FOCUS. Regionální výzkum, globální rozvoj. Konkurenceschopná Evropa. č. 2 Březen Úřad pro úřední tisky

č. 2 Březen 2009 Evropská komise

FOCUS ● Regions of Knowledge Partnerství pro konkurenceschopnost ● Research Potential Využití existujících předností v konvergenčních a nejvzdálenějších regionech Evropy ● Iniciativa Food Cluster Jedinečné evropské uskupení se zaměřením na výzkum a budování kapacit

Konkurenceschopná Evropa

Úřad pro úřední tisky

© ShutterStock, 2009

Regionální výzkum, globální rozvoj

ÚVODNÍK

Vydalo oddělení CORDIS Úřad pro úřední tisky Evropských společenství 2, rue Mercier L-2985 Luxembourg Fax +352 2929-44090 E-mail: research-eu-supplements@ publications.europa.eu Redakční koordinace Evi Ford-Alexandraki Všechna čísla příloh research*eu focus jsou dostupná on-line na: http://cordis.europa.eu/news/research-eu Přílohu research*eu focus vydává Úřad pro úřední tisky Evropských společenství jako součást výzkumných programů financovaných EU. Příloha research*eu focus je společnou publikací oddělení CORDIS a oddělení B4 „Regions of Knowledge and Research Potential“ Generálního ředitelství pro výzkum Evropské komise, jmenovitě: Jean-David Malo (vedoucí oddělení); Markku Warras (zástupce vedoucího oddělení); Irmela Brach (mluvčí); Fabrice Quertain (dočasně vyslaný národní odborník). Další příspěvky poskytla: Sylvia Schreiber (ředitelka, Stuttgart Region European Office); Xavier Gellynck (profesor, Institut zemědělské ekonomiky, Univerzita v Gentu); Bert Vermeire (Institut zemědělské ekonomiky, Universita v Gentu); Linze Rijswijk (vedoucí projektu, Ontwikkelingsmaatschappij Oost Nederland, Oost NV); Jenny Bergsten (vedoucí projektu, Øresund Food Network). Na tomto čísle se výrazně podílel také Keith Harrap, nezávislý vědecký poradce. Dále jsme konzultovali internetové stránky některých popsaných projektů. Objednávky Přílohu si můžete objednat pomocí formuláře na zadní straně obalu nebo on-line na: http://ec.europa.eu/research/research-eu/ subscribe_en

Informační služba Společenství pro výzkum a vývoj http://cordis.europa.eu

nství, 2009 © Evropská společe

FOCUS

Regiony: dynamický motor znalostní ekonomiky Regionální zainteresované subjekty si stále více uvědomují, že výzkum a inovace jsou hlavními motory udržitelného hospodářského a sociálního rozvoje a konkurenceschopnosti v souladu s Lisabonskou strategií na podporu znalostní ekonomiky. To jasně dokládá skutečnost, že vyčlenily přibližně 25 % rozpočtu schválených operačních programů v rámci současného programového období strukturálních fondů (SF, 2007–2013), tedy celkem 86 miliard EUR, na výzkum a inovace včetně podnikání. Prostředky ze SF přidělené na výzkum a inovace dosáhly téměř 50 miliard EUR, což se rovná rozpočtu sedmého rámcového programu (7RP)! Evropská komise vřele vítá toto velmi pozitivní zaměření a těší se na další posílení této tendence. Robert-Jan Smits

Evropská komise zveřejnila v srpnu 2007 sdělení nazvané Konkurenceschopnost evropských regionů na základě výzkumu a inovací: příspěvek k vyššímu růstu a k vytváření více a lepších pracovních příležitostí. Toto sdělení zdůrazňuje význam nástrojů pro politiky výzkumu, inovací a soudržnosti Společenství a synergií mezi nimi. Mezi tyto nástroje patří 7RP, rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (competitiveness and innovation framework programme – CIP) a SF. Potenciál synergií usnadňuje skutečnost, že všechny nástroje mají poprvé podobný časový rámec, a 7RP navíc obsahuje jasný regionální rozměr. Program „Regions of Knowledge“ (RoK) si klade za cíl posílit výzkumný potenciál evropských regionů tím, že povzbudí a podpoří vytváření společných akčních plánů pro výzkum a vývoj (VaV), které vypracují vyspělá regionální uskupení se zaměřením na výzkum („regional research-driven clusters“ – RRDC). Program propojuje výzkumné subjekty, podniky a regionální/místní úřady („triple helix“) a usiluje o zvýšení regionální hospodářské konkurenceschopnosti na základě činností v oblasti výzkumu a technologického rozvoje (VTR) v tradičních nebo nově vznikajících sektorech podnikání. Finanční pomoc na provedení těchto plánů poskytnou celostátní/regionální úřady, soukromý sektor a programy Společenství (7RP, CIP, SF). Program „Research Potential“ (RegPot) usiluje o uvolnění a rozvoj stávajícího nebo nově vznikajícího výzkumného potenciálu institucí působících v oblasti VaV, které sídlí v konvergenčních a nejvzdálenějších regionech EU. V této příloze research*eu focus popisujeme některé příklady úspěchů dosažených ve dvou výše uvedených programech včetně nové evropské Iniciativy Food Cluster. Nastal čas, aby celostátní a regionální úřady (a jiné příslušné zainteresované subjekty) přeměnily koncepční synergie na synergie činnosti. K usnadnění tohoto kroku Komise v září 2008 uveřejnila Practical Guide to EU funding opportunities for research and innovation (Praktického průvodce možnostmi evropského financování vědy a inovací). Tato publikace radí, jak zajistit efektivní a účinné využití dostupných finančních prostředků na výzkum a inovace na úrovni EU. Průvodce můžete najít na nových, uživatelsky příjemných internetových stránkách, které poskytují užitečné informace potenciálním příjemcům různých dostupných finančních zdrojů: http://cordis.europa.eu/eu-funding-guide Evropská komise je odhodlána k přeměně synergií efektivní činnosti ve skutečnost. K úspěchu je však zapotřebí odhodlání a zapojení všech aktérů, zejména na regionální úrovni. Komise se těší na bližší spolupráci s regiony a zeměmi při rozvíjení skutečného partnerství pro regionální rozvoj ve společnosti založené na znalostech tak, aby se Evropský výzkumný prostor (EVP) stal realitou. Robert-Jan Smits Ředitel ředitelství B „Evropský výzkumný prostor: výzkumné programy a kapacita“, GŘ pro výzkum, Evropská komise

© Evropská společenství, 2009 Reprodukce je povolena, pokud je uveden zdroj. Úřad pro úřední tisky ani žádná jiná osoba jednající jeho jménem není zodpovědná za případné použití informací obsažených v této publikaci nebo za chyby, které mohly zůstat v textech i přes pečlivost při jejich přípravě.

2

research*eu focus — č. 2 — Březen 2009

OBSAH

REGIONÁLNÍ POLITIKA EU

7RP: PROGRAM KAPACITY

REGIONS OF KNOWLEDGE

Globální konkurenceschopnost evropských regionů na základě výzkumu

5

Regiony v 7RP: podpora znalostní ekonomiky

6

„Regions of Knowledge“ v 7RP: partnerství pro konkurenceschopnost

8

„Research Potential“ v 7RP: využití skrytých předností

9

„Regions of Knowledge“: od strategie a plánování k činnosti a provádění

10

PŘÍKLADY ÚSPĚCHU

„In-Track“: hledání znalostí na Krétě, Kanárských ostrovech, Sicílii a Madeiře 12

„BlueBioNet“: od tradičních námořních regionů ke znalostním regionům pro aplikovanou biotechnologii

„ProAct“: díky metodě srovnávání se nové regiony EU dostávají na stejnou úroveň jako ostatní

13

„NovaRegio“: účelové využití veřejného financování VTR

14

„Pro-Wood“: nová uskupení pro dřevařský průmysl v rumunských regionech

„StarNet-Regio“: mezinárodní síť námořních uskupení je středem zájmu v jižních zemích

15

RESEARCH POTENTIAL

„Research Potential“: uvolnění celkového potenciálu od západního Balkánu až po Středozemní moře

16


„UNAM-RegPot“: hlavní nanotechnologický institut Turecka se setkal s vědeckou obcí Evropy

17

„EcoGene“: Estonsko usiluje o vysokou kvalitu v genomickém výzkumu

18

„ROSA“: bílkovinné krmivo na podporu produkce kaprů v Srbsku a v zemích západního Balkánu

19

„StrePow“: nová energie pro srbské vrbové a topolové plantáže

20

Proč je „regionální rozměr“ důležitý

21

Co regiony potřebují: případ rozvinutých regionů

22

Food Valley: příklad úspěšné tvorby uskupení

23

Jaký druh financování pro jaké regiony?

24

Nástroje EU pro financování výzkumu

25

Financování a podpora EU pro podniky v praxi

26

Potřeby regionů: konvergenční a nejvzdálenější regiony

28

„Selenový příběh“: příběh výzkumné pracovnice z Pobaltí

INICIATIVA FOOD CLUSTER

Rozvoj společné strategické vize pro potravinářský průmysl EU v potravinářském uskupení

29

„Food innovation network Europe“ (FINE): předchůdce potravinářského uskupení

30


„RAF-Regions“: agropotravinářské MSP v Pazardžiku, střední Makedonii a Puglii profitují z výzkumu

31

„BaltFoodQual“: lotyšský institut Sigra upevňuje své dovednosti ve VaT, aby zahájil výzkum kvality živočišných krmiv

32

CO REGIONY POTŘEBUJÍ: ROZHOVORY A OSVĚDČENÉ POSTUPY


3

„SafeTechnoPack“: turecké výzkumné středisko Tubitak zlepšuje svou výzkumnou kapacitu ve VaT pro účely bezpečnějšího balení potravin

33

„EU-BalkanVegetables“: bulharský výzkumný institut pro zeleninové plodiny obnoven kvůli transferu evropských znalostí a postupů

34

„Feed-to-Food“: posílení srbského Střediska pro krmiva a živočišné výrobky s ohledem na evropská partnerství pro technologii krmiv

35

„Chromlab-Antioxidant“: posílení výzkumných kapacit zemí západního Balkánu pro charakterizaci kvality potravin

36

ROZHOVORY S ODBORNÍKY

Odborníci uskupení hodnotí potravinářskou síť

37

Cesta konvergenčních regionů k úspěchu: případ střední Makedonie

39

Zkušenosti z rozvinutých regionů: výsledky projektu „FINE“

OPEN DAYS 2008

Iniciativa Food cluster na „Open days“: profil výzkumu a inovací v potravinářství

„Regionální výzkum – globální rozvoj“, řekl komisař Potočnik na „Open days“ 42

Výhled pro potravinářské odvětví v Evropě

43

PRACOVNÍ PROGRAMY 2007–2009

Pracovní programy „RoK“ a „RegPot“ každoročně nabízejí nové výzkumné zaměření

44

„RoK“ 2007–2009: zvyšování hospodářského rozvoje regionů na základě vytváření uskupení a spolupráce

„RegPot“ 2007–2009: uvolnění potenciálu zemí západního Balkánu a středomořských partnerských zemí

40

46

Použité zkratky CIP competitiveness and innovation framework programme (rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace) CORDIS Informační služba Společenství pro výzkum a vývoj CSA coordination and support action (koordinační a podpůrné akce) EFRR Evropský fond pro regionální rozvoj EVP Evropský výzkumný prostor IKT informační a komunikační technologie MPC Mediterranean Partner Countries (středomořské partnerské země) MSP malé a střední podniky NKM národní kontaktní místo RegPot Research Potential (Výzkumný potenciál) RoK Regions of Knowledge (Regiony znalostí) RRDC regional research-driven cluster (regionální uskupení se zaměřením na výzkum) SF strukturální fondy SWOT strengths, weaknesses, opportunities and threats (přednosti, nedostatky, příležitosti a rizika) 6/7RP šestý/sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace VaT věda a technika VaV výzkum a vývoj VTR výzkum a technologický rozvoj VTRI výzkum, technologický rozvoj a inovace WBC Western Balkan Countries (země západního Balkánu)

4



Hospodářství EU čelí mnoha důležitým výzvám. Patří mezi ně demografické problémy, jako je nízká míra porodnosti a stárnoucí populace. Na druhou stranu se očekává, že zvýšený volný obchod a velký potenciál růstu v novějších členských státech EU přinese ovoce. VÝZKUM JE DŮLEŽITÝ Statistiky ukazují, že se investice do výzkumu vyplácejí. Regiony, které v průběhu let trvale hodně investovaly do výzkumu a vývoje (VaV), v současnosti nejvíce podněcují hospodářský růst na národní i evropské úrovni.

vení v důležitých oblastech vědy a techniky (VaT), jako je např. nanotechnologie. LISABONSKÁ STRATEGIE A BARCELONSKÝ CÍL Evropa rozeznala tyto výzvy a reagovala mnoha způsoby. Na evropské úrovni se její odpověď zakládá na dvou rozhodnutích Evropské rady: Lisabonská strategie a barcelonský cíl. V roce 2000 hlavy států nebo předsedové vlád v Lisabonu prohlásili, že Evropa by si měla stanovit cíl stát se „nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní společností na světě“ do roku 2010. Lisabonská strategie se zaměřuje na udržitelný rozvoj, zaměstnanost, soudržnost, lepší správu, celoživotní vzdělávání a podporu mobility lidí na evropském trhu. Všechny členské státy EU si stanovily ambiciózní cíle a zapojily se do nových iniciativ na zvýšení svých investic do výzkumu. Když byla v únoru 2005 tato strategie znovu zahájena, na Lisabon se jednoznačně pohlíželo jako na partnerství pro pracovní místa a růst mezi EU, jejími členskými státy a všemi hospodářskými zainteresovanými stranami včetně podnikatelů, akademické obce a regionů.

EVROPSKÝ VÝZKUMNÝ PROSTOR Dnešní rozvinuté ekonomiky jsou založené na znalostech, což znamená, že se výrobky a služby stále větší měrou zakládají na vyšším objemu vstupních VaT informací. Evropa musí zvýšit svou přitažlivost jakožto místo pro výzkum a inovace a udržovat tempo s dramatickým zvýšením mobility znalostí a informací na celém světě. Evropský výzkumný prostor (EVP) vytvořený v roce 2000, který je hlavním pilířem Lisabonské strategie, chce inspirovat nejlepší talenty, aby se vydaly na kariérní dráhu výzkumných pracovníků v Evropě. Kromě toho podněcuje průmysl, aby více investoval do evropského výzkumu, a aby tak přispěl k cíli EU věnovat 3 % HDP na výzkum a urychlit udržitelný růst a vytváření pracovních míst.

9

Evropská unie je největším vývozcem na světě, druhým největším dovozcem a největším hospodářským blokem na světě s HDP, který podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) převyšuje 12,8 bilionů dolarů. Spojené státy dosahují srovnatelné výše 11,7 bilionů dolarů. Hospodářský růst Unie po většinu let od roku 1990 nedosahoval úrovně růstu USA a její míra nezaměstnanosti byla vyšší. Nesmíme ale zapomínat, že v Evropské unii žije asi o 50 % více lidí než v USA. Proto je při srovnávání těchto dvou států v Evropě HDP na obyvatele značně nižší. Jednotlivá čísla nicméně zakrývají společenské výhody evropského hospodářského a sociálního modelu.

Japonsko a USA, které jsou tradičně označovány za hlavní ekonomické konkurenty EU, mají významnou a dobře financovanou výzkumnou kapacitu. Do výzkumu také značně investují soukromé podniky. Tyto dvě země kromě toho mají záviděníhodnou schopnost využít nových znalostí a rychle je přeměňovat na nové inovační produkty. Stále významnějšími konkurenty však jsou také rychle rostoucí ekonomiky Číny, Indie a dalších jihoasijských a jihoamerických zemí. V současné době značně investují do výzkumu a vzdělávání pro budoucnost. Investice do VaV v Číně se v současné době zvyšují o 20 % ročně, z velké části kvůli značnému nárůstu soukromých investic. Tímto tempem bude Čína do roku 2010 investovat do VaV stejnou část HDP jako Evropa, přičemž již zaujala vedoucí posta-


5


Čím více se svět rozvíjí a inovuje, tím se pro všechny stává lepším. Je ale zapotřebí, aby této výzvě dostála evropská úroveň výzkumu a inovací. Výzkum stimuluje hospodářský růst a udržitelné pracovní příležitosti. Pokud jde o nejlepší vědecké mozky, existuje na trhu dravá konkurence, protože investice do výzkumu se vyplácejí. Budoucí evropská konkurenceschopnost počítá s naší schopností přidávat hodnotu na základě výzkumu a inovací. Významné strategie, iniciativy a programy EU podporují podnikavost a připravují regiony Evropy na intenzivnější a lepší výzkum.

Na zasedání Evropské rady v Barceloně v březnu 2002 bylo potvrzeno, že pro EU jsou hlavními prioritami výzkum, technologický rozvoj a inovace (VTRI), má-li uskutečnit Lisabonskou strategii. Byl zde stanoven ambiciózní cíl zvýšit evropské investice do výzkumu a technologického rozvoje (VTR) v průměru na 3 % HDP s tím, že dvě třetiny investic do VaV bude financovat soukromý sektor, čímž se posílí absorpční kapacita místních podniků, zejména malých a středních podniků (MSP). Tradiční konkurenti Evropy toto 3% kritérium splňují, a dokonce často překračují.


Globální konkurenceschopnost evropských regionů na základě výzkumu

Regiony sehrávají klíčovou úlohu při dosahování lisabonských cílů, zejména pokud jde o maximalizaci potenciálu pro skutečný EVP – společný trh pro znalosti. Sedmý rámcový program (7RP) proto připravil programy, které maximalizují přínos výzkumu pro vytvoření prosperující znalostní ekonomiky v Evropě a konkurenceschopnosti v evropských regionech, k zajištění udržitelného rozvoje a vysoké kvality života pro všechny evropské občany. Program potrvá od roku 2007 do roku 2013. Sedmý rámcový program (7RP), který je základním kamenem politiky znalostí a růstu EU, sehraje zásadní úlohu při stimulaci udržitelné konkurenceschopnosti a blahobytu v Evropě. Jeho celkový rozpočet na sedmileté období převyšuje 50 miliard EUR (kromě dalšího financování výzkumu v rámci programu Euratom). Celkově 7RP navazuje na předchozí rámcové programy, zvláště pokud jde o snahu rozvinout EVP. Klade silný důraz na 10 významných výzkumných témat, která odpovídají hlavním oblastem vědy a techniky, a tím také reaguje na sociální, ekonomické, environmentální a průmyslové výzvy Evropy: • zdraví; • potravinářský průmysl, zemědělství a rybolov a biotechnologie; • informační a komunikační technologie (IKT); • nanovědy, nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie; • energie; • životní prostředí a změna klimatu; • doprava a letectví; • socioekonomické vědy a humanitní vědy; • vesmír; • bezpečnostní výzkum. Úplně nová je jednodušší struktura 7RP, která je uspořádána do čtyř hlavních pro-

gramů: „Spolupráce“; „Myšlenky“, „Lidé“ a „Kapacity“. 7RP dále doplňují programy pro Společná výzkumná centra (Joint Research Centres – JCR) Evropské komise a výzkum Euratomu. KAPACITY: NOVÝ REGIONÁLNÍ ROZMĚR 7RP Cílem programu Kapacity je rozvoj zdrojů, které má k dispozici výzkumná obec v Evropě, aby mohla fungovat v nejlepších možných podmínkách. V rámci tohoto programu lze poskytovat podporu na koordinaci výzkumných politik členských států EU. Program Kapacity má rozpočet 4 097 milionů EUR a zahrnuje sedm hlavních oblastí: • Výzkumné infrastruktury; • Výzkum ve prospěch MSP; • „Regions of Knowledge“ – (RoK, rozpočet: 126 milionů EUR); • „Research Potential“ – (RegPot, rozpočet: 340 milionů EUR); • Věda ve společnosti; • Podpora soudržného rozvoje výzkumných politik; • Mezinárodní spolupráce. Stimulací výzkumného potenciálu ve všech evropských regionech se bude zabývat specializovaný program „RoK“. Posílí kon9 © ShutterStock, 200


Regiony v 7RP: podpora znalostní ekonomiky

kurenceschopnost regionů tím, že svede dohromady regionální úřady, vysoké školy, výzkumná střediska, podniky a jiné zainteresované strany. Jádrem této činnosti jsou „regionální uskupení se zaměřením na výzkum“ („regional research-driven cluster“ – RRDC) (více informací viz s. 8 této přílohy). Program RoK má velký potenciál významně ovlivnit ekonomiky a životy milionů evropských občanů. Může být katalyzátorem přeměny regionální ekonomické výkonnosti tím, že podpoří důležitý a vhodný výzkum v regionech. Dalším významným novým prvkem programu Kapacity je uvolnění celkového výzkumného potenciálu v konvergenčních a nejvzdálenějších regionech Evropy. Díky „RegPot“ se výzkumná spolupráce s dalšími členskými státy EU rozšíří, přičemž dojde k posílení výzkumných středisek. Optimalizace mezinárodní publicity a uznání, zvětšení potenciálu pro vedení a zvýšení kvality vědeckých pracovníků a viditelnosti regionálních výzkumných skupin, to vše umožní těmto střediskům, aby se plně zapojila do EVP. Nabízí se obrovská možnost stavět na existujících přednostech regionálního výzkumu v Evropě tím, že zapojíme a podnítíme místní úřady a jiné regionální zainteresované subjekty. Činnosti v rámci programů RoK a RegPot pomohou regionům s vytvářením sítí a vymezováním jejich cesty vpřed a nakonec jim umožní, „aby si samy pomohly“ ve znalostní ekonomice. PROPOJENÍ S OSTATNÍMI EVROPSKÝMI AKCEMI Přibližně jedna třetina rozpočtu EU je vyčleněna na politiku soudržnosti, tj. na projekty ke snížení rozdílů v rozvoji mezi regiony a ke zvýšení bohatství všech regionů. Prvořadý zájem vždy představovalo vytváření a ochrana pracovních míst. Politiku soudržnosti EU rozvíjejí, sledují a spravují Generální ředitelství (GŘ) pro regionální rozvoj a GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Evropské komise. Jejím úkolem je posilování ekonomické, sociální a teritoriální soudržnosti omezováním rozdílů v úrovni rozvoje mezi regiony a členskými státy EU. Mezi hlavní nástroje politiky soudržnosti patří strukturální fondy (SF) EU. Jak 7RP, tak i SF mají poprvé srovnatelný časový rámec, jelikož současné programové období politiky soudržnosti také zahrnuje období od roku 2007 do roku 2013. S tím, jak se důraz v politice soudržnosti a ve využívání SF přesunuje na podporu cílů konkurenceschopnosti, roste také potřeba

6


9 © ShutterStock, 200

rozvíjet činnosti v oblasti VTRI a kapacit v regionech. Činnosti prováděné v rámci 7RP, jako jsou např. RoK a RegPot, mohou přispět k budování těchto kapacit a k zajištění co nejlepšího využití SF.

Národní strategické referenční rámce vyzdvihují význam VTRI pro rostoucí konkurenceschopnost evropských regionů. Stejný projekt nelze financovat prostřednictvím 7RP a SF. Doplňkové financování je však možné, zejména provádění regionálních výzkumných strategií nebo cestovních map vytvořených na základě finančních prostředků z programu RoK by mohlo být financováno ze SF v kombinaci s dalšími národními, regionálními a soukromými fondy. Konvergenční regiony, ve kterých je HDP na osobu nižší než 75 % průměrné hodnoty v EU, jsou hlavními příjemci finančních prostředků ze SF v období let 2007–2013. Mají výhradní nárok na financování podle programu RegPot 7RP. Nejvzdálenější regiony EU jsou stejně tak způsobilé (více informací viz s. 9 této přílohy). Vzhledem k tomu, že konvergenční a nejvzdálenější regiony jsou méně rozvinuté a vzdálené od evropského jádra VTR činnosti, existuje v nich skutečná potřeba pomáhat výzkumným pracovníkům a insti-


Výzkumné rámcové programy EU vždy vytvářely pevné vědecké vazby po celé Evropě bez jakýchkoli zeměpisných omezení. Přispívají k překonávání „regionální izolovanosti“ a technologického „provincialismu“. Kromě toho měly silný vliv na lidské zdroje v méně příznivých oblastech. Stimulaci nových nápadů a přenos osvědčených postupů umožnilo především využívání „stipendií Marie Curie“, jako jsou stipendia týkající se iniciativ v oblasti transferu technologií. Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (competitiveness and innovation framework programme – CIP) řízený GŘ pro podniky a průmysl Evropské komise je rovněž možné propojit s činnostmi programu RoK, například prostřednictvím podpory eko-inovací nebo rizikového kapitálu na zahájení provozu znalostních podniků.

Dohoda o EHP a memoranda o porozumění). Další důležitou skupinou jsou mezinárodní partnerské země spolupráce, jako jsou středomořské partnerské země (Mediterranean Partner Countries – MPC), Rusko, východoevropské a středoasijské státy, země západního Balkánu (Western Balkan Countries – WBC) a rozvojové země. Pro účast v programech RoK a RegPot a koordinaci jejich činností však platí určitá omezení. Související právní dokumenty: KOM(2007) 474 v konečném znění, 16.8.2007, „Sdělení Komise: Konkurenceschopnost evropských regionů na základě výzkumu a inovací“. Úř. věst. č. L 400, 30.12.2006, s. 299–367, „rozhodnutí Rady ze dne 19. prosince 2006 o zvláštním programu „Kapacity“, kterým se provádí sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007–2013)“. KOM(2005) 299 v konečném znění, 5.7.2005, „Sdělení Komise: Politika soudržnosti na podporu růstu a pracovních příležitostí: strategické obecné zásady, 2007–2013“. Úř. věst. č. L 310, 9.11.2006, s. 15–40, „rozhodnutí č. 1639/2006/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 24. října 2006, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007–2013)“. 9

Časové vymezení pro 7RP vyjádřené pro každý členský stát EU v „Národních strategických referenčních rámcích“ na období 2007–2013 se kryje s časovým rámcem SF. Tyto plány definují aktuální situaci a priority pro nadcházející roky. Související operační programy upřesňují, jakým způsobem se vynaloží zdroje EU ze SF a národního spolufinancování.

tucím z veřejného i soukromého sektoru, aby mohli využívat znalostí a zkušeností ostatních evropských regionů a účinně přispívat k celkovému výzkumnému úsilí EU. Díky tomu budou tyto regiony schopny využít svůj výzkumný potenciál, investovat do výzkumných schopností a lépe se začlenit do EVP.


Synergie mezi výzkumnou a regionální politikou je skutečným jádrem koncepcí RoK a RegPot. Vyplývá to ze dvou hlavních představ o podpoře konkurenceschopnosti: • přání zlepšit růst investic do výzkumu v regionech; • potřeba zlepšit výzkumné schopnosti ve všech evropských regionech, zejména v těch méně rozvinutých.


FINANČNÍ POMOC PRO REGIONY V nové politice soudržnosti EU (2007– 2013) hraje synergie se 7RP základní úlohu. Mezi konkrétní doplnění, co se týče určitých oblastí investic, patří: významné evropské výzkumné a inovační infrastruktury; zvýšení potenciálu výzkumných týmů v konvergenčních regionech; podpora nově vznikajících a stávajících center vynikající kvality; odborné vzdělávání a zaměstnávání výzkumných pracovníků a jejich výměna a samozřejmě provádění výzkumných strategií podle programu RoK 7RP.

ZÚČASTNĚTE SE 7RP! Účast v 7RP se nabízí široké řadě organizací a jednotlivců a program k ní výslovně vybízí. Zásadně je 7RP otevřen pro všechny země na světě. Členské státy EU využívají nejširších práv a přístupu k financování stejně jako země spojené se 7RP prostřednictvím řady právních nástrojů (dohoda v oblasti VaT,

7


„Regions of Knowledge“ (RoK) je dnes plně rozvinutým programem 7RP s rozpočtem 126 milionů EUR. Usiluje o vytvoření partnerství mezi veřejnými a soukromými výzkumnými středisky, podniky a regionálními úřady, které vyvíjejí strategie k maximalizaci investic do VTRI na regionální úrovni a k dosažení hospodářské konkurenceschopnosti. Té se má docílit podporou „regionálních uskupení se zaměřením na výzkum“ („regional research-driven clusters“ – RRDC). Program „RoK“ v podstatě zahrnuje tři hlavní druhy činností: • analýza – studie a prognózy ke zjištění předností a nedostatků a k přípravě výzkumných cestovních map v uskupeních; • instruktáž – partnerství mezi technologicky rozvinutými a méně rozvinutými regiony za účelem zjištění osvědčených postupů, které mohou vést k rozvoji uskupení; • integrace – transregionální partnerství různých uskupení, která formulují strategie a společné akční plány pro maximalizaci VTRI na regionální úrovni a pro dosažení hospodářské konkurenceschopnosti. Pro výběr a financování projektů RoK (viz s. 10–15 této přílohy) platí kritéria vynikající kvality, jak je tomu u všech činností rámcových programů EU. Činnosti programu RoK usilují o synergii s činnostmi regionální politiky Evropské komise ve fázi provádění. Tento program nefinancuje vědecký výzkum jako takový. REGIONÁLNÍ USKUPENÍ SE ZAMĚŘENÍM NA VÝZKUM Říká se, že uskupení jsou pro ekonomiku motorem úspěchu, a také se ví o jejich kladném vlivu na hospodářskou soutěž. Ten se projevuje trojím způsobem: zvyšují produk-

tivitu společností/subjektů v uskupení, podporují inovaci v dané oblasti a stimulují v ní nové podnikání. V rámci programu RoK je RRDC inovačním sdružením výzkumných subjektů (veřejných nebo soukromých), regionálních úřadů a místních podniků na regionální úrovni, které provádějí činnosti programu RoK a také z nich těží. Mezi hlavní cíle RRDC patří: • zaprvé posílení jejich schopnosti investovat do VaV a provádět výzkumné činnosti k udržení hospodářského rozvoje a • zadruhé maximalizace jejich potenciálu pro úspěšné zapojení partnerů uskupení do evropských výzkumných projektů. RRDC podstoupí třífázový proces: • zaprvé, analýza aktuální situace a definice strategie; • zadruhé, vyhotovení výzkumného programu nebo akčního plánu; • zatřetí, mobilizace finančních prostředků a zdrojů k provedení akčního plánu. K poslednímu bodu je zapotřebí obchodního plánu, který může zmobilizovat místní, národní a evropské finanční zdroje, zejména SF, které jsou nyní k takové pomoci výslovně určené. 9 © ShutterStock, 200


„Regions of Knowledge“ v 7RP: partnerství pro konkurenceschopnost

Ke zmapování předností a nedostatků VaV regionů a k analýze potřeb a příležitostí pro cílené činnosti v oblasti VTR mohou uskupení využít individuálního, transregionálního nebo nadnárodního kooperativního přístupu a, je-li to žádoucí, mohou vytvářet společné prováděcí programy. Kooperativní přístup usnadní vzájemné poznávání, a zejména spojí úspěšně rozvinuté regiony s těmi méně rozvinutými a umožní instruktáž. ČASTÉ OTÁZKY JAKÁ JE PŘESNÁ DEFINICE RRDC? Do RRDC musejí být zapojeny: • právní subjekty provádějící výzkum (vysoké školy, výzkumné organizace a výzkumné ziskové subjekty); a • obchodní společnosti (velké podniky a MSP) podle doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6.5.2003 (Úř. věst. č. L 124/36, 20.5.2003, viz http://eur-lex. europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri =OJ:L:2003:124:0036:0041:EN:PDF); a • regionální/místní úřady (místní a regionální správa, agentury pro regionální rozvoj). V případě potřeby mohou být do RRDC také zapojeny místní subjekty, jako jsou řemeslnické komory, obchodní a průmyslové komory, finanční instituce (např. banky) a poradci působící v určité vědecké a technické oblasti nebo hospodářském odvětví. MUSEJÍ BÝT ÚČASTNÍCI RRDC Z TÉHOŽ REGIONU? Ano, účastníci RRDC musejí být z téhož regionu. Neexistuje však žádná standardizovaná definice regionu, v němž uskupení funguje, a jeho území nemusí nutně odpovídat správní oblasti. MUSÍ BÝT USKUPENÍ PRÁVNÍM SUBJEKTEM? Ne, RRDC, které je součástí konsorcia, nemusí být právním subjektem. Pokud je právním subjektem, není nutné, aby se všichni členové uskupení stali součástí evropského konsorcia. Bude však zapotřebí předložit doklad o tom, že v uskupení jsou zastoupeni členové ze všech tří požadovaných druhů subjektů (viz výše). Více častých otázek o programu RoK najdete na s. 11 této přílohy.

8


Činnosti, ze kterých bude mít prospěch výzkumná obec a na které bylo během doby trvání 7RP vyčleněno 340 milionů EUR, (mimo jiné) zahrnují: • výměnu know-how a zkušeností na základě mezinárodního dvoustranného vysílání výzkumných pracovníků do vybraných výzkumných středisek ve způsobilých regionech a jedné nebo více partnerských organizací v jiné členské zemi EU; • nábor zkušených, nově příchozích výzkumných pracovníků; • podporu získávání, modernizace a rozvíjení určitého výzkumného zařízení; • organizaci workshopů a konferencí k usnadnění transferu znalostí na národní a mezinárodní úrovni; • osvětové činnosti. Tyto činnosti doplní investice do výzkumné kapacity spolufinancované prostřednictvím politiky soudržnosti EU. Program RegPot kromě toho zajistí prostředky hodnocení pro jakékoli výzkumné středisko ve způsobilém regionu. Tyto prostředky budou dostupné pro účely poskytování nezávislých odborných hodnocení celkové úrovně kvality výzkumu a infrastruktury ve středisku. Analýza předností a nedostatků bude základem akčního plánu pro zlepšení a posílení výzkumných kapacit střediska. Program RegPot je systémem uspořádaným zdola nahoru a narozdíl od činností programu RoK se mohou financované projekty zabývat jakýmkoli předmětem výzkumu podle tematických oblastí 7RP (viz s. 6 této přílohy a s. 16–20 pojednávající o projektech RoK).

ČASTÉ OTÁZKY CO JE TO „KONVERGENČNÍ REGION“? Konvergenční regiony jsou definovány jako regiony, které mají HDP na osobu nižší než 75 % průměru prvních 25 zemí EU (rozhodnutí Komise K(2006) 3475 a K(2007) 1283, kterými se mění rozhodnutí 2006/595/ ES, pokud jde o Bulharsko a Rumunsko). Rozhodnutí obsahují seznam regionů způsobilých pro financování ze SF podle konvergenčního cíle na období 2007–2013. Regiony „phasing out“ jsou rovněž považovány za konvergenční regiony. KTERÉ REGIONY PATŘÍ MEZI „NEJVZDÁLENĚJŠÍ REGIONY“? Nejvzdálenější regiony jsou, jak je definováno v čl. 299 odst. 2 Smlouvy o ES: Kanárské ostrovy (Španělsko), Guadeloupe, Francouzská Guayana, Martinique, ostrov Réunion (čtyři francouzské zámořské departementy), Azorské ostrovy a Madeira (Portugalsko).

Další informace o programu RegPot naleznete na s. 16 této přílohy.

9

Program RegPot se zabývá výhradně konvergenčními a nejvzdálenějšími regiony, které v současné době nedostatečně využívají svůj výzkumný potenciál, případně potřebují nové znalosti nebo podporu.

MĚLY BY INSTITUCE, S NIMIŽ JE PLÁNOVÁNA VÝMĚNA, BÝT URČENY JIŽ VE FÁZI PŘEDLOŽENÍ NÁVRHU? Tyto instituce je možné určit i po předložení návrhu. Kvůli předložení jasně zaměřeného návrhu se však doporučuje uvést podrobný popis kompetencí a vynikající kvality těchto institucí v oblasti VaT. Dále se doporučuje uvést alespoň tu evropskou zemi, v níž sídlí partnerská instituce.

CO SE PŘESNĚ MÍNÍ „NEJVYŠŠÍ KVALITOU A/ NEBO NEJSLIBNĚJŠÍMI VÝZKUMNÝMI INSTITUCEMI“? Žadatelé by měli doložit „vynikající kvalitu“ své výzkumné instituce tak, že např. předloží: informace o hlavních výzkumných činnostech; o organizaci instituce (náplň práce zaměstnanců a stručný popis dostupných výzkumných prostředků z hlediska počtu zaměstnanců a trvalého vybavení); stručné životopisy nejvýznamnějších výzkumných pracovníků; seznam nejnověj-

ŘÍZENÍ PROGRAMŮ ROK a REGPOT Za provádění programů RoK a RegPot odpovídá oddělení B4 „Regions of Knowledge and Research Potential“ GŘ pro výzkum Evropské komise.


9


Specializovaný program „Research Potential“ (RegPot) se zaměřuje na posílení kapacit VTR u vybraných výzkumných subjektů v konvergenčních a nejvzdálenějších regionech EU, aby bylo plně využito výzkumného potenciálu celého EVP. Program „RegPot“ má rozvinout vztahy spolupráce mezi méně příznivými centry v těchto regionech a etablovanými středisky vynikající kvality v jiných částech EU. Přispěje to k vytvoření strategických partnerství, která umožní vybraným výzkumným subjektům využití jejich plného potenciálu.

ších publikací; počet studentů doktorandského a/nebo postdoktorandského studia nebo počet stipendistů instituce; informace o spolupráci se soukromými nebo veřejnými institucemi VTR v dané zemi i jinde; informace o možné účasti ve výzkumných programech nebo činnostech financovaných EU, jinými národními nebo mezinárodními organizacemi, soukromým sektorem atd.


„Research Potential“ v 7RP: využití skrytých předností

REGIONS OF KNOWLEDGE VÝZVY K PŘEDKLÁDÁNÍ NÁVRHŮ 7RP

Nový program „Regions of Knowledge“ (RoK) 7RP se zakládá na zkušenostech získaných v předchozích úspěšných pilotních akcích ke zvýšení investic do VaV a konkurenceschopnosti na regionální úrovni. Vlastní provádění akčních plánů 7RP umožnily zejména pilotní projekty ze zkušební výzvy v roce 2003 a projekty šestého rámcového programu (6RP) zahájené v roce 2004. Poskytly důležitou analýzu politiky a strategické zprávy a přišly s doporučením pro regionální rozvoj. První pilotní akci „Regions of Knowledge“ (KnowReg) zahájila Evropská komise, která v roce 2003 získala zvláštní finanční prostředky od Evropského parlamentu, a to s poměrně malým rozpočtem 2,5 milionu EUR. Akci zcela naplánovalo a provedlo Generální ředitelství pro výzkum Evropské komise, přičemž byla úplně nezávislá na 6RP a SF. Tato experimentální akce chtěla docílit většího zapojení regionů do EVP a upevnit jejich závazek vůči vytváření tohoto prostoru. Ukázalo se, že to regiony opravdu potřebují. Po úspěchu pilotní akce v roce 2003 byla v roce 2004 zahájena druhá fáze jako mimořádná výzva 6RP (ref. č. výzvy: FP6-2004KNOW-REG-2). Výzva byla financována až do výše 8,95 milionu EUR, tentokrát v rámci zvláštního programu 6RP „Integrace a posilování EVP – soudržný rozvoj politik“. Výzva se zaměřila na investice do VaV na regionální úrovni, které se měly stát prostředkem k dosažení barcelonských cílů. K provedení nadnárodních, meziregionálních projektů spolupráce týkajících se výzkumu, tvorby politiky a investiční strategie bylo použito zvláštního nástroje – koordinační akce. Hlavním úkolem bylo rozšíření osvědčených postupů do všech regionů, přičemž výzva navázala na stávající síť „Inovující regiony v Evropě“ (IRE). V rámci této

akce se hledaly návrhy na projekty, které usilovaly o vymezení priorit a strategií výzkumné politiky pro regiony prostřednictvím předvídání a dalších výhledových inteligentních metod. Na programu byly také porovnávací, propojovací a jiné činnosti určené k vyhodnocování výzkumných trendů, které by mohly pomoci tvůrcům politiky výzkumu. Kromě toho byly také vítány instruktážní programy v oblasti provádění politiky výzkumu včetně výměny zaměstnanců a projektů usilujících o lepší a účinnější využití SF na podporu investic do VTR.

VÝZVY 2007 Tyto výzvy k předkládání návrhů byly zveřejněny dne 22. prosince 2006 a uzavřeny dne 24. dubna 2007. FP7-REGIONS-2007-1: • rozpočet celkem 8,8 milionu EUR, přibližně 1 milion EUR na projekt. FP7-REGIONS-2007-2: • rozpočet celkem: 1 milion EUR, přibližně 200 000 EUR na projekt. FP7-REGIONS-2007-3: • rozpočet celkem: 0,4 milionu EUR na jeden projekt. Režim financování (všechny výzvy): koordinační a podpůrná akce (coordination and support action – CSA). Obě komplexní činnosti v rámci prvních výzev RoK 7RP zahrnovaly: • analýzu, instruktáž a začlenění výzkumných pracovníků; • usnadnění vzniku nových uskupení a oboustranné informovanosti.

Projekty mohly být tematické (biotechnologie, environmentální nebo průmyslové technologie atd.), musely se však zaměřovat na politiku VTR. V rámci této výzvy bylo celkem předloženo 115 způsobilých návrhů, které žádaly o finanční prostředky EK v hodnotě přibližně 56 milionů EUR.

Jako dvě specifické oblasti ekonomického zájmu byly vybrány: • výzkum ve prospěch MSP působících v oblasti produktů nebo procesů založených na znalostech; • výzkum a venkovské ekonomiky včetně ekonomik, které procházejí strukturálními změnami.

Tato konkrétní výzva byla uzavřena v polovině května a pro financování bylo nakonec vybráno 18 projektů. Maximální rozpočet na každý projekt činil 0,5 milionu EUR.

Do výzev byly zahrnuty také informační činnosti, jako jsou např. konference, workshopy, publikace a internetové iniciativy a také instruktáže.

Výběr příkladů úspěšných projektů „RoK“ najdete na s. 12–13 této přílohy a na s. 29–36 v článku o Iniciativě Food Cluster.

Další činností rozvinutou v rámci třetí výzvy RoK v roce 2007 byla podpora nadnárodní spolupráce mezi národními kontaktními místy (NKM) pro 7RP. Akce se zaměřila na zjišťování a sdílení osvědčených postupů prostřednictvím různých mechanismů, jako je hodnocení pomocí porovnávání, společné workshopy, odborné vzdělávání a systémy výměny zkušeností. K účasti byly vyzvány rovněž NKM z přidružených zemí.



„Regions of Knowledge“: od strategie a plánování k činnosti a provádění

Očekával se dvojí dopad: zaprvé, zlepšení služby NKM po celé Evropě, a tudíž zjednodušení přístupu k výzvám 7RP a zároveň omezení vstupních překážek pro nováčky a zvýšení průměrné kvality předkládaných návrhů, a zadruhé, dosažení konzistentnější úrovně podpůrných služeb NKM v celé Evropě. V rámci první výzvy bylo k financování vybráno 11 projektů, přičemž se rozpočet každého z nich blížil hodnotě 800 000 EUR. Při druhé výzvě bylo k financování vybráno pět projektů. Tyto výzvy se týkaly jak tematických oblastí (viz výše), tak i většiny evropských zemí.

10



VÝZVY 2008 Tyto výzvy byly zveřejněny dne 30. října 2007 a uzavřeny dne 14. března 2008.


FP7-REGIONS-2008-1: • celkový rozpočet: 9,3 milionu EUR, přibližně 1 milion EUR na projekt. FP7-REGIONS-2008-2: • celkový rozpočet: 0,8 milionu EUR, přibližně 0,2 milionu EUR na projekt. Režim financování (pro obě výzvy): CSA. Tyto výzvy zaměřovaly své činnosti na: • analýzu, instruktáže a začlenění výzkumných plánů a definici společných akčních plánů (kromě vlastního provádění plánů); • usnadnění vzniku nových RRDC a vzájemné výměny informací. Návrhy v rámci obou výzev se měly týkat jednoho nebo obou těchto témat: • maximalizace výhod plynoucích z výzkumných infrastruktur pro regionální hospodářský rozvoj; • regionální příspěvky ke snížení emisí CO2. Podobně jako u výzev v roce 2007 byly i nyní žádoucí činnosti zaměřené na šíření informací. Stejně tak bylo vítáno vzájemné poznávání nebo instruktáže ze strany vysoce vyspělých regionů pro regiony s méně rozvinutým profilem výzkumu (zejména konvergenční a nejvzdálenější regiony EU). V rámci první výzvy bylo k financování vybráno 11 projektů. Při druhé výzvě byly vybrány čtyři projekty. VÝZVA 2009 Tato výzva byla zveřejněna dne 3. září 2008 a uzavřena dne 27. ledna 2009. FP7-REGIONS-2009-1: • rozpočet: celkem 16,1 milionu EUR, 1 až 3 miliony na projekt. Režim financování: CSA. Hlavní činností v rámci této výzvy byla: • mezinárodní spolupráce mezi uskupeními. Návrhy se měly zabývat tímto tématem: • zlepšení udržitelného využívání přírodních zdrojů a přírodního a umělého prostředí. Podobně jako u předchozích výzev by rozvoj mezinárodní spolupráce mezi uskupeními měl obnášet: zaprvé, analýzu, rozvoj a provádění výzkumných plánů; zadruhé, instruktáže ze strany vysoce vyspělých regionů pro regiony s méně rozvinutým profilem výzkumu a zatřetí, iniciativy ke zlepšení začlenění výzkumných pracovníků a institucí do regionálních ekonomik.


BUDOUCÍ VÝZVY 2010 Předběžné priority pro budoucí výzvy v roce 2010 odhalují velký zájem o projekty v oblasti zdraví/stárnutí, včetně podpory hlavního trhu elektronického zdravotnictví. Více informací o pracovním programu RoK, o aktuálních a budoucích výzvách najdete na s. 44–45.

JAKÁ JE PŘESNÁ DEFINICE RRDC? Více informací o RRDC najdete na s. 8 této přílohy. KDO MUSÍ PROJEKT KOORDINOVAT? Návrhy v programu RoK se předkládají regionálním/místním úřadům zapojeným do RRDC, které také řídí vybrané projekty, pokud ovšem nebylo dané uskupení vytvořeno jako samostatný právní subjekt.

ČASTÉ OTÁZKY CO SE MÍNÍ „REGIONY“? „Regiony“ se definují jako subnárodní zeměpisné jednotky. Kvůli tomuto programu nutně neodpovídají „Nomenklatuře územních statistických jednotek“ (NUTS), klasifikačnímu systému, který se používá k vymezení různých úrovní regionů pro statistické účely na evropské úrovni. Projekty podporované programem RoK mohou vymezovat zeměpisný rozsah zapojených regionů tak, aby nejlépe vyhovovaly projektu. Regiony by mohly být většími oblastmi (např. německými Länder), malými oblastmi (např. obce) nebo seskupeními několika správních oblastí. Velikost zapojených regionů by však měla odpovídat druhu navrhovaných činností. MOHOU SE ZÚČASTNIT MĚSTA? Ano, mohou. Vždy by se však měly brát v úvahu cíle výzvy, požadované kompetence institucí a evropský rozměr projektů.

Další informace o programu „RoK“ na: http://cordis.europa.eu/fp7/capacities/regions-knowledge_en.html Nadcházející výzvy a podrobné informace o nich: http://cordis.europa.eu/fp7/calls Poradenství ohledně 7RP – pomoc týkající se obsahu výzev: http://ec.europa.eu/research/index. cfm?lg=cs&pg=enquiries&cat=x Technická pomoc týkající se elektronického systému pro podávání návrhů („Electronic proposal submission system“ – EPSS) – uživatelského rádce pro podávání návrhů on-line: http://cordis.europa.eu/fp7/dc/index.cfm?fuseaction=UserSite. FP7SubmitProposalPage Pomoc při hledání partnerů pro účast na výzvách: http://cordis.europa.eu/fp7/partners_en.html Chcete-li si objednat brožuru „Frequently asked questions – Regions of Knowledge“, prosím kontaktujte: Irmela Brach E-mail: [email protected] Časté otázky týkající se „RoK“ najdete také na této internetové stránce: http://ec.europa.eu/research/index.cfm?lg=cs&pg=faq&cat=x

11

REGIONS OF KNOWLEDGE: PŘÍKLADY ÚSPĚCHU

„In-Track“: hledání znalostí na Krétě, Kanárských ostrovech, Sicílii a Madeiře Projekt „In-Track“ je postaven na zvláštní charakteristice, přednostech a omezeních čtyř ostrovních evropských regionů, a proto použil metodiku ušitou na míru, založenou na regionálních metodách předvídání. Podpořil formulování regionálních znalostních politik a zajistil podporu místních aktérů a zainteresovaných subjektů. Projekt se na všech čtyřech evropských ostrovech – na Krétě (Řecko), Kanárských ostrovech (Španělsko), Sicílii (Itálie) a Madeiře (Portugalsko) – zaměřil na koordinaci úsilí a podporu vzájemného poznávání. Aby ostrovy dosáhly politického cíle programu RoK, který spočívá v rozvoji založeném na znalostech, sdílely zdroje, nástroje, zkušenosti, metodiky a modely. Projekt položil základ pro změnu paradigmatu při formulování regionální politiky, protože propojil stávající výstupy regionálních iniciativ s novými regionálními politikami a akčními plány zaměřenými na koncepci RoK. Byla přijala trojstupňová strategie: • regionální úroveň; • multiregionální úroveň, do které byly zapojeny čtyři ostrovy v projektu; • multiregionální úroveň, která zahrnovala pět dalších evropských ostrovů: Baleárské ostrovy (Španělsko), Korsika (Francie), Sardinie (Itálie), Azorské ostrovy (Portugalsko) a Highlands and Islands (Spojené království, Skotsko). Program In-Track splnil čtyři hlavní cíle: • vyhodnotit/posoudit ústřední úlohu znalostí ve čtyřech okrajových, méně příznivých evropských regionech, pro které je

typická izolovanost, prostřednictvím technologických auditů, strategické diferenční analýzy a regionálního předvídání; • zjistit, jaký je aktuální stav regionů, pokud jde o politiky inovací a technologií, a zahájit profesionální proces uvědomování, který přispěje k budování koncepce RoK. Má se tak dít při čtyřech workshopech, které jsou založeny na shodě, určeny pro všechny účastníky (jeden na region) a organizovány podle metodiky „European awareness scenario workshop“ (EASW) a komparativní analýzy napříč regiony; • zajistit aktivní účast hlavních socioekonomických zainteresovaných subjektů napříč regiony za účelem vytvoření společné vize čtyř regionů týkající se znalostního rozvoje okrajových/izolovaných oblastí a možností politiky. Opět se tak má dít prostřednictvím workshopu, který je založen na metodice EASW a který má položit základy pro nové regionální politiky a akční plány; • rozvinout meziregionální síť, sdílet model spolupráce a zlepšit výměnu poznatků a zkušeností prostřednictvím soběstačných plánů, které se zaměřují zvláště na úkoly izolovaných regionů při dosahování znalostního rozvoje a v přístupech k inovační politice.

„BlueBioNet“: od tradičních námořních regionů ke znalostním regionům pro aplikovanou biotechnologii Hlavním cílem projektu „BlueBioNet“ byla stimulace regionálního rozvoje v přímořských regionech. Tyto regiony se ocitají pod tlakem, jelikož na ně doléhá průmyslová restrukturalizace a s ní související vysoká míra nezaměstnanosti. K nápravě popsané situace si BlueBioNet vytyčil tyto hlavní cíle: • zvýšit podíl vědeckých pracovníků na rozvoji nových odvětví; • zvýšit investice soukromých společností do výzkumných a inovačních činností; • zvýšit povědomí o možnostech spolupráce a dosáhnout lepší koordinace. Projekt obsahoval tři různé zacílené akce s konkrétními dlouhodobými a střednědobými cíli: • výměna osvědčených postupů a metodik mezi partnery z Německa (region Untere Weser), Španělska (Andalúzie), Francie (Provence-Alpy-Azurové pobřeží) a Spojeného království (Skotsko) a případné nové vymezení následných kroků;

12

• podpora spolupráce v rámci zúčastněných regionů a mezi nimi tak, že se určí regionální organizace VTR, které se zabývají námořní biotechnologií, a zejména zvláštní výzkumné skupiny z potenciálně zainteresovaných společností a také při třech regionálních a jednom mezinárodním partnerském setkání (brokerage event); • činnosti zaměřené na šíření informací o cílech iniciativy BlueBioNet. Projekt BlueBioNet přinesl očekávané výsledky, pokud jde o umožnění dalšího rozvoje společností působících v oblasti námořní biotechnologie v jejich regionech, a tudíž přispěl ke snížení vysoké míry nezaměstnanosti. Co se týká rozvoje spolupráce v rámci různých zúčastněných regionů a mezi nimi,

Název projektu

Insular regions knowledge tracker (In-Track)

Program a výzva

Pilotní akce „Regions of Knowledge“ (KnowReg), zvláštní výzva v roce 2003

Příspěvek ES

215 000 EUR

Doba trvání projektu 24 měsíců

Koordinátor projektu

Juan Ruiz Alzola E-mail: [email protected]

Partneři

Instituto Tecnólogico de Canarias SA, Španělsko Foundation for Research & Technology Hellas (Forth), Řecko Consorzio Catania Ricerche-Media IRC, Itálie Centro de Empresas e Inovação da Madeira (BIC Madeira), Portugalsko

Internetové stránky projektu

http://www.intrack.org

metodou s nejlepšími výsledky byla databáze společností vytvořená každým partnerem, která obsahovala přesný popis technologie/odborné posudky a užitečné kontaktní údaje. Tyto databáze poskytly společnou platformu pro zjišťování potřeb a příležitostí evropského odvětví modré biotechnologie a umožnily regionálním aktérům vytváření sítí, a to nejenom na regionálním, ale také na mezinárodním základě. Mezinárodní partnerská setkání BlueBioNet (brokerage events) byla mimořádně úspěšná. Přispěla k dosažení informačních cílů projektu a podnítila vzájemnou výměnu nápadů v rámci společností, které se zabývají námořní biotechnologií. Vyšlo najevo, že vytvoření uskupení pro námořní biotechnologii se těší velké podpoře a potřebu jeho vytvoření vyjádřili jak zástupci výzkumu, tak i průmyslu. Projekt BlueBioNet položil základy budoucí transevropské skupiny v oblasti modré biotechnologie, která je považována za nezbytnou pro budoucí úspěch námořní biotechnologie v Evropě i mimo ni.


„ProAct“: díky metodě srovnávání se nové regiony EU dostávají na stejnou úroveň jako ostatní

Mezi starší členské státy (a regiony) EU, které se zúčastnily projektu, patřilo Dánsko (severní Dánsko), Nizozemsko (Leiden), Rakousko (Vídeň) a Spojené království (jihovýchodní Anglie). Ostatní partneři projektu přistoupili k EU teprve v roce 2004, jednalo se o Českou republiku (jižní Morava), Maďarsko (severní Maďarsko), Polsko (Podkarpatské Vévodství) a Slovensko (samosprávný region Prešov). Srovnávací kritéria projektu ProAct podpořila modernizaci regionálních institucí v novějších členských státech EU, kde byly tyto instituce založeny teprve před jejich přistoupením k EU: Regionální úřady ve starších členských státech EU mají daleko delší historii provádění regionální inovační politiky. Projekt ProAct podstatně zkrátil dobu potřebnou pro učení a měl příznivý dopad na účinnost.

• zjištění a rozšíření srovnávacích kritérií při provádění regionální inovační politiky; • analýzu mezinárodních vztahů regionů a vypracování společného prohlášení, v němž by se uvádělo, jak si regionální politici představují využití výsledků projektu; • zapojení se do společenského dialogu, šíření osvědčených postupů a publikaci knihy, v níž budou uvedena kritéria pro provádění regionální inovační politiky i příklady osvědčených metod. Konsorcium ProAct uspořádalo dva mezinárodní tematické workshopy a mezinárodní konferenci. Zprovoznilo internetové stránky projektu a vytvořilo komunikační kanály, a to ve spolupráci se sítí „Innovating regions in Europe“ (IRE), s iniciativou „Erawatch“, NKM a dalšími souvisejícími centry politiky.

Celkově se projekt zaměřoval na: • zjištění vazeb mezi regionálními potřebami a formulací regionální inovační politiky;

Název projektu

Conversion of traditionally structured maritime regions into European knowledge regions for applied biotechnology (BlueBioNet)

Program a výzva

Pilotní akce „Regions of Knowledge“ (KnowReg), zvláštní výzva v roce 2003

Příspěvek ES

Partneři

Bremerhavener Gesellschaft für Investitionsförderung und Stadtentwicklung mbH (BIS), Německo Centro de Innovación y Transferencia de Tecnología de Andalucía (Citandalucía), Španělsko Targeting Innovation Ltd, Spojené království Toulon Vat Technologies, Francie

Program a výzva

„Regions of Knowledge“ mimořádná výzva 2004, FP6-2004-KNOW-REG-2

Příspěvek ES

499 668 EUR


Koordinátor projektu Gábor Papanek E-mail: [email protected]

Partneři

GKI Economic Research Co., Maďarsko Regional Development Agency of NorthHungary (NORDA), Maďarsko Zentrum für Soziale Innovation (ZSI), Rakousko Zentrum für Innovation und Technologie (ZIT), Rakousko Kabinet pro studium vědy, techniky a společnosti, Akademie věd České republiky Center for Industrial Production, University of Aalborg, Dánsko Business Development Centre North Denmark, Dánsko Center for Technology and Innovation Management (CETIM), Nizozemsko Warsaw School of Economics (WSE), Research Institute of Economic Development (RIED), Polsko Marshal’s Office of the Podkarpackie Voivodship, Polsko Centre for Advancement of Science and Technology (SARC), Slovensko Centre for Research in Innovation Management (Centrim), University of Brighton, Spojené království


http://www.proact-network.net

175 000 EUR



Annette Schimmel E-mail: [email protected]


13


V projektu „ProAct“ spojily své síly čtyři starší a čtyři novější členské státy EU, aby zjistily osvědčené postupy pro provádění regionální inovační politiky. Jako hlavní metodu analýzy použily srovnávání. Projekt si kladl za cíl převést důležité znalosti z rozvinutých do méně příznivých regionů, aby se při tvorbě regionálních inovačních koncepcí mohly ty méně příznivé dostat na stejnou úroveň jako ostatní.

Název projektu

Practical regional innovation policy in action – the efficient tools for regional catching-up in new Member States (ProAct)


„NovaRegio“: účelové využití veřejného financování VTR V době vzniku projektu „NovaRegio“ v roce 2005 byly v oblasti inovační výkonnosti zjištěny značné rozdíly v celé EU. Byly připisovány velké rozdílnosti v úsilí evropských regionů kvůli omezené koordinací činností a vytváření sítí. Kromě toho mezi okrajovými a ostrovními regiony a regiony střední a východní Evropy neexistovaly žádné společné politiky VTR. S cílem napravit tuto situaci zvýšil projekt NovaRegio interakce mezi tvorbou státní politiky a regionálními inovacemi, podpořil vytváření sítí a poskytl poradenství tvůrcům politiky VTR. Stanovených cílů bylo dosaženo především díky vzájemnému učení, koordinaci a spolupráci mezi zeměmi, které náležejí ke dvěma významným evropským regionálním sítím: „Konference okrajových přímořských regionů“ (CPMR) a „Central European initiative“ (CEI). „Otevřená metoda koordinace“ se zaměřila na podporu meziregionálního studia politiky VTR a jejím konečným cílem bylo zajištění účelnějšího využívání SF na podporu investic do VTR. Projekt sestával ze tří hlavních fází. • Zaprvé bylo vytvořeno virtuální středisko, které posloužilo jako archiv znalostí a zkušeností. • Zadruhé došlo k rozvoji celostátních a regionálních schopností pomocí srovnávací analýzy úspěšných politik VTR v rámci regionů. V této fázi podpořili partnery projektu NovaRegio jejich regionální úřady. Z 25 zjištěných politik VTR, které se nejlépe osvědčily v praxi, bylo vybráno 10 pro účely vytvoření příručky o srovnávacích metodách určených pro projekty v oblasti transferu znalostí.

• Zatřetí byla tato srovnávací kritéria předána partnerům projektu NovaRegio a zavedena v jejich regionech. Proběhlo několik workshopů a seminářů, které přispěly ke zlepšení pracovního prostředí pro spolupráci a k podnícení výměny pracovníků v rámci sítí. Díky přelévavému efektu se tyto postupy rozšířily i do dalších regionů. Konsorcium projektu NovaRegio sestávalo z osmi partnerů, z nichž bylo sedm úzce spojeno se svými regionálními úřady odpovědnými za provádění politiky VTR: Kréta (Řecko), Kanárské ostrovy (Španělsko), Friuli Venezia Giulia (Itálie), Dél Dunántúl (Maďarsko), Styria (Rakousko), město Lublaň (Slovinsko) a Småland med öarna (Švédsko).

14

Příspěvek ES

498 521 EUR



Gabriele Gatti E-mail: [email protected]

Partneři

Consorzio per l’AREA di Ricerca Scientifica e Tecnologica di Trieste (AREA), Itálie Innova SpA, Itálie Steiermärkische Forschungs- und Entwicklungsförderungsgesellschaft mbH, Rakousko Public Agency for Technology of the Republic of Slovenia (TIA), Slovinsko Foundation for Research & Technology Hellas (Forth), Řecko Instituto Tecnológico de Canarias SA, Španělsko Länsteknikcentrum i Jönköpings Län AB, Švédsko South-Transdanubian Regional Development Agency, Maďarsko http://www.novaregio.net

„Pro-Wood“ je projektem na podporu nově vznikajícího dřevařského uskupení v oblasti Brasov-Covasna v rumunské Transylvánii. Tamní dřevařský průmysl má dlouhou tradici v oblastech podnikání a VaV a velký ekonomický potenciál, který je zapotřebí rozvíjet. Iniciativy uskupení jsou velmi úspěšným nástrojem podpory těchto ekonomických a znalostních prostředí.

Dřevařství má v rumunské ekonomice svou tradiční úlohu. Toto odvětví je druhým největším zaměstnavatelem v zemi. Dřevařský průmysl v Rumunsku však má níz-

Program a výzva

Mimořádná výzva v roce 2004 „Regions of Knowledge“, FP6-2004-KNOW-REG-2


„Pro-Wood“: nová uskupení pro dřevařský průmysl v rumunských regionech

Iniciativy uskupení ale bohužel nemají ve východní Evropě, v tzv. „transformujících se“ zemích dlouhou tradici. Projekt ProWood se proto chopil tohoto nelehkého úkolu a inicioval transfer know-how, aby uspořádal stávající prvky uskupení. Transfer know-how bude založen na analýze zjišťování faktů a harmonizován se zvláštními potřebami dřevařského odvětví v oblasti Brasov-Covasna.

Název projektu

Innovative network for coordinated actions on RTD policies at regional level (NovaRegio)

kou produktivitu a dosahuje pouhých 3 % HDP. Transylvánské lesy pokrývají 18,7 % zalesněného území v Rumunsku, přičemž těžba dřeva činí 22 % z celkové těžby v Rumunsku. Projekt Pro-Wood chce dosáhnout čtyř hlavních cílů: • vytvořit infrastrukturu pro řádnou spolupráci mezi zainteresovanými subjekty v dřevařském odvětví v oblasti BrasovCovasna; • podpořit a zvýšit úlohu VaV v budoucí práci uskupení; • formulovat vizi pro dřevařské uskupení,

která by obsahovala cíle a měřitelné výsledky; • vytvořit internetovou platformu sítě. Kromě hospodářských dopadů, které bude mít vytvořené dřevařské uskupení na region Brasov-Covasna, podpoří také začlenění regionu do EVP. Konsorcium tvoří osm partnerů z Německa, Francie, Rumunska a Finska. Toto partnerství začleňuje významné zainteresované subjekty z rumunské strany i potřebné pracovníky, kteří mají příslušné znalosti o politických nástrojích uskupení, výzkumu v dřevařském průmyslu a obchodě. Konkrétně se k týmu připojili Univerzita v Brasově, jediná Fakulta lesnických věd v Rumunsku, dále okresní úřad v Covasně, sdružení dřevozpracovatelů v oblasti a tým poradců z Německa, Francie, Rumunska a Finska.


„StarNet-Regio“: mezinárodní síť námořních uskupení je středem zájmu v jižních zemích

Autoři projektu „StarNet-Regio“, kteří si byli vědomi této skutečnosti, se rozhodli zachovat tuto konkurenční výhodu EU v námořním průmyslovém odvětví, která závisí především na výkonnosti odvětví, jeho pružnosti a trvání konkurenceschopnosti. Věřili, že projekt StarNet-Regio zvýší celkovou kapacitu regionálních aktérů v těchto regionech: správní oblast Rijeka (Chorvatsko), Friuli Venezia Giulia (Itálie) a město Lublaň (Slovinsko). Aktéři, které sjednotilo toto cenné mezinárodní výzkumné partnerství, chtějí zvýšit investice do VTR pomocí vhodných strategií v námořním odvětví a provádět výzkumné činnosti týkající se námořního průmyslu, zejména lodního stavitelství. Konkrétněji jde v projektu o to, že regionální námořní uskupení sídlící v těchto třech partnerských regionech považují níže uvedené oblasti za důležitá odvětví k prozkoumání: • lodní stavitelství, včetně designu, výstavby a údržby lodí pro rekreační účely; • stavební prvky a systémy určené k lepšímu využití plavidel, tj. pro nakládání a vykládání nákladu, pohodlí kajut atd.; • logistika a podpůrné dopravní struktury;

Název projektu

Promoting and linking wood industry and research in Romanian regions using good practice from acknowledged wood clusters in the EU (Pro-Wood)

Program a výzva

Program „Regions of Knowledge“ (RoK), FP7-REGIONS-2007-2 „Facilitating the emergence of new clusters and mutual information“

Příspěvek ES 200 000 EUR

Doba trvání projektu

• IKT pro automatizaci logistiky a dopravních služeb. Celkovým cílem je posílit a rozvinout toto obchodní odvětví, jeho VaT základnu a konečně také hospodářský růst regionů. Tohoto cíle lze dosáhnout povzbuzením a podporou výkonnosti námořních RRDC sdružujících vysoké školy a výzkumná střediska, podniky a veřejné regionální úřady a zlepšením koordinace a spolupráce mezi těmito regiony. Projekt bude prováděn ve čtyřech hlavních po sobě následujících a vzájemně se doplňujících fázích: • vytvoření institučního rámce uskupení a důkladné zmapování plánů regionálního rozvoje a hlavních aktérů VTR; • analýza plánů regionálního rozvoje a aktérů VTR napříč regiony, aby se položil základ pro budoucí mezinárodní prostředí spolupráce ve výzkumu; • transfer znalostí prostřednictvím postupů pro vzájemné učení a instruktážních činností; • vytvoření společného akčního plánu pro zlepšení procesu začleňování.

Partneři

Zentrum für Innovation und Technik in NRW (Zenit) GmbH, Německo Fraunhofer-Institute for Wood Research – Wilhelm-Klauditz-Institut (WKI), Německo TTS Wood Efficiency Institute, Finsko CRITT Bois, Centre de ressources des industries du bois, Francie INNO Consult, Rumunsko Association of SMEs in the County of Covasna (Asimcov), Rumunsko University of Transylvania in Brasov, Faculty of Wood Processing, Rumunsko County Council Covasna, Rumunsko

Program a výzva

Program „Regions of Knowledge“ (RoK), FP7-REGIONS-2007-1 „Analysis, mentoring and integration of research actors“

Příspěvek ES

800 000 EUR



Gabriele Gatti E-mail: [email protected]

Partners

Consorzio per l’AREA di Ricerca Scientifica e Tecnologica di Trieste (AREA), Itálie Consorzio per l’alta ricerca navale (Rinave), Itálie Fincantieri Cantieri Navali Italiani SpA (Fincantieri), Itálie Service and Documentation Centre for International Economic Co-operation SpA (Informest), Itálie Innova SpA, Itálie Public Agency for Technology of the Republic of Slovenia (TIA), Slovinsko University of Ljubljana, Faculty of Maritime Studies and Transport (FMST), Slovinsko Luka Koper, port and logistic system, d.d., Slovinsko Regionalna razvojna agencija Porin d.o.o. (Porin), Chorvatsko Pomorski fakultet u Rijeci (PFRI), Chorvatsko Megaflex-cijevni sustavi d.o.o. (Megaflex), Chorvatsko Teri-Crotek d.o.o., Chorvatsko


http://www.starnetregio.eu

Internetové stránky projektu http://www.prowood.ro

24 měsíců

Koordinátor projektu Claudia Mühlenfeld E-mail: [email protected]


15


Lodní stavitelství je důležitým a strategickým průmyslovým odvětvím v mnoha členských státech EU i pro EU jako celek. K oživení tohoto odvětví je zapotřebí investic do VTR, které se musejí zaměřovat na rozvoj důležitých a dynamických technologií pro výrobky i pro výrobní procesy. Přispějí k tomu, aby námořní průmysl úspěšně konkuroval na globálních trzích a měl prospěch z využívání takzvaných „mořských dálnic“.

Název projektu

STARring a transnational network of regional research-driven marine clusters (StarNet-Regio)

RESEARCH POTENTIAL

Program „Research Potential“ (RegPot), který je nováčkem v 7RP, využívá stávajících znalostí a zkušeností v ostatních regionech Evropy a usiluje o zvýšení výzkumného potenciálu podle potřeby tím, že poskytuje podporu v podobě investic, zaměstnanců, vytváření sítí a poradenství. Zaměřuje se na výzkumné pracovníky, instituce a stávající střediska vynikající kvality ve veřejném nebo soukromém sektoru. Ze všech akcí pod tímto titulem má přímý prospěch výzkumná obec, MSP a průmysl v konvergenčních a nejvzdálenějších regionech. Projekty financované 7RP v rámci „RegPot“ se mohou zabývat jakýmkoli tématem výzkumu (viz s. 6 této přílohy). Část finančních prostředků jde přímo na vlastní provádění akčních plánů. Aby 7RP získal mezinárodní rozměr, třetí výzva k předkládání návrhů v roce 2007 podpořila možnosti užší spolupráce ve VaT mezi evropskými zeměmi a zeměmi západního Balkánu (Western Balkan Countries – WBC). Bylo dohodnuto, že se tyto země postupně začlení do EVP. Cílem je posílit významnou úlohu, kterou investice do VTR hrají při stimulaci hospodářského růstu v těchto státech, a přispět tak ke stabilizaci regionu.

9

V roce 2009 se podpora mezinárodní spolupráce přesunuje jižněji ke středomořským partnerským zemím (Mediterranean Partner Countries – MPC), do Alžírska, Egypta, Jordánska, Libanonu, Maroka, Sýrie, Tuniska, na Západní břeh a do pásma Gazy. Tento přesun umožní MPC, aby navázaly kontakty s EVP, zlepšily svou účast v rámcovém programu EU pro výzkum a podporovaly podnětné prostředí prostřednictvím © ShutterStock, 200

RESEARCH POTENTIAL

„Research Potential“: uvolnění celkového potenciálu od západního Balkánu až po Středozemní moře

mezinárodních dvoustranných výměn kvalifikovaných pracovníků mezi výzkumnými institucemi, které sídlí v konvergenčních a nejvzdálenějších regionech EU, v dalších evropských regionech a v samotných MPC. VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ NÁVRHŮ 7RP VÝZVY 2007 Tyto výzvy k předkládání návrhů byly zveřejněny 22. prosince 2006 a uzavřeny 24. dubna 2007. FP7-REGPOT-2007-1: • rozpočet: 23,5 milionu EUR, mezi 1 až 1,2 miliony EUR na projekt. FP7-REGPOT-2007-2: • rozpočet: 1 milion EUR, až 0,2 milionu EUR na projekt. FP7-REGPOT-2007-3: • rozpočet: 8 milionů EUR, 1,2 milionu EUR na projekt. FP7-REGPOT-2007-4: • rozpočet: 0,5 milionu EUR, celkový rozpočet na jeden jediný projekt. Režim financování (všechny výzvy): koordinační a podpůrné akce (coordination and support action – CSA). Činnosti v rámci této výzvy se týkaly: • uvolnění a rozvoje výzkumného potenciálu v konvergenčních a nejvzdálenějších regionech EU; • zajištění prostředků hodnocení pro výzkumné organizace v těchto regionech; • mezinárodní spolupráce (mezi Evropou a WBC); • nadnárodní spolupráce mezi NKM. V roce 2007 bylo na všechny tři činnosti v rámci programu RegPot vyčleněno 25,8 milionu EUR. Celkem bylo přijato 372 návrhů, z nich pak bylo k financování vybráno 41 návrhů. VÝZVY 2008 Tyto výzvy byly zveřejněny 30. listopadu 2007 a uzavřeny 14. března 2008. FP7-REGPOT-2008-1: • rozpočet: 29 milionů EUR, mezi 0,5 a 1 milionem EUR na projekt.

16

FP7-REGPOT-2008-2: • rozpočet: 1 milion, až 0,2 milionu EUR na projekt. Režim financování (obě výzvy): CSA. Projekty na základě výzev 2008 se týkaly stejných prvních dvou činností jako v roce 2007: • uvolnění a rozvoj výzkumného potenciálu výzkumných institucí (včetně podpory provádění akčního plánu); • zajištění prostředků hodnocení. Tyto dvě činnosti přilákaly celkem 505 návrhů. Dohromady bylo použito 30 milionů EUR na podporu 39 projektů, které byly nakonec vybrány k financování. Jednalo se o 32 projektů z první výzvy v roce 2008 a sedm projektů z druhé výzvy. VÝZVY 2009 Tyto výzvy byly zveřejněny 24. října 2008 a uzavřeny 13. února 2009. FP7-REGPOT-2009-1: • rozpočet: 30 milionů EUR, 2 až 4 miliony EUR na projekt. FP7-REGPOT-2009-2: • rozpočet: 8 milionů EUR, až 1 milion EUR na projekt. FP7-REGPOT-2009-3: • rozpočet: 1 milion EUR. Režim financování (všechny výzvy): CSA. Tak jako v předchozích letech se projekty v roce 2009 mají týkat těchto činností: • uvolnění a rozvoj výzkumného potenciálu výzkumných institucí v EU a v konvergenčních a nejvzdálenějších regionech (včetně podpory provádění akčního plánu); • mezinárodní spolupráce (tentokrát mezi Evropou a MPC). Další aktivitou, která je součástí třetí výzvy v roce 2009, je internetový kontaktní nástroj pro vyhledávání partnerů. BUDOUCÍ VÝZVY 2010 V roce 2010 půjde o podobné činnosti prováděné za účelem uvolnění a rozvoje výzkumného potenciálu výzkumných právních institucí v konvergenčních a nejvzdálenějších regionech EU. Více informací o pracovním programu RegPot, o aktuálních a budoucích výzvách najdete na s. 44 a s. 46–47. Další informace o projektu „RegPot“ na: http://cordis.europa.eu/fp7/capacities/convergence-regions_en.html Brožuru „Frequently asked questions – Research Potential 2008/09“ si můžete objednat u: Irmela Brach E-mail: [email protected] Časté otázky o „RegPot“ jsou také přístupné na této internetové stránce: http://ec.europa.eu/research/index.cfm?lg=cs&pg=faq&cat=x Další odkazy týkající se pomoci, předkládání návrhů a vyhledávání partnerů pro výzvy najdete na s. 11 této přílohy.


Název projektu

Strengthening of Materials Science and Nanotechnology Institute of Turkey as a national centre of excellence through European integration (UNAM-RegPot) Program „Research Potential“ (RegPot), FP7-REGPOT-2007-1 „Unlocking and developing the research potential in the EU’s convergence regions and outermost regions“




Attila Aydinli E-mail: [email protected]


http://www.fen.bilkent.edu.tr/~regpot/ index.html

V Turecku na Bilkentské univerzitě v Ankaře byl nedávno založen Institut pro materiálové vědy a nanotechnologii (UNAM), který se doma těší velkému uznání. Setkání jeho pracovníků s evropskou vědeckou obcí však byla dosud velmi omezená. Konsorcium projektu „UNAM-RegPot“ si velmi přeje zlepšit tuto situaci a rozvíjí kontakty s evropskými laboratořemi, vysokoškolskými skupinami a výzkumnými instituty tím, že připravuje vhodné cesty a prostředky. Turecký UNAM je prvním státním výzkumným institutem v oblasti materiálů a nanotechnologie na atomové úrovni, který je otevřen také výzkumným pracovníkům z jiných institucí. Koncepčně navazuje na Advanced Research Labs (ARL) na Odboru fyziky založeném v roce 1992, jehož členové provádějí výzkum na vynikající úrovni v mnoha oblastech polovodičové fyziky a zařízení, integrované optiky a také v oblasti nových materiálů a atomové sondové mikroskopie. Institut, který je významným výzkumným zařízením, se dále rozšiřuje. Je vybaven nezbytnou výzkumnou infrastrukturou a moderními výzkumnými nástroji k provádění špičkových činností VaV. Od jeho založení se však jen málo investovalo do nového vybavení. Jako středisko vynikající kvality UNAM zajišťuje vědecké poradenství v oblasti aktuálních vědeckých problémů v nanotechnologii. Institut očekává, že pomocí projektu UNAM-RegPot rychle využije všech svých možností výzkumu a technologické inovace a stane se z něj mezinárodně konkurenceschopné středisko pevně začleněné do EVP. Tým pracovníků UNAMu se musí rozšířit o doktorská místa a místa badatelů, jelikož počet míst na plný úvazek na fakultě univerzity je velmi omezený. Je zapotřebí několika kvalifikovaných pracovníků specializovaných na špičková zařízení v oblasti nanotechnologie v Turecku, jako je TEM, FIB a litografická zařízení. Další slabinou jsou finanční prostředky na pořádání výjezdů a konferencí. Hlavním účelem projektu UNAM-RegPot je vyřešit konkrétní nedostatky institutu. Náplň projektu lze proto shrnout následovně. • Financování cest pracovníků institutu do podobných evropských institucí a obráceně, aby se UNAM skutečně začlenil do EVP. Pořádání konferencí, workshopů a vysoce specializovaných krátkých kurzů pod vedením uznávaných odborníků. Vysílání studentů do předních laboratoří v Evropě a hostování studentů, kteří přijeli využívat zařízení UNAMu na základě společných projektů. • Vytvoření doktorských pozic zaměřených na dvě demografické skupiny: mladé evropské absolventy doktorandských studií


a velký počet mladých tureckých občanů, kteří získali doktorské tituly a zůstávají v USA kvůli nedostatku příležitostí v domovské zemi. • Získání optického systému k zajištění velmi potřebné analytické schopnosti v oblasti optické charakterizace. • Podpora současné snahy zavést mechanismy odborného vedení na UNAMu, založená na úspěšných modelech přijatých ve srovnatelných střediscích a institutech v Evropě. • Pokračování v kontaktování středoškolských studentů a podpora jejich zájmu o VaT prostřednictvím letních kurzů, seminářů na prestižních středních školách a výletů škol do laboratoří UNAMu; trvalé oslovování veřejnosti zveřejňováním hlavních úspěchů v článcích pro noviny a časopisy, jako je např. Bilim ve Teknik, a na veřejných přednáškách. Tyto snahy povedou k tomu, že vědečtí pracovníci UNAMu a všichni ostatní vědci, kteří se zabývají materiálovou vědou, nanovědou a nanotechnologií v Turecku, budou díky UNAMu lépe vybaveni, lépe kontaktováni, a tudíž velmi posíleni pro další účast v projektech 7RP. Správa UNAMu může na základě tohoto projektu nabídnout mladým tureckým vědcům, kteří získali doktorát v USA, mezinárodně konkurenceschopné platy, aby tak odvrátila odliv mozků a přitáhla mladé evropské vědce s odbornými technickými znalostmi. Výsledkem projektu na evropské úrovni bude to, že nanotechnologie, na které se UNAM zaměřuje především, a široká řada souvisejících aplikací povedou k zásadnímu převratu v oblasti technologií. Díky němu pak nastanou dramatické změny také v našich životech. Nanotechnologie mohou mít obrovský vliv na mnoho oblastí, od zpracování dat a jejich uchovávání až po biomedicínské aplikace, materiálové vědy, textilní průmysl, a dokonce i stavební inženýrství.

17

RESEARCH POTENTIAL: PŘÍKLADY ÚSPĚCHU

Program a výzva

„UNAM-RegPot“: hlavní nanotechnologický institut Turecka se setkal s vědeckou obcí Evropy


„EcoGene“: Estonsko usiluje o vysokou kvalitu v genomickém výzkumu V oblasti strategických priorit v estonském VaV byl zjištěn významný posun, který se brzy projeví. Za použití vnitrostátních a evropských zdrojů, jako jsou SF a rámcový program, se má v několika příštích letech radikálně zlepšit infrastruktura, přičemž hlavní důraz bude kladen na zvýšení kvality VaV pomocí rozvoje lidského kapitálu. Tento nový posun je poměrně radikální změnou pro institut, jakým je estonské biocentrum (Estonian Biocentre – EBC), koordinátora projektu „EcoGene“ 7RP. S ohledem na zvláštní potřeby a možnosti související s aktuální estonskou politikou VaV v socioekonomických souvislostech je hlavním cílem tohoto projektu zlepšit kvalitu výzkumné kapacity střediska. Na základě hodnocení dřívějších zkušeností se projekt téměř výhradně zabývá rozvojem lidského kapitálu a ponechává pouze minimální část zdrojů na investice do materiálu. První cíl projektu spočívá ve vytvoření sítí mezi EBC a středisky vynikající kvality v EU prostřednictvím společných výzkumných a vzdělávacích činností, včetně výměny studentů a výzkumných pracovníků. Druhým cílem je vybudování lidského kapitálu pro VaV v genomice, aby se pokryly potřeby nadcházejícího projektu „Estonian biobank“ (Estonská biobanka), který bude navržen podle programu „Evropské biobanky“ v rámci Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI). Program fóra bude pravděpodobně zahájen v letech 2009–2010. Plány projektu EcoGene na rozvíjení strategických partnerství se zavedenými výzkumnými skupinami po celé EU jsou přímo měřitelné, a to nejenom pomocí krátkodobých a dlouhodobých návštěv a workshopů (jednalo by se o prostředky, ne produkty), ale především na základě: • společných mezinárodních publikací a patentů; • společné účasti v projektech 7RP; • všech společných dvoustranných nebo mnohostranných projektů a programů v rámci EVP, které nejsou součástí 7RP; • rozšíření toku výzkumných pracovníků, zejména mladých vědců, mezi EBC a partnerskými institucemi. Kromě toho projekt předpokládá vytvoření přitažlivého repatriačního systému a usiluje o mobilizaci nevyužitých lidských zdrojů, které mají přispět k většímu rozvoji plodných partnerství přinášejících vynikající výsledky. Vedlejší program „Ženy ve vědě“ (Women in science) bude součástí celkového balíku opatření pro uvolnění skrytého, nevyužitého a jiným způsobem potenciálně ztraceného duševního kapitálu.

18

Projekt EcoGene v rámci tohoto podprogramu zavádí jednoroční systém „měkkého přistávání“ pro ženy, které se vracejí do vědy po dlouhotrvajícím období mateřské dovolené. Jedná se o výzkumný kompenzační systém, který má ženy vrátit zpět do oblasti tvůrčí vědy. Na jeden rok dává ženám svobodu, pokud jde o plánování vlastních pokusů, účast na konferencích, pořádání praktických kurzů atd. Evropské biocentrum již má mimořádně dobré zkušenosti s podobnými systémy, které využilo v předchozích projektech. Co se týče repatriačního systému, historie jeho úspěchu sahá do ještě hlubší minulosti. Mnozí z repatriovaných výzkumníků vytvořili své vlastní aktivní výzkumné skupiny a mnozí se stali profesory na Univerzitě v Tartu, s níž EBC úzce spolupracuje. Několik repatriovaných výzkumných pracovníků například získalo velmi prestižní stipendia Howard Hughes Medical Institute (HHMI) a zahraniční stipendia od britské nadace Wellcome Trust, která stipendistům poskytuje velmi štědrou podporu. Další dobrou zprávou je, že EBC potvrdila, že nebezpečí druhotného odlivu mozků (tj. když repatrianti odcházejí po skončení stipendia) je pouze nepatrné.

Název projektu

Unlocking the European Union convergence regions’ potential in genetics (EcoGene)

Program a výzva

Program „Research Potential“ (RegPot), FP7-REGPOT-2007-1 „Unlocking and developing the research potential in the EU’s convergence regions and outermost regions“

Příspěvek ES

1 100 000 EUR


Koordinátor projektu Richard Villems E-mail: [email protected]


http://www.ebc.ee/EBC/ECOGENE.html

Transfer znalostí mezi EBC a zavedenými výzkumnými skupinami v jiných místech je podporován balíčkem mobility pro různé kategorie výzkumných pracovníků. Je považován za opatření pro navázání užitečných osobních kontaktů, přičemž podněcuje přípravu společných výzkumných návrhů a propojování výzkumných skupin. Dále proběhnou plánované workshopy a praktické školící kurzy otevřené pro zájemce z celého světa. Mají zlepšit dovednosti výzkumných pracovníků EBC a rozšířit znalosti nabyté během tohoto projektu. Organizace a podpora tradičních mezinárodních konferencí „Gene forum“ umožní EBC, aby zviditelnila svůj VaV před zvanými účastníky z hlavních výzkumných skupin v Evropě.


Název projektu

Reinforcement of sustainable aquaculture (ROSA)

Program a výzva




Zoran Marković E-mail: [email protected]

Partneři

Faculty of Agriculture, University of Belgrade, Srbsko Institute of Aquaculture Research, Norsko Research Institute for Fisheries, Aquaculture and Irrigation, Maďarsko


http://www.rosa.agrifaculty.bg.ac.yu

Nejenom v Srbsku, ale ve všech WBC, a dokonce i v některých členských státech EU, jako je Bulharsko, Maďarsko, Polsko a Rumunsko, byla zaznamenána nízká produkce kaprů, a tudíž nízké zisky v odvětví akvakultury. Jedním z důvodu je, že se pro výživu kaprů používají obiloviny s nízkým obsahem bílkovin a hlavně s neadekvátním složením aminokyselin. Další příčinou malé produkce na jednotkovou plochu je nedostatek kvalitního potěru, protože chybí moderní selekční programy. Výzkumný tým pro akvakulturu při Zemědělské fakultě Univerzity v Bělehradě si dal za úkol zajistit udržitelnou produkci kaprů na základě zkoumání výživy kaprů a výběrového chovu. Projekt „ROSA“ chce přispět k rozvoji akvakultury v Srbsku i ve WBC tím, že posílí stávající odborné znalosti. V úvahu musí brát důležité požadavky úspěšné produkce kaprů (dobrá kvalita vody, vysoce kvalitní krmivo a potěr s vynikajícími genetickými predispozicemi), nedostatek ryb na srbských a regionálních trzích a také obrovský potenciál pro produkci hojně kultivovaných druhů. Z 13 000 ha rybích farem v Srbsku je pouze 0,1 % pstružích farem, na zbývajících se chovají kapři. Celková produkce ryb činí přibližně 12 000 tun (t), z níž produkce kaprů činí 10 000 t. Narozdíl od pstružích farem, které využívají intenzivní produkce, je chov kapra polointenzivní. Jako doplňkové krmivo se při něm používají obiloviny (kukuřice, pšenice, ječmen), které mají často špatnou kvalitu. Významné množství nestráveného nebo nesnědeného krmiva zhoršuje vodní prostředí kultivovaných ryb, a to je zapotřebí změnit. Hlavní myšlenkou projektu ROSA je posílit VaT kapacity akvakultury přátelské k životnímu prostředí ve WBC. Chce toho dosáhnout podporou zlepšování technologie chovu kaprů společně s omezováním znečištění prostředí v rybnících a zlepšováním lidských a materiálních zdrojů pro výzkum v oblasti udržitelné produkce ryb. Členské státy EU by se mohly stát vhodnými partnery pro projekty v akvakultuře, například zvyšováním investičních možností v ziskových programech týkajících se akvakultury. Konsorcium projektu, které sestává z institucí ze Srbska (koordinátor), Norska a Maďarska, předpokládá uskutečnění těchto konkrétních akcí: • podpora výzkumu za účelem dosažení lepších výsledků v chovu kaprů; • přenos výsledků získaných z výzkumných pokusů (v laboratořích i v terénu) do kapřích farem v Srbsku, dalších WBC a členských států EU prostřednictvím brožur, letáků, internetových stránek, workshopů a prezentací pro chovatele a/nebo výrobní společnosti schopné využití těchto výsledků;


• prohloubení spolupráce s partnery z WBC a členskými státy EU prostřednictvím stávajících výzkumných (a jiných) projektů mezinárodní a vnitrostátní spolupráce; • posílení lidských a materiálních možností, například vzděláváním mladých výzkumných pracovníků a pokročilých studentů v oblasti nových moderních metod, které se zatím nevyučují na Zemědělské fakultě Univerzity v Bělehradě, a dalším zlepšováním výzkumného a učebního vybavení; • zvýšení mobility vědeckých pracovníků, mladých výzkumníků a pokročilých studentů (což je důležitou součástí projektu ROSA) a vytvoření vědecké sítě. Posílení výzkumného potenciálu v akvakultuře povede ke zlepšené výzkumné kapacitě země. Upevnění výzkumné kapacity přispěje k získání nových technologií a k lepšímu řízení v odvětví akvakultury. Přímá spolupráce a vytváření sítí s producenty ryb povede ke zvýšení produkce ryb. Na tento logický řetězec naváže Zemědělská fakulta Univerzity v Bělehradě, která je nejstarší zemědělskou fakultou v zemi a která byla po dlouhou dobu střediskem vzdělávání odborníků v oblasti akvakultury. Pomáhat jí přitom bude Institut pro výzkum akvakultury (Akvaforsk) v Norsku a Výzkumný institut pro rybolov, akvakulturu a zavodňování (HAKI) v Maďarsku. Projekt ROSA bude těžit z probíhající úspěšné spolupráce mezi těmito třemi institucemi, které byly založeny před několika lety. Doufejme, že posílení stávající odbornosti poskytne Srbsku a WBC vše potřebné: moderní výzkumné metody a nové vybavení k dalšímu rozvoji chovu kaprů.

19


Program „Research Potential“ (RegPot), FP7-REGPOT-2007-3 „International cooperation“ (zvláštní výzva pro WBC)

„ROSA“: bílkovinné krmivo na podporu produkce kaprů v Srbsku a v zemích západního Balkánu

Projekt „StrePow“ usiluje o posílení výzkumného potenciálu a přispívá k udržitelnému výzkumnému rozvoji Institutu pro nížinné lesní hospodářství a životní prostředí (Institute of Lowland Forestry and Environment – ILFE). Srbský institut předpokládá, že se stane specializovanou přední institucí v oblasti pěstování topolových a vrbových plantáží v regionu WBC pro účely produkce biomasy na energii a dosažení fytoremediace kontaminovaných míst. Topol a vrba jsou rychle rostoucími druhy stromů a v provincii Vojvodina (Srbsko) se nacházejí místa s optimálními podmínkami pro pěstování těchto stromů. To bylo také důvodem vytvoření tohoto projektu. V Srbsku se do dnešního dne neprováděly žádné významné činnosti v oblasti pěstování topolů a vrb na multifunkčních plantážích, ať už se jedná o produkci biomasy kvůli energii, nebo o zlepšování fytoremediace. Srbský institut ILFE se nyní chápe příležitosti pro zintenzivnění výzkumu v této pokrokové disciplíně. Předchozí zkušenosti ILFE ve vědeckém výzkumu v této oblasti společně s dostupností vhodných plantáží jasně ukazují, že potenciál projektu StrePow má šanci na úspěch: dostatečný objem dřeva zajistí stávající plantáže. Nově vytvořené vědecké plantáže pro energetické účely a fytoremediaci v nových oblastech poskytnou dodatečná množství této suroviny pro další postupný udržitelný rozvoj. Mezi konkrétní cíle projektu StrePow patří: • rozvíjení udržitelných partnerství a vytváření sítí s výzkumnými středisky v členských státech EU prostřednictvím výměny výzkumných pracovníků, tj. krátkých pobytů výzkumníků ILFE ve střediscích, které řídí členské státy, a naopak. Tyto kroky umožní výměnu získaných několikaletých výsledků výzkumu a plánování kooperativních experimentů nebo společných činností a návrhů v oblasti VTR; • ubytování vědců ze středisek v EU, kteří by mohli přednášet a pořádat školení pro výzkumníky ILFE, včetně výzkumných kooperativních činností;

20

• najímání nových mladých výzkumníků s průkopnickými nápady a novými ambicemi za účelem posílení lidského potenciálu ILFE; • posílení vnitřních VaT kapacit pomocí zlepšení stávajících metod výzkumu pro analýzu funkční hodnoty biomasy a účinnosti fytoremediace a získáním vhodného vybavení; • urychlení navázání udržitelných partnerství a posílení spolupráce mezi středisky VTR a MSP v WBC a v členských státech EU; • posílení potenciálu výzkumných středisek v regionu západního Balkánu pomocí oboustranného toku odborných znalostí a transferu znalostí; • zlepšení účinnosti fytoremediační technologie a výroby biomasy pro energii v WBC a v členských státech. Mezi výzkumná střediska EU zapojená do konsorcia zřízeného tímto projektem patří: Limnos Company for Applied Ecology, d.o.o., Lublaň, Slovinsko; Institut pro biometeorologii Boloň, Itálie; Výzkumná jednotka pro produkci dřeva mimo lesy, Itálie, a maďarské instituty Lesnický výzkumný ústav Budapešť a Institut pro ochranu rostlin. Partneři pro vytváření sítí sehrávají vedoucí úlohu a mají velké zkušenosti ve všech fázích komplexního procesu zakládání a řízení plantáží s rychle rostoucími druhy pro energetické účely a fytoremediaci.

Název projektu

Strengthening of research capacity for poplar and willow multipurpose plantation growing in Serbia (StrePow)

Program a výzva

Program „Research Potential“ (RegPot), FP7-REGPOT-2007-3 „International cooperation“ (zvláštní výzva pro země západního Balkánu)

Příspěvek ES

500 000 EUR



Sasa Orlović E-mail: [email protected]

Partneři

Institute of Lowland Forestry and Environment, Srbsko Limnos Company for Applied Ecology, Slovinsko Italian National Consortium of Research, Institute for Biometeorology, Itálie Research Unit for Wood Production Outside Forests, Itálie Forest Research Institute, Maďarsko Plant Protection Institute, Maďarsko


http://www.strepow.org

Výzkumný potenciál ILFE se značným způsobem zvýší díky výměně výsledků výzkumu a šíření výsledků mezi různými středisky zapojenými do StrePow. Tím, že výzkumníky ILFE seznamujeme s nejmodernějšími technologiemi a metodami produkce topolové a vrbové biomasy, dáváme důležitý a dodatečný impuls ke zintenzivnění výzkumu tohoto institutu. Všechny tyto faktory dohromady na oplátku přispějí ke zvýšení plantážních ploch a k efektivnějšímu zakládání plantáží pro rychlé střídání ve WBC na méně produktivních zemědělských a kontaminovaných půdách. 9 © ShutterStock, 200


„StrePow“: nová energie pro srbské vrbové a topolové plantáže



Nejnovější statistická zjištění potvrzují velké rozdíly v oblasti VaV a inovací mezi členskými státy EU a regiony. Výdaje jednotlivých zemí na VaV se značně liší. Barcelonský cíl (viz s. 5 této přílohy), podle něhož se mají do výzkumu a vývoje investovat 3 % HDP, splňují pouze dva členské státy EU: Finsko a Švédsko. Po nich následuje Německo (2,51 %), Rakousko (2,45 %) a Dánsko (2,43 %). Z 271 regionů pouze 1 z 10 v současné době dosahuje 3% úrovně. Tentýž model můžeme pozorovat, pokud jde o výkonnost regionů v oblasti inovací. V EU je 86 regionů, které jsou domovem pro 123 milionů lidí a které mají podprůměrnou inovační výkonnost. Velká většina z nich se nachází v nových členských státech, ale také v Řecku, Španělsku, severní Itálii a Portugalsku. Pro ostatní evropské regiony, zejména pro Německo, Finsko a Švédsko, však zároveň platí, že mají vyšší úrovně inovací než Japonsko a USA.

Je zapotřebí, aby regiony stavěly na svých zdrojích a podporovaly regionální partnerství s trojicí subjektů („triple helix“), kterou tvoří regionální úřady, podniky a akademická obec, aby se inovační výkonnost regionu posunula kupředu. Socioekonomické poznatky ukazují, že schopnost regionu uspět závisí hlavně na schopnosti řídicích pracovníků a podnikatelů přeměňovat znalosti, dovednosti a kompetence na komparativní výhody, a to udržitelným způsobem. Klíčovým prvkem úspěchu je podpora uskupení a organizací uskupení, které přeměňují fakt zeměpisné blízkosti na udržitelnou výhodu. Politika těchto uskupení proto sehrává stále větší úlohu v inovačních politikách EU. JAK EU POMÁHÁ REGIONŮM Výzkumná a inovační politika EU se zaměřuje na tři kategorie regionů. • Konvergenční regiony: jedná se o méně rozvinuté části Evropy (podrobná definice viz s. 7 a 9). K povzbuzení regionálního rozvoje je zapotřebí investic do infrastruktury a kvalifikovaných pracovních sil. • Nejvzdálenější regiony: tyto regiony se nacházejí na okraji území EU (viz také s. 7 a 9). © ShutterStock, 200

9

V souvislosti s globalizací jsou inovace zapotřebí ve všech regionech. Rozdíly ve výkonnosti však vedou k různým formám podpory. Základním zdrojem regionů je jejich zeměpisná poloha. Mezi důležité faktory patří socioekonomická historie, dopravní infrastruktura, hlavní průmysl a průmyslová odvětví, ale také výzkumné a vzdělávací instituce nebo kvalifikovaná pracovní síla. Poslední studie EU uvádějí, že zatímco pro městské oblasti jsou rozhodující inves-

tice do VaV a lepší využití kapacit, venkovské regiony by se měly více zaměřovat na investice do vzdělávání a odborné přípravy a na úpravu kapacit tak, aby mohly zavádět nové technologie.

Potřebují zvláštní nástroje k uvolnění jejich výzkumného potenciálu a k začlenění do EVP. • Rozvinuté regiony: tyto regiony jsou motorem růstu Evropy. Jejich regionální HDP na osobu dosahuje téměř 100 % průměrného HDP EU, nebo průměrnou hodnotu EU dokonce převyšuje. V rámci této skupiny můžeme rozlišovat dvě podskupiny: zaprvé, rozvinuté regiony, které usilují o větší konkurenceschopnost pomocí lepšího VaV a MSP prostřednictvím řízení uskupení; zadruhé se jedná o konkurenceschopné regiony, které se zaměřují na zvýšení specializace a internacionalizace svých rozvinutých uskupení. Mají opravdu velký potenciál pro modernizaci nebo internacionalizaci svých ekonomik, právě díky této specializaci. Další informace o finančních nástrojích EU najdete na s. 25–27 této přílohy.

Autorkou tohoto článku je: Sylvia Schreiber.


21


To, že výzkumný program EU bere v potaz regionální hlediska, je poměrně novou věcí. Má to několik dobrých důvodů: jsou to právě regiony, které se staly základními zeměpisnými jednotkami transferu znalostí, budují se v nich místní inovační systémy a dochází v nich k soutěži o přilákání investic. Pro špičkové inovace jsou regiony prostě důležité.


9

Proč je „regionální rozměr“ důležitý

Mezi nástroje, které používají inovační manažeři v rozvinutých regionech, patří regionální inovační strategie, transfer technologií a znalostí, řízení uskupení, zvyšování povědomí výzkumných pracovníků a podniků a internacionalizace. To, co mají tyto regiony společného, je dobrá ekonomická situace a dále specializovaná hospodářská odvětví a řetězce velkých hodnot v uskupeních, což je obojí nutným předpokladem konkurenceschopnosti. Kromě toho zde musí panovat podnikatelský duch růstu. Ke zlepšení kapacity konkurenceschopnosti a inovací Evropy však potřebují zacílené financování. výměny odborných znalostí, sdílení strategií a předností v uskupeních rozvinutých regionů. Podobně jako u projektu FINE měli účastníci projektu v několika posledních letech možnost se poučit při společných setkáních na workshopech k různým programům EU pořádaným v belgickém Bruselu. Jednalo se například o „Koncepční regiony“, „Automobilové regiony“, „Regiony IKT“, „Regiony pro lékařská zařízení“, „Biotechnologické regiony“ nebo „Regiony pro inovace v energetice“. Úspěch regionálních ekonomik spočívá v jejich vysoké míře odvětvové specializace, zároveň v nich sídlí velké podniky i MSP a výzkumné instituce na vysoké úrovni, to vše v krátké zeměpisné vzdálenosti. Tito aktéři těží z projektů EU tím, že sdílejí znalosti a nacházejí novou transparentnost na evropské úrovni. Jejich regionální ekonomiky se však budou jen stěží spojovat či 9

Linze Rijswijk předkládá kvalifikovaný pohled na regionální rozvoj. Pan Rijswik, který je hlavním vedoucím projektu Rozvojové agentury ve východním Nizozemsku (Oost NV) v Arnhemu, ve východní části Nizozemska, již několik let koordinuje evropskou síť uskupení „Food innovation network Europe“ (FINE; viz také s. 29–30 této přílohy). Vysvětluje: „Mezi vynikajícími regiony, které produkují potraviny a které jsou na tom hospodářsky dobře, existují v Evropě obrovské rozdíly. Záleží na historii, geografii, specializaci, výrobních metodách, hodnotovém řetězci, důvěře mezi podniky a vládou.“ Přesto v rámci projektu FINE dobře spolupracuje osm regionů se silnými uskupeními v oblasti potravinářství a agrovědy. Projekt se zaměřuje na analýzu a posilování inovací v evropském potravinářském průmyslu. Byl zahájen na jaře roku 2005 a je financován na základě výzvy „Regions of Knowledge“ (KnowReg) 6RP. Síť se rozrostla a stal se z ní ukázkový příklad



Co regiony potřebují: případ rozvinutých regionů

obchodovat pouze na základě projektů EU. Aby tyto regiony dosáhly kritického množství a dočkaly se dopadu na úrovni EU, potřebují kontinuitu ve financování zaměřenou na nové inovační modely, jako jsou otevřené inovace, spolupráce napříč uskupeními, internacionalizace MSP a aktivace nových investic z veřejných a soukromých zdrojů. Odborníci ve svých zjištěních odhalili jistá schémata, společná pro inovační a rozvinuté regiony. • Tlak na urychlení inovačních cyklů u konkurenčních odvětví v regionech stoupá. Je tudíž zapotřebí, aby se neustále zlepšoval transfer znalostí a technologií z jejich výzkumných institucí do firem a obchodních organizací. Pro tato odvětví je rozhodující lepší řízení uskupení a utváření inovačního prostředí. Mezi specifické potřeby manažerů uskupení v rozvinutých a konkurenčních regionech patří přístup k finančním prostředkům a lepším marketingovým nástrojům. Jedná se o typické případy programů financování po ukončení výzkumu kvůli zachování konkurenceschopnosti Evropy. • Instruktáže prováděné rozvinutými regiony v méně rozvinutých regionech rovněž vyžadují specifické nástroje. Vysoce konkurenceschopná uskupení mají odborníky, ale nemají ty správné učitele. Musí se žádat o zvláštní prostředníky a osoby, které překládají kdy, jak a jaký druh vyspělých technologií z rozvinutých regionů může přejmout konvergenční region, a to vše stojí další peníze. Citlivé otázky, jako jsou např. záležitosti týkajících se práv duševního vlastnictví, navíc někdy vedou odborníky k váhavosti vůči provádění instruktáží. • Existují rozvinuté regiony s vynikající kvalitou ve výzkumných oblastech, tyto přednosti se však dosud neprojevily v regionálním hospodářství, v němž se někdy odráží nedostatek specializovaných podniků a firem. Na druhou stranu se v rozvinutých regionech provádí vynikající výzkum a jsou zde vynikající podniky, jejich programy a strategie však neladí. Pokud jde o obě výzvy, regiony potřebují dobrou analýzu předností a nedostatků a také zvláštní akční plány k jejich překonání. Je zapotřebí nabídnout specifické projekty pro nové nástroje uskupení, nové investiční strategie a spolupráci na vysoké úrovni mezi výzkumnými instituty a podniky. Přidanou evropskou hodnotu lze získat pomocí odborného šíření výsledků těchto specifických projektů.


22


Food Valley: příklad úspěšné tvorby uskupení

Dnešní Food Valley v městě Wageningen, které se původně nazývalo „City of Life Sciences“, je součástí malebného údolí, kterým protéká řeka. Food Valley zní podobně jako známé Silicon Valley, což bylo také záměrem. Tak, jako je tomu u kalifornského modelu, ve výzkumném areálu ve Food Valley najdeme stovky institutů a laboratoří. Nacházejí se zde fakulty agrovědy a potravinářství, výzkumné nadace, potravinářské podniky, inkubátory, nově založené podniky, spin-off firmy a servisní společnosti. Jedná se o příklad úspěšné spolupráce mezi agrovýzkumem a potravinářskými odvětvími v silném uskupení se zaměřením na výzkum. Více než 10 000 vědců a na tisíc firem zde pracuje na budoucnosti výživy. Nepřekvapuje, že Nizozemsko patří mezi jednoho z největších vývozců potravin na světě. Je tak lákavé, že se ve Wageningenu již usídlily japonské a korejské firmy. Top Institute for Food and Nutrition (TIFN) sídlí v moderní budově v blízkosti areálu univerzity. Před deseti lety došlo k utvoření strategické aliance mezi holandským potravinářským odvětvím a vědeckými instituty, kterou podpořila nizozemská vláda. V institutu TINF na předkonkurenčním výzkumu spolupracují světové společnosti, jako je například Unilever, Campina, Frieslandfoods, CSM, DSM a Vion. Institut se připojil ke třem dalším univerzitám a dvěma výzkumným institutům, které jsou rovněž partnery v této alianci. Práci zde nachází přibližně 300 špičkových vědců. Ti jsou roztroušeni po celém Nizozemsku. Většinou pracují v nemocničních lékařských ústavech nebo v univerzitních laboratořích. Být součástí této aliance znamená mnoho. Projekty na různá témata, jako je např. původ DNA související s obezitou, nová bílkovinná složení pro zasycení nebo nové příchutě potravin, změní naše stravovací zvyklosti v budoucnu. Něme cký T V kaná l 3s at odvysílal dokumentární film o těchto žhavých výzkumných tématech a laboratoře partnerů TIFN navštívili také rozhlasoví reportéři.


V současnosti každoročně z inkubátorů ve Wageningen vzejde na 10 nových podniků. Výrobky, které opouštějí začínající laboratoře, připomínají „nový řád“ ve výživě: nanotechnologicky vyrobená majonéza přezdívaná „nanonéza“; nové diagnostické soupravy nebo snižování množství nasycených tuků ke zlepšení cholesterolu. To vše dokládá přednosti univerzitního inkubátoru Technostart. Jedním ze žhavých témat mladých laboratoří ve Wageningenu jsou funkční potraviny, které prosazují zdravější přísady v naší výživě. Gite Schober, vedoucí programu Technostart, říká: „Povzbuzuje studenty k tomu, aby se naučili inovovat.“ Food Valley je uznáváno kvůli modernímu zpracování potravin, a ne pro nostalgický pohled na ekologické zemědělství. Joep Koene však v kontaktu s ekologickými zemědělci zůstává, pomáhá jim uvádět jejich produkty na evropský trh. Wageningenská „Restaurace budoucnosti“ je dalším přínosem. Nachází se v „Budově futurum“ a vypadá jako obyčejná jídelna na úřadech s dřevěnými stoly a šedými židlemi. Na stropě je však upevněno 60 skrytých kamer. Poté, co výzkumníci obdrží od zákazníků písemný souhlas, mohou je filmovat. Pozorují zákazníky při výběru jídla a pití i při jídle. Mezinárodní společnosti si u nich objednávají soubory testů pro prezentaci a ochutnávání jídla. Jak se ukázalo v minulosti, na 85 % inovačních potravinových

Inovační manažer Joep Koene z Rozvojové agentury ve východním Nizozemsku (Oost NV), která sídlí v univerzitním areálu ve Wageningen, je ve Food Valley dobře znám. Pan Koene, který před několika lety zahájil činnosti uskupení ve Food Valley, zná křestní jména členů wageningenského „business club“. Ví se o něm, že nabízí studentům nové pracovní příležitosti, a dokonce výzkumné projekty v univerzitním areálu. To se také stalo Ileaně Alfaro, vědecké pracovnici z Kostariky, která přišla do Wageningenu studovat zlepšování hodnoty v potravinovém řetězci. Společně s dalšími studenty Giselou a Nielsem v současné době pracují na technologickém plánu pro středisko specializující se na mořské řasy. V tomto středisku by se veškeré poznatky o řasách měly zhodnocovat tím, že se zde znalosti převádějí na nové inovační prototypy. Nakonec se tyto produkty zavádějí na akvafarmách a ve farmaceutických společnostech. Tito tři studenti by se v duchu moderních univerzitních profesorů srovnatelných s kalifornským Silicon Valley velmi rádi stali podnikateli.


23


Ve východní části Nizozemska v blízkosti Rýnu se světově proslulá univerzita stala součástí potravinářského uskupení. Od té doby, co se Wageningenská univerzita a státem financované výzkumné středisko zapojily do plodné spolupráce, láká Food Valley zástupce průmyslových odvětví, akademické obce a návštěvníky z celého světa.

výrobků skončí v supermarketech neúspěchem, pokud nejsou otestovány předem. Restaurace budoucnosti začala dokonce spolupracovat s Måltidets Hus, gastronomickým institutem pro testování nových potravin v norském Rogalandu. Tato spolupráce je přímým výsledkem mezinárodního projektu FINE EU (viz s. 29–30).

Jaký druh financování pro jaké regiony?

research*eu focus: Proč vyžadujete synergie mezi různými programy EU? Tyto programy se vztahují k různým příjemcům, kteří spolu vůbec nemusejí souviset.

Kromě toho musíme také umožnit používání různých zdrojů financování v různých fázích provádění daného opatření a také zajistit efektivní využívání finančních prostředků Společenství, abychom zabránili zdvojenému financování a překrývání. Z těchto důvodů jsou synergie nezbytné.

24

Jean-David Malo

další důvod, proč jsou synergie nezbytné nejen v koncepci, ale také v činnosti.

Nyní, když Společenství zajistilo, že mezi těmito nástroji existuje koncepční synergie, nastal pravý čas, aby ji celostátní a regionální úřady a jiné příslušné zainteresované subjekty přeměnily na synergii v činnosti. Proto je třeba dosáhnout dalších druhů synergií s celostátními, regionálními nebo místními veřejnými i soukromými zdroji financování. Jedná se o obtížnou, ale vzrušující výzvu. Jak řekl bývalý prezident USA: „Uspokojení nepociťujete, když jste na vrcholu hory, ale když na ni vylézáte.“

Je obtížné upravovat právní rámce stávajících nástrojů, kterými se provádějí politiky výzkumu, inovací a soudržnosti EU. Tyto kroky se budou podnikat při přípravě na další období (po roce 2013). Větší koordinace mezi službami Komise při přípravě na současné programy je však možná. Například výzva k předkládání návrhů (konečný termín leden 2009) programu „RoK“ [„Regions of Knowledge“] byla připravena v úzké spolupráci s našimi kolegy, kteří jsou odpovědni za CIP. Jasně se zde nabízí doplňkovost s programy „Europe innova“ a „Pro inno Europe“.

research*eu focus: Co se týče programů, které usilují o vynikající kvalitu, příjemci jsou většinou stejní: výzkumné skupiny, regionální ú ř a d y, ro z v oj ov é agentury, vědeckotechnická střediska a firmy. Tito příjemci v programech někdy pociťují více „podobností“ než „synergií“. Jak mají hledat cestu v labyrintu informací a najít programy, které se zaměřují na jejich potřeby?

Je zapotřebí zdůraznit, že skutečným problémem pro potenciální příjemce je rozmanitost údajů, která jim ztěžuje vyhledávání náležitých informací podle jejich potřeb. To je také důvodem, proč Komise, která jedná jako facilitátor, letos v létě [2008] zveřejnila po veřejné konzultaci Practical Guide to EU funding opportunities for research and innovation (Praktického průvodce možnostmi financování výzkumu a inovací ze zdrojů EU). Na průvodci se společně podílela generální ředitelství odpovídající za 7RP, CIP a strukturální fondy [SF].

Jean-David Malo: Je pr av d a , ž e některé podobnosti stále existují a v některých případech může docházet k překrývání. A to je

Jean-David Malo: Jedním z těchto nástrojů je právě tato příručka. Obsahuje kontrolní seznam a výsledkovou tabulku. Po zodpovězení ani ne deseti otázek, mohou společnosti nebo výzkumné instituce najít relevantní programy.

9

Jean-David Malo: Jak je zdůrazněno ve sdělení Komise nazvaném Konkurenceschopnost evropských regionů na základě výzkumu a inovací [KOM(2007) 474 v konečném znění ze dne 16.8.2007], pro uskutečnění obnoveného partnerství pro růst a zaměstnanost (Lisabonská strategie) je klíčová podpora znalostní ekonomiky. Tři politiky EU – výzkum, inovace a soudržnost – proto poprvé mají stejný cíl, který spočívá ve vytváření pracovních míst a podpoře růstu, avšak za pomoci jiných druhů podpory. Zaměřují se na různé potenciální příjemce, na různých úrovních a v různých fázích rozvoje. Obecně lze říci, že zatímco se výzkumná politika EU zaměřuje na podporu vynikající kvality na mezinárodní úrovni, politika soudržnosti EU se zaměřuje na podporu regionální vynikající kvality, inovační politika EU se zase soustředí na přeměnu znalostí na obchodní příležitosti.

Kvalita výzkumu, výzkumné a inovační potřeby, požadavky trhu, sociální, ekonomická a environmentální charakteristika, přednosti, nedostatky a příležitosti, zejména v hospodářské nebo výzkumné oblasti regionu, to vše je ve své podstatě specifické. Účelem různých nástrojů, s jejichž pomocí se provádějí tři výše uvedené politiky, je brát ohled na tato specifika.



Na čtyři otázky odpovídá Jean-David Malo, vedoucí oddělení B4 GŘ pro výzkum Evropské komise

research*eu focus: Potřebují žadatelé v regionech a ve výzkumných skupinách nástroj pro vlastní hodnocení předtím, než požádají o různé programy?

Existují i jiné nástroje. Mohu jmenovat „Enterprise Europe network“ (EEN), který je


9

regionální úrovni dobrým výchozím bodem skutečná analýza SWOT [analýza předností, nedostatků, příležitostí a rizik]. Není třeba se stydět za slabiny, za jejich zjišťování a snahu o jejich nápravu ku prospěchu občanů. research*eu focus: Co doporučuje – zvyšovat povědomí kvůli synergiím nebo zaměřovat správné programy na příjemce v různých fázích vývoje? Jean-David Malo: A opět, příručka! [směje se]. Na regionální a místní úrovni je rozhodující komunikace a zvyšování povědomí. V členských státech EU by měly působit kvalifikované kontaktní osoby. Měly by být schopny vysvětlit různá schémata pro různé potřeby. Kontaktní osoby by měly být napojeny na různé financující orgány EU – tj. generální ředitelství Evropské komise a národní vlády.

Rozhovor vedla a zapsala: Sylvia Schreiber.

• Politika soudržnosti/strukturální fondy (SF): na VaV byla v programech SF vyhrazena částka 86 miliard EUR. Investice se v nich zaměřují na infrastruktury VaV, jedná se např. o střediska pro transfer technologií, podporu uskupení, sítě a podporu podnikání tak, aby se zvýšila přizpůsobivost změně. • Součástí 7RP Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace je zvláštní program „Kapacity“ týkající se regionálních potřeb pro činnosti zaměřené na vytváření uskupení a sítí. Mezi iniciativami programu Kapacity jsou dva vyhrazené programy, které splňují zvláštní potřeby regionů a jejich celková výše činí 466 milionů EUR. Jedná se o program „Regions of Knowledge“ (RoK, 126 milionů EUR), který se hlavně zabývá RRDC, a program „Research Potential“ (RegPot, 340 milionů EUR), který usiluje o uvolnění potenciálu výzkumných subjektů v konvergenčních a nejvzdálenějších regionech (více informací viz s. 6–7 této přílohy). • Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (competitiveness and innovation framework programme – CIP) se týká zejména uskupení se zaměřením na podnikání a podporuje instituce, jako jsou agentury, obchodní centra a instituce pro transfer technologií v rozvinutých regionech.



Aby se přispělo k rozvoji inovací ve všech regionech, stávající programy EU na období let 2007–2013 byly navrženy tak, aby podporovaly VaV podle jejich různých potřeb.

9

Nástroje EU pro financování výzkumu

Tyto tři programy poskytují zajímavé možnosti synergie ve financování (více podrobností viz následující strana).

25


V této souvislosti bych vám rád připomněl, jak je zdůrazněno ve sdělení ze srpna roku

2007, že Komise vyzývá členské státy EU, aby zlepšily opatření pro koordinovanou přípravu a koordinované používání různých nástrojů Společenství. A nakonec bych si dovolil poznamenat, že pro regionální úřady odpovědné za provádění regionálních politik výzkumu, inovací a soudržnosti je na © ShutterStock, 200

součástí CIP, národní kontaktní místa [NKM] pro 7RP a samozřejmě regionální informační služby, které mají za úkol šířit informace o ERDF [Evropský fond regionálního rozvoje], ESF [Evropský sociální fond] atd.



9

Financování a podpora EU pro podniky v praxi Tři nástroje EU pro financování VTRI – 7RP, CIP a SF (viz předchozí strana) – nabízejí široké spektrum možností financování a podpory pro několik druhů příjemců: • j e d n o t l i v í v ý z k u m n í p r a c ov n í c i a doktorandi; • podniky; • výzkumné organizace a vysoké školy; • nevládní organizace (NGO), obchodní nebo výzkumná sdružení, obchodní komory; • tvůrci politiky a vedoucí programů; • ostatní výzkumné infrastruktury. Níže uvedené schéma slouží jako příklad, který ilustruje možnosti pro podniky. Kromě toho doufáme, že schéma pomůže čtenáři při zjišťování potenciálních synergií mezi možnostmi financování. Toto schéma je součástí Practical Guide to EU funding opportunities for research and innovation (Praktického průvodce možnostmi financování výzkumu a inovací ze zdrojů EU, http://cordis.europa.eu/eufunding-guide), který uživatelsky přívětivým způsobem nabízí podrobnější informace pro všechny druhy příjemců.

Konzultace: transfer technologií, rady ohledně obchodních plánů, vyhledávání partnerů, technologické audity, řízení inovací, samostatná výdělečná činnost a zahájení provozu podniků, uskupení atd. Výzkumné služby zaměřené zvláště na MSP prostřednictvím výzkumných středisek

Finanční příležitosti a podpůrné služby pro evropské podniky

Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) – podpora závisí na operačním programu: zeptejte se řídicích orgánů http://ec.europa. eu/regional_policy/atlas2007/index_cs.htm


Finanční nástroje: úvěry, záruky, vlastní kapitál atd. („Joint European resources for micro to medium enterprises initiative“, Jeremie)

Podpora závisí na operačních programech: zeptejte se finančních zprostředkovatelů z Evropského investičního fondu (EIF) http:// www.eif.org/jeremie/activity

Ve vašem regionu nebo zemi S jinými regiony nebo zeměmi

Přístup MSP k účinnému využívání IKT

Školení zaměstnanců, podnikatelů, výzkumných pracovníků, ... Rozvoj vzdělávacích strategií v podnicích

26

Finanční podpora pro výzkum a inovace

Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) – podpora závisí na operačním programu: zeptejte se řídicích orgánů http://ec.europa. eu/regional_policy/atlas2007/transnational/ index_cs.htm

Navazování partnerství/spolupráce/vytváření sítí s vysokými školami, výzkumnými středisky, podniky, uskupeními atd.


Využívání a rozvoj IKT

Evropský sociální fond (ESF) – podpora závisí na operačním programu: zeptejte se řídicích orgánů http://ec.europa.eu/ employment_social/esf/index_cs.htm

Kvalifikace a rozvoj lidských zdrojů

Strukturální fondy (SF) http://ec.europa.eu/regional_policy

Státní podpora/granty na výzkumné a inovační projekty, infrastruktura, výrobky a výrobní postupy v MSP, které jsou přátelské k životnímu prostředí, udržitelná energie a ekoinovace, produktivnější způsoby organizace práce, zavádění IKT, obsah, služba atd.

Podpůrné služby pro inovace


Pilotní projekty a projekty tržní replikace

Ekoinovace http://ec.europa.eu/ environment/etap/ecoinnovation Služby založené na IKT http://ec.europa. eu/information_society/activities/ict_psp

Granty Propagační a informační projekty

Vytváření sítí

„Enterprise Europe network“ (ve vašem regionu) http://www.enterprise-europe-network. ec.europa.eu

Udržitelná energie http://ec.europa.eu/energy/intelligent Služby založené na IKT http://ec.europa. eu/information_society/activities/ict_psp Inovační praktici http://www.europe-innova.org Informace, vedení a individuální pomoc v oblasti finančních možností EU, včetně 7RP Technologické audity a transfer technologií Vyhledávání obchodních partnerů Asistenční služba pro PDV http://www.ipr-helpdesk.org

Podpůrné služby Inovační nástroje

Řízení inovací https://www.improve-innovation.eu Obchodní plán http://www.configworksgmbh.online.de/sat/chooseLightOrPro.jsp

Finanční nástroje http://www.access2 finance.eu

Určení uskupení a spolupráce s nimi http://www.clusterobservatory.eu Podpora prostřednictvím finančních zprostředkovatelů kvůli lepšímu přístupu k finančním prostředkům (úvěry a rizikový kapitál) pro MSP

10 tematických priorit (výzvy k předkládání návrhů) http://cordis.europa.eu/fp7/cooperation

Projekty spolupráce Koordinační a podpůrné akce „Innovative medicines initiative“ (IMI) http://imi.europa.eu

Sedmý rámcový program (7RP) http://cordis.europa.eu/fp7

„Advanced research and technology for embedded intelligence and systems“ (Artemis) https://www.artemis-ju.eu

Společné technologické iniciativy a společné podniky http://cordis.europa.eu/fp7/jtis

„Clean sky“ (nové technologie přátelské k životnímu prostředí pro leteckou dopravu) http://www.cleansky.eu „European Nanoelectronics Initiative Advisory Council“ (ENIAC) http://www.eniac.eu „Fuel cells and hydrogen“ (FCH) https://www.hfpeurope.org/hfp/jti „Global monitoring for environment and security“ (GMES) http://www.gmes.info

Granty

„Single European sky ATM research“ (SESAR) http://www.sesarju.eu

Smlouva o ES, čl. 169 nástroje http://cordis.europa.eu/fp7/art169_en.html

„Eurostars“ (MSP provádějící VaV) http://www.eurostars-eureka.eu „Ambient assisted living“ (AAL) http://www.aal-europe.eu

Evropské technologické platformy (ETP) http://cordis.europa.eu/technology-platforms Akce „Marie Curie“ (program „Lidé“) http://cordis.europa.eu/fp7/people Výzkum ku prospěchu MSP http://cordis.europa. eu/fp7/capacities/research-sme_en.html

Výzkum pro MSP Výzkum pro sdružení MSP

„Regions of Knowledge“ (RoK) – účast pouze jako partneři http://cordis.europa.eu/fp7/ capacities/regions-knowledge_en.html

Finanční nástroje


Nástroj pro sdílení úvěrových rizik (RSFF), Evropská investiční banka (EIB) http://www.eib.org/ products/loans/special/rsff

Úvěry na VTRI

27


Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (competitiveness and innovation framework programme – CIP) http://ec.europa.eu/cip

Udržitelná energie http://ec.europa.eu/energy/intelligent

Projekty v programu RegPot a v rámci Sítě Food Cluster se zaměřují zejména na bezpečnost potravin, zpracování potravin a krmiv, kvalitu potravin a výživu a inovace v potravinářství. Se všemi koordinátory projektu v rámci této sítě byly natočeny rozhovory během workshopů a projektových setkání konaných v belgickém Bruselu na podzim roku 2008. Přestože jsou jednotlivé příběhy úspěchu velmi rozdílné, je možné najít několik celkových výhod.

• Regiony byly schopny získat nové vybavení pro laboratoře a najmout si kvalifikované vědecké pracovníky, a to díky finančním prostředkům EU (modernizace výzkumných kapacit). • Zainteresované subjekty si vytvořily dobré vztahy s ostatními potravinářskými regiony a výzkumnými středisky, které je připravily na účast v dalších projektech 7RP (začlenění do EVP). • Další výhody: je možné se vyhnout odlivu mozků, výzkumná střediska jsou lépe napojena na ostatní evropská výzkumná střediska, přičemž se některá tato střediska stanou referenčními modely evropského potravinářského výzkumu v jejich zemích. • Kromě toho lze navázat nové pracovní vztahy s MSP a odvětvími v regionech, i když se zdá, že toto odvětví je nedostatečné rozvinuté. Je zapotřebí více pracovat na přijetí vědy a výzkumu v oblasti výroby potravin.

9

Devět z deseti projektů evropské Sítě Food Cluster (viz s. 29–36 této přílohy) se věnuje podpoře konvergenčních a nejvzdálenějších regionů. V důsledku toho jsou hlavními příjemci financování výzkumná střediska vynikající kvality v regionech programu RegPot. Je to ten nejlepší způsob zacílení regionálního rozvoje a také podpory modernizace jeho výzkumných kapacit, což je zároveň jedním z předních cílů programu Kapacity 7RP.

Mnohé výzkumné instituty z rozvinutých regionů působí při projektech jako instruktoři, např. Výzkumný institut pro technologii krmiv, který je členem Mezinárodního výzkumného sdružení pro technologie krmiv e.V. (IFF) v Braunschweigu, Německo, v projektu „Feed-to-Food“. Jsou v něm vysvětleny různé a neznámé techniky krmení. V případě projektu „EU-BalkanVegetables“ o nových metodách „vegetable mapping“ přednášela Dr. Causse z Institut national de la recherche agronomique (INRA), Unité de génétique et amélioration des fruits et légumes v Montfavet, Francie. Její přednášky uvítali výzkumníci z Výzkumného institutu Maritsa pro zeleninové plodiny (MVCRI) v bulharském Plovdivu. © ShutterStock, 200

Evropské regiony se značně liší ve své schopnosti osvojování znalostí a technologie. Program „RegPot“ se proto zaměřuje na konvergenční a nejvzdálenější regiony, aby usnadnil jejich přínos pro celkové výzkumné snažení v Evropě.

„Selenový příběh“: příběh výzkumné pracovnice z Pobaltí Příběh paní Marge Malbeové začal před 15 lety. Pracuje jako výzkumná pracovnice Oddělení rostlinných věd v estonském Institutu zemědělského výzkumu (Estonian Research Institute of Agriculture – ERIA) v Saku a je koordinátorkou projektu „Flavoure“ 7RP.

9

Dlouho předtím, než začala spolupracovat s partnery z EU, podlehla dobrodružství, které přináší potravinářský výzkum. „Otázkou kvality potravin jsem se začala zabývat ve chvíli, kdy jsem si položila otázky typické pro pobaltský stát, jehož kvalita půdy je kritická a mimoto má malý obsah selenu. Tento prvek odpovídá za účinný imunitní systém a prevenci vážných kardiovaskulárních chorob a rakoviny. Začala jsem zkoumat vliv selenu na kvalitu mléka. Projekt měl vysvětlit vliv selenového mechanismu na © ShutterStock, 200


Potřeby regionů: konvergenční a nejvzdálenější regiony

zdraví dojnic, a tudíž na kvalitu mléka. Prvek selen se do řetězce rostlina-zvíře-potravina dostává z půdy. Náš pilotní projekt vyžadoval spolupráci skupiny devíti výzkumných pracovníků ze čtyř zemí, kteří pracovali na různých aspektech selenu. Jeho úkolem bylo poskytnout přehled o stavu selenu v celém potravinovém řetězci. Záměr projektu nejprve přesvědčil Severskou výzkumnou radu (NordForsk), která projekt podpořila a věnovala 100 000 nordických korun na jeho zahájení. Během zahajovacího období se síť rozšířila na 35 členů z 10 zemí. Na základě zkušeností získaných ze spolupráce v selenové síti jsme cítili potřebu rozšířit stávající síť o další úroveň. Zrodil se nápad na projekt Flavoure: kontrola obsahu potravin v celém potravinovém řetězci. Dnes v sobě projekt Flavoure spojuje snahy výzkumných institucí z různých zemí vyhodnotit a určit nebezpečí v oblasti kvality potravin a krmiv (nedostatek prvků a vitamínů, nedostatek bílkovin atd.) a rozvíjení nových metod pro molekulární biologické hodnocení. Na projektu navíc spolupracují zemědělci i politici.“

Autorkou článků na této stránce je: Sylvia Schreiber.

28


INICIATIVA FOOD CLUSTER Rozvoj společné strategické vize pro potravinářský průmysl EU v potravinářském uskupení

Původní potravinářské uskupení spojilo slibné projekty s různými úhly pohledu na agropotravinářská témata, jednalo se zejména o tyto projekty: „RAF-Regions“ (strategie v agropotravinářském odvětví), „BaltFoodQual“ (kvalita živočišných krmiv), „SafeTechnoPack“ (kontaminace potravinových obalů), „EU-BalkanVegetables“ (rozmanitost zeleniny), „Feed-to-Food“ (dodavatelský řetězec) a „Chromlab-Antioxidant“ (antioxidanty v ovoci; více informací o projektech viz s. 31–36 této přílohy). V úvodní fázi projektu se toto uskupení opíralo o zkušenosti z projektu „Food innovation network Europe“ (FINE), který využil osvědčených postupů a byl financován 6RP (viz následující stránka).

První krok byl proveden v únoru roku 2008. Skupina 35 účastníků, partnerů v potravinářském uskupení, začala společně pracovat na analýze předností, nedostatků, příležitostí a rizik (SWOT) a vyvodila závěry týkající se hlavních strategických cílů pro potravinářský průmysl EU. Potravinářský průmysl EU je obecně považován za dostatečně silný k uchopení nabízejících se příležitostí, je však zapotřebí vyvinout značné úsilí, aby se odstranily závažné nedostatky a aby se toto odvětví dokázalo bránit před vážnými hrozbami, jakými jsou změna klimatu nebo náklady na levnou pracovní sílu v nově vznikajících ekonomikách.

Potravinářské uskupení začalo tím, že si vymezilo dvě fáze strategického zaměření. Pro potravinářský průmysl byly nejprve pracovně vytýčeny strategické cíle na úrovni EU. Všechny regiony v současné době provádějí strategické zaměření ve svém vlastními regionu a zapojují do něj místní zainteresované subjekty.

REAGOVAT NA ROSTOUCÍ POPTÁVKU SPOTŘEBITELŮ PO ZDRAVÝCH POTRAVINÁCH POSÍLENÍM ODBORNÝCH ZNALOSTÍ V OBLASTI FUNKČNÍCH POTRAVIN A ZAJIŠTĚNÍM JAKOSTI Jako nejdůležitější příležitost byla označena rostoucí poptávka po zdravých výrobcích. Ta má dvě hlediska: poptávka po výrobcích s doplňkovými zdravými vlastnostmi (např. omega 3) a poptávka po výrobcích, které působí proti zdravotním problémům (obezita, alergie atd.). Uvádí se, že potravinářský průmysl EU má ty správné dovednosti a znalosti týkající se funkčních potravin, aby vyvíjel nové výrobky a rozvíjel odborné znalosti v oblasti zajišťování kvality. To vše je výhodou při reagování na poptávku. Úspěšnému vyvíjení výrobků však může bránit nedostatečná schopnost VaV v potravinářských společnostech způsobená malými investicemi soukromého sektoru do VaV a nedostatečná absorpční kapacita mnoha firem, pokud jde o inovace. 9 © ShutterStock, 200

Konkrétně byly předloženy tyto tři cíle.

POSÍLIT VYSOKOU PRODUKTIVITU PRÁCE A MARKETINGOVÉ DOVEDNOSTI, A PŘISPĚT TAK K RŮSTU TRHU V NOVĚ VZNIKAJÍCÍCH EKONOMIKÁCH Na nově vznikající ekonomiky v jiných částech světa se pohlíží


ZLEPŠIT KAPACITY VaV POTRAVINÁŘSKÝCH SPOLEČNOSTÍ, ABY MOHLY TĚŽIT Z PODPORY INOVACÍ, NALÉZAT INOVAČNÍ ŘEŠENÍ A ČELIT GLOBÁLNÍM HROZBÁM Strategické zaměření odhalilo dva hlavní nedostatky potravinářského průmyslu EU, které souvisejí s několika příležitostmi a riziky. Tyto dva nedostatky se týkají kapacit VaV společností: velké segmenty tohoto průmyslu vykazují chabou úroveň soukromých investic do VaV a navíc nedostatečnou absorpční schopnost (definovanou jako schopnost zjišťovat a absorbovat externí znalosti a využívat je pro obchodní účely). Respondenti uvádějí, že tyto nedostatky jsou závažnými faktory, které zabraňují využívání výhod plynoucích z veřejné podpory inovací. Dále se má za to, že nedostatečné kapacity VaV znemožňují potravinářskému průmyslu hledání inovativních odpovědí na některé současné globální hrozby, zejména změnu klimatu a vyčerpání fosilních zdrojů energie a na trvající nedostatečné znalosti přesného vlivu geneticky modifikovaných potravin na zdraví. Ze strategického zaměření vyplynula řada cílů na úrovni EU. V další fázi připraví každý region potravinářského uskupení konkrétní cíle na regionální úrovni. Tyto regionální strategie se použijí k doplnění celoevropské strategie, která má být nástrojem pro bádání, dialog mezi projekty uskupení, případně k tomu, aby pozitivně přispěla k cíli sjednocení odborných znalostí v potravinářství EU v rámci EVP.

Autory tohoto článku jsou: Bert Vermeire a Xavier Gellynck.

29


V roce 2007 bylo založeno potravinářské uskupení Food Cluster, jehož cílem bylo zapojit různé výzkumné projekty financované ze zdrojů EU do výměny znalostí a zkušeností. Food Cluster je evropským uskupením regionů se zaměřením na výzkum a budování kapacit, které spolupracují a mají své ambice v potravinářském průmyslu. Záměrem projektu bylo vzájemně poznat přednosti a nedostatky, určit regionální strategie a investovat do silných stránek za použití národních a regionálních fondů (např. rámcové programy, SF a CIP) jako základu pro vytvoření konsorcia EU v potravinářské vědě.

jednak jako na hrozbu a jednak jako na příležitost. Představují vážnou hrozbu tím, že náklady na levnou pracovní sílu vytvářejí konkurenční nevýhodu pro potravinářský průmysl EU. Rostoucí kupní síla těchto ekonomik však nabízí skvělé příležitosti pro růst trhu. Strategické zaměření ukazuje, že schopnost využít tohoto hospodářského růstu je spojena s produktivitou práce členských států EU a s marketingovými dovednostmi. Co se týče produktivity práce, je zřejmé, že evropské potravinářské společnosti náročné na práci nebudou schopny konkurovat nově vznikajícím ekonomikám. Nebo jinak, další zvýšení produktivity se považuje za hlavní přednost podniků, které chtějí zůstat konkurenceschopné ve mzdových nákladech. Má-li se využít rostoucí kupní síly těchto ekonomik, evropské marketingové dovednosti nabízejí potenciál pro úspěšný vstup na tyto trhy. Pozornost by se tudíž měla zaměřit na schopnost přizpůsobit se novým trhům, což je oblast považovaná za slabou stránku.

„Food innovation network Europe“ (FINE) byla prototypem sítě pro zahájení Iniciativy Food Cluster. Je považována za úspěšný příklad vybudování meziregionální sítě uskupení. Jak se tato síť rozvíjela a jaké byly její hlavní úspěchy? ROZVÍJENÍ SÍTĚ „FINE“: PROPOJENÍ NĚKOLIKA POTRAVINÁŘSKÝCH USKUPENÍ V roce 2005 vznikla síť FINE spojující silné potravinářské regiony. Ty se spojily s cílem zvýšit investice do VaV stimulací zainteresovaných subjektů a rozvíjením regionálních strategií a také prostřednictvím strategických meziregionálních projektů spolupráce. Partneři v síti pocházeli z výzkumných organizací, regionálních vlád, agentur pro regionální rozvoj a organizací pro transfer technologií a více či méně vyspělých organizací uskupení s rozsáhlou sítí v tomto průmyslu. Všechny regiony FINE mají společnou regionální charakteristiku: významné regionální potravinářské odvětví, silné zemědělské odvětví, vysoká úroveň znalostí souvisejících s potravinami v daném regionu, přítomnost veřejné podpory pro potravinářský průmysl a nakonec i místní sítě, které spojují dohromady různé aktéry. Na začátku bylo v rámci sítě FINE sdruženo osm uskupení: Flandry (Belgie), region Øresund (Dánsko a Švédsko), Emilia Romagna (Itálie), východní Nizozemsko (Nizozemsko), Rogaland (Norsko), Wielkopolska (Polsko), Skotsko (Spojené království), Castilla y León (Španělsko). V roce 2008 se k této síti připojila uskupení z Německa (Severní Porýní Vestfálsko) a Francie (Rhône-Alpes), a spojilo se tak celkem 10 potravinářských regionů.

9

MEZIREGIONÁLNÍ PROJEKTY ZALOŽENÉ NA REGIONÁLNÍCH INOVAČNÍCH STRATEGIÍCH Síť vedla k řadě meziregionálních výzkumných a inovačních projektů se společnostmi a výzkumnými instituty. Byl vytvořen program pro VTR, který začal s vytvářením sítě 46 projektových plánů. Program se nakonec zaměřil na 14 návrhů a projektů. © ShutterStock, 200


„Food innovation network Europe“ (FINE): předchůdce potravinářského uskupení

Síť FINE rozvinula tři druhy meziregionálních projektů na základě předností daných regionů: • projekty VTR, které se zaměřují na témata, jako jsou zdravé a funkční potraviny, přísady potravin, akvakultura, tradiční jídla a potraviny a cestovní ruch; • rozvíjení nové infrastruktury VTR, např. síť inkubátorů v potravinářství, sdílená regionální zařízení pro MSP, ukázky potravinářských technologií a/nebo vzdělávací střediska; jedním příkladem je zařízení pro testování nových koncepcí a potravinářských výrobků pro veřejné a závodní restaurace; • vytváření sítí a propagační akce na podporu specializovaného VTR, např. vztahy mezi průmyslem a vědou a transfer technologií. Tyto projekty se týkaly přípravy nových výzkumných infrastruktur, propojování společností a jiných výzkumných organizací s nimi, rozvíjení nových organizací spojených v uskupení s pomocí ostatních regionů a dále se jednalo o úplně nové výzkumné projekty. POHLED DO BUDOUCNA Síť FINE vytvořila základ pro meziregionální sítě silných RRDC. Kromě toho rozvíjela své znalosti a odborné zkušenosti, aby mohla učinit další krok směrem k rozvinuté evropské regionální síti silných potravinářských regionů s velkým dopadem na politiku, průmysl a výzkum. Potravinářské odvětví je největším zpracovatelským odvětvím v Evropě. Zaměstnává 4,3 milionu lidí a má velmi silný regionální rozměr a dopad. Potraviny nejsou pouze výchozím bodem pro naše zdraví, ale také součástí naší identity. Výroba potravin a potravinářský výzkum a inovace proto mají velký dopad na občany v Evropě. Partneři v síti FINE budou dále rozvíjet a rozšiřovat tuto síť, aby byla udržitelná. Má se tak dít na základě podpory rozvoje nových RRDC pomocí koordinovanějších investic na regionální úrovni. K tomu přispěje také výměna regionálních politik a pomoc podnikům, aby mohly těžit z výzkumné infrastruktury v Evropě.

Autory těchto článků jsou: Linze Rijswijk a Jenny Bergsten. Další informace o síti FINE a jejích výsledcích jsou uvedeny na: http://www.networkfine.net

30



9

„RAF-Regions“: agropotravinářské MSP v Pazardžiku, střední Makedonii a Puglii profitují z výzkumu

Agropotravinářské odvětví je hlavním zpracovatelským odvětvím v okrese Pazardžik (Bulharsko) a v regionech Puglie (Itálie) a střední Makedonie (Řecko), přičemž místní ekonomiky silně závisejí na jejich rozvoji a prosperitě. Toto odvětví je pomalé v přijímání nových a inovačních technologií a v zavádění vhodných výsledků výzkumu do jeho procesů. Žádná iniciativa dosud nedokázala přiměřeným způsobem uplatnit výhody plynoucí z výzkumu v MSP a podpořit dlouhodobou a plodnou spolupráci mezi průmyslem a subjekty VaV. Příčinou bylo pomalé zavádění, nedostatečné uzpůsobení technologických potřeb poptávce, zaměření na bezpečnost potravin spíše než na inovace v potravinářství a inovační struktury, které se zaměřovaly více na rozvoj IKT atd.

Projektoví partneři (regionální úřady, sdružení MSP, výzkumné subjekty a techničtí poradci) tvoří RRDC a mají nezbytné zkušenosti a instituční vážnost, díky které mohou zasahovat a mít přímý vliv na výzkumné politiky v odvětví agropotravinářství.

Činnosti projektu zahrnovaly zmapování a analýzu aktérů výzkumu, technologické audity v MSP, analýzu SWOT, vzdělávací workshopy a výlety, informační dny, konferenci, vytvoření společného akčního plánu pro agropotravinářský VTR a dále činnosti zaměřené na šíření a využívání informací. To vše přímo odpovídalo cílům výzvy FP7REGIONS-2007-1. Účast RAF-Regions v Iniciativě Food Cluster navíc usnadní hlavní cíl projektu, kterým je přispět k posílení potravinářského RRDC EU na základě meziregionální spolupráce. 9 © ShutterStock, 200

Je proto zapotřebí usnadnit synergie mezi aktéry agropotravinářského výzkumu a průmyslu v těchto regionech a urychlit rozhodování. Konkrétní cíle projektu RAF-Regions jsou: • podpořit rozvoj a fungování inovačních RRDC v agropotravinářském odvětví v regionech Pazardžik, střední Makedonie a Puglie; • umožnit regionům přilákání více a lepších investic do VTR, zlepšit jejich schopnost účastnit se 7RP a CIP a získávat finanční prostředky od státního, regionálního a soukromého sektoru;

• podpořit synergie mezi regionálními a výzkumnými politikami v každém zúčastněném regionu a připravit regionální výzkumné strategie pro agropotravinářské odvětví; • podpořit mezinárodní spolupráci v agropotravinářském odvětví mezi partnery projektu; • pomoci MSP v zúčastněných regionech v oblasti agropotravinářství na cestě ke konkurenceschopnosti zaváděním nových technologií vyvinutých na základě výzkumu; • usnadnit výměnu osvědčených postupů mezi partnery a uzpůsobit je jejich potřebám; • instruovat zúčastněné partnery pomocí vzájemné výměny zkušeností a osvědčených postupů; • spolupracovat s příslušnými projekty a iniciativami rozvinutými v ostatních evropských regionech.

INICIATIVA FOOD CLUSTER: PŘÍKLADY ÚSPĚCHU

„RAF-Regions“ je evropský projekt financovaný programem „RoK“ 7RP. Své činnosti zahájil v únoru 2008 a potrvá 30 měsíců. Projekt koordinuje řecká společnost Euroconsultants S.A., Řecko.

Více informací o projektu „RAF-Regions“ najdete na: http://www.rafregions.eu MSP a instituce v oblasti VTR mohou zadat svůj profil do databáze pro vyhledávání partnerů a zapojit se do spolupráce v agropotravinářském VTR. Rovněž je možné kontaktovat koordinátora projektu: Euroconsultants S.A. (http://www.euroconsultants.gr): Nikos Giannoulidis E-mail: [email protected]


31


Záměrem projektu „BaltFoodQual“ je rozvinout VaT potenciál Výzkumného ústavu biotechnologie a veterinární medicíny (Sigra) na lotyšské Vysoké škole zemědělské. Záměrem je dále posílit jeho špičkový výzkum v oblasti živočišných krmiv a kvality potravin, a to ve spolupráci s výzkumnými týmy z jiných členských států EU. Dalším důležitým aspektem bude přínos pro rozvoj výzkumné schopnosti Pobaltí a jeho začlenění do EVP.

32

• získání výzkumného zařízení vysoké kvality a provedení následného zaškolení. Rozvíjením zacílených partnerství se navíc zlepší začlenění výzkumného týmu institutu Sigra do EVP. Dojde k rozvoji úzké spolupráce s výzkumnými týmy z Dánska, Estonska, Litvy a Švédska. Kromě toho se předpokládá podpora vytváření sítí s výzkumnými týmy z ostatních členských států EU (Německo, Finsko, Polsko) tím, že budou zvány na konference. Dále se očekává zlepšení schopnosti ústavu Siagra účastnit se projektů 7RP, zejména pomocí výše uvedeného vytváření sítí a zkušeností získaných při provádění projektu BaltFoodQual. Na závěr má dojít ke zvýšení dopadu výzkumné schopnosti Lotyšska a Pobaltí rozvíjet hospodářskou a sociální soudrž-

nost. Výzkumná oblast projektu, živočišná krmiva a kvalita potravin, se zakládá na národních a regionálních výzkumných prioritách. Podniky, výzkumníci, politici a jiné zainteresované subjekty označili tyto priority za důležité pro dosažení cílů růstu, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti v regionu. Jedno z nejdůležitějších obchodních odvětví tohoto regionu, agropotravinářství, bude značně těžit z rozvoje dosaženého díky tomuto projektu. Více informací o projektu „BaltFoodQual“ najdete na: http://www.sigra.lv/baltfoodqual/?lang=en 9

Všechny tyto činnosti mají dále zlepšit znalosti a dovednosti výzkumných pracovníků institutu Siagra, a tím také kvalitu výzkumu prováděného ve výzkumném institutu: • dvoustranné vysílání výzkumných pracovníků; • účast na workshopech; • podílení se na činnostech Iniciativy Food Cluster a sdílení osvědčených postupů mezi členy; • účast na mezinárodní výstavě „RigaFood 2008“; • účast na mezinárodních kongresech („World grassland congress 2008“, „Lipid congress 2008“); • uspořádání mezinárodní konference „Implication of different production technologies on animal health and food products quality indices“ (Dopad různých výrobních technologií na zdraví zvířat a indicie kvality potravinářských výrobků), která se konala ve dnech 4. a 5. prosince 2008 v lotyšském městě Sigulda a které se zúčastnili výzkumní pracovníci z Dánska, Estonska, Litvy, Lotyšska a Švédska a také podniky, politici a jiné zainteresované subjekty;



„BaltFoodQual“: lotyšský institut Sigra upevňuje své dovednosti ve VaT, aby zahájil výzkum kvality živočišných krmiv



9

„SafeTechnoPack“: turecké výzkumné středisko Tubitak zlepšuje svou výzkumnou kapacitu ve VaT pro účely bezpečnějšího balení potravin


Hlavním cílem projektu „SafeTechnoPack“ je zlepšit VaT kapacitu tureckého výzkumného střediska Tubitak Marmara Research Centre (MRC), které je součástí potravinářského institutu specializovaného na technologie balení potravin. Účastníci projektu věří, že potravinářský institut MRC zvýší svou účast v projektech 7RP tím, že dosáhne cílů projektu. Konkrétně chce zlepšit svou výzkumnou kapacitu v oblasti chemické kontaminace způsobené materiály, které byly v kontaktu s potravinami, a vyvíjet nové materiály pro balení potravin za použití nanotechnologie a technologií aktivního balení. vytváření sítí a spolupráci jsou zaměřeny na usnadnění transferu znalostí výzkumníků, kteří pracují v institutu MRC v oblasti balení potravin na regionální, národní a mezinárodní úrovni. Tyto činnosti zahrnují účast na mezinárodních konferencích a workshopech o příslušných technologiích balení potravin, technické návštěvy ve střediscích členských států EU s ohledem na obalové laboratorní aplikace a analýzy a organizaci kontaktních akcí (brokerage events) a mezinárodních konferencí v Turecku. • Informování veřejnosti a potravinářského průmyslu: je třeba informovat o významu bezpečnosti materiálů v kontaktu s potravinami ve vztahu ke kvalitě potravin,

obalům potravin, skladování potravin a novým technologiím balení. Příslušné propagační a informační činnosti obnášejí vytvoření internetových stránek, pořádání informačních dnů, přípravu letáků, účast na mezinárodních obalových veletrzích a v projektech Iniciativy Food Cluster za účelem spolupráce s evropskými regiony. • Zlepšení VaT znalostí a zkušeností výzkumných pracovníků: jedná se dlouhodobé a krátkodobé odborné vzdělávání v členských státech EU a výměnu know-how a zkušeností při návštěvách odborníků z členských států. 9 © ShutterStock, 200

K dosažení tohoto hlavního cíle vymezil potravinářský institut MRC tyto zvláštní potřeby. • Zlepšení infrastruktury, pokud jde o VaT zařízení: SafeTechnoPack umožní potravinářskému institutu, aby rozšířil pole činností obnovením stávající VaT infrastruktury. Nové přístupy v technologiích balení potravin vyžadují nové vybavení, aby se zvýšila VaT kapacita institutu, aby se mohl účastnit projektů 7RP v nových oblastech, a přispíval tak k budování kapacit v oblasti VTR v Turecku. • Nábor výzkumných pracovníků: jedná se o nábor dvou výzkumníků v oblasti chemie a polymerové vědy zaměřené na nové obalové technologie, aby se rozšířil záběr činností institutu s ohledem na účast v projektech 7RP. • Činnosti zaměřené na vytváření sítí, spolupráci a šíření informací: tyto činnosti pro

Více informací o projektu „SafeTechnoPack“ najdete na: http://www.safetechnopack.org


33


Hlavním cílem projektu „EU-BalkanVegetables“ je obnovit a posílit Výzkumný institut Maritsa pro zeleninové plodiny (Maritsa Vegetable Crops Research Institute – MVCRI), aby se stal předním zahradnickým výzkumným střediskem na Balkáně a mohl šířit informace o nejnovějších výsledcích v EVP v této vědecké oblasti.

• zlepšit vybavení laboratoří MVCRI, které se zabývají kvalitou zeleniny a ovoce a modernizací chráněných a otevřených polí a areálů genových bank, a to za účelem podpory pokročilého výzkumu v oblasti řízení zdrojů cenných rostlinných genů, zdraví rostlin, ochrany plodin, rizikové

analýzy škůdců a úrodnosti půdy; • přeměnit MVCRI na středisko pro šíření informací a propagátora evropských znalostí a osvědčených postupů v oblasti rostlinné vědy prostřednictvím vnitrostátních bulharských a balkánských vazeb mezi příslušnými bulharskými a balkánskými instituty a univerzitami; • podpořit úřad pro transfer technologií při MVCRI, aby se zlepšila inovační infrastruktura v bulharské rostlinné výrobě a vytvořil moderní zprostředkovatelský orgán mezi vědou a průmyslem. 9

Předpokládá se uskutečnění těchto hlavních činností: • získat nejdůležitější vědecké pracovníky z předních evropských institutů, aby se uvnitř MVCRI zvýšilo povědomí o nejnovějším evropském VaT vývoji v oblasti různorodosti rostlinné genetiky, analýzy rizik škůdců, rostlinné výživy a ekologické výroby; • uskutečnit krátkodobá školení nově jmenovaných mladých vědeckých pracovníků a návštěvy zkušených výzkumných pracovníků z MVCRI během jejich vědecké dovolené v nejmodernějších evropských laboratořích, aby mohli rozvíjet výzkumné schopnosti, zejména v nových a/nebo nově vznikajících výzkumných oblastech; zlepšovat a aktualizovat úroveň znalostí, dovedností a produktivity bulharských vědců;



„EU-BalkanVegetables“: bulharský výzkumný institut pro zeleninové plodiny obnoven kvůli transferu evropských znalostí a postupů

Chcete-li získat více informací o projektu „EU-BalkanVegetables“, prosím pošlete svůj e-mail na adresu: [email protected]

34



9

„Feed-to-Food“: posílení srbského Střediska pro krmiva a živočišné výrobky s ohledem na evropská partnerství pro technologii krmiv

Dr. Jovanka Levicová je koordinátorkou projektu „Feed-to-Food“ a vedoucí oddělení FAP na FINS. Mezi další partnery a příjemce projektu patří: • Forschungsinstitut Futtermitteltechnik der Internationalen Forschungsgemeinschaft Futtermitteltechnik e. V. (IFF), Německo; • Institut national de la recherche agronomique (INRA), Francie; • National Research-Development Institute of Biology and Animal Nutrition (IBNA), Rumunsko; • Institute of Animal Science of the Lithuanian Veterinary Academy (IAS LVA), Litva.

Konkrétní cíle projektu jsou: • posílení FAP, aby se stal moderním výzkumným střediskem v oblasti krmiv a potravin a byl vybaven pilotním zařízením vhodným pro zkoumání technologie pro zpracovávání krmiv; • získávání zkušených výzkumných pracovníků (občanů země) a nových mladých výzkumníků do FAP a jiných výzkumných středisek ve WBC, aby se zabránilo odlivu mozků; • vytváření sítí spolupráce mezi výzkumnými týmy s vědeckými zájmy zaměřenými na výrobní řetězec od krmiv až po potraviny; 9 © ShutterStock, 200

Obecné cíle projektu Feed-to-Food jsou: • navázání úzké VaT spolupráce mezi Srbskem a ostatními WBC, členskými státy EU (Německo a zejména Francie) a konvergenčními regiony EU (především Litva a Rumunsko);

• zlepšení výzkumných kapacit (zařízení a výzkumní pracovníci); • intenzivnější vytváření sítí s výzkumnými instituty EU; • získání zkušeností s účastí ve výzkumných projektech EU.

• výměna know-how a vědeckých odborných poznatků mezi příjemci; • mezinárodní dočasné vysílání výzkumných pracovníků; • odborné vzdělávání mladých vědců v nejmodernějších výzkumných institucích; • příprava kooperativních činností a/nebo společných návrhů pro VTR; • informační a propagační činnosti k zajištění větší viditelnosti všech příjemců a jejich aktivit. Na projektu přímo pracuje asi 30 výzkumných pracovníků ze všech zúčastněných institucí. Do projektu se dále zapojí mnohem více lidí z výzkumných institutů, laboratoří, MSP a jiných zainteresovaných subjektů ze zúčastněných regionů a celé EU prostřednictvím transferu znalostí (workshopy, kulaté stoly), Iniciativy Food Cluster a jiných informačních činností. Rozsah a různorodost výzkumné práce partnerů projektu značně přispěla k pokroku v oblasti nových technologií, výrobků a postupů. To vše má velký význam pro rozvoj krmiv a živočišné výroby v budoucnu.

Více informací o projektu „Feed-to-Food“ najdete na: http://www.feed-to-food.ns.ac.yu


35


Srbské Středisko pro krmiva a živočišné výrobky (Centre for Feed and Animal Products – FAP), organizační jednotka v rámci Institutu pro potravinářské technologie (Institute for Food Technology – FINS) na Univerzitě Novi Sad, je jedinou jednotkou vědeckého výzkumu, která se specializuje na širokou škálu otázek souvisejících s technologií krmiv v této zemi. Navíc v ostatních zemích západního Balkánu (Western Balkan Countries – WBC) neexistuje žádná podobná organizace. Institut FAP má dobré postavení v Srbsku a v regionu, ale usiluje o uznání jako rovnocenný partner v Evropě jako celku.


Fenolové sloučeniny jsou známými látkami, které podporují zdraví a vykazují antioxidační a protizánětlivé, protinádorové a protidiabetické vlastnosti a navíc chrání před kardiovaskulárními chorobami. Trend zdravých potravin upozornil vědecké pracovníky na charakteristiku fenolového profilu různých potravin konzumovaných při dietách. O ovoci a ovocných výrobcích včetně hroznů a vína se ví, že mají příznivé účinky na zdraví kvůli obsahu velké škály přírodních polyfenylů, a tudíž mají obrovský antioxidační potenciál. Země západního Balkánu (Western Balkan Countries – WBC) jsou převážně zemědělsky orientované s velkým potenciálem pro výrobu zdravých, původních potravin, které mají specifické složení podporující zdraví. Pokud však jde o fenolový profil vín a ovoce z bývalé Jugoslávské republiky Makedonie a Srbska, není k dispozici mnoho údajů, ačkoli je tento region znám právě kvůli jejich produkci.

Projekt Chromlab-Antioxidant chce podpořit náležitý rozvoj v oblasti produkce potravin a charakterizace kvality, a proto si klade za cíl: • posílit výzkumné kapacity chromatografické laboratoře na Institutu chemie Fakulty přírodních věd a matematiky ve Skopje, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, a laboratoře pro kontrolu potravin na Katedře chemie Fakulty přírodních věd a matematiky v Niš, Srbsko; • zlepšit lidský potenciál ve WBC vytvořením lepších pracovních příležitostí pro mladé vědce v dobře vybavených výzkumných laboratořích, které povedou k posílení lidského potenciálu, zvláště na základě odborné přípravy mladých výzkumníků;

• zvýšit regionální a evropskou spolupráci s významnými výzkumnými institucemi podobných vědeckých zájmů; podpořit společné činnosti v oblasti VTR k oboustrannému prospěchu EU a WBC, které povedou ke zlepšené vědecké spolupráci a zvýšené účasti v 7RP; • zvyšovat povědomí o důležitosti kvality a kontroly potravin, a tím podněcovat další společný výzkum s institucemi zemědělského výzkumu a dosahovat zlepšení ve výrobě, zpracování a kontrole potravin za účelem jejich lepší kvality. Na základě projektu dojde k mobilizaci lidských a materiálních zdrojů zúčastněných institucí pomocí získání moderního vybavení, výměny know-how, odborné přípravy mladých výzkumníků, šíření výsledků a podpory posíleného potenciálu vědecké obce ve WBC, aby se v budoucnu docílilo výzkumu vysoké kvality v EVP. 9

Hlavním cílem projektu „Chromlab-Antioxidant“ je proto posílit výzkumnou kapacitu v regionu, aby mohly být rozvinuty metodické postupy pro zkoumání fenolových sloučenin, zejména flavonidů ve vínech, šťávách a ovoci, které jsou typické pro tento region. Mimoto je zapotřebí pokračovat v práci na chemické charakteristice velmi oblíbených bylinných čajů s ohledem na jejich fenolové složky. Jedná se především o některé kul-

tivované odrůdy těchto druhů, které by se měly zkoumat kvůli jejich srovnání s divoce rostoucí populací.



„Chromlab-Antioxidant“: posílení výzkumných kapacit zemí západního Balkánu pro charakterizaci kvality potravin

Více informací o projektu „Chromlab-Antioxidant“ najdete na: http://chromlab.pmf.ukim.edu.mk/index.htm

36



Odborníci uskupení hodnotí potravinářskou síť

K evropské Iniciativě Food Cluster oddělení B4 GŘ pro výzkum Evropské komise se připojilo deset jednotlivých potravinářských projektů. Dohromady tvoří síť různých uskupení se zaměřením na výzkum, které pocházejí z 28 regionů ve 20 různých zemích ze všech koutů EU i mimo ni, až po WBC a Turecko. Ve všech těchto zúčastněných regionech sehrává potravinářské odvětví významnou úlohu, ať už se jedná o úlohu hospodářskou, kulturní, vědeckou nebo zemědělskou, která v nich převažuje. Ačkoli se od sebe tato uskupení značně liší kvůli různým tradicím a fázím rozvoje regionů, první hodnocení projektů uskupení vykazují společné aspekty a budoucí potenciál. Tento potenciál může podle odborníků spočívat ve zdravějších potravinových výrobcích, v nově vznikajících trzích a v inovativních řešeních společných hrozeb, jako je např. změna klimatu. Sítě utváří přidanou hodnotu a jednou z předností iniciativy jsou platformy pro budoucí projekty VTR. Na proces vytváření sítí a opatření pro budování kapacit v uskupeních a mezi nimi neustále dohlížejí tři odborníci.

rozvinutých regionů: „Měli bychom přijmout nové členské státy [EU]. Je to naše odpovědnost. Můžeme tak činit prostřednictvím iniciativ, jako je Síť Food Cluster. Tímto způsobem pracujeme na soudržnosti se zaměřením na konkurenceschopnost.“ Ke zlepšení konkurenceschopnosti a soudržnosti rozvinutých regionů má profesor Gellynck jednu specialitu, tzv. analýzu SWOT. Každý z 10 potravinářských projektů, které se účastní Iniciativy Food Cluster, musí projít touto analýzou. Deset odborníků z každého regionu z oblasti obchodu, vědy a politiky musí vyhodnotit výkonnost odvětví podle čtyř kategorií: přednosti, nedostatky, příležitosti a rizika (strengths, weaknesses, opportunities, threats – SWOT). Po provedení analýz SWOT profesor Gellynck očekává, že se účastníci „strategicky podívají – půjde o o tzv. strategická zaměření – na své regiony z perspektivy tvůrců koncepcí, znalostních středisek a podnikatelské komunity“. Profesor Gellynck dodává: „Potravinářský průmysl EU zůstane konkurenceschopný díky zajištění kvality a lepším kapacitám VTR, aby bylo možné těžit z podpory inovací, zhodnocené produktivity práce a marketingových dovedností pro rozvoj trhů v nových státech.“ Podle něj je přidaná hodnota sítě zřejmá: partneři vytvoří kritérium pomocí analýzy SWOT a každý region může posoudit své vlastní přednosti ve vztahu k ostatním regionálním potravinářským uskupením. Potom síť vypracuje strategická zaměření. Ambice profesora Gellyncka jsou velké: „Jedním z výsledků musí být zdroj znalostí v daném odvětví, chceme získat naprosto jasnou vizi pro evropské potravinářské odvětví, na 5 až 10 let dopředu.“

Xavier Gellynck

Xavier Gellynck, profesor Institutu zemědělské ekonomiky Fakulty biologického inženýrství Univerzity v Gentu, Belgie, koordinuje síť jako odborník na hospodářský rozvoj. Je odpovědný za rozvíjení a koordinaci obsahu v uskupeních. Profesor Gellynck vnímá svůj úkol především v začleňování nově vznikajících regionů do


Keith Harrap působí v Síti Food Cluster jako politický analytik a odborník na posuzování dopadů. Dr. Harrap je absolventem oboru mikrobiologie a poté téměř 20 let působil jako výzkumný vědecký pracovník a člen profesorského sboru na Oxfordské univerzitě ve Spojeném království. Psal vědecké publikace a stal se odborníkem na hodnocení vědeckých záležitostí vlády Spojeného království a Evropské komise. Jeho

úkolem v Iniciativě Food Cluster je vytvářet příslušná kritéria a metodiky pro jejich analýzu. Jedná se o úkol do budoucna, protože věc má dvě roviny: individuální dopad potravinářského projektu a dopad evropského potravinářského uskupení celkově, které je zapotřebí vyhodnotit z hlediska výsledků a výkonnosti. Dr. Harrap říká: „K odůvodnění vzniku evropského potravinářského uskupení nebo k uvedení výsledků jeho vzniku jednoduše nepostačí potvrdit zlepšení konkrétního VaT zdroje nebo posílení kapacit dané instituce v konkrétním zeměpisném místě.“ A dodává, že „dojde k vytvoření příslušných kritérií pro pokračuje na straně 38

Keith Harrap

37

INICIATIVA FOOD CLUSTER: ROZHOVORY S ODBORNÍKY

Potravinářské odvětví je největším zpracovatelským odvětvím v EU. Tvoří jednu pětinu celkové výroby v Evropě s přidanou hodnotou přibližně 900 miliard EUR ročně. V rámci výzev „RoK“ z let 2006 a 2007 a výzvy „RegPot“ z roku 2007 byla vytvořena Síť Food Cluster, jejímž cílem je zprůhlednit potravinářské odvětví. Externí odborníci uskupení proto tuto síť neustále koordinují, analyzují a hodnotí.


hodnocení dopadů na takové oblasti, jako jsou výzkumné schopnosti, agropotravinářské odvětví a vazby mezi jednotlivými programy, aby bylo možné pohlížet na evropské potravinářské uskupení jako na koordinovaný subjekt“. Podle Dr. Harrapa je zapotřebí zanalyzovat tři faktory: • VaT výsledky, jako jsou zlepšené dovednosti, mobilita, akademické úspěchy, zlepšená výzkumná zařízení, pokračující spolupráce; • regionální a celoevropské výsledky, jako je lepší vytváření sítí, vazby na obchod, zlepšení celkových schopností, účinnost řízení, programy pro šíření informací, kvalita života, ekonomické ukazatele, vývoj politiky; • výsledky v agroodvětví, jako jsou vazby na určitý druh podnikání, inovativní přínos, nové nebo kvalitnější výrobky, procesní vývoj, vytváření pracovních míst, orientace uživatele a nové vazby.

Monitorovací skupiny projektu musejí neustále zaznamenávat některé prvky nebo kritéria, aby bylo možné získat standardizovaný obrázek. Ve formátu se pak vyplňují kolonky s takovými údaji, jako je např. „počet souvisejících akcí“. Jejich důležitost se označuje na stupnici, měří se míra účasti zainteresovaných subjektů a zapisují se druhy komunikačních prostředků a také míra potenciálního dopadu na vývoj politiky, VaT a regionální nebo odvětvové výsledky. Jakmile se tato část práce dokončí, Dr. Harrap musí dát dohromady jednotlivé výsledky. Závěry jednotlivých projektů se použijí jako stavební kameny, které dohromady utvoří obrázek o činnostech a efektivnosti uskupení jako celku. S ohledem na hlavní cíle CSA financované 7RP, projekty potravinářského uskupení „budou muset prokázat efektivnost při dosahování stanovených cílů“, říká Keith Harrap. To například obnáší přenos osvědčených postupů prostřednictvím meziregio9

Podle Dr. Harrapa lze prokázat případné úspěchy „neustálým monitorováním“. Za tímto účelem vytvořil „formát pro audit výsledků“ určený projektovým skupinám. Každé uskupení musí neustále shromažďovat informace o závěrech a výsledcích podle společného formátu. Osoby stojící mimo skupinu budou pověřeny monitorovací úlohou. Schematický proces sledování umožní

shromáždění závěr ů na úrovni projektu, později pak bude možné sesbírat údaje na makroúrovni pro celé evropské potravinářské uskupení.



pokračování ze strany 37 „Odborníci uskupení hodnotí potravinářskou síť“

nálních partnerství, zlepšování výzkumného úsilí regionů nebo posilovaní schopností regionálních aktérů, pokud jde o účast v projektech 7RP a jiných programech financovaných ze zdrojů EU nebo začleňování všech zainteresovaných subjektů odvětví. Třebaže hodnocení této iniciativy není u konce, Dr. Harrap má několik připomínek k budoucím iniciativám: „Může se ukázat, že daná síť je příliš heterogenní, než aby dala dohromady kritické množství. Druhy financování jsou příliš malé na to, aby měly skutečný vědecký a ekonomický dopad. Regiony, které si pouze přejí zlepšit své laboratoře nemohou být srovnávány s regiony, které chtějí zlepšit růstový potenciál jejich podnikatelské komunity.“ Tento odborník proto vyzývá k „větší diferenciaci“. Podle Keitha Harrapa by skupiny uskupení vynikající kvality a skupiny konvergenčních regionů měly mít více specializovaných sítí. To by umožnilo homogennější měření dopadů: „Financování by se mělo používat součinně u různých druhů financování. Abychom získali soudržnější výsledky, při výběru uskupení bychom měli dávat přednost přístupu seshora dolů. Je to ambiciózní, ale vede to k větší efektivnosti.“ Analytik Harrap je i tak nadšen z úspěchů, kterých již evropská Síť Food Cluster dosáhla. „Jedná se o pilotní akci. Rozhodně stojí za námahu.“

Autorkou článku je: Sylvia Schreiber.

38


Cesta konvergenčních regionů k úspěchu: případ střední Makedonie

snahy dochází v tradičních odvětvích jen k pomalému zavádění nových technologií. „Naším hlavním úkolem do budoucna je překlenutí a urychlení,“ říká tento poradce. Na překonání rozdílů se zaměřují některá opatření projektu „RAF-Regions“ programu „RegPot“, jehož se účastní střední Makedonie, Puglie v Itálii a Pazardžik v Bulharsku. © ShutterStock, 200

9

Region střední Makedonie utváří všechny struktury a kapacity v okolí Soluně: kvůli agropodnikání vznikla obchodní podpůrná střediska, střediska pro transfer technologií a dokonce zde byl nashromážděn soukromý rizikový kapitál. Přes všechny

Střední Makedonie však nezůstává stát stranou. Pro konvergenční region v potravinářské síti je typické, jak ukazují první výsledky analýzy SWOT, že firmy často pracují se zastaralou technikou a sotva rozumějí vědeckým nabídkám. Na straně výzkumu stojí vysoce kvalifikovaní výzkumní pracovníci, ale pouze pár vazeb na průmysl. V institutech je nedostatek zaměstnanců a plán práce se nepřizpůsobuje potřebám daného odvětví. Navíc hrozí odliv mozků. V otázce zjišťování potřeb mohou pomoci finanční prostředky z programu RegPot 7RP. V druhé fázi je třeba získat další finanční prostředky (vnitrostátní nebo EU), aby se dosáhlo kýženého dopadu: pro konvergenční regiony totiž hlavním cílem zůstává začlenění do EVP a evropského potravinářského uskupení.

Zkušenosti z rozvinutých regionů: výsledky projektu „FINE“ „Food innovation network Europe“ (FINE), jinými slovy skupina rozvinutých regionů v potravinářském odvětví, byla první sítí uskupení, která začala s tématem potravin v programu „RoK“. Díky tomu již síť provedla veškerou práci spojenou s analýzou SWOT. Nyní mohou všichni vidět výsledky: brožura nazvaná Strategic objectives for developing innovation clusters in the European Food industry (Strategické cíle pro rozvíjení inovačních uskupení v evropském potravinářském průmyslu) pojednává o vývoji celého projektu, o jeho výsledcích a příkladech osvědčených postupů. „Provést tuto analýzu byla tvrdá a časově náročná práce,“ říká ekonom Linze Rijswijk, koordinátor projektu. Analýza potvrdila naše počáteční zjištění: potravinářská uskupení v Evropě jsou velmi specializovaná, používají různé hodnotové řetězce a mají své vlastní strategie vůči globalizaci.“ S ohledem na výše uvedené vykazuje zpráva FINE některé zajímavé shodnosti, které vyplynuly z analýzy SWOT. Přednosti: • zvýšení inovační kultury a větší povědomí v potravinářských firmách, o trochu nižší úroveň lze vysledovat v oblasti agropodnikání; • vysoká odborná způsobilost v oblasti vědy ve firmách, znalostních střediscích a organizacích zainteresovaných subjektů; • mezinárodní konkurenceschopnost podporuje ekonomické přednosti potravinářských regionů; • potravinářské firmy jsou řádně začleněny do sítí uskupení; spolupráce s dalšími zainteresovanými subjekty v hodnotovém řetězci (agropodnikání) se začíná zlepšovat. Nedostatky: • potravinářský průmysl vykazuje malou úroveň investic do VaV v porovnání s ostatními odvětvími; inovace často pocházejí


z jiných oblastí, jako je např. farmacie; • chabá komercializace vědeckých poznatků, znalostní základna není plně využívána; • řetězce různých specializovaných potravinářských odvětví trpí roztříštěností, která vede ke slabému toku komunikace a inovací.

Linze Rijswijk

Účastníci projektu FINE dospěli na základě své analýzy k některým závěrům: více komunikovat, zachovat úroveň tradičních odvětví, jako je produkce masa, hledat strategické výrobky, které by zaplnily mezeru na trhu, rozlišovat v inovační politice mezi MSP a velkými firmami. Podle výsledků účastníků spočívá budoucnost potravinářských regionů zcela jasně ve výrobcích s vysokou přidanou hodnotou. Stále se opakujícím tématem bylo „propojení současných předností s příležitostmi pro růst v budoucnosti“.

Autorkou těchto článků je: Sylvia Schreiber.

39


Střední Makedonie, známý řecký region v okolí města Soluň, které je jeho hlavním městem, je pro agropotravinářský průmysl modelovým případem. „V našem regionu je zastoupeno 20 % průmyslu země a agropotravinářství je v regionu největším odvětvím,“ oznámil v říjnu 2008 poradce Paris Kokorotsikos během jedné akce při příležitosti „Open days“ v Bruselu, Belgie. Záhy ale nalil čistého vína: „Naším největším problémem je chybějící vazba mezi průmyslem a výzkumem a vývojem [VaV].“

OPEN DAYS 2008 9 © ShutterStock, 200

Workshop o Iniciativě Food Cluster, který se konal při příležitosti „Open days“ v říjnu 2008 a který je hlavní regionální událostí roku v belgickém Bruselu, vyslal jasné poselství. Potravinářský výzkum a potravinářský průmysl představují v Evropě silné odvětví. Pokud však jde o transparentnost, toto odvětví stále pokulhává. Právě proto byla vytvořena Iniciativa Food Cluster, které se účastní 29 regionů. Workshop byl pohledem zpátky na činnost v prvních několika letech.

Během „Open days“ na workshopu o Iniciativě Food Cluster v Bruselu tuto scénu se šťastnými kuchaři ukazoval Eivind Hålien, ředitel Profesního fóra pro potraviny a nápoje. Tato akce ilustruje jednu z mnoha

akcí pořádaných iniciativou uskupení Rogalandu v Norsku, která je součástí sítě FINE („Food innovation network Europe“). „Výzkum se nutně nemusí provádět v tichých laboratořích,“ říká ředitel Hålien. Zejména výsledky z potravinářského výzkumu lze prezentovat poutavým způsobem, například při soutěži a slavnostním předávání cen a podobných prezentacích v rogalandském Måltidets Hus. Pro potravinářský průmysl je tento dům testovacím stanovištěm inovací a marketingu v potravinářském a nápojovém průmyslu. Zároveň umožňuje spotřebitelům, aby se sami orientovali ve světě nových potravin a inovačních výrobků. Výsledky těchto testů jsou důležité dokonce i na evropské úrovni. Dochází k jejich výměně s „Restaurací budoucnosti“ ve Food Valley v nizozemském Wageningenu (viz s. 23 této přílohy), kde pracovníci potravinářského průmyslu zkoušejí nové kuchařské recepty a prezentaci jídla. Špičkoví šéfkuchaři jezdí do Norska nejen kvůli jednáním s představiteli potravinářského průmyslu, ale také kvůli výměně receptů a kvůli inovačním přístupům v oblasti příchutí a přísad. Rogaland spolupracuje s univerzitami v Belgii, Nizozemsku,

Švédsku a Spojeném království a obchodní vztahy navázali také podnikatelé mezi sebou. Vlámská univerzita začala s výměnou technických poznatků o zmrazování za velmi nízké teploty s jedním z výzkumných středisek v Rogalandu. Skutečným cílem odborníků uskupení však přitom je model průmyslové inkubace v rogalandském masokombinátu, ve kterém mladí vědci pracují podle zásady „z laboratoře do továrny“ a zavádějí inovace přímo v podnicích. Uspořádané akce přinesly jeden z největších poznatků: Iniciativa Food Cluster na evropské úrovni vnáší dynamiku do místního uskupení. Umožňuje nové mezinárodní kontakty a dává dohromady evropské odborníky na výživu, zdraví, výrobu potravin, regionální politiku a gastronomii, aby mohli vytvářet nové strategické aliance. ww.tomhaga.no

Rozesmáté obličeje, mávání vlajkami, potlesk: v červenci 2008 oslavovalo šest šéfkuchařů v bílých zástěrách s vysokými kuchařskými čepicemi výhru „Culinology award“ na hlavním pódiu v samém centru odborných znalostí v Rogalandu, v norském regionu Stavanger. Při radostném obřadu byli oceněni kuchaři z různých evropských zemí za vynikající jídla, která posuzovala čestná porota. Jednalo se o zlatý hřeb soutěže ve vynikající kvalitě jídla, dobrém vkusu a moderní kuchyni. Potravinářské uskupení v Rogalandu pořádá tuto soutěž každým rokem od doby, kdy norský potravinářský průmysl navázal úzkou spolupráci se známou iniciativou v oblasti moderní kuchyně „Bocuse d’or“ se světovým odborníkem na nouvelle cuisine, šéfkuchařem Bocusem z Lyonu. Poslání je jasné: tento průmysl a špičkoví kuchaři touží společně po lepším jídle a vynikající kvalitě. „Culinology“ (kulinářská věda) představuje propojení dobrého kulinářství a dobré gastronomie.

://w Photo: Tom Haga, http

OPEN DAYS 2008

Iniciativa Food Cluster na „Open days“: profil výzkumu a inovací v potravinářství

Eivind Hålien, ředitel Střediska odborných znalostí v Rogalandu, Norsko, na workshopu během „Open days“ uvedl, že aktivní účast Rogalandu v potravinářské síti souvisí se silným postavením regionu v potravinářském odvětví. Dvacet procent norské výroby potravin se nachází právě zde. Její předností je lososová akvakultura, výzkum v oblasti krmiv pro ryby, optimalizace procesu, průmyslová výroba potravin a masa. Za hlavní výhodu proVítězové prestižní kulinářské soutěže „Bocuse d’or Europe“ konané ve Stavangeru, Norsko, ve dnech 1. a 2. července 2008 jektu FINE, který je

40



součástí evropské Iniciativy Food Cluster, se považuje jednodušší přístup k informacím, kontaktům a značkování.

na vytvoření strategického výzkumného programu. Peter Papegaaij z regionální vlády v provincii Gelderland, Nizozemsko, se velmi zasazuje o to, aby projekt FINE vedla Rozvojová agentura východního Nizozemska (Oost NV), a to ve wageningenském uskupení ve Food Valley (viz s. 23 a 30 této přílohy). Podle něj největší přínos uskupení a Iniciativy Food Cluster EU spočívá v marketingu: „Nepodceňujte komunikační hodnotu uskupení“, říká. Holandské Food Valley však není jenom dobrým marketingovým nápadem, ale podle p. Papegaaije také přispívá k „podnícení všech stran k investicím do rozvinutých technologií kvůli potravinám a zdraví“. Regionální vláda v Gelderlandu nedávno vyčlenila 4 miliony EUR z podpory EFRR na inovace v oblasti potravin a zdraví, „aby se místní uskupení stalo předním světovým potravinářským uskupením“. Podle názoru tohoto regionálního politika by se potravinářská síť měla zaměřovat na vynikající kvalitu: „Nemíchejte cíle soudržnosti dohromady s cíli konkurenceschopnosti. Nezatěžujte úspěšná uskupení politickými cíli v konvergenčních regionech. Utvářejte souběžné projekty pro regionální soudržnost a vynikající kvalitu. Vynikající uskupení mají společného podnikatelského ducha a znalostní kapitál. Ale každý je svého štěstí strůjcem.“ © ShutterStock, 200

9

Cristiana Miglio z ASTER, Agentury pro technologický rozvoj Emilia-Romagna v Boloni, Itálie, podtrhla význam potravin v regionu Emilia Romagna. Proslulý sýr Parmigiano-Reggiano a šunka Prosciutto jsou vyváženy z Parmy do celého světa. Výzkumem potravin se v této oblasti zabývají výzkumná střediska, pět vysokých škol a národní úřad pro technologii (Ente per le Nuove tecnologie, l’Energia e l’Ambiente – ENEA). Přínos organizace uskupení je naprosto zřejmý: jedná se o síť špičkové technologie s mnohooborovou způsobilostí. Tato agentura se neúčastní pouze projektu FINE, ale také projektu Agforise. Do projektu Agforise je dále zapojen turecký region Mersin, který pracuje v oblasti agropotravinářství a spolupracuje s evropskou technologickou platformou „Food for life“

OPEN DAYS 2008

Lennart Svensson z regionu Skåne, Potravinářská síť Øresund, Švédsko, uvedl, že se regiony Øresund zapojily do této sítě, aby „rozšířily oblasti“ inovačních témat a uskupení z mezinárodní perspektivy. Přístup regionu Øresund spočívá ve sloučení místního zaměření uskupení s mezinárodní strategií. Síť Øresund, jejíž podstatou je spolupráce mezi Dánskem a Švédskem, chce rozvíjet inovační komunity, nové služby pro podniky, vytvářet platformy pro MSP a velké podniky, aby tak překlenula různé části hodnotového řetězce. Pan Svensson zdůrazňuje: „Naší hlavní myšlenkou je využití výživy ke spojení s inovacemi. V našem otevřeném inovačním systému chceme, aby se toto odvětví napojilo na ostatní znalostní oblasti, a maximalizovaly se tak výhody.“

Paris Kokorotsikos ze společnosti Euroconsultants S.A., Řecko, zastupoval Iniciativu Food Cluster ve střední Makedonii, severní Řecko, v okolí


města Soluně. Pro toto uskupení je hlavním úkolem zavedení nových technologií vzhledem k tomu, že se vazba mezi potravinářským výzkumem a potravinářským průmyslem považuje za příliš slabou, třebaže je zde agrotechnika klíčovou technologií. K dosažení lepších vazeb má uskupení využít stávajících struktur: soluňská „inovační zóna“ má propojit laboratoře, továrny a školy. Na překlenutí rozdílů mezi potravinářstvím a agrotechnikou musejí pracovat manažeři uskupení. Dalším krokem bylo připojení se k projektu RAF-Regions v rámci evropské Iniciativy Food Cluster, ve kterém řecká střední Makedonie, italská Puglie a bulharský okres Pazardžik spolupracují na zvýšení povědomosti o projektu, jeho propagaci a zviditelnění a zmapování politik a strategií. Podle tohoto poradce je hlavní výhodou iniciativy využití synergií s ostatními projekty. Linze Rijswijk, ekonom a koordinátor projektu FINE, vznáší otázku ohledně dalšího financování. Velmi podporuje návazné financování z rámcového programu, aby se zlepšil dopad iniciativy na výzkum a obchod a umožnilo se budoucí rozšíření potravinářské sítě. Keith Harrap, strategický analytik a hodnotitel sítě položil během workshopu otázku, zda by mohl být rámcový program pro výzkum tím pravým budoucím zdrojem financování Iniciativy Food Cluster. „Rámcový program je systémem zdola nahoru, v němž hodnotitelé hodnotí návrhy izolovaným způsobem. Je věcí diskuse, zda se má pokračovat ve financování děleným způsobem – na jedné straně pro uskupení vynikající kvality a na druhé straně pro strukturální financování.“ Autorkou tohoto článku je: Sylvia Schreiber.

41

Evropská komise v srpnu 2007 zveřejnila sdělení nazvané Konkurenceschopnost evropských regionů na základě výzkumu a inovací: příspěvek k vyššímu růstu a k vytváření více a lepších pracovních příležitostí. Toto sdělení zdůrazňuje synergie v koncepční stavbě různých finančních nástrojů. Komisař pro vědu a výzkum Janez Potočnik vysvětloval, jak by se daly využít synergie ve financování. Na začátku tiskové konference během „Open days“, které se konaly v belgickém Bruselu v říjnu 2008, komisař zdůraznil význam výzkumu pro regiony. Regiony by se měly více zapojovat do výzkumu, a tak posilovat svůj výzkumný potenciál pro růst a pracovní příležitosti a čelit rostoucí globalizaci výzkumu a technologií. „Regionální výzkum – globální rozvoj,“ řekl komisař, „uděláme však všechno pro zachování vědy a obchodu v Evropě.“

Janez Potočnik

V porovnání s finančními prostředky ze SF jsou tyto dva programy, podle slov komisaře, „poměrně zanedbatelné“. Mínil tím srovnání „těžké“ infrastruktury, jako jsou silnice nebo budovy financované miliardami ze SF, s „lehkými“ dovednostmi podporovanými miliony z rámcových programů. „Jde však hlavně o stimulaci, regiony představují v propojeném světě významné póly,“ dodává komisař Potočnik. Ne všechny regiony těží ze SF v oblasti výzkumu, potřebují však vybudovat výzkumné kapacity, aby mohly dosáhnout konkurenceschopnosti. Zvláštní výzkumné programy lze využívat velmi cíleným způ9

Se svým projevem se obrátil hlavně na regionální zainteresované subjekty a regionální média, a to ze dvou hlavních důvodů. „Blízkost je v oblasti VTR tím nejdůležitějším faktorem úspěchu,“ uvedl komisař Potočnik, „k vytváření znalostí dochází na dobře připravené půdě, v regionech.“ Snaha regionů vyčlenit přibližně 25 % rozpočtu na výzkum a inovace (86 miliard EUR) je podle komisaře „jasným signálem hlubokého a bystrého pochopení“. V užším smyslu VTRI byla ze SF vyčleněna částka téměř 50 miliard EUR, která se rovná rozpočtu 7RP.

Hlavním nástrojem realizace zůstává 7RP, potvrdil komisař Potočnik. Evropská unie vyhradila 54 miliard EUR na období 2007 až 2013, aby podpořila vynikající kvalitu a špičkové výkony, vybudovala kapacity a rozvinula mobilitu. Pokud jde o otázky výzkumu, vytvořila dva zvláštní programy: „RoK“ a „RegPot“.


OPEN DAYS 2008

„Regionální výzkum – globální rozvoj“, řekl komisař Potočnik na „Open days“

sobem. Ale prostředky soudržnosti by se, podle komisaře Potočnika, také „měly používat rozumně, aby se vybudovaly kapacity a podnítilo vytváření znalostí“. Zdůraznil: „Zjistili jsme, že mezi programy existuje skutečná doplňkovost. Takže jsme vytvořili synergie. Tyto koncepční synergie je nyní potřeba přeměnit na synergie v činnosti!“ Komisař Potočnik poukázal na to, že „Iniciativu Food Cluster lze považovat za příklad využití synergií ve financování, protože před sebou máme kombinaci jednoho projektu 6RP, dvou projektů 7RP ‚Regions of Knowledge‘ [RoK] a šesti projektů 7RP ‚Research Potential‘ [RegPot]. Každý z aktérů sehrává významnou úlohu.“ Nakonec komisař oznámil vydání upravené a zlepšené verze nového Practical Guide to EU funding opportunities for research and innovation (Praktického průvodce možnostmi financování výzkumu a inovací ze zdrojů EU, viz také s. 26–27 této přílohy). „To vše doplní internetové stránky [nyní jsou přístupné na adrese: http://cordis. europa.eu/eu-funding-guide], kde regiony mohou podávat informace o své situaci. Chtěl bych vědět, k jakým případům v regionech dochází.“ Tím, že komisař vzal na vědomí nedostatečný přehled finančních příležitostí pro regionální zainteresované subjekty, učinil jasný slib: „Aby bylo financování jasné a přehledné, na této internetové stránce uvedeme uživatelsky příjemný přehled v uživatelsky příjemném jazyce.“

Autorkou článku je: Sylvia Schreiber.

42


Výhled pro potravinářské odvětví v Evropě

Ve srovnání s Čínou a Brazílií roste výrobní hodnota různých potravinářských a nápojových odvětví v EU pouze pomalu, jak to také dokládají statistiky OECD. Čína a Brazílie v letech 2000 až 2005 zdvojnásobily svou výrobní hodnotu potravinářského odvětví, zatímco jeho hodnota v EU se zvýšila pouze asi o 5 %. V témže období poklesly podíly světového vývozu potravin a nápojů v prvních 15 zemích EU ze 45 na 35 %. Evropská komise proto podporuje více výzkumných činností v rámci tematické priority „Potraviny, zemědělství a rybolov a biotechnologie“, aby urychlila inovační proces. Od roku 2007 do roku 2013 se v této oblasti použije 1,935 miliardy EUR na program Spolupráce 7RP.

Vědečtí odborníci z GŘ pro výzkum Komise nastínili během těchto workshopů v Bruselu hlavní potřeby výzkumu a poukázali na projekty v těchto oblastech. • Spotřebitelé: rozhodují o volbě potravin; komunikační a vzdělávací strategie v potravinovém řetězci; využívání špičkových technologií ve vědě týkající se potravin a spotřebitelů (kognitivní věda a bioinformatika). • Výživa: neurobiologie chování při jídle; zvláštní potraviny, přísady a recepty ku prospěchu lidské výživy a zdraví; nové nástroje a koncepce na podporu vědy o výživě; ekologie výživy; epidemiologie a prevence chorob souvisejících s dietou; alergie na potraviny atd. • Zpracování potravin, kvalita a bezpečnost

Nedostatky

Gastronomické dědictví (spojené s kulturní rozmanitostí)

Charakter potravinářského průmyslu, který je náročnější na práci než ostatní odvětví

Velké dovednosti v oblasti funkčních potravin

Nízká úroveň investic do VaV v potravinářském průmyslu

Dobré odborné znalosti v oblasti zajišťování kvality na úrovni podniků

Nedostatečná přizpůsobivost vnějším trhům

Vysoká produktivita práce

Nevýhody pramenící z malých úspor vzniklých zaváděním velkovýroby (mikropodniky a MSP)

Solidní marketingové dovednosti

Malá absorpční kapacita brání začleňování nových znalostí 9 © ShutterStock, 200

Přednosti


Koordinátoři potravinářského uskupení Xavier Gellynck (viz s. 37) a Bert Vermeire z Univerzity v belgickém Gentu převedli tyto potřeby do praktické práce a zkušeností v uskupeních tohoto regionu. Následující příklady (viz tabulky) výsledků, k nimž došla uskupení, popisují hlavní přednosti a nedostatky a také hlavní příležitosti a rizika pro potravinářské odvětví v EU. Z těchto příkladů vyplývá jasný výhled pro potravinářské odvětví EU, k němuž je zapotřebí společného úsilí agropotravinářského odvětví, výzkumných středisek a politických činitelů: zlepšený VTR, lepší reakce na potřeby spotřebitelů a inovační požadavky a dále řešení pro nově vznikající trhy a vypořádání se s klimatickými hrozbami, to vše ovlivní nové trhy a oblasti činnosti. V tomto smyslu výzkumné a inovační projekty jasně dokládají svůj příspěvek k lisabonským cílům EU: více pracovních míst a vyšší růst a udržitelná budoucnost pro celou EU.


Příležitosti

Rizika

Zvyšování poptávky spotřebitelů po zdravých potravinářských výrobcích

Levná pracovní síla v nově vznikajících ekonomikách představuje pro potravinářský průmysl EU konkurenční nevýhodu

Hlad ve světě přispívá ke zvýšení poptávky

Neexistuje žádná současná účinná politika pro boj s vyčerpáváním přírodních zdrojů

Rostoucí kupní síla v nově vznikajících ekonomikách s rostoucí úrovní blahobytu (v jihovýchodní Asii)

Nedostatečné znalosti o vlivu nových technologií/výrobků na zdraví (geneticky modifikované organismy – GMO)

Silné postavení hospodářství EU v oblasti logistiky (IT, dopravní infrastruktura, biotechnologie)

Změna klimatu pomalu ovlivňuje celý agropotravinářský řetězec (zemědělské zásobování, voda)

Zaměření politiky na inovaci na úrovni EU

Vyčerpání zásob fosilních paliv

43

OPEN DAYS 2008

Novinové titulky často hlásají zvyšování cen potravin a ztrátu podílů na trhu. Kdykoli však analytici jednají o potravinářském odvětví v Evropě, mají tendenci o věci diskutovat z hlediska komplexních problémů, které spotřebitelé zřídkakdy vnímají. Jedná se o řetězec nabídky a poptávky, který tvoří výroba, zpracování, balení, distribuce a spotřeba. Věc má však více aspektů. Továrny na zpracování potravin mohou mít negativní vliv na životní prostředí, špatná výživa může poškodit zdraví lidí a u globálně distribuovaného zboží se mohou projevit bezpečnostní rizika. Na tyto různé aspekty se zaměřilo několik workshopů, které se konaly během „Open days“ v roce 2008 v belgickém Bruselu a týkaly se evropského potravinářském uskupení.

potravin: plán procesu (minimální zpracování, nové zpracování, hodnocení stávajících metod zpracování, model vybavení a hygiena); balení (znovupoužitelné, podléhající rozkladu, aktivní); kontrola procesu (snímání a zobrazování, robotová technika, podávání zpráv a dálkové ovládání); uzpůsobené potravinářské výrobky (funkční potraviny, mikrostruktura a senzorické aspekty, hotové pokrmy, přizpůsobená výživa). • Dopad změny klimatu na potraviny: udržitelná potravinářská výroba a řízení dodávek (např. v projektu „AquaGris“ 6RP, reforma environmentálního řízení pro udržitelné zemědělství, rybolov, akvakulturu); organizace a inovace v potravinovém řetězci.

PRACOVNÍ PROGRAMY 2007–2009 Pracovní programy „RoK“ a „RegPot“ každoročně nabízejí nové výzkumné zaměření


9


Konkrétní plány na provádění zvláštních programů 7RP jako „Regions of Knowledge“ (RoK) nebo „Research Potential“ (RegPot) vyhlašuje Evropská komise ve formě ročních pracovních programů. Tyto pracovní programy také zahrnují časový plán výzev pro předkládání návrhů, obecně známých jako „výzvy“, které se zveřejňují během roku. Všechny výzvy jsou vyhlašovány v řadě C Úředního věstníku Evropské unie (Úř. věst.), který je oficiálním zdrojem legislativy, informací a oznámení EU. Roční pracovní programy a plné znění výzev se zveřejňuje také on-line v sekci 7RP na stránkách služby CORDIS, které se věnují výzkumu podporovanému EU.

„RoK“ 2007–2009: zvyšování hospodářského rozvoje regionů na základě vytváření uskupení a spolupráce Výzvy k předkládání návrhů v rámci projektu „Regions of Knowledge“ (RoK) 2008, které se podobají výzvám z roku 2007, ale zaměřují se na nová témata, zahrnují dvě činnosti podrobně popsané níže. Třetí z výzev z roku 2007 dodatečně podpořila mezinárodní spolupráci mezi národními kontaktními místy (NKM) pro 7RP (viz s. 10 této přílohy). Téma mezinárodní spolupráce využívá také pracovní program na rok 2009, který se tentokrát zabývá mezinárodní spoluprací mezi uskupeními. 2008 ANALÝZA, INSTRUKTÁŽE, ZAČLENĚNÍ VÝZKUMNÝCH PROGRAMŮ A DEFINICE SPOLEČNÝCH AKČNÍCH PLÁNŮ Tato činnost, která je součástí výzvy „RoK“ 2008, podporuje spolupráci inovačních regionálních uskupení se zaměřením na výzkum („regional research-driven clusters“ – RRDC), aby se docílilo větších a lepších investic do VTR na regionální úrovni a hospodářské konkurenceschopnosti. Projekty v rámci výzev 2008 musely prokázat jasný potenciál využití v regionech, kterých se týkaly. Měly by pomoci regionálním aktérům s lepším využíváním nástrojů EU, jako je rámcový program pro výzkum, CIF nebo SF. Návrhy se měly zabývat jedním nebo oběma tématy vysvětlenými níže. USNADNĚNÍ VZNIKU NOVÝCH RRDC A VZÁJEMNÉ VÝMĚNY INFORMACÍ Druhá činnost projektu RoK v rámci výzev v roce 2008 poskytuje podporu na přípravu půdy pro vytváření nových RRDC, a to na základě podpory veřejného a soukromého sektoru. Tato činnost se týká také nově vzni-

44

kajících znalostních regionů, jako jsou konvergenční a nejvzdálenější regiony. Kromě toho podporuje činnosti propagující systematickou vzájemnou výměnu informací a interakce mezi podobnými projekty a, v případě potřeby, interakce s akcemi dalších souvisejících programů EU, které se vztahují k podnikům a politice soudržnosti (např. workshopy zaměřené na analýzu a syntézu, kulaté stoly, publikace). Rovnocennou součástí této činnosti v rámci projektu RoK je rovněž pořádání strategických workshopů a podpora skupin odborníků. V roce 2008 se měly návrhy spadající pod obě výzvy týkat jednoho nebo obou těchto témat. MAXIMALIZACE VÝHOD VÝZKUMNÝCH INFRASTRUKTUR PRO REGINÁLNÍ HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ Hlavním účelem výzkumných infrastruktur, jako jsou laboratoře, výzkumná střediska, technologické instituty nebo vysoké školy, je vytváření ohnisek špičkového výzkumu a odborného vzdělávání. Zřejmé jsou rovněž nepřímé dopady na regiony, jako je např.

Každá výzva k předkládání návrhů se obvykle týká konkrétní výzkumné oblasti nebo používá tzv. přístup zdola nahoru bez uvedení tématu. Aby bylo možné požádat o financování, případně o posouzení jakéhokoli nápadu na financování v určitém čase, příslušná výzva musí být otevřená. Více se o programech „RoK“ a „RegPot“ a o obsahu minulých a aktuálních výzev dozvíte ve dvou následujících článcích tohoto dodatku. Informace o aktuálních pracovních programech „RoK“ a „RegPot“ najdete na: http://cordis.europa.eu/fp7/wp_en.html#capacities Dokumenty ke stažení pro přihlášení se k odběru informací o nadcházejících výzvách: http://cordis.europa.eu/fp7/calls Jiné související odkazy: http://cordis.europa.eu/fp7/capacities/regions-knowledge_en.html http://cordis.europa.eu/fp7/capacities/convergence-regions_en.html Služba pro zodpovídání otázek o výzkumu: http://ec.europa.eu/research/index.cfm?lg=cs&pg=enquiries&cat=x

zvýšení míry zaměstnanosti u vysoce kvalifikovaných pracovníků. Existence infrastruktur navíc nabízí velký potenciál pro zlepšení trojúhelníku znalostí v regionech, který sestává ze silné interakce mezi výzkumem, obchodem a místními/regionálními úřady. Přístup k zajišťování výzkumu a začlenění ekonomických aktérů do RRDC představují nejdůležitější výzvy pro lepší využívání výzkumných infrastruktur jakožto katalyzátoru pro hospodářský rozvoj v regionech. Integrační přístup k projektům v oblasti výzkumné infrastruktury, který maximalizuje hospodářské výhody pro regionální ekonomiku, je klíčový pro regiony zahrnuté do konvergenčních cílů a také cílů v oblasti konkurenceschopnosti a zaměstnanosti, které se týkají členských států EU a přidružených zemí. Jedním z jasných cílů této akce bude provádění orientačního srovnávání, které bude součástí analýzy SWOT. Potenciál pro vzájemně učení regionů mezi sebou je v této oblasti obrovský s potenciálními výhodami jak pro regionální konkurenceschopnost, tak i pro integraci EVP. REGIONÁLNÍ PŘÍNOS KE SNIŽOVÁNÍ EMISÍ CO2 Hospodářský rozvoj a růst vedou k nově vznikající poptávce po energii, kterou provází také zvyšující se hladina emisí CO2. Snižování těchto emisí je však jednou z hlavních výzev pro všechny členské státy EU, jak zdůrazňuje Lisabonská strategie a politika soudržnosti EU. Evropské regiony mohou značně přispět k tomuto cíli tím, že zvýší míru využívání energeticky účinných technologií, aby vyho-


Projekty v této kapitole programu přispějí ke zlepšení regionálních ekonomik EU definováním strategií pro energeticky účinné technologie na straně poptávky (jako jsou např. technologie pasivních domů, tepelná čerpadla, hybridní technologie atd.) a/nebo pro energeticky účinné obnovitelné energetické technologie na straně nabídky (jako je např. biomasa, větrná energie, vodní energie, technika slunečních kolektorů). K dosažení tohoto cíle bude zapotřebí silné interakce mezi výzkumnými a podnikatelskými subjekty a místními/regionálními úřady.

ZVÝŠENÉ UDRŽITELNÉ VYUŽÍVÁNÍ PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ A PŘÍRODNÍHO A UMĚLÉHO PROSTŘEDÍ Ve výzvě z roku 2009 by návrhy měly podporovat hospodářskou konkurenceschopnost, a zejména vznik „rozhodujících trhů“ v této oblasti: „Zvýšené udržitelné využívání přírodních zdrojů a přírodního a umělého prostředí.“ Souvisí to s „Iniciativou rozhodujících trhů pro Evropu“ Evropské komise (KOM(2007) 860) usilující o postupné uvolnění inovačních trhů s vysokou ekonomickou a společenskou hodnotou, které představují roční obrat v hodnotě více než 120 miliard EUR a zajišťují 1,9 milionu pracovních míst v EU. Pro začátek bylo určeno těchto šest trhů: obnovitelné energie; biovýrobky; udržitelné stavebnictví; ochranné textilie; recyklování a e-zdraví (nezahrnuto do této výzvy). Projekty zařazené do výzvy 2009 by měly dávat přednost inovačním průřezovým pří-

9

Přístup k zajišťování výzkumu a začlenění ekonomických aktérů do RRDC představují dva hlavní úkoly, aby se lépe využívaly energeticky účinné technologie a obnovitelné energetické technologie ku prospěchu regionů. Zmínka o měnící se poptávce po udržitelném zemědělství ve vztahu k energiím by se měla zvážit zejména u ekonomik ve venkovských a přímořských oblastech. Práce v rámci této akce by se měla také zaměřovat na energetická řešení, která by reagovala na poptávku související s MSP v regionech.

V této výzvě se návrhy mají týkat následujících témat.

stupům a rozvoji ekotechnologií, zejména těch, které jsou založeny na vědách o životě, biotechnologiích a biochemii. Předpokládá se, že budou zahrnovat tato čtyři témata: • vodní hospodářství z kvantitativního (dopad změny klimatu, přírodní nebezpečí, jako jsou povodně) a kvalitativního hlediska (kontaminace podzemních vodních systémů a mořského prostředí, zachování biologické rozmanitosti, zásobování vodou a sanitární systémy); • lesní hospodářství s novými metodami v lesnictví, které umožňují energetické a průmyslové využívání nově vyvinutých dřevěných výrobků při zachování biologické rozmanitosti a dalších funkcí lesa (zabránění erozi půdy a nechtěným lesním požárům, ochrana kvality podzemních vod atd.); • půdní hospodářství (včetně nových zemědělských metod, které umožňují energetické a průmyslové využívání rostlin a plodin) a městská výstavba, která zohledňuje dopad stavebního prostředí na potřebu udržitelného využívání a následné disponování zdroji a potřebu zachovat úrovně organických látek v půdě; • hospodaření s odpadem za účelem větší recyklace výrobků vysoké hodnoty, zejména z výrobků na konci životnosti. © ShutterStock, 200

Celkovým cílem je snížit emise CO2 na regionální úrovni a zároveň udržet hospodářský rozvoj za pomocí „systémového přístupu“, který zohledňuje různé environmentální, technické a ekonomické aspekty systémových složek (obnovitelné a energeticky účinné technologie nebo další složky) tak, aby byl tento přístup vsazen do globálnějších souvislostí.

společného akčního plánu bude dokončeno během první poloviny doby trvání projektu.

2009 MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE MEZI USKUPENÍMI Tato výzva RoK 2009 podporuje rozvoj, spolupráci a začlenění výzkumných programů mezi inovativní a dynamická RRDC, aby se docílilo větších a lepších investic do VaV na regionální úrovni a celosvětové podpory evropské konkurenceschopnosti. Projekty musejí vykazovat jasný potenciál pro využití ve svých regionech a měly by pomoci aktérům v regionech, aby co nejlépe využily nástrojů EU, jako je výzkumný rámcový program, CIP nebo SF. Očekává se, že projekty budou dokončeny do 36 měsíců. Dále se očekává, že vymezení


45


věly rostoucím energetickým požadavkům regionálních aktérů tím nejvhodnějším způsobem. K vytvoření udržitelného hospodářského a sociálního rozvoje by regiony měly: • zvyšovat povědomí svých občanů a podnikatelských subjektů; • lépe využívat alternativních zdrojů energie, včetně obnovitelných energií; • zlepšit přístupy k úsporám energie; • zřídit bezpečný zdroj čisté energie.


„RegPot“ 2007–2009: uvolnění potenciálu zemí západního Balkánu a středomořských partnerských zemí V roce 2007 se výzvy programu „Research Potential“ (RegPot) zaměřovaly na mezinárodní spolupráci mezi Evropou a zeměmi západního Balkánu (Western Balkan Countries – WBC) a mezinárodní spoluprací mezi NKM (viz také s. 16 této přílohy). Mezinárodní spolupráce je opět velmi žhavou otázkou ve druhé výzvě v roce 2009, v níž jsou tentokrát vyzvány středomořské partnerské země (Mediterranean Partner Countries – MPC) k navazování a zlepšování kontaktů v rámci EVP. Výzvy v roce 2008 navázaly na dvě činnosti, které již byly zahrnuty do výzev v roce 2007 a které jsou uvedeny níže. Po úspěchu projektu „Uvolnění a rozvoj výzkumného potenciálu výzkumných institucí v konvergenčních a nejvzdálenějších regionech EU“ se v této činnosti pokračuje v pracovním programu na rok 2009. 2008 UVOLNĚNÍ A ROZVOJ VÝZKUMNÉHO POTENCIÁLU V KONVERGENČNÍCH A NEJVZDÁLENĚJŠÍCH REGIONECH EU První činnost podprogramu „RegPot“ v rámci výzev 2008 usiluje o zlepšení výzkumných kapacit a schopností nejkvalitnějších a/nebo nejslibnějších výzkumných institucí v cílových regionech (definice viz s. 9 této přílohy). Může se týkat kterékoli z tematických prioritních oblastí 7RP (viz s. 6) a uskutečňuje se pomocí soudržného souboru opatření: • posílit jejich VaT potenciál; • podpořit a zmobilizovat jejich lidské a materiální zdroje; • rozvinout strategická partnerství (včetně twinningu) se zavedenými výzkumnými

46

institucemi jinde v EU; • šířit vědecké informace a výsledky výzkumů; • usnadňovat komunikaci mezi výzkumnými subjekty, které mají podobné vědecké zájmy, a zlepšovat reagování na socioekonomické potřeby dané země. Tato činnost podporuje budování kapacit za účelem zlepšení podílu vybraných výzkumných institucí na evropské výzkumné spolupráci, zejména v 7RP, a za účelem zvýšení přínosu těchto subjektů pro regionální udržitelný hospodářský a sociální rozvoj. Kromě toho usnadňuje provádění akčního plánu, který definují vybrané výzkumné instituce. Financované projekty se mohou zabývat kterýmkoli výzkumným tématem 7RP (viz s. 6 této přílohy). Tato činnost není určena k financování společných projektů v oblasti VTR. ZAJIŠTĚNÍ PROSTŘEDKŮ HODNOCENÍ PRO VÝZKUMNÉ INSTITUCE V TĚCHTO REGIONECH Druhá činnost RegPot 2008 poskytne prostředky hodnocení, pomocí kterých může

kterákoli výzkumná instituce ve způsobilém regionu, ať už žádá o financování v rámci první výzvy programu RegPot 2008 (FP7-REGPOT-2008-1), či ne, získat mezinárodní nezávislé odborné hodnocení úrovně jejich celkové výzkumné kvality a schopnosti. Týká se to také řídicích a výzkumných infrastruktur. Výzkumný subjekt zformuluje akční plán pro zlepšení své výzkumné kapacity. Nezávislí odborníci na vysoké úrovni, které jmenují útvary Evropské komise, vyhodnotí úroveň kvality výzkumu a schopnost vybraných výzkumných subjektů pomocí analýzy SWOT. Na základě tohoto hodnocení připraví vybrané výzkumné subjekty akční plán pro zlepšení a posílení výzkumného potenciálu. V tomto ohledu důrazně doporučujeme, aby se návrhy akčních plánů projednávaly se zástupci ministerstev pro výzkum/regionálních úřadů pro výzkum kvůli určení nejvhodnějších způsobů a metod provádění. Projekty mohou doplňovat akce pro výzkumné instituce spolufinancované na základě programů politiky soudržnosti na období 2007–2013, zejména na základě Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR). V roce 2009 byly v rámci programu RegPot zveřejněny tyto tři výzvy k předkládání návrhů. 2009 UVOLNĚNÍ A ROZVOJ VÝZKUMNÉHO POTENCIÁLU V KONVERGENČNÍCH A NEJVZDÁLENĚJŠÍCH REGIONECH EU Cíle této činnosti odpovídají cílům v roce 2007 a 2008 (viz výše). Akční plán, který se má připravit, musí obsahovat tento soubor soudržných opatření (viz také s. 9 této přílohy): • výměna know-how a zkušeností prostřednictvím dvoustranných výměn výzkumných pracovníků mezi vybranými výzkumnými institucemi ve způsobilých regionech a třemi nebo více erudovanými a zkušenými partnerskými organizacemi v ostatních členských státech EU; dále se musí vytvořit mechanismy pro povinný návrat těchto dočasně vyslaných pracovníků, které musejí navrhnout vybrané výzkumné instituce ve způsobilých regionech; • vybrané výzkumné instituce provádějí nábor příchozích zkušených výzkumníků, včetně vedoucích, zejména jako prostředek pro povzbuzení občanů, kteří zemi opustili, k návratu; • získání, rozvíjení nebo zlepšování výzkumného zařízení ve vybraných výzkumných institucích, které však nezabírá více


Projekty potrvají maximálně 36 měsíců. V případech, kdy se provádí dobrovolné nezávislé odborné hodnocení, mohou projekty trvat až 42 měsíců.

Do systému pro navazování kontaktů bude zapojena skupina erudovaných organizací: Evropská vědecká nadace (European Science Foundation – ESF), All European Academies – ALLEA, European Industrial Research Management Association (EIRMA), European University Association (EUA), League of European Research Universities (LERU) a European Centre for Strategic Management of Universities (ESMU). Potenciálním žadatelům poskytne seznam možných výzkumných subjektů, které si přejí rozvíjet partnerství.

než 30 % celkového rozpočtu na projekt (pouze v řádně odůvodněných případech může dosahovat až 45 %); • pořádání workshopů a konferencí k usnadnění transferu znalostí na regionální, národní a mezinárodní úrovni, kterých se účastní jak vlastní výzkumní pracovníci vybraných výzkumných institucí, tak i pozvaní výzkumníci z jiných zemí, které souvisejí s rozvojem mezinárodní vzdělávací kapacity vybraných výzkumných institucí a s jejich pověstí; účast pracovníků z vybraných výzkumných institucí na mezinárodních konferencích nebo krátkodobých odborných školeních za účelem sdílení znalostí a vytváření sítí, a tudíž větší seznámení těchto pracovníků s mezinárodním prostředím; • informační a propagační činnosti k zajištění větší viditelnosti vybraných výzkumných institucí a jejich činností v EU i mimo ni. Kromě pěti opatření uvedených výše mohou vybrané výzkumné instituce dobrovolně požádat o mezinárodní nezávislé odborné hodnocení jejich celkové kvality a schopnosti výzkumu, včetně řízení a infrastruktury. Projekt musí navrhnout jeden veřejný nebo soukromý výzkumný subjekt značné velikosti, jako jsou např. katedry vysokých škol, fakulty nebo specializované výzkumné instituty, které sídlí v konvergenčních nebo nej-


Toho se má docílit zlepšením vědeckých vztahů, vytvářením sítí a rozvojem lidského potenciálu ve VaT, výměnou know-how a zkušeností mezi dotčenými zeměmi a také zlepšením kapacit VaT výzkumu nejvyšší kvality a/nebo slibných výzkumných subjektů (viz s. 9 této přílohy) v MPC. Zlepšení by se měla zaměřovat na uzpůsobení politik VTR výzkumných subjektů v MPC, na zvýšení jejich VaT výzkumného potenciálu a na rozvíjení vazeb mezi jejich vědeckými obcemi a obcemi členských států EU. Opět platí, že tato akce nefinancuje společné činnosti v oblasti VTR. Financované projekty se mohou zabývat jakýmkoli výzkumným tématem 7RP (více informací viz s. 6).

Tento systém pro navazování kontaktů bude zřízen na internetu a mohou ho využívat zainteresované subjekty sídlící v konvergenčních a nejvzdálenějších regionech, které chtějí rozšířit svou síť a spolupráci o podobné nebo doplňkové oblasti/domény výzkumných subjektů špičkového VTR. Očekává se, že tento systém bude mít dvojí dopad: zaprvé, zlepší kvalitu výzkumných sítí, které se účastní předložených návrhů, a zadruhé, připraví výzkumné subjekty, které sídlí v konvergenčních a nejvzdálenějších regionech, na zlepšenou účast v činnostech 7RP. Smlouva na tento systém by měla trvat maximálně pět let a vypršet v roce 2013.

9

MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE Tato činnost poskytne příležitost MPC rozvíjet partnerst v í prost ře dnic t v ím akcí na výměnu zkušeností (twinning) se stávajícími nebo nově vznikajícími středisky vynikající kvality v konvergenčních nebo nejvzdálenějších regionech EU a s členskými státy EU a/nebo přidruženými zeměmi.



a nejvzdálenějších regionech a kvůli využití nabídky vynikajících výzkumných organizací v členských státech EU a přidružených zemích zřízen systém pro navazování kontaktů (brokerage facility).

Mezi zvláštní požadavky na účast patří to, že nejméně jeden účastník musí být z MPC, jeden z konvergenčního nebo nejvzdálenějšího regionu v členském státě EU nebo v přidružené zemi a jeden z jiného členského státu EU nebo přidružené země. Projekt může trvat až po dobu 36 měsíců. PROSTŘEDEK PRO NAVAZOVÁNÍ KONTAKTŮ V rámci této třetí činnosti programu „RegPot“ bude v pracovním programu na rok 2009 kvůli uspokojení poptávky výzkumných středisek v konvergenčních

47


vzdálenějších regionech EU. Tyto výzkumné subjekty nesmějí být dceřinou společností nebo pobočkou dalšího právního subjektu se sídlem v jiné zemi.

ZZ-AJ-09-002-CS-C

Informační služba Společenství pro výzkum a vývoj http://cordis.europa.eu

CORDIS – Informační služba Společenství pro výzkum a vývoj – je interaktivní informační platformou, která aktuálně informuje o nejnovějších zprávách, pokroku a iniciativách v oblasti evropského výzkumu a vývoje (VaV).

Iniciativy 7RP: „Regions of Knowledge“ a „Research Potential“ http://cordis.europa.eu/fp7/capacities Iniciativa „Regions of Knowledge“ (RoK) v rámci zvláštního programu „Kapacity“ 7RP si klade za cíl posílit výzkumný potenciál evropských regionů, zejména podněcováním a podporou rozvoje regionálních uskupení se zaměřením na výzkum („regional research-driven clusters“ – RRDC), která zahrnují vysoké školy, výzkumná střediska, podniky a regionální úřady. Projekt „Regional Potential“ (RegPot) v rámci téhož zvláštního programu usiluje o uvolnění a rozvíjení potenciálu výzkumných skupin v konvergenčních a nejvzdálenějších regionech EU.

Objednací lístek

Můžete si bezplatně objednat odběr publikací research*eu nebo upravit/zrušit svou objednávku na internetové stránce: http://ec.europa.eu/research/research-eu/subscribe_en Pokud si chcete objednat několik výtisků publikací v témže jazyce nebo získat výtisky minulých čísel, použijte prosím objednací formulář on-line.

Chcete-li si objednat pouze jeden výtisk, můžete také vyplnit tento kupon hůlkovým písmem a zaslat jej zpět na adresu: research*eu, BP 2201, L-1022 Luxembourg

Jméno

Organizace

Adresa

Poštovní směrovací číslo

Země

E-mail

Město

Publikace research*eu a požadovaná(é) jazyková(é) verze: research*eu magazine research*eu results supplement ■ Angličtina ■ Francouzština ■ Angličtina ■ Němčina ■ španělština Chcete-li upravit nebo zrušit stávající objednávku, prosím uveďte své registrační číslo 0:/-------(uvedené s vaší adresou na ústřižku) a zaškrtněte, co se hodí: ■ Upravit ■ Zrušit

CS

On-line služby Úřadu pro úřední tisky: bookshop.europa.eu: publikace EU cordis.europa.eu: výzkum a vývoj eur-lex.europa.eu: právní předpisy EU ted.europa.eu: veřejné zakázky

research*eu focus ■ Angličtina ■ Francouzština (1) ■ Němčina (1)

(1) Obvykle pouze v angličtině. Výjimečně může být k dispozici ve francouzštině a/nebo němčině. V těchto případech obdržíte výtisk v jazyce(ích) podle své volby.

Úřad pro úřední tisky

ISBN: 978-92-78-40627-1

CORDIS je bezplatnou službou a nabízí přístup k programům EU pro financování VaV a také k informacím o partnerstvích a zapojení se do činností VaV a o výzkumných projektech a jejich výsledcích. CORDIS je oficiálním bodem vstupu do sedmého rámcového programu (7RP), jeho zvláštních programů, činností, témat a posledních novinek.

FOCUS. Regionální výzkum, globální rozvoj. Konkurenceschopná Evropa. č. 2 Březen Úřad pro úřední tisky

Recommend Documents