Fylogenetický původ ptáků uvnitř dinosaurů
Fylogeneze archosaurů a původ ptáků
Aves
Theropoda †Tyrannosauridae
Saurischia Dinosauria Ornithodira
†Sauropoda
†Ornithischia
†Pterosauria
Crocodylia
Crocodylotarsi †Phytosauria †Rhynchosauria
Znaky dinosaurů skupiny Maniraptora a ptáků (Aves) Pleziomorfní znaky • • • •
Kůže je suchá, jediná kožní žláza je kostrční žláza, i ta však může být redukována. Na některých místech těla (zobák, běhák) zůstává rohovitý kryt plazího typu. Lebka je tropibazická, monokondylní a částečně kinetická. Volná zadní končetina má mezotarzální kloub. Vylučovacím orgánem je zdokonalená ledvina (metanefros), jež odstraňuje jako hlavní odpadový produkt metabolismu kyselinu močovou.
Odvozené znaky sdílené dinosaury a ptáky (apomorfie linie Maniraptora) • • • •
Klíční kosti srůstají ve vidlici (furcula). Zadní končetiny slouží jako nohy k bipednímu pohybu a nikdy se neredukují. Palec zadní končetiny směřuje dozadu, ostatní prsty dopředu, výjimky jsou druhotné. Kost holenní (tibia) a proximální kosti nártu srůstají v tibiotarsus. Tělo je kryto opeřením, ve kterém jsou rozlišeny různé typy per.
Apomorfní znaky ptáků (Aves) Anatomické charakteristiky orgánů budovaných z měkkých tkání není možné zhodnotit ve fosilním materiálu. Není proto vyloučeno, že některé z apomorfií Uvedených v následujícím seznamu vznikly již na fylogenetické úrovni skupiny Maniraptora.
•
• • • • • • • • • •
Došlo k rozsáhlému srůstání kostí na lebce, přední končetiny jsou změněny v křídla, jejich kostra je charakteristickým způsobem přestavěna a v distální části zkrácena. Ke srůstu oporných elementů došlo rovněž v pletenci zadní končetiny a některých částech páteře. Otvor v acetabulu zanikl. Koncový mozek je zvětšen další expanzí dorzálního komorového hřebene. Chybí nultý hlavový nerv (n. terminalis). Vnitřní ucho má zdokonalenou stavbu, je vytvořena cochlea, ductus cochlearis a Cortiho orgán. Oko je zdokonaleno a dosahuje největší ostrosti vidění v celé živočišné říši. Jsou vytvořeny relativně malé plíce se vzdušnými vaky. Srdce je čtyřdílné, komory jsou úplně odděleny. Je vytvořena pravá aorta, levá během zárodečného vývoje mizí. Tělesná teplota je regulována vnitřními fyziologickými mechanismy, ptáci jsou endotermní. Zvláštní úprava ledviny (Henleova klička) vylepšuje způsob hospodaření s vodou. Vejce mají vápenitou skořápku, ptáci zahřívají a chrání vejce během zárodečného vývoje a pečují o vyvíjející se mláďata.
Fylogenetický rodokmen ptáků (Aves)
Neornithes
Neognathae Paleognathae
† Ichthyornis
Carinatae
† Ambiortus † Hesperornis † Enantiornithes † Confuciusornis
Aves
†Jeholornis † Archaeopteryx
† Dromaeosauridae † Troodontidae † Oviraptorosauridae
Alternativní pojetí fylogeneze ptáků (O’Connor et al. 2011)
Ornithothoraces Pygostylia
Ornithuromorpha Enantiornithes Confuciusornithidae
Aves
bazální linie bazální linie Archaeopteryx Dromaeosauridae
Anatomie archeopteryxe a moderního ptáka
Fylogeneze moderních ptáků
Sibley & Ahlquist (1990) DNA-DNA hybridizace
Passeriformes Apodimorphae Strigimorphae Psittacimorphae Cuculimorphae Coliae Coraciae Piciae Struthioniformes
Tinamiformes Galliformes Anseriformes
Fylogenetická divergence recentních ptáků
Neognathae
Neoaves Galloanseres
Palaeognathae
Systém ptáků: Běžci (Palaeognathae) ztráta letu, paleognátní lebeční báze, pravidelné rozmístění opeření na těle, redukovaný jazyk, penis, nerozlišené pohlavní chromosomy, způsob hnízdění
•
Pštrosi (Struthiniformes)
Pštros dvouprstý (Struthio camelus)
•
Nanduové (Rheiformes)
2 druhy Nandu pampový (Rhea americana)
• Kasuáři (Casuariiformes) 2 čeledi, 4 druhy Kasuár přílbový (Casuarius casuarius) Emu hnědý (Dromaius novaehollandiae)
•
Kiviové (Apterygiformes)
4 druhy Kivi jižní (Apteryx australis)
• •
†Dinornithiformes †Epiornithiformes
•
Tinamy (Tinamiformes)
1 čeleď, 9 rodů, 47 druhů
Systém ptáků: Létaví (Neognathae) lebeční báze neognátního typu, tvar pánve a průdušnice, rozlišené pohlavní chromosomy 9918 druhů
• Galloanseres 450 druhů
•
Hrabaví (Galliformes)
Tabonovití (Megapodidae) Tetřevovití (Tetraonidae) Bažantovití (Phasianidae) Perličkovití (Numididae) Krocanovití (Meleagridae)
•
Hokové (Craciformes) (včetně tabonů)
•
Vrubozubí (Anseriformes)
Kamišovití (Anhimidae) Kachnovití (Anatidae)
Fylogeneze hrabavých (Cracraft et al. 2003)
Numididae Phasianoidea Phasianidae
Cracidae
Megapodidae
Fylogeneze Neoaves (Gibbs et al. 2007) •
vodní ptáci a dravci („vodní dravci“) = Cracrafti nebo Conglomerati Falconiformes, Procellariiformes, Charadriiformes, Ralliformes, Phoenicopteriformes, Sphenisciformes, Gaviiformes, Podicipediformes, Pelecaniformes, Ciconiiformes zřejmě představují monofyletickou skupinu. Jejím společným předkem mohl být predátor z pozdní křídy. Odmítnutí přímé příbuznosti čápů a kondorů anebo Accipitridae a Falconidae. Dravci jsou parafyletičtí, kondoři však jsou součástí Conglomerati.
•
Sphenisciformes + Procellariiformes
•
Podicipediformes + Phoenicopteriformes
•
Psittaciformes
•
Cuculiformes
•
Strigiformes, Caprimulgiformes, Apodiformes, Musophagiformes
•
Coliiformes, Coraciiformes, Piciformes Higher land birds (Cuculiformes, Coraciformes, Trogoniformes, Coliiformes, Piciformes). Část Piciformes přesunuta do Galbuliformes. Tukani a šplhavci jsou sesterské linie, příbuzné pěvcům.
•
Passeriformes
Nové názory na systém Neoaves (Mayr 2011) seskupení „vodních“ ptáků (Aequornithes, Mayr, 2011) Gaviiformes, Procellariiformes, Sphenisciformes, „Pelecaniformes“, „Ciconiiformes“ potápky a plameňáci (Mirandornithes, Sangster 2005) Podicipediformes, Phoenicopteriformes lelkové a svišťouni (Strisores, Mayr 2010) „Caprimulgiformes“, Apodiformes řády se nejasným postavením „Gruiformes“, „Charadriiformes“, „Falconiformes“, Cuculiformes, Columbiformes, Musophagiformes, Opisthocomiformes další taxony s nejasným postavením Phaetontidae, Mesitornithidae, Otidae, Eurypygidae + Rhynochetidae seskupení „terestrických“ ptáků „Coraciiformes“ + Piciformes (Picocoraciae - Mayr 2011), Trogoniformes, Coliiformes, Strigiformes, Psittaciformes + Passeriformes (Psittacopasseres, Suh et al. 2011, Cantiomimus, Ericson 2012), Falconidae, Cariamidae
Systém ptáků: Neoaves 1 •
Hoacinové (Opisthocomiformes)
Hoazin zařazován k hrabavým, kukačkám nebo turakům. Určitě nepatří ke Galloanserae, ale k Neoaves. Někdy dokonce považován za bazální linii recentních Neoaves.
• Tučňáci (Sphenisciformes) 1 čeleď, 17 druhů • Trubkonosí (Procellariiformes) 4 čeledi, 112 druhů • Potáplice (Gaviiformes) 5 druhů • Potápky (Podicipediformes) 1 čeleď, 22 druhů • Plameňáci (Phoenicopteriformes) 6 druhů
Tučňáci – ptáci přizpůsobení nejlépe životu ve vodě
Systém ptáků: Neoaves 2 •
Veslonozí (Pelecaniformes)
Faetonovití (Phaethonidae)
Fregatkovití (Fregatidae)
Kormoránovití (Phalacrocoracidae)
Pelikánovití (Pelecaniformes)
Terejovití (Sulidae)
Anhingovití (Anhingidae)
Člunozobec (Balaeniceps)
Kladivouš (Scopus)
Systém ptáků: Neoaves 3 •
Brodiví (Ciconiiformes)
3 čeledi, 115 druhů
Volavkovití (Ardeidae) volavka popelavá (Ardea cinerea) volavka bílá (Casmerodius albus) kvakoš noční (Nycticorax nycticorax) bukač velký (Botaurus stellaris)
Ibisovití (Threskiornithidae) kolpík bílý (Platalea leucordia) ibis posvátný (Threskiornis aethiopicus)
Čápovití (Ciconiidae) čáp bílý (Ciconia ciconia) čáp černý (Ciconia nigra)
Nové pojetí systému veslonohých a brodivých (Ericsson et al. 2006, Hackett et al. 2008) „vodní ptáci“
Suliformes Pelecaniformes Cicconiiformes
Procellariiformes Sphenisciformes Gaviiformes
Pelecaniformes
Suliformes Scopidae Anhingidae
Balaenicipitidae Pelecanidae Ardeidae Threskiornithidae
Phalacrocoracidae Sulidae Fregatidae
Systém ptáků: Neoaves 4 •
Dravci (Falconiformes)
5 čeledí, 307 druhů
Kondorovití – Cathartidae 5 rodů, 7 druhů
Hadilovovití – Sagittariidae 1 monotypický rod
Orlovcovití – Pandionidae 1 monotypický druh
Jestřábovití – Accipitridae 62 rody, 240 druhů
Sokolovití – Falconidae 11 rodů, 64 druhy + jeden vymřelý
Systém ptáků: Neoaves 5 •
Dlouhokřídlí (Charadriiformes)
2-3 podřády, 19 čeledí, 351 druh
Charadriiformes, Lariformes, Alciformes Lari: Lariformes + Alciformes Charadriiformes: Charadrii + Scolopaci
Kulíkovití (Charadriidae) čejka chocholatá (Vanellus vanellus) kulík říční (Charadrius dubius)
Slukovití (Scolopacidae) sluka lesní (Scolopax rusticola) bekasina otavní (Gallinago gallinago) pisík (Actitis), jespáci (Calidris aj.), voudouši (Tringa), břehouši (Limosa), kolihy (Numenius)
Chaluhovití (Stercorariidae) chaluha příživná (Stercorarius parasiticus)
Rackovití (Laridae) racek chechtavý (Larus ridibundus) rybák obecný (Sterna hirundo)
Alkovití (Alcidae) alka velká (†Pinguinus impennis) alka malá (Alca torda)
Fylogeneze Charadriiformes (Paton a Baker 2006; též van Tuinen et al. 2004) Laridae
Rhynchopidae Sternidae Stercorariidae LARI
Alcidae Glareolidae Pedionomidae Thinocoridae Rostratulidae SCOLOPACI
Jacanidae
Scolopacidae Haematopodidae Recurvirostridae CHARADRII
Charadriidae Pluvianellidae Chionidea Burhinidae
Systém ptáků: Neoaves 6 •
Krátkokřídlí (Gruiformes)
11 čeledí, 212 druhů (†Diatrymidae a další skupiny) Turnicidae přesunuti z Gruiformes do Charadriiformes (sesterská skupina Lari)
Chřástalovití (Rallidae) Lyska černá (Fulica atra) Slípka zelenonohá (Gallinula chloropus)
Jeřábovití (Gruidae) Jeřáb popelavý (Grus grus)
Dropovití (Otidae) Drop velký (Otis tarda)
Fylogeneze „jádrových“ krátkokřídlých
Aramidae
Gruidae
Rallidae
Heliornithidae
Psophiidae
Systém ptáků: Neoaves 7
•
Stepokurové (Pterocliformes)
1 čeleď, 16 druhů stepokur kirgizský (Syrrhaptes paradoxus)
•
Měkkozobí (Columbiformes)
1 čeleď, 308 druhů hrdlička divoká (Streptopelia turtur) holub hřivnáč (Columba palumbus) holub doupňák (Columba oenas) holub skalní (Columba livia)
Systém ptáků: Neoaves 8
•
Papoušci (Psittaciformes)
1 čeleď, 364 druhy Melopsittacus, Amazona, Ara, Cacatua, Psittacula
•
Kukačky (Cuculiformes)
Turakovití (Musophagidae)
Kukačkovití (Cuculidae) Kukačka obecná (Cuculus canorus)
Systém ptáků: Neoaves 9 •
Sovy (Strigiformes)
2 čeledi, 195 druhů sova pálená (Tyto alba) puštík nobecný (Strix aluco) sýček obecný (Athene noctua) výr velký (Bubo bubo)
•
Lelkové (Caprimulgiformes)
5 čeledí, 128 druhů Caprimulgiformes nejsou monofylum – Aegothelidae patří k svišťounům (Apodiformes). Sporná je i monofylie ostatních čeledí. Vztah k sovám nepodpořen. lelek lesní (Caprimulgus europaeus) gvačaro jeskynní (Steatornis caripensis)
Systém ptáků: Neoaves 10
•
Svišťouni (Apodiformes)
•
Rorýsi (Apodi)
2 čeledi, 98 druhů Rorýs obecný (Apus apus)
•
Kolibříci (Trochili)
331 druh Trochilus, Loddigesia
Systém ptáků: Neoaves 11
•
Srostloprstí (Coraciiformes)
10 čeledí, 209 druhů Upupiformes, Bucerotiformes ledňáček říční (Alcedo atthis) mandelík hajní (Coracias garrulus) vlha pestrá (Merops apiaster) dudek chocholatý (Upupa epops) zoborožec rudozobý (Tockus erythrorhynchus)
Systém ptáků: Neoaves 12
•
Šplhavci (Piciformes)
4 čeledí, 347 druhů; řazeni k nim také leskovci (Galbuliformes)
žluna zelená (Picus viridis) strakapoud velký (Dendrocopos major) datel černý (Dryocopus martius) tukan obrovský (Ramphastos toco) tukani jsou vnitřní větví vousáků (Capitonidae)
Fylogeneze šplhavců (Cracraft et al. 2003)
Indicatoridae
Picidae
Capitonidae
Ramphastidae
Dva hlavní klady šplhavců (Pici, Galbullae) jsou monofylum a představují sesterské skupiny. Vousáci (Capitonidae) jsou parafyletičtí, jejich vnitřní větví jsou tukani. Obě skupiny je tedy možné zařadit do jediné čeledi Ramphastidae.
Fylogeneze pěvců •
Passeriformes: 59% žijících ptáků, 45 čeledí
•
Sibley a Ahlquist (1990):Tyranni + Passeri (= Suboscines + Oscines)
•
Následné molekulární studie zpravidla potvrdily velké klady rozlišené DNA hybridizací, ale v jemnější fylogenezi se objevovaly rozpory (od nadčeledí níž)
•
Pokřovník Acanthisitta z Nového Zélandu je sesterskou linií všech ostatních pěvců. Má syrinx typu Suboscines, ale jinou morfologii sluchové kůstky (kolumely)
Fylogenetická divergence základních linií pěvců (Ericson et al. 2002)
Euoscines Oscines Menurae Eupasseres Furnariida Tyrannides
Suboscines
Tyrannida Eurylaimides Acanthisitta
Fylogeneze Suboscines (Chesser 2004) Suboscines jsou definováni zejména absencí znaků (nemají zpěvný syrinx). Novosvětští Suboscines jsou polyfyletičtí, starosvětští Suboscines jsou parafyletičtí. Novosvětští Suboscines se rozpadají do dvou linií Sapayoa aenigma + ostatní druhy. Strom novosvětských Suboscines
Oxyruncus Cotinginae Tityrinae Piprinae Tyranninae
Pipromorphinae Furnariidae Formicariidae Rhinocryptidae ant-pittas
Conopophagidae Thamnophilidae Melanopareia
Fylogeneze pěvců Passerida
Pithacartidae core Corvoidea Petroicidae
Barker et al. 2001
Melanocharitidae Pomatostomidae Orthonychidae Maluridae
OSCINES
Meliphagidae Pardalotidae
Climacteridae Ptilonorhynchidae Menuridae Tyrannides Philepittidae SUBOSCINES
Psarisomus Smithornis Pittidae Acanthisittidae
Oscines
•
Všechny bazální linie zpěvných (Oscines) jsou endemické nebo téměř endemické v Austrálii, na Nové Guineji nebo přilehlých ostrovech (tj. za Wallaceovou linií).
•
Oscines vznikli v australsko-papuánské oblasti a zde také prodělali časnou evoluci (Barker et al. 2002, 2004, Ericson et al. 2002).
•
Skupina má počátek patrně ve starém terciéru, k šíření do jihovýchodní Asie došlo až poté, co se australsko-papuánská tektonická deska v pozdním oligocénu a miocénu přiblížila k euroasijské.
•
Parvorder Corvida je bazální parafyletický klad Oscines.
•
Nejúspěšnější linií, s nejvyšším počtem druhů, byli Passerida (75 % druhů Oscines). Jejich předek byl pravděpodobně hmyzožravý, ale postupně se vyvinula celá škála potravních specializací. Přitom docházelo k mnoha konvergencím v potravní strategii a v morfologii pohybového aparátu.
Předpokládaný vznik a šíření pěvců z Gondwany (Ericson et al. 2003)
110 -160 MYA
45 MYA
Vikarianční scénáře související s rozpadem Gondwany v druhohorách a jejich nesnáze (Upchurch 2008)
Vikarianční scénáře související s rozpadem Gondwany v druhohorách a jejich nesnáze (Upchurch 2008) 145 MYA
120 MYA: Africa first
120 MYA: Samafrica
120 MYA: vše v kontaktu
Systém ptáků: Pěvci 1 97 čeledí, 1228 rodů, 6032 druhů + 73 vyhynulé
•
Pokřovníkovití (Acanthisittidae)
2 rody, 3 druhy, Nový Zéland bazální linie pěvců
•
Suboscines
14 čeledí, 298 rodů, 1287 druhů lobošovití (Eurylaimidae) kotingovití (Cotingidae) tyranovití (Tyrannidae) mravenčíkovití(Thamnophilidae) hrnčiříkovití (Furnariidae) aj.
•
Oscines
83 čeledi, 930 rodů, 4745 druhů
Menurae (např. Menuridae) „Corvida“ (např. Ptilonorhynchidae, Laniidae, Oriolidae, Corvidae, Paradisaeidae)
Passerida (ostatní čeledi)
Systém ptáků: Pěvci 2 („Corvida“) •
Lyrochvostovití (Menuridae)
•
Žluvovití (Oriolidae)
Žluva hajní (Oriolus oriolus)
•
Krkavcovití (Corvidae)
Havran polní (Corvus frugilegus) Krkavec velký (Corvus corax) Vrána obecná (Corvus corone) Kavka obecná (Corvus monedula) Straka obecná (Pica pica) Sojka obecná (Garrulus glandarius)
•
Ťuhýkovití (Laniidae)
Ťuhýk obecný (Lanius collurio) Ťuhýk šedý (Lanius excubitor)
Fylogeneze Passerida Sibley a Ahlquist (1990) rozlišili tři nadčeledí Passerida: • • •
Muscicapoidea (brkoslavi, skorci, drozdi, lejsci Starého světa, špačci, Mimidae) Sylviodea (sýkorky, králíčci, vlaštovky, bulbulové, timalie, pěnice) Passeroidea (skřivani, lindušky, konipasi, pěnkavy, strnadi, vrabci, kardinálové, tanageři)
•
v poslední době je rozlišována další skupina, Certhioidea (střízlíci, šoupálci, brhlíci)
Muscicapoidea PASSERIDA Passeroidea
Sylvioidea
CORVIDA
Aegithalidae
Fylogeneze Passerida
Alaudidae Cisticolidae Sylviidae + Zosteropidae
Sylvioidea
Pycnonotidae Hirundinidae Bombycillidae
Barker et al. 2001
Paridae Regulidae Fringillidae Motacillidae Passeroidea
Passerinae Ploceinae + Estrildinae Prunellinae Chloropsis Irena Nectarinidae Certhiidae
Sittidae Cinclidae
Muscicapoidea
Muscicapinae Turdinae
Mimini Sturnini Picathartidae
Fylogeneze Sylvioidea Tradičně chápaná skupina Sylvioidea zahrnuje 4 hlavní klady: • sýkorky a moudivláčci • velká skupina Starosvětských pěnic, bulbulů, sýkořic a vlaštovek • brhlíci, šoupálci, střízlíci aj. (Certhioidea – Cracraft et al. 2004) • králíčci •
Všechny dosavadní studie se shodují v sesterském vztahu skřivanů a většiny ostatních Sylvioidea.
•
Do Sylvioidea nepatří Sittidae, Certhiidae, Paridae a Regulidae.
•
Zosteropidae nejsou monofyletická skupina, stejně jako Sylviidae, jejichž část přeřazena do Cisticolidae a Pycnonotidae, Megalurinae, Garrulacinae a Timaliini. Sylvia je typový rod čeledi Sylviidae, která však má nevhodné taxonomické implikace (Cibois 2003a,b). Pokud Timaliidae a další skupiny budou povýšeny na čeledi, Sylviidae by měli být potlačeni, což však musí být schváleno Mezinárodní komisí pro zoologickou nomenklaturu.
•
Timaliidae - dva sesterské klady E1 (Alcippe, Pellorneum, Stachyris, Garrulax, Graminicola, Zosterops) a E2 (Sylvia, Paradoxornis, Rhopophilus).
Fylogeneze Sylvioidea Cisticolidae Alström et al. 2006
Melocichla, Sylvietta Megaluridae
Donacobius Acrocephalidae Timaliidae Phylloscopidae Aegithalidae Cettidae Hirundinidae
Pycnonotidae Alaudidae Panurus
Systém ptáků: Pěvci 3 (Sylvioidea) •
Mlynaříkovití (Aegithalidae)
Mlynařík dlouhoocasý (Aegithalos caudatus)
•
Skřivanovití (Alaudidae)
skřivan polní (Alauda arvensis) skřivan lesní (Lullula arborea) chocholouš obecný (Galerida cristata)
•
Pěnicovití (Sylviidae)
pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla) pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis) budníček menší (Phylloscopus collybita) cvrčilky (Locustella) rákosníci (Acrocephalus)
•
Vlaštovkovití (Hirundinidae)
vlaštovka obecná (Hirundo rustica) jiřička obecná (Delichon urbica) břehule říční (Riparia riparia)
Fylogeneze Muscicapoidea Mezi Muscicapidae v minulosti zahrnováni např. Timaliidae, Polioptilinae, Malurinae, Sylviinae, Cinclidae. Hlavní linie tradičních Muscicapidae (Turdinae, Saxicolini, Muscicapini) jsou všechny parafyletické. Monticola patří mezi Saxicolini (ne Turdinae). Obsah všech taxonů není jistý. Voelker & Spellman 2004 Zuccon et al. 2006
Sturnidae Cinclidae Turdinae
Sturnidae Muscicapinae
Muscicapini Saxicolini Bombycillidae Sylvoidea
Turdinae
Cinclidae Regulidae Bombycillidae
Lovette & Rubenstein 2007
Troglodytes
Sturnidae
Polioptila
Mimidae
Certhia
Buphagidae
Sitta
Systém ptáků: Pěvci 4 (Muscicapoidea) •
Špačkovití (Sturnidae)
špaček obecný (Sturnus vulgaris)
•
Drozdovití (Turdidae)
drozd zpěvný (Turdus philomelos) drozd brávník (Turdus viscivorus) kos černý (Turdus merula)
•
Lejskovití (Muscicapidae)
lejsek šedý (Muscicapa muscicapa) lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) slavík obecný (Luscinia megarhynchos) červenka obecná (Erithacus rubecola) bramborníček černohlavý (Saxicola torquata) rehek domácí (Phoenicurus ochruros)
•
Skorcovití (Cinclidae)
skorec vodní (Cinclus cinclus)
Systém ptáků: Pěvci 5 (skupiny s nejasným postavením)
•
Brkoslavovití (Bombycillidae)
brkoslav severní (Bombycilla garrulus)
•
Sýkorovití (Paridae)
Sýkora koňadra (Parus major) Sýkora modřinka (Cyanistes caeruleus) Sýkora uhelníček (Periparus ater) Sýkora parukářka (Lophopanes cristatus) Sýkora babka ( Poecile palustris)
•
Moudivláčkovití (Remizidae)
Moudivláček lužní (Remiz pendulinus)
Systém ptáků: Pěvci 6 (skupiny s nejasným postavením)
•
Králíčkovití (Regulidae)
králíček obecný (Regulus regulus)
•
Střízlíkovití (Troglodytidae)
střízlík obecný (Troglodytes troglodytes)
•
Brhlíkovití (Sittidae)
brhlík lesní (Sitta europaea)
•
Šoupálkovití (Certhiidae)
šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris)
Systém ptáků: Pěvci 7 (Passeroidea) •
Vrabcovití (Passeridae)
vrabec domácí (Passer domesticus) vrabec polní (Passer montanus)
•
Snovačovití (Ploceidae)
•
Pěvuškovití (Prunellidae)
pěvuška modrá (Prunella modularis)
•
Konipasovití (Motacillidae)
konipas bílý (Motacilla alba) konipas horský (Motacilla cinerea) linduška lesní (Anthus trivialis)
•
Pěnkavovití (Fringillidae)
pěnkava obecná (Fringilla coelebs) dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes) zvonek zelený (Carduelis chloris) stehlík obecný (Carduelis carduelis) zvonohlík zahradní (Serinus serinus)
•
Šatovníkovití (Drepanidae)
•
Strnadovití (Emberizidae)
strnad obecný (Emberiza citrinella) strnad rákosní (Emberiza schoeniclus)
Ptáci České republiky
Hrabaví (Galliformes)
Krátkokřídlí (Ralliformes) jeřábi a dropi
Vrubozobí (Anseriformes)
Ptáci České republiky
Potápky (Podicipediformes)
Brodiví Cicconiiformes)
Veslonozí (Pelecaniformes)
Krátkokřídlí (Ralliformes)
Ptáci České republiky
Dlouhokřídlí (Charadriiformes) rackové a rybáci
chřástalové
Dlouhokřídlí (Charadriiformes) bahňáci
Dravci (Falconiformes)
Ptáci České republiky
Měkkozobí (Columbiformes)
Ptáci České republiky Kukačky (Cuculiformes)
Svišťouni Apodiformes)
Srostloprstí (Coraciiformes)
Šplhavci (Piciformes)
Sovy (Strigiformes)
Pěvci České republiky Skřivanovití (Alaudidae)
Konipasovití (Motacillidae) konipasi
Střízlíkovití (Troglodytidae)
Konipasovití (Motacillidae) lindušky
Vlaštovkovití (Hirundinidae)
Skorcovití (Cinclidae) Brkoslavovití (Bombycillidae)
Pěvuškovití (Prunellidae)
Lejskovití (Muscicapidae – Saxicolinae)
Pěvci České republiky
Drozdovití (Turdidae)
Špačkovití (Sturnidae)
Žluvovití (Oriolidae)
Pěnicovití (Sylviidae) pěnice
Pěvci České republiky
Pěnicovití (Sylviidae) rákosníci a budníčci
Králíčkovití (Regulidae)
Lejskovití (Muscicapidae)
Ťuhýkovití (Laniidae)
Pěvci České republiky
Pěnkavovití (Fringillidae) stehlík, konopka, čečetka, křivka, hýl, dlask
Strnadovití (Emberizidae)
Vrabcovití (Passeridae)
Pěnkavovití (Fringillidae) pěnkava, jikavec, zvonek, zvonohlík, čížek
Pěvci České republiky Sýkorovití (Paridae)
Mlynaříkovití (Aegithalidae)
Moudivláčkovití (Remizidae)
Šoupálkovití (Certhiidae) Brhlíkovití (Sittidae)
Krkavcovití (Corvidae)
