Gymnázium Česká Třebová
Proč studovat u nás aneb proč vůbec studovat na gymnáziu Česká Třebová 2012
Kontaktní údaje název školy: Gymnázium Česká Třebová adresa: Tyršovo náměstí 970, 560 02 Česká Třebová telefon: 465 519 500 e-mail:
[email protected] web: www.gymnct.cz ředitel školy: Mgr. Josef Menšík zástupce ředitele: Mgr. Dana Řehořová, PhDr. Tomáš Kupka Zřizovatel Pardubický kraj, Komenského náměstí 125, 562 11 Pardubice Školní stravování Jídelna SOŠ a SOU TO Česká Třebová (dotované stravování) Ve školním roce 2013/2014 se bude otvírat 1 třída osmiletého studia (30 žáků) 1 třída čtyřletého studia (30 žáků)
Vážení rodiče, vážení žáci, máte v rukou několik stručných informací doplňujících vaše povědomí o studiu na škole, kterou zastupujeme. Tato informační příručka by nejspíše nevznikla, kdyby se v poslední době neobjevilo tolik zavádějících a zkreslujících informací o gymnaziálním vzdělávání. Vypadá to, jako by se někdo pokoušel záměrně postupně snižovat kvalitu vzdělání nejmladší generace v naší republice, jako by někdo usiloval o to, abychom se v evropském a světovém prostředí stávali méně konkurenceschopnějšími, abychom za čas představovali jen onu „montovnu Evropy“. Tyto zkreslující názory ovlivňující negativně veřejnost jsou podle nás nebezpečím pro ty, kteří svým potomkům chtějí zajistit co nejlepší vstup do života. Proč nechceme mlžit? Nejde nám o snahu polapit každého, kdo se objeví na obzoru. Nechováme se jako firma usilující o zisk z prodeje. Naší snahou je posunout ručičku pomyslných vah mezi táborem odpůrců a táborem zastánců gymnaziálního vzdělávání z toho negativního pólu alespoň trochu více k objektivnímu středu. Proto nestavíme na pocitech nebo stále se tradujících pověrách a hloupostech vyřčených z neznalosti. Budeme argumentovat pokud možno ověřitelnými údaji a fakty, závěry výzkumů a výsledky našich vlastních zjištění. Stačí jen maturita? Do 80., možná až do 90. let 20. století se pro většinovou společnost zdála vrcholem dosaženého vzdělání maturita. Kdo měl maturitu, měl lepší práci nebo mohl jít na vysokou školu. V současnosti už mnohdy nestačí ani vysoká škola, sledujeme-li nárůst doktorandských studijních programů a různých kurzů dalšího vzdělávání. Vysokoškolské vzdělání je požadováno už i po pracovnících ve středním managementu, ve zdravotnictví po ošetřujícím personálu, u policie, v mateřských školách atd. Pro koho to gymnázium vlastně je? Gymnázium určitě není pro každého. Nemělo by však být jen pro nadané. Mělo by být pro ty, kteří se nevyhýbají učení a vzdělání, kteří jsou ambiciózní a chtějí si pojistit budoucnost. Měli by mít šanci všichni, kteří třeba nejsou na základní škole nadprůměrní, ale tak nějak tuší, že to v životě stejně bez neustálého vzdělávání nepůjde. Radí základní školy ve prospěch žáka? Těžká a nejednoznačná odpověď. Logicky ale vyplývá, že odchodem žáků pátých tříd na víceleté gymnázium přicházejí základní školy o peníze. Naštěstí stále existují základní školy, které nevidí jen své ekonomické zájmy, ale snaží se připravit žáky k přijímacím zkouškám a umožnit nadaným žákům jejich rozvoj. Na rozdíl od třídy základní školy, kde chuť k učení nebo úroveň dovedností mezi žáky jsou mnohdy velmi rozdílné, třída víceletého gymnázia je v podstatě výběrová třída, kde se chuť po poznání mezi žáky vyrovnává a žáci jsou v podpůrnějším prostředí více motivováni, získají větší chuť do studia1, což je pro ně do budoucna jedna z nejvýznamnějších výhod, které pro život dostanou (viz více např. u 1
STRAKOVÁ, Jana. Přidaná hodnota studia na víceletých gymnáziích [online]. Praha : Sociologický ústav AV ČR, 2010 [cit. 201111-08]. Dostupné z WWW:
.
informací o požadavcích firem). Nejsme přesvědčeni o tom, že odchodem nadanějších žáků z 5. tříd na víceletá gymnázia se tak výrazně zhorší vzdělavatelnost „zbytku“ těch méně nadaných. Jisté zhoršení připouštíme, vždy ale především záleží na učiteli a jeho schopnostech motivovat žáky. Jak náročné je studium na gymnáziu? Bez pochyby je náročnější než například na učilišti. S tvrzením, že je gymnázium těžší než průmyslová škola nebo technické lyceum, už by se dalo polemizovat. Domníváme se, že gymnázium je mezi školami, zakončenými maturitní zkouškou, možná náročnější proto, že díky všeobecnému záběru se student dostane k velmi široké škále oborů a předmětů. Výhodou je možnost dalšího studia na všech typech vysokých škol. Pomůže minimální bodová hranice u přijímacích zkoušek zvýšení úrovně gymnázií? Tak, jak je nastavena nyní, spíše diskriminuje žáky, které optimálně nepřipravila základní škola např. v oblasti strategie řešení úloh, byť by tito žáci měli chuť a snahu na gymnáziu studovat, třeba už jen z výše uvedených důvodů. Minimální bodová hranice může mnoho zájemců z řad žáků a rodičů odradit kvůli strachu z neúspěchu, dokonce může diskriminovat gymnázia (a další střední školy) na hranici s jinými kraji, kde takové limity či povinné přijímací zkoušky nejsou. Domníváme se však, že by to žáci ucházející se o studium na víceletém gymnáziu ani jejich rodiče neměli předčasně vzdávat a měli by se pokusit přijímačky zvládnout. Potřebuje trh práce absolventy gymnázií? Ano, nutně. Gymnázium je totiž jeden z mála typů škol, který vybaví budoucí zaměstnance doslova vším, co firmy požadují. Domněnky, že většina firem hledá zkušené absolventy specializovaných oborů, jsou dnes již trochu překonané (samozřejmě, pokud nejde o dělnické profese, k jejichž výkonu není potřeba ani střední školy, ale to už bychom byli opět u té „montovny“ Evropy). V moderně řízených firmách je dnes běžné, že jsou jejich zaměstnanci pro dané zaměstnání teprve školeni a vzděláváni firemními či smluvními vzdělávacími středisky. Od zaměstnanců se proto vyžaduje tzv. schopnost dále se vzdělávat. Z průzkumu2 inzerátů nabídek práce vyplývá významný požadavek kladený na vlastnosti osobnosti (na předních místech např. komunikační schopnosti, flexibilita, adaptabilita, dynamika, organizační schopnosti, pracovitost, samostatnost a pečlivost). Právě ty jsou na gymnáziích běžně rozvíjeny. Evidentní je i důraz firem na minimální dosažené vzdělání. Ze vzorku více jak 8000 inzerátů umístěných na internetu byl požadavek na vzdělání s maturitou u více než poloviny inzerátů, na vysokoškolské vzdělání u třetiny inzerátů. Dalšími významnými požadavky jsou znalost světového jazyka a počítačová gramotnost. Všechny tyto předpoklady získávají studenti na gymnáziích běžně, mají tedy při hledání zaměstnání nesrovnatelnou konkurenční výhodu (a to i kdyby náhodou žádnou vysokou školu nevystudovali). Kolik absolventů gymnázií je úspěšně přijato na vysoké školy? 2
ŠŤASTNOVÁ, Pavlína. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu - 2010 [online]. Praha : Národní ústav odborného vzdělávání, 2011 [cit. 2011-11-08]. Dostupné z WWW: .
Podle výzkumu citovaného v poznámce 3 je přijata naprostá většina absolventů gymnázií (pramen uvádí 95 % přijatých) na všechny, tedy i přírodovědné a technické obory. Absolventi gymnázií jsou i ti, kteří nejméně odcházejí z vysokých škol před ukončením studia. A jak je to v případě českotřebovského gymnázia? Českotřebovské gymnázium má tradičně vysokou úspěšnost absolventů u přijímacích zkoušek. Podle nám známých údajů bylo v roce 2009 přijato na vysoké školy 91 % absolventů, v roce 2010 to bylo 90 % a v roce 2011, podle předběžných výsledků, také přes 90 % absolventů, z nich více jak 40 % bylo přijato na přírodovědné a technické obory.
Mýty a polopravdy 1) Víceletá gymnázia berou studentům dětství S tím zásadně nesouhlasíme. Naopak, na základě zkušeností získaných diskusí se studenty našeho gymnázia vyplývá, že takový pocit ve valné většině nemají vůbec a navíc, s rozšiřováním zájmu studentů o více oblastí, mnohdy dokážou svůj volný čas trávit kvalitněji a smysluplněji, neuchylují se tolik ke společensky škodlivému chování a dokážou se z aktivit radovat, být spokojení a relativně vyrovnaní. Mnoho z nich zvládá rozmanité zájmové kroužky, velké procento z nich absolvuje zájmovou činnost v domě dětí, v ZUŠ apod. To vše jejich život spíše obohacuje. 2) Gymnázium je spíše humanitně zaměřené Spočítejme hodiny předmětů přírodovědných a humanitních a zjistíme, že na gymnáziích často převládají co do počtu hodin přírodovědné předměty včetně matematiky. 3) Na gymnáziu je těžká matematika Srovnejme učivo matematiky běžného (nikoli matematického) gymnázia s průmyslovou školou nebo technickým lyceem a zjistíme, že rozdíly jsou nepatrné. Pravdou je, že se ve školním vzdělávacím plánu gymnázia objevuje navíc učivo, které se na ostatních typech škol neprobírá. Právě toto učivo však vylepšuje pozici absolventa gymnázia na vysoké škole. 4) Z gymnázia je těžké dostat se na vysoké školy technického směru Omyl. Nejen, že je to možné, ale dokonce i úspěšnost při dokončení takové vysoké školy je u absolventů gymnázií velmi vysoká, což vyplývá ze studie uváděné v poznámce3.
3
KLEŇHOVÁ, Michaela; VOJTĚCH, Jiří. Úspěšnost absolventů středních škol ve vysokoškolském studiu, předčasné odchody ze vzdělávání [online]. Praha : Národní ústav pro vzdělávání, 2011 [cit. 2011-11-08]. Dostupné z WWW: .
5) Absolventi gymnázia jsou špatně zaměstnatelní S prostými čísly statistik úřadů práce se nedá nesouhlasit. Když ale vezmeme (podle nás účelově „ořezanou“) informaci např. z článku jednoho nejmenovaného periodika o tom, že absolventi gymnázií jsou téměř nezaměstnatelní, musíme na druhou stranu také podotknout, že studium na gymnáziu je primárně zaměřeno na přípravu ke studiu na vyšší či vysoké škole, kde teprve dochází ke specializaci. To, co statisticky na úřadech práce vychází celkem jasně, může mít a v praxi má zcela jiné pozadí. Pro srovnání, podle Úřadu práce v Ústí nad Orlicí se v minulém roce zaregistroval pouze jeden absolvent českotřebovského gymnázia, u něhož však stejně předpokládáme, že se dostane na vysokou školu a ze statistik zmizí. Škoda, že úřady práce nesledují (nebo nezveřejňují) údaje o stavu nezaměstnaných absolventů gymnázií po vystudování dalších stupňů škol. 6) Na gymnáziu vyučující nepřiměřeně nutí studenty do plnění jejich povinností Omyl. Předpokládáme, že si studenti vybrali gymnázium s vědomím určitých nároků, povinností a způsobu studia. Je jen na studentovi, jak ke studiu přistoupí, jak pečlivý ve studiu bude, co zvládne hůře na úkor např. svého studijního zaměření nebo mimoškolních aktivit. Nechceme uměle „vyrábět“ premianty, rádi bychom vychovávali sebevědomé, samostatné a vyrovnané mladé lidi, kteří si poradí v reálném životě. Pravidla studia jsou na našem gymnáziu dána školním řádem a neliší se od obsahu školního řádu ostatních středních škol. 7) Z gymnázia se nedá „utéct“ Nikoho nelze nutit, aby setrvával na gymnáziu proti své vůli. Říká se, že je to pro studenta ostuda, pokud se vrátí zpět na základní školu, a proto téměř nikdo nepřestupuje. Podle názoru našich studentů nižšího gymnázia nikdo o návratu na ZŠ neuvažuje, protože jim vyhovuje styl studia na gymnáziu, prostředí, přístup vyučujících, aktivity, možnost vlastního rozvoje apod. Naopak z kvarty (na úrovni 9. třídy ZŠ) se studenti občas hlásí na jiný typ střední školy, pokud zjistí, že mají zájem o něco jiného. Opět zde mají výhodu proti žákům ZŠ např. ve vybudovaných studijních návycích a rozsahu zvládnutého učiva.
Kudy vede cesta k přijetí na naši školu? Věříme, že na většině základních škol vám výchovní poradci podávají všechny důležité informace, které potřebujete pro to, abyste bez úhony zvládli na první pohled trochu strastiplnou cestu k úspěšnému přijetí na střední školu. Protože však chceme omezit i ty (doufejme jen velmi ojedinělé) případy, kdy vedení základní školy rodičům žáka 5. třídy například tvrdí, že neví, co je zápisový lístek a kde jej má rodič získat, nabízíme vám několik základních informací k přijímacím zkouškám v roce 2012/2013 platných pro Pardubický kraj. Termín odevzdání přihlášek na SŠ je stanoven do 15. března 2013. o o
o o o o
Pokud uchazeči nedá přihlášku základní škola, lze si ji od ledna 2013 stáhnout na našich webových stránkách www.gymnct.cz v odkazu „Informace o studiu“. Na přihlášce základní škola potvrzuje uchazeči prospěch. Uchazeči o osmileté studium vpisují „kód oboru vzdělání“ 7941K81, uchazeči o čtyřleté studium vyplňují 7941K41. Potvrzení lékaře o zdravotní způsobilosti ke studiu nevyžadujeme. Přihlášky se podávají přímo ředitelství střední školy. Termín prvního kola přijímacích zkoušek bude zveřejněn nejpozději v únoru 2013. Zápisový lístek vydá uchazeči ze základní školy příslušná základní škola nejpozději do 15. 3. 2013. Pokud bude uchazeč přijat ke studiu, potvrdí svoji vůli nastoupit ke studiu na naší škole odevzdáním zápisového lístku ředitelství školy do deseti pracovních dnů ode dne oznámení rozhodnutí o přijetí.
Co nabízí Gymnázium Česká Třebová studentům 1. ročníků Nabízíme: o všeobecné vzdělání umožňující pokračovat v dalším studiu např. na vysoké škole ve všech typech oborů; o širokou nabídku volitelných předmětů podle zaměření studenta; o širokou nabídku cizích jazyků (anglický, německý, francouzský, ruský, španělský, latinský); o možnost vycestovat do zahraničí (partnerské školy v Norsku, Itálii, Německu, na Slovensku, exkurze do Velké Británie, Francie apod.); o individuální rozvoj v dalších školních a mimoškolních aktivitách (Fotokroužek, Školní sportovní klub, ekologický kroužek Freoni, historický kroužek, filmový klub, divadelní kroužek, pěvecký sbor); o účast v soutěžích a olympiádách, ve sportovních soutěžích (florbal, volejbal, fotbal, basketbal, atletika apod.), v méně běžných soutěžích (např. piškvorky); o účast v projektech a výzkumné činnosti ve spolupráci se soukromými firmami; o zapůjčení učebnic po dobu studia na nižším stupni gymnázia; o zapůjčení vybraných učebnic pro 1. ročník studentům přijatým do 1. ročníku čtyřletého studia;
Seznam vysokých škol, kam byli úspěšně přijati loňští absolventi Gymnázia Česká Třebová České vysoké učení technické Praha (Fakulta strojní, Fakulta biomedicínckého inženýrství), Vysoké učení technické Brno (Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií), Univerzita Hradec Králové, Lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Masarykova univerzita (Fakulta ekonomicko správní), Univerzita Pardubice (Fakulta ekonomicko správní), Univerzita Palackého Olomouc (Právnická fakulta), Univerzita Karlova (Pedagogická fakulta), Vysoká škola ekonomická Praha, Vysoká škola chemicko technologická Praha, Univerzita obrany, Policejní akademie ČR, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Vyšší odborná škola publicistiky Praha, Jihočeská univerzita (Filosofická fakulta), VOŠ Caritas + CMTF UP Olomouc, Univerzita Tomáše Bati Zlín
Vydalo Gymnázium Česká Třebová, Tyršovo náměstí 970, 560 02 Česká Třebová v roce 2012 autoři textu: Tomáš Kupka, Petr Poldauf, Josef Menšík korektura textu: Dana Řehořová, Eva Vašinová Česká Třebová ©
