MUDr. Tomáš Vojtíšek
Forenzní hodnocení poranění u smrtelných dopravních nehod chodců při střetu s osobními vozidly
Autoreferát disertace k získání vědecké hodnosti Ph.D.
Vědní obor: Soudní lékařství 5103VSOL
Brno 2008
Disertační práce byla vypracována na Ústavu soudního lékařství Masarykovy univerzity v rámci kombinované formy doktorského studia
Doktorand: MUDr. Tomáš Vojtíšek, Ústav soudního lékařství, LF MU
Školitel: Prof. MUDr. Miroslav Hirt, CSc.
Oponenti:
……………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………
Stanovisko k disertaci vypracoval: Prof. MUDr. Miroslav Hirt, CSc. přednosta Ústavu soudního lékařství, LF MU
Autoreferát rozeslán dne:
Obhajoba disertace se koná dne: S disertační prací je možno se seznámit na Oddělení vědy a výzkumu děkanátu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity
Předseda komise pro obhajoby v oboru soudní lékařství Prof. MUDr. Miroslav Hirt, CSc. přednosta Ústavu soudního lékařství LF MU
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ABS
anti-blokovací systém
ČR
Česká republika
DN
dopravní nehoda
DK
dolní končetiny
ESP
elektronický stabilizační systém
EU
Evropská unie
FD
fronto-dorzální střet
FF
fronto-frontální střet
FL
fronto-laterální střet
HK
horní končetiny
HZS
hasičský záchranný sbor
IZS
Integrovaný záchranný systém
JMK
Jihomoravský kraj
KPCR
kardio-pulmo-cerebrální resuscitace
M
muž/muži
MHD
městská hromadná doprava
NA
nákladní automobil
OA
osobní automobil
ÚSI
ústav soudního inženýrství
ÚSL
ústav soudního lékařství
ÚZIS
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
WHO
Světová zdravotnická organizace
Z
žena/ženy
ZZS
zdravotnická záchranná služba
ÚVOD Dopravní nehodovost je jedním z největších celospolečenských problémů moderního světa. Nehody chodců pak tvoří velkou část úmrtí na pozemních komunikacích. Podle údajů Světové zdravotnické organizace zemřelo ve světě na následky dopravních nehod dosud přes 25 miliónů lidí. V současnosti zahyne ve světě ročně v dopravě 1,2 miliónu osob a odhad pro rok 2020 hovoří o čísle 2,3 miliónů za rok. Pro rok 2030 hovoří prognózy již o 3 miliónech ročně s tím, že úmrtí na dopravní nehodu se stane nejčastější příčinou smrti. V současnosti jsou ve světě dopravní nehody „až“ na jedenáctém místě v příčinách úmrtí. K první smrtelné dopravní nehodě došlo dle dostupných zdrojů 17. srpna 1896 v Londýně, kam 44-letá matka dvou dětí Bridget Driscollová přijela navštívit taneční představení [3]. K nehodě došlo před palácem Crystal, kde byla sražena osobním vozidlem. I když se řidič později dušoval, že jel rychlostí pouhých čtyř mil za hodinu, svědci shodně tvrdili, že žena byla sražena v „nesmírné“ rychlosti. Nebohá chodkyně zemřela během minuty na zranění hlavy. Vůz řídil Arthur Edsell, který měl zkušenosti s řízením pouhé tři týdny a rovněž nevlastnil žádný řidičský průkaz, který v té době pochopitelně ještě neexistoval. Vozidlo bylo ve vlastnictví firmy Anglo-French Motor a sloužilo jako předváděcí vůz pro potenciální kupce. Vyšetřování ukázalo, že řidič se snažil dosáhnout s automobilem maximální možné rychlosti a přitom byl v družném rozhovoru se svou spolucestující – mladou dívkou. Úřady případy uzavřely jako „nešťastnou náhodu“, přičemž proti řidiči ani společnosti nebylo podáno žádné obvinění či žaloba. Koroner pak prý do své zprávy dopsal poznámku: „I trust that this sort of nonsense will never happen again“. Dle ÚZIS zemřelo v roce 2007 na následky dopravních nehod 1 248 osob, v letech1996 – 2005 to bylo v celé ČR dohromady 14 690 osob. Chodci
jsou
bezesporu
spolu
s cyklisty
nejméně
chránění
účastníci
dopravního provozu. Proto při střetu s osobními vozidly u nich velice snadno dochází k více či méně závažnému poranění. Zvláště časté jsou střety chodců s osobními automobily v intravilánu obcí, zejména kvůli hustotě dopravy i osob.
Při nárazu osobního automobilu do vzpřímené postavy chodce rozeznáváme zranění vzniklá při střetu a následně po odhození na vozovku či terénní překážku. V zahraničních učebnicích se většinou přesně rozeznává fáze primární, tj. prvotní kontakt zpravidla v oblasti dolních končetin, sekundární fáze, tj. následný kontakt horní části těla s vozidlem (kapotou, předním sklem apod.) a fáze dopadu mimo vozidlo bývá označována jako terciární [22, 23]. Z technického hlediska [13] existuje mírně odlišné dělení na fázi kontaktní (zahrnuje primární a sekundární fázi střetu), fázi letu vzduchem (od posledního kontaktu s vozidlem do prvního dotyku s vozovkou – ze soudně-lékařského hlediska méně zajímavá) a fázi sunutí. Při nárazu čelní částí vozidla do vzpřímené postavy chodce se tradičně dle Bradáče [13] rozeznávají čtyři typy střetu. Závisí na tvaru přídě vozidla (klínovitý, pontonový nebo trambusový) a současně na poloze těžiště chodce k místu kontaktu. Typ A – vozidlo klínovitého tvaru naráží nárazníkem pod těžištěm těla chodce. Následuje příčná rotace horní částí těla směrem k vozidlu a nárazu dle okolností na kapotu, rám skla, sklo nebo hranu střechy. Ke střetu chodce s osobním automobilem může dojít při vzpřímené postavě z boku
(tzv.
střet
frontolaterální),
zepředu
(frontofrontální)
nebo
zezadu
(frontodorzální). Dále může dojít k přejetí ležící osoby, kombinovanému typu nehody, tj. sražení a přejetí jiným vozidlem případně může být tělo chodce zachyceno v jiné méně obvyklé poloze (vkleče, vsedě, při pádu atd.).
CÍL PRÁCE Cílem práce bylo: -
shromáždit relevantní soubor chodců za dostatečně dlouhé období
-
získat a analyzovat předem vybrané ukazatele
-
výsledky porovnat s dostupnými a ne vždy jednotnými literárními údaji
-
interpretovat výsledky a pokusit se nalézt nejpravděpodobnější příčiny odlišností od literárních údajů
-
ověřit možnost proměny některých dosud platných závislostí v souvislosti s technickým vývojem a změnami složení vozového parku ve společnosti
-
ověřit možnost ovlivnění získaných epidemiologických ukazatelů legislativními změnami, které nastaly ve sledovaném období
-
získat potřebné podklady, informace a v neposlední řadě i zkušenosti pro kvalifikované naplánování případné prospektivní studie na obdobné téma
POUŽITÁ METODIKA Pro potřeby studie bylo z celkového počtu 22 580 pitev vybrán soubor celkem 431 chodců, kteří zemřeli v souvislosti se zraněním utrpěném při dopravní nehodě s účastí osobního automobilu, a současně byli pitváni na Ústavu soudního lékařství LF MU v Brně v letech 1996 až 2005. Do souboru byly zařazeny případy kolizí s automobilem předpokládaného typu A. Tzn. nebyly zpracovány případy střetů s dodávkovými vozidly, nákladními auty a prostředky hromadné dopravy.
Vyřazeny byly případy komplikovaných nehod
s kontaktem chodce s více vozidly, z nichž alespoň jedno nesplňovalo požadované kritérium osobního vozidla. Naopak byly ponechány případy nehod více osobních automobilů, ovšem typ střetu byl označen jako „jiný“ (viz níže). Vyřazeny byly též případy dopravních nehod, kde nebylo zřejmé o jaký typ nehody šlo (např. u dlouhodobého přežívání v nemocničním zařízení, kdy nebyla nařízena soudní pitva a ve zdravotnické dokumentaci po opakovaném překládání na různá oddělení nebyl původní úraz popsán). V zájmu validnosti získaných dat nebyly zpracovány sporné případy s pochybnostmi o typu nehody.
VÝSLEDKY A DISKUZE Ve studii bylo posuzováno celkem 431 případů úmrtí chodců sraženými osobními automobily vybraných z 22 580 pitvaných osob v letech 1996 – 2005 na Ústavu soudního lékařství LF MU v Brně. Muži z tohoto souboru tvořili 64,3 %, ženy 35,7 %, což je v souladu s údaji ÚZIS, kde při všech dopravních nehodách tvořili muži 67 % a ženy 33 % zemřelých [27]. Krejzlík [5] ve svém souboru úmrtí bez rozdílu typu dopravní nehody během čtyřiceti
let
(1948
–
1989)
zjistil
o
něco
větší
podíl
mužů,
cca 75 %. Tento rozdíl vysvětloval vyšším aktivním zastoupením mužů v dopravě, a to i jako profesionálů. V dnešní době již převaha mužů nad ženami v dopravě již zcela jistě není tak markantní a navíc by se nemohla týkat izolovaného sledovaného souboru chodců. Vyšší podíl mužů na počtu úmrtí chodců by bylo možno vysvětlit spíše výrazně vyšší četností ovlivnění alkoholem než u žen. Vyšší podíl mužů na úmrtí obecně na úrazy je však známý [27, 28]. Zajímavý je pokles četnosti žen na úmrtí chodců v roce 2000, kdy během jednoho roku klesá podíl žen o polovinu, aby se vzápětí v roce 2001 zase vrátil na běžnou hodnotu. Tento výpadek usmrcených žen však je z výsledků studie jen těžko vysvětlitelný. U mírného poklesu absolutního počtu usmrcených chodců od roku 1998 (zejména v okrese Brno – město) je možno opatrně vyslovit domněnku o vlivu snížení maximální povolené rychlosti v obci na konci roku 1997. Při rozdělení úmrtí dle (bývalých) okresů je možno zřetelně vidět převahu okresu Brno – město, kde chodci z celkového počtu případů tvořili 28,8 %. Tento údaj je plně v souladu se zjištěním Krejzlíka [5], kdy v předlistopadovém období bylo v Brně-městě usmrceno 29,6 % osob při všech dopravních nehodách. Na druhém místě se v počtu usmrcených chodců umístil okres Brno – venkov, což je vysvětlitelné absolutně i relativně vyšší hustotou dopravy i obecně obyvatel. Zajímavé je zjištění, že v ostatních okresech byly počty chodců usmrcených během roku velmi malé, několikrát se dokonce smrtelná dopravní nehoda v příslušném okrese nevyskytla. Zejména v okrajových okresech spádové oblasti ÚSL v Brně je však třeba mít na zřeteli i možnost provedení pitvy na jiném pracovišti. Z hlediska věku jsou patrné vrcholy navýšení počtu případů ve věkové kategorii 6 – 10 let a následně v kategorii 71 – 80 let. Od 15 let křivka věku prudce narůstá až k nejčastější kategorii 71 a 80 letých, kdy počet usmrcených chodců starších 80-ti let je již nižší. Až do věku 70-ti let je přitom výrazně vyšší počet usmrcených mužů, kteří jsou ale v následující věkové dekádě razantně přeskočeni počtem usmrcených žen. Toto věkové rozložení je možno vysvětlit vyšším rizikem dopravní nehody s osobním automobilem u dětí od 6 – do 10 let, které jsou často již bez dozoru rodičů ohroženi vozidly např. při hře. Děti ve věku 11 – 15 let jsou naopak již vyzrálejší, mají již dovednost se bezpečně pohybovat v dopravním provozu a počet smrtelných případů z této věkové kategorie je již nižší. Riziko úmrtí pak
s věkem stoupá zvláště u mužů, rovněž i zde je možno uvažovat o roli alkoholu. U žen naopak ke vzrůstu počtu případů dochází až v seniorském věku, v důsledku zhoršení fyzické kondice. Zjištěné údaje jsou v rozporu se sdělením Adámka [28], který uvádí v rámci jím sledovaného souboru usmrcených chodců podíl osob starších 70 let více než 45 %. Ve zpracovávané práci je podíl těchto osob pouze 30 %. Krejzlík [5] uvádí navíc další vrchol usmrcených osob ve věku 20 – 24 let, který se v této práci rovněž nepotvrdil. Je však možné, že v tomto věkovém období četnost případů ovlivnili usmrcení jiní účastníci dopravních nehod než chodci (např. méně zkušení a nedisciplinovaní řidiči osobních vozidel). Z hlediska četnosti případů usmrcených chodců během dnů týdne je patrný nejvyšší počet nehod ve středu a v pátek, na třetím místě je pak čtvrtek a neděle. Nepotvrdil se tedy literární údaj [5] o nárůstu nehod v pátek a v neděli. Nejvyšší počet nehod ve středu týdne snad může být zapříčiněn velmi vysokou hustotou dopravy, která již v současnosti nemá výrazné dříve tak obvyklé páteční a nedělní nárůsty. Nejrizikovějšími měsíci pro chodce jsou listopad až leden. Naopak v letních měsících se událo nehod chodců méně. V minulosti byl trend nehodovosti naprosto opačný [5], k nejvíce nehodám docházelo v červenci až říjnu. Rovněž i v tomto případě lze pravděpodobně tento posun vysvětlit zvýšenou hustotou provozu, citlivou na nepříznivé meteorologické podmínky v podzimních a zimních měsících. Fakt zvýšené mortality chodců v tomto období by mohl být podpůrným argumentem pro legislativní změny týkající se zimní výbavy automobilů (zimních pneumatik). Ze zjišťování času dopravní nehody vyplynulo, že nejčastěji dochází u obou pohlaví ke smrtelné nehodě večer mezi 18. a 24. hodinou. Během dne je přitom patrný nárůst. Křivka u žen je v tomto ohledu méně strmá, nejlépe by se tato skutečnost dala vysvětlit vyšším požíváním alkoholu u mužů, a to ve večerních hodinách (viz níže). Při
zjišťování
přítomnosti
návykových
látek
v biologickém
materiálu
odebraném usmrceným chodcům při pitvě, se ani v jednom případě nepodařilo zachytit přítomnost drog. Tento fakt sice působí na první pohled pozitivně, nutno však připomenout vyšší četnost usmrcených chodců ve vyšších věkových kategoriích, kde problematika drog není natolik aktuální. Mimo soubor této práce byla
v roce 2007 v jednom případě chodce zachycena přítomnost tetrahydrocanabinoidů a vzhledem k tomu, že toxikologické vyšetření není u zemřelých chodců ze strany orgánů činných v trestním řízení vždy bezpodmínečně požadováno, je nutno si v této oblasti zachovat jistou obezřetnost. Problematika přítomnosti alkoholu u chodců a u účastníků dopravních nehod je však vysoce aktuální a v literatuře se jí věnuje řada autorů [30, 31, 32, 33, 34]. Ve všech zdrojích se projevila výrazná převaha mužů nad ženami a ani v této práci tomu nebylo jinak. Vysvětlením by snad mohla být obecně zažitá představa, že ženy více požívají alkohol v domácnostech, zatímco muži ve společnosti v pohostinských zařízeních, odkud se později musí dopravit do domova. V předmětném souboru bylo z laboratorně vyšetřených vzorků na přítomnost alkoholu negativních 76,5 % žen a pouze 31,6 % mužů. U obou pohlaví (byť u žen v mnohem menším počtu případů) se relativně nejčastěji vyskytovala těžká opilost. U zemřelých mužů to bylo dokonce ve 37 % případů, což je o cca 5 procent víc než u mužů bez předchozího požití alkoholu. Z hlediska věku byly nejvíce těžce opilí muži ve věku 41 – 60 let, u starších usmrcených osob pak ovlivnění alkoholem prudce klesá. Toto je v souladu i s údajem Štullera [30], který v souboru těžce opilých a alkoholem intoxikovaných zemřelých rovněž uvádí nejčastější věkovou kategorii 40 – 50 let. Vorel [31] ve své studii ovlivnění alkoholem u kontrolovaných řidičů motorových vozidel uvádí průměrné koncentrace alkoholu nižší než tomu bylo u usmrcených chodců. Údaje však nelze přímo srovnávat, protože riziko úmrtí v důsledku dopravního úrazu je přirozeně vyšší u více alkoholem intoxikovaných osob. Na druhou stranu je možné, že více alkoholem ovlivnění jedinci upustí od úmyslu řídit motorové vozidlo a pohybují se pak v dopravním provozu jako chodci. Obecně je však nutno konstatovat, že vliv alkoholu na dopravní nehodovost chodců – mužů je nesmírný, a těžký stupeň opilosti je silným faktorem ovlivňujícím pravděpodobnost střetu s osobním vozidlem.
160 140 120 100 Z
80
M
60 40 20
ne vy še tře no
ot ra va
po dn ap il o st m írn á op ilo st st ře dn ío pi lo st tě žk á op il o st
po ži tí
ne ga tiv ní
0
Obr. 1 – Absolutní počty výsledků laboratorního stanovení koncentrace alkoholu v krvi Co se týče místa smrtelné dopravní nehody chodce, tak cca 2/3 osob bylo usmrcena v obci, čtvrtina mimo obec a 10 % na dálnici. Toto je v souladu s domácími literárními údaji [5] i s tvrzením amerických autorů [34], že cca 70 % chodců je vozidlem sraženo v obci. Není důvod předpokládat, že by se do budoucna tento poměr měl nějak výrazně měnit. Vypovídajícím údajem ve výsledcích studie však byl údaj o sražení chodců na přechodu pro chodce, přičemž ze souboru byli vyňati chodci přecházející na světelně řízeném přechodu na signál „Stůj“. Velmi nápadný byl nárůst případů v roce 2001, časově korelující s úpravou dopravních pravidel a zavedením tzv. „absolutní přednosti chodců“ na přechodech, což bylo velmi nešťastně široce medializováno. Skupina chodců sražených na přechodech byla tedy rozdělena na dvě poloviny před touto
změnou
a
po
ní
a
statistickou
analýzou
na
99-procentní
hladině
pravděpodobnosti byl dokázán signifikantní nárůst. Lze tedy tvrdit, že implementace této změny do zákonného ustanovení upravujícího provoz na pozemních komunikacích a zejména nedostatečná činnost ministerstva dopravy na úseku informovanosti veřejnosti zapříčinila zvýšený počet úmrtí chodců na přechodech na Jižní Moravě. Ve sledovaném období tento nepříznivý trend bohužel přetrvává [11].
35 31,3
30
25
24,3 21,4
21,9
22,5
%
20 % 15 13,1 11,1
10
8,9
8
8
1999
2000
5
0 1996
1997
1998
2001
2002
2003
2004
2005
Obr. 2 – Vývoj relativní četnosti střetů chodců s OA na přechodu pro chodce ve sledovaných letech
Ve studii bylo též sledováno zastoupení značek, případně typů osobních vozidel, která měla účast na nehodě se smrtelným zraněním chodce. V souboru výrazně dominovala značka Škoda. Nejčastějším typem, a to i absolutně, byl vůz Škoda Felicia a hned za ním se umístily modelové řady Škoda 100/105/120. Vozový park vozů zúčastněných na nehodách byl relativně široký, celkem participovalo na nehodách 29 automobilových značek. Získané údaje by mohly samozřejmě svádět k provedení statistického srovnání závažnosti poranění jednotlivými vozidly, autor si je však vědom zrádnosti tohoto postupu a nebezpečí získání zavádějících údajů. Pro validní posouzení by bylo potřeba získat navíc doplňující údaje o nárazové rychlosti [35], roku výroby konkrétního vozu, přesných okolností nehody atd. Výčet uvedených vozidel tedy spíše nyní může posloužit k základnímu přehledu. K zisku údajů o pasivní bezpečnosti vůči chodcům z praxe by byla mnohem vhodnější studie prospektivní. Ve výčtu příčin úmrtí dominovalo na prvním místě polytrauma (46,2 %) a na druhém místě nitrolební poranění (30,2 %). Ostatní příčiny úmrtí byly uvedeny v mnohem menší četnosti. Vzhledem k tomu, že součástí diagnózy polytrauma bylo ve většině případů i nitrolební poranění, jsou zjištěné příčiny smrti ve shodě
s literárními údaji o nejčastější příčině smrti chodců při nitrolebním poranění [12, 22, 23]. Vlastní příčinu smrti uvedenou na Listu o prohlídce mrtvého nelze ovšem přeceňovat, neboť se vždy jedná o jistou kategorizaci a zjednodušení. Pro charakteristiku vážnosti zranění se jeví vhodnější výčet poranění jednotlivých částí těla, jak bude uvedeno dále. Z hlediska závažnosti poranění byly kategorizovány jednotlivé části těla, u kterých bylo zaznamenáváno, zda-li se na nich nachází poranění či nikoliv. Zjištěné údaje byly popsány jednak souhrnně a jednak ve vztahu k zjištěnému typu střetu (viz tabulka 1). Základní (a nejčastější) typy střetů se vzpřímenou postavou chodce byly pak statisticky vyhodnoceny (viz tabulka 2). Signifikantně bylo zjištěno méně časté poranění krční páteře u FL střetu a asociace poranění plic při FF střetu, což je ve shodě s údaji v české učebnici soudního lékařství [12]. Poranění jater jako nejčastější u FF střetu je rovněž typické, mírně překvapivé je nižší zastoupení poranění jater u FL střetu. Toto by bylo možné vysvětlit možností FL střetu z pravé i levé strany. Zvýšená pravděpodobnost vzniku jednostranné zlomeniny horní končetiny u FL střetu je sice méně typická, není však v rozporu s literárními údaji. Velmi zajímavým je nevýznamně rozdílná četnost zlomenin dolních končetin při FD střetu, dle literatury [12] totiž v tomto případě dochází ke zlomeninám skeletu dolních končetin velmi vzácně, výsledky této studie to však nepotvrdili a četnost zlomenin dolních končetin je obdobná jako u jiných střetů.
U přejetých osob se jednalo pouze o muže většinou v těžkém stupni opilosti, což se v souvislosti s předchozími zjištěnými údaji nezdá překvapivé. Poranění u „ležců“ bylo typické a v souladu s literaturou.
Tabulka 1 - Četnosti jednotlivých poranění TYP PORANĚNÍ
Celkem
%
Zlomeniny kostí neurokrania
250
58,0
Krvácení do mozkových obalů
378
87,7
Poranění mozku
306
71,0
Hemotorax
247
57,3
Poranění plic
298
69,1
Poranění srdce a velkých cév
138
32,0
Hemoperitoneum
195
45,2
Poranění sleziny
120
27,8
Poranění jater
172
39,9
Poranění urogenitálního ústrojí
117
27,1
Zlomeniny žeber
328
76,1
Jednostranná zlomenina HK
151
35,0
Oboustranná zlomenina HK
45
10,4
Jednostranná zlomenina DK
163
37,8
Oboustranná zlomenina DK
108
25,1
Poranění krční páteře
159
36,9
Poranění ostatních úseků páteře
165
38,3
Zlomeniny pánve
211
49,0
Tabulka 2 - Relativní četnosti jednotlivých poranění ve vztahu k typu střetu TYP PORANĚNÍ
FL %
FD %
FF %
Zlomeniny kostí neurokrania
57,2
54,5
62,5
Krvácení do mozkových obalů
87,6
98,2
87,5
Poranění mozku
73,2
83,6
65,6
Hemotorax
56,4
65,5
75,0
Poranění plic
70,0
72,7
93,8
Poranění srdce a velkých cév
33,6
34,5
43,8
Hemoperitoneum
46,4
50,9
59,4
Poranění sleziny
28,8
30,9
37,5
Poranění jater
38,4
50,9
59,4
Poranění urogenitálního ústrojí
28,0
38,2
31,3
Zlomeniny žeber
80,4
72,7
87,5
Jednostranná zlomenina HK
41,2
25,5
28,1
Oboustranná zlomenina HK
9,6
18,2
15,6
Jednostranná zlomenina DK
43,6
41,8
34,4
Oboustranná zlomenina DK
27,6
25,5
25,0
Poranění krční páteře
34,0
50,9
53,1
Poranění ostatních úseků páteře
40,4
36,4
46,9
Zlomeniny pánve
54,0
50,9
43,8
U přežívání po nehodě bylo možno vysledovat, že téměř polovina chodců zmírá na místě nehody. Z pozorování vyplývá skutečnost, že větší tendenci k přežívání měly ženy a starší osoby. Rozdíl mezi jednotlivými pohlavími není jednoduše vysvětlitelný, u starších osob se však nejpravděpodobněji projevil fakt, že i po relativně lehčích zraněních, které by mladší člověk přežil, starší osoba může mít díky přidruženým chorobám potíže s kompenzací poúrazového stavu a zemřít na komplikace typu bronchopneumonie, plicní trombembolie apod. Zajímavým faktem je údaj o přežívání 27% chodců delší dobu než 24 hodin ve vztahu ke statistikám
dopravní nehodovosti, které vede Policie ČR, a ve kterých se osoby přežívající déle než 24 hodin po nehodě neoznačovaly jako smrtelné úrazy. Tímto vzniká zkreslení široce dostupných dat, na které je třeba vždy nahlížet s určitým odstupem. Podobný problém ovšem není pouze v ČR, ale např. i ve Francii, kde autoři studie [36] vytvořili dokonce korekční faktor po statistiky dopravní úrazovosti vedené policií. Závěrem možno shrnout, že dopravní nehodovost je stále palčivým problémem každé společnosti, s nedozírnými následky ekonomickými, politickými a zejména lidskými [37].
ZÁVĚR Z výsledků studie vyplynulo, že jedním z nejpalčivějších problémů dopravní nehodovosti u chodců je nadužívání alkoholu, a to zejména u mužů. Dále byla zjištěna závislost na legislativních změnách v dopravě, které se přímo negativně odrazili v počtu zemřelých chodců. Práce vesměs potvrdila některé dřívější ukazatele týkající se závažnosti poranění u jednotlivých typů střetů a nastínila některé měnící se trendy zejména ve věkovém složení obětí dopravních nehod a obdobím, kdy nejčastěji dochází k dopravním nehodám.
SOUHRN Cílem práce bylo prostudovat soubor chodců sražených osobními automobily a pitvanými v Ústavu soudního lékařství LF MU v Brně v období let 1996 – 2005. Hodnoceny byly okolnosti nehody, tj. čas nehody, den v týdnu, místo nehody a typ zraňujícího osobního automobilu. Dále byla sledována doba přežívání chodce, typ střetu, závažnost utrpěných zranění a příčina smrti. Rovněž byla zaznamenána přítomnost alkoholu a drog v těle obětí. Z celkem 22 580 pitev byl shromážděn soubor 431 chodců sražených osobním automobilem, z toho bylo 64 % mužů a 36 % žen. Nejpostiženější věkovou kategorií byly osoby ve věku 71 – 80 let. Nejvíc obětí bylo v bývalém okrese Brno – město. Nejvíc nehod se stalo ve středu a v pátek a častější byl střet chodců s osobními automobily ve večerních hodinách. Nejčastějším obdobím roku byly měsíce listopad až leden, k nejméně nehodám došlo v létě. Nejvíce osob bylo sraženo osobním automobilem v obci a nejméně na dálnicích. Byl pozorován signifikantní nárůst počtu sražených osob na přechodech pro chodce po zavedení změně pravidel silničního provozu od roku 2001. U žádného z chodců se nepodařilo zjistit přítomnost drog, naopak alkohol byl zjištěn velice často. Z vyšetřených krevních vzorků byl zjištěn alkohol u 70 % mužů a 25 % žen. Z pozitivních vzorků bylo nejvíce obětí v těžkém stupni opilosti. Z osobních automobilů, které srazily chodce, se nejčastěji jednalo o vozy zn. Škoda, celkem bylo zaznamenáno 29 různých značek. Nejvíce chodců bylo sraženo z laterálního směru, dále zezadu a nejméně zepředu. Ostatní typy nehod včetně přejetí tvořily cca 8 procent souboru. Frekvence zranění jednotlivých částí těla při různých typech střetu byly statisticky vyhodnoceny a porovnány s literárními údaji. V závěru
byl
konstatován
vysoký
celospolečenský
význam
dopravní
nehodovosti chodců, významný podíl požívání alkoholu a přímé ovlivnění bezpečnosti v dopravě legislativními změnami.
SUMMARY The aim of the study was an examination of pedestrians hit by the motor cars who died during years 1996 – 2005 and their body was examinated in The Insitute of Forensic Medicine in Brno. In the study there were observed factors of traffic accident, time of the accidents, day in the week and a production mark of the car. The time of surviving of pedeistrians, type of the hit, severity of the injury and cause of death were also observed. The results of laboratory examination of ethylalcohol and drugs were studied. From the amount of 22 580 autopsies were found 431 cases of pedistrians hit by cars, 64 % men and 36 % women. The most frequently age category were persons 71 – 80 years old. The most frequent victims were from city of Brno. The most frequent day of traffic accident were Wendsday and Friday and in the evening. The most frequent period of year were months since November till January. The less accidents happened during the summer. The most accidents were localizated on municipal roads, the less on highways. There was observed the significant accumulation of accidents on crosswalks after changing of traffic rules from the year 2001. No drugs were found by the victims but the occurence of ethylalcohol was very high. In the laboratory examinations was ethylalcohol positively tested in 70 percents by men and 25 percents by women. The most frequent category was haevy drunkennes. The most often production mark of motor cars was Škoda, totally were found 29 production marks. The most frequent type of hit was the one from lateral direction, the second was behind hits and the third from the head-on direction. The other types of the hit including crossing were found in eight percents. The numbers of injuries of the parts of the body by variosu types of the hit was examinated by statistics processes and results were compared with the literature. In conclusion there were noted very high import of the traffic accidents in the society, the relevance of the use and abuse of ethylalcohol and the directly impact of the changes of traffic rules to traffic safety.
LITERATURA [1] [2] [3] [4]
[5] [6] [7]
[8] [9]
[10]
[11] [12] [13] [14] [15]
[16]
[17]
[18] [19]
Historie automobilismu v datech [on line]. [cit. 15. 8. 2008]. Dostupné na http://auto.idnes.cz/auto Bellis M. The history of Roads and Asphalt [on line]. [cit. 20. 9. 2008]. Dostupné na http://inventors.about.com/library/inventors/blasphalt.htm An Incompleat History of Trauma [on line]. [cit. 10. 10. 2008]. Dostupné na http://www.trauma.org/archive/history/epidemiology.html World report on road traffic injury prevention – Main messates [on line]. [cit. 15. 10. 2008]. Dostupné na http://www.who.int/violence_injury_prevention/publications/road_traffic/world_r eport/main_messages_en.pdf KREJZLÍK Z. Smrtelné dopravní úrazy na jižní Moravě v období 40 let. Soud Lék. 1993, vol. 38, no. 2, s. 17-21. VOREL F. Dopravní nehody chodců. Soud Lék. 1993, vol. 38, no. 4, s. 32-36. Bezpečné přechody pro chodce mají již tři generace [online]. Praha: PDSystems [cit. 23. 11. 2008]. Dostupné na http://www.bezpecneprechody.cz/?strana=historie Stabilizační systém ESP bude povinný [on line]. [cit. 20. 9. 2008]. Dostupné na http://auto.idnes.cz/auto Udržitelný rozvoj [on line]. Mladá Boleslav: ŠAVŠ [cit. 20. 11. 2008]. Dostupné na http://www.savs.cz/CZE/Documents/Udrzitelny_rozvoj/Technical_development /Safety_CZ_09_2008.pdf BRADÁČ A. Úvod do řešení dopravních nehod s chodci [on line]. Justiční akademie říjen 2007 [cit. 10. 11. 2008]. Dostupné na http://portal.justice.cz/soud/soubor.aspx?id=54624 Rozbor nehodovosti na přechodech pro chodce [on line]. Brno: Centrum dopravního výzkumu [cit. 15. 8. 2008]. Dostupné na http://www.cdv.cz/ KOLEKTIV AUTORŮ. Soudní lékařství. Praha: Grada, 1999. 606s. ISBN 807169-728-1. BRADÁČ A. Soudní inženýrství. Brno: Germ, 1997. 720 s. ISBN 80-7204-057X. WOOD M. J., TYRELL A. R., CARBERRY P. T. Limitations in Drivers' Ability to Recognize Pedestrians at Night. Human Factors, Fall 2005; 47, 3; pg. 644 TESTER M. J., RUTHERFORD W. G., WALD Z., RUTHERFORD W. M. A Matched Case-Control Study Evaluating the Effectiveness of Speed Humps in R.: American Journal of Public Health; Apr 2004; 94, 4, PG. 646 TYRREL A. R., PATTON W. C., BROOKS O. J. Educational Interventions Successfully Reduce Pedestrians' Overestimates of Their Own Nighttime Visibility. Human Factors, vo. 47, 1; pg. 170 CRANDALL J. R., BHALLA K. S., MADELEY N.J. Designing road vehicles for pedestrian protection. British Medical Journal.. London. Vol. 324, Iss. 7346; pg. 1145, 4 pgs BREEN J. Protecting pedestrians. British Medical Journal. London, Vol. 324, Iss. 7346; pg. 1109, 2 pgs TAKAYAMA L., NASS C. Assessing the Effectiveness of Interactive Media in Improving Drowsy Driver Safety. Human Factors. Vol. 50, Iss. 5; pg. 772
[20]
[21] [22] [23] [24] [25] [26] [27] [28]
[29]
[30]
[31] [32] [33] [34] [35] [36]
[37]
BUNGUM J. T., DAY C., HENRY J. The associaton of distraction and caution displayed by pedestrains at a lighted crosswalk. Journal of Community Health, Vol. 30, No. 4, August 2005 SLAVÍK V. Soudní lékařství pro mediky a právníky. Praha: Bursík et Kohout, 1912. 377s. SAUKKO P., KNIGHT B. Knight´s Forensic Pathology. London: Edward Arnold Ltd, 2004. 662s. ISBN 10: 0 340 760443. MUELLER B. Gerichtliche Medizin. Berlin: Springer-Verlag, 1975. 690 s. ISBN 3-540-07009-5. FORSTER B. Praxis der Rechtsmedizin. München, 1986. 855s. ISBN 3-40631724-3. TESAŘ J. Soudní lékařství. Praha: Avicenum, 1985. 800 s. ISBN 08-025-58. ŠTEFAN J., MACH J. Soudně lékařská a medicínsko-právní problematika v praxi. Praha: Grada, 2005. 248s. ISBN 80-247-0931-7. Statistické ukazatele. ÚZIS [on line]. [cit. 5. 12. 2008]. Dostupné na http://www.uzis.cz/cz/dps/index.html ADÁMEK T., HLADÍK J., ŠTEFAN J., VYHNÁNEK F. Epidemiologická studie smrtelných úrazů pitvaných v Ústavu soudního lékařství 3. LF UK a FNKV v Praze v letech 1996-1999. Soud Lék. 2001, vol. 46, no. 2, s. 21-33. Činnost patologie a soudního lékařství v roce 2007. ÚZIS [on line]. [cit. 10. 11. 2008]. Dostupné na http://www.uzis.cz/article.php?article=870&order=&sort=&mnu_id=6100 STRAKA Ľ., ŠTULLER F., NOVOMESKÝ F. Letálne intoxikácie alkoholom a úmrtia v ťažkom stupni opitosti v regióne severného Slovenska v rokoch 19941996 a 2003-2005: Súdnolekárska komparatívna štúdia. Soud Lék. 2008, vol. 53, no. 1, s. 2-7. VOREL F. Podíl řidičů osobních automobilů s etanolem v krvi v běžném provozu. Soud Lék. 2004, vol. 49, no. 3, s. 38-42. ŠTULLER F., NOVOMESKÝ F. Smrteľné úrazy bicyklistov. Soud Lék. 1999, vol. 44, no. 1, s. 2-9. ŠTULLER F. Súdnolekárské aspekty smrteľných úrazov bicyklistov. Doktorandská diertačná práca. Martin: 2003 NAHUM M. A., MELVIN W. J. Accidental Injury. New York: Springer Verlag, 1993. 577s. ISBN 0-387-97881-X. VOREL F. Dopravní nehody chodců – odhad nárazové rychlosti vozidla na základě kvantity poranění chodce. Soud Lék. 1993, vol. 38, no. 4, s. 37-38. AMOROS E., MARTIN J., LAFONT S., LAUMON B. Actual incidences of road casualties, and their injury severity, modelled from police and hospital data, France. European Journal of Public Health. Oxford: Vol. 18, Iss. 4; pg. 360, 6 pgs POKORNÝ V. a kol. Traumatologie. Praha: Triton, 2002. 308 s. ISBN 80-7254277-X.
PUBLIKAČNÍ ČINNOST AUTORA Práce in extenso v časopise s IF: 1. Hirt M., Krajsa J., Vojtíšek T. Perivascular Brain Microhaemorrhages Acompanying a Pentrating Gunshot Wound of the Chest Česká a slovenská neurologie a neurochirugie, ročník 68/101, ročník 68/101, březen 2005, No. 2.p. 116-118 Práce in extenso v českém recenzovaném časopise bez IF: 2. Hirt M., Merlíček J., Vojtíšek T. Smrtelné zranění novináře a spisovatele Rudolfa Těsnohlídka v roce 1928 ve světle nových poznatků Časopis lékařů českých, 139, 2000, 5, s. 156-157 3. Vojtíšek T., Prudil L. Informovaný souhlas s použitím částí těla pro vědecké a výukové účely Zdravotnické právo v praxi, 4/2005, ročník 3., str. 74-75 4. Vojtíšek T., Prudil L, Hirt M. Právní aspekty zacházení s tělem zemřelého na soudně-lékařských a patologicko-anatomických pracovištích Soud. lék., č. 1, leden 2006, roč. 51, str. 2 – 5 Kapitola v české nebo slovenské odborné knize 5. Wotke J., Žampachová V., Rejthar A., Fassmann A., Hirt M., Roubalíková L., Vašků V., Vojtíšek T., Zelený M. Histologické praktikum, ISBN 80-86297-09-8, Nakladatelství EPAVA, Olomouc 2002, ss. 316 6. Hirt M., Zelený M., Vojtíšek T., Krajsa J., Matějů E., Brzobohatá A. Soudní lékařství. Učební text pro studium na PrF MU, ISBN 978-80-210-45835 Abstrakta 7. Vojtíšek T., Mudrová J., Havelka L. Neobvklá příčina smrti po sebevražedném pokusu střelnou ránou z brokovnice po dlouhodobém přežití X. Rozmaričovy soudnělékařské pracovní dny, Karlova Studánka 28. 1.29.1.1999 8. Vojtíšek T., Mudrová J., Havelka L. Neobvklá příčina smrti po sebevražedném pokusu střelnou ránou z brokovnice při dlouhodobém přežití VI. konference mladých lékařů, FN u sv. Anny v Brně, 9. 6. 1999
9. Brzobohatá A., Pivnička J. Vojtíšek T. Nárůst počtu intoxikací ethylenglykolem v jihomoravském regionu VIII. Ostravské dny forenzních věd, Trojanovice, 9.-11.5.1999 10. Hirt M., Stratil D., Mráz J., Zelený M., Vojtíšek T., Votava M. Střelná poranění vodovodní trubkou II. soudnělékařské pracovní dny v Českých Budějovicích, 30.9.-1.10.1999 11. Vojtíšek T., Řeholka J. Úmrtí při atypickém sexuálním ukájení II. soudnělékařské pracovní dny v Českých Budějovicích, 30.9.-1.10.1999 12. Vojtíšek T., Mudrová J., Hirt M. Mozková malácie vzniklá nepřímým mechanismem při traumatu Meziregionální seminář patologů s mezinárodní účastí v rámci aktivit české sekce International Academy of Pathology, Hradec nad Moravicí, 21.10.22.10.1999 13. Hirt M., Mráz J., Vojtíšek T., Mudrová J. Střelné poranění střelou dumdum III. Tatranské súdnolekárske dni, Tatranská Lomnica, 2.-3.12.1999 14. Vojtíšek T., Mudrová J. Případy úmrtí v důsledku intoxikace z pohledu soudního lékaře VI. Dny intenzivní medicíny, Kroměříž, 16.-18.6.1999 15. Krejzlík Z., Schneller K., Vojtíšek T., Votava M., Stratil D. Podezření na zanedbání lékařské péče v praxi soudního lékaře – poster 3. Seminář mladých patologů s mezinárodní účastí, 14.-15.4.2000 16. Vojtíšek T., Krejzlík K. Schneller M., Votava M Případná trestní odpovědnost praocvníků ve zdravotnictví v praxi VII. konference mladých lékařů, FN u sv. Anny v Brně, 21. 6. 2000 17. Hirt M., Vojtíšek T., Mráz J., Mudrová J. Střelné poranění střelou DUMDUM 4. sjezd České společnosti soudního lékařství a soudní toxikologie – postery, str. 28, Brno, 28.9.-1.10.2000 18. Novák L., Hirt M., Votava M., Vojtíšek T., Zeman M. Změny tělesné teploty po úmrtí 4. sjezd České společnosti soudního lékařství a soudní toxikologie – postery, str. 28, Brno, 28.9.-1.10.2000 19. Kolčava J., Merlíček J., Vojtíšek T. Nástřikové preparáty mízních cév XI. Rozmaričovy soudnělékařské pracovní dny, Kouty nad Desnou, 24.-25.5. 2001 20. Vojtíšek T., Hirt M. Novinky v právní kvalifikaci znásilnění VIII. konference mladých lékařů, FN u sv. Anny v Brně, 13.6.2001 21. Hirt M., Samková H., Pexa T., Vojtíšek T., Zelený M., Mudrová J. The unusual pathway of shot canal XII. Zjazd Polskyego Towarzystwa, Medycyny Sadowej i Kryminologii, Varšava, 12.-15.9.2001
22. Hirt M., Zelený M., Vojtíšek T., Pexa T. Historické základy středoevropských soudně-lékařských věd XII. Rozmaričovy soudnělékařské pracovní dny, Kouty nad Desnou, 23.-25.4. 2003 23. Hirt M., Vojtíšek T., Zelený M., Mudrová J. Historické aspekty vývoje morfologických věd v Evropě 30. sjezd českých patologů, Brno, 23.-24.5.2003 24. Hirt, M., Vojtíšek, T., Krajsa, J., Zelený, M., Juříček, L. Krvácení do Virchow – Robinových prostorů při střelném poranění hrudníku. IV. celoštátny vedecký zjazd súdneho lekárstva s medzinárodnou účasťou, Martin 8. -. 10 6. 2004 25. Vojtíšek T., Prudil L., Hirt M. Právní aspekty zacházení s tělem zemřelého z pohledu soudního lékaře XIII. Rozmaričovy soundělékařské pracovní dny, Kouty nad Desnou, 27. – 29. 4. 2005 26. Vojtíšek T., Hirt M., Zeman M. Méně obvyklý případ kaskádovitého pádu z výše 45. Májová súdnolekárská konferencia 25. – 26. 5. 2005 27. Zeman M., Vojtíšek T. Neobvyklý případ smrtelného dopravního úrazu s izolovaným poraněním krčních orgánů 45. Májová súdnolekárská konferencia 25. – 26. 5. 2005 28. Vojtíšek T., Prudil L. Informovaný souhlas s použitím částí těla pro vědecké a výukové účely Medicína pro praxi 2006, číslo 1, str. 48-49 29. Vojtíšek T., Zeman M., Procházková A. Dokonaná sebevražda skokem před nákladní automobil 46. Májová súdnolekárská konferencia 30. – 31. 5. 2006 30. Matějů E., Vémola A., Vojtíšek T., Zeman M. Rozbor mechanizmu vzniku poranění chodce při střetu s osobním vozidlem ve spolupráci soudních lékařů a technického znalce Mezinárodní kongres forenzních věd, Brno, 13.-15.9.2006 31. Vojtíšek T., Hirt M., Zeman M., Matějů E. Podezřelé úmrtí staršího manželského páru v rodinném domě XIV. Rozmaričovy soudnělékařské pracovní dny, 16. – 18. 5. 2007 32. Vojtíšek T. Zeman M., Hirt M. Zajímavý morfologický nález při bodně-řezném poranění Slovensko – český vedecký zjazd súdneho lekárstva s medzinárodnou účasťou, 18.-21. 6. 2008 V přímé souvislosti s tématem disertační práce jsou 27, 29 a 30.
