Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Sdruţená uměnovědná studia
Lucie Domorádová
Firma Hynek Gottwald – jeden z průkopníků kovového nábytku v českých zemích Bakalářská diplomová práce
Vedoucí práce: PhDr. Dagmar Koudelková Brno 2011
1
Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s vyuţitím uvedených pramenů a literatury.
…………………………………………….. Podpis autora práce
2
Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí práce PhDr. Dagmar Koudelkové za podnětné připomínky a vstřícný přístup. Poděkování patří také panu Josefu Čepkovi, za poskytnutí cenných informací, důleţitých pro napsání této práce.
3
Obsah Obsah.......................................................................................................................4 Úvod ........................................................................................................................6 1
2
Kovový nábytek ..............................................................................................8 1.1
Počátky kovového nábytku ........................................................................8
1.2
Kovový nábytek u nás ............................................................................. 10
Firma Hynek Gottwald ................................................................................ 13 2.1
Historie firmy .......................................................................................... 13
2.1.1 Začátky firmy ...................................................................................... 13 2.1.2 Akciová společnost .............................................................................. 16 2.1.3 Léta 1939-1945.................................................................................... 18 2.1.4 Národní správa .................................................................................... 19 2.1.5 Národní podnik Kovona ....................................................................... 20 2.1.6 Národní podnik Karosa ........................................................................ 21 2.1.7 C.I.E.B. Kahovec ................................................................................. 22 2.2
Produkce firmy Hynek Gottwald . ........................................................... 23
2.2.1 Postele ................................................................................................. 24 2.2.2 Sedací soupravy ................................................................................... 25 2.2.3 Zahradní nábytek ................................................................................. 29 2.2.4 Dětský kovový nábytek........................................................................ 30 2.2.5 Stoly .................................................................................................... 31 2.2.6 Předsíně, šatny a ostatní nábytek .......................................................... 33 2.2.7 Mosazný nábytek ................................................................................. 33 2.2.8 Vybavení nemocnic ............................................................................. 34 2.3
Propagace firmy ...................................................................................... 35
2.4
Nábytek firmy Hynek Gottwald dnes ....................................................... 36
2.5
Srovnání vybraných kusů nábytku ........................................................... 36 4
Závěr ..................................................................................................................... 43 Resumé .................................................................................................................. 44 Summary ............................................................................................................... 44 Seznam použité literatury a pramenů .................................................................. 45 Seznam příloh ....................................................................................................... 46 Seznam obrázků .................................................................................................... 46
5
Úvod Po skončení první světové války začínala být problematika bytového vybavení a kultury chápána komplexně ve vztahu k architektuře jako jednota nové architektury a designu. Jedním z materiálů, který se nově pouţíval k výrobě nábytku, se stala kovová trubka. Produkce kovového nábytku se začala výrazněji projevovat v první polovině dvacátého stolení. K prvním průkopníkům nábytku vyráběného z ohýbaných kovových trubek patřili například Mart Stam, architekti Marcel Breuer, Le Corbusier nebo Ludwig Mies van der Rohe. Těmto počátkům, postupnému vývoji a zdokonalování výroby kovového nábytku se věnuje první část práce, kde budou představeny výrazné osobnosti, spjaté s navrhováním kovového nábytku a také přelomové kusy nábytku. Kapitola je v práci zařazena hlavně kvůli kontextu, jako obecný vstup do problematiky kovového nábytku. Informace jsou čerpány zejména z článku Mezi světovými válkami: nábytek z kovových trubek od Otakara Máčela, publikovaném v knize Princip Thonet, dále pak z knihy Kapitoly z dějin designu od Zdena Kolesára, kde popisuje mimo jiné vývoj nábytku a Encyklopedie nábytku od Veroniky Matysové. V průběhu třicátých let se trubkový nábytek i přes počáteční výhrady a nedůvěru vţil i u nás. Také v našich továrnách se licenčně vyráběly modely zahraničních firem, objevily se ale i určité tovární varianty a původní návrhy českých architektů. O několika významných návrhářích pojednává další část práce. Mezi firmy, které se u nás výrobou kovového nábytku zabývaly, patřily například továrna Hynek Gottwald, Mücke - Melder ve Fryštátu, Thonet Mundus, Ondřej Zoufalý v Brně nebo Spojené uměleckoprůmyslové závody v Brně. Hlavním zdrojem o českých výrobcích a návrhářích kovového nábytku byla kniha Princip Thonet nebo České užité umění 1912 - 1938 od Aleny Adlerové. Práce je zaměřena na firmu Hynek Gottwald, která byla jedním z průkopníků výroby kovového nábytku u nás. O firmě Hynek Gottwald dosud nebyla vydána ţádná ucelená práce. Objevují se o ní pouze kusé informace například v různých publikacích o vývoji českého designu a uţitého umění. Hlavním cílem bylo tedy vyhledat o této firmě, která jiţ neexistuje, čímţ bylo bádání značně zkomplikováno, co nejvíce informací, obrazové dokumentace apod. (zejména o historii firmy, produkci, atd.). Poté tyto získané informace systematicky zpracovat, sepsat a odpovědět na otázky jaká byla historie firmy, jaká byla produkce - které produkty byly jedinečné, nejvíce vyráběné, se kterými návrháři firma spolupracovala, atd. Hlavní zdroj informací se podařilo najít v oblastním archivu 6
Zámrsk. Zde je sestaven fond této firmy, který byl převzat v roce 1972 z podnikového archivu Karosa Vysoké Mýto, n. p. jako nástupnické firmy Hynek Gottwald. V roce 1997 byl fond doplněn o další dokumenty následné pokračující organizace C.I.E.B. Kahovec KBASS Praha, s. r. o., o. z. Brandýs nad Orlicí. Šlo ale uţ jen o torzo archiválií, jelikoţ značná část byla zničena při povodních. V archivu v Zámrsku byly nalezeny především katalogy výrobků, které firma vyráběla a také údaje z historie firmy. Další zdroj informací představují dobová periodika (například časopis Žijeme), ve kterých však informací o této firmě není mnoho. Významné informace o firmě Hynek Gottwald poskytl pan Josef Čepek z Brandýsa nad Orlicí, který ve firmě sám pracoval a během svého ţivota o ní nashromáţdil spoustu informací. Získané informace o firmě Hynek Gottwald se také pokusím na jednotlivých příkladech nábytku srovnat s produkty jiných firem. Tím vlastně budou zodpovězeny otázky, čím byla firma Hynek Gottwald specifická a v čem se naopak podobala jiným výrobcům.
7
1 Kovový nábytek 1.1 Počátky kovového nábytku Po první světové válce se zkoumala celá řada nových témat z oblasti designu, uţitého umění a architektury.
V architektuře se začalo uţívat nových průmyslových
technologií. Mezi hlavní poţadavky na stavbu patřily funkčnost a standardizace a zdůraznění sociálního měřítka. Nábytek s touto architekturou, typem a dispozicí bytu musel samozřejmě korespondovat. Začala zde fungovat jednota nové architektury a designu.1 Poválečná léta provázela mimo jiné i bytová krize. Řešení měly přinést malé a minimální byty, které byly levné, hygienické, ale současně také komfortní. Tomu muselo být také přizpůsobeno vybavení bytu. Vlastnosti, které se od nábytku vyţadovaly, byly například jednoduchost, lehkost, skladnost, hygieničnost, pohodlnost, také cenová dostupnost, kterou mohla zabezpečit například strojová sériová výroba. Pro tyto účely se začala ve výrobě nábytku pouţívat kovová trubka.2 Prvním návrhářem moderního nábytku z kovových trubek byl Marcel Breuer. V roce 1925 zkonstruoval s pomocí zámečnického mistra Karla Körnera3 křeslo Wasilly, které bylo původně vyrobeno v Bauhausu4 pro studio Vasilije Kandinského. Od počátku si jasně uvědomoval obrovské moţnosti lehkých kovových konstrukcí nábytku, proto také v patentové přihlášce Bauhausu upozorňoval především na nové způsoby pouţití, které tato technologie dovolovala.5 První ţidli bez zadních noh, ve smyslu moderního designu, která se později stala jednou z jeho ikon, navrhl holandský architekt Mart Stam. V roce 1926 na její konstrukci 1
KOUDELKOVÁ, Dagmar. Jindřich Halabala a spojené uměleckoprůmyslové závody v Brně. Jindřich Halabala a Spojené uměleckoprůmyslové závody v Brně. Brno: Era, 2003. s. 25. 2 Tamtéţ, s. 25. 3 MÁČEL, Otakar. Kovový nábytek. Jindřich Halabala a Spojené uměleckoprůmyslové závody v Brně. Brno: Era, 2003. s. 91. 4 Bauhaus byla umělecká škola, která vznikla spojením dvou škol – umění a řemesel v roce 1919 ve Výmaru. Mottem školy bylo spojit umění, design a řemeslo v jeden celek. V roce 1925 se škola musela přestěhovat do Desavy. Škola fungovala do roku 1933 a v jejím čele se vystřídali tři ředitelé. Byli jimi Walter Gropius, Hannes Meyer a Ludwig Mies van der Rohe. Mezi významné osobnosti, které v Bauhausu působili, patří například Marcel Breuer, Paul Klee, Johannes Itten, Vasilij Kandinski, Piet Mondrian a další. KRATOCHVÍL, Jan. Bauhaus. [online] 29. 3. 2009 [cit. 2011-05-12] Dostupné z: http://archiweb.cz/buildings.php?&action=show&id=66 5 Marcel Breuer: Talentovaný a mnohostranný. [online] 2008 [cit. 2011-05-12] Dostupné z http://www.dumazahrada.cz/bydleni/interiery/marcel-breuer-talentovany-a-mnohostranny-19270.aspx.
8
pouţil ţeleznou plynovou trubku, která však měla minimální pruţnost. Trubka tak tvořila opěradlo, sedadlo i spodní opěrnou konstrukci, kde byly vynechány zadní nohy. 6 Proto se později k výrobě kovového ohýbaného nábytku uţívala spíše ocelová trubka, která umoţňovala větší pérování a tím i větší pohodlí a komfort při sezení. Stamova ţidle měla přísné pravoúhlé kubické tvary. Přesně vedená linie trubky způsobovala jakoby průhlednost celku, která se hodila do nových bytů, kde bylo ţádoucí, aby byl prostor otevřený a vzdušný. 7 Další významnou osobností, která se zabývala kovovým nábytkem, je Mies van der Rohe, který také působil v Bauhausu - byl jeho ředitelem v letech 1930 - 1933. Mies van der Rohe řešil problém samonosné ţidle, avšak nohy jeho ţidle nejsou rovné, nýbrţ ohnuty do půlkruhu. Ztratil se tak kubický tvar, ale pruţení ocelové trubky bylo zachováno, navíc tím ţidle získala elegantnější vzhled. Moţná i proto byla obchodně úspěšnější. Dalším známým návrhem je ţidle Barcelona8, která však byla značně komplikovaná na výrobu a tím i velmi drahá. Nábytek, který Mies van der Rohe navrhoval, se mnohdy vyznačoval velice luxusním koţeným čalouněním. Tento nábytek se tak díky své originalitě mohl stát v interiéru jakýmsi solitérem. Souvislý trubkový materiál naohýbaný tak, aby tvořil konstrukci, nohy, sedák i opěradlo pouţil i v nábytkové řadě MR. Tento postup si nechal patentovat. Tvrdil, ţe je postaven na jiném principu neţ Stamův originál. 9 První kusy nábytku z kovových trubek vznikaly v malých kovozpracujících dílnách pouze příleţitostně. Někteří architekti také zakládali své vlastní malé firmy. Kvůli konkurenci a nedodrţování trţních podmínek se však většinou dlouho neudrţely. První továrnou na moderní nábytek z kovových trubek byla firma Standard Möbel v Berlíně10. Další skupinu, vyrábějící nábytek z kovových trubek tvořily jiţ existující továrny kovového nábytku, které tak jenom rozšířily svou jiţ stávající výrobu. Také výrobci dřeveného nábytku se nové situaci přizpůsobovali.
6
KOLESÁR, Zdeno. Kapitoly z dějin designu. Praha: Vysoká škola uměleckoprůmyslová, 2009. s. 57 – 58. PESE, Claus, PETERSOVÁ, Ursula. Princip Thonet: od ohýbaného dřeva k trubce. Nürnberg: Germanische Nation Museum, 1989. s. 97. 8 Tyto ţidle byly například součástí interiéru brněnské vily Tugendhat, kterou také navrhl Ludwig Mies van der Rohe. 9 MATYSOVÁ, Veronika. Nábytek: encyklopedie. Praha: Svojtka & Co., 2008. s. 352. 10 Firmu Standard Möbel zaloţil v letech 1926-1927 Marcel Breuer. Spoluzakladatelem byl Kálmán Lengyel. Firma mimo jiné produkovala právě Breuerův nábytek. Marcel Breuer. [online] c2006 [cit. 2011-04-23] Dostupné z: http://designmuseum.org/design/marcel-breuer 7
9
Patřila sem například i firma Thonet11. Aby zabránili ostatním výrobcům napodobování Thonetových modelů, uzavírali s nimi licenční smlouvy. U nás to byla například továrna Mücke - Melder ve Fryštátu (Karviné). Konkurence však byla velká, proto mnohdy i přes licenční smlouvy a různá opatření k porušování autorství a patentů docházelo.12
1.2 Kovový nábytek u nás První trubkové ţidle se v Československu objevily v roce 1928. V tom roce se zde konala Výstava soudobé kultury v Brně13, která byla manifestací moderního bydlení. 14 V Československu se pro výrobu nábytku z kovových trubek vytvořilo široké zázemí. Ze začátku tak tomu ale nebylo. Lidé měli mnohdy námitky, ţe nechtějí, aby se jejich byty podobaly kancelářím nebo ordinacím. Ladislav Ţák proto tento nábytek obhajuje v článku O kovovém nábytku, uveřejněném v ilustrované společenské revue Měsíc. Vysvětluje zde, ţe tento nový materiál se do moderního bytu velmi hodí a ţe chlad lesklého kovu je jen zdánlivý. Kovový nábytek je podle něj pohodlný, hygienický a díky sériové výrobě je zde také moţnost velkého zlevnění. 15
11
Firma Thonet byla zaloţena roku 1819 Michaelem Thonetem. Zabývala se výrobou nábytku z ohýbaného dřeva. To se tvarovalo pomocí vroucích vodních par. Od roku 1929 se výroba postupně rozšiřovala o nábytek z kovových trubek, který pro firmu navrhoval například Marcel Breuer nebo Ludwig Mies van der Rohe. PESE, Claus, PETERSOVÁ, Ursula. Princip Thonet: od ohýbaného dřeva k trubce. Nürnberg: Germanische Nation Museum, 1989. 12 PESE, Claus, PETERSOVÁ, Ursula. Princip Thonet: od ohýbaného dřeva k trubce. Nürnberg: Germanische Nation Museum, 1989. s. 104 – 107. 13 Výstava byla zahájena 26. 5. 1928. Původně se mělo jednat podle návrhu brněnského náměstka starosty Jana Máši o celostátní výstavu k oslavě desetiletého trvání Československé republiky. Nakonec byla připojena výstava všech oborů soudobé kultury. Cílem výstavy bylo ukázat úroveň Československa. Výstavní program se členil do několika častí, kterými byli školství, věda, umění, umělecký průmysl, samospráva, zemědělství, Brněnské výstavní trhy, rádio a kino, zábavní část a reklamní a prodejní část. Vystavovalo se celkem v sedmdesáti pavilonech a návštěvnost výstavy byla nečekaně vysoká. Výstava měla také velký vliv na budoucnost brněnského výstavnictví vůbec. Výstava soudobé kultury z roku 1928. [online] c2001 – 2011 [cit. 2011-05-13]. Dostupné z: http://www.bvv.cz/i2000/Akce/b-80let.nsf/WWWAllPDocsID/JPAA-6S5FYS?OpenDocument&NAV=1 14 MÁČEL, Otakar. Kovový nábytek. Jindřich Halabala a Spojené uměleckoprůmyslové závody v Brně. Brno: Era, 2003. s. 93. 15 Ţák, Ladislav. O kovovém nábytku. Měsíc 1, 1932, s. 33-35.
10
Největším výrobcem byla firma Mücke - Melder ve Fryštátu. V roce 1928 zahájila výrobu trubkové ţidle bez zadních noh. Licenčně vyráběla i jiné zahraniční modely, také ale vlastní kusy nábytku navrţené firemním designérem Arnoštem Beckem. 16 Původní návrhy českých architektů se proti konkurenci hotových, výrobně prověřených a reklamou propagovaných výrobků, prosazovaly jen ojediněle a obtíţně. Jindřich Halabala patřil k nejúspěšnějším a nejpůvodnějším návrhářům v tomto odvětví. Byl to vedoucí architekt UP závodů17, které začaly kolem roku 1930 vyrábět nábytek z ocelových trubek ve své hodonínské pobočce. Významný je Halabalův návrh na elegantní dvojnohé křeslo se smyčkovitě překříţeným područkami a návrh ţidle s esovitě vedenými nohami pod volně se vznášejícím sedákem. Ocelová trubka byla vyuţita i ve výrobě jiných kusů nábytku. Pomocí ní byly konstruovány například také gauče, postele, stolky apod. V některých případech uţ ale trubka neplní funkci nosného elementu, ale je pouţita jako módní prvek. 18 To je kritizováno například v článku Jana Hesouna Pouţití kovu v nábytku. Uvádí zde, ţe se kov mnohdy uţíval zejména kvůli modernosti tohoto nového materiálu a to převládalo nad vkusem a pochopením pro konstrukci. Vyskytoval se nadměrně, dokonce i tam, kde neměl svoji opodstatněnou funkci. Stávalo se to zejména u skříní, knihoven apod., kdy byly tyto nábytkové kusy nesmyslně doslova obtočeny kovovou trubkou. Jan Hesoun v článku vyzývá návrháře, aby pamatovali na začátky kovového nábytku, kdy se trubka uţívala pouze tam, kde jí bylo třeba a plnila svůj účel. 19 Nejvýraznější osobností mezi českými autory kovového nábytku byl Ladislav Ţák. Touto problematikou se zabýval asi nejsystematičtěji. Křesla i ţidle byly konstruovány na dvojnohém pruţícím principu, gauče působily lehkým dojmem a maximálně respektovaly hygienické zásady, měly úroveň průmyslového výrobku a přitom i charakteristické rysy Ţákova autorského projevu. Variabilní sestava trubkového nábytku z roku 1931 Malý byt, prošla úspěšně řadou výstav u nás i v zahraničí a dostalo se jí široké časopisecké publicity. Obsahovala stolky, svítidla, gauče s výsuvnými úloţnými prostory, oboustranné knihovny a další kusy zařízení. Soubor efektivně řešil otázku minimálního bytu. Zachoval si však 16
PESE, Claus, PETERSOVÁ, Ursula. Princip Thonet: od ohýbaného dřeva k trubce. Nürnberg: Germanische Nation Museum, 1989. s. 80-81. 17 Počátky UP závodů spadají do roku 1918. Zakladatelem firmy byl Jan Vaněk. Spojené uměleckoprůmyslové závody v Brně patřily v třicátých letech 20. století k největším výrobcům nábytku v Československu. Od roku 1930 se stal hlavním architektem podniku Jindřich Halabala. HALABALA, Jindřich, et al. Jindřich Halabala a Spojené uměleckoprůmyslové závody v Brně. Brno: Era, 2003. 18 ADLEROVÁ, Alena. České užité umění 1918 –1938. Praha 1983. s. 159. 19 HESOUN, Jan. Pouţití kovu v nábytku. Žijeme, 1932, s. 186-187.
11
jednotný autorský rukopis a byl stylově homogenní. Přesto se vyráběl pouze v prototypových realizacích a to firmou Hynek Gottwald. 20 Významnými výrobci byli také firma Sab v Praze, Robert Slezák v Bystřici pod Hostýnem, Ondřej Zoufalý v Brně nebo Jan Vichr v Lysé nad Labem. Dalšími autory návrhů kovového nábytku se stali například Oldřich Starý, Antonín Heythum, Karel Honzík, Josef Havlíček, František Zelenka, Karel Ort a další. Jejich návrhy, vzniklé vesměs v závěru dvacátých let, se uplatnily rovněţ pouze na výstavách a v individuálně řešených interiérech, přestoţe byly všechny koncipovány jako moţný sériový výrobek. Nábytek z kovových trubek se i přes počáteční výhrady k jeho chladnosti a přes nedůvěru v jeho trvanlivost a pohodlnost v průběhu třicátých let u nás vţil a stal se poměrně často uţívaným doplňkovým typem zařízení bytu. Spolu se sektorovým nábytkem Spojených uměleckoprůmyslových závodů v Brně se nejvýrazněji zaslouţil o proměnu podoby interiérů středních vrstev ve smyslu funkcionalistických zásad.21
20 21
ADLEROVÁ, Alena. České užité umění 1918 –1938. Praha 1983. s. 159. ADLEROVÁ, Alena. České užité umění 1918 – 1938. Praha 1983. s. 161.
12
2 Firma Hynek Gottwald 2.1 Historie firmy 2.1.1 Začátky firmy Společnosti předcházela firma Lederer & Gottwald (německy Josef Ignaz Lederer & Ignaz Gottwald). Firma byla zaprotokolována 18. 2. 1862 na základě dekretu pro obchod s ovčí vlnou, bavlnou, botami, deštníky a slunečníky. Po vycestování Josefa Ignaze Lederera v roce 1872 do zahraničí, byla jeho účast ve firmě zrušena a vymazána z obchodního rejstříku. Ještě téhoţ roku vznikla firma Ignaz Gottwald, Wien, G.m.b.H., která sídlila na Mariahilferstrasse 1c. Hynek Gottwald (narozený v roce 1820 a příslušný do Prahy č. p. 846-II) získal ke dni 25. 7. 1872 ţivnostenské listy na zhotovování slunečníků
a
deštníků,
obchod
s vlněným
a
bavlněným
zboţím,
ve
spojení
s obstaravatelským a zasílatelským obchodem a obchodem s dřevěným a ţelezným nábytkem a na základě nich firma vyráběla a prodávala své zboţí.22 Na ochranné známce firmy Hynek Gottwald (skládala se z písmene G a kovadliny), na prodejních katalozích a reklamních prospektech je pak ale vţdy uváděn rok zaloţení 1875.
Obrázek 1: ochranná známka firmy Hynek Gottwald, zdroj: oblastní archiv Zámrsk
22
VINKLEROVÁ, Jana. Vývoj původce fondu. Archivní pomůcka fondu Hynek Gottwald, a. s. Brandýs nad Orlicí 1868 – 1949 (1955). Státní oblastní archiv Zámrsk, 2010. s. 3.
13
Od roku 1889 působila firma Hynek Gottwald v Praze. Svůj pobočný závod měla v Praze „U Špinků“. Po smrti Hynka Gottwalda 11. dubna 1894 si majetek rovným dílem rozdělily jeho děti Josef a Marie. Na základě ţivnostenského listu z 28. 8. 1895 bylo oznámeno, ţe začnou v Praze provozovat „obchod se zboţím vlněným a bavlněným, koberci, houněmi, pokrývkami, loţním náčiním a lůţkovým zboţím vůbec, ţíněnkami, ţupany, nemocničním zařízením všeho druhu, prádlem, záclonami, s předměty dekoračními, dřevěnými, kovovými, koţenými a koţešinovými, s nábytkem ţelezným, plechovým a dřevěným. Zejména s nábytkem z mosaze a ohnutého dřeva, s dětskými vozíky, prapory, cestovními potřebami, kufry, vaky, brašnami, s roletami, dřevenými i ţeleznými, spojený s obchodem zasílatelským a komisionářským“. 23 Josef a Marie se spojili s prokuristou firmy Ignaz Gottwald Ulrichem Martiusem a dohodli se, ţe závod jiţ nebude provozován jako závod jednotlivce, ale bude zapsán jako firma společenská. Veřejnou společenskou smlouvu podepsali 1. 9. 1895. Dosavadní firma byla vymazána z rejstříku firem jednotlivců a nová se zapsala do rejstříku firem společenských pod názvem Hynek Gottwald. Veřejnými společníky se stali Josef Gottwald, jeho sestra Marie Martiusová (rozená Gottwaldová) a Ulrich Martius. 24 Firma svou činnost provozovala v několika budovách v Praze. Byl to dům č. p. 1163/II, 846/II v ulici Na Příkopě a dům č. p. 799 v Praze - Holešovicích. Na obrázku níţe můţeme vidět firemní obchod v Praze na Příkopech.
23
VINKLEROVÁ, Jana. Vývoj původce fondu. Archivní pomůcka fondu Hynek Gottwald, a. s. Brandýs nad Orlicí 1868 – 1949 (1955). Státní oblastní archiv Zámrsk, 2010. s. 3. 24
Tamtéţ, s. 3.
14
Obrázek 2: prodejna firmy Hynek Gottwald na Příkopech, zdroj: www.akpool.co.uk
Josef Gottwald zemřel 17. června 1903. Společníky veřejné společnosti zůstali pouze manţelé Marie a Ulrich Martiusovi. Ulrich Martius se stal zástupcem ţivnosti dle ţivnostenského listu z 18. 2. 1904. Firma se v únoru roku 1912 vzdala oprávnění k provozování obchodu zboţím vlněným, bavlněným, koberci, houněmi, pokrývkami, aj. i ţivnosti potahování deštníků a slunečníků. Zrušila tento obchod se sídlem v domě č. p. 846 v ulici Na Příkopě v Praze. Nové sídlo vzniklo v domě č. p. 799 v ulici Osadní, odkud byly vyřizovány všechny objednávky, korespondence, nákup surovin, sestavovaly se ceníky, sídlilo zde technické i komerční úřednictvo apod. Zároveň byl tovární podnik rozšířen o výrobu ţelezného a jiného kovového nábytku. 25 Firma své výrobky vyváţela například na Balkán, do Turecka nebo Itálie. Kvůli politickým zápletkám na Balkáně a v Turecku, nastala v roce 1913 v oboru výroby kovového nábytku krize. Firma se tedy přizpůsobila a vedle vlastní výroby ţelezného nábytku pro vojenské ústavy a nemocnice, začala vyrábět i válečný materiál. Po této válce nastala v oboru stagnace, a proto firma prodala svou továrnu v domě č. p. 799 v Praze. Rozhodla se koupit dle smlouvy z 19. 8. 1920 továrnu v Brandýse nad Orlicí od firmy Regenhardt & Raymann, která zde provozovala tkalcovnu. 26 Původně na místě továrny stál mlýn z roku 1854, stavitelem a prvním vlastníkem byl Hynek Galušek. Poté zde bylo několik nájemníků, například mlynář Gustav Hannak. V roce 1904 mlýn vyhořel, objekt 25
VINKLEROVÁ, Jana. Vývoj původce fondu. Archivní pomůcka fondu Hynek Gottwald, a. s. Brandýs nad Orlicí 1868 – 1949 (1955). Státní oblastní archiv Zámrsk, 2010. s. 4. 26 Tamtéţ, s. 4.
15
byl po poţáru přestavěn právě na tkalcovnu, která byla zkolaudována v roce 1907.27 Firma Hynek Gottwald provedla 20. 7. 1920 zevrubnou revizi hlavního závodu v Brandýse nad Orlicí. Podle stavebního odhadu z roku 1920 pozemky továrny tvořily úzký pás na levém břehu Orlice, byly proťaty okresní silnicí a ţelezničním mostem přes řeku (nádraţí leţelo naproti továrny). Většina pozemku i okolí továrny se nacházelo na vyvýšenině a bylo opatřeno kamennými a betonovými opěrnými zdmi. Celková výměra pozemku činila 30684
. Zařízení továrny fungovalo na kombinovaný vodní i parní pohon. Do celého
objektu bylo zavedeno elektrické světlo z vlastní centrály, parní topení, tlakový vodovod z vlastní studny a řádná kanalizace. To všechno mělo zabezpečit budoucí prosperitu podniku.28
2.1.2 Akciová společnost V roce 1922 vznikla na základě povolávací listiny ministerstva vnitra v Praze, ve shodě s ministerstvy obchodu a financí, akciová společnost Hynek Gottwald. Výše základního akciového kapitálu činila 3 500 000 Kč, „coţ představovalo 7000 akcií po 500 Kč znějících na majitele a plně zaplacených. Splacení tohoto akciového kapitálu stalo se tím způsobem, ţe továrníkovi JUDr. Oldřichu Martiusovi, jako majiteli firmy Hynek Gottwald, bylo předáno 2 700 akcií po 500 Kč nom., tudíţ za 1 350 000 Kč, jako úplata za předměty majetkové dle § 4 stanov společnosti převzaté. Zbývajících pak 4 300 akcií po 500 Kč nom., tudíţ obnos 2 150 000 Kč, byl upisovateli akcií hotově splacen.“29 V podnikovém rejstříku nebyli uvedeni upisovatelé dalších akcií, je ale moţné je odvodit podle sloţení členů správní rady. Členy se totiţ mohli stát právě jenom akcionáři firmy. V čele správní rady byl Dr. Jan Koudela – prezident Moravské agrární a průmyslové banky, která byla jedním z hlavních akcionářů firmy. Dalšími členy pak byli Marie Martiusová - manţelka továrníka, Václav Novozámský - velkoobchodník, Josef Franc velkoobchodník, Dr. Rudolf Krsek - advokát. Firma převzala výrobu závodu Hynek Gottwald v Praze. Akciová společnost měla právo zřizovat pobočné závody v tuzemsku i
27
ČEPEK, Josef. Citace z dokumentu Továrna č. 53 (nepublikováno) a na základě osobního rozhovoru. Odhad realit firmy Hynek Gottwald, a.s. Brandýs n. O., 1932, inv. č. 24, sign. 06.15, evid. jednotka kt 1, Fond firmy Hynek Gottwald, a.s. Brandýs nad Orlicí 1868 – 1948 (1955). Státní oblastní archiv Zámrsk. 29 ČEPEK, Josef. Citace z dokumentu Továrna č. 53 (nepublikováno) a na základě osobního rozhovoru. 28
16
v zahraničí. Sídlo firmy bylo znovu přesunuto a to na ulici Národní č. p. 43 v Praze 1, kde uţ pak zůstalo po celou dobu trvání akciové společnosti. 30 Správcem závodu v Brandýse nad Orlicí (tovární dílny č. 53) byl vedením firmy jmenován Alois Janů, po něm na toto místo nastoupil Christian Umbach a následně Hynek Gross, který zde působil přibliţně do roku 1925 - 1926. Výroba byla zahájena asi se 30 pracovníky. Vyráběly se zejména kovové postele, věšáky, mycí stolky nebo drobný dřevěný nábytek. Postupně se výroba rozšiřovala o další druhy nábytku, například o sanitní, mosazný a zahradní nábytek. V roce 1922 se počet zaměstnanců zvýšil aţ na 100 lidí. 31 V roce 1924 se stal členem správní rady disponent jiţ zmiňované Moravské banky v Praze Jaroslav Vacek, který dostal podnik v Brandýse nad Orlicí na starost. Zprvu sem pouze dojíţděl, ale kolem roku 1925 se v Brandýse oţenil, usadil se zde a později závod také zřejmě řídil a stal se sám jeho akcionářem. 32 Po roce 1930 došlo v podniku k rozsáhlým změnám.
V areálu továrny byly
vystavěny nové kanceláře, vrátnice nebo čtyřpodlaţní budovy expedice. Do obchodního rejstříku byl zapsán Jaroslav Vacek jako továrník (tedy majitel firmy), zároveň se sníţil akciový kapitál na 3 000 000 Kč a rozšířil se počet členů správní rady na 10 - 12 členů. Také se změnilo firemní logo. Původní znak vystřídal stylizovaný nápis Gottwald. Firma měla několik továrních prodejen. Jedna z nich byla v Praze 1 na Národní třídě č. 43, kde byl vedoucím Karel Gettwert. Další se nacházely v Brně (vedl ji J. Veverka), v Moravské Ostravě (vedoucí Jaroslav Ruta) a v Bratislavě (vedoucí Karel Roštlapil). Aby firma pokryla celé naše území, měla pak dále ještě své obchodní zástupce v Plzni a Hradci Králové. 33
30
ČEPEK, Josef. Citace z dokumentu Továrna č. 53 (nepublikováno) a na základě osobního rozhovoru. Tamtéţ. 32 Tamtéţ. 33 Tamtéţ. 31
17
Obrázek 3: nové logo firmy Hynek Gottwald, zdroj: oblastní archiv Zámrsk
Podnik své výrobky úspěšně vyváţel do zahraničí, zejména do Jiţní Ameriky34 nebo také do jiţní Afriky. Export byl pro firmu výhodný, jelikoţ stát firmy podporoval exportní bonifikací, která činila 25 % spotřebovaného materiálu. V roce 1937 firma zaměstnávala celkem 128 dělníků a 45 úředníků, včetně praţské ústřední kanceláře. V průběhu let se počet zaměstnanců vyšplhal asi aţ na 500. 35 V polovině třicátých let se firma také účastnila různých výstav, veletrhů a soutěţí. Byla schopna kompletně vybavit školy, zotavovny, nemocnice atd. V této době získala několik významných zakázek. Jmenujme například dodávku vybavení pro zotavovnu Zemského vojenského velitelství, pro nově postavenou školu v Cerekvici nad Loučnou, úplné vybavení nové nemocnice v Ústí nad Orlicí nebo sanatoria tuberkulózy ve Vyšných Hágách na Slovensku. V těchto letech se v závodě začínají vyrábět nové výrobky, jako byly kostry sedaček do automobilů Tatra, Jawa a Aero.36
2.1.3 Léta 1939 - 1945 Třicátá léta byla ovlivněna světovou hospodářskou krizí a také obavami z hrozící války. Samozřejmě se toto všechno projevilo i v továrně. Finanční situace firmy nebyla příliš příznivá a firma byla stále závislá na Moravské bance v Praze. Nejen tato skutečnost přiměla továrníka Jaroslava Vacka ke spolupráci s německými správními a podobnými úřady. V srpnu roku 1939 podnikl Vacek obchodní cestu s říšským Němcem Ing. 34
Například do Venezuely, kde prodej zajišťoval pan Zahálka. ČEPEK, Josef. Citace z dokumentu Továrna č. 53 (nepublikováno) a na základě osobního rozhovoru. 36 Tamtéţ. 35
18
Sigismundem Rosinem do oblasti východního Pruska. Cesta vynesla obchodní zakázku pro pořádkovou policii ve východoněmecké Vratislavi na 20 000 kovových postelí, 10 000 kavalců pro muţstvo a 3 000 dřevěných skříní pro ubytovny. Pro tak velkou zakázku nebyla továrna vybavena, proto se musela zřídit například provizorní lakovna. Další zakázka byla také vojenského rázu a to pro Rommelovu africkou armádu. Firma pro ni měla vyrobit 100 000 stojánků moskytových sítí. Kvůli těmto zakázkám se musela původní výroba kovového nábytku v této době značně omezit, jak z kapacitního, tak i z materiálového hlediska. Na druhou stranu ale díky spolupráci s německými úřady a útvary branné moci a také díky finančním prostředkům ze zakázek pro ně, bylo moţné investovat do rozšíření závodu a zároveň do nového vybavení podniku. 37 V roce 1941 se výrobní program rozšířil o výrobu matrací do postelí, dětských postýlek, čalouněných křesel, pohovek a autosedaček, pro něţ byla zřízena nová čalounická dílna. Roku 1942 ústředna firmy vydala rozhodnutí o normalizaci a typizaci nábytku. Nejprve se měly normalizovat nejběţnější kusy nábytku, které se v celkové formě a provedení vyráběly u většiny jiných firem. 38 Prostřednictvím firmy Martin Schmittner v Augsburgu získala firma zakázky na součásti německých válečných letadel pro Luftwaffe. Vyráběly se sklapovací sedačky, které se montovaly do uliček v dálkových výsadkových letadlech pro zvýšení kapacity, dále pak sedadla pro letadla Siebel a Focke - Wulf 190. Součásti výroby se staly také konce křídel letadel Me 109, tzv. Randkappe a další části letounů.39
2.1.4 Národní správa Na podzim roku 1943 byl majitel firmy Jaroslav Vacek zatčen kriminální policií. Nalezli u něj mimořádné zásoby potravin, textilií, apod. a navíc další vyšetřování ukázalo machinace s uhlím a ţelezem. Vacka odsoudili k smrti a popravili 6. 3. 1945. Jeho majetek byl zkonfiskován. Jelikoţ byl Vacek téměř stoprocentním majitel akcií firmy Hynek Gottwald, majetek této firmy byl zkonfiskován taktéţ ve prospěch Říše.40 Do čela závodu byl jmenován pensionovaný námořní kapitán Dipl. Ing. Karl Franke a název firmy se 37
ČEPEK, Josef. Citace z dokumentu Továrna č. 53 (nepublikováno) a na základě osobního rozhovoru. Tamtéţ. 39 Tamtéţ. 40 VINKLEROVÁ, Jana. Vývoj původce fondu. Archivní pomůcka fondu Hynek Gottwald, a. s. Brandýs nad Orlicí 1868 – 1949 (1955). Státní oblastní archiv Zámrsk, 2010. s. 8. 38
19
úředně změnil na GOTTWALD AG. Na konci dubna roku 1945 závod němečtí úředníci opustili. Závod neutrpěl válečnými událostmi téměř ţádné škody. Po osvobození továrny se v ní usadil jeden z útvarů Rudé armády a ve venkovních prostorách si zřídil pojízdnou opravárenskou dílnu.41 Protoţe byla továrna od roku 1943 v německých rukách, byla do ní dosazena na základě rozhodnutí Zemského národního výboru v Praze národní správa. Správcem byl jmenován Jaroslav Šimek z Prahy, ten sem pravděpodobně jenom dojíţděl. Závod přímo řídil Karel Roštlapil, po technické stránce pak František Budínský. V závodě zůstalo jenom okolo 100 zaměstnanců a podnik se měl vrátit k původní výrobě kovového nábytku. Musel se však zbavit válečných výrobků a materiálu. To se poměrně v krátké době podařilo. Byla zvolena nová závodní rada, v čele se soustruţníkem Janem Janouškem. 42
2.1.5 Národní podnik Kovona Rodina bývalého majitele uplatňovala na závod nároky a po rozhodnutí zemského národního výboru v Praze byl závod konfiskován. V roce 1947 byl odvolán dosavadní národní správce a byl jmenován nový - Ferdinand Velinger, který zastával funkci ředitele n. p. Kovona v Praze. Podle vyhlášky č. 812 ministra průmyslu, ze dne 19. dubna 1948 byl podnik Hynek Gottwald, akciová společnost se sídlem v Praze i se závodem v Brandýse nad Orlicí, začleněn do národního podniku Kovona v Praze, továren na kovový nábytek. Na základě druhé etapy znárodnění a prováděné reorganizace průmyslu byly v tomto období provedeny změny za účelem soustředění výroby kovového nábytku a příbuzného sortimentu v jediném podniku.43 „Podnik zahrnoval bývalé závody Vichr a spol., akciovou společnost v Lysé nad Labem, závody Mücke - Melder, továrny na kovový nábytek ve Fryštátě. Do podniku bylo začleněno také několik významných závodů v oboru kovového nábytku a příbuzné výroby: František Jergl Brno, Robert Slezák Bystřice pod Hostýnem, Trezoria Praha - Jinonice, SAB Praha VI, Robert Slezák Vysoká nad Kysucou. Tím byla
41
ČEPEK, Josef. Citace z dokumentu Továrna č. 53 (nepublikováno) a na základě osobního rozhovoru. Tamtéţ. 43 Tamtéţ. 42
20
prakticky výroba kovového nábytku soustředěna v jedné výrobně - organizační jednotce.“44 Některé činnosti byly centralizované, ale podnik se špatně ovládal, proto došlo za poměrně krátkou dobu opět reorganizaci. Kovona n. p. Praha se v roce 1951 rozdělila na dva samostatné národní podniky - Kovona Lysá nad Labem a Kovona Fryštát - Karviná. Podnik v Brandýse nad Orlicí spadal pod národní podnik Kovona Lysá nad Labem. Toto rozdělení téţ nemělo dlouhého trvání. Samostatný podnik Kovona Brandýs nad Orlicí vznikl 1. ledna 1953, v čele stál podnikový ředitel Jan Janoušek. Podnik spadal pod Ministerstvo automobilového průmyslu. V tomto novém podniku pokračovala výroba kovového nábytku a v pobočném závodě v Litomyšli se vyráběla dětská vozítka a šatní skříňky. V roce 1954 byl závodu přidělen direktivní úkol na výrobu vystřelovacích pilotních sedaček pro proudová letadla. V tomto roce měl podnik asi 250 zaměstnanců. Samostatnost tohoto podniku trvala pouze do roku 1955. Podnik se od 1. ledna 1955 opět začlenil do národního podniku Kovona Lysá nad Labem. 45 V této době byl zaloţen Pensijní fond zaměstnanců firmy a zakoupeny byly pozemky za továrnou, kvůli plánovanému rozšiřování závodu. Vyráběl se zde nejenom kovový nábytek, ale začalo se i s výrobou leteckých sedaček, kovových koster předních sedadel pro AZNP Mladá Boleslav a s konstrukcí sedadel pro ţelezniční osobní vagony. Kovona Lysá nad Labem spadala pod Ministerstvo lehkého průmyslu a byl to pouze jeden z mnoha podniků, který na trh dodával kovový nábytek. Trh nábytku byl tedy značně přesycen. Vedení Kovony neprojevovalo velký zájem o budoucnost brandýského podniku, proto se vedení samotného podniku začalo ohlíţet po lepší výrobě. Při další reorganizaci průmyslu se podnik 1. dubna 1958 zařadil pod strojírenský podnik Karosa Vysoké Mýto. 46
2.1.6 Národní podnik Karosa Po zařazení do národního podniku Karosa Vysoké Mýto se závod nadále rozvíjel a mezi podnikem a závodem přetrvávaly dobré vztahy. Zároveň bylo ale nutné udělat změny v dosavadním výrobním programu. Od druhého pololetí roku 1958 firma převzala výrobu dílů pro autobusy, které vyráběl podnik ve Vysokém Mýtě. Pro výrobu kovového nábytku byl zpracován delimitační plán a výroba postupně předávala různým výrobcům z místního 44
Informace o společnosti Kovona. [online] c2008 [cit. 2011-05-12]. Dostupné z: http://www.kovona.com.
45
ČEPEK, Josef. Citace z dokumentu Továrna č. 53 (nepublikováno) a na základě osobního rozhovoru. Tamtéţ.
46
21
průmyslu. V roce 1965 se s touto výrobou skončilo úplně. Z dřívější výroby závodu zůstala v programu podniku jen pilotní sedadla (vyráběná do roku 1966) a konstrukce předních sedadel pro vozy Škoda (do roku 1967). Mezi novými výrobky, které podnik začal vyrábět, se nacházela například sedadla pro řidič autobusů, trolejbusů, nákladních automobilů a další dopravní mechanismy. Výroba se postupně zdokonalovala a narůstala, protoţe se sedadla osvědčovala a začaly je odebírat automobilky jako Liaz, Tatra, výrobce lokomotiv Škoda Plzeň, výrobce tramvají Tatra Smíchov atd. Ve výrobním programu v této době nalezneme mimo jiné také sedadla do cvičných letadel L29 pro někdejší Československou Armádu, jejichţ výroba byla na konci šedesátých let převedena do národního podniku AERO. 47
2.1.7 C.I.E.B. Kahovec Brandýský závod 02 státního podniku Karosa Vysoké Mýto byl Fondem národního majetku, ještě před rozhodnutím o prodeji Karosy Vysoké Mýto zahraničnímu zájemci, vyčleněn z tohoto průmyslového celku a byl určen pro přímý prodej podle privatizačního projektu č. 22657. Vláda realizovala rozhodnutí o privatizaci Karosy společnosti C.I.E.B. Kahovec 1. listopadu 1995, kdyţ tato firma zvítězila ve vypsané soutěţi o privatizaci Brandýsa.
Celý název společnosti, která i nadále působí v areálu továrny bývalého
podniku Hynek Gottwald zní C.I.E.B. Kahovec, spol. s r. o., Praha a firma se zaměřuje na výrobu odpruţených sedadel pro řidiče ale i pasaţéry.48
47 48
ČEPEK, Josef. Citace z dokumentu Továrna č. 53 (nepublikováno) a na základě osobního rozhovoru. Tamtéţ.
22
2.2 Produkce firmy Hynek Gottwald Výrobní produkce firmy byla velice široká. Jiţ v prvních letech provozu závodu se výrobní program postupně rozšiřoval o další výrobky. Především zahradní nábytek se jiţ tehdy vyráběl v hojném počtu. Jak je uvedeno v jednom z firemních katalogů, stěţejní výrobní skupiny tvořily drátěné vloţky do postelí, ţelezný nábytek (jako například postele, ţidle, gauče, různé druhy stolků, lamp, věšáků, nábytek pro děti), nemocniční zařízení, mosazný nábytek a právě jiţ zmíněný zahradní nábytek. Firma však také dokázala kompletně vybavit šatny, školy, holičství nebo bufety. V katalogu z roku 1930 firma uvádí své zásady, které dodrţovala při výrobě svých produktů. Zaručovala se, ţe k výrobě kovového nábytku pouţívá jenom prvotřídního materiálu. Sváření kovových trubek i jiných součástí prováděla autogenně nebo elektricky podle tehdejších nejnovějších metod. Díky vyuţíváni vlastní vodní turbíny byli schopni si vytvořit dostatečné mnoţství elektřiny, potřebné k výrobě. Lak ve všech barvách byl nanášen natíráním nebo stříkáním. Potom se lak sušil při vysoké teplotě v pecích. Dřevěné součásti vyráběli pouze z dobře vyschlého materiálu. Překliţovaná sedadla a opěradla ţidlí firma kupovala a dováţela od firmy Thonet, která měla továrnu v Holešově. Malování ozdob zejména na dětský nábytek mělo na starosti speciální oddělení, kde se toto zdobení provádělo ručně.49 Firma vyráběla licenční nábytek, velký objem komerčně laděných výrobků, ale také autorský designový nábytek podle návrhů Ladislava Ţáka, Hany Kučerové – Záveské nebo Karla E. Orta.50 Všechny své novinky měla firma chráněné patentem. Ve svých katalozích však autory návrhů nábytku neuvádí a neuvádí ani, které kusy nábytku byly vyráběny na základě licence, například od firmy Thonet. Tento nábytek ve svém katalogu takto označovala například firma Slezák. Od pana Josefa Čepka z Brandýsa nad Labem, který ve firmě Hynek Gottwald pracoval, se podařilo zjistit několik dalších návrhářů, kteří mohli pro firmu navrhovat nové výrobky. Pan Josef Čepek ve firmě pracoval od roku 1937. Do firmy nastoupil po absolvování obchodní školy v Chocni. Jako praktikant měl ze začátku na starost zejména korespondenci, kde se vyřizovaly věci ohledně nákupu a prodeje. Jeho nástupní měsíční 49
Katalog firmy Hynek Gottwald. 1930. PESE, Claus, PETERSOVÁ, Ursula. Princip Thonet: od ohýbaného dřeva k trubce. Nürnberg: Germanische Nation Museum, 1989. s. 81. 50
23
plat činil 200 Kč. Tento se postupem času zvyšoval (většinou o 100 Kč více za rok). Pan Čepek zde pracoval 33 let, později zde pracoval také jeho syn i vnuk. Podnik mu natolik přirostl k srdci, ţe se ani po svém odchodu o něj nepřestal zajímat. Sháněl o něm různé materiály a informace. V dnešní době má o tomto podniku zpracovanou přehlednou historii, doplněnou o fotky, ukázky firemních obálek, papírů a jiných dokumentů. Z jeho práce bylo čerpáno i při psaní této bakalářské práce. Jak pan Čepek uvedl, návrhářem nábytku pro tento podnik byl firemní architekt Jindřich Zpěvák, který zde působil okolo roku 1939. Návrhy pouze jednotlivých kusů nábytku, kdyţ přišla nějaká speciální poptávka, vytvářel také technický vedoucí Jaroslav Moník, který byl i obchodním zástupcem firmy. Další návrháři se jmenovali František Budínský a jistý pan Reţný, který byl synem truhláře, měl dřevařskou průmyslovku a v továrně byl mistrem. Dalším moţným návrhářem nábytku mohl být podle pana Čepka architekt Jonáš, který měl ve svém firemním znaku velrybu. Nábytek mohli navrhovat i jiní zaměstnanci továrny.
2.2.1 Postele V jednom ze svých katalogů firma uvádí, ţe postele ze ţeleza, které bylo později nahrazeno ušlechtilou ocelí, začala vyrábět jako první ve střední Evropě a tato produkce byla jejich základem výroby. V nabídce byly postele jednoduchého, přísně účelného tvaru, jejichţ konstrukce se dala snadno rozmontovat. Z tohoto typu vycházely i jiné druhy postelí, které se lišily provedením čela postele, kde se různě měnil počet příček nebo mohlo být čelo i zcela vyplněné například dřevem. Vyráběly se i postele se sloţitější konstrukcí, kde bylo uţito elegantnějších oblých linií, obloukových čel apod. Do sortimentu patřily také dvoulůţkové pohovky, kde se druhé lůţko dalo vysouvat. To bylo velmi unikátní, jelikoţ kovový nábytek většinou nebyl rozkládací. V katalogu firma uvádí i pohovku Mars Ap 46, kterou měla firma zákonem chráněnou a navrhl ji firemní architekt Jindřich Zpěvák. Při rozloţení bylo moţno spát jako na posteli hlavami u zdi, coţ u jiných typů pohovek dosud nebylo moţné. Postel byla téţ vybavena zásuvkou na loţní prádlo a peřiny. Sloganem „Skládací postele Gottwald, potřeba kaţdé domácnosti dříve i dnes. Není domácnosti na světě, kde by nebyla potřebnou, i kdyţ její pouţívání jako postele není 24
kaţdodenní. V případě neočekávané návštěvy hostí – jako kdyţ ji najdeš…“51 firma v katalogu prezentuje skládací postele s plechovými čely a pérující drátěnou vloţkou. Nabídka obsahovala nejméně tři modely těchto postelí. Některé jiţ měly našitou matraci. Katalogový typ radil tuto sloţenou postel, která měla takřka stolovou výšku, zakrýt náleţitou pokrývkou (ubrusem apod.) a poté jej uţívat třeba právě jako stolek.
2.2.2 Sedací soupravy Sortiment sedacího nábytku byl velmi široký. Většina ţidlí vycházela ze vzoru prvních pruţících dvounohých ţidlí Marta Stama a Marcela Breuera. Ty se pak různě obměňovaly. V nabídce se však objevovaly i originální autorské kusy nábytku. Jedním z výtvarníků, kteří navrhovali pro firmu Hynek Gottwald autorský nábytek, byl Ladislav Ţák. Jak jiţ zde bylo napsáno, patřil k nejvýraznějším českým autorům kovového nábytku. „Lze u něho mluvit o osobité interpretaci tématu na vysoké výtvarné úrovni a zároveň o neobyčejně koncepční zralosti, s níţ řešil funkční stránku svých návrhů.“52 Jedním z klasických typů je křeslo, jehoţ návrh zhotovil v roce 1931 jako součást variabilně sestavitelné trubkové nábytkové soupravy „Malý byt“. Šlo o řešení tzv. jednopokojového bytu v jiţ stávajících starších domech a v nemoderních novostavbách činţáků. Sestava obsahovala několik kusů nábytku, který se dal variabilně kombinovat. Patřily sem spací pohovky typu A nebo rohová typu B, šatník, skříň na loţní prádlo, stůl, křesla s měnitelným sklonem sedací a opěrací plochy a stojací lampa, která mohla slouţit i jako noční stolek.53 Výroba zůstala převáţně pouze v prototypových realizacích, zhotovovaných na zakázku. Jen některé kusy, například křeslo z této soupravy, vyráběla v malých sériích právě firma Hynek Gottwald. Křeslo obsahuje trubkový rám, který tvoří nepřerušovanou „měkkou“ linii. Bylo zhotoveno z niklované ocelové trubky a sedák i opěradlo se vyrábělo ze souvislé oranţovo-červené vlněné tkaniny, ručně tkané podle návrhu Antonína Kybala.54
51
Katalog firmy Hynek Gottwald č. 101. s. 16. PESE, Claus, PETERSOVÁ, Ursula. Princip Thonet: od ohýbaného dřeva k trubce. Nürnberg: Germanische Nation Museum, 1989. s. 80. 53 POTŮČEK, Jakub. Ladislav Žák: Malý byt. [online] 8. 1. 2007 [cit. 2011-05-12] http://archiweb.cz/news.php?type=17&action=show&id=2908 54 PESE, Claus, PETERSOVÁ, Ursula. Princip Thonet: od ohýbaného dřeva k trubce. Nürnberg: Germanische Nation Museum, 1989. s. 80. 52
25
Další modely, které navrhl Ladislav Ţák a firma Hynek Gottwald je vyrobila, jsou ţidle a křeslo (viz obrázek níţe). Rok výroby je 1934. Materiál pouţitý na výrobu byl překliţka a ocelová trubka.
Obrázek 4: židle a křesla od Ladislava Žáka, 1934, rozměry křesel: 91.3 x 55.4 x 60.5 cm, rozměry židlí: 86.1 x 40.5 x 51 cm, zdroj: www.artfact.com
Jinými kusy nábytku, u kterých známe návrháře, jsou ţidle a stolek od Karla E. Orta, navrţené v roce 1930. V německém vydání katalogu z roku 1932 má ţidle označení 1610. Ţidle je tvořena dynamickou smyčkovou linií, která spojuje opěradlo, přední nohy (tím jsou vytvořeny područky) a sedák. 55 Dalším Ortovým návrhem je ţidle na podobném principu, ale bez područek, ve stejném katalogu označena číslem 1600. V katalogu není autor zveřejněn, avšak ţidle 1610 je uvedena v knize Princip Thonet, jako návrh Karla Orta a ţidli 1600 zase nabízí pod jeho jménem v internetové aukci aukční síň Sotheby’s.
55
PESE, Claus, PETERSOVÁ, Ursula. Princip Thonet: od ohýbaného dřeva k trubce. Nürnberg: Germanische Nation Museum, 1989. s. 80.
26
Obrázek 5: židle od Karla Orta, rozměry: 52 x 60 x 90 cm, obrázek vlevo zdroj: www.deconet.com; obrázek vpravo zdroj: katalog firmy, 1932, inv č. 72, sign. 12.06, evid. jednotka kt 4., Oblastní archiv Zámrsk
Obrázek 6: židle od Karla Orta, 30. léta, rozměry: 92.7 x 50.8 x 63.5 cm, obrázek vlevo zdroj: www.artnet.com; obrázek vpravo zdroj: katalog firmy, 1932, inv č. 72, sign. 12.06, evid. jednotka kt 4., Oblastní archiv Zámrsk
I ostatní produkce byla postavena zejména na podobném principu samonosných ţidlí, kde se linie trubky různě obměňována a tím se od sebe modely odlišovaly (například absence područek, jiný tvar opěradla, atd.). Do produkce firmy patřila i čalouněná křesla. Tady tvořila oblá kovová trubka zejména područky a nohy křesla, čímţ tyto výrobky vypadaly elegantně. Na obrázku níţe je křeslo z třicátých let, navrţené Ladislavem Ţákem. V trubkovém podstavci má vypouklý 27
tvar, který se vyskytuje i u jiných kusů nábytku navrţených Ladislavem Ţákem, coţ můţeme vidět například na obrázku jeho ţidlí výše.
Obrázek 7: křeslo od Ladislava Žáka, 30. léta, rozměry: 58 x 78 x 68 cm, zdroj: www.lauritz.com
Obrázek 8: kožené křeslo, 1930, rozměry: 85 x 62 x 84 cm, zdroj: www.zeitlos-berlin.de
Katalogy firmy jsou většinou černobílé, avšak předpokládá se, ţe čalounění modelů bylo vyráběno v různých barvách, coţ lze vyvozovat z toho, ţe například v internetové aukci na stránkách www.zeitlos-berlin.de, jsou nabízena stejná originální dobová křesla EK 32 v různých barevných provedeních.
28
Obrázek 9: křeslo EK 32, 1935, rozměry: 74 x 54 x 64 cm, zdroj: www.zeitlos-berlin.de
V katalogu jsou zařazeny celé pohledy do interiérů, jako inspirační zdroje, kde můţeme vidět plně vybavené pokoje ţidlemi, stoly, skříněmi, lampičkami, zrcadly apod.
2.2.3 Zahradní nábytek Produkce zahradního nábytku byla jiţ od počátků firmy neobyčejně pestrá. Firma dokonce pro tento druh nábytku vydávala samostatné katalogy. Do sortimentu firmy patřily různé druhy ţidlí a stoliček, k jejichţ výrobě se uţívalo kombinace různě lakovaného dřeva a kovu. Mnohé modely se daly skládat, coţ bylo velmi praktické. Dalším vyráběným druhem byly zahradní stolky, vhodné také na balkony či do kaváren. Firma téţ vyráběla kovové stolní podstavce, které se daly doplnit například mramorovou deskou. Do sortimentu patřily i různé druhy laviček. Dostupné byly lavice jednoduchých tvarů i lávky, které měly v područkách a nohách rozmanité kovové zdobení. Zajímavé jsou také stanové lavice, zahradní besídky, zahradní stany a verandy, tvořené kovovou konstrukcí. Střecha a případné záclonky se vyráběly z nepromokavé plachtoviny nebo cvilinkové56 látky. Podle katalogových instrukcí byla firma schopná vyhovět zákazníkovi a vyrobit tyto stany a besídky v libovolných rozměrech a stylech. Produkci doplňovaly různé podnoţníky, stojánky na slunečníky i slunečníky samotné. Zajímavostí
56
Cvilink (jinými názvy drilich nebo cvilich) je hladká nebo pestře pruhovaná hrubší lněná látka, uţívá se na pracovní obleky, plachtoviny, potahování ţíněnek.
29
produkce je také například hřbitovní lavice se zásuvkou k uzavření na zámek nebo soudcovská stolice pro tenisové kurty. Větší pozornost si zaslouţí kovový restaurační a zahradní nábytek, u kterého známe původce návrhu. Je jím nábytek, který navrhla architektka Hana Kučerová - Záveská v roce 1929 pro terasovou restauraci v Praze na Barrandově. Jednalo se o velmi významnou zakázku na asi 800 stolů a 2800 ţidlí. Tento nábytek firma Hynek Gottwald vyráběla řadu let. Byla zde pouţita kombinace dřeva a kovu. Nábytek měl opticky lehké proporce a byl trvanlivý. 57 Návrhy Hany Kučerové - Záveské vynikaly střízlivostí a navazováním na principy protodesignu. Tato nábytková řada se stala velice úspěšnou. Ladislav Ţák o ní dokonce napsal v článku Bytová reportáţ, publikovaném v časopise Žijeme z roku 1932: „[…] ač jiţ dobře známý, zůstává stále nejlepším výrobkem tohoto druhu u nás sériově vyráběným. Jeho předností jest, ţe není tu nic zbytečně vynalézáno, jsou tu domyšleny starší principy skládacích ţidlí způsobem výrobně, prakticky i esteticky zralým. Skládací stůl, jehoţ tvar vyplývá z účelu (co nejméně opěr na obvodu), je samostatnějším výmyslem. Předností celého souboru jest, ţe není uměleckoprůmyslovým výtvorem (ve špatném smyslu), nýbrţ naopak, pouhým a čistým průmyslovým výrobkem. Je tu dán příklad správné spolupráce výtvarníka s průmyslem, ukázána cesta, jak by bylo lze celou řadu jiţ zavedených předmětů bytového zařízení účelnými a rozumnými korekturami přivésti do skupiny jakostní výrobky.“58
2.2.4 Dětský kovový nábytek Produkce firmy také zahrnovala nábytek určený dětem. Do nabídky patřily dětské postýlky, opatřené spouštěcími bavlněnými síťkami s pojistkou, v barvách podle přání kupujícího. I pro tento druh nábytku firma vydávala samostatné prospekty. Postýlky byly dostupné v několika variantách, jak je uvedeno v katalogu. Například čela postelí mohla být vyplněna dřevem, plechem nebo příčkami. Někdy se postele zdobily zlatými linkami, obtisky obrázků nebo malovanými obrázky dle přání klienta. V některých katalozích je kov kombinován i s mosazí, která je většinou uţita jako zdobný prvek. Pro děti byl vyráběn i sedací nábytek stolky, lavice apod. Jednalo se vlastně o běţné modely nábytku, jen ve zmenšené podobě. Motto firmy pro tento nábytek znělo: „Dětský nábytek Gottwald vede 57 58
ADLEROVÁ, Alena. České užité umění 1918 – 1938. Praha 1983. s. 159. ŢÁK, Ladislav. Bytová reportáţ. Žijeme, 1932, str. 56.
30
děcko k samostatnosti a ke smyslu pro pořádek“. Firma však myslela i na dětské hrátky a nabízela například kolébky a postýlky pro panenky. V katalozích najdeme také celé pohledy do dětských pokojíčků a dívčích loţnic.
2.2.5 Stoly Stoly tvořily v nabídce firmy velkou část. Nejčastěji byly v katalozích členěny dle účelu, který měly splňovat. V kaţdé kategorii se nacházelo několik typových variant určitého stolu, od jednoduchého po sloţitější provedení, coţ zaručovalo dostatečně velký výběr pro zákazníky firmy. ● Psací stoly Jak uvádí firma ve svém katalogu, jejich psací stoly měly být pevné, racionálně strohé a prakticky uspořádané. Daly se pouţít do kanceláří, ale i do soukromých pracoven a studoven. Většinou stůl tvořila trubková kovová konstrukce, vyplněná pracovní deskou a součástí bylo také několik dřevěných zásuvek po stranách.
Obrázek 10: psací stůl, 30. léta, rozměry: 75 x 140 x 69 cm, zdroj: www.lichterloh.com
31
● Servírovací stolky Široká byla i nabídka servírovacích stolků. Zákazník si mohl vybrat z mnoha rozmanitých typů. Do nabídky patřily úplně jednoduché stolky, vedle sloţitějších s více poličkami a zásuvkami. Zajímavý je například stolek Fs 18 s kruhovou konstrukcí (viz obrazová příloha). Kromě různě velkých servírovacích stolků na kolečkách firma vyráběla také tzv. hnízdové stolky. ● Radiostolky Radiostolky měly podle katalogu slouţit zejména jako ochrana radiových přijímačů před škodlivými otřesy. Firma jich vyráběla několik druhů. Od jednoduché malé poličky na zavěšení na zeď, kam se vešlo pouze rádio, přes sloţitější zavěšovací soustavy poliček, aţ po větší stolky, které stály na zemi a daly se pouţít víceúčelově. ● Kuřácké stolky Kuřácké stolky byly vhodné zejména do kaváren a hostinských zařízení. První typ představoval v podstatě pouze popelník na stojanu. Další jiţ byly kolem dokola vybaveny i malým stolečkem, například k odloţení nápoje. Některé měly i drţák na tiskoviny. ● Květinové stolky Na rozmanitě tvarovanou kovovou konstrukci bylo umístěno různé mnoţství kulatých drţáků na květináče. Konstrukce měla většinou oblé elegantní tvary. Vyráběly se také květinové stolky jako soustava různě velkých polic. V katalogu jich firma nabízela aţ 20 druhů. ● Příruční stolky pro každý účel V produkci firmy se objevovalo také velké mnoţství různě velkých a rozmanitě tvarovaných stolků. Počet poliček a zásuvek byl variabilní. Daly se pouţít jako stolky na telefon, poličky na drobnosti, také jako psací stoly, stoly do kuchyně či do pracovny apod. Stolky byly někdy také spojeny se stojanovou lampou, které ale firma vyráběla i samostatně.
32
2.2.6 Předsíně, šatny a ostatní nábytek Stojanové věšáky byly k dostání jak v jednoduchých provedeních, tak ve zdobnějších formách s větším počtem háčků na kabáty. Pro úplné vybavení předsíní a šaten firma nabízela věšáky, celé věšákové stěny spojené mnohdy i se zrcadly nebo také nabízela tzv. kovové sluhy, coţ byl vlastně drţák na sako, kalhoty i společenské boty k nim. Firma dokázala v podstatě kompletně vybavit divadla, kina, bary a veškeré veřejné místnosti. Dodávala do šaten celokovové otočné ramena věšáků na kabáty. Do kin a společenských sálů zase sklápěcí kovové řady sedaček. V podobném stylu také vyráběla sedačky do poslucháren ve školách. Školních lavic vyráběla více druhů, včetně učitelských kateder. Do barů a kaváren dodávala ţidličky, stolky a lavice, vysoké barové ţidličky s typickým kruhovým sedákem, ale také pohodlnější varianty s opěrkou. V sortimentu firmy se nacházely různé regály, police do obchodů a výstavní vitríny. Dále pak mnoho druhů stojanů a speciálních drţáků na klobouky, kravaty nebo punčochy. Palandovými, skládacími postelemi a jiným nábytkem firma vybavovala například noclehárny. Příkladem je lehátko GO-MO, u kterého byl přihlášen patent P-5.414.34. P-5.415.34. Jednalo se o lehátko sloţitelné na nejmenší rozměr. Firma jej doporučovala zejména automobilistům, pro tramping, na zahrady, koupaliště, sanatorií, hotelů, pro vojsko do stanů, polních nemocnic atd. Sloţené měřilo asi 80 cm a váţilo 10 kg. Také pro holičství a kadeřnictví vyráběli speciální otočné ţidle a jiné druhy vybavení. Jednalo se například o stoly s velkými zrcadly apod. K tomuto nábytku firma vydala i samostatnou letáčkovou nabídku. V nabídce firmy se objevoval i dřevěný nábytek nebo nábytek, kde se kombinovalo dřevo s kovovými trubkami. Na katalogovém obrázku 508 (viz obrazová příloha) můţeme vidět ukázku vybavení loţnice ze dřeva, kterou pravděpodobně pro firmu navrhl pan Reţný. Set obsahuje manţelkou postel, noční stolky a velkou skříň.
2.2.7 Mosazný nábytek Jak firma uvádí ve svém katalogu z roku 1927, poválečná doba jim nedovolovala vydávat katalog mosazného nábytku tak často, jak by si sama firma přála. Všeobecný nedostatek bytů je nutil zavádět stále nové typy nábytku, vyhovující poţadavkům doby a to 33
oddalovalo jejich rozhodnutí vydat obsáhlý katalog mosazného nábytku. Museli se omezit pouze na vydávání prospektů menšího rozsahu, které seznamovaly zákazníky s touto výrobou. Během devíti poválečných let firma vypozorovala, které typy nábytku jsou u zákazníků oblíbené a které můţe tedy dále doporučit. V tomto katalogu jsou vyobrazeny zejména mosazné postele, stolky, věšáky, toaletní stolky atd. Kaţdý produkt je opatřen zevrubným popiskem, aby bylo moţné si lehce udělat představu o rozměrech a konstrukci výrobku.
2.2.8 Vybavení nemocnic Velice zajímavý je katalog objevený ve fondu firmy Hynek Gottwald v oblastním archivu Zámrsk. Katalog ukazuje, jak veliká byla nabídka nábytku a jiného zařízení pro lékařské ordinace, nemocnice a podobné ústavy. Katalog obsahuje více neţ sto stran a na nich můţeme najít velmi rozmanitý sortiment tohoto zboţí. Je zde zdůrazňováno, ţe produkty jsou vyráběny autogenním svařováním a firma je schopná vypracovat rozpočty na úplné zařízení ústavů zdarma. Podobně jako u zahradního nábytku měl zákazník moţnost zadat firmě vlastní parametry a rozměry. Pokud to bylo v silách firmy, těmto poţadavkům dostála. Nabídka obsahuje několik druhů nemocničních postelí. Většinou jsou s plechovými výplněmi. Dále nabízela dětské postýlky, ale také mnoho specializovaných postelí pro nemocné stiţené křečemi, postel pro paralytiky, výsadní postele, patentované v Německu, Rakousku a Uhersku nebo postel k léčbě vodou. Postele se daly doplnit různými pomůckami. Například vzpřimovacím přístrojem, přístrojem na zvedání postelí, podhlavnicemi, přístroji s kladkami k extensi nebo lůţkovými stolky. Všechny tyto pomůcky se nacházely v Gottwaldově nabídce. Dále bylo moţné objednat malé otáčecí stoličky, operační ţidle nebo křesla a specializované ţidle pro operace hlavy, ocelové pérové vloţky do postelí, zástěny, záchodky, koupadla, misky, dţbány, kbelíky a různé jiné nádobky, také slamníky, linoleum, podušky atd. Nacházelo se zde i velké mnoţství různě polohovatelných operačních stolů a nosítek, které bylo moţné dovybavit noţními podpěrami apod. Ordinace se zařizovaly skříněmi na lahve, skříněmi s vitrínami na nástroje, obvazy, prádlo. Pro ten samý materiál firma nabízela i odkládací a pojízdné stolky. Nezbytné byly také stojany na lahve a antiseptické roztoky, mycí stolky, nádoby na pouţitý materiál nebo stoly pitevní. Kaţdý zde vyjmenovaný druh zařízení byl dostupný 34
v několika variantách, coţ jen ilustruje, jak byla nabídka na takovou firmu široká. Katalog obsahoval i různé druhy ţidlí do čekáren, věšáky, stojany na deštníky, stolky atd.
2.3 Propagace firmy Kaţdá firma dříve i v dnešní době se snaţí svou výrobu co nejvíce propagovat za účelem maximalizace zisku. Firma Hynek Gottwald měla podobné ambice, aby podpořila prodej svých výrobků, vydávala reklamní letáky a katalogy. Pro některé druhy nábytku, jehoţ sortiment byl dostatečně široký, jako například pro zahradní nábytek nebo pro nemocniční nábytek a vybavení, publikovala dokonce samostatné katalogy. V nich informovala o svých novinkách, ale také o jiţ zavedených a prodejně osvědčených modelech nábytku. Většina výrobků v katalogu byla vybavena krátkým popiskem. Ten obsahoval rozměry (které mohly být mnohdy určeny kupujícím), výpis materiálů pouţitých na výrobu atd. Ve svých katalozích také firma často poukazuje na to, ţe je nejstarší domácí firma na výrobu kvalitního kovového nábytku, tudíţ má nejdelší tradici a zkušenosti. Zajímavé jsou reklamní slogany, vyskytující se v katalozích a jiných reklamních tiskovinách. Aby podpořily odbyt a prodej, prohlašuje firma své výrobky za nejdokonalejší a téměř navţdy trvanlivé. Zde je pro příklad několik sloganů z reklamních letáků firmy: ● Všude slyšíte: „Nové ţidle Gottwald jsou dobré a levné.“ Kdo jednou na nich seděl, koupí je a působí mu stálou radost! ● Radost Vašeho dítěte z vlastního nábytku bude i Vaší radostí. ● Ocelové sedací soupravy Gottwald vybavují Vás pohodlím jednou pro vţdy! ● První dojem rozhoduje. Vkusně zařízená předsíň je předobrazem domácnosti. ● Pýchou kaţdého bytu jest ocelový nábytek Gottwald. ● Chcete-li i Vy míti nábytek, kterým se můţete kaţdému pochlubiti a který Vám bude kaţdý záviděti a chte-li býti spokojen, pak volte výrobky, které jsou výsledkem šedesátileté práce, nejstarší odborné firmy: výrobky Gottwald! Na rozdíl od konkurenčních firem (například UP závody, Sab nebo ThonetMundus), které velmi často uveřejňovaly svou inzerci v dobových periodikách (mnohdy i 35
fotografie celého vybaveného interiéru, jako tip pro čtenáře na vybavení bytu), jsem v časopisech Ţijeme, Měsíc, Styl a Bytová kultura nenašla ţádný inzerát firmy Hynek Gottwald.
2.4 Nábytek firmy Hynek Gottwald dnes I v dnešní době představuje design meziválečného období jeden z inspiračních zdrojů a mnohdy se při navrhování stává určitým vzorem. Trendy této doby se opět vrací a stávají se moderními a ţádanými. Tyto modely byly funkční, praktické a jakýmsi způsobem nadčasové. I proto jsou v dnešní době moţná tak oblíbené. Některé modely se znovu vyrábí (někdy s obměnami), ale na druhou stranu jsou také velice ţádané dobové originály tohoto nábytku. Zachovalých modelů originálního ocelového nábytku z třicátých let není mnoho, a proto je jejich cena na trhu poměrně vysoká. Jednotlivé kusy nábytku můţeme najít v aukcích a nabídkách antikvariátů u nás i v zahraničí. Ţádané jsou především autentické autorské návrhy například od Karla Orta nebo Ladislava Ţáka, jejichţ cena se pohybuje na aukcích okolo 1000 € a výše.
2.5 Srovnání vybraných kusů nábytku Jak zde jiţ bylo napsáno, spousta Gottwaldových modelů vycházela například z návrhů od Marta Stama nebo Marcela Breuera, jejichţ nábytek vyráběla třeba firma Thonet. Autorství jednotlivých modelů je těţko dohádatelné, jelikoţ firma v produktových katalozích jména návrhářů neuvádí. Proto se na tomto místě pokusím jmenovat a srovnat alespoň některé kusy nábytku z nabídky firmy Hynek Gottwald, které se podobají kusům nábytku, který byl navrţen pro jinou firmu a Gottwald by z nich mohl vycházet. Jedním z příkladů můţe být Breuerův dvounohý model ţidle B 32, také zvaný „Cesca“. Tato pruţící ţidle je charakteristická svým ratanovým výpletem sedáku a opěradla. Podobný model Ek 6 měla ve své nabídce i firma Hynek Gottwald. Svým tvaroslovím tuto ţidli nápadně připomíná a dost moţná jí byla i inspiračním zdrojem. Model byl dostupný s područkami i bez nich.
36
Obrázek 11: židle Ek 6, zdroj: katalog firmy Hynek Gottwald č. 101
Obrázek 12: židle Cesca od Marcela Breuera, zdroj: http://picasaweb.google.com
Jiný moţný příklad, ţe se firma mnohdy nechala inspirovat slavným a jiţ ověřeným návrhem, je předveden na další dvojici obrázků. Vzorem pro Gottwaldovy ţidle se tu stala ţidle od Marcela Breuera B 33, kterou vyráběla firma Thonet. Jak je vidět na obrázku, tvar ţidlí je téměř shodný, avšak dále jiţ pak firma Gottwald pracovala a upravovala model podle svého. Tady například vidíme, ţe přidala čalounění.
37
Obrázek 13: vlevo židle B 33 od Marcela Breuera, zdroj: http://www.moma.org; vpravo židle Ez 8 od Hynka Gottwalda, zdroj: katalog firmy Hynek Gottwald č. 101
Gottwaldova ţidle 1602 z katalogu z roku 1932 se nápadně podobá interpretaci dvounohé ţidle s dvojím pérováním od Jindřicha Halabaly, kterou navrhl pro UP závody. „Elasticita spočívá na kombinaci obou principů pérování současně. Tím, ţe ocelové trubky os sanic na podlaze směřují napřed diagonálně dopředu a potom se zase vracejí k zadnímu opěradlu, vzniká nad sebou dvojí pérování.“59
59
MÁČEL, Otakar. Kovový nábytek. Jindřich Halabala a Spojené uměleckoprůmyslové závody v Brně. Brno: Era, 2003. s. 89.
38
Obrázek 14: vlevo židle 1602 od Hynka Gottwalda, zdroj: katalog firmy z roku 1932; vpravo židle od Jindřicha Halabaly, zdroj: HALABALA, Jindřich, et al. Jindřich Halabala a Spojené uměleckoprůmyslové závody v Brně. Brno: Era, 2003.
Model ţidle 1616 z katalogu, který byl vydán v roce 1932, se zase aţ nápadně podobá ţidli z roku 1930, kterou vyrobila firma Thonet France.
Obrázek 15: vlevo židle 1616 od Hynka Gottwalda, zdroj: katalog z roku 1932; vpravo židle firmy Thonet France, zdroj: HALABALA, Jindřich, et al. Jindřich Halabala a Spojené uměleckoprůmyslové závody v Brně. Brno: Era, 2003.
39
Také na čalouněných křeslech lze pozorovat podobnost s návrhy křesel UP závodů. Opět jsou ale určitým způsobem modifikovány. Na obrázku níţe například můţeme vidět, ţe je z pruţícího křesla udělán jakoby „ušák“. Taky se zde nachází typ stolu velmi podobný Breuerovu modelu stolu B 10, který vyráběla firma Thonet.
Obrázek 16: vlevo nábytek od Hynka Gottwalda, zdroj: katalog č 101; vpravo stůl B 10 od Marcela Breuera, zdroj: www.1stdibs.com
V nabídce lamp bylo moţné najít jednoduché
modely
vycházející Halabaly.
se
stolečkem,
z návrhu Ty
doplňovaly
Jindřicha lampy
sloţitější, kde byla různým způsobem rozvíjena podstava nebo bylo přidáváno víc stolečků různých velikostí apod.
Obrázek 17: lampy Hynek Gottwald, zdroj: katalog č. 101
40
Produkce byla velmi široká a různorodá. V nabídce se nacházelo velké mnoţství nábytku pro vybavení veřejných prostor, nocleháren, obchodů atd., mezi kterými se objevovaly některé velice originální návrhy (viz obrazová příloha). Sortiment zahradního nábytku obsahoval jak lehké, skladné ţidle, lavičky a stoly, tak i některé masivní modely laviček, které se hodily například do parků a zahrad. Mezi zajímavé produkty patří určitě zahradní besídky a stanové lavičky, kterých bylo v nabídce hned několik druhů. Pro ukázku jsou dva uvedeny níţe.
Obrázek 18: zahradní besídka, zdroj: Zvláštní ceník zahradního nábytku Hynek Gottwald
Obrázek 19: stanová lávka, zdroj: Zvláštní ceník zahradního nábytku Hynek Gottwald
41
K originálním kusům patří také nábytek pro vybavení nemocnic a ústavů. Tento sortiment je aţ nezvykle široký. Nachází se zde různé operační ţidle, stoly a speciální pomůcky, které mají mnohdy aţ „bizardní“ tvary. Pro ilustraci jsou níţe opět některé z nich uvedené.
Obrázek 20: operační stoly, zdroj: katalog firma Hynek Gottwald
42
Závěr Cílem této bakalářské práce bylo nashromáţdit a zpracovat co nejvíce dostupných materiálů o firmě Hynek Gottwald, která se řadila mezi významné firmy vyrábějící kovový nábytek u nás. Hlavní zdroj informací o této firmě se podařilo najít v oblastním archivu v Zámrsku. Tam se nachází fond firmy Hynek Gottwald, který obsahuje různé dokumenty spjaté s touto firmou (například kupní smlouvy, odhady majetku, výplatní listiny, korespondenci, ceníky výrobků, technickou dokumentaci továrny apod.). Nejvíce uţitečným se stal částečný soupis vývoje firmy uvedený v archivní vyhledávací pomůcce k této firmě a mnoho katalogů. Vývoj firmy je doplněn ještě o informace získané od pana Josefa Čepka z Brandýsa nad Labem, který ve firmě pracoval a historii firmy má zpracovanou. Firma podle těchto zdrojů vznikla v roce 1875 a po dobu své existence prošla několika změnami. Vyvinula se v akciovou společnost, poté byla v národní správě, spadala pod národní podnik Kovona, později také pod národní podnik Karosa a dnes je z ní firma C.I.E.B. Kahovec, spol. s r. o., Praha, zaměřující se na výrobu sedadel do automobilů. Výrobní sortiment firmy se postupem času měnil. Ve válečném období například firma vyráběla sedačky a jiné součásti do bojových letadel. Avšak hlavní část výroby tvořil klasický kovový nábytek. Firma vyráběla kovové postele, gauče, dětský nábytek, zahradní nábytek, vybavení nemocnic, sedací nábytek a spoustu jiných kusů nábytku. Pro podporu prodeje vydávala různé katalogy svých výrobků, propagační materiály atd. V dnešní době je tento zachovalý dobový nábytek velmi ceněný u nás i ve světě. Ţádané jsou především autorské kusy nábytku od Ladislava Ţáka nebo Karla Orta, kteří pro firmu nábytek navrhovali. V poslední části práce jsou porovnávány vybrané kusy nábytku s těmi, které byly navrţeny designéry například pro jiné firmy. Vidíme tak, ţe se firma Hynek Gottwald mnohdy těmito jiţ zavedenými výrobky nechala inspirovat a poté jiţ nábytek dotvářela podle svého. Na druhou stranu také sama produkovala mnoho originálních kusů nábytku.
43
Resumé První část bakalářské práce s názvem Firma Hynek Gottwald – jeden z průkopníků kovového nábytku v českých zemích pojednává o kovovém nábytku všeobecně. Je zde popisován jeho vývoj a významní návrháři. Obdobně se pak další část věnuje návrhářům a významným výrobcům kovového nábytku u nás. Tyto kapitoly jsou v práci zařazeny zejména kvůli uvedení do problematiky kovového nábytku a kvůli kontextu. Hlavní část práce je věnována firmě Hynek Gottwald. Cílem práce bylo shromáţdit a zpracovat co nejvíce informací o této firmě. V práci se nachází kapitola, ve které je popsán vývoj firmy Hynek Gottwald i jejich nástupců. Dále je pak na základě katalogových materiálů podrobně popsána produkce firmy a někteří významní architekti a jiní návrháři tohoto nábytku. Práce obsahuje i kapitolu o propagaci firmy, srovnání některých výrobků s jinými výrobci a také kapitolu, jak je nábytek firmy Hynek Gottwald vnímán dnes.
Summary The first part of this bachelor thesis which is named The Hynek Gottwald Company: One of the Pioneers of Metal Furniture in the Czech Lands is about the metal furniture in general plane. It describes progress in this field and important designers of metal furniture. The last chapter is about designers and important producers of metal furniture in our counry. This chapters are placed in this bachelor thesis because of context as a introduction to the topic. The main part of this work discusses about company Hynek Gottwald. Aim of this work was to gather and compile a lot of information about this company. There is a chapter in this bachelor thesis, where is described progress of this company and its successors then we can find there description of production of this company and important designers which is based on catalogues. This bachelor thesis contains information about business promotion of this company, comparison of certain products with other producers and also a chapter about perception of Gottwald’s furniture at that time.
44
Seznam použité literatury a pramenů ADLEROVÁ, Alena. České užité umění 1918 – 1938. Praha 1983. ČEPEK, Josef. Továrna č. 53 (nepublikováno). HALABALA, Jindřich, et al. Jindřich Halabala a Spojené uměleckoprůmyslové závody v Brně. Brno: Era, 2003. HESOUN, Jan. Použití kovu v nábytku. Ţijeme, 1932. KOLESÁR, Zdeno. Kapitoly z dějin designu. Praha: Vysoká škola uměleckoprůmyslová, 2009. MATYSOVÁ, Veronika. Nábytek: encyklopedie. Praha: Svojtka & Co., 2008. PESE, Claus, PETERSOVÁ, Ursula. Princip Thonet: od ohýbaného dřeva k trubce. Nürnberg: Germanische Nation Museum, 1989. VINKLEROVÁ, Jana. Vývoj původce fondu. Archivní pomůcka fondu Hynek Gottwald, a.s. Brandýs nad Orlicí 1868 – 1949 (1955). Státní oblastní archiv Zámrsk, 2010. ŢÁK, Ladislav. Bytová reportáţ. Žijeme, 1932. ŢÁK, Ladislav. O kovovém nábytku. Měsíc 1, 1932. Internetové zdroje: Informace o společnosti Kovona. [online] 2008 [cit. 2011-05-13]. Dostupné z: http://www.kovona.com/ Marcel
Breuer.
[online]
c2006
[cit.
2011-04-23]
Dostupné
z:
http://designmuseum.org/design/marcel-breuer Marcel Breuer: Talentovaný a mnohostranný. [online] 2008 [cit. 2011-05-12] Dostupné z http://www.dumazahrada.cz/bydleni/interiery/marcel-breuer-talentovany-a-mnohostranny19270.aspx Výstava soudobé kultury z roku 1928. [online] c2001 – 2011 [cit. 2011-05-13]. Dostupné z: http://www.bvv.cz/i2000/Akce/b-80let.nsf/WWWAllPDocsID/JPAA6S5FYS?OpenDocument&NAV=1 45
KRATOCHVÍL, Jan. Bauhaus. [online] 29. 3. 2009 [cit. 2011-05-12] Dostupné z: http://archiweb.cz/buildings.php?&action=show&id=66 POTŮČEK, Jakub. Ladislav Žák: Malý byt. [online] 8. 1. 2007 [cit. 2011-05-13] Dostupné z: http://archiweb.cz/news.php?type=17&action=show&id=2908 Jiné zdroje: Katalogy firmy Hynek Gottwald z let 1927, 1930, 1932. inv. č. 72, sign. 12.06, evid. jednotka kt 4, Fond firmy Hynek Gottwald, a.s. Brandýs nad Orlicí 1868 – 1948 (1955). Státní oblastní archiv Zámrsk.
Seznam příloh Příloha 1: Ukázky z katalogu Hynek Gottwald č. 101.
Seznam obrázků Obrázek 1: ochranná známka firmy Hynek Gottwald, zdroj: oblastní archiv Zámrsk ....... 13 Obrázek 2: prodejna firmy Hynek Gottwald na Příkopech, zdroj: www.akpool.co.uk ..... 15 Obrázek 3: nové logo firmy Hynek Gottwald, zdroj: oblastní archiv Zámrsk................... 18 Obrázek 4: ţidle a křesla od Ladislava Ţáka, zdroj: www.artfact.com. ............................ 26 Obrázek 5: ţidle od Karla Orta, obrázek vlevo zdroj: www.deconet.com; obrázek vpravo zdroj: katalog firmy, 1932, inv č. 72, sign. 12.06, evid. jednotka kt 4., Oblastní archiv Zámrsk. ............................................................................................................................ 27 Obrázek 6: ţidle od Karla Orta, obrázek vlevo zdroj: www.artnet.com; obrázek vpravo zdroj: katalog firmy, 1932, inv č. 72, sign. 12.06, evid. jednotka kt 4., Oblastní archiv Zámrsk. ............................................................................................................................ 27 Obrázek 7: křeslo od Ladislava Ţáka, zdroj: www.lauritz.com ........................................ 28 Obrázek 8: koţené křeslo, zdroj: www.zeitlos-berlin.de .................................................. 28 Obrázek 9: křeslo EK 32, zdroj: www.zeitlos-berlin.de ................................................... 29 Obrázek 10: psací stůl, 30. léta, zdroj: www.lichterloh.com ............................................ 31 46
Obrázek 11: ţidle Ek 6, zdroj: katalog firmy Hynek Gottwald č. 101 .............................. 37 Obrázek 12: ţidle Cesca od Marcela Breuera, zdroj: http://picasaweb.google.com ..........37 Obrázek 13: vlevo ţidle B 33 od Marcela Breuera, zdroj: http://www.moma.org a vpravo ţidle Ez 8 od Hynka Gottwalda, zdroj: katalog firmy Hynek Gottwald č. 101. ................. 38 Obrázek 14: vlevo ţidle 1602 od Hynka Gottwalda, zdroj: katalog firmy z roku 1932; vpravo ţidle od Jindřicha Halabaly, zdroj: HALABALA, Jindřich, et al. Jindřich Halabala a Spojené uměleckoprůmyslové závody v Brně. Brno: Era, 2003. ......................................39 Obrázek 15: vlevo ţidle 1616 od Hynka Gottwalda, zdroj: katalog z roku 1932; vpravo ţidle firmy Thonet France, zdroj: HALABALA, Jindřich, et al. Jindřich Halabala a Spojené uměleckoprůmyslové závody v Brně. Brno: Era, 2003.......................................... 39 Obrázek 16: vlevo nábytek od Hynka Gottwalda, zdroj: katalog č 101; vpravo stůl B – 10 od Marcela Breuera, zdroj: www.1stdibs.com .................................................................. 40 Obrázek 17: lampy Hynek Gottwald, zdroj: katalog č. 101.............................................. 40 Obrázek 18: Zahradní besídka, zdroj: Zvláštní ceník zahradního nábytku Hynek Gottwald ........................................................................................................................................ 41 Obrázek 19: Stanová lávka, zdroj: Zvláštní ceník zahradního nábytku Hynek Gottwald .. 41 Obrázek 20: operační stoly, zdroj: katalog firma Hynek Gottwald................................... 42
47
Příloha č. 1:
48
49
50
51
52
53
54
55
Loţnice 508
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
