Formy zhodnocování úspor v bankách

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie

Formy zhodnocování úspor v bankách Diplomová práce

Autor:

Bc. Antonín Dudek Finance

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Jaroslava Holasová, MBA

Červen 2015

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Písku dne 29. 6. 2015

Antonín Dudek

Poděkování Tímto bych rád poděkoval své vedoucí práce paní Ing. Jaroslavě Holasové, MBA za věcné připomínky a vedení při tvorbě této práce.

Anotace Práce je zaměřena na bankovní spořicí produkty a postoj určitých typů klientů k těmto produktům. V první části jsou specifikovány depozitní bankovní produkty, investiční produkty a další spořicí produkty, které mají banky v portfoliu a jsou jimi nabízeny. Druhá část práce je zaměřena na psychologické a sociologické aspekty, které ovlivňují rozhodování při výběru produktu. Poslední část práce pracuje s výsledky získanými z průzkumu trhu pomocí dotazníku. Na dotazník odpovědělo 105 respondentů. Tyto výsledky jsou vyhodnoceny a zobrazeny pomocí grafů. Dále jsou určeny typy klientů, a to podle vzdělání a zdroje příjmu. Závěr práce se zabývá postojem těchto typů klientů ke spořicím produktům. Klíčová slova: banka, spoření, investování, riziko, výnos

Annotation The thesis focuses on the bank savings products and the attitude of certain types of clients to these products. The first part specifies deposit products, investment products and other savings products which banks have in their portfolio and are offered by them. The second part focuses on psychological and sociological aspects which affect decision making when choosing a product. The last part of the thesis deals with results obtained in a survey by means of a questionnaire. There were 105 participants taking part in the questionnaire. The result are analysed and presented in charts. Further in the text there are also types of clients determined according to their education and source of income. The conclusion of the thesis deals with attitudes of these clients to savings products. Key words: bank, savings, investing, risk, return

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 7 1.

Bankovní spořicí produkty ................................................................................................. 8

2.

Specifikace bankovních spořicích produktů .................................................................... 10 2.1

2.1.1

Běţné účty .......................................................................................................... 10

2.1.2

Spořicí účty ........................................................................................................ 13

2.1.3

Termínované vklady ........................................................................................... 14

2.1.4

Ostatní bankovní produkty ................................................................................. 16

2.2

Stavební spoření ........................................................................................................ 17

2.3

Penzijní připojištění ................................................................................................... 20

2.4

Investiční produkty .................................................................................................... 23

2.4.1

Otevřené podílové fondy .................................................................................... 24

2.4.2

Investiční ţivotní pojištění ................................................................................. 30

2.5

3.

Nebankovní spořicí produkty .................................................................................... 32

2.5.1

WSM .................................................................................................................. 32

2.5.2

Druţstevní záloţny ............................................................................................. 34

2.5.3

Spoření do zlata .................................................................................................. 36

Aspekty ovlivňující postoj klienta při výběru spořicího produktu ................................... 39 3.1

4.

Depozitní bankovní spořicí produkty ........................................................................ 10

Psychologické aspekty ............................................................................................... 39

3.1.1

Riziko vs. výnos ................................................................................................. 39

3.1.2

Zákonné pojištění vkladů ................................................................................... 41

3.1.3

Úroková míra...................................................................................................... 42

3.2

Sociologické aspekty ................................................................................................. 42

3.3

Typologie klienta ....................................................................................................... 43

Metody ............................................................................................................................. 44 5

5.

Výsledky........................................................................................................................... 45 5.1

Členění klientů podle psychologických a sociologických aspektů a podle typu ....... 45

5.2

Výsledky vyuţití spořicích produktů podle typů klientů........................................... 49

5.2.1

Postoj typu podle nejvyššího dosaţeného vzdělání............................................ 49

5.2.2

Postoj typu podle zdroje příjmu ......................................................................... 59

Závěr......................................................................................................................................... 69 Seznam pouţité literatury ......................................................................................................... 71 Bibliografie........................................................................................................................... 71 Elektronické zdroje .............................................................................................................. 71 Seznam zkratek ........................................................................................................................ 77 Seznam tabulek ........................................................................................................................ 78 Seznam grafů ............................................................................................................................ 79 Seznam obrázků ....................................................................................................................... 81 Seznam příloh ........................................................................................................................... 82

6

Úvod Tato práce je zaměřena na posouzení vhodnosti bankovních spořicích produktů pro určité typy klientů. Kaţdý člověk je jedinečný, a to minimálně věkem, sociálním zázemím, vzděláním, výší a druhem příjmu, či jinými aspekty. A právě proto i volba vhodné formy zhodnocení úspor je dána zcela individuálně. O vhodnosti spořicího produktu by měl především rozhodovat cíl, za kterým se klient rozhodne své finanční prostředky uloţit s předpokládaným výsledkem zhodnocení. Cílem můţe být například akumulace volných finančních prostředků nebo tvorba rezerv, které mají slouţit jako část vlastních zdrojů při pořizování hypotéky nebo úvěru ze stavebního spoření. Cílů můţe být samozřejmě více. Přesněji, co klient, to cíl, nebo i více cílů. První část práce je zaměřena na základní charakteristiku bankovních produktů a produkty, které mají banky v nabídce v rámci svého portfolia. Pro některé typy klientů nejsou vhodné pouze spořicí bankovní produkty, proto jsou lehce zmíněny také nebankovní spořicí produkty. Další kapitola se zabývá psychologickými a sociologickými aspekty. Tyto aspekty ovlivňují klienta při výběru vhodného spořicího produktu. Autor se zde blíţe zabývá poměrem rizika, výnosnosti a likvidity. Poslední kapitoly práce jsou zaměřeny na vytvoření vhodných skupin, podle kterých jsou lidé zařazeni do kategorií. Pomocí analýzy jsou vytvořeny kategorie dle věkových skupin a v závislosti na zdroj příjmu. Pro porovnání bankovních spořicích produktů je vybráno několik předních českých bank. Aby bylo dosaţeno cíle práce, byla pouţita metoda dotazníkového zkoumání a následné vyhodnocení výsledků. Cílem této práce je určení typů klientů a posouzení vhodnosti spoření nebo investování prostřednictvím spořicích produktů.

7

1. Bankovní spořicí produkty Bankovní spořicí produkty mají na trhu významné postavení. Banky za toto postavení vděčí především širokému portfoliu a výhodám plynoucím ze zákona. Jednou z nejvýznamnějších výhod je zákonné pojištění vkladů. O pojištění vkladů se autor více zmiňuje v kapitole 3.1.2. Dalším důvodem, proč většina peněz je uloţena právě v bankách, je obava z experimentování s nebankovními produkty. Značná část střadatelů má špatné zkušenosti z devadesátých let, kdy přišli o své úspory při privatizaci (ČT24, 2013). Při posuzování bankovních produktů byly vybrány i produkty, které nejsou přímo bankami spravované, ale jsou bankami nabízeny. Sem patří například stavební spoření, penzijní spoření, podílové fondy nebo investiční ţivotní pojištění. V popisu spořicích produktů je postupováno chronologicky podle rizikovosti. Nejdříve jsou popsány depozitní bankovní produkty, které jsou nejméně rizikové a zároveň s nejniţším moţným výnosem. Následují produkty, které nejsou přímo bankovní, ale stále se jedná o regulované produkty s dohledem, které mají banky ve svém portfoliu. Poslední část zobrazuje nebankovní spořicí produkty, které mohou nabízet vyšší výnos, ovšem za cenu vyššího rizika. Spořicí produkty je také moţné rozdělit podle moţné výše zhodnocení v poměru k rizikovosti a podle doby spoření (investování). Moţnou výší zhodnocení je myšleno předpokládané rozpětí. Práce se například zabývá podílovými fondy, kde není moţné dopředu znát výši zhodnocení. Je moţné pouze vycházet z minulých výsledků, které nikterak nezaručují stejný nebo podobný následný vývoj. O podílových fondech více v kapitole 2.4 Investiční produkty. To znamená, ţe čím vyšší moţnost výnosu, tím vyšší riziko ztráty. Poměr rizika a výnosnosti je blíţe vysvětlen v kapitole 3.1.1 Riziko vs. výnos. Podrobnou specifikací a porovnáním bankovních produktů se práce zabývá u několika předních bank působících na českém trhu. Vybrány byly banky: Československá obchodní banka a.s. (dále jen „ČSOB“), Česká spořitelna a.s. (dále jen „ČS“), Komerční banka a.s. (dále jen „KB“), UniCredit Banka a.s. (dále jen „UCB“), Raiffeisen bank, a.s. (dále jen „RB“) a J&T Banka, a.s. (dále jen „J&T“). Prvních pět bank má mezi sebou rozděleno téměř 75% z celkových depozit (Moniová, 2015). J&T banku autor vybral pro její odlišné postavení na trhu. J&T banka se totiţ zaměřuje na movitou klientelu. Do nedávna platilo, ţe kdo se chtěl stát jejím klientem, musel disponovat zůstatkem ve výši minimálně 500 000,- na některém depozitním produktu banky (Hovorka, 2011). 8

Kompletní seznam bank působících v české republice, které mají bankovní licenci a podnikají podle zákona o bankách1, je moţné nalézt na portále České národní banky2 (dále jen „ČNB“). Mimo jiné je na tomto portále veřejně dostupný seznam druţstevních záloţen, zastoupení zahraničních bank, obchodníků s cennými papíry, pojišťovacích zástupců a dalších subjektů podléhajícím licenci ČNB.

1

Zákon o bankách: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/banky/

2

Seznamy regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu: https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB07.INTRO_PAGE?p_lang=cz

9

2. Specifikace bankovních spořicích produktů 2.1

Depozitní bankovní spořicí produkty

Depozitní obchody jsou téţ nazývány vkladovými produkty a vytváří pasiva obchodní banky. Jsou to tudíţ zdroje obchodních bank určené například k poskytování úvěrů. Následující podkapitoly se zabývají nejznámějšími depozitními produkty.

2.1.1 Běžné účty K základním bankovním produktům, které jsou zároveň nejvíce vyuţívané, patří běţné účty. Běţné bankovní účty slouţí především ke kaţdodennímu platebnímu styku. Jedná se v podstatě o základní nástroj pro hospodaření s rodinnými i firemními financemi. Běţný účet slouţí k hotovostnímu i bezhotovostnímu platebnímu styku, a to jak v tuzemské, tak zahraniční měně. Záleţí vţdy na daném typu účtu. Zda bude účet slouţit pro transakce v domácí či zahraniční měně se určí při sjednání produktu. Tento druh bankovního spořicího produktu je zmíněn i přes to, ţe není primárně určen právě pro zhodnocení finančních prostředků. Banky však svým klientům připisují zhodnocení dle předem sjednané úrokové sazby. Běţné účty bývají zhodnoceny v rozmezí 0–0,05 % p. a.3 Uvedený rozsah se pohybuje spíše u spodní hranice. Pokud by byly uvaţovány i poplatky spojené s vedením účtu, eventuálně s pohyby na účtu, tak by nebylo moţné se bavit o spořicím produktu a to proto, ţe tyto poplatky ve většině případů převyšují zhodnocení. Výjimkou můţe být klient, který má na účtu vyšší obnos, který mu generuje pravidelný úrok. Takový klient si většinou dokáţe vyjednat vyšší úrokovou sazbu, neţ je standardní, nebo jí rovnou dostane nabídnutou od banky. Jedna z předních výhod běţných účtů je likvidita finančních prostředků. Klient má své peníze k dispozici téměř kdykoliv. Další výhodou je způsob dostupnosti. K běţným účtům je běţně vydávána debetní platební karta, která umoţňuje disponovat s prostředky na účtu prostřednictvím bankomatů (i ostatních bank a

3

p.a. znamená per annum neboli roční výnos.

10

v zahraničí). Platební karta rovněţ umoţňuje přímé platby u obchodníků prostřednictvím platebních terminálů. Běţné účty nabízí také některé druţstevní záloţny. Je nutné zmínit, ţe druţstevní záloţny nabízí vyšší zhodnocení neţ banky. Tato přednost je zpravidla podmíněna dalšími poţadavky, jako je uhrazení členského poplatku. Tabulka 2-1 Běţné účty zobrazuje porovnání základních běţných účtů u několika předních českých bank. V tabulce jsou porovnány dva parametry, a to úroková sazba a poplatek za vedení účtu. Tabulka 2-1 Běžné účty Banka název účtu

Úroková sazba

Poplatek za vedení účtu

Poznámka

ČS – Osobní účet II

0,01 %

69,-

Zdarma při kreditním4 obratu 100 000,- měsíčně

ČSOB – Aktivní konto

0,01 %

95,-

Zdarma pokud má klient další účet u ČSOB a splňuje kreditní obrat 100 000,-.

KB MůjÚčet

0%

50,-

Zdarma při zůstatku 100 000,- na některém produktu skupiny KB.

UCB – U konto

0,01 %

199,-

Zdarma při kreditním obratu minimálně 12 000,měsíčně

RB – eKonto SMART

0,01 %

99,-

Zdarma při aktivním vyuţívání

J&T

0%

0,-

Zdroj: (penize.cz, Běţné účty pro fyzické osoby, porovnání úroků, poplatky, platební karty, [2015])

4

Kreditní obrat – je součet všech příchozích poloţek na účet. Zahrnují se i převody z jiných běţných účtů. Více na: https://www.erasvet.cz/informace-k-produktum/stranky/slovnikpojmu.aspx?p_p_id=glossary_WAR_portalfoundation&p_p_lifecycle=0&p_p_state=normal&p_p_mode=vie w&p_p_col_id=column-bottom&p_p_col_count=2&action=letterSearchList&letter=K

11

Běţné účty jsou základním produktem většiny klientů. Běţné účty jsou vyuţívány pro jednorázové platby, pravidelné platby, nastavení inkasa, příjem mzdy a podobné. Někteří klienti nemají potřebu mít sjednán běţný účet. Přesto se mohou dostat do situace, kdy je tento produkt vyţadován. Pokud si klient vyřizuje třeba hypotéku, tak je běţnou podmínkou mít sjednán běţný účet, a to minimálně pro nastavení trvalých plateb nebo inkasa pro splácení hypotéky. Běţný účet vyţadují také investiční společnosti. Klient musí být schopen disponovat se svými prostředky bezhotovostně a k tomu právě slouţí běţný účet. Běţné účty jsou často vyuţívány pro shromaţďování finančních prostředků. Graf 1 – Vklady na běţných účtech v ČR zobrazuje výši vkladů na běţných účtech od roku 1993. Vzhledem ke znehodnocování koruny, není moţné v takto dlouhém horizontu posuzovat celé období adekvátně. Nicméně pro představu se stačí zaměřit na období od roku 2010, kdy za posledních 5 let došlo k nárůstu vkladů na běţných účtech o 24 % a za posledních 10 let, od roku 2005, dokonce o 124 %.

Graf 1 – Vklady na běžných účtech v ČR

Vklady na běžných účtech v ČR 1600000 1400000 1200000 1000000 Výše vkladů (v milionech Kč)

800000 600000 400000 200000 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

0

Zdroj: (ČNB, ARAD - Systém časových řad - Česká národní banka, 2015) K 30. 4. 2015 tvořily celkové vklady v bankách v ČR 2 997 138,9 milionu korun. Z toho byly vklady na běţných účtech ve výši 1 585 554,3 milionu korun. Vklady na termínovaných účtech tvořily 902 797,6 milionu korun a vklady na stavebním spoření 402 534,2 korun. Zbylou část tvoří ostatní vklady (ČNB, 2015).

12

2.1.2 Spořicí účty Mezi další známé bankovní produkty patří spořicí účty. Tento druh účtů bývá většinou spojován s běţným účtem. Častou podmínkou pro sjednání spořicího účtu je vedení běţného účtu u stejného bankovního ústavu, není to ale vţdy pravidlem. Banky začínají postupně ustupovat z poţadavku, aby zájemce o spořicí účet měl zároveň sjednán běţný účet. Spořicí účet můţe být brán jako určitý bonus pro klienty banky. Některé banky nabízí výhodnější úrokovou sazbu v případě, kdy má klient u banky veden zároveň běţný účet. Spořicí účty jsou lépe zhodnocené neţ běţné účty a slouţí především právě k ukládání volných finančních prostředků klienta. Dosahují zhodnocení aţ 2% p. a. Výše zhodnocení je závislá na výši zůstatku na účtu a na době, po kterou klient ponechá finance na účtu. Princip je tedy velmi podobný termínovaným vkladům. Hlavní rozdíl je v disponibilitě prostředků. Ve většině případů můţe klient své finance vybrat kdykoliv a volně s nimi disponovat. V případě předčasného výběru mu ale nebude připsáno zhodnocení. Zvýhodněné zhodnocení bývá připisováno aţ po určité době, kterou klient splní a ponechá po danou dobu finanční prostředky na účtu. Některé banky si podmiňují výběr peněz z účtu předem stanovenou výpovědní lhůtou. Tím se de facto přibliţují termínovaným účtům. Znamená to, ţe klient musí podat výpověď například měsíc před tím, neţ bude chtít s penězi disponovat (penize.cz, 2007). Základní porovnání spořicích účtů je zobrazeno v Tabulka 2-2 Spořicí účty. Úrokové sazby jsou uvedeny pro objem finančních prostředků ve výši 100 000,- na účtu. Pro vyšší objemy se úrokové sazby u jednotlivých bank liší.

13

Tabulka 2-2 Spořicí účty Banka

Úroková sazba

Minimální vklad

Poznámka

ČS – Spořicí účet

0,4 %

0,-

Vyţadován běţný účet

ČSOB – Spořicí účet

0,45 %

5 000,-

KB – Spořicí konto Bonus

0,02 %

5 000,-

UCB

0,3 %

0,-

RB

1,3 %

0,-

Vyţadován běţný účet

J&T – Vkladový účet

1,4 %

100 000,-

Splatnost 33 dní

Vyţadován běţný účet

Zdroj: (penize.cz, Spořicí účty, spoření, [2015])

2.1.3 Termínované vklady Jak jiţ bylo zmíněno, mezi termínovanými vklady a spořicími účty je na první pohled určitá podobnost. Někdo si můţe tyto produkty zaměňovat. Krom zmíněné minimální doby a likvidity finančních prostředků bývá rozdíl především ve vedení. Termínovaný vklad neboli účet nebývá veden pod samostatným číslem účtu pro jednotlivého klienta, ale peníze se shromaţďují na sběrný účet a rozlišují se variabilním symbolem. Asi nejdůleţitějším parametrem termínovaného vkladu, jak jiţ z názvu lze vytušit, je sjednání na určitou dobu. Jedná se o předem dohodnutou dobu, mezi klientem a bankou, na jakou klient ukládá své finanční prostředky a je přesně určeno datum (termín) kdy mu banka peníze navrátí zpět včetně zhodnocení, nebo dojde k takzvané obnově vkladu. Takovému vkladu se říká revolvingový. Vklad se automaticky obnoví po dni splatnosti na dobu trvání stejnou jako u původního vkladu. Klient se můţe rozhodnout, jestli si nechá vyplatit doposud připsaný úrok, nebo jej ponechá jako součást vkladu. Dopředu bývá také určena výše úrokové sazby. Ta můţe být pevná, nebo pohyblivá. Pevná je stejná po celou dobu trvání vkladu. Zatímco pohyblivá se mění v závislosti na vývoji úrokových sazeb na mezibankovním trhu. V případě vyuţití varianty revolvingové neboli s automatickým obnovením, je vklad obnoven s úrokovou sazbou platnou v den obnovení vkladu.

14

Po shromáţdění informací o termínovaných vkladech, dospěl autor k názoru, ţe silným konkurentem při výběru daného instrumentu, mohou být druţstevní záloţny, které nabízí i o celá procenta vyšší úrokové zhodnocení. Ve prospěch těchto záloţen dnes hraje i fakt, ţe jsou ze zákona pojištěny. Více o pojištění vkladů v kapitole 3.1.2 Zákonné pojištění vkladů. Ani termínované vklady nepatří mezi produkty, které by byly schopny klientovi pokrýt alespoň inflaci. Uvaţujeme-li zhodnocení 1,8 % na jeden rok, oproti inflaci, která se za poslední 4 roky pohybuje okolo 2,2 % (ČSÚ, 2015). V Tabulka 2-3 – Termínované účty jsou porovnány termínované účty se splatností na 1 rok. Některé banky nabízí svým klientům další benefity, kromě úrokové sazby. Například J&T banka připisuje svým klientům body do klubu Magnus. Za tyto body si mohou klienti vybrat různé odměny, jako je návštěva luxusní restaurace, pobyt v luxusním hotelu, nebo třeba vstupenky na společenskou událost. Tabulka 2-3 – Termínované účty Banka

Úroková sazba (1 rok)

Minimální výše vkladu

Poznámka

ČS

-

-

Od 1. 5. 2014 není v nabídce

ČSOB

0,15 %

5 000,-

KB

0,05 %

5 000,-

UCB

0,1 %

30 000,-

RB

0,01 %

10 000,-

J&T

1,8%

500 000,-

Zdroj: (penize.cz, Termínované vklady, úroky bank, [2015]) Podle vývoje zobrazeného v Graf 2 – Vklady na termínovaných účtech v ČR je moţné usoudit, ţe v letech 2009 aţ 2013 došlo k dosaţení vrcholu oblíbenosti termínovaných vkladů. Prozatím není moţné, vzhledem k vývoji z roku 2014 a nedokončenému roku 2015, odhadnout následný trend. Je moţné se ovšem domnívat, ţe trend bude lehce klesající vzhledem ke klesajícím úrokovým sazbám, které jsou nabízeny na termínovaných účtech.

15

Graf 2 – Vklady na termínovaných účtech v ČR

Výše vkladů na termínovaných účtech v ČR 1400000 1200000 1000000 800000

Výše vkladů (v mil. Kč)

600000 400000 200000

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

0

Zdroj: (ČNB, ARAD - Systém časových řad - Česká národní banka, 2015) Pro představu J&T banka, která nabízí dlouhodobě u termínovaných vkladů jedno z nejvyšších zhodnocení na našem trhu, za necelé tři roky sníţila úrokovou sazbu o 42 %. Od roku 2012, kdy nabízela 3,1 % p. a. při vkladu 500 000,- na jeden rok, do května 2015, sníţila pro totoţný vklad, úrokovou sazbu na 1,8 % p. a. (J&T, 2015).

2.1.4 Ostatní bankovní produkty Mezi další přímé bankovní depozitní produkty patří také méně známé nebo méně vyuţívané produkty jako jsou vkladní kníţky nebo depozitní směnky. Vkladní kníţky jsou vkladem a nejsou určeny k provádění bezhotovostního platebního styku. Jedná se o jediný bankovní produkt, který není poskytovaný na základě písemné smlouvy klienta s bankou, ale potvrzením o vkladu (Kalabis, 2012). Depozitní směnka je produkt určený k jednorázovému zhodnocení. Depozitní směnka je určena pro velmi movité klienty. Řádově se minimální částka, nutná k zaloţení, pohybuje v milionech korun. Depozitní směnka není pojištěna podle zákona č. 21/1992 Sb (Kalabis, 2012).

16

Jako poslední zmíním vklady přes noc. Jedná se o moţnosti krátkodobého zhodnocení finančních prostředků. Princip je takový, ţe se peníze odpoledne převedou na speciální bankovní, lépe hodnocený účet a další den ráno jsou navráceny klientovi zpět na původní účet. Opět se jedná o produkt určený pro velmi movité klienty (Kalabis, 2012).

2.2

Stavební spoření

Stavební spoření je účelová forma spoření, kterou zprostředkovávají specializované bankovní společnosti. Nejedná se o typické banky, ale o společnosti podnikající dle zákona č. 96/1993 Sb. o stavebním spoření. Účastníkem můţe být fyzická i právnická osoba. Fyzická osoba má oproti právnické osobě tu výhodu, ţe je jí připisována státní podpora při splnění podmínek. Podmínkami je myšleno dodrţení minimální doby trvání smlouvy o stavebním spoření, která je v současné době 60 měsíců a spoření ve výši 1 667,- měsíčně respektive 20 000,- ročně. Při naspoření uvedené sumy je klientovi připsána plná státní podpora ve výši 2 000,- korun. Naspoří-li klient částku niţší, je mu připsána adekvátní část ve výši 15% z naspořené částky. Naspoří-li více, nemá nárok na vyšší státní podporu. Státní podporu můţe získat občan České republiky, občan Evropské unie s povolením k pobytu na území ČR a bylo mu přiděleno rodné číslo a fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky a rodným číslem přiděleným příslušným orgánem České republiky (AČSS, Kdo má nárok na státní podporu. ACSS, 2014). Původní myšlenkou stavebního spoření však nebylo zhodnocování finančních prostředků, ale spoření s následnou moţností úvěru. Proto se jedná o relativně flexibilní produkt, který se dá vyuţít více způsoby a jako jednou z hlavních výhod je právě moţnost vyuţití výhodného úvěru, který musí splňovat účelovost dle zákona. Klient se můţe sám po splnění doby 60 měsíců rozhodnout, zda stavební spoření ukončí a vybere naspořené finance vč. připsaných úroků a státních podpor, nebo zda vyuţije nabídky výhodného úvěru. Při nedodrţení stanovené lhůty 60 měsíců, je moţné stavební spoření ukončit i dříve. V takovém případě však není klientovi přiznána a vyplacena státní podpora a platí penále za nedodrţení smluvních podmínek. Stavební spoření nabízí na českém trhu pět stavebních spořitelen. Původně jich bylo šest, ale v roce 2008 došlo ke sloučení Hypo stavební spořitelny s Raiffeisen stavební spořitelnou. K 31. říjnu 2008 jiţ v činnosti pokračuje pouze Raiffeisen stavební spořitelna z výše 17

zmíněných. Ta pod svou záštitu přebrala klienty a další záleţitosti spojené s činností Hypo stavební spořitelny. Všechny zmíněné stavební spořitelny nabízí produkt, kterým je smlouva o stavebním spoření. Společným znakem je státní podpora, která je klientovi připisována při splnění podmínek. Dalšími společnými znaky je například pojištění vkladů aţ do výše 100 000 eur, dále doba trvání smlouvy 60 měsíců a jiné zákonem stanovené náleţitosti. Produkt spořicího účtu stavebního spoření se liší u jednotlivých stavebních spořitelen například úrokem, který si určuje kaţdá stavební spořitelna sama. Úroky z vkladů jsou klientům připisovány průběţně a klient je dostane vyplaceny i v případě předčasného ukončení smlouvy, čímţ vlastně nedodrţí smluvní podmínky. Připsaný úrok je zdaněn 15 %. Úroky ze stavebního spoření jsou zdaňovány od roku 2011 a odvádí je stavební spořitelna. Klientovi je tedy jiţ vyplacen čistý zisk (AČSS, Podzim 2011 - Archiv úvodních slov - Novináři a odborníci - AČSS, 2011). Tabulka 2-4 zobrazuje hlavní rozdíly mezi účty stavebního spoření u jednotlivých stavebních spořitelen. Po stránce vkladových účtů neboli smluv o stavebním spoření jsou na tom stavební spořitelny velmi podobně. Podstatnější rozdíly jsou jiţ v úvěrech, které stavební spořitelny nabízí. Pokud se tedy dnes klienti rozhodují pro výběr stavební spořitelny jen z důvodu spoření, hraje největší vliv především předchozí zkušenost a historie předešlých smluv. Klienti pokračují v takzvaných následných smlouvách. Tabulka 2-4 – Stavební spořitelny Stavební spořitelna

Úroková sazba

ČMSS

1,3 %

SSČS

1%

MPSS

1%

RSTS

1%

WSS

1%

Zdroj: (penize.cz, Stavební spoření, porovnání, [2015]) Stavební spoření historicky prošlo několika výraznými změnami. V podstatě od roku 1993, kdy zahájily první čtyři stavební spořitelny svou činnost na našem území, do roku 2003 fungovalo stavební spoření za stejných podmínek, co se týká státní podpory. K jediným 18

změnám docházelo v rámci úrokových sazeb, které si určovaly stavební spořitelny samy. Nyní jsou uvaţovány pouze změny, které se týkají spoření a výše zhodnocení. Nejsou uvaţovány další podmínky, které se mohou týkat například úvěrů, které stavební spořitelny poskytují. K datu 1. 1. 2004 vešla v platnost novela zákona o stavebním spoření. Na základě této novely došlo ke sníţení maximální výše státní podpory ze 4 500,- na 3 000,- ročně. Přesněji z 25 % z částky 18 000,- na 15 % z částky 20 000,-. Klient, který tedy podle starých podmínek spořil 1 500,- měsíčně, dostal na konci roku připsanou státní podporu ve výši 25 % a to 4 500,-, zatímco podle nových podmínek bylo třeba spořit na plnou státní podporu cca 1 667,měsíčně. Na konci roku byla takovému klientovi připsána státní podpora ve výši 15 % tedy 3 000,-. Další změnou bylo prodlouţení minimální doby spoření z 60 na 72 měsíců. Klient tedy musel dodrţet o 12 měsíců delší horizont, aby mu byla připsána státní podpora za celé období spoření. K další výrazné změně došlo v roce 2011, kdy byla státní podpora sníţena z 15 % na 10 % při stejné roční naspořené částce. Oproti předchozí změně, která se dotkla státní podpory, z roku 2003, došlo k jedné důleţité změně a to, ţe se sníţení státní podpory týkalo všech, a to i stávajících, smluv. V předchozím případě se změna týkala pouze smluv sjednaných od 1. 1. 2004. Proto byl v roce 2003 zaznamenán znatelný nárůst nově sjednaných smluv, kdy si klienti sjednávali nové smlouvy, aby mohli vyuţít dalších 5 let vyšší státní podpory. Změny v roce 2011 ovšem avizovali, ţe se změna dotkne i stávajících smluv, proto se nezopakoval předešlý jev, kdy si chtěli střadatelé zachovat výhodné podmínky. Nutno říci, ţe ještě v průběhu roku 2011 ústavní soud zrušil tuto část, která zasahovala do stávajících smluv, sjednaných před datem platnosti novely. Nicméně je moţné se domnívat, ţe se tehdejšímu ministru financí podařilo odvrátit opakování se roku 2003 a nevzniklo násobně více smluv před koncem roku 2010. Celou výše popsanou situaci je moţné vidět v grafu 3 – Vklady na účtech stavebního spoření. Výše vkladů na stavebním spoření, i při sníţení státní podpory v roce 2003, vzrůstala, a to aţ do let 2007 a 2008. Poté stále pokračovala vzrůstající tendence, ale jiţ nebyla tak znatelná oproti předchozímu období. Následky z poslední změny, z roku 2011, začínají být patrné v posledních letech. Tento trend potvrzuje praxe finančních poradců a zprostředkovatelů. Klienti částečně ztratili zájem o sjednávání smluv o stavebním spoření pouze za účelem 19

spoření, kdyţ neuvaţují do budoucna o vyuţití úvěru. Také obnovy smluv jiţ nejsou tak časté jako dříve. Graf 3 – Vklady na účtech stavebního spoření v ČR

Výše vkladů (v mil. Kč) 500000 450000 400000 350000 300000 250000 Výše vkladů (v mil. Kč)

200000 150000 100000 50000 2015

2014

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

0

Zdroj: (ČNB, ARAD - Systém časových řad - Česká národní banka, 2015)

2.3

Penzijní připojištění

Penzijní fondy jsou akciové společnosti, které na území České republiky poskytují penzijní připojištění podle zákona č. 42/1994 Sb. o penzijním připojištění se státním příspěvkem (ÚZ, 2014). Spoření prostřednictvím penzijního připojištění patří k rozšířeným formám zhodnocování peněţních prostředků za účelem tvoření rezerv na důchod. V současné době působí v české republice osm penzijních společností, které nabízí tento druh spoření (Asociace penzijních společností ČR, 2015). K zásadním změnám v penzijním spoření došlo k 1. 1. 2013, kdy v rámci důchodové reformy vznikl II. a III. pilíř. Původní smlouvy stále trvají, pouze se vyčlenily z penzijního fondu do Transformovaného fondu, který spravují penzijní společnosti. Původní smlouvy tedy setrvávají za původních podmínek (Zákonyprolidi.cz, [1994]).

20

Původní smlouvy o penzijním připojištění tedy bylo moţné uzavřít do 30. 11. 2012. Od 1. 1. 2013 si můţe klient uzavřít smlouvu o doplňkovém penzijním spoření, která představuje III. pilíř důchodového systému (Wikipedia, Doplňkové penzijní spoření, 2013). Penzijní připojištění je státem podporovaná forma spoření. Klient při pravidelném odkládání dostává od státu připsanou státní podporu. Výše státní podpory se odvíjí od výše vkladu. S novelou zákona se v roce 2013 změnila výše státního příspěvku. Přehled výše státních příspěvků a porovnání před a po 1. 1. 2013 je zobrazen v tabulce 2-5. Tabulka 2-5 – Výše státního příspěvku Měsíční platba

Státní příspěvek do 31. 12.

Státní příspěvek

2012

od 1. 1. 2013

100

50,- + 40 % z částky nad 100,-

0

200

90,- + 30 % z částky nad 200,-

0

300

120,- + 20 % z částky nad 300,-

90,-

400

140,- + 10 % z částky nad 400,-

110,-

500

150,-

130,-

600

150,-

150,-

700

150,-

170,-

800

150,-

190,-

900

150,-

210,-

1 000 a více

150,-

230,-

Zdroj: (Finance.cz, 2015)

Změna výplaty státního příspěvku se dotkla i jinak nedotčených transformovaných smluv, které setrvávají dle původních podmínek. Účastník, který si spořil 100,- nebo 200,- měsíčně a byl zvyklý dostávat státní podporu, nyní nedostává nic. Aţ od měsíčního příspěvku 300,- je mu opět připisována státní podpora. Oproti tomu původní výše státní podpory končila s příspěvkem účastníka na 500,-, kdy mu byla připisována státní podpora ve výši 150,-. Jakákoliv vyšší částka, kterou si účastník přispíval, byla tedy řekněme jiţ méně efektivní. Dle 21

nových podmínek státní podpora roste s výší příspěvku účastníka, a to aţ na výši podpory 230,- při příspěvku 1 000,-. Penzijní společnosti dále svým klientům připisují kaţdoročně výnosy. Porovnání výnosů uplynulých 2 let v tabulce 2-6. Poměrně nízké výnosy jsou způsobeny povinností penzijních fondů investovat do bezpečných nástrojů. Investice společností jsou tedy konzervativní a z převáţné většiny mají ve svých portfoliích státní dluhopisy (ČTK, 2015). Tabulka 2-6 – Penzijní společnosti Penzijní společnost

2013

2014

Allianz penzijní společnost,a.s.

1,6 %

1,64 %

AXA penzijní společnost, a.s.

2,29 %

1,46 %

Conseq penzijní společnost, a.s.

2,17 %

0,72 %

Česká spořitelna – penzijní společnost, a.s.

1,3 %

1,4 %

ČSOB Penzijní společnost, a.s.

1,7 %

1,4 %

NN Penzijní společnost, a.s.

1,41 %

nezveřejněno

KB Penzijní společnost, a.s.

1,44 %

1,35 %

Penzijní společnost České pojišťovny, a.s.

2,1 %

1,7 %

Zdroj: (finance.cz, 2015)

Dalšími výhodami pro účastníky penzijního spoření jsou moţnost daňového zvýhodnění a zvýhodnění při příspěvku zaměstnavatele. Pokud klient vloţí na své spoření částku ve výši 12 000,- za kalendářní rok, tak z dalších vkladů aţ do výše 24 000,- můţe vyuţít moţnost odečtení od základu daně z příjmu fyzických osob. Maximálně můţe vyuţít výhody ve výši 12 000,-. To představuje při základní 15 % sazbě daně úsporu ve výši 1 800,-. V případě kdy klientovi přispívá i zaměstnavatel na jeho penzijní spoření, vyplývají další výhody jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. Pro zaměstnavatele jsou výhody hned dvě, a to následující: příspěvek je daňově uznatelným nákladem v neomezené výši a je 22

osvobozen od plateb na sociální a zdravotní pojištění aţ do výše 30 000,- Kč na zaměstnance (do této částky se sčítají příspěvky na penzijní spoření a ţivotní pojištění). V případě zaměstnance jde o výhodu osvobození příspěvku od zaměstnavatele od daně z příjmu fyzických osob a od placení pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

2.4

Investiční produkty

Investování má v podstatě opačný charakter neţ doposud zmíněné produkty. Jedná se o aktivní obchody, kdy investor poskytuje své finanční prostředky investiční společnosti na nákup různých finančních nástrojů. Tyto finanční nástroje jsou nakupovány například v podobě dluhopisů od státu nebo od firem v podobě dluhopisů nebo akcií. Tyto společnosti potřebují dostatečný kapitál pro své podnikání a tak formou emise cenných papírů získávají potřebné zdroje (FinančníVzdělávání.cz, [b.r.]). Investiční produkty se také liší od předchozích mírou zhodnocení a rizika. U investičních produktů se jiţ nebavíme o předem daných a garantovaných výnosech. Výsledek investování totiţ můţe být jak kladný tak záporný. Klient do těchto instrumentů investuje své finanční prostředky za účelem moţného vyššího zisku a zároveň podstupuje vyšší míru rizika. Můţe se stát, ţe po určité době své finanční prostředky zhodnotí mnohonásobně lépe neţ u garantovaných produktů, ale také se můţe stát, ţe nedostane zpět ani tolik, kolik do investice vloţil. Více si ukáţeme na příkladech v této kapitole. Obecně se u investičních produktů nedá hovořit o garantovaných výnosech ani o moţnosti přesného plánování. Zásadní rozdíl je jiţ obsaţen v názvu ve zmíněném pojmu „investiční“. Bylo by dobré, aby klient, který se rozhodne vyuţít těchto produktů, jiţ měl určité povědomí o finančních trzích a byl si vědom případného rizika. Také Česká národní banka (dále jen „ČNB“) poţaduje po bankovních poradcích a investičních zprostředkovatelích jiný stupeň odbornosti, pokud chtějí tyto produkty svým klientům nabízet. ČNB uděluje těmto poradcům, neboli investičním zprostředkovatelům, licenci. Licence umoţňuje dané produkty dále nabízet a prodávat. Dále ČNB poţaduje po těchto certifikovaných zprostředkovatelích důkladné dodrţování postupu při obchodním jednání, kdy z kaţdého jednání musí být zaznamenán a uloţen tzv. „Záznam o jednání s klientem“. Tento dokument slouţí jako určitá ochrana

23

klienta. V záznamu se uvádí, co vše bylo s klientem projednáváno a jakého se dosáhlo závěru.5 Příklad záznamu o jednání s klientem je přílohou této práce.

2.4.1 Otevřené podílové fondy Patrně nejznámějším a také nejrozšířenějším produktem, který je moţné zařadit mezi investiční produkty a je nabízen bankami, jsou otevřené podílové fondy. Proto se tato kapitola blíţe zabývá popisem a příklady spojenými právě s podílovými fondy. Jedná se o kolektivní investování, kdy investor za své peníze dostane podílové listy, které vyjadřují podíl na majetku podílového fondu. Stává se tedy z investora podílník. Podílové listy jsou vlastně cennými papíry a podílník je nedostává fyzicky, jak by se mohlo zdát, ale jsou mu připsány na majetkový účet. Investiční společnost, prostřednictvím které se investor rozhodl zainvestovat své finanční prostředky, nabízí zároveň profesionální správu. Investované peníze rozkládá do různých instrumentů finančního trhu. Nejčastějšími instrumenty mohou být akcie, dluhopisy a komodity. Investováním do podílových fondů tedy vlastně investor rozkládá riziko do více směrů a nenese toto riziko sám (ČPInvest, Co je podílový fond, 2015). Oproti běţným spořicím bankovním produktům není investice do fondů pojištěna. Je ale důleţité říci, ţe fondy jsou regulovány ČNB. Zároveň je Českou národní bankou kontrolováno hospodaření fondu s penězi klientů (investorů). Majetek fondu je oddělen od majetku investiční společnosti. To znamená, ţe nakoupené podílové listy jsou ve vlastnictví investora. Takţe ani při případném ukončení činnosti společnosti investor nepřichází o své investované peněţní prostředky. Dalším kontrolním orgánem fondu je depozitář, tj. banka, u které jsou uloţeny veškeré peníze. Depozitář dohlíţí také na odbornou správu fondu. Nakonec zmíním také Asociaci pro kapitálový trh České republiky (dále jen „AKAT ČR“), která napomáhá k ochraně investorů.6 Fondy jsou zařazeny do bankovních produktů, i kdyţ ne ve všech případech se jedná o přímé bankovní produkty. Některé banky klientům nabízí své vlastní fondy, některé banky působí pouze jako zprostředkovatel fondů. Ve druhém případě, kdy banka působí pouze jako 5

§ 17 odst. 1 písm. b) zákona č. 256/2004 Sb.

6

Více informací o asociaci, vč. seznamu členů je uvedeno na webu www.akatcr.cz

24

zprostředkovatel, má ve svém portfoliu produkty společností zabývajících se správou těchto fondů. Jako příklad slouţí Komerční banka, která má v portfoliu IKS fondy, které spravuje Investiční kapitálová společnost KB, a. s. (dále jen „IKS KB“). V tomto příkladu je Komerční banka hlavní distribuční partner a připadá na ni aţ 95 % všech transakcí s podílovými fondy (IKSKB, 2015). Co je moţné především vyzdvihnout v případě porovnání otevřených podílových fondů oproti předchozím bankovním produktům, tak je jiţ zmíněný výnos a riziko. Pokud se klient rozhodne investovat své prostředky právě tímto směrem, má ve většině případů k dispozici historické výsledky hospodaření daného fondu. Tyto výsledky však nejsou ţádnou zárukou pro budoucí vývoj. Níţe jsou pro příklad uvedeny tabulka a graf fondu. Autor zvolil fond od Investiční

kapitálové

společnosti

KB,

a

to

konkrétně

konzervativní

fond

IKS Balancovaný – konzervativní. Tabulka 2-7 – IKS BALANCOVANÝ - KONZERVATIVNÍ Rok

2015

2014

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

Výkon p.a. (v %)

+0,85

+3,31

-0,63

+8,01

-0,45

+1,48

+4,44

-1,15

+1,46

Zdroj: (IKS-KB, 2015)

25

Graf 4 – IKS BALANCOVANÝ - KONZERVATIVNÍ

IKS BALANCOVANÝ - KONZERVATIVNÍ 9 8 7 6 5 4 Výkon v % (p.a.)

3 2 1 0 -1 -2 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Zdroj: (IKS-KB, 2015) V dalším příkladu je pouţit fond, který také spravuje IKS KB. Je však jinak rozloţen a také je vidět mnohem větší volatilita neţ v minulém příkladu. Úmyslně jsou porovnány tyto dva rozdílné fondy. Kaţdý je určen pro jiného investora, zatímco v prvním příkladu se jedná o konzervativní fond, ve druhém příkladu jde o fond dynamický. IKS Balancovaný – dynamický je fond, u kterého musí vţdy tvořit minimálně 30 % portfolia akciová část a dluhopisová část nesmí přesáhnout 70 % z celkového portfolia. Pro srovnání u předchozího fondu tvořila část dluhopisů a hotovosti minimálně 85 %, zbytek tvořil akcie. Dluhopisy jsou svou povahou bezpečnější cenné papíry neţ akcie. Výstavce dluhopisu se zavazuje splatit majiteli dluţnou nominální částku v předem sjednaném termínu a pravidelně vyplácet výnosy (Bankovnictví, 2006). Tabulka 2-8 – IKS BALANCOVANÝ - DYNAMICKÝ Rok

2015

+10,13 Výkon p.a. (v %)

2014

2013

2012

2011

2010

-4,05

-3,29

+12,31

-13,92

+9,15

Zdroj: (IKS-KB, 2015)

26

2009

2008

2007

+18,94 -26,78

+8,11

Graf 5 – IKS BALANCOVANÝ - DYNAMICKÝ

IKS BALANCOVANÝ - DYNAMICKÝ 30 20 10 0

Výkon v % (p.a.)

-10 -20 -30 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Zdroj: (IKS-KB, 2015) Z Tabulka 2-7 – IKS BALANCOVANÝ - KONZERVATIVNÍ a Graf 4 – IKS BALANCOVANÝ - KONZERVATIVNÍ lze vyčíst, ţe rozpětí mezi roky 2007 aţ 2015 se pohybuje mezi 8,01 % p. a. a -1,15 % p. a. Zatímco z tabulky 2-8 – IKS BALANCOVANÝ DYNAMICKÝ a grafu 5 – IKS BALANCOVANÝ - DYNAMICKÝ je rozpětí mezi -26,78 % p. a. a +18,94 % p. a. Posuzované období je zvoleno na rok před ekonomickou krizí aţ doposud. Výsledky za rok 2015 samozřejmě nejsou konečné. Jedná se o průběţný výsledek aktuální k 27. 5. 2015. Ekonomická krize v roce 2008 znatelně postihla i fondy a to především fondy s větším podílem akcií v portfoliu. To je přesně vidět na dvou příkladech. Konzervativní fond, jehoţ větší část portfolia tvoří dluhopisy, vytvořil v roce 2008 ztrátu -1,15 % p. a., zatímco dynamický fond ten samý rok vytvořil ztrátu -26,7 8% p. a. Oproti tomu nejsilnějším rokem konzervativního fondu byl rok 2012 s 8 % p. a. výnosem a nejsilnějším rokem dynamického fondu byl rok 2009 s 18,94 % p. a. Na základě těchto údajů jiţ můţe být investor schopen se rozhodnout, do jakého fondu bude své finanční prostředky investovat. Obecně se dá říci, ţe konzervativní fondy slouţí spíše pro krátkodobé investice, zatímco dynamické fondy pro dlouhodobé. Rozhodne-li se klient vloţit své finanční prostředky do dynamického fondu a počítá spíše s krátkodobým horizontem, můţe zrovna narazit na období, kdy se fondu nebude dařit a můţe tak o část svých peněz přijít. 27

Například kdyby se rozhodl zainvestovat na období tří let v roce 2010, tak by ho další rok čekala ztráta, následně zisk a pak opět ztráta. Pro přesnější příklad je uvedena jednorázová investice ve výši 100 000,-, kdy je uvaţováno o variantě, ţe by peníze vloţil na samém vrcholu. Takţe by ho v roce 2011 čekala ztráta -13,92 %, další rok zisk 12,31 % a poslední rok opět ztráta a to -3,29 %. Klient by tedy po třech letech vybral 93 495,-. Něco jiného by bylo, kdyţ by zainvestoval o rok dříve a peníze vybral uţ na konci roku 2012. V takovém případě by vybral 105 522,-. Na tomto příkladu je vidět znatelný rozdíl v poměrně krátkém období. Pro lepší přehlednost, jsou uvedené příklady znázorněny v Tabulka 2-9 – Porovnání dynamické strategie. První sloupec značí rok, druhý sloupec zhodnocení v daném roce a třetí sloupec konečnou částku po přičtení zisku nebo odečtení ztráty. V prvním řádku není uvedena ţádná sazba, je uvaţováno o vkladu na konci roku.

Tabulka 2-9 – Porovnání dynamické strategie 2010

100 000,-

2009

100 000,-

2011

-13,92%

86 080,-

2010

9,15%

109 150,-

2012

12,31%

96 676,-

2011

-13,92%

93 956,-

2013

-3,29%

93 495,-

2012

12,31%

105 522,-

Pokud by bylo uvaţováno o stejném horizontu 3 let a investováno do konzervativního fondu, tak by situace vypadal následovně. Při jednorázové investici 100 000,- v roce 2010 by na konci roku 2013 klient vybral 106 846,-. V případě jednorázové investice v roce 2009 by na konci roku 2012 vybral dokonce 109 115,-. Opět přehledněji uvedeno v Tabulka 2-10 – Porovnání konzervativní strategie.

28

Tabulka 2-10 – Porovnání konzervativní strategie 2010

100 000,-

2009

100 000,-

2011

-0,45%

99 550,-

2010

1,48%

101 480,-

2012

8,01%

107 524,-

2011

-0,45%

101 023,-

2013

-0,63%

106 846,-

2012

8,01%

109 115,-

Výše bylo porovnáno investování v případě krátkodobého horizontu. V případě dlouhodobého horizontu by byla situace poněkud jiná. Opět se vychází z historických dat fondu, která jsou veřejně dostupné na webu společnosti. Fond uvádí v horizontu posledních 10 let kumulovaný zisk na konzervativním fondu celkem 26,82 % zatímco kumulovaný zisk za stejné období u dynamického fondu je 33,35 %. Takţe při jednorázové investici 100 000,- v roce 2005 by k 27. 5. 2015 byl stav na konzervativním fondu 126 820,- a na dynamickém fondu 133 350,-. K příkladům výše je nutné poznamenat, ţe se jedná o konkrétní modelovou situaci dvou zvolených fondů totoţné společnosti. Výsledky a příklady v případě porovnání jiných let, horizontů či fondů mohou vykazovat naprosto odlišné výsledky. Konkrétně v tomto případě příklad ovlivnil výnos v roce 2012 u konzervativního fondu. Výnos v této výši nebývá zcela běţný v případě konzervativních fondů. Avšak zrovna proto byl vybrán konzervativní fond od společnosti IKS KB, aby bylo poukázáno i na tyto moţnosti. Také je třeba poznamenat, ţe pro zjednodušení pochopení nebylo počítáno s poplatkem, který bývá účtován na vstupu, případně u některých společností i na výstupu, nebylo počítáno ani s dalšími poplatky, které mohou být účtovány v průběhu investice a není započítáno ani zdanění výnosů ve výši 15 %. Pokud by byl porovnáván Konzervativní fond ČP INVEST a Fond farmacie a biotechnologie ČP INVEST, bylo by moţné vidět podstatný rozdíl i v případě krátkodobého horizontu. V období posledních tří let se fondu farmacie a biotechnologie daří a vytvořil kumulativní zisk za tři roky ve výši 97,79 % (ČPInvest, Fond farmacie a biotechnologie ČP Invest, 2015), zatímco Konzervativní fond za stejné období 3,82 % (ČPInvest, Konzervativní fond ČP Invest, 2015). Zatímco v období 2008–2010 by se investorovi vyplatilo investovat do konzervativního fondu, který vytvořil průměrný roční zisk 2,66 % a fond Farmacie a Biotechnologie vytvořil průměrnou roční ztrátu -1,8 %.

29

Co je moţné povaţovat za výhodu u podílových fondů je likvidita. Podílové fondy mají vysokou likviditu. Peníze je moţné vybrat bez výpovědní lhůty, a to tak, ţe investor odprodá podílové listy zpět a do 15 dnů má své peníze k dispozici. Oproti tomu, pokud se rozhode klient vyuţít podílových fondů pro ukládání a zhodnocení svých finančních prostředků, musí se také smířit s tím, ţe s jeho financemi budou v podstatě pracovat portfolio manaţeři daných fondů. Byť se můţe zdát jak je vše okolo podílových fondů automatické a snadno nastavitelné, tak je třeba říct, ţe v pozadí je spousta práce a tým, který aktivně pracuje s grafy a dalšími daty a údaji z technické a fundamentální analýzy na základě kterých sestavuje co nejvhodnější portfolio. To vidí jako hlavní nevýhodu podílových fondů známý finanční učitel a spisovatel Robert T. Kiyosaki7, který ve svých knihách varuje a poukazuje na některé historické momenty, kdy někteří investoři přišli ve fondech o značnou část úspor (Kiyosaki, 2011).

2.4.2 Investiční životní pojištění Investiční ţivotní pojištění (dále jen „IŢP“) je kombinovaný produkt zahrnující ochranu a moţnost zhodnocení finančních prostředků. Tento produkt byl původně zamýšlen jako nastavení zajištění ţivotních a úrazových rizik se současným zhodnocováním peněz. Klient měl na konci pojistného období dostat zpět zhodnocenou část svých peněz, nebo ještě lépe celou částku, kterou na pojištění za celou dobu trvání zaslal, a to právě díky výši zhodnocení. IŢP funguje tak, ţe část pojistného je zhodnocována prostřednictvím podílových fondů. Do jisté míry by se dalo říci, ţe se jedná o velmi podobný, ne-li totoţný produkt jako je investování do podílových fondů zmíněné v kapitole 2.4.1. Uvedeny jsou tedy pouze hlavní rozdíly. Za jednu z hlavních výhod investování prostřednictvím IŢP je moţnost uplatnění odčitatelné poloţky od základu daně aţ do výše 12 000,- za kalendářní rok. Aby klient mohl této výhody vyuţít, musí mít smlouvu sjednanou do věku 60 let a smlouva musí být na minimální dobu 60 měsíců. Navíc od 1. 1. 2015 došlo ke změně v moţnosti průběţných výběrů. Kdo chce vyuţít této daňové úlevy, nemůţe jiţ průběţně z pojistky vybírat. K naspořeným penězům se dostane

7

Robert T. Kiyosaki – podnikatel, autor a učitel finanční gramotnosti. Více na http://cs.wikipedia.org/wiki/Robert_Kiyosaki

30

aţ v šedesáti letech. Klient ovšem můţe tuto podmínku „obejít“ tím, ţe si sjedná smlouvy dvě. Jednu, ze které nebude vybírat a bude uplatňovat daňové úlevy a druhou, na kterou nebude uplatňovat úlevy, ale bude mít moţnost průběţných výběrů (Peníze.cz, Investiční ţivotní pojištění: Pravidla pro daňové úlevy od roku 2015 zpřísňují, 2014). Investiční ţivotní pojištění nabízí další výhody, které jsou v podstatě shodné s výhodami u penzijních fondů. A to jak v případě klientů jako zaměstnanců, tak výhod pro zaměstnavatele. Zaměstnavatel můţe svému zaměstnanci přispívat ročně aţ 30 000,- na jeden z těchto produktů nebo na oba současně. Příspěvky jsou pro zaměstnavatele daňově uznatelným nákladem a jsou osvobozeny od odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Pokud se zaměstnavatel rozhodne vyuţít moţnosti přispívat svým zaměstnancům formou IŢP, můţe na zákonných odvodech ušetřit aţ 10 200,- ročně na jednoho zaměstnance (Peníze.cz, 2015). Zároveň zaměstnanec s těchto příspěvků také neplatí odvody na zdravotní a sociální pojištění. Za další výhodu je moţné povaţovat moţnost určení obmyšlené osoby. Jelikoţ se jedná o pojištění, tak má klient nárok si určit obmyšlenou osobu, která dostane v případě úmrtí klienta, plnění z pojistky. To se týká také naspořené částky. Tudíţ si klient poměrně snadno můţe určit, kdo s jeho penězi bude nakládat v případě jeho smrti. Oproti tomu jako nevýhodu musím uvést vyšší poplatky této varianty investování. Jelikoţ se jedná o spoření (investování) prostřednictvím pojištění, je třeba počítat s vyššími náklady neţ při přímém investování do podílových fondů prostřednictvím investiční společnosti. U investičního ţivotního pojištění je třeba brát v úvahu dva hlavní druhy poplatků, a to poplatky řádné a poplatky mimořádné. Poplatky řádné sniţují výši částky, která je určena na investici, pravidelně kaţdý měsíc. Pohybují se v rozmezí od 20,- do 65,- a kryjí administrativní náklady pojišťovny. Dále je třeba uvaţovat vstupní poplatek. Ten bývá účtován i u otevřených podílových fondů. Zde je ovšem nevýhoda, ţe u IŢP bývá stejný, bez ohledu na druh fondu. Klientovi můţe tedy být účtována částka ve výši 5 %, ať se rozhodne pro konzervativní nebo dynamickou strategii. U podílových fondů bývá výše poplatku určena na základě rizikovosti vybraného fondu. Například konzervativní fondy si mohou účtovat 3,6 % a akciové fondy 5 %. Mimořádné poplatky bývají účtovány při různých změnách, například při změně investiční strategie, při přesunu jednotek mezi fondy, při změně pojistného nebo například u částečného 31

odkupu. Kompletní přehled mimořádných poplatků bývá uveden v sazebníku, který je součástí příloh pojistných smluv.

2.5

Nebankovní spořicí produkty

Spořicí produkty nenabízí pouze bankovní společnosti. Různé moţnosti zhodnocení finančních prostředků nabízí také nebankovní společnosti. Ty je moţné rozdělit ještě na dvě hlavní skupiny a to na společnosti, které mají licenci a dozor od ČNB, a společnosti, které nemají licenci, a nemá nad nimi dozor ČNB. Licenci od ČNB mají například druţstevní záloţny. Bez licence a bez dozoru na trhu působí například společnost World System Markets IMC (dále jen „WSM“) nebo většina společností nabízejících spoření do zlata. Společnost WSM nabízí obchodování na Forexu, proto si nejdříve přiblíţíme, co to znamená. Forex je v podstatě mezinárodní trh, který slouţí pro směnu měnových párů. Při investování investor nakupuje jednu měnu a prodává jinou měnu v rámci mezibankovního bankovního systému. Obchodování pro běţného klienta je moţné díky brokerům. Jedná se o nejlikvidnější trh na světě, který je otevřen 24 hodin denně 5 dní v týdnu, kromě víkendů (Wikipedia, Forex - Wikipedia, 2015).

2.5.1 WSM Jako příklad z nebankovních společností mohu uvést společnost World System Markets IMC se sídlem v New Yorku, která působí na českém trhu a nabízí investování prostřednictvím takzvaných forexových robotů. Pro upřesnění v České republice působí společnost WSM Bohemia s. r. o. Ta zprostředkovává prodej softwaru, který nabízí právě zmíněná společnost WSM. Prostřednictvím tohoto softwaru jeho majitel investuje na forexových trzích. Broker, prostřednictvím kterého společnost WSM investuje, má sídlo na St. Vincent. Jedná se o offshorovou lokalitu.8

8

Obchodní společnosti registrované v zemích s příznivým daňovým reţimem. http://cs.wikipedia.org/wiki/Da%C5%88ov%C3%BD_r%C3%A1j

32

Na příkladu společnosti WSM je moţné vysvětlit, jak působí právě takto nastavená společnost na psychiku klienta a jaký to má vliv při rozhodování, zda vyuţít jejích sluţeb nebo se raději vydat jinou, bezpečnější cestou, třeba cestou bankovních produktů. Společnost na českém trhu nepodniká na základě zákona o bankách, ani nemá ţádnou licenci a dozor od ČNB. Současně je sídlo společnosti pro mnoho lidí nepředstavitelně vzdálené a navíc broker leţí v řekněme exotické destinaci. Výše uvedené skutečnosti mohou řadu potenciálních zájemců o investici znejistit. Pokládají si otázky typu „Skutečně tato společnost existuje?“ „Jak to mohu ověřit?“ Pro běţného člověka, nevzdělaného v oblasti kapitálových společností, respektive zahraničních kapitálových společností, je téměř nemoţné zjistit fungování principu tohoto holdingu. Kromě toho vzniká řada otázek kolem sídla brokera společnosti. To znamená, ţe konzervativní investor tuto moţnost spíše odmítne. Avšak při pozornějším pohledu na tuto konkrétní společnost a z jiné perspektivy, je moţné si všimnout nejedné výhody, které tento holding přináší, ku příkladu moţnost nabízených garancí. Společnost totiţ garantuje, ţe při dodrţení pětiletého horizontu investování, v případě kdy investor nezasáhne do vkladů, mu bude navrácena minimálně částka ve výši investice plus 10 % zhodnocení. Konkrétně to znamená, ţe v případě drţby jednoho kreditu, tj. investice ve výši 650 USD9, dostane investor po pětiletém horizontu minimálně 715 dolarů a to i v případě, ţe by jím vybraná investiční strategie nebyla úspěšná a reálně by skončil v minusu. Otázkou zůstává, zda 10 % zhodnocení za 5 leté období odpovídá rizikovosti společnosti. Záměrem autora není podrobné vysvětlování pravidel investování na Forexu. Uvede pouze fakta nezbytná k pochopení investování prostřednictvím společnosti WSM. Celá transakce je postavena na nákupu jiţ zmíněných kreditů. Cena jednoho kreditu je 650 USD. Z této částky je klientovi postupně strháván poplatek v celkové výši 150 USD, a to v průběhu pěti let. Společnost investuje vţdy pouze část finančních prostředků, které má klient na účtu. Zároveň se vyuţívá páka10 1:200. Právě vyuţitím páky se jedná o velmi rizikovou investici. Investor toto riziko eliminuje právě tím, ţe investuje prostřednictvím společnosti WSM, která mu vlastně odprodává software, který investuje za klienta. V podstatě se tedy dá říct, ţe klient

9

USD – United States Dollar - Americký dolar

10

Páka – Finanční pákový efekt znamená, ţe vlastní pouţitý kapitál je doplněn cizím kapitálem, který je v podstatně vyšším objemu. Například 1 USD vlastního kapitálu je doplněno 200 USD kapitálu cizího. (Wikipedie, 2014)

33

neinvestuje, pouze se stává majitelem licence softwaru. Samotný princip je velmi jednoduchý a nevyţaduje po klientovi bliţší znalosti v oblasti finančních trhů.

2.5.2 Družstevní záložny Druţstevní záloţny jsou samostatné subjekty podnikající na základě licence od ČNB a podléhající zákonu č 87/1995 Sb. o spořitelních a úvěrních druţstvech. V mnoha produktech týkajících se spoření konkurují bankám. Druţstevní záloţny nabízí běţné účty, spořicí účty, termínované účty a další produkty, které bývají obecně lépe zhodnoceny neţ v bankách. Aby člověk mohl vyuţívat produkty druţstevních záloţen, musí se nejdříve stát jejím členem. To znamená vyplnit přihlášku, zaplatit členský poplatek a uzavřít smlouvu o vedení účtu. Druţstevním záloţnám se jinak říká také kampeličky. Toto pojmenování je podle Františka Kampelíka, který se zaslouţil o jejich popularizaci v polovině 19. století (aktualne.cz, 2013). Za hlavní výhody druţstevních záloţen je moţné povaţovat vyšší výnos oproti shodným produktům bank. Naopak nevýhodou je menší síť poboček a kolikrát absence internetového bankovnictví. Také je třeba si uvědomit spoluúčast na případných ztrátách záloţny. Naštěstí na tuto problematiku myslí zákon a upravuje tak maximální moţnou spoluúčast na poměrně nízké částky. Co je důleţité v této spojitosti říct, je to, ţe případné krytí ztrát se netýká vkladů na účtech. Vklady na účtech jsou totiţ pojištěny stejně jako u bank a to aţ do výše 100 000 eur. V tabulce 3-1 jsou porovnány aktuálně nabízené úrokové sazby na spořicích a termínovaných účtech se splatností 1 roku a výši vkladu 100 000,- u jednotlivých druţstevních záloţen. V současné době působí v české republice 11 druţstevních záloţen (ČNB, 2015).

34

Tabulka 2-11 – Družstevní záložny Spořicí účty

Termínované účty

Poznámka

AKCENTA, spořitelní a úvěrní druţstvo

0%

-

Neposkytuje termínovaný vklad s 1 letou splatností

ANO spořitelní druţstvo

-

1,0 %

Neposkytuje spořicí účet

Artesa, spořitelní druţstvo

0,7 %

1,2 %

Citfin, spořitelní druţstvo

-

-

Zaměřuje se na zahraniční platební styk

České spořitelní druţstvo

-

-

Neposkytují sluţby pro širokou veřejnost

Druţstevní záloţna Kredit

-

-

Neposkytují sluţby pro širokou veřejnost

Druţstevní záloţna PSD

-

-

Neposkytují sluţby pro širokou veřejnost

Moravský Peněţní Ústav – spořitelní druţstvo

1,5 %

-

Peněţní dům, spořitelní druţstvo

Pohyblivá sazba

1,1 %

Podnikatelská druţstevní záloţna

-

-

Záloţna CREDITAS, spořitelní druţstvo

-

0,75 %

Neposkytují sluţby pro širokou veřejnost

Zdroj: (penize.cz, Spořicí účty, spoření, [2015]) (penize.cz, Termínované vklady, úroky bank, [2015])

35

2.5.3 Spoření do zlata Investování do zlata, případně jiných komodit, je také jedna z moţností, kterou mohou klienti na našem trhu vyuţít. V tomto případě se autor bude drţet konkrétně zmíněného spoření do zlata, tedy skutečného fyzického drahého kovu. V období po ekonomické krizi v roce 2008, kdy kapitálové trhy připravili mnohé investory o nemalé částky, přišlo do obliby investování volných finančních prostředků do zlata ve formě cihliček nebo mincí. Mince mají vedle hodnoty kovu ještě druhou hodnotu, a to numismatickou. Je stále více populární omezit emisi počtem například 5 000 kusů pro celý svět. V takovém případě, kdyţ investor koupí minci a rozhodne se jí za nějaký čas prodat, kdy uţ je emise vyprodána a není standardně k dostání, můţe očekávat zisk, i kdyţ cena zlata jako takového nikterak nestoupla, nebo dokonce klesla. Jako jednoho z největších českých distributorů je moţné uvést Národní pokladnici11, která se právě zaměřuje na prodej těchto limitovaných sérií. Z českých emitentů je zmíněna Česká mincovna12, která je výhradním dodavatelem oběţních a pamětních mincí pro Českou národní banku. Produktem, jenţ úzce souvisí s výše řečeným, je tzv. spoření do zlata. Dnes jiţ spoření do zlata nabízí více společností, například společnosti Money Works s.r.o., Finod s.r.o. nebo třeba GOLDEN GATE CZ a.s. Pokud se klient rozhodne investovat své prostředky touto formou, podepíše se společností smlouvu, na základě které zasílá pravidelné platby a společnost mu za to nakupuje zlaté slitky v předem domluvených gramáţích. Takţe například, chce-li klient zlatý slitek o hmotnosti jedné unce13, jehoţ cena se pohybuje okolo 30 690,-14 a nemůţe si dovolit tuto investici jednorázově, tak můţe vyuţít právě spořicího produktu. Klient si určí měsíční částku, kterou bude na spoření zasílat a aţ dosáhne dostatečné výše na svém spoření, tak mu společnost nakoupí předem domluvený slitek. Cena slitku se v té době můţe lišit od výše uvedené. Pokud klient spořil třeba dva roky, tak se cena mohla za tu dobu zvýšit, nebo naopak mohla

11

Národní pokladnice - http://www.narodnipokladnice.cz/

12

Česká mincovna - https://ceskamincovna.cz/

13

1 unce (OZ) = 31,1g

14

Cena 1 OZ slitku Argor-Heraeus k 28. 5. 2015, http://www.nakup-zlata.cz/cs/jednorazovy-nakup

36

poklesnout. Následně se klient rozhoduje, zda si nechá slitek zaslat, anebo ho nechá uskladnit prostřednictvím společnosti, u níţ má spoření sjednané. Níţe je podrobněji popsán konkrétní příklad spoření do zlata, a to spoření nabízené společností Finod s. r. o. Klient si sjedná smlouvu na cílovou částku, minimálně 200 000,-. Je to podobné jako například u stavebního spoření. Cílová částka k ničemu nezavazuje, je pouze orientační a měla by ukázat, k jaké investici klient směřuje. Následně si zvolí částku, kterou bude měsíčně spořit. Jak společnost uvádí na svých webových stránkách, tak klientovi pravidelně nakupuje zlaté gramové slitky a to za cenu více gramových.15 Klient se průběţně rozhoduje, zda chce nakoupené slitky zasílat nebo uskladnit. Společnost nabízí uskladnění v trezoru, kde pravidelně probíhá kontrola pod notářským dohledem. Kontrola slouţí proto, aby klienti měli jistotu, ţe podíl investovaných finančních prostředků klientů do společnosti odpovídá hmotnému obsahu zlata v úschově. Slitky jsou uchovávány v trezoru a to na jméno klienta. Je také důleţité zmínit poplatky. Jako hlavní poplatek je 5 % z cílové částky, který si společnost účtuje na začátku po sjednání smlouvy. Další poplatky, spojené s uskladněním a zasíláním, jsou dostupné na vyţádání od společnosti. Společnost také nabízí klientovi okamţitý zpětný odkup. Pokud se klient rozhodne své zlato prodat, dostane nabídku, za kterou společnost zlato odkoupí zpět. Posledním zajímavým benefitem který zmíním je moţnost půjčky. Klient můţe vyuţít půjčky od společnosti. Půjčka je krytá zlatem, které má klient uloţené prostřednictvím společnosti. V grafu 6 – Vývoj hodnoty zlata je zobrazen vývoj hodnoty zlata od roku 2000, kdy především po roce 2008 se stalo zlato vyhledávanou alternativou střadatelů, kteří přišli o své úspory na kapitálových trzích.

15

Obecně platí, ţe čím vyšší gramáţ, tím niţší cena za gram.

37

Graf 6 – Vývoj hodnoty zlata

Vývoj hodnoty zlata 1800 1600 1400 1200 1000 800

Hodnota zlata v USD

600 400 200 2015

2014

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

0

Zdroj: (KITCO, 2015) Dnes se můţeme pouze dohadovat, zda je zlato dobrou investicí a jistotou na ukládání volných finančních prostředků do budoucna. Některé zprávy mluví o úmyslné manipulaci hodnoty zlata. To vše mohou být jen domněnky a je na posouzení kaţdého, zda je pro něj tato volba vhodná. Historie, která zaznamenává hodnoty zlata, sahá přes 4 000 let. Jiţ mnoho let před naším letopočtem bylo zlato povaţováno za hodnotnou komoditu. Z novodobé historie by autor rád připomněl rok 1792, kdy byl americkým kongresem přijat bimetalický standard. Aţ do roku 1971 byl americký dolar kryt zlatem (Česká mincovna, [cca 2011]).

38

3. Aspekty ovlivňující postoj klienta při výběru spořicího produktu V předešlých kapitolách byly především specifikovány jednotlivé produkty a skupiny produktů. Tato kapitola je více zaměřena na stěţejní aspekty, které hrají zásadní roli při volbě a výběru vhodného spořicího produktu. Hlavními dvěma skupinami jsou psychologické a sociologické aspekty.

3.1

Psychologické aspekty

Na člověka působí různé vnější a vnitřní vlivy, na základě nichţ se člověk rozhoduje (Ariely, 2009). To se vztahuje i na rozhodování ohledně spoření či investování. U vnitřních vlivů se jedná o ukotvení. Ukotvení znamená, ţe člověk vychází z vlastních minulých zkušeností, nebo třeba pouze z toho, co si myslí. Pokud má například zakotveno, ţe v devadesátých letech minulého století zkrachovalo několik kampeliček a on přišel o své úspory, můţe to pro něj být rozhodující. V takovém případě vyloučí kampeličky z moţného výběrového portfolia a zaměří se třeba jen na bankovní produkty. Také můţe nastat situace, kdy se naopak rozhodne pro rizikovější produkt, i kdyţ by mu zrovna produkt druţstevní záloţny mohl přinést stejné zhodnocení, dokonce při niţší míře rizika. V případě investování oproti spoření, existuje celá řada dalších psychologických aspektů, kdy hraje obrovský vliv například přijmutí rizika a přiznání ztráty, nebo naopak vytrvání (Měšec.cz, 2013). Přesněji můţeme říci, ţe se klient rozhoduje na základě emocí (Stuchlíková, 2007). Podkapitoly této části popisují konkrétní faktory, které mají důleţitý vliv na běţného střadatele vyuţívajícího spíše bankovní produkty. Přesněji se zaměřují na posouzení rizika vůči výnosu, pojištění vkladů a vliv úrokové míry na výběr vhodného produktu.

3.1.1 Riziko vs. výnos Riziko a výnos patří ke dvěma základním faktorům, které ovlivňují výběr spořicího produktu. Třetím faktorem, který tyto dva doplňuje, je likvidita. Na základě těchto tří faktorů je posuzována vhodnost vybraného produktu. 39

Všechny tři faktory jsou vyobrazeny v investičním (magickém) trojúhelníku (Valach, 2010). Obrázek 1 – Magický trojúhelník

Většina investorů si přeje dosahovat maximálního výnosu při co nejniţším riziku a s pokud moţno co nejvyšší likviditou. Na obrázku 1 – Magický trojúhelník, jsou vyobrazeny tři zmíněné faktory, mezi kterými hledá investor rovnováhu. Investor se pohybuje uvnitř trojúhelníku a není moţné dosáhnout zmíněné ideální investice. Podle vztahu rizika k očekávanému výnosu je moţné určit tři základní strategie a to: -

konzervativní – strategie ochrany kapitálu, investor preferuje minimální riziko a postačí mu niţší výnos

-

vyváţená – progresivní, kde investor volí růst hodnoty investice při přiměřeném riziku

-

agresivní – dynamická, kdy investor preferuje co nejvyšší výnos i za cenu vyššího rizika

Většina bankovních spořicích produktů se řadí do konzervativní strategie. Bankovní produkty jako spořicí účty, termínované účty nebo třeba i stavební spoření, jsou produkty určené především pro akumulaci finančních prostředků s minimálním zhodnocením, při velmi nízkém riziku. Porovnání konzervativní a dynamické strategie u podílových fondů bylo provedeno v kapitole 2.4.1.

40

3.1.2 Zákonné pojištění vkladů Pojištění vkladů je upraveno zákonem o bankách č. 21/1992 Sb. Pojištěny jsou všechny vklady vč. úroků. Náhrada je poskytnuta prostřednictvím Fondu pojištění vkladů. 16 Zdrojem Fondu pojištění vkladů jsou příspěvky od bank, výnosy z investování peněţních prostředků, návratné finanční výpomoci a výtěţky z ukončených konkurzních a likvidačních řízení (Kalabis, 2012). Jedná se v podstatě o hlavní kritérium, díky němuţ se klient můţe rozhodovat pro upřednostnění bankovního produktu před nebankovním. To, zda jsou klientovi peníze něčím jištěny, zda, má v případě zkrachování společnosti šanci na navrácení svých peněz, hraje podstatnou roli. Pro některé klienty je to zásadní kritérium, na základě kterého se rozhoduje, zda umístí své volné finanční prostředky do méně výnosného bankovního produktu, kde má jistotu návratnosti, anebo zvolí lepší zhodnocení, ale nemá jistotu, ţe společnost bude stále po určité době na trhu působit a jeho peníze se k němu bez problémů vrátí. Autor opět vychází i z vlastní zkušenosti, jakoţto zprostředkovatele finančních produktů. Nejednou se setkal s případy rozhodování a výběru, který produkt bude pro klienta nejvhodnější, a nakonec po zváţení všech pro a proti vyhrál produkt, který je pojištěn. U Fondu pojištění vkladů jsou pojištěny všechny vklady u bank, stavebních spořitelen a druţstevních záloţen. Vklady musí být vedeny na jméno, příjmení, rodné číslo a adresu bydliště. V případě právnické osoby musí být vklady vedeny na název, IČO17 a sídlo. Je třeba si uvědomit, ţe se pojištění vztahuje na vkladové účty, to znamená, ţe nejsou pojištěny směnky, dluhopisy, nebo akcie a podílové listy, případně jiné cenné papíry. Pojištěny také nejsou vklady u pojišťoven a penzijních fondů. V případě vyhlášení platební neschopnosti tuzemskou bankou, platí lhůta pro výplatu náhrady vkladů 20 dnů. Pokud by se jednalo o zahraniční banku, tak se bude postupovat dle pravidel platných v zemi sídla mateřské banky. Například v EU je lhůta stejná jako v ČR, tj. také 20 dnů (FPV, [2015]).

16

http://www.fpv.cz

17

IČO – identifikační číslo osoby

41

3.1.3 Úroková míra Úrokovou míru lze povaţovat za silný psychologický ukazatel, který různé typy klientů směruje pro ně jasným a rozhodujícím směrem. Silný vliv tohoto ukazatele byl vţdy velmi významný. V posledních letech to potvrdilo sníţení úrokových sazeb, u hypotečních úvěrů, na historické minimum. Běţné sazby v případě zástavy nemovitosti a výše hypotéky do 90 % LTV18 se pohybovaly okolo 1,79 %, a to bez dalších podmínek, které do té doby byly striktně bankami vyţadovány. Klient musel například mít sjednané ţivotní pojištění nebo pojištění nemovitosti prostřednictvím dané banky a další. Tyto úrokové sazby se pro některé klienty stávají stěţejními a rozhodujícími při výběru hypotéky. V mnoha případech to, zda je hypotéka zpoplatněna, zda se platí za vedení úvěrového účtu pravidelná měsíční platba, nebo zda je zpoplatněn odhad, není pro tyto klienty nikterak rozhodující. Tito klienti se z převaţující míry rozhodují pro výběr banky právě na základě úrokové sazby. Obdobně působí úrokové sazby na spořicích produktech. To ostatně bylo moţné vyčíst z grafu 2 nebo 3. Na těchto grafech jsou znázorněny trendy, kdy v posledních letech dochází spíše k poklesu zájmu o produkty typu stavební spoření nebo termínované vklady. Tento zájem uvadá s klesajícím zhodnocením, které produkty svým klientům nabízí.

3.2

Sociologické aspekty

Nejen psychologické, ale také sociologické neboli společenské aspekty mají významný vliv na výběr a uvaţování o spořicích produktech. Kaţdý jednotlivec je ovlivněn společností a prostředním, ve kterém se pohybuje (Jandourek, 2009). Sociologické aspekty vychází ze sociologie. Sociologie je věda, která zkoumá sociální ţivot jednotlivců, skupin a společností. Zabývá se jednáním lidí ve společnosti (Wikipedia, Sociologie - Wikipedie, 2015). Jednotlivé klienty je moţné zařadit do určitých sociálních skupin. Například dle dosaţeného vzdělání nebo podle výše příjmu. Podrobněji jsou sociální skupiny charakterizovány v kapitole 5, viz výsledky provedeného průzkumu.

18

LTV – Loan To Value, znamená poměr mezi hodnotou zastavované nemovitosti a půjčovanou částkou

42

3.3

Typologie klienta

Typologii klienta je moţné určit hned několika způsoby. Jedním z nich je rozdělení podle temperamentu. V tom případě by byl posuzován postoj klientů vůči spořicím produktům podle toho, zda se jedná o sangvinika, flegmatika, melancholika nebo cholerika (Nakonečný, 1998). Temperament klienta hraje roli při jeho výběru spořicího produktu a následně ovlivňuje jeho chování například v případě investování, kdyţ se rozhoduje, zda přiznat ztrátu, nebo zda je jiţ vhodné realizovat zisk. Další typologické rozdělení by bylo moţné na základě barev, kdy se určuje, zda jsou klienti zelení, červení nebo modří (Dittrich, 2005). Způsobů rozdělení klientů podle typů je více. Vzhledem k obtíţnosti posuzování rozhodování dle výše uvedeného členění, kdy by bylo nutné osobně pracovat s kaţdým dotázaným jedincem a v ideálním případě za odborného dohledu kvalifikované osoby, je rozdělení provedeno na základě parametrů uvedených v kapitole 4.

43

4. Metody K identifikaci a definování klienta podle typologie byl pouţit dotazník, který je přílohou této práce. Z odpovědí v dotazníku lze jednoznačně identifikovat typy jako muţi a ţeny či rodinný stav nebo věk. Klienty lze také začlenit do skupin na základě sociologických aspektů, jako je nejvyšší dosaţené vzdělání nebo zdroj příjmu. Dotazník obsahuje celkem 17 otázek, na které odpovědělo 105 respondentů. Podle dotazníku jsou určeny základní skupiny podle pohlaví, věku, rodinného stavu a velikosti rodiny, dosaţeného vzdělání a zdroje a výše příjmu. Odpovědi jsou zcela anonymní a převáţná většina byla z oslovení pomocí elektronických kanálů jako je email a sociální sítě facebook. Další část otázek v dotazníku směřovala jiţ konkrétněji ke spořicím produktům. Respondenti byli dotazováni, zda vůbec vyuţívají spořicí produkty, nebo mají raději peníze doma? Pokud vyuţívají spořicí produkty, tak jaké? Další otázky směřovali na preferenci kategorií, které jsou známé z investičního trojúhelníku. Autor zkoumal vliv a povědomí o pojištění vkladů, ochotu nést vyšší riziko za moţnost vyššího zisku, zkušenosti s finančními trhy. Poslední část se dotazovala na částku, kterou klienti pravidelně odkládají na vhodnou dobu, průměrný očekávaný výnos a cíl spoření.

44

5. Výsledky Na základě dotazníku jsou k dispozici výsledky, které jsou podrobně vyobrazeny v grafech v následujících podkapitolách. V kapitole 5.1 je moţné vidět, kolik z celkového počtu respondentů bylo muţů a ţen, v jakém věkovém rozmezí, jakého vzdělání a jaký byl převaţující zdroj příjmu a jeho výše. V kapitole 5.2 jsou jiţ vyobrazeny výsledky, dle konkrétních typů a to podle nejvyššího dosaţeného vzdělání a zdroje příjmu.

5.1

Členění klientů podle psychologických a sociologických aspektů a podle typu

Větší část respondentů tvořily ţeny. Graf 7 – Podíl mužů a žen

Podíl mužů a žen

44 Muži Ženy 61

Další graf zobrazuje podíl dle věkových skupin. Nejvíce odpovídali respondenti v rozpětí 35–45 let následováni kategorií v niţším věkovém rozpětí a to 26–35 let.

45

Graf 8 – Podíl dle věku

Podíl dle věku 4

17

11 méně než 18 18-26 26-35

15 28

35-45 45-55 více než 55

30

Největší část a to téměř polovinu respondentů tvoří ţenatí muţi nebo vdané ţeny. Na druhém místě jsou svobodní. Graf 9 – Podíl dle stavu

Podíl dle stavu 4 17

25 svobodný ženatý/vdaná druh/družka

14

rozvedený/rozvedená vdovec/vdova 45

Nejvyšší podíl respondentů podle vzdělání zastupuje skupina se středoškolským vzděláním s maturitou. Následuje vysokoškolské vzdělání a téměř čtvrtina respondentů je vyučena.

46

Graf 10 – Podíl podle nejvyššího dosaženého vzdělání

Podíl podle vzdělání 6 24 21

základní vyučen střední s maturitou

11

vyšší odborné vysokoškolské

43

Další dvě skupiny jsou podíl dle zdroje a výše příjmu. Nejvíce z respondentů podniká. S převaţujícího výběru duševní činnosti je moţné usuzovat, ţe se jedná spíše o kancelářskou nebo jinou administrativní činnost. To samé v případě druhé největší skupiny, kterou jsou zaměstnanci s převaţující duševní činností. Graf 11 – Podíl podle zdroje příjmu

Rozdělení podle zdroje příjmu 15

16 zaměstnanec - manuální činnost

3

zaměstnanec - duševní činnost

6

podnikatel - manuální činnost podnikatel - duševní činnost

23

brigáda při studiu rentiér, pasivní příjmy 34

ostatní - důchod, mateřská 8

47

Značnou část, téměř polovinu, tvořili respondenti s příjmem mezi 10 000,- a 20 000,- Kč měsíčně.

Graf 12 – Podíl podle výše příjmu

Podíl podle výše příjmu 17

13 do 10 000,10 001,- až 20 000,-

10

20 001,- až 30 000,30 001,- až 40 000,43

více než 40 000,-

22

Na základě provedeného průzkumu prostřednictvím dotazníku je pro většinu respondentů pojištění vkladů důleţité. Pro téměř polovinu je pojištění důleţité, nikoliv však zásadní. Graf 13 – Vnímaná důležitost pojištění vkladů

Jak důležité je shledáváno pojištění vkladů 16

40 je zásadní je důležité, ne rozhodující nevím, že existuje

49

48

5.2

Výsledky využití spořicích produktů podle typů klientů

5.2.1 Postoj typu podle nejvyššího dosaženého vzdělání Rozdělení dle dosaţeného vzdělání bylo provedeno podle skupin, jak je patrné z grafů. Je třeba podotknout, ţe ve skupině se základním dosaţeným vzděláním bylo z celkových šesti respondentů, čtyřem respondentům méně neţ 18 let. Pravděpodobně se jedná o studenty základních, středních, případně učňovských škol. Pouze po jednom respondentovi, v dané skupině, bylo v rozmezí 18-26 let a 26-35 let. Graf 14 – Poměr využití spořicích produktů oproti držení peněz v hotovosti 120% 100% 80% 60% využívá spoř. prod. 40%

má peníze doma

20% 0%

S přihlédnutím ke zmíněné skupině do 18 let, kdy se nejspíš jedná o studenty, kteří nemají stálý zdroj příjmu, ale přivydělávají si na brigádách, je z grafu 14 patrné, ţe převáţná většina klientů vyuţívá spořicí produkty a upřednostňuje je před drţením peněz v hotovosti.

49

Graf 15 – Využití spořicích produktů 90% 80% 70%

žádné

60%

běžný účet

50%

spořicí účet

40%

termín. Účet

30%

stavební spoření penzijní připojištění

20%

investiční ŽP

10%

podílové fondy

0%

ostatní

Z grafu 15 je patrné vyuţití konkrétních spořicích produktů vzhledem k jednotlivým skupinám, rozdělených podle vzdělání. Nejčastěji vyuţívány jsou běţné účty. Vyuţívá je okolo 80 % z respondentů. Následuje stavební spoření a penzijní připojištění. I tyto dva produkty jsou hojně vyuţívány bez ohledu na dosaţené vzdělání. Skupiny od středoškolského vzdělání výše, vyuţívají jiţ více i termínované vklady a podílové fondy, neţ předchozí skupiny a diverzifikují tak více své finanční prostředky. U těchto tří skupiny také několik respondentů odpovědělo, ţe investují na kapitálových trzích do akcií, obchodují forex nebo spoří do investičního zlata, nemovitostí a umění.

50

Graf 16 – Preference faktorů dle dosaženého vzdělání 60%

50%

40% výnos 30%

bezpečnost likvidita

20%

10%

0% základní

vyučen

střední s mat. vyšší odborné vysokoškolské

V otázce preference rizikovosti, výnosu a likvidity nelze zcela jasně určit spojitost v rámci dosaţeného vzdělání. Se vzrůstajícím vzděláním je pouze lehce patrná vzrůstající tendence poţadované likvidity. I přesto klienti nejvíce preferují vyšší výnos a bezpečnost (niţší rizikovost). Výnos a bezpečnost hraje pro většinu klientů rozhodující roli při výběru vhodného spořicího produktu. V celkovém obraze jsou tyto dvě kategorie velmi vyrovnané.

51

Graf 17 – Shledávání důležitosti pojištění vkladů 90% 80% 70% 60% 50%

ano, je zásadní

40%

je důležité nevím, že existuje

30% 20% 10% 0% základní

vyučen

střední s mat. vyšší odborné vysokoškolské

Pojištění vkladů většina respondentů shledává za důleţité, ne-li dokonce zásadní. V tomto případě je vidět vliv vzdělání na povědomí o pojištění vkladů a přikládání jeho důleţitosti. Pro více neţ polovinu respondentů, s minimálně středoškolským vzděláním, je pojištění vkladů důleţité. Pro respondenty s niţším dosaţeným vzděláním je poměrně časté, ţe neví o existenci pojištění vkladů. Více neţ třetina respondentů, kteří jsou vyučeni, neví o existenci tohoto pojištění, zatímco u posledních tří skupiny sahá nevědomost o této moţnosti pouze do jednotek procent.

52

Graf 18 – Ochota podstoupení vyššího rizika pro možnost vyššího zisku 80% 70% 60% 50% ano

40%

ne 30% 20% 10% 0% základní

vyučen

střední s mat.

vyšší odborné

vysokoškolské

Ochotu podstupovat vyšší riziko pro moţnost dosaţení vyššího zisku prokázala spíše část respondentů s vyšším vzděláním. Skupina se středním vzděláním s maturitou a vyšší jsou z větší poloviny ochotni podstoupit vyšší riziko, proto aby dosáhli vyššího výnosu.

53

Graf 19 – Zkušenost s finančními trhy 60% 50% Investuji aktivně 40% Investuji prostřednictvím banky nebo poradce

30%

rozumím tomu, ale neinvestuji 20% nerozumím této oblastní, ale chtěl bych

10%

nerozumím a nezajímá mě to

0%

S finančními trhy a aktivním investováním mají opět největší zkušenosti klienti se středním aţ vysokoškolským vzděláním.

54

Graf 20 – Výše měsíční odkládané částky 60%

50%

40%

nespořím do 1 000,-

30%

1 001,- až 2 000,2 001,- až 3 000,-

20%

více než 3 000,-

10%

0% základní

vyučen

střední s mat. vyšší odborné vysokoškolské

Výše měsíční odkládané částky má stoupající tendenci se vzrůstajícím vzděláním respondentů. Zatímco lidé se základním vzděláním a vyučení nespoří vůbec, nebo spoří spíše niţší částky do 2 000,-, tak u lidí s vyšším vzděláním převaţuje spoření od 2 001,- a výše. Jako zajímavý výsledek z výzkumu je odkládání vyšší částky neţ 3 000,- měsíčně u vysokoškolsky vzdělaných lidí. Podle odpovědí v dotazníku se tato částka pohybuje v rozmezí 3 000,- aţ 10 000,- měsíčně.

55

Graf 21 – Nejvíce vyhovující doba spoření 60%

50%

40% < 1 rok 1 - 3 roky

30%

3 - 5 let > 5 let

20%

10%

0% základní

vyučen

střední s mat. vyšší odborné vysokoškolské

Obecně je patrné, ţe nejvíce vyhovuje klientům horizont spoření 3–5 let, a to bez rozdílu dosaţeného vzdělání. Následuje horizont o něco kratší a není výjimkou ani doba delší neţ 5 let. Nelze jednoznačně říci, ţe vzdělání jednotlivce má vliv na vyhovující dobu spoření. Jedná se spíše o individuální záleţitost.

56

Graf 22 – Očekávaná výše zhodnocení 60%

50%

40%

< 1% 1% - 2%

30%

2% - 5% 5% - 8%

20%

> 8%

10%

0% základní

vyučen

střední s mat.

vyšší odborné vysokoškolské

Stejně jako u předchozího grafu kdy dosaţené vzdělání nehrálo vliv na rozhodování, ani v tomto případě tomu není jinak. Nejvíce očekávaná výše zhodnocení se pohybuje u všech skupin v podobné výši. Obecně respondenti očekávají spíše vyšší zhodnocení.

57

Graf 23 – Cíl spoření 90% 80% 70% 60% bydlení

50%

důchod

40%

vlastní potřeba

30%

rezervy

20% 10% 0% základní

vyučen

střední s mat. vyšší odborné vysokoškolské

Jako cíl spoření převaţuje u všech skupin tvorba rezerv. Je opět pomíjena první skupina se základním vzděláním, kdy lze očekávat, ţe studenti nemají dostatek prostředků na tvoření rezerv a upřednostňují spíše vlastní aktuální spotřebu.

Spoření na bydlení je v celku

vyrovnané, aţ na vysokoškolsky vzdělané lidi, kde je poměrně znatelný pokles. Podobně je tomu tak u spoření na důchod, kde je pokles znatelný jiţ u lidí s vyšším odborným vzděláním. Je tedy moţné předpokládat, ţe vysokoškolsky vzdělaní lidé, mají buď bydlení jiţ vyřešené, nebo nemají potřebu se na tuto situaci připravovat dopředu.

58

5.2.2 Postoj typu podle zdroje příjmu V rozdělení na typy dle zdroje příjmu zastupují největší skupinu respondentů podnikatelé s převaţující duševní činností. Následují zaměstnanci s převaţující duševní činností a zaměstnanci s převaţující manuální činností. Nejméně respondentů tvoří skupiny rentiérů a studentů s brigádami. Graf 24 - Poměr využití spořicích produktů oproti držení peněz v hotovosti 120% 100% 80% 60% 40% 20%

využívá spoř. Prod. má peníze doma

0%

Z grafu je patrné, ţe zdroj příjmu nemá ve většině případů vliv upřednostňování vyuţití bankovních produktů před drţbou peněz v hotovosti. Výjimku tvoří pouze studenti, kteří nevyuţívají spořicí produkty tak často jako lidé s pravidelným příjmem. Ve většině případů jasně převaţuje vyuţívání spořicích produktů před drţením peněz v hotovosti.

59

Graf 25 – Využití spořicích produktů 120% 100% 80%

žádné

60%

běžný účet spořicí účet

40%

termín. Účet

20%

stavební spoření

0%

penzijní připojištění investiční ŽP podílové fondy ostatní

Stejně jako v posouzení typů dle nejvyššího dosaţeného vzdělání i v tomto případě převaţuje vyuţívání běţných účtů, stavebního spoření a penzijního připojištění. Překvapivě i studenti s nepravidelným příjmem vyuţívají produkt stavebního spoření. Nejlépe diverzifikované portfolio mají podnikatelé s převaţující duševní činností. Podle údajů z dotazníku se můţe zdát, ţe nejhůře vyuţívají produkty klienti s pasivními zdroji příjmů, nebo rentou. Do této skupiny se zařadili pouze tři respondenti, proto není moţné brát výsledek za zcela směrodatný.

60

Graf 26 – Preference faktorů 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20%

výnos

10%

bezpečnost

0%

likvidita

Kategorie výnosu a bezpečnosti jsou opět velmi vyrovnané. V několika případech se zcela rovnají a celkově převyšují likviditu. Autor se domnívá, ţe nelze zcela přesně určit, zda některý typ upřednostňuje výrazně více výnosnost před bezpečností, nebo naopak. Pouze u skupiny, které mají omezené zdroje příjmu ze státních příspěvků, jako jsou důchody, nebo mateřská, preferují bezpečnost a likviditu před výnosy.

61

Graf 27 – Shledávání důležitosti pojištění vkladů 120% 100% 80% 60% 40% ano, je zásadní

20%

je důležité

0%

nevím, že existuje

Z výsledků v grafu je překvapující nevědomost o pojištění vkladů. V předchozím případě shledávání důleţitosti pojištění vkladů dle typů podle dosaţeného vzdělání se mohlo zdát, ţe se jedná především o studenty. To potvrzuje i tento graf. Ovšem nemalou část tvoří také zaměstnanci, a to v obou kategoriích. Naopak, pro podnikatele a rentiéry se jedná převáţně o důleţitou, nebo dokonce zásadní záleţitost.

62

Graf 28 – Ochota podstoupení vyššího rizika pro možnost vyššího zisku 120% 100% 80% 60% 40% 20%

ano

0%

ne

Ochotu podstupovat vyšší riziko mají spíše rentiéři a podnikatelé s převaţující duševní činností. Podnikatelé s převaţující manuální činností, zaměstnanci a brigádníci upřednostňují niţší zisk za vyšší bezpečnost. Skupina, jejíţ příjmy tvoří státní příspěvky, potvrzuje svůj konzervativní charakter a není vůbec ochotna podstoupit vyšší riziko za moţnost vyššího zisku.

63

Graf 29 – Zkušenost s finančními trhy 80% 70% 60% 50%

Investuji aktivně

40% 20%

Investuji prostřednictvím banky nebo poradce

10%

rozumím tomu, ale neinvestuji

30%

0% nerozumím této oblastní, ale chtěl bych nerozumím a nezajímá mě to

Nejvíce zkušeností s finančními trhy mají rentiéři. Tyto výsledky se úplně neztotoţňují s odpověďmi zobrazenými v grafu 27, kde většina odpověděla, ţe je pro ně pojištění vkladů zásadní. Autor se domnívá, ţe zde dochází k rozdílnému pohledu na skupiny spořicích produktů a investičních produktů z pohledů zkušených investorů. Dále se aktivní investoři nachází mezi podnikateli. Téměř vůbec neprojevili zájem o investování zaměstnanci, brigádníci, úplně minimálně téţ skupina, která má příjem ze státní podpory.

64

Graf 30 – Výše měsíční odkládané částky 80% 70% 60% 50% 40% 30%

nespořím

20%

do 1 000,-

10%

1 001,- až 2 000,-

0%

2 001,- až 3 000,více než 3 000,-

Nejvyšší částky odkládají rentiéři, coţ lze předpokládat vzhledem k charakteru jejich investování a se zkušenostmi s aktivním investováním na finančních trzích. Následují podnikatelé s převaţující duševní činností.

65

Graf 31 – Nejvíce vyhovující doba spoření 80% 70% 60% 50% 40% 30%

< 1 rok

20%

1 - 3 roky

10%

3 - 5 let

0%

> 5 let

Vzhledem k typům dle zdroje příjmu nevyplývá z grafu ţádná bliţší spojitost s nejvíce vyhovující dobou spoření. Obecně je nejvíce vyhovující období 3–5 let, coţ potvrzuje i výsledky získané z grafu 21, kde tento horizont vyhovoval také nejvíce skupinám.

66

Graf 32 – Očekávaná výše zhodnocení 80% 70% 60% 50% 40% 30%

< 1%

20%

1% - 2%

10%

2% - 5%

0%

5% - 8% > 8%

Nejvyšší zhodnocení očekávají rentiéři a osoby s pasivními příjmy, coţ opět odpovídá charakteru jejich investování a znalosti finančních trhů. Nejvíce očekávané zhodnocení je v rozmezí dvou skupin a to 2–8%. Brigádníci jako jediný typ jsou ochotni akceptovat i zhodnocení pod 1 %.

67

Graf 33 – Cíl spoření 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

bydlení důchod vlastní potřeba rezervy

Také v případě typů dle zdroje příjmu převaţuje u většiny tvorba rezerv. Především podnikatelé a rentiéři nebo aktivní investoři tvoří nejvíce rezervy. V minulém rozdělení na typy dle vzdělání bylo předpokládáno, ţe většinu skupiny se základním vzděláním tvoří studenti. V tomto rozdělení se to pouze potvrzuje, kde většina brigádníků spoří především pro vlastní potřebu, stejně jako v grafu 23.

68

Závěr Práce zobrazuje základní specifikaci bankovních produktů. Zabývá se psychologickými a sociologickými aspekty, které mohou ovlivňovat výběr produktu. Na základě dotazníku byl proveden průzkum a byly určeny typy klientů podle dosaţeného vzdělání a podle zdroje příjmu. Na základě těchto dvou skupin byl proveden výzkum a následná bliţší specifikace postoje klientů k bankovním produktům. Klienti s niţším vzděláním častěji upřednostňují niţší riziko a spíše konzervativní produkty. Poměrně málo také vyuţívají moţnosti investování na kapitálových trzích a obchodování na forexu nebo s nemovitostmi či uměním a investičním zlatem. Pro tento typ klientů jsou tedy bankovní produkty nejvhodnější volbou. Lze jim také jednoznačně doporučit produkty jako je stavební spoření nebo penzijní připojištění. Naopak se vzrůstajícím vzděláním se jiţ zvyšuje povědomí i o jiných moţnostech zhodnocování úspor neţ pouze přes bankovní produkty. Klienti se středoškolským vzděláním s maturitou a vyšším jiţ častěji vyuţívají i jiné neţ bankovní produkty a odkládají také vyšší částky. Pro tento typ klientů je tedy vhodné doporučit rozloţení finančních prostředků více směry, a to jak prostřednictvím bankovních produktů, stavebního spoření, tak i investicí do podílových fondů, spořením do zlata, nebo třeba obchodováním na forexu. Záleţí vţdy individuálně na přijatelné míře rizika a očekávané výnosnosti. Další typy, rozdělené podle zdroje příjmů, vyjadřují postoj sedmi skupin respondentů vůči spořicím produktům. Skupiny zaměstnanců se projevili více jako konzervativní. V porovnání s ostatními, zaměstnanci více drţí peníze doma v hotovosti a méně vyuţívají investiční produkty. Zaměřují se spíše na bezpečnost a nejsou tolik ochotni podstoupit riziko pro moţnost vyšších výnosů. To ostatně koresponduje i s povahou zdroje příjmu, kterou je zaměstnání. Tyto typy lidí upřednostňují jistoty a pravidelnost. Pro zaměstnance jsou tedy především vhodné bankovní produkty, stavební spoření a penzijní připojištění. Druhou velkou část v rozdělení dle zdroje příjmu tvořili podnikatelé. Ti naopak téměř výhradně vyuţívají spořicí produkty a dávají přednost bankovním produktům před drţením peněz v hotovosti. Podnikatelé také mají nejlépe rozloţené finanční prostředky a vyuţívají nejširšího portfolia nabízených produktů. Jsou také odváţnější při investování svých peněz. Vyuţívají častěji podílové fondy nebo i jiné spořicí či investiční produkty. Není výjimkou 69

spoření do zlata, investování do akcií a obchodování na forexu. Vzhledem k převaţující tvorbě rezerv právě u podnikatelů se autor domnívá, ţe je ideální v případě podnikatelů zvolit rozloţení finančních prostředků jak do bankovních spořicích produktů, tak i do nebankovních rizikovějších produktů s moţností vyššího výnosu. Na závěr nezbývá neţ dodat, ţe z provedené analýzy a informací získaných z uvedených zdrojů vyplývá, ţe se spektrum vyuţívaných spořicích produktů rozšiřuje. Většina lidí se snaţí alespoň nějakým způsobem odkládat pravidelně určitou částku a tvořit rezervy, ať jiţ pro neočekávané ţivotní situace, jako jsou ztráta příjmu, nebo za účelem pořízení nového bydlení anebo jako zajištění na důchod.

70

Seznam použité literatury Bibliografie 1) ARIELY, Dan. Jak drahé je zdarma: proč chytří lidé přijímají špatná rozhodnutí : iracionální faktory v ekonomice i v životě. Vyd. 1. Praha: Práh, 2009, 215 s. ISBN 978-80-7252-239-2. 2) JANDOUREK, Jan. Úvod do sociologie. Vyd. 2. Praha: Portál, 2009, 231 s. ISBN 978-80-7367-644-5. 3) KALABIS, Zbyněk. Základy bankovnictví: bankovní obchody, služby, operace a rizika. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012, 168 s. ISBN 978-80-265-0001-8. 4) KIYOSAKI, Robert T. Nefér výhoda: co vás ve školách nikdy nenaučí : síla finančního vzdělání. Hodkovičky [Praha]: Pragma, c2011, 286 s. ISBN 978-80-7349263-2. 5) Kolektiv autorů. Bankovnictví. 6. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2006, 280 s. ISBN 978-80-7265-099-6. 6) NAKONEČNÝ, Milan. Psychologie osobnosti. Vyd. 2., dotisk. Praha: Academia, 1998, 336 s. ISBN 80-200-0628-1. 7) STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 2. Praha: Portál, 2007, 227 s. ISBN 978-80-7367-282-9. 8) ÚZ. ÚZ 1023 Důchodové a penzijní spoření. 2014. 9) VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 3. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2010, 513 s. ISBN 9788086929712.

Elektronické zdroje

1) AČSS. Kdo má nárok na státní podporu. ACSS. Asociace českých stavebních spořitelen. [Online] 2014. [Citace: 2015-05-03]. Dostupné z: http://www.acss.cz/cz/prakticke/otazky-a-odpovedi/kdo-ma-narok-na-statni-podporu/

71

2) AČSS. Podzim 2011 - Archiv úvodních slov - Novináři a odborníci - AČS. Asociace českých stavebních spořitelen. [Online] 2011. [Citace: 2015-05-06]. Dostupné z: http://www.acss.cz/cz/novinari-a-odbornici/archiv-uvodnich-slov/podzim-2011/ 3) Aktualne.cz. Družstevní záložna - Kampelička - Aktuálně.cz. www.aktualne.cz. [Online] 1. 6. 2013. [Citace: 2015-05-18]. Dostupné z: http://www.aktualne.cz/wiki/ekonomika/druzstevni-zaloznakampelicka/r~i:wiki:3063/ 4) Česká mincovna. Historie zlata. www.cm-aurum.cz. [Online] [cca 2011]. [Citace: 2015-05-13]. Dostupné z: https://www.cm-aurum.cz/historie-zlata-1259/ 5) ČNB. ARAD - Systém časových řad - Česká národní banka. www.cnb.cz. [Online] 14. 5. 2015. [Citace: 2015-05-14]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.VYSTUP?p_period=1&p_sort=2&p_de s=50&p_sestuid=13620&p_uka=1%2C2%2C3%2C4%2C5%2C6%2C7%2C8%2C9% 2C10%2C11%2C12&p_strid=AABCAD&p_od=199301&p_do=201504&p_lang=CS &p_format=0&p_decsep=%2C#dump 6) ČNB. Základní seznamy subjektů (výsledné sestavy). www.cnb.cz. [Online] 29. 5 2015. [Citace: 2015-05-29]. Dostupné z: https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB15.BASIC_LISTINGS_RESPONSE_3?p_l ang=cz&p_DATUM=29.05.2015&p_hie=HI&p_rec_per_page=25&p_ses_idx=16 7) ČP Invest. Co je podílový fond. www.cpinvest.cz. [Online] 29. 5 2015. [Citace: 201505-29]. Dostupné z: http://www.cpinvest.cz/klientsky-servis/investovani-v-kostce/coje-podilovy-fond.html 8) ČP Invest. Fond farmacie a biotechnologie ČP Invest. www.cpinvest.cz. [Online] 27. 5. 2015. [Citace: 2015-05-29]. Dostupné z: http://www.cpinvest.cz/produkty/investicev-czk/fondy/fond-farmacie-a-biotechnologie-cp-invest.html 9) ČP Invest. Konzervativní fond ČP Invest. www.cpinvest.cz. [Online] 27. 5. 2015. [Citace: 2015-05-29]. Dostupné z: http://www.cpinvest.cz/produkty/investice-vczk/fondy/konzervativni-fond-cp-invest.html 72

10) ČR, Asociace penzijních společností. Asociace penzijních společností ČR. www.apfcr.cz [Online] 26. 5 2015. [Citace: 2015-05-26]. Dostupné z: http://www.apfcr.cz/ 11) ČSOB. ČSOB - Sazebník pro fyzické osoby - občany. www.csob.cz. [Online] 15. 5. 2015. [Citace: 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/Csob/Sazebniky/Stranky/Sazebnik-pro-fyzicke-osobyobcany.aspx#oskonta 12) ČSÚ. Český statistický úřad. www.czso.cz. [Online] 9. 2. 2015. [Citace: 2015-05-12]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/inflace-v-cr-je-srovnatelna-s-prumerem-eu. 13) ČT 24. www.ceskatelevize.cz. Česká televize. [Online] 22. 5 2013. [Citace: 2015-0515]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/228536-mrtve-penizecechu-v-bankach-pres-1-000-000-000-000/ 14) ČTK. Penzijní fondy připsaly klientům výnosy od 1,35 do 1,7%. www.financninoviny.cz. [Online] 4. 5. 2015. [Citace: 2015-06-05]. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/zpravy/penzijni-fondy-pripsaly-klientum-vynosy-od-135-do-1-7-/1212292 15) Dittrich, PhDr. Pavel. Barevná typologie klientů. www.kursy.cz. [Online] 12. 1. 2005. [Citace: 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.kursy.cz/barevna-typologie-klientuuniqueidgOkE4NvrWuNcUZgmVdhWxL3IYN4YVPCtDDulZX7UDBY/ 16) Finance.cz. Srovnání penzijních fondů: nejlepší penzijní fondy penzijního připojištění. www.finance.cz. [Online] 2015. [Citace: 2015-05-12]. Dostupné z: http://www.finance.cz/duchody-a-davky/penzijni-pripojisteni/srovnani-penzijnichfondu/ 17) Finance.cz. Výše státního příspěvku v penzijním spoření. www.finance.cz. [Online] 2015. [Citace: 2015-05-26]. Dostupné z: http://www.finance.cz/duchody-adavky/penzijni-pripojisteni/abeceda-penzijniho-pripojisteni/statni-prispevekpenzijniho-pripojisteni/

73

18) Finanční Vzdělávání.cz. Finanční vzdělání - úvod do problematiky investování. www.financnivzdelavani.cz. [Online] [b.r.]. [Citace: 2015-05-14]. Dostupné z: http://www.financnivzdelavani.cz/webmagazine/page.asp?idk=354 19) FPV. Otázky a odpovědi/Fond pojištění vkladů. www.fpv.cz. [Online] [2015]. [Citace: 2015-04-15]. Dostupné z: http://www.fpv.cz/cs/otazky-a-odpovedi.html 20) Hovorka, Jiří. Andrej Zaťko, J&T Banka: Musíme být nejlepší, abychom přilákali klienty. měšec.cz. [Online] 23. 5. 2011. [Citace: 2015-04-12]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/andrej-zatko-j-t-banka-musime-byt-nejlepsi-abychomprilakali-klienty/ 21) IKS-KB. Investiční kapitálová společnost KB - Profil společnosti. www.iks-kb.cz. [Online] 2015. [Citace: 2015-05-29]. Dostupné z: http://www.ikskb.cz/web/profil_spolecnosti.html 22) IKS-KB. Investiční kapitálová společnost KB - detail fondu. www.iks-kb.cz. [Online] 2015. [Citace: 2015-05-21]. Dostupné z: http://www.ikskb.cz/web/detail_fondu.html?Fond=IKS_Balancovany__konzervativni&FundId=1040001 23) IKS-KB. Investiční kapitálová společnost KB - detail fondu. www.iks-kb.cz. [Online] 2015. [Citace: 2015-05-21]. Dostupné z: http://www.ikskb.cz/web/detail_fondu.html?Fond=IKS_Balancovany__dynamicky&FundId=1040002 24) J&T, Banka. jtbank. www.jtbank.cz. [Online] 2015. [Citace: 2015-06-06]. Dostupné z: www.jtbank.cz 25) KB. www.sazebnik-kb.cz. www.sazebnik-kb.cz. [Online] 15. 5. 2015. [Citace: 201505-15]. Dostupné z: http://www.sazebnik-kb.cz/file/cms/cs/sazebniky/kb-20150515sazebnik-1-obcane.pdf?20150514171024 26) KITCO. Gold, USD, Price gold, Silver, US Dollar, Oil, Platinum - Kitco KGX. www.kitco.com. [Online] 28. 6. 2015. [Citace: 2015-06-28]. Dostupné z: http://www.kitco.com/kitco-gold-index.html#10YR 74

27) Měšec.cz. Jak se vyhnout běžným psychologickým nástrahám při investování? www.trhy.mesec.cz. [Online] 27. 11. 2013. [Citace: 2015-06-09]. Dostupné z: http://trhy.mesec.cz/clanky/jak-se-vyhnout-beznym-psychologickym-nastraham-priinvestovani/ 28) Moniová, Eva. Nové banky ukusují čím dál větší kus koláče, mají už 1,6 milionu klientů. ekonomika.idnes.cz. [Online] 17. 1. 2015. [Citace: 2015-04-12]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/male-banky-rostou-rychleji-nez-ty-velke-fc5/ekonomika.aspx?c=A150115_2131218_ekonomika_nio 29) Penize.cz. Běžné účty - peníze.cz. www.penize.cz. [Online] [Citace: 2015-05-07]. Dostupné z: http://www.penize.cz/bezne-ucty 30) Penize.cz. Běžné účty pro fyzické osoby, porovnání úroků, poplatky, platební karty. www.penize.cz. [Online] [2015]. [Citace: 2015-06-11]. Dostupné z: http://www.penize.cz/srovnani/osobni-ucty 31) Peníze.cz. Investiční životní pojištění. www.penize.cz. [Online] 2015. [Citace: 201506-02]. Dostupné z: http://www.penize.cz/investicni-zivotni-pojisteni/291617investicni-zivotni-pojisteni-pravidla-pro-danove-ulevy-od-roku-2015-zprisnuji 32) Penize.cz. Investiční životní pojištění: Pravidla pro daňové úlevy od roku 2015 zpřísňují. www.penize.cz. [Online] 13. 10. 2014. [Citace: 2015-06-01]. Dostupné z: http://www.penize.cz/investicni-zivotni-pojisteni/291617-investicni-zivotni-pojistenipravidla-pro-danove-ulevy-od-roku-2015-zprisnuji 33) Penize.cz. Pět věcí, které byste měli vědět o spořicích účtech. www.penize.cz. [Online] 9. 10. 2007. [Citace: 2015-05-12]. Dostupné z: http://www.penize.cz/sporiciucty/29455-pet-veci-ktere-byste-meli-vedet-o-sporicich-uctech 34) Peníze.cz. Spořicí účty, spoření. penize.cz. [Online] [2015]. [Citace: 2015-06-11]. Dostupné z: http://www.penize.cz/srovnani/sporici-ucty. 35) Penize.cz. Stavební spoření, porovnání. www.penize.cz. [Online] [2015]. [Citace: 2015-06-11]. Dostupné z: http://www.penize.cz/srovnani/stavebni-sporeni 75

36) Penize.cz. Termínované vklady, úroky bank. penize.cz. [Online] [2015]. [Citace: 201506-11]. Dostupné z: http://www.penize.cz/srovnani/terminovane-vklady. 37) Wikipedia. Doplňkové penzijní spoření. www.wikipedia.org. [Online] 30. 9 2013. [Citace: 2015-05-12]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Dopl%C5%88kov%C3%A9_penzijn%C3%AD_spo%C5 %99en%C3%AD 38) Wikipedia. Forex - Wikipedia. www.wikipedia.org. [Online] 3. 2. 2015. [Citace: 201506-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Forex 39) Wikipedia. Sociologie - Wikipedie. www.wikipedia.org. [Online] 16. 3. 2015. [Citace: 2015-05-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Sociologie 40) Wikipedie. Finanční pákový efekt - Wikipedia. www.wikipedia.org. [Online] 22. 10. 2014. [Citace: 2015-06-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Finan%C4%8Dn%C3%AD_p%C3%A1kov%C3%BD_ef ekt 41) Zákonyprolidi.cz. Zákon o penzijním připojištění se státním příspěvkem - č. 42/1994 Sb. www.zakonyprolidi.cz. [Online] [1994]. [Citace: 2015-05-14]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1994-42

76

Seznam zkratek AKAT ČR Asociace pro kapitálový trh České republiky ČMSS

Českomoravská stavební spořitelna

ČNB

Česká národní banka

ČS

Česká spořitelna

ČSOB

Československá obchodní banka

IKS KB

Investiční kapitálová společnost KB

IŢP

Investiční ţivotní pojištění

J&T

J&T Banka

KB

Komerční banka

LTV

Loan To Value

MPSS

Modrá pyramida stavební spořitelna

RB

Raiffeisen Bank

RSTS

Raiffeisen stavební spořitelna

SSČS

Stavební spořitelna České spořitelny

UCB

UniCredit Banka

WSM

World System Markets IMC

WSS

Wüstenrot stavební spořitelna

77

Seznam tabulek Tabulka 2-1 Běţné účty............................................................................................................ 11 Tabulka 2-2 Spořicí účty .......................................................................................................... 14 Tabulka 2-3 – Termínované účty ............................................................................................. 15 Tabulka 2-4 – Stavební spořitelny ........................................................................................... 18 Tabulka 2-5 – Výše státního příspěvku .................................................................................... 21 Tabulka 2-6 – Penzijní společnosti .......................................................................................... 22 Tabulka 2-7 – IKS BALANCOVANÝ - KONZERVATIVNÍ ................................................ 25 Tabulka 2-8 – IKS BALANCOVANÝ - DYNAMICKÝ ........................................................ 26 Tabulka 2-9 – Porovnání dynamické strategie ......................................................................... 28 Tabulka 2-10 – Porovnání konzervativní strategie .................................................................. 29 Tabulka 2-11 – Druţstevní záloţny ......................................................................................... 35

78

Seznam grafů Graf 1 – Vklady na běţných účtech v ČR ................................................................................ 12 Graf 2 – Vklady na termínovaných účtech v ČR ..................................................................... 16 Graf 3 – Vklady na účtech stavebního spoření v ČR ............................................................... 20 Graf 4 – IKS BALANCOVANÝ - KONZERVATIVNÍ ......................................................... 26 Graf 5 – IKS BALANCOVANÝ - DYNAMICKÝ ................................................................. 27 Graf 6 – Vývoj hodnoty zlata ................................................................................................... 38 Graf 7 – Podíl muţů a ţen ........................................................................................................ 45 Graf 8 – Podíl dle věku ............................................................................................................ 46 Graf 9 – Podíl dle stavu ............................................................................................................ 46 Graf 10 – Podíl podle nejvyššího dosaţeného vzdělání ........................................................... 47 Graf 11 – Podíl podle zdroje příjmu......................................................................................... 47 Graf 12 – Podíl podle výše příjmu ........................................................................................... 48 Graf 13 – Vnímaná důleţitost pojištění vkladů ........................................................................ 48 Graf 14 – Poměr vyuţití spořicích produktů oproti drţení peněz v hotovosti ......................... 49 Graf 15 – Vyuţití spořicích produktů ...................................................................................... 50 Graf 16 – Preference faktorů dle dosaţeného vzdělání ............................................................ 51 Graf 17 – Shledávání důleţitosti pojištění vkladů ................................................................... 52 Graf 18 – Ochota podstoupení vyššího rizika pro moţnost vyššího zisku............................... 53 Graf 19 – Zkušenost s finančními trhy ..................................................................................... 54 Graf 20 – Výše měsíční odkládané částky ............................................................................... 55 Graf 21 – Nejvíce vyhovující doba spoření ............................................................................. 56 Graf 22 – Očekávaná výše zhodnocení .................................................................................... 57 Graf 23 – Cíl spoření ................................................................................................................ 58 Graf 24 - Poměr vyuţití spořicích produktů oproti drţení peněz v hotovosti .......................... 59 Graf 25 – Vyuţití spořicích produktů ...................................................................................... 60 Graf 26 – Preference faktorů .................................................................................................... 61 Graf 27 – Shledávání důleţitosti pojištění vkladů ................................................................... 62 Graf 28 – Ochota podstoupení vyššího rizika pro moţnost vyššího zisku............................... 63 Graf 29 – Zkušenost s finančními trhy ..................................................................................... 64 Graf 30 – Výše měsíční odkládané částky ............................................................................... 65 Graf 31 – Nejvíce vyhovující doba spoření ............................................................................. 66 79

Graf 32 – Očekávaná výše zhodnocení .................................................................................... 67 Graf 33 – Cíl spoření ................................................................................................................ 68

80

Seznam obrázků Obrázek 1 – Magický trojúhelník............................................................................................. 40

81

Seznam příloh Příloha 1 – Seznam bank v ČR Příloha 2 – Seznam účastníků pojištění pohledávek z vkladů u Fondu pojištění vkladů Příloha 3 – Investiční dotazník Příloha 4 – Protokol o jednání se zákazníkem Příloha 5 – Dotazník

82

Příloha 1

Seznam bank v ČR Air Bank, a.s. Bank Gutmann Aktiengesellschaft,

pobočka Česká republika

Bank of Tokyo-Mitsubishi UFJ (Holland) N.V. Prague Branch, organizační sloţka BNP Paribas Fortis SA/NV, pobočka Česká republika BNP Paribas Pesonal Finance SA, odštěpný závod Citibank Europe plc, organizační sloţka COMMERZBANK Aktiengesellschaft, pobočka Praha Česká exportní banka, a. s. Česká spořitelna, a. s. Českomoravská stavební spořitelna, a. s . Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s. Československá obchodní banka, a. s. Deutsche Bank Aktiengesellschaft Filiale Prag, organizační sloţka Equa bank, a.s. Evropsko-ruská banka, a.s. Expobank CZ a.s. Fio banka, a.s. GE Money Bank, a. s. HSBC Bank plc - pobočka Praha Hypoteční banka, a. s. ING Bank N. V. J&T BANKA, a. s. Komerční banka, a. s. mBank S.A., organizační sloţka MEINL BANK Aktiengesellschaft, pobočka Praha Modrá pyramida stavební spořitelna, a. s. Oberbank AG pobočka Česká republika Poštová banka, a.s., pobočka Česká republika PPF banka a. s. PRIVAT BANK AG der Raiffeisenlandesbank Oberösterreich, pobočka Česká republika Raiffeisen stavební spořitelna a. s. Raiffeisenbank a. s. I

Raiffeisenbank im Stiftland eG pobočka Cheb, odštěpný závod Saxo Bank A/S, organizační sloţka Sberbank CZ, a.s. Stavební spořitelna České spořitelny, a. s. Sumitomo Mitsui Banking Corporation Europe Limited, Prague Branch The Royal Bank of Scotland plc, organizační sloţka UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s. Volksbank Löbau-Zittau eG, pobočka Všeobecná úverová banka, a. s., pobočka Praha Waldviertler Sparkasse Bank AG Western Union International Bank GmbH, organizační sloţka Wüstenrot - stavební spořitelna a. s. Wüstenrot hypoteční banka a. s. ZUNO BANK AG, organizační sloţka Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/obecne/rozsirene-vyhledavani.jsp?cnb-search-area=czechversion&cnb-folder=%2Fcs%2F&cnb-search-action-block=search&cnb-searchquery=seznam+bank

II

Příloha 2

Seznam účastníků pojištění pohledávek z vkladů u Fondu pojištění vkladů Banky Air bank a.s. Česká exportní banka, a.s. Česká spořitelna, a.s Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. Československá obchodní banka, a. s. Equa bank a.s. (dříve Banco Popolare Česká republika a. s.) Evropsko-ruská banka, a.s. Expobank CZ a.s. Fio banka, a.s. GE Money Bank, a.s. Hypoteční banka, a.s. J & T BANKA, a.s. Komerční banka, a.s. PPF banka a.s. Raiffeisenbank a.s. UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s. Sberbank CZ, a.s. (původně Volksbank CZ, a.s.) Wüstenrot hypoteční banka a.s. Poznámka: Vklady poboček zahraničních bank působících v ČR jsou pojištěny v systému domovské země mateřské banky. Stavební spořitelny Českomoravská stavební spořitelna, a.s. Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. Raiffeisen stavební spořitelna a.s. Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. Wüstenrot – stavební spořitelna a.s. Družstevní záložny AKCENTA, spořitelní a úvěrní druţstvo ANO spořitelní druţstvo I

Artesa, spořitelní druţstvo Citfin, spořitelní druţstvo České spořitelní druţstvo Druţstevní záloţna Kredit Druţstevní záloţna PSD Moravský Peněţní Ústav – spořitelní druţstvo Peněţní dům, spořitelní druţstvo Podnikatelská druţstevní záloţna Záloţna CREDITAS, spořitelní druţstvo Seznam účastníků pojištění pohledávek z vkladů v ČR pojištěných v zemích EU Banky Bank Gutmann Aktiengesellschaft, pobočka Česká republika Bank of Tokyo-Mitsubishi UFJ (Holland) N.V. Prague Branch, organizační sloţka BNP Paribas Fortis SA/NV, pobočka Česká republika BNP Paribas Personal Finance SA, odštěpný závod Citibank Europe plc, organizační sloţka COMMERZBANK Aktiengesellschaft, pobočka Praha Deutsche Bank Aktiengesellschaft Filiale Prag, organizační sloţka HSBC Bank plc - pobočka Praha ING Bank N.V. mBank S.A., organizační sloţka MEINL BANK Aktiengesellschaft, pobočka Praha Oberbank AG pobočka Česká republika Poštová banka a. s., pobočka Česká republika PRIVAT BANK AG der Raiffeisenlandesbank Oberösterreich, pobočka Česká republika Raiffeisenbank im Stiftland eG pobočka Cheb, odštěpný závod Saxo Bank A/S, organizační sloţka Sumitomo Mitsui Banking Corporation Europe Limited, Prague Branch The Royal Bank of Scotland N.V. Volksbank Löbau-Zittau eG, pobočka Všeobecná úverová banka a.s., pobočka Praha Waldviertler Sparkasse von 1842 AG Western Union International Bank GmbH, organizační sloţka ZUNO BANK AG, organizační sloţka Zdroj: www.fpv.cz/cs/kde-je-pojisteno.html

II

Příloha 3

Investiční dotazník

I

Příloha 4

Protokol o jednání se zákazníkem

I

II

Příloha 5

Dotazník

Využití bankovních spořicích produktů Dobrý den, věnujte prosím několik minut svého času vyplnění následujícího dotazníku. Předem děkuji za dokončení dotazníku a upřímné odpovědi, které pomohou k tvorbě mé diplomové práce.

Jste muž nebo žena? Muž Žena

Kolik je vám let? méně než 18 18-26 26-35 35-45 45-55 více než 55

Jaký ve váš stav? svobodný ženatý/vdaná druh/družka rozvedený/rozvedená vdovec/vdova

Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání? základní vyučen střední s maturitou vyšší odborné vysokoškolské

Žijí s vámi v domácnosti nezaopatřené děti? Kolik a v jakém věku? 1. dítě I

2. dítě 3. dítě 4. dítě

Jaký je váš převažující zdroj příjmu? zaměstnanec - manuální činnost zaměstnanec - duševní činnost podnikatel - manuální činnost podnikatel - duševní činnost brigáda při studiu rentiér, pasivní příjmy ostatní - důchod, mateřská dovolená,...

Jaká je výše vašeho měsíčního příjmu? do 10 000,10 001,- až 20 000,20 001,- až 30 000,30 001,- až 40 000,více než 40 000,-

Využíváte spořící produkty nebo máte raději peníze doma? využívám spořící produkty mám peníze doma

Jaké využíváte bankovní nebo jiné spořící produkty? žádné běžný účet spořící účet termínovaný účet stavební spoření penzijní připojištění investiční životní pojištění podílové fondy ostatní - uveďte jaké Zbývá 100 znaků

Je pro vás důležité zda jsou vaše vklady ze zákona pojištěny? ano je to zásadní při výběru produktu je to důležité, ale ne rozhodující nevím, že něco takového existuje Napište vlastní odpověď II

Co je pro vás při výběru spořícího produktu rozhodující? výnos bezpečnost/riziko likvidita

Jste ochotni podstoupit vyšší riziko pro možnost dosažení vyššího zisku? ano ne

Jaké máte zkušenosti s finančními trhy? (investování do akcií, komodit, forexu,...) investuji aktivně napřímo investuji prostřednictvím banky nebo poradce rozumím tomu, ale neinvestuji nerozumím této oblasti, ale chtěl bych nerozumím a nezajímá mě to

Jakou částku měsíčně odkládáte (spoříte, investujete)? žádnou - nespořím do 1 000,1 001,- až 2 000,2 001,- až 3 000,více než 3 000,Zbývá 100 znaků

Jaká doba spoření vám nejvíce vyhovuje? méně než 1 rok 1 - 3 roky 3 - 5 let více než 5 let

Jaké průměrné zhodnocení očekáváte? méně než 1% 1% - 2% 2% - 5% 5% - 8% více než 8% (napište výši) Zbývá 100 znaků

Jaký je cíl vašeho spoření/investování? III

pořízení bydlení - koupě nemovitosti, rekonstrukce Napište vlastní odpověď Napište vlastní odpověď důchod vlastní potřeba - dovolená, auto, koníčky rezervy jiný důvod Zbývá 100 znaků

ODESLAT DOTAZNÍK Dotazník (/cs/?source=survey_footer&medium=link&term=brand) vytvořen pomocí Survio. Vyzkoušejte si předpřipravené vzory dotazníků (/cs/vzory-dotazniku/? source=survey_footer&medium=link&term=survey_templates) pro snadný start!

IV