FOTOREPORTÁŽ ESTONSKO Fotografie pořídila Bára Pšenicová, členka výpravy

Zvyšování kompetencí u pracovníků s mládeží pro lepší start mladých do života č. 2015-2-CZ01KA105-014055

FOTOREPORTÁŽ ESTONSKO 10. – 13. 4. 2016 Fotografie pořídila Bára Pšenicová, členka výpravy. První den jsme nestihli bohužel žádnou procházku za denního světla, jen samotnou úvodní schůzku. Takže hned brzy ráno ještě před společným setkáním se zástupci první organizace jsme si Tartu prošli a nadýchali atmosféru tohoto vysokoškolského města. Na fotografii je Kostel svatého Jana.

Tento most je také jistou unikátností v Tartu, a při každé návštěvě jej obdivujeme. Obzvláště, když přes něj putujeme do centra sociálních služeb The Foundation Mental Health Care Centre, kde nás přivítal Indrek Sooniste.

AMA – Asociace manažerů absolventů, z. s. / Křižíkova 43/150, 186 00 Praha 8 – Karlín / www.amanno.org Ing. Irena Zemánková, CSc. [email protected] +420 775 283 823

Mgr. Barbora Pšenicová [email protected] +420 728 242 002


Nejdříve jsme si mohli centrum prohlédnout spolu s naší průvodkyní, místní vedoucí sociálních pracovníků. Naši kolegyni Andreu Csirke (níže vlevo) velice zaujali možnosti zaměstnávání klientů přímo v domově.

A pak už nás čekal společný workshop. Tentokrát máme málo fotek ze stolovacích aktivit, takže tuto jsme pořídili před samotnou diskusí a při vzájemném focení, aby bylo zjevné, že i na návštěvě v Estonsku jsme byli dobře pohoštěni.




V pozdějších odpoledních hodinách jsme navštívili Dětský domov (MTÜ tartu kristlik noortekodu ), který má zároveň několik startovacích bytů. Jejich práce byla velice zajímavá, především se dbá na vyplňování volného času klientů a cílené návyky reálného života, což nám potvrdili i samotní klienti, se kterými jsme se mohli potkat.

Naše skupina v DD. U stolu zády k nám zprava: Ríša Beneš, Marcela Němcová, Jarda Jelínek, Vlasta Krejčová, Andrea Csirke, Irena Zemánková.




V pondělí jsme potom společnými silami nejen představovali sami sebe, ale také jsme pracovali na inovacích ať již dovezených a prezentovaných partnerům, tak na těch, co jsme již začali sbírat. Přinášíme vám tedy nejen kreativní ztvárnění popisu „co všechno děláme“, ale zároveň například i soutěž o hodnotné ceny (křížovka na čas) nebo pohled od zákulisí ubytovací kapacity, která nemá společenskou místnost.

Marcela Němcová ukazuje názorně, jak vypadá život v DD a jak vypadá pro část klientů mimo něj.




Jarda Jelínek si připravil soutěž o ceny.

Vlasta Krejčová prezentuje Šanci na vzdělání a mračí se u toho, protože se právě řešilo, jakým způsobem pracovat na impaktu projektů a hodnotit udržitelnost.




Vesničku Maarja Küla, tedy domov pro osoby s hendikepem, jsme představovali již několikrát. Za dobu, co jejich práci známe, ušli velký kus cesty. A opět jsme se setkali s Hukem Laanoja, který nejen, že velice dobře zná Českou republiku (nejen po stránce velmi dobrých dobrovolníků, ale také piva), ale zároveň je jedním z tahounů tohoto projektu od začátku jeho existence.

Nejen, že Maarja Küla je zajímavá co do svého umístění nebo sociální práce, ale také proto, že jejich standardy, chceme jim-li tak říkat, mají jednu stránku A4. Zároveň ale, aby vesnička byla závislá trochu více na sobě než na dotacích, snaží se o zajištění financí a podporu kde mohou. Jednou z forem je firemní dárcovství. Firmám pak darují výrobky, nabízejí reklamu nebo přednášky. A tak si nejedna firma zaslouží pak svůj prostor, jako například ta z této fotografie, která pomohla při přestavbě celé budovy (pokud to nevidíte, je to Philip Morris).




Není ani tak inovací, udělat obrázkový harmonogram. Tuto formu jsme viděli již na mnoha místech. Ale často říkáme, že anglicky se v evropských zemích mluví úplně běžně, a i klienti různých služeb angličtinu ovládají. Někdy je to překvapením, jako například v případě osob s mentálním hendikepem, jako právě tady ve vesničce. A Že tomu tak jsme se dozvěděli přímo od samotných klientů, kteří na nás v té angličtině mluvili. Mají ji tu totiž na programu.

Ještě jsme trochu trénovali parkour v okolí Maarja Küla a pak jsme již navštívili soukromou školu v Tartu Catholic Education Centre.




Třída pro děti školního věku se speciálními potřebami – malý počet žáku, speciální druh výuky. Ve škole nás také zaujaly práce žáků, které jsme následně se skupinou pedagogů diskutovali. Aktivita nazvaná „Kdo je mým idolem“ měla totiž u dětí velký ohlas, takže pracemi je zavaleno celé jedno patro. A my jsme ji přivezli jako inovační i k nám.




Poslední den jsme setkali ještě se zástupci partnera a spolupracujících organizací a společně pak diskutovali celý program a jednotlivé informace, které nás zaujali. Následně jsme se odebrali směr letiště a užili si slavné turbulence, abychom z výletu měli těch inovativních zážitků více.



FOTOREPORTÁŽ ESTONSKO Fotografie pořídila Bára Pšenicová, členka výpravy

Recommend Documents