František Jílek ( ) Osobnost dirigenta

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra hudebních a humanitních věd a hudebního manažerství Hudební manažerství

„František Jílek (1913 – 1993) Osobnost dirigenta“ Absolventský projekt

Autor práce: Zdeněk Šimek, DiS. Vedoucí práce: doc. MgA. Mgr. Monika Holá, Ph.D. Oponent práce: MgA. Hana Krejčí, Ph.D.

Brno

2014

Bibliografický záznam ŠIMEK, Zdeněk. František Jílek (1913-1993) Osobnost dirigenta [František Jílek (1913-1993) The Figure of a Conductor]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Katedra hudebních a humanitních věd a hudebního manažerství, 2014. s. 38. Vedoucí bakalářské práce doc. MgA. Mgr. Monika Holá, Ph.D.

Anotace Absolventský projekt „František Jílek (1913-1993) Osobnost dirigenta“ se uskutečnil 16. října 2013 jako jednodenní vzpomínková událost ke dvojímu životnímu jubileu umělce. Kladl si za cíl připomenout dirigenta Jílka během celého dne v několika rovinách – jako osobnost, dirigenta, pedagoga, klavíristu a skladatele.

Annotation The graduation project “František Jílek (1913-1993) The Figure of a Conductor” was held on October 16, 2013 as a day of remembrance of the artist in the event of his double life anniversary. The purpose was to remind of the conductor Jílek throughout the day on several levels - as a person, conductor, teacher, pianist and composer.

Klíčová slova František Jílek, dirigent, skladatel, konference, jubileum

Keywords František Jílek, conductor, composer, conference, anniversary

Obsah Předmluva .......................................................................................... 1 1.

Krátce o životě Františka Jílka ........................................................ 2

2.

Obecný popis projektu................................................................... 4 2.1.

Dramaturgie projektu............................................................. 4

2.2.

Průběh vzpomínkového dne ..................................................... 5 2.2.1. Dopolední přednáška doc. Jana Zbavitele ................................. 5 2.2.2. Pietní akt u hrobu Fr. Jílka ................................................... 5 2.2.3. Konference „Osobnost dirigenta“ ........................................... 6 2.2.4. Slavnostní koncert v Besedním domě ....................................... 9

2.3.

Ostatní výstupy projektu ................................................... 10 2.3.1. Parametry vizuálních prvků webu a tiskovin.............................. 11

3.

4.

Cíle projektu a cílová skupina ........................................................ 12 3.1.

Cíle projektu ....................................................................... 12

3.2.

Cílová skupina ..................................................................... 14

Produkční tým, komunikace a produkční úkoly ................................. 15 4.1.

Členové produkčního týmu ..................................................... 15

4.2.

Komunikace ........................................................................ 16

4.3.

Seznam produkčních úkolů ..................................................... 17 4.3.1. Přípravná fáze ................................................................. 17 4.3.2. Realizační fáze ................................................................ 18 4.3.3. Harmonogram dne 16. října ................................................. 19 4.3.4. Postprodukční fáze ........................................................... 23 4.3.5. O rizicích a rizikových scénářích ........................................... 23

5.

6.

7.

Propagace a partneři .................................................................... 27 5.1.

Propagace .......................................................................... 27

5.2.

Partneři a sponzoři ............................................................... 28

Finance a právní náležitosti........................................................... 30 6.1.

Rozpočet ............................................................................ 30

6.2.

Řešení smluvních a finančních dokumentů ................................. 31

Hodnocení a závěr ....................................................................... 35

Seznam zkratek .................................................................................. 37 Seznam příloh .................................................................................... 38

František Jílek (1913-1993) Osobnost dirigenta

16. října 2013

Předmluva František Jílek byl dirigent brněnské hudební scény minulého století a právě v roce 2013 se sešla hned dvě jeho významná životní jubilea – 100 let od narození a 20 let od úmrtí. V rámci této speciální události se na mě obrátila paní proděkanka Holá s nabídkou organizace vzpomínkové akce „František Jílek (1913-1993) Osobnost dirigenta“, kterou bych mohl mít jako svůj absolventský projekt. K mé hanbě neměl jsem tehdy příliš jasnou představu o tom, kdo František Jílek vlastně byl a co jeho celoživotní dílo představuje. Avšak ani není divu – o jeho odkazu, o jeho působení nemá člověk, který se teprve před nedávnem začal zabývat uměleckou divadelní a symfonickou oblastí, v podstatě žádnou šanci se dovědět. Ani ve Filharmonii Brno, ani v Národním divadle Brno – ani na jednom z těchto míst není jediná připomínka významné dlouholeté práce tohoto jedinečného dirigenta. A není tomu tak pouze v jeho případě. Je mnoho dalších skvělých umělců, o jejichž studiu, působení či koncertování nemáme tušení právě pro nedostatek materiálů o jejich odkazu. Jako jeden z příkladů uveďme klavírního virtuosa Firkušného. Poté, co jsem se blíže seznámil s činností Františka Jílka a s kvalitou jeho práce, sama od sebe pro mě vznikla moje vlastní vize a touha uspořádání vzpomínkové akce – nazvěme to jakýmsi vzdáním úcty kvalitní hudbě a tvrdé práci a snahou přenést uvědomění si těchto kvalit i na ostatní posluchače či návštěvníky jednotlivých akcí vzpomínkového dne. Upřímně, nejsem si zcela jistý, jaký byl původní záměr pořádání této události doc. Holé nebo prof. Bártové – možná jejich představa byla podobná té mojí, možná šlo jen o formální připomenutí významného data. Nevím. Ale jsem přesvědčen, že vize „aktualizování“ a přenesení významu a způsobu práce Františka Jílka do dnešní doby bylo hnacím motorem pro všechny členy produkčního týmu.

1


16. října 2013

1. Krátce o životě Františka Jílka František Jílek se narodil v Brně v rodině, v níž byly zřejmé hudební geny. Sestra Anna studovala konzervatoř a její mladší bratr František si přehrával na klavír všechny její noty. Také improvizoval a tato schopnost jej přivedla ve 14 letech do brněnských kin, kde klavírní improvizací podkresloval němé filmy. Tak si vydělával i na studia. Na brněnské konzervatoři vystudoval hned tři obory, hru na klavír, dirigování a skladbu a ve studiu skladby pak pokračoval i na mistrovské škole v Praze u Vítězslava Nováka. Studium ukončil v roce 1939 a nastoupil na místo dirigenta opery v Ostravě. Seznámil se tam se základním operním repertoárem a už tehdy se rýsovaly jeho mimořádné předpoklady pro interpretaci hudby dvacátého století. Proto jej šéf opery Jaroslav Vogel pověřil nastudováním československé premiéry opery Bohuslava Martinů Veselohra na mostě, která se uskutečnila v roce 1948. Po úspěšném konkurzním představení získal v tomtéž roce místo dirigenta opery v Brně. Jako první nastudoval Fibichovu operu Šárka a po ní následovaly mnohé další inscenace ponejvíce českého nebo slovanského repertoáru. V roce 1952 se František Jílek stal šéfem opery Státního divadla v Brně. Na místo dramaturga a dirigenta nastoupil v té době Václav Nosek a spolupráce těchto dvou umělců znamenala počátek jedné z nejvýznamnějších etap v dějinách

brněnské

opery.

Nosek

byl

iniciátorem

dramaturgické

linie

Janáček-Martinů–Prokofjev a Jílek ji plně podporoval a umocňoval svým skvělým hudebním nastudováním. Výsledkem byly tak výjimečné inscenace jako československá premiéra Řeckých pašijí Bohuslava Martinů a Ohnivého anděla Sergeje Prokofjeva, inscenace Katěriny Izmajlovové Dmitrije Šostakoviče i původních premiér současných českých skladatelů. Nejpodstatnějším přínosem Františka Jílka však byla interpretace děl Leoše Janáčka. Jílek byl iniciátorem a hlavním interpretem prvního významného janáčkovského festivalu, který se uskutečnil v roce 1958 v Brně a na jehož programu byla mimo jiné původní premiéra Janáčkovy čtvrté opery Osud pod Jílkovou taktovkou. František Jílek prováděl Janáčkova díla vždy na základě důkladného studia pramenného materiálu v Janáčkově archivu Moravského

2


16. října 2013

zemského muzea. Jeho Janáček byl tedy vždy autentický a přesvědčoval precizností, logičností a výsostnou dramatičností. Jako šéf opery působil František Jílek v brněnském divadle plných třicet let. Nastudoval přes padesát titulů a v čele svého souboru vyjel dvaadvacetkrát za hranice reprezentovat českou operní tvorbu, nejčastěji s díly Bedřicha Smetany a Leoše Janáčka. Když mu bylo pětašedesát let, ukončil svoji činnost v divadle a přijal nabízené místo šéfdirigenta Státní filharmonie Brno. Během své pětileté činnosti v této funkci se mu podařilo přivést i toto těleso na jeden z vrcholů jeho dosavadní existence. Umění Františka Jílka mělo možnost poznat a ocenit i obecenstvo v mnoha státech Evropy i zámoří. Poslední koncert s brněnskou filharmonií dirigoval František Jílek v dubnu 1990 a pak ještě s tímtéž orchestrem dokončil nahrávání kompletu Janáčkova orchestrálního díla pro Supraphon.

3


16. října 2013

2. Obecný popis projektu Projekt „František Jílek (1913-1993) Osobnost dirigenta“ byl pořádaný Hudební

fakultou

JAMU

u

příležitosti

oslav

dvojího

životního

jubilea

jmenovaného dirigenta. Jednalo se o celodenní akci, která se uskutečnila 16. října 2013. Na projekt je možno nahlížet ze dvou úhlů pohledu – prvním je, jak již bylo zmíněno v úvodní kapitole, snaha o přiblížení dirigentské osobnosti Františka Jílka dnešním studentům, posluchačům a široké i odborné veřejnosti a druhým je účel čistě studijní: tedy takový, na němž mohl autor jako student hudebního manažerství uplatnit získané znalosti a dovednosti organizace, technické pohotovosti a celkové kvality práce a celý výstup – tedy celý vzpomínkový den – poté představit jako vlastní prezentaci dokazující dosaženou úroveň v rámci dosavadního manažerského vzdělání na Hudební fakultě JAMU. O podrobněji zpracovaných cílech projektu pojednává příslušná kapitola této práce.

2.1.

Dramaturgie projektu

Dramaturgie celého dne byla koncipována do čtyř hlavních událostí, které měly dirigenta Jílka připomenout hned v několika rovinách – jako osobnost, dirigenta, pedagoga, klavíristu i skladatele. Původní návrh průběhu celého dne se od toho finálního poněkud lišil a musel se operativně změnit nedlouho před termínem konání. V původním plánu den začínal samotnou konferencí, následnou návštěvou Jílkova hrobu na Ústředním hřbitově Brno, po přestávce na oběd měl proběhnout dirigentský workshop doc. Zbavitele (určený především pro studenty dirigování a skladby Hudební fakulty JAMU) a vrcholem dne, jako tomu bylo i ve skutečnosti, se měl stát závěrečný koncert. Změny proběhly kvůli časovým nesrovnalostem ve zkouškách s ostravským orchestrem, kterých se doc. Zbavitel musel účastnit právě v době plánovaného workshopu. A tak vznikla potřeba vytvořit plán nový a samozřejmě i celý průběh produkčních úkolů dne. Jak se den uskutečnil, ilustrují následující podkapitoly.

4


2.2.

16. října 2013

Průběh vzpomínkového dne

Zde je uvedeno konečné pořadí jednotlivých událostí dne se všemi náležitostmi, které bylo třeba vykonat pro korektní a bezchybný průběh. Detailní zpracování jednotlivých produkčních úkolů je k dispozici dále v textu v kapitole „5.3. Seznam produkčních úkolů“.

2.2.1.

Dopolední přednáška doc. Jana Zbavitele

Tématem přednášky doc. Jana Zbavitele, přímého žáka Františka Jílka, byla detailní analýza Jílkova přístupu k interpretaci Janáčkovy hudby, jakož i načrtnutí Jílkova uměleckého významu a odkazu současným dirigentům. Přednáška, probíhající v době od 10:00 do 12:00, byla určena především studentům oborů dirigování a skladby Hudební fakulty JAMU. Místem jejího konání byla učebna č. 003 na Hudební fakultě. Nutno podotknout, že původní představa návštěvnosti byla odhadem 15-20 posluchačů. O to překvapivější byla účast téměř 50 posluchačů. Z tohoto důvodu byla přednáška operativně přesunuta do posluchárny 205. Během této části nebylo nutné organizovat žádné speciální přípravy prostor, neboť doc. Zbavitel je sám ze svého pedagogického působení velmi dobře obeznámen s technickou vybaveností obou místností. Samozřejmostí ovšem byla kontrola funkčnosti počítače, audio přehrávače a projektoru, kterou zajistil Ing. Jiří Housírek. Produkčním úkolem bylo pouze připravit směrovky k náhradnímu místu konání na Hudební fakultě a zajištění prezentace loga Statutárního města Brna.

2.2.2.

Pietní akt u hrobu Fr. Jílka

Od 12:30 do 13:00 proběhl na Ústředním hřbitově v Brně na čestném pohřebišti u hrobu Františka Jílka pietní akt, jehož součástí byla promluva děkana Hudební fakulty JAMU prof. MgA. Jindřicha Petráše, krátká recitace a čtyři hudební vstupy žesťového kvarteta. Po skončení pietního aktu byli všichni převezeni zpět k Hudební fakultě

JAMU objednaným autobusem DPMB,

zajišťujícím obě cesty. 5


16. října 2013

Organizačně sestávala tato krátká událost hned z několika úkolů: 

Úprava a úklid hrobu Fr. Jílka den před akcí.



Zajištění přepravy mezi Hudební fakultou JAMU a Ústředním hřbitovem Brno. To bylo organizováno prostřednictvím objednávky speciální dopravy u Dopravního podniku města Brna. Více je toto téma zpracováno ve finanční části práce.



Zajištění věnce na hrob Fr. Jílka. Ten byl objednán v květinářství KALA na ulici Česká tři dny předem.



Zajištění hudebního souboru studentů Hudební fakulty JAMU oboru dechových hudebních nástrojů a koordinace jejich repertoáru podle potřeb této události.



Domluvení recitace se všemi smluvními náležitostmi.

2.2.3.

Konference „Osobnost dirigenta“

Konference probíhala na Hudební fakultě JAMU v době od 14:30 do 18:00 hodin. Přednášející, kteří přijali pozvání k přednesení svého příspěvku, byli: 

Prof. PhDr. Jindřiška Bártová – profesorka Hudební fakulty JAMU v Brně, na níž vede Katedru hudebních a humanitních věd a hudebního manažerství a přednáší hudbu dvacátého století a vývojové trendy v dějinách vokální hudby.



Prof. PhDr. Karel Steinmetz, CSc. – profesor Pedagogické fakulty univerzity

v Ostravě,

který

se

badatelsky

věnuje

hudební

teorii

a regionální hudební historiografii. Je spoluautorem více jak deseti publikací, autorem necelé stovky studií a statí v českých odborných časopisech a sbornících a také více než dvou set kritik a recenzí. Též se podílel na souborném kritickém vydávání děl Leoše Janáčka. 

Mgr. Jana Michálková Slimáčková, Ph.D. – pedagožka na Hudební fakultě JAMU. Odbornou pozornost věnuje především hudbě 17.-19. století. Dramaturgicky spolupracuje s festivaly a organizátory koncertů, věnuje se hudební publicistice a redakční práci. Zabývala se rovněž hudebně organizační činností, propagací a public relations. 6




16. října 2013

MgA. Jan Hlaváč – pedagog a redaktor a dramaturg Českého rozhlasu v Brně. Spolupracuje s různými sólisty a je členem direktoria MHF Brno a MHF Janáček Brno. Podílí se na vydavatelské činnosti, zejména v rámci Českého rozhlasu.



Prof. Václav Věžník – pedagog a operní režisér. V České republice není jediné profesionální operní divadlo, na kterém by Václav Věžník neuvedl některou

ze

svých

podnětných

inscenací.

V zahraničí

patří

k nejuznávanějším českým operním tvůrcům; zejména v sedmdesátých a osmdesátých evropských

letech

prestižních

pravidelně operních

s úspěchem divadlech.

režíroval

Řadu

let

se

v mnoha věnoval

pedagogické činnosti na Hudební fakultě JAMU v Brně. Po vzniku Státní opery Praha počátkem devadesátých let působil určité období ve funkci uměleckého šéfa této instituce. V roce 2005 obdržel Cenu města Brna v oboru Dramatické umění. 

Richard Novák – operní pěvec. Hostuje v pražském i brněnském Národním divadle, účastní se Pražského jara a dalších prestižních festivalů. Jeho repertoár obsahuje většinu významných basových rolí české i světové operní

literatury.

Skvěle

se

uplatňuje

v repertoáru

oratorním

a kantátovém; niternou výrazovostí vyniká v oblasti koncertní písně. Novákovu

interpretační

tvorbu

dokumentuje

nespočet

nahrávek

–

gramofonových desek, CD, rozhlasových a televizních záznamů. Roku 1986 získal titul Zasloužilý umělec, později Cenu města Brna, Cenu Thálie a v roce 2005 Cenu Ministerstva kultury České republiky. 

PhDr. Jiří Beneš – pracuje ve Filharmonii Brno od jejího vzniku, a to původně jako violista, programový komentátor a člen Moravského kvarteta, od roku 1992 jako dramaturg, dnes jako dramaturg-redaktor. Byl a je činný také publicisticky a organizačně; podílel se na vzniku a prvních ročnících

festivalu

Concentus

Moraviae,

v letech

1993-2008

byl

dramaturgem festivalu Moravský podzim. Pedagogicky působil na brněnské konzervatoři, JAMU a na Filosofické fakultě MU. 

MgA. Elena Knápková – absolventka Hudební fakulty JAMU. Svým příspěvkem

představila

a skladatele-klavíristu.

Spolu

Františka s kolegou 7

Jílka BcA.

jako

pedagoga

Martinem

Pokorným


16. října 2013

interpretovali dvě věty z Janáčkovy Sinfonietty v Jílkově úpravě pro čtyřruční klavír. 

Mgr. Jaroslav Fuksa - ředitel ZUŠ Fr. Jílka, o níž se především zmínil ve svém příspěvku včetně události přejmenování této ZUŠ na ZUŠ Fr. Jílka. V důsledku nutnosti změn průběhu celého vzpomínkového dne nemohl být ředitel Fuksa na konferenci přítomen kvůli jiným pracovním povinnostem. Jeho příspěvek byl však vytištěn a všem příchozím rozdán k přečtení. Původním záměrem bylo i pozvání přednášejících z HAMU v Praze, na

které bylo vynaloženo skutečně značné úsilí. Ovšem shledalo se s nezdarem, vysvětleným, že nikdo z odborníků, pedagogů či doktorandů působících na HAMU není kompetentně obeznámen s tématem dirigenta Jílka. Stejně tak odmítla pozvání pedagožka VŠMU v Bratislavě doc. Mgr. art. Magdaléna Blahušiaková. Ke konferenci bylo nutno připravit učebnu 205 po stránce technické vybavenosti – samozřejmá byla opět příprava projektoru, audio přehrávání a počítače. K tomu přibyla ještě potřeba nachystat audio-video záznam, protože konference měla po zpracování sloužit jako případný studijní materiál studentům Hudební fakulty JAMU a z jednotlivých příspěvků měl být vydán krátký sborník v tištěné podobě. Dalším produkčním úkolem bylo zajištění občerstvení během přestávky. K tomuto účelu jsme několik týdnů dopředu vyžádali cenovou nabídku tří cateringových firem, se kterými JAMU v minulosti spolupracovala. Nakonec byla vybrána firma Občerstvení Rychlík. Dodatečné informace o výběru dodavatelské firmy se můžete dovědět v kapitole „7.2. Řešení smluvních a finančních dokumentů“. V průběhu celého dne měli studenti JAMU a návštěvníci možnost shlédnout výstavu o Františku Jílkovi zapůjčenou Národním divadlem Brno, kterou NDB organizovalo jako součást vlastních oslav. Výstava byla instalována den předem na chodbě Hudební fakulty JAMU ve druhém patře u výtahu. Z dalších náležitostí, které s konferencí souvisely, uveďme např. předání tašek s dárkovými předměty poskytnutými městem Brnem, podpis přednášejících

8


16. října 2013

kvůli souhlasu s uvedením jejich příspěvku na dokumentačním DVD1, registrace účastníků, příprava programu konference, označení místností na Hudební fakultě JAMU atd. Podrobný seznam a popis jednotlivých činností je dále v kapitole „5.3. Seznam produkčních úkolů“.

2.2.4.

Slavnostní koncert v Besedním domě

Vzpomínkový den uzavřel slavnostní koncert Janáčkovy filharmonie Ostrava se sólisty Milanem Al-Ashhabem (HAMU Praha), Alenou Nevimovou a Markem Belkem (oba HF JAMU) pod taktovkou dirigentů prof. Rostislava Hališky a doc. Jana Zbavitele. Celý koncert uvedl děkan Hudební fakulty JAMU Jindřich Petráš. Zároveň tím i shrnul průběh celého dne a jednodenní oslavu dvojího životního jubilea ukončil. Následný koncert měl tento program: 

František Jílek – Těšínský tanec,



Dmitrij Šostakovič – Koncert pro housle a orchestr č. 1 a-moll, op. 99,



Bedřich Smetana – Prodaná nevěsta (furiant a výstup Mařenky a Vaška),



Leoš Janáček – Její pastorkyňa (modlitba Jenůfy z 2. dějství),



Leoš Janáček – meziaktní hudba z opery Příhody lišky Bystroušky (v úpravě Františka Jílka). Organizace orchestru, jeho příjezdu a zkoušek v Besedním domě byla pod

dohledem Koncertního oddělení JAMU, protože koncert byl nejen součástí jílkovské akce, ale také řádným orchestrálním koncertem JAMU. Vstup na koncert byl zdarma. Co se týče našich příprav – výstava o Františku Jílkovi byla přestěhována do foyer Besedního domu, aby tak mohla být shlédnuta posluchači koncertu, kteří se neúčastnili ostatních akcí vzpomínkového dne. Během samotného koncertu bylo třeba zajistit audio-video záznam, který po domluvě zabezpečil odborný asistent BcA. Jiří Pejcha, dále květiny pro dirigenty, sólisty a čestného hosta celého vzpomínkového dne – dceru Františka

1

Formulář k podpisu je k nahlédnutí v přílohové části: „Příloha A: Podpisový formulář k souhlasu s uveřejnění příspěvku na dokumentačním DVD“.

9


16. října 2013

Jílka paní Milenu Chromkovou. Květiny byly, stejně jako věnec na hrob Fr. Jílka, objednány v květinářství KALA na ulici Česká. Na přestávku během koncertu bylo zařízeno občerstvení u firmy Bistro Franz a závěrečný přípitek pro zvané hosty ve foyer Besedního domu poskytla ještě jednou firma Občerstvení Rychlík. K celému průběhu jednotlivých akcí je nutno uvést několik dalších informací – ze všech akcí byla pořízena fotodokumentace Ondřejem Daňkem, který se ochotně věnoval i kamerovému záznamu konference a závěrečného koncertu. Rovněž asistoval při pořízení audio-nahrávky příspěvků konference. Během závěrečného koncertu předávala květiny Magdaléna Samková. Na průběh celého vzpomínkového dne z pohledu produkčně-organizačního dohlížela MgA. Johana Obršlíková a spolu s ní jsme úspěšně realizovali jednotlivé úkoly podle připraveného harmonogramu. Slavnostní koncert navštívilo přes 300 posluchačů.

2.3.

Ostatní výstupy projektu

Za výstupy projektu můžeme považovat samozřejmě každou jednotlivou akci vzpomínkového dne. Za hmotné (ostatní) výstupy pak: 

plakát A3,



leták A62,



webové stránky akce,



průvodní texty ke konferenci (program + anotace) a večernímu koncertu3,



AV záznam konference na HDD a miniDV kazetách,



fotodokumentaci jednotlivých akcí,



dokumentační DVD.4

V původním záměru bylo následné vydání malého tištěného sborníku všech příspěvků konference „Osobnost dirigenta“. Mnohé příspěvky se ovšem odchylovaly od původních zadání či byly zcela improvizované a studijní hodnota 2

Viz „Příloha B: Plakát a leták akce (obrazová příloha)“. Viz „Příloha H: Program konference“; „Příloha I: Program večerního koncertu“. 4 Viz „Příloha J: Booklet a potisk dokumentačního DVD (obrazová příloha)“. 3

10


16. října 2013

nebyla tolik koncentrovaná. Vydání sborníku proto ztratilo význam. Veškeré příspěvky jsou ovšem k dispozici ve formě audio-záznamu a textového přepisu na dokumentačním DVD.

2.3.1.

Parametry vizuálních prvků webu a tiskovin

Oblastí, kterou nesmíme opomenout, a která hrála významnou úlohu při tvorbě vzhledu letáků, plakátů a v neposlední řadě webových stránek a uživatelského prostředí dokumentačního DVD, je volba prvků a parametrů, které byly použity na všech zmíněných nosičích. Celkový koncept vycházel z myšlenky protikladů staré X nové, analogové X digitální. Protože autor nechtěl, aby osobnost Františka Jílka působila vzdáleně, neaktuálně a dávno zapomenutá v historii, nebylo pro něj myslitelné využít na plakát a další tiskoviny oskenované fotografie nesoucí zřetelné znaky stáří – neostré, se stopami prachu, poškrábané. Proto zvolil časově náročnější cestu a veškeré fotografie, jež byly během projektu použity, digitálně vyčistil. Pro prezentaci byly dále zvoleny následující barvy – jasné a kontrastní: -

Černá

(Hex: #000000; RGB: 0, 0, 0),

-

Šedá

(Hex: #8C8C8C; RGB: 140, 140, 140),

-

Žlutá

(Hex: #E6B715; RGB: 230, 183, 21),

-

Žluto-oranžová

(Hex: #CBA61A; RGB: 203, 166, 26),

-

Zelená (nejmenší využití)

(Hex: #9BDB18; RGB: 155, 219, 24).

Font písma dále sjednocující všechny projektové dokumenty byl „Trebuchet MS“.

11


16. října 2013

3. Cíle projektu a cílová skupina Následující kapitola se bude zabývat oblastí cílů, ať už se jedná o skutečnosti, kterých bylo třeba dosáhnout, aby byla formálně naplněna potřeba samotné existence projektu, nebo ať jde o cíle, které mají hlubší a trvalejší význam a jejichž naplnění může kladně vyvážit i určité nedostatky oněch cílů praktických a měřitelných. V neposlední řadě je zde třeba rozebrat, pro koho byl vlastně celý projekt určen, koho jsme jím chtěli obohatit.

3.1.

Cíle projektu

Je asi zřejmé, že jedná-li se o projekt, jehož nejdůležitějším obsahem je právě natolik abstraktní skutek vzdání úcty zesnulému umělci a snaha o převedení jeho odkazu do dnešní doby či probuzení zájmu o jeho činnost v návštěvnících vzpomínkového dne, nebude vůbec lehké (ne-li nemožné) odhadnout nebo dokonce změřit úspěšnost takového cíle. Pro posouzení naplnění vedoucí myšlenky projektu proto musí posloužit přímé pozorování a několik emailových ohlasů od jednotlivých návštěvníků, kterých se mi, autorovi, dostalo. Avšak ne všechny cíle, které jsme si stanovili, abychom mohli potvrdit či vyvrátit, že akce byla úspěšná, jsou takto neuchopitelné a abstraktní. Prvním z měřitelných cílů, který se přímo nabízí, je účast návštěvníků na jednotlivých akcích. Jak bylo uvedeno dříve v textu, předpokládaný počet posluchačů na úvodní přednášce doc. Jana Zbavitele byl 15 až 20. Naše očekávání překonala účast více než dvojnásobná. Počet účastníků pietního aktu přesahoval v realitě o téměř 10 osob (tedy 30 osob celkem) původní předpoklad. Stejně tak byly naplněny i naše předpoklady o účasti na konferenci „Osobnost dirigenta“, na níž bylo po celou dobu jejího trvání mezi 25 až 30 posluchači. Poněkud otevřená byla naše očekávání návštěvnosti večerního koncertu. Ačkoli jsme v rámci naší akce podnikli pro jeho propagaci maximum, stále jsme tušili, že povědomí o něm není dostatečné. Proto jsme se obávali, že sál Besedního domu nebude naplněn podle našich přání. Předpokládaná návštěvnost tedy byla kolem 100 posluchačů. K našemu potěšení bylo zaplněno bezmála 350 míst

12


16. října 2013

a koncert se tak stal výjimečnou událostí s jedinečnou atmosférou zájmu o hudbu, osobnost a odkaz dirigenta Jílka. U jednotlivých částí dne se tedy počítalo přibližně s tímto počtem návštěvníků: 

dopolední přednáška: 20 osob (kapacita uč. 03 je asi 20 osob max.),



pietní akt na hřbitově: 10-20 osob (omezením je maximální počet míst v přistaveném autobuse, který disponuje 32 místy k sezení),



konference: 25-35 osob (uč. 205 má kapacitu 48 míst k sezení),



slavnostní koncert: 100-? osob (kapacita sálu je cca 440 míst). Po krátké úvaze je třeba říci, že uvedené dva cíle byly jediné, které bylo

potřeba naplnit či předčit, abychom byli s výsledkem formálně spokojeni. Ostatní dílčí cíle vycházely spíše z potřeby nepřesáhnout v rámci možností stanovené limity: ať už se to týkalo výše rozpočtu, či daleko menších otázek, jako je např. délka prezentace hostů konference, délka celé konference vůbec, nebo detaily jako dostatek pohárů s vínem na závěrečném přípitku po koncertě. Celou řadu těchto drobných cílů není třeba ani vyjmenovávat. Svojí běžností nijak nepředčí nutnosti a povinnosti jakékoli jiné akce a jejich úspěšné naplnění je považováno za běžnou samozřejmost a je závislé na rozumném naplánování a objektivních představách potřeb a událostí. Jako autor práce a realizátor projektu jsem si dal určité cíle i sám pro sebe. Vycházejí z předsevzetí včasného plnění naplánovaných úkolů, věnování maxima potřebného času k vytvoření důstojné a elegantní akce pro všechny přítomné i pro samotného „oslavence“ Františka Jílka a mají spojitost i se snahou o vědomé zapojení získaných zkušeností a znalostí oboru hudebního manažerství. Pro mnoho úkolů samozřejmě není třeba sahat po učebnicově zpracovaných postupech či formulacích, ale čistě pro osvojení si určitých technik bylo třeba se tomuto nevyhýbat. Sám pro sebe jsem si též stanovil cíl stran komunikace: informovat všechny včas a o všem relevantním, být komunikativní a tolerantní, být flexibilní vůči vzniklým problémům nebo požadavkům. Celý okruh vnitřních cílů byl daleko širší. Každý, kdo pracuje na projektech a spolupracuje s lidmi a vytváří projekty pro lidi, ví, jaké bariéry, hranice a vize musí sám v sobě měnit, překonávat a dobývat. Vnější manifestací úspěšnosti či neúspěšnosti plnění těchto cílů byl pak fakt, zda jsem v posouzení ostatních byl 13


16. října 2013

schopen svoje získané znalosti a zkušenosti v pravý čas správně a prakticky využít.

3.2.

Cílová skupina

Vzhledem k charakteru projektu a limitacím, s nimiž je nutno počítat při výběru učeben 03 a 205 na Hudební fakultě JAMU, nebyl projekt pojímán ve velkém měřítku. Uvažme, že se do učebny 205, kde se nakonec obě akce konané na Hudební fakultě konaly, vejde přibližně 48 posluchačů. Primárně tedy cílovou skupinou byli studenti Hudební fakulty JAMU, především oborů dirigování a kompozice, a pochopitelně i všichni ostatní studenti Janáčkovy akademie. Předpokládaný zájem byl i ze strany pedagogů JAMU. Dále byli cílovou skupinou hosté konference a celého vzpomínkového dne. Sekundárně tvořili cílovou skupinu ti, kteří se o projektu dověděli prostřednictvím plakátů umístěných např. v budovách ZUŠ Fr. Jílka či na letácích v Národním divadle Brno. Třetím způsobem tohoto typu propagace byla inzerce z vlastní iniciativy Bistra Franz, které tak chtělo nalákat co největší počet posluchačů především na večerní koncert, kde bylo k dispozici jeho občerstvení. Více o tomto typu dále v textu. Pozváni byli i členové rektorátu JAMU a vedoucí kateder Hudební fakulty. Dále byli poštou osloveni přátelé a kolegové Františka Jílka podle doporučení prof. Bártové. Co

poněkud

nečekaně

narušilo

celkové

představy

o

návštěvnosti

vzpomínkové akce, byla volba nového rektora, která připadla právě na den 16. října 2013. Toto datum bylo zveřejněno velmi krátce před vlastním konáním. V této souvislosti bylo vyhlášeno děkanské volno a návštěvnost ze strany studentů byla do značné míry snížena.

14


16. října 2013

4. Produkční tým, komunikace a produkční úkoly Tato kapitola je věnována otázkám týkajícím se „lidské“ stránky zajištění projektu. Nejprve jmenujeme všechny členy produkčního týmu spolu s jejich úkoly a povinnostmi, poté se budeme zabývat způsobem a frekvencí komunikace, jež byly zvoleny pro vnitřní realizační potřeby, a třetí oblast kapitoly bude vyčleněna

jednotlivým

produkčním

úkolům,

jejich

časovému

vymezení

a kontextu, návaznosti a dalším aspektům.

4.1.

Členové produkčního týmu

Produkční tým sestával z pěti členů. Někteří měli na starost specifickou oblast, jiní měli širší záběr povinností. Doc. MgA. Mgr. Monika Holá, Ph.D. Proděkanka Holá byla vedoucí projektu. Měla na starosti počáteční kontakt

s hosty

konference

–

tedy

sestavení

seznamu

potenciálních

přednášejících, jejich oslovení a požádání o účast, a s tím také související sestavení

předběžného

seznamu

kontaktů.

Samozřejmostí

byla

veškerá

konzultace průběžných činností s ní, stejně jako korektury všech textů spojených s projektem. Na samotné konferenci zastávala roli moderátorky. Prof. PhDr. Jindřiška Bártová Profesorka Bártová, stejně jako proděkanka Holá, kontaktovala hosty konference a měla velkou úlohu při organizaci návštěvy přednášejících z Prahy. Její pomoc, zvláště v oblasti konzultací a korektur textových dokumentů a webových stránek, byla významná. MgA. Johana Anežka Obršlíková Magistra Obršlíková byla z pozice projektové manažerky Hudební fakulty JAMU

produkčně-organizačním

mentorem

řešitele

projektu.

Byla

nápomocna při smluvním zajištění všech externích spolupracovníků a večerního koncertu. Stejně tak byla nápomocna v komunikaci s grafičkou při tvorbě plakátů, letáků a bookletů. Ve spolupráci s MgA. Poláškovou byly nedocenitelné její rady v oblasti rozpočetnictví, financí a další organizace. 15


16. října 2013

MgA. Kateřina Polášková Magistra Polášková měla na starosti kontrolu finančí stránky projektu, vyřizování objednávek a faktur a dohled nad správným čerpáním rozpočtu v souladu s podmínkami poskytnutých finančních prostředků ve vztahu k Hudební fakultě JAMU. Zdeněk Šimek, DiS., student 3. ročníku hudebního manažerství Hlavních oblastí činnosti bylo několik – komunikace a koordinace přednášejících,

tvorba

webových

stránek,

průběžná

práce

na

rozpočtu

a vypracování žádostí, zajištění všech součástí vzpomínkového dne: tiskoviny, záznam,

lidské

zdroje, materiál,

ad. a

v postprodukční fázi

vytvoření

dokumentačního DVD a zpracování závěrečných zpráv. Dalšími spolupracovníky byli 

rektor JAMU Prof. Ing. MgA. Ivo Medek, Ph.D. – zahájení vzpomínkového dne na začátku dopolední přednášky doc. Jana Zbavitele,



prof. MgA. Jindřich Petráš – koordinace a organizace kvarteta lesních rohů během hudební produkce na Ústředním hřbitově Brno, průvodní slovo na ÚH a na závěrečném koncertu,



Ing. Jiří Housírek – technické zajištění učeben HF JAMU,



BcA. Jiří Pejcha – audio- a video-záznam večerního koncertu,



Mgr. Radka Nesvadbová – zajištění organizačních náležitostí večerního koncertu a v neposlední řade Ondřej Daněk a Magdaléna Samková, kteří asistovali v průběhu celého dne.



4.2.

Komunikace

Hlavním komunikačním kanálem mezi členy produkčního týmu byla emailová komunikace. Nesla s sebou výhody uchování dřívějších zpráv pro zpětnou reflexi a především možnost vyjádření mezi všemi členy skupiny k tomu kterému tématu. Emailová komunikace sloužila i pro posílání návrhů tiskovin a všech textových dokumentů. Tento způsob práce rozšířilo i využití technologie Google Documents, s jejíž pomocí jsme mohli mít sdílené veškeré aktuální a relevantní materiály mezi všemi zainteresovanými členy skupiny se stálým 16


16. října 2013

přehledem o aktualizacích. Běžnou komunikací pochopitelně byly telefonní sítě a v neposlední řadě osobní schůzky jednotlivých členů týmu i zorganizovaná jednání celé skupiny, naskytlo-li se téma, o kterém bylo třeba v rámci dlouhodobé vize diskutovat.

4.3.

Seznam produkčních úkolů

Seznam úkolů je rozdělen do tří hlavních kategorií podle doby, v níž bylo třeba je vyplnit či naplánovat: přípravná fáze vymezující pro účely této práce období od 19. února do 30. září 2013, dále realizační fáze, kterou uvádíme v době od 1. do 16. října včetně (probíhaly hlavní a finální přípravy a také samotný vzpomínkový den) a postprodukční fáze od 17. října 2013 do konce února 2014. Samotnou kapitolu je nutné věnovat podrobnému rozpisu úkolů, povinností a událostí naplánovaných po minutách na samotný den akce.

4.3.1.

Přípravná fáze

Úvodní schůzka kolem myšlenky uspořádat vzpomínkový den proběhla 19. února 2013. Zde se předběžně sestavil seznam potenciálních hostů konference, nastínil se seznam kontaktů, zdroje financování a další náležitosti pro základ samotné práce. Následující měsíc (březen) byl vyhrazen na oslovení hostů, získání kontaktů na ně, potvrzení jejich účasti a jejich předběžné informování. Zároveň jsme také začali pracovat na sestavení žádosti na Nadaci Leoše Janáčka5 o dotaci ve výši 20 000,- Kč, žádosti o záštitu primátora města Brna pana Onderky a další finanční podporu ve výši 10 000,- Kč ze strany statutárního města Brna. Tato žádost se ovšem odesílala až v průběhu července. Všechny dokumenty jsou k nahlédnutí v přílohovém aparátu práce.6 Dokumenty vznikaly ve spolupráci autora práce, magistry Poláškové a magistry Obršlíkové. V době od března do června probíhala komunikace s hosty a poskytnutí v danou chvíli dostupných informací. Zároveň byli požádáni, aby zaslali anotaci svého příspěvku a později i textovou formu své prezentace.

5 6

Viz „Příloha D: Průvodní dopis a žádost o dotaci NLJ“. Viz „Příloha C: Průvodní dopis a žádost o záštitu primátora“.

17


16. října 2013

V době před-projektové fáze se průběžně připravoval a upravoval předběžný rozpočet tak, abychom věděli, kde můžeme investovat více peněz a kde naopak můžeme najít výhodnější řešení. Současně bylo třeba vést stále aktuální verzi rozpočtu pro potřeby žádostí, kde je přiložený rozpočet akce zapotřebí. V měsíci květnu jsme též podnikli první zjištění cenové nabídky na dopravu u Dopravního podniku města Brna. Další činnosti spojené s organizací projektu proběhly až v srpnu, kdy jsme znovu oslovili hosty konference ve věci žádosti o zaslání slíbených anotací a zároveň jejich životopisu a fotografie pro publikování na webových stránkách akce, které v té době vznikaly. Dne 10. září pak proběhlo setkání se zástupkyní Národního divadla Brno ohledně žádosti o zapůjčení výstavy o Františku Jílkovi a další společnou vzájemnou propagaci vzpomínkových akcí. V průběhu měsíce probíhaly práce na tvorbě plakátu a letáků, které byly na přelomu října ve vytištěné podobě distribuovány na vybraných lokalitách a poštou. Koncem měsíce září již také probíhaly aktivity na zajištění dopravy a občerstvení. Čím blíže byl termín konání, tím více se upřesňovaly požadavky a vznikaly nové povinnosti. Umístění webových stránek na server JAMU bylo dojednáno s webmasterem panem Kokešem. Webové stránky byly online od 1. října 2013.

4.3.2.

Realizační fáze

V realizační fázi logicky nastala nejvyšší frekvence úkolů a práce. Trvala od 1. do 16. října včetně a během ní jsme uskutečnili největší část produkčního zajištění projektu. Vykonaly se úkoly jako např.: -

nákup potisknutelných DVD a obalů na ně,

-

vytvoření grafického návrhu bookletu, dodání textových i obrazových materiálů, zadání bookletu do tisku,

-

finální dohodnutí výstavy s NDB,

-

její grafické přepracování do konečné podoby a tisk,

-

zajištění výstavních panelů a instalace výstavy, 18


-

16. října 2013

informování pana rektora Medka a pana děkana Petráše o jejich participaci na vzpomínkovém dni,

-

zajištění muzikantů pro pietní akt na Ústředním hřbitově,

-

zajištění ubytování pro hosta z Ostravy,

-

vytvoření všech náležitých dokumentů (programy, anotace, potvrzení souhlasu s uvedením prezentace na dokumentačním DVD, VIP pozvánky a mnoho dalšího),

-

rezervování místností u příslušných vedoucích oddělení,

-

objednání občerstvení,

-

konečná koordinace objednané dopravy,

-

zajištění techniky,

-

objednání a následné vyzvednutí květin,

-

ošetření paragonů a faktur na projektovém oddělení JAMU,

-

aktualizace rozpočtu,

-

aktualizace webových stránek,

-

přípravné práce na dokumentačním DVD,

-

stálá komunikace s hosty konference,

-

vypracování podrobného harmonogramu vzpomínkového dne,

-

dohodnutí se na spolupráci se všemi ostatními spolupracovníky mimo realizační tým,

-

vyzvednutí a kompletace propagačních materiálů na magistrátu města Brna,

-

reagování

na

propagační

požadavky

ze

strany

pana

Marečka

a redaktorů časopisu Harmonie, -

mnoho dalších dílčích úkolů.

Výše uvedené realizoval a měl na starosti autor práce s dodatečnou pomocí či radou ze strany ostatních členů realizačního týmu pro ten který úkol.

4.3.3.

Harmonogram dne 16. října



08:15-09:00 - 3 stoly do učebny 204 + 1 stůl před 205 (Obršlíková)



08:20 - Vytisknout dokument na podpis prezentujícím

Vytisknout dokument o výstavě z NDB  Dát k výstavě  Rozmístit výstavu 19


16. října 2013

o Vytisknout program konference (50x)  pozohýbat o Vytisknout referát ředitele Fuksy (50x)  uložit na 06 o Nalepit plakát akce na dveře 03 a 205 o Očíslovat a nadepsat kazety do kamery 

09:00 - Vyzvednout věnec (KALA)  zaplatit všechny květiny  věnec uložit na 06  odnést paragon za květiny a kazety MiniDV na Správu majetku



09:15 - vyzvednout tašky (město Brno/JAMU)  nachystat propagační materiály pro hosty konference do tašek  uložit na 06



09:50-09:55 - technická kontrola uč. 03 (Housírek)  přinést vodu a sklenici pro doc. Zbavitele



Poslat objednávku Občerstvení Rychlík

Prof. Steinmetz přijede do Brna kolem 10. Není jisté, zda přijde na přednášku, ale předpokládá se jeho účast na hřbitově. 10:00-11:55 - PŘEDNÁŠKA DOC. ZBAVITELE 

fotodokumentace (Daněk)



pan rektor uvede přednášku a celý vzpomínkový den



přednáška



11:50 ukončení  11:55 příprava k odchodu  12:00 odjezd k Ústřednímu hřbitovu autobusem, který bude přistaven k zastávce "Komenského náměstí"



11:55 - vzít věnec z 06



11:55 - kvarteto lesních rohů HF JAMU musí být připravené k odchodu (Simona Brogelová, Šimon Šenkeřík, Ludmila Urbanová, Jakub Květoň)



12:00-12:30 - přesun k hrobu Fr. Jílka 12:30-13:00 - PIETNÍ AKT U HROBU FR. JÍLKA Průběh: hudba (Fanfára)  kladení věnce (Šimek, Daněk)  úvodní slovo

pana děkana  hudba (A. Dvořák - Largo)  recitace (pí. Derferová)  hudba (W. A. Mozart - Adagio)  recitace 2 (pí. Derferová) 20




16. října 2013


Prof. Steinmetz půjde navštívit i hrob svých rodičů. 

13:00-13:30 - přesun zpět na Hudební fakultu JAMU

Prof. Steinmetz se půjde ubytovat do hotelu (od 14 hodin). Přinese zpět účet + všechny jízdenky  vyřešit finance. 

13:30-14:30 - vzít klíče od 204 a 205 o nachystat 3 stoly na 204 a 1 stůl před 205 o připravit uč. 204 na občerstvení o přinést programy a igelitové tašky o technická kontrola 205 = pc, projektor, audio (Housírek) o přinést kameru, stativ a audiorekordér ze skříně na 06 o nachystat kameru a kazety o nachystat mikrofony, vyzkoušet úrovně o nachystat záznam od Ondřeje Daňka o nachystat referát ředitele Fuksy (k rozdání/přečtení) o připravit vodu a skleničky pro prezentující o před začátkem zapnout nahrávání na kameře a audio záznamech  kontrolovat hodinové intervaly kamer (dělit po přednáškách!!!) 14:30 - KONFERENCE






před začátkem dát prezentujícím (a VIP hostům) tašku s dárky



nechat prezentují podepsat dokument o DVD Průběh: moderovat budou proděkanka Holá a prof. Bártová; prezentace:

Bártová  Steinmetz  Slimáčková  Hlaváč  Přestávka; 

15:00 - přijedou z Občerstvení Rychlík  odemknout 204



15:30 - přestávka o vyměnit kazetu v kameře o kontrola techniky Po přestávce Ondřej Daněk kontroluje nahrávání zvuku (poslední

prezentující budou hrát na klavír - je třeba snížit úrovně, aby nebyl zvuk zkreslený!!!) 21




16. října 2013

16:00 - Věžník  Novák  Beneš  Fuksa (přečíst referát)  Knápková a Pokorný  ukončení konference.

Bistro Franz bude chystat občerstvení v Besedním domě od 18 hodin. 

18:00 - vyzvednout květiny a zanést je do Besedního domu



17:30-19:00 - přenesení výstavy do Besedního domu o zkopírovat audio záznam do PC o rekordér odnést Pejchovi o vytisknout programy (?) - koncertní oddělení o vytisknout rezervace o přestěhovat nahrávací techniku do Besedního domu o nachystat kameru na balkón nad orchestr (kontrolovat stav kazet)



19:00 - usadit hosty na jejich místa



19:00 - přijde Magda Samková na rozdání květin 19:30 - KONCERT V BESEDNÍM DOMĚ






zapnout kameru



Průběh: koncert uvede pan děkan a předá kytici (děkanovi podává Magdaléna Samková) paní Chromkové  vlastní koncert



Přestávka (20 minut) - hosté se mohou občerstvit u baru Bistra Franz



vyměnit kazetu



MS předává kytice sólistům (Al-Ashhab, Nevimová, Belko) a dirigentům (Hališka, Zbavitel)



21:00 – přijede Občerstvení Rychlík - příprava přípitku



po skončení koncertu - přípitek pro VIP



do 22:00 odnést výstavu zpět na Hudební fakultu JAMU (nechat na pravé straně foyer) (Šimek, Daněk)



do 22:00 uklidit s Rychlíky občerstvení a Besední dům



Domluvit předání A/V záznamu s Pejchou

22


4.3.4.

16. října 2013

Postprodukční fáze

Tato fáze projektu začala 17. října, kdy bylo třeba de-instalovat výstavu a výstavní panely uvést do původního stavu. Celé dva týdny poté trvalo zpracování audio a video záznamu večerního koncertu panem Pejchou. Tu dobu jsme zároveň využili k uzavření rozpočtu. Vyúčtování, vypracování a zaslání závěrečných zpráv Nadaci Leoše Janáčka a statutárnímu městu Brnu probíhalo až do poloviny prosince. Na konci ledna 2014 byly do konečné fáze zpracovány fotografie, video a audio záznam všech zaznamenávaných částí vzpomínkového dne. Konečným výsledkem byl vývoj a zpracování uživatelského prostředí dokumentačního DVD s veškerým relevantním multimediálním obsahem, který jsme během vzpomínkového dne zaznamenali – přednášky ve formátu mp3 včetně jejich textového přepisu (některé z přednášek jsou doplněny video záznamem), videozáznam večerního koncertu a kompletní fotodokumentace. V textové formě jsou pak k dispozici doplňující dokumenty. Na dokumentačním DVD jsou k dispozici finální verze webových stránek a ve stejném stylu je zpracováno i interaktivní uživatelské prostředí s rozšiřujícím obsahem. DVD bylo třeba potisknout vytvořeným grafickým materiálem a zkompletovat do obalů s bookletem. Závěrečný úkol, který na produkci projektu čekal, bylo rozeslání hotového neprodejného dokumentačního DVD hostům konference. Tak bylo postupně učiněno do konce února 2014.

4.3.5.

O rizicích a rizikových scénářích

Je nutné přihlédnout ke skutečnosti, že během samotného plánování akce neexistovaly a nevznikaly žádné seznamy rizik a jejich řešení, a to z toho důvodu, že realizační tým nenechal zajít žádnou situaci do mezí, kdy by takový problém, který by akci narušil či znemožnil, vůbec nastal. Všemu jsme čelili a předcházeli včasným plánováním, disciplínou, sjednocenou vizí, anticipací možných problémů a vytvářením alternativ za chodu. Projekt se konal ve velmi malém měřítku a do jeho realizace byl zapojen relativně malý počet participujících. Předesíláme, že podstatná většina z následně uvedených rizik ani žádný z rizikových scénářů nenastaly. Jsou tu ovšem uvedeny scénáře, které 23


16. října 2013

nejen u této akce mají nevyvratitelnou pravděpodobnost výskytu, s níž je nutné počítat. 

Nedostatek prezentujících hostů. o Konzultace s proděkankou Holou a prof. Bártovou o možných alternativách.



Nepřítomnost hosta z důvodu nemoci/prac. povinností/… o V dostatečném předstihu zajistit textovou formu jeho příspěvku a tento na konferenci přečíst jako zastoupení.



Nemožnost rezervace prostor na HF JAMU. o Zajištění rezervace ještě před koncem semestru předcházejícího tomu, v němž se akce koná.



Koncert orchestru plánovaný na jiný termín, než termín akce. o Alespoň čtyři měsíce předem se informovat o termínech koncertů JAMU v Besedním domě a jeden z termínů rezervovat pro účely akce.



Nemožnost

získat

jakýkoli

textový

materiál

včas

(životopisy

přednášejících, anotace příspěvků, textové formy příspěvků, apod.). o Předejít

těmto

nedostatkům

dostatečným

kontaktováním

a upomínáním. 

Nezískání výstavy NDB k prezentaci v rámci vzpomínkového dne. o Vytvoření vlastní výstavy. o Nabídnutí možnosti propagace. o Návrh vytvoření kopie výstavy pro účely vzpomínkového dne. o Vypuštění výstavy z plánu vzpomínkového dne za cenu snížení jeho bohatosti.



Nezajištění dopravy mezi HF JAMU a Ústředním hřbitovem Brno. o Informovat se o cenové nabídce čtvrt roku dopředu a ověřit dostupnost služby pro instituci JAMU. o Zjistit potenciální alternativy za DPMB.



Nemožnost publikovat a aktualizovat stránky akce na serveru JAMU.

24


16. října 2013

o Vytvoření alternativního webového prostředí mimo rámec domény jamu.cz, např. na některém z bezplatných webhostingových serverů, a tak zajistit plnou administrativu. 

Nedostatečnost propagace. o Včasné vytvoření plakátů a letáků a jejich distribuce. o Včasné vytvoření události na Facebooku. o Aktivní propagace a publikace odkazu na webové stránky akce. o Kontrola účinnosti propagace na Facebooku a případná úprava strategie a umístění.



Nezájem ze strany některé cílové skupiny. o Dostatečná propagace. o Kontrolovat zájem ostatních skupin a tento dále podporovat. o Požádat o spolupráci v rámci propagace mezi studenty jejich pedagogy či pedagogy, kteří budou v rámci konference sami prezentovat své příspěvky.



Selhání technického zázemí učeben. o Být v kontaktu s Ing. Housírkem, příp. BcA. Pejchou. o Zařídit vlastní technické zajištění pro případ selhání školního vybavení.



Selhání záznamového vybavení. o Důkladná kontrola před použitím. o Ověření funkčnosti. o Zařídit vlastní záznamová zařízení pro případ selhání školního vybavení.



Pozdní domluva jakékoli služby (květiny, převoz autobusem, záznam večerního koncertu,…). o Vytvoření seznamu produkčních činností pro přehlednost a termíny plnění všech úkolů a náležitostí, vyžadovaných třetími stranami.



Gramatické a faktické chyby tiskovin. o Několikanásobná kontrola a korektury. o Konzultace v rámci produkčního týmu. o Ověření uživateli mimo produkční tým. 25




16. října 2013

Nedostatečné vyřešení právních náležitostí ve věci dokumentačního DVD. o Ověření správnosti návrhu ošetření autorských práv u právníka JAMU. Vyskytnou-li se rizika či scénáře, které nebylo možné předvídat, je třeba

flexibilního řešení za chodu, příp. aktivní spolupráce a hledání konsenzu řešení situace v rámci realizačního týmu.

26


16. října 2013

5. Propagace a partneři V této kapitole se budeme věnovat příslušným tématům, která již název kapitoly naznačuje. Důvod, proč jsou oblasti propagace a partnerů/sponzorů řešeny v jedné kapitole, je ten, že se v případě tohoto projektu obě často nerozlučně prolínají, jak to bude zjevné dále v textu.

5.1.

Propagace

Jedna z předchozích kapitol hovořila o limitacích, s nimiž bylo nutné počítat při volbě prostor, ve kterých se dopolední přednáška a odpolední konference na Hudební fakultě JAMU uskutečnily. S tím vědomím byl také zvolen rozsah propagace celé akce soustředěný pouze na vybrané lokality či konkrétní jedince. Neprobíhala žádná široká marketingová kampaň, díky níž bychom na vzpomínkový den přilákali stovky návštěvníků a nemohli jim poté nabídnout místo. Snažili jsme se využít zdrojů, které nebyly finančně náročné, abychom rozpětí rozpočtu udrželi v co nejnižších hodnotách. K propagaci akce byly vytvořeny

webové

stránky

zveřejněné

na

serveru

JAMU

na

adrese

„jilek.jamu.cz“. Pro snadnou dostupnost byl odkaz na stránky zveřejněn i v Aktualitách webových stránek

Hudební fakulty JAMU a v podkategorii

Projektů JAMU. Nasnadě bylo i opakované uveřejnění odkazu na facebookové stránce Hudební fakulty. Jak je patrné, propagace byla soustředěna výhradně a především na účastníky spojené s Janáčkovou akademií. Pro všechny ostatní byla k dispozici adresa také na plakátech A3 (80 ks) a letácích A6 (1000 ks), které byly distribuované v Národním divadle Brno, ve všech budovách ZUŠ Fr. Jílka a na Divadelní a Hudební fakultě JAMU.7 Propagačními kanály se též staly dvě spolupráce – s Národním divadlem Brno a Bistrem Franz. Majitel Bistra Franz se nabídl, že bude propagovat naši událost na svých internetových stránkách, Facebooku, Twitteru a dalších jeho zřízených informačních a sociálních sítích. Jak bylo zmíněno výše, jednalo se o vzájemnou pomoc – my jsme uveřejnili informaci o jejich participaci na vlastních stránkách a Facebooku, oni udělali totéž – obojí za účelem přilákání 7

Viz „Příloha B2: Plakát a leták akce (obrazová příloha)“.

27


16. října 2013

většího množství návštěvníků. Důležitým faktorem tak bylo, aby byla pro Bistro Franz spolupráce s námi výhodná. NDB v rámci svých vlastních oslav životního jubilea Fr. Jílka pořádalo malou výstavu mapující umělcův život, a tato byla ke zhlédnutí v prvním patře Janáčkova divadla. Zástupce NDB jsme oslovili s žádostí o zapůjčení výstavy pro účely vzpomínkového dne a nabídli jsme vzájemnou propagaci vlastních akcí. NDB k příležitosti oslav pořádalo i představení Bludný Holanďan, a tak se nabízela vzájemná pomoc.8 O naší probíhající akci NDB Brno návštěvníky informovalo na svém webu9 a na druhé straně vlastních propagačních letáků. Článek o vzpomínkovém dni byl též k dispozici na webu časopisu Harmonie.10

5.2.

Partneři a sponzoři

Svoji záštitu nad projektem převzal primátor statutárního města Brna Roman Onderka. O finanční podporu bylo úspěšně požádáno pana primátora a na Nadaci Leoše Janáčka. Bližší informace o výši a využití příspěvků lze nalézt v následující kapitole „Finance a právní náležitosti“. Přednášejícím na konferenci „Osobnost dirigenta“ byla připravena dárková taška obsahující propagační materiály města Brna. Závěrečná zpráva pro Nadaci Leoše Janáčka je k dispozici k nahlédnutí jako „Příloha E: Dohoda o poskytnutí nadačního příspěvku a Závěrečná zpráva pro NLJ“. Obdobná závěrečná zpráva byla vytvořena i pro město Brno. V tomto případě však šlo především o doklad o propagaci města Brna, protože si město Brno u JAMU v rámci této akce objednalo svoji propagaci.11

8

Zapůjčení výstavy se nám zprvu nepodařilo dohodnout, a to z toho důvodu, že 16. října mělo NDB představení, a tak pořadatelé chtěli, aby výstava byla k dispozici jejich návštěvníkům. Dále bylo téměř nemožné stěhovat jejich stojany z Janáčkova divadla na Hudební fakultu JAMU, protože byly z velké míry skleněné, tudíž značně těžké a křehké a transportem by se mohly poškodit. Vše se vyřešilo žádostí o zapůjčení výstavy v elektronické podobě s tím, že si ji sami vytiskneme a instalujeme na vlastních panelech na hudební fakultě. Tak se odbourala nutnost transportu a celá mobilita panelů a flexibilita, s níž se následně daly panely přestěhovat do Besedního domu na večerní koncert, byla nesrovnatelná. V elektronické verzi výstavy ovšem muselo dojít ke grafickým zásahům. Výstava byla totiž koncipována jako bílá na černé a žádná dostupná tiskárna nebyla ochotna na tak velký formát (A0+) tisknout. Po inverzi obou barev již bylo vše v pořádku. Autorka Mgr. Jitka Nováková byla o změnách zpravena. 9 Viz http://www.ndbrno.cz/opera/dvojite-vyroci-dirigenta-jilka. 10 Viz http://www.muzikus.cz/klasicka-hudba-jazz-novinky/Frantisek-Jilek19131993~14~rijen~2013/. 11 Viz „Příloha F: Závěrečná zpráva pro město Brno“.

28


16. října 2013

Jak bylo uvedeno v předešlém textu, dalšími partnery byli Národní divadlo Brno, Bistro Franz a časopis Harmonie.

29


16. října 2013

6. Finance a právní náležitosti V této kapitole vezmeme na zřetel všechny aspekty projektu týkající se rozpočtů, financí, dotací, žádostí, ale také licencí, smluv, faktur a dalších nezbytných finančních a právních náležitostí.

6.1.

Rozpočet

Projekt se uskutečnil pod záštitou primátora města Brna Romana Onderky. Jedním z příjmů, ze kterých jsme mohli v rámci rozpočtu počítat, byla částka 10 000,- Kč získaná za propagaci města Brna v rámci vzpomínkové akce na základě objednání reklamy městem Brnem.12 Nemalou částku, 20 000,- Kč, jsme rovněž získali na základě žádosti o nadační příspěvek u Nadace Leoše Janáčka. Je však zřejmé, že 30 000,- Kč nemohlo zdaleka pokrýt celkové náklady. Podstatná zbývající část tak byla financována ze zdrojů JAMU v rámci Institucionálního rozvojového plánu a centralizovaného rozvojového programu VŠ (v souladu s aktualizací dlouhodobého záměru JAMU). Celková výše rozpočtu po všech změnách závisejících na úpravách celkové dramaturgie dne činí 169 223,- Kč. Největší položku tvoří náklady spojené s večerním koncertem. Sečteme-li je, získáme částku 139 433,- Kč, v níž jsou započtené náklady na honoráře dirigentů a jejich cestovní náhrady, pronájem orchestru, pronájem Besedního domu, pronájem notového materiálu a náklady na kytice pro sólisty, dirigenty a paní Chromkovou. Vzpomínkový den by tedy bez večerního koncertu stál 29 790,- Kč. 

Centralizovaný rozvojový program (CRP) - projekt „Podpora Excelence“ zahrnuje

podporu

různých

uměleckých

a

vědeckých

činností

organizovaných v rámci akademického roku JAMU. Je zaměřený především na spolupráci mezi JAMU v Brně a AMU v Praze. Na vzezření projektu se tato spolupráce projevila pozváním sólisty z pražské HAMU k interpretaci Šostakovičova houslového koncertu. Již zmíněná byla i snaha pozvat

12

Na základě objednávky bylo nutné doložit plnění. Závěrečná zpráva je dostupná v přílohové části (viz „Příloha F: Závěrečná zpráva pro město Brno“).

30


16. října 2013

z uvedené Akademie hosty k prezentování odborných příspěvků na konferenci. 

Institucionální rozvojový plán (IRP) je zdroj financí z MŠMT ČR, který je poskytován nad rámec běžného příspěvku, jejž JAMU od ministerstva získává. Je využíván k realizaci dlouhodobého záměru a jeho aktualizací. Rozpočet vzpomínkové akce „František Jílek (1913-1993) Osobnost

dirigenta“ je k dispozici k nahlédnutí jako „Příloha G: Rozpočet vzpomínkové akce (tabulka)“.

6.2.

Řešení smluvních a finančních dokumentů

V této

podkapitole

se

budeme

zabývat

výhradně

popisem

volby

cateringové firmy, ozřejmíme, jak došlo k výběru tiskárny pro tisk letáků a plakátů, vyjmenujeme, jakých typů smluvních dokumentů bylo využito při organizaci projektu. Protože předpokládaná délka konference byla kolem tří hodin čistého času, bylo nasnadě zajistit účastníkům konference občerstvení během přestávky. Způsob, který se nabízel na vyhledání nejvhodnější firmy zajištující catering, byl jednoduše se zeptat na projektovém oddělení Hudební fakulty JAMU, jaké firmy byly k tomuto účelu oslovovány v minulosti na jiných projektech. Z tohoto dotazu jsme získali názvy tří firem, které jsme následně požádali o cenovou nabídku v rámci limitací našeho předběžného rozpočtu a samozřejmě našich vlastních představ o poskytované službě. Firmy, které jsme oslovili, byly následující: Občerstvení Rychlík, Cool Fresh Catering a Bistro Franz. Nejdříve se k nám dostaly nabídky prvních dvou uvedených firem, z nichž jak po cenové, tak i sortimentové nabídce lépe vycházela firma Občerstvení Rychlík. Na občerstvení jsme měli podle rozpočtu k dispozici maximálně 4 000,- Kč. Nabídka firmy Cool Fresh Catering tuto hranici přesahovala o dalších 500,- Kč a volbou pokrmů a nápojů

zcela

neodpovídala

našim

představám.

Cenová

nabídka

firmy

Občerstvení Rychlík nedosahovala ani 4 000,- Kč a jejich sortiment byl daleko bohatší a vhodnější.

31


16. října 2013

Jejich nabídka byla natolik výhodná, že jsme myšlenku občerstvení rozšířili i na přestávku během koncertu v Besedním domě. Na tomto místě jsme ovšem zjistili, že Besední dům, potažmo Filharmonie Brno, má již domluvenou spolupráci právě s Bistrem Franz. Znovu jsme tuto firmu oslovili v této věci a její majitel pan Radek Nozar nám velmi ochotně vyšel vstříc a občerstvení během přestávky koncertu jsme tedy dále organizovali s firmou Bistro Franz. Firmu Občerstvení Rychlík jsme však požádali o uspořádání závěrečného přípitku pro pozvané hosty po samotném koncertu v Besedním domě. A tak se nám i při využití služeb obou firem v takovém rozsahu podařilo dodržet finanční limit, který jsme si v předběžném rozpočtu stanovili. Otázky financí s firmou Občerstvení Rychlík byly řešeny pomocí tradiční objednávky a faktury přímo v den konání. Bistro Franz neúčtovalo za službu v našem případě nic. Má s Besedním domem dohodnutou oboustranně výhodnou spolupráci, kdy nabízejí svoje občerstvení během koncertů Filharmonie Brno na základě předem dohodnutých termínů. Obě firmy se pouze v jakési symbióze snaží o co nejúspěšnější propagaci jak koncertů, tak Filharmonie a samozřejmě jich samotných, aby jejich působení na místě bylo co možná nejvýhodnější. V našem případě jsme spolupráci s Bistrem Franz zaštítili pouze souhlasem s propagací jejich firmy na stránkách akce a všech dalších propagačních materiálech. Totéž ovšem podnikli i oni na svých facebookových stránkách, Twitteru a dalších dostupných sociálních médiích. Další významnou spoluprací uskutečněnou v době konání projektu bylo zapůjčení výstavy o Františku Jílkovi Národním divadlem Brno. Mnoho informací týkajících se této problematiky bylo již uvedeno dříve v textu. Zde pouze doplníme, že výstava byla zapůjčena na základě oboustranně výhodné dohody o vzájemné propagaci akcí – našeho vzpomínkového dne a jejich vlastních oslav v Janáčkově divadle. Žádné smlouvy nebylo třeba vytvářet ani striktně dodržet žádné podmínky. Závazky vycházející z tohoto zapůjčení byly především na základech slušnosti a vzájemné úcty. Všechny změny, které bylo třeba ve výstavě udělat (především změna její barevné koncepce z „bílé na černé“ na „černou na bílé“) proběhly se souhlasem autorky Mgr. Jitky Novákové. Informace o autorství a o možnosti zhlédnutí originálu výstavy byly zřetelně vystaveny 32


16. října 2013

současně s výstavními panely samotné výstavy. Ta byla koncipována v rozsahu devíti panelů o rozměrech 85x120cm (větší rozsah A0). Pomocí fotografií a textu chronologicky mapovala Jílkův život. Její miniatury je možné si prohlédnout v přílohovém aparátu této práce.13 Co se týkalo výběru tiskařské firmy pro tisk letáků a plakátů, prioritou pro tuto rozsahem malou akci bylo najít co možná nejlevnější řešení. Jako takové se naskytla skutečnost, že Hudební fakulta JAMU měla zadávat do tisku letáky a plakáty pro rozsáhlejší projekt Mezinárodní konference Musica Nova; této příležitosti jsme využili a nechali v rámci stejné veřejné zakázky vytisknout i potřebné tiskoviny pro náš projekt. Náklady pak byly značně sníženy až na částku uvedenou v rozpočtu. Návrh plakátů a letáků vytvořila po četných konzultacích se členy realizačního týmu grafička Irena Záhorská. Stejně tak je autorkou grafického zpracování bookletu u dokumentačního DVD. Práce byla vytvořena na základě smlouvy o dílo. Následující

odstavec

věnujeme

informacím

o

objednání

autobusu

z Dopravního podniku města Brna. Čtvrt roku dopředu jsme informativně žádali o cenovou nabídku podle našich požadavků. Měsíc před samotnou akcí jsme si cenovou nabídku ověřili kvůli aktualizaci údajů z obou stran a objednávku jsme poslali tři týdny před samotnou událostí. Vzali jsme do úvahy možnosti se dvěma minibusy nebo jedním autobusem. Druhá alternativa nakonec z praktického hlediska zvítězila nad první, a to i z důvodu podmínky, že minibusy jsou dostupné pouze v případě, že je ve skupině objednávajících osoba na vozíku. Těmto podmínkám naše skupina nevyhovovala a i po cenové nabídce varianta jednoho autobusu vycházela lépe. K celému procesu jsme využili formulářů na stránkách www.dpmb.cz a poté telefonní domluvy s kompetentními zaměstnanci Dopravního podniku. Objednán byl Autobus B951. Finanční honoráře s interními pracovníky JAMU byly ošetřeny formou odměn. S paní Ivou Derferovou byla za její recitaci na Ústředním hřbitově 13

„Příloha K: Výstava NDB (obrazová příloha)“.

33


16. října 2013

uzavřena licenční smlouva. Licenčními smlouvami byly také řešeny honoráře dirigentů večerního koncertu. Stipendia pokryla honoráře za hudební produkci čtyř studentů hry na lesní roh a členů produkce z řad studentů. Účast hosta z Ostravy, profesora Karla Steinmetze byla po finanční stránce vyřešena formou náhrad cestovních nákladů po předložení patřičných dokladů o dopravě a ubytování na základě uzavřené smlouvy o poskytnutí náhrady nákladů. Ubytování bylo pro pana Steinmetze zařízeno ve Freedom Square Apartments na Zámečnické 1.

34


16. října 2013

7. Hodnocení a závěr Celkový průběh vzpomínkového dne se dá krátce zhodnotit jako úspěšný. Během příprav jednotlivých částí vzpomínkové akce nenastaly žádné změny či odchylky od připraveného harmonogramu. Ani během dne, ani později po skončení projektu jsme nezaznamenali žádné negativní hodnocení či kritické připomínky na průběh, organizaci nebo úroveň kvality. Jedinou, avšak úspěšně vyřešenou změnou byl přesun dopolední přednášky do učebny 205 z důvodu velkého počtu posluchačů, čímž se volně dostáváme k faktickému zhodnocení návštěvnosti jednotlivých částí akce vzhledem k předběžnému plánování. Jak

bylo

uvedeno,

dopolední

přednáška

se

setkala

s více

než

dvojnásobným počtem posluchačů oproti původnímu plánu. Přednášce bylo přítomno bezmála 40 posluchačů. Nezanedbatelný byl i počet účastníků pietního aktu na Ústředním hřbitově, kde bylo přibližně 30 návštěvníků. Odpolední odborná konference měla účast podle předpokladů – kolem 30 posluchačů, kteří byli přítomni po celou dobu konference. Věříme, že tento „standardní“ počet v porovnání s návštěvností předchozích akcí byl velkou měrou způsoben současně probíhající volbou nového rektora, která tak zasáhla do přítomnosti hned dvou významných cílových skupin, protože studenti měli děkanské volno a pedagogové byli volbě rektora přítomni. Závěrečný koncert byl ovšem navštíven daleko nad očekávání. Svoji roli sehrála rozsáhlejší propagace koncertu, nikoli pouze v rámci vzpomínkového dne. Koncert byl akcí JAMU, Besedního domu, Ostravské filharmonie, sdílenou akcí Bistra Franz aj. a všechny tyto instituce a zdroje vytvořily nezávislou propagaci, která měla za následek návštěvnost kolem 300-350 posluchačů. Zpětná vazba, kterou jsme získali od hostů konference, hostů, které jsme zvali na slavnostní koncert prostřednictvím poštou zaslaných pozvánek, či paní Chromkové, byla pouze pozitivní. Pro doplnění je třeba podotknout, že výši rozpočtu se nám podařilo udržet v plánovaných hladinách a žádné dodatečné rozsáhlé neplánované výdaje nebylo nutné hradit. Tím jsme tedy dostáli vlastním plánovaným počitatelným i nepočitatelným cílům, jež jsme si stanovili jako ukazatel hodnocení úspěšnosti projektu.

35


16. října 2013

Bylo možné udělat některé věci lépe? V průběhu příprav i v průběhu samotného dne se pochopitelně vyskytly velmi drobné nedostatky nebo spíše nepohodlí, které nebyly předvídány, ale pro dobro věci byly úspěšně vyřešeny. Avšak nutno říct, že tyto se daly počítat v jednotkách a díky přehlednému plánování a systematickému plnění zadaných úkolů nevznikaly žádné větší problémy. Proto se dá říci, že mnoho situací by se dalo vyřešit spíše zcela jinak, nežli lépe. Cíle, které jsme si určili, a způsoby, jimiž jsme cílů chtěli dosáhnout, byly maximálně naplněny. Zda se podařilo naplnit nejvýše stanovený cíl – tedy představit Jílkovo dílo jako inspiraci pro vlastní práci a život přítomných, to není možné v rámci naší práce říci. Dá-li se usuzovat pouze na základě spokojenosti posluchačů a jejich reakcí a další komunikace o proběhlé akci, i tento cíl se nám naplnit podařilo. Jelikož jsme nijak významně neinformovali žádná média o uskutečnění naší akce, nejsou k dispozici žádné zpětné vazby z těchto zdrojů. Jedinými takovými zhodnoceními jsou recenze, které jako shrnutí vzpomínkového dne publikovaly proděkanka Holá a profesorka Bártová. Otázkou zůstává ono zhodnocení práce mé vlastní jako autora řešení projektu, zda se mi podařilo dostát mým vlastním stanoveným cílům: jsem přesvědčený, že ano. Přínos pro mě samotného byl především v dovednosti komunikace a nedocenitelný byl ve zdokonalení schopnosti koordinace činností a hospodárnosti zacházení s časem. Stejně tak bylo výzvou neustálé učení se nových věcí za chodu (jako např. tvorba webových stránek, interaktivního DVD, práce s aplikací Photoshop, Sony Vegas Pro a mnoho dalšího). Po této zkušenosti bych doporučil a podpořil iniciativu pořádání podobných akcí klidně i ve větším měřítku, než byla tato akce. V našem případě byla propagace velice malá a jsem přesvědčený, že kdyby na ni bylo vynaloženo více prostředků a byly lépe disponované prostory pro dostání poptávce a návštěvnosti naší akce, o posluchače by nebyla nouze.

36


16. října 2013

Seznam zkratek AMU

- Akademie múzických umění v Praze

AV

- audio-video

BD

- Besední dům

CD

- Compact disc

CRP

- Centralizovaný rozvojový program

DPMB

- Dopravní podnik města Brna

DVD

- Digital video disc

HAMU

- Hudební akademie múzických umění v Praze

HDD

- hard disk (pevný disk)

HF

- Hudební fakulta

IRP

- Institucionální rozvojový plán

JAMU

- Janáčkova akademie múzických umění v Brně

LS

- licenční smlouva

MHF

- Mezinárodní hudební festival

mp3

- Motion Picture experts group - layer 3

MU

- Masarykova universita

MŠMT ČR

- Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky

NDB

- Národní divadlo Brno

NLJ

- Nadace Leoše Janáčka

uč.

- učebna

VŠ

- Vysoká škola

VŠMU

- Vysoká škola múzických umění

ZUŠ

- Základní umělecká škola

37


16. října 2013

Seznam příloh Příloha A: Podpisový formulář k souhlasu s uveřejnění příspěvku na dokumentačním DVD Příloha B: Plakát a leták akce (obrazová příloha) Příloha C: Průvodní dopis a žádost o záštitu primátora Příloha D: Průvodní dopis a žádost o dotaci NLJ Příloha E: Dohoda o poskytnutí nadačního příspěvku a Závěrečná zpráva pro NLJ Příloha F: Závěrečná zpráva pro město Brno Příloha G: Rozpočet vzpomínkové akce (tabulka) Příloha H: Program konference Příloha I: Program večerního koncertu Příloha J: Booklet a potisk dokumentačního DVD (obrazová příloha) Příloha K: Výstava NDB (obrazová příloha)

38

František Jílek ( ) Osobnost dirigenta

Recommend Documents