Gastronomické festivaly jako podpora gastroturismu v Evropské unii

Gastronomické festivaly jako podpora gastroturismu v Evropské unii

Bakalářská práce

Nelli Salmanova

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o. katedra hotelnictví

Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: Ing. Petr Studnička, PhD. Datum odevzdání bakalářské práce: 2016-04-21 E-mail: [email protected]

Praha 2016

Gastronomical festivals as a support of gastrotourism in European union

Bachelor’s Dissertation

Nelli Salmanova

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management

Major: Hotel Management Thesis Advisor: Ing. Petr Studnička, PhD. Date of Submission: 2016-04-21 E-mail: [email protected]

Prague 2016

Čestné prohlášení

P r o h l a š u j i, že jsem bakalářskou práci na téma ,,Gastronomické festivaly jako podpora gastroturismu v Evropské unii“ zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s.r.o.

............................. Nelli Salmanova V Praze dne 21.04.2016

Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucímu bakalářské práce Ing. Petru Studničkovi, PhD., za odborné vedení, ochotnou pomoc a cenné rady a připomínky při zpracování této bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat své rodině za veškerou podporu během celého studia.

Abstrakt SALMANOVA, Nelli. Gastronomické festivaly jako podpora gastroturismu v Evropské unii. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2016. Celkový počet stran 64. Bakalářská práce je věnovana Evropským gastronomickým festivalům a jejich působením na gastroturismus. Hlavním cílem je zjistit význam, postavení a specifičnost evropských gastrofestivalů v cestovním ruchu. Získaná informace poslouží jako základ a podpora pro zpracování návrhů na zlepšení efektivity gastronomických festivalů. Bakalářská práce se skládá ze tří části, které jsou rozdělené na kapitoly a subkapitaly. První část poskytuje teoretický pohled na nový trend cestovního ruchu - gastronomický turismus. V druhé části pomocí následujících analýz: deskripce, vymezení silných a slabých stránek festivalů a dotazníkové šetření zjistím, v čem spočívá podpora gastrofestivalů pro kulinářský cestovní ruch. Třetí část představuje vlastní návrhy a doporučení na zefektivnění gastronomických festivalů tak, aby došlo k většímu rozvoji gastroturismu. Klíčová slova: gastrofestival, gastroturismus, kulinářský cestovní ruch, Evropská unie, gastroeventy, destinace.

Abstract SALMANOVA, Nelli. Gastronomical festivals as a support of gastrotourism in European union [Bachelor’s Dissertation] The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd.: the 2016th. Total amount of pages 64. This graduation dissertation deals with a survey of European food festivals concerning their influence on culinary tourism development. The main aim of the paper is to establish the meaning, status and peculiar character of European festivals in the tourist industry. The received information will serve as a foundation and assistance in forming proposals on increasing effectiveness of gastronomic festivals. The graduation dissertation consists of three parts divided into chapters and subchapters. The first part represents a theoretical view of a new trend in the tourist industry – gastronomic tourism. In the second part the following types of analysis have been used: description, accentuation of strengths and weaknesses of festivals and questionnaire. Thanks to this we can reveal the nature of that support which food festivals provide for the tourist or hospitality business. The third part contains my own proposals and advice regarding intensification of effectiveness of gastrofestivals entailing wider development of culinary tourism on the whole. Key words: gastrofestival, gastrotourism, culinary tourism, European union, gastronomic events, destinations.

Obsah Úvod .................................................................................................................................... 10 1 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 12 1.1 Vymezení základních pojmů ...................................................................................... 12 1.1.1 Cestovní ruch....................................................................................................... 12 1.1.2 Destinace v cestovním ruchu............................................................................... 13 1.1.3 Gastronomie ........................................................................................................ 15 1.2 Gastronomický cestovní ruch ..................................................................................... 17 1.2.1 Účastníci gastronomického cestovního ruchu ..................................................... 19 1.2.2 Zážitková gastronomie ........................................................................................ 20 1.2.3 Pilíře gastronomického cestovního ruchu ........................................................... 21 1.2.4 Gastroturismus jako motiv k cestování ............................................................... 23 1.2.5 Eventy gastronomického cestovního ruchu......................................................... 25 1.3 Členění eventů ............................................................................................................ 26 2 ANALYTICKÁ ČÁST ................................................................................................... 29 2.1 Typy gastronomických eventů a akcí ......................................................................... 29 2.1.1 Trhy ..................................................................................................................... 29 2.1.2 Vinohradnictví ..................................................................................................... 31 2.1.2.1 Vinařské eventy ................................................................................................ 32 2.1.3 Pivovarnictví........................................................................................................ 33 2.1.3.1 Pivní eventy ...................................................................................................... 34 2.1.4 Gastrofestivaly ..................................................................................................... 35 2.2 Dotazníkové šetření .................................................................................................... 41 2.3 Dílčí závěry pro ověření hypotézy ............................................................................. 47 2.3.1 Další přínosy gastrofestivalů pro cestovní ruch .................................................. 48 3 NÁVRHOVÁ ČÁST ....................................................................................................... 51 Závěr ................................................................................................................................... 56 Literatura ........................................................................................................................... 58 Přílohy ................................................................................................................................. 62

Seznam ilustrací, tabulek a grafů Graf 1: Hlavní důvody pro cestování Graf 2: České vinařské podoblasti podle velikosti (ha) Graf 3: Vývoj návštěvnosti Prague Food Festival po celou dobu konání Graf 4: Vývoj návštěvnosti Karlovského gastrofestivalu po celou dobu konání Graf 5: Oblíbené gastronomické eventy Graf 6: Frekvence návštěvnosti gastrofestivalů Graf 7: Jeli byste do jiného města s cílem navštívit gastrofestival Graf 8: Jeli byste do jiné země s cílem navštívit gastrofestival Graf 9: Nabídka gastrofestivalů Graf 10: Doprovodný program Graf 11: Placený vstup Graf 12: Vliv špatného počasí Graf 13: Účast hostujících „hvězd“ gastronomie Graf 14: Jakou částku jste ochotní utratit na gastrofestivalu Graf 15: Místo konání gastrofestivalu Obr. 1: Potravinový CR jako speciální motiv k cestování Tab. 1: Příklady eventů podle cílových skupin Tab. 2: Členění eventů podle velikosti (počtu návštěvníků) Tab. 3: Členění eventů podle doby trvání Tab. 4: Silné a slabé stránky gastrofestivalu Raw Fest Tab. 5: Silné a slabé stránky gastrofestivalu Czech Specials Tab. 6: Silné a slabé stránky gastrofestivalu Prague Food Festival Tab. 7: Silné a slabé stránky Karlovského gastrofestivalu Tab. 8: Silné a slabé stránky gastrofestivalu Copenhagen Cooking Tab. 9: Silné a slabé stránky gastrofestivalu Gourmet Festival Düsseldorf

Seznam zkratek, symbolů a vysvětlivek AKC ČR – Asociace kuchařů a cukrářů České republiky AHR ČR – Asociace hotelů a restaurací České republiky apod. – a podobně atd. – a tak dále aj. – a jiný CR – cestovní ruch č. – číslo ČR – Česká republika DKK – dánská koruna EU – Evropská unie Kč – česká koruna HUZ – hromadné ubytovací zařízení např. – například UNWTO – United Nations World Tourism Organization; Světová organizace cestovního ruchu

Úvod Gastrofestivaly jsou dnes považovány za nezbytnou součást kulinářského cestovního ruchu. V poslední době popularita a návštěvnost gastrofestivalů dynamicky roste. Jedna z příčin růstu je různorodost festivalů. Gastrofestivaly mimo úlohy zábavy vykonávají i jiné

důležité

funkce.

Pro

návštěvníka

gastrofestivalů

představují

rozmanitou

gastronomickou nabídku, kde si každý návštěvník přijde na své, lidi se seznamují s kulturou národa, kterému je festival věnován, nabízejí se domácí lokální potraviny a suroviny, a je to možnost dobře a vesele strávit čas. Z hlediska přínosu pro společnost a cestovní ruch jsou gastrofestivaly eventem, který vytváří nová pracovní místa, odvádí daně státu, zvyšuje zájem lidí o kuchyni a tradice určitého národa, zvyšuje prodej ubytovacích kapacit v místě konání festivalů, a s tím je spojen i prodej letenek a jízdenek, zvyšuje se úroveň příjezdového cestovního ruchu, vytváří se mezilidské vztahy. Kvalitní a dobře zorganizované gastrofestivaly taktéž zvyšují image destinace. Ve své bakalářské práci bych chtěla ukázat, jakou roli hrají gastronomické eventy, zejména festivaly, v kulinářském cestovním ruchu a v čem spočívá jejich podpora. Mám za sebou tříleté studium v oboru Hotelnictví a gastronomie a proto bych chtěla pracovat ve sféře organizování gastronomických akcí. Doufám, že moje bakalářská práce na téma ,,Gastronomické festivaly jako podpora gastroturismu v Evropské unii“ mi pomůže rozšířit moje znalosti v oblasti gastronomických festivalů a co možná nejlépe porozumět specifiku daného odvětví gastronomického cestovního ruchu. Cílem mé bakalářské práce je zjistit význam, postavení a specifičnost evropských gastrofestivalů v kulinářském cestovním ruchu. Získáné informace poslouží jako základ a podpora pro zpracování návrhů na zlepšení efektivity gastronomických festivalů. Z tématu mé bakalářské práce vyplývá hypotéza, že evropské gastronomické festivaly přispívají k rozvoji gastroturismu v Evropské unii a zvyšují image destinace. Pomocí přesných údajů o gastrofestivalech a provedených analýz budu v rámci své bakalářské práce tuto hypotézu prokazovat. Moje bakalářská práce zahrnuje tři části: teoretickou, analytickou a návrhovou.

10

První část poskytuje teoretický pohled na nový trend cestovního ruchu - gastronomický turismus. První subkapitola je věnována vymezení základních pojmů, druhá subkapitola je v plné míře zaměřena na všechny aspekty kulinářského cestovního ruchu. Náplní analytické části jsou tři analýzy: deskripce, vymezení silných a slabých stránek gastrofestivalů a dotazníkové šetření. Nejprvé popisuju vybrané gastronomické akce se zaměřením na počet návštěvníků a představovanou nabídku. Tyto údaje slouží jako základní a velmi důležitá informace pro provedení následujících analýz a ověření hypotézy. Dalším krokem je vymezení silných a slabých stránek vybraných evropských gastronomických festivalů. Důraz je zde kladen na místo konání festivalu, doprovodný program a podporu organizacemi cestovního ruchu, což poslouží k vytvoření návrhů na zlepšení organizace gastronomických festivalů. Dotazníkové šetření je třetí analýzou. Cílem dotazování je zjistit celkový vztah lidí ke gastrofestivalům a vymezit rozdílné aspekty. Shrnutím těchto analýz je dílčí závěr pro ověření hypotézy. Poslední část popisuje vlastní návrhy na zefektivnění organizace a provozu gastronomických festivalů v Evropě. Při zpracování bakalářské práce byla použita teoretická a empirická metoda. Teoretická metoda je z velké části literární rešerše a je více využívána v první části práce. Cílem teoretické metody v dané bakalářské práci je představit ucelený přehled současné literatury na téma gastroturismus. Moje bakalářská práce je vypracována především na základě následujících knih: 

Food & Beverage Management (2011)



Marketing destinace cestovního ruchu (2003)



Nové trendy v nabídce cestovního ruchu (2013)



Pěstování vinné révy (2011)



Pivo (2002)



Služby v cestovním ruchu (2010)



V pořádání akcí a událostí (events) v cestovním ruchu (2008)

Informace a statistika gastronomických festivalů je získaná z oficiálních webových stránek festivalů a z webových stránek známých masmédií. K empirické metodě v mé bakalářské práci patří pozorování, dotazování a deskripce.

11

1 TEORETICKÁ ČÁST V první části své bakalářské práce uvádím teoretický pohled na nový trend cestovního ruchu – gastronomický turismus.

1.1 Vymezení základních pojmů První kapitola mojí bakalářské práce je věnovaná vymezení základních pojmů, což poslouží jako první krok k pochopení toho, co ve své podstatě představuje gastronomický cestovní ruch, z čeho se skládá a na co je zaměřen.

1.1.1 Cestovní ruch Cestovní ruch nemůžeme definovat jednotně. Pojem je odvozen od slova cestování, ale význam se liší. Podle Kotíkové (2013, s. 15) pod pojmem cestování rozumíme cesty spojené s přechodným pobytem na jiném místě. Pojem cestovní ruch má širší význam. Na rozdíl od cestování je masovým jevem a zahrnuje především specifické služby (ubytování, stravování, doprava atd.). Všeobecně charakterizujeme cestovní ruch jako ,,činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí, a to na dobu1 kratší, než je stanoveno, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.“ (Palatková, 2011, s.11). Nejsilnější rozvoj cestovního ruchu začíná od třicátých let 19. století se zahájením nových forem dopravy jako železnice a parníky. Na začátku 20. století vzniká první definice tohoto pojmu. Ve svém díle Kotíková (2013, s. 15) uvádí jednu z prvních definic CR s datem roku 1942: ,,soubor vztahů a jevů, které vyplývají z pobytu na cizím místě, přičemž cílem pobytu není trvalé usídlení nebo výkon výdělečné činnosti.“ Časem se definice změnila. I dnes můžeme chápat cestovní ruch jako: ,,komplexní společenský jev, zahrnující aktivity osob cestujících mimo jejich obvyklé prostředí nebo pobývající na těchto místech ne déle než jeden rok za účelem zábavy, rekreace, vzdělávání, 1

V domácím turismu do šesti měsiců. V mezinárodním turismu do jednoho roku. (M.Palatková, 2011, s.11)

12

pracovně či jiným účelem, i aktivity subjektů poskytujících služby a produkty těmto cestujícím osobám, tedy i provozování zařízení se službami pro tyto cestující osoby včetně souhrnu aktivit osob, které tyto služby nabízejí a zajišťují, aktivit spojených s využíváním, rozvojem a ochranou zdrojů pro cestovní ruch, souhrn politických a veřejně správních aktivit a reakce místní komunity a ekosystémů na uvedené aktivity.“ (Zelenka, Pásková, 2012, s. 83). Z toho vyplývá, že cestovní ruch je komplexní jev, který zahrnuje na straně poptávky účastníky a destinace cestovního ruchu a na straně nabídky provozovatele služeb.

1.1.2 Destinace v cestovním ruchu V závislosti na stanovenou hypotézu, že gastrofestivaly zvyšují image destinace, je potřebné vymezit pojem destinace. Destinace jako ,,nové“ subjekty turismu se staly centrem zájmu od konce 80. let (Palatková, 2011, s.11). Na první pohled se pojem destinace definuje jako geograficky určený ,,cíl cesty“. Ve slovníku cestovního ruchu (Zelenka, Pásková, 2012, s. 105) je turistická destinace charakterizovaná v užším a širším smyslu. V užším to znamená cílovou oblast v daném regionu se specifickou nabídkou atraktivit a infrastruktury CR. V širším smyslu destinace představuje země, regiony, lidská sídla a další oblasti, které jsou typické velkou koncentrací atraktivit, rozvinutými službami a další infrastrukturou cestovního ruchu, jejichž výsledkem je velká koncentrace návštěvníků.. ,,Destinace nabízejí klientovi odpovídající produkt a uspokojují jeho očekavání. Destinace se snaží o perfektní a kvalitní organizaci celého řetězce služeb.“ (Palatková, 2011, s. 11). Királ'ová (2003, s. 15) definuje destinace CR jako přirozený celek, který má z hlediska podmínek rozvoje CR jedinečné vlastnosti, odlišné od jiných destinací. A taktéž uvádí dále definici WTO, ve které je turistická destinace představovaná jako místo s atraktivitami a s nimi spojenými zařízeními a službami CR, které si účastník cestovního ruchu nebo skupina vybírá pro svou návštěvu a které poskytovatelé přinášejí na trh. ,,Území, které má potenciál stát se turistickou destinací, musí disponovat příznivým klimatem, atraktivním a krásným výhledem, pohostinnými lidmi a řadou zdrojů pro očekávané odhalení.“ (Boniface, Cooper, 2005, s. 41). Ve svém díle ,,The business of tourism“ autoři Holloway J. a Taylor N. (2006, s. 187) upozorňují na to, že atraktivita turistické destinace závisí na úspěchu její image. 13

Destinace je produkt složený z mnoha dalších produktů či služeb. Kvalita těchto složek tvoří celkovou image destinace. ,,Pro rozvoj cestovního ruchu v destinaci je důležitá kvalitní nabídka, která je schopná přilákat návštěvníky a následně uspokojit potřeby a požadavky.“ (Királ'ová, 2003, s. 16). Palatková (2011, s. 184-185) uvádí, že kvalitu turistické destinace lze chápat minimálně třemi způsoby: 

Kvalita jednotlivých služeb (produktu) v sektorech, kde lze kvalitu měřit a řídit.



,,Agregatní“ kvalita souhrnu služeb (produktu) destinace, jejíž měření a řízení je obtížnější a je realizováno např. národními systémy řízení kvality služeb v turismu, součástí veřejných hodnocení může být i kvalita veřejných služeb či volných statků.



Kvalita destinace hodnocená nejen z pohledu návštěvníků destinace, ale i z pohledu rezidentů žijících v destinaci (kvalita života), jejíž monitorování a měření je nejsložitější a v praxi se s ním lze zatím setkat zřídka.

V marketingu lze pojetí produktu chápat ve fyzické i symbolické rovině. Podle Palatkové (2011, s. 54) se každý produkt v marketingovém pojetí rozděluje na jádro a dvě vrstvy: 

Jádro produktu, které se váže přímo na uspokojení potřeb návštěvníka destinace (napr. relaxace, vzdělávání, zážitek) a představuje přínos, resp. hodnotu produktu pro klienta (např. cesta letadlem přináší rychlost, pohodlí).



Vlastní produkt, představovaný fyzickým produktem, tedy konkrétní nabídka s danou skladbou služeb, za stanovenou cenu.



Rozšířený produkt, který znamená další služby se slevou nebo ,,zdarma“ (např. transfer, garance sněhových podmínek) zvyšující hodnotu produktu pro klienta.

Királ'ová (2003, s. 16) popisuje šest charakteristických komponentů pro destinace CR, které vymezil D. Buhalise ve svém díle ,,Marketing the Competitive Destination of Future“: o Attractions – primární nabídka CR, která množstvím, kvalitou a atraktivitou vyvolá návštěvnost (přírodní kulturně-historický potenciál) o Accessibility a ancillary services – všeobecná infrastruktura, která umožňuje přístup do destinace, patří sem také služby využívané především místními obyvateli (zdravotnické, poštovní) o Amenities – suprastruktura a infrastuktura CR, které umožňují pobyt v destinaci a využití jejích atraktivit (ubytovací, hostinská, kulturně-společenská) 14

o Available packages – připravené produktové balíčky o Activities – rozmanité aktivity Lze tvrdit, že turistické destinace procházejí následujícími fázemi životního cyklu: fází vývoje, fází uvedení na trh, fází růstu, fází zralosti. Po fázi zralosti nastává fáze stagnace, která může skončit třemi způsoby: fází úpadku, fází stabilizace nebo fází inovace. (Királ'ová, 2003, s. 97-98) Viz příloha č. 1 ,,Produkt (destinace) může mít krátký (veletrhy, jarmarky, sportovní akce apod.) nebo dlouhý (hrad, skanzen, národní park) životní cyklus.“ (Királ'ová, 2003, s. 97) Pronikáním a uplatněním destinace na trhu se zabývá marketing destinace, který v sobě propojuje strategickou a administrativnou rovinu s přihlédnutím k potřebám transformace na nové podmínky trhu cestovního ruchu. (Palatková, 2006, s. 76). Úspěšný marketing destinace je založen na úspěšné realizaci marketingového plánu.

1.1.3 Gastronomie Vývoj gastronomie je těsně svázan s rozvojem společnosti. Historie gastronomie, která je více méně podobná současné, začíná v roce 120 n.l., kdy římští šéfkuchaři založili ,,Akademii kulinářského umění“. ,,...už od počátku civilizace a podobně jako na další lidské činnosti lze i na ni (gastronomii) nahlížet jako na řemeslo, umění a rozvíjející se ekonomicko-společenskou vědu.“ (Klánová, Pavera, 2013, s. 74). Druhou významnou etapou rozvoje gastronomie je objevení Nového světa v roce 1492 mořeplavcem a kolonizátorem Krištofem Kolumbem. Do Evropy byly dovezeny nové plodiny, které do té doby nikdo ve Starém světe neviděl. Byly to: ananas, avokádo, batáty, bob, cuketa, dýně, chilli papriky, kukuřice, rajčata. Starý svět pokládal za svou povinnost poslat na Nový kontinent své dary: banán, broskev, citrón, kávu, hrušeň, ječmen, pomeranč, pšenici, salát, řepu, rýži, zelí. Tato výměna dala silný popud k rozvoji gastronomie. Od středověku se Itálie považovala za královnu gastronomie. Na přelomu 15. a 16. století se v Benátkach produkoval cukr a v lékárnách se zároveň s léky prodávaly cukrářské 15

výrobky: dorty, piškoty, moučníky a karamelky. Ve velké míře působila na rozvoj italské gastronomie Kateřina de Medici (1519-1589). V roce 1533 se Kateřina de Medici provdala za budoucího francouzského krále Jindřicha II. a odešla z rodných Benátek do Paříže. S sebou přivezla tým italských kuchařů, kteří naučili francouzské kuchaře vařit velké množství jídel ze zeleniny a těstovin, dělat omáčky a dezerty: sorbety a zmrzlinu. ,,Tento počin se později stal základem francouzské školy gastronomie.“ (Křížek, Neufus, 2011, s. 63). Díky Kateřině de Medici se ve Francii objevily nové lahůdky, které v renesanční Itálii na rozdíl od Francie byly už dávno známé: lanýže, drůbeží knedlíčky, perníčky, srdíčka artyčoků a brzlík. ,,Každá válka končila více nebo méně dlouhotrvajícím mírem, který bylo nutno písemně stvrdit. Paříž pro to byla nejvhodnějším místem. Město bylo krásné, nabízelo pohodlí a zážitky všeho druhu. Kromě toho bylo snadno dosažitelné z Londýna, Vídně i Petrohradu. Tak se Paříž stala vysokou školou gastronomie.“ (Křížek, Neufus, 2011, s. 64). Od té doby ,,základem tzv. světové gastronomie je francouzská kuchyně pro jemné, ale výrazné chuťové vlastnosti připravovaných jídel, jejich pestrost a bohatost stolování.“ (Orieška, 2010, s. 161). V souladu s tím nejvýznamnějšími kuchaři světa byli Francouzi. Brilliant-Savarin (1755-1826) Grimond de la Reyniere (1758-1837) Antoine Careme (1784-1833) Auguste Escoffier (1847-1935). Pojem gastronomie se skládá ze dvou slov řeckého původu: gaster - žaludek a nomos zvyk, mrav. Všeobecně je gastronomie chápaná jako společensko – ekonomická činnost, která zahrnuje přípravu jídel výrazných chuťových a estetických vlastností a kvalit, jejich pestrost a rozmanitost a způsob organizování této přípravy, jejich nabídku a prodej z hlediska specializace jednotlivých činností a profesí. (J. Orieška, 2010, s. 161). Podle slov slavného Brillianta-Savarina je gastronomie syntetická věda, která zahrnuje všechny disciplíny vztahující se k lidské výživě. ,,A jejím cílem je zajistit zachování lidského rodu prostřednictvím nejlepší možné výživy. Tohoto cíle dosahuje pomocí pevných zásad, kterými se mají řídit všichni, kteří zkoumají, poskytují nebo připravují věci, které se mohou stát jídlem“. (Freedman, 2008, s. 266) 16

Kotíková ve svém díle ,,Nové trendy v nabídce cestovního ruchu“ (2013) uvádí, že gastronomie je ,,celý komplex činností zahrnující nejen kuchařské umění, ale i správný výběr surovin, použití adelevantní technologie přípravy pokrmů, použití odpovídajícího vybavení inventáře, nádobí a přístrojů, způsob podávání jídel a nápojů i úroveň stolování“. Ve zkratce tento pojem ,,lze chápat jako nauku zahrnující teoretickou i praktickou znalost toho, co se vztahuje k lidské výživě.“ (Zimáková 2011, s. 13).

1.2 Gastronomický cestovní ruch ,,Duše každé společnosti se probouzí s vůní jejího jídla...“ (Freedman 2008, s. 7). Kulinární tradice různých zemí světa vznikaly během mnoha století pod vlivem velkého množství faktorů: klimatické podmínky, zeměpisná poloha, vliv jiných kultur atd. Lidi celého světa jsou ve své podstatě všežravými, ale stravují se odlišně. Každý národ má svou originální jedinečnou kuchyni. V současné době ,,jíst“ pro člověka znamená nejen vykonávání přirozeného biologického procesu, ale i spoluúčast na kulturním fenoménu. Dnes se turisti snaží nejen navštívit památky, ale i ochutnat tradiční jídla, což umožní nejlépe poznat gastronomii navštíveného státu. Zejména s tímto cílem se zformovala nová forma cestovního ruchu – gastronomický cestovní ruch. Existuje spousta názvů pro gastronomický CR: gastroturismus, gastronomický turismus, gurmánský CR, potravinový CR. V angličtině se nazývá gastronomic tourism, gourmand tourism, culinary tourism a v poslední době je nejpopulárnějším názvem food tourism. Gastroturismus je těsně spojen s agroturistikou2,,při které se specifické jídlo či nápoje stávají hlavním motivem pro návštěvu oblasti.“ (Artlexikon.cz, výkladový slovník [online]). A podporuje takový segment cestovního ruchu jako etnický turismus3. 2

Agroturismus je druh CR, turistické nebo rekreační pobyty na venkově na rodinných farmách, jejichž hlavní náplní je poznávání alternativního způsobu života v blízkém kontaktu s přírodou. (Zelenka, Pasková 2012, s.26). 3 Etnický turismus je forma CR, která zahrnuje 1. cestování s motivem návštěvy své původní vlasti (vlasti rodičů/prarodičů). 2. návštěvy zajímavých národností s cílem sledování a poznávání jejich zvyků a způsobu života. (Zelenka, Pasková 2012, s.147).

17

Napomáhá rozvoji etnické kultury a je základem pro zkoumání území, krajiny, místní stravy a originality národní kuchyně. O významnosti kulinářského cestovního ruchu svědčí i to, že v roce 2003 byla založena The Internaional Culinary Tourism Association (ICTA), tj. Mezinárodní gastroturistická asociace, která sdružuje nejvýznamnější autority v gastronomickém cestovním ruchu. Asociace je považována za základní zdroj informací pro kulinární média na celém světě a nabízí široký okruh výhod pro své členy včetně vzdělávání, rozvoje a podpory, a to vše ve vztahu ke kulinárnímu cestování. (Klánová, Pavera, 2013, s. 149). Hlavní principy gastronomického CR jsou: 

Autentičnost. Kultura regionu se projevuje prostřednictvím jídla.



Koncepčnost. Angažovat se ve všech fázích.



Pohostinnost. Přemýšlet o potřebách zákazníků ještě před tím, než oni vysloví svá přání. (COT business, 2011 [online])

E. Klánová a L. Pavera ve svém díle (2013, s.148) upozorňují, že kulinární cestovní ruch má řadu podforem. A k tomu uvádí následující dílčí motivace podle Millera pro účast na gastroturismu: 

Cestovní večeře



Ochutnávky



Kuchařské školy



Gastronomické festivaly



Restaurace v atrakcích cestovního ruchu (muzea, parky a botanické zahrady, zoologické zahrady)



Vinné stezky



Cesty za americkou whisky



Trhy

18

1.2.1 Účastníci gastronomického cestovního ruchu Účastníci gastronomického, též gurmánského CR, ,,jsou motivováni požitkem z konzumace, kultury stolování (atmosféra, vybavení, způsov obsluhy a výzdoba stravovacího zařízení, výklad) testování a seznamování se s vybranými pokrmy a nápoji.“ (Zelenka, Pasková, 2012, s. 192). Účastníci gastronomického CR nemají za cíl jen konzumaci tradičních jídel. Pro ně je nejdůležitější získat znalosti o kultuře národa z gastronomické stránky navštěvované destinace. V roce 2011 ve Vídni proběhla první Evropská konference kulinářského cestovního ruchu. Jedna z témat konference bylo věnované pojmu ,,Kulinářský turista“. O tom píše profesor Michael Hall z University of Canterbury, Nový Zéland. Podle jeho slov existují čtyři typy tzv. food turistů: 1) Gurmán (labužník) – profesionál – vysoký zájem o kulinářství 2) Gurmán – amatér – vysoký až střední zájem o kulinářství 3) ,,Potravinový“ turista - nízký nebo příležitostný zájem o kulinářství 4) Znalec potravin – nízký nebo příležitostný zájem o potraviny (COT business, 2011 [online]) Podle slov profesora Halla je opravdu náruživých kulinářských turistů velmi málo. Nemůžeme považovat každého člověka za food turistu jenom proto, že ochutnal tradiční jídlo. Účast na gastronomickém CR je spojena s určitým zážitkem. ,,Zážitek může být explorativní (něco nového, nevšedního), somatický a fyziologický, sociální (sociální kontakt, společnost) a dodatečný (opálit se, prosadit se jako osobnost). Je vždy spojený s emocionální angažovaností jedince, neopakovatelný a pomíjivý.“ (Orieška, 2010, s. 353). V případě vyhledávání účastníkem CR nových zážitků odlišných od každodenního života můžeme

mluvit

o

zážitkovém

CR.

Odpovídajícím

produktem

zážitkového

a

gastronomického CR je zážitková gastronomie. ,,Typickými aktivitami jsou návštěvy zvláštních restaurací, rybářské lodní výlety, exkurze do výroben potravin atd.“ (Orieška, 2010, s. 161).

19

1.2.2 Zážitková gastronomie Zážitková gastronomie je dost mladý, ale velmi frekventovaný pojem. Znamená způsob stravování, který spočívá v tom, že host za své peníze dostane neobvyklý a neopakovatelný zážitek. Zážitková gastronomie ,,klade důraz na degustaci kvalitního, různě připraveného pokrmu a nápojů v kvalitním moderním či historickém prostředí.“ (Zelenka, Pasková 2012, s. 642). Základem pro zážitkovou gastronomii je: 1. Překvapení Především host očekává něco nového, neobvyklého, co ho může překvapit. 2. Soulad mezi pokrmem a nápojem ,,Doporučení vhodného nápoje vzhledem k jídlu i osobním preferencím hosta hraje významnou úlohu.“ (Gastromagazin.cz, 2014 [online]). Tím se v podniku zabývá somelier. 3. Skladba a forma prezentace jídla Zážitek z jídla můžeme mít nejenom v luxusních restauracích, ale i z krásné prezentace na talíři či neobvyklého způsobu přípravy jídla. 4. Přívětivá atmosféra Přívětivá atmosféra vzniká díky chování obsluhujícího personálu. Personál pracuje s úsměvem, stará se o hosta, pomáhá mu s výběrem atd. Podle Zimákové (2011, s. 85) provozovat zážitkovou gastronomii znamená dodržovat nejen základní zásady hospodaření, gastronomická pravidla, ale také věnovat pozornost svým zaměstnancům. Zážitková gastronomie žije atmosférou a atmosféra ožívá především ve spolupracovnících, kteří se musí se svými úkoly plně ztotožňovat. 5. Profesionální obsluha Zkušený a kvalifikovaný personál. 6. Příjemné prostředí

20

Nejdůležitější je hygiena. Žádné drobky kdekoliv, čisté příbory a nádobí, příjemné ovzduší aj. Dále je to výzdoba, design, hluk, osvětlení. Ve sféře zážitkové gastronomie mají provozovatelé neomezené možnosti pro přilákání klientů. Existuje řada gastronomických akcí: 

Aktivcounter - host může sledovat kuchaře po celou dobu přípravy pokrmu. Tento způsob je možný pouze v případě, je-li kuchyně součástí restaurace.



Pohledová/otevřená kuchyně, tzv. front cooking – pokrm je před zraky hosta pouze dokončován.



Fondue – host si dokončuje pokrm sám.



Fine dining - ,,nejvyšší úroveň zážitkové gastronomie. Večeře o několika speciálních chodech, při které se snoubí atmosféra místa s unikátními chody, při kterých zapojíte všechny smysly. Zde je důležitá dostatečná péče o zákazníka, tudíž jde většinou o menší a luxusní podniky. Při těchto akcích si vychutnáte netradiční jídla i nápoje z kvalitních a exkluzivních surovin, na které jen tak jinde nenarazíte.“ (Gastromagazin.cz, 2014 [online]).



Netradiční obsluha – odlišná od tradičního způsobu obsluhy. Personál je v dobových kostýmech, určitě ve stylu daného podniku či akce, nebo je host obsluhován pomocí nějakého zařízení. Například modelová železnice v restauraci Výtopna a Golden Pacific Café. Zážitek pro dospělé i pro děti.



Hudba a tanec



Tematické akce



Ochutnávka vína



Gastronomické festivaly

1.2.3 Pilíře gastronomického cestovního ruchu Podmínky pro rozvoj gastronomického CR mají absolutně všechny země světa. V tom spočívá jedinečnost tohoto typu cestovního ruchu.

Gastronomický CR nepatří do

sezónního CR. Pro jakékoliv roční období je možné vybrat vyhovující zájezd, příp. výlet. Je to jeden z důvodů, proč se gastroturismus dnes rozvíjí tak rychle.

21

Podle zprávy UNWTO ,,Global report on Food Tourism“ z roku 2014 zvýrazním pilíře, které jsou základem pro rozvoj gastronomického CR. 1. The territory. Ůzemí. Je základem gastronomické nabídky. Území jako takové není gastronomickou destinací. Teritorium má zahrnovat dobře promyšlený program degustace tradičních místních jídel. Proto je proměna nějakého místa v gastronomickou destinaci složitý úkol. 2. The product. Výrobek. Výrobek je základem gastroturismu. Proto je důležité zjistit, co z místních potravin můžeme přetvořit v ,,turistické lákadlo“. A pak také to, jak je možné ho co nejlépe uvést na trh. 3. Cultural heritage. Kulturní dědictví. Kultura je souhrn znalostí a zvyklostí, které tvoří společnost. Turisté rozumí a zkoumají kulturu národa pomocí gastronomie přes chuť a zážitek. Design gastronomického výrobku má odpovídat kultuře, historii a specifičnosti daného území. Zde se tradice a inovace nachází v koexistenci. Ůkolem pro profesionály je spojit místní tradice s novými technologiemi tak, aby se nezničila autentičnost produktu, a aby byl přizpůsoben požadavkům současného turisty. 4. Sustainability. Udržitelnost. Gastronomický CR je schopný vykonávat současně dvě funkce: potřeby turistického byznysu a kulturně-ekologické věci. Hlavní myšlenkou není činit tlak na místní gastronomii a přitahovat pozornost turistů ke kulturnímu životu daného území: jedinečnost místní kuchyně, místní potraviny a ostatní služby. V tomto případě má gastronomický CR dobré perspektivy pro další úspěšný rozvoj. 5. Quality. Kvalita. Destinace, které chtějí zavádět food tourism očekává hodně práce ve sféře kvality služeb: ochrana značky a zájmů spotřebitele, uspokojení přání zákazníků, zvyšování kvalifikace pracovníků, konkurence. 6. Communication. Komunikace. (UNWTO report, 2014 [online]).

22

1.2.4 Gastroturismus jako motiv k cestování Gastronomie jako motiv k cestování hraje jednu z nejdůležitějších rolí v cestovním ruchu. Zaprvé je spojená s kulturním CR, propaguje zájem o kulturní dědictví regionu a podporuje regionální produkci. Zadruhé je gastronomie přínosem pro ekonomiku. Pro proměnu oblasti do gastronomické destinace se vyžaduje hlavně: 

Nízký vstupní kapitál



Nízké zkušenosti



Hodně práce

Produkty gastronomického CR zvyšuje image regionu. ,,Gastronomy is a strategic element in defining the brand and image of their destination.“ (UNWTO report, 2014 [online]). Ale v některých případech se nehodí k celkové image destinace. Tedy gastronomický CR přináší nulový výnos. Obr.1 Potravinový CR jako speciální motiv k cestování.

Zdroj: První Evropská konference kulinářského cestovního ruchu ve Vídni. Dostupné na: http://studenti.icot.cz/prvni-evropska-konference-kulinarskeho-cestovniho-ruchu-vevidni/

Na konferenci ve Vídni profesor Michael Hall uvádí příčiny, proč může kulinářský cestovní ruch přispět k rozvoji regionu či destinace: 23



Je spojen s kvalitní produkcí.



Kulinářský turismus je samostatný produkt destinace, je-li spojen s nabídkou místních potravin.



„Potravinový“ cestovní ruch je atrakce.



Může vést k prodloužení pobytu.



Například v kraji Walla Walla, kde je velká produkce vína, je 17 % restaurací a 40 % hotelů přímo navázáno na produkci vína.



Regionální značka potravin (zahrnující vína, piva, alkoholické nápoje) může být dobrou reklamou pro destinaci.



Zkušenost turisty s jídlem (občas i negativní) může ovlivnit jeho vnímání destinace jako celku. (COT business, 2011 [online]).

Evropská komise ,,Preferences of European towards tourism“ zahrnuje gastronomii do kulturního CR. Komise provedla dotazníkové šetření na téma ,,Hlavní důvody k cestování“. Z něj vyplývá, že gastronomie jako důvod k cestování (tedy součástí kulturního CR) roste téměř poslední čtyři roky. Graf.1: Hlavní důvody pro cestování

Hlavní důvody pro cestování (%) 60 50 40 30 20 10 0

Navštěvov Kultura Příroda (gastrono ání Slunce/plá Prohlídka Sportovní kamarádů (jezera,hor mie,nábož ž města aktivity y) a enství, příbuzných umění)

Spa a Různé akce wellness

2012

27

0

17

14

16

10

0

0

2013

40

36

18

18

15

10

12

7

2014

46

34

30

25

23

14

13

8

2015

48

36

31

27

23

12

13

8

Zdroj: vlastní zpracování. Na základě dat ze zprávy Evropské komise 2015. Dostupné na: http://ec.europa.eu/public_opinion/flash/fl_414_en.pdf 24

Gastronomický CR zaměřen jak na luxusní restaurace tak i na venkovské místní speciality, trhy, festivaly, různé slavnosti a exkurze. Profesor Kevin Fields z University of Gloucestershire na kulinářské konferenci ve Vídni představil vlastní pohled na podporu rozvoje kulinářského CR: ,,Když podporujeme kulinářský cestovní ruch, naše úsilí nemusí být zaměřeno jen na získání „michelinských“ hvězdiček. Často mnohem zajímavější může být obyčejná venkovská místní specialita, kterou turista bude vnímat jako kulinářské kulturní dědictví.“

1.2.5 Eventy gastronomického cestovního ruchu Základ gastronomického CR tvoří nejenom tradiční regionální produkt, ale ve velké míře i různorodé gastronomické slavnosti a zajímavosti, které tyto produkty propagují. V této kapitole jsem informace o problematice gastronomických eventů čerpala především z knihy ,,Nové trendy v pořádání akcí a událostí (events) v cestovním ruchu“, H.Kotíková a E. Schwartzhoffová, 2008. Publikaci vydalo Minsterstvo pro místní rozvoj. Dále se zabývám pojmem event podrobněji. Charakteristické znaky eventů Podle H.Kotíkové a E. Schwartzhoffové (2008, s.9) event je: o Jedinečný a originální o Vymezen v určitém čase o Je spojen s kontrétním místem, kde se koná o Jedná se o uměle vytvořenou, dopředu naplánovanou událost o Je spojen se silným zážitkem o Vyžaduje osobní přítomnost návštěvníků o Má pevný harmonogram, který obsahuje část přípravnou, realizační a vyhodnocovací o Má předem stanovený rozpočet o Zvyšuje poptávku, v důsledků čehož dochází k výraznému zvýšení návštěvnosti dané destinace Eventy v CR můžeme rozdělit na 2 typy:

25

1) Eventy, které tvoří motivaci pro turisty. V tomto případě event je cílem destinace, lidé cestují proto, aby se ho zúčastnili. 2) Eventy, které netvoří žádnou motivaci pro návštěvu destinace. Takové eventy jsou návštěvovány turisty, kteří se prostě nacházejí na daném území. Ale účast na eventech turistům rozšiřuje a zatraktivňuje nabídku v dané destinaci. (Kotíková a Schwartzhoffová, 2008, s. 9)

1.3 Členění eventů Členění eventů podle cílových skupin Při tomto členění musíme určit, ,,kdo“ je návštěvníkem eventů. Jedna skupina eventů je určena pro homogenní skupinu, a to s ohledem na věk, zájmy a odborné zaměření. Druhá je zacílena na širokou veřejnost. Eventy mohou být uzavřené a otevřené. ,,Uzavřené eventy jsou určeny pro přesně vymezený okruh pozvaných účastníků, přičemž se může jednat o akce jak soukromé, tak i pořádané nějakou firmou nebo institucí, neziskovou organizací či subjektem veřejné správy. Otevřené eventy jsou určeny pro jakéhokoliv zájemce, jsou přístupné všem.“ (Kotíková a Schwartzhoffová, 2008, s. 11) Dále se eventy člení na eventy s volným vstupem a se vstupním poplatkem. Tab. 1: Příklady eventů podle cílových skupin

Eventy, na které se

Eventy otevřené Festivaly, koncerty

Eventy uzavřené kongresy, konference

prodávají vstupenky, platí se vstupní poplatek Eventy, na které je vstup Oslava silvestra na náměstí

Firemní akce, premiéry,

bezplatný

svatby

Zdroj: Kotíková a Schwartzhoffová, 2008, s.11

26

Členění podle místa Indoor (,,pod střechou“) Outdoor (venku) – jsou velmi oblíbené v CR, ale velmi závislé na počasí Netradiční prostředí (klášter, hrad, zámecká zahrada, vodní plocha)

Členění podle pořadateského subjektu Kdo financuje event:    

Veřejná správa (místo, obec, kraj) Nezisková organizace Obchodní společnost Fyzická osoba

Kotíková a Schwartzhoffová (2008, s. 12) upozorňují na to, že s výjimkou docela malých akcí (zpravidla do tisíce návštěvníků) dochází při realizaci eventu ke spolupráci mezi různými subjekty a zároveň je realizace eventů financována z více zdrojů – je zde nezbytné partnerství. Zároveň se velké eventy ve většině případů neobejdou bez financování ze strany sponzorů. Členění podle velikosti (počtu účastníků) Tab. 2: Členění podle velikosti (počtu účastníků)

Název eventu

Počet účastníků

Oktoberfest 2015

5,9 millonů

Velké eventy

Gastrofestival: Cibulová

300 000

(100 000 – 500 000 účastníků)

slavnost 2015, Německo,

Mega eventy (nad 500 000 účastníků)

Weimar Střední eventy

Prague Food Festival 2015,

Více než 17 000,

(10 000 – 100 000 účastníků)

Pilsner Fest,

Více než 50 000,

Karlovský gastrofestival

40 000

2015 Malé eventy (do 10 000 účastníků)

Food Cup Czech Specials

27

6 000,

2014,

6 500

Špilberk Food Festival 2015 Zdroj: Vlastní zpracování Kotíková a Schwartzhoffová (2008, s. 12) ve svém díle píšou, že velikost eventu bychom měli hodnotit ve vztahu k destinaci nebo firmě či institucí, která event pořádá. Pro Náměšt na Hané – městys, který má okolo 2 000 obyvatel, je třídenní folkový festival Zahrada s 30 000 účastníky „mega“ akcí, podobná akce v milionové Praze by patřila spíše mezi střední eventy. Účast ovlivňuje i skutečnost, zda se na danou akci platí vstupné – účast na těchto eventech je vždy menší než na akcích, na které je vstup volný. Členění podle významu 

Mezinárodní



Značkové



Regionální



Místní

Členění podle doby trvání Tab. 3: Členění podle doby trvání

Název eventu

Místo konání

Doba trvání

Krátkodobé

Gastrofestival:

Berlín

1 den

(1 den)

Festival

kultur

a

25.5.2015

dobrého jídla Střednědobé

Gurmánský festival

Vídeň

(několik dní)

3 dny 8.5. – 10.5.2015

Dlouhodobé

Gastrofestival:

(delší než týden)

Láska v květnu

Mnichov

Měsíc 1.5. – 31.5.2015

prochází žaludkem Zdroj: Vlastní zpracování

28

2 ANALYTICKÁ ČÁST Druhá část mé bakalářské práce se zabývá prozkoumáním evropských gastronomických eventů a podrobnější analýzou gastrofestivalů s cílem zjistit jejich význam a postavení v gastronomickém cestovním ruchu. Pomocí následujících výzkumných metod: deskripce, vymezení silných i slabých stránek gastrofestivalů a dotazníkového šetření bude potvrzena hypotéza, že evropské gastronomické festivaly přispívají k rozvoji gastroturismu v EU a zvyšují image destinace.

2.1 Typy gastronomických eventů a akcí Účastníci gastronomického CR mají na výběr různé gastronomické akce. Vánoční a farmářské trhy, gastronomické festivaly, pouliční prodej, vinařství, veletrhy a výstavy, gastronomické projekty, pivovarnictví, školy vaření atd. Gastronomické události slouží jako podpora pro CR. V této kapitole provádím deskripci gastronomických akcí s důrazem na počet návštěvníků a produkci, kterou eventy nabízí. Návštěvnost je indexem významu akce a produkce představuje nabídku akce. Informace o konání gastronomických akcí v České republice je získaná z portálu Kudy z nudy. Tento portál je projektem CzechTourism - české centrály CR, která je zaměřená na podporu domácího CR. Informace o gastronomických eventech po celé Evropě se nacházejí na portálech foodfestivalseurope.com a tastingeurope.com, který je podporován Evropskou komisí (EC). Detailní data o eventech jsem získala z jejich oficiálních webových stránek.

2.1.1 Trhy V období Vánoc se počet turistů v Evropě zvyšuje. Evropské vánoční trhy se považují za jedinečné. Lidé z celého světa jedou do Evropy s cílem okusít pohádkovou vánoční atmosféru a zúčastnit se kouzelné slavnosti. 29

Nejnavštěvovanější vánoční trhy se nachází v Německu (Norimberk, Drážďany) a v Rakousku (Vídeň). Vánoční trh v Drážďanech na náměstí Altmarkt byl poprvé otevřen už v roce 1434. Trh je velmi populární jak mezí turisty, tak i mezi německými občany. Prodávající musí rezervovat místa až 10 let dopředu. Na vánočních trzích v Německu lidé každoročně utratí miliardu eur (27 miliard korun). V roce 2014 na trhy v Norimberku dorazilo 2,7 milionů návštěvníků, na trhy v Dážďanech o sto tisíc více. Návštěvnost vánočních trhů ve Vídní dosahuje až 3,5 milionů lidí. ,,Podle statistik turisté z Česka překvapivě nepatří mezi nejpočetnější zahraniční návštěvníky blízkých zahraničních metropolí. V Norimberku za loňský (2014) rok napočítali 13 902 Čechů, což je až desátá pozice mezi nejčastějšími národnostmi navštěvující město.“ (Idnes.cz/Ekonomika, 2015 [online]). Trh nabízí svým návštěvníkům vánoční cukrovinky, pochutiny, suvenýry a řemeslné předměty. K zábavě slouží nonstop fungující pohádkový hrad a určitě doprovodný program. V České republice jsou nejpopulárnější vánoční trhy v Praze a v Brně. Počet návštěvníků vánočních trhů v Brně za rok 2014 je 55 951 člověk. Zúčastněné země: Česká republika, Francie, Litva, Polsko, Slovensko. (Závěrečná zpráva o vánočních trzích, 2014 [online]) Pražské vánoční trhy navštívilo více než milion lídí. Praze to přineslo necelé 2 miliony korun. (Česká televíze, 2014 [online]) Kvůli teroristickým útokům v Paříži počet zahraničních návštěvníků na vánočních trzích v roce 2015 poklesl, ale zvýšil se počet tuzemských návštěvníků, což podporuje domácí CR. Farmářské trhy, městské trhy a tržnice jsou přitažlivé pro účastníky gastronomického CR. Za prvé díky rostoucímu zájmu o biopotraviny, za druhé jsou městské trhy jedním ze způsobů, jak se přiblížit k lokální místní kuchyni. Chuť spolu se svěžestí, vůní, vzhledem a vyšší nutriční hodnoty produktů jsou často uváděné důvody pro návštěvu a nákupy na farmářských trzích. Farmářské trhy také mají plus pro ekonomiku. Třeba Asociace farmářských tržišť uvádí, že v roce 2014 utratili Češi na trzích 240 milionů korun. (Idnes.cz, 2015 [online])

30

Trhy se konají podle určitého řádu celý rok. Přehled Českých trhů je možné sledovat na internetových portálech, např. www.farmarske-trhy.cz, www.nalok.cz.

2.1.2 Vinohradnictví Česká republika se řadí mezi malé vinařské země. Obliba vína a jeho spotřeba však neustále narůstá, což je předpoklad pro další rozvoj vinohradnictví. Díky své poloze se Česká republika řadí mezi státy s tzv. „cool climate viticulture“, tzn. vinohradnictví chladného podnebí, které však neznamená jenom nižší průměrné teploty ve vegetačním období a častější výskyt period s mrazovými teplotami, ale je spojeno především s příznivými podmínkami pro zrání hroznů. Při jejich dozrávání se zde totiž střídají vyšší denní teploty s nízkými nočními, což pozitivně působí na zrání, zejména na vývoj aromatických a fenolických látek. Vinařské oblasti v ČR se proto vyznačují kvalitními podmínkami pro pěstování révy vinné. (P. Pavloušek, 2011, s. 14) Podle zákona č. 321/2004 Sb. se vinařství v ČR dělí na dvě oblasti: vinařská oblast Čechy a vinařská oblast Morava. ,,Vinařskou oblast lze charakterizovat díky podobné odrůdové skladbě a osobitým vlastnostem vína.“ (Pavloušek a Burešova, 2014, s. 13) Zákon č. 254/2010 Sb. rozděluje oblasti na podoblasti. P.Pavloušek a P.Burešova (2014, s. 13) definují vinařskou podoblast jako region s podobnými podmínkami terroir, tradicí pěstování révy vinné a kulturními tradicemi. Vinice v rámci jedné podoblasti jsou podobné svou odrůdovou skladbou a charakteristickými vlastnostmi vína. Oblast Morava se skládá z podoblastí: 

Znojemská



Mikulovská



Velkopavlovická



Slovácká

Oblast Čechy se skládá z podoblastí: 

Litoměřická



Mělnická 31

Graf 2: České vinařské podoblasti podle velikosti (ha) Litoměřická 288

Mělnická 343

Slovácká 4514

Znojemská 3530

Velkopavlovická 5143

Litoměřická

Mělnická

Mikulovská 4737

Znojemská

Mikulovská

Velkopavlovická

Slovácká

Zdroj: Vlastní zpracování

2.1.2.1 Vinařské eventy Prague Wine Week. Jedná se o festival vín, který se koná na konci ledna-začátku února už sedm let. V rámci festivalu se provádí degustace domácích a zahraničních vín, které jsou oceněny v soutěží Prague Wine Trophy. Návštěvníci mají možnost setkat se s profesionálními sommeliery, koupit si vína z vinoték, ochutnat degustační menu atd. Táborský festival vína. Trvá celý měsíc a považuje se za nejdelší festival vinařství a gastronomie v celé střední Evropě. V roce 2016 proběhne festival už po osmé. Součástí eventu je degustace vín, které jsou představovány vinaři, divadla a koncerty, vzdělávací akce, různé výstavy a přednášky. Mikulov gourmet festival je čtyřdenní oslavou moravské kuchyně při snoubení se skvělými moravskými víny z Vinařství Volařík a Marcinčák. Koná se v červnu od roku 2000. Beaujolais Nouveau, Francie. Francouzský festival mladého vina. Slaví se od půlnoci třetího čtvrtka listopadu. ,,Posuvný“ čtvrtek je vybrán z praktických důvodů. Původně první den, kdy se smí víno prodávat, byl určen 15. listopadu. Protože datum často vycházelo na víkend, byl v roce 1985 stanoven třetí čtvrtek v listopadu.

32

Vino

Beaujolais

Nouveau

nepatří

mezí

nejlepší

vína

světa,

ale

je

jedním

z nejprodávanějších. Každý rok se vyrobí více než 50 mil. lahví, z toho polovina odchází na export a z ní polovinu vypijí Japonci, největší fandové Beaujolais Nouveau. Smyslem festivalu je uvedení mladého vína na trh. Slaví se s hudbou, tanci, představením. Slogan festivalu je ,,Beaujolais Nouveau est arrivé! Beaujolais Nouveau je tady!“. Ve Francii se oslava stala státním svátkem. Dnes se Beaujolais Nouveau slaví v mnohých zemích světa. Septemberfest. Největší festival vína v Bibione (Itálie), který se koná během dvou dnů na Piazzale Zenith. Slavnost je zaměřena na dobré víno z Benátského kraje. Hlavním lákadlem pro návštěvniky je to, že víno se rozlévá zdarma a každý návštěvník k tomu dostává jako suvenýr kelímek s emblémem slavnosti.

2.1.3 Pivovarnictví Pivo je staré jako lidská civilizace. Existují důkazy, že se z piva těšili už v Mezopotámii 4 000 let př.n.l. ,,Bedřich Hrozný na území Mezopotámie v roce 1913 objevil v chrámových inventářích z 25. a 24. století př.n.l prastaré recepty na výrobu různých druhů piv, což vyvrátilo dřívější domněnky, že kolébkou piva byl stanoven Egypt.“ (Johnova, 2002, s. 1) Pivo jako nápoj patří k tradičním nápojům českého konzumenta. D. Johnova (2002, s.41) uvádí, že královská města a kláštery byly prvními a monopolními českými výrobci piva. Podle slov šéfa svazu minipivovarů Jana Šuřana (E15.cz/Zprávy, 2015 [online])

na

začátku devadesátých let 20. století existoval v Česku jediný minipivovar – U Fleků (funguje od roku 1499). V posledních letech počet raketově stoupl na zhruba 280 pivovarů. Dnes se na území České republiky nachází 337 pivovarů (+3 v přípravě), z toho 294 (+3 v přípravě) jsou minipivovary. Podle konzumace piva si Češi udržují světový primát (144 litrů na osobu), dále následují Němci (110 litrů na osobu) a Rakušané (108 litrů na osobu). Pivovarnictví v Čechách vždy bylo považováno za jedno ze základních řemesel českého průmyslu a za současnost národní kultury. Tomu odpovídá i fakt, že pivní turistika jako součást gastronomického CR tady má velký potenciál pro rozvoj. Pivní turistika zahrnuje

33

návštěvu klášterních pivovarů a pivovarů s dlouhou historií, pivní muzea a pivní lázně. Pro podporu pivní turistiky Český Svaz pivovaren a sladoven pořádá akci ,,Dny českého piva“. Akce se koná každý rok. V roce 2015 se zúčastnilo 6 000 restaurací a hospod po celé ČR a přišlo 50 236 hostů.

2.1.3.1 Pivní eventy Český pivní festival. Probíhá v květnu od roku 2008 v Praze na Letné. Festival získal obrovskou popularitu. Za dobu konání v roce 2014 přišlo 45 268 lidí, a celková výtoč piva dosáhla 82 751 litrů piva. (Pražský patriot, 2014 [online]). S každým rokem se nabídka značkových piv na festivalu zvyšuje. V roce 2011 bylo 120 různých značek, v roce 2014 již 172 značky. Gastronomickou část festivalu představovaly česká, evropská, americká a azijská kuchyně. Počet naservírovaných porcí jídel dosáhl 36 616. Pilsner Fest. Pivní festival v Plzni. Hlavnímí centry oslavy jsou pivovar a náměstí. Festival má doprovodný program s autentickou hudbou, žonglery a artisty. Počet hostů festivalu z roku 2014 (více než 50 000) v roce 2015 poklesl o 8 000. Jedna z příčin poklesu je počasí, zejména déšť. Celkem na letošním Pilsner Fest 2015 bylo vypito 130 000 litrů piva. Junifest. V Bratislavě probíhá od roku 2010 největší slovenský pivní fesival Junifest. Trvá 10 dnů a není jenom festivalem piva, ale také zvláštních nápojů a skvělé hudby. Festival nabízí 18 druhů piva a v roce 2014 akci navštívilo více než 80 000 lidí. Oktoberfest. Největší pivní festival světa. Koná se v Mnichově, Německo. Festival není jen svátkem piva, ale i tradic. Oktoberfest se slaví od října 1810 ,,kdy po své svatbě uspořádali

bavorský

korunní

princ

Ludvík

a

jeho

manželka

Tereza

Sasko-

Hildburghausenská pro obyvatele království na louce za Mnichovem slavnost s koňským dostihem. Akce měla úspěch a začala se konat pravidelně jako říjnová slavnost (Oktoberfest)“. (Idnes.cz/Ekonomika, 2014 [online]). Poprvé za šest let v roce 2015 Oktoberfest navštívilo méně než 6 mil. Proti loňskému se počet hostů snížil o 400 tisíc a dosáhl 5,9 mil. Podle slov pořadatelů akce (E15.cz/Zprávy, 2015 [online]) pokles návštěvnosti způsobilo chladné počasí a obnovení hraničních kontrol kvůli uprchlíkům, navíc přestaly jezdit vlaky mezi Salcburkem a Mnichovem, které v minulosti využívali Rakušané k jednodenní návštěvě Oktoberfestu. S počtem návštěvníků se snížila spotřeba piva. Podle internetového portálu e15.cz hosté festivalu vypili 7,3 mil. litrů piva, o 0,14 34

mil. litrů méně než v roce 2014. Podle organizátorů to ale souvisí s úbytkem návštěvníků a ne se skutečností, že pivo na Oktoberfestu bylo letos nejdražší v historii - nejnižší cena za litrový máz byla 10,10 eura (274 korun). (E15.cz/Zprávy, 2015 [online]). Pokles hostů se neprojevil na spotřebě jídla. Za 16 dnů festivalu bylo spotřebováno 114 volů a 50 telat, stejně jako vloní. Mírně se snížil prodej pečených kuřat, zato vzrostl zájem o vegetariánská jídla. (E15.cz/Zprávy, 2015 [online]). European Beer Festival. Koná se v Kodani, Dánsko. Na rozdíl od jiných festivalů nabízí různé druhy piva z celé Evropy. V září v roce 2015 navštívilo festival za 2 dny přibližně 20 000 hostů a bylo představeno 1 000 druhů chmelového nápoje.

2.1.4 Gastrofestivaly S rozvojem gastroturistiky se zvyšuje počet gastronomických festivalů. Účastníci gastrofestivalů očekávají prvotřídní gastronomické zážítky spojené se specifikou regionální kuchyně nebo s gastronomickým trendem. Raw Fest – Festival Zdravého jídla. Festival je považován za největší festival zdravého jídla ve světě. Koná se v Praze od roku 2015, v roce 2016 proběhne 5.6. - 6.6. Festival na své webové stránce nabízí ,,nejlepší ze světa raw food, široká nabídka raw produktů, smoothies a smoothies na míru, představení superfoods a možnosti jejich užití, exotické i lokální ovoce a zelenina“. Mimo toho festival zahrnuje doprovodný program: ,,nevaření“ s kuchaři, přednášky o zdravém životním stylu, umělecké a sportovní workshopy, atrakce a hry pro děti. Počet návštěvníků v prvním ročníku konání je 2 000 osob. Cena jednodenní vstupenky v roce 2015 činila 220-320 Kč. Dvoudenní 400-450 Kč. (Raw Fest, 2015 [online]) Tab. 4: Silné a slabé stránky gastrofestivalu Raw Fest Silné stránky

Slabé stránky

Propagace zdravého životního stylu (přednášky, Placený vstup produkční nabídka)

Provádí se pouze na národní úrovni

Podpora lokálních potravin

Není podporován žádnou organizací

Zajímavý doprovodný program pro dospělé i pro děti

cestovního ruchu

Zdroj: Vlastní zpracování 35

Téma Gastrofestivalu Czech Specials je úplně jiné. Projekt probíhá pod mottem ,,Česko chutná skvěle“ a má za cíl ,,poukázat na kvalitní českou gastronomii, která musí jít ruku v ruce s regionálními surovinami“. (CzechTourism, 2014[online]). Festival je partnerským projektem CzechTourism, AHRČR a AKCČR. Je zaměřen na podporu gastronomického CR v České republice a přilákání turistů. Festivalu se zúčastnilo 49 restaurací po celé České republice: Praha (8 podniků), Brno (4), Velké Karlovice (3), Ostrava (2), Plzeň (2), Kroměříž (2), Jičín (1), Přerov (1), Křižany (1), Velké Bílovice (1), Mariánské Lázně (1), Horoměřice (1), Sedliště (1), Kutná Hora (1), Sněžné (1), Letovice (1), Bíla Třemošná (1), Český Krumlov (1), Valašské Meziříčí (1), Javorník u Jeseníku (1), Losovice (1), Krnov (1), Chřibská (1), Strážné (1), Karlovy Vary (1), Lednice na Moravě (1), Litomyšl (1), Mcely (1), Frýdek-Místek (1), Hradec Králové (1), Pec pod Sněžkou (1), Strakonice (1). Všechny restaurace nabízely hostům tradiční české pokrmy a jsou certifikovanými podniky Czech Specials, což je zaručením kvality. Manažeři projektu kladou důraz na to, že pomocí festivalu chtějí změnit pohled široké veřejnosti na českou gastronomii. „Česká kuchyně může být moderní, rozmanitá, plná jedinečných pokrmů připravených z kvalitních regionálních surovin. Chceme Čechům zkrátka ukázat, že mají být na co hrdí“. (CzechTourism, 2014[online]). Tab. 5: Silné a slabé stránky gastrofestivalu Czech Specials

Silné stránky

Slabé stránky

Podpora lokálních potravin

Nekoná se každoročně

Propagace národní kuchyně Účast podniků certifikováných projektem Czech Specials Koná se ve 32 městech a ve 49 restauracích České republiky Dlouhá délka trvání (20 dnů) Podporován organizacemi CzechTourism, AHRČR a AKCČR Zdroj: Vlastní zpracování Prague Food Festival. Motto ,,Nejezte, nepijte ani nežijte blbě“. Nejznámější český festival jídla a píti. Třídenní svátek se koná od roku 2007. Návštěvnost festivalu skoro neklesla bez ohledu na často špatné počasí, což dokazuje popularitu projektu. „Za sedm festivalů podruhé pršelo. Nicméně lidé přišli, což nás nesmírně těší a vidím to jako důkaz toho, že kvalitní gastronomie přitahuje, že se návštěvníci chtějí něco nového dozvědět a hlavně nechtějí jíst blbě,“ řekl zakladatel festivalu Pavel Maurer. (Barové noviny, 2013 [online]). 36

Graf 3: Vývoj návštěvnosti Prague Food Festival po celou dobu konání 20000 18000 16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Zdroj: Vlastní zpracování s pomocí www.praguefoodfestival.cz

Pavel Maurer je gurmán, milovník dobrého jídla a vydavatel nezávislého průvodce po českých restauracích Maurerův Grand Restaurant. Hosté festivalu mají možnost ochutnat skvělé pokrmy od nejlepších českých šéfkuchařů. V ramci programu probíhá taktéž degustace vína a návštěvníci se můžou seznámit s technologickými postupy výroby těchto vín. Pro hosty se provádí různé cooking-show a doprovodný program. Tab. 6: Silné a slabé stránky gastrofestivalu Prague Food Festival

Silné stránky

Slabé stránky

Národní a mezinárodní kuchyně

Placený vstup

Program ,,Zdravá cesta“ (pokrmy a přednášky o zdravém životním Velké fronty stylu) Hostující ,,hvězdy“ gastronomie: známí šéfkuchaři Interaktivní průvodce, který obsahuje všechny praktické informace, ale i různé tipy, mapu a fotogalerii šéfkuchařů Rozmanitý doprovodný program pro děti jakéhokoliv věku Chill out zóna s možností zahrát si hry na konsolích, venkovní útočiště s houpacími sítěmi, piknikové louky, cimbálová kapela. Kulturně-historické místo konání Je podporován organizací CzechTourism Zdroj: Vlastní zpracování Karlovský gastrofestival. Prezentuje se jako ,,Svátek všech labužníků a milovníků (nejen) valašské kuchyně: to je Karlovský gastrofestival, jedinečná gastronomická událost ve 37

Velkých Karlovicích“. Koná se od roku 2009 s rostoucím počtem návštěvníků každý rok. Od zahájení festivalu, kdy přišlo pouze 300 lidí, se návštěvnost zvyšuje s neuvěřitelnou rychlostí a v roce 2015 dosáhla rekordních 40 000 lidí. Graf 4: Vývoj návštěvnosti Karlovského gastrofestivalu po celou dobu konání 45000 40000 35000

30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Zdroj: Oficiální portál Karlovského gastrofestivalu http://www.karlovskygastrofestival.cz/

Příčin velkého počtu hostů je několik: 1. Vstup na festival je zdarma, na rozdíl od ostatních velkých gastrofestivalů jako např. Prague Food Festival (450 Kč v roce 2015) 2. Atraktivní místo konání: Beskydy, malebné údolí Léskové u hranic se Slovenskem. Návštěvníci festivalu mohou spojit procházku Valašskou krajinou s ochutnávkou festivalových specialit. Nabídka festivalu je rozmístěna tak, že 12 gastro zastávek se nachází v údolí ve vzdálenosti 3,5 km. A lidé cestují mezi nimi vláčkem, historickým autobusem, koňským povozem nebo po cyklostezce. 3. Počasí. Tomáš Blabla, ředitel Karlovského gastrofestivalu a zároveň místního Resortu Valachy, který je hlavním pořadatelem akce, komentuje rekord návštěvnosti : ,,... Letošní návštěvnost výrazně ovlivnilo krásné slunečné počasí. Ještě nikdy se nestalo, aby takové panovalo po oba víkendové dny...“. (Horydolu.cz Karlovský gastrofestival, 2015 [online]). Ale pro případ špatného počasí jsou na festivalu gastro zástavky s prostornými stany. Taktéž ředitel Karlovského gastrofestivalu uvádí statistiku, že podle analýzy nejvíce celkem 43% návštěvníků – přijelo na akci z Moravskoslezského kraje. Na druhém místě je „domovský“ Zlínský kraj s 34%. Zajímavostí je skokový nárůst Slováků. V porovnání 38

s rokem 2014 se jejich počet zdvojnásobil, tvořili letos již 17% návštěvníků. Díky výhodnému kurzu eura vůči koruně a vzdálenosti. Podle slov Tomáša Blabla je festival natolik populární, že v době konání byly vyprodány všechny ubytovací kapacity v údolí Léskové a plno měla i drtivá většina dalších ubytovacích zařízení ve spádové oblasti 20 km. Někteří hosté už si při odjezdu z gastrofestivalu rovnou rezervovali termín pro příští rok. Na festivalu se představují známé valašské speciality jako frgál, kyselice, halušky, zvěřina a krajové produkty, vína z tuzemska i zahraničí. Doprovodný program zahrnuje: soutěže šéfkuchařů, řemeslné jarmarky, hudební vystoupení, frgálová manufaktura. Hlavní hvězdou programu je Gastrotour s farmářským trhem. Do tohoto bodu programu se zapojuje většina restaurací, hotelů a hospod v Karlovickém údolí. Hosté festivalu mohou po celou dobu festivalu navštěvovat různé místní hospody a gastro zastávky, které jsou organizované těmito zapojenými podniky. Tab. 7: Silné a slabé stránky Karlovského gastrofestivalu

Silné stránky

Slabé stránky

Propagace místní gastronomie a manufaktury

Velké fronty

Propagace národní gastronomie

Velké množství smetí a

Používání lokálních potravin

odpadků během konání

Účast místních podniků a stravovacích zařízení

festivalu

Výborné umístění festivalu Vstup zdarma Během konání festivalu lokální HUZ vyprodávají všechny ubytovací kapacity Pro případ špatného počasí na festivalu jsou gastro zástavky s prostornými stany Rozmanitý doprovodný program Zdroj: Vlastní zpracování

Copenhagen Cooking. Jeden z největších gastrofestivalů severní Evropy proběhl v Kodani 21.8. – 30.8.2015. V roce 2016 se bude konat 19.8. – 28.8. Během desetidenní oslavy navštívilo akci více než 100 000 lidí. Festival je věnován kulinárním tradicím Dánska. Podle nového rozhodnutí dánské vlády udělat svou zemi 100% ekologickou je jedno z témat festivalu šetrnost k životnímu prostředí. Během celé akce se propaguje 39

jenom lokální produkce. Druhé téma je jednota různých lidí. Proto po celých deset dnů se konají v různých částích města tematické obědy. Velké množství lidí jí společně za dlouhým stolem. Program festivalu zahrnuje 130 akcí, mezi ně patří: kurzy vaření se známými šéfkuchaři, degustace a workshopy, několik restaurací s hvězdou Michelin rozdává tradiční dánské pohoštění, hosté festivalu mají možnost ochutnat tzv. novou norskou kuchyni. Ve všech akcích se propojuje jídlo, víno, umění a emoce. Vstupné činí 450 DKK (1626,5 Kč). (Finedininglovers.com, 2015 [online]). Tab. 8: Silné a slabé stránky gastrofestivalu Copenhagen Cooking Silné stránky

Slabé stránky

Propagace místní gastronomie a manufaktury Placený vstup Propagace národní gastronomie

Není podporován žádnou organizací

Používání lokálních potravin

cestovního ruchu

Propagace národních tradic Agitace za péči o životní prostředí Provádí se po celém městě Velký a rozmanitý doprovodný program Podporován vládou Zdroj: Vlastní zpracování

Gourmet Festival Düsseldorf. Festival se koná od roku 2010 v srpnu v Düsseldorfu, Německo. Projekt je velmí populární a přiláká více než 45 000 návštěvníků každý rok. Ze strany nabídky účast na oslavě stojí kolem 600 eur (16 200 Kč) za pronájem stánku po celou dobu festivalu, tj. 3 dny. Pro hosty festivalu je představovaná produkce nejenom německé, ale i jiných zemí světa: organické místní a zahraniční potraviny, mořské plody a ryby, zvěřina, octy, domácí pečivo, sýry a bylinky. Výběr nápojů uspokují jakoukoliv chuť: pivo, víno, perlivá vína, nealkoholické nápoje a šťávy. (Gourmet Festival Dusseldorf, 2015 [online]). Tab. 9: Silné a slabé stránky gastrofestivalu Gourmet Festival Düsseldorf Silné stránky

Slabé stranky

Nabídka místní a mezinárodní gastronomie

Není

Nabídka organických potravin

cestovního ruchu

Vstup zdarma

Nemá doprovodný program

Zdroj: Vlastní zpracování 40

podporován

žádnou

organizací

2.2 Dotazníkové šetření Dotazování bylo provedeno s cílem zjistit vztah lidí různých věkových skupin ke gastrofestivalům. Rozdělení na věkové skupiny je důležité pro lepší pochopení jejich výběru. Věkové skupiny: 1. 18-30 (81 respondentů) 2. 31-45 (25 respondentů) 3. 45 a starší (6 respondentů) 67 žen a 45 mužů Celkem bylo dotazováno 112 lidí. Dotazníky byly nabízeny v elektronické a písemné podobě a zahrnovaly 11 otázek. Viz příloha č. 2.

První otázka: Jaké gastronomické eventy máte rádi nejvíc? Otázka je daná jako základ ke zjištění vztahu respondentů ke gastronomickým eventům. Graf 5: Oblíbené gastronomické eventy Gastrofestivaly Vánoční trhy Vinařské eventy Pivní eventy 0

10

20

30

40

50

60

Zdroj: Vlastní zpracování na základě odpovědí respondentů

Nejvíc se volily Vánoční trhy (54 respondentů) a jako důvod k tomu uváděli: kouzlo vánoční atmosféry a dost času v období Vánoc. Pivní eventy zvolilo 15 respondentů věkové skupiny 18-30 a 6 osob věkové skupiny 30-45 let. Vinařské eventy také preferuje první věková skupina – 5 respondentů a 1 respondent věku <45. Gastronomické festivaly byly zvoleny všemi věkovými skupinami: 39 nejmladších respondentů, 20 respondentů 30 – 45 let a 2 respondenti z nejstarší věkové skupiny.

41

Z toho plyne, že Vánoční trhy díky své dlouhé tradici a vhodné době konání přilákají nejvíc návštěvníků, zejména turistů. Gastronomické festivaly se konají celý rok a jsou nejvíc oblíbené u lidí ve věku od 18 až 30 let.

Druhá otázka: Jak často navštěvujete gastrofestivaly? Graf 6: Frekvence návštěvnosti gastrofestivalů

Navštěvuji

6

Málokdy (nemám čas, když mám, tak jdu)

53 53

Nenavštěvuji vůbec


Otázka č. 2 vypovídá o frekvenci návštěvnosti. Pozitivní na tom je, že lidi mají zájem o gastrofestivaly a rádi by je navštívili.

Třetí otázka: Jeli byste do jiného města s cílem navštívit gastrofestival? Graf 7: Jeli byste do jiného města s cílem navštívit gastrofestival?

3 Ano

34

Ne Nevím 75


42

Čtvrtá otázka: Jeli byste do jiné země s cílem navštívit gastrofestival? Graf 8: Jeli byste do jiné země s cílem navštívit gastrofestival?

3 33 Ano Ne Nevím 76


Z otázek č. 3 a 4 plyne, že lidí jsou ochotní jet do jiného města kvůli gastrofestivalu, ale nejeli by do jiné země. V poznámkách k otázkám bylo uvedeno, že 4 respondenti ze všech věkových skupin několikrát jeli z Prahy na Karlovský festival a 2 respondenti věkové skupiny 30 – 45 každoročně létají z Ruska do Německa na pivní festival Oktoberfest.

Pátá otázka: Dáváte přednost gastrofestivalu s nabídkou... Graf 9: Nabídka gastrofestivalu

7 Národní gastronomie 51

Mezinárodní gastronomie

54

Jiné


Podle výzkumu dostává mezinárodní gastronomie přednost. Jako důvod respondenti uvádí, že od festivalů s mezinárodní gastronomií očekávají neobvyklý gastronomický zážítek a mají chuť na něco nového. Na festivalech s nabídkou národní gastronomie věnují velkou pozornost kvalitním domácím surovinám.

43

Šestá otázka: Jak je pro vás důležitý doprovodný program gastrofestivalu? Graf 9: Doprovodný program Doprovodný program musí být pro všechny

15

Doprovodný program nemusí být vůbec

12 2

Určitě musí být doprovodný program pro děti. Pro dospělé to není důležité

83

Mně je to jedno. Doprovodný program festivalu mě nezajímá


Ze šesté otázky vyplývá, že doprovodný program gastroeventu hraje pro většinu respondentů důležitou roli. Z nich 74 patří do první věkové skupiny, 7 respondentů do druhé a 2 respondenti do třetí věkové skupiny. Což znamená, že lidí od 18 do 30 let považují doprovodný program za nezbytnou část akce. Doprovodný program jako povinnou věc pro děti zvolilo 12 respondentů: dva z první věkové skupiny, 8 ze střední a 1 z nejstarší věkové skupiny. 15 respondentů doprovodný program nezajímá. Jenom 2 lidi preferují gastronomické eventy bez jakéhokoliv doprovodného programu.

Sedmá otázka: Je pro vás důležité, zda se za vstup platí? Graf 11: Placený vstup

34 Ano Ne

78


Pro většinu lidí <31 let nehraje placený vstup žádnou roli. Nejvíce se touto otázkou zabývají lidé do 30 let, jelikož většina z nich jsou studenti. Příkladem je Karlovský 44

gastrofestival, který na rozdíl od Prague Food Festival má vstup zdarma, což je jedním z důvodů vysoké návštěvnosti Karlovského festivalu, bylo zde 40 000 hostů (v roce 2015), v Praze jich bylo 18 000 na Prague Food Festival.

Osmá otázka: Jak ovlivní špatné počasí vaše rozhodnutí navštívit gastrofestival? Graf 12: Vliv špatného počasí Nevadí mi to. V připadě potřeby si vezmu deštník, teplé oblečení atd.

24

Nemám požitek z festivalu, když je špatné počasí 106

Jiné


Jelikož se festivaly konají pod širým nebem, počasí tu hraje důležitou roli. Podle názoru respondentů deštník festival nezachrání. Počasí je podle nich jeden z nejdůležitějších faktorů festivalu.

Devátá otázka: Účast hostujících ,,hvězd“ gastronomie ovlivní vaše rozhodnutí navštívit gastrofestival s placeným vstupem? Graf č. 13 Účast hostujících ,,hvězd“ gastronomie

33

Ano Ne

79


Účast hvězd hraje rozhodující roli pro 61 respondentů ve věku od 18 do 30 let a také pro 11 respondentů z celkových 25 z druhé věkové skupiny. Pro lidi od 45 let a starší to nehraje žadnou roli.

45

Desátá otázka: Jakou částku jste ochotní utratit na gastrofestivalu? Graf 14: Jakou částku jste ochotní utratit na gastrofestivalu?

9 do 500 Kč 500-1000 Kč 1000-1500 Kč 1500 a více Kč

103


Většina lidí je ochotna zaplatit maximálně 500 Kč. Z nich 80 lidí je ve věku 18-30, 21 ve věku 31-44, pouze 2 jsou ve věkové skupině 45 a starší. Částku 500-1000 Kč je připraveno utratit pouze 9 lidí.

Jedenáctá otázka: Jakou roli pro vás hraje místo konání gastrofestivalu? Graf 15: Místo konání gastrofestivalu

Místo konání má disponovat něčím zajímavým kromě festivalu

26

Není důležité. Protože věnuji pozornost jenom festivalu a jeho nabidce

86


Poslední otázka klade důraz na okolní prostředí kolem gastrofestivalu. 86 respondentů (62 z první věkové skupiny, 21 ze druhé, 3 ze třetí) preferují, aby mimo festival měli možnost navštívit nějaká jiná místa zajímavá z pohledu turistů. V poznámkách se uvádí, že toto platí zejména pro festivaly, na které je nutné cestovat.

46

2.3 Dílčí závěry pro ověření hypotézy Na základě dotazníkového šetření a údajů o gastrofestivalech lze tvrdit, že gastroakce, zejména gastrofestivaly, podporují rozvoj gastronomického cestovního ruchu. 1. Propagují národní gastronomii. Což zároveň podporuje domácí CR. Z dotazníkového šetření vychází, že lidé jsou ochotní navštěvovat gastrofestivaly s nabídkou národní gastronomie. V subkapitole 1.2.3 jde o ,,výrobek“, který je jedním z pilířů gastroturismu. Gastrofestivaly vybírají a tvoří výrobek, který přiláká turisty. Pomocí gastronomie se hosté snaží porozumět kultuře jiného národa. Produkce má mít nejenom dobrou chuť, ale musí vypadat jako výrobek daného území, dané kulury a společnosti. Příkladem je produkce Karlovského festivalu. Festival nabízí své místní Valašské speciality odpovídající stylu své krajiny. Další příklad je Copenhagen Cooking. V rámci festivalu je kladen velký důraz na kulinární tradice Dánska a představují se zde místní speciality a suroviny. 2. Propagace mezinárodní kuchyně. Je to jeden ze způsobů výměny zkušeností. Gastronomické festivaly s nabídkou mezinárodní gastronomie si zvolilo 54 respondentů ze 112. Ochutnávka cizích pokrmů v gastroturismu je prvním krokem k seznámení s novou kulturou. Představení zahraniční kuchyně zvyšuje image destinace. Účastníci gastroturismu mají možnost ochutnat kromě tradičních pokrmů také pokrmy jiných národů. Což je velké plus. Tím spíš, že zároveň s gastronomickou nabídkou často probíhá doprovodný program na téma kultury tohoto národa. Všechno dohromady pomáhá hostu festivalu pocítit skutečnou podstatu cizí země. Třeba Prague Food Festival ve svém doprovodném programu zahrnuje degustace a seznámení s technologickými postupy výroby místních a zahraničních vín. Návštěvníci festivalu mají možnost srovnat nejenom chutě vín, ale i metody jejich příprav v závislosti na kultuře národa. Nabídku národní a mezinárodní gastronomie v sobě zahrnuje Gourmet Festival Düsseldorf. Bez ohledu na to, že tento festival na rozdíl od jiných nemá doprovodný program, návštěvnost akce neklesá. Během tří dnů konání jsou v nabídce festivalu představovány kuchyně různých zemí světa. Každý návštěvník si tu přijde na své. 3. Propagace národních restaurací. Festivaly v uzavřeném prostoru. Gastronomický CR se orientuje nejenom na venkovské místní speciality. Velký důraz je kladen na restauraci. Proto vytvořila organizace Czech Tourism projekt Czech Specials, gastronomický festival, který se koná zároveň ve 32 městech České republiky. 49 certifikovaných restaurací 47

představuje to nejlepší z české národní kuchyně. Festival je odlišný svým neobvyklým způsobem organizace. Takový typ festivalu je zajímavý pro účastníky kulinářského CR. 

Za prvé, přiláká turisty, kteří dávají přednost umístení v pohodlí teplé restaurace před čekáním ve frontě u gastro stánku.



Za druhé, výhodou festivalu takového typu je konání pod střechou, na rozdíl od jiných festivalů, které se provádí pod širým nebem. Špatné počasí nezničí zážitek z akce, což vzhledem ke statistice odpovědí respondentů na osmou otázku v dotazníku je velmi důležité.



Za třetí, nabídka každé restaurace je založená na lokálních potravinách daného kraje. Což je zajímavé jak pro účastníka kulinářského cestovního ruchu, tak pro účastníka domácího cestovního ruchu.

Restaurace s kvalitními pokrmy a vyškolenou obsluhou přiláká účastníky gastroturismu a zvyšuje image destinace. 4. Účast masmedií na gastronomickém festivalu. Masmedia jsou nedílnou součástí jakýchkoliv akcí. Dnes je to jeden z nástrojů, který zvyšuje popularitu festivalu a s tím i gastroturismu v dané oblasti. Masmedia dávají možnost ,,navštívit“ gastrofestival prostřednictvím reportáží a fotografií.

Zvyšuje povědomí lidí o festivalu,

publikuje

statistiku akce. Reklama přiláká turisty, aby se zúčastnili festivalu, ochutnali gastronomickou nabídku a tím pádem se stali účastníky kulinářského cestovního ruchu.

2.3.1 Další přínosy gastrofestivalů pro cestovní ruch Gastroturismus je těsně spojen s cestovním ruchem. Jinými slovy, gastroturismus je odvětví cestovního ruchu. Jejich vzájemná podpora zvyšuje image destinace. Gastrofestivaly jako vyjádření kulinářského CR ve velké míře podporují jak gastroturismus, tak i jiné druhy cestovního ruchu.

1. Zvyšují úroveň příjezdového cestovního ruchu v dané destinaci. Bohužel není možné přesně zjistit, o kolik se zvýšila úroveň příjezdového CR v době konání gastro akce. Určitě vztah mezi počtem návštěvníků festivalu a počtem prodaných ubytovacích kapacit v místě provedení akce ukazuje na růst příjezdového CR. Ale je to jenom přibližné číslo. 48

Protože nelze zapomínat na sdílenou ekonomiku ve sféře ubytovacích služeb. Takové internetové portály jako např. Airbnb, který nabízí (v roce 2016) více než 10 000 ubytovacích míst v České republice. Což je o 86% více než v roce 2015. (Marketing journal.cz, 2016 [online]).

2. Vyšší prodej. Festivaly s délkou trvání více než jeden den zvyšují prodej lůžek v HUZ. Příkladem je Karlovský festival. Během doby festivalu byly vyprodány všechny ubytovací kapacity ve spadové oblasti 20 km. S tím je spojen prodej letenek, jízdenek, pronájem aut atd. 3. Větší daňový výnos pro místní úřady a vládu. Na příkladu České republiky představím

alespoň

část

legislativních

norem,

které

musí

splňovat

zřizovatel

gastronomického festivalu: 

Místní poplatek za užívání veřejného prostranství



Místní poplatek ze vstupného



Místní poplatek z prodeje alkoholických nápojů a tabákových výrobků

Výběr poplatků je upraven zákonem č. 565/1990 Sb. 4. Zvýšení povědomí obyvatel o gastroturismu a cestovním ruchu obecně. Každá akce je vytvořena s nějakým cílem. Gastronomické festivaly mají za cíl poukázat na určitý typ gastronomie: národní/mezinárodní gastronomie, zdravé jídlo nebo pivní a vinařské festivaly. Většina z nich má doprovodný program, který pomáhá návštěvníkům akce lépe porozumět gastronomické nabídce. Přednášky, cooking show, tance a písně mají nejenom zábavní funkci, ale také představují kulturu národa a doplňují nabízenou produkci. Přednášky mají poznávací funkci. Ukazují navštěvníkům festivalů, jak rozmanitá může být gastronomie. Cooking show učí lidi, jak nejlépe zpracovat představované suroviny. Tance a písničky jsou součástí historie kultury národa. Manufaktura, která se prodává na festivalu, prosazuje průmyslový a domácí CR (v případě zaměření festivalu na místní výrobu). Návštěvník festivalu bude mít plnohodnotný zážitek, když pochopí produkt přes ochutnání (jídlo), pozorování (doprovodný program) a zůstane mu něco na památku z festivalu (manufaktura).

49

To vsě v sobě zahrnují gastrofestivaly. Gastronomické festivaly jsou unikátní akce, které mají zábavní a zároveň poznávací funkci pro dospělé i pro děti. Zvyšují popularitu kulinářského CR v dané destinaci, zvyšují zájem o domácí CR a lokální suroviny, propagují kuchyně různých národů, zvyšují počet pracovních míst, úroveň příjezdového CR a prodej ubytovacích kapacit v daném místě. Gastronomické festivaly jsou nezbytnou součástí kulinářského cestovního ruchu.

50

3 Návrhová část V této kapitole představím své vlastní návrhy na zefektivnění gastronomických festivalů. Návrhy jsem stanovila na základě provedených analýz v analytické části. Návrhy jsou zaměřeny na zlepšení organizace gastrofestivalů, přilákání více návštěvníků a zvýšení image destinace. Z analytické části vyplývá, že jednou z hlavních a nejdůležitějsích složek festivalu je propagace. Festivaly propagují kuchyně různých národů, tradice, kulturu, manufakturu a zdravý životní styl. Všechno to patří k propagaci zaměřené na účast návštěvníků na akcích. Ale pro přilákání většího množství těchto návštěvníků musí být využit celý komplex reklamních složek ve sféře marketingové komunikace. Dnes je relativně novým trendem marketingové komunikace internetová komunikace. Tento trend je nejnovější, ale se považuje se za nejefektivnější. Současná nejpopulárnější internetová propagace je propagace na sociálních sítích. Skoro všichni uživatelé globální sítě Internet mají profil na některé sociální síti: je to např. Facebook, Instagram, Twitter nebo Youtube, a tráví tam svůj volný čas. Díky tomu je reklama na sociálních sítích viditelná pro obrovské množství lidí. A dobře a kvalitně zpracovaná reklama zvyšuje zájem lidí a přiláká zákazníky. Na základě deskripce festivalu a dotazníkového šetření v subkapitole 2.2 jsem došla k závěru, že reklama, která opravdu přiláká návštěvníky, musí splňovat tyto body: 1. Musí být představovaná na mezinárodní úrovni. Z otázek č. 3 a 4 plyne, že lidé jsou ochotní přijet do jiného města a jiné země za účelem návštěvy gastrofestivalu. Proto musí reklamu festivalu vidět co možná nejvíce lidí. Nejlepší umístění pro reklamu je internet, zejména sociální sítě, do kterých jsou dnes zapojené skoro všichni uživatelé globální sítě Internet. S ohledem na tuto skutečnost bych doporučila sociální sit’ Facebook. 2. Produkt je jednou ze složek marketingového mixu. Produkce festivalu zahrnuje nabídku a doprovodný program. Program všech festivalů je založen na představování produkce a z otázek č. 5 a 6 vyplývá, že reklama musí klást hlavní důraz na představovanou produkci. Část úspěchu záleží na tom, jak bude tato produkce nabízena. Produkce a program festivalu mají vzbudit zájem. K tomu 51

zřejmě nejlépe slouží sociální sítě Instagram a Youtube. Účastníkem video či foto reklamy může být ,,hvězda“ gastronomie. Na základě otázky č. 9 lze dovodit, že to může posloužit přilákání zákazníků. Dále zdůrazním, jak výše uvedené sociální sítě pomohou zvýšit zájem, popularitu a návštěvnost festivalů. Facebook. Nejpopulárnější a největší sociální sít’ na světě (více než 1,1 miliard uživatelů na světě). Už dávno není pouze pro teenagery. Používá se pro podnikání zejména pro vyhledávání nových zákazníků. Vytvoření stránky či profilu gastrofestivalu na Facebooku má hodně výhod: 

Poskytování nové současné informace zákazníkům on-line. Je to velmi důležité v případě změny místa nebo času konání akce.



Zákazníci mají možnost se zeptat na něco organizátoři festivalu on-line a dostat odpověd’ ihned.



Důkladně představovaný program festivalu.



Možnost prodeje vstupenek.



Přilákání zákazníků pomocí videa a fotek z minulých festivalů.



Soutěže pro fanoušky a zájemce festivalu.



Zahrnuje odkazy na všechny s tím spojené aplikace, věci a sociální sítě.

Nestačí pouze vytvořit profil na Facebooku. Hlavní je ten profil správně rozvíjet. Profily gastrofestivalů Prague Food Festival, Copenhagen Cooking a Karlovský festival stále přidávají nové informace a nedovolují lidem na sebe zapomenout. Díky tomu mají několik tisíc zájemců na svých profilech. Raw Fest a Gourmet Festival Düsseldorf nevěnují moc pozornosti svým stránkám na Facebooku. Já bych doporučila Facebook jako nejdůležitější sociální sít’ pro propagaci a přilákání návštěvníků na gastrofestival. Sledování sociálních sítí na rozdíl od Facebooku nemá funkci okamžité oboustranné komunikace. Spíš přiláká návštěvníky pomocí hezkých barevných fotek a videa. Jak známo, hezké obrázky s výraznými barvami přitahují pozornost více než textová reklama. Podívat se na krátkou video reklamu na Youtube nebo na kreativní fotku na Instagramu je pro většinu lidí zajímavější a lehčí než číst oslavný reklamní článek. 52

Youtube Vytvoření kanálu na Youtube je ještě jednou z možností propagace festivalu. Youtube je sociální sít’, která je zaměřená pouze na videa. Výhodami Youtube – propagace jsou: 

Možnost odpovídat na dotazy zájemců přímo pod video v komentářích



Možnost sledovat statistiku zhlédnutí videa



Možnost sledovat statistiku počtu lidí, kterým se to video líbilo či ne



Možnost sledovat statistiku pohybů uživatelů na kanále, odkud jsou a kolik strávili času na kanálu



Nízké náklady



Kvalitně zpracované video představí festival názornějií než text či obrázek



Nepřetržitý a momentální kontakt se zájemci a fanoušky festivalu

Instagram Je kreativní sociální sít’ (více než 100 milionů uživatelů na světě). Je to jednoduchá aplikace, nejčastěji v mobilu nebo tabletu, pro vytvoření fotek. Uživatelé instagramu mají možnost se nejenom podívat na fotky na profilu festivalů, ale rovněž uvidět fotografie účastníků festivalu prostřednictvím hashtagu a geolakace. Jedny z prvních kdo, začal používat Instagram jako platformu pro propagaci své firmy, byly Adidas a Nike. Provozovatelé festivalů, kteří chtějí zaujmout svou produkcí pomocí ,,fotek“, nesmé zapomínat na tuto sociální sít’. Dle provedených analýz jsem zjistila, že pro rozvoj gastronomických festivalů je potřebná dobrá a kvalitní propagace. Na ní závisí počet návštěvníků, počet příjezdového cestovního ruchu, zájem o nabízené produkce atd. S ohledem na tuto skutečnost doporučuju propagaci na sociálních sítích. Bonus k výše uvedeným výhodám sociálních sítí jako reklamní platformy je skutéčnost, že jsou zdarma. Podle mého názoru by organizátoři gastrofestivalů neměli zapomínat na tuto možnost rozsáhlé, efektivní a bezplatné propagace.

Další doporučení ke zlepšení provozu gastronomických festivalů Dále uvádím ostatní návrhy na zlepšení provozu gastronomických festivalů, které vyplývají ze zjištěných údajů o gastrofestivalech. 53

Reklamní brožury Doporučila bych rozdávání reklamních brožur v okolí místa konání gastrofestivalu nebo v místech spojených s tématem festivalu. Například nechat reklamní brožury festivalu Raw Fest - festival zdravého jídla na stolech ve vegeteriánských restauracích. Slevomat Podle mě by mohlo být dobrou reklamou nabízení omezeného množství vstupenek na festival na slevovém portálu Slevomat. Omezené množství slevových vstupenek neovlivní celkový výnos z akce, ale dává možnost navštívit festival lidem, kteří by si nemohli dovolit koupit vstupenku za standartní cenu. Navíc přítomnost festivalu na slevovém portálu ještě jednou připomene lidem jeho konání. Je to další z forem reklamy. Zachránění akce Gastronomické eventy se většinou konají pod širým nebem a proto jsou ve velké míře závislé na počasí. Na základě odpovědí respondentů na straně 45 lze dovodit, že špatné počasí zničí zážitek z gastrofestivalu. Karlovský festival na rozdíl od jiných má pro případ špatného počasí gastro zastávky s prostornými stany, kde návštěvníci festivalu mají možnost se ukrýt. Pro zachování akce bych doporučila vytvořit taková místa, kde mohou lidé přečkat déšt’ a taktéž mít v zásobě několik akcí v doprovodném programu pro případ špatného počasí, aby návštěvníci neutekli. Soutěže Dalším mým návrhem je zvýšení počtu soutěží na různá témata a pro všechny věkové kategorie. Soutěže můžou být jak pro poptávající stranu, tak i pro nabízející. Soutěž pro hosty může být např. o nejlepší kostým na téma festivalu apod. Co se týče nabízející strany, mohou soutěžit v rámci své produkce. Na konci festivalu bude vybrán nejprodávanější produkt, nebo nejchutnější produkt podle názoru návštěvníků. K tomu také patří soutěž na internetu na Facebooku nebo Instagramu o nejlepší foto nebo příběh o festivalu. Atraktivnost místa konání gastrofestivalu Jako podklad pro další návrh slouží odpovědi respondentů na straně 47 na otázku č. 11: Jakou roli pro vás hraje místo konání gastrofestivalu?. Doporučila bych organizátorům 54

festivalů pořádat akce v místě, které je zajímavé z pohledu cestovního ruchu nebo alespoň v místě atraktivním z enviromentálního pohledu. Příkladem pro to je umístění Prague Food Festival v Královské zahradě v blízkosti Katedrály svatého Víta, znamé na celém světě. Nebo umístění Karlovského festivalu v malebném údolí Léskové u hranice se Slovenskem, kde hosté festivalu procházejí přírodou Valašské krajiny. Nesmíme zapomenout na existenci HUZ v okolí festivalu, v případě zaměření akce nejenom na místní obyvatele. Vztah k životnímu prostředí Na základě vlastních zkušeností bych doporučila více pozornosti věnovat vlivu festivalů na okolní životní prostředí. Kvůli velkému množství lidí se nelze vyhnout rozhazování smetí a odpadků. Vadí to návštěvníkům festivalů, zničí to zážitek z akce a taktéž to má ve velké míře špatný vliv na okolní prostředí a přírodu. Proto, je třeba zaměstnávat více pracovníků úklidu a případně vyzývat návštěvníky akce k ohledu na životní prostředí. Velké množství lidí a hlavně dětí potřebuje, aby organizátoři rozmístili co možná nejvíce kabin WC. V nejlepším případě na všech stranách a se směrovými ukazateli. WC musí být pohodlné pro dětí a přístupné pro vozíčkáře. Komfortní pobyt pro všechny V neposlední řadě bych chtěla zdůraznit potřebnost bezbarierového přístupu pro vozíčkáře a handikapované lidi. Nelze zapomenout na to, že komfortní pobyt je důležitou složkou a má být umožněn všem. Doporučila bych určitě všude bezbariérový přístup, speciálně orientované WC a taktéž nebude zbytečná pomoc dobrovolníků či brigádníků, kteří by mohli pomoct v případě potřeby. Mým přáním je vytvořit gastronomický festival s charitativním účelem. Protože v návaznosti na dnešní situaci ve světě je dobročinnost jednou z možností, jak zlepšit tento svět.

55

Závěr Během zpracování své bakalářské práce jsem přesně zjistila, že přestože je gastroturismus relativně mladým trendem cestovního ruchu, rozvíjí se dynamicky na celém světe. Podporou tohoto rozvoje jsou různé gastronomické eventy, které představují místní či mezinárodní produkci, tradice a kulturu v rámci veselých slavností. Výsledkem je, že pro zvýšení povědomí o gastroturismu v jakékoliv oblasti nelze zapomínat na gastronomické akce. Tato témata jsou aktuální díky rostoucímu zájmu o nový trend cestovního ruchu – kulinářský cestovní ruch. Moje bakalářská práce poskytuje ucelený přehled gastronomických festivalů a jejich působení na rozvoj kulinářského cestovního ruchu. V té souvislosti, byl stanoven následující cíl: zjistit význam, postavení a specifičnost gastronomických festivalů v gastroturismu. Podle mého názoru byl cíl dostatečně naplněn. Pro dosažení cíle byly zároveň s gastronomickými festivaly taktéž prozkoumány vánoční trhy, pivní a vinařské eventy, protože ve své podstatě to jsou gastrofestivaly a údaje o jejich návštěvnosti a nabídce vypovídají o podpoře gastroturismu a rozvoji destinace. Ale při důkladném zkoumání, jako v bakalářské práci, tyto eventy tvoří zvláštní typy gastronomických akcí, proto nejvíc pozornosti bylo věnováno zejména gastronomickým festivalům: festivalům jídla, pití, tradic a kultury. Analytická část zahrnuje tři analýzy: deskripce poskytuje především údaje o počtu návštěvníků a nabízené produkci. Vymezení silných a slabých stránek slouží důkladnejším zkoumáním a je základem pro zpracování návrhů. Dotazníkové šetření představuje souhrn názorů lidí různého věku o gastronomických festivalech, což taktéž slouží k vytvoření návrhové části. Hypotéza, kterou jsem stanovila na začátku své bakalářské práce, byla pomocí provedených analýz ověřena. Jde o to, že evropské gastronomické festivaly přispívají k rozvoji gastroturismu v Evropské unii a zvyšují image destinace. To znamená, že činnost gastronomických festivalů ovlivňuje kulinářský cestovní ruch. Ale s jednou výjimkou: pouze kvalitně provozované gastrofestivaly zvyšují image destinace. Dle celkového výzkumu dobře zorganizované festivaly podporují taktéž domácí cestovní ruch, zvyšují příjezdový cestovní ruch a prodej ubytovacích kapacit HUZ v blízkosti 56

konání festivalu, propagují místní kuchyni prostřednictvím lokálních potravin a zvyšují lidské povědomí o gastroturismu a cestovnímu ruchu obecně. Na základě analýz jsem uvedla návrhy na zlepšení organizace gastronomických festivalů. Za důležitější doporučení považuji internetovou propagaci na sociálních sítích. V současné době je to nízkonákladový a zároveň jeden z nejefektivnějších nástrojů marketingové komunikace. Navrhuju více pozornosti věnovat: 

propagaci na Facebooku – jako největší sociální síti na světě,



propagaci na Youtube – protože video zpravidla řekne více než text,



propagaci na Instagramu – velmi populární kreativní aplikace pro vytvoření fotek

Další návrhy představují jiné typy marketingové propagace jako rozdávání brožur a prodej vstupenek na Slevomatu. Neméně důležitá jsou doporučení, která se týkají vztahu k životnímu prostředí, zlepšení pobytu pro handikapované, výběru umístění akce a zachránění akce. Na závěr bych ráda shrnula, že zpracování této bakalářské práce je velkým přínosem pro mě jako pro budoucího provozovatele gastronomických akcí. V práci je jasně zformulováno, čemu věnovat více pozornosti a nad čím přemýšlet při organizování gastrofestivalu, aby bylo dosaženo co možná nejvyššího zisku a prosperity pro cestovní ruch v dané destinaci.

57

Literatura [1] Barové noviny Prague Food Festival 2013 se i přes nepřízeň počasí vydařil. 2013 [online]. [cit. 2015-12-2]. Dostupné na: http://www.barovenoviny.cz/prague-food-festival2013-se-i-pres-neprizen-pocasi-vydaril/

[2] BONIFACE, B.; COOPER, C. Worldwide destinations.The geography of travel and tourism. Vydání 4. Elsevier, 2005, 528 s. ISBN 0-7506-5997-1 [3] COT business. První Evropská konference cestovního ruchu v Vídně. 2011 [online]. [cit.

2015-12-3].

Dostupné

na:

kulinarskeho-cestovniho-ruchu-ve-vidni/> [4] Česká televize. Staroměstské trhy přinese Praze necelé 2 miliony. 2014 [online]. [cit. 2015-11-27].

Dostupné

na:

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/1005215-

staromestske-trhy-54-stanku-prinese-praze-necele-2-miliony [5] CzechTourism Startuje gastrofestival czech specials. 2014 [online]. [cit. 2015-12-3]. Dostupné

na:

gastrofestival-czech-specials,-nabidne-tr/> [6] European comission. Preferences of europeans towards tourism. Report 2015. [online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné na: < http://ec.europa.eu/public_opinion/flash/fl_414_en.pdf> [7] E15/Zprávy Češi si v konzumaci piva udrželi světový přimát, spotřeba ale stagnuje. 2015 [online]. [cit. 2015-12-10]. Dostupné na: [8] E15.cz/Zprávy Oktoberfest přilákal nejméně lidí za šest let. 2015 [online]. [cit. 201512-10]. Dostupné na: http://zpravy.e15.cz/byznys/obchod-a-sluzby/oktoberfest-prilakalnejmene-lidi-za-sest-let-poradatele-vini-hranicni-kontroly-1233355 [9] Fine dining lovers Copenhagen Cooking Show. 2015[online]. [cit. 2015-12-15]. Dostupné na: [10] FREEDMAN, P. Jídlo-dejiny chuti. Praha: Mladá fronta. 2008. 368 s. ISBN 978-80204-1847-0

58

[11] Gastromagazin. Zážitková gastronomie, co si pod ní představit. 2014 [online]. [cit. 2015-12-25]. Dostupné na: [12] Gourmet festival Dusseldorf. 2015 [online]. Dostupné na: [13] HOLLOWAY, J.C. ; TAYLOR, N. The business of tourism. Vydání 7. Harlow: Financial Times Prentice Hall, 2006, 748 s. ISBN: 0273701614 [14] Horydoly Karlovský gastrofestival. 2015[online]. [cit. 2016-1-10]. Dostupné na: [15] Idnes.cz. Češi si na farmařské trhy zvykli, loni tam utratily čtvrt miliard. 2015 [online] [cit. 2016-1-2]. Dostupné na: [16] Idnes.cz/Ekonomika Němci posilují hlídky na vánočních trzích, samopaly ale k vidění nebudou. 2015[online]. [cit. 2016-1-3]. Dostupné na: http://ekonomika.idnes.cz/vanocnitrhy-v-nemecku-a-rakousku-jsou-kvuli-teroristum-po-zvysenym-dohledem-1ho/test.aspx?c=A151126_155927_test_ozr [17] Idnes.cz/Ekonomika V Mnichově začal Oktoberfest, tuplák poprvé stojí více než deset eur [online]. [cit. 2016-1-2]. Dostupné na: http://ekonomika.idnes.cz/v-mnichove-zacaloktoberfest-tuplak-poprve-stoji-vice-nez-deset-eur-11u-/ekozahranicni.aspx?c=A140920_125508_zahranicni_aha [18] JOHNOVA, D. Pivo. Praha: VŠH, 2002. 80 s. ISBN 80-86578-11-9 [19] Karlovský gastrofestival [online] Dostupné na: http://www.karlovskygastrofestival.cz/ [20] KIRÁL’OVÁ, A. Marketing destinace cestovního ruchu Vydání 1. Praha:Ekopress, 2003. 173 s. ISBN: 80-86119-56-4 [21] KLÁNOVÁ, E. ; PAVERA, L. a kolektiv Gastronomie v toku času I. Praha: Press 21 a VSH, 2013. 246 s. ISBN 978-80-905181-1-7 [22] KOTÍKOVÁ, H. Nové trendy v nabidce cestovního ruchu. Praha: Grada Publishing. 2013. 208 s. ISBN 978-80-247-4603-6 59

[23] KOTÍKOVÁ, H.; SCHWARTZHOFFOVÁ, E. V pořádání akce a událostí (events) v cestovním ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj. 2008, 92 s. ISBN 978-80-87147Dostupné

05-4

na:

86f39f23813a/GetFile5_4.pdf> [24] KŘÍŽEK, F; NEUFUS, J. Moderní hotelový management. Praha: Grada Publishing. 2011. 200 s. ISBN 978-80-247-3868-0 [25]

Kudy

z nudy.

Kalendář

gastronomických

akce.

[online].

Dostupné

na:

http://www.kudyznudy.cz/kalendar-akci/gastronomicke-akce.aspx [26] Marketing journal Airbnb zaznamenalo v Česku 86% nárůst nabídek ubytování. 2016 [online]. [cit. 2016-3-2]. Dostupné na: http://www.m-journal.cz/cs/aktuality/airbnbzaznamenalo-v-cesku-86--narust-nabidek-ubytovani__s288x11864.html [27] On-line výkladový slovník art managementu a marketingu. Dostupně na: <artlexikon.cz> [28] ORIEŠKA, J. Služby v cestovním ruchu. Praha: Idea servis. 2010. 405 s. ISBN 97880-85970-68-5 [29] PALATKOVÁ, M. Mezinárodní cestovní ruch. Praha: Grada Publishing. 2011. 224 s. ISBN 978-80-247-3750-8 [30] PALATKOVÁ, M. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu Praha: Grada Publishing. 2006, 224 s. ISBN 80-247-1014-5 [31] PALATKOVÁ, M. Marketingový management destinací Praha: Grada Publishing. 2011, s. ISBN 978-80-247-3749-2 [32] PAVLOUŠEK, P. Pěstování revy vinné. Praha: Grada Publishing. 2011. 336 s. 97880-247-3314-2 [33] PAVLOUŠEK, P.; BUREŠOVÁ, P. Vše co byste měli vědět o víně . Praha: Grada Publishing. 2014. 144 s. ISBN 978-80-247-4351-6 [34] Pražský patriot.cz Český pivní festival: vypilo se 82 751 litrů piva a snědlo přes dva kilometry

grilované

klobásy.

2014

[online].

60

[cit.

2015-12-26].

Dostupné

na:

[35] Raw Fest [online] Dostupné z: [36] UNWTO, Global report on food tourism. 2014 [online]. Dostupné na: [37] Veletrhy Brno Záverečna zpáva Vanoční trhy 2014 [online]. [cit. 2015-12-2]. Dostupné na: [38] ZELENKA, J.; PÁSKOVÁ, M. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Linde. 2012. 768 s. ISBN 978-80-7201-880-2 [39] ZIMAKOVÁ, B. Food & Beverage Management. Praha: VŠH, 2011. 180 s. ISBN 978-80-87411-28-5

61

Přílohy Přiloha č.1 Životní cyklus destinace

Zdroj: Királ’ová 2003, s. 98

62

Přiloha č. 2 Dotazník Vážení přátelé, jsem studentkou VŠH v Praze a obracím se na Vás se žádostí o vyplnění dotazníku, který bude součástí mé bakalářské práce na téma ,,Gastronomické festivaly jako podpora gastroturismu v Evropské unii“. Prosím vás, zakroužkujte jednu, příp. několik odpovědí. Tento dotaznik je anonymní. Děkuju vám za ochotu a spolupráci. Nelli Salmanova, studentka VŠH

1) Jaké gastronomické eventy máte rádi nejvíc? (lze několik odpovědí) o Vánoční trhy o Pivní eventy o Vinařské eventy o Gastrofestivaly 2) Jak často navštěvujete gastrofestivaly? o Navštěvuji o Málokdy (nemám čas, když mám, tak jdu) o Nenavštěvuji vůbec 3) Jeli byste do jiného města s cílem navštívit gastrofestival? o Ano o Ne o Nevím 4) Jeli byste do jiné země s cílem navštívit gastrofestival? o Ano o Ne o Nevím 5) Dáváte přednost gastrofestivalu s nabídkou... o Národní gastronomie o Mezinárodní gastronomie o Jiné 6) Jak je pro vás důležitý doprovodný program gastrofestivalu? o Doprovodný program musí být pro všechny o Doprovodný program nemusí být vůbec o Určitě musí být doprovodný program pro děti. Pro dospělé to není důležité o Mně je to jedno. Doprovodný program festivalu mě nezajímá 7) Je pro vás důležité, zda se za vstup platí?? o Ano o Ne 63

Pokračování přilohy č. 2

8) Jak ovlivní špatné počasí vaše rozhodnutí navštívit gastrofestival? o Nevadí mi to. V případě potřeby si vezmu deštník, teplé oblečení atd. o Nemám dobrý zážitek z festivalu, když je špatné počasí o Jiné 9) Účast hostujících ,,hvězd“ gastronomie ovlivní vaše rozhodnutí navštívit gastrofestival s placeným vstupem? o Ano o Ne 10) Jakou částku jste ochotní utratit na gastrofestivalu? o Do 500 Kč o 500-1000 Kč o 1000-1500 Kč o 1500 a více 11) Jakou roli pro vás hraje místo konání gastrofestivalu? o Místo konání má disponovat něčím zajímavým kromě festivalu o Není důležité. Protože věnuji pozornost jenom festivalu a jeho produkční nabidce Vaše pohlaví o o

Muž Žena

Váš věk o

18-30

o

31-45

o

45 a starší

64

Gastronomické festivaly jako podpora gastroturismu v Evropské unii

Recommend Documents