Vysoké učení technické v Brně Fakulta stavební Studentská vědecká a odborná činnost Akademický rok 2009/2010
GIS MĚSTSKÉ ČÁSTI BRNO-JUNDROV
Jméno a příjmení studenta :
Bc. Irena Opatřilová
Ročník :
2. ročník NMgrSP
Obor :
Geodézie a kartografie
Vedoucí práce :
doc. Ing. Dalibor Bartoněk, CSc.
Ústav :
Geodézie
Obsah Abstrakt ...................................................................................................................3 1 Úvodní studie ...................................................................................................4 2 Sběr dat ...........................................................................................................5 3 Zpracování dat .................................................................................................7 4 Analýzy nad daty a prezentace dat ................................................................11 5 Závěr..............................................................................................................16
2
Abstrakt Tato práce se zabývá vytvořením geografického informačního systému pro účely státní správy Městské části Brno-Jundrov. Samotné fáze tvorby se dají rozdělit na sběr potřebných dat a jejich následné zpracování a vytvoření GIS v softwaru ArcGIS od firmy ESRI. Cílem práce je i aplikování vhodné prostorové analýzy. V práci je popsán postup samotného zpracování dat ve zmíněném softwaru, což může sloužit jako návod pro vytvoření funkčního GIS. V textu je řada ukázek grafických výstupů.
Abstract This thesis deals with creating of the geographic information system for the purposes of the state government of the municipality Brno-Jundrov. The phases of creation can be divided on collection of data and their subsequent processing and creating of GIS in software ArcGIS by the company ESRI. The objective of this work is also application of the convenient spatial analysis. In this work is the description of processing of data in mentioned software so it can be like the manual for creating of the functional GIS. In the text are a lot of examples of graphic outputs.
3
1 Úvodní studie Úkolem této práce bylo seznámit se s problematikou geografických informačních systémů (GIS) a pro vybranou lokalitu městské části navrhnout funkční model GIS na základě potřeb místních orgánů státní zprávy. Vše mělo být doplněno vhodnou prostorovou analýzou. GIS můžeme chápat jako organizovaný soubor počítačového hardwaru, softwaru, geografických údajů a personálu určený na efektivní sběr, uchovávání, obnovování, manipulaci, analýzu a zobrazování všech geografických vztahů informace. Obecné fáze tvorby GIS lze rozdělit z hlediska časového a logického postupu na úvodní studie, sběr dat, správu a zpracování dat, analýzu dat a prezentaci dat.1 Tato práce postupně popisuje jednotlivé fáze tvorby. Při získání původního obecného téma práce, zabývající se vytvořením GIS pro potřeby státní správy malé obce, byla vybrána Městská část Brno-Jundrov. Bylo zapotřebí domluvit osobní setkání se starostou městské části, s panem Ing. Miroslavem Kolářem. Na schůzce byl seznámen se záměrem vytvořit fungující informační systém pro jejich vlastní potřeby a dohodli jsme se na vzájemné spolupráci. Druhým krokem úvodní studie bylo potřeba vybrat vhodný software a hardware, který bude sloužit pro samotnou tvorbu projektu. Byl vybrán software ArcGIS verze 9.2 od firmy ESRI, který poskytla na dobu vypracování práce škola. Konkrétně se jednalo o produkt ArcGIS Desktop s úrovní nasazení ArcInfo, tzn. kompletní profesionální desktop GIS, obsahující úplnou funkcionalitu GIS včetně výkonných nástrojů pro zpracování prostorových dat. Použitými aplikacemi softwaru při tvorbě práce byly ArcMap, ArcCatalog, ArcToolbox, ArcScene a 3D Analyst. Dalšími doplňujícími využitými softwary byly Microstation verze SE a V8 od firmy Bentley, Adobe Photoshop 7.0 CE, VKM a Microsoft Access. Jako hardware byl použit osobní počítač s procesorem 2,4 GHz, pamětí RAM o velikosti 512 MB a grafickou kartou s pamětí 128 MB.
1
SMUTNÝ, J.: Geografické informační systémy, CERM, Brno, 1998, 66 s.
4
2 Sběr dat Tato fáze tvorby byla časově náročná. První kroky směřovaly na Magistrát města Brna (MMB). Původní vize sehnání většiny podkladů na jednom místě se záhy rozplynula. Bylo to mnohem obtížnější, protože různé podklady byly k sehnání u různých správců či vedoucí odborů. První návštěva byla leckdy pouze informativní, kdy byli jednotliví poskytovatelé dat seznámeni s tím, oč je vlastně žádám a podrobně jsme si pohovořili o tom, co mohu u nich dostat za podklady. Další návštěva, již s písemnou žádostí o poskytnutí konkrétních dat, byla většinou úspěšná a člověk odcházel s potřebnými daty domů. Před samotným výčtem jednotlivých získaných dat by bylo dobré zmínit, jaké jsou dva základní typy datových struktur. Jedná se o data vektorová a rastrová, která se od sebe liší způsobem uložení v databázi a charakterem přiřazení tematické informace popisující informace vztažené ke geografických prvkům. Vektorové formáty, které byly využity při tvorbě této práce, byly podklady v *.dgn a zejména pak formát shapefile, sloužící pro ukládání prostorových dat spolu s daty atributovými. Rastrová data byla ve formátech *.tif a *.img. Magistrát města Brna, Kounicova 67 a Malinovského nám. 3 Na magistrátu bylo sehnáno nejvíce podkladů. S jednotlivými odbory byl sepsán předávací protokol s podmínkami využití podkladů a s uvedenými předávacími soubory. Odbor technických sítí poskytl výřez Digitální technické mapy města Brna (DTMB). Odbor životního prostředí poskytl data s výřezem ploch významné zeleně na území městské části (MČ) a o pasportu odpadového hospodářství, čili informace o kontejnerech pro tříděný odpad a střediscích sběrného odpadu. Dále byl získán kontakt na společnost Bucek s.r.o., díky níž bylo poskytnuto plno podkladů o ovzduší a rozptylových studií pro území města Brna. Odbor dispozic s majetkem poskytl výřez z grafické části cenové mapy stavebních pozemků pro oblast MČ spolu s textovou částí Vyhlášky č. 22/2009. Odbor územního plánování a rozvoje poskytl troje typy dat. První typ dat je digitální forma výřezu Územního plánu města Brna (ÚPmB) doplněná o Vyhlášku č.2/2004 o závazných částech ÚPmB. Dále výřez z hlukové mapy z pozemní dopravy pro území statutárního města Brna pro denní a noční dobu a v poslední řadě návrh Územního plán zóny Jundrov (ÚPZ), který byl navíc dodán spolu s další textovou dokumentací. Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brnoměsto Katastrální pracoviště si převzalo písemnou žádost o digitální katastrální mapu (DKM), mapu pozemkového katastru, event. o další jiné podklady po domluvě. Získána byla DKM pro k.ú. Jundrov a k.ú. Pisárky, výřez souboru popisných informací ve výměnném formátu *.vfk a 26 rastrů pozemkového katastru spolu s kladem mapových listů nad územím Jundrova a blízkého okolí. Datový sklad Ústavu geodézie, FAST VUT Brno Sehnání podkladů přímo ze školy bylo samozřejmě nejjednodušší. Celkem se jednalo o tři typy podkladů. Zaprvé o ortofotosnímky v měřítku 1: 5 000, kdy 5
bylo poskytnuto 6 mapových listů. Dále vektorová data ZABAGEDu, a to jak polohopis, tak výškopis nacházejí se na 4 mapových listech. A nakonec byla získána naskenovaná geologická mapa okolí Brna v měřítku 1: 50 000. SHOCart, spol. s r.o., Vizovice Pro zpestření jednotlivých dat byla elektronickou formou požádána společnost SHOCart o výřez z turistické mapy na území a v blízkém okolí Jundrova. Společnost mi bez problémů poslala požadovaná data. Telefonica O2 Czech Republic, a.s. Shánění mapových podkladů zákresu telefonních sítí bylo zajímavé. V první fázi se konala návštěva sídla Telefonica, kdy mi byl na vrátnici přes telefon sdělen návod na podání elektronické žádosti a již další shánění podkladů se dělo přes internet. Přes stránky www.cz.o2.com si jakýkoliv člověk může zažádat o tzv. vyjádření o existenci sítí, kdy mu budou zdarma po vyplnění požadovaných údajů a zakreslení polygonu obklopujícího zájmové území poslána požadovaná data se zákresem telefonní sítě. Ing. Adolf Jebavý Na pana Jebavého jsem dostala kontakt ohledně brněnských cyklostezek. Byl mu poslán e-mail se žádostí o zákres cyklostezek na zájmovém území a obratem mi byla potřebná data doručena. Internet Mezi další využité zdroje dat se může řadit prostředí internetu, na jehož stránkách bylo získáno mnoho informací jako jsou např. adresy určitých objektů, internetové stránky aj.
6
3 Zpracování dat Většina poskytnutých dat byla ve vektorové podobě formátu *.dgn, čili ve formátu pro práci s CAD systémy, zejména tedy pro software Microstation. Získaná data musela být nejprve zpracována tak, že se z nich vybralo to nejvhodnější pro další použití. Navíc bylo potřeba oříznout lokalitu podle zájmového území. Tohle všechno se dělo právě v Microstationu. Práce s ním byla zpočátku mnohem rychlejší a snadnější, než úpravy v samotném ArcGISu, s kterým se člověk teprve pomalu seznamoval. Mezi upravené data tímto způsobem patří DTMB, DKM, ZABAGED, hluková mapa, ÚPmB, ÚPZ Jundrov a geologická mapa. Po úpravě některých dat v Microstatinu, zejména po ořezání po hranici MČ a rozvrstvení do jednotlivých výkresů, nastala etapa samotného vytvoření projektu v softwaru ArcGIS. Bylo využíváno zejména aplikací ArcMap, ArcCatalog a ArcToolbox. Při počáteční práci byla potřeba nejprve setřídit data do jednotlivých složek a adresářů. K tomu sloužil ArcCatalog, který obecně slouží zejména pro organizaci a správu dat. Navíc lze díky němu převádět data ve formátech *.dgn na shapefile nebo vytvořit zcela nový druh shapefilu. V aplikaci ArcMap byl poté založen projekt, do niž byly jednotlivé vrstvy postupně vkládány a zpracovávány. Zpracováním se myslí zejména tzv. klasifikace, při níž se navolí, jaké atributy budou mít jednotlivé třídy prvků a pak také vhodné doplnění atributové tabulky o popisné informace k jednotlivým prvkům. Celkem tak vzniklo 11 tématických vrstev, ke kterým se záhy ještě 2 vrstvy přidaly. Ty vznikly na podkladě analýz, o kterých bude zmínka později. V následující části jsou popsány jednotlivé tématické vrstvy projektu. Inženýrské sítě Z DTMB bylo možno získat polohový zákres elektrického, plynovodního, kanalizačního, kabelového, vodovodního a teplovodního vedení. Jednotlivé datové vrstvy jsou od sebe barevně rozlišeny a příp. dále rozděleny na podrobnější dělení. Elektrické vedení je rozděleno do devíti datových vrstev. V Jundrově se nachází kabely nízkého, vysokého a velmi vysokého napětí spolu s venkovním vedením. Dále se zde nachází kabely veřejného osvětlení, zemnící kabely a převěsy Dopravního podniku města Brna. Kanalizační vedení se skládá z kanalizace jednotné, dešťové a splaškové. Kromě liniového zákresu je zde i vrstva s popisem. Plynovodní vedení má tři druhy. Dělí se na plynovod nízkotlaký, středotlaký a vysokotlaký. Vodovodní vedení se dále nedělí a je doplněno popisovou vrstvou stejně jako teplovodní vedení. Vrstva kabelové vedení je rozdělena na sdílené a optické kabely a na kabelovod. Ukázka zákresu inženýrských sítí je na obr. č. 1.
7
Obr. č. 1 – Zákres inženýrských sítí v soutisku s ortofotomapou
Katastr Tato tématická vrstva se skládá z datové vrstvy katastrální mapa a mapa pozemkového katastru. Prvně uvedená obsahuje kromě zákresu DKM i vrstvu parcelních čísel, na níž je připojena databáze souboru popisných informací. Ta musela být nejprve z textového formátu *.vfk vytvořena, a to pomocí programu VKM. Uživatel má tudíž možnost si zjistit velké množství informací o dané parcele, jako je vlastník nemovitosti, číslo listu vlastnictví, výměru parcely aj. Mapa pozemkového katastru je celistvý rastr pokrývající území MČ a má pouze informativní charakter, protože nad tímto územím již byla odstraněna veškerá zjednodušená evidence. Územní plán města Brna a Územní plán zóny Jundrov Protože podklady kresby územní plánovací dokumentace byly získány v několika výkresech, byla potřeba z nich nejprve vytvořit výkres jeden. Klasifikace vrstev ÚPmB byla spolu s klasifikací ÚPZ Jundrov snad nejnáročnější ze všech, při níž se využívalo legendy od poskytovatele. Atributové tabulka obsahuje plno údajů a informuje o účelu, využití ploch či o různém omezení. Je doplněna odkazem na legislativní předpis. Podobným způsoben jako předcházející vrstva byla zpracována vrstva Územního plánu zóny (viz obr. č. 2). Tato plánovací dokumentace je mnohem podrobnější než ÚPmB a tudíž obsahuje mnohem více objektů a k nim vztažených informací.
8
Obr. č. 2 – Územní plán zóny Jundrov
Životní prostředí Obsahuje čtyři datové vrstvy, vrstvu pasportu odpadového hospodářství, hlukovou mapu, imisní mapy a plochy významné zeleně. Zpracování vrstev bylo rozdílné, protože se jednalo o různá vstupní data. Odpadové hospodářství tvoří kontejnerová stání pro tříděný odpad a blízká střediska sběrného odpadu, hluková mapa je rozdělena pro denní a noční dobu a imisní map je celkem 7 s průměrnými či maximálními koncentracemi určitých plynných látek v ovzduší. Cenová mapa stavebních pozemků S touto vrstvou bylo nejméně práce, protože byla získána rovnou ve formátu shapefile a ořezána pro dané území. Stačilo ji naklasifikovat, upravit atributovou tabulku a vložit do ní hypertextový odkaz na prováděcí vyhlášku. Geologická mapa Podkladem byla naskenovaná mapa, která byla v Microstationu natransformována a zvektorizována nad zájmovým územím. Výkres byl následně převeden do shapefilu, který byl v projektu rozklasifikován podle legendy na původní mapě. Polohopis a výškopis Pro tuto tématickou vrstvu byl použit polohopisný a výškopisný podklad ze ZABAGEDu. Klasifikace proběhla s využitím informací z katalogu popisu pro jednotlivé vrstvy a z mapového portálu na internetových stránkách Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
9
Turistická mapa Tato tématická vrstva obsahuje jak turistickou mapu, tak námětovou cyklomapu, jejímž cílem není jen zákres stávajících cyklostezek, ale i vytipovat ulice a cesty ve městě, které by cyklisté rádi využívali. Ortofotomapa Vrstva obsahuje 6 ortofotosnímků pokrývající území MČ a jeho okolí a pro snadnější manipulaci s výběrem jednotlivých vrstev ortofotomap byla navíc z mapových listů vytvořena celistvá rastrová vrstva pouze pro území MČ BrnoJundrov. Hranice Obsahuje tři hraniční linie. Hranici MČ Brno-Jundrov, dále pak v rozsahu neořezaných ortofotosnímků hranice okolních městských částí, včetně Jundrova a v tomto rozsahu i hranice katastrálních území. Jundrov obrazem Pro zpestření celého GIS byla vytvořena tato tématická vrstva (obr. č. 3). Obsahuje 11 datových vrstev týkající se různých oblastí jako je zdravotnictví, instituce a sdružení, školství, sport, zastávky MHD, telefonní automaty, ubytování, občerstvení, obchody, služby a turistika. Prvotní data byla získána pochůzkou v terénu, kdy byly nejprve všechny objekty nafoceny pomocí digitálního fotoaparátu. Následně se pomocí internetu vyhledaly další potřebné informace k objektů. Celkově se v tématické vrstvě Jundrov obrazem nachází 145 objektů, k nimiž je vztaženo dohromady 225 fotografií.
Obr. č. 3 – Tématická vrstva Jundrov obrazem v soutisku s ortofotomapou
10
4 Analýzy nad daty a prezentace dat Jakmile máme vytvořený funkční GIS, můžeme přistoupit k fázi tvorby analýz nad těmito daty, a tím získání dalších dat a informací. V mé práci bylo pomocí aplikace 3D Analyst využito povrchových analýz nad digitálním modelem terénu (DMT) a poté byla zpracována hlavní prostorová analýza pro vyhledání optimálního místa k bydlení na území MČ Brno-Jundrov. První uvedené analýzy jsou v projektu pod tématickou vrstvou 3D analýzy a druhá pod prostorovou analýzou. Podkladem pro vytvoření digitálního modelu terénu byly 3D vrstevnice ze ZABAGEDu. Tinový model byl ořezán po hranici městské části a vhodně naklasifikován jako v případě vrstev v předcházející kapitole. Z tohoto tinového modelu se poté odvodily následující rastry s velikostí pixelu po 1 m. Nejprve vznikla sklonová mapa terénu. Průměrný sklon na daném území je okolo 12°. Expoziční mapa terénu nám dává informaci o orientaci reliéfu ke světovým stranám, přičemž nejčastější je orientace na severovýchod a východ. Stínová mapa terénu zobrazuje míru odraženého světla pro jednotlivé plochy terénu vzhledem k definovanému zdroji světla. Ten se nachází v místě s definovaným azimutem 315° směrem na severozápad a výškou 45° nad horizontem. Další vrstvou je mapa viditelnosti terénu, která nám zobrazuje oblasti viditelné z předem nadefinovaného stanoviště. Jako observační místo byl zvolen bod nacházející se na mostě přes řeku Svratku na ulici Veslařská mezi Jundrovem a Komínem. Gridový model terénu nám podává stejně jako DMT informaci o nadmořských výškách. Aby byl alespoň trochu odlišen od tinového modelu, má zvolen jemnější interval mezi jednotlivými výškami, tj. po 10 m a navíc má odlišné rozložení barev. Poslední vrstvou vytvořenou přes povrchovou analýzu jsou vrstevnice. Základní vrstevnice jsou v jemnějším intervalu než u ZABAGEDu a jsou v rozsahu 1 m. Ukázky DMT a vybraných povrchových analýz jsou na následujících obrázcích.
Obr. č. 4 – Digitální model terénu
Obr. č. 5 – Sklonová mapa terénu
11
Obr. č. 6 – Expoziční mapa terénu
Obr. č. 8 – Mapa viditelnosti terénu
Obr. č. 7 – Stínová mapa terénu
Obr. č. 9 – Gridový model terénu
Pro prostorovou analýzu bylo snahou využít co nejvíce dat z vytvořeného GIS. Byla tudíž potřeba vybrat využitelné vrstvy a vhodně zvolit jednotlivé parametry optimálního místa k bydlení. Aby tyto parametry nebyly nikterak subjektivně ovlivněny, byl pro zvolení některých z nich využit dotazník. Pro analýzu bylo použito celkem 7 datových vrstev. Z tématické vrstvy Územního plánu zóny Jundrov byly vybrány plochy bydlení, lesa a zahrádek. Dále byly využity plochy ekvivalentních hladin akustického tlaku z hlukové mapy a kontejnerová stání z tématické vrstvy životního prostředí, cenová mapa stavebních pozemků, zastávky MHD z tématické vrstvy Jundrov obrazem a sklonová a expoziční mapa terénu z tématické vrstvy 3D analýz. Do analýzy by mohly být zapojeny i hodnoty z imisních map, ale protože na území Jundrova není překročena žádná z limitních hodnot imisí, neměla by tato data na výslednou analýzu žádný vliv.
12
Dotazník byl aplikován pro zjištění většiny parametrů kromě hodnot z hlukové mapy z pozemní dopravy, jejíž maximální hodnoty akustického tlaku jsou dány legislativou. Byl konstruován tak, aby byl z důvodu co největší návratnosti výstižný a jednoduchý. Dotázaných bylo celkem 150 a konečné výsledky pro umístění optimálního místa k bydlení jsou znázorněny v grafech 1-7.
Graf č. 1 – Vzdálenost lesa od optimálního místa bydlení
Graf č. 4 – Vzdálenost kontejnerů pro tříděný
Graf č. 2 – Vzdálenost zastávky MHD od optimálního místa k bydlení
Graf č. 5 – Cena optimálního pozemku
Graf č. 3 – Vzdálenost zahrádky od optimálního místa k bydlení
Graf č. 6 – Expozice optimálního terénu pozemku
odpad od optimálního místa k bydlení
13
Graf č. 7 – Sklon terénu optimálního pozemku
Z výsledku dotazníku vyplývá, že optimální místo k bydlení by mělo mít následující parametry. Mělo by být vzdálené od lesa do 400 m, vzdálené od zahrádky do 250 m, vzdálené od zastávky MHD do 400 m, vzdálené od nejbližšího kontejneru pro tříděný odpad do 400 m, s cenou pozemku do 2 700 Kč/m2, se sklonem terénu pozemku do 15° a s orientací terénu pozemku ke světovým stranám od východu k západu (včetně jihu). K těmto parametrům ještě musíme přidat ekvivalentní hladinu akustického tlaku pro denní dobu do 45 dB a pro noční dobu do 35 dB a samozřejmě se toto místo musí nacházet na plochách bydlení určených ÚPZ Jundrov. Následovalo samotné zpracování analýzy v prostředí ArcGIS. Přes aplikaci ArcToolbox bylo využito zejména funkcí výběru (Select), obalové křivky (Buffer), ořezání (Clip), rozdílu (Symmetrical Difference) a průniku (Intersect). Rastrová data se ještě předtím musela převzorkovat (Reclassify) a převést na vektorový formát (Raster To Polygon). Tímto způsobem se získalo 19 plošných vrstev se všemi možnými parametry optimálního místa a hlavně vrstva s konečným výsledkem analýzy (viz obr č. 10). K ní se vztahují ještě dvě vrstvy. Analýzaparcely zobrazuje plochy parcel, které jsou pokryty výslednou analýzou celkově, většinově nebo jen částečně. Druhou je vrstva analýza-parcelní čísla. Pro lepší představu kompletního postupu zpracování celé analýzy může posloužit vytvořený model analýzy přes aplikaci ModelBuilder.
Obr. č. 10 – Výsledek prostorové analýzy vyhledání optimálního místa k bydlení
14
Závěrečná tvorba GIS se skládá z prezentace dat a případných dalších doplňkových prací. Byly vytvořeny výstupy z vybraných vrstev, tzv. layouty (ukázky na obr. č. 11 a 12), jejichž celkový počet je 38. Ty jsou opatřeny označením mapy, legendou, měřítkem, severkou a dalšími popisky. Poté byl vytvořen přehled jednotlivých vrstev nacházející se v GIS s informacemi o zdroji a aktuálnosti dat, datu vytvoření, hypertextových odkazech aj.
Obr. č. 12 – Ukázka výstupu Katastrální mapa
Obr. č. 11 – Ukázka výstupu Inženýrské sítě
Nakonec byla v aplikaci ArcScene, sloužící pro vizualizaci 3D dat, vytvořena animace přeletu nad územím Jundrova a jeho okolím. Podkladem byl DMT, na jehož povrch se „položila“ ortofotomapa. Video je formátu *.avi a trvá zhruba 1,5 minuty.
Obr. č. 13 – Ukázka z animace přeletu nad územím Jundrova a blízkého okolí
15
5 Závěr Výše uvedeným způsobem byl vytvořen funkční geografický informační systém pro účely státní správy Městské části Brno-Jundrov. Prvotní fáze tvorby, tzv. úvodní studie, znamenala osobní schůzku s panem starostou a domluvu na případné následné spolupráci. Použitým softwarem pro tvorbu projektu byl program ArcGIS 9.2 s úrovní nasazení ArcInfo. Software je snadný na ovládání, má celou řadu užitečných nástrojů pro zpracování dat a tvorbu map a lze jej určitě jen doporučit. Fáze sběru dat byla časově zdlouhavá, ale nakonec se podařilo sehnat dost užitečných podkladů pro následné zpracování. Fáze tvorby zpracování poskytnutých dat bylo zřejmě nejnáročnější. Výsledkem je 13 tématických vrstev s celkovým počtem 114 datových sad, z nichž mezi nejužitečnější bude určitě patřit zákres inženýrských sítí, katastrální mapa, územní plánovací dokumentace či informace o životním prostředí. Předposlední fáze tvorby se týká analýz nad daty vytvořeného GIS. Výsledky povrchových analýz nám dávají představu o sklonových poměrech terénu na dané lokalitě, stejně tak jako o orientaci ke světovým stranám či výškových poměrech. Zajisté tato data mohou být jen přínosem. Výsledek prostorové analýzy nám pro změnu zobrazuje optimální místo k bydlení na území MČ podle devíti zvolených parametrů, přičemž 7 z nich bylo získáno pomocí výsledku z dotazníku. Závěrečná fáze tvorby se skládala z prezentace výsledků vybraných vrstev ve formě tzv. layoutů, jejichž celkový počet je 38 a vytvoření schématu datových sad nacházejících se v GIS. Díky tomuhle přehledu jednotlivých vrstev je možné získat představu o celkové struktuře tohohle projektu. Nakonec byla vytvořena animace přeletu nad územím Jundrova a jeho okolím. Vše bylo nakonec bez komplikací předáno městskému úřadu, jehož zaměstnanci si mohou data prohlížet v aplikaci ArcReader, která je volně stažitelná na stránkách firmy ESRI.
16
Seznam obrázků Obr. č. 1 – Zákres inženýrských sítí v soutisku s ortofotomapou................................8 Obr. č. 2 – Územní plán zóny Jundrov ............................................................................9 Obr. č. 3 – Tématická vrstva Jundrov obrazem v soutisku s ortofotomapou ..........10 Obr. č. 4 – Digitální model terénu...................................................................................11 Obr. č. 5 – Sklonová mapa terénu..................................................................................11 Obr. č. 6 – Expoziční mapa terénu.................................................................................12 Obr. č. 7 – Stínová mapa terénu.....................................................................................12 Obr. č. 8 – Mapa viditelnosti terénu ...............................................................................12 Obr. č. 9 – Gridový model terénu ...................................................................................12 Obr. č. 10 – Výsledek prostorové analýzy vyhledání optimálního místa k bydlení 14 Obr. č. 11 – Ukázka výstupu Inženýrské sítě ...............................................................15 Obr. č. 12 – Ukázka výstupu Katastrální mapa............................................................15 Obr. č. 13 – Ukázka z animace přeletu nad územím Jundrova a blízkého okolí....15
Seznam grafů Graf č. 1 – Vzdálenost lesa od optimálního místa bydlení .........................................13 Graf č. 2 – Vzdálenost zastávky MHD od optimálního místa k bydlení....................13 Graf č. 3 – Vzdálenost zahrádky od optimálního místa k bydlení .............................13 Graf č. 4 – Vzdálenost kontejnerů pro tříděný odpad od optimálního místa k bydlení.........................................................................................................................13 Graf č. 5 – Cena optimálního pozemku .........................................................................13 Graf č. 6 – Expozice optimálního terénu pozemku......................................................13 Graf č. 7 – Sklon terénu optimálního pozemku ............................................................14
17
