Geografický popis obce Vratislavice nad Nisou jsou městským obvodem statutárního města Liberec, které má 32 místních částí a jeden samosprávný městský obvod. Liberec leží v Liberecké kotlině Žitavské pánve mezi Ještědsko-kozákovským hřbetem jižně a Jizerskými horami severovýchodně. Katastrální území Vratislavice nad Nisou je na jihovýchodě Liberce, kde se Liberecká kotlina uzavírá na severu Prosečským hřebenem a na jihu výběžkem hřebenu Černé studnice. Vratislavice nad Nisou leží na zeměpisných souřadnicích 50° 44′ 36″ s. š.,15° 5′ 33″ v. d. a jejich katastr má výměru 12,92 km2. Vratislavice nad Nisou se rozkládají spravedlivě na obou březích řeky Lužické Nisy. Nejvyšším místem v katastru je vrch Císařský kámen s nadmořskou výškou 637 metrů. Vratislavický terén je zvlněný, nadmořská výška se pohybuje kolem 400 m. n. m. (střední škola na Nové Rudě 445 m, základní škola 390 m, koupaliště Sluníčko 384 m, hladina Lužické Nisy u veseckého nádraží 372 m). Významná část území Vratislavic nad Nisou je zalesněna. V katastru leží dvě skupiny rybníků. Liberec leží v klimaticky mírném pásu. Podnebí Liberce však určuje jeho poloha v kotlině mezi dvojicí horských masivů. Protože jsou tyto horské hřebeny překážkou proudění vlhkého a chladného atlantického vzduchu, jsou ve městě poměrně hojné srážky. Jejich průměrný úhrn je 803,4 mm ročně. Průměrná teplota vzduchu je 7,2 °C, což odpovídá průměru v České republice. Z poloviny jsou vratislavickými sousedy místní části Liberce Vesec, Rochlice, Starý Harcov, Nový Harcov a Kunratice. Na východní straně Vratislavice nad Nisou sousedí s Jabloncem nad Nisou (přes 45 tisíc obyvatel) a bezprostředně s jeho místní částí Proseč nad Nisou. Samostatné obce Rádlo, Jeřmanice a Dlouhý Most jsou sousedy jižními. Vratislavice nad Nisou jsou rozčleněny na deset základních sídelních jednotek (Císařský kámen, Nová Ruda-sever, Nová Ruda-střed, Prosečský hřeben, Tyršův vrch, U cihelny, U pivovaru, U vysílačky, Vratislavice-průmyslový obvod, Vratislavice-střed). Obyvatelstvo K 31. 12. 2013 měly Vratislavice nad Nisou 8 400 obyvatel a 1442 stavebních objektů, z toho 1264 určených k bydlení, a 75 ulic. V posledních letech zde vyrostlo mnoho bytových domů i rodinných domků a počet obyvatel rychle vzrůstá. Ve Vratislavicích je pobočka České pošty a bankomaty České spořitelny a ČSOB. V obci je velmi dobré pokrytí telefonním a internetovým signálem. V zámeckém parku je provozována free Wi-Fi aréna. Školy S počtem obyvatel souvisí i naplnění škol ve Vratislavicích nad Nisou. V roce 2013 měla základní škola v ulici Nad Školou 21 tříd, 422 žáků a 32 pedagogických pracovníků. Od 1. 2. 2010 je ředitelem školy Mgr. Libor Rygál. Škola má školní družinu pro 120 dětí, moderní školní jídelnu a pestrou nabídku zájmových kroužků. V obci jsou tři mateřské školy. MŠ Sídliště v ulici Skloněná je čtyřtřídní s kapacitou 112 dětí, ředitelkou je Bc Hana Šimková. MŠ Tanvaldská má dvě budovy, první na Tanvaldské ulici s kapacitou 50 dětí ve dvou třídách a druhou v ulici Poštovní s kapacitou 25 dětí, ředitelkou je Iva Muzikářová. MŠ Lísteček v ulici Východní má kapacitu 93 dětí a ředitelkou je Mgr. Dana Keltnerová. Všechny mateřské školy mají svoji školní jídelnu. V posledních letech je kapacita všech mateřských škol zcela naplněna. V obci v ulici Sladovnická má již dvacet let své sídlo i soukromá Střední umělecká škola v Liberci s kapacitou 100 žáků. Zřizovatelem a ředitelem je Zdeněk Švácha. Zdravotní a sociální péče Ve Vratislavicích nad Nisou mají své ordinace tři praktičtí lékaři pro dospělé: MUDr. Eva Hudcová, MUDr. Jana Hamanová a MUDr. Jan Šindelář. Praktickým lékařem pro děti a dorost je MUDr. Pavel Hanka, Také praktiční zubní lékaři působí v obci tři: MUDr. Rudolf Rotter, MUDr. Zuzana Rydlová a MUDr. Heidelinde Koptíková. Všichni vratislavičtí lékaři, kromě MUDr. Jan Šindeláře (areál INTEX), sídlí v budově zdravotního střediska na Tanvaldské ulici. Ve stejné budově je i oddělení léčebné rehabilitace. Zdravotní služby doplňují dvě lékárny. Sociálním zařízením je Domov pro seniory Vratislavice nad Nisou. Nabízí dva typy služeb: Domov pro seniory a Domov se zvláštním režimem. Ve dvou budovách (Nový Domov a Dům Marta) pečuje 72 pracovníků o 96 seniorů ve věku nad 65 let. Ředitelem je Miloslav Vodrážka.
Vzhled obce Historickému vývoji odpovídá i současný vzhled obce. Osidlování začalo v okolí řeky Nisy a pokračovalo podél souběžně vedoucí ulice Tanvaldská. Zde i dnes nalezneme většinu význačných budov. Vratislavice nemají náměstí, pomyslným středem obce je okolí ulice Tanvaldská v místě připojení ulice Nad Školou, která vede do sídliště. Jen pár metrů jsou vzdáleny nejvýznačnější budovy - Úřad městského obvodu Vratislavice nad Nisou (včetně sídla policie ČR), základní škola, kostel, fara, kaple, Kulturní centrum 101010. Několik desítek metrů je vzdálena na pravé straně mateřská škola, zámecký park, budova České pošty, stará a nová hasičská zbrojnice a tělocvična. Směrem na Liberec mineme vlevo zdravotní středisko, mateřskou školu a na křižovatce s ulicí Rochlickou vidíme lékárnu. Prostor za ní patří prodejcům a opravcům automobilů. Za lesíkem vpravo se objeví Pivovar Konrad Vratislavice. Tímto směrem přejedeme Novou Rudu a k centru Liberce se blížíme z východní strany. Pokud bychom na křižovatce pokračovali ulicí Rochlickou, mineme vpravo areál pekáren a do centra přijedeme z jižního směru. Správa obce a život v obci Městský obvod Vratislavice řídí patnáctičlenné zastupitelstvo, které sestavuje kontrolní výbor a finanční výbor, a pětičlenná rada obce, která pracuje s komisemi (komise pro výstavbu, dopravu a životní prostředí, komise pro kulturu, školství a tělovýchovu, komise sociální a zdravotní včetně Sboru pro občanské záležitosti, komise redakční rada "Vratislavického zpravodaje", komise k tvorbě nového ÚP). Vedení obce představují starosta a místostarosta, Úřad městského obvodu Vratislavice nad Nisou tvoří zaměstnanci - tajemník úřadu a pracovníci jednotlivých odborů, v jejichž čele stojí vedoucí odboru (kancelář tajemníka, ekonomický odbor, účtárna, odbor kultury, školství a sportu, technický odbor, technický odbor - správa majetku, technický odbor - doprava a životní prostředí, technické středisko a Kulturní centrum VRATISLAVICE 101010)) V obci pracuje mnoho zájmových organizací, spolků a občanských sdružení. Věnují se práci s lidmi, vyvíjejí činnost např. kulturní nebo sportovní. Například: Místní organizace svazu důchodců Vratislavice, Český svaz žen – ZO č. 33, Kulturní sdružení občanů německé národnosti, Studio K centrum aerobiku a relaxace, Sdružení sportovců při areálu Na Rozcestí Cvičení rodičů s dětmi „Sluníčka“, SK Vratislavice o. s., Klub cyklistů Pivovar Vratislavice, SKI KLUB 2009, Kynologický klub Vratislavice nad Nisou, Sport aerobic Liberec o. s., LADY HOP zájmové sdružení, Sbor dobrovolných hasičů ve Vratislavicích nad Nisou Česká tábornická unie – Osada Jizera – Ochránci Jizerských hor, Porsche Classic Club ČR, Občanské sdružení Vratislavice nad Nisou – Kořenovská, o. s. Kulturní zařízení Od 10. 10. 2010 mají Vratislavice nad Nisou moderní multifunkční Kulturní centrum 101010. Autorem je architekt Petr Stolín. Jeho dílo s jedinečným vzhledem se stalo stavbou roku 2011 Libereckého kraje a získalo Cenu Doc. Ing. arch. Hubáčka, dr. h. c. Jsou zde velmi vhodné a také hojně využívané prostory pro pořádání kulturních akcí různorodého charakteru, jako jsou například divadelní, filmová i hudební představení, estrády, plesy, výstavy, taneční i sportovní kurzy a další společenské aktivity nebo firemní akce. Hlavní sál nabízí možnost divadelního i plesového uspořádání a patří k němu i dva bary. Multimediální sál slouží k pořádání kvalitních přednášek, poskytuje zázemí zájmovým organizacím, matkám s dětmi i seniorům. Stavba byla projektována s proskleným prostorem Památníku Ferdinanda Porsche, kde byly do roku 2013 vystaveny tři vozy značky Porsche. Památník vratislavického rodáka byl zrušen. Součástí kulturního centra je i stylová kavárna a informační centrum s předprodejem vstupenek. Skutečnou ozdobou centra je atrium otvírající se do krásného zámeckého parku a umožňující pořádání venkovních akcí. Úspěšné jsou například koncerty, akce s dětmi, trhy a módní přehlídky. Prostory kulturního centra jsou bezbariérové, nekuřácké a centrum disponuje vlastními parkovacími plochami s kapacitou 50 míst. Vratislavice nad Nisou mají velmi pěknou knihovnu v prostorech budovy základní školy. Toto šťastné řešení přivedlo do knihovny mnoho dětských čtenářů. Nejen pro ně je zde mnoho knih nejrůznějších žánrů, časopisů, audioknih a několik počítačů s bezplatným připojením k internetu. To vše v estetickém prostředí s důstojným zázemím, které umožňuje i konání menších kulturních akcí, besed, dílniček a podobně.
Dopravní spojení K hustému automobilovému provozu mezi dvěma velkými městy Libercem a sousedním 12 km vzdáleným Jabloncem nad Nisou (hlavní tah z Německa do Krkonoš) slouží zejména úzká dvoupruhová silnice I/14 přes souvislou obytnou zástavbu Vratislavic nad Nisou. Jedná se o úsek s největším množstvím dopravních nehod v okrese. Toto dopravní zatížení pouze částečně řeší přeložka silnice I/14 v úseku Liberec – Kunratická, která se napojuje na silnici I/35 (Turnov), vede do Zeleného údolí, mimoúrovňově se kříží s tramvajovou tratí Liberec – Jablonec nad Nisou a mimoúrovňová je i křižovatka s ulicí Tanvaldskou poblíž vratislavického pivovaru. Silnice I/14 je odtud dále značena po ulici Tanvaldská centrem Vratislavic. Přeložka pak pokračuje k sídlišti Kunratická, kde je ovšem prozatím ukončena a směrem do Jablonce nad Nisou pokračuje jako dvoupruhová silnice. Většina vozidel proto stále využívá cestu přes Vratislavice nad Nisou. Další spojení mezi Libercem a Jabloncem nad Nisu představuje tramvajová trať, po které jsou vedeny dvě linky, číslo 11 končící v Jablonci nad Nisou a číslo 5 přepravující cestující pouze do Vratislavic nad Nisou. Trať je úzkorozchodná a je to nejdelší meziměstská tramvajová trať v České republice. Vybudovaná byla v letech 1947–1955. V současné době je část trati z Liberce na Novou Rudu již modernizována a zdvojkolejněna. Úsek přes Vratislavice nad Nisou projde rekonstrukcí v letech 2014 – 2015. Vratislavice nad Nisou leží na železniční trati číslo 036 Liberec – Tanvald – Harrachov - Szklarská Poręba (Polsko). Na úseku ve Vratislavicích nad Nisou jsou tři zastávky: Vesec u Liberce, Vratislavice nad Nisou a Proseč nad Nisou. Historie obce Prvním nepřímým dokladem o pobytu člověka na území dnešních Vratislavic nad Nisou jsou dva kamenné sekeromlaty pocházející 4. – 3. tisíciletí př. n. l. Podle předpokladů historiků byl ve 12. a 13. století osídlen levý břeh Nisy. Zdejší osadníci mýtili listnaté lesy, lovili zvěř, chovali vepře, zabývali se včelařstvím a lovem ryb. První písemná zmínka o Vratislavicích (Wratislauicz) je z roku 1360. Byla nalezena v konfirmačních knihách pražského arcibiskupství a dokládá placení církevního desátku z výtěžku zemědělství a existenci zdejšího kostelíku. Od roku 1412 náležela obec k panství kláštera johanitů v Českém Dubu. Obyvateli obce byly zřejmě kmeny Lužických Srbů rodu Milčanů. V době husitských válek byla obec pleněna a dokonce vypálena husity. V roce 1527 se v listinách poprvé objevuje německé jméno Maffersdorf pro osadu založenou německými kolonisty ze Slezska na pravém břehu Nisy Písemné prameny z roku 1624 uvádějí, že na pravém břehu Nisy (náležejícím libereckému panství) žilo 315 obyvatel v 62 domech a na levém břehu (náležející českodubskému panství) 220 obyvatel ve 44 staveních. O 140 let později, v roce 1764, žilo na pravém břehu Nisy 445 obyvatel v 89 domcích a na levém břehu 615 obyvatel ve 123 staveních. Třicetiletá válka zasáhla i území severovýchodních Čech. Při obsazení Liberce došlo k drancování Vratislavic. Vlastníkem území se stal Albrect z Valdštejna, který oddělil levobřežní Vratislavice spolu s dalšími 6 vesnicemi na úpatí Ještědu od českodubského panství a prodal je hejtmanovi Jakubu Heisterovi. Jeho poddaní se mohli vykoupit z roboty, což v dalších letech umožnilo rychlejší rozvoj obce. V letech 1700 – 1701 byl barokně přestavěn a rozšířen původní menší a již zchátralý kostel. Přestavbu kostela Nejsvětější Trojice řídil architekt Marcus Antonio Chanivalle z Nového města Pražského. První zpráva o školní budově ve Vratislavicích je z roku 1745. Naproti kostelu byla v roce 1764 postavena klasicistní fara. V důsledku neúrody vypukl v zemi vyčerpané válkou v letech 1771 – 1772 hladomor a v obci zemřelo 358 lidí. Následně se rozšířilo pěstování brambor. V sedmdesátých letech 18. století se schylovalo k válce Rakouska s Pruskem (o dědictví bavorské 1778 – 1779) V okolí Vratislavic se stavěly opěrné valy na obranu před vpádem pruských vojsk. V letech 1776 a 1778 přijel na inspekční cestu i sám císař Josef II. Valy Vratislavice neuchránily a v září roku 1778 několikatisícové pruské vojsko obsadilo Strážný vrch. Na drancování kraje se podíleli Prusové i vojáci rakouští. Josef II. přijel potřetí v roce 1779. Při této inspekční již mírové cestě vystoupil na Špičák u Milířů. Později byl tento vrchol na památku slavné návštěvy přejmenován na Císařský kámen – Kaiserstein. Dle datace na pískovcovém portálu byl v roce 1780 vystavěn jeden z dnes nejstarších domů ve Vratislavicích – č. p. 542 v Dopravní ulici. V roce 1795 byla vztyčena socha zemského patrona sv. Václava na Schlenzbergu, dnešním Tyršově vrchu. Podle historických dokumentů bydlelo v roce 1834 v pravobřežní obci 857 lidí ve 110 domech a
levobřežní obec měla již 1 813 obyvatel a 307 domů. Po několik staletí se obec na levém břehu rozvíjela rychleji. Na počátku průmyslové revoluce v 19. století došlo k velkému rozvoji průmyslové výroby a Vratislavice dosáhly velkého rozmachu. Výrazně vzrostl i počet obyvatel a tentokrát silně v obci na pravé straně. Ignaz Ginzkey v roce 1844 založil ve své chalupě manufakturu na výrobu koberců, ale již v roce 1860 postavil továrnu na koberce u řeky Nisy pod kostelem (areál Intexu). V roce 1862 byl objeven pramen vratislavické kyselky, později byly postaveny léčivé lázně podle projektu architekta Schäfera. Pramen kyselky získal certifikát, který ji označoval za vodu léčivou. V roce 1874 byl otevřen vratislavický pivovar V době rozvoje průmyslu dochází k rozvoji i ostatních oblastí života. Byly postaveny nové silnice (tzv. krkonošská silnice z Liberce do Trutnova, silnice z Vratislavic do Rochlic, cesta do Proseče), zahájen provoz na železniční trati z Liberce do Jablonce n. N. přes Vratislavice, zřízena poštovní expedice a později poštovní úřad. Došlo k založení továrního hasičského sboru Ignaze Ginzkeye a následně i obecního hasičského sboru. Stavitel A. Jäger z Lukášova postavil v roce 1862 budovu obecné školy, kde dnes sídlí Úřad městského obvodu Vratislavice nad Nisou. Byl vybudován nový (současný) hřbitov na louce severně nad Vratislavicemi. Dělnické spolky postavily tělocvičnu v Dlouhomostecké ulici a tělocvičnu u hasičské zbrojnice. V roce 1890 byla postavena škola v Tanvaldské ulici V 19. století byli vratislavičtí občané postiženi několika katastrofami (epidemie úplavice, tyfu, cholery a veliká povodeň. V roce 1900 měla pravá obec 3 582 lidí 289 domů a levá obec 2 984 obyvatel a 307 domů. 1. 1. 1901 došlo ke spojení obou obcí v jednu s názvem Maffersdorf. Čeští obyvatelé se vrátili k názvu Vratislavice. Na rozloze13,24 km2 tu v 602 domech žilo téměř 6 500 obyvatel převážně německé národnosti. Byla zvolena obecní rada a starosta se sídlem v dnešní budově Úřadu městského obvodu Vratislavice nad Nisou. V roce 1903 byly Vratislavice povýšeny na městys s právem konat trhy. Toto jmenování udělil písemně císař František Josef I. při osobní návštěvě v roce 1906. Vratislavice také získaly svůj znak – dvě proti sobě stojící ženy držící se za ruku symbolizují sloučení dvou stejnojmenných, ale samostatných obcí. Žena vlevo má zelené šaty, v ruce srp a u nohou snop obilí, je symbolem levobřežní zemědělské obce. Druhá žena, která je oblečena do rudých šatů a opírá se o ozubené kolo, je symbolem průmyslu na pravém břehu řeky. Císař už navštívil Vratislavice v roce 1891. Na počátku 20. století se ve Vratislavicích stále velmi buduje. Továrník Ginzkey postavil zámeček v parku, konírnu a dvě vily, vzniklo koupaliště (dnes Sluníčko), postaven byl Dům Marta a domov důchodců, lékárna, elektrárna (později kino – již zbořeno), restaurace U Zlatého kříže (později Dům Svobody), zauhlovací věž v továrně a několik dalších silnic. Po vzniku československé republiky se převážně německé obyvatelstvo snažilo společně s dalšími pohraničními městy o připojení k nově vzniklému Rakousku. 14. prosince 1918 se ve Vratislavicích objevilo československé vojsko, aby zde prosadilo moc pražské vlády. Němečtí obyvatelé byli nuceni situaci přijmout. Poté byly používány oba názvy Vratislavic souběžně (Vratislavice i Maffersdorf). V roce 1920 ve Vratislavicích žije 5975 obyvatel, z toho 489 Čechů (asi 8 %). Hospodářská krize postihla i Vratislavice. Rok 1935 je dobou nástupu Sudetoněmecké strany vedené vratislavickým rodákem Konrádem Henleinem k moci. Na základě tzv. Mnichovské dohody podepsané 29. 9. 1938 představiteli hlavních evropských velmocí byla rozsáhlá území československého pohraničí (včetně Liberce a Vratislavic) přičleněna k hitlerovskému Německu. Většina českého obyvatelstva uprchla do vnitrozemí. Na konci roku 1945 je v obci již jen 3 700 Němců a 2 027 Čechů. Po vysídlení místních německých obyvatel se již používalo jen označení Vratislavice nad Nisou. V roce 1956 byly Vratislavice nad Nisou povýšeny na město. V té době zde žilo 4 780 obyvatel. V roce 1970 dostaly Vratislavice nový městský znak. V levé části znaku byl tkalcovský člunek symbolizující výrobu koberců v místním závodě Bytex. Pravá strana obsahovala zřídlo vody zastupující Vratislavickou kyselku. Protože v roce 2006 již ani jeden z těchto podniků nevyráběl a symboly na městském znaku se tak staly pouhými ikonami bez obsahu, rozhodlo zastupitelstvo obce o návratu k původnímu secesnímu znaku. 1. července 1980 byly Vratislavice nad Nisou připojeny k Liberci jako jeho třicátá čtvrť. Ve Vratislavicích žilo 6 112 obyvatel. Po sametové revoluci se vratislavičtí obyvatelé pokoušeli opět osamostatnit, což vedlo k zřízení zvláštního městského obvodu, který začal oficiálně fungovat 1. července 1991. Ve 20. století postihla Vratislavice nad Nisou dvakrát veliká povodeň a jedna větrná smršť.
Od roku 1990 bylo ve Vratislavicích nad Nisou mnoho staveb vybudováno, mnoho rekonstruováno ale některé i zbourány. Pozornost je věnována hlavně sportovištím (hřiště u základní školy, hřiště Na Rozcestí, hřiště na beach volleyball, oprava sokolovny), prostorům pro hry dětí a relaxaci (zámecký park a lesopark, areál u bývalého kina). Nejvýznamnější stavbou je bezesporu Kulturní centrum VRATISLAVICE 101010. Významné osobnosti Mezi významné osobnosti Vratislavic nad Nisou patří Ignaz Ginzkey (1819–1876) – úspěšný továrník, Ferdinand Porsche (1875–1951) – automobilový konstruktér a továrník a Konrad Henlein (1898 - 1945) – učitel tělocviku, nacista, německý separatistický politik Význam dnes žijících vratislavických rodáků a osobností posoudíme až v příští knize kroniky.
