Grafický návrh firemního stylu společnosti RILD, s. r. o

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních sluţeb v Praze

Nikola Klápová

Grafický návrh firemního stylu společnosti RILD, s. r. o. Bakalářská práce

2010

Čestné prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma grafický návrh firemního stylu společnosti RILD, s. r. o. zpracovala samostatně. Veškeré pouţité podklady, ze kterých jsem čerpala informace, jsou uvedeny v seznamu pouţité literatury a citovány v textu podle normy ČSN ISO 690.

V Praze dne 20. 12. 2010

……………………………

Anotace Tato bakalářská práce se zabývá grafickým návrhem firemního stylu společnosti RILD, s. r. o. Dolní Kralovice. Práce obsahuje nejen popsání grafických návrhů prvků nově navrţeného jednotného firemního stylu společnosti s postupem jejich vytvoření, ale i kritiku současného firemního stylu. Jedná se o navrţení firemní značky spolu s několika dalšími tiskovinami. Nedílnou součástí práce je zhodnocení stávající firemní identity a firemní image společnosti, kterou se snaţí nově vytvořený jednotný firemní styl vylepšit. Spolu s firemní identitou a firemní image se nový jednotný firemní styl snaţí o zlepšení současné formy prezentace společnosti, která je v práci také popsána.

This bachelor paper deals with a graphics solution of RILD Ltd. Dolní Kralovice corporate design. This paper also includes the description of graphics elements the newly designed uniform corporate design, process of its creation and the present corporate design criticism. It concerns the corporate brand and other prints. Part and parcel of the paper is a present corporate identity and a company image evaluation. The new corporate design aspires to improve the present situation. The corporate identity, the company image and the new uniform corporate design also aspire to improve a present form of a company presentation.

Obsah 1

Úvod .....................................................................................................................3

2

Prezentace informací .............................................................................................4 2.1

2.1.1

Charakter společnosti ...............................................................................5

2.1.2

Firemní komunikace .................................................................................6

2.1.3

Firemní strategie ......................................................................................6

2.1.4

Firemní styl ..............................................................................................6

2.2

Firemní image .................................................................................................8

2.3

Vznik jednotného firemního stylu ....................................................................8

2.4

Prvky firemního stylu .................................................................................... 10

2.4.1

Firemní značka ....................................................................................... 10

2.4.2

Barvy ..................................................................................................... 11

2.4.3

Písmo ..................................................................................................... 13

2.4.4

Merkantilní dokumenty ..........................................................................15

2.4.5

Reklama a propagace ............................................................................. 15

2.4.6

Firemní exteriéry a interiéry ................................................................... 16

2.5 3

4

5

Firemní identita ...............................................................................................5

Grafický manuál ............................................................................................ 16

Společnost RILD, s. r. o. ...................................................................................... 17 3.1

Firemní identita firmy ................................................................................... 18

3.2

Firemní styl ................................................................................................... 19

3.2.1

Účetní doklady ....................................................................................... 19

3.2.2

Firemní značka ....................................................................................... 20

3.2.3

Vizitka ................................................................................................... 21

3.2.4

Štítek na sídle společnosti ......................................................................21

3.2.5

Dopisní šablona a obálka ........................................................................ 22

3.2.6

Hlavičkové papíry .................................................................................. 22

Programy ............................................................................................................. 23 4.1

Microsoft Excel 2007 .................................................................................... 23

4.2

Adobe Illustrator CS5 .................................................................................... 24

Nový firemní styl ................................................................................................. 27 5.1

Firemní značka .............................................................................................. 27 1

5.2

Písmo a barvy................................................................................................ 29

5.3

Dopisní šablona a obálka ............................................................................... 30

5.4

Šablony účetních dokumentů ......................................................................... 32

5.5

Vizitka ..........................................................................................................38

5.6

Štítek na sídle společnosti.............................................................................. 39

5.7

Hlavičkové papíry ......................................................................................... 40

6

Grafický manuál .................................................................................................. 42

7

Závěr ................................................................................................................... 55

8

Pouţité zdroje ......................................................................................................56

9

Přílohy ................................................................................................................. 59

10

Seznamy .............................................................................................................. 66

2

1 Úvod Na základě současné, nijak detailně propracované, prezentace informací firmy RILD, s. r. o. jsem vytvořila grafický návrh nového jednotného firemního stylu. Vedení společnosti dříve nedávalo kvalitní formě prezentace informací velikou váhu, čemuţ také odpovídá nejednotná, neuspořádaná, stále stejná forma současného firemního stylu. Z tohoto důvodu je i povědomí o firmě u zákazníků na nízké úrovni. Navrhla jsem firemní značku vycházející z firemní identity společnosti, ke které jsem připojila návrhy několika dalších prvků navrţených v jednotné koncepci firemního stylu. Jedná se o doplňkové prvky, kterými jsou dopisní šablona, obálka, vizitka, štítek na sídle společnosti a hlavičkové papíry. Nakonec jsem veškeré prvky firemního stylu shrnula do grafického manuálu. Vyuţitím těchto prvků by společnost zlepšila svou formu prezentace. Výsledkem by bylo zlepšení její firemní identity i firemní image.

3

2 Prezentace informací V dnešním světě plném nejrůznějších technických vynálezů a nápadů je informace jednou z nejdůleţitějších, nejpotřebnějších a nejvíce ceněných předpokladů pro prosperitu společnosti. Kdo má jako první informace, které nemá nikdo jiný, a umí jich dostatečně vyuţít, má zaručený úspěch. Proto se klade veliký důraz nejen na včasné získání informací, ale samozřejmě i na vhodnou prezentaci získaných poznatků. Společnosti, organizace, spolky, soukromí podnikatelé – ti všichni investují své peníze, aby rozšířili rozsah práce s informacemi na kvalitní prezentace informací o své činnosti nebo firmě jako takové. Prezentace informací pracuje s předpoklady jako čas, estetika, účinnost, správnost a příjemce. Má za cíl „být první“, tudíţ zveřejnit své záměry (informace) dříve neţ někdo jiný. U tohoto bodu se předpokládá, ţe se jedná o informace pravdivé, tedy právnicky nenapadnutelné a eticky správné. Budou totiţ volně přístupné k prostudování a kaţdý (ve většině případů) si je bude moci prohlédnout nebo přečíst. Jelikoţ příjemců, kteří s prezentovanými informacemi mohou přijít do styku, můţe být nespočet skupin, je potřeba přizpůsobit formu zveřejnění cílovým příjemcům. Určitě se nedá spoléhat na to, ţe bude stejná forma prezentace informací u příjemce, který o problematice má alespoň minimální znalosti, jako u problematikou nezaujatého příjemce. Slovem příjemce se tedy rozumí zákazník, vládní úředník, partner společnosti, atd. Ale jedna věc bude stejná pro všechny cílové skupiny, které budou prezentované informace studovat; estetika. Kvalitní výklad poznatků musí mít určitou estetickou formu, která je dána podle typu prezentovaného dokumentu i jeho obsahu. A právě tento předpoklad prezentace se stává klíčovým úspěchem firemních strategií. [1] Úspěšnost společností (dále se budu zabývat jen společností) tedy závisí mimo jiné na propracované

formě

v komunikaci

se

prezentace snaţí

informací

firma

a

přesvědčit

komunikaci okolí

o

s okolím.

Přičemţ

své

existenci,

výjimečnosti a o nabízených produktech. K tomu, aby si cílový zákazníci (příjemci) zveřejněných informací mezi ostatními konkurenčními sděleními vůbec všimli, vyuţívá společnost vhodně propracovanou formu prezentace. Vhodná forma firmě zajistí rychlou orientaci a „vstřebání“ výkladu příjemcem v prezentovaném dokumentu. Tomu se říká priorita informací a struktura dokumentu. Způsobí ovšem i to, ţe zákazník si dokumentu povšimne – upoutá ho, a tudíţ ho začne pročítat. Správná forma dodá 4

prezentaci tzv. emotivní náboj, který zajistí, aby příjemce dokument (respektive obsah sdělení dokumentu) vnímal přesně tak, jak firma potřebuje. K tomu se vyuţívá i různých forem nevědomé komunikace. [1,2]

2.1 Firemní identita Shrnuli veškeré výše popsané skutečnosti a doplním je o další poznatky, dostanu termínu Corporate Identity (v anglickém jazyce) neboli firemní identita. Na základě firemní identity si společnost buduje svou identitu – tzv. charakter, pomocí kterého se dostávají informace o společnosti na veřejnost, a pomocí kterého je firma veřejně uznávána. Tím vzniká a vyvíjí se její pověst u širokého spektra příjemců. Pojmem Corporate Identity se označuje soubor určitých vlastností, které jsou specifické pro danou společnost, a činností podporující její soudrţnost. Zároveň však musí být zahrnut i faktor odlišení firmy od ostatních – zajištění unikátnosti. Firemní identitu utváří styl, jakým je společnost řízena, politika organizace i obchodní strategie. Jedná se tedy o globální obraz společnosti utvářený filozofií a historií firmy, zásahem současného vedení i strategickými klíčovými záměry s výhledem do budoucna. Jednoduše řečeno, firemní identita je způsob, jakým společnost chápe sebe sama a jakou formu pouţívá pro prezentaci této skutečnosti na trţním prostředí.

[3,4]

Charakter firmy, firemní komunikace, firemní styl a strategie firmy tvoří čtyři základní pilíře, bez kterých by kvalitní Corporate Identity nefungovala.

2.1.1 Charakter společnosti Charakter společnosti zahrnuje veškeré údaje o firmě. Nejen, ţe se musí vzít v úvahu právní problematika – jakého je společnost typu (s. r. o., v. o. s., a. s., atd.), ale významnou roli zde hraje i velikost společnosti (kolik zaměstnává zaměstnanců). Charakter firmy je utvářen samozřejmě celou její historií, od zápisu společnosti do Obchodního rejstříku aţ po současnost. Nejvýznamnějším faktorem charakteru společnosti je však druh její činnosti; zda je to společnost zabývající se pouze výrobou výrobků, jestli se zabývá pouze distribucí výrobků, nebo zda se firma orientuje pouze na poskytování sluţeb, atd.

[1]

Součástí charakteru společnosti je firemní kultura neboli

v překladu do angličtiny Corporate Culture. Tento pojem je kombinací etického kodexu a hodnot, které společnost uznává. Nedílnou součástí kultury kaţdé organizace je i atmosféra převládající uvnitř společnosti. Cílem Corporate Culture je vytvoření 5

otevřeného a příjemného pracovního prostředí, kde pracovníci jsou obeznámeni s postavením firmy na trhu, budoucím strategickým vývojem i s personálními ohodnoceními v souvislosti se zlepším ziskovosti podniku. Spokojenost zaměstnanců se odrazí nejen na jejich ochotě pracovat, na jejich kvalitnějších pracovních činnostech, ale zajisté se zobrazí i ve vnějším vnímání společnosti ze strany zákazníků. [3]

2.1.2 Firemní komunikace Firemní komunikace (v angličtině Corporate Communication), jakoţto součást Corporate Identity pomáhá její tvorbě a snaţí se o pruţné reagování na stávající potřeby a o moderní trendy v trţním prostředí. Vyuţívá k tomu prostředků inzerce, sponzoringu, vlivu v médiích, vlivných osobností, atd. Tomuto druhu komunikace se říká vnější. Naproti tomu vnitřní komunikace představuje komunikaci se zaměstnanci, akcionáři nebo orgány společnosti. V obou případech komunikace se jedná se o dlouhodobou strategii s cílem ovlivnit postoje cílových skupin příjemců vůči společnosti, která provádí komunikační strategii pomocí firemního stylu. [3,5]

2.1.3 Firemní strategie Firemní strategie je předposledním článkem firemní identity a zároveň klíčovým faktorem celku. Bere se zde v potaz samotná existence společnosti i důvody jejího vzniku. Firemní strategie obsahuje ještě oblast firemního produktu neboli Product. Tímto pojmem se rozumí celkový jednotný styl portfolia výrobků a sluţeb společnosti neboli jednotná komunikace a design portfolia. Jedná se sice o celkem bezvýznamnou část Corporate Identity, ale zato je v ní zahnuto více faktorů – distribuční síť, způsob prodeje, cena, školení, atd. [1,3]

2.1.4 Firemní styl Poslední částí firemní identity je firemní styl. Termín firemní styl je označován také jako jednotný firemní styl neboli v angličtině Corporate design. Představuje vizuální projev, kterým se firma představuje veřejnosti, projevující se v jednotné aplikaci prvků firemního designu na prezentované informace (informace prezentované vně i uvnitř firmy). Firemní styl by měl shrnovat cíle společnosti i budoucí představy a zprostředkovávat je příjemci. Odráţí vnitřní kulturu firmy a její vztah k zákazníkům, čímţ napomáhá k vytvoření vztahu mezi zákazníkem a společností. Je-li design pro příjemce dostatečně atraktivní (zákazníka zaujme), coţ znamená, ţe působí na 6

zákazníka (příjemce) nejen racionálně, ale především emocionálně (navozuje určitou atmosféru, zanechává v zákazníkovi určitý dojem), můţe být firemní styl nepostradatelným pomocníkem společnosti. Příjemce si prezentovaný styl zapamatuje, proto ho snadno mezi ostatními prezentovanými informacemi (styly) nepřehlédne, coţ se pro danou firmu stane konkurenční výhodou. Firemní styl se promítá do všech druhů komunikačních prostředků, jimiţ se rozumí například televizní reklama, tisková inzerce, dopisní papír nebo dokonce samotný znak firmy. Díky tomu, ţe zahrnuje veškeré nástroje vizuální komunikace, šetří náklady i čas na tvorbu nových dílčích prvků stylu. [1,3,6] Firemní styl jako takový je chápán jako jednotný a unikátní pro danou společnost. Význam slova unikátní souvisí se samotnou firemní identitou, kde byl také vysvětlen. Pojem jednotný firemní styl označuje klasický firemní styl, ve kterém platí, ţe veškeré prezentované informace společnosti jsou navrhnuty v ucelené koncepci a jednotném grafickém návrhu. V dnešní době má převáţná většina společností navrţený svůj vlastní styl v jednotném provedení. Nelze si nepovšimnout, ţe ty nejziskovějších a největší společnosti jsou naprostou ukázkou kvalitního jednotného firemního stylu. Společnost, kterou je například McDonald´s, investovala spousty peněz do firemního stylu, kterým se prezentuje. Tato společnost s rychlým občerstvením vyuţila nemalé finanční prostředky na návrh a realizaci všech základních i odvozených konstant firemního stylu (značky, interiérů a exteriérů, uniforem, účetních dokladů, atd.). Vytváří proto image silné, prosperující firmy, která přesně ví, jak zaujmout a získat zákazníky. Prakticky se termín firemní styl chápe jako jednotný firemní styl, jehoţ podstatou je koncepce a design. Koncepce představuje souhrn tří částí – firemní identity, koordinace jednotlivých typů designu a řešení různých forem prezentace informací. Design tvoří základní grafické prvky (například logo), odvozené grafické prvky (například reklamní předměty, na které je aplikováno logo). Firemní styl působí nejen uvnitř společnosti (převádí písemné či verbální normy i zásady firmy do grafických symbolů, objekty a vybavení dostávají ucelenou podobu společnou s komunikačními nástroji), ale samozřejmě i vně. Poskytuje jiţ výše zmiňovanou konkurenční výhodu tím, ţe je produkt snadno zapamatovatelný a rozpoznatelný od jiných. A to vše platí i v případě inovace firemního stylu nebo zavedení nových výrobků či nových forem propagace, pokud jsou nové výrobky nebo nové formy propagace součástí jednotného firemního stylu – mají podobnou formu koncepce a designu, který byl před inovací. Dá se tedy 7

říci, ţe napomáhá ke

zefektivnění, urychlení a usnadnění propagace kaţdé

organizace. [1]

2.2 Firemní image Koordinace všech sloţek propagace i prezentace firemního stylu společnosti napomáhá k vytvoření a udrţení dobré firemní image. Přičemţ firemní image je dojem, jaký vyvolává určitá firma na jiné. Nepoukazuje na to, jaká společnost doopravdy je, ale jak na ni pohlíţí ostatní subjekty na trhu. Dá se proto říci, ţe je tzv. pomyslná. Kaţdá organizace se snaţí utvářet kvalitní image a předcházet té špatné. Snaţí se o minimální šíření svých špatných stránek mezi veřejnost. Pokud ale ona sama (či jiný konkurenční subjekt na trhu) svou image „pošpiní“, těţko se jí zbavuje. Zde pravidlo „špatná reklama, také reklama“ neplatí. Firemní image nezahrnuje pouze reklamu jako takovou. Reklama je jen jednou z mnoha druhů prezentace firemní image, která ve vhodné kombinaci s ostatními druhy tvoří správné podmínky pro kvalitní a úspěšnou image organizace. [1,3]

2.3 Vznik jednotného firemního stylu Objasněním pojmu firemní identity a jeho částí se dostávám do fáze, kde vysvětlím samotný vznik jednotného firemního stylu. Jedná se o proces jednorázový, ve kterém je za pomocí vstupů dosaţeno předem stanového cíle v určitém časovém úseku – proces se nazývá projekt. Projekt o vzniku firemního stylu se opírá o několik bodů. Nejdůleţitější a první část projektu je počáteční analýza společnosti, která má v úmyslu si nechat firemní styl vytvořit. Zde se zjišťují informace o samotné firemní strategii a vazeb na jednotlivé prvky firemní identity. Poté nastává etapa definování základních konstant jednotného firemního stylu. Následuje část určení odvozených konstant, na které budou aplikovány základní prvky. V poslední fázi celého procesu se stanoví pravidla pro pouţívání aplikací základních i odvozených konstant firemního stylu, na kterou navazuje etapa implementace komplexního jednotného firemního stylu.

[1]

V první části projektu čili v analýze vzniku jednotného firemního stylu firmy je nutné vţdy začít klasickou úvodní studií. V dokumentu musí být zohledněn nejen popis historie vzniku společnosti a image, její současná i budoucí obchodní strategie, ale především podrobný popis nynějšího stavu jednotného firemního stylu. Pokud do teď firma ţádný firemní styl nemá, přejde se rovnou na sepsání poţadavků od společnosti 8

na nový firemní styl, popřípadě se zapíší poţadavky a důvody vzniku nového firemního stylu. Důleţité jsou zde formy současné i nově navrhované prezentace informací firmy; a to jak od samotné organizace, tak od tvůrců (tvůrce) firemního stylu. Úvodní studie slouţí jako podklad pro veškeré další fáze projektu. Řešitel (tvůrce nebo tvůrci jako jeden tým) má za povinnost údaje v prvotním dokumentu překontrolovat a podle sepsaných dat vytvořit časový harmonogram, přibliţně určit peněţní náklady na celý projekt i odborně zhodnotit současný stav celého firemního stylu s veškerou prezentací společnosti. Tato etapa projektu se nazývá audit, jehoţ cílem je určit reálný objem činností spolu se specifickými potřebami firmy. Odhalí-li audit v předešlém dokumentu určité nesrovnalosti, je povinností řešitele prodiskutovat odhalené chyby se zadavatelem. [1] Na základě hodnocení současného stavu firemního stylu ve fázi auditu, je vypracován nový dokument - popis hlavních prvků firemního stylu. Obsahuje detailní popis návrhů na nové základní prvky firemního stylu se samotnými grafickými návrhy. Jsou zde uvedeny i pravděpodobné aplikace základních prvků na odvozené prvky firemního stylu. Odvozené prvky nejsou ovšem detailně propracované – jsou jen tzv. nastíněním moţné reality. Dokument se předává zadavateli k posouzení, který prodiskutuje s řešitelem moţné změny návrhů. Dokument je jednou ze dvou částí druhé etapy celého projektu. Po schválení nebo úpravě dle nově vzniklých poţadavků řešitel vytvoří druhý dokument. Ten obsahuje detailní rozpracování aplikací základních prvků firemního stylu na odvozené prvky s přiloţenými grafickými návrhy odvozených prvků. I druhý dokument musí být ukázán zadavateli, který by jej měl schválit. Případné nesrovnalosti v obsahu si vynucují opětovné prodiskutování mezi řešitelem a zadavatelem. Cílem druhého dokumentu je vytvoření grafických návrhů odvozených prvků firemního stylu s podrobným grafickým manuálem. [1] Implementace navazuje na předchozí fázi procesu, která má za cíl uvést veškeré části grafického manuálu do firemní praxe. Obsahem etapy implementace je vytvoření šablon dokumentů a prvků firemního stylu dle manuálu. Důleţitou roli tady hrají i vnitřní směrnice firmy vytvořené podle předešlých dvou dokumentů od řešitele, podle kterých se firemní styl implementuje do praktického chodu společnosti.

[1]

Dobře provedenou implementací skončí celý projekt pro řešitelský tým nebo řešitele. Zadavatelská firma by se měla v budoucnu o svůj jednotný firemní styl starat. Měla by přizpůsobovat firemní styl svým budoucím strategickým vyhlídkám, nechat si vytvořit 9

nové odvozené prvky firemního stylu (nemusí se jednat pouze o reklamní letáky nebo reklamní předměty) nebo popřípadě podle potřeby aktualizovat celý komplex prvků firemního stylu. [1]

2.4 Prvky firemního stylu Jak jsem zmínila výše, jednotný firemní styl má i své druhy, které se nazývají prvky. Firemní styl se rozděluje do dvou skupin prvků, přičemţ kaţdá část má své specifické prvky firemního stylu. První dělení je nazýváno základními prvky jednotného firemního stylu. Druhé dělení je prakticky odvozením od prvního, proto prvky nesou název aplikace základních konstant jednotného firemního stylu na prvky odvozené.

[1,2]

Základní konstanty jednotného firemního stylu jsou tři – značka společnosti, pouţité barvy na vytvoření značky a v neposlední řadě písmo, které bylo také vybráno k vytvoření návrhu značky.

2.4.1 Firemní značka Nejdůleţitějším prvkem prvního členění jednotného firemního stylu je bezpochyby značka společnosti čili logo nebo logotyp. Je základem k vytvoření Corporate Identity a všech jejích částí. Logo nebo logotyp se stává pro společnost základním symbolem, graficky vyjádřeným prvkem i značkou, která umoţňuje upoutat pozornost zákazníků, a tudíţ napomáhá firmě se zviditelnit a prosadit se v konkurenčním prostředí.

[3]

Tato

forma základních prvků firemního stylu se rozděluje na několik skupin podle toho, jakým způsobem jsou značky utvořeny. Pojem logotyp označuje značku vytvořenou pouze z určitého typu fontu nebo písma. Můţe se ale jednat i o tzv. typografický logotyp, který je tvořen převáţně názvem provedeným v barevných plochách. Dalším členěním je tzv. symbolické logo. To vystihuje charakter firmy grafickým zobrazením. Zobrazení je provedeno buď abstraktní značkou, nebo konkrétním znakem. Mnoho firem volí poslední moţnost, kterou je propojení grafické značky (abstraktní nebo konkrétní) s daným typem písma. Jedná se tedy o kombinace loga s logotypem. Velice často vyuţívanou formou provedení loga i logotypu je tzv. 3D forma. 3D forma utváří tzv. 3D efekt, který dodává logu, logotypu „třetí rozměr“. Logo, logotyp jsou obohaceny o různé efekty, například stínování, barevné přechody nebo osvětlení. To způsobí, ţe logo, logotyp utváří dojem trojrozměrnosti. Samozřejmě lze logo, logotyp

10

navrhnout i bez 3D efektů. Tomuto druhu loga, logotypu se říká tzv. plošné provedení značky. [7] Logo i logotyp se drţí (jako ostatně celý firemní styl) určitých pravidel. Jelikoţ společnost mnoha způsoby reprezentuje, musí být logo nebo logotyp vytvořeny tak, aby byly čitelné pro kaţdého příjemce. Příjemce musí samozřejmě značce porozumět, tudíţ by měly být srozumitelně navrhnuté. V neposlední řadě by si měl příjemce logo, logotyp snadno zapamatovat. Jedno pravidlo ale zůstává nejvýraznější – originalita. Designérovi se při jeho práci meze nekladou, ale měl by dodrţet určitou „grafickou etiku“. Pokud někdo okopíruje jiţ jednou vymyšlenou značku, nejen ţe se firemnímu stylu nedostává takového úspěchu (jako v případě, ţe by byl navrhnut nově a originálně), ale zároveň můţe padělek stát společnost hodně peněz. Loga a logotypy je totiţ moţné zaregistrovat, čímţ vznikne kombinovaná obchodní známka.

[4]

Samozřejmě by značka, stejně jako celý jednotný firemní styl, měla odpovídat firemní identitě společnosti. Jelikoţ bude značka pouţívána jako znak společnosti, měla by odpovídat jejímu charakteru a strategii. Současně musí charakterizovat způsob, jakým chce společnost působit na své okolí. Logo nebo logotyp by měl odráţet charakter prezentace firmy. V opačném případě se příjemce čili zákazník nemusí dovtípit, co značka znamená a k jaké společnosti je přiřazena. Čímţ se firma můţe připravit o svou prestiţ nebo dobrou image. Můţe nastat i případ, kdy se zákazník bude rozhodovat výhradně podle loga, logotypu. Jde o situaci, kdy zákazník bude mít na výběr stejný typ zboţí (řekněme i za stejnou cenu), ale pokaţdé od jiné firmy, tudíţ pokaţdé se bude jednat o stejný produkt, ale potištěný jinou značkou. V takovéto situaci zákazník udělá jedno – sáhne po produktu, který je od firmy, kterou má zákazník jiţ prověřenou nebo jejíţ značku v minulosti zaznamenal. V obou případech se ale jedná o případ, ve kterém hrála hlavní roli značka (logo nebo logotyp), protoţe zákazníkovi utkvělo v paměti. Jestliţe si zákazník oblíbí určitý produkt, i kdyţ nezapamatuje si logotyp společnosti nebo její logo, nemusí si produkt podruhé zakoupit, a tudíţ by firma přišla o zákazníka. A ţádná společnost nechce přijít o své zákazníky a uţ vůbec ne kvůli špatně navrhnutému firemnímu stylu. [3]

2.4.2 Barvy Druhým typem základních prvků jednotného firemního stylu jsou barvy zvolené pro návrh loga nebo logotypu. Barvy napomáhají dotvářet způsob prezentování informací 11

o firemní značce a tedy o firmě jako takové. Firemní styl vyuţívá barev, aby přitáhl pozornost příjemce, a následně na něm zanechal určitý dojem. Mohou modifikovat přijetí prvků firemního stylu u příjemce svou podprahovou aktivitou. Barvy dokáţou nejen zdůraznit, jak příjemce značku přijme (jak ji vnímá a to v pozitivním slova smyslu), ale zároveň dokáţe lidské vnímání i potlačit. Dokonce se dá říci, ţe barvy působí na lidské vnímání více neţ intenzivně. Je dokázáno, ţe příjemce reaguje na různé barvy různým způsobem, proto zejména pro marketing jsou vlastnosti barev velice důleţité. Naznačují totiţ sami od sebe charakter společnosti, a to způsobem, jak chápe veřejnost činnost firmy – jak veřejnost chápe vztah barev a různých odvětví činnosti. Kaţdá barva má vlastní charakteristiku. Červenou barvu chápou příjemci za aktivní, ţivou, vládnoucí i upozorňující na „nebezpečí“. Zatímco zelená barva působí na člověka uklidňujícím a osvěţujícím dojmem. Ţlutá i oranţová barva je vnímána jako přátelská, teplá a pozitivní. Vyskytují se však také barvy neutrální, kterými jsou bílá, černá, stříbrná a barvy v odstínech šedi. Vzhledem k činnostem podnikání, jsou obvykle voleny pro firemní styly cestovních kanceláří barvy ţlutá, oranţová a modrá, jelikoţ je příjemce spojuje se sluncem a mořem. Právní kanceláře mívají obecně značky ve stupních

šedi,

černé

nebo

modré

barvy,

protoţe

demonstrují

jistotu

a konzervativnost. Restaurační zařízení by měly vyuţívat červenou a ţlutou barvu nebo jejich kombinaci, jelikoţ vzbuzují u člověka pocit hladu. Za velice atraktivní barevnou kombinaci lidé povaţují kontrast červené barvy (popřípadě ţluté) s odstíny šedi. Tohoto faktu vyuţívá nespočet firem u svých firemních stylů. Nejen, ţe tato barevná kombinace vypadá efektivně, krásně a vznešeně, ale zároveň černá (neutrální) barva vyzdvihne červenou, která na sebe naváţe větší pozornost příjemce. K definování odstínů barev firemního stylu se nejčastěji vyuţívají dva modely – model RGB a CMYK. Model RGB je zaloţen na třech základních barvách, kdy jejich promícháním lze získat mnoho jiných barevných odstínů. Třemi základními barvami jsou červená, zelená a modrá. Oproti tomu barevný model CMYK vychází z pouţívání čtyř barevných inkoustů v tiskárnách; azurové, purpurové, ţluté a černé. Model reprezentuje systém počítačových a polygrafických tiskáren, kdy se při tisku tisknou přes sebe procesní barvy o různé intenzitě. U barevnosti firemního stylu se musí vzít v úvahu nejen vlastnost jednotlivých barev, ale zároveň jejich pouţití v daném kontextu (značce), aby výsledný dojem na cílovou skupinu byl co nejefektivnější. [1,2,8,9]

12

2.4.3 Písmo Písmo je poslední částí, která spolu s předešlými dvěma vytváří celkový vzhled základních prvků firemního stylu. Na rozdíl od výše uvedených prvků, je písmo základním a nejstarším prostředkem při tvorbě většiny dokumentů. Písmo, stejně jako barvy, působí na člověka (příjemce) velice silným způsobem. Dokáţe totiţ čtenáře přilákat ke čtení informací nebo ho dokonce odradit, jelikoţ ovlivňuje jeho schopnost vnímání textu (v tomto případě vnímání prvků firemního stylu). Vhodně zvolené písmo dopomáhá k efektivnímu a okrasnému vzhledu firemního stylu i kteréhokoliv dokumentu. S písmem souvisí pojem font, který je softwarovou prezentací písma v digitalizované podobě. V softwarové podobě písma se rozeznává ještě písmo bitmapové a vektorové, které se vyuţívají při grafické tvorbě (nejen při tvorbě firemního stylu). V bitmapových písmech je kaţdý znak sloţen z mnoha jednotlivých teček, přičemţ kaţdé velikosti tečky přísluší zvláštní font. Naopak vektorová písma jsou tvořena z křivek, linek a pro vytvoření libovolné velikosti písma je zapotřebí pouze jeden popis písma. [1,2] Jako kaţdá jiná část firemního stylu má i písmo své zákonitosti. Nejdůleţitější z nich je samozřejmě čitelnost. Nejčastěji vyuţívaným typem písma pro dlouhé texty je skupina patkového písma, například font Times New Roman. Význam patkového písma spočívá v jeho „patkách“, které zdánlivě „napojují“ písmenka na sebe. Oko vnímá „patky“ jako vodítka

při

pohybu

mezi

znaky.

Kde

se

však

vyplatí

pouţít

písmo

bezpatkové (opak písma patkového) je sazba tohoto písma na veliké plochy a nadpisy, například billboardy, letáky, plakáty. Oko příjemce dokáţe bezpatkové písmo lépe přečíst na delší vzdálenost, proto se vyuţívají k sazbě titulků a nadpisů. Prvotním účelem bezpatkového písma je upoutat pozornost příjemce informace. Vzorem nejčastěji vyuţívaného bezpatkového fontu je Arial. Pro jednotný firemní styl je důleţité mít vybrané jedno písmo hlavní a jedno vedlejší. Hlavní písmo se vyuţívá na akcidenční tiskoviny, jakými jsou pozvánky, ceníky, katalogy nebo letáky. Především se hlavní písmo vyuţívá při sazbě firemních marketingových tiskovin – hlavičkového papíru, dopisu i účetních dokumentů. Jeho důleţitou vlastností musí být přehlednost textu a nenamáhavost očí příjemce. Odvozené písmo přichází na řadu v situaci, kdy není moţné vyuţít k sazbě hlavní písmo firemního stylu. V pořadí další, neméně významná, zásada při výběru písma firemního stylu je jeho souvislost s charakteristikou společnosti. [1] 13

Písmo odráţí způsob, jakým se chce společnost reprezentovat – tedy jakou má image. Jedná-li se o firmu s uměleckým zaměřením činnosti, můţe se pro firemní styl zvolit písmo okrasné, které je velice efektivní zejména u loga nebo logotypu. Vhodnost písma závisí i na faktu, zda se firma chce prezentovat jako moderní a technicky vyspělá. Tehdy lze sáhnout i po písmu, které je označováno za trend určitého časového období. Posledními zásadami výběru písma firemního stylu je zohlednění technické dostupnosti písma (především fontů) a zohlednění poţadavků na vyuţití písma. Ne kaţdý si můţe dovolit obstarat nejmodernější styly fontů a ne kaţdá tiskárna dokáţe zvolený font řádně otisknout. S tiskem souvisí i vyuţití písma. U písma firemního stylu se musí vzít v úvahu i práce s písmem, respektive jeho zmenšování, zvětšování, druh papíru. Proto se klade důraz na vhodný výběr písma (fontu) a na jeho soulad s dokumentem, do kterého je zasazeno. To se můţe odrazit i na souladu fontu s jazykem, jelikoţ všechny fonty nemusí obsáhnout celou škálu znaků abecedy kaţdého jazyka.

[1,2]

Odvozenými konstantami jednotného firemního stylu jsou nazývány dokumenty, na které se aplikují základní prvky jednotného firemního stylu. Dokumenty obsahující aplikace jednotného firemního stylu mají za úkol především dopomáhat prezentovat informace o firmě. Nezaměřují se tudíţ přímo na její image, i kdyţ s ní samozřejmě prvky souvisejí. Odvozené prvky odráţí opět charakter společnosti, její firemní strategii a společnost jako takovou. Jelikoţ jsou to nástroje firemního stylu, jejich hlavním předpokladem musí být jednotnost a efektivita. Jednotnost se provádí aplikací základních prvků a dodrţením stejného provedení u všech ostatních dokumentů firmy. Důleţitým faktorem je ovšem i funkčnost a pouţitelnost těchto nástrojů. Funkčnost i pouţitelnost nesmí přesahovat za rámec grafické jednotnosti firemního stylu, ale zároveň grafická jednotnost nesmí oslabit funkčnost, pouţitelnost nástrojů. Návrh odvozených prvků firemního stylu musí také respektovat obecná pravidla pro návrhy daných dokumentů (včetně pravidel o samotném obsahu textu), jinak by zmíněné dokumenty neměly pro příjemce vůbec ţádný smysl – nebyly by tedy pro příjemce efektivní z hlediska informovanosti, coţ by nebylo efektivní ani pro samotnou společnost, která se jejich prostřednictvím prezentuje. Pokud jsou všechna pravidla (jednotnost, efektivita, funkčnost a pouţitelnost) zvolena vhodným způsobem, firma docílí kvalitní prezentace svých informací. [1,2] 14

Moţnosti aplikace základních prvků se dělí do tří skupin – na tzv. merkantilní dokumenty, reklamu i propagaci a na firemní exteriéry i interiéry.

2.4.4 Merkantilní dokumenty Merkantilními dokumenty se označují všechny dokumenty, které společnost vyuţívá při komunikaci – vnitřní nebo vnější. Vnitřní komunikací se rozumí veškeré vnitřní účetní doklady (výdejka, příjemka, kniha jízd, atd.), ale i vnitřní směrnice a normy. Vnější komunikace obsahuje dokumenty typu vizitka, dopisní šablona i obálka, faxová zpráva, hlavičkový papír, štítek na sídle společnosti, účetní doklady určené ke vnější komunikaci (faktura, dodací list, atd.), výroční zpráva nebo další dokumenty, které společnost potřebuje. Pro moji bakalářskou práci budou důleţité tyto merkantilní dokumenty; vizitka, dopisní šablona s obálkou, štítek na budově společnosti, účetní doklady (faktura, kniha jízd) a hlavičkový papír. Kaţdý z nich má svá specifická pravidla (která budou podrobněji rozebrána v praktické části bakalářské práce), ale zároveň zde platí i pravidla všeobecná. Nejvýznamnější pravidlo je jednoduchost. Při grafickém návrhu těchto dokumentů se všeobecně preferuje jednoduché, přitom vkusné provedení. To umoţňuje firmě prezentovat jen ty informace, které potřebuje. Naopak u příjemce nenastane situace, kdy dokument odloţí, protoţe v něm rychle nenajde potřebné informace. Kvalitní design příjemce neodpudí, tudíţ dokument neodloţí dřív, neţ si prezentované informace přečte. Jednoduchosti dopomáhá další pravidlo, které je zaloţeno na zarovnávání podobných skupin informací. U těchto typů dokumentové komunikace je důleţité k sobě shlukovat podobné typy informací a oddělovat je od ostatních (například oddělit na vizitce osobní informace od informací o firmě). Poţadovaného efektu oddělení lze dosáhnout zarovnáním rozdělných skupin informací podle stále stejného principu, který si společnost zvolí pro svůj jednotný firemní styl. Ostatně jako jiná pravidla i tyto výše vyjmenované, se často porušují, protoţe zde hraje výraznou roli originalita dokumentů jednotného firemního stylu.

[2]

2.4.5 Reklama a propagace Do skupiny reklamy a propagace se zahrnují letáky, prospekty, katalogy zboţí, výroční zprávy, inzerce, billboardy, atd. Jsou součástí jednotného firemního stylu, proto podléhají jeho pravidlům o vzhledu, který si firma stanovila. Převaţuje tu také prvek originality a nápadu, který je výrazný především u billboardu nebo jiné vybrané inzerce. 15

Originalitou s dobrým nápadem chce firma docílit efektivnějšího zviditelnění svých informací a získat tak více zákazníků. [1]

2.4.6 Firemní exteriéry a interiéry Poslední část tvoří firemní exteriéry a interiéry – sídlo společnosti a další budovy, které vlastní, vývěsní štíty, nástěnné malby, uniformy, nábytek, atd. V tomto případě není originalita tak důleţitým faktorem jako u předchozí skupiny. Přihlíţí se na celkový vzhled jednotného firemního stylu (zejména na firemní barvy a písmo). Firemní exteriéry a interiérové prvky spíše dotváří jednotnost komplexní prezentace společnosti. [1]

2.5 Grafický manuál Grafický manuál neboli manuál grafických standardů je komplexní zpracování norem potřebných ke vzniku obou skupin prvků firemního stylu. Grafický manuál by měl svou významností spadat do základních konstant firemního stylu, ale komplexně vzato ho lze lépe zařadit jako samostatný prvek neboli konstantu. Rozděluje se totiţ na základní grafický manuál, který obsahuje pouze normy pro vytvoření základních konstant firemního stylu, a rozšířenou verzi grafického manuálu, která zahrnuje normy pro prvky s odvozenými aplikacemi základních konstant jednotného firemního stylu. Manuál grafických standardů obsahuje navíc i doporučení pro tištěnou a elektronickou formu vyuţití nástrojů firemního stylu. Grafický manuál je závaznou příručkou pro udrţení jednotnosti firemního stylu, která bude významná především pro budoucí aktualizaci jednotného firemního stylu. Podle tohoto manuálu lze rychleji, snadněji a přesněji provést aktualizaci, čímţ společnost ušetří čas i peníze. [1,4] Jako kaţdý manuál má i tento své zásady tvorby. Obecnými pravidly při tvorbě grafického manuálu je srozumitelnost a přehlednost, čímţ se dosáhne potřebného účelu, k němuţ byl grafický manuál vytvořen. Další pravidlo, spíše povinnost, je sepsat manuál bezchybně a s všeobecnou platností na veškeré prvky firemního stylu. Tím se eliminuje situace, kdy dojde k neaplikovatelnosti konstant firemního stylu nebo dokonce jejich případná neproveditelnost implementace. U takového dokumentu, jakým je grafický manuál, se musí počítat i s budoucí rozšiřitelností. [1,4]

16

3 Společnost RILD, s. r. o. Firma RILD, s. r. o. vznikla v roce 1992 jako společnost s ručením omezeným, jejíţ identifikační číslo je 12550337. Dva zakladatelé zaloţili společnost spadající do typu malých a středních firem se sídlem v obci Dolní Kralovice ve Středních Čechách. Personální stav firmy se odvíjí od momentální situace počtu zakázek, poněvadţ společnost dostává nejvíce objednávek v sezónním období kolem Vánoc, Velikonoc a letních měsíců. Obvyklý stav zaměstnanců se tedy pohybuje kolem počtu pěti lidí ve výrobě a dvou lidí starajících se o management (ti jsou zároveň majiteli firmy). Historie firmy RILD, s. r. o. je poměrně bohatě rozvinutá. Společnost měla zpočátku tři činnosti podnikání. První činnost byla organizační a ekonomické poradenství, po které následovala činnost tlumočení a překladatelství. Nakonec se přidala činnost zastupování zahraničních firem v oblasti povrchových úprav na tuzemském trhu. Jako poslední podnikatelská činnost se přidal obor obchodu, čímţ bylo myšleno obchodování s vyrobeným uţitkovým sklem. Skleněné výrobky mají v České republice velikou tradici, proto výrobky typu skleněná těţítka, postavičky nebo dekorativní vázy byly pro firmu sázka na jistotu. Konkurence byla a je v tomto odvětví ovšem veliká a na trhu jsou i jiné, větší firmy, kterým se podařilo proniknout do velkoobchodů. Tyto společnosti a úbytek turistů, kteří byli primárními odběrateli sklářských výrobků, způsobilo to, ţe firma nedosahovala poţadovaných zisků. Z tohoto důvodu se vedení společnosti RILD, s. r. o. rozhodlo, ţe v roce 2002 dekorativní sklářské výrobky zamění za více vyuţitelné skleněné zboţí. Uţitkové dekorativní zboţí bylo vyměněno za klasické uţitkové skleněné zboţí, například za různé typy skleniček, půllitrů nebo dţbánků. Zaměnění druhu zboţí přispělo k vyměnění cílové skupiny zákazníků. Firma od té doby dodává své výrobky do převáţné většiny maloobchodů v České republice i do části velkoobchodů. Tuto změnu orientace zboţí následovalo i rozšíření spektra zákazníků i na zahraniční odběratele. Společnost začala dodávat své skleněné výrobky do slovenských obchodů. Následně získala firma odběratele i na německém a rakouském trhu. Na všech třech zahraničních trzích působí dodnes a plánuje dokonce rozšířit v příštím roce své zboţí i na polský a maďarský trh. Pro informaci o silných a slabých stránkách společnosti i o jejích příleţitostech a hrozbách jsem sestavila SWOT analýzu uvedenou v tabulce. 17

Tabulka 1 - SWOT analýza firmy RILD, s. r. o.

3.1 Firemní identita firmy Společnost RILD, s. r. o. působí na trhu jiţ skoro dvacet let, tudíţ by měla být vybudovanou slušnou řadu klientů. A celé řadě klientů by měla předcházet kvalitně vytvořená prezentace informací o společnosti, do které měla firma investovat hodně času a peněz, čímţ by si nejen přitáhla na svou stranu nové klienty, ale zároveň udrţela v kontaktu ty jiţ získané. Zejména, vezmu-li v úvahu silné konkurenční prostředí v takovém trţním prostředí, jakým je výroba a distribuce skleněných výrobků, ve kterém se pohybuje obrovské mnoţství firem. Přidám-li k tomu ještě současnou špatnou, celosvětovou hospodářskou situaci, řekla bych, ţe by se firma RILD, s. r.o. měla velice snaţit (nejen co se týče prodeje a zisku, ale i celé firemní identity), aby si mezi konkurencí vybudovala a udrţela co nejvyšší příčku. Zhodnotím-li komplexně tuto situaci, domnívám se, ţe společnost RILD, s. r. o. je ve většině případů s prezentací svých informací ve velice mizerné situaci. Společnost se od svého vzniku nijak zvlášť neprezentovala. Na zákazníky si nemůţe stěţovat, ovšem zároveň také nemůţe říci, ţe by mohla nové odmítat. Po konzultaci se zástupcem společnosti Ing. Františkem Holbou (spolumajitelem firmy) mohu prohlásit, ţe celková propagace a prezentace informací není u firmy jednou z hlavních priorit. Firma preferuje přístup – vyrobit, prodat, mít zisk a jiţ jí nezáleţí na tom, zda by si mohla zlepšením firemní image dopomoci ke zviditelnění (nebo dokonce k většímu počtu zákazníků, a tím k většímu zisku). Firma spoléhá především na osobní přístup ke stálé klientele, tudíţ se nezviditelňuje v ţádných 18

médiích, tisku ani na Internetu. Nezúčastňuje se ţádných pravidelných výstav nebo veletrhů a to ani v zahraničí. Její jedinou stálou propagací je vystavené zboţí v galerii v rakouském Kitzbühelu, kde si návštěvníci galerie mohou vystavené kusy ihned zakoupit. Do jisté míry můţe za minimální zviditelnění společnosti finanční stránka; tedy fakt, ţe firma nemá mnoho finančních prostředků, které by vyuţila na reklamu i prezentaci svých informací.

3.2 Firemní styl Vezmu-li v potaz firemní identitu – především její část zvanou firemní styl – mohu říci, ţe v tomto ohledu RILD, s. r. o. poměrně zaostává. Úroveň firemního stylu odpovídá postoji firmy k prezentaci jejích informací – tedy není nijak zvlášť propracovaný. Troufám si říci, ţe je vzhled firemního stylu společnosti RILD, s. r. o. „normální“. Myslím tím, ţe její firemní styl neurazí ani nenadchne. Velikou roli ve vzhledu firemního stylu hrají samozřejmě i peníze, protoţe společnost těsně po jejím vzniku neměla dostatek finančních prostředků na realizaci podnikání. Management vyuţil kapitál na ostatní procesy v chodu firmy, čímţ neměl větší mnoţství financí na propagaci společnosti. Vedení firmy rozhodlo z úsporných důvodů o vytvoření ne moc vzhledného (draze vypadajícího) firemního stylu. Logotyp a celý firemní styl byl proto vytvořen jedním z majitelů firmy. V minulosti měla firma vytvořený jeden katalog dekorativního zboţí v koncepci svého firemního stylu, jenţe ten se od jeho vytvoření nezměnil a poté uvedené zboţí v katalogu přestala společnost nabízet. Dnes katalog zboţí firma vůbec nevytváří.

3.2.1 Účetní doklady RILD, s. r. o. nedotáhla svůj firemní styl do úplné jednotnosti – z jednotné koncepce vybočují především doklady (faktura vydaná, kniha jízd). Navrhuji pouze tyto dva druhy dokladů, jelikoţ o zbylé účetní doklady (a celé účetnictví) se stará spolumajitelka, které vede účetnictví rovnou v účetním softwaru. Formulář pro zaloţení do knihy jízd se ve společnosti vůbec nevede. Zástupce firmy si údaje na cestách zaznamenává na obyčejné papíry, poté je rovnou předá účetní, která informace zanese do softwaru. Šablonu pro fakturu vydanou - o velikosti A4 - sice RILD, s. r. o. vytvořenou má, přesto bych její design shrnula slovy „obyčejná, vkusně neuspořádaná, nezajímavá“. V levé, horní (necelé) polovině faktury je nadpis dokladu, jeho číslo a údaje o příjemci dokladu. 19

Na druhé straně (vpravo nahoře) je zobrazeno orámované logo, pod kterým jsou fakta o vystavovateli faktury. Ve zbylé části faktury je připravená tabulka pro doplnění údajů o zboţí, například číslo zboţí, název, cena bez DPH nebo cena celkem. Doklad je kompletně psaný fontem Arial, typ normální, barva černá, přičemţ důleţité informace jsou zvýrazněny tučně. Písmo informací o odesilateli a příjemci faktury je ovšem zvoleno o velikosti 14 (tučné části mají velikost 16), proto působí doklad „nahuštěným“ dojmem. Ukázka faktury vydané je zobrazena v kapitole 9. Další prvky firemního stylu mají alespoň jednotné provedení, ale moc nástrojů prezentace v jednotné koncepci firma nemá. Jedná se jen o značku, vizitku a štítek na budově.

3.2.2 Firemní značka Firemní značka je tvořená pouze z logotypu s nápisem RILD, s. r. o.. Pro písmo byl vybrán font s okrasným vzhledem, který se podobá fontu Mistralu doplněný o kurzívu. Font jsem pouze připodobnila k Mistralu, jelikoţ firma nemá ţádný grafický manuál nebo nějaký jiný dokument, kde by byly zachyceny detailní údaje o prvcích firemního stylu. Z toho důvodu nemohu určit ani přesnou velikost písma i celého logotypu. První písmeno z názvu společnosti – velké r – má prodlouţenou část, která se při psaní písmene píše jako poslední, o délku pod celým názvem. Tvoří zakřivené podrţení zbytku písmen názvu ve tvaru ţlábku, jehoţ pravý konec je zvednutý nahoru, čímţ logotyp odráţí společnost jako rozvíjející se. Ze spodní, pravé strany je zmenšeně napsáno – s. r. o.. Barva logotypu je v odstínu tmavé šedi, jen tečka nad písmenem – i – je zbarvená do odstínu růţové, protoţe i tato barva je kontrastní s odstíny šedi. Je ovšem dokázáno, ţe růţová barva je obecně přijímána jako ţenská barva a není zdaleka tolik oblíbená (například jako červená barva). A kontrast růţové s odstíny šedi není tolik výrazný, přičemţ růţová barva uţ vůbec neodpovídá odhadu lidského vnímání barvy s činností podnikání (v tomto případě spojitost s výrobou a distribucí skleněných výrobků), pro které je barva zvolena. Růţová barva logotypu byla zvolena podle situace firemních značek v době zaloţení společnosti; tedy dle situace, ve které růţová barva byla k vidění minimálně, tudíţ se společnost dříve svým znakem odlišovala od jiných.

20

3.2.3 Vizitka Takto vytvořená značka je obtisknuta na vizitce. Tato merkantilní tiskovina byla vytvořena sice pro firemní účely, ale zároveň slouţí i pro prezentaci osobních informací. Jedná se o vizitku s údaji o společnosti i s údaji o spolumajiteli firmy (v tomto případě spolumajiteli Ing. Františku Holbovi). Údaje jsou utříděny do dvou skupin (firemní, osobní) a umístěny v dolní části (třetině) dokumentu. Firemní informace tvoří levou dolní skupinu, soukromé informace zabírají pravou dolní část. Údajů je na vizitce příliš. Jsou zde prezentovány informace o soukromé adrese spolumajitele, o sídle společnosti, pevná linka firmy i telefon na privát, mobil, fax a email.

Proto

působí dokument

„přeplácaně“ a

informace

vzbuzují chaos

i nepřehlednost. Navíc je zde uvedena zastaralá informace o soukromé pevné lince, která nyní jiţ neexistuje. Od skupin informací je jméno – Ing. František Holba, spolumajitel firmy – odděleno třístranným ohraničením růţové čáry, která začíná v pravém horním rohu u logotypu, vede doleva, dolů a poté končí v pravé části vizitky přímo nad skupinou osobních informací. Růţová, tlustá čára tvoří (z pravé strany nedokončený) obdélník s oblými rohy. Osobní jméno je napsáno uprostřed nedokončeného obdélníku velkými písmeny s fontem Times New Roman. Stejným druhem fontu jsou napsány i obě skupiny informací v dolní části vizitky. Určení postavení osoby – spolumajitel firmy – je napsáno těsně pod osobním jménem (také uprostřed) menší velikostí fontu Monotype Corsiva. Ukázka vizitky je zobrazena v příloze v kapitole 9.

3.2.4 Štítek na sídle společnosti Na štítku, který je umístěn na sídle společnosti RILD, s. r. o., je v pravé části ve středu vyobrazen barevný logotyp firmy, od kterého vede směrem doleva růţová čára. Růţová linie je protaţena poté dolů, vede dále pod logotypem a nakonec je zakončena na pravé straně štítku. Písmo je stejné jako u klasického logotypu společnosti, avšak velikost písma odpovídá velikosti štítku a moţnosti přečtení názvu firmy. Design tohoto prvku je poměrně kvalitně a nápaditě zpracován (vzhledem k vytvořenému logotypu). Chybí zde ovšem určité informace o společnosti, kterými jsou identifikační číslo organizace a kontakt na společnost.

21

Nyní přejdu k popisu a kritice prvků firemního stylu, které nebyly vytvořeny v jednotném provedení, a které pro společnost zcela nově vytvořím – dopisní šablona s obálkou, hlavičkové papíry.

3.2.5 Dopisní šablona a obálka Dopisní šablonu s dopisní obálkou společnost nevzala vůbec v potaz, proto je nezařadila do jednotné firemní koncepce. Prakticky vzato nemá firma k dispozici vůbec ţádnou dopisní šablonu, vytváří si pokaţdé dopis nanovo a logo společnosti se dostane na dopisní papír aţ při jeho orazítkování. Z toho důvodu kaţdý dopis nese různý styl (coţ se neodráţí pouze na různých druzích obsahů dopisů). Často je i dopis vytvářen pouze ručně perem, jelikoţ to zabere méně času. Majitel není totiţ zběhlý v rychlém psaní deseti prsty i úpravou dopisní šablony, proto mu psaní dopisů elektronickou formou připadá zdlouhavé a nepohodlné. Z hlediska firemní identity jde o zastaralý názor, tudíţ by mnou vytvořenou šablonou dopisu došlo k radikálnímu zvýšení kvality prezentace (a samotného firemního stylu).

3.2.6 Hlavičkové papíry Do jednotného firemního stylu firma nezařadila ani hlavičkový papír A4 nebo hlavičkový papír malého provedení. Papíry se přitom pouţívají ve společnosti (i při styku se zákazníky) neustále Nebylo by proto naškodu, kdyby byly označené hlavičkou s logem i adresou společnosti, tudíţ by je bylo moţné vyuţít jako další nástroj prezentace informací firmy. Prozatím jsou k dispozici papíry obyčejné a pokaţdé různého typu nebo vzhledu. Coţ mě přivedlo k myšlence, ţe zařadím hlavičkové papíry k prvkům firemního stylu.

22

4 Programy Zde se zmiňuji o aplikacích, ve kterých vytvářím jednotlivé prvky nového jednotného firemního stylu společnosti RILD, s. r. o..

4.1 Microsoft Excel 2007 Pro vhodné vytvoření firemních účetních dokladů jsem zvolila aplikaci Microsoft Excel a to v jeho verzi 2007. Vzhledem k faktu, ţe se nejedná o grafický dokument v klasickém slova smyslu, ale jde spíše o vytvoření dokumentu s tabulkami a upravenými řádkami, je tato mnou zvolená aplikace nejvýhodnější. Microsoft Excel 2007 je mnohem jednodušší a přehlednější neţ jeho předchozí verze Microsoft Excel 2003 (obě verze jsou nejpouţívanějšími verzemi aplikace Microsoft Excel). Verze 2007 se od verze 2003 liší ovšem i v modernějším a vzhlednějším provedení designu celé aplikace. Aplikace Microsoft Excel 2007 nabízí uplatnění u širokého spektra uţivatelů – neslouţí pouze specializovaným odborníkům v oblasti informačních technologií, ale mohou ho vyuţívat i nezaškolení uţivatelé (k domácímu vyuţití, ke studiu, k výuce, atd.). Je navrţen takovým způsobem, aby uţivatel mohl zvýšit svojí efektivitu práce v této aplikaci – umoţňuje velice intuitivní práci s aplikací. Lépe a rychleji vyhledat standardní funkce, snadněji objevit a pochopit nově přidané funkce pro různé úkoly. Snadnějšímu pouţívání přispěl především panel nástrojů v uţivatelském rozhraní. Zde uţivatel vidí veškeré funkce aplikace pohromadě, tudíţ nemusí většinu funkcí vyhledávat, jako tomu bylo u předešlé verze aplikace Microsoft Excel 2003. Tento polehčující fakt však působí na některé uţivatele opačným dojmem. Tito uţivatelé mají naučený postup, který v novější verzi nemohou aplikovat, čímţ se pro ně stává aplikace Microsoft Excel 2007 nepřehlednou. [10,11] Nejdříve

začnu

s popisem

název tzv. Fluent rozhraní.

uţivatelského

Obrovskou

a

rozhraní

nesporně

aplikace,

největší

které

výhodou

nese

aplikace

Microsoft Excel 2007 je jeho panel karet. Panel sedmi karet, jenţ je navrţen tak, aby umoţnil snadné procházení po všech funkcích. Kaţdá karta označuje konkrétní oblast situací a objektů, jejichţ ovládací prvky jsou uspořádány do pásu zahrnující obsah nabídky a panel nástrojů včetně tlačítek, galerií a obsahu dialogových oken. Kromě neustále se zobrazujících sedmi základních karet, je zde i další nabídka nástrojů v případě potřeby. Těmi jsou kontextové nástroje – pouţívané jen v případě vybrání 23

konkrétního objektu – a aplikační karty, které nahradí standardní sadu karet po přepnutí do určitých reţimů vytváření nebo zobrazení. Dalším prvkem Fluent rozhraní, zároveň novinkou oproti předcházející verzi aplikace Microsoft Excel 2003, je tlačítko Microsoft Office v levém horním rohu okna uţivatelského rozhraní aplikace se znakem Microsoft Office. Tlačítko zobrazuje operace typu tisk, uloţit, otevřít, nový, atd. [10,11] Nyní přejdu k vyzdvihnutí skupin funkcí, které tato aplikace umoţňuje provádět. Nejdůleţitější nástroje pro mou bakalářskou práci jsou ty, které souvisejí s vytvářením obrázků, grafiky a grafů. Tyto nástroje slouţí pro mnohem efektivnější vytváření kvalitního designu dokumentů a tabulek, které se odráţí i ve stabilnějším a konzistentnějším formátování (nejen tabulek, ale celého dokumentu). Celý dynamický proces je ještě podtrţen nástrojem pro rychlý náhled, pomocí kterého lze vidět vytvořené změny ihned po jejich provedení. Samozřejmě aplikace umoţňuje provádět veškeré matematické, statistické i jiné výpočetní operace, které uţivatelé obecně potřebují a které jsou standardní výbavou této aplikace. Do nestandardních, dalších, funkcí se řadí, například zvukové i obrazové nahrávky nebo webové klipy. Verze aplikace Microsoft Excel 2007 počítá i s pozdějším převedením výsledků do dokumentu s příponou pptx, tudíţ aplikace zahrnuje i nástroje pro snadnější a kvalitnější převedení dosaţených výsledků do Microsoft Office PowerPoint 2007. Uplatnění souborů aplikace Microsoft Excel je rozšířeno i na podporu souborů PDF (Portable Document Format) a XPS (XML Paper Specification), díky kterým mohou být data přístupná širšímu spektru respondentů a podporujících jakoukoliv platformu. V neposlední řadě tato verze obsahuje i převedení souborů s příponou xlsx do souborů s příponou xls, čímţ lze snadno převést soubor v aplikaci Microsoft Excel 2007 na soubor v aplikaci Microsoft Excel 2003. [10,11]

4.2 Adobe Illustrator CS5 Program, který jsem zvolila pro tvorbu loga a ostatních grafických dokumentů firemního stylu (mimo účetních dokumentů) společnosti RILD, s. r. o., se nazývá Adobe Illustrator CS5. Aplikace Adobe Illustrator je součástí celého balíčku aplikací Adobe CS5, který je poslední řadou tohoto typu od společnosti Adobe. [12,13] Aplikace Adobe Illustrator je jedna z mnoha grafických programů na trhu, přesto je tento velice kvalitní, profesionální a celosvětově uznávaným programem, který nechybí snad v ţádném profesionálním grafickém studiu. 24

Aplikace umoţňuje vytvářet

komplexní vektorové grafické dokumenty i upravovat grafické bitmapové dokumenty. Jako ostatní produkty z řady Adobe je i aplikace Adobe Illustrator určena především profesionálním uţivatelům, ale vzhledem k celkem přehlednému uţivatelskému rozhraní můţe tuto aplikaci vyuţívat i uţivatel s menšími znalostmi o aplikaci. Samozřejmě je k dispozici mnoho příruček (kniţních titulů nebo webových stránek), kde se s prací ve zmíněném Adobe produktu lze blíţe seznámit. [12,13] Nejprve se zaměřím na stručný popis uţivatelského rozhraní, které je komplexně zbarveno do odstínů šedi, čímţ si uţivatel méně zatěţuje zrak. Prostředí, ve kterém se uţivatel pohybuje nejvíce, je tzv. pracovní plocha, coţ je celkové uspořádání prvků uţivatelského rozhraní (různá pracovní okna, lišty, panely nástrojů, atd.). Nespornou výhodou aplikace Adobe Illustrator je fakt, ţe si kaţdý uţivatel můţe přizpůsobit rozloţení pracovní plochy tak, jak mu to vyhovuje nejvíce. Standardem pro vzhled aplikací je horní lišta se sedmi panely, kde se provádí klasické operace; uloţit soubor, nápověda, nástroje, atd. Druhým standardem, řadícím se především mezi grafické, je podlouhlé okno panelu nástrojů. Nástroje v panelu nástrojů slouţí k rychlému zobrazení a

jejich

následnému

pouţití

v dokumentu.

Rychlé

a

přehledné

zobrazení

nejpouţívanějších nástrojů na panelu nástrojů je největší výhodou pro uţivatele aplikace. Uţivatel nemusí hledat v aplikaci nejčastěji vyuţívané nástroje, tudíţ šetří čas a zjednodušuje si práci v programu. Naleznou se zde nástroje pro výběr částí grafického dokumentu (např. laso, celý výběr), kreslící nástroje (např. pero, tuţka, čáry, tvary) nebo textové nástroje (např. fonty, velikost). Ovšem jsou zde nástroje pro úpravu těchto zmíněných nástrojů; nástroje pro změnu a přesun tvarů, rozšířené nástroje pro kreslení. Na ploše uţivatelského rozhraní dokumentu jsou také další okna s panely nástrojů slouţících k rozšíření základních nástrojů a jejich doplnění o nové, přídavné efekty. Uprostřed pracovní plochy je zobrazeno pracovní okno, na kterém se vytváří grafický dokument. Tomuto oknu se říká kreslící plátno. Na této části pracovní plochy se dají zobrazit i skryté panely, které se objeví vţdy po vybrání určitého kusu vektorového grafického dokumentu. [12,13] Nyní přejdu k vyzdvihnutí funkcí a efektů, které aplikace Adobe Illustrator provádí. Začnu jiţ se zmíněným kreslícím plátnem, kde se vytváří grafické dokumenty a kde lze provést zobrazení vodících linek, pravítka a měřítka, které umoţňují přesnější a pohodlnější

práci

na

dokumentu.

Obecně

vzato

je

primární

účel

aplikace Adobe Illustrator práce s vektorovou grafikou. Ta se provádí pomocí výše 25

zmíněných nástrojů s funkcemi, například funkce pro výběr částí vytvářeného dokumentu, funkce umoţňující práci s fonty nebo funkce vytvářející různé tvary ve vektorové

grafice

a

mnoho

dalších

doplňujících

funkcí.

V uplatnění

aplikace Adobe Illustrator je moţnost vytvářet rozvrţení webových stránek i vytváření a optimalizace webové grafiky vyuţívající nejrůznějších funkcí řezů a obrazových map. Program Adobe Illustrator obsahuje i funkce, které umoţňují vytváření nebo úpravu kvalitních grafů. Lze také předávat různé obrazy a symboly do grafů a naformátovat je. Aplikace má ve svém obsahu i funkce pro přidávání různých efektů k celému dokumentu nebo jeho částí. Efekty jsou velmi oblíbené u většiny uţivatelů a podléhají často při jejich pouţívání trendu doby. Z efektů bych vyzdvihla například rastry, 3D efekt, seskupení nebo textura. [12,13] Důleţitým faktorem ve vyuţití aplikace Adobe Illustrator je import různých formátů souborů, díky kterým lze vyuţít více druhů obrazů. Je zde moţnost importovat formáty PDF, EPS, DCS, soubory AutoCAD nebo dokonce souboru formátu Photoshop. V popisované aplikaci je moţno vytvářet soubory ve formátu PDF, čímţ lze rozšířit oblast vyuţití vytvářeného dokumentu a usnadnit tak jeho budoucí pouţití.

26

[12,13]

5 Nový firemní styl V této kapitole se zabývám popisem prvků nově vytvořeného jednotného firemního stylu společnosti RILD, s. r. o.. Ukázky nově vytvořených prvků (mimo firemní značky) jsou uvedeny v příloze v kapitole 9.

5.1 Firemní značka Nejdůleţitější část mnou vytvořeného jednotného firemního stylu společnosti RILD, s. r. o. je samozřejmě firemní značka. Na tomto prvku jsem si dala nejvíce záleţet, jelikoţ ho vyuţiji na všech ostatních typech grafických dokumentů, které navrhuji. Z tohoto důvodu jsem vytvořila v aplikaci Adobe Illustrator dva návrhy firemní značky, které přes svůj rozmanitý vzhled vycházejí ze stejné koncepce a jsou si velice podobné.

Obrázek 1 – Dva typy firemní značky

Snaţila jsem se o navrţení takové značky, která bude snadno zapamatovatelná, ale zároveň bude utvářet dojem, ţe společnost má co nabídnout - čím upoutat pozornost zákazníka. Kladla jsem důraz na takový vzhled loga, který by na zákazníka udělal dojem, ţe si firma zakládá na své firemní identitě. Nechtěla jsem, aby značka působila „lacině“, čímţ by i sama společnost působila na zákazníka stejným způsobem (takovým, ţe si firma nezakládá na své vlastní image). Právě naopak, snaţila jsem se starý firemní styl změnit na honosnější, který dodá firmě novou, vylepšenou povahu. Přitom značka má naznačovat typ společnosti neboli malou, střední firmu. Nově vytvořená firemní značka vychází z charakteru společnosti, respektive z její hlavní obchodní činnosti, 27

kterou je výroba a distribuce skleněných výrobků. Tuto podmínku se mi podařilo splnit vybráním okrasného písma, pouţitého na obou typech firemní značky. Nejzajímavějším prvkem loga je velké psací „r“ napsané fontem Parchment s typem Regular. Stejným fontem jsou napsaná i další písmena z názvu firmy, jen nejsou psaná kapitálkou. Velikost písma se odvíjí od velikosti tvarů obou typů nové firemní značky a od vhodného umístění na různých typech grafických dokumentů (stejně tak i velikost prvků firemních značek). Vybrané písmo zdůrazňuje kreativní a umělecký směr podnikání firmy; obchodování se skleněnými výrobky, které na sobě nesou vybroušené rytiny. Tyto tenké broušené rytiny mají podobný tvar, který je vyobrazen na počátečním písmenu názvu firmy a které font Parchment připomíná. Poslední věcí, co mají oba typy loga společnou, jsou pouţité barvy – modrý odstín (v modelu CMYK: 60-0-5-0) a odstín šedé (v modelu CMYK: 0-0-0-94). Modrý odstín evokuje skleněné výrobky a sklo samo o sobě, přičemţ šedý odstín s modrým tvoří vzhledný kontrast. První typ firemní značky jsem vytvořila ze zaobleného obdélníku se šířkou 23,67 mm a s výškou 26,77 mm. Zaoblené rohy obdélníku a tvar obdélníku sám o sobě působí na příjemce příjemným, seriozním dojmem. Značí, ţe společnost je ke svým zákazníkům loajální. Zároveň zaoblený obdélník vypovídá o tom, ţe postavení firmy na trţním prostředí je jiţ upevněné. Barevná výplň je stejná v odstínu primární šedi (viz. písmo a barvy), včetně výplně ohraničení. Následně jsem vyuţila pole text, do kterého jsem napsala počáteční písmeno z názvu společnosti. První písmeno jsem napsala výše zmíněným fontem i barvou (viz. písmo a barvy), ke kterému jsem přidala ještě kapitálky a zvolila písmo o velikosti 66,15 pt. Vytvořený objekt jsem přesunula do zaobleného obdélníku, poté oba objekty vycentrovala stejným funkcí zarovnat vodorovně i svisle na střed. Tyto dva prvky jsem seskupila do jednoho objektu funkcí seskupit. Poté jsem opět zvolila pole text a napsala celý název firmy – rild. Název jsem napsala opět stejným hlavním typem fontu a v primárním odstínu šedi (viz. písmo a barvy), pouze jsem celý text napsala malými písmeny o velikosti 79,59 pt. Tento prvek jsem posunula těsně pod seskupený prvek zaobleného obdélníku (se vzdáleností 0,34 mm – měřeno podle horní linie textu a spodní linie obdélníku), roztáhla ho (na šířku 24,41 mm a výšku 34,46 mm) tak, aby zleva i zprava hraničil s bočními liniemi obdélníku. Oba prvky jsem nakonec seskupila do jednoho prvku jako jeden celek. Druhý typ firemní značky vychází z kruţnice (průměrem 25,4 mm) vytvořenou z pole elipsa. Kruţnice ještě více posiluje tíţený dojem, který má značka nabudit. Navíc 28

naznačuje, ţe firma se chce ve svých aktivitách dále rozvíjet. Abych dosáhla tvaru kruţnice, musela jsem před nakreslením elipsy podrţet tlačítko SHIFT, čímţ se z tvaru původního pole elipsa stal tvar kruţnice. Výplň kruţnice je ovšem stejná jako u výplně tvaru zaobleného obdélníku u předešlého typu firemní značky, včetně výplně ohraničení. Písmeno uvnitř kruţnice jsem vytvořila ze stále stejného primárního typu fontu a stejného hlavního odstínu modré barvy (viz. písmo a barvy). Jedná se tedy o stejný postup vytvoření počátečního velkého písmene, jaký je u předchozího typu firemní značky, jen s rozdílnou šířkou 19,07 mm a výškou 27,72 mm. První písmeno jsem následně vycentrovala v objektu kruţnice přes pole zarovnání (zarovnání vodorovně na střed a zarovnání svisle na střed). Prvek text a prvek kruţnice jsem také seskupila polem seskupit. Poslední prvek značky je prvek text, který jsem vyuţila na napsání názvu firmy – rild. Vytvořila jsem tento prvek přesně podle objektu názvu firmy z předešlého typu firemní značky – vyuţila jsem stejný postup a stejný typ fontu, odstín barvy fontu. Pouze velikost objektu s názvem je jiná – šířka 25,34 mm a výška 30,11 mm, abych ho mohla roztáhnout podle hranic bočních linií kruţnice (zprava, zleva). Vzdálenost posledního prvku od objektu kruţnice je opět 0,34 mm (měřeno od horní linie textu a spodní linie kruţnice). Nakonec jsem veškeré prvky seskupila do jednoho prvku polem seskupit.

5.2 Písmo a barvy Barvy a písmo jednotného firemního stylu jsem volila tak, aby odráţely charakter společnosti a zároveň byly příjemné na pohled pro cílovou skupinu příjemců. Jelikoţ písmo a barvy dotváří celkový dojem firemní značky, musely s ní být v souladu. Ostatní barvy a písmo jsem vybrala takovým způsobem, aby plnily účel v dokumentu, ve kterém jsou pouţity, a aby se hodily ke hlavnímu písmu i hlavním barvám jednotného firemního stylu. Písmo pro firemní značku jsem zvolila v okrasném, uměleckém stylu, který se na trhu s podobnou obchodní činností příliš nevyskytuje. Jedná se tedy o font Parchment s typem Regular. Jemné, okrasné, zaoblené čáry kolem velikého písmene „r“ znázorňují podobu vybroušených rytin, které firma vyobrazuje na svých skleněných výrobcích. Název společnosti napsaný malými písmeny ve stejném fontu vypadá také velice zajímavě a originálně. Jako druhotné písmo, pouţité na zbylé části firemního stylu, jsem vybrala klasický Times New Roman, s typem klasik, se standardní velikostí 12. Typ 29

tohoto fontu a velikost se mění dle účelu v konkrétním obsahu textu. Mnou vybraný font je uznávaným standardem pro dlouhé texty, jelikoţ se toto patkové písmo dobře čte a dokument napsaný tímto fontem působí upraveným dojmem. Tyto důvody mě přiměly k tomu, ţe jsem Times New Roman vyuţila při vytvoření ostatních prvků firemního stylu (mimo loga). Pro nadepsání účetních dokumentů jsem zvolila font Arial Black, jelikoţ toto bezpatkové písmo je vhodné pro nadpisy a samotný font Arial je opět velice často vyuţíván. Barvy firemního stylu jsou samozřejmě velice důleţitým faktorem při vnímání celkového vzhledu jednotného firemního stylu. Protoţe barvy dokáţou příjemce od zhlédnutí grafického dokumentu odradit, vybrala jsem proto takové, které navozují u příjemce příjemnou atmosféru; nedráţdí ho a neodrazují od prohlíţení dokumentu. Zároveň jsem chtěla vystihnout podstatu firmy a její image, kterou chce u cílové skupiny vyvolat. Barvy jsem musela navrhnout tak, aby navíc upoutali pozornost svým kontrastem, i kdyţ budou k sobě navzájem ladit. Z vyjmenovaných důvodů jsem vybrala dvě primární barvy - modrý odstín (v modelu CMYK: 60-0-5-0 a v modelu RGB:

96-197-234)

a

odstín

šedé

(v

modelu

CMYK:

0-0-0-94

a v modelu RGB: 49-49-48). Modrou barvu si příjemci spojí se skleněným zboţím a šedivá zastává funkci klasické černé barvy, která by v tomto případě působila k modrému odstínu jako velice „tvrdý“ kontrast. Odstín šedivé jsem vyuţila i na účetní doklady – na výplně řádků, ohraničení buněk nebo jako barvu písma na některé části textu. Při pouţití šedivého odstínu do výplně řádků účetních dokladů jsem vyuţila bílý odstín písma (v modelu RGB: 255-255-255), který je kontrastní s šedivou barvou. Jako druhotnou barvu písma jsem zvolila standardní černou, automatickou barvu, kterou jsem pouţila na ostatní texty – obsah dopisu, obsah účetních dokladů, atd. Na černou barvu jsou totiţ příjemci dokumentů a čtenáři zvyklí. Navíc beru také v úvahu úsporu barvy v barevné tiskárně (při velkém mnoţství tisku dokumentů), a tudíţ úsporu financí jako takovou.

5.3 Dopisní šablona a obálka Dopis je nedílnou součástí prezentace společnosti, proto je důleţité, aby byl vytvořen v koncepci

jednotného

firemního

stylu.

Vyuţila

jsem

pro

dokument

v aplikaci Adobe Illustrator klasickou velikost A4 s orientací na výšku a s jeho přednastavenou bílou barvou výplně. Zkopírovala jsem do dokumentu logo typu 2 30

(viz. firemní značka), které jsem roztáhla na velikost 2,56 cm x 4,71 cm. Tuto firemní značku jsem umístila do pravého horního rohu dokumentu se vzdáleností 0,71 cm od horního okraje a se vzdáleností 2,5 cm od pravého okraje. Pod něj jsem vloţila pole text pomocí pole text z panelu nástrojů. V tomto objektu jsem napsala adresu společnosti, přičemţ na prvním řádku je název firmy (RILD, s. r. o.), na druhém řádku je ulice a číslo popisné (1, Máje 4), na třetím řádku je vepsané PSČ oddělené dvěma mezerami od místa sídla společnosti (257 68 Dolní Kralovice). Písmo textového pole je druhotný font Times New Roman, klasik, velikost 13,71 pt, v automatické černé barvě, se zarovnáním doprava. Textový objekt jsem posunula na vzdálenost 2,5 cm od pravého okraje dokumentu, přičemţ horní linie textového pole je zarovnána s dolním okrajem firemní značky. Následně jsem vloţila objekt elipsa (pomocí pole elipsa z panelu nástrojů) o velikosti 6,97 cm x 7,27 cm s výplní v odstínu primární šedi (viz. písmo a barvy). Střed elipsy jsem poloţila přesně na spodní levou hranu dokumentu. Následně jsem vloţila pole text, do kterého jsem napsala hlavním písmem veliké „r“, primární barvou v odstínu modři (viz. písmo a barvy) o velikosti 83,74 pt. Toto textové jsem vloţila do dokumentu na elipsu, kterou jsem umístila dozadu pomocí funkce umístit; zcela dozadu. Objekt s písmenem jsem vloţila takovým způsobem, aby vzdálenost linie písmene od levého i spodního okraje dokumentu byla 0,17 cm. Objekty jsem poté seskupila funkcí seskupit. Pro lepší představivost jsem do dopisu vloţila text s mylným obsahem a falešnou adresu firmy, které je dopis určen. Obálka je součástí jednotné koncepce firemního stylu, i kdyţ nepatří do jeho povinné části. Já jsem navrhla obálku, jelikoţ firemní styl působí uceleně, pokud firma pošle dopis sladěný s obálkou v jednotném firemním stylu. Obálku jsem vytvořila opět v aplikaci Adobe Illustrator jako dokument orientovaný na šířku o velikosti 23 cm x 16,5 cm. Pro mé účely jsem ukázala pouze zadní stranu obálky, na kterou se píše adresa příjemce i odesilatele, jelikoţ na přední stranu nic nevytvářím. Barvu výplně dokumentu jsem ponechala standardní, přednastavenou bílou. Pro mé účely jsem ukázala pouze zadní stranu obálky, na kterou se píše adresa příjemce i odesilatele, jelikoţ na přední stranu nic nevytvářím. Vytvořila jsem elipsu pomocí pole elipsa z panelu nástrojů o šířce 18,41 cm a výšce 18,74 cm. Vyplnila jsem elipsu v barvě hlavního odstínu šedi a umístila střed elipsy na spodní levý roh dokumentu. Následně jsem do textového pole napsala hlavním fontem Parchment velké „r“ v barevném odstínu primární modři (viz. písmo a barvy). 31

Zvětšila jsem textové pole na rozměry 5,87 cm x 8,44 cm a umístila ho na dokument na elipsu. Umístila jsem textové pole před elipsu pomocí funkce umístění – zcela dopředu. Zarovnala jsem písmeno z levé i spodní strany na velikost 0,64 cm od okrajů dokumentu. Objekt elipsa i objekt text jsem sloučila do jednoho prvku. Poté jsem do dokumentu zkopírovala logo typu 1 (viz. firemní značka), které jsem umístila do levého horního rohu dokumentu. Logo je vzdáleno od levého i horního okraje dokumentu 0,64 cm a jeho rozměry jsou 1,46 cm x 2,84 cm. Napravo od firemní značky jsem umístila pole text o velikosti 4,23 cm x 1,64 cm, které je od loga ve vzdálenosti 0,6 cm. Od horního okraje dokumentu je pole text vzdáleno 1 cm. Pole text obsahuje tři řádky napsané druhotným fontem Times New Roman, velikost 13 pt, tučné, se zarovnáním doleva.

Obsah informací o adrese společnosti RILD, s. r. o. jsem vepsala přesně

stejným způsoben, jakým jsem stejné údaje zapsala na hlavičce dopisu. Nakonec jsem veškeré prvky na dokumentu seskupila do jednoho objektu a následně provedla oříznutí podle linie dokumentu pomocí funkce řez.

5.4 Šablony účetních dokumentů Jak jsem zmínila, šablony účetních dokladů firma buď vůbec nemá navrţené, nebo neodpovídají poţadavkům týkajících se obsahu a ani poţadavkům jednotného vzhledu firemního

stylu.

Pro

vytvoření

obou

dokladů

jsem

pouţila

aplikaci

Microsoft Excel 2007, která se nejlépe hodí pro vytvoření dokumentu s tabulkovým obsahem. Kniha jízd – respektive formulář nazývající se kniha jízd – je účetní doklad, který si společnost vede pouze ve svém účetním softwaru, tudíţ si zástupce firmy nezapisuje údaje do řádně připraveného, standardizovaného dokladu. Celé vytvoření budu popisovat dle zadaných buněk v aplikaci. Kvůli obsahu (většímu mnoţství sloupců) jsem orientovala papír A4 na šířku (přes záloţku v uţivatelském rozhraní; rozloţení stránky a v ní pole orientace na šířku) dříve, neţ jsem začala doklad vytvářet. Upravila jsem také ve stejné záloţce okraje pomocí záloţky okraje v rozloţení stránky na 1,8 cm ze všech čtyř stran stránky. Vloţila jsem textové pole (v záloţce vloţit), napsala do něj název dokladu s velkým počátečním písmenem (Kniha jízd). Písmo jsem upravila přes záloţku domů, ve které je pole pro úpravu písma, na font Arial Black s velikostí 14 a primární barvou firemního stylu v odstínu šedi (viz. barvy a písmo). Textové pole jsem posunula přesně na spodní ohraničení prvního řádku s nulovým zarovnáním 32

doleva. Poté jsem nadepsala na 4. řádek rok (Rok:), na pátý řádek jsem napsala číslo formuláře (Formulář číslo:), na šestý řádek SPZ vozidla (SPZ vozidla:) a jméno řidiče na

sedmý

řádek

(Jméno

řidiče:).

Tyto

čtyři

řádky

mají

písmo

fontem

Times New Roman o velikosti 12 a s barevným odstínem v barvě primární šedi (viz. písmo a barvy). Ještě jsem písmo upravila na tučné v poli pro úpravu písma. Následně jsem vynechala jeden řádek pod jménem řidiče a vytvořila hlavičku tabulky pro zapisování údajů o jízdě. Tabulku tvoří šest sloupců. První zleva je sloupec datum (Datum), který má šířku 9,00 a vnikl spojením dvou řádků, respektive dvou buněk ze dvou řádků s číslem 11 a 12, které leţí ve stejném prvním sloupci A. Spojení řádků jsem dosáhla tím, ţe jsem označila obě buňky a pomocí formátu buněk, zaškrtnutím pole sloučit buňky. Buňky B i C se šířkou 30 v řádku 12 jsem nadepsala - Výchozí, Cílové. Dvě buňky ze sloupce B a C, které jsou v řádku nad nimi; v řádku 11, jsem sloučila do jedné buňky (pomocí formátu buněk) a nadepsala buňku – Místo. Buňku s nadpisem - Popis / Poznámky – jsem vytvořila sloučením buněk ve sloupci D (se šířkou 20) a řádků s číslem 9, 10. Sloupce E, F mají šířku 18 a jejich sloučením na řádku 11 jsem vytvořila pole tabulky s názvem – Stav tachometru v km. Buňku ve sloupci E, na řádku 12 jsem nadepsala – Počáteční. Buňku ve sloupci F, na řádku 12 jsem nadepsala slovem – Koncový. Následně jsem veškeré buňky v hlavičce tabulky označila a pomocí formátu buňky upravila; písmo jsem zvolila druhotný Times New Roman o velikosti 12 a barvou v primárním odstínu šedi (viz. písmo a barvy), veškeré buňky jsem zarovnala vodorovně i svisle na střed a ohraničila je čárou, která je v pravém sloupci přednastavených čar třetí odspoda. Toto ohraničení buněk jsem provedla vnitřní i vnější. Následně jsem vytvořila zbytek tabulky, kde se budou zapisovat údaje z cest. Vţdy jsem sloučila buňky ze dvou řádků nad sebou patřící do stejného sloupce. Celkem jsem takto vytvořila jedenáct řádků pro zapisování do šesti sloupců. Pro vnitřní ohraničení vzniklých buněk jsem zvolila o jeden stupeň slabší; o jednu čáru výše ze seznamu přednastavených čar. Pro vnější ohraničení jsem vybrala stejné atributy ohraničení jako u hlavičky tabulky. Barvu písma i ohraničení celé tabulky jsem zvolila opět primární odstín šedi (viz. písmo a barvy). Na poslední 33. řádek ve sloupci D jsem napsala – Najeté km celkem: - písmem Times New Roman, velikost 12 a barvou v bílém odstínu v modelu RGB 255-255-255. Buňky ve sloupci E, F ve stejném řádku s číslem 33 jsem seskupila do jedné. Tato buňka slouţí k zapsání celkových km ujetých na jedné sluţební cestě. Výplň této buňky je standardní 33

(bez výplně) s tučnějším ohraničením, které je i u hlavičky tabulky. Nakonec jsem vloţila do dokumentu logo typu 1 (viz. firemní značka), které jsem do dokladu zkopírovala. Značku jsem umístila vpravo nahoře tak, aby byla přesně uprostřed sloupce E, F (sloupcová čára je přesně na středu mezi písmeny „i, l“ z názvu značky). Roztáhla jsem logo na šířku 2,33 cm a na výšku 3,71 cm. Horní linii značky jsem zarovnala s linií nadpisu dokladu (Kniha jízd) a spodní linii jsem zarovnala přesně na spodní hranici řádku číslo 7. Doklad neslouţí k vyplňování v aplikaci Microsoft Excel 2007, ale pouze k vytištění a ručnímu vyplnění na sluţebních cestách. Z toho důvodu nejsou nutné další specifické úpravy buněk. Faktura vydaná je doklad, jehoţ šablonu společnost navrţenou má. Kdyţ opomenu design dokladu, který nezapadá do současného jednotného firemního stylu, tak si ale nemohu nepovšimnout, ţe faktuře chybí některé povinné účetní záleţitosti (např. kdo vystavil fakturu nebo označení čísla faktury). Jelikoţ je tento doklad velice důleţitým a častým prostředkem kontaktu mezi zákazníkem a společností, proto jsem doklad navrhla tak, aby odpovídal koncepci mnou navrţeného jednotného firemního stylu, a aby zároveň obsahoval předepsané účetní náleţitosti. Vzhledem faktury vydané prezentuje společnost RILD, s. r. o. své informace nejčastěji, utváří si tak svou firemní image i firemní identitu. Fakturu vydanou jsem vytvořila jako doklad o velikosti A4 se orientací na výšku v aplikaci Microsoft Excel 2007. Veškeré označení buněk a měřítka aplikace jsem v dokumentu kvůli přehlednosti ponechala. Na první buňce prvního řádku jsem nadepsala – Dodavatel:; do buňky G1 jsem nadepsala – Číslo faktury:. Pole H1 slouţí k vyplnění daného čísla faktury. Celý řádek jsem vyplnila barvou v odstínu primární šedi (viz. písmo a barvy), písmo napsala v bílém odstínu (v modelu RGB: 255-255-255), který je kontrastní se šedivou výplní. Zarovnání buněk s textem jsem provedla vodorovně – vlevo s odsazením 1; svislé zarovnání jsem ponechala dolů. Font jsem zvolila druhotný Times New Roman o velikosti 12, tučné. I buňky dále uvedené, které mají šedivou výplň v odstínu hlavní šedi (viz. písmo a barvy), budou mít stejné atributy jako tento první řádek faktury. Operace jsem prováděla přes formát buněk, barvy, písmo i zarovnání. Řádek číslo dva jsem přes formát řádku zmenšila na velikost 9,75 (13 pixely). Zkopírovala jsem do dokumentu obrázek loga typu 1 (viz. firemní značka) a nastavila přes vlastnosti obrázku jeho šířku 2,95 cm, výšku 3,81 cm. Logo jsem posunula tak, abych ho zarovnala do stejné linie s odsazením buňky s nadpisem Dodavatel. Z horní strany se logo dotýká spodního ohraničení řádku číslo 34

dva. Buňky C, D na řádcích číslo dva i tři jsem sloučila do jedné buňky přes formát buněk; napsala jsem do pole název firmy druhotným fontem Times New Roman, velikostí 14, tučně. Zarovnala jsem buňku vodorovně vlevo s odsazením 1; svisle na střed. Na buňky v řádcích číslo čtyři, pět, šest, osm, devět, jedenáct a dvanáct do sloupce C jsem napsala údaje o společnosti fontem Times New Roman, klasik, v automatické barvě, s velikostí 12. Zarovnání těchto buněk je vodorovně vlevo a svisle dolů. Na řádek 14, do buňky s označením A, jsem nadepsala – Platební údaje: - zároveň jsem buňky od A14 do F14 vyplnila šedivým primárním odstínem (viz. písmo a barvy) a přidala další výše zmíněné atributy pro buňky tohoto typu (viz. začátek popisu faktury vydané). Dále jsem sloučila buňky ve sloupcích od A do F na řádcích s čísly 16, 17 do dvou buněk (rozdělila jsem je podle sloupce A-C; D-F). Přičemţ sloučená první buňka má zarovnání vodorovně, vlevo s odsazením 1; svisle na střed. Druhá, prává buňka má to samé zarovnání s výjimkou odsazení o velikosti 0. Písmo mají obě buňky Times New Roman klasik, s automatickou barvou, velikostí 14. Do levé, první buňky jsem nadepsala – Číslo účtu / Kód: – a do pravé vyplnila číslo účtu. Buňky na řádcích číslo 18, 19, 20 jsem sloučila opět podobným způsobem na dvě půlky (rozdělila jsem je dle sloupce A-C; D-F), čímţ tedy vzniklo šest buněk. Jen jsem jim vybrala menší velikost fontu Times New Roman, klasik (velikost 12). Ostatní atributy zůstaly ponechány, včetně odsazení i zarovnání u buněk na levé i pravé straně. Do třech levých, nově vzniklých buněk jsem nadepsala – Variabilní symbol:, Konstantní symbol:, Specifický symbol: - a buňky napravo od nich slouţí k vyplnění symbolů. Přes úpravu formát buňky jsem zvolila typ pole pravých buněk text, kvůli moţnosti napsání nuly jako prvního čísla. Poté jsem provedla pravé ohraničení (přes formát buněk) sloupce F od řádku číslo dva po řádek číslo 21. Styl čáry ohraničení jsem vybrala třetí odspoda z pravého, přednastaveného sloupce čar, jen jsem dodala barvu v odstínu primární šedi (viz. písmo a barvy). Následně jsem upravila řádky číslo 3, 4, 5, 6 ve sloupci G – K na dvě poloviny. Sloučila jsem buňky na řádcích na osm buněk. Čtyři buňky jsou na zmiňovaných řádcích, ale jsou sloučené ze sloupců G, H, I. Vpravo od nich jsem vytvořila čtyři nové buňky sloučené ze sloupců J a K. Do levých buněk jsem napsala – Datum uskutečnění plnění:, Datum vystavení:, Datum splatnosti:, Forma úhrady: - a pravé buňky slouţí k vyplnění informací z levých buněk. Všech těchto osm buněk má písmo Times New Roman, klasik, automatická barva, velikost 12, se zarovnáním vodorovně vlevo s odsazením 1; se svislým zarovnáním dolů. Pravé 35

buňky mají navíc nastavený druh buněk datum, mimo nejspodnější buňky, která má druh text. Na řádku číslo osm, ve sloupcích od F do K, jsem vybrala opět výplň v barvě primární šedi (viz. písmo a barvy) a do buňky F jsem vepsala – Odběratel:. Atributy těchto buněk jsou stejného typu, který jsem uvedla výše v textu (viz. začátek popisu faktury vydané). Následně jsem sloučila řádky s čísly 9, 10 ve sloupcích od F do K na jednu buňku, která slouţí k napsání názvu odběratelské firmy. Buňky ve sloupcích od F do K jsem na řádku s číslem 11 také sloučila do jediné, která byla vytvořena pro zapsání ulice sídla odběratelské firmy a její číslo popisné. Buňka G12 obsahuje druh pole speciální s typem PSČ. Zde se bude vyplňovat PSČ odběratele. Vedlejší buňky H12 aţ K12 jsem sloučila do jediné, do které se bude zapisovat město, ve kterém sídlí firma odběratele. Do buňky G14 a G15 jsem nadepsala – IČO:, DIČ:. Na stejných řádcích jsem poté seskupila buňky H aţ J, čímţ mi vznikly dvě buňky na těchto řádcích, které slouţí k vyplnění informací nadepsaných v levých buňkách. Buňky G17, G18, G19 jsem nadepsala – Tel.:, Fax:, e-mail:. Vedle nich na stejných řádcích jsem sloučila buňky ve sloupcích H – L. Tím vznikly tři nové buňky, do kterých se zapíší údaje o kontaktech. Buňky v pravém sloupci s telefonem a faxem mají druh buňky vlastní (vzor: [<=9999999]###\ ##\ ##;##\ ##\ ##\ ##). Všechny buňky v sekci odběratele mají všechny druhotné písmo Times New Roman, klasik v automatické barvě, zarovnání vodorovně vlevo s odsazením 1 a se svislým zarovnáním dolů. Jen velikost písma se liší; název odběratele má písmo o velikosti 14, ale zbytek buněk má velikost písma 12. Veškeré operace jsem samozřejmě prováděla přes formát buněk, písmo, barvy, zarovnání a druh. Následně jsem pro celý řádek číslo 22 zvolila výplň v odstínu primární šedi (viz písmo a barvy) a do buňky A22 jsem zapsala – Fakturujeme Vám:. Atributy tohoto řádku jsem popsala dříve (viz. začátek popisu faktury vydané). Na řádcích s čísly 24 a 25 jsem vytvořila hlavičku tabulky obsahující údaje o fakturovaném zboţí. První sloupeček hlavičky tabulky jsem vytvořila sloučením buněk A24 a A25, do kterého jsem napsala – Číslo. Druhý sloupeček – Fakturovaná poloţka – jsem vytvořila sloučením řádků 24, 25 a sloupců B, C, D. Další sloupeček se skládá ze dvou samostatných buněk. Buňka E24 obsahuje název – Cena – a buňka E25 obsahuje – (Kč / ks). Čtvrtý sloupeček se skládá ze dvou buněk stejně jako sloupeček předešlý. Jen pole F24 obsahuje – Počet – a buňka F25 nese název – (ks). Pátý sloupeček tabulky jsem vytvořila ze dvou sloupců dokumentu. Na řádku 24 jsem sloučila buňku G24 a H24 a napsala do sloučené buňky – Cena bez DPH. Na řádku 25 36

jsem sloučila buňku G25 a H25 a napsala do sloučené buňky – (Kč). Předposlední sloupeček se skládá z pole I24 s názvem – DPH – a z buňky I25 obsahující – (%). Poslední sloupeček tabulky je sloţen ze dvou sloupců dokumentu J a K, přičemţ na řádku 24 jsem do sloučené buňky vepsala – Cena s DPH; do řádku s číslem 25 jsem do sloučené buňky zapsala – (Kč). Celá hlavička tabulky je ohraničená stylem čáry, která je v ohraničení buňky třetí odspoda z pravého, přednastaveného sloupce čar, jen jsem dodala barvu v odstínu primární šedi (viz. písmo a barvy). Písmo hlavičky tabulky jsem zvolila opět druhotný Times New Roman, klasik, velikosti 12, v odstínu primární šedi (viz. písmo a barvy). Zarovnala jsem veškeré buňky z hlavičky vodorovně na střed, svisle také na střed. Výplň buněk hlavičky je klasická, bez výplně. Pod hlavičkou tabulky jsem ponechala osmnáct řádků pro vyplnění informací o fakturovaném zboţí. Přičemţ do prvního z nich, řádku s číslem 26, jsem do jednotlivých buněk sloupců připravila druh buňky pro budoucí vyplnění. Do buněk ve sloupci Číslo i Fakturovaná poloţka jsem pouţila druh buňky text. V polích ve sloupcích Cena, Cena bez DPH, DPH a Cena s DPH jsem zvolila druh pole číslo, zaškrtla jsem automatický oddělovač tisíců a zvolila zobrazování dvou desetinných míst za číslem. Druh buňky Počet je obecný. Veškeré buňky na řádku číslo 26 jsem roztáhla vţdy po celém sloupci po zbytku tabulky. Pole s fakturovaným zboţím jsem označila opět druhotným fontem Times New Roman, klasik, velikosti 12, automatickou barvou, zarovnání vodorovně na střed (mimo pole Fakturovaná poloţka, které má zarovnání vodorovně vlevo), zarovnání svisle dolů. Ohraničení těchto polí jsem provedla stejným stylem čáry i stejnou barvou, kterou jsem ohraničila hlavičku tabulky. Pouze jsem toto ohraničení provedla zprava u buněk v posledním sloupci tabulky, zespoda u posledního osmnáctého řádku tabulky i zleva v prvním sloupci tabulky. Poté jsem sloučila buňky F45, G45 do jedné a vepsala do ní – Celkem k úhradě: - přičemţ jsem buňku označila výplní v odstínu hlavní šedi (viz. písmo a barvy) a označila ji druhotným písmem Times New Roman, klasik o velikosti 12, barvou písma bílá (v modelu RGB: 255-255-255) se zarovnáním vodorovně na střed a svislým zarovnáním dolů. Buňky H45, I45, J45 i K45 jsem sloučila do jedné s výplní hlavní šedi (viz. písmo a barvy) a označila ji druhotným fontem Times New Roman, klasik o velikosti 12, barvou písma bílá (v modelu RGB: 255-255-255) se zarovnáním vodorovně zprava a svislým zarovnáním dolů. Následně jsem do pole A47 napsala – Fakturu vystavil: Ing. František Holba. Písmo jsem zvolila Times New Roman, klasik o velikosti 12 se zarovnáním vodorovně 37

vlevo s odsazením 1, se svislým zarovnáním dolů. Poslední věcí, co jsem na celém dokladu provedla, je vloţení záhlaví (přes vloţení, záhlaví). Do levého záhlaví jsem napsala název dokladu – Faktura-daňový doklad; fontem Arial Black o velikosti 14 s barvou primární šedi (viz. písmo a barvy).

5.5 Vizitka Vizitka nesmí chybět v ţádném firemním stylu společnosti. Tato tiskovina je naprostou nutností, jelikoţ umoţňuje nejrychlejší zobrazení všech nejpodstatnějších kontaktů na firmu. Vizitku jsem navrhla v aplikaci Adobe Ilustrator jako dokument o velikosti 15 cm x 9 cm s původní bílou barvou podkladu (v modelu RGB: 255-255-255). Vytvořila jsem elipsu pomocí pole elipsa o šířce 6,28 cm a výšce 6,68 cm, jejíţ výplní je barva v odstínu primární šedi (viz. písmo a barvy). Střed elipsy jsem usadila na spodní, levou hranu dokumentu. Následně jsem napsala písmeno „r“ primárním písmem v primárním odstínu modré barvy (viz. písmo a barvy). Pole s písmenem jsem zvětšila na šířku 2,0 cm a výšku 3,37 cm. Vloţila jsem ho do levé, spodní části dokumentu takovým způsobem, aby okraje dokumentu z levé i dolní strany byly vzdálené 0,3 cm od linie písmene. Písmeno jsem umístila před elipsu, kliknutím pravého tlačítka na elipsu a kliknutím na pole umístění zcela vzad. Jako další krok jsem vloţila tři nová textová pole. Všechny obsahují text psaný druhotným fontem Times New Roman v barvě primárního odstínu šedi (viz. písmo a barvy). Všechny jsou také zarovnány doprava se vzdáleností 0,42 cm od pravého okraje dokumentu. První, nejspodnější textové pole obsahuje pět řádků s kontakty na společnost a osobě, které bude vizitka patřit. Přičemţ na prvním řádku je napsána ulice a číslo popisné (1. Máje 4), druhý řádek obsahu PSČ a místo (257 68 Dolní Kralovice), na třetím řádku je napsán telefon s faxem (Tel. / Fax: 317 856 215), čtvrtý řádek udává mobilní telefon osoby uvedené na vizitce (mobil: 606 435 843) a na posledním řádku je napsán e-mailový kontakt (e-mail: [email protected]). Toto pole má rozměry 3,47 cm x 1,99 cm a jeho vzdálenost od dalšího pole nad ním je 0,55 cm. Tím dalším polem míním textové pole o dvou řádcích. Na horním je napsáno jméno osoby (Ing. František Holba) velikostí 12 pt, na spodnějším řádku je napsána funkce (spolumajitel firmy) velikostí 9,43 pt; stejnou velikost písma jsem pouţila i u předešlého pole s kontakty. Posledním, nejvýše poloţeným,

polem se

stal název společnosti (RILD,

s.

r.

o.)

s rozměry

4,84 cm x 1,05 cm, který jsem napsala písmem o velikosti 26,16 pt. Vzdálenost pole od 38

horního okraje je opět 0,3 cm. Objekty zobrazené na celém dokumentu jsem sloučila (pomocí pole seskupit) a následně vyřízla pouze poţadovaný dokument funkce řez. Na vizitku jsem dala pouze údaje o společnosti. Jen přibyl řádek s mobilním kontaktem osoby, které je vizitka určena. Ostatní privátní údaje jsem na vizitku nezařazovala kvůli přehlednosti.

5.6 Štítek na sídle společnosti Je zaţitým zvykem označovat sídlo společnosti štítkem s logem, názvem firmy i kontakty na společnost. Firemní štítek firmy RILD, s. r. o. jsem navrhla o jeho původní velikosti A4 v aplikaci Adobe Illustrator. Původní barva podkladu je standardně bílá (v modelu RGB: 255-255-255). Vytvořila jsem elipsu (stejným způsobem jako u vizitky) o šířce 25,32 cm a výšce 26,77 cm. Barva její výplně je v primárním odstínu šedi. Vloţila jsem elipsu na dokument do levého, spodního rohu štítku, tak aby střed elipsy byl na hraně štítku. Poté jsem napsala písmeno „r“ hlavním písmem firemního stylu v primárním odstínu modré barvy (viz. písmo a barvy). Pole s písmenem jsem zvětšila na šířku 7,67 cm a výšku 11,84 cm. Vloţila jsem ho do levé, spodní části dokumentu takovým způsobem, aby okraje dokumentu z levé i dolní strany byly vzdálené 0,83 cm od linie písmene. Písmeno jsem umístila před elipsu, kliknutím pravého tlačítka na elipsu a kliknutím na pole umístění zcela vzad. Poté jsem vloţila pole text, do kterého jsem napsala název společnosti (RILD, s.r.o) fontem Times New Roman, tučně, s barvou v primárním odstínu šedi (viz. písmo a barvy). Velikost písma je 169,13 pt a velikost pole text je dána šířkou 22,09 cm a výškou 6,82 cm. Pole text jsem umístila na horní část dokumentu se vzdáleností 1,72 cm z pravé strany dokumentu a 3,43 cm z horní strany dokumentu. Následně jsem vloţila nové pole text, do kterého jsem napsala na první řádek telefon i fax (Tel. / Fax: 317 856 215) a na řádek druhý jsem napsala IČO firmy (IČO: 47052970). Písmo jsem zvolila ve stejné barvě i se stejným fontem jako tomu bylo u předešlého pole text. Jen velikost tohoto pole je jiná – šířka 9,8 cm, výška 3,27 cm. Oba řádky jsem zarovnala doprava. Na štítku není potřeba zobrazovat více údajů o společnosti, jelikoţ IČO musí povinně vystavené a telefon s faxem jsou jako kontaktní údaje dostačující. Text je zarovnán zprava podle názvu společnosti – 1,72 cm od pravého okraje dokumentu. Stejnou vzdálenost má i od spodního okraje dokumentu, coţ je srovnáno se spodní linií písmene v elipse. Celý dokument jsem ořízla podle jeho linie funkcí řez a seskupila do jednoho prvku. 39

5.7 Hlavičkové papíry Hlavičkové papíry jsou dnes běţnou součástí kancelářské výbavy kaţdé společnosti. Přesto se však najde taková, která tento prvek kancelářské výbavy nevlastní, například společnost RILD, s. r. o.. Proto jsem ho zařadila jako jeden z prvků do nového, mnou navrţeného, jednotného firemního stylu. Navrhla jsem hlavičkový papír o dvou odlišných velikostech. První hlavičkový papír s velikostí A4 je dnes prakticky nutností i standardem v kancelářských papírech. Malý hlavičkový papír je sice také běţnou součástí kancelářských tiskovin, přesto však není nutností. Hlavičkový papír o velikosti A4 jsem vytvořila v aplikaci Adobe Illustrator s barvou podkladu v odstínu bílé (v modelu RGB: 255-255-255). Povinným prvkem hlavičkového papíru je samozřejmě jeho hlavička. Hlavičkou se míní firemní značka společnosti a informace o názvu a adrese firmy i kontaktech na ní samotnou. Tuto povinnou sloţku jsem samozřejmě zachovala a umístila jsem logo do pravého horního rohu dokumentu. Zachovala jsem však okraje, které dělí logo (z pravé a horní strany) od okraje dokumentu – 2,00 cm. Vloţila jsem mnou vytvořené logo typu 2 (viz. firemní značka), které jsem zkopírovala z dřívějšího dokumentu s firemními značkami. Dále jsem vloţila objekt text, klepnutím na panelu nástrojů na pole text. Do objektu text, jsem napsala informace o společnosti; na šest řádek. Přičemţ na prvním řádku je název společnosti (RILD, s. r. o.), na druhém řádku je ulice a číslo popisné (1. Máje 4), na třetím řádku je PSČ a město - se dvěma mezerami mezi PSČ a městem (257 68 Dolní Kralovice), na čtvrtém řádku je telefon a fax (Tel. / Fax: 317 856 215), na předposledním řádku je e-mailová adresa (e-mail: [email protected]) a na posledním řádku je IČO (IČO: 47052970). Textový prvek dokumentu obsahuje barvu písma v odstínu primární šedi (viz. písmo a barvy). Písmo v textovém prvku jsem zvolila druhotný Times New Roman, klasik s velikostí 12 se zarovnáním doprava. Mezi prvkem logo a prvkem text je mezera o šířce 1,0 cm (měřeno dle levé linie kruţnice loga a pravé linie textu). Objekt text a objekt logo jsem roztáhla do výšky 4,27 cm a sloučila je do jednoho objektu. Celý objekt má výšku 4,7 cm a 7,27 cm, přičemţ jsem ponechala mnou zvolenou mezeru od okrajů dokumentu 2,0 cm. Poté jsem napsala veliké

„r“

hlavním

fontem

Parchment

v

modrém

primárním

odstínu

(viz. písmo a barvy). Toto počáteční písmeno názvu firmy jsem roztáhla do šířky 2,98 cm a výšky 4,7 cm. Posunula jsem písmeno takovým způsobem, aby okraj dokumentu (levý, spodní) byl 0,63 cm od linie písmene (z levé linie, z pravé linie). Poté 40

jsem vytvořila elipsu s výplní v primárním odstínu šedi (viz. písmo a barvy) o šířce 10,6 cm a výšce 11,05 cm, kterou jsem poloţila jejím středem na spodní, levý okraj dokumentu. Elipsu jsem samozřejmě umístila zcela dozadu, aby písmeno vystupovalo nad ní (klepnutím pravého tlačítka na elipsu a kliknutím na pole umístit zcela dozadu). Sloučila jsem elipsu s písmenem do jednoho objektu. Nakonec jsem všechny prvky dokumentu sloučila do jednoho prvku a provedla řez (pomocí pole řez; vytvořit řez), kterým jsem vyjmula pouze dokument velikosti A4. Výplň papíru jsem ponechala prázdnou; nezobrazila jsem ţádné řádky ani čtverečky. Domnívám se, ţe prázdný hlavičkový papír bude nejvíce vyuţíván. Druhý, menší hlavičkový papír, jsem vytvořila ve stejné aplikaci, ve které jsem vytvořila větší hlavičkový papír, jako nový dokument o šířce 10,5 cm a o výšce 15 cm. Poté

jsem

zkopírovala

celkový,

seskupený

objekt

z grafického

dokumentu

s hlavičkovým papírem A4 se všemi jeho atributy. Zkopírovaný objekt jsem vloţila do právě upravovaného dokumentu. Tento objekt jsem zmenšila a posunula ho do takové vzdálenosti, aby okraje mezi vloţeným objektem a ohraničením dokumentu tvořily shora, zprava vzdálenost 2,0 cm, a aby spodní levý okraj vkládaného dokumentu překrýval stejný okraj původního dokumentu. Menší hlavičkový papír jsem vytvořila pro zapsání krátkého textu. Často můţe zástupce firmy vyuţít tento dokument místo vizitky.

41

6 Grafický manuál V kapitole 6 jsou zobrazeny strany grafického manuálu, který jsem vytvořila.

Obrázek 2 – Grafický manuál, titulní strana

42

Obrázek 3 – Grafický manuál, strana 1

43

Obrázek 4 – Grafický manuál, strana 2

44

Obrázek 5 – Grafický manuál, strana 3

45

Obrázek 6 – Grafický manuál, strana 4

46

Obrázek 7 – Grafický manuál, strana 5

47

Obrázek 8 – Grafický manuál, strana 6

48

Obrázek 9 – Grafický manuál, strana 7

49

Obrázek 10 – Grafický manuál, strana 8

50

Obrázek 11 – Grafický manuál, strana 9

51

Obrázek 12 – Grafický manuál, strana 10

52

Obrázek 13 – Grafický manuál, strana 11

53

Obrázek 14 – Grafický manuál, strana 12

54

7 Závěr Navrhla jsem pro firmu RILD, s. r. o. nový jednotný firemní styl, který lépe odpovídá poţadavkům na firemní identitu společnosti neţ současný firemní styl. Upravila jsem celkový vzhled prvků, kterými jsou logo, vizitka, faktura vydaná, štítek na sídle společnosti. Zároveň jsem vytvořila prvky úplně nové – knihu jízd, hlavičkové papíry, dopisní šablonu a obálku. Následně jsem zapsala postup tvorby všech prvků z nově navrţeného firemního stylu a vypracovala grafický manuál. Novým pojetím jednotného firemního stylu jsem chtěla dosáhnout budoucího zlepšení firemní image společnosti RILD, s. r. o.. Vzala jsem v úvahu vstup na nové trţní prostředí, kde firma chce své informace prezentovat co nejlepší formou. Zároveň jí jde o to, aby se dostala rychle do povědomí dalších zákazníků. Kladla jsem také důraz na fakt, ţe firma se bude prezentovat i na trţním prostředí, ve kterém jiţ působí. Snaţila jsem se o vylepšení firemních prvků tak, aby na zákazníky společnost zapůsobila dojmem, ţe její postavení na trhu je stabilní, prosperuje, snaţí se o podnikatelský rozvoj a zároveň si cení svých stálých zákazníků. To vše jsem soustředila do navrţení loga, které by splňovalo veškeré stanové cíle společnosti. Od firemní značky jsem vytvořila zbylé prvky, čímţ jsem výsledný efekt nové firemní identity a nové formy prezentace informací posílila. Celkové pojetí vytvořeného jednotného firemního stylu jsem předloţila zástupcům společnosti. Seznámila jsem je s komplexním designem jednotného firemního stylu a vysvětlila jim vyplnění i pouţívání jednotlivých prvků, například účetních dokladů. Management společnosti firemní styl označil za atraktivní, přijal ho a rozhodl o jeho vyuţití jiţ v příštím roce 2011. Vedení firmy hodlá vyuţít tento firemní styl při vstupu na nové trţní působiště na polském a maďarském trhu.

55

8 Použité zdroje Údaje jsou seřazeny chronologicky podle kapitol uvedených v bakalářské práci. 1. DTP – prezentace informací, firemní styl. [online]. 2008, [cit. 2010-12-11]. Dostupný z WWW: http://www.google.cz/url?sa=t&source=web&cd=4&sqi=2&ved=0CCAQFjAD &url=http%3A%2F%2Fgml.vse.cz%2Fdata%2F2008%2F10%2Ffir-styl-agrafmanualweb.PPT&rct=j&q=firemn%C3%AD%20styl%20%C4%8D%C3%A 1sti&ei=IpPGTKbAEZGWOsbTud0B&usg=AFQjCNE1U4Vq_SSvHOFhk22M GKoXCnMlUA&cad=rja 2. HORNÝ, Stanislav. Počítačová grafika. 1. Dotisk 1. Vydání. Praha : Oeconomica, 2008. 179 s. ISBN 978-80-245-1104

3. Grafické studio Grafica Design [online]. 2009, 3.3.2010 [cit. 2010-12-08]. Corporate

Identity

–

firemní

identita.

Dostupné

z WWW:

http://www.grafica.cz/cesky/firemni-design.html

4. DOBRÁ, Tereza. ELEKTRO DAN s.r.o. GRAFICKÝ MANUÁL [online]. Brno : Masarykova univerzita, 2007. 17 s. Bakalářská práce. MASARYKOVA UNIVERZITA . Dostupné z WWW: http://www.google.cz/url?sa=t&source=web&cd=1&sqi=2&ved=0CbgQhgIwA A&url=http%3A%2F%2Fis.muni.cz%2Fth%2F152733%2Fpedf_b%2Fbakalark atext.doc&rct=j&q=firemn%C3%AD%20styl%20bakl%C3%A1%C5%99sk%C 3%A1%20pr%C3%A1ce&ei=65rGTPj6CMSaOoKv1MUB&usg=AFQjCNGdH i31j55esIIx6dr6DugxEzLJtA&cad=rja

56

5. VOKÁČOVÁ, Lucie. Firemní identita (Design) [online]. Praha. 2005. Seminární práce. Česká zemědělská univerzita v Praze. Dostupné z WWW: http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:f6qWCiZXoVYJ:www. martyx.net/files/0_czu/4_rocnik/strateg_marketing/1_projekt/Firemn%C3%AD %2520identita%2520%28Design%29.doc+etapy+vzniku+firemn%C3%Adho+st ylu&cd=5&hl=cs&ct=clnk&gl=cz&client=firefox-a

6. Ebrána [online]. 2008, 7.12.2010 [cit. 2010-12-08]. Jednotný firemní styl – CI. Dostupné z WWW: http://ebrana.cz/sluzby/graficke-studio/firemni-styl-ci/

7. HEŘMÁNEK, Miloslav. Atelier grafiky a designu [online]. 2008, 2010 [cit. 2010-12-08]. Logo, logotyp, firemní značka – varianty provedení. Dostupné z WWW: http://logo.objednavka.eu/varianty.php

8. Co říkají barvy o firmách: Projekt OKI a České marketingové společnosti. [online]. 2006, [cit. 2010-12-11]. Dostupný z WWW: http://docs.google.com/viewer?a=v&q=cache:AycFLuce7zMJ:www.oki.cz/proje kt/top_line_co_rikaji_barvy.pdf+ovliv%C5%88uje+logo+firmu&hl=cs&gl=cz& pid=bl&srcid=ADGEESgrTUUnTbedXz8Vj6BcfUTt947J16vzTDpiFmRdOc4JkzWcgWXoG01Ud6fd2O440X5AeCMAr006tSdk5c8qxmc00fv92D6 7glMbd4K0BFOIwOfXNGPzASnxaMx9TUTmUf1XUI&sig=AHIEtbRsEAg_o cZ9vpUY4WOERngk9lTuaw

9. GOLD, Tomáš. Podprahové vnímání barev. Interval.cz : E-komerce [online]. 5.3.2002, [cit. 2010-12-08]. Dostupný z WWW: http://interval.cz/clanky/podprahove-vnimani-barev/

57

10. Microsoft Office [online]. 2007 [cit. 2010-12-08]. Deset hlavních výhod sady Microsoft Office 2007 pro studenty a domácnosti. Dostupné z WWW: http://office.microsoft.com/cs-cz/suites/deset-hlavnich-vyhod-sady-microsoftoffice-2007-pro-studenty-a-domacnosti-HA010165515.aspx

11. Microsoft Office [online]. 2007 [cit. 2010-12-08]. Referenční informace: Umístění

příkazů

Dostupné

z WWW:

aplikace

Excel

2003

v aplikaci

Excel

2007.

http://office.microsoft.com/cs-cz/excel-help/referencni-

informace-umisteni-prikazu-aplikace-excel-2003-v-aplikaci-excel-2007HA010086048.aspx

12. Adobe : Adobe Illustrator CS5 [online]. 7-14-2009 [cit. 2010-12-11]. Dostupné z WWW: http://help.adobe.com/cs_CZ/illustrator/cs/using/index.html

13. Digital media [online]. 2001-2010 [cit. 2010-12-11]. Popis produktu Adobe Illustrator. Dostupné z WWW:

58

9 Přílohy V přílohách jsou vyobrazeny prvky nově vytvořeného jednotného firemního stylu společnosti RILD, s. r. o. i se dvěma prvky z původního firemního stylu firmy.

Obrázek 15 - Vizitka

Obrázek 16 - Štítek na sídle společnosti

59

Obrázek 17 - Dopisní šablona

60

Obrázek 18 - Hlavičkový papír

61

Obrázek 19 - Dopisní obálka

62

Obrázek 20 - Faktura vydaná

63

Obrázek 21 - Formulář knihy jízd

Obrázek 22 - Původní vizitka firmy RILD, s. r. o.

64

Obrázek 23 - Původní faktura vydaná firmy RILD, s. r. o.

65

10 Seznamy Seznam obrázků Obrázek 1 – Dva typy firemní značky ..........................................................................27 Obrázek 2 – Grafický manuál, titulní strana ................................................................. 42 Obrázek 3 – Grafický manuál, strana 1 ........................................................................ 43 Obrázek 4 – Grafický manuál, strana 2 ........................................................................ 44 Obrázek 5 – Grafický manuál, strana 3 ........................................................................ 45 Obrázek 6 – Grafický manuál, strana 4 ........................................................................ 46 Obrázek 7 – Grafický manuál, strana 5 ........................................................................ 47 Obrázek 8 – Grafický manuál, strana 6 ........................................................................ 48 Obrázek 9 – Grafický manuál, strana 7 ........................................................................ 49 Obrázek 10 – Grafický manuál, strana 8 ......................................................................50 Obrázek 11 – Grafický manuál, strana 9 ......................................................................51 Obrázek 12 – Grafický manuál, strana 10 .................................................................... 52 Obrázek 13 – Grafický manuál, strana 11 .................................................................... 53 Obrázek 14 – Grafický manuál, strana 12 .................................................................... 54 Obrázek 15 - Vizitka ................................................................................................... 59 Obrázek 16 - Štítek na sídle společnosti....................................................................... 59 Obrázek 17 - Dopisní šablona ...................................................................................... 60 Obrázek 18 - Hlavičkový papír .................................................................................... 61 Obrázek 19 - Dopisní obálka ....................................................................................... 62 Obrázek 20 - Faktura vydaná ....................................................................................... 63 Obrázek 21 - Formulář knihy jízd ................................................................................ 64 Obrázek 22 - Původní vizitka firmy RILD, s. r. o......................................................... 64 Obrázek 23 - Původní faktura vydaná firmy RILD, s. r. o. ...........................................65

Seznam tabulek Tabulka 1 - SWOT analýza firmy RILD, s. r. o............................................................ 18

66