Říjen 2014
Pro potřebu základních organizací KSČM Glosa předsedy k aktuálnímu politickému dění
Vyškov
Milí čtenáři, předvolební boj o voliče vrcholí. Snad nejlépe to ilustruje prohlášení současného primátora Prahy Hudečka za TOP09, který na počátku kampaně sdělil v podstatě to, že Česká republika je pouze Praha a zbytek rozlohy (tj. 99 %) a obyvatel (tj. 88 %) jsou druhořadé. Komická prohlášení pak vystřídaly mnohem tvrdší praktiky, jak se dostat na radnice měst a obcí. A to i v našem okresu. Podávají se trestní oznámení, vedou se v lepším případě kampaně slibující nesplnitelné, v horším případě kampaně plné osočování a osobních útoků. KSČM jako vždy zachovává slušnost, která české politice tolik chybí. A tak zatímco ostatní strany si kupují billboardy a platí drahé kampaně, kandidáti KSČM vyrazili do ulic přímo, aby slyšeli názory lidí a diskutovali s nimi. Rozhodli jsme se také naše občany politikou „neobtěžovat“, protože KSČM je jediná politická strana, která voličům něco přináší. Myslím tím třeba sváteční koncert hudební formace Karel Gott revival Morava v Bučovicích, jež se uskutečnil na podporu Zdeňka KOUDELKY do Senátu. Koudelku na něj přijela podpořit i poslankyně Evropského parlamentu za KSČM – Kateřina Konečná. Ta mimo jiné přiblížila práci komunistických europoslanců, díky které bylo mimo jiné nedávno zachráněno asi 10 tis. pracovních míst pro ČR. Vážení voliči, kandidáti za KSČM, soudružky a soudruzi! V součinnosti s výzvou ÚV KSČM na vás apeluji a prosím vás, abyste poslední dny využili k přesvědčování našich spoluobčanů o správnosti politiky KSČM. Nevěřte slibům nově vzniklých uskupení zastřešující staré zkorumpované politiky, pokrytecky kritizující své bývalé spolustraníky. Nedovolme návrat pravice do Senátu a využijme svého práva volit, ať už do Senátu (seznam obcí, které spadají do volebního obvodu Vyškov, najdete v minulém vydání Zpravodaje) či do obecních zastupitelstev. Volte 10. a 11. října KSČM – stranu na vaší straně! Filip Zachariaš, předseda OV Vyškov
2
Proč podpořit kandidáty KSČM Jsou tři zásadní důvody podle toho, jakou pozici naši zastupitelé ve volbách získají. Prvním důvodem jejich podpory je náš program. Je vždy zaměřen na zajištění potřeb občanů, ne jen „úspěšných“ tunelářů, privatizátorů a spol. a tzv. elity. Dnes žádná jiná strana či hnutí nemá program jednoznačně zaměřený na zajištění každodenních a trvale příznivých podmínek pro práci občanů a jejich zajištění ve všech životních situacích. Druhým důvodem je skutečnost, že i když naši zastupitelé nejsou většinovými členy zastupitelstva, vždy podpoří každé opatření, které odpovídá situaci uvedené v prvním bodě a naopak upozorňují na rizika některých rozhodnutí přijímaných většinou zastupitelů. Třetím důvodem je skutečnost, že i když zůstanou naši zastupitelé v menšině a svým přímým vlivem nemohou zabránit opatřením, která občanům neprospívají, ale naopak (na příklad, že většinové zastupitelstvo z dotací za miliony korun zřídí golfové hřiště tam, kde by se měla vydovádět veškerá mládež, nejen golfová smetánka), zůstáváme významnou alternativou pro občany. Tato alternativa je jakousi hrozbou pravici, že bude-li postupovat příliš bezohledně, mají občané na koho se příště obrátit. Tady tedy naše programy fungují jako brzda bezohlednosti pravice. Podobně jako fungovalo socialistické společenství (přes všechny své problémy) vůči zbývající Evropě, která budovala tzv. sociální stát jen do okamžiku, kdy konkurence ze socialistických států byla v závěru osmdesátých let 20. století odstraněna.
Více využívat grantů a dotací, navrhuje kandidát KSČM do Zastupitelstva Vyškova Libor Veselý. V ČR se obecně málo a neefektivně využívají dotace. Ve Vyškově je situace podobná. Dotace poskytuje nejen Evropská unie. Jen nadací je v ČR kolem 400. Dále je možné čerpat i ze zahraničních nadací, fondů, grantů. Existuje Fond Evropského hospodářského prostoru (EHP), Norský fond a další možnosti. Existují dotace na zřízení pracovního místa. Existují možnosti daňově uznatelného sponzorství. Málo jsou podle mého názoru využívané možnosti studijních pobytů, studia v zahraničí, stáží atd. Málo využívané jsou také možnosti dobrovolnictví, získání praxe. Důvodů je mnoho. Jako hlavní vidím následující: neinformovanost o možnostech, obavy z papírování, nedostatek času nutného pro vyřízení žádostí, nutnost spolufinancování, předpoklady o tom, že se podporují převážně zbytečnosti. Myslím si, že využitím výše uvedených možností je možné přispět k řešení řady problémů, které musí řešit občané Vyškova větším a lepším využíváním možností, které jsou. Důvody vedoucí k nevyužívání možností by mohly být menší, kdyby ve Vyškově existovala organizace, například občanské sdružení, nebo k tomu určený zaměstnanec působící ve výše uvedených oblastech. Je také možné využít kombinaci občanského sdružení a zaměstnance městského úřadu nebo jiné organizace. Náplní činnosti by bylo informování o možnostech, pomoc při vyřizování, případně v některých případech pomoc při zajištění spolufinancování. Současně by se mohla více zapojit veřejnost do rozhodování o použití veřejných prostředků. Je to možné zejména v těch případech, kdy
3
poskytnutí případné dotace předchází zjednodušeně řečeno hlasování veřejnosti. Zároveň bychom maximálním možným využitím těchto možností i jejich kombinacemi mohli získat pracovní místa pro občany nejen Vyškova. Libor Veselý, kandidát KSČM do Zastupitelstva Vyškova
Hypermarket – jeho pán a otrok Dokument analyzuje pracovní podmínky zaměstnanců v českých hypermarketech, ve kterých ochota vůči zákazníkům kontrastuje s otřesným přístupem k zaměstnancům. Ze zaměstnanců v supermarketech se tak stávají jakési „Lidské brownfields.“* Což také znamená, že zaměstnanci se stávají pouhým zbožím, kterému zákazníci každým svým nákupem snižují kvalitu života a dobu trvanlivosti. *Lidské brownfields jsou obdobou typicky kapitalistického řešení, tzv. brownfield – když podnik přestane vynášet a je neprodejný, tak se zkrátka nechá zpustnout. Kapitalista již vyždímal z lidí a podniků, co to dalo, a teď je za vodou. Posléze investuje třeba v Indii, Číně nebo Africe, kde jsou zisky výnosnější. Pro kapitalistický systém jsou nezaměstnaní, nemocní a staří lidé takovým lidským brownfieldem, protože nevynáší zisk. Uvedeme jeden příklad podmínek práce; Zaměstnankyně Alice Strnadová uvedla: „V Lidlu jsem pracovala ráda a byla jsem zde spokojená – neměla jsem tam snad žádný problém. Této práci jsem v podstatě věnovala veškerý čas – a to veškerý volný čas i nad rámec povinností. Vedoucí a kolegové byli super, ale když přijel vyšší management v černé octavii, tak se zaměstnanci obávali, co se najde. Kdo co udělal a kdo bude další propuštěn na řadě.“ „Nepřijatelné je, pokud zboží nelícuje s hranou regálu, proto se musí neustále hranovat. Nesmějí být žádné mezery mezi zbožím. Všechno zboží musí být vystaveno etiketou dopředu a kaskádovitě vyrovnané. Dále se musí válcovat a kontrolovat zelenina každou půl hodinu – podepisují se check listy.“ „Nakřivo jogurt nebo jablko znamená problém, a to zvlášť pro někoho, kdo se stal nepohodlným. Za tento prohřešek dostanete vytýkací dopis – k němu ještě dva a jdete natvrdo. Většinou za prvním vytýkacím dopisem začínají ty ostatní chodit velmi rychle.“ „Manipuluje se s docházkou zaměstnanců tak, jak je zapotřebí. Nebo tím stylem, že zaměstnanec skončí, odčipne si a jde znovu pracovat jako by bez registrace docházky – a to úplně zdarma.“
4
„Neustále se hodnotil a během dne měřil výkon prodejny. To znamená poměr tržby vůči zaměstnancům, kteří tam jsou. Počítal se v eurech, a jakmile o jednoho člověka se překročil požadovaný výkon, tak se musel ten člověk propustit domů ještě ten den ze směny. Vy jste tak zůstal v obchodě sám s jednou pokladní. Obchod měl 1.100 m2 a měli jste na starost: složit kamion, sklad, chod prodejny, doplňovat zboží, běhat na kasu, řešit problémy zákazníků atd. Nebylo možné to stíhat, a když jsme se proti tomu ohradili, že není možné to ve dvou stíhat, tak nám bylo řečeno, že takový je standard a výkon, což se musí dodržovat. Lidé z toho byli sevření, vyřízení, vystresovaní a vynervovaní.“ „U pokladny bylo nutné provést šedesát pozic za minutu, tedy projet na páse šedesát artiklů zboží za minutu, to měl být tedy průměrný výkon. Bylo jedno, že to lidem padalo do vozíku nebo do tašek, ale člověk musel všechno projíždět strašně rychle, protože se hodnotil ten výkon a podle toho se hodnotil člověk. Nikoliv podle toho, jak komunikuje a pomáhá zákazníkovi.“ Pavel Herman
Vzdělávání mladých členů strany a sympatizantů Chcete vědět, co je ten Marxismus? Kde se vlastně vzali komunisté? Zajímají vás vztahy ve společnosti? Chcete se připravit na vystupování na veřejnosti? Na všechno co jste chtěli vědět a báli jste se zeptat, vám dá odpovědi dvouletý kurz, který probíhá od září do června. V prvním ročníku jsou přednášeny marxistické disciplíny (ML filozofie, politická ekonomie a historie komunistického hnutí. Přednášky a semináře jsou doplněny o aktuální politická témata). V druhém ročníku jsou přednášky více zaměřeny na konkrétní politickou praxi (sociologie, psychologie, právo, volební systém, mezinárodní politika, bezpečnostní a branná politika, enviromentální politika a další). Lektorský kolektiv doplňují přednášející europoslanci i poslanci PČR za KSČM. Přednášky probíhají souběžně jednou za měsíc v sobotu od 9:00 do 14:45 hod. Na MěV KSČM v Brně, Křenová 67. Začátek 27. 9. 2014. Další termíny: 18. 10., 15. 11, 13. 12. 2014 V letošním roce je otevřen i kurz „Praktické politiky“, který si klade za cíl pomáhat začínajícím, nebo potenciálním zastupitelům. Je určen nejen absolventům dvouletého kurzu, ale i těm, kteří o tento kurz mají zájem. Je otevřen členům KSČM, ale i bezpartijním na našich kandidátkách. Do 1. ročníku, stejně jako do kurzu „Praktické politiky, se můžete přihlásit u s. Anny Štofanové, vedoucí lektorského sboru
[email protected] nebo na tel. 737 666 985. (Nebo také na MěV KSČM v Brně, na OV Brno-venkov u s. Zdeňka Zimoly, který je zodpovědný za KV KSČM. Můžete přijít i přímo na první přednášky!
5
Nepaušalizujme zbytečně Často slyšíme: poslanci schválili špatný zákon… Měli bychom slyšet: vládní parlamentní většina schválila…, protože jinak chyby v přijatých zákonech občané připisují všem poslancům, i když třeba ti komunističtí proti přijetí zákona protestovali a hlasovali. Tak to bylo s tzv. církevními restitucemi, které – zjednodušeně řečeno – schválil parlament. Byť to byla většina jednoho hlasu, navíc poslance pravomocně odsouzeného. Často slyšíme: opozice podpořila vládní návrh. Měli bychom slyšet, která část opozice schválila a která nepodpořila. Na příklad TOP-09 a ODS podporují aktuální znění služebního zákona, vůči kterému mají naši poslanci řadu výhrad. Jenže občan prostě prohlásí: „Všichni poslanci jsou stejní!“ Nejsou, jenomže se médiím jaksi nehodí upozornit na skutečnost, že mnohé z připomínek komunistů se časem ukázaly jako věcně správné a je třeba zákon novelizovat (případně novelizovat novelu). Kdo z běžných občanů, kteří se nevěnují politice hlouběji, si dnes uvědomí, že řada článků nového občanského zákoníku, které vyžadují novelizaci, byla našimi poslanci kritizována a pro zákon v daném znění nehlasovali. Médiím se hodí paušalizovat problematická rozhodnutí vládních většin. Jako kdyby za chyby spoluodpovídali i komunisté. Naopak, podpoří-li komunisté prospěšný zákon, nějak se to nezdůrazňuje. Prostě pravda musí skromně sedět v koutku, aby si jí občané nevšímali.
Je NATO důvěryhodné? Prezident Obama používá nerozvážně (nebo promyšleně?) obvinění Ruska a Putina za kdejaký problém na světě. Teď je na řadě Ukrajina. Potíže Ukrajiny nevznikly – alespoň podle něj – chybami vládnoucích sil – oligarchů -, ale zasahováním Ruska. Podle Obamy má Rusko přímou vinu na sestřelení malajsijského letadla nad Ukrajinou, ačkoli samotní američtí zpravodajci mu „vpadli do zad“ prohlášením, že o ruském podílu nejsou žádné důkazy. Podobně je to s tvrzením, že na Ukrajině operují stovky ruských tanků, tedy docela jedna či dvě tankové divize, ačkoli kromě prohlášení nějakého občana, který „to“ viděl, ani CIA, která ví skoro vše, žádné důkazy nemá. Obama není a nebyl sám, kdo světovou veřejnost klamal, aby zdůvodnil i ozbrojený zákrok proti nepohodlným. Vzpomeňme si na sebevědomé lži americké a britské diplomacie, včetně nejvyšších představitelů, o tom, že Irák Saddáma Husajna ohrožuje zbraněmi hromadného ničení celý svět. Jak to dopadlo? Žádné podobné zbraně se přes maximální snahu po porážce Husajna nenašly, Saddáma oběsili a v Iráku ohrožují islamisté vraždami kdekoho. Podobně to bylo v agresi NATO proti Jugoslávii (Radou bezpečnosti neodsouhlasené bombardování suverénní Jugoslávie) se zdůvodněním, že Srbové na svém státním území ohrožují kosovsko-albánskou většinu. Výsledek? Tisíce mrtvých a z Kosova už byla srbská nemalá menšina vyhnána, zatímco americká válečná základna se tam usídlila. A co aktuální chaos v Libyi?
6
A toto NATO, jehož představitelé nejen že lžou celému světu, ale neváhali i v rozporu s mezinárodním zákonem, tedy jako agresoři bombardovat civilní cíle v Jugoslávii, toto NATO se chystá na další „zákusek“. Tentokrát s využitím ukrajinských problémů by to měl být Putin. Jsou takoví politici-vojáci důvěryhodní? Má naše země a její armáda pomáhat vzniku dalšího ohniska možné války a poválečného chaosu? Jistěže ne!
Ruská humanitární agrese Jistě je možné rozsáhlou humanitární zásilku, dar potravinové a zdravotnické pomoci do oblastí Ukrajiny, kde probíhá občanská válka, považovat za jistý druh vměšování Ruska do záležitostí Ukrajiny. Nic ovšem nebrání třeba Americe či EU, případně nejmilitantnějším kritikům Ruska Polsku a některým pobaltským státům, aby podobnou pomoc poskytli sami. Lidé v oblastech bojů ji potřebují. Úroveň orwellovské propagandy majdanské vlády v Kyjevě nejlépe vystihuje právě výrok, že tuto ruskou pomoc považují za „humanitární agresi“, jakož i obvinění Ruska, případně osobně Putina, že takto chce na Ukrajinu vpašovat bojujícím odpůrcům Majdanu zbraně. Přitom tato pomoc, naložená na desítkách nákladních aut, stála několik týdnů nedaleko ukrajinských hranic a nic nebránilo zástupcům Červeného kříže, aby se o obsahu nákladní plochy aut přesvědčili. Oficiální majdanská vláda Ukrajiny dlouho neumožňovala příjezd ruské pomoci ukrajinskému lidu všemožnými komplikujícími podmínkami (jakou by bylo naprosto zbytečné přeložení na ukrajinská auta, což by mělo zastřít skutečný původ pomoci), až došla Moskvě trpělivost a kolonu s humanitární pomocí vyslala na Ukrajinu přes hranice sama. Mezinárodní červený kříž, který by za normálních podmínek prostě zásilku převzal a zajistil její rozdílení, nemohl pro obstrukce Kyjeva tento úkol splnit. A tak se zrodil nový termín, blížící se onomu Havlovu humanitárnímu bombardování, tedy humanitární agrese. Maně si vzpomínám, že když USA zahájily svou – dnes již prokazatelně neúspěšnou – kampaň proti svým někdejším spojencům v Afghánistánu, padaly na afghánská města a vesnice vedle zabíjejících a ničících bomb také balíčky s humanitárním obsahem - potravinami pro občany. V současných dnech americká letadla pomáhají v Iráku občanům terorizovaným Islámským státem rovněž humanitárními vzdušnými zásilkami, přičemž o kousek dál dopadají na islamisty bomby. To je však O. K., protože to neposílá, neorganizuje zloduch Putin a říše zla Rusko.
Kandidáti ANO nesmí mít názor? Hnutí Andreje Babiše, které mělo reprezentovat jinou formu výkonu politiky, po téměř roce v dolní komoře Parlamentu ČR a půlroce ve vládě narazilo na své limity. Zatím toho moc neukázalo. Nemáme se líp. Jak ukazují poslední průzkumy volebních preferencí, už ani český volič svůj hlas za koblihu neprodá a ptá se.
7
Právě na tyto případy proto hnutí ANO vytvořilo jakýsi volební manuál pro své kandidáty. Tento materiál prý má obsahovat také slova o lidech, kteří mají nějaký názor. „I v našem poslaneckém klubu máme případy tzv. lidí s názorem, jejichž názory pak musíme týdny řešit, což se v době předvolební příliš nehodí,“ stojí údajně v dokumentu. Abych se přiznal, slovní spojení „tzv. lidé s názorem“ mě nejprve rozesmálo, nicméně realita má od komičnosti na míle daleko. Demokratická diskuze je v podniku, pardon hnutí, ANO cizí pojem. V dokumentu mají být také kandidáti připraveni na odpovědi ohledně koncentrace moci předsedy ANO Andreje Babiše. Vskutku – k mediální, ekonomické a politické moci mu snad chybí už jen ta nadpřirozená. Ale teď vážně. Kandidáti jsou nabádáni odpovídat, že Babiš už další peníze nepotřebuje. Svého času nám podobný nesmysl prostřednictvím médií vnucoval i Karel Schwarzenberg či Vít Bárta. Rád bych připomenul, že Andrej Babiš, který údajně peníze nepotřebuje, dluží bankám více než 25 miliard korun, přičemž mezi léty 2012 a 2013 se tento dluh zvýšil o 1,5 mld. Kč. Korunu všemu dodalo tvrzení, že ANO musí pečlivě vybírat kandidáty a vybírat, kdo do něj přichází. Nechť se celostátní vedení podívá do měst a obcí naší republiky a zjistí, jací lidé za toto uskupení kandidují. V Jihomoravském kraji jsou to mimo jiné bývalí politici ODS, Věcí veřejných a dalších uskupení, včetně věčně kandidujících (vždy neúspěšně) tzv. nezávislých kandidátů! Mgr. Ivo Pojezný, poslanec (KSČM), převzato z Haló novin
Ještě pár slov k sankcím O sankcích proti Rusku, protisankcích z Ruska, o jejich výši či smysluplnosti se v médiích vedou dlouhé debaty. Co je horší – debaty vedou zejména ti, jichž se sankce přímo nedotknou. KSČM je pak označována jako rusofilní. Ne, tak tomu skutečně není. KSČM má ovšem oprávněné obavy o to, zda si ti horliví zastánci protiruských sankcí uvědomují, že za sankční politikou ztracenými pracovními místy stojí osudy jednotlivých lidí. Zajímavé je, že se shodují české strojírenské firmy působící v Rusku na rozdílnosti dopadu na české a západoevropské podniky. Západní státy, v čele s Německem a Francií, totiž zastávají postoj chytré horákyně, kdy na jedné straně podporují sankce, na straně druhé na nich mohou dobře vydělat. Velké společnosti ze zmiňovaných západních zemí totiž jak na ukrajinském, tak ruském trhu mají své dceřiné společnosti, jež se často tváří jako místní podniky, a tak dopad na tamní ekonomiky může být mnohem nižší. Nerozumím tomu, proč vláda neposlouchá názory podnikatelů, jež se na ruském trhu pohybují a dobře jej znají. Rusové stále dbají na reference a zkušenosti. Ty
8
mají s českými výrobky dobré a nerad bych zažil, aby se opakovala stejná situace jako po roce 1989, kdy se Česká republika chybnou politikou tehdejších vlád z části trhů zemí bývalého Sovětského svazu stáhla a v některých segmentech byla plně nahrazena podniky ze Západu. Nevidím nic špatného na tom, že české strojírenské firmy dodávají do Ruska zařízení sloužící civilním účelům. Naopak nerozumím tomu, proč neodřekla například Francie dodávku bitevních lodí pro ruské námořnictvo. Asi ten podíl ekonomických ztrát nebude v rámci EU rozložen rovnoměrně, jak se nám někteří snaží namluvit, když vykřikují o tom, že máme s Evropou držet v otázce sankcí za jeden provaz! Zastánci co nejtvrdších sankcí vůči Ruské federaci (nejen) z vládní KDU-ČSL a opoziční TOP09 by si také měli uvědomit, když mluví o orientaci ČR na jiné trhy, že vybudování si pozice v dané zemi se nestane mávnutím kouzelného proutku, ale je to běh na dlouhou trať. A znalí situace potvrdí, že se může jednat o časový horizont klidně v délce 15 – 20 let! Filip Zachariaš
„Luxus bohatých je zaplacen bídou chudých.“ Franz Kafka
e-mail:
[email protected] www.vyskov.pohled-zleva.cz Facebook: www.facebook.com/kscm.vyskov www.facebook.com/kscmjiznimorava
