GERMAN WWII FIGHTER
1:48 SCALE PLASTIC KIT intro
DUAL COMBO!
1155 eduard
Fw 190A JG-54 Grünherz
In this kit, released also as a Limited Series edition, we bring you the Focke-Wulf Fw 190A, that flew combat with the well known fighter unit, JG 54 ‘Grunherz’. Jagdgeschwader 54 was formed through a very complicated process, but this only served to raise the level of significance of the unit later on. The foundation for the unit was laid in February, 1940, but its formation with three Gruppe (each with Stab and three Staffel, with each Gruppe fielding some forty aircraft) goes back to the summer of the same year. Its Kommodor (Geschwader Commanding Officer) from August 24th, was Hannes Trautloft. The only original component of JG 54 can be considered I.Gruppe (I./JG 54). II./JG 54 was, up to July, 1940, an independent unit carrying the designation I./JG 76 (earlier being a component of JG 2) and III./JG 54, similarly an independent entity, originally designated I./JG 21 and operationally subordinate to JG 27. Trautloft was tasked with the chore of taking these elements, combining them into one unit and leading them successfully into combat. He managed to this by the end of the Battle of Britain, and his JG 54 became one of the best escort units in the Luftwaffe. Another conflict in which Trautloft led his unit, was that of the Balkans. Participants included II. and III./JG 54, as well as, naturally, the Kommodore with his Stab. Here, the German pilots met the Bf 109E which served with the Yugoslav Air Force. After the end of that campaign, Trautloft flew a captured glider, which ended in a crash. Trautloft walked away. In June, 1941, the entire Jagdgeschwader 54 took part in the attack on the Soviet Union. It was here that Trautloft initiated the use of his personal ‘Green Heart’ emblem as the unit insignia, but his personal use of it went back to his days as a volunteer in Spain. The choice of the ‘Grünherz’ had its basis in the fact that Trautloft hailed from Thuringia, a region that thanks to its widespread forested areas was known as ‘the green heart of Germany’. His pilots adapted the marking as their own. It appeared on the units aircraft, groundcrew, and even on the collar of the Kommodore’s Dachshund. Even to this day, some of the veterans of the unit have the emblem on their mail boxes! In comparison with the fight over western Europe, the Soviet Union demanded a different approach and there were also different natural conditions that played their part, all of which quickly led JG 54 to modify the camouflage of their aircraft. An example can be taken from the Kommodore’s aircraft, who’s aircraft bore little resemblance to prescribed instructions at the beginning of the attack on Russia. There are a lot of theories as to where these paints came from, and their actual shades. The vast majority of JG 54 combat on the Eastern Front under Trautloft’s command encompassed the northern and central regions within the framework of Luftflotte 1. Despite the vastness of the area covered, Trautloft always maintained contact with all components of the unit, and he knew all pilots personally, including petty officers. Under his leadership, many successful pilots and commanding officers developed, such as Nowotny, Kittel, Phillip, Beisswenger, Hrabak, Ostermann, Rudorffer, Stotz, Koller, and so on. On July 27th, 1941, Trautloft was awarded the Knight’s Cross, He did not receive this for attaining a specific number of combat kills, but for the success of the whole of JG 54. The number of kills accumulated by German pilots on the Eastern Front, as opposed to the west, were nothing short of incredible. JG 54 recorded its 1000th kill already on August 1st, 1941 (lt. Ostermann), its 2000th on April 4th , 1942 (Ofw. Klemm) and its 3000th on September 14th, 1942 (by Lt. Heyer). In the winter of 1942/1943, part of the unit was transferred to the western Europe with their Messerscmitt Bf 109Gs for combat against a new enemy, at different altitudes, and against ground defenses that were untouchable on the Eastern Front. The remainder of JG 54 turned in their Bf 109Gs for the Focke-Wulf Fw190A. The Focke-Wulf quickly acquired favor with the pilots. Compared to the Messerschmitts, the Focke-Wulfs were more comfortable to fly, had a safer landing gear, better armament and could also absorb significant damage. The aforementioned Walter Nowotny gained the units 6000th kill on October 9th, 1943, flying the Fw 190. At the same time, he was the first member of JG 54 to reach 250 kills. The 200 kill threshold was crossed by four pilots, which for some time served with JG 54. Jagdgeschwader 54 gained over 9000 kills over the course of the war, but lost over 700 pilots. In the last year of the war, it concentrated operations over Finland (as a part of the Kuhlmey Combat Group protecting Fins in Karelia) and in the Baltics. Its III./JG 54 on the Western Front became the first unit to fly the Fw 190D, and was later integrated into JG 26. The end of the war saw them in northern Germany, where they fell into captivity to the British. After the war, many of its members returned to civil or military flying, some of them even reaching significant heights within NATO.
úvodem V této stavebnici, vydané v limitované sérii, vám pøinášíme Focke-Wulfy Fw 190 A, které bojovaly v øadách známé stíhací jednotky – JG 54 „Grünherz“. Jagdgeschwader 54 vznikala velmi komplikovaným zpùsobem, ale o to významnìjší jednotkou se však pozdìji stala. Její štáb byl založen již v únoru 1940, ale vznik eskadry se tøemi Gruppe (každá mìla štáb a tøi Staffel, celkem mìla jedna Gruppe cca 40 letounù) se datuje až do léta 1940. Jejím Kommodorem (velitelem Geschwader) byl 24. srpna jmenován Hannes Trautloft. Za jedinou pùvodní souèást JG 54 lze považovat její I. Gruppe (I./JG 54). Naproti tomu II./JG 54 byla až do zaèátku èervence 1940 samostatnou jednotkou s oznaèením I./JG 76 (døíve spadala pod JG 2) a III./JG 54 byla rovnìž „samorostem“ – pùvodnì nesla oznaèení I./JG 21a operaènì spadala pod JG 27. Pøed Trautloftem stál úctyhodný úkol – vytvoøit z tìchto samostatných tìles jednu eskadru a úspìšnì ji vést v boji. To se mu v závìru Bitvy o Británii podaøilo a jeho JG 54 patøila mezi nejlepší eskortní útvary Luftwaffe. Dalším konfliktem, do kterého své stíhaèe Trautloft vedl, bylo tažení na Balkánì. Úèastnily se ho II. a III./JG 54 a samozøejmì i Kommodore se svým štábem. Nìmeètí letci se zde støetli i s Messerschmitty Bf 109 E, které používali jugoslávští piloti. Po skonèení bojù si Trautloft nad Bìlehradem vyzkoušel ukoøistìný vìtroò. Let však skonèil havárií bìhem pøistání, Trautloft naštìstí vyvázl bez zranìní. V èervnu 1941 se celá Jagdgeschwader 54 zapojila do útoku na Sovìtský svaz. Právì v té dobì Trautloft zavedl svùj osobní emblém „zelené srdce“ jako emblém celé eskadry, sám jej používal již jako dobrovolník ve Španìlsku. Volba symbolu „Grünherz“ mìla základ ve skuteènosti, že Trautloft pocházel z Durynska, které bylo díky rozsáhlým lesùm oznaèováno jako „Zelené srdce Nìmecka”. Jeho piloti pøijali srdce za své. Zaèalo se objevovat na letounech, pozemní technice, dokonce jej mìl na obojku i Kommodorùv jezevèík. Ještì dnes jej mají nìkteøí veteráni z JG 54 na svých poštovních schránkách! Ve srovnání se západní Evropou se v Sovìtském svazu vedl boj zcela jiným zpùsobem a panovaly zde odlišné pøírodní podmínky, což rychle vedlo JG 54 k modifikacím kamufláží letadel. Pøíkladem byl opìt Kommodore, který již na poèátku ruského tažení létal se stíhaèkou, jejíž vzhled nemìl se standardní tovární kamufláží mnoho spoleèného. Existuje øada teorií, odkud mohly tyto barvy pocházet a o jaké odstíny pøesnì šlo. Po pøevážnou vìtšinu bojù na východní frontì pod Trautloftovým vedením pùsobila JG 54 v severním a støedním úseku fronty v rámci Luftflotte 1. I pøes velikost území, kde eskadra bojovala, se Trautloftovi daøilo udržet si kontakt se všemi èástmi eskadry a znal osobnì všechny piloty, vèetnì poddùstojníkù. Pod jeho vedením vyrostla øada úspìšných stíhaèù a velitelù, jako byli Nowotny, Kittel, Phillip, Beisswenger, Hrabak, Ostermann, Rudorffer, Stotz, Koller atd. Dne 27. èervence 1941 obdržel Trautloft Rytíøský køíž, avšak nedostal ho za dosažení urèitého poètu osobních vítìzství. Za udìlením tohoto prestižního vyznamenání stály dosavadní úspìchy celé JG 54. Množství leteckých vítìzství, kterých dosahovali nìmeètí stíhaèi na východní frontì, bylo ve srovnání s boji na Západì takøka neuvìøitelné. JG 54 zaznamenala své 1000. vítìzství již 1. srpna 1941 (Lt. Ostermann), 2000. vítìzství získal Ofw. Klemm dne 4. dubna 1942 a 3000. vítìzství zaznamenal 14. záøí 1942 Lt. Heyer. V zimì 1942/1943 se èást eskadry pøesunula s Messerschmitty Bf 109 G do západní Evropy a musela se zcela pøeorientovat na boj s jiným nepøítelem, v jiných výškách a s pozemním zabezpeèením, které bylo na východní frontì nedosažitelné. Zbytek JG 54 pøezbrojil z Messerschmittù Bf 109 G na Focke-Wulfy Fw 190 A. „Stodevadesátky” si piloti rychle oblíbili. Ve srovnání se stodevítkami se daly mnohem komfortnìji ovládat, mìly bezpeènìjší podvozek, silnìjší výzbroj a vydržely i znaèná poškození. Již zmínìný Walter Nowotny s získal 6000. vítìzství eskadry 9. øíjna 1943 právì na Fw 190. Souèasnì byl prvním pøíslušníkem JG 54, který docílil 250 vítìzství. Hranici 200 vítìzství pøekroèili celkem ètyøi letci, kteøí po urèitou dobu sloužili u JG 54. Jagdgeschwader 54 dosáhla za celou dobu války více než 9000 vítìzství, ale ztratila pøes 700 pilotù. V závìreèném roce války pùsobila pøedevším ve Finsku (jako souèást bojového svazu Kuhlmey pøi obranì Finù v Karélii) a v Pobaltí. Její III./JG 54 se na Západní frontì stala první jednotkou, která zaèala v boji používat Fw 190 D a pozdìji byla zaèlenìna do JG 26. Konec války pøíslušníky JG 54 zastihl v severním Nìmecku, kde se dostali do britského zajetí. Po válce se øada stíhaèù JG 54 vrátila k civilnímu nebo vojenskému letectví, nìkteøí z nich dokonce dosáhli významných funkcí v rámci NATO.
ATTENTION
UPOZORNÌNÍ
ACHTUNG
ATTENTION
Carefully read instruction sheet before assembling. When you use glue or paint, do not use near open flame and use in well ventilated room. Keep out of reach of small children. Children must not be allowed to suck any part, or pull vinyl bag over the head. Pred zapocetím stavby si peclive prostudujte stavební návod. Pri používání barev a lepidel pracujte v dobre vetrané místnosti. Lepidla ani barvy nepoužívejte v blízkosti otevreného ohne. Model není urcen malým detem, mohlo by dojít k požití drobných dílu. Iire soigneusement la fiche d´instructions avant d´assembler. Ne pas utiliser de colle ou de peinture a ` proximité d´une flamme nue, et aérer la piece de temps en temps. Garder hors de portée des enfants en bas âge. Ne pas laisser les enfants mettre en bouche ou sucer les pie ` ces, ou passer un sachet vinyl sur la tete. Von dem Zusammensetzen die Bauanleitung gut durchlesen. Kleber und Farbe nicht nahe von offenem Feuer verwenden und das Fenster von Zeit zu Zeit Belüftung öffnen. Bausatz von kleinen Kindern fernhalten. Verhüten Sie, daß Kinder irgendwelche Bauteile in den Mund nehmen oder Plastiktüten über den Kopf ziehen.
INSTRUCTION SIGNS
INSTR. SYMBOLY
BEND OHNOUT PLIER SIL VOUS PLAIT BITTE BIEGEN
OPTIONAL VOLBA FACULTATIF NACH BELIEBEN
PARTS
INSTRUKTION SINNBILDEN
SYMETRICAL ASSEMBLY SYMETRICKÁ MONTÁŽ MONTAGE SYMÉTRIQUE SYMMETRISCHE AUFBAU
OPEN HOLE VYVRTAT OTVOR FAIRE UN TROU OFFNEN
DÍLY
SYMBOLES
NOTCH ZÁØEZ L INCISION DER EINSCHNITT
TEILE
REMOVE ODØÍZNOUT RETIRER ENTFERNEN
APPLY EXPRESS MASK AND PAINT POUŽÍT EXPRESS MASK NABARVIT
PIECES
PLASTIC PARTS
A> 2pcs.
C>
D>
F>
E>
G>
1 1
4
3
2
4
3
2
H>
27
I>
5 6
4
1
2pcs.
10 7
8
9
9
12
3
2
4
5 5
5 5
1
18
13 15
11
7 14
25 22
12
11
28
19
16
8
2 15
9 10
13
13
18
1
21
54
22
K>
L>
2pcs. 1
4
3
2
5
2pcs.
1 6
7
10
9
11
2
4
3
12
1 9
8
6 8
28
3
55
5
11
13 14
17 15
18
13
12
19
14
15
16
11
20
25
21 22
7
27
16
17
28
26
18
19
6
4
10
23
8
20
24
-Parts not for use. -Teile werden nicht verwendet. -Pieces a ne pas utiliser. -Tyto díly nepoužívejte pøi stavbì. -
COLOURS
BARVY GSi Creos (GUNZE)
2
FARBEN
PEINTURE AQUEOUS
Mr.COLOR
H 70
C060
RLM02 GRAY
H 77
C137
TIRE BLACK
AQUEOUS
Mr.COLOR
H2
C002
H3
C003
RED
H4
C004
YELLOW
H 11
C062
FLAT WHITE
H 12
C018
FLAT BLACK
H 25
C034
SKY BLUE
H 47
C041
RED BROWN
MC213
STAINLESS
H 64
C017
RLM71 DARK GREEN
MC214
DARK IRON
H 65
C018
RLM70 BLACK GREEN
MC218
ALUMINIUM
H 68
C036
RLM74 DARK GRAY
H 69
C037
RLM75 GRAY
BLACK
H 80
KHAKI GREEN
H 344
RUST
H 417
C116
RLM66 BLACK GRAY
C117
RLM76 LIGHT BLUE
Mr.METAL COLOR
Mr.COLOR SUPER METALLIC SM01
12
10 21 30
37 38 50 46 48 47 10 49 56 64 57 10 60 61 59 59 58 62 63
2
10
11
9 10 9
31
22
13
14
24
23 32
34 33
29
5
8
7
7 20 19
eduard
N> 2pcs.
6
5
36
26 27 43 44 45
19
16
23
4 4
18 28
35 20
15 26
21
17
26 27
17 20
16
3
25
17
24
14
3
1
2pcs.
2 3
J>
6 6
2pcs.
SUPER FINE SILVER
39 51
41 52
53
65 66
42
40
68
14
67
PE - PHOTO ETCHED DETAIL PARTS
A ;B; C ;D; E ; F ;G
MARKINGS
MARKINGS
PE21
J43, J44
RLM 66 BLACK GRAY
J43
plastic
PE20 PE22
PE46
A ;B; C ;D; E ; F ;G C116 PE48
J44 C116
C116
PE3
I17
RLM 66 BLACK GRAY
RLM 66 BLACK GRAY
PE18 PE4
C116
L18
L15 MARKINGS
RLM 66 BLACK GRAY
MARKINGS
H; I ; J
H; I ; J
PE29 2 pcs.
PE46 PE19
J23
C116
PE48
RLM 66 BLACK GRAY
plastic
PE9 PE8 H22 PE39 - MARKINGS PE38 - MARKINGS
H16 C116
A ;B; C ;D; E ; F ;G H; I ; J
PE39
RLM 66 BLACK GRAY
J17
C116 RLM 66 BLACK GRAY
RLM 66 BLACK GRAY
RLM 66 BLACK GRAY
I17
plastic
PE38 C116
C116
PE48
PE34
L18
PE14
H16 J68 PE6 I17
PE7
C116 RLM 66 BLACK GRAY
L15 PE28
H22
PE37 PE5
PE16
PE13
PE15
PE35
PE49
J22 PE17
PE12
PE12
C116 RLM 66 BLACK GRAY
K28 C116
PE1
RLM 66 BLACK GRAY
J19 PE2
J59 J59 C116 RLM 66 BLACK GRAY
PE30
3
MARKINGS
A ;B; C ;D; E ; F ;G
L19
MARKINGS
H; I ; J
H19
L10
H 70 C060
H6
MC214
RLM02 GRAY
DARK IRON
L10
H 70 C060 RLM02 GRAY
H18
MC214 DARK IRON
L4
MC214 DARK IRON
MC214
H5
DARK IRON
H 70 C060
H 70 C060
RLM02 GRAY
RLM02 GRAY
H3
L16
I21
I21
H 70 C060
H 70 C060
RLM02 GRAY
RLM02 GRAY
I4
I4
H 70 C060
H 70 C060
RLM02 GRAY
RLM02 GRAY
L14
H21
H 70 C060 RLM02 GRAY
A1
C3
H20
RLM 66 BLACK GRAY
A2
PE36
C116 RLM 66 BLACK GRAY
PE43 C116 RLM 66 BLACK GRAY
C116 RLM 66 BLACK GRAY
C116 RLM 66 BLACK GRAY
C116 RLM 66 BLACK GRAY
A2 - MARKINGS C1 - MARKINGS
A2 K22
K15
H 77 C137 TIRE BLACK
K14 H2 C002 BLACK
H 70 C060
A1
RLM02 GRAY
H 70 C060 RLM02 GRAY
K13 4
A1 - MARKINGS C3 - MARKINGS
RLM02 GRAY
C116
PE44
PE47
H 70 C060
C3
A ;B; C ;D; E ; F ;G H; I ; J
C1
A ;B; C ;D; E ; F ;G H; I ; J
C1
GLUE PART K20 INTO WING (D, E, F, G) FIRST, THEN GLUE I16 IN MARKED PLACE NALEPTE NEJPRVE DÍL K20 DO KØÍDLA (D, E, F, G), TEPRVE PAK NALEPTE NOSNÍK I16 NA VYZNAÈENOU POZICI I16
H 70 C060 RLM02 GRAY
MARKINGS
C ;H; I ; J
J18
ONLY
K20
IF K23/ K2 FUEL TANK RACK INSTALED
ANTENNA
I16
J18
MARKINGS
B;C
D D
E
F
G
J24
H344 RUST
MARKINGS
D; E; F ;G; H; I ; J H 70 C060 RLM02 GRAY
D
E
F
D - MARKINGS F - MARKINGS G - MARKINGS E - MARKINGS
MARKINGS
H; I ; J
E - MARKINGS
ONLY
E
G
F
G
A ;B;C D;E;G F H; I ; J
MARKINGS
B;C
D; E; F ;G; H; I ; J
E
D
F
G J56 J65 H 70 C060 RLM02 GRAY
J66
J9
J57 H 70 C060 RLM02 GRAY
H 70 C060 H 70 C060
RLM02 GRAY
RLM02 GRAY
J9
D
E
F
G
5
L13 - MARKINGS H12 - MARKINGS
A;B; C D; E ; F ;G;H; I ; J
H 70 C060
J4 L13
RLM02 GRAY
H12
H 70 C060 RLM02 GRAY
H 70 C060
J4
L11 - MARKING
RLM02 GRAY
B
ONLY
L11
L11 - MARKING
B
ONLY
L11 J62
MC214 DARK IRON
J27 D
J63
E
F
G
MC214 DARK IRON
J27
DON’T USE PART J3 IF CANNON BAY HATCH I18/ I19 IS TO BE CLOSED POSITION NEINSTALUJTE DÍL J3 POKUD MÁ BÝT KRYT KANÓNU I18/ I19 ZAVØENÝ
H 70 C060 RLM02 GRAY
OPEN
J10 H 70 C060
H 70 C060
RLM02 GRAY
J3
RLM02 GRAY
A3 - MARKINGS
B;C MC214
ONLY
DARK IRON
A3 - MARKINGS
A;B;C;D E; F ;G ONLY
I19 CLOSED
C2- MARKINGS
H; I ; J
A3
ONLY
A3 - MARKINGS C2 - MARKINGS
DON’T USE PART J3 IF CANNON BAY HATCH I18/ I19 IS TO BE CLOSED POSITION NEINSTALUJTE DÍL J3 POKUD MÁ BÝT KRYT KANÓNU I18/ I19 ZAVØENÝ
H 70 C060
C2
RLM02 GRAY
A ;B; C ;D; E ; F ;G H; I ; J
I14
OPEN J10
A4 - MARKINGS
B;C
MC214 DARK IRON
ONLY
J3
A4 I15
C4
A4 - MARKINGS C4 - MARKINGS H 70 C060 RLM02 GRAY
H 70 C060 RLM02 GRAY
6
I18 CLOSED
A ;B; C ;D; E ; F ;G H; I ; J
A4
A3
C4
C2
GLUE PART J54, H27 INTO PART K6 FIRST, THEN GLUE PHOTO-ETCHED PARTS PE10/PE11 ONTO PART J54, H27
D
MARKINGS
E
VLEPTE NEJPRVE DÍL J54, H27 DO DÍLU K6, POTOM VLEPTE KOVOVÉ DÍLY G PE10/PE11 NA DÍL J54, H27
F
J54
A ;B; C ;D; E ; F ;G
PE10
PE11
C116 H 47 C041
J12
RED BROWN
RLM 66 BLACK GRAY
C116 RLM 66 BLACK GRAY
N3
K6
C116 RLM 66 BLACK GRAY
C116 RLM 66 BLACK GRAY
N3
H 47 C041
PE27
K6
RED BROWN
MARKINGS
H; I ; J H 47 C041
H7
RED BROWN
H27
C116 RLM 66 BLACK GRAY
PE10
PE11
C116
K6
RLM 66 BLACK GRAY
N4 C116 RLM 66 BLACK GRAY
C116 RLM 66 BLACK GRAY
PE27
N4 H 47 C041
K6
RED BROWN
K16
K9
7
J31 J50
H 12 C033 FLAT BLACK
H 12 C033 FLAT BLACK
MC213
J36
STAINLESS
MC213 STAINLESS
K3
K4
H 12 C033 FLAT BLACK
K1 J38 J29 K5 MC218 ALUMINIUM
H 12 C033
MC218
FLAT BLACK
ALUMINIUM
H 12 C033 H 12 C033 FLAT BLACK
FLAT BLACK
K21 J39
I2
DO NOT GLUE! NELEPIT!
H 344 RUST
J33
J42 J55 H 344 RUST
J51
H 344 RUST
J16 J2 J15 J13 H 344 RUST
K27
I2 H 12 C033
FLAT BLACK
8
J35 I4
J34
J34
H 70 C060 RLM02 GRAY
J35 K18 STEP 1
J34 H 70 C060
J25
I4
J25
RLM02 GRAY
STEP 2
STEP 3
H 70 C060 RLM02 GRAY
NEINSTALUJTE POKUD MÁ BÝT KRYT KANÓNU I18/ I19 ZAVØENÝ DON’T USE IF CANNON BAY HATCH I18/ I19 IS TO BE CLOSED POSITION H 70 C060 RLM02 GRAY
J47
L3, L12, L17 - MARKINGS
J46
H4, H13, H25 - MARKINGS
L3
A ;B; C ;D; E;F ;G H; I ; J
K25
H4
K26 L17 H25 L12
H13
J11 J58 J53
L4
J53 MC218 ALUMINIUM
L19
J58 9
H 70 C060
J28 K10
K11
RLM02 GRAY
H 70 C060 RLM02 GRAY
SM01 SUPER FINE SILVER
K7
H 70 C060 RLM02 GRAY
L5 ? L20 - MARKINGS
J1 ? J14 - MARKINGS
K17
A ;B; C ;D; E;F ;G H; I ; J H2 C002 BLACK
H 77 C137 TIRE BLACK
L5 ? L20 - MARKINGS
J1 ? J14 - MARKINGS
H 70 C060
J28
RLM02 GRAY
A ;B; C ;D; E;F ;G H; I ; J
L20
J1
J14
H 70 C060
H 77 C137 TIRE BLACK
H 70 C060
L5
RLM02 GRAY
H2 C002
RLM02 GRAY
BLACK
L6
SM01
H1
SUPER FINE SILVER
L5
L20
H 70 C060 RLM02 GRAY
K8 J1
J14 L7
H 70 C060
L6 - MARKINGS
8o
H2
RLM02 GRAY
L7 - MARKINGS H2 - MARKINGS
H1 - MARKINGS
A ;B;C; F; D;E;G H; I ; J
J37
J37 PE40 - MARKINGS
A;B;E; H; I ; J
MARKINGS H; I ; J ONLY
PE40
A ;B;C; F; D;E;G H; I ; J
J30 H 70 C060
K7
RLM02 GRAY
ONLY
PE24
H 70 C060
H8
K8
RLM02 GRAY
J30
MARKING
L1, L2 - MARKINGS
B; C ;D; E; F ;G
ONLY
A;B;C; F
L1 L2
10
A
ONLY
ONLY
MARKINGS
ONLY
MARKING
A
H 70 C060 RLM02 GRAY
MARKINGS
A;B;C; F
L2
L2
L1
L1
PE45
H 70 C060
H 70 C060
RLM02 GRAY
RLM02 GRAY
L9
PE31
PE33 4 pcs.
I9
J40
J32
I22 I10
I12 H 80 KHAKI GREEN
K23 - MARKINGS
C ;H; I ; J
I11
H 417 C117
ONLY
RLM 76 LIGHT BLUE
K23
K2
H 417 C117 RLM 76 LIGHT BLUE
H 417 C117
K23
RLM 76 LIGHT BLUE
K2 H 417 C117
J61
RLM 76 LIGHT BLUE
H 417 C117 RLM 76 LIGHT BLUE
J41 J41 - MARKINGS
PE26
A ;B; C ;D; E ; F ;G
ONLY
MARKINGS
H; I ; J ONLY
J60 J61
J52 J52 - MARKINGS
H; I ; J ONLY
J26 J26 - MARKINGS
H; I ; J ONLY
J26 J26 - MARKINGS
H; I ; J ONLY
11
J45 C116 RLM 66 BLACK GRAY
C116 RLM 66 BLACK GRAY
J67
K12
C116 RLM 66 BLACK GRAY
N1
N7
C116
PE23
RLM 66 BLACK GRAY
H 47 C041 RED BROWN
N1 - OPEN CANOPY N7 - CLOSED CANOPY
PE42
N5
H 65 C018 RLM 70 BLACK GREEN
PE32
I1 3 pcs.
SM01 SUPER FINE SILVER
L8 - MARKINGS H17 - MARKINGS
H 65 C018
A ;B; C ;D; E ; F ;G H; I ; J
I8
RLM 70 BLACK GREEN
OPEN L8 H17
CLOSED I19
H 70 C060 RLM02 GRAY
I18 CLOSED H 70 C060 RLM02 GRAY
I19 OPEN CLOSED HATCH ONLY
PE25
12
I18 OPEN
MASK APPLICATION GUIDE
N5
N1
L5
L20
J1
J14
K14
N7
METAL COLOR
CAMOUFLAGE COLOR
13
A Fw 190A-5, W.Nr. 1501, 1./JG 54, Oblt. Walter Nowotny, Krasnogvardìjská oblast, Rusko, srpen 1943 Zelenì kamuflovaný Focke-Wulf s oznaèením „bílá 4“ a kresbou kozla s nápisem Rammbock používal v létì 1943 velitel 1. Staffel I./JG 54, nositel Rytíøského køíže, Oblt. Walter Nowotny. V tu dobu tøiadvacetiletý „Nowi“, rodák z èesko-rakouského pohranièí, byl jednou z nejvýraznìjších osobností JG 54 na východní frontì a nìmecké Luftwaffe obecnì. Zahynul 8. listopadu 1944 jako velitel první stíhací jednotky Luftwaffe používající proudové Me 262. Až do jeho smrti mu bylo uznáno 258 vzdušných vítìzství. Naprostou vìtšinu z nich dosáhl na východní frontì, v øadách JG 54. Kamufláž zobrazeného letounu tvoøila dvojice blíže nespecifikovaných odstínù zelené barvy, z nichž jedna byla pravdìpodobnì RLM 70 a druhá namíchaným odstínem téže. Tato zeleno-zelená kamufláž byla nastøíkána v nepravidelných polích pøes pùvodní kamufláž RLM 74/75/76, která z èásti prosvítala pøes nový nátìr a ze které zùstaly nezmìnìny barvy spodních ploch, s pøechodem do bokù trupu. Hojnì aplikované žluté doplòky, standardní pro danou oblast a období, svìdèí o nutnosti co nejvíce odlišit letoun od obvykle zelenì zbarvených strojù protivníka. Nápis „Rammbock“ na levé stranì trupu pod kabinou lze pøeložit jako prozaické kozel, èi beran. V nìmecky mluvících zemích však tento termín znamená také (zjednodušenì øeèeno), „samec s výraznými plemennými schopnostmi“. Køídelní výzbroj letounu sestávala pouze ze dvou kanonù MG 151/20, vnìjší pozice pro kanony MG/FF byly zaslepeny.
42
H65 18
H65 18
H64 17
H64 17
49
33
19
H4 4
H65 18
H64 17
25 3 ? 10 H3 3
H4 4
H64 17
18
H4 4
H65 18
H65 18
18
H3 3
H64 17
H3 3
H414 117
H3 3
H3 3
H64 17
H3 3
H4 4
H64 17
H65 18
1
H3 3
1
H3 3
H64 17
H4 4
19
33
H64 17
H65 18
H65 18
H65 18
42
25 3 ? 10 H3 3
H4 4 H4 4
14
RED
H3 3
YELLOW
H4 4
RLM 70
H65 18
RLM 71
H64 17
RLM 76
H417 117
eduard
B Fw 190A-5, Oblt. Max Stotz, 5./JG 54, Rusko, jaro 1943 Rekonstrukce podoby tohoto stroje je datována do období mezi zimou a létem 1943, kdy Focke-Wulfy ze stavu JG 54 procházely èastými úpravami kamufláží, které jen málokdy odpovídaly pøedpisovým standardùm. Èerná 5 Oblt. Maxe Stotze je kamuflována podobnì jako v této stavebnici popisovaný Fw 190A-5 „Rammbock“ (schema A), tedy dvìma tóny tmavozelené barvy, pøes pùvodní schéma RLM 74/75/76. To u zobrazeného letounu zùstalo nepøestøíkáno napø. v okolí svastiky nebo W.Nr. na vrcholu kýlovky. Velkou neznámou zùstává aplikace emblémù JG 54 a její II. Gruppe na trupu, resp. pøídi stroje. Aèkoli na velkém množství rekonstrukcí podoby tohoto stroje tyto emblémy najdete, lze øíci, že jejich pøítomnost na tomto letounu nemá žádné seriózní opodstatnìní. Nejsou ani doloženy fotograficky, ani se neobjevují u jiných zdokumentovaných letounù II./JG 54 z uvedeného období. Lze tedy pøedpokládat, že tyto emblémy se na zobrazeném letounu nikdy neobjevily. Pokud by pøece aplikovány byly, pak by srdce bylo namalováno z obou stran trupu pod kabinou a stejnì tak znak II./JG 54 z obou stran pøídì. Emblém II./JG 54 - „lev Aspernský“ (Löwe von Aspern) by byl namalován tak, aby hlava lva hledìla vždy ve smìru letu. Aèkoli pokládáme existenci emblémù na tomto letounu za zakoøenìný mýtus, zaøadili jsme je na obtiskový arch. Pøi jejich aplikaci na model pomùže malá kresbou alternativní podoby pøídì stroje na této stránce. Pilot tohoto stroje, Oblt. Max Stotz, dosáhl pøi více než 700 bojových letech 189 vzdušných vítìzství a byl vyznamenán Rytíøským køížem s dubovou ratolestí. Je dosud nezvìstný po boji nad okolím ruského Vitebsku dne 19. srpna 1943. H65 18
H65 18
H64 17
H64 17
52 ?
48
19
H4 4
41
H69 37
3 ? 10 H3 3
H4 4
H64 17
18
50 ?
H4 4
H65 18
H65 18
H64 17
H3 3
H3 3
18
H414 117
H3 3
H3 3
H3 3
H4 4
H64 17
H65 18
1
H3 3
1
H3 3
H64 17
41
H4 4
19
48
H64 17
52 ?
H64 17
H65 18
H65 18
3 ? 10 H3 3
H4 4
H69 37
RED
H3 3
YELLOW
H4 4
RLM 70
H65 18
RLM 71
H64 17
H4 4
RLM 76
H417 117
RLM 75
H69 37
eduard 15
C Fw 190A-5,
I./JG 54 (Jabo), Rusko, léto 1943
Stroj je zobrazený v podobì, v jaké sloužil u I./JG 54 jako stíhací bombardér, tedy byl používán pøedevším k útokùm na pozemní cíle. Tímto zpùsobem stíhací jednotky èasto nouzovì øešily podporu pozemních vojsk. Ménì èasto však byly v rámci stíhacích jednotek vyèlenìny celky, které by roli Jabo (Jagd-Bomber) pøevzaly jako svou prioritní úlohu. Pøíkladem mohou být èásti I./JG 54 na pøelomu léta a podzimu 1943, o èemž svìdèí i pøeznaèení stroje z èíselného na písmenný volací znak. Bílá barva písmene „K“ by mìla øadit letoun do 1. Staffel. Kamufláž tvoøily, stejnì jako u pøedchozích nabízených strojù, dva odstíny zelené barvy, aplikované na horních plochách pøes pùvodní RLM 74/75/76. V zeleno-zelené kamufláži pøevažuje barva RLM 70, což dává koneèné podobì témìø jednolitý, velmi tmavý kabát. Vcelku neobvykle pro dané období se na stroji objevuje bílá spirála na vrtulovém kuželu. Pozornosti neujde ani nestandardní protažení žluté barvy ze spodních krytù motoru až na olejový chladiè a olejovou nádrž. Neobvyklé je i provedení køížù na trupu i zespod køídla bez èerného lemu. Toto zmìnìné výsostné oznaèení bylo evidentnì aplikováno novì na zelený nátìr.
27
H65 18
H64 17
7
H64 17
H65 18
32
20
H4 4
H64 17
H65 18
3 ? 10 H3 3
H4 4
H64 17
18
H4 4
H65 18
H65 18
18
H3 3
H64 17
H3 3
H414 117
H3 3
H3 3
H3 3
H64 17
H4 4
H64 17
H65 18
17
H3 3
17
H3 3
H65 18
H4 4
20
32
H64 17
6
H65 18
H65 18
H64 17
27
H64 17
3 ? 10 H3 3
H4 4
16
RED
H3 3
YELLOW
H4 4
RLM 70
H65 18
RLM 71
H64 17
H4 4
RLM 76
H417 117
eduard
D Fw 190A-6 W.Nr. 550885, Lt. Hans Dortenmann, 2./JG 54, Rusko, únor 1944 V této stavebnici nabízíme dva stroje Hanse Dortenmanna. Tento Focke-Wulf byl pro zimní období v 1943-1944 opatøen bílým smývatelným nátìrem pøes pùvodní kamufláž RLM 74/75/76, která místy prosvítá. Na zobrazeném letounu Hans Dortenmann dosáhl vcelku neobvykle svého prvního potvrzeného vítìzství poté, co narazil v boji v malé výšce do sovìtské stíhaèky, pravdìpodobnì pilotované kpt. Ivanem M. Astakovem ze 49. IAP, který pøi srážce zahynul. Tomu byla „nezavinìná“ srážka s Dortenmannem posmrtnì uznána jako taran, zaøadila se tak do výètu dvanácti Astakovových samostatných vítìzství a dopomohla mu k posmrtnému udìlení Zlaté hvìzdy hrdiny Sovìtského svazu. Hans Dortenmann pøi srážce ztratil velkou èást levé poloviny køídla. Pøesto se mu podaøilo nouzovì pøistát na bøicho na základnì Orscha Süd. Až do svého pøesunu na západní bojištì v létì 1944 sestøelil ještì 14 sovìtských letounù, vèetnì ètyø Iljušinù Il-2 Šturmovik.
24
H11 62
H3 3
H68 36
7
12
19
H4 4
H69 37
28 3 ? 10 H3 3
H4 4
H4 4 H3 3
H11 62
H69 37
18
H11 62
H68 36
18
H3 3
H68 36
H414 117
H3 3
H3 3
H64 17
H3 3
H4 4
H64 17
H65 18
1
H3 3
1
H3 3
H69 37
H4 4
19
12
H68 36
H11 62
6
H69 37
H3 3
24
28 3 ? 10 H3 3
H4 4
RED
H3 3
YELLOW
H4 4
WHITE
H11 62
RLM 74
H68 36
RLM 75
H69 37
RLM 76
H417 117
H4 4
eduard 17
E Fw 190A-6, 1./JG 54, Rusko, (léto 1943) Nezvykle zbarvená „bílá 5“ z. Staffel JG 52 bývá pøisuzována Walteru Nowotnymu, který na ní skuteènì létal, aèkoli se velmi pravdìpodobnì nejednalo o jeho osobní stroj. Letoun je však zajímavý pøedevším svým zbarvením, nebo reprezentuje období, kdy se Focke-Wulfy JG 54 objevovaly v pùvodní tovární kamufláži RLM 74/75/76 v kombinaci se žlutými identifikaèními doplòky východní fronty. Neobvykle svìtlé kamuflování trupu bylo na nìkolika místech dodateènì ztmaveno skvrnami pravdìpodobnì tmavozelené RLM 70. Velmi neobvykle pùsobí i tlouška ramen køížù na vrchní stranì køídla. Jak bylo zmínìno u prvního schématu této stavebnice, Walter Nowotny patøil k nezajímavìjším a nejúspìšnìjším pilotùm JG 54. Pùvodnì létal na Bf 109 a na Fw 190 pøesedlal pøi pøezbrojení své jednotky na tento typ. Pøevážné vìtšiny svých vítìzství dosáhl právì na Focke-Wulfech, èasto extrémními výkony: napø. 9 vítìzství bìhem 13. srpna 1943, nebo dokonce 10 vítìzství dne 1. záøí 1943 (pìt z nich v intervalu 12 minut). Dne 14. øíjna 1943 se stal prvním nìmeckým stíhaèem, který pøekroèil metu 250 vítìzství. Po obdržení „briliantù“ ke svému Rytíøskému køíži s dubovou ratolestí a meèi byl odvolán z funkce velitele I./JG 54 a využíván pro úèely propagandy, což frontovému stíhaèi a lovci nevyhovovalo. Dne 1. 4. 1944 mu bylo svìøeno velení výcvikové JG 101 a v záøí 1944 pak velení Kommanda Nowotny vyzbrojeného letouny Me 262. Tato jednotka mìla za úkol vypracovat taktiku boje proudových stíhaèek se spojeneckými letouny, pro Nowotnyho se však stala jeho poslední váleènou i životní štací... H65 18
H65 18
H69 37
H65 18
47
19
H4 4
H69 37
H65 18
3 ? 10 H3 3
H4 4
H69 37
16
H68 36
H69 37
H65 18
16
H68 36
H3 3
H3 3
H414 117
H3 3
H3 3
H3 3
H4 4
H69 37
H68 36
1
H3 3
H65 18
1
H3 3
H69 37
H4 4
19
47
H65 18
H65 18
H69 37
H65 18
H65 18
3 ? 10 H3 3
18
RED
H3 3
YELLOW
H4 4
RLM 74
H68 36
RLM 75
H69 37
H4 4
RLM 76
H417 117
RLM 70
H65 18
eduard
F Fw 190A-6
W.Nr. 550889, Uffz. Heribert Koller, 5./JG 54, Immola, Finsko, èerven 1944
Zajímavou variantu kamufláže složenou z barev RLM 74/75/76 nese stroj, se kterým v létì 1944 létal u 5./JG 54 Uffz. Heribert Koller. Veterán Luftwaffe, užívající si odpoèinek v Nìmecku, dosáhl bìhem války 49 potvrzených vítìzství ve více než 350 operaèních letech. Tøináct z nich absolvoval v období kvìten – èerven 1944 v zobrazeném letounu. „Èerná 12“ byla ztracena 18. èervna 1944 bìhem pøeletu z Immoly na základnu Petseri v Estonsku. Bìhem cesty narazil Uffz. Koller na osamocený Il-2 Šturmovik, útoèící na tanker ve Finském zálivu, a podaøilo se mu jej sestøelit. Protože však letìl sám a nemìl na sestøel svìdky, nebyl mu uznán (se stejným strojem dosáhl sestøel i den pøed tím, kdy se jeho obìtí stal Jak-9). Po zbytek letu pilota sužovalo velmi nepøíznivé poèasí, se základnou oblaènosti sahající až na zem. Pøi pøiblížení k letišti Malmi u Helsinek, kde mìlo dojít k mezipøistání, byla viditelnost tak špatná, že nejprve málem narazil do útesu a vzápìtí proletìl korunou stromu. Po obtížném vystoupání do pøijatelné výšky opustil poškozený letoun na padáku. „Èerná 12“ pak havarovala pouze nìkolik set metrù od letištì. Pozùstatky stroje byly vyzdviženy v roce 2006. Trup letounu byl výraznì ztmaven, pravdìpodobnì tenkým, lehce transparentním nástøikem barvou RLM 74. Ta vyplòovala i jádro trupového køíže, by v mnohem sytìjší podobì. Bílý vrtulový kužel nesl èernou spirálu. Zajímavostí u kamufláže tohoto stroje je netypické rozmístìní barevných ploch na horní stranì køídla (objevující se u nìkterých Fw 190 vyrobených v závodech AGO Oschersleben), kdy je podoba levé poloviny køídla zrcadlovì pøevrácenou obdobou pravé poloviny. Poškození nátìru na pravém boku trupu zpùsobila neopatrnost mechanikù pøi tankování paliva.
26
H69 37
H11 62
7
H64 17
H68 36
15
H4 4
5
H68 36
22
H69 37
29 2 ?9 H3 3
H68 36
H4 4
H69 37
18
H68 36
H68 36
H69 37
18
H4 4 H3 3
H3 3
H414 117
H3 3
H3 3
H3 3
H4 4
H69 37
H68 36
1
H3 3
H68 36
1
H3 3
22
H4 4
5
13
SM01 8
H68 36
H69 37
6
H11 62
26
29 2 ?9 H3 3
H4 4 H68 36
RED
H3 3
YELLOW
H4 4
SUPER FINE SILVER
SM01 8
WHITE
H11 62
RLM 74
H68 36
RLM 75
H69 37
RLM 76
H417 117
RLM 70
H65 18
H4 4
eduard 19
G Fw 190A-6, W.Nr. 550528, Maj. Erich Rudorffer, velitel II./JG 54, Immola, Finsko, léto 1944 Osobní letoun velitele II./JG 54, Maj. Rudorffera, z léta 1944 nesl standardní kamuflážní schéma tvoøené barvami RLM 74/75/76, které bylo na trupu mezi motorem a ocasními plochami znaènì ztmaveno, nejspíše barvou RLM 74. Taktické oznaèení velitele Gruppe „<<“ bylo doplnìno malou èernou jednièkou. Barva spodní èásti krytu motoru se na fotografiích jeví velmi tmavá, pravdìpodobnì byla èervená. Nelze vylouèit, že letoun mìl zrcadlovì zobrazené schéma horních ploch køídla, podobnì, jako tomu bylo u stroje ve schematu F (èerná 12, W.Nr. 550889). Výsostné znaky na spodní stranì køídla nenesou obvyklé èerné lemování. Èerná spirála na bílém vrtulovém kuželu patøi mezi typické znaky, které nesly stroje 4. a 5. Staffel JG 54 v létì 1944; pøípadì tohoto letounu nelze vylouèit, že spirála byla èervená. Tento letoun byl ztracen 15. prosince 1944, kdy v jeho kokpitu v boji s Pe-2 a Airacobrami padl Uffz. Walter Lewe. Maj. Rudorffer, držitel Rytíøského køíže s dubovou ratolestí a meèi, velel II./JG 54 od èervence 1943 do konce roku 1944. Mezi jeho uznanými 224 sestøely (podle nìkterých zdrojù 222), dosaženými ve více než 1000 bojových letech, najdeme 58 Iljušinù Il-2 Šturmovik a nejménì 9 ètyømotorových B-17, které pøemohl na proudovém Me 262 Schwalbe již jako pøíslušník Stab I./JG 7. Sám byl bìhem své bojové kariéry nejménì šestnáctkrát sestøelen, pøièemž v devíti pøípadech použil ke své záchranì padák.
23
H68 36
H69 37
H11 62
37
19
H4 4
11
H68 36
3 ? 10 H3 3
H3 3
H69 37
18
H68 36
H68 36
H69 37
18
H3 3
H3 3
H414 117
H3 3
H3 3
H3 3
H4 4
H69 37
H68 36
17
H3 3
17
H3 3
H68 36
11
H4 4
19
36
H68 36
H69 37
H11 62
23
3 ? 10 H3 3
20
RED
H3 3
YELLOW
H4 4
WHITE
H11 62
RLM 74
H68 36
RLM 75
H69 37
RLM 76
H417 117
H3 3
RLM 70
H65 18
eduard
H Fw 190A-8, Lt. Hans Dortenmann, 2./JG 54, Villacoublay, Francie, èerven 1944 Druhý z letounù Hanse Dortenmanna, nabízených v této stavebnici, pøedstavuje podobu Focke-Wulfù JG 54 bìhem pùsobení v rámci obrany Øíše (Reichsverteidigung). Se zobrazenou „èervenou 1“ létal Lt. Dortenmann jako velitel 2. Staffel, doèasnì zaèlenìné pod III. Gruppe, ve Francii bìhem léta 1944. Na konci války tøiadvacetiletý pilot a nositel Rytíøského køíže mìl na svém kontì 38 sestøelù, kterých dosáhl ve velmi krátkém období 14 mìsícù. Bìhem své letecké kariéry bojoval proti Sovìtùm, Britùm i Amerièanùm. Stroj nese standardní kamufláž složenou z barev RLM 74/75/76 s bílou spirálou na vrtulovém kuželu. Kamufláž je doplnìna o identifikaèní prvky obrany Øíše (modrý pruh pro JG 54) a svislý èervený pruh na zádi trupu znaèící pøíslušnost ke III. Gruppe. Èervená barva pak odpovídá 2. (resp. 10.) Staffel a èíslice 1 pøísluší veliteli Staffel. Nápis „Hascherl 1“ pod kabinou nesl letoun pouze zleva a spolu s èertem na motorovém krytu patøí k osobním symbolùm pilota. Zda byl èert malován i z pravé strany, fotograficky doloženo není, nelze to však vylouèit. Znak III. Gruppe JG 54 byl na Fw 190A-8 malován na obou stranách trupu. Zjednodušená pozdìjší varianta trupového køíže mìla v pøípadì tohoto letounu èerné
30
H65 18
45
H68 36
H69 37
43
53
38
H68 36
20
39
H25 34
3 ? 10 H3 3
H4 4
H69 37
18
Y1 ? Y2
H68 36
H68 36
H3 3
H69 37
18
Y1 ? Y2
H3 3
AB
Z1 ? Z2 H414 117
H3 3
H3 3
H3 3
H69 37
H68 36
17
H3 3
17
H3 3
H25 34
39
H69 37
20
38
53
H68 36
H69 37
44 ?
H65 18
30
3 ? 10 H3 3
RED
H3 3
YELLOW
H4 4
BLUE
H25 34
RLM 74
H68 36
RLM 75
H69 37
RLM 76
H417 117
H4 4
RLM 70
H65 18
eduard 21
I
Fw 190A-8, 9./JG 54, Villacoublay, Francie, léto 1944
Válkou omšelá, avšak velmi pestrá „žlutá 2“ z 9. Staffel/JG 54 zastupuje období bojù se Spojenci v rámci obrany Øíše v létì 1944. Kamufláž RLM 74/75/76 i spirála na vrtulovém kuželu odpovídají standardùm Luftwaffe. Modrý pruh na zádi trupu pøedstavuje oznaèení JG 54 v rámci systému obrany Øíše. Pøíslušnost k 9. Staffel symbolizuje žluté provedení oznaèení Gruppe a trupového èísla. Trupový køíž má jádro v barvì RLM 74. Znak III./JG 54 se nacházel na obou stranách trupu. III./JG 54 pùsobila po pøesunu ze Smolenska v únoru 1943 na západní frontì, z letiš ve Francii a Nìmecku. Její piloti bránili dobyté území pøed spojeneckými stíhacími sweepy i bombardovacími akcemi. V prùbìhu kvìtna a èervna 1944 jednotka pøezbrojila z Bf 109 na Fw 190, se kterými se úèastnila i snah Luftwaffe a Wehrmachtu zastavit postup Spojencù po invazi v Normandii. Pozdìji se III./JG 54 podílela pøedevším na obranì Nìmecka pøed nálety USAAF, vìtšinou v bojích se spojeneckými doprovodnými stíhaèi. Nezøídka však její piloti útoèili i proti formacím amerických bombardérù.
27
H65 18
H69 37
H68 36
7
54
40
H68 36
5
46
H25 34
3 ? 10 H3 3
H69 37
18
H68 36
H68 36
H3 3
H69 37
18
H3 3
H414 117
H3 3
H3 3
H3 3
H69 37
H68 36
17
H3 3
17
H3 3
H25 34
46
H68 36
5
40
54
H68 36
6
H69 37
H65 18
27
3 ? 10 H3 3
22
RED
H3 3
RLM 70
H65 18
BLUE
H25 34
RLM 74
H68 36
RLM 75
H69 37
RLM 76
H417 117
eduard
J
Fw 190A-8, 13./JG 54, Villacoublay, Francie, 1944-45
Kamuflážní schéma a typ výsostného oznaèení, dokumentované na pozdních variantách A-8, jsou aplikovány i na tento stroj ze stavu IV. Gruppe JG 54. Zvlnìné rozhraní RLM 76 a tmavých barev horních ploch (RLM 74/75) je situováno pomìrnì vysoko a dává tak letounu velmi svìtlou podobu. Výsostné znaky pøedstavují nejjednodušší variantu pozdního typu køížù. Pøíslušnost k JG 54 lze urèit pouze podle modrého pruhu na trupu, jímž byly letouny této jednotky oznaèovány v systému obrany Øíše. Bílá vlnovka pak naznaèuje pøíslušnost ke IV. Gruppe a bílé trupové èíslo pak ke 13. Staffel. IV. Gruppe JG 54 pùsobila z letiš ve Východním Prusku a pozdìji, od záøí 1944 v Nìmecku. V tu dobu jí velel Maj. Wolfgang Späte (Rytíøský køíž s dubovou ratolestí, 99 sestøelù, známý pøedevším svým pùsobením u JG 400 vyzbrojené raketovými Me 163), kterého v øíjnu 1944 vystøídal Hptm. Rudolf Klemm (Rytíøský køíž, 42 vítìzství). IV.Gruppe byla jedinou èástí JG 54, která od pøezbrojení na Focke-Wulfy až do konce války používala výhradnì Fw 190 verze A.
27
H65 18
H68 36
H69 37
H68 36
34
21
H69 37
31
H25 34
4 ?8 H3 3
H69 37
18
H68 36
H68 36
18
H69 37
H3 3
H3 3
H414 117
H3 3
H3 3
H3 3
H69 37
H68 36
14 H3 3
14
H3 3
H25 34
31
H69 37
21
35
H68 36
H69 37
H65 18
27
4?8 H3 3
RED
H3 3
RLM 70
H65 18
BLUE
H25 34
RLM 74
H68 36
RLM 75
H69 37
RLM 76
H417 117
eduard 23
