Habsburská monarchie po 30. leté válce Daniel Kotaška, Oktáva
Obsah
České stavovské povstání (Pražská defenestrace, 1620 bitva na Bílé Hoře)
Důsledky (Obnovení zřízení zemské, poprava 27 pánů)
Období pobělohorské (rekatolizace, Ferdinand III.)
Leopold I. (války s Turky, 1699 Karlovický mír)
Josef I. a Karel VI. (1713 Pragmatické sankce)
České země po 30. leté válce (nové národy, robota, nevolnictví)
Baroko („k nebi, k bohu“)
1680 Selské povstání (Ondřej Stellzig, Robotní patent), 1690-95 Chodské povstání (Jan Kozina)
Války o rakouské dědictví (Prusko, Bavorsko X Rakousko)
1742 Vratislavický mír, 1745 Drážďanský mír, František Štěpán lotrinský
7 letá válka (vpád Fridricha II., 1757 bitva u Kolína)
Marie Terezie (1740-80), Josef II. (1780-90), Leopold II. (1790-92)
Reformy (daňové, správní, poddanské, 1775 Robotní patent, 1781 Zrušení nevolnictví)
České stavovské povstání
Začátek 30. leté války
Příčinou spor mezi českými protestanty a katolíky
Dlouhodobý spor mezi stavy a vládnoucími Habsburky
V Praze správa země v rukou místodržících (omezení práva české šlechty)
Květen 1618 zakázaný sjezd protestanské šlechty v Praze
23.5. Pražská defenestrace (Vilém Slavata, Jaroslav Bořita, sekretář Filip)
1619 sesazení Ferdinanda II. (Fridrich Falcký = zimní král 19-20)
Obratem spojenectví Habsburků s Bavorskem
8.11.1620 bitva na Bílé Hoře
Porážka stavovské armády (Fridrich uprchl ze země)
Důsledky stavovského povstání
Vítězství katolíků
Korunovace Ferdinanda II. českým králem
Ztráty na životech + odcházení kvůli náboženství
Obnovení zřízení zemské
Nová ústava
Úplný zákaz nekatolického vyznání
Přeměna stavovské monarchie na absolutistickou
Královský titul dědičně v rukou Habsburků
Zrovnoprávnění němčiny a češtiny
Zrušen Rudolfův Majestát 1609 (ústupek českým nekatolíků)
Jan Amos Komenský
1624 postavena památná kaple
1730 nahrazena kostelem Panny Marie Vítězné
Obnovení zřízení zemské
21.6.1621 poprava 27 pánů na Staroměstském náměstí (Kat Jan Mydlář)
Období pobělohorské
Domácí politika
Hospodářská obnova země
Zavedení centralistické absolutistické monarchie
Rekatolizace
Ferdinand III. (1637-1657)
Císař římský, král český, uherský a arcivévoda rakouský
Snaha o konci 30. leté války
1648 Vestfálský mír (konec války)
Leopold I. (1657-1705)
Neschopný politik
Války s Turky
Rakousko-Turecká válka (1663-64)
Neúspěšný pokus Turků o dobytí Horních Uher
Rakousko-Turecká válka (1683-1699)
Cílem Turků zničit Habsburskou monarchii
V čele Kara Mustafa ( sultán Mehmed IV.)
červenec 1683 obléhání Vídně (přesila Turků)
12.9.1683 příchod spojeneckých vojsk
Rakouský protiútok (bitva u Zenty 1697)
1699 Karlovický mír
Vytlačení Turků ze střední Evropy
Josef I. (1705-1711)
Schopný politik
Umřel na neštovice
Karel VI. (1711-1740)
Poslední mužský zástupce Habsburků
1713 Pragmatické sankce
Nedělitelnost habsburských držav
V případě vymření mužské linie Habsburků nástupnictví ženské linie
Zajištění nástupnictví dětí Karla VI. (i dcer)
České země po 30. leté válce
Příchod nových národů
Nejbohatší rody přímo ve Vídni u dvora
Malý výběr daní (málo poddaných)
Využití práce poddaných zadarmo = ROBOTA
Postupné zhoršení poddaných NEVOLNICTVÍ
Více roboty, vyšší daně, nemožnost stěhování, ženění, studia)
Časté vzpoury
Kulturní změny BAROKO
Baroko
(1600-1750)
„k nebi, k bohu“
Stavby pro církev, šlechtu, ale i občany
Architektura
Častý prvek kopule (ze spodu malby)
Interiér velmi bohatý (zlato, mramor)
Oblečení
Ženy: kulatý výstřih, náhrdelníky, široké šaty, korzety
Muži: paruky, vesta + kabát, ¾ kalhoty, punčochy
Obrazy
Střídání temných a světlých ploch (city, emoce)
Nahost (tlusté dívky hezké), krajinomalba
Kostel sv. Mikuláše (Praha)
Kostel sv. Jana Nepomuckého (Zelená Hora)
Holašovice (UNESCO)
Barokní krajina (Šonov)
Povstání
Selské povstání (1680)
Leopold v Praze
Petice poddaných za upravení roboty
Březen 1680 ozbrojené povstání Z a S Čechy
V čele Ondřej Stellzing z Řasnice
Rozprášeno vojskem (popravy + žaláře)
1680 Robotní patent (úprava roboty na 3 dny v týdnu)
Chodské povstání (1690-95)
Neuznání chodských privilegií
nerobotovali
Jan Sladký Kozina cesta do Vídně (popraven 28.11.1695)
Wolf Maxmilián Lamminger (Lomikar – do roka umřeš)
odmítnuto
Osvícenství
Myšlenkové, kulturní, politické a hospodářské hnutí v 18. století
Přesvědčení o důležitosti rozumu
Důraz na kvalitu pozemského života a rovnost lidí před zákone
Snaha o vytvoření nové společnosti
Zvýšení gramotnosti
Vědecké objevy (Newton- gravitace, …..)
Osvícenský absolutismus
Způsob vlády absolutistických monarchů v duchu osvícenství
Reformy s cílem modernizovat stát
Ekonomika, armáda, školství, zdravotnictví, soudnictví
Josef II. (Rakousko), Kateřina II. (Rusko), Fridrich II (Prusko)
Války o Rakouské dědictví (1740-48)
Příčinou odmítnutí nástupnictví Marie Terezie po Karlu VI (Pragmatické sankce)
Územní nároky Pruska (Fridrich II.) na Slezsko
Společný postup Pruska a Bavorska (Karel Albrecht)
1741 Prusové obsazují Slezsko
Bavorové obsazují Čechy ( Albrecht korunován českým králem)
1742 Bavorové vyhnáni z Čech
11.6.1742 Vratislavický mír
Potvrzení porážky Rakouska
Prusko získalo Horní i Dolní Slezsko
1743 Marie Terezie korunována českou královnou
Války o Rakouské dědictví
1744 Fridrichův preventivní vpád do Čech (obsazení Prahy)
Prusové vytlačeni
25.12.1745 Drážďanský mír
Prusko si udrželo Slezsko a Kladsko
Uznání manžela Marie Františka Štěpána Lotrinského jako římsko-německého císaře
Konec války o rakouské dědictví
Konečný mír až v roce 1748 v Cáchách
Sedmiletá válka
Spor o kolonie mezi Francií a Británií
1756 vpád Fridricha II. Do Saska a do Čech
18.7.1757 Bitva u Kolína
Prusko poraženo rakouskou armádou
Znovuzrození habsburské monarchie
30.6.1758 Bitva u Domašova
Rakušané zničili obří konvoj se zásobami pro pruskou armádu obléhající Olomouc
vítězství zachránilo město a pruský král byl nucen vyklidit Moravu
Únor 1763 mír v Hubertsburgu (Prusko-Rakouská smlouva)
Rakousko se definitivně zřekne Slezska
Fridrich II. Dá svůj hlad při volbě císaře Josefu II. (syn Marie)
Habsburská monarchie
Vláda 3 panovníků: Marie Terezie, Josef II., Leopold II.
Marie Terezie (1740-1780)
Žila (1717-1780)
Nástupnictví prosazeno válkami
16 dětí (Habsbursko-lotrinská dynastie)
Josef II. (1780-1790)
Žil (1741-1790)
Osvícenská výchova
Podivín (v přestrojení navštěvoval poddané)
Od roku 1765 císařem po otci
6000 reforem
Josef II. za pluhem
Pevnosti za Josefa II.
Terezín
Josefov
Habsburská monarchie
Leopold II. (1790-1792)
Žil (1747-1792)
Druhý nejstarší syn Marie
Jako císař rušil některé reformy bratra (pro uklidnění šlechty)
1791 nechal vrátit do Prahy svatováclavské klenoty
Spoluúčast na trojím dělení Polska
Reformy
Daňové reformy
Cílem větší výběr daní
Tereziánský katastr 1749 (soupis poddanské půdy)
Josefínský katastr 1785 (soupis veškeré půdy – Rustikál i Dominikál)
Správní reformy
Cílem centralizace moci
Nahrazení vlády byrokraty
Direktorium (jednotná vláda pro Rakousko i Čechy ve Vídni)
Poddanské reformy
Snaha o přesun daní odváděných šlechtě na daně odváděné státu
1770-77 hladomory z neúrody
1775 Poddanské povstání na Prahu (rozprášeno
Reformy
Robotní patent 1775
Raabizace 1775
Výše práce závisí na velikosti majetku
Zrušení roboty a její převedení na peněžní daně
Patent o zrušení nevolnictví 1781
Od Josefa II.
Svoboda stěhování sňatků, vzdělání
Půdní patent 1785
každá země, každá obec a každý držitel půdy má přispívat podle výtěžku ze svých pozemků na krytí státních vydání
Reformy
Náboženské reformy
Toleranční patent 1781 (tolerance luteránství, kalvinistické a ortodoxní církve)
Marie antisemita
Josef snaha o začlenění židů do společnosti
Školské reformy
Cílem všeobecné vzdělání nezávislé na církvi
Marie Terezie 1774 Všeobecný školní řád pro děti 6-12 let
Pojmy
Bramborová válka
Katastr
je soupis půdy podrobené dani. Obsahuje i soupis osob, nemovitostí a právních vztahů. V Čechách je nejstarším poddanským katastrem berní rula, na Moravě lánové rejstříky (pol. 17. stol.)
Matrika
1778-1779 tzv. války o dědictví bavorské, Fridrich II. mařil snahy Josefa II. vyměnit Belgii za velkou část Bavorska
Úřední kniha, do které jsou zapisována jména osob pro potřeby právní evidence, seznam říšských stavů a jejich daňových povinností
Patent
typ ověřené správní písemnosti, užívané od pozdního středověku zveřejňující rozhodnutí vydavatele. Obvykle zákonná ochrana vynálezů zaručující vlastníkovi patentu výhradní právo k průmyslovému využití vynálezu.
Pojmy
Urbář
v období feudalismu základní písemná pomůcka k evidenci vrchnostenských příjmů od poddaných
význam pro hospodářství ztratily zánikem poddanství v roce 1848, zůstaly však cennými prameny pro dějiny venkovského lidu (uvádějí starobylé místní názvy, ve vsích jednotlivé usedlosti, jména majitelů, jejich pozemkovou držbu a rozsah feudální povinnosti).
Výměnek
Dohoda mezi hospodářem a jeho nástupcem
doživotní zajištění potřeb (zahrnuje zpravidla byt, naturální dávky, peníze, služby)
Území a lokality
Bukovina
Halič
Historické území v severovýchodních Karpatech, v 10. až 11. století osídleno Slovany (severní Bukovina) a Valachy (jižní Bukovina). Od poloviny 13. století patřila Bukovina ke knížectví haličsko-volyňskému, od 14. století k Moldavsku, roku 1775 připadla Rakousku. Nejprve tvořila součást Haliče, v letech 1849-1918 samostatnou korunní zemi s hlavním městem Černovcy. Po rozpadu Rakousko-Uherska byla připojena k Rumunsku. V létě 1940 bylo dohodou mezi rumunskou a sovětskou vládou území severní Bukoviny předáno Sovětskému svazu a bylo spojeno s Ukrajinou. historické území v severním předhůří Karpat mezi horní Vislou na západě a Prutem na jihovýchodě. Od 6. stol. území osídleno Slovany, v 10. stol. západní Halič polská, východní Halič součástí Kyjevské Rusi. Od roku 1199 součást Haličsko-volyňského knížectví, 1387 – 1772 pod správou Polska. Od 1772 připadla Halič postupně k Rakousku jako jeho korunní země, od 1867 součást Předlitavska. Významné bojiště 1. světové války.
Innská čtvrť
Innviertel, se nazývá část Horních Rakous ohraničená Dunajem, Innem a Salzou. Největšími městy jsou zde Braunau a Schärding na Innu a Ried. Až do r. 1779 patřila Innská čtvrť Bavorsku. Těšínským mírem r. 1779 se dostala k Rakousku, byla však již r. 1809 vídeňským mírem opět Bavorsku postoupena. Teprve r. 1816 připadla definitivně k Rakousku.
Osobnosti
Václav Kounic
(1848 – 1913) český politik a patron brněnské vysoké školy. Jako poslanec se zasadil za osmihodinovou denní pracovní dobu dělníků, za rovnoprávný přístup žen k zaměstnání a zrovnoprávnění českého jazyka na Karlově universitě v Praze. Kvůli svým postojům byl také označován za „Rudého hraběte“
Zdroje
http://cs.wikipedia.org/wiki/Habsbursk%C3%A1_monarchie
www.truhla.cz/predmety/.../Habsburska_%20monarchie_po1648.pdf
www.davidmikolas.cz/.../8_rocnik-habsburska_monarchie_a_ceske_zeme
http://www.studuju.cz/latka-291
Starý sešit na dějepis
