Globální cirkulace atmosféry

Globální cirkulace atmosféry - neustálý pohyb vzduchových hmot vyvolaný: a) rozdíly v teplotě zemského povrchu b) rotací Země - proudění navíc ovlivněno rozložením pevnin a oceánů a tvarem reliéfu

Ochlazený vzduch klesá k pólům

Ohřátý vzduch v tropech stoupá


Jednoduchá cirkulační buňka


Coriolisova síla je důsledkem rotace Země



Rotace


Coriolisova síla



Coriolisova síla



3 cirkulační buňky


3 cirkulační buňky na každé polokouli

Globální cirkulace atmosféry a) tropická cirkulace (Hadleyova buňka) - rovníkové oblasti  vzduch se ohřívá a stoupá  pásmo tišin = oblast tlakové níže

Globální cirkulace atmosféry a) tropická cirkulace (Hadleyova buňka) pasáty - stále vzdušné proudy směřující od obratníků k rovníku (SV a JV) antipasáty - proudění vzduchu ve vysokých vrstvách atmosféry od rovníků k obratníkům  oblast tlakových výší

Globální cirkulace atmosféry a) tropická cirkulace (Hadleyova buňka) intertropická zóna konvergence (ITC) = pásmo podél rovníku, kde se sbíhají pasáty (konvergují) - během roku se pohybuje mezi 20°j.š. a 25°s.š.

Globální cirkulace atmosféry b) cirkulace mírných šířek (Ferrelova buňka) - střídání tlakových výší a níží  zima (oceány N, pevniny V)  léto (oceány V, pevniny N) - převládá Z proudění vzduchu - na J bez pevnin = řvoucí čtyřicítky

Globální cirkulace atmosféry c) cirkulace polárních oblastí - chladný vzduch  tlakové V - stálý východní vítr

Sezónní vzdušné proudění  proudění, které cyklicky narušuje všeobecnou atmosférickou cirkulaci

a) monzuny - sezónní proudění vznikající nestejným zahříváním moře a pevniny

Letní monzun - z chladnějšího oceánu (V) na teplejší kontinent (N) - na pevninu přináší srážky

Zimní monzun - z chladnější pevniny (V) nad teplejší oceán (N) - na pevnině období sucha

b) tropické cyklony - atmosférické poruchy (N) ve formě rozsáhlých vírů (100-300 km) s orkánovými větry a lijáky - vznik nad silně prohřátou hladinou moří mezi 5-20° s. a j. š. - regionální názvy: • hurikán • cyklon • tajfun • willy-willy

tropické cyklony katastrofické důsledky: • ničivé větry (50 až 60 m/s) • přívalové deště  povodně • přílivové vlny

c) El Nino („jezulátko“) - nepravidelný jev ovlivňující mořské proudy a atmosféru v oblasti tropického Pacifiku (perioda 3-7 let) - oslabení studeného Peruánského proudu

El Nino („jezulátko“)

El Nino („jezulátko“) důsledky: • snížení okysličení vody u Z pobřeží J Ameriky • sucha v Austrálii • deště v pouštích na Z J Ameriky

Místní větry - charakteristické sezónní regionální větry

a) bríza - denní proudění u moře na principu monzunu

b) bóra - horský studený padavý vítr v Dalmácii

c) mistral - studený údolní vítr vanoucí z Francouzských Alp na Riviéru údolím Rhóny

d) föhn (fén) - teplý padavý vítr v Alpách

e) chinook - obdoba fénu ve Skalistých horách

f) scirocco (jugo) - teplý a vlhký vítr ve Středomoří

g) blizzard - studený stepní vítr na pomezí USA-CAN

h) buran - stepní vítr v kazašských stepích

i) tornádo (twister) - vzdušný vír vznikající na amerických planinách při letních bouřkách (450 km/h) - tornado alley

Vzduchové hmoty - troposféra členěna na 4 vzduchové hmoty (masy): a) ekvatoriální (EV) – v blízkosti rovníku b) tropická (TV) – 20°-35° z.š. c) polární (PV) – vzduch mírných šířek d) arktická/antarktická (AV/AAV)

- hranice mezi vzduchovými hmotami tvořena atmosférickými frontami - rozložení jednotlivých front není stabilní (neustálý pohyb)

a) teplá fronta - teplý vzduch se pohybuje za studeným a nasouvá se na něj - slohovitá oblačnost s častými srážkami - po přechodu protrhávání sloh  kupovitá oblačnost

b) studená fronta - studený vzduch se pohybuje za teplým a podsouvá se pod něj - méně srážek, po jejím přechodu se vyjasňuje

c) okluzní fronta - vzniká při spojení studené a teplé fronty

Globální cirkulace atmosféry

Recommend Documents