního stromu bylo co obdivovat a mnoha novými nápady, jak stromeček nazdobit se i inspirovat.
VÁNOČNÍ DÍLNA
Ve čtvrtek 28.11. jsme se po krátké době opět sešli s rodiči, abychom se společně ponořili do atmosféry
adventu a blížících se vánočních svátků. Tvořivosti se meze nekladly a tak všem pod rukama vznikaly krásné dekorace. Posuďte sami:-)
více ve fotogalerii LISTOPAD_v_Domecku_2013/
LEPŠÍ PODÍVANÁ NEŽ-LI DIVADLO:-)
Kde se vzal, tu se vzal, ve dveřích stál pan Mikeš s vrtačkou a přechodovými lištami, které bylo nutné z bezpečnostních důvodů přivrtat. Za provozu. Děti na fotografii sice demonstrují nepříjemný zvuk a rachot vrtačky, přesto pan Mikeš sklidil za každý přivrtaný šroubek ohromný aplaus. Vlastně to byla taková one man show:-D
POZORUJEME PRVNÍ SNĚŽENÍ :-)
1. CVIČENÍ VE SPORTOVNÍ HALE
Konečně:-) Poprvé jsme se dostali do sportovní haly až 21.11. Buď byly děti nemocné, nebo nám na středy vždy vyšly jiné školní akce a také nepříznivé počasí bylo důvodem proč si v hale nezacvičit. Musím za pedagogický tým ale konstatovat, že 1. přesun byl pro nás "očistec". Myslím, že i pro děti byl samostatný přesun od oblékání, svlékání, převlékání také lehce stresující. Batůžky s připravenými věcmi ke cvičení si většina dětí nepoznala ani po vyjmutí jejich obsahu. Pátrali jsme po pravém majiteli různě. Chybělo nám jakékoli poznávací znamení, iniciály...Někdy rozhodlo až naše týmové očichávání cvičebních úborů a identifikace dle použitého máchadla, které mnohdy odhalilo pravý původ:-). Tímto děkuji především naší vševědoucí "Monče", která si narozdíl od dětí pamatuje i kdo, který batůžek vlastní. Další krkolomná situace nastala v převlékací šatně, která zcela nevyhovuje našim malým tvorečkům. Oblečky, které si děti svlékaly ihned porůznu odhazovaly, přehazovaly z místa na místo, a tak se také stalo, že nakonec děti odcházely v cizích, sic padnoucích věcech někoho jiného. Dětem to však bylo šum a fuk:-) Pravý důvod, pořádně si zacvičit jsme si užili od nástupu a pozdravu, přes zahřívací a protahovací fázi až po
týmové překonávání, přelézání a přeskakování laviček. Těšíme se na další "VELKÉ CVIČENÍ"
více fotografií z haly ve fotoalbu LISTOPAD v Domečku
PODZIMNÍ DÍLNA Ve čtvrtek 7.11. se v tomoto šk.roce poprvé uskutečnilo tvořivé odpoledne, tentokrát s tematem PODZIM. Vyrábělo se, povídalo, fantazírovalo, inspirovalo, radovalo,....Připraveny byly tři pracovní koutky u kterých si dle výběru mohli rodiče i s dětmi vyrobit keramickou misku ve tvaru listu, závěs z papírových listů a lampičky ubrouskovou technikou. Jako vždy při těchto tvořivých odpoledních, zavládla pravá podzimní a příjemná atmosféra. Děkujeme všem zúčastněným rodičům za jejich čas a kreativitu, kterou při tvoření projevili.
Jak to bylo u nás v září
Začal podzim. Je to znát! Slunce ještě svítí, ale už moc neohřeje. Za našimi okny se stromy převlékají do podzimních kabátků. Jeřáb vedle Domečku zbarvuje své korálky do stále sytější rudé barvy. Občas nám studený vítr rozfouká vlasy a ochladí dětské ručičky. Na naše vycházky vyrážíme vždy s košíkem, do kterého cestou sbíráme poklady. Někdy si přineseme krásně zbarvené listí, první kaštany zabalené do zelené pichlavé koule, jindy to jsou čepičky od žaludu, houby, kamínky, větvičky,.......prostě vše, co učaruje dětským očím. Nikdy toho není málo, vždy je malý košík:-) Nejraději chodíme k lesu a běháme po lesních pěšinách. Les nás inspiroval i pro naše veršování: Stojí, stojí bedla, ráda by si sedla. A vzala si pletení, noha jí už dřevění.
Mochomůrka nás pro změnu inspirovala k tvoření: V černém lese zvaném Hůrka, červená se mochomůrka. Červená se panenka, že jí kouká sukénka. Červená se, moc se stydí, že jí soused hříbek vidí.
Houby nás bavily i v přísničkách: Hádaly se houby, hádaly se v lese, kterou z nich si houbař v košíku odnese. A už kráčí v mechu houbař kudrnatý, nevzal ani jednu byly jedovatý.
Protože jsme měli hub už plnou hlavu, zašli jsme si do sadu, na pole a na zahradu. Na podzim už padá listí. Sklízejí se jablíčka. Na zimu se připravují, jabloň, hrušeň, švestička.
Jak to všechno začalo? První školkový týden je za námi. Přivítali jsme se s novými dětmi, seznámili s rodiči a sourozenci. Proběhlo vítání známých tvářiček a vyprávění, které nebylo možné jen tak zastavit. Děti byly plné nových zážitků z prázdnin, o které se s námi chtěly podělit. Nováčci se pomaličku rozkoukávali a navykali školkovému režimu. První oťukávání, první spaní ve školce, první procházka za ruku s někým jiným, než s maminkou...
ZÁŘÍ V DOMEČKU - fotogalerie
Prostě bylo pro mnohé z nich mnoho POPRVÉ. Aby jim ty první dny v novém prostředí utíkaly příjemně a klidně, trávili jsme mnoho času v přírodě. Počasí nám přálo, děti se venku uvolnily, proběhly, vyvětraly i unavily. A na pátek jsme naplánovali PROJEKTOVÝ DEN V LESE. PROJEKTOVÝ DEN V LESE - fotogalerie
Vyrazili jsme hned po svačince asfaltovou cestou směrem na Krásný hrad, před kterým jsme odbočili vlevo na luční pěšinu vedoucí až do lesa. Tam jsme posbírali pár přírodnin k pozorování a zkoumání, které les nabízí, ochutnali zralé maliny, nasbírali houby, pozorovali život v lese..... A protože les je plný pokladů a pestrého života, pokud jsme dobrými pozorovateli, nakonec jsme museli z lesa doslova utíkat, abychom byli včas ve školce, zpět na oběd , který po příchodu už po celé školce voněl a čekal jen na dětská bříška:-) Mám za to, že poslední den prvního týdne se náramně vydařil a pokud bude i nadále počasí naším příznivcem, rádi vyrazíme na další expedice, pozorovat a zkoumat další poklady, které jinde než v přírodě nenajdeme. Naše školička • Aktuality • Zprávičky 2014/2015 • Logopedie • Co bude dnes dobrého? •
Fotogalerie Vzkazy • Dokumenty Zajímavé stránky - odkazy • archiv 2010/2011 • archiv 2011/2012 • archiv 2013/2014 • archiv 2012/2013 •
•
•
