Global, mož nosti a instalace verze 1.1 Ú nor 2002

Global, mož nosti a instalace

verze 1.1

Ú nor 2002

OBSAH: 1. Ú vod 1.1. Struktura rádiovésí tě Global 2. Kapacita sí tě Global 2.1. Kapacita sí tě 2.1.1. Příklad kapacity sí tě 2.2. Poč et mož ných vysí lač ů převádě ných jednou sbě rnou stanicí 2.2.1. Výpoč et poč tu vysí lač ů 2.2.2. Příklad výpoč tu 2.3. Urč ení č asu kontroly a č asu mezi periodickými udrž ovacími zprávami 3. Typy zpráv v radiovésí ti Global 3.1. Udrž ovací zpráva 3.2. Označ ená udrž ovací zpráva 3.3. Významová stavová zpráva 3.4. Datová zpráva 3.4.1. Zprávy z EZS 3.4.2. Zprávy GPS 4. Montáž komponentů sí tě Global 4.1. Rušení v blí zkosti přidě lovaných kmitoč tů 4.2. Postup při montáž i sbě rnéstanice 4.3. Postup při montáž i vysí lač e 4.3.1. Výč et nejč astě jších chyb při montáž i vysílač e 4.3.2. Postup při testování spojení mezi MS a SS v rež imu tX 4.3.3. Postup při testování spojení mezi vysílač em a SS s pomocí MS: 5. Montáž antén 5.1. Přehled dodávaných antén 5.2. Montáž antén pro sbě rnou stanici 5.2.1. Anténní stož ár 5.2.2. Přijí mací anténa 5.2.3. Vysí lací anténa 5.2.4. Anténní konektory 5.3. Montáž antén pro vysí lač 5.4. Parametry koaxiální ch kabelů 5.5. Konektorový spoj a jeho útlum 5.5.1. N konektor 5.6. Aktivní anténa 6. Co to vlastně je za jednotku ten decibel a jak s ním zacházet 7. Testovací balí k pro sí ť Global 7.1. Ú vod 7.2. Instalace sbě rnéstanice RSN450 z testovacího balíku 7.3. Odzkoušení funkč nosti testovací sítě Global 8. Pomůcky při instalaci a odlaď ování sítě Global 8.1. Sbě rná stanice RSN 450 8.2. Mě řící stanice MRS 450 8.3. Vysí lač TSM 420, 421, 460, 461 8.4. Program NET-G

1

2 2 3 3 3 3 3 4 4 5 5 5 5 5 5 6 6 6 6 7 8 8 8 9 9 9 10 11 11 11 11 12 12 12 13 13 14 14 15 15 16 16 16 17 17


verze 1.1

Ú nor 2002

1. Ú vod Rádiovou sí ť Global lze použ ít nejen pro zabezpeč ovací techniku a sledování mobilní ch prostředků, ale i pro obecný přenos dat v nemaléřadě průmyslových aplikací. Nový systém pracuje v pásmu 420 až 470 MHz. Naším cí lem bylo vytvoření kompaktní vícebuň kovésítě s kvalitním zabezpeč eným přenosem dat. U rádiové sí tě Global je mnoho parametrů volitelných. Jejich vhodným nastavením zvýší te kapacitu sí tě a kvalitu přenosu dat. Tento návod je nutnénastudovat ještě před započ etím montáž e, abyste se vyvarovali případným chybám. 1.1. Struktura rádiovésítě Global Z obrázku je patrná struktura rádiových sítí Global. Rádiová síť Global využ í vá jednosmě rnou i obousmě rnou komunikaci mezi objekty. Základní č lánek tvoří sbě rnéstanice RSN 450 - SS/H (L) v různých konfigurací ch.

Sbě rná stanice kontroluje spojení s definovanými objekty a předává do centra na sbě rnou stanici PCO významovézprávy a informace o stavu sítě . Rádiová síť Global umož ň uje zač lenit do systému až 63 sbě rných stanic. Sbě rnéstanice mohou být řazeny až v 5 úrovních za sebou. Tí m se zvě tšuje dosah rádiovésí tě . S kaž dou sbě rnou stanicí se zvě tšuje poč et hlídaných objektů v rádiové sí ti. Sbě rná stanice si hlí dá pouze svédefinovanéobjekty, kterých můž e být až 256, tzn. na jednu sí ť je mož no teoreticky připojit 63 * 256 = 16128 objektů a 63 sbě rných stanic, mezi kteréjsou zahrnuty i objekty mobilní .

2


Ú nor 2002

verze 1.1

2. Kapacita sítě Global 2.1. Kapacita sítě Kapacita sí tě je omezena převáž ně dvě ma faktory: První m je maximální poč et sbě rných stanic za sebou (max. 6 vč etně PCO), přes kterélze přenášet vysí lač e. Druhým omezení m je poč et mož ných převádě ných vysílač ů u kaž dé sbě rné stanice (ví ce kapitola 2.2). 2.1.1. Příklad kapacity sítě Pro názornost uvádí me rádiovou síť Global s 10 sbě rnými stanicemi a GPS objekty, jenž vysí lají informaci o svépoloze kaž dých 10 sekund: č . SS

Poč et převádě ných vysílač ů

Poč et vysílač ů zachytitelných z jiných SS

Poč et GPS objektů

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

20 15 40 80 20 50 50 30 70 40

15 10 20 30 10 20 30 10 20 15

10 10 10 10 10 10 10 10 10 10

Poč et poč et zachytitelných mož ných jiných SS vysílač ů

3 4 8 7 5 9 10 6 8 5

151 146 96 96 136 86 66 126 96 131

poč et zachytitelných objektů

125 125 200 240 140 220 240 160 230 165

Kapacitou této sí tě je souč et poč tů mož ných vysílač ů, což je 1130 vysílač ů, 10 GPS objektů a 10 sbě rných stanic. U všech sbě rných stanic mohou nastat potíž e při konfigurování rádiovou cestou, protož e poč et zachytitelných objektů je u kaž dé sbě rné stanice vyšší než 100, protož e ale není znám skuteč ný poč et všech zachytitelných objektů (s kvalitou signálu vyšší než s jakou budeme konfigurovat), jde pouze o první přiblí ž ení. 2.2. Počet mož ný ch vysílačů převádě ný ch jednou sbě rnou stanicí 2.2.1. Vý poč et poč tu vysílač ů Na jednu sbě rnou stanici lze teoreticky připojit až 256 vysílač ů. Ve skuteč nosti je nutno od tohoto č í sla odeč íst hodnotu vyplývají cí z poč tu GPS objektů. Tuto hodnotu lze stanovit tak, ž e předpokládaný poč et všech GPS objektů, kterébudou pravdě podobně v jednom okamž iku v dosahu danésbě rnéstanice, vynásobí me č íslem q urč eným z periody vysílaní polohy takto: q = 60 / perioda vysílaní v sekundách Dalším omezují cí m faktorem je i stav, kdy se vysílač dovolá na vě tší poč et sbě rných stanic v sí ti než jen na jednu, která jej převádí. Je tedy pro stanovení maxima převádě ných vysí lač ů vhodnéodeč í st taképoč et všech vysí lač ů, kterése na sbě rnou stanici dovolají s kvalitou signálu 3


verze 1.1

Ú nor 2002

vě tší než 30 a nejsou přitom touto stanicí převádě ny. Proto je nutnépři instalaci vysílač e sníž it jeho výkon (je-li kvalita signálu vyšší jak 80-85), jinak bude vysílač rušit komunikaci mezi sbě rnými stanicemi zbyteč ně velkým výkonem. Nakonec je potřeba odeč íst poč et všech sbě rných stanic, které daná sbě rná stanice slyší s kvalitou signálu vě tší než 35, vynásobený č íslem 10. 2.2.2. Příklad vý poč tu Jako příklad si můž eme uvést sbě rnou stanici, která je schopna zachytit 20 vysílač ů s kvalitou signálu vě tší než 30, kteréjsou již převádě ny jinými sbě rnými stanicemi. Dále se v dosahu této sbě rné stanice pohybuje až pě t objektů GPS s nastavenou periodou vysílání 15 sekund. Sbě rná stanice je zároveň schopna zachytit další dvě sbě rnéstanice s kvalitou signálu vě tší než 35. Poč et mož ných př evádě ných vysílač ů = 256 – 20 – (5* 60/15) – (2*10) = 196 Celkový poč et vysí lač ů mož ných přenášet touto sbě rnou stanicí je 196. Jak bylo uvedeno v kapitole 2.1.1, je potřeba poč ítat s tím, ž e při poč tu všech objektů zachytitelných sbě rnou stanicí vě tším než 100 je daná sbě rná stanice hůře konfigurovatelná rádiovou cestou, obvykle při kvalitě spojení menší než 60. Poč et všech objektů zachytitelných sbě rnou stanicí je roven souč tu převádě ných vysílač ů s č íslem zastupujícím slyšitelné sbě rné stanice, nepřevádě né vysí lač e a GPS objekty. Toto č íslo se urč í jako rozdíl teoretického maximální ho poč tu (tj. vž dy 256) a vypoč teného poč tu mož ných převádě ných vysílač ů (v našem příkladu 196). Poč et všech zachytitelných objektů tedy pro náš příklad je: poč et převádě ných vysí lač ů + (256 – 196) = 60. Vychází nám tedy, ž e při poč tu převádě ných vysílač ů vě tším jak 40 (100 – 60) mohou nastat v našem případě problémy s rádiovým konfigurováním sbě rnéstanice. To, zda problémy nastanou, je ale také hodně závislé na tom, jak vysoká je kvalita signálu od slyšitelných objektů. Rušit nás při konfiguraci rádiovou cestou budou hlavně slyšitelné objekty s vyšší kvalitou signálu, než je naše spojení se sbě rnou stanicí. Mož nost přímého konfigurování sbě rné stanice přes kabel a sériový port přenosného poč ítač e je samozřejmě zachována a neomezena. 2.3. Určení času kontroly a času mezi periodický mi udrž ovacími zprávami Č as kontroly ve SS a č as mezi vysíláním periodických udrž ovacích zpráv vysílač em (nebo i SS) spolu úzce souvisí . Za předpokladu, ž e sbě rná stanice nemá rušený příjem ani trvale ani přechodně (do hodnoty pozadí S-metru 8), lze pro oba č asy napsat tento vztah: č as mezi udrž ovacími zprávami = č as kontroly / k (v sekundách) kde k je konstanta, její ž velikost je závislá na hodnotě S-metru provozní kvality signálu od daného vysí lač e. Konstantu k lze urč it ze vztahu: k = - 1,902⋅10-4 ⋅ S3 + 4,238⋅10-2 ⋅ S2 - 3,135 ⋅ S + 8,098⋅101 kde S je zmiň ovaná hodnota S-metru mezi 35 až 70, přič emž kvalita signálu nesmí při provozu vysí lač e poklesnout pod tuto stanovenou hodnotu S-metru. Pro provozní hodnoty kvality signálu pod 35 je spojení velmi špatnéa je nutnéje zlepšit např. umístě ním, anténou apod. Pro velikost provozní kvality signálu 70 a ví ce je doporuč ená hodnota konstanty k = 4. Pro snadně jší urč ení konstanty k je mož népouž ít níž e uvedenou tabulku, která zároveň udává i č as mezi udrž ovací mi zprávami pro č as kontroly 5 minut, který je nejbě ž ně jší pro zabezpeč ení 4


Ú nor 2002

verze 1.1

bytů, škol apod. Pokud je pož adován č as kontroly ještě kratší, např. 1 minuta (pro zabezpeč ení objektů s vě tší m stupně m ostrahy), pak by při tomto č ase podle výše uvedeného vztahu mě l být č as mezi udrž ovací mi zprávami, konkrétně např. pro konstantu k = 4, roven 15 sekundám. Vysílač však umož ň uje nastavit nejmenší mož ný č as 20 sekund. Zkracování č asu mezi periodickým vysílání m kontrolní ch telegramů, po naplně ní sí tě velkým množ stvím vysílač ů vede spíše ke zhoršení parametru sí tě z důvodu vzájemného rušení. Pro č as 20 sekund však vychází, při č ase kontroly 1 minuta, konstanta k = 3. Ze vztahu pro urč ení k lze zpě tně zjistit, ž e kvalita signálu by mě la být maximální mož ná. Proto pro kratší č asy kontroly než 5 minut musí být zajiště na vysoká kvalita signálu. Z toho takédále vyplývá, ž e pro sbě rnéstanice, kteréhlídají hned ně kolik převádě ných vysí lač ů budeme vyž adovat vyšší stupeň ostrahy a tedy i kratší č as kontroly než 5 minut, musí proto být kvalita spojení takéco nejvyšší.

provozní kvalita signálu

k

č as kontroly

č as mezi zprávami (sec)

35 40 45 50 55 60 70 a ví ce

15,02 11,22 8,39 6,41 5,11 4,36 4

5 minut 5 minut 5 minut 5 minut 5 minut 5 minut 5 minut

20 27 36 47 59 69 76

3. Typy zpráv v rádiovésíti Global V rádiovésí ti Global existují č tyři základní typy zpráv: 3.1. Udrž ovací zpráva Slouž í zejména pro kontrolu spojení s objektem. Vysílač e ji vysílají v intervalu 20 – 255 s, dle nastavení periody udrž ovacích zpráv. Obsahuje č íslo objektu, stavy šestnácti smyč ek, stavy osmi objektů (zavřeno / otevřeno, Amos 1600), stav tamperu vysílač e, stav baterie, stav sítě (230V) a stav tamperů zón. Udrž ovací zprávy konč í ve sbě rné stanici, která je přijala. V případě , ž e udrž ovací zprávy po ně jakou dobu nepřijdou (č as kontroly spojení), pak se vygeneruje zpráva výpadek spojení s daným objektem. 3.2. Označená udrž ovací zpráva Od udrž ovací zprávy se liší pouze tím, ž e je vž dy přenášena až na PCO. 3.3. Vý znamová stavová zpráva Vysí lá se, pokud dojde ke změ ně stavu objektu. Obsahuje č íslo objektu, stavy šestnácti smyč ek, stav tamperu vysí lač e, stav baterie a stav sítě (230V). 3.4. Datová zpráva Obsahuje obecná data nebo data konkrétního významu podle připojeného zařízení. 3.4.1. Zprávy z EZS 1. Přenos kódů událostí z ústředny Amos 1600 ve formátu 0+2 5


2. 3. 4. 5. 6.

Přenos kódů událostí Přenos kódů událostí Přenos kódů událostí Přenos kódů událostí Přenos kódů událostí

verze 1.1

Ú nor 2002

z ústředny JA 60 ve formátu 0+3 z externí ústředny ve formátu 1+2 z externí ústředny ve formátu 1+3 z externí ústředny nebo modulu UNI1 ve formátu 1+4 z externí ústředny Kontakt ID ve formátu 1+7

3.4.2. Zprávy GPS Generuje zařízení NCL 01. Zpráva od GPS – obsahuje informace o poloze a rychlosti pohybují cí ho se objektu a status GPS, který signalizuje platnost zjiště népolohy.

4. Montáž komponentů sítě Global 4.1. Rušení v blízkosti přidě lovaný ch kmitočtů Nejvě tší rušení s vysokou stálostí představuje pro pásmo 450 - 470 MHz provoz sí tě mobilní ch telefonů NMT. Sí ť NMT je rozdě lena na dvě kmitoč tová podpásma přibliž ně 451-458 MHz a 461-468 MHz. Protož e jsou přijí mač e ve sbě rných stanicích RSN 450 plynule přeladitelné v pásmu 448-470 MHz, jsou schopné přijímat na všech kmitoč tech v tomto rozsahu, tedy i kmitoč tech podpásem NMT. Sí ť převadě č ů NMT je velice hustá a převadě č e samotnémají znač ný vyzářený výkon (dí ky vysokému výkonu koncových stupň ů a anténám s vysokým ziskem). Ten způsobuje, ž e i přes velmi dobrou linearitu vstupního dílu přijímač ů stanic RSN 450 dochází k intermodulací m a vzniku rušení na provozovaném kmitoč tu sítě Global. Blízkost převadě č e NMT k instalovanésbě rnéstanici RSN 450 bývá vě tšinou pravidlem než výjimkou. Velmi č asto je také převadě č NMT tak blí zko (postač uje vzdálenost 300m při příméviditelnosti), ž e ani vstupní dí l stanice RSN 450 není na tak silný signál o jiném kmitoč tu odolný a vzniká rušení. Pro takový případ je nutnétě sně před vstup stanice RSN 450 zařadit odlaď ovač potlač ující rušící podpásmo NMT. Tento odlaď ovač dodáváme naladě ný standardně na potlač ení horního z podpásem NMT tj. 461 - 468 MHz. V tomto podpásmu je uskuteč ň ován přenos z retranslač ních stanic sítě NMT na mobilní telefony, a proto je i vyzařovaný výkon a rušení vě tší. K odlaď ovač i je přilož en připojovací kabel, kterým se odlaď ovač připojí na vstup stanice RSN 450. Na vstup odlaď ovač e se pří mo připojí svod od přijí mací antény. Pokud není rušení s aktivním dipólem příliš vysokéa jeho použ ití je nezbytné např. z důvodu dlouhého svodu od antény, lze rušení č asto odstranit zařazení m odlaď ovač e před vstup sbě rnéstanice. Rušení s odlaď ovač em a s aktivním dipólem nesmí překroč it hodnotu 8 S-metru pozadí sbě rnéstanice. Je však potřeba zabezpeč it napájení aktivního dipólu ze zdroje 12V. V takovém případě je nutnési k odlaď ovač i vyž ádat i napájecí výhybku. Napě tí 12V lze odebí rat přímo ze sbě rnéstanice. 4.2. Postup při montáž i sbě rnéstanice 1. Na levý anténní konektor (při pohledu zepředu) připojíme přijímací anténu. Doporuč ujeme použ í vat všesmě rový typ antény (ZD 4x, ZAE31x), protož e sbě rná stanice bude přijímat objekty ze všech stran. Pouze pokud zajišťujeme spojení dvou znač ně vzdálených sbě rných stanic, můž eme samozřejmě použ ít smě rovéantény (ZY 4x), ale za cenu nepokrytí celého kruhového okolí sbě rnéstanice. Na pravý anténní konektor připojí me vysílací anténu. Nedoporuč ujeme použ ívat jako vysí lací a přijí mací anténu dvě prutové antény, našroubované přímo na konektory stanice, protož e výkon, vyzářený vysí lací anténou, je z velké č ásti přijat anténou přijímací. Doporuč ujeme použ í t všesmě rové antény instalované v exteriéru, protož e tím umož níte použ ít právě montovanou sbě rnou stanici jako prostředníka pro oboustrannou komunikaci s pozdě ji montovanými vzdáleně jšími stanicemi a zároveň umož níte použ ít mě řicí stanici při montáž i vysí lač ů. 6


verze 1.1

Ú nor 2002

Pozor! Pokud je použ itý aktivní dipól, nesmí se antény přehodit, protož e můž e dojít k poškození obvodů aktivní ho dipólu výkonem z výstupu vysílací č ásti. 2. Dle potřeby připojí me svorky XC8, XC5, XC1 a XC2. 3. Pokud se jedná o stanici, která je souč ástí PCO, pak připojíme sériovou linku k PC. 4. Pokud sbě rná stanice obsahuje kodér (varianta SS/H/K), připojíme další zařízení ke kodéru podle návodu ke kodéru. 5. Pokud potřebujeme napájet další zařízení stejnosmě rným napě tím můž eme využ ít svorek XC7. 6. Stanici připojí me na sí ťovénapě tí . 7. Pokud sbě rná stanice obsahuje kodér, nastavíme kodér podle návodu ke kodéru. 8. Nastaví me sbě rnou stanici.

1.

2.

3. 4.

4.3. Postup při montáž i vysílače Zjistí me pomocí mě řicí stanice (dále MS) rež imem SCAn případně tX mož ná spojení se sbě rnými stanicemi (dále SS). Je mož né, ž e MS nenajde rež imem SCAn ani jedno spojení s ž ádnou SS. Obvykle tento stav nastává ve chvíli, kdy mě ří cí zpráva vyslaná MS je sice přijata SS, ale zpráva vyslaná SS není přijata MS z důvodu horší antény a podmínek pro příjem u MS. Pak je důlež itév rež imu tX nají t místo, odkud vidíme MS a zároveň má MS spojení se SS. Takto umí stě nou MS pak využ ijeme při vyhledávání místa pro vysílač . V rež imu SCAn není potřeba č ekat až probě hne test spojení na všech 63 mož ných sbě rných stanicích, ale lze jej ukonč it předč asně stiskem tlač ítka enter. Nalezneme pro umí stě ní vysí lač e s prutovou anténou vhodnémísto hlavně s ohledem na kvalitu spojení mezi vysí lač em a SS v okolí. Nejlépe lze takovémísto najít nejdříve MS s prutovou anténou (viz. kapitola 4.3.2) a následně přímo vysílač em provozovaným na akumulátor v testovací m rež imu a s kaž dopádně uzavřenými dvířky skříně vysílač e (viz. kapitola 4.3.3). Dále v testovací m rež imu 13H odzkoušíme reálnépodmínky provozu vysílač e, takž e vysílač by mě l být po spuště ní v testovací m rež imu uzavřen a v okolí by mě ly být provedeny předpokládanézmě ny jako např. spuště néž aluzie, zavřenéa otevřenékovovédveře, pohyb lidí nebo skupinek lidí apod. Dostateč nou kvalitu spojení lze přibliž ně definovat tak, ž e pro SS použ í vají cí na příjmu aktivní dipól je dostateč ná úroveň S-metru 60 a vyšší. Při pasivní m dipólu na přijí mací straně SS je dostateč ná úroveň S-metru 50 a vyšší. Jsou-li tyto úrovně dosaž eny, pak bývá spojení zpravidla bez výpadků. Pozor! Vysílač i ve stavu, kdy je pouze zapnut a nevysí lá, ruší svým vyzařováním příjem MS. Je proto vhodné při vyhledávání vhodného mí sta pro testování spojení (uvedeném v kapitole 4.3.3) umístit mě ří cí stanici na vzdáleně jší mí sto od vysí lač e (5 – 15 m). Vysí lač na vybranémí sto umí stí me a přivedeme k ně mu potřebnou kabeláž od ústředny a napájení . Jestliž e po umí stě ní a zapojení vysí lač e není dosaž eno dobrých výsledků, případně dojde č asem k velkému kolí sání signálu (ví ce jak hodnota 15 S-metru), je potřeba najít jinou cestu šíření pro vf signál. Na vině můž e být jakákoliv změ na prostředí. Lze předpokládat, ž e pokud vede cesta vf signálu např. přes ně kolika proudovou silnici, můž e se stát, ž e bude kvalita signálu kolí sat v závislosti na dopravní situaci. Stejným způsobem by mohlo kvalitu spojení ovlivnit i to, ž e se vf signál bude ší řit přes ně jakéschodiště , po kterém se pohybují lidénebo i vě tší skupinky lidí (školky, školy, úřady ...). Jako první , pro změ nu cesty šíření, je vhodnézkusit spojení na jinou sbě rnou stanici. Dále lze změ nu cesty vf signálu provést zachováním sbě rné stanice a přemí stě ní m (posunutí m) vysí lač e nebo i použ itím prutové antény na drž áku (délka koaxiální ho kabelu na připojení k vysílač i postač uje 1,2 m). Umístě ní prutovéantény na drž áku lze doporuč it pouze tehdy, pokud je tím dosaž eno kvality spojení vě tší než 60, protož e prutová anténa je znač ně závislá na protiváze a drž ák je velmi špatná protiváha a navíc je prutová anténa na drž áku znač ně smě rová. Další mož ností je trubková anténa ať už přímo na vysí lač i nebo na drž áku. Trubková anténa je velice kvalitní ostře ladě ná zisková všesmě rová anténa 7


5.

6.

• • • • • • • • • • • • •

verze 1.1

Ú nor 2002

minimálně závislá na protiváze. A právě to je její hlavní výhodou při použ ití na vysílač i, který tvoří nekvalitní protiváhu pro anténu. Použ itím trubkové antény na vysílač i přináší oproti prutovéanténě zvýšení vyzářeného výkonu a více všesmě rovou vysílací charakteristiku. Další mož ností je použ ití dipólovéantény uvnitř objektu případně vně . Koneč ně poslední mož ností jak zlepšit kvalitu spojení je použ ití smě rové Yagiho antény. Všechny mož nosti lze samozřejmě kombinovat s testování m spojení na jinésbě rnéstanice. Vž dy je potřeba testovat kvalitu spojení při zavřeném vysí lač i. Pokud nevede ani jedna z výše uvedených mož ností k přijatelnému výsledku (průmě rná týdenní kvalita signálu vě tší než 50), pak je nutnépostavit novou sbě rnou stanici pro pokrytí nového území. Pokud má spojení příliš vysokou kvalitu signálu, tzn. hodnotu S-metru vyšší jak 80-85, pak vysí lač vysí lá zbyteč ně velkým výkonem a je vhodnéjeho výkon sníž it. Postupně sniž ujeme výkon vysílač e a v testovací m rež imu kontrolujeme kvalitu signálu. Až najdeme nejniž ší stupeň výkonu, na kterém spojení ještě spolehlivě funguje (parametry urč ující dostateč nou kvalitu spojení jsou uvedeny výše), zvýší me výkon o jeden stupeň a toto nastavení ponecháme. Na závě r montáž e je nezbytné spustit v testovacím rež imu test 14H. Tím se na dispeč inku v programu NET-G objeví okamž itě ně kolik zpráv s kvalitou signálu a je tak mož néještě před opuště ní m objektu ově řit koneč nou kvalitu spojení po instalaci, případně opravě spojení vysí lač e. Odeslání m testu 14H na více sbě rných stanic, nacházejících se v okolí, lze naví c zí skat přehled, na kterésbě rnéstanice je schopen vysílač v případě nouze pracovat. Po dobu testu by mě l být opě t vysí lač uzavřen. 4.3.1. Vý č et nejč astě jších chyb při montáž i vysílač e anténa volně polož ena na zemi příliš dlouhý koaxiální svod nevhodná impedance koaxiální ho kabelu anténa umí stě na pod plechovou střechou malénapě tí na vysí lač i (pod 12V) nepouž ita zálož ní baterie anténa blí zko č idel EZS (nebo i za zdí můž e při vysílání způsobovat spuště ní č idel) anténa blí zko ústředny EZS anténa umí stě na za regálem (podle zbož í se mě ní podmínky vysílání) vysí lač s anténou pod úrovní terénu (sklep atd.) mí sto antény použ it kus nenaladě ného drátu na koaxiální m kabelu u antény použ ít místo N konektoru, konektor PL špatně slož ený konektor

4.3.2. Postup při testování spojení mezi MS a SS v rež imu tX Na mě ří cí stanici (dále MS) zadáme SrId (to volíme z dostupných volných adres SS) a Id (které udává č íslo SS, se kterou chceme testovat spojení) a spustíme rež im tX. Na MS máme prutovou anténu (nebo jinou anténu jako např. trubkovou, případně kabelem připojený pasivní dipól) a hledáme vhodné umí stě ní MS po objektu tak, abychom ale zároveň vidě li na MS při pozdě jší m testování vysí lač e. V podstatě se vyhledává pro MS takové místo, odkud má pokud mož no 100% spojení (hlavně příjem) se SS. Kvalita příjmu zpráv na MS je zobrazována jako druhé dvojcifernéč í slo na mě řící stanici v rež imu tX. Č íslo by mě lo být vě tší než 55. 4.3.3. Postup při testování spojení mezi vysílač em a SS s pomocí MS: Na kodéru se přepneme do testovacího rež imu a nastavíme test 13H. V tomto testu se zadávají č tyři cifry, kde první dvě urč ují testovací č íslo (adresu) našeho vysílač e a druhédvě č í slo 8


Ú nor 2002

verze 1.1

SS, se kterou chceme testovat spojení . Testovací č íslo našeho vysílač e musí být shodnése SrId nastaveném v MS, aby MS správně identifikovala zprávy od vysílač e. Po potvrzení zač ne blikat zelená LED (vysí lání ) na kodéru a na displeji je zobrazeno „v“. Na MS nastavíme správnéSrId (viz. výše) a spustí me rež im rUn. Na displeji nám pak MS ukazuje sílu S metru, s jakou přijal testovací zprávy přijí mač na zvolené SS. Při tomto mě ření samozřejmě nezálež í na tom, aby MS byla v blí zkosti vysí lač e. Spí še je nutné, aby byla umístě na v místě , kde má 100% spojení (příjem) se SS, na kterou se testuje spojení vysí lač e. To, zda je spojení stoprocentní, lze zjistit rež imem tX na MS (viz. kapitola 4.3.2), kde do polož ky Id musíme nastavit č íslo SS, se kterou chceme testovat spojení .

5. Montáž antén 5.1. Přehled dodávaný ch antén Pro pásmo 430 a 460 MHz je dodáváno ně kolik typů antén. Tabulka uvádí krátký popis a vhodnost pro vysí lač nebo sbě rnou stanici vč etně předpokládaného místa použ ití. typ antény ZD 40

popis dipól

urč ení sbě rná stanice, vysílač

ZD 40/A

aktivní dipól

ZY 40

Yagi

přijímací u sbě rné stanice sbě rná stanice, vysílač

ZY 40/A

aktivní Yagi

přijímací u sbě rné stanice ZAE31G(H) kolineární (tyč ová) sbě rná stanice ZT 40 (ZT 44) rukávový dipól (trubková) vysílač ZAE21GLU(HLU) kolineární na konzole vysílač ZAE21GLZ(HLZ) kolineární závě sná vysílač 5.2. Montáž antén pro sbě rnou stanici

Obr. 5.2.1 Umí stě ní antén na střeše domu. 9

místo použ ití exteriér, na konzole i do interiéru exteriér exteriér, na konzole i do interiéru exteriér exteriér interiér interiér interiér


verze 1.1

Ú nor 2002

Polohu sbě rné stanice lze ovlivnit, ale jen do urč ité míry. Je samozřejmé, ž e č ím vyšší nadmořská výška, přímá viditelnost, výška stož áru, tím lepší jsou příjmové podmínky jak z blí zkého, tak ze vzdáleného okolí . 5.2.1. Anténní stož ár Anténní stož ár by mě l být na střeše umístě n na nejvyšší bod (výtahová šachta, komín atd.). Jeho výška by mě la být alespoň 3m nad nejvyšší rovinnou plochou střechy (viz. obr. 5.2.1). Mě l by být samozřejmě dobře uzemně n a zajiště n vůč i pohybu. Přijímací anténa má být namontována na vrchol stož áru a to z důvodu zajiště ní kruhového diagramu, popřípadě její polohou vůč i anténní mu stož áru můž eme zvýhodnit urč itý příjmový smě r podle příkladu výslednécharakteristiky antény ZD 40(A) uvedenéna obr. 5.2.2. Nechceme-li zvýhodň ovat ž ádný ze smě rů příjmu, resp. pož adujeme-li kruhovou charakteristiku, pak použ ijeme mí sto dipólovéantény anténu ZAE31G (H). Tento typ antény lze montovat buď přímo na vrchol stož áru nebo na výlož né rameno (zde se už ale projeví slabé znevýhodně ní smě ru zastí ně ného stož árem).

Obr. 5.2.2 Závislost smě rovécharakteristiky dipólu v rovině H na uchycení. Pokud anténu montujeme na stož ár, na ně mž už jsou instalovány jinéantény, je výhodné umí stit přijí mací anténu na výlož nérameno a to z důvodu zamezení deformace její charakteristiky a eliminování rušení jinými anténami. Mechanickéupevně ní antény by mě lo být natolik kvalitní , aby nedošlo bě hem provozu k její mu pohybu. Na anténní svod použ ijeme jedině kvalitní koaxiální kabel s co nejniž ším útlumem. Na přijí mací i vysílací stranu je vhodný typ RLA 10 (na vysí lací stranu můž eme v nouzi použ ít typ RG 213, který má však o 100% horší parametr útlumu). Při útlumu svodu přijí mací strany vě tším jak 3 dB je vhodnépouž ít anténní zesilovač , případně aktivní anténu, pro krytí tě chto ztrát. Při montáž i anténní ho stož áru pro vě tší sítě je vhodnédimenzovat jeho velikost pro použ ití slož itě jší ho anténní ho systému pokud mají být využ ity dvě přidě lenéfrekvence. 10


verze 1.1

Ú nor 2002

5.2.2. Přijímací anténa Přijí mací anténu je nutnéumí stit i s ohledem na rušení od okolí. Rušení se projevuje jako zvýšenépozadí zobrazovanéve zprávách od SS v programu NET-G, nebo lze jeho hodnotu vyč í st pří mo ze sbě rnéstanice přes sériovou linku poč ítač em, případně zjistit mě ří cí stanicí v rež imu PZId. Hodnota pozadí by při použ ití aktivní ho dipólu na přijímací straně sbě rnéstanice nemě la být vyšší než 15, pro pasivní dipól pak vě tší než 8. Kaž dopádně č ím menší bude hodnota pozadí , tí m kvalitně jší bude příjem SS. Nejniž ší hodnota pozadí se pohybuje v rozmezí hodnot 0 až 6. 5.2.3. Vysílací anténa Vysí lací anténu, která nesmí být smě rová, montujeme pod přijímací a to do vzdálenosti alespoň 1 m pod ní . Pokud je vysí lací anténa montována do stejnévýšky jako přijímací, musí být minimální vzdálenost mezi anténami 1,5 m, aby byla co nejmenší vzájemná deformace smě rových charakteristik. Pro vyhotovení anténní ho svodu platí stejná pravidla jako u přijímací antény. Použ itý koaxiální kabel by nemě l vykazovat pouze minimální útlum, ale i dobré stíně ní z důvodu zahlcování přijí mač ů v cizí ch zařízení ch, která bývají instalována na stejných místech, jako SS. 5.2.4. Anténní konektory Stejnou pozornost vě nujeme vyhotovení anténních konektorů. Dbáme na jejich dobré slož ení a dotaž ení . Vniklá voda do konektoru bě hem provozu můž e zvýšit útlum konektoru až o 5 dB. Pro jistotu je vhodnékonektor zaizolovat vulkanizač ní páskou. Na svodu má být u antény vytvořena smyč ka z důvodu stékají cí vody a kabel dobře připevně n pomocí upínacích pásků ke stož áru (ve vě tru vlají cí koaxiální kabel se brzy přeruší nebo způsobí vnitřní zkrat). Po koneč néinstalaci je vhodnéoznač it, který kabel je od přijímací antény a který od vysí lací a promě řit č initel stojatého vlně ní PSV u vysílací antény vč etně svodu. Krátkéredukč ní kabely z konektoru N na konektor SMA musí být společ ně se svodem od antén fixovány tak, aby nebyly namáhány tahem váhy anténní ho svodu. S instalovanými anténami není vhodné hýbat, pokud je již nainstalován vě tší poč et objektových vysí lač ů, protož e můž e dojí t k situaci, ž e se sice kvalita signálu od ně kterých vysí lač ů zlepší, ale zároveň obvykle dojde ke zhoršení kvality signálu velkého množ ství jiných vysílač ů. 5.3. Montáž antén pro vysílač Zde na rozdí l od sbě rnéstanice máme daleko širší mož nosti jak do umístě ní tak do volby typu antén. Při montáž i lze ovlivnit tyto parametry : výkon vysí lač e zisk antény anténní svod umí stě ní + prostředí převýšení

cca cca cca cca

20 až 30 dBm 0 až 10 dB -1.5 až -4 dB -20 až -30 dB až -30 dB

Z tohoto výč tu je zřejmé, ž e pokud to je mož né, je výhodné umístit vysílač co nejvýše (vrchní patro budovy atd.). V pří padě , ž e použ íváme prutovou anténu (asi 80% montáž í ), a tudíž nemáme mož nost vyhledání optimální polohy samotné antény, je nutné nalézt polohu vhodnou i pro vysílač . U montáž e vysí lač ů se taktéž hodně použ ívá při dlouhých svodech (prý i z důvodu estetiky) nevhodný koaxiální kabel RG58. Je nutno si uvě domit, ž e při útlumu 38 dB/100m to znamená při 16 m svodu 11


Ú nor 2002

verze 1.1

útlum s konektory kolem 7 dB, což je rozdíl ve výkonu z 1 W na 0,2 W. Zde je nutno respektovat toto pravidlo: radě ji dlouhévodič e k ústředně než dlouhý koaxiální svod. 5.4. Parametry koaxiálních kabelů V praxi se nejč astě ji použ ívají tyto tři typy koaxiálních kabelů: RG 58, RG 213, RLA 10. V následují cí tabulce jsou uvedeny jejich základní parametry. Typ

Impedance [Ω]

φpod opletením

φvně jší

φvnitř . vodič e

RG 58 / U RG 213 U RLA 10

53,5 50 50

2,95 7,25 7,4

4,95 9,7 10,7

0,81 2,25 2,7

útlum [dB/100m] 38-40 18-20 9-10

č initel zkrácení 0,66 0,66 0,85

diel. PE PE V+PE

vysvě tlivky : φ - průmě r v mm. Ú tlum je vztaž en na frekvenci 450MHz. Diel. - Dielektrikum PE – polyetylén V+PE – polyetylén se vzduchovou mezerou. Ú tlum koaxiální ho kabelu přispí vá ke kvalitě spojení stejně jako ziskovost antény, výkon vysí lač e, nebo citlivost přijí mač e. Při útlumu vedení 3 dB se sníž í vyzářený výkon vysílač e na polovinu, citlivost přijí mač e klesne 1,4 krát. Hodnotu 3 dB na frekvenci 450 MHz dosahuje kabel RG 58 při délce 8m, RG 213 při délce 17m a RLA 10 při délce 33m. Investice vě novanédo méně útlumového koaxiální ho kabelu jsou mnohonásobně niž ší než investice vě novanéna stejnézlepšení ostatní ch č lánků přenosovétrasy. Dále je nutnévzít v úvahu, ž e koaxiální kabely postupem č asu, hlavně z důvodů pově trnostní ch vlivů, mě ní svéparametry a to hlavně útlum, impedanci, č initel zkrácení . Doba ž ivotnosti není krátká. Pro kabel RG 213U, vystavený bě ž ným pově trnostní m vlivům (teploty –20 až +30°C, déšť, námraza, mechanickénamáhání vě trem), se ž ivotnost pohybuje kolem 15 až 20 let. 5.5. Konektorový spoj a jeho útlum Kaž dékoaxiální vedení by mě lo mít na svých koncích rozebíratelnéspoje, kterými bude připojeno k zařízení m. Tyto spoje jsou provedeny pomocí konektorů. Konektor má svou charakteristickou impedanci, která je shodná s impedancí vedení. Konektorový spoj jako č lánek přenosovétrasy je zatí ž en útlumem. Jelikož parametry přijímač ů, vysílač ů a antén jsou udávány vč etně konektorů na daném zařízení , dá se pro konektorový spoj uvaž ovat jen konektor na vedení (kabelu). Jeho útlum se dá rozdě lit na útlum samotného spoje a útlum připojení koaxiálního vedení do konektorů. V našich zařízení ch systému Global v pásmu 450 MHz použ íváme dva typy konektorů a to N a SMA. Typ N je při správnémontáž i na kabel vodotě sný (tvrzení výrobce). 5.5.1. N konektor Konektor N byl vyvinut v USA za druhésvě tovéválky a k dnešní podobě se dopracoval po drobných úpravách. Je navrž en na maximální kmitoč et 11 GHz. Dě lá se v různých provedeních ať již 50 Ω nebo 75 Ω, na kabel průmě ru 6 mm, nebo 10 mm. Jeho maximální přenositelný výkon na 450 MHz je 500 W. Ú tlum samotného spoje se na frekvenci 450 MHz pohybuje kolem 0,05 dB. Ú tlum připojení koaxiální ho kabelu do konektoru je závislý na správnémontáž i koaxiálního kabelu. Tato hodnota se pohybuje v rozmezí 0,05 až 0,8 dB ! (0,8 dB odpovídá výkonovéztrátě 20 % ). Výrobce doporuč uje provádě t montáž následujícím způsobem: 1) 2) 3) 4)

Na izolač ní plášť kabelu převleč eme matici, podlož ku a tě snící krouž ek. Koaxiální kabel o průmě ru nad 9 mm odizolujeme ve vzdálenosti 13 mm. Svě rací krouž ek přisuneme vnitřní hranou kolmo na konec izolač ního pláště přes odizolovanéstí ně ní . Rozpleteme opletení a střední vodič odizolujeme ve vzdálenosti 6 mm. 12


verze 1.1

Ú nor 2002

5) 6)

Stí ně ní přitiskneme ke svě racímu krouž ku, přeč nívající stíně ní odstraníme. Lehce pocí nujeme vnitřní vodič a navlékneme na ně j vnitřní pin tak, aby se opí ral o dielektrikum a zaletujeme jej. 7) Z pinu odstraní me přebyteč ný cín, dielektrikum nesmí být pájením deformováno. 8) Takto připravený konec kabelu zasuneme co nejdále do tě la konektoru. 9) Přidrž íme pevně kabel s konektorem a klíč em dotáhneme matici. Před koneč ným připojení m kabelu do trasy jej alespoň překontrolujeme ohmmetrem. 5.6. Aktivní anténa V pří padě použ ití dlouhého svodu od antény k přijímač i vzniká v koaxiálním kabelu znač ný útlum (viz. výše). Tento útlum má negativní vliv na citlivost celého přijímacího zařízení, navenek zhorší šumové vlastnosti přijí mač e. Jak bylo uvedeno výše, finanč ně je nejvýhodně jší útlum ve svodu řešit použ ití m ní zkoútlumového koaxiálního kabelu. Můž e ovšem nastat i situace, kdy už na kvalitě kabelu nebude co vylepšit. V tomto případě se doporuč uje použ ít vysokofrekvenč ního úzkopásmového předzesilovač e (dále jen předzesilovač ), který se umí stí co nejblíž e k anténě . Tento svým ziskem vykompenzuje útlum ve svodu a svou úzkopásmovostí zlepší odolnost přijímač e proti vysokofrekvenč nímu rušení . Takto provedená úprava se nedá použ ít pro vysílač , a tedy ani pro případ jednéantény u sbě rné stanice (při použ ití anténní ho přepí nač e)! Předzesilovač je vě tšinou ve formě krabič ky s dvě mi vysokofrekvenč ními konektory, musí se vyrobit propojovací kabel mezi předzesilovač a anténu, ně kde umístit a připevnit. Potřebuje ke své č innosti napájecí napě tí přivádě né individuálním napájecím kabelem. Toto jsou nevýhody, kterénás vedly k zabudování předzesilovač e do anténního drž áku a vytvoření tzv. aktivní antény typ ZD40/A nebo ZY40/A. Napájení je provedeno po koaxiálním kabelu přímo z přijímač e sbě rné stanice přes anténní konektor. Jestliž e chcete kompenzovat ztráty svodu předzesilovač em, doporuč ujeme použ ít aktivní anténu mí sto normální antény. Instalaci provedete výmě nou staré antény za aktivní na stož áru. Zisk aktivní antény proti stejnénormální anténě je 8 dB. Aktivní anténa vykompenzuje ztráty v koaxiálních kabelech délky pro RG 213 45 m a pro RLA 10 90 m. Nejmenší délka svodu pro použ ití aktivní antény je závislá na útlumu svodu, kdy pod 2,5 dB útlumu svodu nemá cenu použ ít aktivní anténu. Do svodu je poč í tán i útlum na konektorech. Pro RG 213 je to 10 m, pro RLA 10 je to 20 m.

6. Co to vlastně je za jednotku ten decibel a jak s ním zacházet Decibel, se svou mezinárodní zkratkou dB, je jednotka pomě rná. Udává nám tedy pomě r dvou hodnot jednévelič iny. Což o to, pomě r dvou hodnot jako takový není až tak nic zvláštního, ale v případě decibelu se jedná o logaritmus takového pomě ru. Takový logaritmus nám způsobí , ž e jinak špatně vyjádřitelné hodnoty pomě ru jako 0.001 apod. mají příjemně jší vzhled, tj. pro náš případ 0.001 má jako pomě r vyjádřený v decibelech hodnotu -30dB. Ve vysokofrekvenč ní technice se obvykle hovoří o ztrátě výkonu, přenosu výkonu apod. Důlež itéje to slovo výkon. Vztah pro výpoč et pomě ru výkonů v decibelech je:  Pvýst   AP = 10 ⋅ log [dB; W, W] P  vst  kde Ap je pomě r výkonů v dB Pvýst je výstupní výkon Pvst je vstupní výkon. Vstupní a výstupní výkon je myšlen vzhledem k ně jakému celku jako např. kabelu, zesilovač i apod. Tajemná zkratka „log“ ve vztahu označ uje dekadický logaritmus neboli logaritmus 13


verze 1.1

Ú nor 2002

o základu 10. Výslednéhodnoty pomě ru v decibelech mohou být jak kladné, tak záporné. Závisí to na velikosti vstupní ho a výstupní ho výkonu. Pokud bude vstupní výkon menší než výkon výstupní (např. pro zesilovač ), pak je výsledek v dB kladný a hovoříme o zisku. Pokud je vstupní výkon vě tší než výkon výstupní (např. pro kabel), pak je výsledný pomě r v decibelech záporný a hovoří me o útlumu. Co je tedy pro nás důlež ité? Například, ž e pokud je výstupní výkon z kabelu 0.5 W a vstupní výkon „pouště ný“do tohoto kabelu 1 W, pak pomě r výkonů v decibelech je:  0.5  10 ⋅ log  = −3dB  1  a můž eme říci, ž e útlum výkonu na kabelu je –3dB. Dále však zjistíme, ž e pokud bude vstupní výkon „pouště ný“ do zesilovač e 0.5 W a výkon na výstupu tohoto zesilovač e 1 W, pak pomě r vyjádřený v dB bude:  1  10 ⋅ log  = 3dB  0.5  a jedná se tedy o zisk. Podle následují cí tabulky si lze zapamatovat základní hodnoty pomě rů lineární ch a logaritmických, resp. v dB: pomě r lineární pomě r tedy Pvýst/Pvst logaritmický tedy 10log(Pvýst/Pvst) 0,794 -1 0,631 -2 0,501 -3 0,1 -10 Co z této tabulky vyplývá? Tak např. pro kabel je-li jeho útlum -1dB, pak na výstupu tohoto kabelu bude výkon přibliž ně o 20% niž ší než na vstupu (tj. z 1W na 0.8W), pro –2dB jsou na výstupu zhruba dvě třetiny výkonu vstupního (tj. z 1W je 0.6 W), pro –3dB je na výstupu přibliž ně polovina vstupní ho výkonu (tj. z 1W máme 0.5W) a pro útlum –10dB je na výstupu pouze 10% vstupní ho výkonu (tj. z 1W máme jen 100mW). Důlež itou vlastností pomě ru vyjádřeného v dB je, ž e např. útlum –6 dB můž eme rozdě lit na dva útlumy –3dB zařazenéza sebe, kdy kaž dý z nich utlumí výkon na polovinu, celkem tedy na č tvrtinu (0.5 * 0.5 = 0.25 = 1/2 * 1/2 = 1/4). Podobně pak –20 dB jsou dva útlumy –10 dB za sebou, kdy kaž dý z nich utlumí signál na desetinu, dohromady tedy na setinu (0.1 * 0.1 = 0.01 = 1/10 * 1/10 = 1/100). Dále např. –13 dB lze rozdě lit na –3dB a –10dB, což znamená útlum na polovinu v první m případě a na desetinu ve druhém, celkem tedy na dvacetinu (0.5 * 0.1 = 0.05 = 1/2 * 1/10 = 1/20). Velmi č asto se zápornéznaménko výsledného pomě ru v dB zanedbává samozřejmě pouze tehdy pokud hovoříme o „útlumu“.

7. Testovací balík pro síť Global 7.1. Ú vod Pro zákazní ky, kteří si chtě jí ově řit, zda v jejich místě bude pracovat síť Global, je urč en testovací balí k. Tento balí k obsahuje jednu sbě rnou stanici RSN 450 s přijímací a vysílací anténou vč etně drž áků, jednu mě řící stanici MRS 450 s příslušenstvím a tento manuál jak testovací balí k nainstalovat a jak ově řit funkč nost systému. Ostatní prvky nutné pro nainstalování testovací ho

14


verze 1.1

Ú nor 2002

balí ku si zákazní k musí obstarat na vlastní náklady (4 kusy konektorů N a koaxiální kabel RLA-10 podle potřeby). 7.2. Instalace sbě rnéstanice RSN 450 z testovacího balíku Instalace sbě rnéstanice zač íná nalezením vhodného místa pro její umístě ní. Na tomto mí stě musí být připravený anténní stož ár. V dostateč néblízkosti anténního stož áru musí být místo, které není vystaveno pově trnostní m vlivům a má přívod sítě 230V. Jako první se instaluje anténní systém. Jako návod pro jeho instalaci poslouž í kapitola 5. Je nutné dodrž et při instalaci anténní ho systému všechna doporuč ení, aby při testování sítě byly zaruč eny ty nejlepší podmí nky pro její č innost. Po nainstalování antén a svodů se do mí sta chráně ného před pově trnostní mi vlivy a s přívodem 230V instaluje sbě rná stanice RSN 450 podle kapitoly 4.1.. Sbě rná stanice musí být pouze připojena k síti 230V a k anténním svodům. Připojení k poč í tač i není nutné. Ve sbě rnéstanici musí být akumulátor. 7.3. Odzkoušení funkčnosti testovací sítě Global Testování se provádí pomocí mě řící stanice. Je proto nanejvýš důlež itéseznámit se před vlastní m testování m s celkovým ovládání m MS. Popis ovládání a veškeréfunkce MS jsou podrobně popsány v manuálu k MS. Po nainstalování anténní ho systému a SS je nutnézjistit velikost rušení pomocí MS a funkce PZId. Pro maximální velikost rušení platí mezní hodnoty napsanév kapitole 5.2.2.. Všechna mě ření v terénu lze provádě t jak s prutovou anténou připojenou k MS, tak s dipólem. Při testování s prutovou anténou se podmínky blíž í provozu vysílač e, s dipólem jsou podmí nky podobnéprovozu SS. Pomocí mě ří cí stanice se spuště ním testu tX na MS testuje spojení na sbě rnou stanici z pož adovaných mí st. Pokud se jedná o místo, kde má být instalován vysílač , pak musí být první dvoucifernéč íslo, indikující kvalitu spojení od MS ke SS, vě tší než 50 (v pří padě použ ití aktivní ho dipólu na sbě rnéstanici pak vě tší než 60). Při testování na místě , kde má být instalována SS, nás zají mají obě dvouciferná č ísla indikující kvalitu spojení jak ve smě ru od MS ke SS, tak ve smě ru od SS k MS. Pokud jde o místo pro instalaci SS, musí být kvalita spojení lepší než 55 v obou smě rech. V případě použ ití aktivního dipólu na sbě rnéstanici pak musí být první dvoucifernéč í slo vě tší než 65 a druhévě tší než 55. Na místě pro instalaci SS je nutnéově řit, zda v blí zkosti není silně jší zdroj rušení . Toto se provádí funkcí PZd. Ustálená hodnota pozadí musí být niž ší než 5. Mě ření rušení se musí provádě t minimálně 10 minut, č ím déle tím lépe. Po celou dobu mě ření rušení se musí sledovat display MS a poznamenat si i krátkodobémaximum rušení. Ideální stav je, když se ž ádnékrátkodobézvýšení ustálenéhodnoty neobjeví. Pro předbě ž né urč ení , zda v testovaném místě bude nutné použ ít vysílač TSM 460 s výkonem 1 W nebo vysí lač TSM 461 s výkonem 0,2 W lze v MS sníž it výkon na hodnotu vysí lač e TSM 461. Výkon se v MS nastavuje v polož ce P. Hodnotě 0,2 W odpovídá č íslo přibliž ně 185. Pro kvalitu spojení platí totéž co v předchozím odstavci, musí tedy být vě tší než 50 (pro aktivní dipól vě tší než 60). Pokud nelze nalézt mí sto pro předbě ž néumístě ní vysílač e u stě ny, lze otestovat místa ve vzdálenosti antény MS 14 cm nebo 30 cm od stě ny a poč ítat s pozdě jším použ itím prutovénebo trubkovéantény na kratším nebo delším drž áku. Výsledkem testování by mě la být přehledná tabulka s objekty jak pro umístě ní vysílač ů, tak pro sbě rnéstanice. U vysí lač ů by mě ly být uvedeny polož ky: kde bude SS, na kterou se má vysí lač připojit, kvalita spojení na SS, testovací výkon, předpokládaná vzdálenost prutovéantény od stě ny a popis mí sta pro vysí lač . U sbě rných stanic je nutnézaznamenat: popis anténní soustavy (tj. polohy a natoč ení antén, použ itétypy antén, předpokládanou délku svodu), kvalitu spojení na nadřazenou SS v obou smě rech a hodnotu pozadí vyč tenou ze SS pomocí MS.

15


verze 1.1

Ú nor 2002

8. Pomůcky při instalaci a odlaď ování sítě Global 8.1. Sbě rná stanice RSN 450 Sbě rná stanice provádí sledování a průmě rování kvality signálu všech objektů, které má zaznamenány v tabulce převádě ných objektů. Ú daj o kvalitě signálu je posílán na PCO do programu NET-G za urč itých podmí nek. Kvalita signálu objektu musí být menší než hodnota parametru „Smetr pro statistiku“ nastavená v konfiguraci sbě rné stanice. Kvalita signálu je posílána na PCO kaž dých 15 minut pouze od dvou objektů splň ujících předchozí podmínku. Tímto způsobem se postupně odvysí lá kvalita signálu od všech objektů splň ujících výše popsanou podmínku. Pokud je tedy na sbě rnou stanici připojeno vě tší množ ství objektů, trvalo by odeslání kvality signálu od všech velmi dlouho. Proto je vhodnésní ž it parametr S-metr pro statistiku tak, aby se kvalita signálu posí lala pouze od horších objektů. Sbě rná stanice si průbě ž ně v době , kdy nevysílá a kdy nepřichází ž ádné zprávy, sleduje velikost rušení reprezentovanou jako údaj S-metru pozadí. V konfiguraci sbě rnéstanice lze nastavit hodnotu S-metru pozadí (parametr „S-metr pro LED“), při jejímž překroč ení dojde k odeslání zprávy se statistikou o rušení . Pokud není překroč ena hodnota S-metru pozadí nastavená v konfiguraci, pak sbě rná stanice posílá kaž dou hodinu na PCO pouze okamž itou hodnotu průbě ž ného průmě ru S-metru pozadí . Při překroč ení nastavené hodnoty S-metru pozadí v kterémkoliv z 15-ti minutových intervalů zač ne být zaznamenávána statistika o úrovni rušení . Zač átek 15-ti minutových intervalů je dán okamž ikem resetu sbě rnéstanice, přič emž intervaly na sebe navazují bez prodlevy. Na konci uvedených 15 minut je statistika odeslána na PCO, pokud došlo v daném intervalu k překroč ení nastavenéúrovně rušení. Obsah statistiky je popsán v kapitole 8.4 na straně 17. Parametr „S-metr pro LED“ v konfiguraci sbě rné stanice je ještě mož né použ ít také k indikaci zpráv, kterésvou kvalitou signálu překroč ily nastavenou hodnotu parametru. Indikaci takových zpráv provádí č ervená LEDka z trojice LED umístě ných uvnitřsbě rnéstanice. 8.2. Mě řící stanice MRS 450 Mě řící stanice má implementovánu řadu funkcí použ ívaných při odlaď ování sítě Global. Lze s její pomocí mě řit kvalitu spojení resp. kvalitu signálu funkcí tX jak při instalaci vysí lač e, tak při instalaci anténní ho systému pro sbě rnou stanici. Při použ ití této funkce je indikována kvalita spojení v obou smě rech najednou. Při instalaci vysílač e lze touto funkcí nalézt přibliž né mí sto (nebo i ví ce mož ných míst) pro jeho umístě ní. Při instalaci anténního systému sbě rnéstanice se propojí mě řící stanice s instalovanou anténou krátkým propojovacím kabelem a natáč ení m antény lze nalézt její přesnésmě rování pro co nejkvalitně jší spojení. Funkce rUn mě řící stanice se použ ívá především při instalaci vysílač e. Ve vysílač i se při provozu na akumulátor v testovací m rež imu spustí v sekci 13H vysílání testovacích zpráv na konkrétní sbě rnou stanici. Tyto zprávy obsahují i adresu mě ří cí stanice. Sbě rná stanice zprávy přijí má a odesílá na mě řící stanici údaj o kvalitě signálu, s jakou přijala signál z vysílač e. Mě řící stanice zachytí zprávu od sbě rné stanice a zobrazí kvalitu signálu obsaž enou ve zprávě . Tak je mož nénají t přesnémí sto pro umí stě ní vysílač e. Stejně jako sbě rná stanice můž e i mě ří cí stanice zjistit hodnotu rušení reprezentovanou velikostí S-metru pozadí . K tomu slouž í funkce PZd. Tato funkce se použ ívá ke zjišťování úrovně rušení před instalací anténní ho systému sbě rnéstanice. Aby nebylo nutné při zjišťování úrovně pozadí sbě rné stanice vž dy vstupovat do konfigurace a v zálož ce servis tuto hodnotu nač ítat, je v mě řící stanici funkce PZId. Touto funkcí lze vyč í st aktuální hodnotu S-metru pozadí sbě rnéstanice, jejíž č í slo je zadáno v polož ce Id mě ří cí stanice. Mě řící stanici je mož népřipojit k poč ítač i PC (např. Notebooku) a pracovat s ní pomocí sw NET Manager podobně jako se sbě rnou stanicí. Stejně jako je mož népři práci se sbě rnou stanicí 16


verze 1.1

Ú nor 2002

připojenou k poč ítač i konfigurovat rádiem jinévzdálenésbě rnéstanice, lze toto provádě t i pomocí mě ří cí stanice. Konfigurace vzdálených sbě rných stanic, ale i konfigurace vlastní mě ří cí stanice (třeba i rádiem z jinésbě rnéstanice) je mož ná pouze , když je na mě ří cí stanici spuště na funkce rUn nebo když sví tí na displeji mě řící stanice nápis AHOJ po jejím zapnutí. 8.3. Vysílač TSM 420, 421, 460, 461 Ve vysílač i jsou implementovány dva testy. První z nich se spouští v testovacím rež imu v sekci 13H, druhý v sekci 14H. Princip č innosti testu 13H je v podstatě popsán v kapitole 8.2 u funkce rUn. Pouze je dobrévě dě t, ž e při tomto testu není nutné, aby byl vysílač zapsaný v tabulce převádě ných vysí lač ů ve sbě rnéstanici, se kterou se testuje spojení. Po vstupu do sekce 13H se zadávají dvě dvouciferná č ísla. První z nich je identifikač ní č íslo mě ří cí stanice (SrId) a druhéje č í slo sbě rnéstanice, se kterou se má testovat spojení. Testem 14H se posí lají testovací zprávy na ně kolik sbě rných stanic (na kaž dou 10 zpráv) s tí m, ž e výsledkem je zprůmě rovaná kvalita signálu vč etně poč tu přijatých zpráv od kaž désbě rné stanice v programu NET-G. Při tomto testu nemusí být opě t vysílač definovaný ani v jedné ze sbě rných stanic, na které se odesí lají testovací zprávy, ale musí být nadefinovaný a připojený v programu NET-G. Po vstupu do sekce 14H se zadává pě t dvouciferných č ísel sbě rných stanic, na kterémají být odeslány testovací zprávy. Pokud není pož adováno odeslání na všech pě t sbě rných stanic, musí se potvrdit mí sto č ísla sbě rnéstanice implicitně nabídnutá hodnota 63. 8.4. Program NET-G V programu NET-G jsou pro odlaď ování a instalaci sítě Global k dispozici filtry v sestavách (ně kteréfiltry jsou souč ástí instalace NET-G, ostatní naleznete na instalač ním CD a je potřeba je importovat). Pro zjišťování kvality spojení slouž í filtr „Kvalita signálu objektu“. Sestava s tí mto filtrem se přidává jako vlastnost ke kaž dému jednotlivému objektu. Parametry pro tuto sestavu jsou dva datumy od kdy do kdy mají být vypsány události s kvalitou signálu. Sestava zobrazí události kvality signálu ze sbě rných stanic za urč ené období s datem příchodu události, č íslem sbě rné stanice, ze kterépřišla kvalita signálu, hodnotou S-metru a poč tem zpráv z objektu. Poč et zpráv z objektu je za č asový interval hlí dání nastavený u objektu ve sbě rnéstanici (obvykle 5 minut).

Obr. 8.4.1 Sestava s filtrem Kvalita signálu.

Pro skupinu objektů je urč ena sestava s filtrem „Kvalita pod meze s průmě ry“. Tato sestava se přidává jako vlastnost vě tve se skupinou objektů. Sestava má č tyři vstupní parametry. Dva urč ují období za které se mají zjišťovat údaje. Dalším parametrem je mez kvality signálu. Poslední m parametrem je minimální poč et zpráv z objektu za č asový interval hlídání nastavený u objektu ve sbě rné stanici (obvykle 5 minut). Sestava vypíše všechny objekty, které za urč ené období mě ly kvalitu signálu niž ší než stanovená mez a zároveň poč et zpráv niž ší než zadanéminimum. Vypsány 17


verze 1.1

Ú nor 2002

jsou ke kaž dému objektu tyto údaje: sbě rná stanice, ze kterékvalita signálu přišla, minimální kvalita signálu ze všech kvalit pod stanovenou mezí, minimální poč et zpráv za č asový interval, poč et všech kvalit signálu s hodnotou menší než mez za urč enéobdobí, průmě rná kvalita signálu a průmě rný poč et zpráv z objektu.

Obr. 8.4.3 Sestava s filtrem Kvalita signálu pod meze s průmě ry.

Pro skupinu objektů je dále urč ena sestava s filtrem „Výpadky od-do“. Touto sestavou lze zjistit objekty, kteréza urč enéobdobí mě ly výpadky v urč eném množ ství. Do parametrů se zadává období od kdy do kdy se mají zjistit výpadky, minimální poč et výpadků a maximální poč et výpadků. Výsledkem sestavy je seznam objektů splň ujících zadané parametry vč etně č asu poslední ho výpadku a množ ství výpadků za urč enéobdobí.

Obr. 8.4.5 Sestava s filtrem výpadky od-do.

Sbě rnéstanice posí lají zprávy o velikosti rušení reprezentovanou hodnotou S-metru pozadí . Tyto zprávy jsou posí lány do NET-G jednou za hodinu. Protož e jsou to bě ž néudálosti ze sbě rných stanic, lze je zobrazit ně kterou sestavou s bě ž ným filtrem pro události, např. „Události dnes, Události od-do“atd.

18


verze 1.1

Ú nor 2002

Obr. 8.4.7 Pří klad zobrazení S-metru pozadí sestavou s filtrem Události dnes.

Kromě bě ž ných hodinových zpráv s hodnotou S-metru pozadí posílá sbě rná stanice důlež itou zprávu při překroč ení zadanémeze S-metru pozadí. Zpráva obsahuje statistiku mě řenou po dobu intervalu 15 minut zaslanou pouze pokud v daném intervalu došlo k překroč ení nastavené meze v konfiguraci sbě rnéstanice. Obsahem statistiky je maximum S-metru pozadí, kterého bylo dosaž eno při překroč ení nastavenémeze, délka pulsu s maximem rušení, minimum S-metru pozadí , kterého bylo dosaž eno při překroč ení nastavenémeze, délka pulsu obsahujícího minimum rušení překrač ují cí ho nastavenou mez a poč et překroč ení resp. pulsů ve sledovaných 15 minutách. Pro zobrazení zpráv obsahují cí ch uvedenou statistiku je urč ena sestava s filtrem „Překroč ení meze Smetru“, která se přidává jako vlastnost k jednotlivým objektům sbě rných stanic.

Obr. 8.4.9 Sestava s filtrem Překroč ení meze S-metru. 19

Global, mož nosti a instalace verze 1.1 Ú nor 2002

Recommend Documents