GRUNDTSIP LSP
ZPRÁVA O POBYTU V SCHOORL (Holandsko) 9. – 17. června 2012
Účastnice mobility: Krajské koordinátorky: Lenka Ackermannová, Romana Baborová, Petra Benešová, Hana Cinková, Daria Čapková, Markéta Horáková, Irena Macháčková, Bohuslava Nejedlá, Linda Pačesová (se synkem Vítkem), Bohdana Sonet, Hana Šnajdrová Manažerky KraKo: Marcela Bradová a Jiřina Chlebovská Finanční manažerka: Pavlína Novotná Členka kontrolní komise: Jana Šťastná Členky prezidia: Rut Kolínská a Hana Vodrážková MC Klubíčko Kroměříž: Hana Rupertová Pašteková
Nemožné se stalo skutečností Každá příležitost dostat se „za humna“ naší vlasti přináší cenné zkušenosti a obohacuje náš život. Bývá však nesnadné sdílet zážitky s těmi, kdo nebyli přítomni. Už dlouho jsem snila o možnosti seznámit alespoň část těch, kdo pro Síť MC pracují a předávají informace do mateřských center, s mezinárodní sítí MINE a s lidmi, kteří jsou zapojeni do činnosti center v dalších zemích Evropy. Kromě toho jsem doufala, že delší společný pobyt posílí pracovní tým. A tak jsem se snažila při spolupráci na psaní projektu Grundtship LSP, aby Síť MC získala maximum mobilit, což se podařilo a osmnácti členná skupina Sítě MC se mohla vydat na cestu. Předložená zpráva stručně představuje přípravy a průběh cesty včetně přínosu. Vychází ze závěrečných zpráv jednotlivých účastnic, z velké části cituje jejich postřehy.
1
Co všechno jsme musely připravit, zajistit, opustit …, abychom se se mohly vydat na cestu Na bedrech Sítě mateřských center ležela organizace logistiky, té se věnovala především Marcela Bradová – koordinátorka projektu. Termín byl znám dlouho dopředu, takže jsme samozřejmě chtěly využít výhodných cenových nabídek leteckých společností. Běh událostí však měnil osobní situaci některých přihlášených, takže se nám nevyhnuly změny na poslední chvíli. Nakonec jsme musely kalkulovat, co je výhodnější, zda připlatit za změnu letenky, nebo ztratit mobilitu. Což v době, kdy už byly zaplaceny i poplatky za ubytování a nešlo je stornovat, znamenalo v případě nemožnosti místo obsadit pouze ztrátu. Přípravu programu pro KraKotým řídila Jiřina Chlebovská, ta také spolupracovala s Marcelou na komunikaci kolem přípravy celkového programu pobytu v rámci projektu. Bylo totiž nezbytné vyplnit několik dotazníků a sledovat korespondenci s pokyny obojí v angličtině. Což není pro všechny rutinní záležitost, proto mnohé účastnice velmi ocenily pomoc s překlady. Mně záleželo především na tom, aby program byl vyvážený a pamatovalo se na nejen na vzdělávání, ale i na sdílení zkušeností a teambuilding včetně dostatku času na poznávání života v okolí. Proto jsem napřela své síly v čase příprav tímto směrem. Na každou z účastnic připadá v průměru 2,5 dítěte, z toho lze usuzovat, že nebylo pro mnohé z nich snadné opustit rodinu na devět dní. Svědčí o tom i citace ze závěrečných hodnocení: Hana C.: O cestě jsem věděla dostatečně včas, takže jsem mohla rodinu na všechno připravit, jak to však bývá, život přináší nečekané komplikace, to abychom se mohli učit. K termínu mého odjezdu se postupně přidaly odjezdy našich dětí na některé i souběžné akce, takže logisticky dost náročných 10 dní. Díky velké podpoře mého manžela a rodičů spolužáků dětí jsme vše zvládli. 6 sbalených cestovních zavazadel je zase zpět doma a je třeba vše vybalit a vyprat. Nebyla jsem sice na soutěži a dvou závěrečných vystoupeních z kroužků svých dětí, ale budou ještě další a zastoupila mě babička, která by se jinak těchto akcí asi neúčastnila. Irena: Dost složitě jsem si musela vydobýt možnost týdenního volna ze své druhé práce a možnost jeho napracování. Babička si vzala volno a dorazila přes půl republiky. Opustila jsem manžela a dětičky. Ač jsem si ráda odpočala, přišla jsem o 3 jejich velké akce a uvrhla manžela do spousty potíží, respektive jej nemohla podpořit. Společného času jsme využily i pro speciální program pro českou „delegaci“. Není totiž snadné řídit tým KraKo, které pracují v jednotlivých krajích a není možné, aby se během roku často setkávaly. Proto dostaly rovněž za úkol připravit průběžnou zprávu o životě jejich kraje. Slávka Nejedlá navíc referovala o průběhu oslav 20. a 10. výročí mateřských center a Sítě MC. Jiřina sumarizovala „FAG“ a během pobytu jsme se často kladeným otázkám věnovaly jak na společných pracovních jednáních, tak i během výletů na kolách po okolí. Psycholožka Hana Pašteková věnovala svůj čas Krako a zabývaly se společně tématy kolem syndromu vyhoření a dalšími „stavy duše“, o kterou je třeba pečovat, nabízela i cvičení jógy. Lenka a Linda navíc připravily kreativní workshopy pro zájemkyně z řad všech účastnic. Nezanedbatelným úkolem všech účastnic bylo zajištění prezentačních materiálů krajů i ČR včetně českých a moravských specialit, abychom prezentaci naší země mohly doplnit i chuťovými vjemy.
2
K tomu všemu jsme musely všechny zabezpečit naši absenci v pracovním nasazení v Síti MC, v mateřských centrech i v našich dalších projektech a aktivitách.
Naše dojmy Hodnocení jsme pro lepší orientaci rozdělily na tři části: 1. Dojmy v rámci českého týmu Důležitý cíl cesty – upevnění českého pracovního týmu – se vrchovatě naplnil, poznaly jsme se více vzájemně a upevnily své vztahy, zjistily jsme své kvality uvnitř týmu i v rámci mezinárodní sítě. Bohdana: Poznala jsem členky českého týmu, mohly jsme se blíže seznámit. Mám krásný zážitek z večera „Prezentace České republiky“. Byl zajímavý, vtipný, přátelský, otevřený a veselý. Český večer sice nebyl na původním programu, my jsme se však připravily, pestrá mozaika českého večera nakonec inspirovala ostatní, aby se rovněž alespoň trochu představily. Navíc se z našeho večera stal československý, Daniela Konečná, statutární zástupkyně Únie materských centier se chopila kytary a doprovázela lidové i současné hity. Ostatně společné zpívání pak probíhalo téměř každý večer. Možná zazní následující slova příliš sebevědomě, ale je tomu tak, výsledky trpělivé práce se v mezinárodním srovnání znatelně projevily: Petra: Obrovská různorodost lidí, pracovní dovednosti a skvělé osobnosti Hana Š.: Ve srovnání s ostatními zeměmi jsme opravdoví profesionálové Hana P.: Cestovala jsem intenzivně po světě od roku 1989 do roku 2005, než se narodila dcera. V USA se mě ptali, zda vím co to je TV, PC atd. Byla jsem velmi hrdá, jak je česká Síť MC zorganizovaná, schopna pracovat na mezinárodní úrovni.... Nadchly mě ženy českého týmu, nadšená jsem byla také z osazenstva našeho pokoje, nepamatuju se, kdy jsem se tak nasmála. Marcela: Nadchnul mě celý český tým. Nemáme mnoho příležitostí se osobně potkávat, naše setkání nejsou četná (1x za čtvrtletí) a jsou velmi hektická a pracovní. Čas strávený společně přispělo k vzájemnému neformálnímu a příjemného poznávání i společné relaxaci.
2. Dojmy v rámci celého společenství Z hodnocení zaznívá především poznání, že jsme sice různorodé – historií, kulturou i podmínkami našich vlastí – ale spojují nás podobné cíle, ochota porozumět si a hledat to, co nás spojuje. V neposlední řadě jsme pocítily sílu české Sítě MC, naše poměrně výjimečné postavení dané historií i velmi schopným týmem. Hodnocení se dotklo i nejasné přípravy programu, stejně jako snah o obnovení „života“ mezinárodní sítě MC MINE. Hana V.: Síla žen – všude v Evropě jsou různé spolky, které budují ženy s cílem pomoci druhým. Linda: Zájem i podpora, zajímavá je naše velká odlišnost kultur a přesto úžasná blízkost poslání, nadchlo mě, že můžeme být hrdí na naši českou Síť MC, která je opravdu nejdál.
3
Bohdana: „Nadsrdečnost“ tureckého týmu, bylo pro mne zajímavé, s čím se musí ve své zemi potýkat. Hezký zážitek mám z maďarského večera. Jiřina: Snaha se domluvit, i když neumíme jazyk na potřebné úrovni, zapojování do přípravy workshopů, na místě jsem pochopila, že flexibilita, kdy každý může nabídnout, co umí i třeba až na místě, nebyla špatný nápad, i když trochu více organizace by bylo k dobrému. Při výtvarných a jiných činnostech docházelo k navázání vztahů a neformální výměně zkušeností. Slávka: Snaha o oživení činnosti a smysluplné fungování MINE, vysoká úroveň a propracovaná struktura Sítě MC v porovnání s ostatními zeměmi.
3. Dojmy ze života a prostředí části Holandska – rekreační oblast dun na pobřeží Severního moře v okolí městečka Alkmaar – a poslední den i z Amsterdamu
Oblast dun nás všechny překvapila, přežívá totiž klišé o Holandsku jako placce. S překvapením jsme vnímaly i zdejší otevřenou kulturu bydlení – okna bez záclon, zahrady bez plotů … Otevřenost Holanďanů včetně jejich otevřených domovů by nám mohla být příkladem! Lenka: Klid a dovolenková atmosféra, vstřícnost lidí, krásná krajina, architektura a čistota. Amsterdam Linda: Domnívala jsem se, že Holandsko je rovina s kanály a větrnými mlýny a překvapil mě kraj písečných dun, zajímavé přírody a velmi příjemných lidí, kteří jsou ochotni vám pomoci i nadstandardně. Cyklistika je moje hobby, takže se mi tu samozřejmě líbilo na kole. Jiřina: Moc se mi líbila část pátek až neděle, kdy jsme téměř nepracovaly, ale užívaly a odjely s dojmem, že to byla skvělá dovolená. Nádherná příroda, moře, tolik typů kol a možností, jak převážet děti, malé městečko se sýrovým trhem, návštěva místního kulturního centra – kostela s varhanním koncertem a výstavou fotografií ze života Holandska, prohlídka Amsterodamu a květinového trhu, všechny mé potřeby byly vrchovatě uspokojeny. Pavlína: Absolutní nadšení celkově. Zejména pak privilegované postavení cyklistů a chodců, funkční cyklostezky. Viditelně nižší množství nezdravě tlustých lidí. Úpravnost domků a zahrádek. Možná je ale vše až příliš ovlivněno, tím, že Schoorl je spíše poklidné letovisko.
Co jsme se naučily, co nás inspirovalo – osobně, pro práci KraKo či jiné v Síti MC, pro práci mateřských center Účastnice znovu oceňovaly příležitost být spolu, sdílet zkušenosti a vzájemně se učit a inspirovat. Součástí programu byl seminář metody LSP (Leadership Support Process), většina KraKo ji zná, na společných setkání ji běžně používáme, proto pro ně seminář byl spíše opakování a utvrzením, že jsme na dobré cestě. Seminář ocenily především začátečnice. Tak to však bývá ve skupinách s různorodými účastníky. Někdy není na škodu učit se dávat s trpělivostí prostor těm, kteří se potřebují učit. Nezanedbatelným cílem projektu Grundship je i oprašování a zdokonalování jazykových schopností, stejně jako motivace učit se více cizí jazyk. O účinnosti tohoto cíle není třeba dlouze hovořit, všichni víme, že dokud nás život nedonutí, máme tendenci se vyhýbat jakékoliv byť zdánlivé zátěži. 4
Bohdana: Blíže jsem se seznámila s metodou LSP, kterou náš tým již používá. Inspirovala mne země a odvezla jsem si motivaci jezdit více na kole. Mne při mé práci pomáhá, když znám své kolegyně osobně. Tato zahraniční cesta mi umožnila lépe poznat náš Síťový tým. Střídmé bydlení mi připomnělo chvíle strávené na dětském táboře. A díky skvělým spolubydlícím si myslím, že jsme tyto chvíle zažívaly. Lenka: LSP metoda – ráda si znovu přečtu zelenou brožurku a dopiluji nedostatky. Vnímám užívání LSP jako nezbytnou součást všech jednání, ženy potřebují pevná pravidla, jinak „sklouzávají „ k nekonečným výměnám názorů“. Osobně jsem motivovaná k práci na své angličtině, toleranci, práci se svými reakcemi a emocemi, mám radost z práce na nápadu k sociálnímu podnikání pro MC se Slávkou. Moc mi pomohla psycholožka Hanka a vidím její přítomnost jako nezbytnou pro každé MC i Síť MC. Pro mojí práci Krako je tato zkušenost skvělá, budu doporučovat do center spolupráci v tomto směru, stejně jako spolupráci s právničkou, lékařkou, logopedkou, finančními poradci atp. Pro další práci uvítám víc sdílení s jinými kraji, potvrdila jsem si, že jsem týmový hráč a potřebuji podporu, konzultace a od vedení vlídné slovo a trpělivost. Chápu, že není jednoduché přejít, že někdo něco neví, ale podpora a motivace dělá zázraky, kritika ničí chuť do práce a dobré vztahy. Dřív jsem považovala pracovní skupiny jako práci navíc, do které se mi moc nechtělo. Zjistila jsem, že v PS se dá připravit skvělý plán, projekt a především fungují jako podpůrné skupiny, které udržují správný pracovní postoj. „Víc hlav víc ví“. Hana C.: Ověřila jsem si jak je důležitá vzájemná podpora v týmu, otevřenost, že ne vždy je dobře míněná rada, poznámka je správně pochopena. Je důležité mít pořád na paměti, že všem nám jde o společnou věc. Pro práci KRAKO jsem získala velkou podporu, ujištění, „uzemnění“, že práce je prospěšná, činnost MC není jen lokální záležitostí, ale zároveň, že už jsme na cestě dost daleko a už můžeme i něco učit ostatní. Uviděla jsem „zvenku“, jak má Síť MC propracovanou strukturu a kolik práce se již v tomto směru udělalo. Romana: Já mám pocit, že v Síti se učím každý den. Získala jsem sebevědomí – jsme šikovné. Hana P.: Získala jsem nový náboj pro práci v MC, ráda bych založila podpůrnou skupinu pro singl rodiče, cestu po kroměřížských domovních znameních, inspirace byla i v tvůrčích dílnách. Marcela: Během workshopu LSP jsem si ověřila běžně používané techniky (v Síti mateřských center) práce ve skupině, která je postavena na základě sdílení informací, aktivního naslouchání, ocenění i vzájemné spolupráce. Dále jsem si ověřila, že všechno má svůj čas a že je třeba se na jakýkoliv problém dívat komplexně, v širokém záběru a z různých úhlů. Irena: Do hlavy se mi pořád vtírá, že regionální setkání na pár hodin nás nikdy nemůže posílit tak jako forma např. tohoto projektu. Měli bychom hledat cesty širší spolupráce, ale vůbec nevím, jak to uchopit. Jana: Umět si dobře zdůvodnit názor, který zastávám a umět jej obhájit, zároveň být vnímavý a naslouchat ostatním.
5
Co nás zaskočilo Hodnocení zaměřené na situace, které nás vyvedly z míry – a to jak v dobrém, tak nemile – utvrzuje naši různou citlivost ve vnímání daných situací, ukazuje i na různá očekávání a vede nás k tomu, abychom se učily s tím počítat. Přesto, že to všechny nenapsaly, vím, že nás vesměs příjemně překvapila skladba a bohatství jídel – hodně zeleniny a pestrá skladba, zakončená vždy „sladkou tečkou“. I když by některé z nás uvítaly, kdyby téměř opulentní večeře mohla být podávána místo oběda. Nadšení zaznělo i kolem možnosti denně vyjet na kole po okolí. Protáhnout tělo po dlouhém sezení a poznat místní okolí – duny, moře, pole a pastviny, vesničky… Vzhledem k tomu, že jsem ve stejném rekreačním středisku byla před dvěma lety, měla jsem pocit, že je to velkou výhodou, protože znám prostředí, mohu poradit ostatním, jak se připravit, což mne však vytrestalo a způsobilo trauma ostatním. Netušila jsem totiž, že existují tři kategorie ubytování, proto jsem při rozhodování odsouhlasila tu levnější, neb jsem se domnívala, že to je tam, kde jsem spala minule (pokoj po dvou se sprchovým koutem a záchodem). Bohužel až na místě jsem zjistila, že varianta, kterou jsem zvolila, je velmi „turistická“ – pokoj po čtyřech (dvě palandy) sice s umývadlem, ale sprcha a WC venku v budově naproti (sice pět metrů, ale venkem). Zůstala jsem stát jako opařená. Situace se sice v průběhu pobytu zlepšila a to také díky chaosu, který tam kolem ubytování vládnul, ale jen pro část kolegyň. Pro mne zůstala po celou dobu pachuť špatné volby. O to víc jsem vděčna těm, které se s tím popraly v duchu: „Co nás nezabije, to nás posílí.“ A přijaly situaci s ubytováním jako příležitost k nečekanému dobrodružství. Nelad způsobila ne zcela nejasná příprava programu, který podle původního plánu měl probíhat každý den od deseti hodin ráno do devíti do večera s delšími (leč na odpočinek přesto krátkými) pauzami na oběd a večeři. Mnohé se podařilo vyřešit a vysvětlit na místě, zůstal v nás však pocit, že se vše mohlo vyřešit předem a nemuselo dojít k nedorozuměním i pocitu, že jsme rebelky, když chceme vyjednat únosnější podmínky. Zde se projevily bohaté zkušenosti týmu Sítě MC s organizování podobných akcí a díky tomu i s vysokým očekáváním. Jak to vystihla Pavlína: Úžas nad tím, že naše Síť MC je v mnoha bodech nejlépe propracovaná, akceschopná a funkční ve světovém měřítku. Očekávaly jsme, že se budou více představovat jednotlivé země, očekávaly jsme, že metodu LSP více využijeme k oživení mezinárodní sítě MC MINE, což se moc nezdařilo. A však i nesplněná očekávání patří do školy života a nakonec se stala výzvou pro mnohé přítomné z dalších zemí začít neudržitelný stav měnit. Navzdory nesplněným očekáváním jsme poznaly zajímavé ženy z různých koutů Evropy, navázaly jsme nová přátelství, obnovily dobré vztahy s kolegyněmi ze Slovenska…. Víme, že dobrá spolupráce začíná právě jednotlivými kontakty. Tedy máme naději, že se nám podařilo rozproudit spolupráci, která započala před deseti lety. Objevily se nové osobnosti, které naznačují dobrou budoucnost i příležitost ke vzájemnému učení a obohacování. Rezoluce Důkazem dobré vůle ke spolupráci je i rezoluce o potřebě prorodinné politiky na evropské úrovni. Vznikla v samém závěru pobytu, proto vyžaduje ještě dopilování a schválení. Následně bude předána představitelům Parlamentu EU. 6
Poučení pro naši práci na projektu Českou Síť MC čeká příprava závěrečné konference v Praze. Což je pro nás nesmírná výzva. Ověřily jsme si, že dobře připravený program snese drobné improvizace, ale nemůže být postaven na improvizaci. Máme také naději, že zapojíme i naše centra do mezinárodního dění, že je setkání s ženami z dalších zemí Evropy povzbudí ke spolupráci na mezinárodním poli.
Poděkování Děkuji každé z účastnic českého týmu za osobní nasazení, které začínalo domácí přípravou, probíhalo po celou dobu pobytu a věřím, že neskončilo závěrečným hodnocením, ze kterého jsem citovala v této zprávě. Dokázaly jsme společně představit Síť MC a práci MC i naši vlast nejen důstojně, ale také kreativně a vtipně.
Rut Kolínská
7
